Témata: Čínská kosmonautika

Hawk - 18/5/2004 - 12:37

Avizované přistání čínského kosmonauta se do roku 2020 neuskuteční, naopak do této doby by měla být na orbitu čínská stanice.
http://lidovky.centrum.cz/svet/clanek.phtml?id=262776
Na druhou stranu se to dalo čekat. Už samotný fakt, že po prvním čínském pilotovaném letu následuje tak dlouhá přestávká podobný vývoj událostí nastínilo a další odklady budou velmi pravděpodobně následovat.
V oblasti kosmonautiky Čína v podstatě kopíruje politiku ostatních velmocí(Evropy,USA,Ruska). Megalomanské projekty se oddalují nebo ruší a šetří se kde může. Nadšení střídá tvrdý pragmatismus a pilotovaná kosmonautika to odskáče jako první, protože za stávajících podmínek(riziko+vysoká cena za "letenku") zatím bohužel žádný velký důvod pro přítomnost člověka ve vesmíru neexistuje.


Ervé - 18/5/2004 - 13:15

Číňané od začátku říkali, že budou postupovat opatrně, ale pořád si myslím, že stanici budou mít už v roce 2008, i kdyby to měl být jen jeden nebo dva bloky vynesené CZ-2E. Ty měsíční plány byly spíš sondou konstruktérů, jestli vedení projeví zájem.


Vítězslav Novák - 18/5/2004 - 16:48

Číňani nemají kam spěchat, protože ještě dlouho "nedoženou a nepředeženou". Takže není důvod riskovat. Ani tak život pilota (v té víc než miliardě se to tratí), ale spíš blamáž.

A usuzovat, co se ochladilo, je těžko. Vzhledem k tomu, že Číňani jsou tradičně tajemní jak hrad v Karpatech a s publikací plánů se nepřetrhnou. Mně osobně se to líbí víc než velkohubá předvolební vyhlášení kosmických plánů, po nichž posléze neštěkne pes.


JiříHošek - 20/5/2004 - 05:46

Po přistání lodi SZ-5 s Li-wejem se uvádělo, že při letu lodi SZ-6 (dva kosmonauti, 5-7 dní) se uskuteční výstup do volného kosmu, při letu SZ-7 zkoušky spojovacího systému, OM lodi SZ-8 by se pak mohl spojit s lodí SZ-9.

Nyní se uvádí, že při letu lodi SZ-6 (léto 2005, dva kosmonauti, 5-7 dní) se budou provádět práce uvnitř OM a během letu SZ-7 se uskuteční výstup do volného kosmu. Stále však nejsou známy předpokládané intervaly mezi budoucími lety. Ta ministanice, o které psal Ervé, by měla být jen občas navštěvovaná posádkami. Trvale obydlenou stanici velikosti Miru, o které se píše v článku, chtějí stavět mezi lety 2015-2020.
Ohledně pilotovaných letů na Měsíc to přesně popsal Ervé.


Ervé - 10/12/2004 - 10:33

Na www.sinodefence.com jsou opravdu pěkné stránky o čínské kosmonautice. Čínská aktivita v této oblasti je velmi opatrná a zdá se, že nebude mít velký vliv na urychlení ostatní světové kosmonautiky. Na druhou stranu působí tak, že rusové nebo amíci nemohou nějak výrazně omezovat svoje programy.


Jan Balabán - 30/12/2011 - 22:33

Je absurdní mluvit o cestě Číňana na Měsíc roku 2020. I když samozřejmě fandím Číně daleko více, jak těm nějakým jakýmsi Američanům, přesto jsem realista !! Proč ?? Pro přistání na Měsíci je nutné tam dopravit těleso o váze v rozmezí 40 až 60 tun. Jakou technikou by to měla Čína už za 8 roků !!! zvládnout ??? Teprve 2014 odstartuje jejich CZ - 5 o síle Protonu. Ale ta k Měsíci dopraví leda tak větší automat typu Lunochodu případně Luna-16. Tedy 50 tun na Měsíc, to chce druhý Saturn-5 !! A kdy ho Čína bude mít ??? Zatím se na něm nepracuje.

Závěr : Čína se na Měsíc může dostat, ovšem rozhodně ne roku 2020. Za možné maximum považuji vypálit roku 2020 loď Šenžou k Měsíci za pomoci CZ-5 a její oblet Měsíce s posádkou. Jako kdysi ruské bezpilotní Zondy. To je ovšem čínské maximum pro rok 2020 . O přisání v tomto roce nelze vůbec mluvit.


Agamemnon - 30/12/2011 - 23:26

dá sa to urobiť aj na viac štartov...


HonzaVacek - 31/12/2011 - 00:00

quote:
Je absurdní mluvit o cestě Číňana na Měsíc roku 2020. I když samozřejmě fandím Číně daleko více, jak těm nějakým jakýmsi Američanům, přesto jsem realista !! Proč ?? Pro přistání na Měsíci je nutné tam dopravit těleso o váze v rozmezí 40 až 60 tun. Jakou technikou by to měla Čína už za 8 roků !!! zvládnout ???


25. května 1961 pronesl John Fitzgerald Kennedy svůj známý projev, ve kterém oznámil, že do konce desetiletí přistane člověk na Měsíci. Apollo 11 tam přistálo 20. července 1969, čili za 8 let a kousek. Tehdy ti nějací jakýsi Američané začínali prakticky od nuly a měli za sebou pouze jeden suborbitální let Sheparda ve Freedom 7 a nosnou raketou Redstone.


cernakus - 31/12/2011 - 00:26

quote:
Je absurdní mluvit o cestě Číňana na Měsíc roku 2020. I když samozřejmě fandím Číně daleko více, jak těm nějakým jakýmsi Američanům, přesto jsem realista !! Proč ?? Pro přistání na Měsíci je nutné tam dopravit těleso o váze v rozmezí 40 až 60 tun. Jakou technikou by to měla Čína už za 8 roků !!! zvládnout ??? Teprve 2014 odstartuje jejich CZ - 5 o síle Protonu. Ale ta k Měsíci dopraví leda tak větší automat typu Lunochodu případně Luna-16. Tedy 50 tun na Měsíc, to chce druhý Saturn-5 !! A kdy ho Čína bude mít ??? Zatím se na něm nepracuje.

Závěr : Čína se na Měsíc může dostat, ovšem rozhodně ne roku 2020. Za možné maximum považuji vypálit roku 2020 loď Šenžou k Měsíci za pomoci CZ-5 a její oblet Měsíce s posádkou. Jako kdysi ruské bezpilotní Zondy. To je ovšem čínské maximum pro rok 2020 . O přisání v tomto roce nelze vůbec mluvit.


Jak už řekl Agamemnon, dá se letět v poskládané lodi. K tomu se hodí aktuálně zkoušené automatické orbitální spojování. Navíc CZ-5 by měla být schopna na GTO poslat 14 tun, což by mělo stačit pro Šen-čou aby se z GTO vyhrabala na LLO a zase zpět. Takže když poletí 2xCZ-5, mělo by to stačit na Šen-Čou s nějakou tou kopií ruského LOKu. A pokud nejsou naprostí diletanti, měli by CZ-5 do roku 2020 stihnout normálně zprovoznit.


ucvrnkls - 31/12/2011 - 01:00

Pan Balabán se asi pěkně sekne
Připomenutí Kennedyho projevu je na místě. Tenkrát to byl neuvěřitelně odvážný projev.. tou dobou američani neměli ani svého gagarina a hned plácali o přistání na měsíci. A opravdu to splnili (zmklni Vlado..).

Pevně doufám, že se tam číňani dostanou a tím vyprovokují nové závody.


-=RYS=- - 31/12/2011 - 01:28

Ono postaci, kdyz (byt bezpilotne) privezou prvni kilogramy zlata, platiny, vody.... .

To se pak rozjedou zavody.


cernakus - 31/12/2011 - 02:48

quote:
Ono postaci, kdyz (byt bezpilotne) privezou prvni kilogramy zlata, platiny, vody.... .

To se pak rozjedou zavody.


¨
Vody? Proč by z Měsíce vozili vodu?! Jinak to zlato, platina... Bylo by nutné dostat se pod 20000 USD/kg a to nepočítám devalvaci ceny importem těchto kovů z Měsíce. Taková laťka je docela hodně ostrá.


-=RYS=- - 31/12/2011 - 02:51

Kdyz privezou vodu nazpet na LEO, tak to znamena, ze i ISS a Centaur lze naplnit vhodnym palivem.
Nejde o to, ze se to "ted" neproda, ale ze to jde. Jen jde o to, jestli voda (kyslik+vodik) z Mesice je levnejsi nez ho tahat z vetsi gravitacni studne jmenem Zeme.
Zvlast, pokud prepravni system povrch Mesice <> LLO a LLO <> LEO je vicenasobne pouzitelny (treba cast te vody muze byt palivo pro prelety povrch Mesice<>LLO<>LEO).


Somora - 31/12/2011 - 08:02

Počínanie Číny je nanajvýš vítané. Nastáva čas boja o postavenie svetového hegemona. Čína ekonomickým a politickým vplyvom priamo atakuje americké pozície . Súboj o Mesiac sa opäť stáva politickou a strategickou otázkou.Ak si chcú Američani zachovať pozíciu veľmoci č.1 musia predbehnúť Čínu. Dúfam že sa konečne rozhýbu. nerád by som zháňal knihu "Čínsky snadno a rychle".Angličtina webu NASA je mi predsa len bližšia. Na druhej stane dúfam že to Čína tentokrát dotiahne do úspešného konca.


-=RYS=- - 31/12/2011 - 12:01

Tiu-sien o´nihh. Si-Iu han-ght Musk Dragon. Quiinh.

Cinstina problem neni, jen se s ni v ekonomickych zonach blbe domluvis kdyz jsou vyrobny plne vesnicanu co znaji jen Mandarinstinu.

Rozumna vec co se ucit je Kantonstina, s tou se domluvis i v Malajsii.

Otazkou je, jestli Cinani dokonci ten tezkej 25t nosic.
Pokud ano, tak staci vyslat dva...jeden habitat a druhej palivo pro vicenasobne pouzivani. K tomu by se pripojil Shenzhoun.

Co by melo celej svet znervoznovat je pokud cinani pujdou do konzorcia se REL Skylon [url]http://www.reactionengines.co.uk/news_dec10.html[url/].
Je celkem jasne, ze smrdej librou a ze Britskej parlament jim dava tolik penez, aby stacili vyzit ve svych kancelarich a ve vyvojove hale.
Ovsem pokud prijdou cinani s x miliardy, tak konec srandy...jde do tuheho.
Nakonec bych se docela smal, pokud Cinani zacnou levne a hromadne vyrabet Skylony jako na bezicim pase pro celej svet podobne jako Boeing/Airbus.
Je fakt, na na jednom foru se Indove ozvali, ze zvazuji i o zahranicnich nabidkach typu CST100 nebo Skylon.

Nas Evropany by melo stvat to, ze ESA ma Ariane 5 co vynese bezpecne tezkej naklad. Proto je otazka proc jiz davno neupravili ATV na pilotovanou lod co by se na orbite otocial jako lunarni Apollo a vytahla si svuj preletovy habitat (WC, koupelna atd.), ktery by po pridokovani k ISS zustal u ISS jako urcity druh modulu se zadnim stykovacim modulem ke kteremu by se pripojil dalsi pilotovani ATV priste, takze by velikost ISS vzrustala pri kazdem priletu.
Navic si myslim, ze velikost pilotovaneho ATV by byla daleko vetsi nez pilotovanej Dragon a tak by tech 7 lidi melo skutecne dost mista a nebyli by stisneni, navic s moznosti preletoveho habitatu.
Pri expedici k Mesici by se asi tak 3 pridokovane habitaty mohli odpojit a letet k Mesici. Rekl bych, ze by v nich bylo dostatek paliva.


Jan Balabán - 31/12/2011 - 18:12

TO : Honza Vacek

Souhlasím s tím, že projekt Apollo byl zcela výjimečně úspěšný s neuvěřitelnou rychlostí provedení. Vtěsnat do 8 roků programy : Mercury, Geminni, Apollo, Surveyor, vývoj Saturnu - 1 /nosnost 17 tun/, Saturnu-5 /nosnost 110 tun/, postavit VAB, rampu pro Saturny,...atd, atd.. no to prostě byl fenomenální výkon.

Obávám se ale, že podobná - "politická konstelace", kdy po startu Sputniku - 1 a Gagarina nastal vesmírný souboj supervelmocí SSSR a USA, kdy do toho daly obě velmoci doslova - "všechno", už nikdy nenastane. Čína je socialistická už jen po názvu vládnoucích komunistů ,jinak je to veskrze kapitalistická země. Musela by drasticky zvýšit své kosmické výdaje i tempo. Co dokázali za posledních 8 let 2003-2011 v počtu startů lidí ??? :

2003 -letěl jeden kosmonaut

2005 - v kabině letěli dva

2008 - v kabině letěli tři

2012 - poletí znovu a provedou "stykovku"


Tedy novou pilotovanou loď posílají do kosmu v průměru jedenkráte za 3 roky. Navíc je to v podstatě koupený ruský Sojuz. Museli by drasticky, opravdu drasticky přidat na tempu i penězích ,aby "ohrožovali Měsíc". Ale není studená válka, nemáme Kennedyho a Chruščova.


Alchymista - 31/12/2011 - 20:23

Pre porovnanie ZSSR:
1961 (Vostok) - pilotovaný orbitálny let
1964 (Voschod) - trojčlenná posádka
1965 (Voschod) - výstup do kozmu
1968 (Sojuz) - bezpilotné spojenie
1969 (Sojuz) - pilotované spojenie (a prestup kozmonautov)
1971 (Sojuz/Saljut) - stanica (a prví mŕtvi sovietsky kozmonauti)

USA:
1962 (Mercury) - pilotovaný orbitálny let
1965 (Gemini) - dvojčlenná posádka
1965 (Gemini) - výstup do kozmu
1966 (Gemini) - pilotované spojenie (s bezpilotným cieľovým telesom)
1968 (Apollo) - trojčlenná posádka (a prví mŕtvi astronauti)
1969 (Apollo) - prelet k Mesiacu a späť, vstup do atmosféry 2. kozmickou rýchlosťou

Takže Čína, použivajúca stále prakticky rovnakú loď napreduje zhruba rovnako rýchlo ako svojho času sovieti - bezpilotné spojenie lode so stanicou už absolvovala v tomto roku (2011).
Tempo američanov v 60. rokoch bolo enormne vysoké, podložené mimoriadnou politickou objednávkou a na tú dobu nebývalými investíciami - a prevádzkované so značným rizikom (lode Gemini používali katapultážne kreslá z lietadiel, s nedostatočným výkonom pre reálnu záchranu pri havárii nosnej rakety Titan).
Sovieti v mesačnom programe "zaspali na štarte" a podcenili tempo, ktoré dokážu američania vyvinúť pri dostatočnom financovaní. Došlo tiež k vnútropolitickým zmenám v ZSSR a mesačný program tak nezískal dostatočnú prioritu.

Ako to súvisí s Čínou?
Čína napreduje (zdanlivo) pomali, čo sa týka počtu pilotovaných letov, ale je treba mať na pamäti, že kráča po už prešlapanej ceste - vie vopred, aký výsledok bol dosiahnutý a ako bol dosiahnutý - tj. nemusí hľadať teoretické riešenia, stačí jej si ich len prakticky overiť. To jej umožňuje vynechávať všetky "nadbytočné" kroky v podobe testov pri hľadaní riešenia - stačí jej overiť si, že už známe riešenie dokáže zrealizovať.
Pekne to bolo vidno v roku 2008 pri lete Šen-čou 7 - "hlavný hrdina" Čaj Č'-kang vystúpil do kozmu v skafandri činskej výroby Fej-tchien (okopírovaný a mierne upravený/vylepšený ruský Orlan), ale istil ho "muž v pozadí" Liou Po-ming v overenom ruskom skafandri Orlan, použivanom i na ISS vo verzii Orlan-M.
Dlhý interval medzi čínskymi pilotovanými letmi je spôsobený IMHO tým, že číňania venujú mimoriadne veľkú pozornosť pozemnej časti prípravy - pozemným skúškam a testom - takže potrebujú menej testov v reálnych podmienkach kozmického letu. Okrem iného sa tak zrejme vyhýbajú mŕtvym kozmonautom, ktorý by na ich úspešné image nemali práve dobrý dopad.
Je to dané okrem iného aj tým, že sa nemusia s nikým pretekať - rusov a američanov len tak hneď nedobehnú (ameriačania sú ďaleko vpredu a číňania sami sa učia od "druhých" rusov) a pred ďalšími kandidátmi, predovšetkým vo svojom "záujmovom priestore", majú značný náskok, s výnimkou Japonska je náskok Číny väčší, než je odstup Číny od Ruska a USA.
Zobrané kolem a kolem - Čína by bola schopná priletieť na ISS za dobu potrebnú na stavbu lode Šen-čou s príslušným stykovým uzlom (a to by mohli vyriešiť aj stavbou nového orbitálneho modulu - je pritom celkom jedno či by sa pripojili na "ruskú" alebo "americkú" stranu stanice, kľudne by mohli postaviť "obojetníka").



janis - 31/12/2011 - 23:33

Čína nemusí nic kopírovat, jen se inspirovat okolním světem. Je třeba si uvědomit, že je to jiný svět, způsob myšlení a civilizace. Uvažme, že v době kdy zde v evropě jsme se tloukli palicemi po hlavě u ohňů, v číně psali na papír a rakety znali nejen jako pro ohňostroje ale začali používat jako zbraň, tak kdo od koho kopíruje ?!? V civilizaci která trvá několik tisíciletí není kam spěchat a handrkovat se o slávu několika let o pofiderní prvenství družic, letů atd. Jistě, Čína navenek to co dělá dokáže nám "hloupým" dobře předvést - prodat. Učí se že naše tzv kultura na to slyší a je to nic nestojí. Čínskou vlající vlajku při jejich prvním výstupu z kosmické lodi vidělo v TV mnohem víc lidí než tu pruhovanou po malém kroku Armstronga... koneckonců- zeptejte se dnes někoho: kdo to byl Armstrong? - nějakej potápěč ve skafandru? trumpeťák co hrál dnešním dědkům? nebo ten magor co jezdí na kole? už to nikdo neví...

Čína nepotřebuje nikomu nic dokazovat, jde a žije si svým vlastním životem. Jestli její lidé se vydají na měsíc třeba za dvacet let, pro ně tam budou první, protože tam prostě přirozeně dospěli a chtěli, a ne jako kdysi američtí nebo ruští mužici kteří se předháněli jen aby měli metál prvního, ale dál nic, nic, nic.

Nechci tímto snižovat úžasná dobrodružtví letů Apolla, Gagarina, Gemini, Leonova atd která jsem měl možnost zažít, stejně jako dnešní černou díru ISS která má spoustu "železa" ale málo lidí a využití, jen se snažím upozornit na bohužel naší neschopnost pochopit rozdíl ve dvou civilizacích a kultur, aniž bych některé z nich stranil.


Agamemnon - 1/1/2012 - 00:45

quote:
jen se snažím upozornit na bohužel naší neschopnost pochopit rozdíl ve dvou civilizacích a kultur, aniž bych některé z nich stranil.


ako môžete po takom príspevku napísať niečo takéto?


Somora - 1/1/2012 - 09:00

"Čína nepotřebuje nikomu nic dokazovat, jde a žije si svým vlastním životem."


Čína možno nepotrebuje ohurovať Miliardu vlastných ľudí. ale velmi dobre vie že ak chce aby svet uznal Čínu ako veľmoc, musí o svojej sile presvedčiť najmä ľudí na západe.Odpovedzte si na otázku ako vidíte Čínu. Ako relatívne zaostalú krajinu plnú chudoby ,výrobcu lacného textilu a nekvalitných plastových hračiek? Alebo ako Hi-Tech výrobcu nadzvukových lietadiel,rýchlovlakov a kozmických lodí? Čína je súčasťou globálneho sveta a ak sa chce presadiť, musí ukázať svaly. Taká lunárna základňa je skvelá ukážka ekonomických a vedeckých schopností.


Lukavský - 2/1/2012 - 17:07

Pánové, proč se toto téma jmenuje Čína (ČLR) - Bílá kniha 2011 ? Snad by správci mohli většinu příspěvků převést do nového tématu Čína pro a proti, protože název Pro a proti – tlachání na ideologická témata by asi neprošel. Je tu také vhodné téma Souvislosti kosmonautiky, kde se můžete dosytosti vyřádit.


alamo - 4/1/2012 - 21:21

http://www.kosmonaut.cz/ Středa 4. ledna 2012ň

„Postaví Itálie moduly pro čínskou kosmickou stanici?“ Takto a podobně zněly titulky (nejen) v italském tisku poté, co prezident Italské kosmické agentury Enrico Saggese podepsal s prezidentem Čínského národního kosmického úřadu Chenem Quifem dohodu o spolupráci v oblasti pilotované kosmonautiky. Jak je přesně dohoda formulována a co je jejím obsahem, netuším. Média ale referují o spolupráci při vývoji a výrobě kosmické stanice (zde má Itálie extrémně bohaté zkušenosti, neb pro ISS dodala mj. moduly Node-2/Harmony, Node-3/Tranquility, Cupola, MPLM/Leonardo či hermetizovanou sekci pro „kosmické náklaďáky“ ATV) a dokonce o možnosti letu italských kosmonautů na její palubu...


David - 12/3/2012 - 20:45

I když číňaní na Měsíci přistanou s automatem, tak k letu člověka je strašně doleko. Museli by postavit obdobu Saturnu 5, postavit obdobu Apolla a zvládnout navigaci jak cestou tam a zpět, tak i okolo Měsíce.Pochybuji o tom, že to zvládnou, vžd\ť to nedokázali ani sověti/rusové a ti jsou před čínou na hony daleko. Jestliže američané s jejich obrovským vědeckým a průmyslovým potenciálem stavěli Apollo řádově deset let, tak čína, pokud vůbec začne, to nestihne dříve než za dvacet let. Já silácké řeči o Měsíci stran Číny považuji za čirou propagandu.


Tlama - 12/3/2012 - 21:23

quote:
I když číňaní na Měsíci přistanou s automatem, tak k letu člověka je strašně doleko. Museli by postavit obdobu Saturnu 5, postavit obdobu Apolla a zvládnout navigaci jak cestou tam a zpět, tak i okolo Měsíce.Pochybuji o tom, že to zvládnou, vžd\ť to nedokázali ani sověti/rusové a ti jsou před čínou na hony daleko. Jestliže američané s jejich obrovským vědeckým a průmyslovým potenciálem stavěli Apollo řádově deset let, tak čína, pokud vůbec začne, to nestihne dříve než za dvacet let. Já silácké řeči o Měsíci stran Číny považuji za čirou propagandu.

hmm, já ne


Agamemnon - 12/3/2012 - 22:33

quote:
Snad uz pred vyse rokom som porovnaval podiel startovacej hmotnosti k uzitocnemu nakladu.
USA jednoznacne viedli, za nimi Rusi, ESA, a daleko zanimi Cina a kosmotrpaslici.

Ak by Cina so sucasnou urovnou chcela stavat Saturn, tak by musel byt nasobne vacsi, ako americky. A to si nemoze zrejme dovolit ani Cina.


to porovnanie, myslím, má pre let na mesiac nulovú výpovedaciu hodnotu, vzhľadom na to, že číňania menia kompletne technológiu...
z teraz používaného udmh/n2o4 prechádzajú na kerolox... ten ich pomer sa môže zmeniť kompletne... možno k lepšiemu, možno nie...

inak - to porovnanie ako fungovalo? porovnanie jednotlivých nosičov? alebo všetkých nosičov danej krajiny? kerolox spolu s hydrolox spolu s hypergolikou? alebo ako? nechápem úplne


M: - 12/3/2012 - 22:57

quote:
...inak - to porovnanie ako fungovalo? porovnanie jednotlivých nosičov? alebo všetkých nosičov danej krajiny?...

Bol to mix pouzivanych nosicov. Uz si ani nepamatam vlakno, kam som to daval.
Jasne, ze KPH vyjde lepsie, ako TPH a vodik lepsie, ako hydrazin...
Ale prave o to slo. Najst cislo, ktore bude nieco hovorit o technologickej vyspelosti...

Urcite nejde o univerzalne bezchybne hodnotenie, ale tym to ani nemalo byt.
A vidis, ze aj sam hovoris, ze Cina ide menit technologiu...
Proste so svojim starym zelezom moze lietat "nasilu" a draho a "za kazdu cenu".
Tak nejak si predstavujem dobre financovane amaterske rakety.
Tuctova, zle predimenzovana technologia. nedosiahli ani len uroven Muska.


kratas - 12/3/2012 - 23:45

Dekuji za oponovani. Ale zopakuji. Cina ma penize, coz jim umoznuje koupit si jaoukoliv technologii. A zrovna od Ruska, ktere ma problemy s nedostatkem financi. Oni vi, jak ji pouzit.

Ja si myslim, ze Cina hraje politiku. A kdyz vyhlasili, ze nepristanou ne Mesici pred rokem 2020, tak je to jenom proto, aby se jim svet nedival pod ruce, na cem prave delaji. Opet kosmonautika je tam pod armadou stejne jako v Rusku, takze v utajeni.

Nesrovnaval bych to s 60-tymi lety, kdy to bylo opravdu v plenkach. Dnes je to jinak. Pocitacove technologie jsou dostupne vsem a svet naskolil hodne cinanu. Kdyz se dokazali bezpilotne spojit na orbitu, dostat sondu na obeznou drahu mesice atd.

Znovu zopakuji, maji penize a v soucasne dobe dobre vedeni vesmirneho programu s jasnym planem. Co dokazali za poslednich 10 let.

Ja mam pocit u Ruska i Ameriky, ze je to moc politikareni a skutek utek, samozrejme i diky nedostatku financi. Chybi jim clovek jako byl Koroljov nebo Von Braun. Vizionari, kteri meli vynikajici technicky znalosti a urcili by jasny smer.

Technika uz tady je, staci ji jen zkopirovat, coz cinanum jde dobre.


Agamemnon - 13/3/2012 - 07:48

quote:
Ale prave o to slo. Najst cislo, ktore bude nieco hovorit o technologickej vyspelosti...


to nic o techn. vyspelosti nehovori

quote:
A vidis, ze aj sam hovoris, ze Cina ide menit technologiu...
Proste so svojim starym zelezom moze lietat "nasilu" a draho a "za kazdu cenu".
Tak nejak si predstavujem dobre financovane amaterske rakety.
Tuctova, zle predimenzovana technologia. nedosiahli ani len uroven Muska.


ja si to uvedomujem ja som v podstate len chcel povedat, ze si to uvedomuju aj oni


Alchymista - 13/3/2012 - 10:13

Čínske "hydrazínové" rakety majú horšie konštrukčné číslo. To je nesporný fakt.
Je ale treba mať na pamäti, prečo vlastne Čína dlhodobo išla cestou vývoja "hydrazínových" rakiet - UDMH+NOx je zrejme najvhodnejšie palivo pre vysokovýkonné balistické rakety, nosiče jadrových zbraní. A o tie išlo Číne predovšetkým (až do nedávna).

Pripravovaná Chang Zheng 5 (CZ-5) má mať LOX+RP motory v prvom stupni a LOX+LH v horných stupňoch (tie už Čína používa tuším od roku 1994), a v najsilnejšej konfigurácii nosnosť 25 ton na LEO a 14 ton na GTO pri štartovacej hmotnosti okolo 800 ton.
Na priamy pilotovaný let k Mesiacu to samozrejme nestačí, ale navrhovaný scenár čínskej výpravy s priamym letom ani nepočíta - naopak, predpokladá opakované spojenia na LEO a LLO, čo však v dnešnej dobe nepredstavuje problém pre žiadnu kozmickú veľmoc.

Nosnosť 25 ton na LEO pritom postačuje/vyhovuje i pre stavbu orbitálnej stanice, takže z nej nebude drahý jednoúčelový "biely slon" typu Saturn V.
Samozrejme, let k Mesiacu sa viacnásobnými štartami o čosi predraží, ale na druhej strane, zvýši sa bezpečnosť a prípadná strata jedného nákladu nemusí znamenať stratu celej misie.
[Upraveno 13.3.2012 Alchymista]


yamato - 13/3/2012 - 10:17

quote:

Samozrejme, let k Mesiacu sa viacnásobnými štartami o čosi predraží, ...



je to skutocne tak? ak spocitame fixne naklady 20t komercne pouzitelnej rakety a rozratame to na vsetky starty vratane komercnych, vs. fixne naklady 150t jednouceloveho bieleho slona zahrnute len do jednej misie, nevyjde nam nahodou cena za "lego" misiu lepsie?


Alchymista - 13/3/2012 - 10:29

to je možné a pravdepodobné


Jiří Hošek - 13/3/2012 - 13:05

quote:
Pokud vyfoti apolla a lidske stopy na marsu tak by me zajimalo jestli odmitaci uznaji ze se spletli.
Lidské stopy na Marsu? Fotošop


yamato - 13/3/2012 - 13:17

myslim ze na tomto fore sa da najst dost dokazov, ze konspiratori neuznaju nikdy nic, mozete vyfotit co chcete ako chcete, vzdy to spada pod niekolko zakladnych kategorii vyhovoriek - fotosop, sprisahanie, umlcanie

inak na webe (ktory ma akiste vzdy pravdu ) sa da najst aj opacny extrem - utajene zakladne na mesiaci, utajena vyprava na mars, najtrufalejsie co som videl boli americke zakladne v inych sustavach (a to uz davno )
Podoprete tymi istymi metodickymi postupmi ako moonhoax


Conquistador - 13/3/2012 - 14:03

No ale takové hoaxy a různé konspirace žijí díky jednoduchém faktu a to že se normální člověk nevypraví na měsic/jinou sluneční soustavu na dovolenou ještě hodně hodně dlouho... Takže do té doby můžou všeci směle pochybovat o Apollu nebo vytvářet iluze o vojenských základnách či Němcech na měsici ...


-=RYS=- - 14/3/2012 - 08:31

quote:
I když číňaní na Měsíci přistanou s automatem, tak k letu člověka je strašně doleko. Museli by postavit obdobu Saturnu 5, postavit obdobu Apolla a zvládnout navigaci jak cestou tam a zpět, tak i okolo Měsíce.Pochybuji o tom, že to zvládnou, vžd\ť to nedokázali ani sověti/rusové a ti jsou před čínou na hony daleko. Jestliže američané s jejich obrovským vědeckým a průmyslovým potenciálem stavěli Apollo řádově deset let, tak čína, pokud vůbec začne, to nestihne dříve než za dvacet let. Já silácké řeči o Měsíci stran Číny považuji za čirou propagandu.


Za stavajici techniky kterou maji by to slo uz dnes.
Proste preletovej modul seskladaji na orbite.
Dalo by se rici, ze ke stavajicimu Nebeskemu palaci postaci pripojit pohonej blok s "LEMem". Po navratu k Zemi by zapalili brzdici motory "palace", aby se dostaly zpet na LEO ke kosmicke lodi.
Pak prestoupi a v lodi se vrati zpet na Zem.

Je jasne, ze neco jako Saturn-5 kde bylo vse soucasti jednoho nosice to nebude. Spise to bude tak, ze si na LEO seskladaj preletovou lod s vysadkovym modulem.
Ciste teoreticky by Nebezky palac mohli nechat v automatickem rezimu na LLO a zpet na Zem se vratit v Schenghzunu, kdy tesne pred vstupem do atmosfery se lod rozdeli a v pilotnim useku by pristali na Zemi.


A jestli se jim to povedlo se dozvime od nezavislejch pozorovatelu radioamateru a DeiXeru. Urcite budou poslouchat ty spravne kmitocty.
Je predpoklad, ze na povrchu ponechaji kosmonauti nejake pristroje pracujici v automatickem rezimu po dobu nekolika let.
Predpoklad je, ze budou mit bud RTG nebo FTV (FTV s kapslema Pu pro vytapeni elektroniky a panelu FTV behem Mesicni noci obdobne jako u Lunochodu, Pu kvuli delsi zivotnosti nez Po).

Tyhle "automaty" na povrchu budou slysitelne v S/X pasmu jeste mnoho let, takze i ja si pujcim konvertor s antenou pro poslech signalu z Mesice. Pro BPSK staci sire pasma 300Hz pri 5W PA do male paraboly v X pasmu nebo SBF anteny v S pasmu.

Uvidime, urcite to bude i zde http://www.uhf-satcom.com/.
Kmitocty jsou zde: http://www.uhf-satcom.com/sband/.
Vsimete si casti Lunar Orbiter Downlink Frequencies.

2210.800MHz ... Norad 37174 Chang'e'2 Chinese lunar orbiter
2212.000MHz ... Norad 32054 KAGUYA R-Satellite
2283.840MHz ... Norad 33405 Chandrayaan-1
2279.5272MHz .. Norad 37801 Grail-A
2280.6146MHz .. Norad 37802 Grail-B
2283.840MHz ... Norad 33405 Chandrayaan-1

Uplink byva o 100 az 150MHz nize.


Takhle zachytili Juno http://www.uhf-satcom.com/amateurdsn/juno/.

Pro prijem S pasma z Mesice staci stredova parabola 90cm (treba KovoSat nebo Tyhan90) a ohnisku mit QFN "dipol" s 20dB predzesilovacem.
Jako prijimac nejaky USB SDR prijimac, ci HAM TRX s konvertorem by DB6NT nebo prijimac co umi pasmo primo bez IF.

Soft Spectrum Lab je k dispozici zadarmo.
http://www.qsl.net/dl4yhf/spectra1.html
Pokud nejste konstrukteri, tak zde jsou web linky kde koupite SDR-USB prijimace http://sdr.ipip.cz/.
Koaxial staci RLE10/Aircom+ pro Wifinu (ten silnej 10-12mm) s kvalitnima prechodkama SMA-N.
Venkovni predzesilovac pro S pasmo jde koupit v Elixu nebo DD-Amteku.

Na bazarovem (e-bay asi za 10000Kc) e-bay/bazarech hledejte AOR AR-5000, ten umi SSB od 10kHz do 2.6GHz.
Tenhle prijimac je nejoptimalnejsi, neni "drahej" (na to co umi v ramci cen ostatnich prijimacu stejne kategorie) a umi vse. Navic je to vse all-in-one v jedne krabici s prednim panelem a displejem. Takze ho muzete sebou vozit do prirody i bez PC (ja jsem pred operaci jezdil do Krusnejch hor v ramci CSDXC a na kopcich poslouchal co se da).
Obcas jsem pouzival i rucni verzi AOR AR-8200 MK3, bazarova je za cca 9000Kc.
http://www.ddamtek.cz/index.php?cat=113&subcat=-1&parent=1&namecat=Přijímače&namesubcat=AOR.
http://www.elix.cz/f/ar-8200-mk3
Pokud predpokladate i zpracovani signalu a chcete kvalitni SDR prijimac od firmy co dela "radia", tak si nejaky PCR od Icoma.
http://www.universal-radio.com/catalog/widerxvr/AR5000.html
http://www.aorusa.com/receivers/ar2300.html
http://www.icomamerica.com/en/products/receivers/handheld/r20/default.aspx
http://www.icomamerica.com/en/products/receivers/mobile/r2500/default.aspx
http://www.universal-radio.com/catalog/widerxvr/2500.html
http://www.kmitocty.cz/icr1500/icr1500.html

Moznosti jsou a ti sikovnejsi z vas co umi Linux by pro ostatni mohli pripravit web sdr stranku pro primej online poslech-prijem signalu sond z Mesice jako je treba tohle.
http://www.websdr.org/

Zatim z Mesice posloucham odrazene vlny od povrchu Mesice v ramci HAM spojeni typu EME (Earth-Moon-Earth) v HAM pasmu 23cm (1.3GHz) v casti pro EME operace.
http://websdr.camras.nl:8901/

Pokud tam uslysite takove zvlastni tony, tak to je signal z Mesice tusim PSK63, je to podobne jako "tonum" z pristavaciho Phoenixe nebo landeru Titanu.

Tak s chuti do toho a pul je hotovo.




[Upraveno 14.3.2012 -=RYS=-]


-=RYS=- - 14/3/2012 - 10:05

quote:

Technika uz tady je, staci ji jen zkopirovat, coz cinanum jde dobre.



Uz moc ne, novej zakon ITAR je v platnosti.
Coz znamena, ze mimo komercni a vedeckovyzkumne saty jsou v ITAR omezeni stale v platnosti.


http://www.cubesat.org/index.php?view=article&id=113:congressional-legislation-to-remove-satellites-from-itar&tmpl=component&print=1&layout=default&page=


Friday, 23 December 2011 21:00
Na strankach Cubesatu pisou (http://www.cubesat.org) :

Congressional Legislation to Remove Satellites from ITAR

The House of Representatives in the U.S. Senate recently passed a bill, H.R. 3288, with a clause to remove ITAR restrictions on commercial satellites. The specific wording for the purpose of the bill:

"To authorize the President to remove commercial satellites and related components
from the United States Munitions List subject to certain restrictions,
and for other purposes."

Full test of the Bill can be found in PDF here:
http://www.gpo.gov/fdsys/pkg/BILLS-112hr3288ih/pdf/BILLS-112hr3288ih.pdf

Status of the bill:
http://www.govtrack.us/congress/bill.xpd?bill=h112-3288

This bill only pertains to commercial satellites, and does not include scientific or educational in its current form. Make your voices heard and please write to your Representatives for the inclusion of these terms. Removing educational, scientific, and commercial satellites from ITAR control will help foster the international small satellite community.


Representatives Howard Berman, Don Manzullo, Adam Smith, Mike Coffman, Dutch Ruppersberger, Rob Bishop, Gerry Connolly, Jason Chaffetz, and Martin Heinrich introduced the bill, and are the best people to contact regarding updates and changes.

Congressional legislation to remove satellites from ITAR


[Upraveno 14.3.2012 -=RYS=-]


Agamemnon - 14/10/2012 - 09:29

http://www.nasaspaceflight.com/2012/10/long-march-2c-shijian-9-tech-demonstrator-satellite-duo/

"The Chinese have launched their much delayed Shijian-9 mission on Sunday, involving a pair of technology demonstrator satellites."

...

"The mission will conduct on-orbit experiments for electric propulsion, testing the XIPS-20 xenon gas ion thruster system. It will also test high precision and high stability control systems, high efficient power supply and advanced thermal control technology."

- test elektrického pohonu - xips-20 xenónový pohon
- test riadiacich systémov vysokej presnosti a stability
- test technológií termálnej kontorly, a vysoko efektívnych systémov pre dodávku energie


-=RYS=- - 15/10/2012 - 02:48

Tak jsem si precetl zajimavou msg.
Beidou navigacni system ma v sobe i system datove retlanslace obdobne jako je americky TDRS/S. Chteji to pouzivat ve spojeni s orbitalni stanici/lodema/druzicema na LEO drahach (160-2000km od povrchu Zeme).

Druzice BeiDou (v Cinstine kompas) jsou ve vyskach okolo 21300km a nekolik retlanslacnich druzic pro system BeiDou je na GEO 35800km.

Mimo hlavni dw CDMA linky pro pozicni terminaly na povrchu v L pasmu (1.2-1.7GHz) se pro oboustranny datovy prenos pouziva S pasmo (2.2GHz, 1.6Mbps dw / 315kbps up).

Takze prenos telemetrie/dalkove ovladani orbitalni stanice/lode/druzic zvladne i zive SD video v MPEG4 z paluby lode/orbitalni stanice.
To zive video v SD ma 186kbps, HW enkoder A/V v radioMUXu je Cinske vyroby. Palubni radioMUX ma nastarosti radiokomunikaci a ovlada vysilace, prijimace, anteny/rotatory a enkapsulaci palubniho LAN rozvodu (10/100Mbps Ethernet).

Tato msg v podstate znamena, ze mimo takovou nonstop radiokomunikaci nemaji ani Rusove se Sojuzy a drive s MIRem.
Dokonce je system lepsi nez s GEO TDRS/S, protoze Beidou pokryvaji celou planetu, vcetne antarktickych polarnich vedeckych stanic, ktere Beidou od kvetna 2012 pouzivaj pro oboustranny "internet+ISDNvideotelefon+VoIP telefon".

S vykrytim polarnich oblasti maji Amici porad problem, system aktivnich rotatoru jedne paraboly musi u nich fungovat i za mrazivych teplot, kdezto Cinske pevne planarni anteny na strese polarnich stanic nic "aktivniho" nepotrebuji, postaci terminal o velikosti telefonu Motorola Iridium 9500.




PINKAS J - 15/10/2012 - 13:06

Asi před rokem nějaký náš odborník (jméno jsem zapomněl), mluvil na Hide Parku o satelitních systémech. Pokud si vzpomínám, říkal, že BeiDou 2 bude lepší než Glonass i GPS. Zapomněl jsem detaily, v čem by mohl být lepší ?


PINKAS J - 15/10/2012 - 13:35

Omlouvám se, vždyť to byl profesor František Vejražka a celou diskusi už tady uvedl na http://www.ceskatelevize.cz/specialy/hydepark/26.1.2012/ pan Chlmcan


-=RYS=- - 16/10/2012 - 00:36

quote:
Asi před rokem nějaký náš odborník (jméno jsem zapomněl), mluvil na Hide Parku o satelitních systémech. Pokud si vzpomínám, říkal, že BeiDou 2 bude lepší než Glonass i GPS. Zapomněl jsem detaily, v čem by mohl být lepší ?


Protoze to umi prenaset oboustranne data i z maleho terminalu o velikosti satelitniho mobilu Iridium.

A retlanslace mezi druzicema bezi i pres GEO telco druzice.

Navic kazdy pozicni prijimac ma unikatni ID (neco jako MAC/IMEI), ktere se vysila v SDSskach nahoru pri provozu oboustrannych dat, takze se da urcit presna pozice kazdeho prijimace. Cili mnohem jednodussi a levnejsi provoz pozemnich terminalu narozdil od kombinace GPS+GSM/GPRS, navic GSM neni na mori, Beidou je vsude.

Dalsi vyhoda je, ze sestupny kanal na druhem kanalu je take FDMA a umi prenaset downlink data az 2.6Mbps UDP.

[Upraveno 16.10.2012 -=RYS=-]


PINKAS J - 16/10/2012 - 07:52

Děkuji, JP


fritz.lochmann - 13/1/2013 - 10:08

Prezident Barack Obama 3. januára podpísal zákon zahŕňajúci zákaz vývozu a reexportu satelitov do Číny. Podľa nového znenia zákona americká vláda zrušila obmedzenia týkajúce sa vývozu satelitov do niektorých krajín. Tieto obmedzenia vývozu a reexportu do Číny platia naďalej. Zdroj Interfax + Novosti kosmonavtiki http://novosti-kosmonavtiki.ru/news/4251/


Jiřík - 14/1/2013 - 09:42

quote:
quote:
Čína má k dizpozici nejmodernější tecnologii a mají na to čas do r.2030.


Jen nejspíš podle Vás.
Pokud to srovnávate s elektronikou světových značek co se tam montuje - píšu montuje nikoliv vyrábí - tak jde o věci vyprojektované převážně v USA či v Evropě a tam jen montované ze součástek z celého světa. Přičemž ty nejdůležitější jako paměti a procesor z Číny nepocházejí. Stejně jako ty výrobní linky jsou často dovezeny ze zahraničí.
Né vše co má na krabičce nápis Made in China obsahuje součástky jen Číny - většinou je tomu naopak - součástky se nakupují po celém světě v dnešní době.

A už se zde o tom zde diskutovalo - tedy - vážně si myslíte, že Čína je napřed v kosmické technice před USA ????


To docela určitě ne (aspoň zatím, otázka je, jak se situace vyvine za pár let, až budou mít CZ pětku). Ale že už je Čína toho času před Ruskem, na to bych klidně vsadil. A pokud jde o to do omrzení opakované (některými ideologicky zaslepenými diskutéry) technické zaostávání Číny, před pár týdny jsem tu uváděl odkaz na stránku se statistikou přihlášených patentů. Čína je už po řadu let číslo 2 za USA (a před Japonskem, které z technického zaostávání asi nikdo obviňovat nebude), přičemž ta mezera mezi USA a ČLR se stále zmenšuje.


Jan Balabán - 14/1/2013 - 10:25

Rozsah prací v oblasti čínské kosmonautiky začíná být opravdu mimořádný. Jenom pár věcí, na kterých se tam v současnosti finišuje :


1. V létě poletí další Šenžou s posádkou k modulu Tiangong

2. V létě má letět na Měsíc obdoba ruského Lunochodu.

3. Letos bude dokončen už čtvrtý čínský kosmodrom a to na ostrově Chajnan = Wen-chang. Bude pro těžké rakety.

4. Finišují práce na raketě nosnosti Protonu nebo Ariane-5 = přes 20 tun. CZ-5 má letět příští rok.


To je jenom pár některých věcí, na kterých se letos -"kutí v čínských dílnách". Chci dál připomenout,že na čínských kosmodromech je více - "živo", než na těch v USA - viz. loňské starty. Před týdnem Čína zprovoznila obdobu našeho Galilea = družicový navigační systém Beidou.


David - 14/1/2013 - 10:27

Současný pilotovaný čínský program kopíruje program sovětský program Sojuz-Saljut, s tím rozdílem, že nemají k dispozici nosič třídy Proton, takže cílové těleso je třídy Sojuz.
Nelze srovnávat s programem Gemini, který byl technologickou přípravou pro let člověka k Měsíci, příkladně dostižení a spojení s cílovým tělesem během prvého obletu stihače,nebo montážní práce v adaptéru.
"Plánované" cíle totalitního režimu nelze sice podceňovat,ale víme, že už tady bylo prohlášení sovětů po úspěchu Apolla " že též na Měsíc poletí, ALE ne na chviličku", takže osobně považuji prohlášení číňanů, že pošlou číňana na Měsíc za totalitní propagandu.
Sám těžký nosič ještě vůbec neznamená automaticky let na Měsíc, postavit kosmickou loď k tomuto účelu je daleko těžší a náročnější než postavit nosič, ostatně z historie víme, že sověti měli příkladně nosič schopný dopravit lidskou posádku na oblet Měsíce, ale neměli kosmickou loď na technické úrovni toto provést, resp. tak dlouho ji " zkoušeli" až zjistili, že to nepůjde.


x - 14/1/2013 - 17:13

quote:
Před týdnem Čína zprovoznila obdobu našeho Galilea = družicový navigační systém Beidou.



Jak už jsme disktuovali zde na fóru, tak jde jen o část systému - je pouze nad určitou části světa - ještě není plně dobudován.


Jan Balabán - 14/1/2013 - 17:49

TO : x

Pokud je Beidou "jenom" pro Asii, pak je to pro více lidí, než žije ve zbytku světa dohromady = Asie má asi 60 % světových obyvatel. Jenom Čína má zhruba tolik lidí jako : USA + EU27 + Rusko + Kanada + Brazílie + Japonsko dohromady !


Jan Balabán - 14/1/2013 - 18:02

TO : David

Já bych - "plánování" v totalitním režimu nepodcěňoval. Ostatně, sám Čínu za totalitní zemi nepovažuji, pokud tam nemají železnou oponu, všichni tam můžou svobodně podnikat , případně se , když se jim tam nelíbí, kamkoli vystěhovat a nebo kamkoli cestovat na dovolenou, pak je to celkem - "zvláštní totalita". Ale to sem nepatří, to je pro politology.


Sám také něvěřím, že existence nosiče CZ-5 okamžitě povede k zahájení měsíčního programu. Do roku 2020 bude Čína ráda, když začně stavět pomocí CZ- 5 obdobu ruského Miru. Rozhodne se vůbec Čína pro stavbu supernosiče CZ- 9 ?? Možná. Pokud by Čína přijala měsíční program, pak tam přistanou nejdříve v letech 2025 - 30 dle mého soudu. Ono vyvinout nosič katagorie Saturnu-5 nebo Energie není žádná maličkost !!


David - 14/1/2013 - 19:41

quote:
TO : David

Já bych - "plánování" v totalitním režimu nepodcěňoval. Ostatně, sám Čínu za totalitní zemi nepovažuji, pokud tam nemají železnou oponu, všichni tam můžou svobodně podnikat , případně se , když se jim tam nelíbí, kamkoli vystěhovat a nebo kamkoli cestovat na dovolenou, pak je to celkem - "zvláštní totalita". Ale to sem nepatří, to je pro politology.


Sám také něvěřím, že existence nosiče CZ-5 okamžitě povede k zahájení měsíčního programu. Do roku 2020 bude Čína ráda, když začně stavět pomocí CZ- 5 obdobu ruského Miru. Rozhodne se vůbec Čína pro stavbu supernosiče CZ- 9 ?? Možná. Pokud by Čína přijala měsíční program, pak tam přistanou nejdříve v letech 2025 - 30 dle mého soudu. Ono vyvinout nosič katagorie Saturnu-5 nebo Energie není žádná maličkost !!


Jenom oponuji názoru, že je Čína schopna v případě nového Moon Race předstihnou NASA, je třeba si uvědomit, že USA svého času realizovaly svůj měsíční program běhen 8 let, a to musely spoustu věcí vyvinout od samého počátku, dnes jsou schopny v případě potřeby letět na Měsíc za méně než pět let, pokud by se k tomu rozhodly, u Číny při jejich " tempu" jaké předvádějí min 20 let.


derelict - 14/1/2013 - 20:16

Cas = penize. Pokud mate dost penez (coz Cina v tuto chvili zatim ma), muzete zaradit pri vyvoji plyn. Ale ...
Tusim komunisti prisli s pouckou, ze kvantita prechazi v kvalitu. To je hloupost, nahnat tisic kopacu, aby popsali chovani castic na D-branach problem nevyresi. Otazkou je, zda budete mit dost kvalitniho personalu.
Ergo kladivko. Cina ma financni moznost. Ma technologickou moznost(je jedno, jestli se jedna o spionaz nebo vlastni vyzkum), coz lze videt na jejich stealth letadlech, raketach, jadernych zbranich. Ma i vedecky potencial, kvulit tomu nabira mozky kde to jde. Ma i schopne managery. Otazkou tedy je, zda skutecne maji o Mesic zajem a jak daleko je skutecne jejich vyvoj.


