Kosmonautika (úvodní strana)
Kosmonautika@kosmo.cz
  Nepřihlášen (přihlásit)
  Hledat:   
Aktuality Základy Rakety Kosmodromy Tělesa Sondy Pilotované lety V Česku Zájmy Diskuse Odkazy

Obsah > Diskuse > XForum

Fórum
Nejste přihlášen

  Fórum: Témata: Příspěvky: Poslední příspěvek:
Portál  (Moderuje: Aleš Holub, Martin Kostera)
Pokec o portálu - vzhled, provoz,...
441417
23/6/2016 - 10:30
poslal alamo
Česká kosmonautika  (Moderuje: Aleš Holub, Martin Kostera)
Vše co se týká české kosmonautiky
994092
19/7/2016 - 15:20
poslal Martin Kostera
O kosmonautice  (Moderuje: Aleš Holub, Martin Kostera)
Diskuse o kosmonautice v celé její šíři
1441123545
28/7/2016 - 00:21
poslal Petr_Šída
CubeSat  (Moderuje: Aleš Holub, Martin Kostera)
Pokus o stavbu amatérské sondy
261417
03/3/2016 - 08:05
poslal Josef Chlachula
Sdružení  (Moderuje: Aleš Holub, Martin Kostera)
Kosmo Klub
321073
28/6/2016 - 01:05
poslal Martin Kostera
Raketová modelařina  (Moderuje: Aleš Holub, Martin Kostera)
Stavba raket vlastníma rukama
22650
06/1/2016 - 22:33
poslal Jan Baštecký
Kdo je on-line - Uživatelé: 0 , návštěvníci: 26
 

   Témata s nejnovějšími příspěvky (15)>> 50 témat
Falcon HeavyPetr_Šída28.07.2016 00:21O kosmonautice
Přistání člověka na asteroiduxChaos27.07.2016 17:52O kosmonautice
SkylonJH27.07.2016 17:10O kosmonautice
Plány pro návrat na MěsícMartin Jediny27.07.2016 13:53O kosmonautice
Rosetta - evropská mise ke kometědodge27.07.2016 08:24O kosmonautice
Space Launch SystemJiří Hošek26.07.2016 23:19O kosmonautice
SpaceX MCT - Mars Colonial TransporterKaretTv26.07.2016 17:09O kosmonautice
Dream ChaserMartin Kostera26.07.2016 10:43O kosmonautice
Elektromobilita a Tesla/Musk/kosmonautikayamato25.07.2016 08:48O kosmonautice
Copenhagen Suborbitalskopapaka24.07.2016 23:23O kosmonautice
ISRU technologiealamo24.07.2016 18:16O kosmonautice
Historie kosmonautikydodge24.07.2016 17:22O kosmonautice
Orion - Exploration Mission 1xChaos24.07.2016 10:34O kosmonautice
Souvislosti kosmonautikyloudil23.07.2016 20:45O kosmonautice
EXOPLANETYNovýJiřík23.07.2016 00:33O kosmonautice

   Nejnovější příspěvky (15) - řazeno od nejnovějšího (nahoře) po nejstarší (dole)>> 100 příspěvků
Falcon HeavyPetr_Šída28.07.2016 00:21O kosmonautice
quote:


P.S.: Je pravda, že Saturn V se stupněm SIVB nikdy neletěl jen na LEO, takže nevíme, kolik mohla být taková nosnost (po využití veškerého paliva v SIVB) [simulacemi mi vychází cca 135 tun]. Ale také nevíme, jestli se na špičku SIVB vůbec dal posadit náklad těžší než bylo těch max. cca 50 tun sestavy CSM/LEM. Možná to už konstrukčně (pevnostně) nešlo.


k tomu ještě poslední, když si člověk pozotvírá ty původní kresby Saturnu V, tak uvádějí nosnost 48 tun k měsíci ve třístupňové a 96 tun na LEO ve dvoustupňové verzi

Vaše úvaha bude patrně správná, SIVB by to nejspíš neunesl, proč by to jinak takhle uváděli

