Kosmonautika (úvodní strana)
Kosmonautika@kosmo.cz
  Nepřihlášen (přihlásit)
  Hledat:   
Aktuality Základy Rakety Kosmodromy Tělesa Sondy Pilotované lety V Česku Zájmy Diskuse Odkazy

Obsah > Diskuse > XForum

Fórum
Nejste přihlášen

  Fórum: Témata: Příspěvky: Poslední příspěvek:
Portál  (Moderuje: Aleš Holub, Martin Kostera)
Pokec o portálu - vzhled, provoz,...
461466
02/1/2018 - 09:31
poslal Jan Baštecký
Česká kosmonautika  (Moderuje: Aleš Holub, Martin Kostera)
Vše co se týká české kosmonautiky
1064294
11/1/2018 - 16:09
poslal dodge
O kosmonautice  (Moderuje: Aleš Holub, Martin Kostera)
Diskuse o kosmonautice v celé její šíři
1520133989
24/1/2018 - 08:27
poslal lamid
CubeSat  (Moderuje: Aleš Holub, Martin Kostera)
Pokus o stavbu amatérské sondy
271454
14/11/2017 - 16:11
poslal Martin Kostera
Sdružení  (Moderuje: Aleš Holub, Martin Kostera)
Kosmo Klub
351218
05/1/2018 - 20:26
poslal kocourek
Raketová modelařina  (Moderuje: Aleš Holub, Martin Kostera)
Stavba raket vlastníma rukama
23679
07/12/2017 - 21:25
poslal Martin Kostera
Kdo je on-line - Uživatelé: 2 , návštěvníci: 14
Fritz Lochmann, Petr_Šída

   Témata s nejnovějšími příspěvky (15)>> 50 témat
Google Lunar X Prizelamid24.01.2018 08:27O kosmonautice
Elektromobilita a Tesla/Musk/kosmonautikaErvé24.01.2018 07:19O kosmonautice
Aktivní VenušePetr_Šída24.01.2018 00:52Venuše
Falcon HeavyPetr_Šída24.01.2018 00:48O kosmonautice
The Verge Loren Grushlamid23.01.2018 23:06O kosmonautice
RocketLabJan Baštecký23.01.2018 17:47O kosmonautice
Provoz NASAPetr_Šída23.01.2018 12:04O kosmonautice
Historie kosmonautikydodge22.01.2018 20:04O kosmonautice
Firefly Space SystemsEudoxus22.01.2018 18:58O kosmonautice
3DS modelyFritz Lochmann22.01.2018 01:25O kosmonautice
Bude v televiziMiraH21.01.2018 22:47O kosmonautice
Politika, valceni, proutkareni a dalsi offtopic prispevky (odpadkovy kos) - uzavrenoJiří Hošek21.01.2018 19:19O kosmonautice
Kolonizace MarsuxChaos21.01.2018 13:20Mars
VASIMRVéna Maixner21.01.2018 10:26O kosmonautice
Japonská kosmonautikaMartin Kostera20.01.2018 23:22O kosmonautice

   Nejnovější příspěvky (100) - řazeno od nejnovějšího (nahoře) po nejstarší (dole)>> 15 příspěvků
Google Lunar X Prizelamid24.01.2018 08:27O kosmonautice
Google Lunar X-PRIZE súťaž končí bez víťaza


https://t.co/4TMt4Xbe6z

http://www.spaceflightinsider.com/missions/commercial/google-lunar-x-prize-competition-ending-without-winners/
Aktivní VenušePetr_Šída24.01.2018 00:52Venuše
problém je, že původní voda disociovala a vodík patrně z velké části utekl, jinak současná atmosféra určitě není jenom z uhlíku co byl na povrchu a v kůře, jistě je dotována právě hlubokým vulkanismem


ještě k té vodě, obrovské zásoby (na Zemi víc, jak na povrchu) jsou opět v plášti a vulkanismem se průběžně uvolňuje

po ochlazení by povrch nemusel být až tak suchý, vulkanismus jen tak neustane
Falcon HeavyPetr_Šída24.01.2018 00:48O kosmonautice
quote:
quote:
Když na to tak koukám, tak se snad vsadím, že FH poletí nejdřív v druhé půlce roku. Dokonce si začínám myslet, že to je i záměr, dělat kolem FH vzruch

Začiatkom mesiaca som na jednom fóre písal, že 14.4.2018 sa žením a že by bolo pekné, keby mi elon vystrelil Fh ako svadobný dar. Snáď nie ohňostroj


Ač by se mi takový odklad nelíbil, tak Vám takovou radost přeji, tak mnoho štěstí
Aktivní Venušecejpa23.01.2018 23:37Venuše
quote:
quote:
Čistě teoreticky, pokud by se Venuše zastínila slunečníkem v L1, nedošlo by vlivem ochlazení ke kondenzaci vodních par v atmosféře a tím i k částečnému snížení tlaku? Kdybychom odpařili Zemské oceány taky by tu byl tlak o dost větší ne?

Zemi to za stovky milionů let opravdu čeká, až vzroste svítivost Slunce, že z ní bude druhá Venuše. A zastínit Venuši? Slunečníkem o průměru 20 tisíc km? To už mi skoro jako menší astroinženýrský problém přijde uplácat si novou planetu v libračním bodě Slunce-Země, něco jako dávná Theia (https://cs.wikipedia.org/wiki/Teorie_velkého_impaktu). A muselo by to být zastínění fakt pořádné, aby CO2 ztuhl na suchý led. Přičemž problém číslo dvě by pak znamenalo, "kam s ním". Neruda měl problém s jedním slamníkem, a my bychom měli blok suchého ledu o objemu asi tak 300 milionů kilometrů krychlových. Fakt to s tou Venuší vzdejte.


Třeba není potřeba aby CO2 ztuhl v suchý led, čistě teoreticky pokud měla Venuše podobný start jako Země mohly se tam v rané éře vytvořit moře a i obdobné horniny jako Na zemi včetně např. Dolomitů. Ty mohly i způsobit dnešní velkou koncentraci CO2, protože při zahřátí na teploty 450-500 stupňů vyfukují CO2 (Rovnice pro rozklad dolomitu: CaCO3. MgCO3→ CaO + MgO + CO2) a vzniká oxid vápenatý. Pokud by se tedy zkondenzovala voda z atmosféry tak by došlo k jeho hydrataci CaO + H2O → Ca (OH)2 a následně k Ca(OH)2 + CO2 → ↓CaCO3 + H2O. Klasika s vápnem Tím se zbavíme molekuly CO2 a molekula vody zůstává aby dál "makala". A tento proces bohužel nenasane dokud neklesne teplota. Ale vše je v otázce teoretické že, pokud byly geologické procesy stejné jako na zemi, mohlo tam dojít k něčemu takovému, pak stačí jen zkondenzovat vodu a CO2 se zredukuje samo.
BTW: jak jste došel k 300 milionům kilometrů krychlových suchého ledu? Kdyby sublimoval musela by mít Venuše atmosféru velkou asi jako Jupiter
The Verge Loren Grushlamid23.01.2018 23:06O kosmonautice
nová jednotka času flick = 1/705 600 000 sekundy


https://www.theverge.com/tldr/2018/1/22/16920740/facebook-unit-of-time-flicks-frame-rate-ticks-github-nanosecond-second

Použitie vo virtuálnej realite:
"especially when it comes to designing visual effects in CGI, but the most exact timing possible in C++ is nanoseconds, which doesn’t divide evenly into most frame rates."
Falcon HeavyLusyen23.01.2018 21:38O kosmonautice
quote:
Když na to tak koukám, tak se snad vsadím, že FH poletí nejdřív v druhé půlce roku. Dokonce si začínám myslet, že to je i záměr, dělat kolem FH vzruch

Začiatkom mesiaca som na jednom fóre písal, že 14.4.2018 sa žením a že by bolo pekné, keby mi elon vystrelil Fh ako svadobný dar. Snáď nie ohňostroj
RocketLabJan Baštecký23.01.2018 17:47O kosmonautice
quote:
quote:
já si myslím, že právě i díky snížení ceny díky 3D tisku a použití karbonových kompozitů by mohlo vzniknout víc času hrát si s vícenásobnou použitelností i u těch nejlevnějších raket...