Jan Balabán - 14/1/2013 - 22:31

Ano, jediné a rozhodující je to, zda jejich vedení usoudí, že "cíl Měsíc" by byl pro Čínu prestižní záležitostí na její cestě k cíli :"Země No.1". V takovém případě je Čína schopna vyvinout ukrutnou sílu a cíl splnit i kdyby tam měli všichni pracovat 24 hodin denně a zadarmo.

Tak tomu bylo třeba v 60 letech v oblasti nukleárního a raketového výzkumu. A to prosím tehdá byla Čína prakticky bez peněz, dnes je doslova - "vycpaná bilionama".

1964 - atomová bomba
1967 - vodíková bomba
1970 - první družice
1972 - atomová ponorka
1975 - úspěšný návrat družice z kosmu

To je výkon jednoho desetiletí čínského snažení v oblasti vědy.

Číně nechybí ani mozky ani peníze, jde o to, zda v Číně dostane program Měsíc prioritu a kdy to bude. To zatím neví nikdo .


Jiří Hošek - 15/1/2013 - 00:02

quote:
Sám také něvěřím, že existence nosiče CZ-5 okamžitě povede k zahájení měsíčního programu. Do roku 2020 bude Čína ráda, když začně stavět pomocí CZ- 5 obdobu ruského Miru. Rozhodne se vůbec Čína pro stavbu supernosiče CZ- 9 ?? Možná. Pokud by Čína přijala měsíční program, pak tam přistanou nejdříve v letech 2025 - 30 dle mého soudu.
Nejen dle Vašeho soudu.

http://www.dragoninspace.com/humanspaceflight/mannedmoonlanding.aspx


Jan Balabán - 15/1/2013 - 09:04

Ano, ten článek hovoří celkem rozumně a pro Čínu stanovuje celkem reálné termíny :


2030 - přistání na Měsíci

2040 - stálá měsíční základna

2050 - přistání na Marsu

Ovšem, zda tomu tak skutečně bude, to je ve hvězdách - síly na to Čína rozhodně bude mít. Od roku 2020 bude nejsilnější ekonomikou světa.


A pokud bude mít raketu CZ-5 o nosnosti 25 tun na nízkou dráhu, pak si lze jistě představit i lety na Měsíc za pomoci dvou startů této rakety a sestavení měsíční lodi na oběžné dráze země jediným spojením. První CZ-5 vynese měsíčního "BROUKA" o váze kolem 20 tun a druhá CZ-5 zase "zesílenou" Šenžou , která bude mít dost paliva na navedení soulodí o váze kolem 40 tun k Měsíci = urychlit z 8 km na 11 km za sekundu. Tím by zatím odpadla nutnost vývoje nové superrakety o nosnosti 100 tun a program by se výrazně zrychlil a byl by také levnější. Takový jediný start superrakety by asi vyšel na cca. 1 miliardu USD /když poslední raketoplány létaly kolem 0,8 mld. USD za start/ , nevím přesně kolik dnes stojí jeden start Protonu z Bajkonuru , ale řekl bych , že se vtlačí pod 200 mil. USD = 4 krát levnější, jak start raketopánu a oba stroje přitom vynesly na nízkou dráhu kolem 20 tun. Tedy Čína může letět po roce 2020 na Měsíc za pomoci dvou startů CZ- 5 , musí ovšem vyvinout nového BROUKA a podstatně zesílenou Šenžou.


David - 15/1/2013 - 09:48

Pro pilotovaný let na Měsíc a zpět je potřeba na LEO dopravit cca 150 tun, nikoli 50 ! Z toho plyne, že s nosičem kapacity 25 tun na Leo by bylo potřeba min. 5 startů a to nepočítám, že každý komponent by nesl navíc " mrtvou váhu ", t.j. zařízení pro spojení vč pohonných hmot pro toto.
Tento nápad již před 50 lety zavrhli sověti, byť měli Proton a stavba N-1 byla více než problematická.
Termíny čínských pilotovaných letů k Měsíci a dokonce k Marsu jsou čirou utopií či " zbožným přáním", takových termínů zde bylo již mnoho počínaje rokem 198O / let člověka na Mars/.


PINKAS J - 15/1/2013 - 11:25

Je vidět, že pan David si odkaz http://www.dragoninspace.com/humanspaceflight/mannedmoonlanding.aspx vůbec nepřečetl, nebo mu nerozuměl.

V článku se zvažují dvě možnosti :
První: raketa třídy Saturn 5 s jedním setkáním na LLO , tedy profil jako Apollo .

Druhá: použitím 3 startů rakety 50 tun pro setkání na LEO a pak setkání na LLO jako v prvé variantě.
Pro druhou variantu navrhují použít raketu CZ-5 ale s 6 místo 4 kapalnými boostery, což jí dá při startovní hmotě 1600 tun nosnost 50 tun na LEO. 3 starty této rakety vynesou:
1/ Lunární komplex: lunární modul (17 tun, dále jen LM) + upravený Shenzhou (13 tun) + malý brzdící stupeň pro přechod na LLO.
2/ První TLI booster
3/ Druhý TLI booster
Boostry budou zřejmě na LEO zapojeny paralelně a pak se setkají na LEO s lunárním komplexem. Po vyhoření TLI se Lunární komplex odpojí, v blízkosti Měsíce se zapojí brzdný motor, pak ho odhodí, provede přeskupení LM a návratové lodi, kosmonauti přejdou a LM přistane na Měsíci. PO návratu se spojí s kosmickou lodí , kosmonauti přejdou, LM se odpojí. Kosmická loď svým motorem provede TEI a před přistáním odpojí servisní a orbitální modul.

Tento postup je zcela reálný, v možnostech Číny do r. 2025, kosmonauti budou mít při přeletu více místa než v lodi Apollo.

Je zajímavé, že je to dost podobný profil jako navrhuje Churničev s Ankarou 50 tun . Ta má hmotu také cca 1600 tun a nosnost 50 tun na LEO, ovšem k Měsíci vynese 20,7 tun, dvě rakety cca 40 tun. Hlavní setkání je však u Měsíce, + další setkání na LLO při startu z Měsíce (jako Apllo)

Profil letu na Měsíc podle Chruničeva předpokládá celkem 4 starty a to párové, z toho vždy 2 rakety jsou
slabší (A5.2) , 2 silné (A7B -50 tun)
- První A5.2 s Lunárním modulem LPVK pro přistání na Měsíci a start zpět.Ten se automaticky spojí na LEO s TLI boosterem MOB2 vyneseným Angarou 50 tun (A7B) dopraví modul k Měsíci a provede také zbrzdění na LLO cca 900 m/s. Booster bude mít životnost 4-5 dní. Modul LPVK se spojí s lunární orbitální stanicí LOS, která v té době již bude existovat na LLO. Zřejmě by to šlo i bez ní, ale tohle je bezpečnější a má více výhod, viz dále.
- Následně proběhne doprava pilotované lodi PTK: Start na LEO Angarou A5.2, spojení s MOB2 vyneseným Angarou 50 tun, přelet k Měsíci, zbrzdění na LLO a spojení s LOS.
- Přestup posádky do LPVK, oblečení lunárních skafandrů (skladovaných na LOS), přistání na Měsíci, návrat na LOS, přestup do PTK a jejím motorem návrat na Zemi.


Jan Balabán - 15/1/2013 - 15:32

TO : David

Ano, k urychlení Apolla o 45 tunách k Měsíci byl tehdá nutný 3 stupeň Saturnu-5 , který měl při startu hmotnost 120 tun /skoro vše bylo palivo/ a musel pracovat celých 6 minut , než mělo Apollo o 45 tunách potřebnou rychlost 39 000 km /h.

V odkaze je zmíněna - "zesílená" - CZ- 5 o nosnosti až 50 tun LEO . Myslím si, že i kdyby byly nutné ne dva, ale tři starty této rakety ,pak to pořád vyjde laciněji, jak novým nosičem třídy Saturn-5. Je vidět už dnes, že rakety třídy Proton /Ariane-5, CZ-5 / mají celkem široké využití napořád = těžší sondy k Marsu, Venuši, Měsíci, geostacionární družice, moduly kosmických stanic, velké špionážní družice, ...atd. Pokud se na takovou raketu navěsí další dva boostery a s nimi dokáže létat na Měsíc, pak by to nebylo špatné.


Je to podobné, jako když v zimě jedete do Krkonoš na lyže - silnice kloužou, normálně to vaše auto nezvládne, přikoupíte tedy dvoje sněhové řetězy a jste na Sněžce. Číňané tedy k CZ- 5 možná přikoupí dva urychlovací stupně a jsou na Měsíci.


yamato - 15/1/2013 - 16:09

tiez sa priklanam k variantu vyuzitia "beznych" rakiet a viacerych startov, z ekonomickeho hladiska je proste nonsens zivit megaraketu a cele jej zazemie kvoli startu raz za dva roky.

David vsak upozornil na jeden detail takehoto riesenia, ktory som doteraz moc nezvazoval, a sice vaha prislusnych dokovacich zariadeni. Cim viac kusov sa ma spajat, tym vacsia tato vaha bude, pricom pri BEO letoch sa rata kazde kilo.


PINKAS J - 15/1/2013 - 16:30

To je pravda, ale myslím že 3 rakety a tedy jen 2 spojení na LEO je únosné řešení a jeho přednosti před monstozní raketou jsou očividné. Pouze kdyby se odněkud z nebe objevilo mnoho peněz na frekventované lety na Měsíc nebo Mars, bude pak lepšípostavit superraketu.


PINKAS J - 15/1/2013 - 16:34

Ještě dodávám, že i při 4 raketách jak navrhuje Chruničev půjde jen o 2 spojení na LEO a spojovací zařízení mezi LM a kosmickou lodí na LLO bude třeba tak jako tak.


yamato - 15/1/2013 - 18:28

nie je mozne na pilotovanu cast sulodia namontovat rameno a namiesto dockingu robit berthing? Myslim ze ten mechanizmus je lahsi...


Alchymista - 15/1/2013 - 19:13

To odľahší hlavne automatiku modulov - nepotrebuješ veľmi presné koncové navedenie na spojenie blokov. Spojovacie mechanizmy budú musieť byť aj tak relatívne robustné - prenášajú sily medzi blokmi súlodia pri manévroch a zrýchľovaní. Spojovacie adaptéry Dragonu a HTV hrešia na relatívne malú vlastnú hmotnosť lodí a fakt, že ISS nedosahuje veľké zrýchlenia. Navyše, rameno pre berthing tiež niečo váži (a nie málo)

Za úvahu (u dlhodobého programu letov k Mesiacu) stojí aj stála alebo "polostála" "montážna stanica" s niekoľkými výkonnejšími manipulátormi, možnosťou EVA a nejakým dlhším nosníkom - technikou berthingu by sa moduly postupne zachytili a zostavili pozdĺž nosníku do definitívnej zostavy.
Znamená to jeden štart stanice (na celý program - životnosť montážnej stanice by mohla presiahnuť 5 rokov) a pri každej misii alebo skupine misií jeden štart "montážnej posádky" na stanicu. Pritom takáto "montážna stanica" by mohla plniť aj iné účely.

Výhodu by som videl aj v tom, že sa tým ušetrí aj na vybavení potrebnom pre dlhší samostatný let postupne vypúšťaných modulov - pri dokovaní na stanici môžu byť napájané zo zdrojov stanice. Zároveň klesne časový tlak na vypustenie všetkých dielov zostavy, stále bude síce mimoriadne vysoký, ale oneskorenie štartu jednotlivého modulu o 24 hodín už nebude problém, ktorý by mohol viesť k zmareniu celej expedície. [Upraveno 15.1.2013 Alchymista]


friendly_allien - 15/1/2013 - 19:18

quote:
To odľahší hlavne automatiku modulov - nepotrebuješ veľmi presné koncové navedenie na spojenie blokov. Spojovacie mechanizmy budú musieť byť aj tak relatívne robustné - prenášajú sily medzi blokmi súlodia pri manévroch a zrýchľovaní. Spojovacie adaptéry Dragonu a HTV hrešia na relatívne malú vlastnú hmotnosť lodí a fakt, že ISS nedosahuje veľké zrýchlenia. Navyše, rameno pre berthing tiež niečo váži (a nie málo)

Za úvahu (u dlhodobého programu letov k Mesiacu) stojí aj stála alebo "polostála" "montážna stanica" s niekoľkými výkonnejšími manipulátormi, možnosťou EVA a nejakým dlhším nosníkom - technikou berthingu by sa moduly postupne zachytili a zostavili pozdĺž nosníku do definitívnej zostavy.
Znamená to jeden štart stanice (na celý program - životnosť montážnej stanice by mohla presiahnuť 5 rokov) a pri každej misii alebo skupine misií jeden štart "montážnej posádky" na stanicu. Pritom takáto "montážna stanica" by mohla plniť aj iné účely.

Výhodu by som videl aj v tom, že sa tým ušetrí aj na vybavení potrebnom pre dlhší samostatný let postupne vypúšťaných modulov - pri dokovaní na stanici môžu byť napájané zo zdrojov stanice. Zároveň klesne časový tlak na vypustenie všetkých dielov zostavy, stále bude síce mimoriadne vysoký, ale oneskorenie štartu jednotlivého modulu o 24 hodín už nebude problém, ktorý by mohol viesť k zmareniu celej expedície. [Upraveno 15.1.2013 Alchymista]


... to zní jako popis ISS!


Alchymista - 15/1/2013 - 20:14

možno...
Čína si to ale bude musieť postaviť vo vlasnej réžii a v trochu inej konfigurácii. ISS sa ma to príliš nehodí, číňanov tam len tak rýchlo nepustia - a s cieľom montovať moduly pre let na Mesiac už vôbec nie.
Ostatne, ani z hľadiska bezpečnosti ISS by to nebol najlepší nápad.


yamato - 15/1/2013 - 20:15

myslim ze s takou stanicou pocitali aj rusi, aj posledny navrh od boeingu. Na stanici by sa podla nich doplnal palivom a servisoval znovupouzitelny lander. Takato montazno-vedecka stanica mi dava zmysel, na rozdiel od inych konceptov, kde som vzdy mal pocit ze je tam nacpata stanica len preto, aby tam bola


Jan Balabán - 19/1/2013 - 19:35

V roce 2013 se chystá Čína provést 20 startů do kosmu, roku 2012 tuším to bylo - 19. Tedy bude držet stále solidní tempo, druhé místo po Rusku. Jen tak dál chlapi, tam daleko na Východě !


http://en.ce.cn/National/stech/201301/17/t20130117_24034962.shtml


Jiří Hošek - 19/1/2013 - 20:46

Čína plánuje vynést 20 těles, ne uskutečnit 20 startů.


Agamemnon - 19/1/2013 - 21:18

startov maju naplanovanych 17, a prvy az v marci

edit:
imo, to bude max. 17, v idealnom pripade... vacsina tych startov totiz nema momentalne ani predbezne datumy, casto ani mesiac, v ktorom by sa mal start uskutocnit
[Edited on 19.1.2013 Agamemnon]


Jiří Hošek - 19/1/2013 - 22:19

quote:
Tedy bude držet stále solidní tempo, druhé místo po Rusku.
Podle počtu plánovaných startů je třetí po Rusku (cca 30) a USA (cca 25).


Jan Balabán - 19/1/2013 - 22:33

Čína má dobrý záměr a to přivézt z Marsu vzorky horniny do roku 2030 zpět na Zem. Nevím, jaké jsou plány USA a Ruska v tomto směru v příštích 17 letech ,ale je jistě lepší moci se osobně "pomazlit" s kamenem z Marsu ve své laboratoři, než jenom zkoumat nějaké obrázky z Curiosity a číst chemické rozbory složení tamní půdy.


P.S. V tomto případě je opravdu :"Lepší vrabec v hrsti, než holub na střeše" !!! Holubem je ovšem míněn Curiosity !!



http://www.chinadaily.com.cn/china/2012-10/10/content_15808413.htm


Jan Balabán - 19/1/2013 - 22:50

TO : Jiří Hošek

USA by v r.2013 musely velmi výrazně navýšit počet startů asi ze 17 loni na 25 letos = + 50 %. Uvidíme. V USA stále ještě nejsou dořešeny závažné finanční potíže, které můžou do těchto plánů v kosmu promluvit. USA už překročily svůj povolený limit státního dluhu = 16 394 000 000 000 Dolarů a nyní žijí už jenom z peněz v penzijním fondu federálních zaměstnanců. Je to jakési provizorní, celkem ubohé a zoufalé řešení.



http://www.novinky.cz/ekonomika/285575-v-usa-hrozi-prasknuti-matky-vsech-financnich-bublin-varuji-ekonomove.html

http://www.akcie.cz/odborne-clanky/107847-v-evrope-se-drasticky-skrtaji-vydaje-v-usa-se-zase-zadluzuji/


Alchymista - 19/1/2013 - 22:52

To mi teda vôbec ako "dobrý nápad" nepripadá...


x - 19/1/2013 - 22:53

Ne všechny starty v USA jsou také finncovýny jen z veřejných peněz - část jsou plně komerčně finnacováný starty například telekomunikačních družic.


Agamemnon - 19/1/2013 - 23:12

quote:
Ne všechny starty v USA jsou také finncovýny jen z veřejných peněz - část jsou plně komerčně finnacováný starty například telekomunikačních družic.


velmi mala cast... americke nosice su tak drahe, ze na nich lietaju len vladne zakazky...
v podstate vynimkou moze byt len nejakych par startov f9 - nejake 2-3, zavisi asi od ses...
americki sukromni satelitni operatori (telekom) vyuzivaju zahranicne nosice, ktore su vyznamne lacnejsie (a to dokonca aj europsky tazky nosic ariane 5)


Jiří Hošek - 19/1/2013 - 23:47

quote:
TO : Jiří Hošek

USA by v r.2013 musely velmi výrazně navýšit počet startů asi ze 17 loni
Loni jich bylo 13.


Jiří Hošek - 19/1/2013 - 23:50

quote:
Čína má dobrý záměr a to přivézt z Marsu vzorky horniny do roku 2030 zpět na Zem. Nevím, jaké jsou plány USA a Ruska v tomto směru v příštích 17 letech
To je tím, že čtete jen čínské deníky.


Agamemnon - 20/1/2013 - 08:57

- pocty startov usa:
usa uz mali roky aj s cca 30 startmi... oni na to maju vybavenie aj skusenosti... tych 25 startov nie je pre nich ziaden rekord ani nic nove... takze v pohode...

- navrat vzoriek z marsu:
je plan, kde to nasa urobi v 2024


yamato - 20/1/2013 - 10:00

NASA dokazala poslat na mars tonovy rover vybaveny chemickym labakom, co mi pride lepsi a hlavne realny "vrabec v hrsti", nez nejaky plan ciny na navrat vzorkov, hoci k marsu este neposlala ani sondu, nijaky lander, nic. Navratova misia je ten "holub na streche"

Ovsem nie pre Jana, pre neho je cinsky zamer viac ako americka realita Holt ideologia...


novák - 20/1/2013 - 10:20

quote:
Ovsem nie pre Jana, pre neho je cinsky zamer viac ako americka realita Holt ideologia...


Že by se nakazil Davidovou logikou?


Jan Balabán - 20/1/2013 - 10:51

TO : agamemnon

Pokud by USA přivezly vzorky z Marsu roku 2024 a Čína 2028 , pak to znamená, že na USA - "stáhla ztrátu" - už jen na 4 roky. Třeba ve startu kosmonauta to bylo plných 41 let /Glenn = 1962, Čína = 2003/. Takže - "dotahování" - na celé čáře.

Roku 2011 poprvé Čína předstihla USA v počtu startů, roku 2012 podruhé, letos uvidíme. Zatím víme, že HDP Číny loni stoupl o 7,8 % na 8,26 bil. USD , USA měly HDP zhruba 15,8 bil. USD . Čína = 52 % HDP USA = přehoupla se poprvé přes polovinu HDP USA. To se bude dále zlepšovat a tak čínská kosmonautika bude dostávat stále větší penízky ze stále mohutnějšího HDP , USA zdá se budou muset naopak do budoucna výrazně šetřit, jinak nastanou vážné potíže.


http://www.space.com/14048-china-satellite-launch-breaks-rocket-record.html

http://www.space.com/11590-photos-china-space-station-tiangong-images.html


dodge - 20/1/2013 - 11:26

quote:
quote:
Ovsem nie pre Jana, pre neho je cinsky zamer viac ako americka realita Holt ideologia...


Že by se nakazil Davidovou logikou?


Ale tím že jí převrátil naruby.


yamato - 20/1/2013 - 11:30

a ci to nebude tym, ze cina teraz vypusta do kozmu vsetko to, co tam amici vypustili uz pred 20 rokmi... ked dohante, samozrejme mate vyssiu aktivitu. To sa netyka len kozmu...


x - 20/1/2013 - 13:42

Přesně tak USA má již svůj GPS dávno plně funkční a teď ho pouze jen výměnami družic udržuje v chodu.
Čína své vlastní GPS teprve buduje a proto je i více startů.


x - 20/1/2013 - 13:48

quote:
pak to znamená, že na USA - "stáhla ztrátu" - už jen na 4 roky.

Ono to není, že by to nešlo u nich dříve - jen to nemá takovou prioritu.
Technologie již na to jsou - pouze start z Marsu nebyl NASA zatím otestován, zbytek již plně ano.
Proto to neznamená, že pokud Čína svůj záměr začne vážne realizovat tak NASA i na příkaz kongresu tento program uskuteční v dřívějším termínu.


-=RYS=- z SE Xperia Pro - 20/1/2013 - 13:59

Jedno klicove info, Cina system Beidou dokoncila a spustila ho pred tydnem. Uz tedy bezi.


x - 20/1/2013 - 14:19

quote:
Jedno klicove info, Cina system Beidou dokoncila a spustila ho pred tydnem. Uz tedy bezi.



Už se o tom zde diskutovalo - běží pouze nad určitým územím, nikoliv celosvětově jako GPS - prostě ještě není uplně dobudován.
Takže se stále jetště buduje.


David - 20/1/2013 - 17:35

Nejen, že se buduje a má omezenou využitelnost, ale jen kopíruje to co mají američané již desítky let.


Jiřík - 20/1/2013 - 21:15

Roku 2011 poprvé Čína předstihla USA v počtu startů, roku 2012 podruhé, letos uvidíme. Zatím víme, že HDP Číny loni stoupl o 7,8 % na 8,26 bil. USD , USA měly HDP zhruba 15,8 bil. USD . Čína = 52 % HDP USA = přehoupla se poprvé přes polovinu HDP USA. To se bude dále zlepšovat a tak čínská kosmonautika bude dostávat stále větší penízky ze stále mohutnějšího HDP , USA zdá se budou muset naopak do budoucna výrazně šetřit, jinak nastanou vážné potíže.

Dovoluji si lehce opravit údaj o čínském HDP. Uvedené číslo se týká srovnání podle tzv. směnných kurzů, což je srovnání dost neobjektivní, jelikož kromě diskutabilních kurzů samotných (viz např. neustálé diskuse o podhodnoceném kurzu čínské měny) nebere v potaz mezinárodní komparaci cenových hladin (když si podle stávajících směnných kurzů proměníte koruny za leva a pojedete do Bulharska a potom za stejný obnos Kč nakoupíte libry a pojedete do Británie, budete se divit, že v první zemi jste za magnáty a v druhé za žebráky). Z tohoto důvodu se častěji používá srovnání HDP/obyvatele podle parity kupních sil (PPS). Podle směrnic OSN jde o jednoznačně preferovanou metodiku mezinárodní komparace, a podle ní vychází čínský HDP za rok 2012 cca 11,5 bilionu USD. Americký HDP (jelikož je v dolarech jakožto národní měně) samozřejmě zůstává na Janem Balabánem uváděné sumě 15,8. bilionu.


Jiřík - 20/1/2013 - 21:21

quote:
kopirovanie je zaklad cinskeho hospodarstva


Yamato, Yamato, ach jo, ta tvoje zaslepená ideologie! KAŽDÝ kopíruje, dokud je to pro něj výhodné, a brání se kopírování, když to pro něj znamená ztrátu. USA kopírovaly v polovině 19. století od daleko rozvinutější Anglie a díky tomu rychle dohnaly odstup. Japonci kopírovali po většinu 20. století, čímž se dostali na tu technickou úroveň, která je zdobí až dosud. O tom ses nezmínil ani slovem (a možná to ani nechceš vidět), ale Číňanům takový přístup klidně vyčítáš jako jediným? Když přitom třeba USA kopírují pořád? Dokonce je to jeden z klíčových úkolů pro jejich Echelon.


Jan Balabán - 20/1/2013 - 22:50

Je výborné, když Čína buduje svůj už čtvrtý kosmodrom na mořském pobřeží na ostrově. Odpálené rakety pak poletí celou svou trasu nad oceánem a kusy kovu z nich odpadající za letu už nebudou strašit místní vesničany jako dosud - viz. odkaz. Pozor si však musí dát místní rybáři .


http://www.dailymail.co.uk/sciencetech/article-1317641/Villagers-stunned-pieces-Chinese-rocket-rain-sky.html


Alchymista - 20/1/2013 - 23:50

quote:
Je výborné, když Čína buduje svůj už čtvrtý kosmodrom na mořském pobřeží na ostrově. Odpálené rakety pak poletí celou svou trasu nad oceánem a kusy kovu z nich odpadající za letu už nebudou strašit místní vesničany jako dosud - viz. odkaz. Pozor si však musí dát místní rybáři
A tiež obyvatelia Filipín, hlavne ostrova Luzon, prípadne aj na Tchajwane...


David - 21/1/2013 - 09:56

Já bych viděl čínskou kosmonautiku z globálního hlediska jako prostředek k tomu, aby se Rusko konečně probudilo z letargie a mylné představy, že má spachtovánu " na věčné časy" druhou příčku v kosmonautice, jakmile Čína postaví suprnosič bude " Ou Wej ".


Jiřík - 22/1/2013 - 17:22

quote:
Já bych viděl čínskou kosmonautiku z globálního hlediska jako prostředek k tomu, aby se Rusko konečně probudilo z letargie a mylné představy, že má spachtovánu " na věčné časy" druhou příčku v kosmonautice, jakmile Čína postaví suprnosič bude " Ou Wej ".

Ten, kdo postaví supernosič nad 100 tun (zatímco ostatní nikoliv) a zajistí pro něj náklad v objemu několik startů ročně, bude absolutní jednička, ať to bude kdokoliv.


kratas - 22/1/2013 - 17:59

quote:
Ten, kdo postaví supernosič nad 100 tun (zatímco ostatní nikoliv) a zajistí pro něj náklad v objemu několik startů ročně, bude absolutní jednička, ať to bude kdokoliv.


Ono totiz to co se do toho nalozi muze byt nekolikrat drazsi nez samotna raketa.


Jan Balabán - 23/1/2013 - 22:49

Zajímavé záběry z výroby nosiče CZ-5 /stejná úroveň jako na Západě/ a také první úvahy o nosiči CZ- 9, který by mohl být po případném schválení vývoje hotov do roku 2025 a který by měl tah motorů /možná !/ - 5200 tun /Saturn-5 měl 3400 tun/. Doufejme, že stavba CZ- 9 bude v Číně opravdu schválena - mohl by to být skvělý nosič a důstojný nástupce kdysi famozního Saturnu -5 , Energia zdechla rychle na nedostatek peněz a Rakatoplán se nakonec ukázal 100 krát dražší nosič, než se počítalo původně v plánech. Když mohl kdysi vynikající Saturn- 5 postavit důstojník SS , proč by nemohli podobně vynikající nosič stejné třídy dnes postavit čínští komunisti ???



http://www.americaspace.com/?p=22881


Jan Balabán - 23/1/2013 - 23:09

Lidé se dnes celkem oprávněně dohadují, co je to za věc zavěšenou pod bombardérem H-6. Vypadá to nejspíše jako menší verze amerického kosmického robotického letounu X - 37 B. Bylo by výborné, kdyby Čína také špiclovala USA z kosmu těmito chytrými věcičkami, nikoho by to nebolelo a všichni by mohli být spokojeni.



http://www.space.com/18410-china-space-plane-project-mystery.html


Jiří Hošek - 23/1/2013 - 23:20

quote:
první úvahy o nosiči CZ- 9
http://www.americaspace.com/?p=22881

Tento odkaz na nosič CZ-9 dal xChaos už před půl rokem (19.7.2012) v tématu Čína - nosič CZ-5. Nevím o žádném pokroku od té doby.


friendly_allien - 24/1/2013 - 07:55

quote:
... Doufejme, že stavba CZ- 9 bude v Číně opravdu schválena - mohl by to být skvělý nosič ...
... Bylo by výborné, kdyby Čína také špiclovala USA z kosmu těmito chytrými věcičkami, nikoho by to nebolelo a všichni by mohli být spokojeni.


Pane Balabán,
nechtěl jsem se vyjadřovat tímto způsobem, ale už mi to nedá: Vaše příspěvky jsou tak naivně neobjektivní a jednostranně pročínské, že i malé dítě to nebaví číst. Připomínáte mi člověka, který je rád že mu hoří vlastní dům a raději chválí nové tapety u sousedů.

Ve výsledku své milované Číně, její reputaci a svojí hodnověrnosti velmi škodíte. Zkuste se o tom zamyslet ...


Jan Balabán - 24/1/2013 - 09:01

TO : friendly

Každé malé dítě školou povinné dnes jasně vidí, že žijeme ve velké době, době, kdy 100 let trvající světová politická a ekonomická dominance USA jasně končí, končí kvůli Číně. A probíhá to rychle, zbývá asi tolik let, kolik stačí dítěti na absolvování 9 roků základní školy. Vás snad nefascinuje to, že se Čína za 30 let proměnila tak neuvěřitelným způsobem, jaký dosud světové dějiny nikdy nezaznamenaly ???

Před 30 lety tam bylo 70 % negramotných, panovaly tam hladomory, kdo měl jízdní kolo, byl považován za bohatého, ...atd, atd. Dnes Čína soupeří s USA o nejvýkonnější superpočítač, prodává se tam víc nových osobních aut, než v USA , z toho 1 000 000 kusů Porsche, Audi, BMW a Mercedes, Čína je největším světovým trhem smartphonů a největším výrobcem a exportérem prakticky všeho, vyvíjí vlastní nosič CZ-5 o nosnosti 25 tun, uvažuje o nosiči na 130 tun, má 4 kosmodromy , nejdelší síť rychlých železnic pro jízdu nad 300 km/h, do 3 let bude mít Peking největší letiště světa , co do počtu odbavených osob, čínské přístavy jsou největší na světě už dávno, čínští turisté v Evropě utratí za den na osobu více jak turisté z USA nebo Japonska,....



P.S. Nevím, co máte proti mému názoru :"Pokud bude CZ-9 opravdu schválena, tak by to mohl být skvělý nosič." Vás snad nová raketa o startovacím tahu 5000 tun !!! nezajímá ??? Po ekonomickém fiasku raketoplánu, který při startovací váze asi 2000 tun vynášel maximálně 30 tun nákladu = asi jako Proton a krátkém životě nadějné Energie by to mohl být zajímavý program, na který tady všichni čekáme.

Škodit někomu tím, že vypočítávám jeho zřejmé jasné a nezpochybnitelné úspěchy ??? Představte si, že vaše dítě bude tak geniální, že absolvuje vysokou šolu s červeným diplomem va svých 14 letech - to je dnes příklad Číny. Nebudete o tom úspěchu svého dítěte všude breptat ?? To by jste byl divný rodič ! To já bych se chlubil.


Agamemnon - 24/1/2013 - 09:35

- x-37 nie je spionazna lod...
- oni sa uz teraz vsetci sleduju z vesmiru... na to nepotrebuju takuto lod, ani x-37, ani nic podobne...
- testy tej lode su inak fajn vec

btw...
je uplne nezmyselne vypisovat na kosmo fore, kto kolko aut nakupi, alebo kolko utrati na dovolenkach v europe... predpokladam, ze ste natolko inteligentny, ze si to uvedomujete, a tieto nezmysly vypisujete naschval, aby ste vytocili ludi... ak nie, tak to je problem...
ale kazdopadne by ste sa mohli prestat spravat ako male decko a prestat tieto nezmysly pisat... stale sme na fore o kozmonautike... nie o politike, ani o turistike, ani o autach... vy v kazdom prispevku, ktory tu napisete, zavediete nejaky off-topic nezmysel, ktory neprinasa absolutne vobec nic do diskusie... je to skutocne otravne a nemiestne...
[Edited on 24.1.2013 Agamemnon]


yamato - 24/1/2013 - 10:14

ale lide v cine se z toho urcite tesi


Sinuhet - 24/1/2013 - 10:39

quote:
TO : friendly

Každé malé dítě školou povinné dnes jasně vidí, že žijeme ve velké době, době, kdy 100 let trvající světová politická a ekonomická dominance USA jasně končí, končí kvůli Číně. A probíhá to rychle, zbývá asi tolik let, kolik stačí dítěti na absolvování 9 roků základní školy. Vás snad nefascinuje to, že se Čína za 30 let proměnila tak neuvěřitelným způsobem, jaký dosud světové dějiny nikdy nezaznamenaly ???

Před 30 lety tam bylo 70 % negramotných, panovaly tam hladomory, kdo měl jízdní kolo, byl považován za bohatého, ...atd, atd. Dnes Čína soupeří s USA o nejvýkonnější superpočítač, prodává se tam víc nových osobních aut, než v USA , z toho 1 000 000 kusů Porsche, Audi, BMW a Mercedes, Čína je největším světovým trhem smartphonů a největším výrobcem a exportérem prakticky všeho, vyvíjí vlastní nosič CZ-5 o nosnosti 25 tun, uvažuje o nosiči na 130 tun, má 4 kosmodromy , nejdelší síť rychlých železnic pro jízdu nad 300 km/h, do 3 let bude mít Peking největší letiště světa , co do počtu odbavených osob, čínské přístavy jsou největší na světě už dávno, čínští turisté v Evropě utratí za den na osobu více jak turisté z USA nebo Japonska,....



P.S. Nevím, co máte proti mému názoru :"Pokud bude CZ-9 opravdu schválena, tak by to mohl být skvělý nosič." Vás snad nová raketa o startovacím tahu 5000 tun !!! nezajímá ??? Po ekonomickém fiasku raketoplánu, který při startovací váze asi 2000 tun vynášel maximálně 30 tun nákladu = asi jako Proton a krátkém životě nadějné Energie by to mohl být zajímavý program, na který tady všichni čekáme.

Škodit někomu tím, že vypočítávám jeho zřejmé jasné a nezpochybnitelné úspěchy ??? Představte si, že vaše dítě bude tak geniální, že absolvuje vysokou šolu s červeným diplomem va svých 14 letech - to je dnes příklad Číny. Nebudete o tom úspěchu svého dítěte všude breptat ?? To by jste byl divný rodič ! To já bych se chlubil.



Jan Balabán - 24/1/2013 - 10:44

TO : agamemnon

Já jsem se ve svém posledním příspěvku o plánované CZ- 9 a zajímavé raketě pod letounem H-6 , připomínající X-37B, přísně držel kosmonautiky. Byl jsem ovšem ihned napaden panem Friendly, že tady nemístně vychvaluji Čínu a že vlastně ani není proč. No tak jsem tomuto diskutujícímu chtěl ukázat, že "obdiv" k pokrokům v tomto státě je na místě ve všech oblasech techniky a ekonomiky.

Já si třeba myslím, že hovory o úrovni ekonomiky v té které zemi s kosmonautikou velmi silně souvisí !! Třeba USA, nyní řeší své obří státní dluhy = je ohrožen rozpočet NASA a zcela konkrétní projekty v kosmu. Rovněž, když zde zmíním růst HDP v Číně o 8 % ročně, tak z toho lze odvodit /přibližně/, že díky silně rostoucím příjmům státního rozpočtu budou rychle kynout i peníze pro zdejší kosmonautiku.


Když se podíváte na sportovní stránky českých deníků,, tak se tam také nedočtete jenom to, že fotbalista Horvát dal včera 3 góly a Kweuke jeden ,ale také třeba to, že díky ekonomické krizi v ČR lidé šetří , nechodí na zápasy, neplatí a to dále ovlivňuje klubové kasy, platy hráčů atd.Takže celý český fotbal vůbec nazávisí na umění hráčů na hřišti ,ale na tom, jak nám šlape ekonomika a kolik je peněz. To se píše ve sportu v denících, proto já píšu zase tady o ekonomice ve vláknu kosmonautiky - strašně úzce to totiž souvisí. Je jistě moc hezké, když pan Bush v letech hojnosti /2004/ americké ekonomiky stanovil národní cíl Měsíc do roku 2020, když potom pan Obama pod tíhou největší ekonomické krize od roku 1929 zase tyto plány musel zrušit. Není tedy na místě tuto fiskální krizi zmiňovat, když zavinila zrušení Programu Apollo21 století ?? Je to hlavní důvod, hlavní příčina, hlavní potíž dneška a my o tom nesmíme mluvit ??


Sinuhet - 24/1/2013 - 11:00

quote:
quote:
TO : friendly

Každé malé dítě školou povinné dnes jasně vidí, že žijeme ve velké době, době, kdy 100 let trvající světová politická a ekonomická dominance USA jasně končí, končí kvůli Číně. A probíhá to rychle, zbývá asi tolik let, kolik stačí dítěti na absolvování 9 roků základní školy. Vás snad nefascinuje to, že se Čína za 30 let proměnila tak neuvěřitelným způsobem, jaký dosud světové dějiny nikdy nezaznamenaly ???

Před 30 lety tam bylo 70 % negramotných, panovaly tam hladomory, kdo měl jízdní kolo, byl považován za bohatého, ...atd, atd. Dnes Čína soupeří s USA o nejvýkonnější superpočítač, prodává se tam víc nových osobních aut, než v USA , z toho 1 000 000 kusů Porsche, Audi, BMW a Mercedes, Čína je největším světovým trhem smartphonů a největším výrobcem a exportérem prakticky všeho, vyvíjí vlastní nosič CZ-5 o nosnosti 25 tun, uvažuje o nosiči na 130 tun, má 4 kosmodromy , nejdelší síť rychlých železnic pro jízdu nad 300 km/h, do 3 let bude mít Peking největší letiště světa , co do počtu odbavených osob, čínské přístavy jsou největší na světě už dávno, čínští turisté v Evropě utratí za den na osobu více jak turisté z USA nebo Japonska,....



P.S. Nevím, co máte proti mému názoru :"Pokud bude CZ-9 opravdu schválena, tak by to mohl být skvělý nosič." Vás snad nová raketa o startovacím tahu 5000 tun !!! nezajímá ??? Po ekonomickém fiasku raketoplánu, který při startovací váze asi 2000 tun vynášel maximálně 30 tun nákladu = asi jako Proton a krátkém životě nadějné Energie by to mohl být zajímavý program, na který tady všichni čekáme.

Škodit někomu tím, že vypočítávám jeho zřejmé jasné a nezpochybnitelné úspěchy ??? Představte si, že vaše dítě bude tak geniální, že absolvuje vysokou šolu s červeným diplomem va svých 14 letech - to je dnes příklad Číny. Nebudete o tom úspěchu svého dítěte všude breptat ?? To by jste byl divný rodič ! To já bych se chlubil.






Když tak opěvujete Čínu, tak je zapotřebí mít komplexnější pohled :

1. Rozvoj Číny je "extenzivní", tj. závislý především na laciné pracovní síle (viz.cca 120 mil. bezprávných novodobých otroků)
2. Čína nerespektuje mezinárodní úmluvy (tj.patentová práva, licenční smlouvy ap.)
3. V Číně platí pracovní právo jen pro cca 10% zaměstnanců, důchody pobírá jen cca 12% občanů !
4. Komunističtí bossové beztrestně vládnou jak místně (v provinciích), tak v rezortech. Je zde neuvěřitelná korupce (nekontrolovatelná) !
5. Je zde neuvěřitelný národnostní útlak (činofikace)
6. Ročně probíhá tisice stávek !
7. Čína neuvěřitelně zbrojí (největší přírůstky za posledních 5 let ! Z 50 mld USA na dnešních 120 mld.USD !

Máte ale pravdu, že kosmonautika je odrazem onoho vzestupu ! Její globální rozvoj je jistě ohromující ! Ale stále má co dohánět ! Pořád je na úrovní Ruska (SSSR) začátku 70-tých let), Soljut 1 ! Uvidíme, jestli zrovna kosmonautika dostane prioritu stranických orgánů - jestli bude např. přistání (s lidmi) na Měsíci jejich cílem ! My fandové kosmonautiky bychom jistě přivítali nové závody o Měsíc !


Jan Balabán - 24/1/2013 - 11:02

TO : agamenon

Bývalý analytik CIA Alen Thomson označil letoun X-37B za cituji :"Rychlý špionážní stroj US Army" - viz. můj odkaz. Je zajímavé, že Vy víte více jak analytici CIA pane Agamemnon , můžete mi říci, v kterém křídle Pentagonu úřadujete ?? Rád vás tam navštívím, pokud věci sledujte z internetu odněkud z Bánovců ned Bebravou nebo Kysaku u Košic, pak vás - "moc neberu". Na X-37B provozovaný armádou USA panují rozdílné názory i ve vědecké elitě ,tak prosím trapně neopravujte ty, kteří si z uváděných možných variant vyberou jeden názor, kterému věří. Vy jste na 100 % přesvědčený, že X-37B nevyfotil během letu nic v Číně ani Rusku ?? Dokažte mi to !



http://m.ihned.cz/c1-59001770-raketoplan-x-37b-opet-krouzi-na-obezne-draze-mise-kosmickeho-vytrvalce-jsou-tajne


Jan Balabán - 24/1/2013 - 11:10

TO : Sinuhet

nechci téma dále rozvíjet, jenom dvě věci :


1. A kolik stávek máte v Evropě ?? Španělsko, Řecko ale i ČR ?

2. Turecko je země NATO - a jak řeší národnostní požadavek svých 12 milionů Kurdů na vlastní stát ?? Jednoduše, vraždí je po tisících.

P.S. Byl bych v soudech o "špatné Číně" opatrnější, v USA kolem roku 1910 byla také "zajímavá pracovní doba" i práva dělníků. Vše je vývoj v čase.


Milan081 - 24/1/2013 - 11:12

Podle mne je to naprosto idealni stroj krome jineho na DOTANKOVANI supr drahych spionaznich druzic a nejen to v nakladovem prostoru funkcni robonaut par nastroju a nahradnich dilu a takovy veci jako vymena baterie nebo panelu neni nic nemozneho - zvlast pokud byli vojenti kostrukteri natolik predvidaviaby na to ty druzice apson predbezne pripravily


yamato - 24/1/2013 - 11:29

Jane, rozvoj v cine nas vsetkych tesi tak ako teba, len k tomu nepiseme take litanie a neberieme to tak nekriticky Jedna zasadna chyba, ktoru robis - doterajsi vyvoj extrapolujes do buducna. Cina v poslednych dekadach rastla neuveritelnym tempom, ale tento rast nebude nekonecny. Priestor na investicie a lacny export sa jedneho dna vycerpa a dosahovat 10% cisla bude stale tazsie a tazsie. Uz dnes, ked sa cina po slabsom obdobi "vratila" na uroven tusim 7,6%, sa to povazuje za ulavu a uspech. Co prinesie buducnost je nejasne, ale uz dnes je jasne ze struktura svetovej ekonomiky sa zmeni. Nastava tzv. deglobalizacia, o ktorej som tu meditoval uz dlhsie, dnes je na to uz aj odborny vyraz Firmy sa vracaju domov. Cinska exportna ekonomika sa bude musiet zmenit na ekonomiku spotrebnu. Ake cisla bude mat potom, to sa ukaze.

Jedna paralela - JuEsEj. Pamatam si ze kratko po prevrate, ked som bol este maly, sa USA vseobecne vnimali ako krajina neobmedzeneho bohatstva, kde maju vsetci vsetko. Pred r.2001 uz sme boli trochu rozhladenejsi a vedeli sme ze USA ma tiez svoje problemy a nedostatky, ale vseobecne panovala zhoda ze je to neotrasitelna svetova supervelmoc. Potom prisla vojna proti terorizmu, financna kriza, a dnes (r.2013) sa hovori o USA ako o padajucom obrovi. V priebehu 10 rokov sa vyhlad do buducna otocil o 180 stupnov.

Co tym chcem povedat je, ze extrapolacia dobuducna nefunguje. A ak vsetci maju rovnaky nazor (napr. ze cina je dalsia svetova supervelmoc) tak historicko-statisticky sa skoro vzdy stane nieco uplne ine.


PINKAS J - 24/1/2013 - 11:37

Myslím že pro Čínu nejdůležitější krok v kosmonautice bude nový kosmodrom na ostrově Hai Nan. Má ideální polohu, blízko průmyslově rozvinutých měst, v nízké zeměpisné šířce. Proti tomu budou Rusové s Vostočnym vždy v nevýhodě. Ledaže by zakotvili plošinu Sea Launch někde u Cam Ranh (Vietnam), aby měli k ní blízko od Vladivostoku i Vostočného. V Can Ranh ostatně měli vojenskou leteckou základnu. Dnes je z ní mezinárodní letiště soužící hlavně nádhernému přímořskému letovisku Nha Trang. Sea Lounch je však příliš specializovaný na jeden typ rakety,


Agamemnon - 24/1/2013 - 12:05

@Jan Balabán:
- bezne tu pisete nezmyselne off-topic prispevky o vsetkom moznom... tak sa teraz neohanajte nejakym jednym prispevkom... zvycajne to robite bez toho, aby vam ktokolvek cokolvek napisal... kludne aj v prvom prispevku, ktory pisete k nejakej teme
- ja som napisal, ze x-37 nie je spionazna lod... to je pravda... oficialne ide o Orbital Test Vehicle (v preklade orbitalna testovacia lod)... nikde som nenapisal, ze x-37 nikdy nic nevyfotili... predpokladam, ze ano...
- ale je nezmysel teraz povazovat x-37 za hlavny spionazny projekt usa... tak ako je nezmysel shenlong povazovat za hlavny spionazny projekt ciny... oboje su testovacie lode pre reusable technology + test platforma pre dalsie veci... to su aj oficialne vyjadrenia usaf, ktory x-37b prevadzkuje... (viem si kludne predstavit, ze na tom budu testovat tech pre bombardery a pod)
- oboje krajiny - ako cina, tak aj usa - plus aj viacero dalsich krajin - maju velku flotilu spionaznych satelitov, ktore su len na to urcene... urcite na to nebudu potrebovat taketo smiesne (v danom kontexte) lietadielka...
- nabuduce citajte, co som napisal, az potom odpovedajte... reagujte na to, co som napisal - nie na to, co si myslite, ze som napisal... ja si velmi dobre uvedomujem vyznam slov, a velmi dobre si dokazem vyvodit, co som napisal... zvycajne pisem priamo, a nesnazim sa podsuvat rozne blbosti medzi riadkami - plus este to, co napisem, nie vzdy je moj nazor, casto pisem reakcie len preto, aby som napisal protiargument, aj ked s nim nesuhlasim - robim to preto, ze vacsina ludi to (vyznam medzi readkami + to, ze pisem svoj nazor na temu) automaticky ocakava a potom pise odpovede na nieco, co som nenapisal, ako vy napr... a ano, robim to naschval...
- prestante pisat nezmyselne off-topic prispevky...


edit:
btw...
z istych dovodov, ktore sa mi tu nechce rozoberat, pretoze by to bol brutal off-topic, ale ktore su logicke a lahko odvoditelne, je mnozstvo penazi, ktore cinania minaju na dovolenkach v europe, uplne nepodstatne... takisto ako je uplne nepodstatne kolko dnes minaju cinania v porovnani s inymi narodmi... absolutne nic to nehovori o tom, ktory narod ma aku kupnu silu...
skuste sa zamysliet, mozno na to pridete...
[Edited on 24.1.2013 Agamemnon]


Sinuhet - 24/1/2013 - 12:16

quote:
TO : Sinuhet

nechci téma dále rozvíjet, jenom dvě věci :


1. A kolik stávek máte v Evropě ?? Španělsko, Řecko ale i ČR ?

2. Turecko je země NATO - a jak řeší národnostní požadavek svých 12 milionů Kurdů na vlastní stát ?? Jednoduše, vraždí je po tisících.

P.S. Byl bych v soudech o "špatné Číně" opatrnější, v USA kolem roku 1910 byla také "zajímavá pracovní doba" i práva dělníků. Vše je vývoj v čase.


Pane Balabáne my ale žijeme v roce 2013 ! Souhlasím, že svět je velice turbolentní ! Víme o Africe ( Súdán, Mali, a jiné a jiné), ale o tom vlastně víme ! Ale co Čína - nevíme prakticky nic ! Buďme spravedliví - nikde to není ideální ! Proto i Váš pohled ať je "vyrovnaný" a ne stranící tak úporně Číně !


Jan Balabán - 24/1/2013 - 14:04

To : agamemnon

Když už je pro vás nepodstatná kupní síla desítek milionů čínských turistů, pak tedy uvedu jediné podstatné číslo a to nominální HDP :


Rok 2000 :

USA = 10 bilionů USD , Čína = 1,3 bil.USD = Čína - 8 krát méně

a o 12 let později , tedy 2012 ?????


