V rámci příprav sondy Dawn ke startu na kosmodromu Cape Canaveral došlo k závažné nehodě. Jeden z techniků upadl a při pádu upustil nějaký předmět, který mohl narazit na panel fotovoltaických (slunečních) baterií. Rozsah škod zatím není znám a zjišťuje se. Možná se nic nestalo, ale není to jisté.

Před nedávnem došlo k poškození jeřábu na rampě, používaného při zavěšování pomocných vzletových motorů na TPH, což již samo o sobě vyvolalo nutno o něco odsunout plánované datum startu sondy a to až na 2007-07-07.

Uz vime, coz ta sprava o nehode nebyla spravna, sonda nastesti neni poskozena vubec:

http://www.space-travel.com/reports/Dawn_Spacecraft_Never_Damaged_Set_To_Launch_July_7_999.html

Dawn už se chystá ke startu, 7. července začíná okno. Prázdniny budou zajímavé: Dawn, Phoenix, Selene, STS 118.

citace:

---

Uz vime, coz ta sprava o nehode nebyla spravna, sonda nastesti neni poskozena vubec:

---

Start původně plánovaný na sobotu byl odložen přibližně o 24 h na 2007-07-08. Startovní okno nastává v intervalu 4:04 až 4:33 p.m. EDT (t.j. 22:09 až 22:36 SELČ). Důvodem odkladu byly problémy s plněním druhého stupně nosné rakety Delta a mimo to je špatná předpověď počasí. Hrozící bouřky by mohly start opět oddálit. Viz zpráva http://www.spaceflightnow.com/delta/d325/status.html. O sondě Dawn článek na spaceprobes
http://spaceprobes.kosmo.cz/index.php?cid=191

Start sondy Dawn byl znovu odložen, tentokrát prozatím na pondělí. Důvodem byly tentokrát potíže s letadlem sledujícím vzlétající raketu. Předpověď počasí taky není nic moc. Na pondělí se uvádí 60% naděje na vyhovující povětrnostní podmínky.

Vypadá to, že v databázi spaceprobes nebudu tentokrát aktuální, protože v pondělí odjíždím na služební cestu, kde nemám možnost pracovat na webu.

citace:

---

Start sondy Dawn byl znovu odložen, tentokrát prozatím na pondělí. Důvodem byly tentokrát potíže s letadlem sledujícím vzlétající raketu. Předpověď počasí taky není nic moc. Na pondělí se uvádí 60% naděje na vyhovující povětrnostní podmínky.

Vypadá to, že v databázi spaceprobes nebudu tentokrát aktuální, protože v pondělí odjíždím na služební cestu, kde nemám možnost pracovat na webu.

---

Špatné zprávy - start odložen na září:
http://www.spaceflightnow.com/delta/d325/status.html

Nepíšou někde, kolik kg xenonu pro iontový pohon to zdržení bude stát?

Start načasován na 13:34 SELČ.

Delta II se sondou Dawn úspěšně odstartovala a sonda byla navedena na základní oběžnou dráhu kolem Země (později ještě samozřejmě musí být navedena na heliocentrickou dráhu).

Video zo startu: http://www.genezis.eu/index.php?option=com_content&task=view&id=389

V T+61 min 58 s se sonda odpoutala od posledního stupně (Star 48B) a zahájila samostatný let. Po opuštění sféry gravitace Země zamíří nejprve k Marsu, u něhož uskuteční garvitační manévr (2009) a pak bude nasměrována k Vestě (2011) a trpasličí planetě Ceres (2015). Zase je o zábavu na mnoho let postaráno!

Dala by se někde najít průletová sekvence kolem Marsu ?
Je již jen 1 mil km a mohl by již začít fotografovat, ale podle animace NASA se blíží k neosvětlené polokouli, ví někdo něco bližšího ?
Dík.

Sonda je již pouze 650 tis km od planety, nikde jsem nenašel sekvenci průletu, může mi někdo poradit ?
Díky.

K Marsu zbývá již jen 400.000 km, ví někdo jak je plánován průlet ?

Tohle by nestačilo ?
http://dawn.jpl.nasa.gov/mission/live_shots.asp

Po úporném hledání jsem našel docela solidní informace na stránce http://www.dmuller.net/realtime/index.php?mission=dawn

Jsou tam i časy hlavních událostí, ale nejde mi to odtamtud snadno zkopírovat. Maximální přiblížení k Marsu by mělo být 18.2.2009 v 01:28 SEČ (výška nad Marsem cca 550 km).

Něco málo o snímkování (pomocí "framing kamery") během průletu je také v PDF dokumentu na http://www.cosis.net/abstracts/EPSC2008/00442/EPSC2008-A-00442-1.pdf (maximální rozlišení snímků při největším přiblížení k Marsu by teoreticky mohlo být cca 50m/px)

Ten Real-Time, to je ono !
Díky pánové.

Základní sekvence letu sondy Dawn (v UTC, našeho času [SEČ] to je o hodinu více):

27 Sep 2007 11:34:00 UTC - Launch (start)

13 Feb 2009 05:01:13 UTC - Enters Mars Hillsphere [vstup do sféry vlivu Marsu]
17 Feb 2009 13:01:33 UTC - Gravitational attraction of Mars exceeds that of the Sun [gravitační síla Marsu převýší sílu Slunce]
17 Feb 2009 17:47:00 UTC - Visible and infrared mapping spectrometers switched on [zapnutí mapovacích spektrometrů]
17 Feb 2009 21:21:00 UTC - Primary science camera switched on [zapnutí primární vědecké kamery]
17 Feb 2009 21:57:00 UTC - Slew to Mars observation attitude. Loss of main antenna signal. [otočení do pozorovací polohy, ztráta signálu z hlavní antény]
17 Feb 2009 22:26:58 UTC - Deimos closest approach (16,031 km) [největší přiblížení k Deimosu]
17 Feb 2009 23:53:47 UTC - Phobos closest approach (8,014 km) [největší přiblížení k Phobosu]
18 Feb 2009 00:28:00 UTC - Mars Flyby. Altitude 549 km [průlet kolem Marsu]
18 Feb 2009 11:53:30 UTC - Gravitational attraction of the Sun exceeds that of Mars [gravitační síla Slunce převýší sílu Marsu]
19 Feb 2009 11:09:00 UTC - Slew to point main antenna to Earth [otočení do polohy kdy hlavní anténa míří k Zemi]
20 Feb 2009 15:48:00 UTC - Slew to Mars observation attitude to practice Vesta arrival. [otočení do pozorovací polohy pro otestování příletu k Vestě]
20 Feb 2009 19:28:00 UTC - Slew to point main antenna to Earth. End of Mars flyby observations. [otočení do polohy kdy hlavní anténa míří k Zemi, konec pozorování při průletu kolem Marsu]
22 Feb 2009 23:51:20 UTC - Exits Mars Hillsphere [opuštění sféry vlivu Marsu]

14 Aug 2011 - Vesta Arrival [přílet k Vestě]
22 May 2012 - Vesta Departure [odlet od Vesty]
01 Feb 2015 - Ceres Arrival [přílet k Ceres]

Ještě jednou dík Alešovi a nyní nezbývá nic jiného, než se těšit na snímky.

300.000 od Marsu.

80.000 km od MARSU !

66.000 km a 3 hodiny do zapnutí kamer !
Vypadá to, že se blíží proti Slunci což by znamenalo většinu snímků na odletové větvi průletu.
První snímky budou asi až v soboru pozdě večer.

3.000 km od Marsu !

10.000 km !

70.000 za Marsem.

95.000 km za Marsem, či spíše před Marsem, neboť sonda nejen, že Mars během přiblížení doháněla , ale ještě získala na rychlosti.
Zhruba za hodinu bude nasměrována anténa k Zemi, což znamená polohu pro přenos snímků.Jsem zvědav, kdy budou a zda byly též zachyceny měsíce, což by byl dobrý tréning na finále mise.

Pořád se nemohu dočkat snímků, hledal jsem na stránkách NASA a nic, nebly náhodou někdo úspěšnější ?
Dík.

citace:

---

Pořád se nemohu dočkat snímků, hledal jsem na stránkách NASA a nic, nebly náhodou někdo úspěšnější ?
Dík.

---

A nyní k asteroidu Vesta, cesta potrvá 900 dní.

Clanek o ni na IDNES:
http://zpravy.idnes.cz/sonda-zmeni-sci-fi-ve-skutecnost-bude-manevrovat-mezi-asteroidy-p8g-/vedatech.asp?c=A091103_154632_prilohy_jw

http://www.space.com/11467-vesta-asteroid-planet-debate-dawn-spacecraft.html
Asteroid nebo planeta? NASA se zaměřuje na vyřešení debaty o Vestě
SPACE.com Staff
Date: 22 April 2011 Time: 01:37 PM ET


Na jižní straně asteroidu Vesta se ukazuje velký kráter. Tento obrázek asteroid ukazuje ve vyobrazení nasnímaném Hubblovým kosmickým teleskopem (vlevo nahoře), jako rekonstrukci založenou na teoretických výpočtech (vpravo nahoře) a topologické mapě (dole).
CREDIT: Ben Zellner (Georgia Southern University) / Peter Thomas (Cornell University) / NASA
Velký obrázek: http://i.space.com/images/i/6076/original/mini-asteroid-vesta-110107-02.jpg

Vědci dosud s jistotou neví, co dělat s Vestou, malým tělesem, které obíhá slunce. Je to asteroid nebo planeta?

Kosmická loď NASA Dawn by tuto záležitost mohla vyřešit.

Vesta byla zjištěna před 200 lety a oficiálně je to „planetka“ – těleso, které obíhá slunce, není to však řádná planeta či kometa. Ovšem spousta astronomů Vestu nazývá asteroidem, protože leží v hlavním pásu asteroidů mezi Marsem a Jupiterem.

Vesta ale není typickým členem tohoto rumiště. Velká většina objektů v tomto hlavním pásu jsou relativně drobné, 62 mil (100 kilometrů) velké či menší, v porovnání s Vestou, která je 329 mil (530 km) široká.

Je-li Vesta asteroid, byl by druhý největší ve sluneční soustavě. Někteří vědci jsou však k tomuto určení skeptičtí.

„Nemyslím si, že Vestě by se mělo říkat asteroid,“ řekl Tom McCord, člen týmu Dawn v Bear Fight Institute in Winthrop, Wash. „Vesta nejenže je o tolik větší, ale je to na rozdíl od většiny toho, co nazýváme asteroidy, vrstvený objekt.“

Evoluce Vesty

Cibuli podobná struktura Vesty (má jádro, plášť a kůru) je klíčovým rysem, který z Vesty dělá něco podobnějšího planetě takové jako Země, Venuše či Mars než jiným asteroidům, řekl McCord.

Podobně jako planety měla Vesta uvnitř, když se formovala, dost radioaktivního materiálu, který uvolňoval teplo tavící horniny a umožňující, aby lehčí vrstvy vyplavaly na povrch. Projevy přítomnosti určité vulkanické horniny zvané čedič byly zjištěny už v roce 1972, což znamená, že toto těleso muselo být někdy roztaveno.

Degradující nazývání Vesty ‚planetkou‘ není dost rozlišující, jelikož v naší sluneční soustavě více než 540 000 planetek. Trpasličí planety – které zahrnují i Ceres, druhou destinaci NASA mise Dawn – jsou další kategorií, ale Vesta není kvalifikována jako jedna z nich. Z jednoho důvodu, Vesta není dost velká, aby ji bylo možno považovat za trpasličí planetu.

Vědci Dawnu dávají přednost úvahám o Vestě jako o protoplanetě, protože je to husté, vrstvené těleso, které obíhá slunce a vytvořilo se stejně jako Merkur, Venuše, Země a Mars, ale nějak se nikdy plně nevyvinulo.

Rané formování planet

V rané historii sluneční soustavy se objekty přetvářely na planety splýváním s dalšími objekty o velikosti Vesty. Avšak Vesta si během tohoto velkého tance nikdy nenašla partnera, až ta kritická doba uplynula. Možná to mohlo mít co dělat s blízkou přítomností Jupitera, gravitační supervelmoci v sousedství, která rozrušuje orbity blízkých objektů a přebírá taneční partnery.

Vesta tedy ještě pořád čeká na svůj řádný podíl na této aktivitě.

S Vestou se srazily i další kosmické skály a kousky z ní vyrazily. Tyto trosky v pásmu asteroidů se staly známé jako Vestoidy a stovky typů těchto meteoritů skončily na Zemi.

Vesta se nikdy nesrazila s objektem dostatečného objemu, aby ji rozbil, ovšem to je to, proč zůstala nedotčena. V důsledku toho je Vesta něco jako časová schránka z éry počátku.

„Tato zrnitá mrňavá protoplaneta přežila bombardování v pásu asteroidů po více než 4,5 miliardy let, to činí její povrch možná tím nejstarším planetárním povrchem ve sluneční soustavě,“ řekl Christopher Russell, člen týmu Dawn sídlícího v UCLA. „Studium Vesty nám umožní historii sluneční soustavy během jejího turbulentního mládí popsat mnohem lépe.“

Herní plán Dawnu

Vědci a inženýři Dawnu navrhli směrný plán k prozkoumání speciálních charakteristik Vesty.

Až v červenci Dawn k Vestě dorazí, bude její jižní pól zcela zalit sluncem, což vědcům umožní jasný výhled na tamní veliký kráter. Tento kráter může odhalit dortové vrstvení materiálů uvnitř Vesty, což by vědcům mohlo pomoci porozumět tomu, jak se toto těleso po svém zformování vyvíjelo.

Způsob, jakým vědci navrhli orbitu Dawnu, rovněž kosmické lodi umožní v průběhu sezón její 12-měsíční návštěvy zmapovat nový terén.

Kosmická loď provede mnoho měření včetně dat o složení povrchu Vesty, i její topografii a textuře s vysokým rozlišením. Dawn rovněž změří gravitační přitažlivost Vesty, aby se více dověděl o její vnitřní struktuře.

„Iontové motory Dawnu jej lehoučce k Vestě dotahují a kosmická loď se připravuje na svůj velký rok průzkumů,“ řekl Marc Rayman, šéf inženýr Dawnu z NASA's Jet Propulsion Laboratory in Pasadena, Calif. „Navrhli jsme svou misi, abychom co nejvíce využili této příležitosti odhalit vzrušující tajemství tohoto nezmapovaného, exotického světa.“

Dawn sa blíži k Veste
poslal prvé zábery s kamery
http://www.spaceref.com/news/viewsr.html?pid=37412

sa to vlečie priam kozmicky, ja snáď vyskočím s kože, konečne niečo fakt zaujímavé, ešte viac ako z dielne space x, a vlečie so to o to viac,
krucínál aj s vesmírnim časom

http://www.onorbit.com/node/3528 [Upraveno 25.6.2011 alamo]

Blíží se vstup na orbitu - snímky ukazují fádní krátery poďobaný téměř kulový balvan.
Je někde trajektorie přibližování s časovou škálou ,dík.

citace:

---

Blíží se vstup na orbitu - snímky ukazují fádní krátery poďobaný téměř kulový balvan.
Je někde trajektorie přibližování s časovou škálou ,dík.

---

Děkuji,perfektní informace.

Takže podle očekávání v JPL včera (14.7.2011) zase uvolnili ke zveřejnění jeden jediný a skoro týden starý snímek (z 9.7.2011) planetky Vesta ze sondy Dawn (přestože k dispozici mají snímků více a mnohem novějších). Jsem ale rád alespoň za to, co zveřejňují.



http://dawn.jpl.nasa.gov/multimedia/dawn_vesta_image_070911.asp

Srovnání velikostí některých zatím navštívených asteroidů

Na spaceflightnow zatím ticho, na Slashdotu si taky nejsou jisti, jestli se manévr povedl:
http://science.slashdot.org/story/11/07/15/199225/Marooned-Off-Vesta

citace:

---

Na spaceflightnow zatím ticho, na Slashdotu si taky nejsou jisti, jestli se manévr povedl:
http://science.slashdot.org/story/11/07/15/199225/Marooned-Off-Vesta

---

Poslední zpráva z 2011-07-14 však praví, že potvrzení o výsledku manévru se dostane na Zemi až dnes, tj. 2011-07-17 kolem 06:30 UTC, tedy přibližně v 08:30 SELČ.

Je to proto, že během manévru navádění na dráhu kolem planetky je sonda orientována v prostoru tak, že enténa s vysokým ziskem míří v podstatě na opačnou stranu, než je Země. A vysílač je příliš slabý, any přes všesměrové antény dodal nějaké informace na Zemi.

Tak držme palce a buďme trpěliví. Dopoledne bychom měli vědět víc (omlouvám se, že jsem tuto informaci nedal v minulém příspěvku, ale ve SPACE-40 je to už od čtvrtka).

rozdíl rychlostí obou tělěs je nepatrný z toho plyne, že lze snadno ´případně neúspěšný manévr opravit,zanemnalo by to pouze zkrácení mise u prvého cílového tělesa.Jelikož je plánována na rok, nic by se nestalo.

Už to máme potvrzeno" Dawn je na oběžné dráze kolem Vesty:

http://www.nasa.gov/home/hqnews/2011/jul/HQ_11-231_dawn.html

no konečne.. môžeme čakať ďalej..

citace:

---

A vysílač je příliš slabý, any přes všesměrové antény dodal nějaké informace na Zemi.

---

citace:

---

no konečne.. môžeme čakať ďalej..

citace:

---

A vysílač je příliš slabý, any přes všesměrové antény dodal nějaké informace na Zemi.

---

nesúvisí to pomalé zverejňovanie fotiek, práve s týmto?

---

koukám už to tady proběhlo, ale stejně:
http://www.nasa.gov/mission_pages/dawn/news/dawn20110716.html
NASA's Dawn Spacecraft Enters Orbit Around Asteroid Vesta

PASADENA, Calif. -- NASA's Dawn spacecraft on Saturday became the first probe ever to enter orbit around an object in the main asteroid belt between Mars and Jupiter.

ma blogu nasa watch sa začína riešiť otázka, prečo nasa "sedí" na snímkach z dawnu, keď iné sondy obrázky chrlili jeden za druhým
http://nasawatch.com/archives/2011/07/nasa-is-sitting.html
uvidíme kedy sa dopracujú k správnej odpovedi.. lebo "všesmerová anténa"

inak dawn má asi všetko "napevno", a kamery nie sú na žiadnej otočnej plošine, takže sa dá čakať, že aj po začatí používania hlavnej antény, najprv bude musieť nasnímať obrázky do "zásoby", a raz začas ich odvisielať naraz.. je to tak?

Dnes v JPL zveřejnili další snímek planetky Vesta ze 17.7.2011 (ze vzdálenosti cca 16000 km). http://www.nasa.gov/mission_pages/dawn/news/dawn20110718.html



Je jasné, že snímky může Dawn odesílat k Zemi jen v době, kdy nemá zapnuty iontové motory, ale ze status stránky http://dawn.jpl.nasa.gov/mission/status.asp vcelku jasně plyne, že navigační tým má k dispozici rozhodně mnohem více snímků, než jeden za týden (protože se tam píše např. i o snímání a vyhodnocování řady snímků z celé otočky planetky Vesta). Funkce iontových motorů byla a je pravidelně přerušována, aby snímky bylo možno odeslat k Zemi. A právě ty další navigační snímky by JPL mohla zveřejňovat. Nedivím se tedy vyjádření kritiků, že na nich v NASA/JPL "sedí".

citace:

---

ma blogu nasa watch sa začína riešiť otázka, prečo nasa "sedí" na snímkach z dawnu, keď iné sondy obrázky chrlili jeden za druhým
http://nasawatch.com/archives/2011/07/nasa-is-sitting.html
uvidíme kedy sa dopracujú k správnej odpovedi.. lebo "všesmerová anténa"

inak dawn má asi všetko "napevno", a kamery nie sú na žiadnej otočnej plošine, takže sa dá čakať, že aj po začatí používania hlavnej antény, najprv bude musieť nasnímať obrázky do "zásoby", a raz začas ich odvisielať naraz.. je to tak?

---

niekto tam spomenul "photoshop"..
čo by tam asi tak mohli s fotiek vymazávať?
nejaký havarovaný "lietajúci tanier"

škoda že vlado tu takto neotravuje namiesto s prikresľovaním apolla, s vymazávaním ET.. hneď by som mu viac fandil

citace:

---

niekto tam spomenul "photoshop"..
čo by tam asi tak mohli s fotiek vymazávať?
nejaký havarovaný "lietajúci tanier"

škoda že vlado tu takto neotravuje namiesto s prikresľovaním apolla, s vymazávaním ET.. hneď by som mu viac fandil

---

citace:

---

niekto tam spomenul "photoshop"..

---

citace:

---

Nevím ale tak před pár lety, asi tak 3 roky nazpět na netu nějaký člověk nebo skupina co pracovala kdysi pro americkou armádu a vydala nějaké videa ohledně Apolla 20.
Nevím, dodnes s toho mám takové rozporuplné pocity. Pořád nedokážu posoudit jestli to je pravda, nebo žvast lidi co se chcou zviditelnit.

---

Chtěl bych se zeptat kdy asi zakotví na první operační dráze a začne "chrlit"obrázky ?

Podle článku na http://planetary.org/blog/article/00003020/ by měla být "Survey Orbit" (ve výši 2700 km nad planetkou Vesta) dosažena někdy mezi 8. a 11. srpnem 2011. [Upraveno 21.7.2011 AlesH]

citace:

---

... (ve výši 2700 km nad Dawn) ...