Otázka je, zdali by se třeba nepodařilo spíše zlevnit výrobu a dosáhnout ceny startu třeba jeden-dva miliony, pokud by Electron startoval např. 1x týdně. Pak by třeba ani nemělo smysl uvažovat o znovupoužitelnosti. Těch 150 kg na satelit není úplně málo, díky miniaturizaci a třeba iontovému pohonu by se mohl dobře rozvinout trh s malými, ale přitom plnohodnotnými satelity (cubesaty jsou přeci jen příliš omezené). Samozřejmě je otázka, kolik by bylo zájemců kdyby nějaká univerzální "sériová" kostra/platforma malého satelitu stála třeba 3mil. a vypuštění 2 mil. Možná kdyby RocketLab č jiná firma vyráběla i tyhle satelitní platformy, sehnalo by se víc zákazníků, kterým by stačilo vyvinout vědecké/komunikační vybavení a víc by nemuseli řešit.


Ale vždyť existuje mnoho satelitních platforem v různých velikostech. Pokud pominu malý Cubesat, tak mám spoustu možností. Namátkou:

- malá platforma Aprize (cena cca 1MUSD, váha 13kg), podrobnosti: https://en.wikipedia.org/wiki/AprizeSat

- úspěšná (5 letů) platforma ATK100 (cena 5MUSB, celková váha 77kg z čehož je 15kg volně použitelných)

- velmi úspěšná (9 letů) platforma SNC-100 (cena v jednotkách MUSD, celková hmotnost 116-277kg z čehož uživateli je k dispozici 100-172kg)

Obecně je spíš problém, že není co "nahoře" dělat. Naprostá většina družic (cca 95 procent) jsou telekomunikační systémy, což je vhodné pro použití standardizovaných platforem. Nejúspěšnější je platforma SSL-1300 se 118 starty ( https://en.wikipedia.org/wiki/SSL_1300 ).

Existují platformy i pro další typy družic, ale není o ně moc zájem. A samožejmě existují i družice zcela unikátní, např.: MSL, JWT, Hubble (částečně), ... ;-)

odkazy:
https://en.wikipedia.org/wiki/Satellite_bus
https://en.wikipedia.org/wiki/Comparison_of_satellite_buses


Falcon HeavyVéna Maixner23.01.2018 16:00O kosmonautice
Když na to tak koukám, tak se snad vsadím, že FH poletí nejdřív v druhé půlce roku. Dokonce si začínám myslet, že to je i záměr, dělat kolem FH vzruch
RocketLabKaretTv23.01.2018 14:36O kosmonautice
quote:
já si myslím, že právě i díky snížení ceny díky 3D tisku a použití karbonových kompozitů by mohlo vzniknout víc času hrát si s vícenásobnou použitelností i u těch nejlevnějších raket...


Otázka je, zdali by se třeba nepodařilo spíše zlevnit výrobu a dosáhnout ceny startu třeba jeden-dva miliony, pokud by Electron startoval např. 1x týdně. Pak by třeba ani nemělo smysl uvažovat o znovupoužitelnosti. Těch 150 kg na satelit není úplně málo, díky miniaturizaci a třeba iontovému pohonu by se mohl dobře rozvinout trh s malými, ale přitom plnohodnotnými satelity (cubesaty jsou přeci jen příliš omezené). Samozřejmě je otázka, kolik by bylo zájemců kdyby nějaká univerzální "sériová" kostra/platforma malého satelitu stála třeba 3mil. a vypuštění 2 mil. Možná kdyby RocketLab č jiná firma vyráběla i tyhle satelitní platformy, sehnalo by se víc zákazníků, kterým by stačilo vyvinout vědecké/komunikační vybavení a víc by nemuseli řešit.
Aktivní VenušeAlchymista23.01.2018 13:44Venuše
Na manipulácie s CO2 (depozity, transport, viazanie s horninami) je zrejme nevyhnutne potrebná aj voda - a tá z Venuše zmizla.
Falcon HeavyPetr_Šída23.01.2018 12:29O kosmonautice
Já bych spíš řekl, že je nic netlačí a v klidu si postupně vychytávají detaily zjištěné testováním
Aktivní VenušePetr_Šída23.01.2018 12:28Venuše
Aha, takhle jste to myslel

trochu jsem hledal a musím poopravit jak to co jsem napsal výše, tak Vaše shrnutí

desková tektonika totiž do obsahu CO2 promlouvá spíše okrajově a přeneseně

ten cyklus je mnohem složitější, než si člověk dovede představit

na začátku jsou živé organismy, které uhlík zabudovávají do všelijakých usazenin, uhlovodíkových ložisek ad. Tím se uhlík ztrácí z oběhu

desková tektonika s ním může udělat tři věci, buď ho zapracuje do kontinentální kůry, čím zmizí z oběhu takřka napořád (na Zemi jsou vápence staré miliardy let), nebo ten sediment vyzdvihne tak vysoko že je erodován a dostane se znovu do oběhu, nebo jej zatáhne do hloubky, že se stane součástí báze kůry, popřípadě se promíchá se svrchním pláštěm

odsud se může dostat ven jedině vulkanismem

vulkanismus ostrovních oblouků má typicky zdrojové magma vzniklé tavením kůry a uhlík zde je korového původu

přes to všechno ale hromadění uhlíku v kůře převažuje nad jeho opětovným vypouštěním, stačí se podívat na objem karbonátů a jiných korových ložisek uhlíku

musí tedy existovat a existuje mechanismus, který uhlík doplňuje (a patrně je řídící) a tím je vulkanismus se zdrojem v plášťových horninách (všechny MORB bazalty, bazalty horkých skvrn)

tyto erupce chrlí uhlík z pláště, nikoliv z přepracované kůry a co překvapilo i mě, obsah uhlíku v plášti je 100 000 větší, než je obsah uhlíku v kůře a na povrchu (ono to vlastně tak překvapivé není, když si uvědomíme složení původních planetesimál a objem pláště, jenom si člověk to číslo neuvědomuje)


takže když to shrnu, desková tektonika promlouvá do obsahu uhlíku v atmosféře, není to ale hlavní řídící děj, tím je plášťový vulkanismus, který umí promluvit do globální koncentrace


když to převedem na planety bez deskové tektoniky, na Marsu vše fungovalo patrně do doby, kdy byl vulkanicky aktivní, je ale malý, takže vulkanická aktivita poklesla a Mars a s ním i CO2 vymrzl

Na Venuši klidně na začátku desková tektonika být mohla, ale s tím, jak se zahřála, tak přestala fungoval, dnes je to jedna velká plášťová sopka, chrlící CO2, protože kůra je extrémně horká a tím pádem i tenká (uvědomte si, že granitové magma taje při 630 stupních, čedičové při nějakých 800, a na povrchu je 450, takový gradient na Zemi nikde není), to obrovské množství CO2 pochází z pláště


apropo, ochladit Venuši a vymrazit CO2 by bylo zvládnutelné v relativně rozumném čase, ale zastavit vulkanismus ne, ten bude CO2 dál chrlit, než kůra vychladne na rozumnou mez tak, aby se vulkanická aktivita snížila na únosnou mez bude trvat miliony let, to bych viděl jako hlavní překážku teraformace, vše ostatní je proti tomu brnkačka

takže jestli někdy Venuši osidlovat, tak v atmosféře ....