Saturn V s SIVB byl nosič mimo LEO, pro LEO by se asi mělo počítat s 96 tunami a dvoustupňovou verzí
Falcon HeavyPetr_Šída27.07.2016 21:42O kosmonautice
Děkuji za upřesnění
Falcon HeavyPinkasJ27.07.2016 21:24O kosmonautice
quote:
Saturn V skutečně při misích Apollo dostal na LEO hmotnost až 140 tun, ale to bylo včetně stupně SIVB a paliva pro TLI. Viz např. https://en.wikipedia.org/wiki/Saturn_V . Tak se ale nosnost na LEO nikdy neudává. Nesmí se do toho započítat suchá hmotnost posledního stupně, což bylo cca 30 tun. Uvádět nosnost Saturnu V na LEO ve výši 140 tun je tedy značně zkreslující.


Suchá hmota stupně SIVB a paliva pro TLI by se mohla počítat do LEO nosnosti Saturn 5, kdyby tento komplet vynesl beze zbytku na LEO druhý stupeň Saturnu 5. Tak to ale nebylo, k vynesení na LEO bylo třeba dodatečného zážehu a práce stupně SIVB. Neboli bychom museli odečíst poměrnou část prázdné hmoty SIVB odpovídající poměru hmoty paliva na „dotažení“ na LEO k palivu pro TLI. Myslím, že jsme to již dávno zde počítali a nosnost Saturnu 5 na LEO vyšla 133 tun, což dobře koresponduje se simulací pana Holuba – 135 tun. Je třeba však také ověřit údaj, který uvádí pan Ervé. Pak by LEO nosnost musel být pod 129 tun.
Falcon HeavyAleš Holub27.07.2016 19:30O kosmonautice
Saturn V skutečně při misích Apollo dostal na LEO hmotnost až 140 tun, ale to bylo včetně stupně SIVB a paliva pro TLI. Viz např. https://en.wikipedia.org/wiki/Saturn_V . Tak se ale nosnost na LEO nikdy neudává. Nesmí se do toho započítat suchá hmotnost posledního stupně, což bylo cca 30 tun. Uvádět nosnost Saturnu V na LEO ve výši 140 tun je tedy značně zkreslující.

P.S.: Je pravda, že Saturn V se stupněm SIVB nikdy neletěl jen na LEO, takže nevíme, kolik mohla být taková nosnost (po využití veškerého paliva v SIVB) [simulacemi mi vychází cca 135 tun]. Ale také nevíme, jestli se na špičku SIVB vůbec dal posadit náklad těžší než bylo těch max. cca 50 tun sestavy CSM/LEM. Možná to už konstrukčně (pevnostně) nešlo.
Falcon HeavyPetr_Šída27.07.2016 18:33O kosmonautice
quote:
V tom článku je jasně řečeno, že nosnost Saturnu V pro poslední 3 mise (s roverem) byla 140 t na LEO / 48,6 t k Měsíci. Je to ale chybně - hmotnost lodi+stupně S-IVB byla pokud vím cca 129 t, při dráze 190 km / 28°.


a není to počítané s tím, že by S IVB táhnul náklad na LEO a zůstal by nakonec prázdný? To je to, co nikdy nikdo nezkusil

Skylab letěl bez SIVB
Přistání člověka na asteroiduxChaos27.07.2016 17:52O kosmonautice
https://www.inverse.com/article/18785-nasa-s-weird-asteroid-redirect-mission-is-actually-making-good-progress
SkylonJH27.07.2016 17:10O kosmonautice
Otazka je, s cim si budou hrat u Airbusu a Boeingu kdyz uz maji ted hotovy vyvoj A350, respektive 787.

par vlastnich postrehu:
Zhodou okolnosti ziju v UK nedaleko RE a nazor mistnich inzenyru na ne je takovy, ze si proste uz leta hrajou za statni prachy.
Jsem zoufaly optimista, takze tomu neverim, ale na druhou stranu jsem s nimi parkrat mluvil na konferencich a nejak jsem tam nevidel ten tah na branu. Podle me jsem videl celou firmu a nemeli tam jedineho tahouna, ktery je pro takto velky projekt zasadni. Mluvim o SABRE, SKYLON je jen vize.
Zaroven jsem s nimi v kontaktu jako jejich zakaznik, protoze nabizi i komercni vyrobu mechanickych dilu a tam musim rict, ze jsou opravdu dobri. Ted je taky zasadni otazka, co s tim vsim udela Brexit, protoze to rozhodne zmeni hru. Optimiste cekaji v UK malou financni krizi, pesimiste horsi krizi nez co jsme zazili v evrope v 2008. Ve vysledku je otazka, jestli tedy dostanou tech 60M liber...


