quote:...Myslel jsem si, že by mělo být lepší dlouhodobé nízké ozařování ...
toto si si myslel spravne
ale nejde o dlhodobu prisposobivost, ale o to, ze sa telo "stiha regenerovat". niekde som cital o 2,5% poskodenia za den.
skusim to prirovnat inak... som nesikovny a obcas sa popalim... ak by som svoje popaleniny za svoj zivot obdrzal v jednej davke naraz, mohol by to byt celkom pruser...
"Vedúci ruskej vesmírnej agentúry Roscosmos Dmitrij Rogozin však povedal, že Rusko môže ukončiť spoločný program a namiesto toho navrhnúť vlastný projekt vesmírnych staníc"
"Ruská federácia si nemôže dovoliť hrať druhú rolu v ňom" citoval agentúra RIA, bez ďalšej práce
Hovorca spoločnosti Roscosmos neskôr povedal, že Rusko nemá žiadne okamžité plány opustiť projekt.
"Rusko sa neodmietlo zúčastniť na projekte lunárnej obežnej stanice s USA," uviedol Vladimír Ustimenko v tlačovej agentúre TASS.
Vedia oni čo vlastne chcú a ako to chcú dosiahnuť?
Tom Mueller je jeden ze zakládajících členů SpX a má několik US patentů v oblasti raketových pohonů. Ty počáteční požadované výkony Raptorů spíše vycházely z požadavku SpX na počet motorů ITS. Postupně to museli korigovat, včetně zmenšení ITS na BFR
suhlasim ze tie cisla lietaju hore-dole kazdy rok, ale hodnotim to trochu inak. Tazko tvrdit ze v SpaceX pracuju amateri, ktori nemaju predstavu (pri ich vysledkoch). SpaceX ako firma totiz funguje inak nez napr. AR.
SpX sa stale snazi fungovat ako startup, ktory robi velmi rychle rozhodnutia a testuje veci zapochodu. Nevyhnutnym nasledkom je, ze dizajn sa castokrat ukaze ako nefunkcny alebo prilis narocny. Nasledne sa upravi, alebo hodi do kosa, a testuje sa iny napad. Tomu sa hovori "zlyhaj rychlo a casto". To co by napr. AR brala ako zlyhanie, je u SpX metoda.
AR naproti tomu na zaciatku nadizajnuje motor, ku ktoremu ma dostatocne skusenosti, urobi sa milion analyz a hodnoteni rizik, cim sa dopracuju k navrhu, ktory na 99,9% budu schopni realizovat. Tohto navrhu sa potom drzia pocas celeho vyvoja, takze vysledny motor ma presne tie parametre, ako povodny navrh. Ak by nahodou zistili ze povodny navrh nedokazu realizovat, zrusia program.
Su to dva rozne dizajnerske pristupy. Jeden je zalozeny na inteligentnom prijimani rizika, druhy na vyhybani sa akemukolvek riziku. Vo vysledku sa stavia prvy produkcny Raptor (ak verime Muellerovi), hoci s uplne inymi parametrami nez prve navrhy, zatialco AR1 sa este nezacal testovat. Je na kazdom, aby si zadefinoval co chape ako uspech a co ako zlyhanie - pre niekoho je uspech ze sa motor testuje, pre ineho ze dodrzal povodne planovane parametre.
Rovnaku metodu vidime aj u BFR, ktorej parametre aj podstatne rysy koncepcie sa menia kazdy rok. Dizajn sa skratka vyvija zapochodu. Vysledny fyzicky hardwer bude takmer naisto dost podstatne iny nez sucasna prezentovana podoba, mozno bude menej vykonny, ale zato bude skutocny a bude realizovany v kratkom case (teda v porovnani s inymi programami). Navyse netreba zabudat, ze vsetky masiny od SpX zacinaju lietat ako beta-verzia a da sa ocakavat signifikantny vyvoj.
