|
| Archimedes | quote:
1.stopy neerodujů!!!!!!!!!!!!
2.stopy nejsou zanaseny prachem aspon ne tak aby jsme na to meli my brat ohled 5 - 10.000 let se nic moc nezmeni
3.urcite se technika posune vpred 40 let je realna doba aspon v teto komercni oblasti trh to urcite popostrci.
4.Xprize - cila utopie tak jako po Apollu amici,cinani,rusove a indove na Mesici.
5.Pro laika,ktery to vse sponzoruje,se,jak pisu,zas tak moc nezahralo.
Na erozi už tu bylo odpovězeno, tak jen k tomu rozlišení - pro rozlišení 0.5m detailu na vzdálenost Země-Měsíc byste potřeboval (o adaptivní optice nemluvě) dalekohled nebo alespoň do interferometru propojenou soustavu dalekohledů o průměru cca 500m. Gratuluji Vám, že máte tak velikou zahrádku.
Případně pokud chcete čekat, jestli se dožijete doby, kdy bude pro amatéra dostupná technika syntetické apertury z jednoho dalekohledu v optickém oboru, hodně štěstí. | | | | ohara | Jeste jsem se schvalne dival kolik je susiny (nadzemni cast) na m2, a je to mezi 1,4-1,8 kg, tzn z jedno ha do 20 tun, pokud by se to bralo i s koreny  | | | | Archimedes | Dobrá zpráva pro JAXA - už se nebudou muset dohadovat s rybářskou lobby pro každý jednotlivý start mimo "raketovou sezónu".
http://www.spaceflightnow.com/news/n1007/29tanegashima/ | | | | ohara | | No to je proto, ze vynos s repky se pocita ze semen, proto ty cca 3-5 tun z ha. Vlastne teda vetsina vykonu padne na stavbu rostliny a ne semena. Nevim jestli takhle ulozena energie je nejak zuzitkovatelna, jen jsem chtel upozornit na to, ze rostliny jako takove maji ucinnost podstatne vetsi, ale ne k tomu aby se z nich delalo palivo do aut | | | | Véna Maixner | Omlouvam se, neda mi to, protoze jsem jednou pocital, kolik plochy by bylo nutne osit repkou, aby nahradila fosilni paliva (mimochodem vyšlo, že bychom museli osít polovinu celé naší země, abychom pokryli jen spotřebu nafty !! = biopaliva jsou cestou mimo...).
Vychází, že z m2 řepky vyprodukuji za rok 0.95 kWh energie. (Výpočet výnos řepky = 3t/ha / rok, výtěžnost metylesteru = 0,3 t / t řepky, výhřevnost metylesteru = 38GJ / t). Tj (3*0,3*38000)/(3,6 * 10 000) = 0,95 kWh / m2. Přepočítáno na výkonnost hodiny slunečního svitu dostávám 950/1750 h = 0,54 W / m2.
Čili výkonnost Tebou uváděná je o 6 řádů jinde !!!!! (a to už není nevýznamná chyba ...)
Vasek
PS: Jeste doplnuji, ze sluneční osvit na hodinu slunečního svitu a m2 je v ČR kolem 560 W/m2 při 30proc účinnosti je to 168 W / m2, což je zhruba 300x lepší než řepka !! Ale ne milionkrát či jaké byli údaje ... [Upraveno 30.7.2010 Véna] | | | | Adolf | | http://www.novinky.cz/veda-skoly/207357-vime-kde-na-marsu-najit-zkamenely-zivot-tvrdi-vedci.html | | | | -=RYS=- | Problem vsak zustava, cena vyneseni.
Jeste pred 10 lety cena takoveho privesku k hlavni druzici byla mala, bohuzel jak se zjistilo, ze nektere komercne/vedecke druzice lze zminiaturizovat do one velikosti CubeSatu a tim zvetsit mnozstvi "profi" CubeSatu, tak zvlast v posledni dobe sla cena vyneseni na LEO bohuzel nahoru a tim je tato moznost cimdal mene mozna pro soukrome nekomercni organizace.