Falcon HeavyJan Baštecký23.01.2018 12:27O kosmonautice
quote:
tak nakoniec ziadna katastrofa

https://svet.sme.sk/c/20743845/shutdown-sa-skonci-demokrati-odhlasuju-dalsie-financovanie-vlady.html?ref=trz

tazne kone zo SpaceX si par dni oddychnu a ide sa na to

... no spíš si myslím, že jim "spadl z nebe" čas na ladění detailů rakety a drobných nedodělků rakety.

Čas je velmi tlačí a evidentně už musí něco předvést a tak pořád posouvají harmonogram ... ;-)
Provoz NASAPetr_Šída23.01.2018 12:04O kosmonautice
quote:
celkom by ma zaujimalo, co by sa dialo ak by pocas shutdownu mal prebehnut napriklad brzdiaci manever nejakej sondy, alebo zostup astronautov z orbity. Predpokladam ze NASA to ma nejako osetrene a na taketo pripady sa shutdown nevztahuje... ?


je tam dovětek nevztahuje se na věci hrozící škodami a ztrátami na životech ....
Provoz NASAFritz Lochmann23.01.2018 11:29O kosmonautice
quote:
celkom by ma zaujimalo, co by sa dialo ak by pocas shutdownu mal prebehnut napriklad brzdiaci manever nejakej sondy, alebo zostup astronautov z orbity. Predpokladam ze NASA to ma nejako osetrene a na taketo pripady sa shutdown nevztahuje... ?

NASA by mala byť financovaná podobne ako Men in Black - nezávisle od ministerstiev a od Kongresu, pretože tí sa zbytočne vypytujú
Provoz NASAyamato23.01.2018 10:25O kosmonautice
celkom by ma zaujimalo, co by sa dialo ak by pocas shutdownu mal prebehnut napriklad brzdiaci manever nejakej sondy, alebo zostup astronautov z orbity. Predpokladam ze NASA to ma nejako osetrene a na taketo pripady sa shutdown nevztahuje... ?
Provoz NASAlamid23.01.2018 07:51O kosmonautice
je zvláštne vidieť na Twitteri NASA:
"Sorry, but we won't be tweeting/responding to replies during the government shutdown. Also, all public NASA activities and events are cancelled or postponed until further notice. We'll be back as soon as possible! Sorry for the inconvenience.

17:46 - 22. 1. 2018"
Historie kosmonautikydodge22.01.2018 20:04O kosmonautice
Před padesáti lety, 22. ledna 1968 startovalo Apollo 5, bezpilotní test LM na LEO.


Apollo 5, Saturn IB (AS-204) se zvedá s LM-1 z LC 37B




https://www.thisdayinaviation.com/22-january-1968/
Falcon Heavyyamato22.01.2018 19:55O kosmonautice
tak nakoniec ziadna katastrofa

https://svet.sme.sk/c/20743845/shutdown-sa-skonci-demokrati-odhlasuju-dalsie-financovanie-vlady.html?ref=trz

tazne kone zo SpaceX si par dni oddychnu a ide sa na to
Falcon Heavyyamato22.01.2018 19:53O kosmonautice
nech zije Boca Chica 😁
Falcon HeavyKaretTv22.01.2018 19:24O kosmonautice
quote:
Typický příklad, jak politika zasahuje do kosmonautiky.

Jak zasahuje ? Celý kosmodrom a řada věcí a služeb okolo nepatří SPACEX, tak se jich bohužel omezení dotkne. To je celkem logické a není to tím že by politici něco zakazovali SPACEX.
Firefly Space SystemsEudoxus22.01.2018 18:58O kosmonautice
Spacenews, March 15, 2017
Firefly Space Systems assets to be sold
http://spacenews.com/firefly-space-systems-assets-to-be-sold/

Austinnino, August 22, 2017
Once Grounded by Bankruptcy, Firefly Aerospace Appears Ready to Re-Launch
https://www.americaninno.com/austin/once-grounded-by-bankruptcy-firefly-aerospace-appears-ready-to-re-launch/

RocketLabyamato22.01.2018 16:54O kosmonautice
maximalna velkost takychto elektro-motorov bude zavisiet od maximalnej hustoty energie v bateriach. Tutiz kazdy prelom v elektromobilite, resp. elektro-ekonomike bude znamenat aj prelom v tejto triede motorov.

Vyhody tohto technickeho riesenia sme tu myslim uz rozoberali - jednoduchost, spolahlivost, nizke vyvojove naklady atd.

Teoreticky by v buducnosti bolo mozne napr. dobijat pohonne baterie zo solarnych panelov, co taketo dobijacie motory predurcuje pre druzice a sondy.
Falcon HeavyAlchymista22.01.2018 16:20O kosmonautice
S tým si nepomôžeme - kozmonautika je od svojho prvopočiatku záležitosť prestíže štátov, a teda politiky štátu na najvyššej úrovni. A od toho sa odvíja aj jej finančná podpora zo strany štátu a tiež jej závislosť na štátnej podpore, nielen finančnej, ale aj legislatívnej a inej.
Falcon HeavyNovýJiřík22.01.2018 15:35O kosmonautice
quote:
Typický příklad, jak politika zasahuje do kosmonautiky.

Buď opatrný, když jsem to včera napsal já, skončil jsem v koši. Ale možná je ta tvoje formulace dostatečně korektní, prostě zasahuje jakási "obecná" politika, ne že tu kterou politiku má někdo konkrétní na svědomí.
RocketLabNovýJiřík22.01.2018 15:29O kosmonautice
Každopádně tu máme jednoho velmi nadějného trpaslíka, který by mohl zase o něco víc nakopnout konkurenční tlaky v odvětví. Jen tak dál!
Aktivní VenušeNovýJiřík22.01.2018 15:23Venuše
To, že na Venuši není desková tektonika, je naopak dobře, protože ta uhlík vrací zpět do atmosféry

pro jeho uložení do horniny je potřeba oceán a tvorbu karbonátů

Není to dobře. Kdyby Země neměla tektoniku, tak všechen uhlík už dávno zmizel v nejrůznějších uhličitanech (hlavně samozřejmě ve vápenci CaCO3), a to by byl do značné míry konec života, protože rostliny se bez plynného CO2 neobejdou a bez rostlin se zase neobejdou živočichové. Ale souhlasím, že jsem to formuloval blbě, měl jsem napsat, že tektonika množství uhlíku stabilizuje. Na Venuši, i kdyby byla o hodně chladnější a měla vodní oceán (oboje před miliardami let platilo), tak by veškerý uhlík zmizel v horninách a bez tektoniky by nezbývalo než spoléhat na vulkanismus, že něco do atmosféry vrátí.
Aktivní VenušeLusyen22.01.2018 14:25Venuše
Skúsme si len tak na porovnanie napísať teda vymenovať plusy a mínusy Venuše v porovnaní s Marsom, ktorý je na kolonizáciu tiež nevhodný ale pri ňom sa snažíme hľadať riešenia na hranici scifi len preto,lebo vieme, že kolonizáciu iných planét chceme
Pozrime sa teraz na Venušu rovnakou optikou. Vieme ze podmienky sú na hrane ale ja sa pýtam čo s tým. Položme si otázku ako by sa dalo?
Falcon HeavyErvé22.01.2018 12:44O kosmonautice
Typický příklad, jak politika zasahuje do kosmonautiky.
Falcon Heavydodge22.01.2018 12:11O kosmonautice
http://aviationweek.com/space/government-shutdown-cancels-falcon-heavy-hotfire?NL=AW-05&Issue=AW-05_20180122_AW-05_315&sfvc4enews=42&cl=article_4&utm_rid=CPEN1000000980369&utm_campaign=13309&utm_medium=email&elq2=faf048a476bd4120a59819623f68adde
RocketLabRiMr22.01.2018 11:47O kosmonautice
"moc nevěřím, že jde reálně Li baterii vybít za 3 minuty nadoraz"