---

citace:

---

Dnes v JPL zveřejnili další snímek planetky Vesta ze 17.7.2011 (ze vzdálenosti cca 16000 km). http://www.nasa.gov/mission_pages/dawn/news/dawn20110718.html



Je jasné, že snímky může Dawn odesílat k Zemi jen v době, kdy nemá zapnuty iontové motory, ale ze status stránky http://dawn.jpl.nasa.gov/mission/status.asp vcelku jasně plyne, že navigační tým má k dispozici rozhodně mnohem více snímků, než jeden za týden (protože se tam píše např. i o snímání a vyhodnocování řady snímků z celé otočky planetky Vesta). Funkce iontových motorů byla a je pravidelně přerušována, aby snímky bylo možno odeslat k Zemi. A právě ty další navigační snímky by JPL mohla zveřejňovat. Nedivím se tedy vyjádření kritiků, že na nich v NASA/JPL "sedí".

---

Iontový motor, stejně jako klasický raketový, musí mířit určitým požadovaným směrem. Dawn nemá pohyblivou anténu, takže když je zapnutý motor, anténa míří jinam než na zemi.

"Predpoklad je, ze povrch Vesty snimkuji z tech dalsich 2 pevnych kamer (kvalita 1.3Mbps fotofotaku, slouzi pro kontrolu) jako kontrolu navedeni a pak zasilaj data na Zem v podobe...nejdriv hruba kvalita (do 30kb ... cca 1minuta vysilani), pak nejvetsi kvalita z hlavnich kamer .... cca 7 minut vysilani jednoho snimku."

????
Jaké hlavní a vedlejší kamery? Jestli máte na mysli startrackery, tak u těch se data na zem v podobě snímků téměř nikdy nevysílají. Dawn používá k optické navigaci snímky dvou "hlavních kamer", které mají 1 Mpix (1024×1024), ale přesto to nemůžete srovnávat s 1,3 Mpix foťákem. Díky použití filtrů (a ne Bayerovy matice) jsou snímky mnohem kvalitnější.
Přes hlavní anténu je možné tyto snímky v plné kvalitě stáhnout za čas menší než 1 minuta. Se ztrátovou kompresí se čas stažení ještě několikrát zmenší.

"Faktem je, ze alespon ty "technicky" menekvalitni snimky mohli dat na web, tohle se NASA nepodoba."

To bude pravděpodobně tím, že kamery nejsou NASA, ale DLR/MPS.
Přesto, zřejmě díky tlaku různých komunit fanoušků kosmických programů, došlo dodnes k uvolnění mnoha snímků. Původní plán byl mnohem, mnohem horší! Nyní se zveřejňují snímky zpravidla v pondělí a ve čtvrtek. Podle Marca Raynmena dojde k zvýšení počtu publikovaných snímků po navedení na tzv. "survey orbit".

"Ze by na nekterych fotkach bylo videt neco "umeleho"?""
Ale kuš Vlado!

niečo umelého?

možno tam nejaký zazobanec poslal potajomky robota, ktorý momentálne do asteroidu "gravíruje" jeho meno
http://zpravy.idnes.cz/sejk-nechal-vepsat-sve-jmeno-do-pouste-napis-je-videt-i-z-vesmiru-pxd-/zahranicni.aspx?c=A110720_191016_zahranicni_abr
Šejk nechal vepsat své jméno do pouště, nápis je vidět i z vesmíru
3x1km
[Upraveno 21.7.2011 alamo]

Včera byl zveřejněn jeden další snímek planetky Vesta ze sondy Dawn (z 18.7.2011 ze vzdálenosti 10500 km).



http://dawn.jpl.nasa.gov/multimedia/dawn_vesta_image_071811.asp

Kdyz nejsou nove snimky, tak se divam alespon na jine fotky.
http://women.nasa.gov/

Nejake jsou k nakousnuti.

Sonda je již 5,5 tis km nad planetkou,překvapuje mne, že to s iontovým motorem jde tak rychle,pokud je sestupná dráha spirála, i když gravitační zakřivení prostoru je u tak malého tělesa nepatrné.

citace:

---

Sonda je již 5,5 tis km nad planetkou,překvapuje mne, že to s iontovým motorem jde tak rychle,pokud je sestupná dráha spirála, i když gravitační zakřivení prostoru je u tak malého tělesa nepatrné.

---

Dík za bezva odpověď, ještě by mne zajímalo, jaké doby oběhu sondy budou na cílových drahách.

citace:

---

Dík za bezva odpověď, ještě by mne zajímalo, jaké doby oběhu sondy budou na cílových drahách.

---

citace:

---

Dík za bezva odpověď, ještě by mne zajímalo, jaké doby oběhu sondy budou na cílových drahách.

---

Podle dat o plánované vestocentrické dráze ze dne 2011-07-11 (je propočítána zatím do 2011-08-22 včetně a novější údaje nejsou) by měly být údaje náledující (pořadí sloupců: datum, čas je vždy 00.00.00 UTC, poloměr dráhy, průměrná výška nad rovníkem, doba oběhu v hodinách)

2011-Jul-20 11122.8 km 10842.8 km 485.3 h
2011-Jul-21 8718.3 km 8438.3 km 336.8 h
2011-Jul-22 7221.1 km 6941.1 km 253.8 h
2011-Jul-23 5696.8 km 5416.8 km 177.9 h
2011-Jul-24 5451.8 km 5171.8 km 166.5 h
2011-Jul-25 5453.1 km 5173.1 km 166.6 h
2011-Jul-26 5459.0 km 5179.0 km 166.9 h
2011-Jul-27 5464.4 km 5184.4 km 167.1 h
2011-Jul-28 5467.6 km 5187.6 km 167.2 h
2011-Jul-29 5465.5 km 5185.5 km 167.2 h
2011-Jul-30 5459.1 km 5179.1 km 166.9 h
2011-Jul-31 5453.1 km 5173.1 km 166.6 h
2011-Aug-01 5452.1 km 5172.1 km 166.5 h
2011-Aug-02 5456.3 km 5176.3 km 166.7 h
2011-Aug-03 5462.4 km 5182.4 km 167.0 h
2011-Aug-04 5466.8 km 5186.8 km 167.2 h
2011-Aug-05 5466.8 km 5186.8 km 167.2 h
2011-Aug-06 5461.8 km 5181.8 km 167.0 h
2011-Aug-07 5455.1 km 5175.1 km 166.7 h
2011-Aug-08 5452.0 km 5172.0 km 166.5 h
2011-Aug-09 5454.4 km 5174.4 km 166.6 h
2011-Aug-10 5460.0 km 5180.0 km 166.9 h
2011-Aug-11 5465.4 km 5185.4 km 167.1 h
2011-Aug-12 5467.4 km 5187.4 km 167.2 h
2011-Aug-13 5464.1 km 5184.1 km 167.1 h
2011-Aug-14 5457.6 km 5177.6 km 166.8 h
2011-Aug-15 5452.7 km 5172.7 km 166.6 h
2011-Aug-16 5453.0 km 5173.0 km 166.6 h
2011-Aug-17 5457.7 km 5177.7 km 166.8 h
2011-Aug-18 5463.5 km 5183.5 km 167.1 h
2011-Aug-19 5467.0 km 5187.0 km 167.2 h
2011-Aug-20 5465.9 km 5185.9 km 167.2 h
2011-Aug-21 5460.2 km 5180.2 km 166.9 h
2011-Aug-22 5454.2 km 5174.2 km 166.6 h

Hodnota oběžné doby je zatížena značnou chybou (až 5 %), protože zatím ještě není dostatečně přesně známa hmotnost planetky Vesta.

Ve "status reportu" z 26.7.2011 na stránce http://dawn.jpl.nasa.gov/mission/status.asp je uvedeno, že sonda Dawn už od 22.7.2011 nemá zapnuty iontové motory (nesestupuje blíže k planetce Vesta) a místo toho další tři dny snímkovala a spektrometricky měřila povrch Vesty (z výšky cca 5200 km). Výsledky budou zveřejněny až 1.8.2011 na tiskové konferenci (od 20:00 SELČ - viz. http://www.nasa.gov/home/hqnews/2011/jul/HQ_M11-157_Dawn_Briefing.html ). V originále na "status reportu" je doslova napsáno že "Spectacular results will be unveiled on August 1.". Tak uvidíme v pondělí večer.

Ionotvé motory sondy Dawn mají být opět zapnuty 28.7.2011 (pak teprve začne další sestup k Survey Orbit do výšky 2700 km).

Drobný update z webu NASA o tom, že pondělní tisková konference o snímcích z Dawn začne už v 18:00 SELČ. Viz http://www.nasa.gov/home/hqnews/2011/jul/HQ_M11-160_Dawn_Update.html

citace:

---

Ve "status reportu" z 26.7.2011 na stránce http://dawn.jpl.nasa.gov/mission/status.asp je uvedeno, že sonda Dawn už od 22.7.2011 nemá zapnuty iontové motory (nesestupuje blíže k planetce Vesta) a místo toho další tři dny snímkovala a spektrometricky měřila povrch Vesty (z výšky cca 5200 km). Výsledky budou zveřejněny až 1.8.2011 na tiskové konferenci (od 20:00 SELČ - viz. http://www.nasa.gov/home/hqnews/2011/jul/HQ_M11-157_Dawn_Briefing.html ). V originále na "status reportu" je doslova napsáno že "Spectacular results will be unveiled on August 1.". Tak uvidíme v pondělí večer.

Ionotvé motory sondy Dawn mají být opět zapnuty 28.7.2011 (pak teprve začne další sestup k Survey Orbit do výšky 2700 km).

---

Takže ještě před pondělní tiskovou konferencí byla včera zveřejněna jedna fotka z 23.7.2011 (ze vzdálenosti 5200 km).
http://dawn.jpl.nasa.gov/multimedia/dawn_vesta_image_072311.asp

citace:

---

Podle dat o plánované vestocentrické dráze ze dne 2011-07-11 (je propočítána zatím do 2011-08-22 včetně a novější údaje nejsou) by měly být údaje náledující (pořadí sloupců: datum, čas je vždy 00.00.00 UTC, poloměr dráhy, průměrná výška nad rovníkem, doba oběhu v hodinách)
.
.
.

2011-Aug-21 5460.2 km 5180.2 km 166.9 h
2011-Aug-22 5454.2 km 5174.2 km 166.6 h

---

Tady pisou, ze jadro je z kovu:
http://vat.pravda.sk/satelit-sa-usadil-na-orbite-asteroidu-d8d-/sk_vvesmir.asp?c=A110718_082658_sk_vvesmir_p09


To by znamenalo v budoucnosti vytvorit tam tezebne-tavebni stredisko s vyrobou ingotu nebo rovnou fabrikou na planetolety.
Takove mnozstvi kvalitniho zeleza je "kauf".

Kdyz to dame dohromady s Ceresem na temer stejne "jednoduche" draze (vhodne na prelet vyrobeneho planetoletu z Vesty na Ceres pro natankovani vodou/kyslikem-vodikem) pro jednoduchy prelet, tak by na obou telesech mohlo byt dohromady v budoucnu tak 3000lidi.
Na Veste tezba kovu + slevarny + vyroba lodi (planetoletu/rafinerske lodi/kolonizacni lodi pro dopravu lidi/tezebni lodi....v podstate vse jako v BSG2004 mimo "zemedelske lodi"...i kdyz, staci velkej rotujici valec pro umelou tizi a Slunecni paprsky a muzeme sklizet obili 3x v roce) a na Ceresu tezba vody jako palivo/kyslik + tezba dalsi plynnych a tekutych prvku.

Nedokážeme sklízet obilí ani na Sahaře a ta má větší plochu než všechny asteroidy dohromady.

citace:

---

Nedokážeme sklízet obilí ani na Sahaře a ta má větší plochu než všechny asteroidy dohromady.

---

citace:

---

Tady pisou, ze jadro je z kovu:

---

planétka (4) Vesta Základné parametre
Rozmery ---- 578×560×458 km
Hmotnosť -- 2,7×10E20 kg
Hustota ----- 3,4 g/cm³
Povrchová gravitácia - 0,22 m/s²
Úniková rýchlosť ------- 0,35 km/s

V podmienkach, kedy gravitačné zrýchlenie predstavuje 0,22 m/s² (asi 2,25% pozemského a 13,56% mesačného), by nemal byť príliš veľký problém vybudovať hoci aj extrémne hlboké šachty až pod plášť, do jadra. Pokiaľ tam dokážeme dostať niekoľko (desiatok) tisíc ton strojného vybavenia
Problémom asi bude zásobovanie energiou, Vesta obieha celkom dosť ďaleko od Slnka, 2,151 AU až 2,572 AU, takže slnečné batérie tam budú na hranici rozumnej využiteľnosti, tok slnečného žiarenia dosahuje len cca 625-520 W/m², takže bude treba buď poriadne veľké - a pohyblivé - pole slnečných panelov (fotovoltaické, alebo odrážacie zrkadlá a ohrev vhodnej tekutiny pre pohon turbín) - alebo jadrový reaktor.

Lenže všetko, čo sa bude využívať na Veste, treba niekde odskúšať - a najlepší je asi zasa len Mesiac.
A prípadná základňa bude musieť byť vybudovaná podobne ako mesačná - zahrabaná pod povrch a dobre chránená, pretože Vesta je ostrelovaná meteoritmi výrazne viac ako Mesiac a väčšie impakty s ňou asi dobre potrasú...

[Upraveno 30.7.2011 Alchymista]

zaujímavé by bolo keby tam existovali nejaké trvalo zatienené miesta.. alebo dutiny.. v ktorých by mohlo dochádzať ku "kriochémii" a usadzovaniu prchavých látok

Teoreticky to samozrejme možné je - to sa ukáže už v najbližšej dobe, hneď ako bude k dispozícii prvá sada snímkov celého povrchu.

Pokiaľ ide o povrchové pasce v kráteroch, problém vidím v dvoch veciach:
- prchavé látky sa na povrchu Vesty budú usadzovať len veľmi slabo - úniková rýchlosť je len 0,35km/s, teda 350m/s a to je zrejme až príliš málo, aby sa na Veste "niečo" zachytilo v množstve väčšom ako mizivom
- Vesta má pomerne nepravidelný tvar a je relatívne veľmi častým terčom rôznych impaktov - to stabilite priestorovej orientácie jej rotačnej osy určite neprospieva, takže aj keď nejaká vhodná pasca na usadzovanie plynov vznikne, nebude príliš stabilná - doba jej existencie bude relatívne krátka v porovnaní s pascami na Mesiaci - typujem maximálne tak miliony rokov - a to je zasa dosť málo na to, aby sa v pasci usadilo významnejšie množstvo "zaujímavých" plynov (hlavne vody a CO2)

Čo sa týka dutín, to by mohlo byť zaujímavejšie... Dosť by záležalo na tom, akú teplotu majú vnútorné vrstvy Vesty.

Podle simulované grafiky na http://neo.jpl.nasa.gov/orbits/fullview4.jpg je sonda Dawn už méně než 3400 km daleko od středu planetky Vesta, takže k Survey Orbit chybí jen cca 400 výškových kilometrů. V posledních dvou dnech dokázala sonda Dawn motoricky snížit výšku své oběžné dráhy kolem Vesty o zhruba 2000 km, takže je klidně možné, aby Survey Orbit byla dosažena už dnes nebo zítra. Za chvíli by také měla začít tísková konference s oznámením dosavadních výsledků sondy Dawn.

Snímky, videa a informace z dnešní tiskové konference byly zveřejněny i na webu - http://www.nasa.gov/mission_pages/dawn/news/dawn20110801.html .

Intenzivní vědecké snímkování ze Survey Orbit má být zahájeno až 11.8.2011 (i když příslušná dráha podle mne bude, nebo alespoň může být, dosažena mnohem dříve [pokud simulovaná grafika ukazuje realitu - http://neo.jpl.nasa.gov/orbits/fullview4.jpg ]).

Takže podle "Mission Status" zprávy z dneška (2.8.2011), už sonda Dawn skutečně dosáhla Survey Orbit nad Vestou (ve výšce 2700 km). V dalších dnech se bude dráha ještě měřit a upřesňovat tak, aby 11.8.2011 mohlo podle plánu začít intenzivní vědecké snímkování a měření.

http://dawn.jpl.nasa.gov/mission/status.asp

V textu "statusu" je také informace o tom, že v neděli 31.8.2011 sonda Dawn na chvíli přerušila motorické brzdění a pořídila několik snímků Vesty. Můžeme tedy očekávat, že nejpozději koncem tohoto týdne bude zveřeněn nový obrázek právě z tohoto dne. Uvidíme.

Podle některých zpráv z jiných webů ale vědecký tým Dawn zatím nehodlá na oficiálním webu zveřejňovat všechny pořízené snímky, ale možná jen jeden vybraný snímek denně. Viz. např. konec článku na http://news.yahoo.com/scientists-stunned-surface-asteroid-vesta-204550456.html . No, budu rád i za to.


(simulace na výše uvedeném obrázku udává vzdálenost Dawn od středu Vesty cca 3000 km, takže to zhruba odpovídá výšce 2700 km nad povrchem [Vesta má poloměr cca 270 km])
http://neo.jpl.nasa.gov/orbits/fullview4.jpg

Dawn tým zatím dodržuje svoje zvyklosti, takže dnes byl podle očekávání zveřejněn jeden další snímek planetky Vesta (z 31.8.2011, ze vzdálenosti 3700 km). http://dawn.jpl.nasa.gov/multimedia/dawn_vesta_image_073111.asp

Safris....mimo tezebniho strediska by tam mela pristat i slevarna.
Iridium je tez vybornej kov pro kosmicke aparaty.
Takove Vestacka lodenice pro vyrobu tezebne-rafinerskych-slevarenskych lodi by byla bomba. Po smontovani by to preletelo k Ceresu, natankovalo by se palivo a trada vytezit asteroidy/komety a privazet to na LEO/LLO pro nasledny prumysl.

Az bude na Zemi vodikove hospodarstvi pro auta atd.., tak PEM clanky potrebuji platinu a paladium. Na Zemi vzacnost (proto PEM clanek do bezne Fabie stoji 230000Kc i kdyz je z Ciny), ale ve vesmiru je toho dost. Po priletu na LEO by se to "shodilo" na povrch...k modulu by se primontoval tepelny stit. Z 1t platiny lze vyrobit PEM clanky pro asi 50000 aut, navic PEM clanek vydrzi asi 80000km nez je ho treba vymenit.
Tady by byl sakra dobrej kosmickej prumysl.
Kdo vi, mozna ten Aphofis se driv vytezi nez rozbije


Jeste bych dal toto info:
http://scienceworld.cz/aktuality/objeven-jeden-z-nejhmotnejsich-meteoritu-6455
Zelezny meteorit 2.3x1m ma hmotnost 25tun.
Kdyz by byla takovahle Vesta, tak po ekonomicke strance to je zlatej dul. Zvlast, pokud se na Veste nebude jen tezit, ale i vyrabet ingoty, ktere se budou posilat do soustavy Zeme-Mesic a nebo budou tesne pod povrchem nejen slevarny, ale i roboticke fabriky na plechy, profily atd.. a nebo soucasne by tam mohla byt lodenice pro vystavbu tezarsko-rafinerskych lodi.
Pokud by se zelezo v podobe 20metrovych dutych ingotu zasilalo na LEO, tak by v utrobach mohla byt platina z okolnich asteroidu.
Rekl bych, ze budoucnost je takova, ze se vnitrni SOL musi zkomercionalizovat.


[Upraveno 07.8.2011 -=RYS=-]

Na webu Dawn se včera objevil zase jeden starší obrázek (3D anaglyf z 24.8.2011), ale na stránce http://dawn.jpl.nasa.gov/mission/status.asp je uvedeno, že už oficiálně začala "Survey Orbit Fáze" a brzy by měl být na webu zveřejňován každý den jeden nový snímek. Ze "Survey Orbit" by mělo pozorování probíhat tak, že když Dawn poletí nad osvětlenou stranou Vesty (1,5 dne až 2 dny), tak bude intenzivně snímkovat a měřit (spektra), a když pak poletí nad zastíněnou stranou Vesty (cca 1 den), tak bude snímky a data vysílat na Zemi. Takto Dawn vykoná 7 celých oběhů kolem Vesty a pak by měl začít motoricky sestupovat z nynějších 2700 km na cca 680 km výšky nad Vestou (na HAMO).

Vesta v anaglyf 3D animaci.

http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?act=attach&type=post&id=25215

Na webu Dawn skutečně začali od 11.8.2011 zveřejňovat každý den jeden snímek Vesty. Sice zatím jen každý pracovní den, ale i tak je to změna k lepšímu. Galerie snímků je na http://dawn.jpl.nasa.gov/multimedia/vesta_dawn_gallery.asp a nejnovější přidaný snímek je vždy na http://dawn.jpl.nasa.gov/multimedia/latest_dawn_image.asp .