USA = 15,8 bil. USD, Čína = 8,26 bil. USD = Čína - 2 krát méně


Pan Yamato z toho dedukuje toto :"Právě teď se tento desítky let trvající trend zcela zlomí a Čína se sesype." USA budou dál kralovat ve všem. Já to nesdílím, myslím, že nastavený trend bude dál pokračovat a do 10 let budeme všichni jak tu diskutujeme svědky vystřídání USA Čínou na pozici největší mocnosti světa - a právě s tím souvisí také ona kosmonautika, kterou myslím od ekonomiky nelze oddělit.


P.S. Já prostě větu typu : "Roku 2012 sice vzrostl HDP v USA o 2,5 %, ale při obrovském dalším růstu státního dluhu o 1 200 000 000 000 Dolarů . V Číně stoupl HDP o 7,8 % při mírném deficitu státního rozpočtu ve výši 1 %." - nemůžu považovat za větu v kosmonautické diskuzi za OFF TOPIC. Právě od toho se odvíjí budoucnost investic, škrtů, plánů, zakázek, výdajů ....... v celé ekonomice a tedy i kosmickém výzkumu. Nemít peníze = nedělat nic , mít měně peněz = škrtat.


Jiřík - 24/1/2013 - 14:26

Máte ale pravdu, že kosmonautika je odrazem onoho vzestupu ! Její globální rozvoj je jistě ohromující ! Ale stále má co dohánět ! Pořád je na úrovní Ruska (SSSR) začátku 70-tých let), Soljut 1 ! Uvidíme, jestli zrovna kosmonautika dostane prioritu stranických orgánů - jestli bude např. přistání (s lidmi) na Měsíci jejich cílem ! My fandové kosmonautiky bychom jistě přivítali nové závody o Měsíc !




Přátelé (Sinuhet, Balabán, Yamato a řada dalších), vaše debata mi silně připomíná rozhovor dvou (a více) hluchých, ale o to víc zfanatizovaných zaslepenců. Takže co k tomu říci:
Čínská expanze je famózní a silně připomíná expanzi USA někdy před 100 lety. Kdo to bude popírat poukazováním na různé vcelku okrajové neduhy tohoto růstu, ten je nekritický blázen. Ale ať je to jak chce, NENÍ to o kosmonautice! O ní, a byl bych rád, kdyby to ve svém pravicovém či levicovém partajním zanícení měl každý na paměti, je až průmět tohoto ekonomického vzestupu do čehokoliv, co s kosmonautikou aspoň trochu hraničí a kam bych já (nikoho nenutím se mnou souhlasit) řadil např. letectví, elektroniku a kybernetiku apod. A na závěr si dovolím poznamenat, že je mým vroucným přáním, aby se v Číně rozhodli napumpovat do vesmíru co nejvíc těch peněz, se kterými si už ani nevědí rady, a co nejvíc urychlit vývoj CZ-9 s cílem ukázat zbytku světa ve vesmíru záda. Protože jen to by mohlo ty líné byrokratické kolosy typu NASA, ESA či Roskosmos přimět k nějaké větší aktivitě.


Alchymista - 24/1/2013 - 14:30

v podstate súhlasím, tiež mi už začínajú vadiť veci s čínskou kozmonautkou súvisiace len okrajovo.
O úrovni čínskeho rastu i jej problémoch už stačilo...


Jan Balabán - 24/1/2013 - 15:27

Počet startů do kosmu v první polovině roku 2012 :


1. Čína - 10

2. Rusko - 9

3. USA - 8


Je to vůbec poprvé , co během půlroku Čína nejčastěji strtovala.


http://english.ruvr.ru/2012_07_06/China-becomes-world-leader-in-number-of-space-launches/


Agamemnon - 24/1/2013 - 15:28

quote:
Když už je pro vás nepodstatná kupní síla desítek milionů čínských turistů


tymto ste presne dokazali, ze vobec nerozumiete, co som napisal...

dakujem...

a este raz:
zacinte pisat k veci


yamato - 24/1/2013 - 17:30

quote:

Pan Yamato z toho dedukuje toto :"Právě teď se tento desítky let trvající trend zcela zlomí a Čína se sesype."



a to som napisal kde? nevkladajte mi slova do ust pane Balabane Ja som napisal ze vyvoj bude pravdepodobne iny ako ocakavame. Jednoducho nemozno ocakavat ze vyvoj pojde dlhodobo tym istym smerom. Ovsem smer ktorym skutocne pojde neviem. Keby som vedel, ucinim prislusne investicie a o par rokov vam pisem z karibiku

Uvediem iny priklad. Na konci Clintonovej vlady mali USA prebytkovy rozpocet. Ekonomika rastla slusnym tempom. Vasou metodou sa dalo z toho dedukovat, ze do 10 rokov bude US dlh podstatne mensi. Ovsem potom sa stalo nieco, co by neprognozoval nikto so zdravym rozumom. USA, svetova supervelmoc, sa stali obetou najvacsich teroristickych utokov v modernych dejinach. Nasledne zahajili 2 vojny, obe viacmenej neuspesne (!!). A potom prisla financna kriza a hypotekarny trh na celom zapadnom svete (!!!) sa zosypal.

Dnes maju USA najvyssi dlh v historii, potacaju sa na hrane recesie a hovori sa o nich ako o byvalej velmoci.

Iny priklad - USSR v 80tych rokoch. Boli prognozy aky bude vyvoj, ako budu stavat vo vesmire, amici proti nim zbrojili ako divi, kazdy ocakaval ze na prelome tisicroci bude svet stale bipolarny. 10 rokov na to USSR neexistoval.

To su tie nepredvidatelne zmeny, o ktorych si myslime ze sa nemozu stat, ale stavaju sa az privelmi casto (cierna labut). A cina nie je imunna, takze je kludne mozne ze o par rokov cojaviem... bude povstanie a cina sa prepadne do obcianskej vojny. Alebo sa ukaze ze v cine je megarealitna bublina, ktora praskne. Alebo sa svetovi vyrobcovia rozhodnu ze v cine sa im uz nepaci a teraz idu do indie... Existuje milion nepravdepodobnych veci, ktore mozu vyvoj uplne zmenit, a vacsinou sa to aj stane.


yamato - 24/1/2013 - 18:15

quote:
v podstate súhlasím, tiež mi už začínajú vadiť veci s čínskou kozmonautkou súvisiace len okrajovo.
O úrovni čínskeho rastu i jej problémoch už stačilo...


no ved hej. V Suvislostiach som napisal, ze nesuhlasim ale nebudem to dalej rozoberat, a zniesla sa na mna taka palba ze stalingrad... tak ja neviem, niekto sa asi potrebuje hadat


Jan Balabán - 24/1/2013 - 18:19

TO : yamato

Tendencí celého světa je pokrok a bohatnutí, kdysi nesmírně chudé státy /USA, Francie,Německo,Japonsko,Česko,Rakousko, Holandsko,Anglie, Belgie,...... atd, atd. jsou dnes bohaté, neznám trvalý opačný proces, tedy nějaký stát bohatý bude už trvale jenom chudnout a chudnout . A pravidlem je,že stát , který je chudý a staví tak na zelené louce nové fabriky roste z počátku rychleji, jak ti už bohatí . Tedy , když se podařilo zbohatnout : Němcům, Japoncům, Korejcům, Američanům, Angličanům, Čechům, Rakušanům, Španělům,....atd. atd., proč to neočekávat u Číny ??? Jsou snad blbí oproti výše jmenovaným národům ??

Ještě jenom k onomu SSSR , ten měl "dvojí smůlu" :

1. Existoval u něj opravdový socialismus, který v Číně neexistuje , tam je kapitalismus

2. SSSR se skládal z 15 republik a z 300 mil. občanů bylo jen 150 mil. Rusů , nacionalismus v republikách byl obrovský a proto rozpad. V Číně žije 92 % Číňanů, jen 8 % - "ostatních". Rozpad tam nehrozí.


Ale pojďme se už konečně zase bavit o kosmonautice ! Tohle tu opravdu nevyřešíme !


alamo - 24/1/2013 - 18:40

quote:
Ale pojďme se už konečně zase bavit o kosmonautice ! Tohle tu opravdu nevyřešíme !


zdá sa že ste na čínu odborník pán Balabán
nevyskytli sa v poslednom čase v číne, nejaké prípady choroby koro?
http://yesterday.sg/reflections/the_great_koro_epidemic_of_1967/


Jan Balabán - 24/1/2013 - 18:46

Co si opravdu přeju a je to v zájmu nás všech, je asi toto :


2014 - Čína oznamuje zahájení prací na nosiči CZ-9.

2022 - První start CZ-9

2025 - CZ-9 startuje popáté s bloky čínské stanice MIR-II , váha jednoho válce 100 tun = čtyři válce o velikosti Skylabu jsou připojeny na jeden centrální válec s celkem 10 stykovacími uzly . Váha stanice i se zásobovacími loděmi = 550 tun, obyvatelný prostor 2000 metrů krychlových, posádka 12 lidí ,z toho 6 míst Čína nabídne /po rozpadu ISS a jejím konci severně od Austrálie/ občanům USA a Evropy

2030 - CZ-9 dopravuje první Číňany na Měsíc

2032 - začíná stavba stálé čínské měsíční základny pro 6 kosmonautů, CZ-9 k ní létá se zásobami a novou posádkou jednou za půl roku , dvě místa ze šesti Čína nabídne na Měsíci občanům USA a Evropy



P.S. Na první start nosiče CZ-9 z ostrova Chajnan roku 2022 bude možné si v ČR zakoupit lístky , ke stání za 180 Dolarů a k sezení za 240 Dolarů. Čedok bude organizovat tyto návštěvy spojené s koupáním v místním krásném moři , polopenzí a ubytováním v penzionu za bratru snesitelných 18 000 Kč na osobu /pobyt bude trvat jen 5 dní/ plus zmíněná suma nutná k zaplacení podívané na kosmodromu . Fotografování startu superrakety na kosmodromu Wen-chang je samozřejmě pro všechny senzacechtivé turisty povoleno bez omezení, ovšem vzhledem k hmotnosti startující rakety kolem 3200 tun je tribuna pro veřejnost umístěna v bezpečné vzdálenosti 4 kilometrů. Proto je nutné míti fotoaparáty s dostatečným zoomem nejméně 12 a ideální je také stativ.



P.S. Tolik k budoucím čínským plánům v kosmu, jak je vidím já ,odtud z ČR, začátkem roku 2013.


alamo - 24/1/2013 - 18:58

quote:
Čína oznamuje zahájení prací na nosiči CZ-9.


hm.. môj názor na supernosiče je tu dosť známi..
vždy keď na ne príde reč, napadá ma otázka "tu si niekto niečo kompenzuje?"
preto ma napadla tá choroba koro.. ktorá je takpovediac špecifický čínsky psichosociálny fenomén


yamato - 24/1/2013 - 19:01

pane Balabane, bude to zniet prekvapivo, ale ja dufam ze mate pravdu. Vsetkym cinanom prajem bohatstvo, prosperitu a dost zdrojov na take uslachtile ciele, ako je vesmirny vyskum.
Moje komentare smeruju k tomu, ze svet nie je takyto jednoduchy. Stanu sa veci, ktore neocakavame, a budu mat nasledky, s ktorymi nepocitame. Takze hoci cina dnes pekne rastie, nemozno si byt isty ziadnymi prognozami. Mozeme len dufat ze toho stihnu na poli kozmonautiky co najviac, kym sa im hospodarsky dari.


Sinuhet - 24/1/2013 - 20:02

quote:
Co si opravdu přeju a je to v zájmu nás všech, je asi toto :


2014 - Čína oznamuje zahájení prací na nosiči CZ-9.

2022 - První start CZ-9

2025 - CZ-9 startuje popáté s bloky čínské stanice MIR-II , váha jednoho válce 100 tun = čtyři válce o velikosti Skylabu jsou připojeny na jeden centrální válec s celkem 10 stykovacími uzly . Váha stanice i se zásobovacími loděmi = 550 tun, obyvatelný prostor 2000 metrů krychlových, posádka 12 lidí ,z toho 6 míst Čína nabídne /po rozpadu ISS a jejím konci severně od Austrálie/ občanům USA a Evropy

2030 - CZ-9 dopravuje první Číňany na Měsíc

2032 - začíná stavba stálé čínské měsíční základny pro 6 kosmonautů, CZ-9 k ní létá se zásobami a novou posádkou jednou za půl roku , dvě místa ze šesti Čína nabídne na Měsíci občanům USA a Evropy



P.S. Na první start nosiče CZ-9 z ostrova Chajnan roku 2022 bude možné si v ČR zakoupit lístky , ke stání za 180 Dolarů a k sezení za 240 Dolarů. Čedok bude organizovat tyto návštěvy spojené s koupáním v místním krásném moři , polopenzí a ubytováním v penzionu za bratru snesitelných 18 000 Kč na osobu /pobyt bude trvat jen 5 dní/ plus zmíněná suma nutná k zaplacení podívané na kosmodromu . Fotografování startu superrakety na kosmodromu Wen-chang je samozřejmě pro všechny senzacechtivé turisty povoleno bez omezení, ovšem vzhledem k hmotnosti startující rakety kolem 3200 tun je tribuna pro veřejnost umístěna v bezpečné vzdálenosti 4 kilometrů. Proto je nutné míti fotoaparáty s dostatečným zoomem nejméně 12 a ideální je také stativ.



P.S. Tolik k budoucím čínským plánům v kosmu, jak je vidím já ,odtud z ČR, začátkem roku 2013.


Pane Balabáne vy jste skutečně ten pravý prognostik ! Je vidno, že máte rád věci v ideálních líniích ! Vše má ale logické - vývojové překážky a v čínských podmínkách i ty společenské !

1. Vy víte jaké budou priority čínských komunistů ? Budou si muset
zajistit suroviny - budou zbrojit !
2. K zajištění zdrojů např. v Africe budou opět zbrojit !
3. Vnitřní problémy budou vést orgány opět ke zbrojení !
Zde si opět připomeňme jak "Vietnam" zbrzdil USA v pokračování
projektu Apollo !
4. Jak bude řešit Čina onu korupci ? Přece víte, že provinční ks
bossové jsou dnes miliardáři !

Uvidíme co se tedy z této vaší prognózy vyplní ! Ano optimizmus je na místě !
Já osobně vidím pronikání do kosmu jako obrovskou kooperaci všech zemí ! Ne Čína, jak prognózujete, ale spojené úsilí všech agentur i té čínské včetně soukromníků (Musků) !






chlmcan - 25/1/2013 - 09:53

Pane Balabáne je to pekna myslienka (CZ-9, MIR-II, Mesic) ale bohuzial sa bojim aby to nedopadlo ako v USA v 70-tych rokoch, ked po pociatocnom nadseni nad letmi na mesiac a skylabom sa zistilo ze vsetko je ekonomicky velmi narocne a pre jednu krajinu financne neunosne.

Radsej by som videl plan kedy namiesto 100 tonoveho monstra budu mat nieco okolo 50 ton (ako falcon heavy), ktory mozu v pohode pouzivat aj na rozne ine misie (automaticke sondy k planetam, asteroidom, geo misie) ale s 1/5 cenou za let :-)

namiesto 100 tonovych valcov pri MIR-II ist cestou 50 tonovych nafukovaciek (ako Bigelow) s pripadnou jednoduchsou vymenou a mozno aj vecsim vnutornych priestorom (predsa len vnutorny priestor rakety neni nafukovaci :-P )

namiesto jednorazovych missi na mesiac (kde kazdy let bude rovnako drahy) radsej v pociatocnej euforii vybudovat infrastrukturu:
1. precerpavajucu stanicu na leo ktoru moze v pohode obsluhovat 50 tonova raketa a ktoru budu moct jednoducho prenajimat aj ostatnym
2. vesmirny tahac, ktory bude v pohode schopny pendlovat medzi zemou a mesiacom a ktory bude univerzalny, takze po doplneni paliva bud odtiahne naklad (motor typu Vasimr nastaveny na maly tah ale velky isp) alebo modul s ludskou posadkou (vasimr nastaveny na vysoky tlak aby sa tam rychlejsie dostal) a takisto jednoducho prenajimatelny ostatnym
3. univerzalny mesacny pristavaci modul, ktory zachyti naklad od vesmirneho tahaca a opakovane s nim pristane na mesiaci

Ked sa toto podari, tak verim v udrzatelnu mesacnu zakladnu, pretoze financna efektivita bude vysoka. Ked pojdu cestou USA v 70 rokoch tak s velmi vysokou pravdepodobnostou aj skoncia ako USA, po par letoch jednoducho dojdu argumenty na vysoke financne zatazenie, ludia (okrem nadsencov) budu jednoducho proti.

----

len jedna otazka, zatial som zachytil snahu ciny vybudovat vesmirnu stanicu, pristat na mesiaci so sondami a rovermi a potom asi aj s ludmi a poslat sondy k asteroidom. Maju aj ine missie? Povedzme nejake sondy k planetam? Nejaky zakladny vyskum? Alebo toto je zatial mimo ich terajsieho snazenia?


pospa - 25/1/2013 - 10:08

quote:
Maju aj ine missie? Povedzme nejake sondy k planetam?
viz vlákno "Čínské plánované starty družic"
http://www.kosmo.cz/modules.php?op=modload&name=XForum&file=viewthread&tid=1295&page=3


alamo - 25/1/2013 - 13:51

koľko s tých čínskych štartov pripadlo na "komerčné aktivity"?
telekomunikačné satelity konkrétne..
a s toho, koľko telekomunikačných satelitov vypustili, pre nejakého zahraničného zákazníka?


Agamemnon - 25/1/2013 - 14:02

co som to rychlo prebehol... tak to vyzera takto:
rok 2012 - 19 startov...
komercne boli 2 - jeden cinsky, jeden turecky...
+ este letel 1 venezuelsky, ale neverim, ze ten bol komercny
[Edited on 25.1.2013 Agamemnon]


alamo - 25/1/2013 - 14:10

a ten turecký, satelit turci mali vlastný alebo im ho postavili číňania?
ak sa to dá zistiť..
..
dá..
http://www.spacedaily.com/reports/China_launches_Turkish_satellite_state_media_999.html
postavili si ho turci sami.. a nie je telekomunikačný, ale opovedal by som "sledovací" [Upraveno 25.1.2013 alamo]


Agamemnon - 25/1/2013 - 14:20

hehe...
ale ten cinsky satelit postavila thales alenia tj. europania


friendly_allien - 25/1/2013 - 19:06

quote:
TO : agamenon

Bývalý analytik CIA Alen Thomson označil letoun X-37B za cituji :"Rychlý špionážní stroj US Army" - viz. můj odkaz. Je zajímavé, že Vy víte více jak analytici CIA pane Agamemnon , můžete mi říci, v kterém křídle Pentagonu úřadujete ?? Rád vás tam navštívím, pokud věci sledujte z internetu odněkud z Bánovců ned Bebravou nebo Kysaku u Košic, pak vás - "moc neberu". Na X-37B provozovaný armádou USA panují rozdílné názory i ve vědecké elitě ,tak prosím trapně neopravujte ty, kteří si z uváděných možných variant vyberou jeden názor, kterému věří. Vy jste na 100 % přesvědčený, že X-37B nevyfotil během letu nic v Číně ani Rusku ?? Dokažte mi to !



http://m.ihned.cz/c1-59001770-raketoplan-x-37b-opet-krouzi-na-obezne-draze-mise-kosmickeho-vytrvalce-jsou-tajne


Já jsem o tom přesvědčený a napíšu Vám proč:
Rozlišení fotografie zemského povrchu je dáno rozměry optiky (fyzikální limity platí i v Číně). Už satelity série Keyhole před třiceti lety měli primární zrcadlo 2,4m. Parametry dnešních špionážních satelitů jsou sice tajné, ale určitě nebudou horší. Ovšem X37B má rozměry prostoru pro náklad menší než 2,1m x 1,2m x 1m. Tedy sem se nevejde dostatečně výkonná optika. A dávat tam něco, co bude dělat snímky, než mám dávno k dispozici podle mne nemá smysl.



ps: obrazné vyjádření údajného člověka z CIA je zábavné. Ale nic bych z toho nevyvozoval ...


friendly_allien - 25/1/2013 - 19:10

... A dávat tam něco, co bude dělat snímky výrazně horší, než mám dávno k dispozici podle mne nemá smysl. ...


yamato - 25/1/2013 - 19:47

sa vsetci tvarite ako keby x37 bola jednoucelova druzica. Ale on je to znovupouzitelny armadny raketoplan. Ked tam nacpu optiku, bude to spionazna druzica, ked tam nacpu gulomet, bude to orbitalny stihac, a ked tam nacpu bandasku s kokakolou, bude to proviantak Iste je len to ze my sa to nedozvieme


yamato - 29/1/2013 - 12:44

http://www.aviationweek.com/Article.aspx?id=/article-xml/AW_01_28_2013_p27-540056.xml

cina to "rozjizdi ve velkem"


Machi - 29/1/2013 - 12:56

Vypadá to, že Čína svůj záměr postavit svou vlastní KH jedenáctku myslí vážně.


Agamemnon - 10/4/2013 - 08:05

http://www.theonion.com/articles/china-announces-plans-to-build-international-space,31993/

...


yamato - 10/4/2013 - 09:14

aparatcici boli v kine na "Utek z MS-1"?


FriendlyAllien - 10/4/2013 - 10:09

quote:
http://www.theonion.com/articles/china-announces-plans-to-build-international-space,31993/

...


osobně mám raději tuto zprávu o útoku mimozemšťanů:

http://www.theonion.com/video/president-to-face-down-monster-attack-own-demons-i,14296/

(je to i na Youtube "http://www.youtube.com/watch?v=WOuLvZUDWQI" a pokud neumíte anglicky, tak se dají zapnout automaticky překládané české titulky) [Upraveno 10.4.2013 FriendlyAllien]


Agamemnon - 26/4/2013 - 07:23

cinsky nosic cz-2d uspesne vyniesol na orbitu satelit na pozorovanie zeme + niekolko cubesatov (1. ekvadorsky sat)

edit: ide o 1. cinsky start tohto roku
[Edited on 26.4.2013 Agamemnon]


JiříHošek - 1/5/2013 - 08:35

Dnes na 16:10 UTC je připravován druhý letošní čínský start.

CZ-3B/E - XSLC, LC2 - ZX-11 Zhongxing-11 (Chinasat-11) / Supremesat-II


Agamemnon - 1/5/2013 - 18:45

quote:
Dnes na 16:10 UTC je připravován druhý letošní čínský start.

CZ-3B/E - XSLC, LC2 - ZX-11 Zhongxing-11 (Chinasat-11) / Supremesat-II



štart úspešný


-=RYS=- - 2/5/2013 - 14:46

quote:
cinsky nosic cz-2d uspesne vyniesol na orbitu satelit na pozorovanie zeme + niekolko cubesatov (1. ekvadorsky sat)

edit: ide o 1. cinsky start tohto roku
[Edited on 26.4.2013 Agamemnon]


Jeden z CubeSatu byl i TURKSAT-3USAT a uz funguje a je i slyset.
http://amsat-uk.org/satellites/turksat-3usat/
http://www.pe0sat.vgnet.nl/satellite/cube-nano-picosats/turksat-3usat/
https://directory.eoportal.org/web/eoportal/images/featured-image/-/asset_publisher/vB85/content/turksat-3usat;jsessionid=392907934E45D372874D3A142B91A1A3.eodisp-prod5040?p_r_p_564233524_assetIdentifier=turksat-3usat&redirect=%2Fc%2Fportal%2Flayout%3Fp_l_id%3D207258



Radio parametry jsou:
vstup: 145.940-145.990MHz SSB
vystup: 435.200-435.250MHz SSB 1W PA
vystup majaku: 437.225MHz CW/AFSK 1k2 100mW PA

Vyska obezne drahy LEO: 680km.








David - 9/6/2013 - 15:01

Neměli dnes letět číńaní ?


Agamemnon - 9/6/2013 - 15:29

11.
štandardne bude prenos cctv, etc ako pri minulých letoch

edit:
0937 utc podľa tohto:
http://forum.nasaspaceflight.com/index.php?topic=29188.msg1062081#msg1062081
[Edited on 09.6.2013 Agamemnon]


xChaos - 3/7/2013 - 22:56

quote:
Čína v kosmonautice v podstatě na nic nepřišla a její řešení nejsou ničím revoluční a novátorské.


To je sice pravda... ale stejně jako u jiných čínských výrobků... prostě okopírovali různě staré postupy od ostatních a dali je do nových souvislostí. Což není tak málo.

Mají "něco jako Sojuz" posazené na "něco jako Titan III/IV". Zdánlivě řešení z 60tých let... ale Shenzou má palubní zasíťování realizované optickými vlákny (což je např. dobrá ochrana proti přepětí, a vůbec elektromagnetickým vlivům) a jejich zásobovací loď je v podstatě něco jako ekvivalent ATV. Ale je pravda, že třeba Japonci se už pokusili o něco, co nikdo jiný (když nic jiného, tak návrat vzorku z asteroidu). Čína se v tomto ohledu zarytě drží zpátky.

Osobně mám vůči Číně řadu výhrad, co se týče politiky a lidských práv, fascinuje mi samozřejmě celková odlišnost jejich prostoru a smýšlení v něm od euroamerického ... a jejich kosmický program je podobně zvláštní. Nicméně, může přijít moment, kdy budou jedinou kosmickou mocností schopnou reálně ufinancovat výpravu k Marsu. A udělají to humpolácky, se všemi těmi okopírovanými technologiemi - ufinancovat potřebných třeba 10 startů konvenčních raket pro ně bude hračka...


cernakus - 4/7/2013 - 02:52

xChaos:

10 startů čeho? CZ-2? Protože CZ-5 je hodně ve skluzu, to dříve poletí možná i Falcon Heavy (a kdo mně zná, tak ví, že to je defacto nikdy:-).

A nazvi mně třeba pesimistou, ale jsem přesvědčen, že se 100 konvenčními tunami na LEO se na Marsu letět rozumně nedá.

Jen tak mimochodem, Shenzou 6 stála oficálně 110 mil. USD, neoficiálně 2x až 3x více. I kdyby to bylo 110 mil., tak se jedná o cenu v roce 2005.
Cena je se započtením inflace porovnatelná s předpokládanou cenou Crew dragonu a se Sojuzem srovnání nesnese. Podtrženo sečteno, Čína není dost bohatá, aby doplachtila na Mars, bude ráda, když udrží nějaký program.

Ostatně Čínska vesmírná agentura má k dispozici rozpočet 1,5 miliardy USD a moc velký divadýlko s tím nepředvádí, na to, jak laciná cena práce v Číně je.


David - 4/7/2013 - 22:11

Objektivně řečeno jejich kosmický program je sice relativně pomalý, ale funguje. Druhá sonda k Měsíci je již špičkové úrovně a pilotovaný program je na úrovni ruského


alamo - 4/7/2013 - 22:47

ja to vidím "pesimisticky"
buďto sa prederú na ISS, a budú robiť "drožkárinu" (možno miesto vlastnej stanice, pripoja k ISS čínsky modul), alebo to celé (pilotovaný segment) zrušia rovnako ako kedysi "flotilu pokladov"
je mi ľúto, prachy došli už aj v číne


fritz.lochmann - 5/7/2013 - 08:59

quote:
... prachy došli už aj v číne
Ony skôr došli už skôr, len to doteraz dokázali tutlať, teraz už sa to prejavuje okato.


yamato - 5/7/2013 - 10:18

ono by to asi chcelo trochu pouvazovat, ci model ekonomickeho rastu zalozeneho na uveroch moze vobec skoncit inak ako kolapsom, a ci by sa nemalo preferovat nedlhove kapitalove financovanie (akcie a ine druhy majetkoveho podielu)


yamato - 5/7/2013 - 10:29

poprosim admina vymazat moj posledny prispevok, presunul som to do suvislosti

p.s. moze to nejako prehodit aj diskutujuci, alebo treba ziadat admina?


cernakus - 5/7/2013 - 16:39

David:

Pomalost je způsobena nízkou efektivitou čínského kosmického programu. Tedy poměru hmatatelných výsledků a finanční nákladnosti. V tomto je Čína nejhorší z regulérních kosmických mocností, dokonce je i za jinak extrémně neefektivním Japonskem. Pokud tu efektivitu nevylepší alespoň na úroveň USA, tak ani budoucí (pokud nezůstane u slibů) navýšení rozpočtu na trojnásobek nebude stačit, aby se odpoutali z LEO či měli nějaký serióznější automatický průzkum.

Ono je třeba si uvědomit, že jestliže mise Šen-čou 10 stála reálně kolem 300 mil. USD, tak v 1,5 miliardovém rozpočtu, který zajišťuje i armádní starty, moc prostoru na rychlost není.

Poddimenzované nosiče, které má Čína aktuálně k dispozici zase silně komplikují meziplanetární mise. Satelity a sondy musí být velmi kompaktní a úsporného designu, což klade značné nároky na kvalitu a dodatečný výzkum, které neúměrně zvyšují náklady těchto sond (s tím má negativní zkušenosti NASA - viz Curiosity, JWST...).

Rok zpátky jsem četl zlé jazyky (převážně ruské), že vývoj YF-1x0 stál více peněz než vývoj Angary k témuž roku. Pokud to je pravda, tak mají Číňané vskutku problém, protože co vím, tak měli/mají k dispozici kompletní RD-120ky, ze kterých vycházeli. Bytť pravda, snažit se pochopit jeden z nejlepších kerolox motorů dneška a navíc určeného do vyšších stupňů může být oříšek.

Je prostě možné a i pravděpodobné, že žluťásci na takový hi-tech hračky, jako jsou rakety prostě nemají buňky. V takovém případě je jedna pilotovaná mise k "stanici" ročně vcelku úspěch.


David - 6/7/2013 - 22:36

To co dokázala jejich druhá sonda k Měsíci je na úrovni Japonska a možná i USA. prokázala nejen spolehlivost, ale splnila úkol jak primární, tak sekundární a dokonce i terciální, připomíná mi to sondu NASA ICE.


Machi - 6/7/2013 - 23:58

Průběh mise ChangE2 připomínal hodně Americkou Clementine.
Tedy přesněji bylo by tomu tak, pokud by Clementine odletěla dle plánu k planetce Geographos. Bohužel došlo k nějaké poruše, která plán překazila.
Ale je pravdou, že se Čína zařadila mezi země, které dovedou být flexibilní v plánování a řízení misí a to je velice užitečná vlastnost.


Agamemnon - 7/7/2013 - 09:20

quote:
Rok zpátky jsem četl zlé jazyky (převážně ruské), že vývoj YF-1x0 stál více peněz než vývoj Angary k témuž roku. Pokud to je pravda, tak mají Číňané vskutku problém, protože co vím, tak měli/mají k dispozici kompletní RD-120ky, ze kterých vycházeli. Bytť pravda, snažit se pochopit jeden z nejlepších kerolox motorů dneška a navíc určeného do vyšších stupňů může být oříšek.


číňania hlavne majú problém s tým motorom (ak si spomínam, tak išlo o nejaké problémy a nestability horenia... ale už je to nejakú dobu, a istý si nie som, či fakt išlo o horenie... hľadať sa mi to nechce) a spôsobil už nejaké tie sklzy vo vývoji... takže predražil sa určite


Agamemnon - 6/8/2013 - 14:43

http://forum.nasaspaceflight.com/index.php?topic=8447.msg1081703#msg1081703

vyzerá to, že čínsky heavy launcher je odsunutý na vedľajšiu koľaj - alebo kvôli nedostatku financií, alebo kvôli tomu, že armádu mu neprikladá dôležitosť...


Agamemnon - 6/8/2013 - 16:26

quote:
http://forum.nasaspaceflight.com/index.php?topic=8447.msg1081703#msg1081703

vyzerá to, že čínsky heavy launcher je odsunutý na vedľajšiu koľaj - alebo kvôli nedostatku financií, alebo kvôli tomu, že armádu mu neprikladá dôležitosť...


týka sa to cz-9 a akýchkoľvek čínskych plánov pre let na mesiac


NovýJiřík - 6/8/2013 - 17:41

vyzerá to, že čínsky heavy launcher je odsunutý na vedľajšiu koľaj - alebo kvôli nedostatku financií, alebo kvôli tomu, že armádu mu neprikladá dôležitosť...



týka sa to cz-9 a akýchkoľvek čínskych plánov pre let na mesiac


Tak to mě tedy Číňani těžce zklamali. Peněz mají jako šlupek, nakupují všechno možné po celém světě za stovky miliard dolarů, a tady, kde se mohli vytáhnout před celým světem a udělat si reklamu jako technická supervelmoc, stáhnou ocas a couvnou. Ať jdou do háje!


yamato - 6/8/2013 - 18:09

dohanaju americanov. Konkretne v schopnosti rusit projekty Viva la sukromny sektor, staty proste nemaju gule!


David - 6/8/2013 - 21:05

Nechtějí být v supernosičích " jen" druzí, to je všechno.


NovýJiřík - 7/8/2013 - 09:56

quote:
Nechtějí být v supernosičích " jen" druzí, to je všechno.


A on je někdo první? Že jsem si od zrušení Energie žádné těžké rakety nevšiml.


Usedom - 7/8/2013 - 15:41

Zdá se , že ve vývoji CZ-5 je mírné zpoždění, přesto 29.6. proběhla úspěšná 3 minutová zkouška nových motorů. I CZ-5 bude pro Čínu značný úspěch , srovná krok v kapacitě nosičů s USA, Ruskem a EU. A Cz-9 ??? To je budoucnost.


http://www.americaspace.com/?p=22881

http://www.nbcnews.com/science/chinese-rocket-engine-test-big-step-space-station-project-6C10644162


Usedom - 7/8/2013 - 15:42

Cz- 5

http://www.spacelaunchreport.com/cz5.html


JiříHošek - 7/8/2013 - 18:17

quote:
Zdá se , že ve vývoji CZ-5 je mírné zpoždění, přesto 29.6. proběhla úspěšná 3 minutová zkouška nových motorů. I CZ-5 bude pro Čínu značný úspěch , srovná krok v kapacitě nosičů s USA, Ruskem a EU.

http://www.nbcnews.com/science/chinese-rocket-engine-test-big-step-space-station-project-6C10644162
V tom odkazu mě zklamala udávaná nosnost 18 tun na LEO (dříve se udávalo 25 tun, což by bylo na úrovni rakety Delta IV Heavy s upgradovanými motory RS-68A).


Ohledně zpoždění ve vývoji CZ-5 viz tento příspěvek:
http://www.kosmo.cz/modules.php?op=modload&name=XForum&file=viewthread&tid=1470&pid=97058#pid97058

"Mírné" zpoždění z roku 2014 na rok 2015 nebo 2016 je tedy kvůli nevyřešeným problémům s prvním stupněm, zatímco provedený test z 29.6. se týkal boosteru, viz příspěvky z 2.3.-29.6.2013 v odkazu:
http://forum.nasaspaceflight.com/index.php?topic=8447.msg1020522#msg1020522


cernakus - 7/8/2013 - 20:22

quote:
7V tom odkazu mě zklamala udávaná nosnost 18 tun na LEO (dříve se udávalo 25 tun, což by bylo na úrovni rakety Delta IV Heavy s upgradovanými motory RS-68A).




Však jsem to tak 4 roky zpátky rozporoval jako krajně podezřelé. S tehdejšími udávanými parametry vycházelo CZ-5 úžasný poměr nosnost/hmotnost.

Alespoň člověk vidí, že dokud to neletí, nemůže propagačním informacím příliš věřit. A pro vesmírné velmoci druhého řádu či soukromníky to platí dvojnásob.


Usedom - 8/8/2013 - 09:26

Celkem dobré informace k Číně jsou na stránce Dragon in Space, třeba k jejich první družici, nosičům, prostě historie po desetiletích.


http://dragoninspace.com/


Agamemnon - 20/8/2013 - 21:19

shenlong absolvoval design review
http://forum.nasaspaceflight.com/index.php?topic=11130.msg1086387#msg1086387


fritz.lochmann - 30/8/2013 - 00:00

Čínske rakety na MAKS-2013 - teda ich modely


Lubos - 30/8/2013 - 08:53

Toto isté mali aj v Paríži. Čínske hostesky o tom nevedeli ani zaťať a nemali žiadne prospekty. To hlavné sa asi udialo počas dní pre odborníkov a nie pre verejnosť.


Usedom - 30/8/2013 - 17:56

Start Change-3 je stále potvrzován na konec 2013. Je to pomalé tempo , Change- 1 = 2007, Change - 2 = 2010, Change-3 = 2013. Tři sondy za 7 let. Pro srovnání, když Kennedy vyhlásil 1961 cíl Měsíc, tak za stejných 7 let už na Vánoce 1968 Apollo s lidmi oblétlo Měsíc.


http://english.peopledaily.com.cn/202936/8381359.html



alamo - 19/9/2013 - 11:01

a je to tu? číňania sa asi dajú na "drožkárenie"
http://nasawatch.com/archives/2013/09/now-you-can-fly.html
čína plánuje otvoriť svoju stanicu (teda aj dopravu na lodiach) pre zahraničných platiacich zákazníkov..
aspoň tak tomu rozumiem ja


Usedom - 19/9/2013 - 11:12

Ano, vypadá to tak. To znamená, že Čína bude dublovat ISS v mezinárodních posádkách a protože ISS už brzy bude - "mlít z posledního"- osobně očekávám ,že do 2 let na ní vypukne požár a shoří i s kosmonauty. ISS se začala stavět v minulém století, Čína svou 80 tunovou stanici plánuje vypustit pomocí CZ-5 až kolem 2020 a to by už ISS bylo 25 let ! Pokud někdo nezačne ve Washingtonu rychle - "žhavit závity" , tak se klidně může stát, že třeba roku 2023 bude kolem Země poletovat jediná mezinárodní kosmická stanice a to čínská. Byla by to obří blamáž nás ze Západu. Je nutné stanovit urychleně program ISS- II ,kdo ho zaplatí, jak bude vypadat a jaké rakety ji vynesou. Jinak průšvih !


Lusyen - 19/9/2013 - 12:34

Zase tak čierne by som to nevidel,,, prinajhoršom tam falcony vyvezú nejaké tie Bigallovove "fitlopty" a chlapci z NASA to tam pospájajú do niečoho kompaktnejšieho, plus ESA vynesie a pripojí nejaké tie úzke "plechové bojlery" kde sa zase bude dať pár rokov skúmať jak rastú klíčky jačmeňa v bezváhovom stave

Ako podľa mňa na tieto "pokusíky" na obežnej dráhe by tie nafukovacie "srandičky" úplne stačili,, nech niečo poskadajú súkromníci (povedzme spolupráca bigalowa so spaceX) a nech to potom prenajímajú firmám a vedeckej obci na výskum a štátne agentúry nech sa radšej sústredia na vzdialenejší vesmír a jeho prieskum,, proste obežná dráha nech sa pomaličky prenechá súkromníkom,, toť môj pohľad

PS prínos Číny v tomto smere môže byť aj v začatí niečoho ako miernejšej formy "vesmírnej studenej vojničky"


alamo - 19/9/2013 - 12:44

záleží na prístupe, aký si číňania vyberú
či jednoducho zavesia niekde verejne nejaký cenník, a podľa toho budú účtovať každému, alebo to pojmú ako tú ich čudnú "pandiu" diplomaciu (zapožičiavanie medveďov panda do ZOO v krajinách s ktorými, majú dobré vzťahy) čosi ako "interkozmos" ala ZSSR


Agamemnon - 23/9/2013 - 07:48

cinsky nosic cz-4c uspesne vypustil meteo sat. Feng Yun-3C


dodge - 24/9/2013 - 09:00

Čína plánuje otevřít dveře pro zahraniční astronauty.

http://www.universetoday.com/104979/china-plans-to-open-doors-to-foreign-astronauts-report/


Alex - 24/9/2013 - 11:51

quote:
Čína plánuje otevřít dveře pro zahraniční astronauty.

http://www.universetoday.com/104979/china-plans-to-open-doors-to-foreign-astronauts-report/


Ja by som si to určite rozmyslel. Znamená to totiž naučiť sa po čínsky.


Agamemnon - 25/9/2013 - 13:10

čína vypustila satelit na monitorovanie dát a snímkovanie...

satelit bol vypustený na novom nosiči na tuhé palivo
objavili sa na nsf dohady, že ide o modifikovanú icbm

http://www.nasaspaceflight.com/2013/09/kuaizhou-china-launches-new-rocket/


Erakis - 25/9/2013 - 15:15

quote:
čína vypustila satelit na monitorovanie dát a snímkovanie...


To je zaujímavé, číňania až takto utajené orbitálne štarty už dlho nerobili. Presné časy plánovaných štartov síce zverejňujú málokedy, ale vždy sa aspoň približne vie, že niečo niekedy v blízkej dobe plánujú vypustiť. Ale pokiaľ viem, o tomto netušil nikto, ani o tom, že bude použitý úplne nový nosič.


Agamemnon - 29/10/2013 - 07:41

cinania uspesne vypustili satelit Yaogan 18 (YG-18) (monitorovanie urody, prevencia prirodnych katastrof) nosicom cz-2c

ide o druhy start za 4 dni, ked predtym nosic cz-4b vypustil satelit Shijian 16 (meranie prostredia vo vesmire, techn. testy)


NovýJiřík - 29/10/2013 - 08:34

quote:
cinania uspesne vypustili satelit Yaogan 18 (YG-18) (monitorovanie urody, prevencia prirodnych katastrof) nosicom cz-2c
ide o druhy start za 4 dni, ked predtym nosic cz-4b vypustil satelit Shijian 16 (meranie prostredia vo vesmire, techn. testy)


To je velice slušná frekvence, nic proti tomu. Ale já bych rád, aby vedle té úspěšně se rozvíjející užité kosmonautiky v Číně trochu šlápli do pedálů pokud jde o vývoj a hlavně primární výzkum. Peněz na to mají (myslím Čína jako taková, ne čínská kosmonautika) tolik, že nevědí, co s nimi.


jamsed - 29/10/2013 - 10:45

quote:
cinania uspesne vypustili satelit Yaogan 18 (YG-18) (monitorovanie urody, prevencia prirodnych katastrof) nosicom cz-2c

ide o druhy start za 4 dni, ked predtym nosic cz-4b vypustil satelit Shijian 16 (meranie prostredia vo vesmire, techn. testy)


Stejný interval - 4 dny - byl i v červenci mezi starty družice Shijian 11-05 a trojicí družic SJ-7, CX-3, SJ-15. A v září byl interval mezi družicemi Fengyun 3C a Kuaizhou-1 pouhé dva dny.


Usedom - 29/10/2013 - 11:09

Ano, to tempo by se jistě dalo zvýšit, kdyby chtěli. Právě přede dvěma týdny jsme v ČR oslavili už 10 výročí prvního čínského pilotovaného startu /15.října 2003/ a jaké jsou vyhlídky do budoucna třeba právě u pilotované kosmonautiky ??? Nic zázračného.

1. 2015 nebo 2016 -start CZ - 5

2. Kolem 2020 - vypuštění základového modulu větší /80 tun/ stanice

3. Kolem 2025 - dobudování nové stanice s posádkami i mezinárodními

Tedy v období 2025-30 bude Čína provozovat jeden - "menší MIR" - a tím se zřejmě její kosmické pilotované ambice vyčerpají.


O vývoji - "měsíčního nosiče" - kategorie Saturn-5 jsou jen mlhavé zprávy a když si uvědomíme, že v USA od projevu Kennedyho v květnu 1961 uplynulo do 21.12.1968 - Apollo-8 celých ?? 7 let pak je vidět, že nějaký měsíční nosič Čína jen tak mít nebude. Ovšem vývoj nosičů Saturn byl tehdá v USA celonárodním úkolem ,kdy peníze tekly proudem a na výrobě pracovalo přes 500 000 lidí najednou.

P.S. Moje doporučení ??? Ať Rusko Číně prodá patent na raketu Energija, Rusko má myšlenku, Čína zase peníze = mohlo by to vyjít. Čína by ušetřila moře času i peněz na vývoj vlastního nosiče a pro China- Energiji by se našlo jistě uplatnění :


1. Sestavení čínské stanice hmotnosti ISS z pouhých pěti modulů do kříže po 100 tunách.

2. První čínský let k Měsíci

3. Vybudování měsíční základny a její obsluha


Stálo by to hodně peněz, ovšem Čína má 4 krát více obyvatel jak USA a tedy zhruba výhledově i 4 krát silnější /větší/ ekonomiku = USA + EU 27 + Japonsko + Rusko + Brazílie + Indie dohromady, a s tím už se přeci dá něco dělat !

Tedy můj vzkaz Putinovi do Moskvy zní dnes takto : "Prodejte Číně ihned a za jakoukoli cenu patent rakety Energija s veškerou dokumentací ! Urychlíte tak výrazně vývoj světové kosmnautiky a dobrá raketa tak znovu najde své kdysi zbytečně ztracené uplatnění. "Nová raketa pro novou velmoc", tak může pomoci zlepšení vztahů Moskva - Peking, které si i tady v Čechách všichni přejeme. Dobré vztahy jsou základ všeho.

4. Vyslání člověka na Mars


Usedom - 29/10/2013 - 11:24

Vzniká určité podezření, že družice Kuaizhou byla vynesena mezikontinetální raketou DF-31 nedo DF-41. Jsou to celkem parádní stroje velkých rozměrů, schopné zničit jakékoli místo na Zemi. Jejich užití i v kosmonautice je tak zcela na místě.




David - 29/10/2013 - 13:15

quote:
Vzniká určité podezření, že družice Kuaizhou byla vynesena mezikontinetální raketou DF-31 nedo DF-41. Jsou to celkem parádní stroje velkých rozměrů, schopné zničit jakékoli místo na Zemi. Jejich užití i v kosmonautice je tak zcela na místě.






Proton není dnes žádný " zázrak" . Nosič o jeho nosnosti dokáže postavit kdekdo, i Čína, když bude chtít.


dodge - 29/10/2013 - 13:48

quote:
O vývoji - "měsíčního nosiče" - kategorie Saturn-5 jsou jen mlhavé zprávy a když si uvědomíme, že v USA od projevu Kennedyho v květnu 1961 uplynulo do 21.12.1968 - Apollo-8 celých ?? 7 let pak je vidět, že nějaký měsíční nosič Čína jen tak mít nebude. Ovšem vývoj nosičů Saturn byl tehdá v USA celonárodním úkolem ,kdy peníze tekly proudem a na výrobě pracovalo přes 500 000 lidí najednou.




První testovací let Saturnu V (Apollo 4) se uskutečnil 9.11.1967, tedy 6 a půl roku od projevu prezidenta Kennedyho.


pospa - 29/10/2013 - 14:51

Xinghua news dnes zveřejnila konkrétní podobu plánované stance, včetně postupu výstavby, kterou by měli taikonauté trvale obývat od roku 2020.

http://news.xinhuanet.com/english/photo/2013-10/29/c_132836951.htm


jamsed - 25/11/2013 - 07:56

V 10:12 hod. místního času (02:12 UT) byla ze základny Jiuquan Satellite Launch Center vypuštěna nosná raketa CZ-2D, která na oběžnou dráhu vynesla experimentální družici Shiyan-5. Podle oficiální zprávy družice nese aparaturu pro technologické experimenty a ověřování nových prvků autonomních družic.

http://news.xinhuanet.com/english/sci/2013-11/25/c_132915656.htm


NovýJiřík - 25/11/2013 - 17:38

quote:
Xinghua news dnes zveřejnila konkrétní podobu plánované stance, včetně postupu výstavby, kterou by měli taikonauté trvale obývat od roku 2020. http://news.xinhuanet.com/english/photo/2013-10/29/c_132836951.htm


Ach jo, po ISS další desítky miliard "utopené" pár set kilometrů nad Zemí. Kdyby radši místo toho ty prachy napumpovali do CZ-9 a průzkumu vzdálenějšího vesmíru.


yamato - 25/11/2013 - 19:45

su dve mozne vysvetlenia:
-cina nema vlastnu iniciativu a v kozme zasadne iba kopiruje to co robia ostatni
-cina si netrufa so svojou technikou dalej ako na LEO, a preto stavia stanice, aby sa trosku otukali. To je podobna strategia ako ma NASA


Jara - 3/12/2013 - 08:06

quote:
Kosmodrom Xichang má nepříjemnou polohu z hlediska bezpečnosti obyvatelstva. Leží hluboko ve vnitrozemí a rakety z něj létají východním směrem přes stovky a stovky kilometrů velmi hustě zalidněné krajiny. To se v Japonsku na Floridě nebo Indii stát nemůže. Tam se létá přes moře. Na Xichangu již také došlo k parádnímu maléru, když selhající nosič brzy po startu spadl do centra blízkého města -video. Mrtvých byly desítky. Celkem by mne zajímalo, jak je "ošetřen" třeba dopad vyhořelého prvního stupně CZ-B od Change-3 do velmi hustě obydlené krajiny ?? Je to parádně velký a těžký válec.




To by mne také opravdu zajímalo,jestli třeba zahouka sirena a všichni jdou do krytu a snad to pro nas dobře dopadne a pod.Je poznat ze mentaliata asiatu je opravdu jina.U nas něco takového at je to jak je to nemyslitelne.


pospa - 3/12/2013 - 08:53

quote:
Je poznat ze mentaliata asiatu je opravdu jina.
Mentalita určitě taky, ale hlavně jde o aktuální politický systém v Číně, pro který nemá lidský život a osobní práva individuálního občana příliš velkou cenu. Rozhodně menší, než na západě.
Nerad bych ale zavedl debatu na tenký led politické OT diskuse v tomto úzce zaměřeném vlákně a proto prosím další diskutující, aby tyto úvahy dále nerozvíjeli a bavili se zde jen o aktuální (nebo minulé a budoucí) lunární misi.
Díky


Erakis - 3/12/2013 - 10:18

quote:
Mentalita určitě taky, ale hlavně jde o aktuální politický systém v Číně, pro který nemá lidský život a osobní práva individuálního občana příliš velkou cenu. Rozhodně menší, než na západě.
Nerad bych ale zavedl debatu na tenký led politické OT diskuse...