To je vybíjecí proud 20C což je u nás modelářů pro některá použití (EDF modely třeba) prd.
jde to. Kdy na doraz se myslí stav třeba 3,8V na článek (z hlediska životnosti se netýrají až dolů, navíc tam je to pak už jen kousek až k smrti accu). U highendových LiPol packů (ale pořád ve sféře "modelářského konzumu") to není zas takový zázrak. Tvrdé LiPolky mají velmi strmé vybíjecí koleno.
A tam kde se na nějakou životnost nehledí tak to bude zase někde (nesrovnatelně) jinde.
RocketLabrandom22.01.2018 09:37O kosmonautice
quote:
z diskuze
https://twitter.com/RocketLab/status/954894734136258560

@dguisinger
What did you eject a minute before second stage shutdown?

@Aus_Carl_Hansen
2 of the 3 battery packs



Podla mna nepouzivaju nabijatelne baterie ale jednorazovky - najlepsiu kapacitu a odolnost voci vybijaciemu prudu maju Li-thionyl chloridove - takze si myslim, ze najskor tymto smerom treba hladiet.
Aktivní Venušemilantos22.01.2018 09:08Venuše
MP
quote:

Na Zemi je v atmosféře při tlaku 0,1 MPa 78 % dusíku. Na plus mínus zhruba stejně velké Venuši je při tlaku 9,2 MPa 3 % dusíku. Tzn. že na Venuši je dusík přítomen v objemu cca 2,8 celého pozemské ovzduší. Kde je tu jaký problém k řešení a jaké jedno procento?
Já si myslím , že nejde z jednoho údaje v procentech v druhém případě konstatovat hmotové množství. Protože jsou li ze 100% atmosféry v atmosféře Venuše při tlaku 9 MPa 3% dusíku , budou to opět jen 3% při tlaku 0,1MPa A napsat že v zemské to je 1/4 potom znamená něco jiného než to, že ho tam hmotnostně je 1/4 [Upraveno 22.1.2018 milantos]
Aktivní VenušeFritz Lochmann22.01.2018 09:00Venuše
quote:
škoda na Marsu málo, na Venuši moc ....

A na Zemi tak akurát ...

quote:
Obávám se, že ten problém s vodou je daleko vážnější.

Veru tak, stačí pozrieť sa na situáciu v Kapskom Meste. Vody je veľa, ale zároveň aj málo. Chúďatá musia dodržiavať doporučenú normu 87 litrov na osobu a deň. Sladkou a pitnou vodou sa ľahko mrhá keď jej jej dostatok ...
Aktivní VenušePetr_Šída22.01.2018 08:41Venuše
quote:
quote:
Pro snížení množství dopadající energie o 5% je potřeba "stínítko" o poloměru cca 1400 km, jestli počítám dobře.

Kyslík není v atmosféře proto, že zreagoval s horninou. Při snížení objemu CO2 ve prospěch O2 bych čekal, že se opět může vázat do horniny. Ostatně na Marsu je taky vázán do hodniny, že...

To jistě, ale jak dlouho potrvá, než masa kyslíku odpovídající celoplanetárnímu oceánu o hloubce 900 metrů s tou horninou zreaguje? Tohle jsou geologické procesy, kde sto milionů let není žádná míra. Navíc na Venuši není žádná desková tektonika, která na Zemi umožňuje efektivní průběh uhlíkového cyklu.


To, že na Venuši není desková tektonika, je naopak dobře, protože ta uhlík vrací zpět do atmosféry

pro jeho uložení do horniny je potřeba oceán a tvorbu karbonátů

jinak ano, jsou to pomalé procesy

škoda na Marsu málo, na Venuši moc ....
3DS modelyFritz Lochmann22.01.2018 01:25O kosmonautice
quote:
záleží na účele modelu - na čo to bude slúžiť.
200 tisíc polygonov

Keby mal model do hry/simulátora 200.000 polygónov tak v nejakej simulácii/akcii/misii by sa z toho musel zblázniť aj viacprocesorový supervýkonný PC. Viem o čom hovorím, pretože aktívne tvorím do jedného nemenovaného ale známeho simulátora a bývalom Československu patrím medzi špičku. Samozrejme do simu netvorím pod nickom Fritz Lochmann.
Je pravda že napríklad niektoré modely do Orbiter Space Simultor ( ISS, Mir, Mir 2 ... ) sú naozaj vyskokopolygónové, ale tam sa zobrazuje jeden, dvaa modely súčasne v takmer prázdnom priestore.
Motocykel v GTA mal asi 38.000 polygónov, autá boli oveľa jednoduchšie.
Inak pri 3D modelovaní platí nemodelovať čo človek nevidí a oko nerozozná. Čo sa dá nahraď textúrou. V pohybe a už z malej vzdialenosti oko nevidí či je to plastický detail alebo ho tvorí len farba.
Áno, existujú hyperrealisti, počítači nitov a šróbov, ale tí spravidla nič zmysluplné a použiteľné nevymodelovali.
Aktivní VenušeNovýJiřík22.01.2018 00:52Venuše
Dusíku jsou sice v atmosféře Venuše 3 %, což je 4x víc, než kolik je ho toho času v atmosféře Země,

A z těch 99% se tedy zemská atmosféra skládá z čeho, když je v ní ani ne 1% dusíku ?

?????
Na Zemi je v atmosféře při tlaku 0,1 MPa 78 % dusíku. Na plus mínus zhruba stejně velké Venuši je při tlaku 9,2 MPa 3 % dusíku. Tzn. že na Venuši je dusík přítomen v objemu cca 2,8 celého pozemské ovzduší. Kde je tu jaký problém k řešení a jaké jedno procento?
Aktivní VenušeNovýJiřík22.01.2018 00:47Venuše
quote:
Pro snížení množství dopadající energie o 5% je potřeba "stínítko" o poloměru cca 1400 km, jestli počítám dobře.

Kyslík není v atmosféře proto, že zreagoval s horninou. Při snížení objemu CO2 ve prospěch O2 bych čekal, že se opět může vázat do horniny. Ostatně na Marsu je taky vázán do hodniny, že...

To jistě, ale jak dlouho potrvá, než masa kyslíku odpovídající celoplanetárnímu oceánu o hloubce 900 metrů s tou horninou zreaguje? Tohle jsou geologické procesy, kde sto milionů let není žádná míra. Navíc na Venuši není žádná desková tektonika, která na Zemi umožňuje efektivní průběh uhlíkového cyklu.
Aktivní VenušeMartin Kostera21.01.2018 23:39Venuše
Pro snížení množství dopadající energie o 5% je potřeba "stínítko" o poloměru cca 1400 km, jestli počítám dobře.