Dnes (15.8.2011), tam byl detail "sněhuláka", známého už z dřívějších záběrů.

náznaky hydratovaných a hydroxylových minerálov na veste
http://www.planetary.brown.edu/~hiroi/GRL2003Hasegawa.pdf
http://meetingorganizer.copernicus.org/EPSC-DPS2011/EPSC-DPS2011-567.pdf

citace:

---

náznaky hydratovaných a hydroxylových minerálov na veste
http://www.planetary.brown.edu/~hiroi/GRL2003Hasegawa.pdf
http://meetingorganizer.copernicus.org/EPSC-DPS2011/EPSC-DPS2011-567.pdf

---

chemik nie som, ale viem že hydrát je minerál alebo látka ktorá má v kryštalickej mriežke "uväznenú" molekulu vody, a hydroxyl má ako "príponu" -O-H jeden atóm kyslíka a jeden atóm vodíka

napadol ma experiment, čo by sa dal urobiť na ISS
zobrať na vychádzku von kocku ľadu, a zistiť čo by sa s ním stalo

to či zostane voda v pevnom stave totiž záleží od albeda, a vzdialenosti od slnka, a potom na rýchlosti rotácie
kométy majú extrémne tmavý povrch, ľahko sa tak zohrejú vďaka prijatej energii od slnka, a preto vytvárajú "kómu" čosi ako atmosféru už keď pretnú dráhu jupitera, túto začne unášať tlak slnečného žiarenia pri prechode cez dráhu marsu
ceres má albedo 0.09 a maximálnu povrchovú teplotu 239 K čo je -34°C rotácia 9 hodín
vesta 0.423 a teplotu maximálne 230 K -43°C rotácia 5 h 20 min
mesiac 0.12 - 0.13 (nejaký priemer sa asi určuje ťažko) a maximálnu teplotu na rovníku 390 K 116 °C
ale na 85° 230 K -43 °C aj v osvetlených oblastiach

strelím od boku, vesta je už tak ďaleko od slnka, že v "polárnych" oblastiach, by mohlo dochádzať k vytváraniu depotov prchavých látok, aj v prípade že nebudú v trvalom tieni [Upraveno 16.8.2011 alamo]

zabudol som na sklon osi rotácie k rovine dráhy
vesta má 29° (zem iba 23°) takže aj na veste dochádza k "polárnej noci" [Upraveno 16.8.2011 alamo]

K čemu takový experiment? Led by díky nízkému tlaku sublimoval, na osvětlené straně rychleji.

citace:

---

K čemu takový experiment? Led by díky nízkému tlaku sublimoval, na osvětlené straně rychleji.

---

Rychlost sublimace ledu ve stínu a při nízkých teplotách je velmi malá, takže bloky nad 1 m chráněné před světlem se odpařují minimálně. Spíš je problém s tím rozkladem ledu na kyslík a vodík, pokud by se rozkládal stykem s rozžhaveným jádrem reaktoru, okamžitě blafne, jinak je to strašně neefektivní.

citace:

---

K čemu takový experiment? Led by díky nízkému tlaku sublimoval, na osvětlené straně rychleji.

---

citace:

---

citace:

---

K čemu takový experiment? Led by díky nízkému tlaku sublimoval, na osvětlené straně rychleji.

---

zaujímalo by ma kde je v slnečnej sústave hranica, ako ďaleko od slnka, za ktorou by tá kocka ľadu, zostala stabilná a nevvysublimovala by, aj bez zatienenia..

---

"Asi 280megakm za vnejsi drahou Jupitera pokud mluvime o cistem H2O. "

a čo planétka ceres?
tá by už dávno musela byť suchšia ako sahara..

citace:

---

"Asi 280megakm za vnejsi drahou Jupitera pokud mluvime o cistem H2O. "

a čo planétka ceres?
tá by už dávno musela byť suchšia ako sahara..

---

ale všetky tie veci sú ešte prchavejšie ako voda, a iné zase znižujú albedo a zvyšujú tepelnú absorpciu..
práve "špinavá" voda, by sa mala "vypariť" skôr [Upraveno 17.8.2011 alamo]

citace:

---

ale všetky tie veci sú ešte prchavejšie ako voda, a iné zase znižujú albedo a zvyšujú tepelnú absorpciu..
práve "špinavá" voda, by sa mala "vypariť" skôr [Upraveno 17.8.2011 alamo]

---

Navíc díky rotaci teplota roste a klesá někde kolem 100 K. Vrstva prachu na povrchu brání molekulám odletět, přestože je těleso teplejší.

Presto... dovedete si predstavit neco jako RTG bez "chladice", kterej by se "propalil" do stredu komety v okoli drahy Jupitera a pomoci primrzlejch "hadic", ktere by fungovali jako trysky páry by se jadro komety dostalo na LEO, odkud by si lode nabirali palivo.

Ani by to nemusel byt LOX/LH motor, jen RTG co rozehreje spinavej led a rozpali vodu do podoby pary a nasledne by se to diky onem "hadicim" (protahlym az na povrch komety) foukalo ven jako rizene trysky a tim by se to teoreticky mohlo ridit. Zmenit kurs a navest teleso na podobnou trajektorii jako obezna draha Zeme a pomalu se priblizovat s naslednym pribrzdenim u Zeme a vyuzitim gravitace by si Zeme teleso pritahla, prizemz pomalym nizkym pruletem horni atmosferou by se to pribrzdilo a tim se to dostalo na stabilni LEO.
Asi by to muselo byt neco mensiho.... tak do 200-300m, vic ne, jinak by to Zeme roztrhla 20000km od Zeme.
Mozna by se koule musela pokryt plachtou, aby to sublimaci nevytvarelo parazitni raketove motory-trysky.

Nápad to není špatný, propálení ledem díky RTG zdroji sem prosazoval pro vypuštění robotické miniponorky do oceánu Europy, kde by RTG zdroj tvořil záď (propálení zádí napřed), výklopné vrtule uprostřed a vědecké vybavení na přídi. Problém parního pohonu je v těch hadicích, expanzí páry dojde k jejímu ochlazení a ke zpětnému usazování ledu - takže hadice a trysky by museli být vyhřívané a zvenku dobře izolované, využila by se elektrická energie produkovaná samotným RTG zdrojem a snad i solárními panely na povrchu. Pro test by se využil ledový asteroid o průměru 20-30 m. Vybrat se musí vhodný asteroid, jinak se pro přelet k Zemi spotřebuje veškerá voda v něm - malý Isp páry.

citace:

---

Nápad to není špatný, propálení ledem díky RTG zdroji sem prosazoval pro vypuštění robotické miniponorky do oceánu Europy, kde by RTG zdroj tvořil záď (propálení zádí napřed), výklopné vrtule uprostřed a vědecké vybavení na přídi. Problém parního pohonu je v těch hadicích, expanzí páry dojde k jejímu ochlazení a ke zpětnému usazování ledu - takže hadice a trysky by museli být vyhřívané a zvenku dobře izolované, využila by se elektrická energie produkovaná samotným RTG zdrojem a snad i solárními panely na povrchu. Pro test by se využil ledový asteroid o průměru 20-30 m. Vybrat se musí vhodný asteroid, jinak se pro přelet k Zemi spotřebuje veškerá voda v něm - malý Isp páry.

---

Sonda Dawn už dokončila měření ze "Survey Orbit" [ve výši cca 2700 km nad Vestou] a 31.8.2011 zahájila motorické klesání na mapovací dráhu HAMO (High Altitude Mapping Orbit) [ve výši cca 680 km nad Vestou]. Očekává se, že klesání bude trvat několik týdnů (cca do konce září 2011). Celkové potřebné delta-v pro přechod na HAMO je cca 65 m/s a sonda dokáže za den změnit rychlost o více než 5 m/s, takže by na konečnou dráhu mohla přejít rychleji, ale při klesání budou dělány přestávky v chodu motorů, aby sonda mohla udělat pár snímků a také upřesnit svou polohu. Jedna taková "přestávka" proběhla například právě dnes (teď už ale motory sondy zase běží). Dawn už je méně než 2000 km nad Vestou.

Na "Survey Orbit" sonda pořídila a předala na Zemi přes 2800 fotografií (z nich ale bylo na webu zveřejněno jen cca 20 fotek) a přes 13000 "rámců" spekter (každý "rámec" obsahuje spektra z 256 různých míst povrchu Vesty).

Předpokládám, že v dalších dnech budou pruběžně zveřejňovány další snímky ze "Survey Orbit" (jedna denně) a koncem září se snad dočkáme i detailnějších obrázků z HAMO.

http://dawn.jpl.nasa.gov/mission/status.asp
http://dawn.jpl.nasa.gov/mission/journal_09_01_11.asp
http://neo.jpl.nasa.gov/orbits/fullview4.jpg
http://dawn.jpl.nasa.gov/multimedia/image_of_the_day.asp

ktovie či sa dočkáme nejakého "google maps - vesta"?

citace:

---

ktovie či sa dočkáme nejakého "google maps - vesta"?

---

Nové video s průletem nad povrchem planetky Vesta, sestavené z obrázků pořízených sondou Dawn ve zhruba 2700km nad povrchem planetky.

http://www.jpl.nasa.gov/video/index.cfm?id=1020

Je vidět kruhová prohlubeň v oblasti jižního pólu, která byla poprvé objevena Hubbleovým teleskopem. Je několik set kilometrů široká s několik kilometrů vysokými útesy. Vrchol v centru této prohlubně je vysoký zhruba 15 km nad úrovní prohlubně, což je jeden z nejvyšších objektů na tělesech s pevným povrchem ve sluneční soustavě.

Jedním z úkolů týmu Dawn je i určení orientace rotační osy a systému zeměpisné šířky a délky. Nultý poledník Vesta byl definován malým asi 500 metrů širokým kráterem, pojmenovaným "Claudia" po římské ženě ve druhém století před Kristem. Krátery objevené sondou Dawn budou pojmenovány po kněžkách bohyně Vesta a slavných římských ženách. Další útvary pak podle měst nebo slavností této doby.

Fantastické snímky na HP, zajímavý je terén pokrytý brázdami v jednom směru

http://www.space.com/14361-hold-thu-1-26-huge-asteroid-vesta-packed-water-ice.html
http://www.universetoday.com/93027/does-water-ice-lurk-beneath-the-poles-of-vesta/
domnienky o prítomnosti vodného ľadu na veste, naberajú ostrejšie kontúry

Díval jsem se na domovskou stránku a našel jsem tam, že je sonda O,O6 AU od planetky, t.j. cca 9 mil.km, znamená to, že je již " na cestě" k Ceresu ? Dík.

Ne, Dawn je stále u Vesty. Opustit by ji měl někdy v půlce srpna.

Za dva dny opousti Dawn Vestu a odleta smer Ceres kam doleti v unoru 2015.

Úvodní oběžná dráha má ležet 890 km nad povrchem, později bude snížena na 140 km. I v tomto případě je možné, že se řídící tým pokusí přejít až do blízkosti 50 až 75 km. Výzkumná fáze u planetky skončí v červenci 2015. Sonda nicméně zůstane na oběžné dráze.

Očekává se, že iontový pohon spotřebuje 288 kg xenonu na přelet k planetce Vesta a dalších 89 kg na přesun k druhému objektu Ceres.


http://mek.kosmo.cz/sondy/usa/dawn/dtraj.gif

Obezna draha Ceresu je o trochu dal nez Vesty.
V prumeru asi 96mKm.

Vesta: 2,1519 AU/321 922 467 km x 2,5716 AU/384 709 848 km
Doba obehu kolem Slunce: 3,6297 roku / 1325,75 dne

Ceres: 2,5447 AU/380 676 070 km x 2,9873 AU/446 893 199 km
Doba obehu kolem Slunce: 4,6003 roku / 1680,26 dne


Docela jsem na Ceres zvedavej.
Vesta ukazala, ze by se na ni mohla tezit ruda nekdy v budoucnu.
Ceres podle me je dobra zasobarna vody.

http://www.nasa.gov/mission_pages/dawn/main/index.html








[Upraveno 03.9.2012 -=RYS=-]

dawn odletela od vesty a mieri k ceresu

Odlétá již k Ceresu a v jakém je stavu ? Ví někdo něco ? Dík.

citace:

---

Odlétá již k Ceresu a v jakém je stavu ? Ví někdo něco ? Dík.

---

Našel jsem totiž na domovské stránce vzdálenost od Vesty 62 tis km a rychlost vzdalování 70 m/s a to se mi i na iontový pohon zdálo málo.

citace:

---

Našel jsem totiž na domovské stránce vzdálenost od Vesty 62 tis km a rychlost vzdalování 70 m/s a to se mi i na iontový pohon zdálo málo.

---

Domnívám se, že tentokrát jsou ta data správně (dnes cca 67000 km a 80 m/s). Odlet pomocí iontového motoru prostě skutečně probíhá takto relativně pomalu (rychlost vzdalování se denně zvyšuje jen o pár m/s). To odpovídá reálným možnostem iontového pohonu.

Sonda Dawn mala počiatočnú hmotnosť 1240kg a má tri iontové motory s ťahom po 90mN (milinewton) - teda spolu 270mN. To je ekvivalent nejakých 26 gramov ťahu...

http://osel.cz/index.php?clanek=6494
prítomnosť vodíka na veste potvrdená

140 tis km od Vesty, rychlost stoupla na 0,11 km/s - vůči Vestě.

338 tis km od Vesty, rychlost vzdalování 17O m/s, jde to pomalu, ale jistě.

Sonda je 1 mil.km od Vesty, rychlost vzdalování vzrostla na 300 m/s:

Vzdálenost od Vesty narostla na 3 mil.km a rychlost vzdalování na O,5 km/s.

4 mil.km od Vesty, rychlost vzdalování 0.61 km/s.

54,06 mil km k Ceresu, přibližuje se rychlostí 2,2 km/s

jpl začalo písať blog pre dawn:
http://dawnblog.jpl.nasa.gov/

Ceres čeká návštěvu sondy DAWN.

http://www.astro.cz/clanek/5952?utm_source=news&utm_medium=mail&utm_campaign=clanky

Plné zobrazení planetky Vesta.

http://www.nasa.gov/sites/default/files/images/685735main_pia15678-43_full.jpg

http://www.nasa.gov/mission_pages/dawn/multimedia/pia15678.html#.UkmrDIa-2qd

4O mil km k Ceresu, rychlost přibližování 1,86 km/s.

Ready For Your Closeup, Ceres? NASA Spacecraft Gets Closer To Dwarf Planet.

http://www.universetoday.com/106918/ready-for-your-closeup-ceres-nasa-spacecraft-is-almost-at-dwarf-planet/ [Upraveno 05.12.2013 dodge]

relevantné:
http://www.kosmo.cz/modules.php?op=modload&name=XForum&file=viewthread&page=3&tid=1335#pid107774

esa teleskop herschel objavil vodné pary v okolí asteroidu ceres

10 mil.km od cíle relativní rychlost 1 km/s. Uvažuje se o dalším asteroidu po průzkumu Ceresu.

8 mil.km od cíle, rychlost přibližování 800m/s.

Vzdálenost k cíli klesla pod 6 mil.km. Rychlost přibližování na 0,68 km/s. V prosinci by mohlo začít snímkování, vzdálenost klesne pod 1 mil.km.. [Upraveno 21.8.2014 David]

Sonda je zhruba ve stejné vzdálenosti od cíle jako jsou nové sondy k Marsu, cca 5 mil km, ale přibližuje se se jen pětinou jejich rychlosti, tj. pod 60.000 km za den.

Radiation Blast Delays NASA Spacecraft’s Arrival At Dwarf Planet Ceres.


Artist’s conception of the NASA Dawn spacecraft approaching Ceres.


Vesta (left) and Ceres. Vesta was photographed up close by the Dawn spacecraft from July 2011-Sept. 2012, while the best views we have to date of Ceres come from the Hubble Space Telescope. The bright white spot is still a mystery.

NASA’s Dawn spacecraft experienced technical problems in the past week that will force it to arrive at dwarf planet Ceres one month later than planned, the agency said in a statement yesterday (Sept. 16).

http://www.universetoday.com/114623/radiation-blast-delays-nasa-spacecrafts-arrival-at-dwarf-planet-ceres/

S ohledem na problém s pohonem se opozdí přílet cca o měsíc.

3,5 mil km od c íle, rychlost vůči cíli O,48 km/s. Každý den se přibližuje o cca 10O tis.km.

2,96 mil.km od cíle, 0,43 km/s. K cíli by se měla dostat koncem března. [Upraveno 23.10.2014 David]

2,49 mil.km od cíle, rychlost vůči cíli klesla na O,41 km/s.

už ani tri mesiace..
kedy sa dá očakávať pokus o prvú fotku? (teda jej zverejnenie..)
pri veste to bolo myslím, pibližne mesiac pred zaparkovaním na orbite

aha.. 13 januára prvé snímanie pre "optickú navigáciu"
http://dawnblog.jpl.nasa.gov/2014/10/31/dawn-journal-october-31/
The first “optical navigation” photos will be taken on about Jan. 13. (As we will see next month, Dawn will glimpse Ceres once even sooner than that, but not for navigation purposes.) The onboard camera, designed for mapping Vesta and Ceres from orbit, will show a fuzzy orb about 25 pixels across.
nasledujúce z 26. januára by už mali byť o niečo lepšie ako z Hubblovho teleskopu
The pictures from the second approach imaging session on Jan. 26 will be slightly better than Hubble's, and when the third set is acquired on Feb. 4, they should be about twice as good as what we have today.

1,48 mil.km, přibližuje se rychlostí 0,32 km/s.

nebude tam oceán? bude tam oceán?
bude to fakt guľaté? alebo sa to zvrhne na ďalší "bramboroid"? (aj keď to by už bolo fakt trochu nečakané) [Upraveno 30.11.2014 alamo]

zabudol som dať odkaz
http://www.nbcnews.com/science/space/there-life-ceres-dwarf-planet-spews-water-vapor-n14506
prinajmenšom celkom slušná šanca vidieť kriovulkanizmus
a možno aj onoho zaujímavejšie prejavy [Upraveno 30.11.2014 alamo]

citace:

---

bude to fakt guľaté? alebo sa to zvrhne na ďalší "bramboroid"?

---

hmm.. objavenie oceánu, alebo aspoň lokálnej prítomnosti kvapalnej vody
by asi fakt prehádzalo priority prieskumu
je to napínavé

Tekutá voda je vysoce nepravděpodobná - nebudou tam zhuštěné ložiska uranu, aby dostatečně ohřál, taky žádné slapové síly velké planety. Led tuhý jak sobolí ho... trus, tak to vidím já.

ložiská uránu netreba.. mali by na to stačiť izotopi ľahších prvkov
napríklad draslík
inak potencionálne by mohlo mať oceán aj Pluto
http://www.dailygalaxy.com/my_weblog/2014/08/pluto-and-the-other-dwarf-planets-could-have-astrobiological-potential.html
ak správne rozumiem, záleží to na kvalitách povrchovej vrstvy ľadu, či bude dostatočný tepelný izolátor

Sonda 1 mil.km od cíle, rychlost přibližování klesla na 0,27 km/s.
To už je zatraceně blízko, můžeme se těšit na prvé snímky. [Upraveno 07.12.2014 David]

Snímek ze vzdálenosti 1,2 mil km cca 9x9 pix, naznačuje, že by nemuselo jít o dokonalou kouli, ale mírný elipsoid.

Spíš mi to připadá jako "srpek" (Slunce osvětluje jen část povrchu Ceresu z pohledu sondy). Není to pravděpodobnější (než "elipsoid")?



http://dawn.jpl.nasa.gov/feature_stories/Dawn_snaps_image_Ceres.asp

citace:

---

Spíš mi to připadá jako "srpek" (Slunce osvětluje jen část povrchu Ceresu z pohledu sondy). Není to pravděpodobnější (než "elipsoid")?



http://dawn.jpl.nasa.gov/feature_stories/Dawn_snaps_image_Ceres.asp

---

Je snad zbytečné spekulovat, pokud existují detailní snímky a měření z HST
http://www.space.com/22891-ceres-dwarf-planet.html

citace:

---

sonda je již na dráze planetky

---

citace:

---

citace:

---

sonda je již na dráze planetky

---

Neměli bychom v souladu s definicí IAU označovat Ceres jako trpasličí planetu?

Je stále ve hře teorie, že Ceres nemá s ostatními tělesy hlavního pásu planetek žádnou spojitost a do této oblasti připutovala z vnější části Sluneční soustavy?
http://www.astronews.com/news/artikel/2008/08/0808-012.shtml

---

Každé administrativní rozhodnutí má omezenou životnost, neboť vykazuje mezery v logice. Příkladně u pojmu " trpasličí planety ". Podíváme.li se příkladně vnější a vnitřní planety Slunečné soustavy a soustav jejich měsíců, pak označení "trpasličí" je pro vnitřní planety jako šité, zejména pro Merkur a Mars. Na druhé straně těleso mající minimálně pět měsíců na kruhových drahách a pravděpodobně i prstence by si jistě zasloužilo označení planeta.
Jinak ovšem chápu požadavek, že by se mělo používat označení schválené v Praze, i když část vědecké obce s tím stále nesouhlasí, ale je to v učebních osnovách, tek se s tím nic nenadělá. Sorry.

Nechapem, preco uradnici nezasiahli ked sa slnecna sustava formovala. Teraz tu mame kopec nehomologizovanych objektov, ktore vobec nerespektuju predpisy :-D

citace:

---

Jinak ovšem chápu požadavek, že by se mělo používat označení schválené v Praze

---

citace:

---

Každé administrativní rozhodnutí má omezenou životnost, neboť vykazuje mezery v logice. Příkladně u pojmu " trpasličí planety ". Podíváme.li se příkladně vnější a vnitřní planety Slunečné soustavy a soustav jejich měsíců, pak označení "trpasličí" je pro vnitřní planety jako šité, zejména pro Merkur a Mars. Na druhé straně těleso mající minimálně pět měsíců na kruhových drahách a pravděpodobně i prstence by si jistě zasloužilo označení planeta.