No áno, aby sme nešli na tenký ľad politické OT, tak si radšej uveďme na pravú mieru, ako to v tom neľudskom štátom usmerňovanom kapitalistickom systéme Číny v tomto prípade chodí:
Hoci v preľudnenom čínskom vnútrozemí nemajú veľmi na výber, snažia sa vyberať dopadové zony pre stupne rakiet tak, aby boli v čo najmenej osídlených vidieckych oblastiach. Potom z týchto oblastí pred štartom dôkladne evakuujú všetkých ľudí (napriek relatívne malému osídleniu ide v zásade o stovky až tisíce) a v prípade poškodenia ich majetku im bez všetkého dajú (na ich pomery) štedré finančné kompenzácie.
Inak zhodou okolností sa presne to stalo po štarte Čchang-e 3, keď pravdepodobne motor 2. stupňa rakety poškodil domy dvom dedinčanom. Dostali kompenzáciu 2626 dolárov.
http://www.ecns.cn/cns-wire/2013/12-03/91052.shtml


Usedom - 3/12/2013 - 11:14

No 2626 Dolarů považuji za slušnou kompenzaci, když vidím na foto tu střechu dřevěné kůlny, kterou to pobořilo. V takové kůlně u nás máme jen nářadí a staré bedny. 2626 USD = asi 55 000 Kč, za to už si nějaká prkna pořídí plus práce na střeše k tomu. U nás by bylo možné za 55 000 Kč pořídit třeba ojetou Fabii nebo velmi slušný pobyt na dovolené v Karibiku.

P.S. Ovšem nevýhoda polohy kosmodromu je zřejmá. Evakuovat při každém startu 16 000 lidí,to dá práci. Bajkonur v poušti je na tom o poznání lépe.


Jara - 3/12/2013 - 11:57

quote:
No 2626 Dolarů považuji za slušnou kompenzaci, když vidím na foto tu střechu dřevěné kůlny, kterou to pobořilo. V takové kůlně u nás máme jen nářadí a staré bedny. 2626 USD = asi 55 000 Kč, za to už si nějaká prkna pořídí plus práce na střeše k tomu. U nás by bylo možné za 55 000 Kč pořídit třeba ojetou Fabii nebo velmi slušný pobyt na dovolené v Karibiku.

P.S. Ovšem nevýhoda polohy kosmodromu je zřejmá. Evakuovat při každém startu 16 000 lidí,to dá práci. Bajkonur v poušti je na tom o poznání lépe.


Presne tak jsem si predstavoval odpověď ne zase pol.haraseni a pod.16.000 lidi není zas tak moc a frekvence startu asi taky není zas tak velka aby to nekoho vzrušovalo.Jiny pristup ke startu.Zato mají kosmodrom ve vnitrozemi a pod kontrolou tak ze krome druzic si ho nikdo jiny asi jinak nez co strana dovoli nevyfoti.


yamato - 3/12/2013 - 12:05

Moznoze ti dedincania aj tajne dufaju ze im na tu strechu nieco spadne


pospa - 3/12/2013 - 14:22

Šest předchozích příspěvků, týkajících se diskutabilního umístění čínských kosmodromů v hustě zalidněném vnitrozemí, jsem přemístil z vlákna o lunárních misích Chang'e do této nitě.


Usedom - 3/12/2013 - 14:27

Pokud Číně přistání vyjde, tak si letos můžou blahopřát. 16.června vypustili Šenžou -10 , která na 14 dní zabydlela Tiangong a v posádce byla poprvé - i "čínská Těreškovová". Takže bylo v červnu jasně slyšet - "celoplanetární obdivné mručení". V Číně tak letos budou každopádně - "bohaté Vánoce".


MOD: smazána OT nekosmo část příspěvku. Při opakování bude smazán celý.


pospa - 3/12/2013 - 14:53

Obrázky dalších trosek rakety, vynášející Chang'e-3, které dopadly do lesa v provincii Jiangxi. http://shanghaiist.com/2013/12/03/photos_change-3_rockets_debris_smas.php


pospa - 3/12/2013 - 15:12

quote:
16.června vypustili Šenžou -10 , která na 14 dní zabydlela Tiangong a v posádce byla poprvé - i "čínská Těreškovová".
V tom se mýlíte.
První čínskou taikonautkou byla Liu Yang, která navštívila laboratorní modul Tiangong-1 coby člen posádky Shenzhou 9 ve dnech 18.6 - 29.6. 2012.
Na palubě Shenzhou 10 byla až druhá taikonautka Wang Yaping, která navštívila TG-1 ve dnech 13.6. - 26.6.2013
viz např. : http://en.wikipedia.org/wiki/Tiangong_1


pospa - 4/12/2013 - 10:15

Tento článek http://www.globaltimes.cn/content/829644.shtml (anglická verze globálních čínských zpráv) uvádí řádově jiný počet evakuovaných obyvatel dopadové oblasti než dříve zmiňovaných 16 000 - údajně šlo o evakuaci 160 000 lidí z 11 městských okrsků.
Od roku 1992 bylo mnoho vesnic evakuováno už 30 krát.


"By 3:00 pm on Sunday, over 160,000 people living in 11 townships of the county were evacuated to avoid danger from falling rocket pieces, Zeng said."

"Since 1992, Suining has seen many village evacuations during about 30 launches of rockets from Xichang, Zeng said."


Alchymista - 4/12/2013 - 11:45


Jedného by napadlo, že postaviť nejaké železobetónové a protichemické kryty by vyšlo lacnejšie ako časté evakuácie... Lenže je to 160 000 číňanov - asi trochu priveľa na ukrytie, aj keby to hneď riešili nadzemnými stavbymi ako nemci za vojny.


pospa - 4/12/2013 - 12:59

Ještě k těm evakuacím. Červené obdelníky na mapě by měly být předpokládané dopadové oblasti jednotlivých čáští nosiče, ale evakuovat se z preventivních důvodů zřejmě musí i další oblasti podél trajektorie letu rakety. A to vše, pokud se nosič pohybuje plánovaným směrem.
Jestliže se vymkne kontrole (jako se už 2x stalo) a zamíří jiným, než plánovaným směrem, jsou ohroženy i další (obydlené) oblasti.


xChaos - 4/12/2013 - 18:43

Fakticky jsem netušil, že je to až takhle špatné... vymyslet starty raket na toxické pohonné hmoty ... odhazující svoje vyhořelé stupně pravidelně nad obydlenými oblastmi (a občas i mimo ohlášené oblasti) ... tak to je nějaká úplně extrémní mutace "nas mnogo" politiky přehlížení bezpečnosti vlastních obyvatel...

No opravte nebo zcenzurujte mě, jestli se mýlím, ale ta fotka od Mirek Pospíšil 04.12.2013 - 12:59 mě fakt vyděsila. Jako je fakt, že Rusové taky hází první stupně na hlavu do stepi, která není tak neobydlená, jak si myslíme... ale střední/jižní Čína je proti kazašsté stepi Sibiři fakt hustě obydlená.

Nově budovaný jižní ostrovní kosmodrom na Hainanu je asi první, který bude splňovat trochu příčetná kritéria v mezinárodním srovnání (relativně daleko na jihu, starty nad oceánem, apod.).

Fakticky - je nejvyšší čas na tu vícenásobnou použitelnost prvních stupňů, aby jí ostatní začali kopírovat (vč. Číny, která prostě má tendenci kopírovat věci "divně"...)


xChaos - 4/12/2013 - 19:09

https://en.wikipedia.org/wiki/Xichang_Satellite_Launch_Center#1996_Launch_accident
Crashing 1200 meters away from the launch pad in a nearby mountain village

O tom incidentu jsem něco tušil, ale ... 1200m?? Předpokládám tam ta vesnice pořád je... a létají dál. No, měli by to už snad brzo zavřít.


Erakis - 5/12/2013 - 01:03

Akože nechcem sa tohto čínskeho prístupu nejako zastávať, ale v súčasnosti by som to už nevidel až tak hororovo. Treba si uvedomiť, že pokiaľ nedostavajú Wenchang na Hainane, nemajú zatiaľ veľmi na výber. Tieto ich vnútrozemské kozmodrómy sú v podstate dedičstvom minulosti, keď čínsky prístup ku bezpečnosti ľudí bol naozaj veľmi laxný (napr. Xichang bol budovaný na začiatku 80. rokov). Následky to malo vskutku tragické, nehoda v r. 1996 je toho jasným dôkazom. Od tých nešťastných 90. rokov sa už toho v Číne ale veľa zmenilo a dnes je ich prístup k bezpečnosti na úplne inej úrovni. Hoci sa nám napr. nemusia pozdávať tie ich hromadné predštartovné evakuácie, treba priznať, že to vlastne funguje a číňania po r. 1996 už nemali žiadnu smrteľnú nehodu a aj počet havárii ich nosných rakiet je naozaj minimálny (zo Xichangu napr. už po r. 1996 nehavarovala žiadna). Jasné, že aj tak by bolo lepšie Xichang zavrieť, pokiaľ ale naplno nerozbehajú ten Wenchang, nemôžu tak urobiť, ak chcú mať plnohodnotný prístup na GEO.
Mimochodom, xChaos sa pýtal na tú zničenú dedinu z toho 96-teho...No tak tá tam už nie je, preživších pravdepodobne presťahovali úplne inam.


jamsed - 9/12/2013 - 07:56

V 03:26 UT byla z kosmodromu Taiyuan vypuštěna nosná raketa CZ-4B, která na oběžnou dráhu kolem Země vynesla čínsko-brazilskou družici CBERS 3 (podle http://novosti-kosmonavtiki.ru/news/ ).

Zajímavé je, že informaci přinesly brazilské zdroje (např. http://g1.globo.com/sp/vale-do-paraiba-regiao/noticia/2013/12/quarto-satelite-feito-em-parceria-entre-brasil-e-china-e-lancado-ao-espaco.html ), ale v čínských veřejně dostupných zdrojích se o letu mlčí.


Agamemnon - 9/12/2013 - 12:04

quote:
V 03:26 UT byla z kosmodromu Taiyuan vypuštěna nosná raketa CZ-4B, která na oběžnou dráhu kolem Země vynesla čínsko-brazilskou družici CBERS 3 (podle http://novosti-kosmonavtiki.ru/news/ ).

Zajímavé je, že informaci přinesly brazilské zdroje (např. http://g1.globo.com/sp/vale-do-paraiba-regiao/noticia/2013/12/quarto-satelite-feito-em-parceria-entre-brasil-e-china-e-lancado-ao-espaco.html ), ale v čínských veřejně dostupných zdrojích se o letu mlčí.


start bol neuspesny...
podla nsf bol satelit umiestneny na nespravnu orbitu, ktora nasledne viedla k jeho navratu do atmosfery
[Edited on 09.12.2013 Agamemnon]


yamato - 9/12/2013 - 14:59

quote:

start bol neuspesny...



tak preto sa mlci

esteze chang´e-3 je tam kde ma byt.

Nieze by som diskriminoval druzice pred mesacnymi sondami...


jamsed - 9/12/2013 - 15:07

quote:

start bol neuspesny...



Čínská agentura Xinhua oznámila, že se nepodařilo družici umístit na oběžnou dráhu:
"The rocket malfunctioned during the flight, and the satellite failed to enter orbit"


Agamemnon - 9/12/2013 - 21:45

http://forum.nasaspaceflight.com/index.php?topic=28509.msg1130484#msg1130484

podľa INPE bolo dôvodom zlyhania predčasné vypnutie tretieho stupňa (o 11 s), čo spôsobilo, že bola dosiahnutá výška 720 km namiesto 778 km, a hlavne nebola dosiahnutá dostatočná rýchlosť na orbitálny let


Erakis - 9/12/2013 - 21:58

Zaujímavé, rakety typu CZ-4 boli doteraz najspoľahlivejšou sériou čínskych nosičov. Toto je vôbec prvá havária po viac ako 30 štartoch.


Dugi - 9/12/2013 - 22:35

Pro CZ-4B je to vůbec první havárie. Nosič měl zatím 19 úspěšných startů.


NovýJiřík - 15/12/2013 - 18:12

quote:
nez sa to tu zase zacne zvrhavat do vselijakych izmov a kto kde bol a nebol, rad by som ocenil ze ako LUDSTVO mame konecne zase na mesiaci zivu sondu. Takze dva rovery na marse, jeden na mesiaci, Rosetta je na ceste Yeah!


Jojo, jen houšť. Ta návratová měsíční sonda v roce 2017 skoro na beton bude, ale zajímalo by mě, jak se mají věci s tou pilotovanou výpravou 2020, jak se teď o tom v souvislosti s přistáním Králíka v řadě článků psalo. Nemá někdo nějaké informace? Osobně tomu sice moc nevěřím (aspoň ne pro rok 2020, protože to už by musela být čínská superraketa v hodně pokročilém stádiu), ale u Číňanů člověk neví.


yamato - 15/12/2013 - 19:53

quote:
quote:
nez sa to tu zase zacne zvrhavat do vselijakych izmov a kto kde bol a nebol, rad by som ocenil ze ako LUDSTVO mame konecne zase na mesiaci zivu sondu. Takze dva rovery na marse, jeden na mesiaci, Rosetta je na ceste Yeah!


Jojo, jen houšť. Ta návratová měsíční sonda v roce 2017 skoro na beton bude, ale zajímalo by mě, jak se mají věci s tou pilotovanou výpravou 2020, jak se teď o tom v souvislosti s přistáním Králíka v řadě článků psalo. Nemá někdo nějaké informace? Osobně tomu sice moc nevěřím (aspoň ne pro rok 2020, protože to už by musela být čínská superraketa v hodně pokročilém stádiu), ale u Číňanů člověk neví.


no, na zaciatok by bolo fajn, keby to cinania OFICIALNE potvrdili. Zatial som totiz videl iba dohady.
Ak by sa nezaondievali vyvijanim megarakety a namiesto toho zakupili dva starty FH, tak im to moze ist aj pekne fofrom. Pilotovanu lod maju, zaklad pre lander maju


Agamemnon - 15/12/2013 - 20:22

skôr "oficiálne" potvrdili, že 2020 na mesiac nepoletia...
[Edited on 15.12.2013 Agamemnon]


Alex - 16/12/2013 - 10:16

Je to síce o ekonomike ale bez peňazí sa do vesmíru lietať nedá.

http://zpravy.kurzy.cz/360183-myslite-si-ze-nejvice-penez-tiskne-fed-tak-to-se-mylite/


NovýJiřík - 16/12/2013 - 15:40

Ak by sa nezaondievali vyvijanim megarakety a namiesto toho zakupili dva starty FH, tak im to moze ist aj pekne fofrom. Pilotovanu lod maju, zaklad pre lander maju.

Pilotovanou loď mají, ale je otázka, jak by se chovala při návratu druhou kosmickou rychlostí. Přistávací modul by určitě spíchli levou zadní, o tom nemám pochyb. Takže všechno se točí kolem nosiče. Ovšem jestli by se jim chtělo letět na Měsíc ne vlastními silami, ale koupenou americkou FH, o tom tedy dost pochybuji. Ostatně, stačilo by to? Nevím, nakolik se tu o tom již diskutovalo, ale pokud by stačily dva starty FH k pilotovanému přistání na Měsíci, co by bránilo Muskovi, aby se o to pokusil sám? Dragona pro lidskou posádku bude mít co nevidět a dosavadní experimenty s Grasshoperem dokazují, že ani to přistání by nemuselo být nepřekonatelný problém. Jde mi ale o něco jiného. Ta „nešťastná“ CZ-9 by představovala ideální řešení, to je bez debat. Takže mohli by to stihnout? Myslím, že docela jistě, pokud by se do toho obuli. Kdy začal vývoj Saturnu 5, o tom lze vést diskuse, ale rozhodně to nebylo před začátkem roku 1962, kdy NASA teprve oznámila, že ho má v plánu (jako C5). Přitom úspěšně letěl už koncem roku 1967. To máme nějakých pět a půl roku a celkem sedm let k prvnímu přistání na Měsíci. Číňani mají tudíž taky těch sedm roků.


yamato - 16/12/2013 - 17:53

quote:
Takže všechno se točí kolem nosiče. Ovšem jestli by se jim chtělo letět na Měsíc ne vlastními silami, ale koupenou americkou FH, o tom tedy dost pochybuji. Ostatně, stačilo by to? Nevím, nakolik se tu o tom již diskutovalo, ale pokud by stačily dva starty FH k pilotovanému přistání na Měsíci, co by bránilo Muskovi, aby se o to pokusil sám? Dragona pro lidskou posádku bude mít co nevidět a dosavadní experimenty s Grasshoperem dokazují, že ani to přistání by nemuselo být nepřekonatelný problém. Jde mi ale o něco jiného. Ta „nešťastná“ CZ-9 by představovala ideální řešení, to je bez debat.


Musk sa na Mesiac nechysta, takze by tam neletel ani keby mal tucet zbytocnych FH poruke.
Ohladom CZ-9, isteze by ho cinania mohli vyvinut. Otazka - je to ucelne? Miliardy juanov utopenych v nosici, ktory poleti raz za 5 rokov (pri cinskom tempe). Ako vyraz narodnej technologickej vyspelosti asi uz moc neposluzi, ked na zapade su sukromnici disponujuci obdobnou kapacitou. Ta doba uz pominula, dnes je uz mozne spravat sa ucelne a ekonomicky. Teda bolo by keby nebol ITAR


NovýJiřík - 16/12/2013 - 18:39

Ohladom CZ-9, isteze by ho cinania mohli vyvinut. Otazka - je to ucelne? Miliardy juanov utopenych v nosici, ktory poleti raz za 5 rokov (pri cinskom tempe). Ako vyraz narodnej technologickej vyspelosti asi uz moc neposluzi, ked na zapade su sukromnici disponujuci obdobnou kapacitou.




Kde bereš ten optimismus ohledně poslední věty? FH je "v provozu" asi tak jako ta CZ-9, to maximum, čím soukromníci zatím disponují, je nanejvýš pár tun na LEO (ale díky Bohu za to). Ale i kdyby už FH létal jak na běžícím pásu, 50 tun a 130 tun je sakra rozdíl. To je jedna věc. A teď ta druhá - dejme tomu, že se soukromý kapitál opravdu vydá do vesmíru ve velkém stylu. Proč by to měl být jen ten americký, a ne třeba čínský (viz 2061: Třetí vesmírná odyssea)? Číňani postupně kupují celý svět (Afriku už koupili), co jim brání v expanzi do vesmíru? Peněz mají, že nevědí, co s nimi. Ostatně, kdo je vlastně "západní" soukromník? Jenom Američan, Angličan nebo Němec? Není to třeba i Japonec, přestože pochází z dálného východu? Podle mě ano, protože i když má japonská civilizace řadu specifik, které ji od Evropy a USA odlišují, je tu naopak řada společných rysů a dochází ke konvergenci. A i když se mi možná bude leckdo smát, jsem vcelku přesvědčený, že Čína k tomu Západu čím dál víc inklinuje taky, akorát že k Západu okolo roku 1930, tedy bez všelijakých úchylek ekologismu, multikulturalismu atd. Je to znát např. i na takových zdánlivě okrajových věcech, jako je styl oblékání. Normální evropské obleky, žádné burnusy, turbany a další tradiční mundúry, typické třeba i pro Indii. V zásadě by stačilo, aby se Čína christianizovala (což už zvolna probíhá, podobně jako se to v uplynulých desetiletích dělo v Jižní Koreji, která je toho času již křesťanskou zemí), a bude mít západní ráz i v tom, co je podle všech politologů jeden z nejdůležitějších civilizačních rysů, totiž náboženský základ. Možná to s kosmonautikou až tak nesouvisí, za to se omlouvám...


Usedom - 16/12/2013 - 19:12

Čína na Měsíci roku 2020 nebude na 100 %. Když si uvědomím, kolik let už čtu o vývoji CZ-5 = rakety kategorie jenom Protonu a nyní prý poletí až 2015 možná ! Není možné za 7 let vyvinout CZ-9 , bezpilotně otestovat i letět na Měsíc. Saturn-5 letěl poprvé 1967, kolem Měsíce 1968 a na Měsíc 1969. Tedy CZ-9 by poprvé musela letět bezpilotně 2018 ,kolem Měsíce s lidmi 2019 a nebo riskovat bez obletu ??? a rovnou sednout ? Dle mého se na CZ- 9 zatím vůbec nepracuje ,když se to zítra schválí, tak 2014 tu máme za 14 dní. Tedy vývoj CZ- 9 za roky 2014 - 2017 ??? aby mohl být roku 2018 první let ??? Je možné raketu kategorie Saturnu-5 vyvinout za 4 roky Nikoli. To je nesmysl.


yamato - 16/12/2013 - 19:13

poznamka na uvod - "par" tun je momentalne 13, s FH to bude 53. To je v skutocnosti skoro 20 parov
Ohladom FH, ten pozostava z troch prvych stupnov F9v.1.1 a jedneho druheho stupna F9v.1.1. To vsetko uz lieta. Takze hoci FH este neletel, dovod na optimizmus tu je, rozhodne vacsi ako pri CZ-9, kde nie je ani rozhodnute ze sa bude stavat. Skor nechapem ten vecny pesimizmus, ktory neumlci ani sukromnickych 1000t na orbite a hilton na marse

Ohladom nosnosti, myslim ze si nepochopil zakladnu myslienku. My nechceme nosic 130t. My chceme letiet na mesiac/mars. Ak je to realnejsie s 53t nosicom a dvoma startmi, tak budis. Ak niekomu zalezi na megarakete viac ako na misii, tak si tou raketou asi nieco kompenzuje

Na zaver - opat nepochopena myslienka. Mne je jedno ci sa raketa objedna od americana, rusa, cinana alebo japonca. Ide o to pouzit raketu, ktora je "na sklade, dodavka do 3 dni" a usetrit tak enormne mnozstvo casu a penazi. Realita je uz taka, ze tou osobou ktora taku raketu zrejme coskoro bude ponukat, je american juhoafrickeho povodu, a sukromnik (no fuj!). Mnohi z vas to sice tazko rozdychavaju, ale je to tak Otazka je ci budeme pracovat s touto realitou alebo trucovat v kute a fantazirovat o nerealizovatelnych vyrazoch narodnej prestize (pricom narodu je to soufl) [Edited on 16.12.2013 yamato]


Usedom - 21/12/2013 - 18:41

Je ale faktem, že si Čína nyní s Nefritovým Králíkem vyzkoušela úspěšně měkké přistání na Měsíci. To je první krok k vyslání člověka na Měsíc. Stačí Králíka zvětšit asi 10 krát a místo Králíka tam posadit -LM. To by jistě šlo celkem hladce, ale co ona CZ- 9 ??? Dej Bůh, aby se na ní začalo neodkladně makat.


NovýJiřík - 22/12/2013 - 14:44

quote:
poznamka na uvod - "par" tun je momentalne 13, s FH to bude 53. To je v skutocnosti skoro 20 parov
Ohladom FH, ten pozostava z troch prvych stupnov F9v.1.1 a jedneho druheho stupna F9v.1.1. To vsetko uz lieta. Takze hoci FH este neletel, dovod na optimizmus tu je, rozhodne vacsi ako pri CZ-9, kde nie je ani rozhodnute ze sa bude stavat. Skor nechapem ten vecny pesimizmus, ktory neumlci ani sukromnickych 1000t na orbite a hilton na marse
Ohladom nosnosti, myslim ze si nepochopil zakladnu myslienku. My nechceme nosic 130t. My chceme letiet na mesiac/mars. Ak je to realnejsie s 53t nosicom a dvoma startmi, tak budis. Ak niekomu zalezi na megarakete viac ako na misii, tak si tou raketou asi nieco kompenzuje
Na zaver - opat nepochopena myslienka. Mne je jedno ci sa raketa objedna od americana, rusa, cinana alebo japonca. Ide o to pouzit raketu, ktora je "na sklade, dodavka do 3 dni" a usetrit tak enormne mnozstvo casu a penazi. Realita je uz taka, ze tou osobou ktora taku raketu zrejme coskoro bude ponukat, je american juhoafrickeho povodu, a sukromnik (no fuj!). Mnohi z vas to sice tazko rozdychavaju, ale je to tak Otazka je ci budeme pracovat s touto realitou alebo trucovat v kute a fantazirovat o nerealizovatelnych vyrazoch narodnej prestize (pricom narodu je to soufl) [Edited on 16.12.2013 yamato]


Budiž, uznávám, že k prvnímu startu má FH pěkných pár let k dobru. Jestli je ale lepší startovat 2-3x s FH nebo jednou s pořádnou raketou, toť otázka, kterou vyřeší až teprve praxe v bůhvíjak vzdálené budoucnosti. Je pravda, že "letět raketou na skladě, dodávka do 3 dnů" by bylo super, ale toho se sotva dožiju. Soukromých 1000 tun na oběžné dráze ještě hodně dlouho nebude a ten Hilton na Marsu, no comment. A pokud jde o to národnostní hledisko, nevím, proč zrovna mně adresuješ "mnohí z vás to sice ťažko rozdýchávajů", když tvrdíš (oprávněně), že největší šance má americký kapitál. Já nejsem Usedom a nikdy jsem to nezpochybňoval. Můj národní postoj je naopak takový, že budu oslavovat kohokoliv, kdo se na ten Měsíc a Mars vypraví, zejména pokud to nebude jednorázovka a potom zase nic - a bude mi jedno, jestli to budou Američani, Rusové, Číňani nebo třeba Křováci. Ale z mnohých příspěvků mám pocit, že by leckdo obtížně rozdýchával právě ty Rusy nebo Číňany.


yamato - 22/12/2013 - 15:37

quote:

Budiž, uznávám, že k prvnímu startu má FH pěkných pár let k dobru. Jestli je ale lepší startovat 2-3x s FH nebo jednou s pořádnou raketou, toť otázka, kterou vyřeší až teprve praxe


presne tak, treba to vyskusat. Bohuzial vsetky mesacne a martanske plany vzdy sklznu do uvah o megarakete ktora zrejme nikdy nevznikne

quote:
Soukromých 1000 tun na oběžné dráze ještě hodně dlouho nebude a ten Hilton na Marsu, no comment.


to bola nadsazka ide o to ze po mnohych uspesnych startoch a misiach k ISS by sa snad uz mohlo prestat so spochybnovanim sukromnikov a proste akceptovat ze existuju a vedia ako na to

quote:
Ale z mnohých příspěvků mám pocit, že by leckdo obtížně rozdýchával právě ty Rusy nebo Číňany.


no ja rozhodne nie. Ak sa vratime na zaciatok, islo o to ze cinania by mohli letiet na mesiac s pouzitim komercnych nosicov, cim by si usetrili vela starosti aj casu. Tu polemiku a americkom versus cinskom sukromnikovi si sem zatiahol ty, podla mna ta otazka nie je o narodnosti, ale o moznostiach.


Usedom - 26/12/2013 - 23:45

Docela by mne zajímalo, zda je v Číně opravdu v počátcích vývoj motoru YF- 650 o tahu 650 tun pro budoucí superraketu CZ-9 o nosnosti 130 tun LEO, či nikoli ? Pokud ano, mohla by prý CZ-9 letět porvé mezi 2020 a 2025 . O novém motoru je zmínka v odkaze.


http://www.americaspace.com/?p=22881


JiříHošek - 28/12/2013 - 08:34

quote:
Ak by sa nezaondievali vyvijanim megarakety a namiesto toho zakupili dva starty FH, tak im to moze ist aj pekne fofrom. Pilotovanu lod maju, zaklad pre lander maju
Existuje koncept vlastního nosiče o nosnosti 50 tun na LEO na základě modelu CZ-5. Jde o verzi CZ-5DY s prvním stupněm o průměru 5 metrů a čtyřmi motory YF-100, šesti boostery o průměru 3,35 m s motory YF-100, a s druhým stupněm se čtyřmi motory YF-77.
[Upraveno 28.12.2013 JiříHošek]


yamato - 28/12/2013 - 09:48

quote:
Existuje koncept vlastního nosiče o nosnosti 50 tun na LEO na základě modelu CZ-5. Jde o verzi CZ-5DY s prvním stupněm o průměru 5 metrů a čtyřmi motory YF-100, šesti boostery o průměru 3,35 m s motory YF-100, a s druhým stupněm se čtyřmi motory YF-77.



to by bolo super, ale to je len koncept, nie? FH ma mat premieru buduci rok (comu moc neverim), takze je to viac ako koncept.


JiříHošek - 28/12/2013 - 12:58

Ano, je to jen koncept (z roku 2010, stejně jako CZ-9), ale Čína se nyní stejně soustředí na Tiangong 2 a kosmickou stanici. Takže mi výhoda dřívějšího zprovoznění FH uniká.


yamato - 28/12/2013 - 13:44

quote:
Takže mi výhoda dřívějšího zprovoznění FH uniká.


cela tato debata vznikla z myslienky, ze ked uz cina pristava sondy na mesiaci, mohla by robit aj pilotovane lety. Moja myslienka bola taka, ze by to slo rychlejsie a lacnejsie, keby sa sustredila na samotny letovy hardware a nevyvijala supernosic. Namiesto toho moze na kazdy let kupit dva starty tazkeho komercneho nosica. Jedinym takym nosicom, ktory sa realne vyvija, je FH. To je cele


JiříHošek - 28/12/2013 - 15:59

OK, ale Čína teď nemá zájem.


pospa - 28/12/2013 - 16:08

quote:
Namiesto toho moze na kazdy let kupit dva starty tazkeho komercneho nosica. Jedinym takym nosicom, ktory sa realne vyvija, je FH.
Zapomínáš na ITAR. I kdyby chtěli číňané koupit a SpX prodat (jako že nechtějí), tak zákony USA jim to nedovolují.


JiříHošek - 28/12/2013 - 16:27

quote:
V roce 2013 se chystá Čína provést 20 startů do kosmu, roku 2012 tuším to bylo - 19. Tedy bude držet stále solidní tempo, druhé místo po Rusku. Jen tak dál chlapi, tam daleko na Východě !

Máme tu konečné výsledky (celkem/úspěšné)

1. Rusko 32/31 (počítám pouze Bajkonur, Pleseck a Dombarovskij)
2. USA 19/19
3. Čína 15/14

[Upraveno 28.12.2013 JiříHošek]


Agamemnon - 28/12/2013 - 16:31

quote:
1. Rusko 32/30 (počítám pouze Bajkonur, Pleseck a Dombarovskij)


len detail...
v takomto prípade rusi majú 31/30... (zlyhanie je proton, čo urobil salto)
to druhé zlyhanie je zenit, ale z oddysey (a tu je otázka, či je to rusko alebo ukrajina, niekto to počíta tak a niekto tak)


JiříHošek - 28/12/2013 - 16:35

Ne, Odyssey jsem tam schválně nepočítal (to je spíš mezinárodní). To druhé je Rokot 15.ledna.


Agamemnon - 28/12/2013 - 16:38

quote:
Ne, Odyssey jsem tam schválně nepočítal (to je spíš mezinárodní). To druhé je Rokot 15.ledna.


aha, okej... potom je otázka, čo počítame ako úspešný štart...
pri tomto štarte bol náklad dopravený na plánovanú orbitu, uvoľnený, etc...

problém nastal pri reštarte brizu-m po uvoľnený satelitu...
potom ale treba rátať ako neúspešné aj niektoré ďalšie štarty (falcon 9 s cassiope napr., kde sa podobne nepodaril reštart horného stupňa po oddelení satelitu)

edit:
prípadne aj ďalší rokot, ktorý vynášal swarm
[Edited on 28.12.2013 Agamemnon]


JiříHošek - 28/12/2013 - 16:49

Aha, díky. Takže 32/31.
Opravím původní příspěvek.


yamato - 28/12/2013 - 17:56

quote:
quote:
Namiesto toho moze na kazdy let kupit dva starty tazkeho komercneho nosica. Jedinym takym nosicom, ktory sa realne vyvija, je FH.
Zapomínáš na ITAR. I kdyby chtěli číňané koupit a SpX prodat (jako že nechtějí), tak zákony USA jim to nedovolují.


nezapominam, viem ze realne tomu brania zakony. Hovorim len tolko ze dostat cloveka na mesiac moze ist aj relativne rychlo. Ak by sa to robilo racionalne. Bohuzial na tomto svete sa robia racionalne riesenia az vtedy ked sa vsetky ostatne vycerpaju


Alchymista - 29/12/2013 - 23:56

quote:
Bohuzial na tomto svete sa robia racionalne riesenia az vtedy ked sa vsetky ostatne vycerpaju

Vytesať do kameňa


Usedom - 30/12/2013 - 13:51

TOm : Jiří Hošek

On ten čínský výkon roku 2013 sice nebyl hned druhý po Rusku , ale i USA = 19 startů , Čína = 15 ,není k zahození, když jeden ze startů byl let k orbitálnímu modulu s lidmi a druhý přinesl měkké přistání na Měsíci. Každopádně pevná třetí pozice ve startech kosmických velmocí je pro Čínu dobrou vizitkou. Po uvedení dalšího kosmodromu Wenchang do provozu - 2015 ? se může pozice Číny ještě vylepšit a s Ruskem budou počtu startů společně vládnout. Doufám, že příspěvky do čínského kosmického rozpočtu porostou alespoň tempem jejich ekonomiky, tedy + 7 % ročně.


JiříHošek - 1/1/2014 - 14:27

quote:
quote:
Namiesto toho moze na kazdy let kupit dva starty tazkeho komercneho nosica. Jedinym takym nosicom, ktory sa realne vyvija, je FH.
Zapomínáš na ITAR. I kdyby chtěli číňané koupit a SpX prodat (jako že nechtějí), tak zákony USA jim to nedovolují.
Pokud vím, tak ITAR zakazuje vývoz satelitů a satelitních technologií pro starty z několika zemí, mj. z Číny.
yamato zřejmě naopak uvažoval starty čínských nákladů z území USA.


Agamemnon - 1/1/2014 - 14:31

v prípade číny by bol problém aj štart čínskeho nákladu na am. nosiči...
to je podobná situácia ako tí čínski vedci na konferencii nasa - nemohli ich pustiť vôbec do aerálu nasa


yamato - 1/1/2014 - 14:31

quote:

yamato zřejmě naopak uvažoval starty čínských nákladů z území USA.


no, az tak daleko som o tom nepremyslal. Islo by o start cinskeho nakladu na americkom nosici, a uz to samo osebe by zrejme cez ITAR nepreslo


pospa - 5/1/2014 - 12:18

Zdá se, že čínská kosmonautika bere dlouhodobé plány přistání posádky (a potenciálně základnu) na Měsíci o něco více vážně.
Rozběhli projekt Yuegong 1 - "Moon Palace 1" (Měsíční Palác), ve kterém testují regeneraci vzduchu, vody a pěstování užitných rostlin v uzavřeném ekologickém systému.
Při 30 denním experimentu dvoučlenná posádka dýchala vzduch a jedla výpěstky z uzavřeného "skleníku" o ploše 36 m2.
Více tady : http://en.ce.cn/subject/exclusive/201312/20/t20131220_1963305.shtml

Červené osvětlení má podporovat rychlejší růst rostlin.


Alchymista - 5/1/2014 - 15:15

To skúšali aj osvetlenie pomocou LED? Lebo tá fotka tak vyzerá...
Bol by to zaujímavý problém - LED sú v princípe silne monochromatické, takže čo na to fotosyntetizujúce rastliny?


pospa - 9/1/2014 - 07:00

Podle http://english.peopledaily.com.cn/202936/8506408.html Čína, mimo plánu pilotovaného přistání na Měsíci, také pracuje na projektu lunární zákldny a to i přesto, že tato část programu pilotované kosmonautiky zatím nebyla politickým vedením země oficiálně odsouhlasena/spuštěna.


admin - 15/1/2014 - 13:47

Chlorofylu monochromatické světlo vůbec nevadí. A to červené světlo neurychluje růst, ale zajišťuje. Jsou to červené LEDky v poměru cca 4:1, červená modrá.
Vychází to ze starých výzkůmů v NASA(a pravděpodobně i jinde) a je to zcela běžně a masívně používáno na jistou zajimavou rostlinku všude po světě, ČR nevyjímaje.
Já osobně jsem pak obdobný panýlek používal pro dosvětlování masožravek.

Jak je vidět zde http://tinyurl.com/k7z8zu7 , je nutné vybrat modrou cca 430nm a červenou cca 660nm. To rostlině stačí. Množství modré pak určuje, zda rostlina vykvete, nebo ne(zjednodušeně řečeno).

Jaký je smysl? Nesvítím a tedy nespotřebovávám energii v jiných oborech, které jsou pro rostliny beztak zbytečné, nebo skoro zbytečné.


Alchymista - 15/1/2014 - 14:13

Vďaka za obrázok a odpoveď - z grafu je presne vidieť to, čo som chcel vedieť.


Agamemnon - 2/2/2014 - 10:45

dám to všetko sem, keďže sa to týka viacerých tém:

http://forum.nasaspaceflight.com/index.php?topic=7058.msg1155940#msg1155940

voľne:
info je od nejakej osoby zodpovednej v číne za medzinárodnú spoluprácu v oblasti pilotovaných letov
- tg-2 bude mať len 1 dokovací port
- považujú tg viac za vesmírne laby, než za stanice... modulárna stanica bude mať iné meno
- hlavnou úlohou tg-2 bude dokovania zásobovacej lode a presun paliva z nej
- očakávajú dlhšie pobyty posádky, niekde medzi 1-3 mesiacmi
- ak bude chang'e-3 úspešné, chang'e-4 nepoletí
- rozhodnutie o lete na mesiac nebude skôr, ako bude modulárna stanica postavená a niekoľko rokov v prevádzke... tj. niekde v 2025-2030
- európsky astronauti sa učia po čínsky, medzinárodná posádka sa očakáva na modulárnej stanici


Agamemnon - 7/2/2014 - 08:14

a nejake dalsie info:

http://forum.nasaspaceflight.com/index.php?topic=7058.msg1157757#msg1157757

modularna stanica:
- bude mat 3 moduly - hlavny + 2 po stranach, na ktorych budu solarne panely
- dizajn sa prave dokoncuje a uzatvara
- bocne moduly sa prv pripoja na predny port a potom ich roboticka ruka (nie az taka velka ako canadarm) presunie na ich pozicie na strany
- dokovaci mechanizmus blizsi ruskemu; nebude kompatibilny s ids
- v diskusii s esa; 3 temy - lety esa astronautov na tuto stanicu, zasobovanie stanice pomocou atv, experimenty od esa
- cinania navstivili kanadu, kvoli techn. ruky; taliani ukazali kupolu (zatial na stanici nebude, mozno neskor); a so svajciarmi riesili nejake naklady

tg-2:
- planovane na 2015, nakladna/zasobovacia lod 2016
- nakladna lod bude mat dizajn blizky tg-1
- cinania kontraktovali nejaku svedsku spolocnost, aby im umiestnili/postavili parabolu pri perthe v australii (moja pozn. tam je aj estrack parabola)


Alex - 3/3/2014 - 08:04

http://www.osel.cz/index.php?clanek=7490


Usedom - 11/3/2014 - 11:34

Některé údaje o čínských plánech v budoucnu.

1. Kolem r.2020 bude mezinárodní stanice ISS vyřazena z provozu a Čína právě dokončí svou novou stanici za pomoci Cz-5, kterou ihned nabídne k užívání astronautům USA a Evropy. Čínská stanice se tak stane pokračovatelem a "mladším bratrem" současné ISS. Západ tak už nebude muset zbytečně vyhodit dalších 100 mld. USD na budování své nové ISS II, bude prostě létat domů k Číňanům.

2. Výroba raket v Číně dosáhla "průmyslového tempa" a tak bude pro období 2014-2020 vyrobeno 270 nosných raket pro domácí starty a 460 raket bude k dispozici pro případné starty cizích družic.

3. Roku 2016 dojde k nasazení nové rakety LM- 7, která bude nosičem zásobovací lodi ke stanici Tiangog-2.

4. Příprava sondy k odběru měsíčních vzorků r.2017 běží dle plánu.

5. Čína počítá s přistáním na Měsíci.

6. V nejbližší době dojde ke staru transportního manipulačního stupně Yanzheng-1 , který bude přemísťovat náklady na oběžné dráze dle potřeby.



http://news.xinhuanet.com/english/special/2014-03/10/c_133175654.htm


jamsed - 21/3/2014 - 07:25

China Aerospace Science and Technology Corporation uskutečnila statické zkoušky prvního stupně pro novou generaci čínských nosných raket.

http://www.cnsa.gov.cn/n1081/n7529/n7935/622744.html


jamsed - 31/3/2014 - 07:00

V 10:58 hod. pekingského času (02:58 UT) byla ze základny Jiuquan Satellite Launch Center vypuštěna nosná raketa CZ-2C, která na oběžnou dráhu vynesla vědeckou družici Shijian-11-06. Družice vyrobená v China Aerospace Science and Technology Corporation je podle zprávy o startu určena k provádění vědeckých experimentů ve vesmíru. Pozorovatelé se ale domnívají, že družice může plnit úkoly včasného varování.


Agamemnon - 31/3/2014 - 07:32

a ide o prvy cinsky start tohto roku


JanKoudelka - 17/4/2014 - 15:00

V Číně se pracuje na nové raketě LM-7 , která má mít nosnost až 13 tun LEO a nemá používat "jedovaté " pohonné hmoty. Bude to nosič pro zásobovací loď čínské větší kosmické stanice Tiangong-2 . Pokud bude mít LM-7 nosnost až 13 tun,/s různou kombinací startovních boosterů/ pak může "čínský Progress" nést na čínskou stanici skoro až dvojnásobek pohonných hmot a zásob , než ruský Progres. To by bylo výborné = menší počet startů za rok = úspora nákladů na provoz čínské stanice. Start čínského Progressu ? Snad už za 2 roky. Tak hodně štěstí vývojáři.


http://www.spacedaily.com/reports/China_expects_to_launch_cargo_ship_into_space_around_2016_999.html

http://en.wikipedia.org/wiki/Long_March_%28rocket_family%29


JanKoudelka - 17/4/2014 - 15:17

Existuje určitý "zmatek" kolem čínské kosmické stanice Tiangong, neboť to co je značeno jako Tiangong 2 bude stále ještě jenom ona malá stanice /modul/ = kopie Tiangong - 1 z r.2011. Teprve snad nějaký Tiangong- 3 vynesený CZ- 5 bude mít základní modul velikosti kdysi slavného Saljutu z r.1971. A to bude až po vyzkoušení nosiče CZ- 5, který má problémy a jehož start se stále odsunuje.

http://www.spacedaily.com/reports/The_Next_Tiangong_999.html


Agamemnon - 28/4/2014 - 08:01

19.4. cina otestovala centralny stupen pre nosic cz-7... dlzka testu bola 188 s


JiříHošek - 28/4/2014 - 21:03

Zdroj:
http://en.cmse.gov.cn/show.php?contentid=1392


dodge - 22/8/2014 - 10:46

Čínský satelit bude snímat zemi v HD rozlišení

Snímky Země v HD rozlišení bude pořizovat nový čínský satelit Gaofen-2. Čína jej úspěšně poslala na oběžnou dráhu. Nejvyspělejší satelit tak umožní zachovat metrové předměty v plných barvách. Uvedla agentura Reuters.

Satelit Gaogen-2 byl do vesmíru vynesen nosnou raketou Long March-4B z Tchaj-jüanu. Jde o druhou observatoř ze série celkem pěti až šesti. Od dubna loňského roku je ve vesmíru družice Gaofen-1. Informuje o tom web Novinky.cz.

Podle hlavního inženýra se Gaofen-1 zaměří na velké objekty, Gaofen-2 na jejich detaily. Obě družice mají spolupracovat.

Všechny družice Gaofen mají být do vesmíru vyneseny do roku 2016.


JiříHošek - 10/9/2014 - 22:38

quote:
tg-2:
- planovane na 2015, nakladna/zasobovacia lod 2016
- nakladna lod bude mat dizajn blizky tg-1

Yang Liwei dnes řekl na kongresu ASE v Pekingu, že kosmická laboratoř Tiangong-2 bude vynesena v roce 2016.
Postupně se k ní připojí:
- pilotovaná loď Shenzhou-11
- nákladní kosmická loď Tianzhou-1
http://english.cri.cn/12394/2014/09/10/189s843637.htm

Laboratoř Tiangong-1 byla vynesena v září 2011.
Postupně k ní byly připojeny:
- nepilotovaná loď Shenzhou-8 (listopad 2011, doba letu 16,5 dne)
- pilotovaná loď Shenzhou-9 (červen 2012, doba letu 12,5 dne)
- pilotovaná loď Shenzhou-10 (červen 2013, doba letu 14,5 dne)
[Upraveno 15.9.2014 JiříHošek]


novák - 15/9/2014 - 08:37

Šen-čou 9 a 10 byly samozřejmě pilotované.


JiříHošek - 15/9/2014 - 19:29

Díky za upozornění. Samozřejmě, vzniklo to mým nešťastným kopírováním prvního řádku (SZ-8). Opravil jsem to.


David - 8/10/2014 - 13:46

Čínská orbitální stanice je údajně zcela funkční a plánují se s ní další experimenty. Životnost systémů překročila plánované dva roky, stále pracují a nebylo zatím nutno používat záložní systémy.
To by mohlo vypadat na další posádku a pravděpodobně se stanice v použitelném stavu dočká startu T-2 v roce 2016.


David - 11/10/2014 - 08:37

Za 14 dní - 23.10. by měla startovat CH-3 k obletu Měsíce, ale zejména ke zkoušce přistávací kapsle pro návrat měsíčních vzorků.
Bude použita zesílená raketa, s prodlouženými boostery i třetím stupněm. Kapsle má přistávat pomocí " žabích skoků" v atmosféře obdobně jako Apollo. Nad Měsícem bude poměrně vysoko 5-10.OOO km a let potrvá cca 8 dní.
Pro srovnání : přistávací koule sovětských Lun přistávaly kolmo do atmosféry s přetížením ve stovkách géček a pokud se týče Sojuzů od Měsíce, tak ten zřejmě nepoužíval též " žabí skoky" což vedlo k vyšším než fyziologickým hodnotám přetížení a jak se zdá byl to i jeden z důvodů proč Sověti neposadili do " měsíčního" Sojuzu kosmonauta.


JiříHošek - 11/10/2014 - 12:20

quote:
Kapsle má přistávat pomocí " žabích skoků" v atmosféře obdobně jako Apollo.
pokud se týče Sojuzů od Měsíce, tak ten zřejmě nepoužíval též " žabí skoky"
Manévr skip reentry provedl pouze Zond 6, Zond 7 a podle některých zdrojů i Zond 8.
Apollo tento manévr nikdy neuskutečnilo.


David - 18/10/2014 - 18:24

Za týden by měla startovat Ch-3, je něco nového ?


Erakis - 18/10/2014 - 20:02

Ked už tak, tak Ch-4. Ak si si nevšimol, trojka pred necelým rokom pristála na Mesiaci. Inak sa ale názov sondy väčšinou uvádza ako Change-5 T1 (test mission), kedže ide primárne o skúšku technológii pre misiu Change-5. Change-4 odštartuje budúci rok a a malo by byť viac-menej opakovaním misie Change-3 s robotickým vozítkom.

No a čo sa týka príprav štartu Ch-5 T1, tak tie v podstate v tichosti pokračujú dalej a raketa aj so sondou je už na rampe. Inak pekný prehľad o tejto misii s takmer všetkými dostupnými informáciami je spracovaný tu:
http://www.spaceflight101.com/change-5-test-mission.html


David - 20/10/2014 - 11:36

Pokud se týče vize čínského taikonauta na Měsíce v dohledné době, t.j do roku 2030 jsem pesimista, ale když sleduji pomalý, ale jistý postup Číňanů krůček po krůčku, docela jsem znejistěl.
Nechápu ovšem stoický klid Ruska, které v tomto směru nedělá vůbec nic, krom siláckých a hlavně nedůvěryhodných prohlášení.
Jestli to takhle půjde dále do deseti let se Čína dostane v " kosmickém žebříčku" před Rusko.


yamato - 20/10/2014 - 12:23

Vsak to vidis sam aj na tomto fore. Rusku staci dokolecka rozpravat o minulych uspechoch, nenahraditelnosti sojuzu a o buducich planoch. Mnohym ludom to uplne postacuje.


novák - 20/10/2014 - 13:53

quote:
nenahraditelnosti sojuzu


Eh, promiňte páni odborníci, patrně jsem něco propásl. Mohl by jste mne, prosím, navést na ruská prohlášení o "o nenahraditelnosti Sojuzu" a následné debaty?


David - 22/10/2014 - 07:53

Nenašel jsem v kolik to poletí. Dík.


JiříHošek - 23/10/2014 - 07:44

quote:
Nenašel jsem v kolik to poletí. Dík.
17:59 UTC


David - 27/10/2014 - 14:01

Plány čínské kosmonautiky :
2016 - Tiangong-2
- Tianggong Cargo Vehikle T2-1
- Shenzhou - 11
- Shenzhou - 12
- Change - 4
2017 - Asteroid Mission
- Change - 5
2018 - Mars Science Mission
- Space Station - CM
2019 - Change -6
2020 - Space Station - WLM
- Space Station - TCM
2021 - Venus Probe
2024 - Asteroid Sample Return
2025 - M O O N L A N D I N G ! ! !
- Jupiter Science Mission
2028 - Mars Sample Return


JiříHošek - 27/10/2014 - 22:42

Prosím o uvedení zdroje plánu, k následujícím bodům uvádím v závorkách výhrady:

2016 - Shenzhou - 12 (Tiangong-2 má mít jen jednu pilotovanou návštěvu)
2018 - Space Station - CM (experimentální stanice velikosti Saljutu 1)
2020 - Space Station - WLM ("Wentian laboratory module" - až po TCM)
2020 - Space Station - TCM (základní modul stanice "Tianhe core module")
2025 - M O O N L A N D I N G ! ! ! (to je vtip ?)