Viz tento clanek:
http://www.amsat-dl.org/index.php/news-mainmenu-97/175-die-zukunft-von-amsat-dl
V CZ prekladu:
http://translate.googleusercontent.com/translate_c?hl=cs&ie=UTF-8&sl=de&tl=cs&u=http://www.amsat-dl.org/index.php/news-mainmenu-97/175-die-zukunft-von-amsat-dl&prev=_t&rurl=translate.google.cz&usg=ALkJrhgTvrcHgnPeEEANsuYfiatkEfnjjw
Citace z CZ Google preklad casti venujici se problemu:
...V posledním desetiletí prostor na trhu se zcela změnila. Dříve radioamatérská družice by ještě mohla létat jako takzvaný nákladů na nezbytné zátěž. Do té doby, a to prostřednictvím standardizace konceptu CubeSat, vytvořil trh pro mikro-satelity, které jsou k dispozici prostor na nosných raket byl horce napadené. MikroSats stala vážná věc, a dnes by žádný dopravce létá již bez užitečného zatížení. Navíc, naše Heo (vysoce oběžné dráze Země), transfer do mnohem vyšší nadmořské výšce (800 km) potřebují, od nichž může být skutečný dráha letu pak řízen v palubě motory. Tato přeprava nemůže být dosaženo mnoha stávajících nosičů, takže silný amatérského rádia satelity, jako je budoucí P3E, pouze létat jako dospělý s velmi málo výkonných institucí, jako je Ariane...
Takze zas tak jednoduche to neni, jinak by tech CubeSatu bylo na LEO hromady. Mozna az Musk dokonci vyvoj F9, tak by pro nekomercnaky a skoly mohl vytvorit vypousteci PAD pro 3-4 CubeSaty na plosine co drzi Dragon k poslednimu stupni.
[Upraveno 30.7.2010 -=RYS=-] | | | | -=RYS=- | quote:
quote:
...Zkratka prenos bude pomalej a tak musi byt flash pameti vysokokapacitni, protoze nasledny rok se obsah palubni flashky musi odeslat s CRC na Zem.
Přenosové rychlosti a kapacity MSL:
The data rate direct-to-Earth varies from about 500 bits per second to 32,000 bits per second (roughly half as fast as a standard home modem). The data rate to the Mars Reconnaissance Orbiter is selected automatically and continuously during communications and can be as high as 2 million bits per second. The data rate to the Odyssey orbiter is a selectable 128,000 or 256,000 bits per second (4-8 times faster than a home modem).
An orbiter passes over the rover and is in the vicinity of the sky to communicate with the rover for about eight minutes at a time, per sol. In that time, between 100 and 250 megabits of data (averaging about 1/4 of a CD) can be transmitted to an orbiter. That same 250 megabits would take up to 20 hours to transmit direct to Earth! The rover can only transmit direct-to-Earth for a few hours a day due to power limitations or conflicts with other planned activities, even though Earth may be in view much longer.
Mars is rotating on its own axis so Mars often "turns its back" to Earth, taking the rover with it. The rover is turned out of the field of view of Earth and goes "dark," just like nighttime on Earth, when the sun goes out of the field of view of Earth at a certain location when the Earth turns its "back" to the sun. The orbiters can see Earth for about 2/3 of each orbit, or about 16 hours a day. They can send much more data direct-to-Earth than the rover, not only because they can see Earth longer, but also because they have a lot of power and bigger antennas than the rover.
více zde: http://mars.jpl.nasa.gov/msl/mission/communicationwithearth/
S pamětí MSL to vypadá následovně:
On-board memory includes 256MB of DRAM and 2 GB of Flash Memory both with error detection and correction and 256kB of EEPROM. That's roughly the equivalent memory of a standard home computer. This onboard memory is roughly 8 times as capable as the one onboard the Mars Exploration Rovers.