---

Mars není vnitřní vůči Zemi, ale je vnitřní planeta terestrického (kamenného) typu na rozdíl od vnějších plynných obrů J, S, U a N. Takže spíš nepochopení zkráceného vyjádření.

Sonda je již " jen" 831 tis km od Ceresu, což je 2x Země Měsíc,to by už mohla začít fotit. [Upraveno 17.12.2014 David]

Dawn zahájila přiblížení k Ceresu.

http://science.nasa.gov/science-news/science-at-nasa/2014/30dec_dawn/

Sonda je již zhruba ve vzdálenosti Země-Měsíc a cíl už bude " vidět" jako kotouček.

citace:

---

Sonda je již zhruba ve vzdálenosti Země-Měsíc a cíl už bude " vidět" jako kotouček.

---

snímek je starší

Dnes by měla být vzdálenost sondy od Ceresu kolem 420 tisíc km:
http://neo.jpl.nasa.gov/orbits/fullview2.jpg

Iontové motory ale výrazně snižují rychlost přibližování, je již " jen" 160m/s. Takže se obrňme trpělivostí, ale je to stejně dobře "načasováno" - Dawn vyplní čekání na N.H., což je ta pravá třešnička na dortu kosmonautiky.

citace:

---

Iontové motory ale výrazně snižují rychlost přibližování, je již " jen" 160m/s. Takže se obrňme trpělivostí, ale je to stejně dobře "načasováno" - Dawn vyplní čekání na N.H., což je ta pravá třešnička na dortu kosmonautiky.

---

Pokud sonda splní svůj úkol je v jejích možnostech navštívit třetí těleso v pásmu asteroidů, jméno mi vypadlo.

Sonda je již pod 400 tis.km. Někde jsem četl, že existuje třetí možný cíl po skončení práce u Ceresu. V souvislosti s tím jsem se podíval na zásoby xenonu, z počátečních 425 kg mělo být spotřebováno na Vestu 288 kg, na Ceres 89 kg a mělo by tedy 48 kg zbývat. Nikde jsem nenašel kolik vezla sonda paliva pro orientaci, neb údajně nemá silové setrvačníky. Neví někdo jak je na tom v současné době s médii a zda někdo též zaregistroval možnost návštěvy třetího tělesa ? Dík.

citace:

---

Sonda je již pod 400 tis.km. Někde jsem četl, že existuje třetí možný cíl po skončení práce u Ceresu. V souvislosti s tím jsem se podíval na zásoby xenonu, z počátečních 425 kg mělo být spotřebováno na Vestu 288 kg, na Ceres 89 kg a mělo by tedy 48 kg zbývat. Nikde jsem nenašel kolik vezla sonda paliva pro orientaci, neb údajně nemá silové setrvačníky. Neví někdo jak je na tom v současné době s médii a zda někdo též zaregistroval možnost návštěvy třetího tělesa ? Dík.

---

Ano též myslím, že to byla Pallas. Jinak bych to neviděl černě, sonda řádně ztratila na váza - cca 1/3 a měla by mít ještě kolem 50 kg xenonu, takže je schopna podstatné zněny dráhy. Pokud jí ještě zůstane nějaké palivo pro orientaci, není cesta k Pallasu zcela vyloučena, byla by to " bomba".

Já si naopak myslím, že to je pouze zbožné přání.
Sklon dráhy má Ceres 10,6°, Pallas 34,8° . To bych v tomhle okamžiku považoval za energeticky nepřekonatelný rozdíl. K tomu se ještě přidává značný rozdíl v excentricitě dráhy ( 0,078 Ceres vs. 0,26 Pallas)

http://www.orbitsimulator.com/gravity/ceres2.GIF
http://www.orbitsimulator.com/gravity/ceres1.GIF
Podľa tohto sa dráhy občas dosť približujú, takže blízky prelet by pravdepodobne bol možný. Otázka je koľko rokov by upravovanie dráhy trvalo aby sa sonda stretla s Pallasom v rovine obehu Ceresu.

Tohle je bohužel taková dětská hračka, která nic neřekne o tom , jak se ty asteroidy pohybují v reálném čase, ani to, jak zdánlivé průsečíky tady v rovině, jsou ve skutečnosti v té druhé od sebe vzdáleny

Z velmi hrubého výpočtu mi vychází, že pouhá změna roviny dráhy o 14° (z dráhy Ceres) vyžaduje deltaV minimálně 4 km/s. S nutnou změnou excentricity tedy kompletní přelet od Ceres k Pallas jistě sebere deltaV hodně přes 5 km/s.

Dawn s 50 kg xenonu už určitě nemůže dát deltaV víc než cca 3 km/s.

Takže Dawn úplný přelet od Ceres k Pallas zřejmě nezvládne. Ovšem pokud bychom uvažovali jen o průletu kolem Pallas (bez změny roviny dráhy, tedy bez letu ve formaci s Pallas), tak k tomu by možná zbytky xenonu v sondě ještě mohly stačit (to je ale jen moje čirá spekulace, protože číselně to nedokážu ani odhadnout).

Změna inklinace není 14°, ale 24°

Sakra, no jo. Takže v tom případě je jenom na změnu roviny dráhy potřeba hodně přes 6 km/s.

Průlet by u relativně rychle rotujícího cíle postačil pro základní zevrubný průzkum. Limitující pro jakékoli operace bude skutečný stav xenonu. Sonda měla být u Ceresu 1.2. a má " zpoždění" 5 týdnů, pokud to znamená 5 týdnů chodu motoru navíc tak se prostor pro jakékoli manévry výrazně zužuje.
Na druhé straně mít funkční sondu s určitou zásobou paliva v pásmu asteroidů která má prakticky kruhovou rychlost pro tuto vzdálenost a nevyužít ji pro průzkum dalšího tělesa, vždyť to nemusí být přímo Pallas, je trestuhodné.
V pásu jsou tisíce těles a sonda může, stabilizována rotací, u Ceresu čekat na vhodný okamžik třeba rok.

a ako by to dv vypadlo s niektorým jupiterovským mesiacom?
ale tam by navyše nemusela stačiť fotovoltaika, a s komunikáciou na takú vzdialenosť by asi bol tiež problém

citace:

---

Sonda měla být u Ceresu 1.2. a má " zpoždění" 5 týdnů, pokud to znamená 5 týdnů chodu motoru navíc tak se prostor pro jakékoli manévry výrazně zužuje.

---

citace:

---

a ako by to dv vypadlo s niektorým jupiterovským mesiacom?
ale tam by navyše nemusela stačiť fotovoltaika, a s komunikáciou na takú vzdialenosť by asi bol tiež problém

---

citace:

---

a ako by to dv vypadlo s niektorým jupiterovským mesiacom?
ale tam by navyše nemusela stačiť fotovoltaika, a s komunikáciou na takú vzdialenosť by asi bol tiež problém

---

A jakým způsobem se dostane k Jupiteru (změna sklonu dráhy o cca 9°, změna velké poloosy o 2,5AU), za jak dlouho ? A kolik energie bude potřebovat na přejití na dráhu kolem Jupitera ?

mne samému sa tá myšlienka s jupiterovskými mesiacmi, zdala najprv dosť uletená..
ale je tam viac objektov k dispozícii, čo by malo daj nejaké možnosti vykonať gravitačne manévrovanie, a teda aj potencionálne ušetriť dv
skôr ma znepokojuje výkon fotovoltaiky, a komunikácia na takú vzdialenosť

Jen dodávám, že alamo asi měl na mysli přelet od Ceres k Jupiteru. Na prostý Hohmannovský přelet bez změny roviny dráhy mi vychází dv na cca 4,5 km/s (2,5 km/s u Ceres a 2 km/s u Jupiteru). Plus je třeba více než 2 km/s na změnu roviny dráhy o 9° (plus "něco" na sestup k drahám měsíců). Takže pro Dawn je to zcela mimo (a je vidět, že obtížné by to bylo i pro jakoukoliv jinou budoucí sondu).

takže s tou zásobou xenónu, sa to potencionálne dá zvládnuť ako "perletová sonda"?
ehm... "preletová"..
(mobilný telefón + tretie pivo = preklep zaručený ) [Upraveno 14.1.2015 alamo]

a mal by som asi skončiť..
lebo ma už napádajú fakt krkolomnosti
retrográdne pri jupiteri, a následne L5 prieskum trójanov
http://en.m.wikipedia.org/wiki/Jupiter_Trojan

Ne, Dawn nemůže iontovým motorem udělat jen "první polovinu" Hohmannovského přechodu. Musí "stoupat" po spirále, takže vždy spotřebuje větší dv, než je celý dvojimpulzní přechod dohromady (tedy dv přes 4,5 km/s). Takže Dawn k Jupiteru teď opravdu nemůže.

no áno.. na špecifické vlastnosti pohonu, som úplne zabudol..

Ten Jupiter poněkud zamlžil merrit věci, kterým je zda Dawn bude mít dost paliva na průlet u Pallasu, resp. kolik by musel mít paliva na tento manévr. To by asi debatu obohatilo k všeobecné spokojenosti.

viz : 13.1.2015 - 18:24

Ta změna roviny dráhy by byla nutná jen při snaze o let ve formaci s Pallas. David teď už ale mluví o možnosti jednorázového průletu kolem Pallas. Tedy bez změny roviny dráhy sondy Dawn. Na to samozřejmě stačí mnohem menší deltaV. Pokud bychom chtěli změnit dráhu Dawn tak, aby alespoň v jednom bodě křižovala dráhu Pallas, tak z dráhy Ceres by k tomu podle mého hrubého odhadu snad mohlo stačit deltaV menší než 1 km/s (změna dráhy vůči Slunci o cca 50 mil. km). K tomu by Dawn potřebovala cca 25 kg xenonu (pokud už teď má sonda hmotnost pod 800 kg). Je to ale hodně hrubý a laický odhad. Ruku do ohně bych za to nedal.

citace:

---

Ta změna roviny dráhy by byla nutná jen při snaze o let ve formaci s Pallas. David teď už ale mluví o možnosti jednorázového průletu kolem Pallas. Tedy bez změny roviny dráhy sondy Dawn. Na to samozřejmě stačí mnohem menší deltaV. Pokud bychom chtěli změnit dráhu Dawn tak, aby alespoň v jednom bodě křižovala dráhu Pallas, tak z dráhy Ceres by k tomu podle mého hrubého odhadu snad mohlo stačit deltaV menší než 1 km/s (změna dráhy vůči Slunci o cca 50 mil. km). K tomu by Dawn potřebovala cca 25 kg xenonu (pokud už teď má sonda hmotnost pod 800 kg). Je to ale hodně hrubý a laický odhad. Ruku do ohně bych za to nedal.

---

Ono ale nejde jen o to vytvořit dráhu, která se do blízkosti dráhy Pallas dostane, ale je potřeba aby v tom vysněném bodě byla jak Pallas, tak i sonda, takže toho manévrování bude rozhodně daleko víc, než jen vytvořit tu jednoduchou elipsu, která ty dráhy vzájemně "překříží".

Sonda by měla mít po průzkumu Ceresu na palubě kolem 50 kg xenonu a její váha by měla být kolem 850 kg.
Podle propočtu A.H. by to mělo bohatě stačit na přesun do bodu křížení s drahou Pallasu. To aby tam asteroid v té době byl lze zajistit zahájením přeletu ve vhodném okamžiku, který by ale musel nastat v rozumné době po skončení činnosti u Ceresu. / Chtělo by to zjistit zda se Pallas ve vhodné poloze nachází.
Současně je třeba mít na palubě i pohonné hmoty pro orientační systém.
V každém případě je potěšitelné, že to co zpočátku vypadalo jako novinářská kachna má reálné obrysy a jak se zdá je to teoreticky možné a pokud by to Dawn dokázal posunul by se v žebříčku úspěšnosti dosti vysoko.

Sonda je Ceresu blíže než Měsíc Zemi v perigeu. Dnes v 08 UTC byla 346,7 tis km od cíle a rychlost přibližování poklesla na 150 m/s.
Jestli dobře chápu " novou" dráhu dle příspěvku P. z 14.1, tak vlastně sonda nestačí příletovou rychlost ubrzdit, předletí Ceres ve výšce cca 1.700 km vzdálí se zhruba na 6.000 km a obloukem se vrátí na plánovaný orbit ve výšce cca 900 km nad povrchem.
Na obrázku není měřítko jak pro dráhu, těleso a časové značky, takže to může být i jinak.
Vycházím z toho, že první plánovaný orbit by měl být 870 km nad povrchem. [Upraveno 16.1.2015 David]

Mohl bys uvést zdroj pro tvoje číselné údaje v tomhle příspěvku ?
Pokud si přečtu např.
http://www.jpl.nasa.gov/blog/2014/12/same-place-different-space-dawns-new-trajectory-explained
jsou tam naprosto jiné údaje. Sonda má přejít na kruhovou dráhu RC3 ve výšce 13.500 km, a na tu nejnižší dráhu se dostane až v prosinci t.r., po postupných cirkularizacích a průzkumu z vyšších drah.
třeba zde:
http://phys.org/news/2015-01-nasa-dawn-spacecraft-strange-world.html
-----------

Rovněž se udává, že po přeletu k Ceres zbyde 40 kg paliva, nelze ale najít, jestli se to týká po přechodu na dráhu RC3, nebo na konečnou dráhu za 3/4 roku. Podíváme -li se na to, kolik sonda spotřebovala paliva na cestu Vesta-Ceres, kde se jedná a velmi podobné dráhy ( z hlediska parametrů drah) nevím, kde bych měl brát tolik optimismu , abych uvěřil, že je reálné se s 1/4 spotřeby ( Vesta /Ceres) , dostat z orbitu ne zrovna malého tělesa Ceres k odlišné dráze ( z hlediska parametrů) ke planetce Pallas.

citace:

---

Mohl bys uvést zdroj pro tvoje číselné údaje v tomhle příspěvku ?
Pokud si přečtu např.
http://www.jpl.nasa.gov/blog/2014/12/same-place-different-space-dawns-new-trajectory-explained
jsou tam naprosto jiné údaje. Sonda má přejít na kruhovou dráhu RC3 ve výšce 13.500 km, a na tu nejnižší dráhu se dostane až v prosinci t.r., po postupných cirkularizacích a průzkumu z vyšších drah.
třeba zde:
http://phys.org/news/2015-01-nasa-dawn-spacecraft-strange-world.html
-----------

Rovněž se udává, že po přeletu k Ceres zbyde 40 kg paliva, nelze ale najít, jestli se to týká po přechodu na dráhu RC3, nebo na konečnou dráhu za 3/4 roku. Podíváme -li se na to, kolik sonda spotřebovala paliva na cestu Vesta-Ceres, kde se jedná a velmi podobné dráhy ( z hlediska parametrů drah) nevím, kde bych měl brát tolik optimismu , abych uvěřil, že je reálné se s 1/4 spotřeby ( Vesta /Ceres) , dostat z orbitu ne zrovna malého tělesa Ceres k odlišné dráze ( z hlediska parametrů) ke planetce Pallas.

---

citace:

---

aha.. 13 januára prvé snímanie pre "optickú navigáciu"
http://dawnblog.jpl.nasa.gov/2014/10/31/dawn-journal-october-31/
The first “optical navigation” photos will be taken on about Jan. 13. (As we will see next month, Dawn will glimpse Ceres once even sooner than that, but not for navigation purposes.) The onboard camera, designed for mapping Vesta and Ceres from orbit, will show a fuzzy orb about 25 pixels across.
nasledujúce z 26. januára by už mali byť o niečo lepšie ako z Hubblovho teleskopu
The pictures from the second approach imaging session on Jan. 26 will be slightly better than Hubble's, and when the third set is acquired on Feb. 4, they should be about twice as good as what we have today.

---

Odlet Dawnu od Cerery není v plánu.
I kdyby to bylo reálně možné (jakože průlet okolo Pallas je blízko nerealizovatelnosti), bylo by třeba na takové prodloužení získat prostředky. Prodloužený průzkum Cerery bude mít z tohoto hlediska navrch před riskantním přeletem.
Nehledě k tomu, že Dawn není vůbec dobrá průletová sonda, protože přístroje jsou optimalizovány pro orbitální průzkum při malých relativních rychlostech.

Záleží na tom jak rychle se podaří splnit výzkumný program a zda po jeho splnění bude reálné prodlouženým výzkumem získat relevantní výsledky. Pokud vím, tak se v dohledné době žádná sonda k velkým asteroidům nechystá z čehož plyne, že i pouhý průlet blízko Pallasu by měl velkou vědeckou cenu .
Je samozřejmé, že v letovém plánu není, ale nějaký reálný základ musí mít, již jen proto, že se tato, byť jak se zdá pouze teoretická možnost objevila na veřejnosti.

Mě přijde Ceres jako zdaleka nejzajímavější těleso v pásu asteroidů a trvalá přítomnost na oběžné dráze by tam mohla mít svůj význam... zvlášť pokud se potvrdí dohady typu vodní led na povrchu, podpovrchový oceán, apod.

(Možná by šlo zbylé palivo použít naopak pro nějaké extrémní snížení oběžné dráhy a tím např. průlety hodně nízko nad povrchem a tím i fotky v hodně vysokém rozlišení ?)

Na orbitální manévry používá sonda hydrazinové motory.
Pokud by byla snaha pokračovat přeletem k dalšímu tělesu, určitě by se našla tělesa, s menšími nároky na, než přelet k Pallas.
Ale jsem přesvědčen, že letmý průlet kolem dalšího asteroidu nemůže přinést tolik vědeckých poznatků, jako dlouhodobé zkoumání zde z orbitu. Pokud už bude sonda zde, je potřeba ji co nejvíce využít a získat toho co nejvíce. Průletů už sondy absolvovaly více, dlouhodobé zkoumání z blízka ne.

citace:

---

Mě přijde Ceres jako zdaleka nejzajímavější těleso v pásu asteroidů a trvalá přítomnost na oběžné dráze by tam mohla mít svůj význam... zvlášť pokud se potvrdí dohady typu vodní led na povrchu, podpovrchový oceán, apod.

(Možná by šlo zbylé palivo použít naopak pro nějaké extrémní snížení oběžné dráhy a tím např. průlety hodně nízko nad povrchem a tím i fotky v hodně vysokém rozlišení ?)

---

citace:

---

When Dawn completes its primary mission, it will have about 30 kg of xenon. Because the ion propulsion is so efficient, that represents a great deal of maneuvering capability. It would be sufficient to break out of Ceres orbit and go elsewhere, but contrary to comments I see occasionally on the web, we have never had plans to do so. The first choice for a follow-on assignment for this explorer would be to conduct an extended mission right there, as there would still be interesting observations to make at the dwarf planet. More to the point, however, after the loss of two reaction wheels, the spacecraft's lifetime will be limited by hydrazine, not xenon. It is quite remarkable that it is even possible to complete the originally planned mission under such circumstances, but thanks to the flight team, it is. When the hydrazine is expended, the mission will conclude.

---

Na svém blogu (únor 2014) Marc také dodal, že finální dráha, na které Dawn spočine, musí být extrémně stabilní, aby se předešlo kontaminaci povrchu po případném nárazu. [Upraveno 18.1.2015 Machi]

Tady ale nejde o osidlování, ale o kontaminaci případných mimozemských organismů na Ceredě. Lépe řečeno zavlečení tam těch pozemských, které by následně mohli být znovuobjeveny a považovány za mimozemské...

citace:

---

Tady ale nejde o osidlování, ale o kontaminaci případných mimozemských organismů na Ceredě. Lépe řečeno zavlečení tam těch pozemských, které by následně mohli být znovuobjeveny a považovány za mimozemské...

---

Dawn Delivers New Image of Ceres
January 19, 2015
http://www.nasa.gov/jpl/dawn-delivers-new-image-of-ceres/

ze vzdálenosti 383000 jen 27 pixelů... to je fakt pidiplanetka :-)

Už se vyrovnává rozlišení z Hubble a bude to jen lepší

Náš Měsíc je 3,5 x větší, Pluto 2,5 x větší, ale Vesta je poloviční. Zajímavá je světlá skvrna, zdá se, že je to reálný útvar.

nevypadala tá biela škvrna na snímkoch HST väčšia?

citace:

---

Dawn Delivers New Image of Ceres
January 19, 2015
http://www.nasa.gov/jpl/dawn-delivers-new-image-of-ceres/

ze vzdálenosti 383000 jen 27 pixelů... to je fakt pidiplanetka :-)

---

citace:

---

citace:

---

Tady ale nejde o osidlování, ale o kontaminaci případných mimozemských organismů na Ceredě. Lépe řečeno zavlečení tam těch pozemských, které by následně mohli být znovuobjeveny a považovány za mimozemské...

---

Já tomu rozumím, ale připadá mi to jako až maniakální obava.

---

V době svého objevu byla Ceres dokonce považována za chybějící planetu v prostoru mezi Marsem a Jupiterem.
Jinak je opravdu " mrňavá", vždyť je výrazně menší než měsíc Pluta.

Jasně, jinými slovy : ze 423.000 číslovaných asteroidů a trpasličích planet je až sedmá největší

Hlavní je, že jsou fotky a že brzy budou i další data. Měsíc uteče rychle a pak to už bude na jiné úrovni.

K tomu by ještě od neděle měly začít " chodit" snímky směr Pluto a Musk se bude trefovat na plošinu, takže o zábavu bude do podzimku postaráno.

citace:

---

K tomu by ještě od neděle měly začít " chodit" snímky směr Pluto a Musk se bude trefovat na plošinu, takže o zábavu bude do podzimku postaráno.