David - 28/10/2014 - 09:11

quote:
Prosím o uvedení zdroje plánu, k následujícím bodům uvádím v závorkách výhrady:

2016 - Shenzhou - 12 (Tiangong-2 má mít jen jednu pilotovanou návštěvu)
2018 - Space Station - CM (experimentální stanice velikosti Saljutu 1)
2020 - Space Station - WLM ("Wentian laboratory module" - až po TCM)
2020 - Space Station - TCM (základní modul stanice "Tianhe core module")
2025 - M O O N L A N D I N G ! ! ! (to je vtip ?)


Spaceflight 101 - Launch Tracker.


JiříHošek - 28/10/2014 - 10:10

Díky.
Patrick Blau se snažil, sám uvádí, že tabulku sestavil na základě nejlepšího úsilí, ale že může obsahovat zastaralé informace (a skutečně - např. ohledně TG-2 je můj příspěvek v této niti z 10.9.2014 aktuálnější).
Moje výhrady tedy zůstávají až na to, že Blau uvádí moduly kosmické stanice 1. Tianhe (TCM) a 2. Wentian (WLM) ve správném pořadí - prohodil je až David. Blau zapomněl na druhý laboratorní modul Xuntian (XLM).


David - 28/10/2014 - 14:22

Mne na této tabulce zaujaly čtyři věci :
1/ Konečným cílem není přistání taikonauta na Měsíci / tak chápu termín " Moon Landing ", ale návrat vzorků z Marsu, z čehož by se dalo usoudit, že " šilhají" po Marsu nikoli po Měsíci.
2/ plán neobsahuje oblet taikonauta kolem Měsíce, čímž se liší od sovětského scénáře na dobytí Měsíce / Američané obletěli Měsíc náhodně / A-8 včas nedostalo LEM, a A-13 bylo po havárii/.
3/ sonda k Jupiteru.
4/ termín přistání na Měsíci v roce 2025/ zřejmě taikonautů / se mi jeví jako nereálný , zejména o ohledem na " tempo" jaké dosud předvedli. Mohla by to ale být " ostruha " na dřímající Rusy, neboť pak Čína zaujala jejich, byť hodně vratké , místo a Rusko by kleslo mezi Japonce a Indy.


Erakis - 28/10/2014 - 15:28

quote:
Mne na této tabulce zaujaly čtyři věci :
1/ Konečným cílem není přistání taikonauta na Měsíci / tak chápu termín " Moon Landing ", ale návrat vzorků z Marsu, z čehož by se dalo usoudit, že " šilhají" po Marsu nikoli po Měsíci.
2/ plán neobsahuje oblet taikonauta kolem Měsíce, čímž se liší od sovětského scénáře na dobytí Měsíce / Američané obletěli Měsíc náhodně / A-8 včas nedostalo LEM, a A-13 bylo po havárii/.
3/ sonda k Jupiteru.
4/ termín přistání na Měsíci v roce 2025/ zřejmě taikonautů / se mi jeví jako nereálný , zejména o ohledem na " tempo" jaké dosud předvedli. Mohla by to ale být " ostruha " na dřímající Rusy, neboť pak Čína zaujala jejich, byť hodně vratké , místo a Rusko by kleslo mezi Japonce a Indy.


Ono usudzovať z tejto a podobných tabuliek o tom, po čom "šilhají" a čo je ich konečným cieľom je veľmi špekulatívne. Treba si uvedomiť, že z dlhodobejších plánov čínskej kozmonautiky doteraz nebolo oficiálne potvrdených veľa vecí a hlavne tie termíny po roku 2020 treba brať s veľkou rezervou. Ono je to zväčša tak, že nejaký čínsky vedec v nejakom rozhovore niečo utrúsi, pričom to môžu byť len úplne nezáväzné a hypotetické plány, prípadne len zbožné prianie dotyčného vedca, no na západe sa hneď z toho začne robiť veľké haló a začnú to pchať do tabuliek s termínmi čínskych plánov. Podobne to bolo napr. aj so superraketou CZ-9 - bol v podstate len vydaný dokument, v ktorom čínsky vedci rozoberali možnosť stavby takéhoto nosiča, no niektorý to hneď začali brať ako istú vec a potvrdenie toho, že Číňania chcú čoskoro pristáť na Mesiaci.

Termín pristátia na Mesiaci v roku 2025 je takmer určite nereálny, no na druhej strane vôbec nepovažujem za nerálne to, že v dohľadnej dobe (cca 10 rokov) plánujú Číňania vyslať pilotovanú posádku na oblet Mesiaca. To že to nie je v uvádzanej tabuľke, nič neznamená. Ved pred rokom by si v žiadnej z takýchto tabuliek nenašiel ani misiu Čchange-5 T1 - no a pritom nám práve oblieta Mesiac. Myslím, že definitívne rozhodnutie čínskeho vedenia o pilotovanej misii k Mesiacu ovplyvnia práve výsledky tejto a ďalších návratových misii, ako aj "rozbehanie" rakety CZ-5, ktorá na ňu bude zďaleka dostačovať.


xChaos - 6/1/2015 - 11:54

k tomu vícenásobnému použití vs. "expendable": Číňani jsou v tomto prostě naprosto "specifičtí" :-) hlavně při startech z Xichangu...
http://spaceflightnow.com/2015/01/04/photos-long-march-rocket-stage-falls-in-rural-china/


MEDE - 6/1/2015 - 18:07

quote:
k tomu vícenásobnému použití vs. "expendable": Číňani jsou v tomto prostě naprosto "specifičtí" :-) hlavně při startech z Xichangu...
http://spaceflightnow.com/2015/01/04/photos-long-march-rocket-stage-falls-in-rural-china/
Je jen škoda ústupu Ruska ze slávy po Gagarinovi. V té době měli sověti ambice na prvenství dobívání planet naši sluneční soustavy, tisk to v té době psal že první člověk na Měsíci bude Savětský čelavěék, v té době jsm taky jásal prtože jsem neměl ani tušení o NASA. Kde by už Rusové mohly být.
Čína přináší úplnou revoluci v dobívání kosmu, taková miliarda lidí přeci musí něco vymyslet, ne? zatím se teda chlubí cizím peřím poučeni z chyb průkopníků. Uvidíme v budoucnosti zda stále budou jen kopírovat a příjdou sami s něčím převratným, bude to jen dobře.


NovýJiřík - 6/1/2015 - 19:27

quote:
quote:
k tomu vícenásobnému použití vs. "expendable": Číňani jsou v tomto prostě naprosto "specifičtí" :-) hlavně při startech z Xichangu...
http://spaceflightnow.com/2015/01/04/photos-long-march-rocket-stage-falls-in-rural-china/
Je jen škoda ústupu Ruska ze slávy po Gagarinovi. V té době měli sověti ambice na prvenství dobívání planet naši sluneční soustavy, tisk to v té době psal že první člověk na Měsíci bude Savětský čelavěék, v té době jsm taky jásal prtože jsem neměl ani tušení o NASA. Kde by už Rusové mohly být.
Čína přináší úplnou revoluci v dobívání kosmu, taková miliarda lidí přeci musí něco vymyslet, ne? zatím se teda chlubí cizím peřím poučeni z chyb průkopníků. Uvidíme v budoucnosti zda stále budou jen kopírovat a příjdou sami s něčím převratným, bude to jen dobře.


Číně jsem svého času hodně věřil, ale jejich šnečí opatrnický postup vpřed mě zrovna dvakrát nepřesvědčuje. Přitom peněz mají, že by s nimi mohli vytapetovat Asii, a ani nevědí, kam s nimi (např. s dolarovými rezervami). Kupují po světě, co se dá a kde se dá, ale aby pustili chlup (tj. nějakou tu žebráckou desítku miliard dolarů ročně) do kosmonautiky, tak to ani náhodou. No, uvidíme...


Ervé - 6/1/2015 - 19:48

Asi tak, vzhledem k tomu, že postavit raketu s nosností 25 t jim trvá už 20 let, a přitom je jisté, že by ji bez problémů uživili. Rychlost vypouštění pilotovaných výprav je 1 za dva roky. Postupují pomalu, ale není jisté, kam vlastně míří. S 25 t raketou postaví orbitální stanici (menší nebo větší Mir), můžou obletět Měsíc, ale tím to končí. Pro program letů na Měsíc potřebují větší raketu, o které ani nemluví. Návrat vzorků z Měsíce a Marsu je tak maximum, co od Číny můžeme čekat.


Erakis - 6/1/2015 - 21:15

quote:
Asi tak, vzhledem k tomu, že postavit raketu s nosností 25 t jim trvá už 20 let, a přitom je jisté, že by ji bez problémů uživili.


Na motoroch použiteľných v CZ-5 sa začalo robiť v roku 2001, pričom skutočný vývoj celej rakety sa reálne rozbehol až potom, ako ho schválila čínska vláda v roku 2007. Dovtedy vyšli len všeobecné štúdie o možnosti stavby takéhoto nosiča. Teda povedať, že na nej robia už 20 rokov nie je celkom korektné.
quote:

Pro program letů na Měsíc potřebují větší raketu, o které ani nemluví. Návrat vzorků z Měsíce a Marsu je tak maximum, co od Číny můžeme čekat.

Nie je pravda, žeby o väčšej rakete vôbec nehovorili. Stačí si spomenúť na štúdie o CZ-9. To že zatiaľ nie je schválená neznamená, že sa na to nikdy nedajú. Mne sa náhodou čínsky prístup celkom páči, hlavne v kontraste s tým, čo predvádzali pred 20 rokmi, keď ich to akurát stálo mnoho životov. Teraz sa zameriavajú hlavne na bezpečnosť a kvalitu a to je dobre. Nemajú sa kam ponáhľať, s nikým predsa nie sú v studenej vojne. Budujú silný a realisticky vyznievajúci kozmický program, vrámci ktorého môžu v budúcnosti dokázať ešte veľké veci.


NovýJiřík - 6/1/2015 - 22:37

Nie je pravda, žeby o väčšej rakete vôbec nehovorili. Stačí si spomenúť na štúdie o CZ-9. To že zatiaľ nie je schválená neznamená, že sa na to nikdy nedajú. Mne sa náhodou čínsky prístup celkom páči, hlavne v kontraste s tým, čo predvádzali pred 20 rokmi, keď ich to akurát stálo mnoho životov. Teraz sa zameriavajú hlavne na bezpečnosť a kvalitu a to je dobre. Nemajú sa kam ponáhľať, s nikým predsa nie sú v studenej vojne. Budujú silný a realisticky vyznievajúci kozmický program, vrámci ktorého môžu v budúcnosti dokázať ešte veľké veci.




No, hej, podľa všetkého v naozaj vzdialenej budúcnosti. To už tu nebudem...


Erakis - 6/1/2015 - 23:13

quote:

No, hej, podľa všetkého v naozaj vzdialenej budúcnosti. To už tu nebudem...

No záleží od toho, čo považujete za "naozaj vzdialenú budúcnosť". Každopádne to ale treba brať realisticky. Nikto nepristane na Mesiaci či Marse do desiatich rokov len kvôli tomu, aby mali fandovia kozmonautiky radosť. S tým sa treba zmieriť.


Ervé - 7/1/2015 - 16:25

Mně jde právě o to, že už na konci 80.let, nejpozději na začátku 90. let věděli, že budou potřebovat větší raketu než CZ-2F, a trvalo jim 10 let, než se vůbec k něčemu rozhoupali, a dalších 5 let, než definitivně schválili projekt CZ-5. Takže dalších 10 let budou diskutovat, jestli postaví větší raketu.


NovýJiřík - 7/1/2015 - 21:06

quote:
Mně jde právě o to, že už na konci 80.let, nejpozději na začátku 90. let věděli, že budou potřebovat větší raketu než CZ-2F, a trvalo jim 10 let, než se vůbec k něčemu rozhoupali, a dalších 5 let, než definitivně schválili projekt CZ-5. Takže dalších 10 let budou diskutovat, jestli postaví větší raketu.


A to je to, kvůli čemu mám vztek. Most na Krym postaví Číňani do dvou let, nikaragujský průplav hodlají mít za pět let, staví na co si vzpomenou, pomalu jako by se ani nemuseli ohlížet na přírodní zákony, ale vesmír je jim ukradený. Což by se taky nakonec mohlo snadno stát. Trochu to přivolává historickou vzpomínku na čínské námořní lodi okolo roku 1400, proti kterým vypadala o sto let mladší Kolumbova Santa Maria jako záchranný člun. Jenomže Číňani se na oceány vykašlali a svět pak po staletí kolonizovali Portugalci, Španělé, Angličani, Holanďani atd. Aby ve vesmíru nedopadli stejně, od toho je může zachránit jen to, že "tempo" Američanů a Rusů není o nic slavnější, o jiných ani nemluvě.


JiříHošek - 7/1/2015 - 22:37

quote:
Mně jde právě o to, že už na konci 80.let, nejpozději na začátku 90. let věděli, že budou potřebovat větší raketu než CZ-2F, a trvalo jim 10 let, než se vůbec k něčemu rozhoupali, a dalších 5 let, než definitivně schválili projekt CZ-5.
Silnější raketu než CZ-2E potřebovali pro dopravu satelitů na GTO a vyvíjeli ji od roku 1986 pod označením CZ-3B. Poprvé letěla v roce 1996, ve verzi CZ-3B/E (od roku 2007) má nosnost 5,5 tuny na GTO.

Raketa CZ-2E letěla poprvé v roce 1990, kdy ještě nebyl pilotovaný program schválen. Teprve v roce 1992 byl schválen plán vlastní 8-tunové pilotované kosmické lodě vynášené man-rated verzí rakety CZ-2E, později označované CZ-2F. Součástí plánu bylo vynesení malé 8-tunové kosmické laboratoře v roce 2007, ale stálá kosmická stanice se už tehdy datovala až na období 2020-2025.


xChaos - 11/1/2015 - 22:13

China Service Module Enters Moon Orbit
http://www.leonarddavid.com/china-service-module-enters-moons-orbit/


Docela zajímavý manévr.. už jsem tady svoje teorie, k čemu všemu by ho šlo při návratech (hlavně pilotovaných) lodí k Zemi využít, jsem tady už jednou rozváděl...


David - 12/1/2015 - 08:47

Čína nemá kam by pospíchala, své asijské soupeře válcuje, prakticky je na úrovni Ruska a i kdyby její taikonauti zítra vstoupili na Měsíc, stejně budou druzí, padesát let po Armstrongovi. Navíc, pokud budou svoji výpravu na Měsíc publikovat " probudí spícího tygra " a bude po efektu.


xChaos - 12/1/2015 - 10:53

Spíš si myslím, že při svých bezpilotních misích k Měsíci i pilotovaných na LEO testují více prvků těch budoucích pilotovaných letů k Měsíci, než se na první pohled zdá (nějaké náznaky tu jsou - viz tvar modulu na návrat vzorků - dost pravděpodobné je ale i to, že přistávací modul je nějak skrytě škálovatelný, nebo jde taky o maketu toho pilotovaného...).

Možná se mýlím, ale podle mě pro pilotovaný let možná testují i tu pokročilou navigaci přes librační body (která není samoúčelná, ale umožňuje návrat z vysokoenergetická návratové dráhy zpět na dráhu k Měsíci, což se nakonec počítá... je za tím ekonomika). Když se nad tím zamyslíme, tak sloučení funkce přetlakové návratové kabiny LEM (či celého LEM) a orbitální sekce návratové lodi by bylo hodně zajímavé... i kdyby se ty moduly nerecyklovaly úplně, tak by jednou použitý LEM šlo možná po nějakém částečné dotankování vrátit na Měsíc jako součást lunární základny či lunární stanice... ekonomika lunární základny je docela napjatá - nepočítá se, že je to celkem blízko, ale taky že je to gravitační stydna bez atmosféry... a zahazovat zbytečně hardware, který jsme jednou navedli na vysokoenergetické dráhy, je prostě plýtvání..

Jinak Číňani jsou vůbec hodně vysazení na makety a repliky (např. ve vojenství a pilotovaný čínský kosmický program je AFAIK organizován vojáky...).


Ervé - 12/1/2015 - 14:02

CZ-2E letěla poprvé 1990. 1992 schválen plán 8-tunové pilotované kosmické lodě vynášené CZ-2F. CZ-3B poprvé letěla 1996, varianta CZ-3B/E roku 2007. Pak teprve začal vývoj CZ-5.
Takže vývoj CZ-5 mohl začít po roce 1996 - o 10 let dřív. 5,5 t na GTO je slušné, ale v té době už létala Ariane 5 se 7 t na GTO a chystala se ECA s 10 t GTO.
Proč Čína nepostavila místo 8 t laboratoře (CZ-2) 12 t lab vynesený CZ-3? Nebo je údaj 12 t nosnosti jen teoretický, protože CZ-3 slouží pouze pro GTO?


NovýJiřík - 12/1/2015 - 15:31

quote:
Čína nemá kam by pospíchala, své asijské soupeře válcuje, prakticky je na úrovni Ruska a i kdyby její taikonauti zítra vstoupili na Měsíc, stejně budou druzí, padesát let po Armstrongovi. Navíc, pokud budou svoji výpravu na Měsíc publikovat " probudí spícího tygra " a bude po efektu.


Jo, tím jsem se taky svého času chlácholil, že nechtějí provokovat a postupují proto na oko polehoučku a čekají, až v USA kosmonautika upadne ještě víc, než dosud, a nebude tudíž tak silným soupeřem. Jenže když se do hry vložily subjekty jako SpaceX a potenciálně i další, tak už se zřejmě s podobným vývojem nedá počítat.


pospa - 12/1/2015 - 15:42

Pozor na Čínu - objevují se náznaky komerčních letů do velkých výšek
Sice to nazývají "first private spacectaft" a v představě malíře jsou vidět pracující raketové motory, ale v podstatě by mělo jít o vyhlídkové lety v uzavřené gondole pod heliovým balónem do výšky 40 km. Uvidíme, co z toho vyleze - testovací let plánují na červenec.
http://www.wantchinatimes.com/news-subclass-cnt.aspx?id=20150111000032&cid=1202


xChaos - 12/1/2015 - 17:39

quote:
Nebo je údaj 12 t nosnosti jen teoretický, protože CZ-3 slouží pouze pro GTO?


Vůbec bych se nedivil, kdyby to byl ten případ... možná poslední stupeň prostě větší váhu než u CZ-2 vůbec neunese...

no, každopádně jsem dost zvědav, s čím přijdou a kdy předvedou nějaké svoje "poprvé" (a ne jenom, že jsou 3. na světě kdo to dokázali...). V podstatě bude zajímavé, jestli se nějaké "poprvé" podaří dřív jim, nebo Indům... jestli ho některá ze stran má vymyšlené, tak ho určitě dobře tají...


raul - 13/1/2015 - 00:49

quote:
Jo, tím jsem se taky svého času chlácholil, že nechtějí provokovat a postupují proto na oko polehoučku a čekají, až v USA kosmonautika upadne ještě víc, než dosud, a nebude tudíž tak silným soupeřem. Jenže když se do hry vložily subjekty jako SpaceX a potenciálně i další, tak už se zřejmě s podobným vývojem nedá počítat.

S takovým vývojem tedy zřejmě nepočítají
Zájem obyvatel Pekingu v tweetu čínského kosmoklubu light-digital

https://twitter.com/lightxdigital/status/553936535272173569/photo/1


loudil - 5/4/2015 - 22:34

Objevila se první fotografie smontované rakety CZ-5. Je už na novém kosmodromu Wenchang a nebo ještě ve výrobní hale ? Vypadá to spíše na kosmodrom. Jak dlouho potrvají zkoušky do prvního startu ? A bude to start rovnou na orbitu a nebo jenom suborbitální let do moře ?

http://www.china-defense-mashup.com/first-photo-chinese-cz-5-long-march-5-rocket.html

http://www.popsci.com/sites/popsci.com/files/styles/medium_1x_/public/cz-5_assembly_-_4.jpg?itok=s5tC2prA

http://admin123.airforceworld.com/blog/wp-content/uploads/2015/01/cz5-rocket-china-01.jpg


loudil - 5/4/2015 - 23:00

Zdá se, že i další nový čínský stroj CZ-7 dorazil na Wenchang k postupným testům, jež povedou nakonec k jeho vypuštění. Až 2016 ??? Nosnost 13,5 tuny na LEO je každopádně lepší, jak u CZ-2F vynášející kosmonauty.

http://defence.pk/threads/chinese-new-rocket-cz-7-ready-to-test-in-new-launching-port-hainan.355871/


loudil - 5/4/2015 - 23:18

Zdá se, že i uvažovaná čínská superraketa o nosnosti 130 tun na LEO začíná postupně dostávat jasnější kontury. Měl by pro ni být do roku 2020 vyvinut nový motor YF-650 o tahu 650 tun, který by byl v prvním stupni 4 krát a také po jednom YF-650 v každém ze čtyř urychlovacích stupňů. Celkový tah při startu by tak byl 8 x 650 tun = 5.200 tun. Saturn- 5 měl jak známo 3.400 tun. První start ale až 2028 = za 13 let. Tedy první lety Číňanů na Měsíc až po 2030. Pokud vše dobře půjde a to zřejmě nepůjde, viz. zpoždění CZ-5 o min. 2 roky. A to přitom CZ-5 stojí vlastně na ruských motorech v prvním stupni.


http://www.globalsecurity.org/space/world/china/cz-x.htm

http://spacepac.org/wp/china/chinese-yf-100-russian-rd-120-to-power-cz-5/


yamato - 6/4/2015 - 13:00

Neviem preco sa to tu tlaci do roviny ze cina preteka s niekym... chlapci, toto uz skoncilo Pokial cina pojde na mesiac, tak zo svojich dovodov, nie aby niekoho dobehla a predbehla, a pojde tam vtedy ked bude ready. Momentalne su cinske aktivity okolo mesiaca pomerne pestre, co by nas malo tesit. Do coho to vyusti, nechajme sa prekvapit.


JiříHošek - 6/4/2015 - 20:16


Jako první by měla z kosmodromu Wenchang vzlétnout lehká raketa CZ-6, někdy ve druhé polovině letošního roku.

quote:
Zdá se, že i další nový čínský stroj CZ-7 dorazil na Wenchang k postupným testům, jež povedou nakonec k jeho vypuštění. Až 2016 ???
To je exemplář GTV pro pozemní testy kompatibility se startovní rampou. GTV byl na Wenchang dopraven 24.12.2014. Fotografie v odkazu jsou z 26.1.2015. První start CZ-7 z Wenchangu se očekává za rok, v dubnu 2016.

quote:
Objevila se první fotografie smontované rakety CZ-5. Je už na novém kosmodromu Wenchang a nebo ještě ve výrobní hale ?
To je prototyp pro testy integrace. Nemá namontované motory a není na Wenchangu.
Centrální stupeň (jiný exemplář) CZ-5 úspěšně prošel 9.2.2015 a 23.3.2015 zážehovými testy.


loudil - 6/4/2015 - 23:27

CZ-5 je už realitou. Bude zajímavé sledovat, zda uvažovaná obří CZ-9 skončí jenom jako studie na papíře a nebo ji Čína dokáže opravdu postupně realizovat. Američany postihly - "hluchá místa" - v kosmickém programu 1974 -81 a 2011 - ?? ,kdy byli donuceni nejprve improvizovat se Skylabem a nyní se vozí na ISS v Sojuzech. Tomu by se mohla Čína využíváním CZ-5 a CZ-9 vyhnout. Jejich pilotovaný program by mohl po dokončení stanice roku 2022 běžet naplno a současně by se pracovalo na zkouškách nové CZ-9 , která by mohla dostat nejméně dva úkoly. Sestavit stanici velikosti ISS možná z pěti modulů velikosti Skylabu každý a dopravu kosmonautů na Měsíc. Dnes jsou to ale zatím jenom čiré spekulace. Sám nesleduji, zda Čína přidává ročně na výzkum kosmu tak pilně jako na armádu,kde je to plus 10 % každý rok.

http://www.americaspace.com/?p=22881

http://aviationweek.com/awin/chinese-super-heavy-launcher-designs-exceed-saturn-v

http://seradata.com/SSI/2012/08/analysis-isle-of-man-rises-to/


Ervé - 7/4/2015 - 11:50

Moc tomu nevěřím, 1. různé plány na supernosič zveřejňují už léta a skutek utek. 2. nosič o 130 t je zbytečný pro Měsíc - stačí kategorie 50-70t, kterou využijete i komerčně. 3. Nejdřív zalétají nosič kategorie 25 t, a potom teprve začnou řešit, co dál.
Skylab nebyl improvizace, ale dlouho plánovaný a běžící program. [Edited on 07.4.2015 Ervé]


alamo - 7/4/2015 - 19:03

a prečo 130 ton?
prečo si vybrali práve túto nosnosť?


kopapaka - 7/4/2015 - 19:28

quote:
a prečo 130 ton?
prečo si vybrali práve túto nosnosť?

Protože doveze použitelný náklad k Marsu? Orbitální stanici nebo základnu k Měsíci?
Orbitální továrnu nebo díly výtahu?
No, jen těžko tu nosnost jen tak plácli...


alamo - 7/4/2015 - 19:48

a prečo "iba toľko"?
prečo nie rovno 150, alebo ešte trochu viac.. "rovnejšie" 200 ton..


xChaos - 7/4/2015 - 20:11

já bych řekl, že těch 130 tun bude dost limit, který vyplývá z toho, jaké motory, paliva, specifické impulsy, a konstrukční čísla s existujícími materiály máme k dispozici. resp. dál by možná šlo zajít, ale byly by s tím spojené další změny (stačí si uvědomit, jak dlouho se NASA motala kolem Aresu 5, než to skočilo u toho, že se SRB bude nosnost omezená a plná původně ohlášená notnost bude vyžadovat kapalinové boostery, a přejmenovalo se tím pádem na SLS)

Čína navíc ráda kopíruje jen přesně to, co už fungovalo někomu předtím - pravda, sem tam nějaké rekordy mají taky (např. co se týče mostů, apod.), ale nejsou tím tak posedlí, jako třeba Rusové (a koneckonců i Američané - jinak komu jde vysloveně o to "vyhrát v soutěži, kde všichni dělají to samé" a komu navíc o orginalitu (tedy nebýt druhý, protože nikdo jiný to ani nezkusil), to je další zajímavá věc.

Čína asi jediná z velmocí má ještě šanci něco podstatného provést nečekaně, v utajení: v Rusku se z utajení přešlo k tomu, že o všem se léta šíří drby místo aby se to realizovalo, a taková ESA nebo ISRO jsou zase z definice (financování tak či onak relativně demokratickými státy) transparentní.


kopapaka - 7/4/2015 - 20:17

Napadají mně možnosti:
a) už je vyprojektovaný náklad
b) horní hranici omezují nějaké limity - konstrukční nebo dopravní...
Krom toho tu vždycky může být jiný důvod - třeba, že raketa modulárně vychází z menšího nosiče...
Přiznám se, že netuším, jak vypadá, Čínská kosmonautika mě až tak nezajímá - navíc jsem i k raketám obecně vrátil díky KSP a SPACEX...


alamo - 7/4/2015 - 21:05

c. číslo 130 má tajný mystický význam, v čínskom feng šuej?


alamo - 7/4/2015 - 23:12

sranda vec
SLS má mať podľa objednávky kongresu, tiež nosnosť 130 ton
to je ale ZÁHADNÁ zhoda


loudil - 8/4/2015 - 09:50

Myslím si, že 130 tun na LEO zhruba odpovídá asi 45 tunám k Měsíci, což už byla hmotnost soulodí Apolla. Pokud nechce Čína nějak sama příliš vymýšlet novinky a experimentovat, tak může kolem roku 2030 s CZ-9 jenom - "zopakovat Apollo"- podobným letem s podobnou lodí. Bude to sice o 60 let později, ale to nevadí. Když bude nakonec následovat jejich stálá měsíční základna , tak to bude o jednu úroveň výše než bylo Apollo ,které se po krátkých skocích na Měsíc vracelo zpět. S vybudováním stálé měsíční základny bude těch 60 let zpoždění za Američany rádo zapomenuto. Otázkou je opravdu využití podobně velké rakety, když bude základna , tak bude střídání osádek i doprava materiálu na Měsíc i z Měsíce. Po roce 2030 bude ekonomika Číny obrovská a dva až čtyři lety CZ-9 na Měsíc ročně utáhne. Když mohli Američané už v letech 1969-73 letět na Měsíc 7 krát ??? , tedy za 5 let ? Doprava materiálu a lidí na Měsíc a zpět by mohla udržet v provozu CZ-9 třeba 30 let.


alamo - 8/4/2015 - 16:40

to ale nie je odpoveď na otázku
"prečo -iba- 130 ton?"


loudil - 8/4/2015 - 17:30

Ano, proč jen ? To nevím. Snad spočtené minimum pro splnění -"Cíle Měsíc".


alamo - 8/4/2015 - 18:41

minimum..
minimálny počet kusov arašidov, v štandardizovanej rodinnej porcii kung pao, je 130..
schválil ústredný výbor strany?


Ervé - 9/4/2015 - 07:19

S efektivním využitím LOX-LH postačuje 90-100 t na LEO pro Měsíc - při třímístné upravené SZ a přistání 3 na povrchové stanici (nebo 2 k průzkumné výpravě s třetím na orbitě). Těch 130 t je nejspíš nepodložený odhad podle USA.


alamo - 9/4/2015 - 13:19

hmm.. dajme tomu, že to jednoducho "okopčili" od naša
ehm.. NASA
a prečo práve od naša?
ehm.. NASA
prečo nie od Elona?
fakt.. aj v iných oblastiach pozorujeme, že Číňania majú jednoducho talent, sakramentsky dobre si vyberať, čo okopírujú..
zvyčajne si vyberú to čo bude úspešné..
ako to ku všetkým sakrom robia?

prečo nekopírujú SpaceX?
a odkiaľ to "sakra číslo 130" nabrala naša? (už sa nejdem opravovať)
a rusi ho odkiaľ vykradli? he.. vypriadli (toto spravilo automatické dokončovanie textu)
http://www.russianspaceweb.com/superheavy.html

v oficiálnom znení čínskeho vesmírneho programu, zaručene nájdeme aj niečo, čo znie podobne ako "..naši vepři boubelatí!"
ale výrok "počkáme čo urobia krvopotne ostatný.. uvidíme či sa to osvedčí.. a potom to za lacný peniaz skopírujeme", tam nenájdeme
napriek tomu že je to geniálny recept, na ten najlacnejší a najtrvanlivejší, skutočne dlhodobo udržateľný vesmírny program

aká jednoduchá odpoveď, "okopčili to"..
ale oveľa, viac záludných otázok s nej
obávam sa, že ani takáto "zrozumiteľná" odpoveď, nie je správna


ales - 9/4/2015 - 15:47

Myslím alamo, že to rozebíráš moc detailně. Osobně to vidím tak, že 130 tun nosnosti na LEO je prakticky a historicky ověřená hodnota, se kterou se dá rozumně létat na Měsíc (pilotovaně). Pokud chtějí čínané na Měsíc, tak se 130 tunami mají jistotu, že silnější raketu nemusí stavět. Proč by to dělali?

Mohli by se pokoušet vystačit se slabší raketou, ale ty ses ptal, proč "jen 130 tun". Takže podle mne proto, že to určitě stačí.


loudil - 9/4/2015 - 20:51

Rok 2016 , pokud budou plány splněny, může být v určitém ohledu -"čínským rokem". Plán pro 2016 počítá :

1. První start CZ-5
2. První start CZ-7
3. První start automatické zásobovací lodi Tianzhou-1
4. Start další pilotované lodi Shenzhou
5. Vypuštení nové stanice Tiangog-2 o hmotnosti asi 20 tun a její zabydlení

Pokud dojde ke spojení : Tiangong-2, Shenzhou-11 a Tianzhou-1 bude mít výsledné soulodí asi 40 tun.

Je toho dost.

http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/9/96/Tiangong_2_space_laboratory_model.jpg

http://www.chinadaily.com.cn/business/2015-04/09/content_20034712.htm

http://en.wikipedia.org/wiki/Tiangong_program


loudil - 9/4/2015 - 21:41

Z testů CZ-5






alamo - 9/4/2015 - 22:48

dramatická huda, dobrý strih..
čosi mi na tých klipoch, pripomína "tvorbu" ISIS
informačná hodnota nulová
teda čo sa týka informácií, ktoré by zaujímali mňa


xChaos - 9/4/2015 - 23:01

quote:
čosi mi na tých klipoch, pripomína "tvorbu" ISIS


to snad už přeci jen přeháníš :-) každopádně Číňani jsou dnes především nacionalisti a samozřejmě tohle je pro ně prestižní záležitost a budou to chtít prodat (zvlášť potom, co Indové trumfovali u Marsu a chystají vlastní pilotovaný program, i když šnečím tempem... a možná ještě stihnou zakotvit do roku 2024 u ISS, kam budou možná zváni spíše, než Čína...)


alamo - 10/4/2015 - 00:32

quote:
to snad už přeci jen přeháníš :-)


nepreháňam..
"agitprop" smrdí ako "agitprop", nech ho produkuje kto chce, a pre akú ideológiu chce
väčšia hanba, ako "kŕmiť" ľudí "agitpropom", je tvrdiť "my také veci nerobíme"


novák - 10/4/2015 - 10:18

quote:
väčšia hanba.. nerobíme


aha, tak proto si ako príklad agitpropu nevybral důvěrně známou produkci SDKÚ-DS, SaS/SME, N apod., ale z rozhodnutí vyšší moci letošního oficiálního nepřítele (ISIS).


alamo - 10/4/2015 - 12:19

musím pripustiť, prirovnanie k "reklamným" klipom ISIS, som zvolil.. lebo som "zbabelec"
akiste by sa našli prirovnania, ktoré by mnohých ďalších ľudí nakrkli, omnoho viac
a neboli by to, len priaznivci čínskej kozmonautiky


NovýJiřík - 10/4/2015 - 20:43

nepreháňam..
"agitprop" smrdí ako "agitprop", nech ho produkuje kto chce, a pre akú ideológiu chce
väčšia hanba, ako "kŕmiť" ľudí "agitpropom", je tvrdiť "my také veci nerobíme"



Bez urážky, ale propagandu provádí každý, někdo míň, někdo víc, někdo líp a jiný hůř, přičemž Čína jistě v tomto ohledu nepatří mezi nejopovrženíhodnější případy na světě, tím spíš, že objektivně se má dost čím chlubit. Jen pro zajímavost jeden graf, týkající se patentů (což s kosmonautikou nepochybně souvisí): http://news.e-republika.cz/dl3794?display [Upraveno 10.4.2015 NovýJiřík]


alamo - 10/4/2015 - 21:12

quote:
Jen pro zajímavost jeden graf, týkající se patentů

he..
iba 5%, z tej záplavy patentov, bolo podaných aj v zahraničí..
čo vznáša, nepríjemnú pochybnosť o kvalite, tej ostatnej kvantity
http://www.economist.com/news/finance-and-economics/21636100-are-ambitious-bureaucrats-fomenting-or-feigning-innovation-patent-fiction

"c.. c.. cs.. ss.." povzdychol si sudca Ti Žen-ťie

taký prudký rast, u "nás doma" automaticky vyvolá otázku
"cakriš, nerastie nám tu nejaká BUBLINA?"


NovýJiřík - 10/4/2015 - 21:46

Jen pro zajímavost jeden graf, týkající se patentů



he..
iba 5%, z tej záplavy patentov, bolo podaných aj v zahraničí..
čo vznáša, nepríjemnú pochybnosť o kvalite, tej ostatnej kvantity

Haha, slyšel jsi někdy slovní spojení "kyselé hrozny"? No, když už mluvíš o "kvalitě", podívej se, jak vypadá Detroit (ale nejen on, podle Report Card instituce "American Society of Civil Engineers" infrastruktura USA potřebuje pro svou obnovu 3,6 bilionu USD). A pak se podívej třeba na Šanghaj. Nebo na Peking. Anebo, jen tak pro srandu, na Hirošimu.


alamo - 10/4/2015 - 21:58

neocitol si sa trochu "ďaleko od číny"?
vieš.. táto téma je o číne..


alamo - 10/4/2015 - 22:46

quote:
Myslím alamo, že to rozebíráš moc detailně. Osobně to vidím tak, že 130 tun nosnosti na LEO je prakticky a historicky ověřená hodnota, se kterou se dá rozumně létat na Měsíc (pilotovaně). Pokud chtějí čínané na Měsíc, tak se 130 tunami mají jistotu, že silnější raketu nemusí stavět. Proč by to dělali?

Mohli by se pokoušet vystačit se slabší raketou, ale ty ses ptal, proč "jen 130 tun". Takže podle mne proto, že to určitě stačí.

kedysi som tu silne kritizoval ares v
ten mal mať "v poslednom štádiu" nosnosť 188 ton
mal to byť nosič, v prvom rade určený pre mesiac, a až následne pre mars
pýtal som sa tu do zblbnutia
"nie je to zbytočne veľa?"
nie je jasné, kedy sa vlastne na mars poletí, nie je jasné čo na to treba..
akú som dostal obvykle odpoveď?
"alamo co to tu blemcáš?"
ares v potom zakapal.. teraz v nasa bastlia nosič, omnoho menší..

kde sú ľudia čo mi vtedy oponovali dnes?
prečo oni netvrdia že 130 ton je málo?

pôvodný úplne prví návrh na ares 124,6 t na LEO
http://www.astronautix.com/lvs/aresv.htm

tu je pekne popísané, ako projekt postupne "bobtnal" až kým neskolaboval
http://www.astronautix.com/fam/ares.htm
a vtom článku je veta, s pôvodnej úplne prvej štúdie nasa, v ktorej sa meditovalo nad otázkou, ako má vypadať nosič pre program constellation
"The lowest cost launch solution would be to use existing expendable launch vehicles (Atlas V and Delta IV) or their derivatives. This would allow launch of the CEV on earth-orbit missions by a single existing EELV. Three-booster versions of existing EELV's could orbit elements of lunar or Mars expeditions."

to platilo v roku 2005, a platí to aj po desiatich rokoch
dnes "oslavujeme" - "stratenú dekádu"
kvôli totálnej kravine - supernosiču

tých 130 ton si niekto v kongrse vycucal z prsta (ak nie z niečoho iného a vulgárnejšieho)
a ak tú "vycucaninu", číňania alebo rusi kopírujú.. to je ich problém..


novák - 11/4/2015 - 09:41

quote:
neocitol si sa trochu "ďaleko od číny"?
vieš.. táto téma je o číne..



Nechápu, ako jeden a ten ten samý člověk může mít (své) srovnání čínské a arabské propagandy za něco, co se zde patří, ale (cizí) srovnání čínské a americké technologie a infrastruktury za něco, co se nepatří.


alamo - 11/4/2015 - 10:52

to preto.. lebo som hnusný troll


loudil - 12/4/2015 - 22:55

Já bych opravdu v čísle 130 tun nehledal nějakou záhadu. Prostě je bezpečně ověřeno se Saturnem-5, že raketa s nosností 115 tun na LEO a 45 tun k Měsíci zvládne dobře k Měsíci najednou dopravit LM+CM+SM. A mají-li Číňané v měsíční misi kopírovat zhruba Američany, což si myslím, tak proč ne oněch 130 tun ? Je to Saturn- 5 s - "mírnou rezervou" - pro všechny případy. Třeba pro dopravu nákladní zásobovací lodi na Měsíc. To Saturn-5 neměl v "popisu práce" a čínský nosič možná už bude mít. A když tedy dopraví k Měsíci 50 tun místo 45 tun ? To je věc, která se může velice hodit!! Zatím jdou Číňané ve šlépějích kosmonautiky SSSR se zpožděním 40 až 50 let :

První kosmonaut
První výstup do volného kosmu
První spojení těles na oběžné dráze
První "cílové těleso" = Tiangong-1
Raketa Proton = CZ-5
Vypuštění stanice Saljut o 19 tunách = Stanice Tiangong-2
Smontování stanice MIR = čínská stanice pro rok 2022

Je otázkou, na co se čínští kosmonauté budou připravovat po roce 2022 ? Až zprovozní svůj - "čínský MIR ??"

Možností je jistě mnoho, ty nejpravděpodobnější :

1. Zprovoznění velké čínské obdoby stanice ISS

2. Příprava k letu na Měsíc

3. Na obojí ,tedy ISS i Měsíc


JiříHošek - 12/4/2015 - 23:05

quote:
kedysi som tu silne kritizoval ares v
ten mal mať "v poslednom štádiu" nosnosť 188 ton

ares v potom zakapal.. teraz v nasa bastlia nosič, omnoho menší..

kde sú ľudia čo mi vtedy oponovali dnes?
prečo oni netvrdia že 130 ton je málo?

projekt postupne "bobtnal" až kým neskolaboval

tých 130 ton si niekto v kongrse vycucal z prsta a ak tú "vycucaninu", číňania alebo rusi kopírujú.. to je ich problém..
CZ-9 taky bobtná, viz http://www.americaspace.com/?p=22881
Koncepce 2009: tah 3000 tun
Koncepce 2012: tah 5000 - 5200 tun, nosnost 130 - 133 t, průměr prvního stupně 8 - 9 metrů


Fotografie prstence z roku 2014 o průměru 10 metrů (!)





[Upraveno 12.4.2015 JiříHošek]


JiříHošek - 12/4/2015 - 23:10

quote:
Vypuštění stanice Saljut o 19 tunách = Stanice Tiangong-2

Tiangong-2 bude obdobou laboratoře Tiangong-1.
Wikipedie je chybný zdroj.


loudil - 15/4/2015 - 12:47

Je pravdou, že Čína tlačí na Rusko, aby jí dopravilo kosmonauta na ISS a ten by tam pobýval výhradně v ruských částech ISS ? To by asi popudilo USA. Ale, když už mají Rusové monopol na dopravu na ISS možné to asi bude.

http://www.ze-sveta.cz/?p=23001


loudil - 15/4/2015 - 15:51

TO Jiří Hošek

Máte pravdu, Wikipedia není moc seriozní zdroj informací. I mně bylo divné, že by CZ-5 již při svém prvním max. druhém startu roku 2016 měla konfiguraci pro vynesení 20 tun na LEO. Takže první modul o 19 tunách nejdříve až 2018. Na nové zásobovací lodi Tianzhou má být zajímavé to, že bude mít pro svůj náklad také nehermetizovaný prostor, odkud bude při stavbě Tinagongu-3 zřejmě náklad vykládat čínská robotická ruka.

P.S. Co vlastně představuje onen prstenec o průměru 10 m ? Pochybuji ,že už něco z CZ - 9. Projekt zřejmě ani ještě nebyl definitivně schválen, koncepce se stále mění a že už by bylo něco děláno ve fabrice ? To se mi nezdá.

http://www.kosmonautix.cz/2014/10/dve-cinske-stanice-na-obezne-draze/

http://www.kosmonautix.cz/2014/09/cina-se-chysta-na-dalsi-krok/

http://www.futura-sciences.com/magazines/espace/infos/actu/d/cnsa-tiangong-2-chine-route-vers-construction-station-spatiale-57502/


NovýJiřík - 15/4/2015 - 16:27

Máte pravdu, Wikipedia není moc seriozní zdroj informací. I mně bylo divné, že by CZ-5 již při svém prvním max. druhém startu roku 2016 měla konfiguraci pro vynesení 20 tun na LEO. Takže první modul o 19 tunách nejdříve až 2018.



Nedá mi to, abych na to nereagoval, i když z jiného soudku (ale o Číně to přece jen trochu bude). Kolik let už Číňani vyvíjejí nosič pro aspoň trochu větší hmotnost nákladu? A když všechno půjde, za pár let ho opravdu uvedou do provozu. A jak dlouho SpaceX vyvíjí rakety obecně a FH zvlášť? A pokud se nestane průser, poletí poprvé letos a nosnost bude mít skoro trojnásobnou. Grrr! Proto mi jdou Číňani v kosmonautice na nervy, i když jinak těm klukům šikmookým docela fandím.


loudil - 16/4/2015 - 10:43

TO : Nový Jiřík

Já věřím, že CZ-5 opravdu 2016 vzlétne, tedy nosnost 25 tun. Možná více jak současný ruský Proton u kterého se udává 20 tun. Ruská obří raketa N-1 zkrachovala, na výbornou obří Energii zase nebyly peníze a tak zkrachovala taky. Takže Rusko vlastně vystačilo 1965-2015 = 50 let !!! s Protonem o 20 tunách jako se svou největší raketou. Z tohoto pohledu nevidím vývoj CZ-5 o 25 tunách jako nějaký neúspěch.

Myslím si, že Čína v nejbližších letech v kosmu výrazně postoupí vpřed. Má svou kosmickou loď, kterou třeba Evropa nemá a jejich stanice typu MIRU je za 10 let jistota. Tedy jak já vidím novinové titulky třeba roku 2024 ??? Asi tako :

1.Dnes z čínského kosmodromu Jiuquan odstartovala čínská raketa nesoucí kabinu se dvěma čínskými a jedním pakistánským kosmonautem. Budou společně měsíc pobývat na stanici Tiangong.

2.Dnes přistála v čínské poušti Gobi čínská kabina Šenzhou s jedním čínským ,jedním jihokorejským a jedním vietnamským kosmonautem.

3.Dnes se s čínskou kosmickou stanicí automaticky spojila zásobovací loď Tianzhou, která na stanici dopravila nové zásoby.

A zároveň se už v této době můžeme dozvídat i konkrétní věci o vývoji supernosiče pro 130 tun.

Takže vůbec se nedá vyloučit pro rok 2030 ten stav, že v kosmu bude menší varianta mezinárodní, ale "čínské ISS" a zároveň bude na startovací rampě k prvnímu letu připavená CZ- 9 zhruba velikosti Saturnu-5. Její cíl ? Dopravit prvního Číňana na Měsíc a připravit budování stálé základny.

Ono se jistě zdá, že jdou Číňané pomalu kupředu , ale podívejme se, co bylo v pilotované kosmonautice hlavních velmocí dosaženo za těch předlouhých 42 let od posledního letu na Měsíc ??? Myslím, že nic moc.
Na orbitu kolem Země se postupně vystřídaly 4 druhy orbitálních stanic : Saljut, Skylab, MIR a ISS. USA vyzkoušely nový druh dopravy lidí na dráhu = raketoplán. Ten ale svá očekávání vůbec nenaplnil , dvakrát havaroval a cena jednoho startu nakonec dosáhla 800 mil. Dolarů. Přitom se původně počítalo, že bude ročně létat do kosmu 50 krát !! ,tedy každý týden. To se ukázalo jako fikce.


NovýJiřík - 16/4/2015 - 14:25

Já věřím, že CZ-5 opravdu 2016 vzlétne, tedy nosnost 25 tun. Možná více jak současný ruský Proton u kterého se udává 20 tun. Ruská obří raketa N-1 zkrachovala, na výbornou obří Energii zase nebyly peníze a tak zkrachovala taky. Takže Rusko vlastně vystačilo 1965-2015 = 50 let !!! s Protonem o 20 tunách jako se svou největší raketou. Z tohoto pohledu nevidím vývoj CZ-5 o 25 tunách jako nějaký neúspěch.
Myslím si, že Čína v nejbližších letech v kosmu výrazně postoupí vpřed. Má svou kosmickou loď, kterou třeba Evropa nemá a jejich stanice typu MIRU je za 10 let jistota. Tedy jak já vidím novinové titulky třeba roku 2024 ??? Asi tako :
1.Dnes z čínského kosmodromu Jiuquan odstartovala čínská raketa nesoucí kabinu se dvěma čínskými a jedním pakistánským kosmonautem. Budou společně měsíc pobývat na stanici Tiangong.
2.Dnes přistála v čínské poušti Gobi čínská kabina Šenzhou s jedním čínským ,jedním jihokorejským a jedním vietnamským kosmonautem.
3.Dnes se s čínskou kosmickou stanicí automaticky spojila zásobovací loď Tianzhou, která na stanici dopravila nové zásoby.
A zároveň se už v této době můžeme dozvídat i konkrétní věci o vývoji supernosiče pro 130 tun.
Takže vůbec se nedá vyloučit pro rok 2030 ten stav, že v kosmu bude menší varianta mezinárodní, ale "čínské ISS" a zároveň bude na startovací rampě k prvnímu letu připavená CZ- 9 zhruba velikosti Saturnu-5. Její cíl ? Dopravit prvního Číňana na Měsíc a připravit budování stálé základny.
Ono se jistě zdá, že jdou Číňané pomalu kupředu , ale podívejme se, co bylo v pilotované kosmonautice hlavních velmocí dosaženo za těch předlouhých 42 let od posledního letu na Měsíc ??? Myslím, že nic moc.
Na orbitu kolem Země se postupně vystřídaly 4 druhy orbitálních stanic : Saljut, Skylab, MIR a ISS. USA vyzkoušely nový druh dopravy lidí na dráhu = raketoplán. Ten ale svá očekávání vůbec nenaplnil , dvakrát havaroval a cena jednoho startu nakonec dosáhla 800 mil. Dolarů. Přitom se původně počítalo, že bude ročně létat do kosmu 50 krát !! ,tedy každý týden. To se ukázalo jako fikce.