Více zde: http://mars.jpl.nasa.gov/msl/mission/rover/brains/
Nemel jsem presne informace o vysilani z vozitka.
Tu prenosovu rychlost jsem odhadoval z fyzikalnich moznosti a z radioamaterskych zkusenosti. Zkratka cim vetsi sirka VF pasma, tim vetsi vykon, tim vetsi prenosova rychlost, bohuzel prijimac o nekokolik desitek/stovek milionu kilometru dal by to nedokazal diky ztratam zachytit, proto se v kosmu pouziva sire pasma v tolerancich 1-200kHz s dumyslnyma modulacema typu X-PSK, X-PAM (misto QAM) apod..
Ale i tak, jsem se trefil celkem presne.
| | | | -=RYS=- | quote:
Zdravim kolegu RYSa,
mel bych na Vas dotaz, jakym zpusobem je nejlepsi resit ochranu pozemni druzicove stanice proti blesku (prepeti a bleskove proudy).
Otaceci anteny neumoznuji instalaci jimace primo na stozar, stavba obriho hromosvodu vedle anten se zda neprakticka a nakladna.
Jakym zpusobem se toto obvykle u radioamateru resi a jake jsou s tim zkusenosti? Poradis?
DH
Vetsinou se to resi tak, ze se odpoji koaxialni konektor z vysilacky a TRX se odpoji od napajeni.
Ale co si budem nalhavat, pokud praskne, tak ani uzemeni nepomuze a elektronika odejde.
Kazdopadne nejaka minimalni ochrana je treba.
Stozar ukostrit po smeru svodu blesku, pokud je stozar osamocen na pozemku, tak vykopat diru pod stozarem a do 3-4m hloubky zapustit nerezovou desku 2x2m x 5-10mm, pripadne korodujici cerny material obusit medenou deskou z obou stran a tuto vodivou desku pred vertikalnim zapustenim "oplacat" jilem.
Svod hromosvodu ze stozaru by mel jit cca 1m pod zem ke kontaktu s touto verikalne usazenou deskou.
Na vrcholu stozaru predpokladam V/H rotator s dvema Yaginama (2m/70cm), pripadne parabolkou pro 13cm.
Kazdy kus kovu by mel byt propojen s telesem stozaru pro uzemeni k hromosvodu.
Koaxialy by meli mit 1/4 "T" clanky, ktere sekundarne budou slouzit na propojeni s telesem stozaru a tudiz budou taky ukostreny.
Nekde na pate stozaru by meli byt vybusne vymenne plynove koaxialni pojistky.
Asi 5m od stozaru (zemni, podzemni vedeni) se jako posledni pomoc da vytvorit "indukcni" smycka a v 90stupnovem uhlu od smycky vest koaxial dal (dalo by se rici, po ruznych zkusenostech radioamateru, ze "kineticka" energie vyleti dal ve smeru svodu stozar-koaxialni smycka, ale daleko mene energie, spis "zustatkova" zustane v koaxialu co vede v 90st uhlu od indukcni smycky).
Koaxial zkratka "zatocte" podobne jako to mam ja (samozrejme ne tolik zavitu, staci 2-3 zavity o prumeru 120cm, jde jen o VHF/UHF/SHF).
http://www.ok1mjo.com/all/wifi/g5rv_civka.jpg
http://www.ok1mjo.com/all/wifi/g5rv_jiskriste.jpg
Z me VHF/UHF anteny jsem si napriklad udelal jen jednu jednoduchou smycku (neni to idealni, ale jeste mi zdravi nedovolilo jit v tomto roce na strechu).