Kyslík není v atmosféře proto, že zreagoval s horninou. Při snížení objemu CO2 ve prospěch O2 bych čekal, že se opět může vázat do horniny. Ostatně na Marsu je taky vázán do hodniny, že...
Aktivní VenušeMartin Kostera21.01.2018 23:24Venuše
Obávám se, že ten problém s vodou je daleko vážnější. Myslím, že to padlo na Kosmoschůzce, že by bylo třeba 100 000 komet. Nebo jsem to někde četl.
V každém případě velice pěkná přednáška na Kosmoschůzce od Julie Novákové odpovídá na některé zde položené otázky.

Bude v televiziMiraH21.01.2018 22:47O kosmonautice
22. 1. ve 21:55 na Prima ZOOM: Potíže s vesmírným odpadem

Opakování 25. 1. v 15:30

https://www.csfd.cz/film/582891-potize-s-vesmirnym-odpadem/komentare/
Aktivní Venušemilantos21.01.2018 22:32Venuše
quote:

Dusíku jsou sice v atmosféře Venuše 3 %, což je 4x víc, než kolik je ho toho času v atmosféře Země,

A z těch 99% se tedy zemská atmosféra skládá z čeho, když je v ní ani ne 1% dusíku ?
Aktivní VenušeNovýJiřík21.01.2018 22:21Venuše
quote:
Čistě teoreticky, pokud by se Venuše zastínila slunečníkem v L1, nedošlo by vlivem ochlazení ke kondenzaci vodních par v atmosféře a tím i k částečnému snížení tlaku? Kdybychom odpařili Zemské oceány taky by tu byl tlak o dost větší ne?

Zemi to za stovky milionů let opravdu čeká, až vzroste svítivost Slunce, že z ní bude druhá Venuše. A zastínit Venuši? Slunečníkem o průměru 20 tisíc km? To už mi skoro jako menší astroinženýrský problém přijde uplácat si novou planetu v libračním bodě Slunce-Země, něco jako dávná Theia (https://cs.wikipedia.org/wiki/Teorie_velkého_impaktu). A muselo by to být zastínění fakt pořádné, aby CO2 ztuhl na suchý led. Přičemž problém číslo dvě by pak znamenalo, "kam s ním". Neruda měl problém s jedním slamníkem, a my bychom měli blok suchého ledu o objemu asi tak 300 milionů kilometrů krychlových. Fakt to s tou Venuší vzdejte.
Aktivní Venušecejpa21.01.2018 22:06Venuše
Čistě teoreticky, pokud by se Venuše zastínila slunečníkem v L1, nedošlo by vlivem ochlazení ke kondenzaci vodních par v atmosféře a tím i k částečnému snížení tlaku? Kdybychom odpařili Zemské oceány taky by tu byl tlak o dost větší ne?
Aktivní VenušeLusyen21.01.2018 22:03Venuše
Na discovery science bol raz zaujímavý dokument o osídľovaní Venuše. Použili tam zaujímavú myšlienku, ako využiť jej veľký tlak,resp.vztlak. V dokumente uvažovali o vzducholodiach defakto lietajúcich mestách v istej výške, kde je dobrý tlak a podmienky. Vďaka obrovskej hustote atmosféry by mohli byť tie vzducholode teda lietajúce mesta obrovské. Mám za to ze v tej výške ktorú plánovali nie sú ani silné vetry teda sú tam obstojne atmosfericke podmienky.
Aktivní VenušeNovýJiřík21.01.2018 21:53Venuše
quote:
Otázka teraformace Venuše je zajímavá a řada možností je docela dobře popsaná na wikipedii, a to dokonce i česky - https://cs.wikipedia.org/wiki/Terraformace_Venu%C5%A1e .

V anglické verzi tohoto hesla je navíc napsáno, že člověk by možná dokázal žít ve velmi vysokém povrchovém tlaku. Píše se tam o úspěšných pokusech pobytu lidí v barokomoře při tlaku 7,2 MPa (na povchu Venuše je tlak cca 9,2 MPa) a je tam i narážka na to, že velryby (savci) se dokážou potopit i do hloubky přes 2 km, kde je tlak 20 MPa. Nedokážu posoudit reálnost takového řešení, ale pokud by opravdu nebylo nutné snižovat příliš tlak atmosféry Venuše (ale stačilo by ji jen ochladit [a okysličit]), bylo by to super.

Chybějící voda (vodík) je ale asi zásadní problém.

Nějaká voda by se tam dala dopravit ledovým asteroidem, to bych jako až tak velký problém neviděl. Daleko větší problém, než chybějící vodík, je chybějící dusík nebo obecně jakýkoliv inertní plyn, zabraňující překotné oxidaci. Dusíku jsou sice v atmosféře Venuše 3 %, což je 4x víc, než kolik je ho toho času v atmosféře Země, jenže v kyslíkové atmosféře o tlaku 9 MPa by to bylo jako když plivne do Stromovky. Jedna jiskra, a trochu nadneseně řečeno, shoří celá planeta.
Ono je těžké si to představit, ale na Venuši je kyslíku v atmosféře vázaného v CO2 tolik, že kdybychom ho uvolnili a chtěli nad nějakou planetou rozptýlit způsobem, aby ho byla stejná koncentrace, jako na Zemi, tak by ta planeta musela mít v průměru asi 200000 km (slovy: dvě stě tisíc). Bez urážky, ale ty terraformační nápady uvedené na wikipedii jsou daleko méně reálné, než přestěhovat se někam do soustavy tau Ceti. Jediné těleso ve Sluneční soustavě, které by se dalo terraformovat relativně rozumně, je Mars. A nerozumně snad i Měsíc, paradoxně právě proto, že žádnou atmosféru nemá. Dodat mu ji na úrovni pozemského tlaku by znamenalo přesun hmot o tři řády menší, než u Venuše, a přitom skoro za humny. Na Venuši můžeme rovnou zapomenout. [Upraveno 21.1.2018 NovýJiřík]
Aktivní VenušeAleš Holub21.01.2018 21:18Venuše
Otázka teraformace Venuše je zajímavá a řada možností je docela dobře popsaná na wikipedii, a to dokonce i česky - https://cs.wikipedia.org/wiki/Terraformace_Venu%C5%A1e .

V anglické verzi tohoto hesla je navíc napsáno, že člověk by možná dokázal žít ve velmi vysokém povrchovém tlaku. Píše se tam o úspěšných pokusech pobytu lidí v barokomoře při tlaku 7,2 MPa (na povchu Venuše je tlak cca 9,2 MPa) a je tam i narážka na to, že velryby (savci) se dokážou potopit i do hloubky přes 2 km, kde je tlak 20 MPa. Nedokážu posoudit reálnost takového řešení, ale pokud by opravdu nebylo nutné snižovat příliš tlak atmosféry Venuše (ale stačilo by ji jen ochladit [a okysličit]), bylo by to super.