Nic z toho nezpochybňuji, ale fakt, že někdo jiný dělá blbosti nebo přešlapuje na místě, není důvod, abych dělal to samé. Já Čínu kritizoval za to, že při dobývání vesmíru postupuje pomalu, což ve srovnání s tím, jak dynamicky se řítí dopředu v čemkoliv jiném, lze sotva popřít. Jedna věc je fakt: Ještě nikdy žádná země v dějinách neměla tolik peněz jako Čína teď a ještě nikdy žádná země v dějinách nedisponovala takovým vědeckotechnickým potenciálem, jako současná Čína. USA v době závodů o Měsíc jsou v porovnání se současnou Čínou (pochopitelně i se současnými Spojenými státy) nepatrný technický a ekonomický trpaslík - a co přesto v 60. letech dokázaly! To je to, co mám na mysli.


Pavel007 - 16/4/2015 - 14:52

Jenže pak přišly na řadu lidská práva a dneska by za projekt Apollo všechny pozavírali.


loudil - 16/4/2015 - 18:01

To : NovýJiřík

Máte pravdu v tom, že Čína má velký ekonomický potenciál, v hrubém domácím produktu dle parity kupní síly už dokonce loni USA předstihla. V oblasti kosmonautiky to ale skutečně nevyužívá.

http://www.literarky.cz/politika/svet/18457-konec-starych-as-nejvti-ekonomikou-je-ina


loudil - 21/4/2015 - 22:52

Ještě pár záběrů z výrobní haly CZ-5. Kdyby už startovala, je pozdě. Čína bude mít raketu kategorie Ariane-5 nebo Protonu. A to je nanejvýš potřebné.








loudil - 21/4/2015 - 23:39

Jen pro zajímavost.Kdo by snad chtěl někdy letět do Číny sledovat na kosmodromech starty do kosmu, bude to mít brzy jednodušší. 22.září 2015 má poprvé letět přímý spoj z 20 milionového města Pekingu do 10 milionové ČR = přímá linka. Spoje bude zajišťovat čínská společnost Hainan Airlines. Příjemná společnost, viz. odkaz. Takže, můžete startovat.


loudil - 21/4/2015 - 23:42

Trochu vedle. Není to Southern ale Hainan Airlines.


Ervé - 23/4/2015 - 07:31

No, je vidět, že fakt nespěchají, v halách klid, žádné velké tempo prací. Vybavení mix moderního, starého a prastarého. Číňani prostě nemají zájem o vesmír. Kdyby zájem měli, už dávno by měli stanici poskládanou z 11 t bloků vynesených CZ-3B, a Shenzhou by startovali 2x až 3x ročně, letěli by sondy k Marsu, Venuši a asteroidům, kolem Měsíce by kroužilo několik čínských sond a na povrchu operovaly dva nebo tři velké rovery. Navíc by rodina CZ-5 už létala a nahradila N2O4/UDMH nosiče.


loudil - 26/4/2015 - 21:31

V Číně řada lidí sleduje dobývání kosmu s velkým zájmem. Nyní si během 4 měsíců postavila skupina fandů kosmickou stanici Tiangong-1 v měřítku 1 : 1. Dobrý výkon. Horší piplačka jak stavět Betlém. Chce to velký zápal pro věc. A to v Číně jak vidno mají.


http://www.kosmonautix.cz/2015/04/fanousci-kosmonautiky-si-postavili-vesmirnou-stanici/


loudil - 26/4/2015 - 21:38

O třech nových čínských nosičích pro příštích 25 let.

http://www.kosmonautix.cz/2015/04/trio-novych-cinskych-raket-pro-pristi-ctvrtstoleti/


Ervé - 28/4/2015 - 07:24

Chvilku mi trvalo, než sem pochopil tohle: Raketa CZ­7 je 2,5stupňové konstrukce: ke dvěma středovým stupňům (průměr 3,35 m) jsou navěšené čtyři pomocné motory...
Tím myslí, že k centrálnímu bloku jsou připojeny 4 boostery a na jeho vrcholu je třetí (2,5.) stupeň.
CZ-6 je raketa víceméně dobrá jen k otestování motorů, jinak je k ničemu - takových nákladů je tak málo, že stačí přívěsek většímu nosiči. 2,25 m stupeň s drahým kerolox motorem je potom zbytečný - velká variabilita je jen komplikací a dostatečnýá se dá dosáhnout jen s využitím 3,35m stupňů. Kdyby si raději vynalezli pořádný plnovous, pardon, myslel jsem crossfeed...


alamo - 7/7/2015 - 09:15

quote:
O třech nových čínských nosičích pro příštích 25 let.

http://www.kosmonautix.cz/2015/04/trio-novych-cinskych-raket-pro-pristi-ctvrtstoleti/


tak tieto plány, sa budú v najlepšom prípade redukovať..
v najhoršom prípade.. to si dosaďte sami..
nezabralo nič, ani to, že sa štát prehlásil "za nákupcu akcií poslednej inštancie"
"posledný motor globálnej ekonomiky" sa už tiež zadrel


NovýJiřík - 7/7/2015 - 20:08

quote:
quote:
O třech nových čínských nosičích pro příštích 25 let.

http://www.kosmonautix.cz/2015/04/trio-novych-cinskych-raket-pro-pristi-ctvrtstoleti/


tak tieto plány, sa budú v najlepšom prípade redukovať..
v najhoršom prípade.. to si dosaďte sami..
nezabralo nič, ani to, že sa štát prehlásil "za nákupcu akcií poslednej inštancie"
"posledný motor globálnej ekonomiky" sa už tiež zadrel

Nevím, mně to přijde docela realistické. Kdyby se v tom článku psalo o CZ-9, tak bych si myslel svoje, ale 5, 6 a 7 jsou úplně standardní nosiče.


novák - 8/7/2015 - 12:40

Prý Číňani jednají o nákupu RD-180 (novinář se odvolává na "informovaný anonymní zdroj"). Rusové by rádi prodávali, ale jen motory, nikoliv licenci..
http://www.interfax.ru/russia/452024

quote:
"posledný motor globálnej ekonomiky" sa už tiež zadrel


Mluvit o 7% růstu jako o zadření, hm.. to bych si nechal pro amerických minus 0,7 %.

quote:
nie, zadrel sa len cinsky akciovy trh.


Proč zadřel, normální splasknutí bubliny, počítače burzovních obchodníků si navzájem prodávají akcie ať ty klesají nebo stoupají aniž se "zdřou". /Pohyby šanghajské burzy z 2000 bodů/červen 2014 na 5000 bodů/červen 2015 a na 4000 bodů/červenec 2015 samozřejmě nemají nic společného se stavem čínské ekonomiky, je to jen výsledek interakce programů založených v počítačích čínských Janečků ( https://cs.wikipedia.org/wiki/Karel_Janeček )/


*** "ekonomické" reakce přesunuty do Souvislosti kosmonautiky. Admin


loudil - 18/8/2015 - 22:23

Zdá se, že Čína včera provedla úspěšně další zkoušku motorů Long March - 5 a termín prvního startu 2016 vypadá být opravdu reálný.

http://english.cntv.cn/2015/08/18/VIDE1439848084918729.shtml


David - 19/8/2015 - 07:33

Také by bylo dobře podívat se na KVALITU kterou produkuje " čínský hospodářský zázrak", nejen, že se jedná zpravidla o nekvalitní napodobeniny světových značek, ale i o zdraví nebezpečné výrobky. Zejména výrobky pro malé děti jsou otřesné.
Kdyby nebyl zákaz konspirací, tak bych napsal že to dělají úmyslně, aby ohrozili zdraví evropské civilizace.


loudil - 19/8/2015 - 07:42

Čína dovede vyrábět věci velmi kvalitní, když to sama potřebuje. Například právě kosmický program netrpí zrovna - "přebytkem havárií"- ve srovnání se zbytkem světa. Jejich obří síť rychlovlaků pro jízdu 200 až 300 km /h o délce 17 000 km taktéž. Pokud jde o k nám dovážené šmejdy , kterých je hodně, tak si za ně většinou můžeme sami v honbě za co nejnižší cenou. Evropské firmy vyrábí v Číně šmejdy , nemají tam výrobní dozor, který by sledoval co a z čeho se vyrábí. Když už se to doveze do Evropy , je pozdě. Naše honba za ziskem = čínské šmejdy.


NovýJiřík - 19/8/2015 - 08:41

quote:
Čína dovede vyrábět věci velmi kvalitní, když to sama potřebuje. Například právě kosmický program netrpí zrovna - "přebytkem havárií"- ve srovnání se zbytkem světa. Jejich obří síť rychlovlaků pro jízdu 200 až 300 km /h o délce 17 000 km taktéž. Pokud jde o k nám dovážené šmejdy , kterých je hodně, tak si za ně většinou můžeme sami v honbě za co nejnižší cenou. Evropské firmy vyrábí v Číně šmejdy , nemají tam výrobní dozor, který by sledoval co a z čeho se vyrábí. Když už se to doveze do Evropy , je pozdě. Naše honba za ziskem = čínské šmejdy.

To bylo dokonce už v mnoha případech prokázáno, že dovozci zboží z Číny tam záměrně nakupují nepovedené (a tudíž extrémně levné) série výrobků a pak si na nich u nás mastí kapsu. Ale to se netýká jen Číny, ale dovozů čehokoliv odkudkoliv. Když máme tak stupidní legislativu, tak je to naše chyba, a ne Číny.


pospa - 19/8/2015 - 09:37

Sice se dostáváme mimo kosmonautiku, ale je dobré připomenout, že v Číně se vyrábí i špičkové produkty světových značek. Například veškerá produkce iPhonů, iPadů, iMaců, HP serverů, DT, Ntb, LCD známých značek, atd. to vše se vyrábí v hlavním čínském závodu Foxconnu v Longhua - 150 tisícové město ve městě. Btw. Foxconn má celosvětově 1,3 mil kmenových zaměstnanců.


loudil - 19/8/2015 - 23:58

Jen doplním k tchajwanskému Foxconnu, že už roku 2008 byl u nás v ČR třetí největší firmou co do obratu a dokonce druhou co do výše exportu. Po Škoda Auto.


xChaos - 20/8/2015 - 00:02

quote:
Například právě kosmický program netrpí zrovna - "přebytkem havárií"- ve srovnání se zbytkem světa.


Ovšem vzhledem k jejich extrémně nepovedenému nápadu s jedním kosmodromem (pro lety na GEO) v hustě obydlené oblasti, když se jim nějaká havárie povede, tak to pak stojí fakt za to...


loudil - 20/8/2015 - 11:29

První kosmodrom postavili správně v poušti, druhý a třetí v zabydlených oblastech, čtvrtý mají zase správně na ostrově. Je to těžké rozhodování, kde stavět, asi jako kde v přelidněném Japonsku postavit atomovou elektrárnu ,aby lidem nevadila. Nebo, kde stavět frekventovaná letiště u velkých měst. Roku 2000 spadl hořící Concorde při startu přímo na budovu hotelu. Uhořeli čtyři hoteloví hosté, mohlo to být horší. Jistě by se dala postavit velká letiště /Londýn, New York, Moskva, Berlín,..../ třeba 100 km od těchto měst do vystěhovaných oblastí, kde by se třeba jenom pásly krávy nebo rostlo obilí. Tím by se vyloučily ztráty na životech a majetku při pádech letounů. Nikomu se do toho ale nechce = vítězí ekonomické hledisko. A to zřejmě zvítězilo i při volbě čínského kosmodromu pro GEO.


NovýJiřík - 20/8/2015 - 16:58

quote:
První kosmodrom postavili správně v poušti, druhý a třetí v zabydlených oblastech, čtvrtý mají zase správně na ostrově. Je to těžké rozhodování, kde stavět, asi jako kde v přelidněném Japonsku postavit atomovou elektrárnu ,aby lidem nevadila. Nebo, kde stavět frekventovaná letiště u velkých měst. Roku 2000 spadl hořící Concorde při startu přímo na budovu hotelu. Uhořeli čtyři hoteloví hosté, mohlo to být horší. Jistě by se dala postavit velká letiště /Londýn, New York, Moskva, Berlín,..../ třeba 100 km od těchto měst do vystěhovaných oblastí, kde by se třeba jenom pásly krávy nebo rostlo obilí. Tím by se vyloučily ztráty na životech a majetku při pádech letounů. Nikomu se do toho ale nechce = vítězí ekonomické hledisko. A to zřejmě zvítězilo i při volbě čínského kosmodromu pro GEO.

Na kosmodromu pracují lidé, a ty dost dobře nemůžete nutit, aby jezdili do práce denně několik hodin tam a několik hodin zpátky. Takže i kosmodromy se musejí nacházet v dostupné lokalitě.


novák - 21/8/2015 - 13:38

quote:
....i kosmodromy se musejí nacházet v dostupné lokalitě.


Nemusejí. Můžete postavit kosmodrom mimo civilizaci a vedle něho nové město - ala Bajkonur a Vostočnyj.


NovýJiřík - 21/8/2015 - 21:02

quote:
quote:
....i kosmodromy se musejí nacházet v dostupné lokalitě.


Nemusejí. Můžete postavit kosmodrom mimo civilizaci a vedle něho nové město - ala Bajkonur a Vostočnyj.

Čímž se kosmodrom z hlediska svých zaměstnanců a zároveň obyvatel nového města bude nacházet v dostupné lokalitě, akorát že je to příšerně drahé, protože kromě kosmodromu samotného se musí postavit i celé město s veškerou potřebnou infrastrukturou. Daleko rozumnější mi přijde postavit kosmodrom tam, kde už lidé jsou, ale místo samotné je přitom maximálně bezpečné - třeba na poloostrově Florida nebo na ostrově Chainan.


novák - 22/8/2015 - 08:38

quote:
akorát že je to příšerně drahé


Samozřejmě.

Takže se shodneme, že kosmodrom se nemusí stavět tam, kde je základní infrastruktura (lidi a doprava), pokud je ochota utratit hrůzu peněz.

A počítám, že se shodneme, i na tom, že ne každý stát má k dispozici lokality typu Floridy/Chaj-nanu, kde je i základní infrastruktura i volný střelecký sektor.


JiříHošek - 22/8/2015 - 11:45

quote:
Zdá se, že Čína včera provedla úspěšně další zkoušku motorů Long March - 5 a termín prvního startu 2016 vypadá být opravdu reálný.

Rekapitulace provedených zážehových testů rakety CZ-5:
Booster se dvěma motory YF-100: 29.6.2013
První stupeň se dvěma motory YF-77: 9.2.2015, 23.3.2015
Druhý stupeň se dvěma motory YF-75D: 24.7.2015, 17.8.2015
Tím byly zážehové testy úspěšně dokončeny.


PinkasJ - 23/8/2015 - 19:00

http://www.americaspace.com/?p=22881

Možná už to tady bylo: Dobrý článek o CZ5 a CZ9 i o moderní technologii výroby


JiříHošek - 23/8/2015 - 20:37

Jako první z nové rodiny raket je připravována třístupňová CZ-6 na kosmodromu Taiyuan Satellite Launch Center. Ke startu, při kterém má vynést asi dvacet nanosatelitů, má dojít přibližně za dva týdny. CZ-6 má v prvním stupni motor YF-100, se kterým se počítá i u raket CZ-7 a CZ-5.



alamo - 24/8/2015 - 09:53

quote:
První kosmodrom postavili správně v poušti, druhý a třetí v zabydlených oblastech, čtvrtý mají zase správně na ostrově. Je to těžké rozhodování, kde stavět

ak sa budú musieť rozhodnúť, že niektorý zrušia.. ktorý to bude?
..
aby som tu zase neverklikoval o "ekonomických ukazovateľoch"
chválite tu číňanov, aké pekné majú nové rakety
ale to znamená.. že ak chcete naplno rozbehnúť ich prevádzku, musíte aj zrušiť tie "zastaralé"
ich výrobu.. infraštruktúru.. teda aj nejaký ten zastaralý kozmodrom
to je všetko..
takže čo asi tak ukončia? [Upraveno 24.8.2015 alamo]


Erakis - 24/8/2015 - 14:49

quote:

ak sa budú musieť rozhodnúť, že niektorý zrušia.. ktorý to bude?


Tuším sa to tu na na vlákne už kedysi dávnejšie riešilo a odpoveď je predsa úplne jednoduchá - samozrejme že zrušia Xichang. Pravdepodobne krátko po rozbehaní Wenchangu, ktorý bol v podstate ako náhrada Xichangu braný už od začiatku.


loudil - 25/8/2015 - 11:53

Kosmické plány jednotlivých velmocí příliš nesleduji, přesto ale , pokud jde o čínskou kosmonautiku, tak myslím, že v oblasti pilotovaných letů po roce 2020 má slušnou pozici konkurovat těm největším. /USA + Rusko/. Proč si to myslím ? Čínské plány známe = 2016 vyzkoušet CZ-5 a CZ- 7 a s jejich pomocí vybudovat někdy 2020 nebo 2022 stálou obydlenou stanici o váze asi 80 tun. Nové moduly bude nosit CZ-5, zásobovací lodě CZ -7 a lodě s novou posádkou /i mezinárodní/ CZ-2 F. Právě v této době = 2022-25 se bude uvažovat o zrušení ISS. Má už dnes Západ a Rusko připraven nějaký konkrétní časový plán pro let lidí na Měsíc nebo Mars ? Měsíc G.W.Bushe zrušil Obama, Rusko je teď pod sankcemi a nízkou cenou ropy ve velkých obtížích. Co vlastně budou dělat američtí kosmonauté, až půjde ISS někdy třeba 2025 -28 k Zemi ? Mají nějaký smyslupný dlouhodobý plán ? Ani jednorázovou návštěvu nějakého asteroidu za takovou věc nepovažuji ! Odběr vzorků z nějakého vesmírného balvanu by zvládla automatická sonda 10 krát levněji a bez nebezpečí ztráty životů. Let člověka na asteroid by bylo jenom plané politické gesto.


JiříHošek - 28/8/2015 - 20:50

quote:
Kosmické plány jednotlivých velmocí příliš nesleduji, přesto ale , pokud jde o čínskou kosmonautiku, tak myslím, že v oblasti pilotovaných letů po roce 2020 má slušnou pozici konkurovat těm největším. /USA + Rusko/. Proč si to myslím ? Čínské plány známe = 2016 vyzkoušet CZ-5 a CZ- 7 a s jejich pomocí vybudovat někdy 2020 nebo 2022 stálou obydlenou stanici o váze asi 80 tun.
Nejde o konkurenci, ale o provedení obdobných vědeckých výzkumů, jaké dělají ruští, američtí, evropští, japonští atd. kosmonauté/astronauté na svých vědeckých zařízeních na nízké oběžné dráze již více než 40 let. Bude trvat hodně dlouho, než Číňané naberou na své kosmické stanici podobné zkušenosti. Pokud se ptáte, co budou dělat američtí a ruští kosmonauté po ukončení provozu ISS - v jiných vláknech se můžete dozvědět více o připravovaných kosmických lodích Dragon 2 a CST-100 pro lety na nízkou oběžnou dráhu, Orion a PTK do hlubokého vesmíru. Věřím ale, že nemá příliš smysl probírat úvahy o budoucím směřování celosvětové pilotované kosmonautiky v horizontu deset a více let v tématu zaměřeném na čínskou kosmonautiku v nejbližších deseti letech. Zachovejme prosím přehlednost tohoto tématu.


JiříHošek - 28/8/2015 - 21:03

Nosič CZ-4C včera po startu z Taiyuanu vynesl družici Yaogan-27.
Motor z prvního stupně rakety skončil v rodinném domě...


NovýJiřík - 28/8/2015 - 21:08

quote:
Nosič CZ-4C včera po startu z Taiyuanu vynesl družici Yaogan-27. Motor z prvního stupně rakety skončil v rodinném domě...

Tomu říkám suvenýr!


xChaos - 28/8/2015 - 23:38

Skoro to vypadalo, že tady zbytečně trolím, co... :-)


JiříHošek - 29/8/2015 - 07:47

quote:
Skoro to vypadalo, že tady zbytečně trolím, co... :-)
Jen doplnění. Vy jste tady vtipně popisoval "návrat" prvních stupňů z Xichangu.
Tentokrát šlo o návrat motorů prvního stupně deset minut po startu z kosmodromu Taiyuan.




Podle čínských médií je jedním z cílů mise sledování výnosu plodin a sledování katastrof.


xChaos - 29/8/2015 - 10:46

quote:
quote:
Skoro to vypadalo, že tady zbytečně trolím, co... :-)
Jen doplnění. Vy jste tady vtipně popisoval "návrat" prvních stupňů z Xichangu.
Tentokrát šlo o návrat motorů prvního stupně deset minut po startu z kosmodromu Taiyuan.


Narážel jsem popravdě na havárii komerčního startu z Xichangu na GEO v 90.letech, kdy to skončilo hodně ošklivě... že tam padají první stupně na obydlenou oblast rutině, to je jen bonus.

Ani jsem popravdě nevěděl, že tenhle problém má ještě další čínský kosmodrom kromě Xichangu... a protože nové centrum na Hainanu se zřejmě nebude užívat pro lety na polární dráhu (nebo bude ?), tak tenhle problém ještě vyřešený nemaj.

Indie sice musí při startech na polární dráhu poněkud nešikovně manévrovat okolo Srí Lanky, ale přeci jen tam první stupně nikomu na hlavu nepadaj, je to nad mořem, jako to mají v USA (druhý indický kosmodrom úplně na jihu, který by měl palebný sektor na polární dráhu plně otevřený, nemá politickou podporu, přitom by byl i logický, protože většinu indické kosmonautiky zajišťuje vzdělaná Kérala - v podstatě taková velmi vzdálená pobočka středomořského kulturního okruhu, i když v tropech - a zbytek hi-tech další ne-hindské jižní státy, Bangalore je např. v Karnatace kde se taky nemluví Hindí, apod.)

Zatímco jinde ve světě je vesmír politika a hra o rozdělování peněz (i mezi regiony, apod.), v Číně je vidět, jak můžou vypadat direktivní vojenská a strategická rozhodnutí shora, která neberou na lidi ohled vůbec...

(BTW můj oblíbený kosmodrom pro kosmickou turistiku je jedno malé opuštěné vojenské letiště na Srí Lance z éry 2.světové války, hned na pobřeží, jen 6 stupňů od rovníku.. jel jsem před lety okolo autobusem, ale ještě jsem se jich neptal, jestli by mě tam pustili :-) pokud by to nespadlo hned na pobřežní silnici, tak už je to pak přímo nad mořem.


loudil - 18/9/2015 - 15:26

Zdá se, že Čína uskuteční během měsíce září celkem 4 starty do kosmu. Zítra první CZ-6 a 25.9. první CZ-11. Roku 2016 první CZ-7 a první CZ-5. Snad všechno vyjde a Čína bude v kosmu promlouvat každoročně větší a větší silou. Není to žádný trpaslík a tak by už konečně měla ukrojit odpovídající díl i ve vědeckém výzkumu.






tixtli - 18/9/2015 - 16:14

quote:





Podle čínských médií je jedním z cílů mise sledování výnosu plodin a sledování katastrof.



sorry, ale nemozem si pomoct. dufam,ze tu kukuricu neposlu do europy :-)


loudil - 18/9/2015 - 17:51

Myslím si, že tyto pády motorů raket na rodinné domky je nutné brát jenom jako nějaké zpestření a pobavení. Pojišťovny to zaplatí a lidé, co jim to spadlo na domek jsou najednou známí po celé zemi i v zahraničí. Jsou prostě na prvních stránkách tisku. Je to vlastně jakási - "reklama zadarmo". Možná jim to sousedi i závidí a čekají, že příště to spadne zase k nim na dvůr. Kdo z nás má tu možnost osahat si kus kosmické rakety vlastníma rukama ? Nikdo. U nás jsme příliš útlocitní, z míry nás vyvedou doslova prkotiny, kterým se jiní smějí.


yamato - 18/9/2015 - 20:07

quote:
Myslím si, že tyto pády motorů raket na rodinné domky je nutné brát jenom jako nějaké zpestření a pobavení. Pojišťovny to zaplatí a lidé, co jim to spadlo na domek jsou najednou známí po celé zemi i v zahraničí. Jsou prostě na prvních stránkách tisku. Je to vlastně jakási - "reklama zadarmo". Možná jim to sousedi i závidí a čekají, že příště to spadne zase k nim na dvůr. Kdo z nás má tu možnost osahat si kus kosmické rakety vlastníma rukama ? Nikdo. U nás jsme příliš útlocitní, z míry nás vyvedou doslova prkotiny, kterým se jiní smějí.


to si robis srandu, ze?


novák - 19/9/2015 - 09:44

quote:
.. zpestření ...to si robis srandu, ze?


No, bezpečí je lepší než riziko. Ale nebezpečí zřídkavé, jasně identifikovatelné, s jednoduchým určením škod, mi přijde mnohem lepší než plíživá rizika z plošně rozptýlených škodlivin v nízkých koncentracích ve kterých žije celé západní lidstvo (Číňani taky, když jsme k nim přesunuli průmysl).

Ale.

Co takhle vést debatu pozitivně. Ať nám kritici "rozhodování bez ohledu na lidi" sděli výhodnější místo pro kosmodrom v Číně. (Nepochybně takové znají, když kritizují Číňany za špatný výběr.)


JiříHošek - 19/9/2015 - 11:04

quote:
výhodnější místo pro kosmodrom
19°37′56.17″N, 110°56′55.05″E


yamato - 19/9/2015 - 21:16

no, ak niekto berie pad raketoveho motoru niekomu do obyvacky ako spestrenie a pobavenie, pricom v tom domku kludne mohla trebars vecerat rodina s malymi detmi, tak to povazujem za takpovediac stratu kontaktu s realitou. Ze jednoduche urcenie skod... ste normalni??

A mimochodom, predpokladam ze viete co ten motor spaluje...


JiříHošek - 20/9/2015 - 08:05

Včera ve 23:00 UTC (dnes ráno místního času) se z kosmodromu Taiyuan uskutečnil úspěšný start nového nosiče CZ-6.
http://www.nasaspaceflight.com/2015/09/china-debut-launch-long-march-6/


Alchymista - 20/9/2015 - 19:12

19.9.2015 o 23:00 UTC (20.9. ráno miestního času) sa z čínskeho kosmodromu Taiyuan Satellite Launch Center uskutočnil úspešný štart nového trojstupňového nosiča CZ-6 (Chang Zheng-6, Dlhý Pochod-6, Long March-6). Vyniesol náklad 20! malých satelitov.



loudil - 22/9/2015 - 10:25

Čína přistane na odvrácené straně Měsíce, což je dobrá zpráva. Je to méně prozkoumaná oblast. Už se těším na čínskou orbitální stanici, která bude nabízet pobyty i mezinárodním taikonautům. Po Remkovi z roku 1978 se tak snad konečně dočkáme dalšího člověka v kosmu. Na ISS dnes létá doslova každý, kdo má ruce a nohy, ale pro našince se místo v raketoplánu ani v Sojuzu zatím nenašlo. Snad nám tedy místo USA a Ruska vyjde vstříc Čína ,která jistě po našem taikonautovi nebude chtít, aby se učil čínsky.

...

Mod: Odstraněna část příspěvku s politicky zabarveným a kosmonautikou nijak souvisejícím obsahem.

...

http://www.tyden.cz/rubriky/veda/vesmir/cina-se-chysta-pristat-na-odvracene-strane-mesice_355130.html




Ervé - 22/9/2015 - 12:58

V jakém jazyce fungují počítače a jsou popisky v interiéru Shenzhou?
V čínštině, takže bez její znalosti se čínskou lodí letět nedá. Aspoň dokud Čína nevyrobí verzi International v angličtině. Dragonem se bude dát létat dřív, než poletí první mimočínský taikonaut.


NovýJiřík - 22/9/2015 - 18:35

quote:
V jakém jazyce fungují počítače a jsou popisky v interiéru Shenzhou?
V čínštině, takže bez její znalosti se čínskou lodí letět nedá. Aspoň dokud Čína nevyrobí verzi International v angličtině. Dragonem se bude dát létat dřív, než poletí první mimočínský taikonaut.

A možná dřív i než první příští čínský, při jejich šnečím tempu.


loudil - 22/9/2015 - 23:39

Osobně nepovažuji čínské tempo za šnečí. Naopak to, co se děje v USA v obasti pilotované kosmonautiky po roce 1973 považuji za nesmyslně chaotické počínání , trvá to už 42 let. Jen zmíním :

1. Apoll mělo letět původně 20 ne 17. To se odpískalo a nastalo časové vakuum mezi programy. Tak se to zalepilo pobytem lidí v nádrži Saturnu = Skylab a zbytečným setkáním Apolla se Sojuzem, které nic nepřineslo. Ono se totiž po programu Apollo mělo navázat budováním měsíční základny k čemuž nebyly peníze ani politická vůle. Takže samé polovičaté náhražky.

2. Následný program raketoplánu měl navždy vyřešit cestování na orbit skoro zadarmo. To byl hlavní cíl = let jednou týdně a skoro zdarma. Ne trochu, ale hodně se v USA přepočítali ! Z nejlacinější lodi v USA stvořili tu nejdražší, trochu divné.

3. Takže opět nastala mezera programů ,neboť jeden start skoro za miliardu, to bylo silný kafe. Už to bude 5 let co se Američané vozí nahoru jenom v přestárlých mrňavých Sojuzech. A ještě to bratru potrvá !

4. Bush vykřesal naději dostat se Aresem opět na Měsíc, Obama to zase odpískal. Hodně peněz spadlo do kanálu.

5. Od r.1998 tu máme ISS. Má fungovat do té doby, než v ní někdo uhoří či se sama rozpadne ? Jaký vlastně bude technický náskok Západu, když se reálně rýsuje možnost, že roku 2022 vedle sebe v kosmu poletí na stanicích Číňané i zápaďáci ? Jen ten, že ISS bude rozměrově větší ? To je trochu málo !

Co vlastně Američané dosáhli za 42 let 1973-2015 v oblasti pilotované kosmonautiky nového, kromě zmíněného raketoplánu, což ovšem byla slepá, nikam nevedoucí vývojová větev techniky ? Nevidím nic, opravdu nic co by stálo za zmínku.


tycka - 22/9/2015 - 23:52

quote:
1973-2015 v oblasti pilotované kosmonautiky nového, kromě zmíněného raketoplánu, což ovšem byla slepá, nikam nevedoucí vývojová větev techniky ? Nevidím nic, opravdu nic co by stálo za zmínku.


Asi jste zřejmě jen špatně informován.
Ty moduly musel někdo vyrobit - Američané vyráběli svoje moduly kromě jednoho a nějak je tam na oběžnou dráhu i dopravit - zde raketoplán umožnil šetrnou dopravu modulu až ke stanici. A pak především musel někdo ten modul přimontovat ke stanici a připojit veškeré potrubí i kabely - Američané a Rusové to dělali společně - s ničím takovým zkušenosti v roce 1973 opravdu neměli a to ani v té době Rusové. Jedná se o práci v otevřeném kosmickém prostoru - tedy o skutečnou montážní a opravárenskou práci nikoliv jen o mávání vlajkou.
Čínská stanice je tak na úrovni stanice SSSR - Saljut ze 70.let.
A raketoplán též plnil úlohu při plánovaných modernizacích vesmírného teleskopu.
[Upraveno 23.9.2015 tycka]


Ervé - 23/9/2015 - 07:14

Ještě připomenu význam Skylabu a jeho vědeckého vybavení (Slunce).
Zkušenosti a zásluhy STS jsou obrovské, zachránil Mir, vybudoval ISS, kromě toho Spacelaby, sondy, observatoře atd. STS musel skončit proto, že 1. NASA nedostala dost peněz na dokončení vývoje 2. protože Pentagon prosadil 2x větší raketoplán, než bylo optimální. 3. protože se za 20 let technika posunula jinam. Bez zkušeností s STS by všechno byla teorie. V 90. letech měla NASA vyrobit STS druhé generace, ale nedostala na to peníze.
Jen připomínka: polovinu korpusů amerických modulů ISS vyrobili v Itálii.
Čína dělá to, že získává zkušenosti, zatím se zaměřuje na aplikovanou (bezpilotní) kosmonautiku. Ve vzdáleném vesmíru nic moc nepředvedla a v pilotovaných letech si drží třetí místo.


David - 28/9/2015 - 14:59

quote:
Ještě připomenu význam Skylabu a jeho vědeckého vybavení (Slunce).
Zkušenosti a zásluhy STS jsou obrovské, zachránil Mir, vybudoval ISS, kromě toho Spacelaby, sondy, observatoře atd. STS musel skončit proto, že 1. NASA nedostala dost peněz na dokončení vývoje 2. protože Pentagon prosadil 2x větší raketoplán, než bylo optimální. 3. protože se za 20 let technika posunula jinam. Bez zkušeností s STS by všechno byla teorie. V 90. letech měla NASA vyrobit STS druhé generace, ale nedostala na to peníze.
Jen připomínka: polovinu korpusů amerických modulů ISS vyrobili v Itálii.
Čína dělá to, že získává zkušenosti, zatím se zaměřuje na aplikovanou (bezpilotní) kosmonautiku. Ve vzdáleném vesmíru nic moc nepředvedla a v pilotovaných letech si drží třetí místo.


" Optimální" raketoplány měl tedy vynášet pouhých 10 tun ? , což je nesmysl, nedivím se vojákům , že to " stopli" !


PinkasJ - 28/9/2015 - 18:44

Už jsem to zde jednou uváděl:
“ NASA had originally wanted a much smaller & lighter Shuttle, with much less wing area, & in fact NASA's desired configuration was an Orbiter less than half the size of the current Shuttle - one that would sit on top of a large ""fly-back"" liquid-fuel booster (with wings & air-breathing jet engines) & launch horizontally, like an airplane”.

Měl tedy především startovat na zádech velkého okřídleného návratového a znovu použitelného stupně s reaktivními motory.
Hlavní cíl takového Shuttle by tedy nebylo vynášení extrémních nákladů do 20 tun se 7-člennou posádkou, ale pohodlný start a přistání posádky ať už v samostatném letu, k ISS nebo pro opravy. Takový raketoplán mohl dobře k tomu vynést další náklad okolo min 5 tun. Mohl být nesrovnatelně levnější, pohotovější a nemusel by se dnes vyvíjet kapsle přistávající na vodu. Cenově by nemusel let být dražší než bude raketa s Dragonem nebo CS-100. Velké díly ISS mohly být vyneseny klasickými raketami


David - 29/9/2015 - 04:47

Raketoplán měl nahradit všechny klasické, " drahé" rakety. Proto byl zrušen Saturn a čekalo to i Atlas a Deltu. Jelikož se ale ukázalo, že cenově je raketoplán nesmysl, Atlas i Delta právě z cenových důvodů hravě nejen přežily, ale dál se vyvíjely k dnešním typům jejichž výkon je srovnatelný se Saturnem 1.


xChaos - 5/10/2015 - 17:59

Koukám to tu ještě nebylo: Chang'e 4 by měla do roku 2020 umístit na odvrácenou stranu Měsíce radioteleskop. Součástí mise tím pádem bude muset být i retranslační družice obíhající kolem L2 Země-Měsíc.
http://www.bbc.com/news/science-environment-34201946

Pokud se jim to povede, bude to docela frajeřina.

(Z řady hledisek Čínu a její současný režim nějak extra nemusím, ale zase na druhou stranu: pokud jde o vesmír, zajímá mi objektivní posouzení toho, kdo co dokázal. Viděl jsem už například i "zcenzurovanou" infografiku dosavadních misí k asteroidům - http://www.asteroidmission.org/wp-content/uploads/2015/07/Asteroid-Exploration-Infographic-Final-scale-bottom.png - chybí tam průlet Chang'e 2 kolem Toutatis, který prostě byl nepopiratelně úspěšný)


pospa - 18/10/2015 - 17:51

Čínští venkované z vesnice Yuanxi v provincii Jiangxi mohou opět mluvit o pořádné dávce štěstí. Přes deset metrů dlouhá polovina aerodynamického krytu z nosiče Long March-3B/G2, který 15.10. vynesl komunikační satelit APSTAR-9, jen těsně minula jejich domovy a dopadla na nedaleký svah.
http://www.scmp.com/news/china/society/article/1869141/farmers-southeastern-china-wake-find-chunk-satellite-lodged






kopapaka - 18/10/2015 - 18:06

Hmmm, já říkám furt, že Čína by to "reusable" měla hned... Část prvních stupňů doletí až na zem v celku a kryty taky...


David - 20/10/2015 - 07:44

Kovářská práce.


yamato - 20/10/2015 - 08:57

quote:
Kovářská práce.


houby. Kryty zapadnych nosicov tiez padaju na zem, akurat ze do oceanu, nie dedincanom na dvorky.


NovýJiřík - 20/10/2015 - 11:07

quote:
Kovářská práce.

Davide, pokud ti dobře rozumím, tak Rusové a Číňani svou kosmickou techniku vyrábějí tím způsobem, že ve výrobním závodu s kovadlinami a výhněmi jsou soustředěni kováři, a ti mocnými rozmachy kladiva kují železo, dokud je žhavé, a zpracovávají ho do tvaru rakety. A pak to lítá. Úžasné! Jen se divím, proč kosmický věk nezačal už někdy okolo roku 1000 před naším letopočtem s nástupem doby železné.


Pavel007 - 20/10/2015 - 11:49

Možná tím jen narážel na fakt, že konkurence to dělá z kompozitu.


tycka - 20/10/2015 - 13:56

Přesně tak - kovářská práce = těžký výkovek -
jiný výrobce - mnohem lehčí kus vyrobený z kompozitu či alespoň z moderních slitin, které mají větší pevnost a tak to nemusí být tak těžké.
V jednom dokumentu srovnání odlišnosti ocelové a kompozitové tyče na přenos výkonu z motoru auta. Kompozitní mnohem lehčí a přitom snesla co si pamatuji více než dvojnásobné namáhání.
Jediný problém osobně vidím, že následná destrukce té kompozitové po překročení její pevnosti byla mnohem drastičtější - prostě se místě lomu rozlítla na kusy - zatímco ocelová se prostě jen zkroutila. S tím je podle mne u kompozitů nutno již při návrhu výrobku kde budou použity počítat.


xChaos - 14/1/2016 - 23:49

via Emilly Ladakwalla, https://twitter.com/elakdawalla/status/687751778528444416

že by Čína konečně zkusila v něčem být první?
Updates on China's lunar missions | The Planetary Society
http://www.planetary.org/blogs/emily-lakdawalla/2016/01141307-updates-on-change-program.html


qwert - 17/1/2016 - 13:14


Zná někdo, z jaké vzdálenosti od ZEMĚ nebo od MĚSÍCE byla táhle fotografie pořízena?
Děkuji.


jch - 17/1/2016 - 15:07

Průměr Země na snímku jsem změřil na 41 pixelů, Měsíc má 288px. Za předpokladu střední vzdálenosti Země Měsíc 384000 km mi vychází vzdálenost sondy od Měsíce asi 15500km, tedy 399500 km od Země.

Pokud je známo datum pořízení snímku, tak by se dala vzít v úvahu vzdálenost Země Měsíc k tomu datu. Poté by mělo smysl iterovat i úhel, pod kterým je vidět Země a Měsíc.

Ví někdo datum pořízení snímku?


milantos - 17/1/2016 - 15:56

quote:
Za předpokladu střední vzdálenosti Země Měsíc 384000 km mi vychází vzdálenost sondy od Měsíce asi 15500km, tedy 399500 km od Země.



Podle mě by to takhle přesně vycházelo jen v okamžiku, kdyby byl Měsíc se Zemí na jedné přímce.


jch - 17/1/2016 - 16:38

quote:
Podle mě by to takhle přesně vycházelo jen v okamžiku, kdyby byl Měsíc se Zemí na jedné přímce.

Ano, to byl můj předpoklad.
Daleko větší nepřesnost ale asi pochází z neznalosti vzdálenosti Země Měsíc. vzdálenost Měsíce může být od 363295 km v perigeu do 405503 km v apogeu. Další nepřesnost pochází od měření průměrů v pixelech. Ze znalostí data se dá uvažovat o přesnějším modelu.


qwert - 17/1/2016 - 17:39

Datum pořízení snímku je 28.10.2014. Hodinu neznám .


jch - 17/1/2016 - 18:53

Podle http://www.wolframalpha.com/input/?i=Geocentric+distance+of+the+Moon+on+noon+October+28+2014
je geocentrická vzdálenost Země Měsíc v poledne 28.října 2014 světového času 376311 km a tedy vzdálenost od experimentální návratové testovací sondy Chang'e 5 T1 k Měsíci vychází zhruba na 15188 km a 391499 km od středu Země.
Úhlový průměr Měsíce by byl asi 13°, Země asi 1,86° a úhel mezi středy Měsíce a Země necelých 25°. [Upraveno 17.1.2016 jch]


qwert - 17/1/2016 - 22:00

Mě to vyšlo 375 000 + 13 500 km. Vycházel jsem z uhlu záběru 40 st.. Je to zanedbatelný rozdíl.


Ale mě zaráží, různý uhel nasvícení sluncem. U Země 20 st , u Měsíce 40 st. A to není všechno ! I terminátor by měl být zhruba na stejném poledníku.
Nedá se to považovat za fotomontáž?


jch - 17/1/2016 - 22:22

Nemám důvod si myslet, že se jedná o fotomontáž. Při pozorování z velmi velké vzdálenosti bych opravdu očekával, že osvětlení obou těles bude stejné. Ale v tomto případě kamera pořídila snímek opravdu zblízka Měsíce, zatím Země je hodně daleko, takže se nedá čekat, že by se osvětlené části obou těles jevily stejně. Kamera byla zkrátka velmi blízko Měsíce.


milantos - 17/1/2016 - 22:48

My neznáme parametry kamery, takže netušíme, jaký úhel snímá. Terminátor na Zemi a Měsíci by byl shodný jedině v případě, že by sonda byla "za" Měsícem a úhel (měřeno v rovině dráhy) mezi Měsícem a Zemí se blížil 0°. Ale on může být klidně 20- 40°, a potom se na Měsíc díváme více "z boku" a Měsíc je z tohoto pohledu více v "úplňku"


Alchymista - 18/1/2016 - 06:21

povedal by som, že je to v poriadku, vyskúšajte si to s loptičkami...
Ak by bola sonda bližšie k Mesiacu, terminátor by bola ešte viac posunutý k okraju kotúča.


qwert - 18/1/2016 - 21:00


S tím terminátorem, to beru. I když v rovině ekliptiky je uhel mezi objekty 10st (skoro v zákrytu).

Ale rovina ekliptiky Země nemůže byt o 20st mimo rovinu, ekliptiky měsíce.


NovýJiřík - 18/1/2016 - 21:46

Ale rovina ekliptiky Země nemůže byt o 20st mimo rovinu, ekliptiky měsíce.



Rovina ekliptiky Měsíce? Co to je?? Rovina ekliptiky je rovina oběžné dráhy Země kolem Slunce, bez jakýchkoliv dalších alternativ.


milantos - 18/1/2016 - 22:12

quote:

S tím terminátorem, to beru. I když v rovině ekliptiky je uhel mezi objekty 10st (skoro v zákrytu).

Ale rovina ekliptiky Země nemůže byt o 20st mimo rovinu, ekliptiky měsíce.


S tou ekliptikou to tu už zaznělo - je to nesmysl.
Ale pokud se podíváme na ten snímek, tak ze vzdálenosti od Měsíce má Země na obloze m průměr cca 1,9°. A porovnáním se snímkem potom vychází úhlová vzdálenost středů Měsíce Země na nějakých 23°. ( v rovině definované sondou, Měsícem a Zemí). Takže si to můžeme jednoduše nakreslit,23°mezi středy Měsíce a Země, terminátor na Zemi tak jak je , z toho zhruba směr ke Slunci a pak to přenést na Měsíc. A je jasné, že ten snímek sedí a nemůže to být jinak.


qwert - 18/1/2016 - 23:19

quote:
Ale rovina ekliptiky Země nemůže byt o 20st mimo rovinu, ekliptiky měsíce.

Rovina ekliptiky Měsíce? Co to je?? Rovina ekliptiky je rovina oběžné dráhy Země kolem Slunce, bez jaRovina ekliptiky Měsíce je rovina oběžné dráhy Země kolem Slunce. To znamená, že nemůže byt rozdíl v nasvícení 20st.kýchkoliv dalších alternativ.


Rovina ekliptiky Měsíce je rovina oběžné dráhy Země kolem Slunce. To znamená, že nemůže byt rozdíl v nasvícení 20st.


qwert - 18/1/2016 - 23:21

quote:
quote:

S tím terminátorem, to beru. I když v rovině ekliptiky je uhel mezi objekty 10st (skoro v zákrytu).

Ale rovina ekliptiky Země nemůže byt o 20st mimo rovinu, ekliptiky měsíce.


S tou ekliptikou to tu už zaznělo - je to nesmysl.
Ale pokud se podíváme na ten snímek, tak ze vzdálenosti od Měsíce má Země na obloze m průměr cca 1,9°. A porovnáním se snímkem potom vychází úhlová vzdálenost středů Měsíce Země na nějakých 23°. ( v rovině definované sondou, Měsícem a Zemí). Takže si to můžeme jednoduše nakreslit,23°mezi středy Měsíce a Země, terminátor na Zemi tak jak je , z toho zhruba směr ke Slunci a pak to přenést na Měsíc. A je jasné, že ten snímek sedí a nemůže to být jinak.


Je třeba posuzovat osvětleni v rovině ekliptiky a ne v rovině horizontu (uhlu) pořízeného snímku sondou. Za stejných podmínek, které uvádíte, to je 10 st..


milantos - 18/1/2016 - 23:47

Pokud vás to uklidní, Měsíc v okamžiku snímku byl 4°pod ekliptikou. Vzhledem k tomu, že sonda byla těsně u Měsíce, tak z pohledu od Země je to takřka stejné. Ale ne už tak z pohledu sondy k Měsíci a Zemi.
Ale pokud chcete argumentovat pojmy jako ekliptika Měsíce, rovina horizontu snímku sondou,tak v tom máme asi odlišné základní vzdělání a nedomluvíme se.


martinjediny - 19/1/2016 - 08:30

quote:
Pokud vás to uklidní, Měsíc v okamžiku snímku byl 4°pod ekliptikou. Vzhledem k tomu, že sonda byla těsně u Měsíce, tak z pohledu od Země je to takřka stejné. Ale ne už tak z pohledu sondy k Měsíci a Zemi.
Ale pokud chcete argumentovat pojmy jako ekliptika Měsíce, rovina horizontu snímku sondou,tak v tom máme asi odlišné základní vzdělání a nedomluvíme se.

takze pre priblizne pochopenie problemu najjednoduchsie bude pouzit alchymistove lopticky a slaby bodovy zdroj svetla v tmavej miestnosti
quote:
... to není všechno ! I terminátor by měl být zhruba na stejném poledníku.
Nedá se to považovat za fotomontáž?

Ak zoberiem osi kruznic terminatorov, tak sa pretnu v Slnku?


Alchymista - 19/1/2016 - 21:57

quote:
Ak zoberiem osi kruznic terminatorov, tak sa pretnu v Slnku?

Ano, pretnú sa v Slnku - zdroji svetla/osvetlenia

Vzhľadom na vzájomné vzdialenosti Slnka planety a mesiaca možno vysloviť predpoklad, že smery osí kružníc terminátorov sú pre mesiac a aj pre planétu rovnaké - rovnobežné, a rovnobežné sú teda i roviny v ktorých kružnice terminátorov ležia.
Podobne možno definovať aj roviny kružníc okrajov diskov planéty a mesiacu - tie nie sú rovnobežné ani s rovinami kružníc terminátorov ani navzájom.
Ak dokážete definovať tieto štyri roviny - roviny terminátorov a roviny okrajov diskov, a poznáte vzdialenosť medzi planétou a mesiacom, dokážete určiť aj priestorovú polohu miesta, odkiaľ bola snímka zhotovená.
Pritom stačí zrekonštruovať - doplniť - neviditeľnú (neosvetlenú) časť diskov planéty a mesiacu a zmerať a prepočítať uhlové vzdialenosti medzi terminátorom a okrajom disku planéty a mesiacu.


Alchymista - 19/1/2016 - 22:15

k vyššie uvedenému
[URL=http://www.imagebam.com/image/fcbec6460180279][/URL]
Je pritom dobré si uvedomiť, že u planéty, ale hlavne u bližšieho mesiacu nie z pozície spozorovateľa viditeľná "polovica povchu", ale len časť menšia ako polovica, čož je i naznačené.

A samozrejme, treba to riešiť v 3D, nie v dvojrozmernom priestore.
Pre zjednodušenie vnímania je vhodné si fotku otočiť tak, aby bol terminátor na planéte približne zvislý.

[Upraveno 19.1.2016 Alchymista]


qwert - 19/1/2016 - 22:24

quote:
Ale rovina ekliptiky Země nemůže byt o 20st mimo rovinu, ekliptiky měsíce.


Měl jsem na mysli rovinu nasvícení Země ( ekliptiku) a rovinu nasvícení (xx) Měsíce.

Nějaký klasik řekl ,že nejsou hloupé otázky, ale jenom, nedokonalé odpovědi.

quote:
Pokud vás to uklidní, Měsíc v okamžiku snímku byl 4°pod ekliptikou. Vzhledem k tomu, že sonda byla těsně u Měsíce, tak z pohledu od Země je to takřka stejné. Ale ne už tak z pohledu sondy k Měsíci a Zemi.


Pokud vás to uklidní, i kdyby byl Měsíc, pod nebo nad eliptickou 5 st (tj 32 700 km) tak rovina nasvícení Měsíce, se změní jenom o 0 , 0 12 st A NÉ 20 st..


qwert - 19/1/2016 - 23:20

quote:
k vyššie uvedenému
[URL=http://www.imagebam.com/image/fcbec6460180279][/URL]
Je pritom dobré si uvedomiť, že u planéty, ale hlavne u bližšieho mesiacu nie z pozície spozorovateľa viditeľná "polovica povchu", ale len časť menšia ako polovica, čož je i naznačené.