Vidím, že umělci na power pointech předvádějí pěkné výkony, vzbuzující nadšení. I když vůbec nevěřím v realizaci kolonizace Marsu podle představ SpX, ten oblet Měsíce bez dotankování se mi líbí a snad se uskuteční. Pro lety na Měsíc a dále lze použít doplnění pohonných hmot na LEO. Celý problém je, že nejsou žádné přesné informace o skutečných hmotách BFS. Poslední redakce Wikipedia uvádí Gross mass 1335 tun, hmotu paliva celkem 1100 tun, suchou hmotu 85 tun, náklad 100+ tun, což očividně nesedí a WIKI u těchto údajů uvádí „needs update“. Já jsem počítal suchou hmotu 95 tun, celkovou nosnost na LEO 200 tun (zbytek paliva + náklad) a vyšla mě nosnost k Měsíci 9,5 tun. Když dám suchou hmotu 85 tun, vyjde nosnost k Měsíci 15,4 tun. Jsou to přesné výsledky z nepřesných čísel a ty přesná čísla určitě nezná zatím ani SpX. Stačí pro ilustraci uvézt vývoj čísel tahu motoru Raptor (viz http://www.kosmonautix.cz/2018/09/bfr-poleti-k-mesici-s-japonskym-turistou-a-umelci/ :
V r. 2013 měl mí Raptor tah 2942 kN – to je 300 tun (dále budu uvádět jen tuny). V březnu 2014 oznámili zvýšení tahu na cca 450 tun, v květnu 2014 na tah 705 tun (sl) a 840 tun (vac). V červnu 2014 byl tah (sl) upraven na 755 tun.Je zcela zřejmé, že s vývojem začali lidé, kteří neměli reálnou představu, co je to motor s uzavřeným cyklem a tlakem v komoře až 300 bar.
Pro srovnání: Fy Aerojet Rocketdyne , která měla obrovské zkušenosti s motorem F1 i vodíkovým motorem s uzavřeným cyklem RS-25 vyvíjí již několik roků kerosenový motor AR1 o tahu 250 tun (pro Vulcan ve dvojici 500 tun) jako náhradu ruských RD 181. Přitom kerosinový motor lze snáze navrhnout na vyšší výkon než metanový motor nebo dokonce vodíkový , kerolox vychází rozměrově menší.
Nyní SpX snížil tah Raptoru na 200 tun (sl ?) při tlaku 250 bar, perspektivně 300 bar, avšak zřejmě stále laborují jen se zmenšeným modelem.
Jen doufám, že vývoj celého BFR/BFS nebude mít podobný průběh, neboť přistání tak velkého tělesa z 2.kosmické rychlosti bude přinejmenším stejně náročný problém jako vývoj Raptoru. Nejspíš předpokládají, že tak obrovské a přitom lehké těleso při návratu se bude chovat trochu jako těžký balón, nebude rychle vstupovat do hustých vrstev atmosféry, bude klouzat dolů pomaleji a tím tepelná ochrana vyjde lehčí. Kéž by jim to vyšlo, delší sestup znamená více tepla předaného dovnitř trupu.
Jaxa pred hodinou(14:47 - 22. 9. 2018) potvrdila úspešné pristátie na Ryugu:
https://twitter.com/haya2e_jaxa/status/1043481944179105792
"Ospravedlňujeme sa sme stále čakáte! Minerva-I1 sa skladá z dvoch Rovers, 1a & 1b. Obaja Rovers sú potvrdené, že pristál na povrchu Ryugu. Sú v dobrom stave a majú prenášané fotografie & dáta. Tiež sme potvrdili, že sa pohybujú na povrchu. #asteroidlanding"
quote:Dík za tento přehled cen. Velmi zajímavá je cena indického GSLV Mk3. Je to dáno zřejmě všeobecně nižší cenou práce a také nízkou zeměpisnou šířkou startu. Proton – M asi nemůže celkovou cenou konkurovat F9 na GTO, ale jeho značně jednodušší nástupce Sojuz 5 možná bude konkurenční, i když GTO z Bajkonuru je problém.
Dík za tento přehled cen. Velmi zajímavá je cena indického GSLV Mk3. Je to dáno zřejmě všeobecně nižší cenou práce a také nízkou zeměpisnou šířkou startu. Proton – M asi nemůže celkovou cenou konkurovat F9 na GTO, ale jeho značně jednodušší nástupce Sojuz 5 možná bude konkurenční, i když GTO z Bajkonuru je problém.
= Nejsou nové příspěvky od poslední návštěvy