V pravo dole...jde koax za nohu stozaru, pak smycka a vraci se.
http://www.ok1mjo.com/all/photo/BskyB/Toroidal90_OK1MJO_09.jpg
http://www.ok1mjo.com/all/photo/BskyB/Toroidal90_OK1MJO_07_diseq_4-to-1.jpg
Principialne by ta smycka mela byt asi takhle.
http://www.ok1mjo.com/all/ostatni/anteny_a_vysilacky_u_me_doma/koaxialni_smycka_jako_ochrana_pred_bleskem.png
Idealni je nejaky takovy stozar.
http://www.ok1mjo.com/all/photo/Vyrov/09032008_Vyrov/Img_0725_HAM_stozar.jpg
Nezapomenout na legislativu.
http://www.ok1mjo.com/all/wifi/stozary_4-2008_DXrevue.pdf
[Upraveno 30.7.2010 -=RYS=-] | | | | -=RYS=- | Ja bych rekl, ze realisticky by slo pouzit pouze iontovy pohon s jadernym zdrojem. Bud aktivni RTG nebo pasivni.
Soucasne plutoniove "baterky" funguji cca 50-60let, zmenou typu plutonia 238 na treba Pu242 by zivotnost mohla byt jeste delsi.
Ale jsem presvedcen, ze pro opravdu dlouhodoby vyzkum z prostoru za Plutem (Xena a dalsi transNeptunicka telesa: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/c/c0/TheTransneptunians_73AU.svg) je zapotrebi bud aktivni reaktor 3.5/4generace v nejakem samocinnem systemu s aktivnim obehem topneho media skrze turbinovy generator treba za pomoci tekuteho sodiku apod. a s vysoce obohacenym uranem 233. Ci spise bezobsluznym samocinnym termonuklearnim reaktorem s velkou zasobou tekuteho paliva.
Samotna pracovni latka pro iontovy motor by mela byt ve velke kryogeni nadobe...nekolik tun.
Co se tyce RTG zdroju, pokud se nekdo nebude zlobit, tak bych i pro ostatni dal nekolik zajimavych odkazu:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Radioizotopov%C3%BD_termoelektrick%C3%BD_gener%C3%A1tor
http://spaceprobes.kosmo.cz/index.php?cid=160
http://www.distantworlds.wz.cz/DisWorlds1-2/Clovek/Interstella.htm
http://sci.esa.int/science-e/www/object/index.cfm?fobjectid=1975
http://www.thermoelectrics.caltech.edu/
http://ojs.ujf.cas.cz/~wagner/popclan/sondy/jadernezdroje.html
| | | | Adolf | Není to úplně rozpočet, ale US kosmická politika, tak to tu snad nebude moc off topic.
Nová zpráva naléhá na rekonstrukci U.S. politiky kosmických startů
By Peter B. de Selding
Space News Staff Writer
posted: 29 July 2010
09:59 am ET
PARIS – U.S. vláda by měla Číně dovolit vystřelovat v U.S. postavené komerční satelity a tlačí na rekonstrukci vztahů US Letectva s hlavním poskytovatelem služeb vynášení do kosmu – United Launch Alliance – jako součást strategie k zajištění dlouhodobého přístupu k rádiovým přenosům komerčních satelitů, a k tomuto dospěl U.S. mozkový trust.
Ve zprávě vydané 26. července ve Washingtonu umístěným Centrem pro strategické a mezinárodní studie (CSIS) se říká, že U.S. politika garantování „jistého přístupu do kosmu“, která byla interpretována, že znamená přístup pro vládou vlastněné kosmické lodi, by se měla rozšířit na komerční satelity.
Zpráva „Národní bezpečnost a komerční kosmický sektor“ ukončuje nedostatek nabídek návrhů jasné politiky a pro většinu stran je syntézou často různých hledisek U.S. Ministerstva obrany, poskytovatelů komerčních služeb kosmických letů a komerčních operátorů satelitů.
Ale její autoři říkají, že jejich přehled zjišťuje široký konsensus v tom, že „komerční přístup do kosmu je problematický“.