A samozrejme, treba to riešiť v 3D, nie v dvojrozmernom priestore.
Pre zjednodušenie vnímania je vhodné si fotku otočiť tak, aby bol terminátor na planéte približne zvislý.

[Upraveno 19.1.2016 Alchymista]


Plně s tebou souhlasím . Já se spletl u vzdálenosti od Měsíce o jeden řád. Tak si myslím že pozice terminátoru by měl být, ještě o větší rozdíl.


martinjediny - 20/1/2016 - 07:50

quote:
k vyššie uvedenému
[URL=http://www.imagebam.com/image/fcbec6460180279]...
Je pritom dobré si uvedomiť, že u planéty, ale hlavne u bližšieho mesiacu nie z pozície spozorovateľa viditeľná "polovica povchu", ale len časť menšia ako polovica, čož je i naznačené.

A samozrejme, treba to riešiť v 3D, nie v dvojrozmernom priestore.
Pre zjednodušenie vnímania je vhodné si fotku otočiť tak, aby bol terminátor na planéte približne zvislý...

Maly obrazok a je to jednoduche a jasne..., Dufam, ze uz nikto neciti potrebu spochybnovat fotografiu...
dik

PS. ak ma niekto nutkanie pocitat, skuste ulohu obratit. Fotografia je skutocna, vypocitajte polohu sondy. [Editoval 20.1.2016 martinjediny]


xChaos - 21/2/2016 - 20:49

It was officially announced that new Chinese space station Tiangong-2 will be launched on 2016
http://spaceflights.news/?p=20308

Tiangong-1 was launched on atop of Long March 2F from Jiuquan Satellite Launch Center. It was close with its design to model showed four years later – its weight was 8506 kg, with length at 10.4 m and diameter at 3.35 m
...
Tiangong-2, according to schedule of CNSA, should be large space station but it seems that is enlarged version of Tiangong-1. It is long for 14.4 m with diameter at 4.2 m and weight of 20000 kg. Module will provide life support for twenty days for three crew members. First novelty is planned utilization of resupply spacecraft for refueling Tiangong-2 before first manned mission and further resupplying. For this purpose will serve new spacecraft with designed based on Tiangong-1 called Tianzhou. It will be enlarged version of Tiangong 1 – it will weigh 13000 kg with payload capacity of 6000 kg
.

Takže, jak jsme správně odhadovali před lety - Tiangong-1 byl prototyp čínského Cygnusu/ATV, akorát že v produkční verzi bude ještě o trochu větší a bude se jmenovat Tianzou.

Tiangong-2 zůstává záhadou. Jednak by měl startovat každou chvílí, protože mise Shenzhou 11 je ohlášená někdy na polovinu roku 2016 (viz http://spaceflightnow.com/launch-schedule/ ). Nicméně pilotované misi by zřejmě měla předcházet ještě mise zásobovací... to by snad vysvětlovalo výše ohlášenou hmotnost 20t, na kterou raketa Long March 2F nestačí ani v prodloužené verzi použité pro start Tiangong-1. Stanice by jednoduše startovala prázdná, bez zásob - a ty by na ohlášenou hmotnost 20t byly rozšířeny až po dokování se zásobovací lodí Tianzou.

Další varianta by byla, že Tiangong-2 bude přeci jen mít 2 porty (a možná tedy současně žádný servisní modul? nebo bude mít třeba připevněný (menší) orbitální modul z lodi Shenzou, který je schopen samostatného manévrování a současně má dokovací port?) a ohlášená hmotnost 20t je součtem hmotnosti tohoto hybridu + zásobovací lodi Tianzou po připojení na opačný konec? (Tianzou má snad startovat pomocí silnější rakety tuším CZ-7 (nebo kolik) - tzn. pak by hmotnost soulodí Tiangong-2 + Tianzou skutečně mohla dosáhnout 20t)

Pravdpodobně bude všechno úplně jinak, ale přeci jen by bylo zábavné se s některou z těchto předpovědí trefit (zvláště když vidím ty divoké spekulace o podobě MCT v jiných vláknech :-)).

Každopádně v ohlášených číslech jsou závažné rozpory: nepočítá se zatím se startem pomocí CZ-5, na ohlášenou hmotnost CZ-2F/G nestačí, a nebyl zatím ohlášen ani termín startu zásobovací lodi (se kterým se ovšem počítá).

Čína je sice méně tajnůstkářská ohledně svého kosmického programu, než v minulosti, ale na druhou stranu neočekávané změny již ohlášených plánů a různé recyklace či vícenásobné použití osvědčených kompenent jsou tam taky celkem běžné.

Takže stanice tvořená lodí Shenzou + duplikátem přetlakového tělesa Tiangong-1 spojeným s duplikátem orbitální sekci lodi Shenzou + prodlouženou verzí Tiangong 1 přejmenovanou na Tianzou by mě osobně nepřekvapila. Duplikát orbitální sekce by totiž navíc bylo možné (po odpojení nákladní lodi) použít jako přechodovou komoru pro výstupy do volného kosmu bez nutnosti, aby zbylí kosmonauti museli výstup přečkat uzavření v návratovém modulu.


JiříHošek - 28/2/2016 - 16:10

Stanice Tiangong-2 má být vynesena ve 3. čtvrtletí tohoto roku nosnou raketou CZ-2F. Ve čtvrtém čtvrtletí se k ní má připojit loď Shenzhou-11 se dvěma kosmonauty (nosič CZ-2F) a v první polovině příštího roku nákladní loď Tianzhou-1 (nosič CZ-7).

http://www.chinadailyasia.com/nation/2016-02/28/content_15391335.html
http://www.cmse.gov.cn/news/show.php?itemid=5217


Kamil73 - 28/2/2016 - 18:45

quote:
Ve čtvrtém čtvrtletí se k ní má připojit loď Shenzhou-11 se dvěma kosmonauty


jen dva kosmonauti? to by tam mohli vydržet i 2 až 3 měsíce.


JiříHošek - 28/2/2016 - 18:55

quote:
jen dva kosmonauti? to by tam mohli vydržet i 2 až 3 měsíce.
Ano, proto jsem dal odkaz i na originální čínskou zprávu, v jejímž textu je tento údaj dvakrát.


Kamil73 - 29/2/2016 - 18:31

tak dnes se roztrhnul pytel s touhle zprávou, psali o tom všude. Vycházejí všichni z té jedné zprávy, o které se tady mluví? Občas se tam totiž objevují rozdílné informace.
Tak třeba tento obráze, původ asi wiki http://media.rozhlas.cz/_obrazek/3578333--model-cinske-vesmirne-stanice-tchienkung-2--1-950x0p0.jpeg
prý model TG2, ale vypadá jako Saljut a se dvěma uzly, to by dost měnilo situaci. A někde byla též informace, že by stanici vynášela větší CZ-5. Je to pravda?


JiříHošek - 29/2/2016 - 20:39

quote:
A někde byla též informace, že by stanici vynášela větší CZ-5. Je to pravda?
Není to pravda. Podle originální zprávy je pro vynesení TG-2 připravována nosná raketa CZ-2F.


xChaos - 29/2/2016 - 21:21

Jediné, co v dosavadních informacích nesedí, je tedy zpoždění o půl roku a to, že hlavní modul nemůže vážit 20t.

A naopak vypadá celkem pravděpodobné, že stanice bude mít 2 uzly a na 20t stoupne hmotnost právě po připojení té zásobovací lodi...


JiříHošek - 29/2/2016 - 22:11

quote:
A naopak vypadá celkem pravděpodobné, že stanice bude mít 2 uzly a na 20t stoupne hmotnost právě po připojení té zásobovací lodi...
Dva spojovací uzly na TG-2 jsou čirou spekulací.
Druhá spekulace týkající se příletu pilotované lodi Shenzhou-11 k dvacetitunové sestavě Tiangong-2 + Tianzhou-1 byla vyvrácena zveřejněním skutečného pořadí startů.


JiříHošek - 29/2/2016 - 23:18

Fotografie TG-2 jsou zde:
http://www.chinaspaceflight.com/css/Tiangong-2/Tiangong-2.html


Kamil73 - 1/3/2016 - 20:22

quote:
Fotografie TG-2

takže stále jen zvětšená Shenzhou


xChaos - 1/3/2016 - 21:39

tak vidím, že něco, co by dávalo smysl, se budu muset počkat asi až u Indů, nebo u koho.


JiříHošek - 2/3/2016 - 06:32

quote:
takže stále jen zvětšená Shenzhou
TG-2 je záložní exemplář TG-1 pro případ selhání.
quote:
jen dva kosmonauti? to by tam mohli vydržet i 2 až 3 měsíce.
Plán je 30 dnů.


Kamil73 - 2/3/2016 - 17:45

quote:
TG-2 je záložní exemplář TG-1 pro případ selhání.

takže nebude obyvatelná víc jak 60 osobodnů a asi nebude mít opět recyklaci atmosféry


xChaos - 3/3/2016 - 23:49

quote:
quote:
takže stále jen zvětšená Shenzhou
TG-2 je záložní exemplář TG-1 pro případ selhání.


V tom případě, proč uvádí odlišné rozměry? a i vizuálně je tam ten pocit jiného tvaru...

osobně mi přijde, že TG-2 je zvětšený TG-1 a TZ-1 zase prodloužený TG-2 :-) jako by postupně zkoušeli, co jim při použití stejné konstrukční techniky ještě projde :-)


JiříHošek - 4/3/2016 - 06:33

quote:
V tom případě, proč uvádí odlišné rozměry? a i vizuálně je tam ten pocit jiného tvaru...
Nevím, co konkrétně myslíte. Tohle je Tiangong-1:



xChaos - 4/3/2016 - 15:59

tak je to fakt asi stejný... v tom případě si zdroj, který zmiňoval, že to bude větší, prostě vymýšlel.


fritz.lochmann - 4/3/2016 - 18:00

quote:
tak je to fakt asi stejný... v tom případě si zdroj, který zmiňoval, že to bude větší, prostě vymýšlel.
Tak to robili aj sovietski bratia. V čase letov Saľut 4 a 5 hovorili o novej, väčšej stanici. Saľut 6 a 7 boli v podstate rovnaké ako 4-ka len s tým rozdielom že mali dva dokovacie porty. Aj Mir, teda jeho základný modul bol v podstate rovnaký. Väčšie to nemohlo byť pretože na väčšiu stanicu nemali dostatočne silnú raketu.


xChaos - 7/3/2016 - 19:14

no tak, se stejně ví houby.
http://spaceflightnow.com/2016/03/03/china-to-launch-new-space-lab-later-this-year/
dva dokovací porty by dávaly vzhledem k připojení zásobovací lodi dobrý smysl. ale lze si představit asi i nějaké automatické doplnění zásob (vzduch, voda, pohonné hmoty..), pokud by ta nákladní loď letěla jako prnví. poslat jí až po letu kosmonautů poněkud postrádá smysl (ale zase je to snížení rizika - nejdřív se převede, co už předvedeno bylo, akorát že půjde o "rekordní" let dvou kosmonautů, a až pak, po spotřebování zásob, se předvede jejich automatické doplnění...)


Kamil73 - 7/3/2016 - 20:09

quote:
poslat jí až po letu kosmonautů poněkud postrádá smysl

ale zase by to mohla být předzvěst dalšího letu, který teď nechtějí slibovat, protože nevědí, jestli automatické doplnění zásob proběhne vpořádku, ale když jo, tak příští rok poletí druhá posádka


xChaos - 25/5/2016 - 20:32

Čína otestuje při prvním startu z Hainanu novou raketu a ekvivalent Orionu:
http://gbtimes.com/china/maiden-long-march-7-flight-test-chinas-next-gen-human-spacecraft
https://spaceflightnow.com/2016/05/18/china-to-debut-new-rocket-and-spaceport-next-month/
http://www.parabolicarc.com/2016/05/12/next-generation-chinese-human-spacecraft-fly-june/
https://sinodefence.com/2015/12/15/china-develops-next-generation-crew-vehicle/


xChaos - 25/5/2016 - 23:31

The new telescope would be put into orbit next to the Tiangong 3 space station, planned for launch in 2022, and would be capable of docking with it. Keeping the space telescope close to the Tiangong 3 would allow Chinese astronauts, or taikonauts, to service it much more readily
http://www.popularmechanics.com/space/telescopes/news/a19892/chinas-planned-space-telescope-rival-hubble/


admin - 27/5/2016 - 15:48

Rozjezd pomalejší, ale nabírá to tempo, bych řekl...

http://www.spaceflightinsider.com/missions/human-spaceflight/china-reveals-design-planned-tiangong-3-space-station/


xChaos - 27/5/2016 - 21:38

no jsem zvědav, jestli tam budou létat jen těmi Shenzou (a tedy zastaralými raketami), nebo jestli přejdou na tu svojí novou loď co mají testovat v červnu (ve velikostech Orion bude zřejmě pro lety k měsíci, ve velikosti CST-100 by byla pro lety k téhle stanici celkem vhodná). nejspíš budou CZ-7 testovat při zásobovacích startech a až pak se rozhodnou, že je "man rated".

no mají to celkem zajímavě vymyšlené... a při startech z Hainanu ani nebudou vyhořelé stupně odhazovat venkovanům na hlavu :-)


alamo - 27/5/2016 - 21:47

komu niet rady tomu niet pomoci
ak chcete stanicu pre výskum v mikrogravitácii, nesmie táto mať ľudskú posádku
ešte aj "dýchanie" predstavuje rušenie


Alchymista - 27/5/2016 - 22:45

Zaleží akú "kvalitu" mikrogravitácie požaduješ.


xChaos - 31/5/2016 - 09:00

Případně je možné modul pro experimenty v přísné mikrogravitaci, přísném vakuu, apod. čas od času u stanice dokovat - podobně jako to plánují s tím svým dokujícím teleskopem (podle mě drobý nápad, jen u Hubblu nakonec nešel realizovat, protože až po jeho vypuštění byl z politických - ale i praktických, např. pozorování větší části povrchu Země - důvodů změněn plánovaný sklon oběžné dráhy stanice Freedom = Florida na dnešní sklon ISS = Bajkonur)

Rusové něco podobného plánují s modulem http://www.russianspaceweb.com/oka_t.html ... prostě zkombinování výhod přítomnosti i nepřítomnosti posádky, je to celkem logické, divím se, že touhle cestou nešli třeba velmi pragmatičtí Japonci... do určité míry by to mohla nahradit třeba i zásobovací loď, která po vyložení zásob poletí se speciálními experimenty nějaký ve formaci ze stanicí a pak se k ní zase připojí... [Upraveno 31.5.2016 xChaos]


loudil - 22/6/2016 - 18:51

LM-7 vyvezena na rampu ve Wenchangu. Start 25-29.6.16


loudil - 22/6/2016 - 19:40

Užitečné zatížení při prvním startu CZ-7 je nová čínská kosmická loď. Je to ale jenom obyčejná maketa a nebo snad už pokročilejší, částečně funkční model ?


loudil - 22/6/2016 - 19:43

Až kolem roku 2024 doslouží ISS , může se čínsko - ruská kosmická stanice, obsluhovaná CZ-7, stát jediným trvale obydleným místem v kosmu.To může být zajímavé .


tycka - 23/6/2016 - 00:18

quote:
Až kolem roku 2024 doslouží ISS , může se čínsko - ruská kosmická stanice, obsluhovaná CZ-7, stát jediným trvale obydleným místem v kosmu.To může být zajímavé .

Pokud to bude nutné bude nástupce ISS i v USA jen o něco menší - neboť tak velká není zřejmě již potřeba.


loudil - 23/6/2016 - 13:41

Asi 80 000 turistů a dalších návštěvníků na ostrově Chaj - nan již netrpělivě očekává brzký start nejtěžšího čínského nosiče LM-7 z už čtvrtého !! čínského kosmodromu. Trochu zvláštní shoda náhod , roku 2016 byl zprovozněn nový ruský Vostočnyj i nový čínský Wenchang. Přitom, nové kosmodromy nerostou zrovna jako houby po dešti. Snad se v budoucnu dožijeme i startu Číňanů z Wenchangu na Měsíc za pomoci LM-9. Bylo by to krásné.

http://news.xinhuanet.com/english/2016-06/22/c_135457072_6.htm


loudil - 23/6/2016 - 15:05

Svou budoucí kosmickou stanici /od 2022 ??/ chce Čína nabídnout k užívání i kosmonautům jiných států = obdoba dnešní ISS. Bude zajímavé sledovat, kdo projeví zájem. Možná to bude i nějaký náš Remek II. Není to vyloučené. Dnes si politici USA a Ruska nemůžou přijít na jméno, ovšem v kosmu na ISS běží ta nejvroucnější spolupráce.

http://vesmir.stoplusjednicka.cz/na-obeznou-drahu-s-cinany-cina-hodla-budouci-orbitalni-stanici-sdilet-se-svetem-1


loudil - 24/6/2016 - 21:39

Čína dnes definitivně oznámila stavbu nosiče velikosti Saturnu-5. Výška = 100 metrů, průměr = 10 metrů. Nosnost na LEO = 125 tun. Vývoj stroje má trvat 15 let , prvního Číňana dopraví na Měsíc 2031. To je dobrá zpráva. Další superraketa je už na rýsovacích prknech, snad bude realizována. U Číny se nebojím, bude to.

http://news.xinhuanet.com/english/2016-06/24/c_135463945.htm


loudil - 24/6/2016 - 23:19

Nový kosmodrom Wengchang bude uveden do provozu již v nejbližších hodinách. Startem CZ-7. Co se ukrývá pod objemným aerodynamickým krytem na špici rakety ?? Je tam zcela nový typ čínské kosmické lodi ?, jen nefunkční maketa a nebo loď schopná brzkého použití v praxi ? Rus používá od roku 1967 jen kabinu Sojuz = 50 let. Čína Šen-žou od 2003 = 13 let. Čína začíná být kreativnější.




loudil - 24/6/2016 - 23:30

A ještě jeden zajímavý pohled na montáž CZ-7 a její dopravu na místo startu.


ales - 25/6/2016 - 14:33

První raketa CZ-7 úspěšně odstartovala z Wenchangu (25.6.2016 ve 14:00 SELČ).


admin - 25/6/2016 - 14:42

http://news.xinhuanet.com/english/2016-06/25/c_135465846.htm


PinkasJ - 25/6/2016 - 17:10

CZ-7 je konstrukcí vlastně podobná raketě Angara 5, ta však má střední stupeň i boostery stejného průměru i provedení vždy s 1 motorem. CZ-7 s nosností cca 13,5 tun na LEO bude značně universální raketa nižší třídy, podobně jako je Sojuz, ale výkonnější.
Pro čínskou kosmonautiku představuje hlavní perspektivu raketa C-5, která má několik variant s nosností 1,5 – 25 tun na LEO, což dá s polohou kosmodromu na Hai Vanu až 14 tun na GTO. Pak teprve asi uvidíme rychlejší rozvoj čínské kosmonautiky.


JiříHošek - 26/6/2016 - 12:29

Zmenšený model přistávacího modulu o hmotnosti 2600 kg a průměru 2,6 metru úspěšně přistál dnes kolem 8:00 UTC po dvacetihodinovém letu.




Fotografie z přípravy před letem


yamato - 26/6/2016 - 14:04

takze china vyvija novu kozmicku lod? zase mi nieco uslo?


JiříHošek - 26/6/2016 - 14:22

Přistávací modul byl po přistání vláčen větrem pouští






JiříHošek - 26/6/2016 - 14:36

quote:
takze china vyvija novu kozmicku lod? zase mi nieco uslo?
viz příspěvek 25. 5. 2016 - 20:32 - xChaos


ucvrnkls - 26/6/2016 - 14:58

Takový příspěvek tu není. A vyhledávání všech příspěvků jednoho uživatele je na tomto technicky nevyhovujícím fóru nesetříděné podle času.


JiříHošek - 26/6/2016 - 15:13

quote:
Takový příspěvek tu není.
http://www.kosmo.cz/modules.php?op=modload&name=XForum&file=viewthread&tid=607&pid=130586#pid130586


JiříHošek - 26/6/2016 - 17:01

Ještě pohled na celou sestavu.
Dosažená výška dráhy byla 200 - 394 km, sklon dráhy 40,8 st.




Alchymista - 26/6/2016 - 22:37

S tým ťahaním po púšti to príliš nevyriešili - padák vliekol kabínu minimálne tak 200 metrov - ale je nejaká fotka, kde by bola vidieť celá tá dráha?
Na vyfúknutí/vyliatí padáku po pristátí vo vetre budú musieť rozhodne popracovať, takéto vlečenie môže byť až životu nebezpečné... A tá kamenistá púšť, v ktorej kabína pristála, vyzerá, že tam fučí skutočne neustále.


pospa - 26/6/2016 - 22:50

quote:
S tým ťahaním po púšti to príliš nevyriešili - padák vliekol kabínu minimálne tak 200 metrov - ale je nejaká fotka, kde by bola vidieť celá tá dráha?

Možná tento snímek zabírá podstatnou část pozemní trajektorie.


Alchymista - 27/6/2016 - 02:18

Ak to siaha "len" k okraju snímku, tak je to asi tak kilometer. Ak k "stope" patri aj tá časť od okraja k horizontu (a nie je to prach za autokolonou, napríklad) tak im kabínu ťahalo niekoľko kilometrov...

Zdá sa, že číňania si s pristátiami "užijú" ešte viac "zábavy" ako sovieti a rusi. Už tu boli aj nie práve elegentné kotúle a skoky čínskej pilotovanej kabíny...

Čož je pomerne silný argument do diskusie na tému "do vody alebo na súš?" [Upraveno 27.6.2016 Alchymista]


yamato - 27/6/2016 - 06:44

quote:

Na vyfúknutí/vyliatí padáku po pristátí vo vetre budú musieť rozhodne popracovať,



Staci po pristati odstrelit/odstrihnut padak. Toto bola experimentalna zmensena verzia, tutiz sa s takymito vecami asi nezaoberali.


NovýJiřík - 27/6/2016 - 15:20

Čož je pomerne silný argument do diskusie na tému "do vody alebo na súš?"



Rozhodně na souš, motoricky, vestoje, přímo na kosmodromu.


Alchymista - 27/6/2016 - 19:04

Na to potrebuješ "pristávaciu časť" s veľmi dobrými manévrovacími schopnosťami. A to znamená pomerne veľmi veľkú "mŕtvu váhu", čiže silnú raketu. A to je zatiaľ drahé.


NovýJiřík - 27/6/2016 - 19:26

quote:
Na to potrebuješ "pristávaciu časť" s veľmi dobrými manévrovacími schopnosťami. A to znamená pomerne veľmi veľkú "mŕtvu váhu", čiže silnú raketu. A to je zatiaľ drahé.

Možná, ale teprve to bude pilotovaná kosmonautika v pravém slova smyslu. Raketoplány to dokázaly, ale bohužel, nedostatky u nich nad tímto faktem daleko převažovaly. A přistání u všech ostatních kosmických "lodí" je něco podobného, jako kdyby každý let letadla končil katapultováním pilota a jeho přistáním na padáku, nebo jako kdyby namísto lodi do přístavu doputoval jen záchranný člun s posádkou, zatímco loď samotná by se vždy potopila několik desítek kilometrů od pobřeží.


loudil - 12/7/2016 - 11:37

Čínská kosmonautika bude mít letos opravdu -"bohatý rok". Dá se říci, že rok 2016 je přelomem v čínské kosmonutice, kterou je nutné dělit na dvě části, tu před rokem 2016 a tu po něm. Čínská kosmonutika letos získala nový kosmodrom, dva typy nových nosných raket, vyzkoušela úspěšně model nové kosmické lodi, na podzim vypustí druhý Tiangong a dvoučennou posádku v Shenzhou-11 k dlouhému měsíčnímu pobytu. A aby toho nebylo málo, tak Čína právě spustila na vodu další loď pro sedování a navádění kosmických těles Yuanwang-7 , kterou se podařilo postavit za rok a půl a která má výtlak 25 000 tun a délku 220 metrů.

http://news.xinhuanet.com/english/2016-07/12/c_135506933.htm

http://img.meyet.com/forum/201601/08/143836gmz0uzccppm5o0ux.jpg

http://img.meyet.com/forum/201601/08/143638pw2tttd7tg0lbpt7.jpg

http://spaceflight101.com/long-march-7-maiden-launch/wp-content/uploads/sites/95/2016/06/195313anzpjs6k2cakc200.jpg

http://www.spacelaunchreport.com/cz5.html


loudil - 15/7/2016 - 20:10

Při startu CZ-7 byla zkoušena calá řada věcí, mj.třeba přečerpávání paliva na oběžné dráze . Hlavní ale bylo vyzkoušení balistického návratu modelu příští nové kosmické lodi pro 6 kosmonautů , obdoby US Orionu. S touto lodí počítá Čína pro let k Měsíci, asteroidům a Marsu. Příští let CZ-7 v dubnu 2017.

https://chinaspacereport.com/2016/07/01/cz-7-payloads-demonstrate-cutting-edge-technologies/


JiříHošek - 17/7/2016 - 21:36

quote:
Hlavní ale bylo vyzkoušení balistického návratu modelu příští nové kosmické lodi pro 6 kosmonautů , obdoby US Orionu.
Vzhledově připomíná spíš Federaci než Orion. Použitý 60% model má průměr 2,6 m a výšku 2,3 m, z čehož vyplývá originál o průměru 4,3 m a výšce 3,8 m.
Federace má mít průměr 4,4 m a výšku 3,9 m, zatímco CM Orionu má průměr 5 m a výšku 3,3 m.


admin - 29/7/2016 - 15:20

A teď to začne být zajímavé

http://www.spacedaily.com/reports/Chinas_Agreement_with_United_Nations_to_Help_Developing_Countries_Get_Access_to_Space_999.html


NovýJiřík - 29/7/2016 - 19:07

A teď to začne být zajímavé
http://www.spacedaily.com/reports/Chinas_Agreement_with_United_Nations_to_Help_Developing_Countries_Get_Access_to_Space_999.html



No, upřímně, žádný zázrak. Tohle předváděli Sověti s Mirem už před desítkami let. O americkém Skylabu nemluvě, to byla ve své době fakt stanice na úrovni.


loudil - 29/7/2016 - 21:00

To skutečně znamená, že až 2024 doslouží ISS, tak bude čínská mezinárodní stanice k dispozici všem státům OSN k návštěvě jejích astronautů. V čínských výcvikových střediscích se budou cvičit kosmonauti z Venezuely, Kazachstánu, Mongolska, Indonésie , Iránu ... a budou zřejmě vždy po jednom létat na "CHina-ISS" v doprovodu dvou čínských kosmonautů. Při střídání posádek bude vždy na kratší dobu na stanici 6 kosmonautů. Ke stanici bude připojen "China Hubble Telescope", aby bylo možné pohodlně provádět jeho opravy. Je jedno, že základový modul MIR byl vypuštěn už 1986, tedy 34 let před čínskou stanicí. Gagarin letěl 1961, Číňan - 2003, takže to bylo s rozdílem 42 let. Zdá se tedy, že Čína ztrátu postupně stahuje. Chce si odpovědět na otázku, co vlastně závratného dosáhly západní státy a Rusko od ukončení Apolla 1973 na poli pilotované kosmonautiky ?? Dle mého ,nic moc ! Jde o dobu 43 let ,a jen pilotované stanice : Saljut, Skylab, Mir, ISS. Proč USA se zpožděním 25 let po Skylabu považovaly za nutné stavět ISS ?


tycka - 29/7/2016 - 21:28

Protože se to pro výzkum, včetně výzkumu dlouhodobého pobytu lidí ve vesmíru jevilo minimáně v té době jako optimální varianta. Včetně testování systémů na zabezpečení životních podmínek její posádky. Stejné systémy se budou používat i pro případný let k Marsu - kde již jejich případné selhání bude mnohem větší problém než na ISS.


martinjediny - 29/7/2016 - 22:27

quote:
... Proč USA se zpožděním 25 let po Skylabu považovaly za nutné stavět ISS ?

pretoze vyvinuli raketoplan, ktroy bol urceny pre LEO. a Skylab im zhorel o dva roky skor, ako boli schopny k nemu doletiet s STS...
a zrazu STS ... pycha kozmonautiky... postupne stracala zmysel.
lenze raketoplan ma zmysel, ak lieta plne nalozeny nenahraditelnymi vecami dolu, takze nakoniec mu nepomohla ani ISS.

proste politicke rozhodnutie nemusi mat logiku, resp. nemusi byt spravne.


admin - 29/7/2016 - 22:58

quote:
No, upřímně, žádný zázrak. Tohle předváděli Sověti s Mirem už před desítkami let. O americkém Skylabu nemluvě, to byla ve své době fakt stanice na úrovni.


Samozřejmě. Nejde o žádný zázrak, ale IMHO ISS neskončí v roce 2024, tedy tu bude konkurence a navíc tajně doufám, že tu bude nějaký zárodek zcela soukromé aktivity. Proto si myslím, že to bude zajímavé.


NovýJiřík - 29/7/2016 - 23:29

Nejde o žádný zázrak, ale IMHO ISS neskončí v roce 2024, tedy tu bude konkurence a navíc tajně doufám, že tu bude nějaký zárodek zcela soukromé aktivity.



Pokud tou soukromou aktivitou budou vesmírné hotely Bigelow, tak jsem pro, poněvadž to k vesmíru přitáhne pozornost veřejnosti a navíc bude i vydělávat prachy, což je základní podmínka pro to, aby se vesmírná ekonomika jaksepatří rozjela. Ale zároveň s tím doufám (a ještě daleko víc), že během těch cca 10 let se soukromé kosmické aktivity rozmáchnou i podstatně dál než na LEO, ať už to bude SpaceX a Mars, nebo někdo jiný a Měsíc anebo ještě někdo jiný a těžba surovin na asteroidech. Nejlépe tohle všechno současně!


Ervé - 30/7/2016 - 07:05

Čína potřebuje nabrat vlastní zkušenosti, díky vlastní stanici je naberou. Jen pokračují na můj vkus příliš pomalu. Dva pilotované lety ročně jsou minimum pro normální program. A ne jeden let 2012 a jeden 2013. Od té doby nic. Celkem 5 pilotovaných misí za 13 let, to je volnoběh. [Edited on 30.7.2016 Ervé]


loudil - 30/7/2016 - 07:28

Já jsem chtěl jen naznačit, že pilotovaná kosmonautika USA "pokročila" od Skylabu 1973 k ISS 2024 , tedy za 51 let. ISS má jistě vyšší úroveň než Skylab, je to třeba jako přesednout ze Škody -120 do Felicie , ale je to za 51 let dost ?? Není to málo ? Proto se mi ani to čínské hlemýždí tempo nejeví tak špatné.


JiříHošek - 30/7/2016 - 08:13

Stanice ISS je nepřetržitě obydlena téměř 16 let. Za celou tu dobu byli čínští kosmonauté ve vesmíru pouhých 36 dnů.


loudil - 30/7/2016 - 09:10

Ještě k onomu čínskému velkému zpoždění za kosmickými velmocemi USA a Ruskem. Ono je to dost relativní. Můžeme konstatovat třeba za "A" : Rusko svůj MIR sestavilo 1990 ,Čína svou podobnou stanici sestaví až 2022 = zpoždění 32 let. To vypadá na hrozivé "zpoždění" Číny za Ruskem. Ale nyní se zeptejme za "B" : Kam v pilotované kosmonautice postoupilo Rusko za těch 32 let od sestavení MIRU ??? Já prakticky nic nevidím, podíl na stavbě a provozu ISS není proti vlastnímu MIRU nic moc navíc. Rusko stále létá se Sojuzem z roku 1967 ...atd. USA se sice vytasily se zajímavým řešením raketoplánu, ten ale finančně zcela propadl a nyní se dokonce k ISS už 5 let ani nedostanou vlastní pilotovanou kabinou !! Mně kosmický závod USA,Rusko versus Čína připomíná maratonský běh ,kdy dva běžci /USA + Rusko/ vyběhli na trať s hodinovým náskokem před Čínou ,ale zpočátku to s tempem přepálili , po 20 kilometrech usedli na patníky u cesty a začali si masírovat chodidla . V té době odstartovala Čína a i když běží tempem "amatérského tlouštíka z nějaké české vesničky" , tak se k hekajícím, propoceným a stále ještě u cesty svačícím běžcům s namoženými svaly z USA a Ruska pohodlně přibližuje. A bude se přibližovat i nadále.


loudil - 30/7/2016 - 09:20

TO : Jiří Hošek

Čína se nemůže sice prokázat "kvantitou" v pilotovaných letech jako USA či Rusko , ale létat 25 let na jedno místo do kosmu = ISS, také nepovažuji za - "hrozivý pokrok". Čína s málem startů získává "kvalitu".

1. Start lodi s jedním kosmonautem

2. .... se dvěma kosmonauty

3..... se třemi kosmonauty

4.....výstup do volného kosmu

5. .... spojení lodí v kosmu s cílovou stanicí Tiangong

6. .... sestavení větší kosmické stanice

7....??

U Číny se pakticky každým startem zkouší nová kvalita, něco nového, nějaký posun vpřed. To na letech k ISS nyní rozhodně nevidím.


JiříHošek - 30/7/2016 - 10:15

quote:
U Číny se pakticky každým startem zkouší nová kvalita, něco nového, nějaký posun vpřed. To na letech k ISS nyní rozhodně nevidím.
Protože ISS představuje vrchol státní pilotované kosmonautiky na nízké oběžné dráze. Až bude mít Čína vlastní stálou kosmickou stanici, taky nebudete vidět to, co nyní marně hledáte u ISS ("posun vpřed").


loudil - 30/7/2016 - 11:51

TO : Jiří Hošek

U Číny očekávám větší kontinuitu i koncepčnost, než u kosmonautiky Západu , tedy hlavně USA.

1. 60 léta = obří vypětí v Apollu a splnění cíle na 100 % ! Měsíc dosažen.

2. 70 léta = odpískána stálá měsíční základna , chabá náplast ve Skylabu , špatně propočtená koncepce raketoplánu = tápání

3. 80 léta = rozjetí raketoplánu , havárie Columbie, prodražování startů, rozčarování , že to s cenou za start místo dolů jde naopak jen stále nahoru.

4. 90 léta = schválení projektu ISS , pokračování startů raketoplánů

5. Od 1998 se staví a pak provozuje ISS , už skoro 20 let , z toho už 5 let nemají USA vlastní kosmickou loď pro lidí. Létají do kosmu v Sojuzu z Ruska z roku 1967.

Závěr je takový , že toho největšího výsledku ve své pilotované kosmonautice vlastně USA dosáhly už skoro před půlstoletím, tedy přistání na Měsíci 1969. To, co se od té doby děje na LEO je sice hezké ,ale těžko to může někoho fascinovat.

U Číny počítám se stanicí obdobou MIRu provozovanou 2024 - cca. 2040 a souběžně s vývojem CZ-9 velikosti Saturnu-5 v letech 2020-30 . Po prvním startu CZ-9 někdy kolem 2030 pak lety na Měsíc a stálá měsíční základna. V té době už bude ekonomika Číny silnější jak USA ,tak myslím , že stálou měsíční základnu utáhne.


xChaos - 30/7/2016 - 21:53

quote:

U Číny se pakticky každým startem zkouší nová kvalita, něco nového, nějaký posun vpřed. To na letech k ISS nyní rozhodně nevidím.


Například se se na ISS vyzkoušela spolupráce asi 5ti kosmických agentur asi 20ti (nebo kolika zemí), což je samo o sobě zajímavé (poskládat dohromady součástky, které platí někdo jiný v jiné zemi a vývojáři mluví jinými jazyky, apod.). Rusům chvíli šefují Amík a pak zase více versa, atd. Pro budoucí mezinárodní spolupráci v hlubším kosmu bylo ověření schopnosti takto se domluvit dost klíčová. Chápu, že pro čistě technicky zaměřené lidi je toto jen trapná propaganda, v lepším případě nudná byrokracie, a je fakt, že třeba Internet byl jiný a ještě daleko masivnější způsob, jak dosáhnout téhož výsledku (akorát tam skoro všechny normy vznikají v USA, skoro všechen základní software je free a open source, skoro všechen hardware se naopak vyrábí v Číně, apod.)

Co se technických průlomů týče, tak třeba i blbý skafandr - dokud ho nevyzkoušíme např. 100x po sobě, tak jsou výsledky několika náhodných pokusů statisticky bezvýznamné (a že se dílčí problémy objevila... a třeba až po mnoha desítkách výstupů...). To samé celková životnost téměř jakéhokoliv dílu: že to přežije na oběžné dráze je něco jiného, než vědět, že dokud to leželo na Zemi v šuplíku, tak to nesežrala rez ani červotoč.

Ale dají se zmínit i velmi konkrétní kroky vpřed, i když trochu za cenu spolupráce se soukromým sektorem, ale stejně: BEAM znamená, že se poprvé lidé nachází v nafukovacím modulu... a je to součást ISS (a zase: testuje se to daleko dlouhodoběji, než by umožnil jeden dedikovaný pilotovaný let k demoverzi téhož).

Samozřejmě je tam spousta slepých uliček - např. experiment AMS je nejspíš celý slepá ulička, protože věřím, že místo celého konceptu "temné hmoty" se spíš ukáže, že jsme fyzikální zákony nechápali úplně přesně a v budoucnu poupravíme svojí představu buď o gravitaci, nebo setrvačnosti (viz též debata "Mikrovlnný pohon"). Ale pořád je tam ta věc, že pro experimenty není nutné stavět dedikované družice a tak nějak se pro ně vytvořilo stabilní prostředí (cesta nahorů, provoz pod dohledem lidí, cesta dolů).. ano, je to šíleně drahé, a Číňani to okopírují a možná zefektivní a určitě zlevní... ale nejdřív tu muselo být něco, co by vůbec mohli okopírovat...

Samozřejmě, je tady tahle věc s The United Nations Office for Outer Space Affairs (UNOOSA):
http://www.parabolicarc.com/2016/06/19/china-united-nations-sign-cooperation-agreement-space-station/

Tohle je samozřejmě od Číny mezinárodně-politický zářez jako hrom, chytrá odveta z poněkud oboustraně trucovitého vyloučení ze spolupráce na ISS, pojaté jako jakýsi "elitní klub" v pojetí 90tých let (tedy: Západ to vede a Rusové tomu dělají takové jako kosmické poskoky a údržbáře a taxíkáře..). Navíc reálně hrozí, že ke spolupráci na ISS se samém závěru její existence stihne připojit Indie, což by pro Čínu asi nevyznělo dobře...

Čína tedy pomocí platfromy OSN (a výkonosti své ekonomiky) zkouší vymyslet politický protitah, od kterého si nelze slibovat zásadní průlom ani skutečnou novou "space race", ale rozhodně to, že třeba příští osa spolupráce v kosmu bude Čína + Rusko + náhodné rozvojové země, co taky chtějí mít vlastní vlaječku na skafandru vlasního kosmonauta. Protipólem bude nejspíš Západ + Indie + komerční sektor.


NovýJiřík - 30/7/2016 - 22:38

Je tu kromě mě ještě někdo, kdo si myslí, že v principu všechno, co se dalo na LEO vyzkoumat, bylo vyzkoumáno už na Saljutech a Skylabu, o Miru nemluvě? Zdůrazňuji to "v principu", samozřejmě různých detailů (např. ta spolupráce iks kosmických agentur, jak se o tom tak romanticky píše v předchozím příspěvku) zbývá ještě spousta, ale stojí ty detaily za ty desítky a stovky miliard dolarů, které se na ISS a přidružené programy vyhodily? A co by se dalo udělat namísto nich? Např. ještě před pár lety jsme o Vestě, Cereře a Plutu věděli v podstatě jen to, že existují. Dnes díky sondám Dawn a New Hozizons máme perfektní plastickou znalost tří zcela svébytných světů. A stálo to v porovnání s náklady na ISS bezvýznamný zlomeček procenta. Kéž by ty prachy utopené v ISS měl k dispozici Musk, to už by, s určitou nadsázkou, možná vyvíjel fotonovou raketu.
Někdo nadaný velkou fantazií by mohl prohlásit, že ISS nám přiblíží vzdálenější cíle; takový člověk nechť mi vysvětlí, jakým způsobem nám desítky let (1998-2024) drožkování do výšky 400 kilometrů přiblíží i jen Měsíc, o Marsu nemluvě. [Upraveno 30.7.2016 NovýJiřík]


loudil - 30/7/2016 - 23:57

S tím bych souhlasil ! Odhady celkových nákladů na stavbu i provoz ISS v období 1998-2024 leží mezi 100 a 200 miliardami Dolarů. Nepochybuji o tom, že se tam dosáhlo při dlouhodobých pobytech významnějších poznatků jak z 10 let pobytu na MIRU, ale stálo to všechno za 200 miliard Dolarů ?? Kdyby došlo k podobné mezinárodní spolupráci USA + Evropa + Japonsko + Rusko , tak tu dnes za ty peníze máme třeba stálou měsíční základnu s 10 obyvateli , kyvadlově zásobovanou 4 krát ročně a nebo místo ní obsazené skoro všechny měsíce planet sluneční soustavy /Mars, Jupiter, Saturn,...až Pluto s Charonem / robotickými vozítky typu Lunochodu a pod mikroskopy bychom si prohlíželi odebrané horniny z týchž měsíců. Zprávy na naší ČT- 1 by pak začínaly v 19.00 třeba takto : "Měsíc" ,základna v Moři klidu. Dnes se na Měsíci narodil německé kosmonautce Angele malý Thomas. V občance bude mít uvedeno místo narození : Měsíc, Moře klidu. Porod řídil MUDr. Gončarenko z Ruska . Chlapec váží 3,60 kg. Jak početí, tak i porod proběhly na Měsíci." - Tak o takovéto zprávy na ČT-1 jsme bohužel díky ISS patrně přišli. 200 miliard je totiž v tahu. Pro cestu na Měsíc bude nutné z daňových poplatníků vytáhnout dalších 200 miliard. Ale naše kapsy rozhodně nejsou bezedné !


tycka - 31/7/2016 - 13:50

quote:

Někdo nadaný velkou fantazií by mohl prohlásit, že ISS nám přiblíží vzdálenější cíle; takový člověk nechť mi vysvětlí, jakým způsobem nám desítky let (1998-2024) drožkování do výšky 400 kilometrů přiblíží i jen Měsíc, o Marsu nemluvě. [Upraveno 30.7.2016 NovýJiřík]

Už jsem to tu psal - zkouška systému podpory života, zabezpečení elektrickou energií, telemetrický systém a i zkouška vlastní stavby stanice se bude hodit. Loď pro cestu k Marsu se bude nejspíš stavět podobným způsobem.
Jó poslat tam lidi stylem, jako se to dělá občas u projektů v IT - projekt rozběhneme co nejdřív a testování provedou především jeho uživatelé.
Tedy poslat tam loď plnou jen málo vyzkoušených systému, které navíc u předchozích misí měli značnou poruchovost (mise před ISS). Tak až se ještě před vlastním výsadkem na Mars - porucha již právě znemožní i ten vlastní výsadek - neopravitelně porouchají systémy zabezpečení životních podmínek či případně energetický systém. Tak výsledkem celé této akce, bude jen to, že budeme mít za obrovské peníze jen částečně fungující sondu (či nebude fungovat vůbec, pokud selže energetický systém), která by byla zároveň rakví několika odvážlivců, co letěli na misi na Mars.

Není divu, že široká veřejnost pak bude volat po co nejdůkladnějším vyšetření a zároveň potrestání všech viníků.
A ani já bych se potrestání vedoucích konstruktérů vůbec nebránil - poslat někoho v lodi plnou prokazatelně nevyzkoušených a poruchových systémů - je jednoznačně trestný čin - a to - těžké ublížení na zdraví z nedbalosti s následkem smrti. Kosmonautika není prostě totéž co vývoj počítačových her anebo webových technologií, kde jde prostě jen o peníze a možná i trochu o reputaci firmy v očích jejich zákazníků.
[Upraveno 31.7.2016 tycka]


xChaos - 31/7/2016 - 14:33

quote:
Je tu kromě mě ještě někdo, kdo si myslí, že v principu všechno, co se dalo na LEO vyzkoumat, bylo vyzkoumáno už na Saljutech a Skylabu, o Miru nemluvě?


Tohle je složitá otázka. Skylab a Saljut byly z velké části o snaze udržet celý systém vůbec v provozu, to přeci jen na ISS je poměr období strávených opravami nižší...


Např. pokud vím, tak snaha udělat z astronautů současně astronomy nepřinesla nijak světoborné výsledky... i když úplně do detailů výsledky experimentu "Apollo Telescope Mount" přeci jen neznám... naproti tomu pozdější vývoj směřuje k tomu dělat z astronautů údržbáře - ne přímo astronomy... celkově ale dnes se kosmonautika posunula směrem k tomu, že místo aby každý kosmonaut byl trénovaný profesionál, tak je možné nahoru brát odborníky (ať už jako platící "turistky" nebo vědce). Ti se tam mohou věnovat tomu, co je jejich specializace a ne jen věnovat veškerý svůj čas samotnému udržování poruchových systémů v chodu...

Stačí se podívat, o kolik kosmických teleskopů jsme přišli prostě proto, že jim došla nějaká pracovní látka, či palivo, či se porouchaly gyroskopy; opravitelný byl jen Hubble, ale jen za cenu nesmírného úsil a nákladů.

Třeba Číňani mají moc hezky vymyšlené, že jejich kosmický teleskop vznikne jako na platformně zásobovací lodi a bude u jejich stanice dokovat - pravděpodobně kvůli doplňování paliva, výměnám gyroskopů a upgradům kosmického vybavení (na samotné pozorování je lepší let bez přítomnosti posádky na palubě). Představa, že poslat do kosmu záložní kopii je vždy levnější, než řešit opravy a údržbu, prostě u extrémně speciálních a drahých jednorázových experimentů nemusí být vždycky pravdivá....

Celkově souhlasím, že celá "human exploration" zoufale chybí a je nejvyšší čas ty specializované kosmonauty-profesionály (tedy ne-vědce, ne-turisty) poslat posílat hranice lidských možností - ale jakmile ty hranice budou posunuty, bylo by super moci tam poslat specialisty-vědce, a to zase předpolkádá co největší praxi s tímhle typem provozu na LEO.

Takže to nevidím úplně černěji a náklady na tu "udržovací" kosmonautiku je potřeba brát v kontextu nejrůznějších jiných výdajů (vojenské výdaje, výdaje prestižní sportovní události, apod.) a ne tak, že automaticky by za stejné peníze šlo dostat víc muziky, kdyby byly utracené za něco jiného: tyhle peníze dostali zaplacené lidi, kteří o moc víc předvést nedokážou, a stejně je úžasné, že dělají tohle, místo jiných věcí, za které by ty peníze byly utraceny.

nakonec se dostáváme stejně k tomu utratit nějaké peníze "navíc", spíš "místo něčeho"... to, že kosmonautika jen "vytváří nějaká pracovní místa", místo aby se vývoj posouval dál, ale současně takováhle politika se týká všech oborů lidské činnosti a je to úplně normální a navíc hlavně obrovské množství toho, co lidstvo dělá, se stejně dělá "jen tak" a ne proto, že by to bylo šíleně potřeba k přežití... takže i jen udržování těch dovedností dává smysl (i když bychom radši viděli posouvání hranic).


NovýJiřík - 31/7/2016 - 15:43

Už jsem to tu psal - zkouška systému podpory života, zabezpečení elektrickou energií, telemetrický systém a i zkouška vlastní stavby stanice se bude hodit. Loď pro cestu k Marsu se bude nejspíš stavět podobným způsobem.



Respektuji jiný názor, ale podle mě se takhle, systémem lego na LEO, stavět nebude. Je to komplikované, je to drahé atd. Na základě dosavadních snah v záležitosti meziplanetárních výprav to vidím tak, že buďto se poletí jedním opakovaně použitelným kolosem stylem Země-Mars, jak to naznačují zatímní informace o BFR/MCT, anebo se stylem NASA poletí jen na papíře, resp. na obrazovce počítače. [Upraveno 31.7.2016 NovýJiřík]


KaretTv - 31/7/2016 - 22:26

quote:
ale podle mě se takhle, systémem lego na LEO, stavět nebude. Je to komplikované, je to drahé atd. Na základě dosavadních snah v záležitosti meziplanetárních výprav to vidím tak, že buďto se poletí jedním opakovaně použitelným kolosem stylem Země-Mars


No to vůbec netuším jak jste přišel na to, že vývoj mnohonásobně použitelného kolosu (a to ještě s infrastrukturou doplňování paliva na Marsu) by mohl být levnější než několikamodulová skládanka. Mluvím o vývoji a testování. Vývoj mohutného mnohonásobně použitelného systému by právě byl dražší, až pokud se vůbec povede, může být po XX misích systém celkově levnější.
S nosičem typu SLS by těch modulů nebylo zdaleka tolik, s ISS vynášenou po hodně malých kouscích to nelze srovnávat, ISS je docela extrém.

A také nevím o jakých záležitostech meziplanetáních snah mluvíte ?


NovýJiřík - 31/7/2016 - 23:31

A také nevím o jakých záležitostech meziplanetáních snah mluvíte ?



Mám na mysli plány NASA z 2. poloviny 60. let, zahrnující stavbu stálé základny na Měsíci, přistání na Marsu a dokonce, po roce 1980, let do pásu asteroidů (!), a všechny další plány, vytvářené vzápětí po zrušení těch předchozích, až po nedávný a před tuším šesti roky zrušený program Constellation až po současné plány se SLS a Orionem, které budou pravděpodobně zrušené novým prezidentem a opět "nahrazené" něčím dalším. Z čehož mi tak nějak logicky vyplývá, že pokud bych si měl vsadit, kdo na Mars určitě nepoletí, NASA by byl můj horký favorit.


novák - 1/8/2016 - 09:16

quote:
celkově ale dnes se kosmonautika posunula směrem k tomu, že místo aby každý kosmonaut byl trénovaný profesionál, tak je možné nahoru brát odborníky (ať už jako platící "turistky" nebo vědce).