Chybějící voda (vodík) je ale asi zásadní problém.
Aktivní VenušeNovýJiřík21.01.2018 21:13Venuše
quote:
Prvé čo som si predstavil pri atmosfére s obrovským tlakom po premene kyslicnika uhličitého na kyslík sú obrovské továrne na skvapalnovanie toho kyslíka. Divný nápad možno, ale tá predstava sa mi páči. Ps nebrať príliš vážne, mal som par pív
Len malá úvaha, ten skvapalnený kyslík by našiel využitie

A do čeho bys ho chtěl zkapalnit? Tlak venušanské atmosféry je přes 90 atmosfér, to je tlak vodního sloupce vysokého 900 metrů kolem dokola celé planety.
3DS modelyAlchymista21.01.2018 21:08O kosmonautice
záleží na účele modelu - na čo to bude slúžiť.
200 tisíc polygonov - to je tak kulisa do hry, a v takom prípade sa detailnosť dosiahne hlavne vhodnou texturou.
Ostatne podstatnú časť modelu z hľadiska počtu vertexov a polygonov tvoria dva vagony prepravníku, raketa je len "na ozdobu"
Aktivní VenušeLusyen21.01.2018 20:59Venuše
Prvé čo som si predstavil pri atmosfére s obrovským tlakom po premene kyslicnika uhličitého na kyslík sú obrovské továrne na skvapalnovanie toho kyslíka. Divný nápad možno, ale tá predstava sa mi páči. Ps nebrať príliš vážne, mal som par pív
Len malá úvaha, ten skvapalnený kyslík by našiel využitie
Aktivní VenušeNovýJiřík21.01.2018 18:45Venuše
Napadol ma jeden námet na diskusiu. Tak, ako sa často debatuje o teraformácií Marsu pomocou skleníkových plynov, čo by bolo treba robiť na Venuši, aby sa tam silný skleníkový efekt zmiernil?


Nasazení extremofilních bakterií do vyšších vrstev atmosféry a obří slunečník v L1. To by mohlo být v možnostech této civilizace poměrně brzo.

Otázka je - co z toho? Takřka tam není voda...

Ty všelijaké bakterie, sinice atd. by určitě nestačily. Sice by ve vyšších atmosférických vrstvách, kde jsou tlaky a teploty podobné pozemských, velmi prosperovaly, kysličník uhličitý by "žraly" jako pominuté a namísto něj produkovaly kyslík, jenže tím by se povrchový tlak nijak nezmenšil, akorát že by byl vytvářený kyslíkem. Aspoň něco dobrého, výrazně by oslabil skleníkový efekt, takže teploty na povrchy by prudce poklesly a někde v polárních oblastech by mohlo být celkem fajn. Venuše má sklon rotační osy necelé tři stupně, tudíž žádná roční období a na pólech by byl prakticky pořád den nebo v nejhorším, protože Slunce by kleslo ani ne dva stupně pod obzor, počátek občanského soumraku. Ale co s tím šíleným tlakem?
Aktivní VenušeLusyen21.01.2018 16:26Venuše
quote:


Otázka je - co z toho? Takřka tam není voda...

A ako vyzerá venuša ohľadne magnetického poľa?
3DS modelyMartin Kostera21.01.2018 15:44O kosmonautice
quote:
Nějak mi tam chybí detaily. Takhle to je na úrovni papírového modelu.


Je to o čase a píli, kterou tomu autor chce věnovat.
3DS modelymilantos21.01.2018 15:36O kosmonautice
Nějak mi tam chybí detaily. Takhle to je na úrovni papírového modelu.
3DS modelyMartin Kostera21.01.2018 14:30O kosmonautice
Udělejte si vlastní modely.

https://www.yobi3d.com/v/ljl7xK9kPq/Carrier.lwo

Aktivní VenušeMartin Kostera21.01.2018 13:41Venuše
quote:
Napadol ma jeden námet na diskusiu. Tak, ako sa často debatuje o teraformácií Marsu pomocou skleníkových plynov, čo by bolo treba robiť na Venuši, aby sa tam silný skleníkový efekt zmiernil?


Nasazení extremofilních bakterií do vyšších vrstev atmosféry a obří slunečník v L1. To by mohlo být v možnostech této civilizace poměrně brzo.

Otázka je - co z toho? Takřka tam není voda...
Aktivní VenušeMartin Kostera21.01.2018 13:37Venuše
Jestli si to pamatuji dobře, kvůli větší hmotnosti Venuše je třeba při navedení na nízkou oběžnou dráhu Venuše více energie, než na nízkou oběžnou dráhu Marsu. Pokud ale stačí vysoce eliptická dráha a pak aerobraking, tak Venuše vychází líp...
Kolonizace MarsuxChaos21.01.2018 13:20Mars
Pivo na Marsu?
https://zpravy.aktualne.cz/zahranici/zivot-na-marsu-piva-bude-dost/r~5abcedfefad611e7af7dac1f6b220ee8/
Aktivní VenušeLusyen21.01.2018 12:26Venuše
Napadol ma jeden námet na diskusiu. Tak, ako sa často debatuje o teraformácií Marsu pomocou skleníkových plynov, čo by bolo treba robiť na Venuši, aby sa tam silný skleníkový efekt zmiernil?
RocketLabxChaos21.01.2018 11:16O kosmonautice
Jinak jen takový nápad: já si myslím, že právě i díky snížení ceny díky 3D tisku a použití karbonových kompozitů by mohlo vzniknout víc času hrát si s vícenásobnou použitelností i u těch nejlevnějších raket... samozřejmě, nosnost 150 kg nedává žádnou rezervu, ale pokud by se postavilo něco nepatrně většího, tak třeba nosnost tuna bez vícenásobné použitelnosti a 150 kg s vícenásobnou použitelností? to by skutečně zpřístupnilo vesmír pomalu každému spolku okresního formátu...
RocketLabxChaos21.01.2018 10:54O kosmonautice
z diskuze
https://twitter.com/RocketLab/status/954894734136258560

@dguisinger
What did you eject a minute before second stage shutdown?

@Aus_Carl_Hansen
2 of the 3 battery packs

Přemýšlel jsem o tom jejich schématu z hlediska max. vybíjecího proudu. Modelářeské LiPol baterie nabízí vybíjecí proudy (v A) i v násobcích kapacity (v Ah) a stejně mají omezenou životnost (ani ne tak počet cyklů, jako časově - skladovatelnost)

Pro druhý stupeň mě vybíjecí čas v řádu (odhaduju) desítky minut přijde ok a baterka s elektromotorem zřejmě budou vycházet konstrukčně lépe, než nějaká miniturbína.

Pro první stupeň mi ale řádově 3 (?) minuty vybíjení baterie přijdou neekonomické, protože moc nevěřím, že jde reálně Li baterii vybít za 3 minuty nadoraz: podle mě potřebují takový proud, že baterii odhazujou víceméně ještě nabitou.

Co by mohlo být pro první stupeň (s dobou činnosti v řádu jednotek minuty) zajímavé, by byly superkapacitory. Jenže paradoxně, dnešní superkapacitory mají měrnou hustotu 3-5 Wh/kg - což je 50x méně, než Li baterky. Takže se stejně vyplatí baterky po 3 minutách odhazovat nabité (pokud se vybíjí víc, jak z jedné padesátiny, což se za 3 minuty asi vybijí - vybijí se odhaduju klidně i z 1/10 nebo víc)
VASIMRVéna Maixner21.01.2018 10:26O kosmonautice
úspěšně proběhl i 10ti hodinový test. POkračuje se tedy do třetí fáze NextSTEP mise.

http://adastrarocket.com/pressReleases/AdAstraRelease080917-final.pdf

Letos, koncem léta, by mělo dojít ke 100 hodinovému zážehu. Jen dodám, že motor vyvíjí soukromá firma Ad Astra a mají verzi 200kw, kterou zkouší na 100kw. Také se vynořují různé infroace, že VASIMR je hoax, resp. že není využitelný vzhledem k vysokých energetickým potřebám a eneromním nárokům na chlazení. Třeba zde: http://spacenews.com/vasimr-hoax/ a odpověd Ad Astra: http://www.adastrarocket.com/aarc/faq15
Falcon HeavyVéna Maixner21.01.2018 09:43O kosmonautice
quote:

Ke startu:
- proč se pořád straší s tím startem ? vždyť jde o start "běžné" F9
- nebo jde o test něčeho nového ? - avionika / systém autonomního řízení / přistávání . AI ?, jestli ne tak nestrašte .-)
- jelikož už netestují "mohutně"(viz dříve,létající monstrum :-)),tak vše dělají na simulacích, mno a to je dnes díky IT/pokroku asi už dostatečné a vyjde to na 99,99999% protože realita je jiná než čísla :-)


I kdyby samotne F9 bylo staré, je to nová raketa. Složení tří booterů přináši spoustu nových úkolů. Představte si, že návěs nezvládne utáhnout jeden tahač, ale musíte dát vedle sebe tři. Pak je musíte synchronně řídit (tahy motorů, volant atd.). Musíte přenášet síly z tahačů stejně. Pak musíte dva tahače v jeden okamžik odpojit, tj. ustřelit jejich oje tak, aby to návěs nepoznal a najednou řídit jen jeden tahač, nevíte.
Taky je úplně jiná aerodynamika celého komplexu, bezpečnostní postupy, kolik motorů a kde může selhat atd. Teď se ukazuje i problém s 3x větším objemem paliva a určitě nebude jednoduch to celé po zaážehu udržet na rampě a vypustit v jeden okažik atd.

Prostě to rozhodně není stejné a "jen" zkouška něčeho, co už mají. Pak by to nemueli vyvíjet o tři roky dýl.
RocketLabdodge21.01.2018 09:04O kosmonautice

Co by na to řekl? Nejdříve by asi nechápal a pak by prohlásil:

"No jo na garážový firmy docela dobrý."
RocketLabyamato21.01.2018 08:23O kosmonautice
Vyyyborne, konecne
Zda sa ze minimotory vo velkych poctoch su trendy
RocketLabMartin Kostera21.01.2018 02:53O kosmonautice
Náklad uvolněn.
Mise zřejmě zcela úspěšná.
Přesnost navedení mi není známa.
RocketLabMartin Kostera21.01.2018 02:46O kosmonautice
A druhý stupeň jede. Zatím dobrý...
RocketLabMartin Kostera21.01.2018 02:44O kosmonautice
Start
Falcon HeavyMartin Kostera21.01.2018 02:37O kosmonautice
quote:
...jaké může být smrštění nádrží/boosterů po naplnění?
Tato informace je něčím podložená, nebo je to jen doměnka?


Jen spekulace na netu. Proto jsem psal "náznaků".
Oficiální vyjádření jsem nikde nenašel. Ale oni se k tomu testu prakticky nevyjadřují...
Falcon HeavyRiMr21.01.2018 02:35O kosmonautice
...jaké může být smrštění nádrží/boosterů po naplnění?
Tato informace je něčím podložená, nebo je to jen doměnka?
Falcon HeavyMartin Kostera21.01.2018 02:32O kosmonautice
quote:
Komplexní konstrukce čeho?


Nosič jako komplexní konstrukce. Už to není jen jeden booster, ale 3 a další konstrukční prvky držící pohromadě. A podle náznaků je toto problém. Proto opakované cvičení s napouštěním paliva.
Falcon HeavyRiMr21.01.2018 02:28O kosmonautice
Komplexní konstrukce čeho?
RocketLabMartin Kostera21.01.2018 02:25O kosmonautice
Tak jo. Sotva jsem si postěžoval, už je to tady.
2:43 SEČ je cílový čas.

RocketLabMartin Kostera21.01.2018 02:16O kosmonautice
15 minut před začátkem okna a ticho po pěšině. Ani jeden tweet.
Falcon HeavyMartin Kostera21.01.2018 02:12O kosmonautice
Hot fire nejdříve až v pondělí. Ale SpaceX se čile připravuje.
Zřejmě optimalizují napouštěcí sekvenci kvůli teplotnímu smršťování komplexní konstrukce.

Aktivní VenušeLusyen20.01.2018 23:37Venuše
Mám za to, že väčšina ľudí sa v súvislosti s planetárnym výskumom sústredí na Mars ale ak sa nemýlim, doletieť k Venuši je jednoduchšie ako k Marsu. Jej výskum by mohol byť aj výzva na posun v oblasti zvyšovania odolnosti techniky vzhľadom na jej atmosféru
Japonská kosmonautikaMartin Kostera20.01.2018 23:22O kosmonautice
Nádherné fotky ze startu Asnaro 2.

http://strangesounds.org/2018/01/mysterious-lights-japan-epsilon3-rocket-launch-photo-video.html






Provoz NASAMartin Kostera20.01.2018 21:52O kosmonautice
Federální shutdown má dopad i na provoz NASA

http://nasawatch.com/archives/2018/01/internal-memo-h.html
FyzikaxChaos20.01.2018 21:19O kosmonautice
Mým dlouhodobým favoritem je "Kvantovaná setrvačnost" (QI, Quantized Inertia). (numericky) vysvětluje rychlou rotaci galaxií bez nutnosti zavádět "temnou hmotu", vzhledem k proměnlivé velikosti vesmíru v čase vysvětluje ranou expanzi, dále nahrazuje i tzv. "temnou energii". No a kromě toho by dokázala poměrně rozumně vysvětlit řadu obskurnější anomálií v lidštějších měřítcích (viz hashtag #anomalyoftheday na Twitteru), v neposlední řadě emDrive, a v posledních měsících zabrušuje, ehm, i do kontroverzní oblasti LENR (dříve "studená fúze").

Nepřijde mi to vysloveně jako crackpotteorie (má i nějaké vzorečky a tak), ale současně je to hodně "fringe" a hodně mimo současný "hlavní proud" (ale ta argumentace vůči současné "oficiální fyzice", tedy hlavně hledačům temné hmoty je taková zdravě asertivní a kritická - nikoliv nějak paranoidně konspirační)

http://physicsfromtheedge.blogspot.cz

Bohužel pro kosmonautiku: vysvětlení principu EmDrive dle QI současně naznačuje, proč získané výsledky jsou poblíž chyby měření a předpovídá, že zesílení efektu bude extrémně obtížné (mj. předvídá obrovské nároky na přesnost tvaru rezonanční dutiny pro danou frekvenci, apod. - dosavadní výsledky závisí hodně na náhodě)

Ačkoliv QI by asi neměla bezprostřední důsledky pro naši technologii (asi v tom smyslu, jako speciální ani obecná relativita neměly vliv na navigaci bitevních lodí, letadel ani vzducholodě v éře, ve které dané teorie vznikaly a byly obecně akceptovány), tak by zřejmě vyjasnila řadu kosmologických záhad, od těch známých desítky let až po nedávné.