---

"Že by blýskalo na lepší časy? "

Pokud se týká nepilotované kosmonautiky, konkrétně planetárního výzkumu, tak je to konec lepších časů, alespoň pro následujících deset, patnáct let. Od roku 2017 budeme mít sondy zřejmě jen u Marsu, Měsíce a planetek, se štěstím u Venuše. Pravda, ještě se dá očekávat jeden průlet od New Horizons, ale to bude na dlouhou dobu naše poslední "hurá" v oblastech za hlavním pásem planetek.

Messenger, BepiColombo a Juno pokryjí Jupiter a Merkur, ale po roce 2017 už to žádná sranda opravdu nebude - poletí jen BepiColombo.

Mozno sa vzniknutej medzery chytia amateri s CubeSatmi - uz som videl projekty s elektrickymi pohonmi. Keby sa take udelatko vyviezlo ako sekundarny naklad nejakej GEO misie, a keby sa este nedajboze dostalo az za pas asteroidov - to by bola pecka, a zase trosku posun v paradigme :-)

citace:

---

keby sa este nedajboze dostalo az za pas asteroidov

---

Ono to caro pri cubesatoch je prave v tom, ze mozete riesit tazke problemy neodskusanymi, az exotickymi sposobmi, a ziadne risk-mitigation review vam to nezatrhne. Takze mozete vyskusat trebars plachtove solarne panely. Prinajhorsom na nerozvinu a pridete o jednokilovu sondu...

citace:

---

Takze mozete vyskusat trebars plachtove solarne panely.

---

http://www.universetoday.com/118358/first-hubble-and-now-dawn-have-seen-this-white-spot-on-ceres-what-is-it/
http://www.universetoday.com/118331/heres-ceres-compared-to-all-the-other-asteroids-weve-visited/

Pokud by měl být život v oceánu na Enceladu, tak proč ne na Ceresu? Ceres je větší! (viz obrázky). A možná má atmosféru z vodní páry.

Jinak XKCD má jasno: http://www.xkcd.com/1476/

citace:

---

kvůli velké vzdálenosti s využitím solárně poháněné retranslace někde třeba v pásu asteroidů? či skoro až u Jupitera?)

---

citace:

---

http://www.universetoday.com/118358/first-hubble-and-now-dawn-have-seen-this-white-spot-on-ceres-what-is-it/
http://www.universetoday.com/118331/heres-ceres-compared-to-all-the-other-asteroids-weve-visited/

Pokud by měl být život v oceánu na Enceladu, tak proč ne na Ceresu? Ceres je větší! (viz obrázky). A možná má atmosféru z vodní páry.

Jinak XKCD má jasno: http://www.xkcd.com/1476/

---

Díky za jazykový rozbor názvosloví. Přiznám se, že i já jsem měl ve skloňování mytologických jmen tak trochu hokej a tato vsuvka lecos vyjasnila.

Zdá se , že Ceres by mohla mít opravdu ledovou kůru pod vrstvou nějakého prachu. Onen světlý útvar by mohl být čerstvý impakt.

Dawn odhalila známky ledových kráterů na Ceresu.

http://aviationweek.com/blog/nasas-dawn-spacecraft-finds-icy-ceres-cratered?NL=AW-05&Issue=AW-05_20150122_AW-05_376

citace:

---

Zdá se , že Ceres by mohla mít opravdu ledovou kůru pod vrstvou nějakého prachu. Onen světlý útvar by mohl být čerstvý impakt.

---

Antická jména zakončená na -es, -is, -as, -us mají specifické skloňování. Lze je skloňovat podle vzoru „žena“, ale v nepřímých pádech u nich potom dochází ke změnám kmene a koncové -s, po němž následují v nepřímých pádech příslušné pádové koncovky, se mění na d (Pallas – 2. p. Pallady – 5. p. Pallado; Artemis – 2. p. Artemidy – 5. p. Artemido), na t (Charis – 2. p. Charity – 5. p. Charito), na r(Ceres – 2. p. Cerery – 5. p. Cerero; Venus – 2. p. Venery – 5. p. Venero). U jmen známějších se pak vlivem tohoto skloňování dostává variantní koncovka vzoru „žena“ i do 1. p. (Artemida). Vedle skloňování podle vzoru „žena“ se změnou kmene mohou tato jména zůstat i nesklonná (2., 5. p. Charis, Artemis, Pallas, Ceres, Venus). Podoby s rozšířeným kmenem se objevují např. v beletrii s antickou tematikou nebo v textech odborných, jejichž autoři respektují původní latinské paradigma.
Ostatní antická jména zakončená na souhlásku (např. Demeter) můžeme skloňovat podle vzoru „žena“ a beze změny kmene přidávat pádové koncovky za celé jméno (2. p. Demetery – 5. p. Demetero) nebo jméno ponechat nesklonné. Zvláštním případem je jméno Sfinx (počeštěně Sfinga). Jméno této mytologické postavy se skloňuje pouze podle vzoru „žena“ (nesklonné podoby se neužívají) a dochází při tom ke změně kmene (2. p. Sfingy – 5. p. Sfingo; odtud počeštěný tvar 1. p. Sfinga).

Jinak musím teda podotknout, že mě docela překvapuje, jak slabou kameru Dawn vlastně má. 22mm apertura, 150mm ohnisko - to je jak průměrná zrcadlovka. Ne, že bych úplně nechápal důvody (cena, hmnotnost, navíc jsou tam ty kamery dvě), přesto jsem čekal něco většího, řekněme aspoň 100mm. A je to škoda, k Ceres se jen tak něco znovu nevydá a výsledné plánované rozlišení kolem 60m/px není nic závratného.

to je ta optimalizace na dlouhodobý průzkum z oběžné dráhy, proto by jako průletová sonda byla nanic

ale já chci fotku z 22.ledna, ne z 13.ledna!

Týden uběhl a žádný nový, lepší, obrázek Cerery? Na stránkách Dawnu jen umělecké malůvky. Je to jenom můj pocit, že domovské stránky sond v NASA jsou teď dělané tak, že se z nich člověk téměř nic nedoví, dokud se neprokliká někam úplně jinam? Podorobnější data o sondě, přístrojích atd. jsou zatraceně těžké najít.

Sonda především pořád brzdí a zřejmě není v poloze vhodné ke snímkování, zejména když to znamená spotřebu pohonných hmot pro orientaci, kterých je škoda pro snímky z velké dálky s minimem podrobností. Mám ten dojem, že u Vesty byly první podrobné snímky ze vzdálenosti 20.000 km.

Na twitteru včera proběhla informace o nových snímcích s tím, že možná budou k dispozici už dnes: https://twitter.com/NASA_Dawn/status/559750066756284416

Jinak další plán je takový:

Feb 4, 2015 | OpNav #3 | 148,000 km | 68 pixels | 2.2x Hubble resolution
Feb 12, 2015 | Rotation Characterization #1 | 84,000 km | 116 pixels | 3.7x Hubble resolution
Feb 20, 2015 | Rotation Characterization #2 | 48,000 km | 226 pixels | 7x Hubble resolution
Feb 23, 2015 | Closest Approach | | Begin high-phase Approach
Feb 25, 2015 | OpNav #4 | 39,000 km | 264 pixels | 8x Hubble resolution
Mar 2, 2015 | OpNav #5 | 50,000 km | 205 pixels | 6.5x Hubble resolution
Mar 6, 2015 | Capture| | Capture into orbit
Apr 10, 2015 | OpNav #6 | 33,000 km | 300 pixels | 9.5x Hubble resolution
Apr 15, 2015 | OpNav #7 | 21,000 km | 470 pixels | 15x Hubble resolution
Apr 23, 2015 | Rotation Characterization #3 | 13,000 km | 20x Hubble resolution

Je zajímavé, že mnohé malé planetky mají měsíce, dokonce měsíc má i meteoroid minuvší včera Zemi a Vesta nic a jak se zdá i Ceres nic.

Jeden asteroid ma dokonca prstenec

citace:

---

Je zajímavé, že mnohé malé planetky mají měsíce, dokonce měsíc má i meteoroid minuvší včera Zemi .

---

NASA dnes vydala tiskovou zprávu s novými snímky (a animací) planetky Ceres.

http://www.nasa.gov/press/2015/january/nasa-s-dawn-spacecraft-captures-best-ever-view-of-dwarf-planet/index.html#.VMekK_6G-zw

http://www.nasa.gov/sites/default/files/15-014gif.gif


http://photojournal.jpl.nasa.gov/mission/Dawn?subselect=Target:Ceres:

Ceres appears sharper than ever at 43 pixels across... a bílá tečka pro změnu nějaká malá. Ono ten sníh snad roztaje, než tam doletěj...

Krátery na jižní polokouli vypadají enormně hluboké na to, aby byly vyhloubeny do ledové kůry nějakého " oceánu".
Jsem zvědav na " zvážení" - asi tam moc ledu nebude.

Někde tam ta voda bude, není přeci nikde řečeno, že tvoří v nějaké formě přímo povrch. Teď jde o to, kolik té vody skutečně Ceres obsahuje - zda 1/6 nebo až 1/4 hmotnosti - tak jak vychází ze současných znalostí.

145 tis km od cíle, rychlost klesla na 100 m/s, dnes by měly být další snímky a možná už bude jasné zda se nejedná opět jen o " šutr".

Přiznám se, že nevím, jak by měla jinak Ceres vypadat. Že je hodně kulatá, je dávno známé. Že obsahuje dost vody, také. Že tam budou impaktní krátery, je celkem jisté. Jaká jiná představa ?

Zdá se, že v oblasti jižního pólu chybí dost materiálu k ideálnímu kulovému tvaru, že by následovala druhá degradace na asteroid ?

Není to dáno spíš osvětlením Cerery a polohou terminátoru ? Podívej se na trajektorii a polohu Slunce v této době :
http://en.wikipedia.org/wiki/Dawn_(spacecraft)#mediaviewer/File src="modules/XForum/images/smilies/bigsmile.gif" border=0>awn_trajectory_as_of_September_2009.png

Tady lezou:
http://www.mps.mpg.de/3902247/PM_2015_02_05_Dawn_Neue_Bilder_von_Ceres

Tady lezou: http://www.mps.mpg.de/3902247/PM_2015_02_05_Dawn_Neue_Bilder_von_Ceres

Už jsme to tu trochu probírali. Dawn má dvě kamery s aperturou 22mm a F=150mm. To je jako zrcadlovka s lepším objektivem. Prostě to tak je.
Nicméně, kdyby to fungovalo jako Luna 3, tak by zvládli udělat jeden snímek za den, celý měsíc by ho přenášeli na Zem a v březnu tiskli.

citace:

---

Už jsme to tu trochu probírali. Dawn má dvě kamery s aperturou 22mm a F=150mm. To je jako zrcadlovka s lepším objektivem. Prostě to tak je.

---

Zajímavá nová animace zde:
http://dawn.jpl.nasa.gov/feature_stories/Dawn_getting_closer_views.asp

Už jsme to tu trochu probírali. Dawn má dvě kamery s aperturou 22mm a F=150mm. To je jako zrcadlovka s lepším objektivem. Prostě to tak je.

citace:

---

Ještě že tímhle harampádím nevybavili i New Horizons.

---

Arccos - 5/2/2015 - 19:37

Zatím asi nejlepší obrázky:
[Edited on 05.2.2015 Arccos]

---

xChaos - 5/2/2015 - 22:27

ten bílej flek je snad zamrzlá louže, nebo co :-)

---

milantos - 5/2/2015 - 23:10

citace:

---

Ještě že tímhle harampádím nevybavili i New Horizons.

---

Ta má sice výkonnější optiku / kameru /, zase ale proletí ve větší vzdálenosti a v konečném výsledku mají obě sondy takřka stejné rozlišení ( měřeno v m/pix), takže uvidíme stejné detaily

---

yamato - 6/2/2015 - 06:47

citace:

---

ten bílej flek je snad zamrzlá louže, nebo co :-)

---

ale fakt

---

David - 6/2/2015 - 08:51

Vypadá to na přímý zásah nějakého podpovrchového depozita ledu.

---

dodge - 6/2/2015 - 09:58

Dokonce i bližší pohled na Ceres zobrazuje světlé skvrny.


Animace fotografií asteroidu Ceres pořízených Dawnem 4.února.2015 ve vzdálenosti asi 145.000 km.

http://www.universetoday.com/118795/an-even-closer-view-of-ceres-shows-multiple-white-spots-now/

---

David - 6/2/2015 - 11:09

Díval jsem se na stránky NASA a ona jasná skvrna při vyšším rozlišení, možná počítačovém vylepšení, ztrácí jasnost a vykazuje náznaky detailů, dokonce jakoby hřeben nebo středový vrcholek.

---

Povl - 6/2/2015 - 12:12

Já bych si tipnul, že ty bílé fleky jsou obyčejné impaktní krátery, které jsou relativně mladé, podobně jako na Měsíci. Každopádně to chce pár týdnů počkat, až to bude vidět v mnohem lepším rozlišení.

---

yamato - 6/2/2015 - 12:35

Takze je to zrejme velmi svetly material, ktory je na zaberoch proste prepaleny. Zeby cerstvy lad?

---

milantos - 6/2/2015 - 14:26

Když "chvilku " počkáme, rozlišení snímků se zvětší ještě 300x a pak budeme moc spekulovat o jiných detailech.

---

Ervé - 6/2/2015 - 15:05

Komu by se chtělo čekat, lepší je spekulovat hned...

---

alamo - 6/2/2015 - 15:07

zaujímavé
s tých posledných fotiek mám fakt dojem, že je tam čosi ako "kontinent" a "oceán"
ako keby bola ľadom dokonale pokrytá iba "severná" hemisféra, a "južná" bola "skalnatá"

---

alamo - 6/2/2015 - 15:30

citace:

---

Dokonce i bližší pohled na Ceres zobrazuje světlé skvrny.


Animace fotografií asteroidu Ceres pořízených Dawnem 4.února.2015 ve vzdálenosti asi 145.000 km.

http://www.universetoday.com/118795/an-even-closer-view-of-ceres-shows-multiple-white-spots-now/

---

v diskusii pod článkom bol tento odkaz
http://www.mps.mpg.de/3902247/PM_2015_02_05_Dawn_Neue_Bilder_von_Ceres
keďže Ceres je veľmi tmavý a odráža iba 9% svetla, a tie "biele" miesta sú svetlejšie asi o 50%, mohli by byť pri blízkom pohľade "biele" asi ako asfalt..

---

Pozemstan - 6/2/2015 - 15:45

citace:

---

zaujímavé
s tých posledných fotiek mám fakt dojem, že je tam čosi ako "kontinent" a "oceán"
ako keby bola ľadom dokonale pokrytá iba "severná" hemisféra, a "južná" bola "skalnatá"

---

Uvidíme, ale zatím to spíš vypadá, že jsou krátery na jihu zvýrazněné vlivem blízkosti terminátoru, jak už výše zmínil milantos.

---

David - 10/2/2015 - 08:33

15.2. by měla sonda " vstoupit" na obrázek přibližovacích drah z příspěvku ze 14.1. z 16.58, ve vzdálenosti cca 50.000 km. Jednotlivé body na drahách značí jeden den, bude tak možné sledovat skutečnou dráhu v porovnání s plánem.
Dnes je již pod 100 tis km od Ceres.
V 16.13.50 UTC byla 96,42 tis km a přibližuje se rychlostí 90 m/s. [Upraveno 10.2.2015 David]

---

xChaos - 17/2/2015 - 22:09

http://dawn.jpl.nasa.gov/feature_stories/Dawn_captures_sharper_images.asp
“We expected to be surprised; we did not expect to be this puzzled.”

---

Ervé - 19/2/2015 - 07:21

No vidíte, na tak pěkné fotky jsem čekal. Takže ve skutečnosti je to černo-černý terén s černými skvrnami - opravdu nejspíš prach a směs ledu s prachem.

---

David - 24/2/2015 - 08:10

Tvar a hloubka impaktních kráterů, z nichž některé mají centrální vrcholky by signalizovalo kamenné těleso, bude to zřejmě " větší Vesta.
Sonda "míjí" Ceres, včera v 19.05 UTC byla ve vzdálenosti 38.610 km a dnes v 06.33 UTC ve vzdálenosti 38.690 km. Relativní rychlost je 80 m/s.
Jsem zvědav v jaké vzdálenosti dojde k " zachycení " do gravitační pasti.

---

NovýJiřík - 24/2/2015 - 11:30

Tvar a hloubka impaktních kráterů, z nichž některé mají centrální vrcholky by signalizovalo kamenné těleso, bude to zřejmě " větší Vesta.
Sonda "míjí" Ceres, včera v 19.05 UTC byla ve vzdálenosti 38.610 km a dnes v 06.33 UTC ve vzdálenosti 38.690 km. Relativní rychlost je 80 m/s.
Jsem zvědav v jaké vzdálenosti dojde k " zachycení " do gravitační pasti.

---

citace:

---

Tvar a hloubka impaktních kráterů, z nichž některé mají centrální vrcholky by signalizovalo kamenné těleso, bude to zřejmě " větší Vesta.

---

Vzdaluje se - v 06.33 UTC byla 38.690 km od Cerery a nyní, ve 12.18 UTC je již 38.800 km.
Hustota byla zřejmě stanovena z pozemských pozorování, pokud tomu tak je, je docela možné, že bude po navedení na orbitu " upřesněna" obdobně jako to proběhlo u komety a Rosetty.
Dráhy obou srovnávaných těles se od sebe podstatně neliší, tvarování obou těles tedy proběhlo v relativně stejném prostředí, proto by jejich hustota měla být podobná. [Upraveno 24.2.2015 David]

Že se bude zpřesňovat, je jisté. Ale Ceres nelze srovnávat s kometou. U Cerery je dostatečně znám průměr a hmotnost, u komety jsme dopředu neznaly ani jedno - tam to byl pouze empirický odhad - předpoklad.

citace:

---

Že se bude zpřesňovat, je jisté. Ale Ceres nelze srovnávat s kometou. U Cerery je dostatečně znám průměr a hmotnost, u komety jsme dopředu neznaly ani jedno - tam to byl pouze empirický odhad - předpoklad.

---

To si rozhodně nemyslím. U planetky Ceres byla známa jak hmotnost tak průměr. Z toho přímo vychází hustota a nic jiiného se z toho nemůže dostat. Zpřesňovat se bude jenom v rámci zpřesňování výše uvedených vlastností, což jistě nebudou nějaké desítky natož stovky procent.

EDIT: Aha, on už to milantos psal. Pardon. [Edited on 25.2.2015 Arccos]

Dráhy obou srovnávaných těles se od sebe podstatně neliší, tvarování obou těles tedy proběhlo v relativně stejném prostředí, proto by jejich hustota měla být podobná. [Upraveno 24.2.2015 David]

citace:

---

Dráhy obou srovnávaných těles se od sebe podstatně neliší, tvarování obou těles tedy proběhlo v relativně stejném prostředí, proto by jejich hustota měla být podobná. [Upraveno 24.2.2015 David]

---

Davide, zřejmě nechceš akceptovat ten zásadní rozdíl mezi stanovením hustoty u komety a u Cerery.
U komety je jediný možný měřitelný parametr absolutní jasnost. Aby si vědci udělali představu, k jak velkému a hmotnému tělesu vlastně letí ( protože ani průměr ani hmotnost nelze nějak exaktně určit, je potřeba vyjít z nějakých středních hodnot hustoty a albeda komet, u kterých se nám je podařilo změřit. Na a tak se vzala hodnota obvyklé hustoty podobných komet , a to 0,4g/cm3. A z ní se odvodily předpokládané rozměry a hmotnost. Takže hustota u komety nebyla nějak měřena, byla to čistá analogie s podobnými kometami.
Na rozdíl od toho u Cerery je změřený rovníkový i polární průměr s nepřesností 0,5% , hmotnost ze změřených gravitačních poruch vypočtena s nepřesností na 1% a z těchto změřených hodnot jen triviálním výpočtem , (bez jakýchkoliv předpokládaných dalších parametrů ) stanovena hustota na 2,077 +/- 0,036 g/cm3. Takže tady je změřená hodnota, tolerance do 2% .
U komety se vzala hodnota s vědomím, že může být reálná odchylka až
+/- 50%

http://danielmarin.naukas.com/2015/02/25/ceres-46-000-kilometros-de-distancia/
fotky z 19.
4 km na pixel
krátery zodpovedajú ľadu, ako to poznáme z iných objektov

Jasná skvrna na Ceres má slabší doprovod, viz
http://dawn.jpl.nasa.gov/feature_stories/Bright_Spot_Ceres_Dimmer_Companion.asp

že by predsa kryovulkanizmus?

tu je ten článok z minulého roka
http://crev.info/2014/01/another-geyser-world-erupts-asteroid-ceres/
Herschel našiel známky sporadickej emisie vodnej pary, približne 6kg za sekundu, čo je o niekoľko rádov viac ako by zodpovedalo bežnej sublimácii
(ak sa niekomu bude ten zdroj zdať čudný.. treba sa zaujímať aj o to čo tvrdí "opozícia".. na niektorých tých názoroch sa dá dobre zasmiať ) [Upraveno 25.2.2015 alamo]
..
tu je niečo od solídnejšieho autora
http://www.esa.int/Our_Activities/Space_Science/Herschel/Herschel_discovers_water_vapour_around_dwarf_planet_Ceres [Upraveno 25.2.2015 alamo]

Teda kdyby to bylo z jednoho místa, tak postavit nad tím bublinu a zachytávat pět set tun paliva denně, to by byl pěkný byznys.

citace:

---

Teda kdyby to bylo z jednoho místa, tak postavit nad tím bublinu a zachytávat pět set tun paliva denně, to by byl pěkný byznys.