Životně důležitá aktiva v kosmu
Vzrůstající spoléhání U.S. ozbrojených sil na rádiové přenosy komerčních satelitů – více než 90 procent U.S. vojenských satelitních přenosů nad Irákem a Afghánistánem je z komerčních satelitů, podle určitých hledisek je to dobře zavedené a nevykazuje to žádné známky, že by se od toho ustupovalo.
Z tohoto důvodu, říká zpráva, by se všechny U.S. vládní politiky měly pohnout směrem k zajištění maximální přístupnosti kapacit vynášení do kosmu pro komerční satelity, které v současnosti existují, ale mělo by se to do budoucna omezit.
Největší světoví operátoři komerčních satelitních flotil a hlavní poskytovatelé komerčních služeb kosmických startů jsou ve sporu, zda je ve skutečnosti problém, že Mezinárodní kosmické služby (ILS) z Restonu. Va, a evropské konsorcium Arianespace z Evry, Francie na trhu dominují.
Zpráva CSIS zahrnuje pasáže, které nepotěší žádné z těchto dvou skupin. Neuspokojí ani ULA, která je společným podnikem Boeingu a Lockheed Martinu, ULA je partnerem U.S. Letectva.
Zpráva poznamenává, že všichni tito hlavní poskytovatelé komerčních satelitních přenosů dneška jsou společnosti mimo U.S., že tito často slouží U.S. klientele, včetně U.S. vlády. Ačkoliv vlády Luxemburgu, Francie a Kanady – domov Intelsat, SES, Eutelsat a Telesat – neudělaly nic, aby utlumily využívání satelitů těchto společností U.S. vládou, samotný fakt, že jsou cizí, a závisí na nich U.S. vláda, by se měl považovat za rizikový faktor, říká CSIS.
„Překládejte závislost jako zranitelnost, když by přístup k těmto životně důležitým službám byl přerušen,“ říká zpráva.
Phillip L. Spector výkonný vicepresident a generální konzul Intelsat tuto analýzu odmítá.
„Intelsat poskytuje U.S. ozbrojeným silám služby už po 40 let,“ řekl Spector 27. července v interview. „Ačkoliv jsme změnily vlastnictví, byli jsme vždy vrcholnou cizí společností, jelikož jsme vytvořili pobočku (Intelsat General Corp.), která jedná přímo s U.S. vládou.“
Posuv v cenách za vynášení
Zpráva bazíruje na argumentech vznesených Intelsatem, SES a Eutelsatem mezi jinými vlastníky satelitů, že tržní dominance ILS a Arianespace vytvořila de facto duopol, který může zvedat ceny. Když jedna z těchto raket selže, může trpět celý průmysl, říkají tito satelitní operátoři.
Činitel ILS řekl 27. července, že nedávné studie ukázaly, že ceny komerčních letů ve skutečnosti během posledních 20 let klesly a že nedávný nárůst cen byl po období, v němž komerční ceny klesly na úroveň, která nebyla udržitelná.
Studie CSIS činí závěr, že u ILS ohledně Rusy provozovaného kosmodromu v Kazachstánu ani ohledně startů z francouzského kosmického střediska umístěného v Guayaně v nedávných letech nebyly žádné bezpečnostní obavy. Ale říká, že umisťování U.S. vojenských nákladů na komerčních satelity by to mohlo změnit.
„Uložení citlivých vojenských, civilních nebo zpravodajských nákladů na komerční satelity by mohlo zvýšit potenciál bezpečnostního narušení, jednoduše proto, že nesené náklady představují velmi cenné cíle a vyžadují větší dohled,“ říká zpráva.
Spector řekl, že Intelsat, který byl možná nejaktivnějším komerčním operátorem při lákání uložených nákladů od U.S. vládních agentur, nemá žádné obavy z bezpečnostních záležitostí v evropských nebo ruských odpalovacích stanovištích.