[Upraveno 27.7.2016 JH]
SkylonErvé27.07.2016 16:34O kosmonautice
Nebude, vývojové náklady mimo možnosti Airbusu i Boeingu, ekologické problémy s extrémním hlukem motorů.
Falcon HeavyErvé27.07.2016 16:33O kosmonautice
V tom článku je jasně řečeno, že nosnost Saturnu V pro poslední 3 mise (s roverem) byla 140 t na LEO / 48,6 t k Měsíci. Je to ale chybně - hmotnost lodi+stupně S-IVB byla pokud vím cca 129 t, při dráze 190 km / 28°.
Plány pro návrat na MěsícMartin Jediny27.07.2016 13:53O kosmonautice
quote:

...a v čem se ty standardy snížily? ...

...jaké má ten Ing. Doba vzdělání a prostředky?

Když docházejí věcné argumenty,

... (na to jsou teď asi notičky "pche, umí přistábat jen s prvním stupněm", což je velmi zábavné), tak začneme "argumentovat" samovolností pokroku danou dobou a podobným ptydepe.


A i kdyby se tam nedostal, tak otevírá nové cesty, třeba se nakonec ukáží jako neprůchodné....


... standardy znizil napr. upustenim od aerospace standardov, napr. suciastkovej zakladne...
(ci len rozumne vyuzil prinos doby a jeho krok bol spravny, tak sa zatial ukazuje, ze by aj mohol byt)

btw. prinos doby je napr. aj v hmotnosti eletkroniky, 3D tlaci, materialoch,...
Vo vypoctovej technike, simulaciach,...
co ta vcera vyrobili, ze nepoznas rozdiel? si nemal CB televizor a nekreslil ceruzkou na rysovacej doske?

... prostriedky? no ano, tie ma...
(ale nezavidim, ak rozoberam jeho riesenia, snazim sa poucit sa a pochopit a ak sa mi nieco nezda, som ochotny prijat aj argumentaciu... ale rad by som trochu inu akoze Musk je boh...)

...nie je problem pristat s ktorymkolvek stupnom. problem je v efektivite a ekonomike prevadzky.
Len proste Muskove deklaracie sa mi zdaju byt v rozpore s fyzikou.
A zatial sa Musk len zlahka priblizuje tomu, co tvrdili odporcovia, alebo historicke studie, ze by snad slo...takze vecne argumenty nedochadzaju na nasej strane...
ale som rad ze ukazal, ze to ide, hoci to nie je zdaleka to, co sluboval... Kazdy prinos je dobry...

ale snad este prekvapi ved zatial prekvapuje stale.

...kazdy vyvojar pozna, co su slepe ulicky a aka je cesta k uspechu... a teda ze i tie slepe maju svoj dovod a zmysel.

Musk ma jednu obrovsku vyhodu. Je zodpovedny sebe za svoje rozhodnutia, ma prostriedky pre svoje rozhodnutia a ma viziu...
...sen vsetkych konstrukterov...



[Editoval 27.7.2016 martinjediny]
Rosetta - evropská mise ke kometědodge27.07.2016 08:24O kosmonautice
Sbohem Philae...


Pohled na Philae z jejího CIVA po přistání

http://www.universetoday.com/130055/goodbye-philae-hardly-knew-ye/#
Space Launch SystemJiří Hošek26.07.2016 23:19O kosmonautice
quote:
Měsíc po dokončení [kvalifikační] nádrže na kapalný vodík má být hotový kvalifikační exemplář nádrže na kapalný kyslík, sestávající ze dvou válců a dvou kupolí, a poté přijde na řadu kvalifikační intertank.
Výše uvedené pořadí jsem čerpal z půl roku starého článku https://www.nasaspaceflight.com/2016/01/nasa-facilities-ramp-up-sls-2018-flight/

Ken Kremer však během své návštěvy Michoud Assembly Facility 22. července zjistil, že aktuální pořadí je jiné. Poznatky z návštěvy sepsal v článku
http://www.universetoday.com/130009/nasa-welds-together-1st-sls-hydrogen-test-tank-for-americas-moonmars-rocket-flight-unit-in-progress/
Děkuji dodgemu za zaslaný odkaz na článek.