---

Destilace je naštěstí víceméně triviální. [Upraveno 26.2.2015 Geal]

teraz sa akosi neviem rozhodnúť, či sa s toho radovať, alebo zúriť
ak tam bude čo i len kvapka tekutej vody, vymyslia pre ceres ešte hlavatejšiu "hlavu XXII" ako pre mars

teraz sa akosi neviem rozhodnúť, či sa s toho radovať, alebo zúriť
ak tam bude čo i len kvapka tekutej vody, vymyslia pre ceres ešte hlavatejšiu "hlavu XXII" ako pre mars

Sonda se stále vzdaluje od Cerery, nyní je na 51 tis km, rychlost na dráze poklesla na 60m/s. Vypadá to, že se začne vracet teprve až dosáhne vzdálenosti kolem 80 tis km a přejde na dráhu, která ji přivede na orbit.
To ovšem znamená, že se musíme opět obrnit trpělivostí při čekání na podrobnější snímky a parametry cíle a to zhruba do konce března.

http://dawn.jpl.nasa.gov/feature_stories/NASA_Spacecraft_Nears_Historic_Dwarf_Planet_Arrival.asp

Světlé skvrny na Ceresu jsou pravděpodobně z ledu, ne kryovulkány.

http://www.universetoday.com/119235/bright-spots-on-ceres-likely-ice-not-cryovolcanoes/

Tak teda nevím, ale co jiného si představit pod pojme kryovulkán, než díru v podchlazeném povrchu chrlící rozžhavenou (teplota blížící se 0 stupňů celsia) vodu a tvořící led v okolí

pak teda nevím, proč by:

a) měl vznikat výtazný vrcholek
b) mělo kolem být něco jiného, než vodní led
c) měl kryovulkán generovat světlo

moc se mi ty argumenty nezdají a při současném rozlišení je to neřešitelné

mohli by to byť aj "čerstvé" impakty
nech tak alebo onak
zostáva otázka, ako rýchlo, a akým mechanizmom, tam dochádza k stmavnutiu čerstvo vyvrhnutého alebo odhaleného materiálu, na "obviklú" tmavosť povrchu
mali by tam byť škvrny rôznej úrovne stmavnutia
malo by to tam byť omnoho "strakatejšie"
ale akosi zatiaľ nič také nevidíme

Však se taky na podrobnější fotky těšíme asi všichni

kto ste "kovanejší" v geológii?
spomenul som si na jav "plumes"
(ani neviem či si správne pamätám názov)
v južnej amerike (asi argentína) sú ohromné ložiská halitu, a na nich je vidieť jav, ako keby sa z ložiska odtrhla bublina materiálu, a ako v ohromnej "lávovej lampe" začala stúpať cez vyššie vrstvy k povrchu, doslova "za studena"
vidieť tam ten proces, akoby zamrznutý v čase, v rôznych fázach
pamätám si to dobre?

mám to
korektný názov soľná tektonika
http://en.m.wikipedia.org/wiki/Salt_tectonics
hmm..
fungovalo by to aj takpovediac "v ľade"?

Už tady někdo napsal, že Ceres je černá jako uhlí, fotky jsou přesvětlené a bílá bude asi hodně tmavošedá.

možno ten svet nebude mať povrch z ľadu..
ale potom.. muselo by to byť niečo iné, a takpovediac vyslovene "exotické"

hmm.. tie predchádzajúce príspevky.. asi znamenajú
že k tomu aby sme videli z hľadiska "geologického času" "búrlivé pohyby" zjavne nepotrebujeme nijaké "žeravé inferno"

Alamo: jasně, halit (sůl) se chová jako tekutina, i když je pevný, potřebuje jenom čas (má nízkou hustotu a v dlouhodobém měřítku se chová jako kapalina, něco jako tisíckát spomalený med)

česky se těmto útvarům říká solné diapiry (obdoba plášťových horkých)

obecně k pohybu je potřeba jediné, plastický materiál s nižší hustotou, vysoká teplota není nutná, pokud se to chová plasticky při nízké teplotě, tak proč by ne


desková tektonika se například předpokládá na Europě - materiál led, teploty výrazně niží, než u skalních hornín

tady se dá s jistotou napsat jediné - vysvětlení nebude triviální a bude velmi zajímavé

možno uvidíme niečo naozaj zaujímavé
to jediné sa dá povedať s "istotou"

inak, ten pôvodný odhad svetlosti "veľkej škvrny", myslím musel vychádzať aj z odhadu jej veľkosti "plochy"
ale keďže sa ukázalo, že je jej plocha menšia, nemali by sme ten odhad svetlosti, voči okolitému povrchu zvýšiť?

Za měsíc bude třikrát blíže než byla dosud, poté budu teorie o co se jedná mít méně prostoru.
Úkolem sondy není potvrzovat jakékoli teorie, ale zjistit skutečnost a ta může být překvapující podobně jako skutečnost překvapila u Vesty.
Porovnejte třeba otřesnou podobu Cerery, jak si ji představovali na domovské stránce NASA, jsem zvědav, kdy ji nahradí skutečností
Dnes ráno byla sonda 58.400 km od Cerery, vzdaluje se rychlostí 50m/s a je nad neosvětlenou částí disku, takže se snímky je momentálně utrum. [Upraveno 05.3.2015 David]

citace:

---

.
Porovnejte třeba otřesnou podobu Cerery, jak si ji představovali na domovské stránce NASA, jsem zvědav, kdy ji nahradí skutečností
Dnes ráno byla sonda 58.400 km od Cerery, vzdaluje se rychlostí 50m/s a je nad neosvětlenou částí disku, takže se snímky je momentálně utrum. [Upraveno 05.3.2015 David]

---

Úkolem sondy není potvrzovat jakékoli teorie, ale zjistit skutečnost

Co jiného je zjištění skutečnosti, než potvrzení určité teorie ....

Nelze ovšem vyloučit, že skutečnost je zcela mimo dosavadní teorie a teprve na jejím základě se zrodí teorie nové.
Tak to běží od počátku výzkumu Sluneční soustavy u všech zkoumaných těles včetně Země a není důvod proč by to mělo být u Cerery jiné.
Zpochybnění dosavadních teorií je dáno tím, že objem informací o tom či kterém tělese získaných při bezprostředním zkoumání kosmickou sondou je o mnoho řádů vyšší, než objem informací získaných astronomickým pozorováním ze Země a to zcela pomíjím kvalitu předmětných informací.

citace:

---

citace:

---

.
Porovnejte třeba otřesnou podobu Cerery, jak si ji představovali na domovské stránce NASA, jsem zvědav, kdy ji nahradí skutečností
Dnes ráno byla sonda 58.400 km od Cerery, vzdaluje se rychlostí 50m/s a je nad neosvětlenou částí disku, takže se snímky je momentálně utrum. [Upraveno 05.3.2015 David]

---

Nemyslím, že se snímky je utrum. Z hlediska vědeckého tu myslím mohou vzniknout právě zajímavé snímky v protisvětle pro zkoumání atmosféry a úníku plynů z povrchu
(PS : Nevím, kde vidíš na domovské stránce jakou otřesnou představu o Cereře - pokud myslíš tu tapetu pod domovskou stránkou Dawn, tak ta snad nemá s Cererou nic společného)

---

citace:

---

Současnou tapetu si vysvětlují, že NASA měla takovou představu Cerery a proto ji na tapetu dala a jak doufám brzy změní za skutečný obraz Cerery.

---

Na ORBITĚ!

@NASA_Dawn: Confirmed: I am in orbit around #Ceres
http://www.nasa.gov/press/2015/march/nasa-spacecraft-becomes-first-to-orbit-a-dwarf-planet/#.VPnhWXyG91Y

citace:

---

Na ORBITĚ!

@NASA_Dawn: Confirmed: I am in orbit around #Ceres
http://www.nasa.gov/press/2015/march/nasa-spacecraft-becomes-first-to-orbit-a-dwarf-planet/#.VPnhWXyG91Y

---

Pokud je v Hillově sféře, je na orbitě. Další aktivita vede k plánované orbitě RC3

Nejblíže Cereře byla sonda 23.2 - 38.610 km a pohybovala se po příletové dráze rychlostí 80m/s, což v onom bodě byla zřejmě rychost parabolická a v případě vysazení iontového motoru by sonda " uletěla".
Včera byla sonda 60.980 km od Cerery a rychlost klesla pod 50m/s což tedy znamená, že se dostala na protáhlou eliptickou dráhu a stále se vzdaluje dnes bude v O6.39 UT 63.430 km a rychlost poklesne na 40m/s.
Odhaduji, pro případ, že by přestala brzdit je současná dráha 40/100 tis. km. Vzhledem k tomu, že stále pracují brzdící motory nemůže být současná dráha sondy kuželosečkou.

http://www.exoplanety.cz/2015/03/04/jaky-je-puvod-zahadnych-sviticich-skvrn-na-trpaslici-planete-ceres/
konečne normálny článok

citace:

---

Řekl bych, že je jen v Hillově sféře a musí ještě 14 dní brzdit aby se začala opět k Ceresu přibližovat a během tohoto přibližování ještě dalších 14 dní brzdit, aby ji Ceres definitivně zachytila. Takže na orbitu vstoupí až kolem 10 dubna. Mohu se ovšem mýlit.

---

http://www.universetoday.com/119284/scientists-in-orbit-over-dawns-arrival-at-ceres/

citace:

---

https://www.youtube.com/watch?v=dtO9sck13WI

http://www.universetoday.com/119284/scientists-in-orbit-over-dawns-arrival-at-ceres/

---

citace:

---

Z animace dráhy je jasné , že se stále pohybuje po přibližovací dráze a na orbit vstoupí až počátkem dubna, nyní je na té části příletové větve, kdy se od Cerery vzdaluje.

---

Není důležité, kdy sonda vstoupí do hillovy sféry (viz průletové sondy), ani kdy vstoupí na finální kruhovou orbitu

důležité je, kdy její energie klesne natolik, že už nemůže hillovu sféru bez urychlení opustit, v tu chvíli je na orbitě

takže věřte oficiálním zprávám, řekl bych, že to mají mnohem lépe spočítané, než my

Ano, od 6.3.2015 je Dawn určitě na oběžné dráze kolem Ceres (formálně, oficiálně). Ovšem z ostatních informací je jasné, že pro samotný průzkum planetky Ceres to není moc podstatné, protože podstatná je absolutní okamžitá vzdálenost Dawn od Ceres a ta má zhruba tento vývoj:
- konec února 2015: průlet ve vzdálenosti cca 38000 km od planetky Ceres
- 6.3.2015: zachycení sondy Dawn gravitačním polem Cerery (Dawn už by i bez manévrování neodletěla) ovšem vzdálenost byla cca 61000 km
- 18.3.2015: Dawn bude cca 75000 km od Cerery (nejdál v této fázi letu)
- začátek dubna 2015: Dawn se opět přiblíží k planetce Ceres na vzdálenost pod 38000 km
- 23.4.2015: Dawn má oficiálně dosáhnout základní mapovací dráhu RC3 ve vzdálenosti 13500 km na povrchem planetky (oběžná doba bude cca 15 dní)
- v dalších týdnech a měsících bude Dawn postupně přecházet na nižší oběžné dráhy (v srpnu 2015 by to mělo být 1500 km a koncem roku 2015 až cca 380 km nad povrchem)

Je tedy zřejmé, že teprve cca za měsíc (kolem 10.4.2015) se můžeme těšit na snímky a měření s lepším rozlišením, než které jsme viděli koncem února 2015. Chce to trochu trpělivosti, ale určitě se dočkáme.

david nás tu stále zásobuje svými "teoriemi", jen mu nějak uniká podstata. V okamžiku, kdy v daném bodě ( s daným potenciálem) bude mít sonda nižší rychlost než je úniková, tak je již na orbitě. To jinak znamená,že dále nepotřebuje brzdit a již neunikne ze sféry tělesa. A jestli se teď bez motoru zrychluje nebo zpomaluje, přibližuje nebo vzdaluje na tom nic nemění, tak tomu na eliptické dráze je vždy.
A už vůbec bych nepolemizoval s údaji řídícího střediska -to snad dovede vyhodnotit parametry dráhy

ešte sa deje jedna vec, manéver zmeny sklonu dráhy na polárnu

Jen vycházím z významu slova ORBIT - ORBITA, dle slovníku je to OBĚŽNÁ DRÁHA KOSMICKÝCH TĚLES. TATO OBĚŽNÁ DRÁHA MUSÍ BÝT NUTNĚ KUŽELOSEČKA S VYJÍMKOU POHYBU TZV. PSEUDODRUŽIC V SYSTÉMU TŘÍ TĚLES. Pokud se přidržíme tohoto významu tak se Dawn v současné době nepohybuje po žádné oběžné dráze, tím myslím dráhu po jaké by obíhal cílové těleso, nebo je oběhl alespoň jednou, nýbrž na přechodové dráze k obitu ve vzdálenosti 13.500 km, kdy cílové těleso minimálně jednou oběhne, bude tedy na orbitě.
To že se by mohl v případě vypnutí pohonu na nějaký orbit dostat a cílové těleso začít obíhat, neznamená že těleso obíhá, tato premise by platila pouze v tom případě, že by k vypnutí motoru došlo, což je nepravděpodobné.
Proto bych navrhoval definici současného pohybu sondy Dawn v tom amyslu, že byla zachycena gravitací Cerery a pomocí pohonného systému se pohybuje po přechodové dráze, která není kuželosečkou, k prvému orbitu, který se uskuteční ve vzdálenosti 13.500 km počátkem dubna 2015.
to není TEORIE, ale skutečnost.

Dawn je a bude na orbitě, a v současné době mění její parametry

citace:

---

Dawn je a bude na orbitě, a v současné době mění její parametry

---

Dnes 05.42 UT byla sonda 73.020 km od Cerery , pohybuje se po dráze rychlostí 30 m/s a od Cerery se vzdaluje rychlostí 17 m/s.
Rychlost pohybu po dráze klesá cca o 10m/s za 3,5 dne.
Pokud rychlost pohybu po dráze klesne pod 10m/s, což by mělo nastat zhruba za týden, měla by se sonda z dráhy orbitální dostat na dráhu balistickou, tj. na dráhu která bude protínat povrch Cerery. [Upraveno 12.3.2015 David]

Máš nějaký odkaz na tyto informace - speciálně k balistické dráze ?

nemôže to súvisieť práve so zmenou sklonu dráhy?
na tých obrázkoch to vypadalo na "zákrutu o 90 stupňov" v najvyššom bode

Dawn Ceres Trajectory:

je tam vidieť fakt, ako keby fázu, "pád" na kolíznom kurze s povrchom

doufám, že David uvede nějaký relevantní zdroj pro své konstatování o balistické dráze. Tady na animaci je dobře vidět změna sklonu dráhy jako velký prostorový manévr, takže jakýkoliv 2D pohled nedává určitě správnou představu a něco z něho vyvozovat by byla celkem troufalost.

Sonda Dawn byla 2015-03-13 11:31:07 UT 74 620 km od Ceres a vzdalovala se rychlostí 56 mph = 90km/h = 25 m/s, viz http://neo.jpl.nasa.gov/orbits/fullview2.jpg

2015-03-18 14:15:25 UT 78 250 km od Ceres, rychlost 38 mph = 61 km/h = 16,9 m/s Vr = 3,7 m/s Hmm, údaje na webu už v 1:30 UT???
2015-03-17 14:19:25 UT 77 930 km od Ceres, rychlost 38 mph = 61 km/h = 16,9 m/s Vr = 4,5 m/s vypnutý pohon
2015-03-17 02:36:14 UT 77 740 km od Ceres, rychlost 40 mph = 64 km/h = 17.8 m/s Vr = 5,7 m/s
2015-03-16 20:44:38 UT 77 620 km od Ceres, rychlost 41 mph = 66 km/h = 18,2 m/s Vr = 6,2 m/s
2015-03-16 14:53:03 UT 77 490 km od Ceres, rychlost 42 mph = 67 km/h = 18,7 m/s Vr = 7,1 m/s
2015-03-16 09:01:27 UT 77 340 km od Ceres, rychlost 44 mph = 70 km/h = 19,6 m/s Vr = 7,6 m/s
2015-03-16 03:09:52 UT 77 180 km od Ceres, rychlost 45 mph = 72 km/h = 20,0 m/s Vr = 8,1 m/s
2015-03-15 21:18:16 UT 77 010 km od Ceres, rychlost 46 mph = 74 km/h = 20,4 m/s Vr = 9,0 m/s
2015-03-15 15:26:41 UT 76 820 km od Ceres, rychlost 47 mph = 75 km/h = 20,9 m/s Vr = 9,7 m/s
2015-03-15 03:43:29 UT 76 410 km od Ceres, rychlost 50 mph = 80 km/h = 22,2 m/s Vr = 10,9 m/s
2015-03-14 21:51:54 UT 76 180 km od Ceres, rychlost 51 mph = 82 km/h = 22,7 m/s Vr = 11,4 m/s
2015-03-14 16:00:18 UT 75 940 km od Ceres, rychlost 52 mph = 83 km/h = 23,1 m/s Vr = 12,7 m/s
2015-03-14 04:17:07 UT 75 410 km od Ceres, rychlost 55 mph = 88 km/h = 24,4 m/s Vr = 13,1 m/s
2015-03-13 11:31:07 UT 74 620 km od Ceres, rychlost 56 mph = 90 km/h = 25 m/s
Ceres se z pohledu Dawn promítá nad pás Oriona.

citace:

---

Sonda Dawn byla 2015-03-13 11:31:07 UT 74 620 km od Ceres a vzdalovala se rychlostí 56 mph = 90km/h = 25 m/s, viz http://neo.jpl.nasa.gov/orbits/fullview2.jpg

---

http://neo.jpl.nasa.gov/orbits/fullview2.jpg
10 m/s
ak mal David pravdu, od zajtra "padáme"

19. března 14:11:22 UT byla vzdálenost 77 430 km, takže už padáme :-)
fullview2.jpg totiž ukazuje 20. března 20:06:18 UT vzdálenost 77 320 km.
Zobrazovaná rychlost není zřejmě jen radiální, ale celková.

citace:

---

http://neo.jpl.nasa.gov/orbits/fullview2.jpg
10 m/s
ak mal David pravdu, od zajtra "padáme"

---

Dnes ráno v 8.04 UT byla jen 78.170 km. Je na sestupném oblouku dráhy. Jde o to, zda by, pokud by příkladně selhal pohon, vedla současná dráhy se střetu s Cererou. Pak by sonda byla na kolizní dráze, podobně jako prvé Pioneery, nebo lodě Apollo při návratu od Měsíce.
V každém případě je v gravitačním poli Cerery a je otázka zda iontový pohon sondu po dráze na sestupném oblouku nyní brzdí, či urychluje. To mi není jasné.

citace:

---

Dnes ráno v 8.04 UT byla jen 78.170 km. Je na sestupném oblouku dráhy. Jde o to, zda by, pokud by příkladně selhal pohon, vedla současná dráhy se střetu s Cererou. Pak by sonda byla na kolizní dráze, podobně jako prvé Pioneery, nebo lodě Apollo při návratu od Měsíce.
V každém případě je v gravitačním poli Cerery a je otázka zda iontový pohon sondu po dráze na sestupném oblouku nyní brzdí, či urychluje. To mi není jasné.

---

Stále tu několik příspěvků sleduji nějaké spekulace o balistické dráze , o kolizní dráze a pod., a pokusy dokládat to čísly o rychlosti a vzdálenosti. Jen žádné podklady, žádné oficiální sdělení. Pokud máte někdo nějaký relevantní zdroj, tak sem s ním. Z čísel o vzdálenosti a rychlosti, bez přesné znalosti ostatních údajů,lze usuzovat jen to, že se sonda vzdaluje nebo přibližuje.A že když se přibližuje, tak roste rychlost, je snad evidentní, jen z toho nelze vyspekulovat výslednou dráhu.

Dnes v O7.56 UT 76.990 km a rychlost na dráze stoupla na 20m/s, iontový motor pracuje.

http://www.nature.com/news/bright-spots-on-ceres-could-be-active-ice-1.17139
"to" siahalo nad okraj krátera, jav bol viditeľný aj keď mal byť skrytý za ním
to znamená že dosahuje značnú výšku
s "profilu" zmien svetlosti, vyplýva že ak je to niečo aktívne, tak počas dňa, a energiu asi dodáva slnko

Řešení bude asi hodně prozaické. Domnívám se, že výrazná skvrna bude hladká plocha, nemusí být ani bílá, v níž se odráží slunce a " hází prasátko" na stěnu kráteru.
Sonda mezitím vykroužila oblouk , vrací se k Cereře a zvyšuje rychlost. Nyní je pod 74 tis km a 20m/s.
Na cílové orbitě 13,5 tis km by měla mít asi 65 m/s, pokud to dobře počítám. [Upraveno 26.3.2015 David]

David.. táto tvoja teória nesedí
stačí sa pozrieť na tú animáciu
http://www.slate.com/blogs/bad_astronomy/2015/03/03/ceres_dawn_animation_of_it_spinning.html
to čomu hovoríš škvrna, nie je schované nám, ale pred slnkom
čiže žiadne prasiatko..
"TO" tam takpovediac "vyčuhuje", a pekne do vysoka

samozrejme netvrdím že "TO" je "gejzír"
kľudne by tam mohol byť hmm..
napríklad obrovský mramorovým stĺp s korintskou hlavicou..
..a na ňom malá tabuľka, s nápisom:
:
"to vejráte co dokážu!?
Bůh"

citace:

---

samozrejme netvrdím že "TO" je "gejzír"
kľudne by tam mohol byť hmm..
napríklad obrovský mramorovým stĺp s korintskou hlavicou..
..a na ňom malá tabuľka, s nápisom:
"to vejráte co dokážu!?
Bůh"

---

citace:

---

Myslím, že Bůh má na práci něco jiného než podobné kraviny

---

hmm..
pripúšťam.. existuje kopec, menej fantazmagorických možností
"TO" môže byť prakticky čokoľvek, so schopnosťou "vyčuhovať"

nech už je to čokoľvek..
malo by mať meno "white rabbit"

follow the white rabbit

citace:

---

follow the white rabbit

---

jojo, tuhle souvislost jsem si neuvědomil, moje oblíbená

díky za připomenutí

citace:

---

"to vejráte co dokážu!?
Bůh"

---

Na základní dráze CR3 bude 23. dubna

nemalo by byť, ešte jedno fotenie pre navigáciu?