No a pochopitelně: když bychom měli fungující teorii dávající do vztahu setrvačnou hmotnost těles s jejich zrychlením a propojující kvantové jevy s relativistickými, tak by se vývoj mohl zaměřit dosud opomíjenými směry a možná by to mohlo nakonec mít důsledky i pro kosmonautiku...
Voda na MěsícixChaos20.01.2018 20:56O kosmonautice
Video s povídáním k tomu předchozímu:
https://vimeo.com/250518650
Fyzikaalamo20.01.2018 20:52O kosmonautice
Ehm..
Na koľko by vlastne charakteristika vlastností kvantových javov, zodpovedala "vykresľovaniu detailov" v matrixe so "selektívnym zobrazovaním"?
Dajme tomu že "grafika" sa zaoberá vytváraniu iba takej úrovne "detailov"..ktorá je potrebná pre to čo je naozaj nutné zobrazovať..
Takže kým sa na "vec" nepozrieme "detailné vlastnosti" nebude mať..
Napríklad "elektrón", by detailné vlastnosti.. Nadobudol až v momente pozorovania.. V resp.. "systém" by "detaili" začal generovať, až v momente keď by pre to existovala "požiadavka".. [Upraveno 20.1.2018 alamo]
Bude v televiziMiraH20.01.2018 17:41O kosmonautice
Z chvíli na Prima ZOOM v 17:55 "Dobytí Marsu". Jinak pokračování je každou sobotu. :-)

https://www.csfd.cz/film/461613-mars/prehled/
Historie kosmonautikyPatek20.01.2018 17:25O kosmonautice
Dnes je to čtyřicet let od startu prvního Progressu: https://www.energia.ru/ru/news/news-2018/news_01-20.html
CCDevJiří Hošek20.01.2018 11:02O kosmonautice
quote:
CST-100 svou plánovanou premiéru neustále, a to dost značně, posouvá dál a dál. Dragon taky, ale ne tak značně.
Je to obráceně než píšete. Tady je historie plánovaných termínů:

Plán z----SpX-DM1/Boe-OFT----SpX-DM2/Boe-CFT
02.2015----02.2017/06.2017----06.2017/10.2017
03.2016----05.2017/06.2017----08.2017/10.2017
02.2017----11.2017/06.2018----05.2018/08.2018
01.2018----08.2018/08.2018----12.2018/11.2018
RocketLabMartin Kostera20.01.2018 09:54O kosmonautice
Po několika odsunech nový pokus zítra. ve 2:30 SEČ.
RocketLabyamato20.01.2018 08:31O kosmonautice
nejak nam ten rok zacina samymi odkladmi
Vojenský vesmírlamid20.01.2018 02:54O kosmonautice
úžasná fotka.
Vojenský vesmírMartin Kostera20.01.2018 02:41O kosmonautice
RocketLablamid20.01.2018 02:41O kosmonautice
@RocketLab

Viac
T-20 and holding for weather #StillTesting

2:28 - 20. 1. 2018

edit
Currently targeting #StillTesting lift off no earlier than 15:36 NZDT (18:36 PT / 21:36 ET / 2.36 UTC), while we wait for ideal weather conditions. [Editoval 20.1.2018 lamid]


Edit
Scrubbed for the day.

5:57 - 20. 1. 2018


The #StillTesting launch window opens again tomorrow 14:30 NZDT (17:30 PT/ 20:30 ET / 1:30 UTC). We'll provide updates on a new NET time when available.


5:58 - 20. 1. 2018 [Editoval 20.1.2018 lamid]
Vojenský vesmírMartin Kostera20.01.2018 02:27O kosmonautice
Družice je na GTO.
Vojenský vesmírlamid20.01.2018 02:11O kosmonautice
go for launch


lift on




prenos od ULA stále beží [Editoval 20.1.2018 lamid]
prenos skončil [Editoval 20.1.2018 lamid]

[Editoval 20.1.2018 lamid]
RocketLabMartin Kostera20.01.2018 02:09O kosmonautice
A za chvíli snad Elecron

Vojenský vesmírMartin Kostera20.01.2018 02:08O kosmonautice
Start byl úspěšný.
Vojenský vesmírMartin Kostera20.01.2018 01:25O kosmonautice
Parker Solar Probelamid20.01.2018 00:24O kosmonautice
7 min animované video vytvorené Seferino Rengel v Orbiter Space Flight Simulator


Pre porovnanie animácie od NASA
http://parkersolarprobe.jhuapl.edu/Multimedia/Animations.php#Animations [Editoval 20.1.2018 lamid] [Editoval 20.1.2018 lamid]
Čínská kosmonautikaMartin Kostera19.01.2018 23:08O kosmonautice
Raketa Dlouhý pochod 11 vynesla dnes 6 malých družic.

http://www.spaceflightinsider.com/organizations/china-national-space-administration/long-march-11-lifts-off-jiuquan-six-small-satellites/
Falcon HeavyMartin Kostera19.01.2018 22:55O kosmonautice
Španělská družice Deimos 2 vyfotila rozcvičku na rampě 39A

https://twitter.com/UrtheCast/status/954118758687232005

Falcon HeavyMartin Kostera19.01.2018 22:47O kosmonautice
Hot fire nejdříve v pondělí.

https://spaceflightnow.com/2018/01/09/falcon-heavy-demo-flight-preparations/
Falcon Heavykopapaka19.01.2018 17:12O kosmonautice
Roman: před Amosem měli systém héliových nádrží v kyslíkové za ověřený. Navíc nešlo jen o simulace, ale i o testy se skutečným zařízením a k tomu pár letů...
Přesto jim F9 bouchl.

Falcon HeavyRoman201619.01.2018 16:52O kosmonautice
K nákladu:
- viděl náklad někdo ? (pochybuji že tam Tesla je na to je Musk mazanej )
- nechat si ujít takovou energetickou možnost tam poslat opravdovou sondu, nevěřím ( je tam sonda a plánoval to roky .-) )
- fotit Teslu na trunku je mazácka reklama :-)

Ke startu:
- proč se pořád straší s tím startem ? vždyť jde o start "běžné" F9
- nebo jde o test něčeho nového ? - avionika / systém autonomního řízení / přistávání . AI ?, jestli ne tak nestrašte .-)
- jelikož už netestují "mohutně"(viz dříve,létající monstrum :-)),tak vše dělají na simulacích, mno a to je dnes díky IT/pokroku asi už dostatečné a vyjde to na 99,99999% protože realita je jiná než čísla :-)

   Nejnovější témata (15)>> 50 témat
3DS modelyMartin Kostera21.01.2018 14:30O kosmonautice
Rentgenová navigaceMartin Kostera14.01.2018 02:42O kosmonautice
Projekt nosiče KoronaMartin Kostera06.01.2018 21:39O kosmonautice
Výlet na BajkonurVáclavík Michal24.12.2017 14:15Sdružení
PF 2018Martin Kostera24.12.2017 12:39Portál
Projekt Luna-Resurs (Luna-26)Martin Kostera06.12.2017 12:17O kosmonautice
Axiom Space StationMartin Kostera05.12.2017 07:05O kosmonautice
MMX - Martians Moon eXplorationMartin Kostera23.11.2017 13:21O kosmonautice
Provoz Virgin Space Companydodge17.11.2017 12:16O kosmonautice
Solar wind Magnetosphere Ionosphere Link Explorer - SMILEMartin Kostera09.10.2017 13:31Česká kosmonautika
Australská kosmické agenturaMartin Kostera25.09.2017 09:11O kosmonautice
Asteroid Touring Nanosat FleetxChaos24.09.2017 16:56O kosmonautice
Lockheed MartinMartin Kostera20.09.2017 15:20O kosmonautice
BlackSkyMartin Kostera18.09.2017 15:03O kosmonautice
Provoz KSCMartin Kostera09.09.2017 00:32O kosmonautice
1761 témat/ 142379 příspěvků / 527 uživatelů
Nejnovější uživatel je hk372.

= Nové příspěvky ve fóru od poslední návštěvy
= Nejsou nové příspěvky od poslední návštěvy

Stránka byla vygenerována za 1.509273 vteřiny.