Svařená kvalifikační nádrž na kapalný vodík je umístěná ve vodorovné poloze (viz fotografie v článku), a ve svářečce Vertical Assembly Center začalo svařování letové vodíkové nádrže pro SLS-1, konkrétně je již svařena přední kupole s prvním válcem. Teprve po dokončení této letové nádrže přijde na řadu kvalifikační nádrž na kapalný kyslík, následovaná letovou kyslíkovou nádrží. Manažeři tvrdí, že všechny tyto nádrže svaří do konce září. Intertanky se nebudou svařovat, ale sešroubovávat.
Do budoucna se již neplánují žádné další kvalifikační nádrže - v říjnu tohoto roku (2016) má být zahájena stavba dílů letového centrálního stupně pro SLS-2.
[Upraveno 27.7.2016 JiříHošek]
SpaceX MCT - Mars Colonial TransporterKaretTv26.07.2016 17:09O kosmonautice
quote:
Vtip celé architektury Space X je, že k Marsu nepoletí žádné další zásoby, nebude to odhazovací skládanka na jedno použití atd.


To sice je, ale právě proto by byla náročnost MCT větší než té skládanky.
Vize je hezká věc, ale obrovské peníze na nejistý vývoj druhá a to rozhoduje. I motor SABRE a celý SKYLON je hezká vize už mnoho let a investoři se nehrnou, přičemž se jedná o řádově(!) nižší částky.

V podstatě jde o to, jak chcete odhadnout náročnost projektu MCT/BFR ve srovnání třeba Apollem a tedy jak bude reálné ho vůbec nějak soukromě financovat. Zatím to vidím tak, že financovat studii koncepce si SPACEX může dovolit, navíc je to pro ně i dobrá reklama, tak proč by to neudělali, to je v pořádku.
Falcon HeavyPetr_Šída26.07.2016 13:01O kosmonautice
quote:
Parametry Saturnu V jsou prostě úžasné.. i cena, ale "to byla jiná doba"
Tak snad brzy do tabulky doplníme plánované parametry BFR...


To ano, ale ačkoli parametrově měl na LEO nosnost 140 tun, tak ji nikdy nevyužil

SpaceX MCT - Mars Colonial TransporterPetr_Šída26.07.2016 12:58O kosmonautice
quote:
Zdá se mi, že některé názory a termíny zde jsou neuvěřitelně optimistické (nechci říci až naivní).
Jen co se týče motoru Raptor: SpX není ani tak daleko, jako byl von Braun s morem F1 deset roků před Apllo 11: Požadavek na konstrukci F1 – 1955, horké testování komponentů – 1957, první statický test F1 – 1959, první letový test – 1964.
Vše ostatní kromě motoru pro let na Mars a zpět bude podle proponovaného schématu MCT/BFR nesrovnatelně technicky náročnější a zřejmě i dražší než byl projekt Apollo. Již v projektu VentureStar se ukázalo, že brzdění tak objemného a přitom prakticky prázdného tělesa z rychlosti
8 km/s vyžadovalo neúměrně těžký brzdící štít. U MCT půjde o návrat z rychlosti 11 km/s , což je energie téměř 2x větší.
Nedávno NASA zveřejnila, že pro přisání velkého tělesa na Marsu aerobrakingem v tak řídké atmosféře by byl třeba ohromný brzdící štít a že je výhodnější brzdění motory – další nároky na palivo.
Pokud vím, tak pro naplnění MCT na LEO by budou potřeba min. 3 starty tankovacích lodí stejně hmotných jako BFR/MCT . Technologie automatického plnění také není jednoduchá. Podobných problémů je celá řada, na př. jen přistání obrovského prvního stupně BFR, jeho rozebrání, otestování motorů a zpětná montáž. Ještě náročnější by byla znovu-použitelnost MCT,