OpNav6
ale kedy?
..
tu je ten článok
http://www.jpl.nasa.gov/blog/2015/2/dawns-approach-takes-shape-as-the-face-of-ceres-is-revealed
neviem sa vyznať, v preklade
pôjde iba o "rádiovú navigáciu"?
[Upraveno 28.3.2015 alamo]

Podle článku je OpNav zkratka od "Optical Navigation", tedy snímkování pro optickou navigaci (na upřesnění polohy sondy). Příští plánované "OpNav" snímkování je 10.4.2015 (to bude Dawn cca 33000 km od planetky, tedy už trochu blíže než koncem února [to bylo cca 38000 km]) a pak také 14.4.2015 (22000 km od Cerery). Jak už bylo řečeno, tak základní kruhová dráha RC3 ve vzdálenosti 13500 km od Cerery má být dosažena 23.4.2015.

Takže na lepší snímky Cerery si musíme počkat ještě asi dva týdny.

díky za objasnenie

Jen se třeba dodat, že se sonda pohybuje za Cererou vzhledem k Slunci a bude osvětlena jen část disku, resp. 17% a 50%.

celkom slušná šanca, že "TO", uvidíme s "profilu"

citace:

---

OpNav6
ale kedy?
..
tu je ten článok
http://www.jpl.nasa.gov/blog/2015/2/dawns-approach-takes-shape-as-the-face-of-ceres-is-revealed
neviem sa vyznať, v preklade
pôjde iba o "rádiovú navigáciu"?
[Upraveno 28.3.2015 alamo]

---

na tom obrázku, je iba "orientačný pohľad" na sled udalostí, dalo by sa to prirovnať k "schéme metra"
vynechaná je hlavne zmena sklonu dráhy
a potom, ceres tam "stojí" v strede obrázka, lenže aj ceres sa pohybuje, obieha okolo slnka
každý takýto statický obrázok, je viac menej zjednodušujúci

A pro nějaké posouzení, jaké bude osvětlení Cerery, chybí směr ke Slunci. A hlavně by bylo potřeba 3D, vzhledem k tomu, že výsledná dráha bude polární.

s "kosáčikom" je to pravda, práve kvôli polárnej dráhe
kým sa "rovina" alebo "sklon" tejto dráhy nepootočí k slnku, sonda bude nejaký čas obiehať skoro presne ponad terminátor, rozmedzie dňa a noci ceresu

Ceres se nachází přesně mezi Sluncem a sondou. Sonda je na návratové větvi dráhy 57 tis km od Cerery a zrychluje, nyní má 40m/s.
Rychlost pohybu na budoucí orbitě /13.500 km/ mi vychází 65 m/s.

citace:

---

Ceres se nachází přesně mezi Sluncem a sondou. Sonda je na návratové větvi dráhy 57 tis km od Cerery a zrychluje

---

Zkusil jsem zarovnat pohled z Dawn na Slunce s pohledem na Ceres podle hvězd na pozadí. Je to sice jen simulace, ale snad to alespoň trochu ukazuje jak Dawn dnes vidí Ceres vůči Slunci.

Při pohledu ze sondy na Slunce by měla být Ceres nepatrně vlevo a výrazně dole. Já to tedy z těch obrázků tak nevidím.

Ty simulace ukazují, že se z pohledu Dawn Slunce promítá do souhvězdí Blíženců a Ceres do souhvězdí Jednorožce. Myslíš Milane, že tyto simulace NASA jsou chybné?

Ne, to si nemyslím. Mají to správně, jen je problém ty 2 obrázky dobře ztotožnit s mapou, resp. souřadným systémem a tím je propojit. To v těch obrázcích chybí a dá to trochu práce. Proto se mohl David dostat k nesprávné interpretaci- myslím že vycházel jen z jednoho obrázku.
Navíc, poloha Slunce se dá dobře určit přesně jinak, ale poloha Cerery z Dawnu na té mapě se dost špatně interpretuje, vzhledem k tomu, že člověk nemá ten jejich hvězdný mapový podklad. (pokoušel jsem se obrazy hvězd ztotožnit se 3 PC planetárii, a je to hodně spíš o odhadu). Jasné je ale, že Ceres je cca 25°pod Sluncem ( a není tedy v přímce, jak uváděl David)

"sú na zemi.."
http://www.latimes.com/science/sciencenow/la-sci-sn-nasa-dawn-ceres-20150410-story.html
ďalšie fotky uvidíme "začiatkom budúceho týždňa"

To jsi mě dost natěšil svým příspěvkem, že uvidím alespoň jednu a ty další příští týden. Jenže ona žádná teď, ale vše až příští týden

je to možno dosť frustrujúce..
ale tý čo sa tomuto venujú, a dali do toho svoj vlastný čas, majú akosi právo, poriadne si tie obrázky prezrieť ako prví, vždy je šanca že na nich uvidia niečo, o čom by sa dal napísať nejaký vedecký článok, hodný publikovania
takže, aj keď aj mňa to štve, proste na to majú právo
"vidieť tie obrázky ako prví" a poriadne si ich preštudovať

Tomu naprosto rozumím a je to tak určitě správně. To je jen ta netrpělivost a zvědavost ...

Dnes v 10.00 UTC byla sonda 29.000 km od Cerery. Plánovaný vstup na orbitu ve vzdálenosti 13.000 km od Cerery je 23.dubna. Nějak se mi to nezdá, vypadá to, že má zpoždění, nebo, že cílová dráha nebude kruhová.

Přibližování rychlostí 4.300km za den se ti zdá málo na překonání cca 16.000km za 11 dní ? Můžeš vždy pro své teorie předvést nějaký výpočet ?

fotky zatiaľ nie.. ale..
http://www.nature.com/news/mystery-of-ceres-bright-spots-grows-1.17313

Už je osvětlena polovina kotouče, dnes ve 12.00 jen 21.810 km a měly by být pořízeny další snímky.

Dnes je sonda ve stejné úhlové poloze vůči Cereře jako byla při největším přiblížení během průletu na příletové dráze dne 23.2. Bylo to 38 tis km, dnes má 20 tis.

http://boingboing.net/2015/04/16/nasas-dawn-spacecraft-glimps.html

zatrolený ryžožrútsky bulvárny plátok
mňa drbne

Google začína fungovať čudne..
najprv na vás vyplazí čínsky bulvár
http://www.planetary.org/multimedia/space-images/small-bodies/dawn-optical-navigation.html

Z rotace je patrné, že se pohybuje po dráze jejíž rovina již prochází póly Cerery. Snímky ze 14. budou ještě podrobnější,

http://www.universetoday.com/119889/dawn-rises-over-ceres-north-pole/

na začiatku animácie..
tie dva vysoko reflexné "vrcholky", na pravej strane "kosáčika"
je to zase iba "dojem miesto pojmu"
ale vypadajú, že "vyčuhujú" sakramentsky vysoko nad okolitý terén, dokonca až tak, že ich vidieť, dávno po tom, čo by mali byť schované za horizont

Podle tvaru dráhy po dobu přibližování a současné rychlosti se zdá, že Ceres bude hmotnější než se dosud uvádělo. Což by současně znamenalo, že množství kysličníku vodíku bude podstatně nižší než odhadovaných 25%.

citace:

---

Podle tvaru dráhy po dobu přibližování a současné rychlosti se zdá, že Ceres bude hmotnější než se dosud uvádělo. Což by současně znamenalo, že množství kysličníku vodíku bude podstatně nižší než odhadovaných 25%.

---

citace:

---

Podle tvaru dráhy po dobu přibližování a současné rychlosti se zdá, že Ceres bude hmotnější než se dosud uvádělo.

---

http://m.space.com/29154-dwarf-planet-ceres-mystery-spots-video.html

http://www.dailymail.co.uk/sciencetech/article-3047265/The-bright-spots-Ceres-Dawn-captures-new-images-mystery-features-scientists-don-t-know-are.html

tak teraz to pre zmenu vypadá.. ako.. biela diera..

animácia..
http://dawn.jpl.nasa.gov/news/Ceres_bright_spots_come_back_into_view.asp

citace:

---

citace:

---

Podle tvaru dráhy po dobu přibližování a současné rychlosti se zdá, že Ceres bude hmotnější než se dosud uvádělo.

---

Určitě nám prozradíš, o kolik hmotnější proti dosud uváděným hodnotám.
A poprosil bych zdroj. Ty znáš průběh XYZ souřadnic sondy vůči Cereře, vektor a hodnoty tahu sondy v průběhu nějakého časového období ? Nebo to je jen další z tvých "tipů" z obrázků NASA ?
Takže, kolik je hmotnost podle tebe ? Prosím číslo.O kolik si myslíš,že se astromnomové pletou proti tvým výpočtům ?

---

A z čeho vyvozuješ rychlost 72 m/s dne 23.dubna. Ty znáš průběh toho závěrečného manévru ?

citace:

---

A z čeho vyvozuješ rychlost 72 m/s dne 23.dubna. Ty znáš průběh toho závěrečného manévru ?

---

Já bych to také nehrotil, ale ty nás tu zásobuješ tolika nepodloženými spekulacemi a žádnou z toho nedokážeš nijak podložit žádnými fakty.
Hledal bych tu na fóru spíš nějaké informace, než ničím nepodložené spekulace - a že jich tu už máš v tomhle vlákně dost.

Pokud tedy už ráno byla sonda pod 14.ooo km a pohybovala se rychlostí cca 67m/s, tak spekulace o větší hmotnosti Ceres zůstaly jen spekulací. A hmotnost bude někde v toleranci uznávaných hodnot

Sonda se dostává nad osvětlenou část, je osvětlena více než třetina disku, už by mohla začít " fotit".

http://dawn.jpl.nasa.gov/multimedia/images/

http://danielmarin.naukas.com/2015/05/12/las-misteriosas-manchas-blancas-de-ceres/
sa mi to zdá?
ako keby tam čosi, "poletovalo" v obraze, čierny bod meniaci svoju polohu
mesiac?
..
"juhovýchodne" v smere od krátera s veľkými škvrnami, po smere dlhého "zlomu", je tam čosi ako "pahork", najprv ho vidieť na západnom horizonte, potom na opačnej strane
dosť "neprirodzene" to vyčuhuje, nad okolitý terén
..
http://www.jpl.nasa.gov/spaceimages/details.php?id=pia19547
[Upraveno 12.5.2015 alamo]

http://www.universetoday.com/120244/ceres-white-spots-multiply-in-latest-dawn-photos/
škvrny sú naozaj vysokoreflexné
teraz sa "jedna" pôvodná, "rozpadla" na možno až desať menších
"tancujúci" čierny bod, sa objavil aj tu
štvrtý riadok, tretí obrázok sprava, na okraji krátera

trhliny zlomy

Zdá se že se jedná o relativně " mladé " útvary neboť zřejmě nejsou pokryty prachem.
Sonda je pořád dost daleko na detaily. [Upraveno 12.5.2015 David]

detail v animácii

detail "pahork"

Pořádnej kopec to je, vysokej a strmej mimo krátery, osobně tipuji vulkanický původ všech těch bílých skvrn i tohohle kopečku, jenom místo lávy voda

Skoro to vypadá, že ten kopec má na vrcholku i prohlubeň nebo díru.

čosi mi to pripomína

akurát tá "verzia" s ceres, má miesto 200m, asi tak 4km
http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?showtopic=7981&st=165

citace:

---

Skoro to vypadá, že ten kopec má na vrcholku i prohlubeň nebo díru.

---

Sonda " razantně" sestupuje, zhruba za týden sestoupila cca o 5.000 km na dráhu 7,7 tis km na Cererou.

Podle animace se sonda vzdaluje. 17.5 byla 7,O9 nad Cererou a dnes v 06.56 byla 8,2 tis km nad Cererou, navíc by měla mít zapnut iontový pohon !?
Myslel jsem že je na kruhové dráze. [Upraveno 19.5.2015 David]

Přechod z jedné kruhové dráhy na nižší kruhovou dráhu nelze přeci udělat po nějaké kruhové dráze. A protože je motor dlouhodobě v činnost, tak se ta přechodová dráha nepodobá ani klasickému dvouimpulsnímu manévru

Blíží se k orbitě na 4.000 km. Dnes v 08.31 byla 4.100 km a rychlost 130 m/s. Je nad osvětlenou polokoulí, jsem zvědav kdy budou nové snímky. To už bude slušné rozlišení.

Vypadá to, že započne " mapovací " sekvence. Objevila se souřadnicová síť, nultý poledník by dle všeho měl procházet kráterem se záhadnými skvrnami.
Oběžná doba je 3,1 dne a nynější sekvence by měla trvat osm oběhů, tj. do konce měsíce. [Upraveno 06.6.2015 David]

Jasné skvrny na Ceres zase o něco podrobněji,
viz http://www.nasa.gov/jpl/bright-spots-shine-in-newest-dawn-ceres-images

citace:

---

Jasné skvrny na Ceres zase o něco podrobněji

---

Zase podrobnější snímky z oběžné dráhy 4400 km nad Ceres. Jsou vidět hory vysoké 5 km a další podrobnosti, viz http://www.nasa.gov/jpl/dawn/ceres-spots-continue-to-mystify-in-latest-dawn-images
[Upraveno 22.6.2015 jch]

zostup prerušený
nejaký problém
http://dawn.jpl.nasa.gov/news/news-detail.html?id=4649

citace:

---

citace:

---

Pokud Elon myslel "koncem týdne" poslední pracovní den, kdy chce zákazníkům oznámit předběžné závěry vyšetřování, tak bychom dnes odpoledne - zítra ráno měli vědět víc.
Pokud bude brát v úvahu svůj klasický ~100 hodinový pracovní týden, tak až v neděli.

---

Pro SpaceX je teď výhodou, že je nyní hlavním tématem New Horizons, takže mají minimálně týden, dva nerušený čas na bádání. Nehledě na to, že i nám to čekání uteče rychleji.

---

citace:

---

Jo, ale nějak se úplně vytratila Ceres. Nemá někdo tušení, co se děje?

---

Abe: Díky

Není zač...
Příště se musíme prvně oba podívat do tohoto vlákna, kde o tom již alamo informoval .

Ve všeobecné a zasloužené euforii nad výkony NH trochu zapomínáme na stejně úspěšnou americkou sondu , která pracuje v pásmu planetek. Potíže jsou zapomenuty, a sonda sestupuje. Dnes v 18.36 byla 3,8 tis km od " trpasličí planety " Ceres.

Díky za upozornění. Dawn pěkně klesá,chvíli před půlnocí je to už 3750km, viz http://neo.jpl.nasa.gov/orbits/fullview2.jpg

citace:

---

Dnes v 18.36 byla 3,8 tis km od " trpasličí planety " Ceres.

---

Klesá,
2015-7-19 05:45 UT je výška 3640 km.
2015-7-20 12:09 UT je výška 3490 km. Takže za 30h24m o 150 km níže.
2015-7-23 14:18 UT je výška 2960 km. Za 4d8h33m o 680 km níže, ~156km/den. Tímto tempem by dráhu HAMO dosáhla 3. srpna.
Na dráze Survey ve výši 4400 km byla oběžná doba 3,1 dne, až se dostane na dráhu HAMO ve výši 1450km, byť proti plánu opožděně, tak bude obíhat jednou za 19 hodin, viz http://www.jpl.nasa.gov/blog/2015/3/let-the-discoveries-begin-a-guide-to-dawns-exploration-of-dwarf-planet-ceres Tento obrázek ze simulátoru se v čase mění dle aktuálního stavu, stačí kliknout a podívat se na nový stav:
[Upraveno 20.7.2015 jch] [Upraveno 23.7.2015 jch]

Ty iontové motory, to je věc. Kdyby tak měly vyšší výkon . Úspěšně klesá, již je pod 3.5 tis.km od Cerery.
Ve srovnání se sestavou Pluto-Charon je Cerera opravdu " mrňavá".

citace:

---

Ty iontové motory, to je věc. Kdyby tak měly vyšší výkon . Úspěšně klesá, již je pod 3.5 tis.km od Cerery.
Ve srovnání se sestavou Pluto-Charon je Cerera opravdu " mrňavá".

---

citace:

---

citace:

---

Ty iontové motory, to je věc. Kdyby tak měly vyšší výkon . Úspěšně klesá, již je pod 3.5 tis.km od Cerery.
Ve srovnání se sestavou Pluto-Charon je Cerera opravdu " mrňavá".

---

...rostou tam tři růžéé, cárárá...
Davide, první pád je CERES, ne Cerera, ta změna kmenové souhlásky nastává ve 2. až 7. pádě.

---

http://www.planetary.org/blogs/guest-blogs/2015/0721-dawn-at-ceres-a-haze-in-occator-rivkin.html
hmla?

Hmla v krateroch je hlasena aj z pozorovani Mesiaca. Myslim ze sa to pripisuje ionizovanemu prachu, alebo take nieco, ale ide o zatial pomerne nepreskumany ukaz.

Ups, dvojity prispevok [Edited on 22.7.2015 yamato]

http://www.exoplanety.cz/2015/07/22/tajemne-svetle-skvrny-na-planetce-ceres-zacinaji-odhalovat-sva-tajemstvi/
Musíme si počkat na spektroskopická pozorování, ale už dnes máme jednu zajímavou novinku. Vědci odhalili na snímcích opar. Jemná mlha je vidět při pohledu zešikma nad kráterem Occator až po jeho okraje.
..
keby to bol prach..
musel by sa asi po zotmení usudzovať
nebol by potom "vybielený" celý kráter, a dokonca aj jeho okolie?

ak by to bola vodná para.. taká "masa", až je s toho hmla
škvrny ako zdroj, by museli rýchlo "vyprchať"
to by mohla byť odpoveď na otázku, "prečo ich tak výrazných, nevidíme viac?"

Sonda se již pohybuje pod 3.000 km.

Od 19.července 05:45 do dneška 23.7. 14:18 UT klesla o 680 km, to je 156km/den. Tímto tempem by dráhu HAMO 1450km vysoko mohla dosáhnout dle plánu a 4. srpna začít snímkovat.

2,62 tis km nad povrchem.
Nebeská mechanika je stejně zajímavá věc, plná, z pozemského hlediska, paradoxů. Sonda nyní prokazatelně " brzdí " pomocí pohonného systému, ale její rychlost roste.

Tak to chodí v celém kosmickém oběžném světě. Satelit na LEO má rychlost cca 7,8km/ sec. Když mu dodáme energii, dostaneme ho na GEO, kde má rychlost jen cca 2,6 km/s ale vysokou potenciální energii. Když ho stejnou energií zabrzdíme (jedním impulsem na eliptickou dráhu, druhým v perigeu na LEO dráhu), vzroste mu rychlost opět na 7,8 km/sec, ale s malou potenciální energií.

citace:

---

Nebeská mechanika je stejně zajímavá věc, plná, paradoxů. Sonda nyní prokazatelně " brzdí " pomocí pohonného systému, ale její rychlost roste.

---

citace:

---

Tak to chodí v celém kosmickém oběžném světě. Satelit na LEO má rychlost cca 7,8km/ sec. Když mu dodáme energii, dostaneme ho na GEO, kde má rychlost jen cca 2,6 km/s ale vysokou potenciální energii. Když ho stejnou energií zabrzdíme (jedním impulsem na eliptickou dráhu, druhým v perigeu na LEO dráhu), vzroste mu rychlost opět na 7,8 km/sec, ale s malou potenciální energií.

---

Sonda Dawn je 31.7. 01:41:55 UT ve výši 2330 km nad Ceres, zbývá jí tedy ještě poklesnout o 880 km. Zajímavé je, že má zrovna iontový motor vypnutý viz http://neo.jpl.nasa.gov/orbits/fullview2.jpg - nespíš kvůli komunikaci se Zemí. Stránka http://eyes.nasa.gov/dsn/dsn.html opravdu ukazuje, že Dawn komunikuje s anténou Madrid č. 55, je 291,3 miliónů kilometrů daleko a signálu to tam a zpět trvá 32,4 minut.

O pár hodin později, 31.7. 13:16:49 UT motor zase funguje, dráha klesla na 2280 km. [Upraveno 31.7.2015 jch]

2.000 km nad cílem.

citace:

---

2.000 km nad cílem.

---

1.670 km , už tam bude.
Dawn je vysoce úspěšná, dlužno připomenout, že mise byla z finančních důvodů několikrát odložena a nejméně jednou dokonce zrušena.