Plány komerčních startů
Intelsat, SES a Telsat spojené do EchoStar z Englewoodu, Colo, oznámili uprostřed roku 2009 koalici, jejímž cílem je vytvořit více příležitostí pro komerční starty otevřením trhu s čínským nosičem Dlouhý pochod a poskytnutím pobídek pro ULA, aby zpřístupnila rakety Delta a zvláště Atlas pro komerční starty.
CSIS zpráva vypadá, že tlačí stejným směrem, když říká, že U.S. zákaz startů satelitů z Číny zřejmě poškodilo U.S. průmyslovou základnu a uzavřelo cestu komerčním startům, aniž by poskytlo přesvědčivý užitek U.S. národní bezpečnosti.
Zpráva upřesňuje mnoho faktorů, které udržovaly rakety Atlas a Delta, jejichž spolehlivost je nepochybná, převážně mimo obchod s komerčními starty. Tyto zahrnují politiky U.S. Letectva, které si zabralo ULA a neponechává moc prostoru pro komerční zákazníky, i když dodávky vládních satelitů jsou ve zpoždění, zůstávají ve stejnou dobu odpalovací rampy ULA zahálet.
CSIS se ptá, zda U.S. Letectvu nebo ULA má nějaké pobídky, aby usilovalo o vztahy s businessem komerčních startů. Pro Letectvo je ULA schopný poskytovatel spolehlivých raket financovaných U.S. daňovým poplatníkem. Pro ULA je Letectvo zazobaným zákazníkem ochotným platit 40 procent i více než platí komerční zákazník.
Zpráva navrhuje, že tak či onak vztah ULA-Letectvo je zapotřebí oživit, aby těmto raketovým systémům umožnil zapojit se do komerční konkurence. | | | | Machi | quote:
Já bych kvůli impulsnímu radiačnímu šumu volil čip s co největším rozlišném. Abych měl co nejmenší slepé místa v pixelech a tá řídká atmosféra Marsu (bez prachu) toho moc nezachytí.
Stačí něco vědět o čipech v běžných komerčních digitálech a hnedle by jste věděl, že je to blbost. | | | | Jan Dusatko | quote:
quote:
Nedavno jsem na toto tema cetl clanek na Oslu a vychazi mi, ze vykon repky je 0,0000004 Wm^-2, vykon solarnich panelu priblizne 130kW.
tak tohle mi přijde intuitivně jako dost chybný výpočet... jen když si představím rostliny sklizené z jednoho m^2, tak je to slušná hromada, možná i pár kg sušiny, výhřevnost této masy odhadem bude v řádu jednotek kilowatthodin, a olej v semenech z toho bude asi tvořit podstatnou část. ok, ale bavíme se o "výkonu"... většina masy rostliny vyroste v řádu desítek dnů, kdyby řepka rostla 40 dnů, půjde o kulatých 1000 hodin, ale i kdyby to bylo 2x tolik, tak zase slunešní svit není 24h, takže pořád je to nějaých 3600*2000/2 sekund, tady podle mě chyba v tom vypočteném "výkonu" minimálně o jeden řád.
Protoze to jde uplne mimo kosmo portal, prosim obrat se na muj e-mail. Poslu ti postup vypoctu a hodnoty, ze kterych jsem vychazel. | | | | Adolf | Návrh zákona zplnomocňujícího NASA směřuje k hlasování do Sněmovny reprezentantů
By Amy Klamper
Space News Staff Writer
posted: 29 July 2010
12:10 pm ET
WASHINGTON – Očekává se, že U.S. Sněmovna reprezentantů bude hlasovat o návrhu zákona o zplnomocnění NASA už 29. července, ten by měl, podle tajemníka sněmovny, stanovit úrovně financování a poskytnout politická vodítka Sněmovny kosmické agentuře během následujících tří let.
Návrh zákona odsouhlasený Komisí pro vědu a technologii Sněmovny 22. července plně financuje požadavek NASA na 19 miliard dolarů na fiskální rok, který začne 1. října, ale ořezal návrh Bílého domu na utracení 5,9 miliard dolarů během následujících pěti let při podpoře vývoje komerčních nosičů k dopravě astronautů na orbitu Země a zpět.