Podle mne, pokud se skutečně podaří postavit něco obdobného BFR/MCT a budou peníze na výpravu lidí na Mars, pak do r. 2030 za ideálních okolností (nikde nebude žádná chyba ani zdržení) bude možno uskutečnit přistání na Marsu asi v následujícím provedení:
Start 5 lidí v upraveném MCT , vybaveném výsadkovým modulem pro 3 lidi a potřebným vybavením, dále návratovou kapslí podobnou Orionu nebo vypůjčeným Orionem.
3 lidi přistanou na Marsu , zbývající 2 zůstanou v návratové části na LLO. Po řádově týdnech se vrátí výsadkový člun z Marsu a všichni budou na LMO čekat na vhodné okno k návratu na Zemi.
Mezitím jim na LMO dopraví druhý zásobovací MCT/BFR palivo a zásoby pro návrat
Návrat na Zemi bude v kapsli, kterou si MCT poveze již od startu. Přistání MCT s posádkou do té doby nebude vyřešeno a znovupoužitelná z něho bude jen ta kapsle podobná Orionu

Spíše si myslím, že i takové zjednodušené schema se uskuteční nejdříve v r. 2035-2040, pokud tam nebude dříve projekt NASA založený na SLS a Orionu ( oba již téměř mají)



Nasa má stejné nic, jako Space X, Orion nebude a nemůže přistát na Marsu, stejně jako tam sám nedoletí, SLS sama o sobě taky mnohé nezmůže

Vtip celé architektury Space X je, že k Marsu nepoletí žádné další zásoby, nebude to odhazovací skládanka na jedno použití atd. to co spekulujete je mimo již zveřejněné plány

osobně si myslím, že by bylo lépe počkat si do toho září a pak diskutovat detaily představeného řešení, než neustále vymýšlet, jak by to asi šlo a nešlo a vrtat se ve scénářích, o kterých je jisté, že nenastanou

to že termín je eufemisticky řečeno optimistický je jasné všem, buďme rádi, že existuje vize, jestli se uskuteční o deset let později je mi srdečně jedno

Nasa vizi nemá a stačí jedna výměna nejvyššího a může si všechny pdf spláchnout do kanálu, ostatně už jednou to udělali

   Nejnovější témata (15)>> 50 témat
Japonská kosmonautikaMartin Kostera20.07.2016 15:56O kosmonautice
Tri a pol roka?alamo12.07.2016 22:34O kosmonautice
Space EngineersMartin Kostera05.07.2016 00:07O kosmonautice
Sázky a soutěže na kosmo-fóruMirek Pospíšil21.06.2016 20:27Česká kosmonautika
"Miestom kde nič nie je" - Orbitálna vs. povrchová základňaalamo02.06.2016 13:05O kosmonautice
Průzkum VenušeMirek Pospíšil18.05.2016 10:32O kosmonautice
Rozpočet NASA na FY 2017Mirek Pospíšil22.04.2016 14:53O kosmonautice
Mezihvězdný let (pouze seriózní plány)xChaos12.04.2016 20:30O kosmonautice
Adorování Muska, resp. zveličování předchozích úspěchů jinýchVéna Maixner11.04.2016 23:12O kosmonautice
Stelarator Wendelstein 7-Xpetrpetr05.03.2016 00:01O kosmonautice
LISA PathfinderMirek Pospíšil27.02.2016 16:11O kosmonautice
Wide Field Infrared Survey Telescope (WFIRST)dodge23.02.2016 11:27O kosmonautice
SSTO až na Mars?alamo17.02.2016 12:26O kosmonautice
Různé možnosti letů na MarsPinkasJ10.02.2016 06:06O kosmonautice
KOSMOS-NEWS PARTY 2016Milan Halousek06.02.2016 22:18Česká kosmonautika
1668 témat/ 131409 příspěvků / 506 uživatelů
Nejnovější uživatel je Berenice Her.

= Nové příspěvky ve fóru od poslední návštěvy
= Nejsou nové příspěvky od poslední návštěvy

Spoje.net      Děkujeme za server housing firmě Spoje.net

Stránka byla vygenerována za 0.121766 vteřiny.