2015-08-12 15:16:28 UT 1550 km, 0.18km/s zbývá už jen 100 km na dráhu HAMO

1.490 km, už tam bude !, odhaduji že v neděli nejpozději.

A co, když tam dorazí zítra , t.j. v pátek ve 04 UT? Přestaneš potom už tipovat vše možné ?

citace:

---

A co, když tam dorazí zítra , t.j. v pátek ve 04 UT? Přestaneš potom už tipovat vše možné ?

---

Jasně, informační hodnota 0 ( nula), ale hlavně,že přibývá příspěvků na kontě.

2015-08-14 01:19:02 1460km 0.18 km/s Sice zbývá 10 km, ale motor je vypnutý, jak je patrné na obrázku ze simulátoru, takže asi je na dráze HAMO. Za pozornost také stojí, že z pozice sondy se Ceres sotva vejde do třicetistupňového zorného pole. Trpasličí planeta Ceres byla 25. července v opozici se Sluncem. Na obrázku je vlevo vidět planeta Země a u Ceres vidět většinou jen neosvětlená strana, odvrácená od Slunce a tedy i od Země. Tak jak to odpovídá poloze blízko opozice.


Níže je spirálovitá dráha při klesání. Je vidět, že jak se sonda přibližuje k Ceres, tak snižuje svoji potenciální energii, ale zvyšuje svoji kinetickou energii a v rostoucí gravitaci je stále těžší snižovat výšku.Čárkovaná červená čára znamená vypnutý iontový pohon, kdy sonda komunikovala se Zemí. Na obrázku ovšem není čárkovaně dráha, na které sonda nechtěně setrvala po poruše těsně po začátku sestupu.

Viz http://www.jpl.nasa.gov/blog/2015/7/dawn-delivers-a-plot-twist-before-spiraling-closer-to-ceres

Je také možné, že je jen odloženo poslední " doladění" dráhy a motor bude ještě krátce použit na precizaci dráhy.

Dostalo se ke mě via nyx.cz/VIRGO:

Šestikilometrová kónická hora na jižní polokouli Cerery ze vzdálenosti 1 470 km:

Sonda Dawn včera 27.8.2015 dokončila první z šesti mapování z dráhy HAMO, viz http://dawn.jpl.nasa.gov/mission/status.html Jeden mapovací cyklus trvá 11 dní. Sonda na orbitě obíhá rychlostí 180 m/s a Ceres oběhne ve výši asi 1470 km jednou za 19 hodin. Polární dráha je trvale osvětlena Sluncem, ale zase nemůže mít trvalou viditelnost Země. První mapování téměř celého povrchu dokončila za 12 oběhů, při následujících mapováních kamera nebude mířit přesně dolů do nadiru, takže se útvary budou snímat vždy z trochu jiného úhlu a tak umožní konstrukci 3D pohledů. Pro dokončení přenosu na Zemi ovšem potřebuje 14 oběhů, tedy 11 pozemských dní nebo 29 cereřiných dní. Snímky 140x140 km zabírají vždy zhruba 0.7% (7 promile) povrchu.

Jeden den na Cereře trvá asi 9 hodin, rotační osa je skloněná jen 4 stupně, léto na severní polokouli začalo 24. července, rovnodennost nastane 13. listopadu 2016. [Upraveno 28.8.2015 jch]

Tak nějak se nám vytratily informace, co to tam na Cereře vidí nového z nižší dráhy Dawn. Ani domovské stránky sondy neoplývají novými fotkami. Že by se tam našlo něco tak zajímavého, že není zájem se podělit s veřejností ? I když, myslím, divadelním kukátkem (tedy objektivem o průměru 20 mm) tam toho moc detailně vidět z principu být nemůže. Pozn. nechápu použití tak malého objektivu, z úspory hmotnosti to nemá smysl.

Tak nevím, když se podívám o dva příspěvky výše, tak mi to na kukátko nesedí

kamery jsou dvě s ohniskovou vzdáleností 150 mm, světelností f 7,9 a průměrem vstupní čočky 20 mm

1 panchromatický a 7 speciálních filtrů

CCD má 1024 × 1024 93-μrad pixelů

rozlišení u Ceres 66 m na pixel, používáno na navigaci a mapování

to nejsou parametry kukátka, o kvalitě objektivu je průměr čočky ten nejméně vypovídající údaj

vedle toho nezapomínejte na mapovací spektrometr VIR [Upraveno 06.9.2015 Petr_Šída]

Vážený pane Šído,
nepochybuji o perfektním provedení dalekohledu jak po optické stránce, tak i kvalitě CCD snímače. Nemáte však pravdu v tom, že průměr čočky je nejméně rozhodující, právě na jeho průměru záleží maximální úhlové rozlišení, dané difrakcí světla. Přibližný vztah je úhlové rozlišení v sec = 120/průměr objektivu v mm, zde tedy pro 20mm objektiv vychází rozlišení 6". Z toho musí pro daný snímač CCD vyplývat ohnisková délka tak, aby na každý element CCD připadalo odpovídajících 6" zorného pole. Lepší (větší) CCD tomu nepomůže. Když provedu výpočet pro vzdálenost 1500km od Cerery, vychází teoretické rozlišení 43,6m (ve skutečnosti o něco horší) a zorné pole 43 x 43 km.
Jistě by sonda unesla alespoň 150 mm objektiv. V tom případě by pak buď se stejným čipem měla 7,5x užší zorné pole, čili pásů snímkování by muselo být víc, nebo by musela mít větší CCD a tedy také snímek podstatně větší počet bitů (nicméně by to nevadilo, pro základní mapování by se použila vysoká komprese a plné využití až pro zajímavé detaily.
A ty, zdá se, na Cereře jsou. Takže, pokud není reálné kvůli riziku snížit oběžnou dráhu na úroveň třeba 30km nad povrchem, moc toho neuvidíme.

Vzhledem k tomu, že je Cerera posledním cílem, tak snížení dráhy nic nebrání, řekl bych, že se ho dočkáme, paliva je dost


problém difrakce jsem si neuvědomil, za to se omlouvám, je to pro daný čip evidentně nejnižší možný průměr, pro danou kombinaci čip a ohnisková vzdálenost by větší průměr znamenal větší světelnost, která patrně není třeba

je vidět, že parametry objektivu jsou optimalizované na čip, a rozlišení vychází přesně tak, jak počítáte, je to mapovací kamera, navíc stereo, detaily se snáz získají přiblížením (jinými slovy zvolili přesně takové parametry, aby na daný čip objektiv fungoval dobře a byl co nejlehčí)

na druhou stranu rovnice bychom museli dát, co se stane, kdybychom zvedli průměr objektivu a jeho ohniskovou vzdálenost a jak na to napasovat čip, který máme (a ten bych řekl, že je tu určující)

bude pak na něj místo a hmotnostní limit? Vejde se tam dvakrát? Jak to záhybe s mapováním a spotřebou paliva? Vleze se do rozpočtu? Máme k dispozici větší odolný čip?

Jsem k výrokům typu proč to udělali takhle spatně hodně skeptický, dělají to inženýři, kteří vědí mnohem lépe, než my, proč to dělají právě tak, jak to dělají (a navíc je to deset let zpět)


A uzavřel bych to tím, že věřím, že se nízké dráhy dočkáme a už se těším na detailní fotky

Pokud se ještě jednou podíváme na ten objektiv i čip, tak rozlišení objektivu ( dáno tedy průměrem) je nějakých 6", rozlišení na čipu při daném ohnisku je potom nějakých 19" . Takže limitní není průměr optiky a jeho rozlišení, ale čip kamery.Menší pixely není vhodné použít. Proč nebylo použito delší ohnisko( a při požadavku na podobnou světelnost tedy i větší průměr) ,- důvodů může být více. Jednak limitní hodnota stabilizace sondy pro poměrně dlouhé expozice , a jednak požadavky aberací a geometrického zkreslení v krajích pole , důležité pro kontinuální snímání a v dalším případě je potřeba, aby při delších expozicích při kontinuálním snímání mohly snímky navazovat ( což je zase dáno požadavky na nejnižší vzdálenost od cílového tělesa v plánování i pro jiné experimenty. )

Pokud nebyl problém vystrojit Mars Reconnaissance Orbiter pořádnou kamerou, problémy se stabilizaci, kontinuálním snímání apod. tak velké nebudou. Rozhodně si Dawn zasloužila kameru opravdu trochu lepší. Myslím, že zde se šetřilo zbytečně.
Možná si mysleli, že Vesta a Cerera jsou jen velké šutráky plné kráterů, na nichž toho moc zajímavého není.
Já ale vidím Cereru jako perspektivní (tedy pokud bude kosmonautika pokračovat), prokáže -li se, že by mohla sloužit jako dobře dostupný zdroj vody, myslím, že ty bílé fleky nějakou souvislost s vystupující vodou mají. Malá, ale dostačující gravitace, absence atmosféry, kolem hlavní pásmo asteroidů ke zkoumání a k využití...
Proč ale na domovských stránkách mise tak škudlí s novými snímky a informacemi, nevím.

Nemyslím si, že cena objektivu by byla tím, proč ta kamera je tam taková, jaká je. To, že nám to není na pohled zřejmé, svědčí spíš o naší neinformovanosti, než o snaze ušetřit za poměrně malý,byť špičkový objektiv.

citace:

---

Pokud nebyl problém vystrojit Mars Reconnaissance Orbiter pořádnou kamerou, problémy se stabilizaci, kontinuálním snímání apod. tak velké nebudou. Rozhodně si Dawn zasloužila kameru opravdu trochu lepší. Myslím, že zde se šetřilo zbytečně.
Možná si mysleli, že Vesta a Cerera jsou jen velké šutráky plné kráterů, na nichž toho moc zajímavého není.
Já ale vidím Cereru jako perspektivní (tedy pokud bude kosmonautika pokračovat), prokáže -li se, že by mohla sloužit jako dobře dostupný zdroj vody, myslím, že ty bílé fleky nějakou souvislost s vystupující vodou mají. Malá, ale dostačující gravitace, absence atmosféry, kolem hlavní pásmo asteroidů ke zkoumání a k využití...
Proč ale na domovských stránkách mise tak škudlí s novými snímky a informacemi, nevím.

---

U každé mise je jako první stanoveno co má u daného tělesa zvládnout a poté se dle toho vyberou přístroje. Kamery Dawnu byly vybrány tak, aby zvládly při daných omezeních (navádění, paměť, přenos dat, termoregulace) zmapovat celý povrch ve třech rozměrech.
Ve skutečnosti i když mají kamery relativně malé rozlišení, budeme rádi, když se jim podaří vyfotit většinu povrchu Cerery z nízké oběžné dráhy. Cena také hraje vždy až tu první roli. To je jeden z důvodů proč jsou kamery Německé (a jen tak mimochodem spektrometr je Italský).
Dawn měl problém se zaplatit a tak na něm bohužel není třeba plánovaný magnetometr nebo laserový dálkoměr (ten je z větší části nahrazen kamerami).

Pro zajímavost ceny přístrojů plánovaných kdysi pro Mars Trace Gas Orbiter - http://futureplanets.blogspot.cz/2009/12/what-instruments-cost.html.

http://danielmarin.naukas.com/2015/09/09/la-mejor-vista-de-las-manchas-blancas-del-crater-occator-en-ceres/

takze kryovulkan?

To je hodně spekulativní. Vzhledem k albedu Cerery (0,1), to co se zde na zpracovaném snímku jeví jako bílé, může být klidně tmavá šeď.

V anketě
http://www.jpl.nasa.gov/dawn/world_ceres/
jsem hlasoval "gejzíry" (čímž je teda myšlený led, ale musel by být neustále doplňovaný z těch gejzírů... takže anketa je trochu mimo)
viz též http://www.vzdalenesvety.cz/blog/?p=438

Končí nynější fáze snímkování a půjde ještě níže - na 375 km. Snad to bude stačit ke konečnému resumé, co to vlastně jen.

Začal sestup na nižší dráhu , dnes 1.430 km.
Sestup potrvá sedm týdnů. [Upraveno 24.10.2015 David]

Machi si trochu pohrál s barvami, pak kontrastem a saturací a tady jsou výsledky:
http://www.planetary.org/blogs/emily-lakdawalla/2015/10221314-dawn-data-from-ceres-publicly.html
Obraz Ceres vlevo nahoře je v téměř pravých barvách. Vpravo od něj jsou zvýrazněné rozdíly v povrchových materiálech zvýšením saturace barev, vlevo dole byly přidáním kontrastu zvýrazněny světlé místa a vpravo dole pak znovu přidaná sytost barev pro trochu "psychadelcký umělecký dojem".

Machi, ty jsi prostě cool

Po sestupné spirále to jde pomalu, dnes v 8 hodiny klesla sonda na 1.390 km.

citace:

---

Machi, ty jsi prostě cool

---

náznak magnetického poľa?
To scientists’ great delight, one of GRaND’s sensors even found an entirely unexpected signature of Ceres in Dawn’s second mapping orbit, where the spacecraft revolved every 3.1 days at an altitude of 2,700 miles (4,400 kilometers). In a nice example of scientific serendipity, it detected high energy electrons in the same region of space above Ceres on three consecutive orbits. Electrons and other subatomic particles stream outward from the sun in what is called the solar wind, and researchers understand how planets with magnetic fields can accelerate them to higher energy. Earth is an example of a planet with a magnetic field, but Ceres is thought not to be. So scientists now have the unanticipated joy not only of establishing the physical mechanism responsible for this discovery but also determining what it reveals about this dwarf planet.
http://www.planetary.org/blogs/guest-blogs/marc-rayman/1030-dawn-journal-bounty-of-data.html

Alamo, už jsme to nedávno řešili s jiným uživatelem - jsme české fórum a ne všichni jeho uživatelé ovládají cizí řeči (angličtinu) -> proto prosím vkládej své příspěvky primárně v češtině, nebo slovenštině. Vložená citace ze zdroje v cizím jazyce není na škodu, ale hlavní část sdělení by měla být v "domácím" jazyce.
Díky

prosím..
sonda v pravidelných intervaloch, zaznamenala oblak vysokoenergetických elektrónov, ktoré zodpovedajú časticami slnečného vetra zachytených v magnetickom poli
možnosť, že má takýto pidisvet "van allenove pásy" je naozaj nečakaná

V 08.00 byla sonda již pod hranicí 1.000 km / 994/.

http://spaceref.com/ceres/brine-deposits-are-the-source-of-ceres-bright-spots.html
podľa článku v nature, sú svetlé škvrny "slané", mali by zodpovedať chloridu draselnému, pozostatku po vysublimovaní soľanky

Hmm, v článku vidím magnesium sulfate, tedy síran hořečnatý. Nebo se špatně dívám?

citace:

---

Hmm, v článku vidím magnesium sulfate, tedy síran hořečnatý. Nebo se špatně dívám?

---

http://www.gizmag.com/dawn-ceres-closest-view/41039/
http://spaceref.com/ceres/new-close-up-images-of-ceres.html
sonda je na finálnej dráhe 385 km, a začala odosielať snímky s rozlíšením 35 metrov na pixel

New details on Ceres seen in Dawn images
http://astronomynow.com/2016/01/13/new-details-on-ceres-seen-in-dawn-images/

[Upraveno 13.1.2016 xChaos]

Na detailních snímcích je neuvěřitelné množství kráterů všech velikostí. Za snahu s jakou Ceres " čistí" své okolí by si zasloužil být planetou.

http://solarsystem.nasa.gov/news/2016/03/22/bright-spots-and-color-differences-revealed-on-ceres

Světlá skvrtna v kráteru Occator je ve skutečnosti vystouplý kopulovitý útvar.

3D model of the Occator Crater on the Dwarf Planet Ceres

New Ceres Images Show Bright Craters
http://www.jpl.nasa.gov/news/news.php?release=2016-106

Vypadá to, že tým sondy Dawn navrhl prodlouženou misi, v rámci které by Dawn proletěl kolem další (zřejmě už poslední) planetky.
Detaily zatím zveřejněny nebyly, tým čeká na schválení.
http://www.universetoday.com/128547/dawn-just-wants-make-probes-look-bad/

Pokud mu zbylo dostatečné množství paliva bylo by škoda misi ukončit. Tím pádem by se několikrát téměř zrušený projekt stal jednou z nejúspěšnějších misí historie. Iontový pohon zkrátka koná zázraky, škoda, že obecně nemá tah o jeden, nebo dva řády vyšší.

Možná by bylo zajímavé zůstat na vyšší (dlouhodobě nekolizní) dráze kolem Ceres a pozorovat sezónní směny těch bílých skvrn... jenže problém je, že až dojde hydrazin, sonda ztratí schopnost orientace směrem k Zemi. Takže poslední bonusový průlet kamkoliv je asi zajímavější.

Jen se divím, že jim na to zbývá dost paliva. Co si tak pamatuju, tak napjatý byl už ten sestup na nízkou dráhu....

Paliva asi moc nebude, určitě nebude stačit na let k původně uvažovanému Pallasu, zřejmě se bude jednat o nějakou planetku na dráze blízké Cereře.

K Pallas by to bylo od Ceres dost energeticky náročné, zejména vzhledem k nutnosti změnit rovinu dráhy o více než 24 stupňů. Možná, že energeticky nejpříhodnější by byl nějaký člen Gefionské rodiny planetek. Moc velká planetka to ale asi nebude.

   1 Ceres      4.60 yrs   2.768 AU       0.0758       10.59 deg 

   2 Pallas     4.61 yrs   2.772 AU       0.2310       34.84 deg 

   4 Vesta      3.63 yrs   2.362 AU       0.0889        7.14 deg 

1272 Gefion (family) - 2.74~2.82 AU    0.08~0.18    7.4~10.5 deg

citace:

---

K Pallas by to bylo od Ceres dost energeticky náročné, zejména vzhledem k nutnosti změnit rovinu dráhy o více než 24 stupňů. Možná, že energeticky nejpříhodnější by byl nějaký člen Gefionské rodiny planetek. Moc velká planetka to ale asi nebude.

   1 Ceres      4.60 yrs   2.768 AU       0.0758       10.59 deg 

   2 Pallas     4.61 yrs   2.772 AU       0.2310       34.84 deg 

   4 Vesta      3.63 yrs   2.362 AU       0.0889        7.14 deg 

1272 Gefion (family) - 2.74~2.82 AU    0.08~0.18    7.4~10.5  

Na tiskové konferenci NASA 4.7.2016 před navedením sondy JUNO na oběžnou dráhu Jupiteru byl vznesen dotaz ohledně budoucnosti sondy Dawn, vizt=28m
Z odpovědi plyne, že sonda Dawn by měla zůstat u Ceres a tedy se nevydá k třetí planetce, což měla být možná https://en.wikipedia.org/wiki/43_Ariadne, nebo Ariane? [Upraveno 05.7.2016 jch]

bolo vyhodnotené, že prínosnejšie bude keď Dawn v rámci predĺženej misie zotrvá pri Ceres v momente keď bude v perihéliu, práve pri maximálnom priblížení k Slnku sa dá očakávať aj pozorovanie nejakých dynamických dejov, zodpovedných napr. za vytvorenie škvŕn v krátera Occator

podľa najnovších zistení sú biele škvrny.. sóda..
http://www.sci-news.com/featurednews/hydrothermal-activity-bright-spots-ceres-03991.html [Upraveno 05.7.2016 alamo]

http://www.nasa.gov/feature/goddard/2016/dawn-maps-ceres-craters-where-ice-can-accumulate
na Cerese boli identifikované trvalo zatienené oblasti, v ktorých pravdepodobne dochádza k akumulácii prchavých látok, podobne ako na Mesiaci alebo Merkúre
vzhľadom k vzdialenosti od Slnka, a následne aj extrémne nízkym teplotám, sa dá očakávať, že tento proces tam bude prebiehať ešte intenzívnejšie ako na Mesiaci

Foto Cerery kalibrované pro lidské oko

http://www.jpl.nasa.gov/news/news.php?feature=6678

Objev organických sloučenin na Cereře

https://www.nasa.gov/feature/jpl/dawn-discovers-evidence-for-organic-material-on-ceres

V následujících týdnech by měli šéfové NASA rozhodnout o budoucnosti mise.

https://spaceflightnow.com/2017/06/17/dawn-mission-managers-await-nasa-decision-on-spacecrafts-future/


Animovaný gif

Vědci oslavují 10. výročí startu mise Dawn

https://spaceflightnow.com/2017/09/27/scientists-celebrate-10th-anniversary-of-dawn-missions-launch/?t=1&cn=ZmxleGlibGVfcmVjc18y&refsrc=email&iid=4c865f6b2ac7449ca44f8b6f4b4162ac&uid=179175047&nid=244+272699400

‎Viac ako 300 svetlých miest na povrchu Ceres. Svetlý materiál naznačuje, že trpasličia planéta je aktívny a vyvíjajúci sa svet. Zistite viac o misii Dawn v ‎‎https://Dawn.JPL.NASA.gov‎‎ .‎

Nejpodrobnější záběry Cerery.

https://spaceflightnow.com/2018/06/15/dawn-spacecraft-flying-low-over-ceres/

Zásoby paliva pomalu docházejí.

http://www.spaceflightinsider.com/missions/solar-system/dawn-mission-approaches-end-as-spacecraft-runs-out-of-fuel/

Galerie

https://dawn.jpl.nasa.gov/multimedia/images/

R.I.P.

https://dawn.jpl.nasa.gov/news/news-detail.html?id=7275

citace:

---

R.I.P.

https://dawn.jpl.nasa.gov/news/news-detail.html?id=7275

---