Ačkoliv toto opatření zahrnuje 150 milionů dolarů na vývoj soukromých kosmických taxíků během roku 2013 a dalších 300 milionů dolarů ve formě vládou zajištěných půjček nebo záruk za půjčky, také by mělo pokračovat velké množství prací, které již byly vykonány na programu NASA Contellation, 5-letém úsilí o postavení nových raket a kosmické lodi optimalizované pro lunární mise, které Bílý dům určil ke zrušení.
Tajemník Kongresu řekl, že se očekává, že na půdě Sněmovny budou ještě vznesena určité otázky ohledně pozastavení některých ustanovení, jde o procedurální proces omezující úpravy navrženého zákona během debaty ve Sněmovně, to ale vyžaduje dvoutřetinovou většinu hlasů, aby to prošlo. Vedoucí demokratičtí i republikánští členové sněmovní Komise pro vědu a technologii, která tento návrh koncipovala, se setkali s vůdci Sněmovny, aby tento návrh prodiskutovali, jak tvrdí tajemník Sněmovny, který řekl, že členové „rozumně věřili“, že tu dvoutřetinovou většinu hlasů potřebnou ke schválení získají.
Společná legislativa schválená Senátní komisí pro obchod, vědu a dopravu 15. července by též snížila financování komerčních pilotovaných programů a pokračovala ve výdajích na součásti Constellation.
Senátní návrh má ještě projít projednáváním v plénu, ale budou-li opatření Sněmovny schválena, poskytla by i vodítka pro vyjednavače Sněmovny při postupu s výdajovým balíčkem pro NASA na rok 2011 tento podzim. Tato opatření s největší pravděpodobností vstoupí v platnost ve formě trvalé resoluce koncem září nebo počátkem října, která by měla NASA financovat s výdajovými stropy roku 2010, dokud nebude schváleno odpovídající podrobné řešení roku 2011.
Originál a odkazy:
http://www.space.com/news/nasa-bill-house-vote-100729.html
| | | | Vlado 1 | quote:
29.7.2010 - 00:04 - wintermute
To bude obmedzenym selkym rozumom . Selsky rozum nedokaze rozlisit x (krat) a %. Pre neho je 1000% 1000x. Nechape, ze 20l mlieka je o 100% viac ako 10litrov mlieka ale pri tom to nieje 100x viac ale len 2x.
Tazko vysvetlite niekomu kto ma nedostaky v matematike a fyzike zo zakladnej skoly, ze matematicky model pre hypersonicku aerodynamiku nieje zhodny s matematickym modelom plasteliny pohybujucej sa vo vode .
Člověk s náznakem omezeného SR pochopí že šlo o omyl.
Kdyby si přečetl poslední řádek ( možná více krát) tak to pochopí
quote:
Ale z jaké výšky ? To je jednoduchá matematika. 300/ 50 = 6 , 6 x 0,52 =3,12 , 3,12/ 0,27=11,5 omlouvám se . Oprava 1155 %
Já se omlouvám za chybu , kde jsem napsal X místo %. Možná , snahu o zopakovat, přemohla sklerosa.
Musí to byt zvláštní povaha, aby očividnou chybu využila k takovým vyjádřením.
quote:
pravdepodobne sa obavali a celkom opodstatnene radiacie z povrchu mesiaca ktora sposobuje impulzny sum CCD, tak sa rozhodlo o pouziti vacsich rozmerov pixelov ... na Marse to nehrozi pretoze atmosfera zastavi vsetko ... a tak su snimky ciste ...
Já bych kvůli impulsnímu radiačnímu šumu volil čip s co největším rozlišném. Abych měl co nejmenší slepé místa v pixelech a tá řídká atmosféra Marsu (bez prachu) toho moc nezachytí. | | | |
= Nejsou nové příspěvky od poslední návštěvy 