Dnes? No nevím, ale dnes na ISS vidím jen údržbáře kombinované s laboranty, u Číňanů průkopníky.

Vědec ne-údržbář a ne-laborant, který v kosmu dělal svoji vědu je věc minulosti: jeden geolog na Měsíci - dávno, u Rusů lékaři se specializací na kosmickou medicínu typu Poljakova, jen pár a taky spíš dávno. Nějací vědátoři by se našli mezi specialisty pro užitečné zatížení na Shuttlech, což je taky minulost (poslední byli lékaři z STS-90 roku 1998)...

Takže kosmonautika se v tomhle směru (rozdělení rolí na kosmonauty-profesionály a neprofesionální odborníky) sice v 80. letech posunula, ale po roce 1998 se posunula zpátky. V budoucnu - s novými loděmi - bude víc míst, takže očekávám posun do 80. a 90. let...


yamato - 1/8/2016 - 11:46

quote:
Vývoj mohutného mnohonásobně použitelného systému by právě byl dražší, až pokud se vůbec povede, může být po XX misích systém celkově levnější.



Zalezi na tom, co konkretne s tym systemom chcete robit. Ak je cielom vobec sa tam dostat a pichnut tam vlajku, tak je asi efektivnejsie poskladat si lodicku z modulov, po pouziti ju zahodit a astronautov vratit na zem v kapsulke a la apollo. Z hladiska fyziky je to najschodnejsia cesta.

Ak chcete ale na tom marse ostat a nieco tam zacat budovat, potrebujete transporter, nie jednorazovu lodicku. Je to technicky narocnejsie a urcite drahsie, ale bez ekonomickej kyvadlovej dopravy na tom marse nevybudujete nic.
To je jedna z veci, co nas naucilo apollo - ak sa chcete niekde dostat, staci vam lod co to zvladne tam a naspat. Ak tam chcete ostat, potrebujete ekonomicky transportny system.


xChaos - 1/8/2016 - 12:12

quote:
Dnes na ISS vidím jen údržbáře kombinované s laboranty, u Číňanů průkopníky.


Sorry, ale tohle je naprosto LOL. Číňani si skoro jakoby dávají záležet, aby neměli žádné "poprvé" (ani takové propagandistické, které by měli skoro zadarmo - třeba první vícečlennou, čistě ženskou posádku a podobné legrácky).

Snad první čínské "poprvé" v kosmu bude to přistání na odvrácené straně Měsíce - a to až asi v roce 2019. (Skoro jako by to brali tak, že do prestižních záležitostí v kosmu má cenu investovat až v době, kdy si budou jisti svým postavením velmoci dole na Zemi... nebo že na tu dobu chtějí mít pro domácí publikumm připravenou jasnou propagandistickou odezvu na EM-1)

U té čínské stanice vidím jako zajímavý nápad ten "dokující teleskop" a je to právě nějaké takové rozumné zkombinování pilotované a nepilotované kosmonautiky, ve kterým vidím budoucnost letů na LEO.


tycka - 1/8/2016 - 13:11

quote:
Ak chcete ale na tom marse ostat a nieco tam zacat budovat, potrebujete transporter, nie jednorazovu lodicku. Je to technicky narocnejsie a urcite drahsie, ale bez ekonomickej kyvadlovej dopravy na tom marse nevybudujete nic.

Obávám se, že toto se již tvrdilo o nízké oběžné dráze a raketoplánu.
Prostě otázkou zůstávají náklady na údržbu takovéhoto dopravního systému.


dodge - 1/8/2016 - 13:52


Obávám se, že toto se již tvrdilo o nízké oběžné dráze a raketoplánu.
Prostě otázkou zůstávají náklady na údržbu takovéhoto dopravního systému.


V těchto případech je zřejmé, že do kalkulace nákladů nebyly započítány všechny skutečné nákladové položky (ať úmyslně či neúmyslně).


yamato - 1/8/2016 - 14:16

raketoplan ako kyvadlova doprava bol domrveny hned na zaciatku, ked sa upustilo od navratoveho prveho stupna a bol nahradeny jednorazovou nadrzou a boostermi na tph, ktore su z definicie jednorazove. Cudujsasvete im z toho vyslo cudo, co nebolo ani uplne znovupouzitelne, ani lacnejsie. Pri "mrveni" koncepcie sa pritom poukazovalo prave na naklady...

Poukazovat preto na sts nie je uplne stastne. Jednak to bol len "prvy pokus", jednak zvolena koncepcia nedavala sancu na uspech


Kamil73 - 1/8/2016 - 20:36

kde je teď čínská kosmonautika? 2 spojení s orbitální stanicí - tam byly USA a SSSR v roce 1973, takže tam bych viděl i Číňany.
Doufal jsem, že budou postupovat rychleji vzhledem k tomu, že neobjevují neprošlapané cesty. Ale asi na víc nemají. Snad aspoň letos dají ten třicetidenní let.


novák - 2/8/2016 - 10:23

quote:
Sorry, ale tohle je naprosto LOL. Číňani si skoro jakoby dávají záležet, aby neměli žádné "poprvé"


Šen-čou 5 - první čínský pilotovaný let, 1 den
Šen-čou 6 - první delší let (5 dní), vícečlenná posádka,
Šen-čou 7 - první čínský výstup do vesmíru
Šen-čou 9 - první čínský pilotovaný let na stanici, první čínská kosmonautka
Šen-čou 10 - druhý let ke stanici

Sorry, ale žádné poprvé nastalo až u Šen-čou 10.


yamato - 2/8/2016 - 12:08

quote:
quote:
Sorry, ale tohle je naprosto LOL. Číňani si skoro jakoby dávají záležet, aby neměli žádné "poprvé"


Šen-čou 5 - první čínský pilotovaný let, 1 den
Šen-čou 6 - první delší let (5 dní), vícečlenná posádka,
Šen-čou 7 - první čínský výstup do vesmíru
Šen-čou 9 - první čínský pilotovaný let na stanici, první čínská kosmonautka
Šen-čou 10 - druhý let ke stanici

Sorry, ale žádné poprvé nastalo až u Šen-čou 10.




on si robi srandu, ze?!


NovýJiřík - 2/8/2016 - 15:48

Šen-čou 5 - první čínský pilotovaný let, 1 den
Šen-čou 6 - první delší let (5 dní), vícečlenná posádka,
Šen-čou 7 - první čínský výstup do vesmíru
Šen-čou 9 - první čínský pilotovaný let na stanici, první čínská kosmonautka



Hm, takže když poprvé poletím do New Yorku, tak jsem vlastně objevil Ameriku, poněvadž to bylo poprvé?


JiříHošek - 2/8/2016 - 20:29

quote:
kde je teď čínská kosmonautika? 2 spojení s orbitální stanicí - tam byly USA a SSSR v roce 1973, takže tam bych viděl i Číňany.
Doufal jsem, že budou postupovat rychleji vzhledem k tomu, že neobjevují neprošlapané cesty. Ale asi na víc nemají. Snad aspoň letos dají ten třicetidenní let.
Je to subjektivní, takže můžeme mít různé názory.
Podle mne by srovnání se Sovětským svazem šlo určit tak, jak píšete - podle druhého několikatýdenního letu na orbitální stanici (tedy červenec 1974), ovšem s výhradou, že Saljuty měly šestkrát větší přetlakový prostor než Tiangong (90 m3 oproti 15 m3).
U USA bych v rámci respektu k lunárnímu programu a velikosti Skylabu dnešní čínskou kosmonautiku radši srovnával podle schopnosti spojení s jinou kosmickou lodí a přestupem posádky průlezem ve spojovacím zařízení (velitelský a lunární modul Apolla 9 na dráze kolem Země - březen 1969).


xChaos - 2/8/2016 - 21:02

quote:
on si robi srandu, ze?!


asi jo, jen já to trouba nepochopil :-)

ale fakt je pozoruhodné, že je možné mít tak vyspělý a masivní program a opravdu se opatrně vyhýbat jakémukoliv příliš nápadnému _globálnímu poprvé_. Chci říct.. třeba pro Japonce je to těžké, ale snaží se o to (Hayabusa 1 a 2), Indie by jistě ráda předvedla nějaké poprvé, ale zatím na to nemají. A Rusové to ostentativně zabalili - tak nějak, že když už teda nemůžou být lepší ve všem, tak se na to vykašlou úplně.

V pilotované kosmonautice se přímo nabízí třeba překonat rekord v délce trvání sólového letu kosmonauta (ale to je na týmového ducha východní Asie asi příliš individualistické, aby je to vůbec napadlo :-)

Čína na ustavování rekordů podle mě má, hlavně finančně, ale je tam viditelná neochota riskovat a podnikat mise s vysokým rizikem (byť bezpilotní). Je teda fakt, že testují nějakou tu kvantově šifrovanou komunikaci a takové věci. Je tam strašný důraz na "heĺe, umíme to taky", spíš než na "hele, tohle vy neumíte". [Upraveno 02.8.2016 xChaos]


milantos - 2/8/2016 - 21:26

Myslím, že od dob politických projektů : kdo kde první, nejdál a pod. se kosmonautika už přesunula do oblasti vědy a mezinárodní spolupráce, takže už ztrácí hodně na významu nějaké rekordy jednotlivých států.
Sondu vynese raketa jednoho státu, někdo vytvoří stroj, někdo řízení, někdo vědecké přístroje.... A takové to: kdo je o kolik napřed , o kolik byl první... už nikoho ( kromě několika zdejších pisatelů) nezajímá.


xChaos - 2/8/2016 - 21:37

quote:
takže už ztrácí hodně na významu nějaké rekordy jednotlivých států.


Jsou to soutěže kosmických agentur, ne států (a pozor, ESA není agentura EU - členem je třeba Švýcarsko...).

Posouvání hranic lidských technologických možností kupodivu smysl má. Ne nutně propagandistický, ale právě jde o to předvést, co kdo může nabídnout do případného "společného projektu celého lidstva", protože nestačí žvanit a kreslit ppt a říkat si o peníze - ale je třeba předvést, že to, na co ty peníze někdo má dostat, ten někdo fakt umí.

I když bych s někým měl spolupracovat nekomerčně, tak přece než vynaložím úsilí na svou část projektu, tak musím vědět, že ta druhá strana je schopná dostát tomu, co slibuje.

Takže to soutěžení je spíš vedlejší efekt toho, že se to dělá pořádně. Pokud někdo pořád jen kopíruje již předvedené, tak z hlediska "západního" myšlení dokonce trochu vyvstává otázka, proč to vlastně dělá a kam tím míří... [Upraveno 02.8.2016 xChaos]


novák - 3/8/2016 - 10:18

quote:
Hm, takže když poprvé poletím do New Yorku, tak jsem vlastně objevil Ameriku, poněvadž to bylo poprvé?


To nikdo netvrdí.

Co říkám je, že když poprvé poletíš do Ameriky v letadle, které si sám postavíš, a tvůj stroj nespadne, tak ses naučil něco nového, co jsi ještě nikdy nedělal.


novák - 3/8/2016 - 10:37

quote:
V pilotované kosmonautice se přímo nabízí třeba překonat rekord v délce trvání sólového letu kosmonauta ... týmového ducha ... nenapadlo :-)


Ignorance samoúčelného rekordu, jehož jediným smyslem by byl zápis pár jednotlivců do tabulek na wikipedii, bez přínosu pro kolektiv, je daleko spíš projevem východoasijského utilitarismu a pragmatismu.

quote:
to soutěžení je spíš vedlejší efekt toho, že se to dělá pořádně. Pokud někdo pořád jen kopíruje již předvedené, tak z hlediska "západního" myšlení dokonce trochu vyvstává otázka, proč to vlastně dělá a kam tím míří...


Od roku 57 bylo soutěžení vedeno snahou neztratit tvář. "Dělání věcí pořádně" nebylo vedlejším efektem, ale podmínkou úspěchu.

Pokud někdo kopíruje již předvedené, příčina může být prostě v tom, že mezi politiky, kteří o programu rozhodují, je víc inženýrů a ekonomů zvažujících poměr cena/výkon než propagandistů myslících na efektní rekordy.

Z hlediska racionalistického západního myšlení by snaha o ekonomičnost a efektivitu měla být samozřejmá, nepodezřelá a přirozená. Proto bych otázku "kam tím míří" u západně myslících člověků vůbec nečekal.


Alchymista - 3/8/2016 - 11:17

Nový Jiřík:

quote:
Hm, takže když poprvé poletím do New Yorku, tak jsem vlastně objevil Ameriku, poněvadž to bylo poprvé?
Ak to dokážeš lietadlom vlastnej konštrukcie a výroby, tak ti rozhodne aspoň zatieskam , pretože si sa zaradil do elitného klubu tých, čo to dokážu.

Čínske kroky sú diktované logikou vývoja - Ak chce ktokoľvek samostatne lietať na obežnú dráhu a ku kozmickým objektom, musí samostatne urobiť všetky potrebné kroky, ktoré k tomu vedú. A treba si pripomenúť, že samotný kozmický let pilotovanej lode je len povestnou špičkou ľadovca v obrovskom rozsahu potrebných výskumných a vývojových činností.

Argument "ale Musk..." neberiem - SpaceX síce robí vlastný vývoj, a robí ho dobre, ale nerobí vlastný výskum, zdá sa mi skôr, že idú podľa "kuchárskej knihy" napísanej v NASA, JPL a ďalších výskumných organizáciách.


loudil - 3/8/2016 - 11:45

S tím souhlasím. Každá nová kosmická velmoc asi musí jít zpočátku "vyšlapanými cestami" a za to není na místě se jí posmívat. USA se z tohoto trendu vymkly jen svým "Projektem Měsíc", který byl ale hlavně prestižní politickou záležitostí. Rusko ,USA i Čína postupovaly zpočátku stejně = První družice, první kosmonaut, vícemístná loď, výstup do volného kosmu, spojení dvou těles, kosmická stanice. USA měly výjimku s tím Měsícem. Ale dosáhly ho a nyní už opět "desítky let" zabíjejí čas jen s tou orbitální stanicí. I mně by se líbilo, kdyby první čínský start do kosmu roku 1970 nebyla asi 273 kg těžká družice, ale šestimístná kosmická loď o hmotnosti 16 tun, vynesená rovnou raketou CZ-5. Ovšem to pujde těžko ! Vy jste také místo základní a střední školy šli rovnou na vysokou ? A to tzv. "zpoždění Číňanů" se opravdu nedá počítat třeba tak, že řekneme: "Rus vypustil Saljut-1 o váze 19 tun roku 1971 , Čína vypustí podobný modul roku 2020. Má tedy za Ruskem zpoždění právě 50 let. Je to ale pravda ?? Není !! Sojuz a Šenžou jsou na stejné úrovni, Proton a CZ-5 také. Kam vlastně technicky pokročilo Rusko za těch 50 let ?? Jeho absolutní špička byla stanice MIR , podobnou bude mít Čína za 6 let. Kde je tedy onen "náskok" z roku 1971 ??? Když to trochu přeženu, aby to bylo úplně jasné, tak dám tento příklad : USA začaly roku 1908 vyrábět známé auto FORD-T , od té doby v technice nikam nepokročily a těch Fordů-T jezdí dodnes po silnicch USA kolem 200 milionů. Nic lepšího nemají. Čína roku 2016 vyrobila své první osobní auto ,je velmi podobné Fordu-T. Má tedy Čína 108 let zpoždění za USA ve vývoji aut ?? , když USA dokázaly svůj Ford-T vyrobit už roku 1908 ? Nikoli !! Čína právě USA dohonila ! , protože se těch 108 let USA nehly z místa a stále tam Fordy - T vyrábějí. Čína nemá "kvantitu" v pilotovaných letech , ale kvalitu získává každým novým startem.

https://cs.wikipedia.org/wiki/Ford_model_T


loudil - 3/8/2016 - 11:52

Čína uvedla před 3 týdny do provozu nové plavidlo pro sledování kosmických těles. Velmi moderní, délka 220 metrů. Viz video.

http://www.eastpendulum.com/7eme-navire-bem-chinois-admis-service-actif


NovýJiřík - 3/8/2016 - 12:06

S tím souhlasím. Každá nová kosmická velmoc asi musí jít zpočátku "vyšlapanými cestami" a za to není na místě se jí posmívat.



Nikdo se Číně nevysmívá, to, co v ekonomické, ale i technické oblasti předvádí, je jedním slovem úžasné. Ale právě proto neakceptuji její opatrnické až slimáčí tempo v rozvoji kosmonautiky. Projekty NASA po programu Apollo zkrachovaly na ekonomické stagnaci USA a prudce rostoucích výdajích na Vietnamskou válku a s tím spojeným krácením dotací na vesmír. Tohle ale není problém Číny, ta má v současné době tolik peněz, že doslova a do písmene neví co s nimi. Narvat za těchto okolností nějakou tu desítku miliard dolarů do kosmického výzkumu by tudíž bylo velmi racionální, rozumnější, než stavba velkoměst, která ale následně pustnou, protože není dost lidí, kteří by si v nich mohli dovolit koupit byt, což zase následně po nějaké době povede k nutným výdajům na opravy a obnovu.


Alchymista - 3/8/2016 - 12:23

quote:
Narvat za těchto okolností nějakou tu desítku miliard dolarů do kosmického výzkumu by tudíž bylo velmi racionální, ...
nezdá sa mi, že by to v podmienkach čínskej ekonomiky a spoločnosti bolo rozumné.
Masívna výstavba "prázdnych bytov" boli predovšetkým "súkromné" investície.


tycka - 3/8/2016 - 13:10

quote:
Jeho absolutní špička byla stanice MIR , podobnou bude mít Čína za 6 let.

To uvidíme - říkat se dá lecos - stejně jako to říkají i jiní.
Do té doby budeme hodnotit jen to co prostě již má.


NovýJiřík - 3/8/2016 - 14:20

Jeho absolutní špička byla stanice MIR , podobnou bude mít Čína za 6 let.



To uvidíme - říkat se dá lecos - stejně jako to říkají i jiní.
Do té doby budeme hodnotit jen to co prostě již má.

To je fér. Takže Čína - provozované pilotované lodi a vyvinuté orbitální laboratoře, nosné rakety (vč. CZ-5) do 25 tun. SpaceX - provozované nákladní lodi, pilotované lodi ve vývoji, nosné rakety (vč. FH) 55 tun. Uvidíme další srovnání za 6 let.


loudil - 3/8/2016 - 15:44

Také souhlasím, tedy s tím, že by se měl hodnotit současný stav. U Číny bych si dovolil započítat nosič CZ- 5 , který za pár dní bude vyvezen na startovací rampu ve Wenchangu. Je to moudré, neboť všichni víme jak pan Bush vyhlásil r.2004 návrat USA na Měsíc pomocí Aresů , ty byly rozpacovány a pak mu to nově zvolený Obama zhatil. Nyní, po zvolení velmi výstředního Donalda Trumpa prezidentem se můžeme dočkat něčeho podobného = snížení rozpočtu NASA na 50 % /= na 9 miliard/ a zrušení programu SLS a Orion. Osobně s tím tak na 70 % počítám. Pan Musk dostane také méně peněz od státu a bude se pak věnovat, silně zapšklý a rozladěný, už jenom automobilce Tesla ,která bude soupeřit s čínskou BYD. Tak bych to viděl já pro příští léta.


xChaos - 3/8/2016 - 16:18

quote:
Sojuz a Šenžou jsou na stejné úrovni, Proton a CZ-5 také.


Sojus vs. Shenzou je možné porovnávat třeba co se upgradů avioniky týče, po mechanické stránce je Shenzou dokonce větší a prostornější, v tomhle problém není.

Ale další srovnání je mimo: Proton je dokonce zastaralejší, ale je to špatný příklad, Západ i Rusové mají hned několik progresivnějších raket, jen Rusové nemají peníze je vyrábět. CZ-5 bude (zatím nelétá) raketa velmi srovnatelná s ruskou Angarou, CZ-7 je zase srovnatelná s Falconem 9 (kromě vícenásobného použití)

Problém je, že lodě Shenzou startují na raketách CZ-2F na neefektivní a toxické palivo, a to je vrací na úroveň 60tých let. Celý projekt Tiangong je velikostí a použitým palivem nosičů srovnatelný spíš se zrušeným americkým projektem MOL (nosič Titan III), případně s ruskými Almazy a lodí, která měla být podle původního plánu vynášena Protonem k jejich obsluze. Jako jo, je to nepatrně dál - nepatrně. Ale jen v dílčích detailech (volně létající kamera, zachycující výstup do kosmu byla prostě cool)

Celkově je mi líto, ale Čína je (až na ojedinělé upgrady či převzetí ruské technologie ve stavu po desetiletích evoluce) v kosmonautice pořád zhruba na přelomu 60. a 70. let ... a má za sebou _přesně jeden_ zkušební let jediné trochu modernější nosné rakety CZ-7. Ok, to co třeba předvedou teď, by mohlo být trochu zajímavější, ale doteď to fakt byla dost bída.

Ohlásili zatím zhruba jedno zajímavé váhavé "poprvé" - přistání na odvrácené straně Měsíce. Beru, ok. A ohlásili jeden zajímavý dobrý nápad - "dokující Hubble". Navíc bude asi největší ve své kategorii (= větší než Hubble). Takže to máme 2 nějaká _nej_ - ale až za 3 a 5 let...


yamato - 3/8/2016 - 16:45

quote:
(volně létající kamera, zachycující výstup do kosmu byla prostě cool)



? nieco mi uslo?


loudil - 3/8/2016 - 18:02

Když budeme striktně hodnotit úroveň nosných prostředků jen co do nosnosti, tak Čína startem CZ-5 dohoní Rusko i Evropu /Ariane - 5 a Proton, Angara i USA - Falcon-9/ , USA budou mít potom Falcon Heavy, tedy dvakrát silnější /53 tun/.
V pilotovaných užívaných !! prostředcích dokonce nyní Čína s Ruskem nad USA "vedou"- USA neužívají nic už 5 let. Vše ostatní jsou jen plány a předpoklady. Tedy když bude politiká vůle i peníze.

http://www.space.com/32715-china-mars-moon-exploration-plans.html




novák - 4/8/2016 - 13:20

quote:
co v ekonomické, ale i technické oblasti předvádí, je jedním slovem úžasné. Ale právě proto neakceptuji její opatrnické až slimáčí tempo v rozvoji kosmonautiky.


Taky by se mi líbilo, kdyby k vesmírnému programu přistoupili se stejným rozmachem jako v výstvbě vysokorychlostní železnice, nebo jaderných elektráren. Ale evidentně nejsou peníze na všechno, a preferují se obory s bezprostřednějším efektem.

quote:
Tohle ale není problém Číny, ta má v současné době tolik peněz, že doslova a do písmene neví co s nimi.


Nó, myslím, že bys měl velký problém podložit to čísly. Nebereš v úvahu stav bankovního sektoru, "špatné úvěry" (mimo jiné z těch níže zmiňovaných bublinových investic do nemovitostí)... tam by zahučelo hezkých pár pytlů miliard


yamato - 4/8/2016 - 13:57

cina tiez momentalne skupuje na zapade vsetko co je na predaj. Nastala pomerne neobvykla situacia, ked cina ma paniaze, a vela subjektov na zapade peniaze potrebuje a doma ich nedostane. Tutiz cina obsadzuje pozicie, co jej umozni viac ovplyvnovat svetove dianie v buducnosti.
To je vzhladom na krajinu tejto velkosti a bohatosti celkom normalne. Kozmonautika nas sice bavi, ale cina sa musi v prvom rade postarat o svoje zaujmy. Takze trpezlivost


JiříHošek - 7/8/2016 - 15:01

quote:
Také souhlasím, tedy s tím, že by se měl hodnotit současný stav. U Číny bych si dovolil započítat nosič CZ- 5 , který za pár dní bude vyvezen na startovací rampu ve Wenchangu. Je to moudré, neboť všichni víme jak pan Bush vyhlásil r.2004 návrat USA na Měsíc pomocí Aresů , ty byly rozpacovány a pak mu to nově zvolený Obama zhatil. Nyní, po zvolení velmi výstředního Donalda Trumpa prezidentem se můžeme dočkat něčeho podobného = snížení rozpočtu NASA na 50 % /= na 9 miliard/ a zrušení programu SLS a Orion. Osobně s tím tak na 70 % počítám. Pan Musk dostane také méně peněz od státu a bude se pak věnovat, silně zapšklý a rozladěný, už jenom automobilce Tesla ,která bude soupeřit s čínskou BYD. Tak bych to viděl já pro příští léta.
Dvě poznámky:
1) Vyvezení nosiče CZ-5 na startovní rampu "za pár dní" je nereálné. Dosud není na WSLC - teprve koncem srpna má být přepraven do montážní haly.
2) Volby prezidenta USA zatím neproběhly. Budou se konat 8. listopadu.


JiříHošek - 7/8/2016 - 20:10

quote:
Když budeme striktně hodnotit úroveň nosných prostředků jen co do nosnosti, tak Čína startem CZ-5 dohoní Rusko i Evropu /Ariane - 5 a Proton, Angara i USA - Falcon-9/ , USA budou mít potom Falcon Heavy, tedy dvakrát silnější /53 tun/.
Nejsilnější nosič USA není Falcon 9, ale Delta IV Heavy.

quote:
V pilotovaných užívaných !! prostředcích dokonce nyní Čína s Ruskem nad USA "vedou"- USA neužívají nic už 5 let. Vše ostatní jsou jen plány a předpoklady. Tedy když bude politiká vůle i peníze.
Spočítal jsem uskutečněné kosmické lety pilotovaných lodí.
1. USA 163
2. SSSR/Rusko 135
3. Čína 5
[Upraveno 07.8.2016 JiříHošek]


NovýJiřík - 7/8/2016 - 21:35

Když budeme striktně hodnotit úroveň nosných prostředků jen co do nosnosti, tak Čína startem CZ-5 dohoní Rusko i Evropu /Ariane - 5 a Proton, Angara i USA - Falcon-9/ , USA budou mít potom Falcon Heavy, tedy dvakrát silnější /53 tun/.


Nejsilnější nosič USA není Falcon 9, ale Delta IV Heavy.

Pravda, ale ten rozdíl je v řádu metráků.


M.Filip - 7/8/2016 - 22:52


uskutečněné pilotované kosmické lety pilotovaných lodí.
1. USA 163 2. SSSR/Rusko 135 3. Čína 5

Občas se mezi pilotované lety počítají i 2 lety MR (jako 1.astronaut USA bývá někdy uváděn -A.Shepard), a někdy se mezi astronauty počítají i účastníci startu STS-51L. V tomto případě 1.USA 166
Taktéž lze započítat i 2 neúspěšné starty Sojuzů. V tom případě 2. SSSR/Rusko 137.
Na ČLR zbývá pouze 5 startů uskutečněných během 13! let.
Od r.1961 do r.1974 uskutečnil SSSR 23(nebo 26 včetně r.1974)a USA 28(nebo 30 včetně MR)pilotovaných letů. Čeho bylo v prvních 13 letech pilotované kosmonautiky SSSR a USA dosaženo víme všichni. Výsledky ČLR za jejích 13 let nestojí za řeč, vezmeme-li v úvahu jaké dnes mají možnosti, a jejich zkušenosti s okopírováním čehokoliv, ve srovnání s tím, kde byla technika v 60.letech.


M.Filip - 7/8/2016 - 22:54

quote:
Čína startem CZ-5 dohoní Rusko i Evropu

Srovnávat prototyp CZ-5 s Ariane, Protonem nebo Deltou mi přijde poněkud směšné! Navíc můžeme porovnat i několikanásobný potenciál lidské ,,mozkové,,kapacity ČLR oproti USA a Rusku, se kterým Čína v tomto srovnání vlastně nedosáhla za 50 let v kosmonautice téměř ničeho.


loudil - 8/8/2016 - 00:16

Srovnávám jediné a to nosnost na LEO, což je 25 tun. Roku 1970 za Mao Ce-tunga panovaly v Číně hladomory , vysoké školy zavřené ,negramotnost obří. Takže to srovnání není úplně možné, v Číně byla roku 1970 nižší životní úroveň jak v Africe. Přesto se z toho dokázali za pár let dostat a 21 století bude patřit jim.


Ervé - 8/8/2016 - 07:21

Zatím vlastní inovace moc nepředvedli. Spousta prototypů, jejichž reálné využití a vlastnosti jsou otázkou. Většina exportu špičkové čínské techniky (letadla, lodě) do ciziny skončila zklamáním s nekvalitní čínskou prací. Jsem rád, že se Číně daří, ale čeká je ještě moc práce a v kosmonautice je to strašně pomalé. Už začátkem 90. let věděli, že potřebují nosič na nejedovaté KPL, a trvalo jim 20 let ho získat.


Kamil73 - 8/8/2016 - 08:38

quote:
Čína v. SpaceX - Uvidíme další srovnání za 6 let.

SpaceX rozhodně nebude trvat vypuštění pěti Dragonů 2 13 let jak Číně, podle mě to zvládnou za 18 měsíců. Takže bych si vsadil, že už v průběhu roku 2019 bude mít S-X na kontě víc pilotovaných letů než Čína.


loudil - 8/8/2016 - 17:43

Já bych z té kvantity letů , třeba oněch Dragonů 2, nebyl až tak nadšený. O jaký postup v technice jde navíc, než když třeba roku 1971 létaly ruské kabiny Sojuz ke stanici Saljut ?? Uběhlo skoro 50 let a Dragony budou prakticky opakovat činnost Sojuzů z roku 1971. Pak ani 40 startů během 3 let nebude žádný pokrok vpřed. Jde jen o kvantitu , o opakování, tedy vlastně vyhazování peněz oknem. Jediný pokrok bude, že Dragon USA zbaví závislosti na Sojuzu. Jaký pokrok pro Čínu by to asi byl, kdyby ke stanici Tiangong vyslala během 3 roků 15 kabin s posádkou a oni by se vždy po dvou týdnech vrátili zpět a znovu a znovu ?? Není lepší těch zbytečných 10 startů ušetřit = možná 10 x 200 mil. USD = dvě miliardy USD a vrazit je třeba do vývoje nosiče CZ-5 a nové kabiny ??


admin - 8/8/2016 - 18:21

Jj, Sojuz umí viset už od roku 1971


NovýJiřík - 8/8/2016 - 20:22

Já bych z té kvantity letů, třeba oněch Dragonů 2, nebyl až tak nadšený. O jaký postup v technice jde navíc, než když třeba roku 1971 létaly ruské kabiny Sojuz ke stanici Saljut ?? Uběhlo skoro 50 let a Dragony budou prakticky opakovat činnost Sojuzů z roku 1971. Pak ani 40 startů během 3 let nebude žádný pokrok vpřed. Jde jen o kvantitu, o opakování, tedy vlastně vyhazování peněz oknem.



Pár rozdílů bych viděl. Za prvé, Sojuz byl pro 3, Dragon pro 7 kosmonautů. Za druhé, Sojuz (i všechno to ostatní dosavadní pilotované harampádí) přistával na Zemi způsobem dost připomínajícím nouzovou katapultáž, Dragon by měl přistávat motoricky na kosmodromu, jak je zvykem v každé sci-fi. A za třetí, Sojuz byl určen právě jen pro tu nízkou oběžnou dráhu, kdežto Dragon je teoreticky použitelný kdekoliv, buď jako primární loď doplněná nějakým tím Bigelowem, anebo jako přistávací modul u velké meziplanetární lodi, pokud se jí aspoň někdo z nás dočká (já to v mých 55 asi nebudu).


yamato - 8/8/2016 - 20:43

quote:
A za třetí, Sojuz byl určen právě jen pro tu nízkou oběžnou dráhu,



mam dojem ze sojuz bol povodne planovany aj pre mesiac, dokonca ako zond parkrat mesiac obletel, takze nateraz vedie Ked RedDragon pristane na marse, zanecha konkurenciu daleko za sebou v prachu


fritz.lochmann - 8/8/2016 - 20:48

quote:
... mam dojem ze sojuz bol povodne planovany aj pre mesiac, dokonca ako zond parkrat mesiac obletel ...
Presne ako hovoríš, Sojuz LOK ( Lunarnij Orbitaľnij Korabľ ) mal za úlohu dopraviť k Mesiacu dvoch kozmonautov. Pre lety na nízku obežnú dráhu Zeme bol mierne modifikovaný, boli vypustené napríklad toroidné palivové nádrže ktoré boli pre lety okolo Zeme nepotrebné ... ale toho bolo samozrejme viac. Okrem toho Sojuz, na rozdiel od lodí Apollo mal od začiatku FUNKČNÝ ZÁCHOD


Kamil73 - 8/8/2016 - 20:56

quote:
Já bych z té kvantity letů , třeba oněch Dragonů 2, nebyl až tak nadšený. O jaký postup v technice jde navíc, než když třeba roku 1971 létaly ruské kabiny Sojuz ke stanici Saljut ??

Mezi Dragonem 2 a Sojuzem je asi takový rozdíl jako mezi autem Teslou a Žigulem. Čili žádný závratný, pořád 4 kola, pořád volant, pořád nějaký ten motor, pořád přibližně stejný počet pasažérů, čili 50 let a mnoho se to nepohnulo :-)


JiříHošek - 8/8/2016 - 21:05

quote:
quote:
Nejsilnější nosič USA není Falcon 9, ale Delta IV Heavy.

Pravda, ale ten rozdíl je v řádu metráků.

Delta IV Heavy: LEO 28790 kg, GTO 14220 kg
CZ-5: LEO ~25000 kg, GTO ~14000 kg
Falcon 9: LEO 22800 kg, GTO 8300 kg

quote:
Není lepší těch zbytečných 10 startů ušetřit = možná 10 x 200 mil. USD = dvě miliardy USD a vrazit je třeba do vývoje nosiče CZ-5 a nové kabiny ??
Nechci mluvit za Kamila73, ale jeho odhad frekvence letů Crew Dragonu jsem pochopil tak, že předpokládá i jiné zákazníky než NASA, takže SpaceX vydělá víc peněz, které bude moci vrazit třeba právě do toho vývoje nového nosiče a nové kabiny.


Patek - 8/8/2016 - 21:57

quote:

Mezi Dragonem 2 a Sojuzem je asi takový rozdíl jako mezi autem Teslou a Žigulem. Čili žádný závratný, pořád 4 kola, pořád volant, pořád nějaký ten motor, pořád přibližně stejný počet pasažérů, čili 50 let a mnoho se to nepohnulo :-)

Pokud se chcete dostat z bodu "A" do bodu "B", tak na to ten Žigulík bohatě stačí, ale pokud si u toho chcete číst knihu tak je samozřejmě lepší Tesla.


NovýJiřík - 8/8/2016 - 22:07

A za třetí, Sojuz byl určen právě jen pro tu nízkou oběžnou dráhu



mam dojem ze sojuz bol povodne planovany aj pre mesiac, dokonca ako zond parkrat mesiac obletel

Jo, blbě jsem to zformuloval. Původně takový záměr byl, jenže návraty bezpilotních Sojuzů/Zondů 4-8 od Měsíce nebyly nejpřesvědčivější a nejméně v polovině případů by spolehlivě skončily těžkým zraněním, ne-li vyhlazením posádky. Proto taky Sověti neriskli strčit nejpozději do Zondu 6 dva sebevrahy s cílem získat Měsíční prvenství, bylo jim jasné, že daleko spíš by získali blamáž. A od ukončení Měsíčního programu Sověti/Rusové nic jiného než LEO neprovozují a do budoucna pro případné lety do vzdálenějšího vesmíru se Sojuzem nepočítají.


Patek - 8/8/2016 - 22:15

quote:
Presne ako hovoríš, Sojuz LOK ( Lunarnij Orbitaľnij Korabľ ) mal za úlohu dopraviť k Mesiacu dvoch kozmonautov. Pre lety na nízku obežnú dráhu Zeme bol mierne modifikovaný, boli vypustené napríklad toroidné palivové nádrže ktoré boli pre lety okolo Zeme nepotrebné ... ale toho bolo samozrejme viac. Okrem toho Sojuz, na rozdiel od lodí Apollo mal od začiatku FUNKČNÝ ZÁCHOD

Kosmické lodě Sojuz OK, L-1 (Zond) a LOK jsou naprosto odlišné lodě. Podobné pouze vnějším tvarem.


fritz.lochmann - 8/8/2016 - 22:23

quote:
Kosmické lodě Sojuz OK, L-1 (Zond) a LOK jsou naprosto odlišné lodě. Podobné pouze vnějším tvarem.
Samozrejme, Zond nemal z hmotnostných dôvodov orbitálny modul, ďalej LOK bol skôr podobný Sojuzom 4 a 5 než neskorším, technika sa časom vyvíjala a lode sa menili, ale lodiam LOK v podstate zodpovedá I. generácia Sojuzov, čo sú Sojuz 1 až 9. samozrejme bez prídavných nádrží, sajrajtu potrebného na prílet k Mesiacu, odlet od Mesiaca, spojeniu s LK ... ale v podstate ide stále o tú istú loď.


Patek - 8/8/2016 - 23:02

Sem to sice nepatří, ale nedá mi to nereagovat. Lodě 7K-LOK a 7K-OK (až po Sojuz 9)mají naprosto jiný Přístrojový úsek. Dále snad všechny systémy jsou odlišné, atd.


loudil - 8/8/2016 - 23:44

Pokud to není fáma, tak Čína už začala pracovat na novém nosném prostředku pro LEO, který bude vybaven jak tryskovými tak raketovými motory a bude startovat na LEO z letiště jako letadlo. Už to tu bylo, snad to Čína dotáhne až do cíle ! Bohužel prý až 2030. Myslím si, že takový 100 % znovupoužitelný prostředek s horizontálním startem může Američanům vyfoukout jejich prvenství u jejich kolmostartujících raket, které se vracejí zpět na plošinu. Horizontálně startující nosič je v kosmu totiž vždy o "jednu délku napřed" !

http://infokuryr.cz/news.php?item.15086.3


admin - 9/8/2016 - 00:05

To nejspíš jen někdo nepochopil o co jde. Nejspíše jde totiž o H-2:

https://en.wikipedia.org/wiki/Project_921-3

Jinými slovy "PDF". Takových návrhů má kdekdo celé stohy.

infokuryr.cz je asi tak důvěryhodný, jako orgonet.


loudil - 14/8/2016 - 10:16

U čínské kosmonautiky nejsou výsledky špatné především z pohledu ročních výdajů, které CNSA dostává od své vlády. Za rok 2013 to prý bylo pro NASA - 18 mld. USD, Roskosmos- 6 mld. USD , Čína - 1,3 mld. USD a Indie - 1,1 mld. Výdaje Indie a Číny byly skoro stejné a přitom Čína dokáže s těmito prostředky vyvíjet nové nosiče - CZ- 5,6,7 , postavit zbrusu nový kosmodrom Wenchang , uskutečňovat omezený pilotovaný program včetně použití "stanice" Tiangong i vývoje nové kosmické kabiny, dopravit samohybné vozítko na Měsíc i připravit návrat měsíčních vzorků /2017/, vytvořit vlastní nezávislý navigační systém Beidou /už více jak 20 družic/. Jediné, co zatím Čína vypustila z programu je vlastní výzkum Marsu a vnějších planet, tam zatím šetří. Takže na 1 miliardu Dolarů ročně = dobré výsledky u Číny. Z mála "vyždímali" hodně !

http://zpravy.tiscali.cz/kdyby-se-penize-na-armadu-investovaly-do-vesmiru-251077


loudil - 14/8/2016 - 11:58

USA jsou vlastně proti Číně přeborníkem ve výdajích na kosmonautiku nejen v absolutní výši / 18 : 1,3 mld. USD roku 2013/ , tedy 14 násobek, ale i v podílu na národním HDP = USA - 1 promile z HDP - 18 bil.USD, Čína jen kolem desetiny promile z HDP - 10,7 bil.USD /loni/. Ačkoli se celkové výdaje na vědu v procentech v Číně už rovnají třeba EU , jejich výdaje na kosmonautiku mají velké rezervy. Měřeno dle objemu HDP ,měla by Čína ročně vydávat na výzkum kosmu - 60 % výdajů USA, tedy asi 12 miliard Dolarů. No, to by byl v kosmu poprask ! Roskosmos by nestíhal určitě, NASA by se pořádně potila až za ušima. Bohužel zatím hudba budoucnosti. Peníze jdou jinam !


NovýJiřík - 14/8/2016 - 16:47

Čína jen kolem desetiny promile z HDP - 10,7 bil.USD /loni/.



A to loni bylo před kolika lety? HDP Číny (2015): 19,39 bil. USD https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/ch.html


loudil - 14/8/2016 - 21:03

Já používám nikoli HDP dle parity kupní síly, ale zavedenější nominální HDP dle kurzů měn, ten je více vypovídající. Podle "vašeho HDP" má už totiž Čína dva roky větší ekonomiku jak USA ,což je sice pravda, ale moc jí to nepomůže. V podstatě to totiž znamená, že díky nízké cenové hladině v Číně oproti USA si může běžný Číňan koupit za 100 USD více zboží v Číně než na území USA. Předstižení USA v "nominálním HDP" ještě nějakých 10 let potrvá, tedy pokud nedojde k opakování roku 2008 ,kdy 18.září 2008 došlo v USA po krachu banky Lehman Brothers ke klasickému runu na banky a ekonomika USA se ocitla před totálním zhroucením. Záchrana se tehdá našla na poslední chvíli ve vyhlášení záruk za vklady v bankách do určité výše, což samozřejmě může fungovat jen v oblasti teorie. Tedy pokud se v USA zopakuje rok 2008, tak nemůžu už za nic ručit. Hrubý státní dluh USA je totiž dnes 106 % HDP ,prostor pro manévrování je silně omezen. Zhroucení může být fatální a definitivní, horší jak roku 1929. Ale to už moc "brousíme do ekonomiky".


loudil - 14/8/2016 - 21:07

TO : NovýJiřík

Tabulka s pořadím zemí dle nominálního HDP = Čína za USA stále silně zaostává.

https://en.wikipedia.org/wiki/List_of_countries_by_GDP_(nominal)


NovýJiřík - 14/8/2016 - 21:56

TO : NovýJiřík
Tabulka s pořadím zemí dle nominálního HDP = Čína za USA stále silně zaostává.
https://en.wikipedia.org/wiki/List_of_countries_by_GDP_(nominal)



Podstatný je údaj podle parity kupních sil (PPP), ne podle nominálních kurzů národních měn. Důvod je zřejmý. Když budou např. v USA a v Číně stavět kosmodrom, budou na to potřebovat (mimo jiné) spoustu betonu. Tuna cementu je stejná v USA jako v Číně, zásadně se ovšem liší jeho cena v obou zemích. Přičemž na stavbu čínského kosmodromu budou čínští stavitelé nepochybně kupovat cement i drtivou většinu ostatních náležitostí za čínské ceny, a ne za ceny upravené o směnný poměr kurzů. Navíc není pravda, že údaje o HDP podle kurzů národních měn jsou "zavedenější". Právě naopak, kvůli možnosti mezinárodní komparace jsou údaje podle parity kupních sil preferovány i v metodikách OSN apod. Ostatně, ten můj odkaz byl na stránky CIA, a taky tam byly primární údaje PPP.


loudil - 14/8/2016 - 23:03

Pěkné foto LM-5 která má být snad už koncem srpna ? vyvezena na rampu ve Wenchangu. Co bude prvním užitečným zatížením zatím asi neví nikdo. Možná překvapivé, stejně jako u premiéry LM-7 , která vynesla zmenšený model nové kosmické lodi. První čínská raketa o průměru "těla" 5 metrů.


http://spaceflight101.com/spacerockets/wp-content/uploads/sites/17/2016
/05/2979.jpg

http://www.kosmonautix.cz/2015/04/trio-novych-cinskych-raket-pro-pristi-ctvrtstoleti/


loudil - 14/8/2016 - 23:06

http://spaceflight101.com/spacerockets/wp-content/uploads/sites/17/2016/05/2979.jpg


JiříHošek - 15/8/2016 - 22:38

quote:
Co bude prvním užitečným zatížením zatím asi neví nikdo.
http://forum.kosmonautix.cz/viewtopic.php?f=43&t=353&start=30#p68724


loudil - 15/8/2016 - 23:12

Čína vyvíjí hypersonický kluzák , který má zřejmě největší použití v armádě , ale i kosmický výzkum by takovéto - "nové velmi rychlé plavidlo" - jistě mohl využívat.

http://www.rukojmi.cz/clanky/veda-a-technika/191-cina-ovladne-svet-prekona-obranne-systemy-kazdeho-naroda-na-zemi

http://zpravy.idnes.cz/cinske-zbrojeni-0jk-/zahranicni.aspx?c=A140119_200744_zahranicni_brm

http://www.vlasteneckenoviny.cz/?p=164536


PinkasJ - 16/8/2016 - 15:42

https://www.technologyreview.com/s/515871/china-reveals-first-space-based-quantum-communications-experiment/

Čína vypustila první kvantový komunikační satelit


Derelict - 16/8/2016 - 18:28

quote:
https://www.technologyreview.com/s/515871/china-reveals-first-space-based-quantum-communications-experiment/

Čína vypustila první kvantový komunikační satelit


Ano, daval jsem to puvodne do kosmickeho humoru, povazoval jsem to za okurkovou sezonu. Kupodivu ne, tento clanek a dalsi obdobne obsahuji fakticke informace na uvedne tema.
Jedná se o prototyp, ktery ma testovat nektere jevy a byt jakymsi "predskokanem" pro pripadnou distribuci kvantovych klicu. To by znamenalo bezpecnou distribuci sifrovacich klicu pro normalni sifrovaci algoritmy a vicemene tak zajistit neodposlouchavatelnost pro napr. vojenskou komunikaci nebo komunikaci financnich instituci. Coz mne prekvapuje, Cina rada odposlouchava vse co muze.
Pokud jsem to dobre pochopil, melo by se jednat o spolecny projekt, na kterem pracuje Cina a Rakousko.


NovýJiřík - 16/8/2016 - 18:40

Coz mne prekvapuje, Cina rada odposlouchava vse co muze.
Pokud jsem to dobre pochopil, melo by se jednat o spolecny projekt, na kterem pracuje Cina a Rakousko.



Čína a RAKOUSKO???
Jinak k tomu odposlouchávání, netušil jsem, že Echelon je čínský program.


Derelict - 16/8/2016 - 21:43

quote:
Coz mne prekvapuje, Cina rada odposlouchava vse co muze.
Pokud jsem to dobre pochopil, melo by se jednat o spolecny projekt, na kterem pracuje Cina a Rakousko.

Čína a RAKOUSKO???
Jinak k tomu odposlouchávání, netušil jsem, že Echelon je čínský program.


QUESS (Videnska univerzita a Cinska akademie ved):
http://medienportal.univie.ac.at/presse/aktuelle-pressemeldungen/detailansicht/artikel/erster-quantensatellit-erfolgreich-gestartet-1/
http://www.iqoqi-vienna.at/home/research-groups/zeilinger-group/space-quantum-communication/

Off topic - na dlouhou diskusi mimo tento portal:
Cina:
"Velka cinska zed", tj. firewall oddelujici Cinu od zbytku sveta, blokuje VPN (nutna obfuskace). Monitoruje pristupy (DNS, proxy sluzba atd.) Dale v posledni dobe bylo nekolik pripadu, kdy cinske prohlizece reportovaly informace primo 61xxx jednotkam, byly pripady se specialne upravenym firmware atd. Tedy, chovaji se stejne, jako jakakoliv jina velmoc. Protoze informace jsou moc.


loudil - 16/8/2016 - 22:19

O kvantové teleportaci ,kde je zdá se, Čína značně - "vpředu".

http://www.aldebaran.cz/bulletin/2004_31_tel.php


loudil - 16/8/2016 - 22:28

Ještě ke startu - "Miciusu" :






tycka - 16/8/2016 - 23:23

Píše o tom satelitu i Technet:
http://technet.idnes.cz/cinsky-kvantovy-satelit-0xc-/tec_vesmir.aspx?c=A160816_141955_tec_vesmir_vse


loudil - 17/8/2016 - 15:27

Stanice Tiangong-2 odstartuje v září a Shenzhou-11 s dvoučlennou posádkou k měsíčnímu pobytu uprostřed října.


loudil - 18/8/2016 - 15:14

Čína pracuje na vývoji motorů na KPH o tahu kolem 500 tun, které budou použity v prvním stupni rakety CZ-9. Pět motorů dá tah kolem 2500 tun , při startu bude mít navíc čtyři urychlovací boostery , takže výsledný tah při startu zřejmě překoná Saturn-5 /3.400/ a umožní vynést ne LEO kolem 130 tun nákladu. CZ- 9 se stane pilířem čínské kosmonautiky v období po roce 2030 a vysadí Číňany na Měsíci i na Marsu.

https://chinaspacereport.com/2016/08/02/progress-on-super-heavy-launcher-engines/#more-2143



NovýJiřík - 18/8/2016 - 15:45

Čína pracuje na vývoji motorů na KPH o tahu kolem 500 tun, které budou použity v prvním stupni rakety CZ-9. Pět motorů dá tah kolem 2500 tun , při startu bude mít navíc čtyři urychlovací boostery , takže výsledný tah při startu zřejmě překoná Saturn-5 /3.400/ a umožní vynést ne LEO kolem 130 tun nákladu. CZ- 9 se stane pilířem čínské kosmonautiky v období po roce 2030 a vysadí Číňany na Měsíci i na Marsu.



Po roce 2030...
No, hodně štěstí.


loudil - 18/8/2016 - 17:51

Já bych nebyl ohledně CZ-9 tak pesimistický. Rozhodně bude mít lepší budoucnost, než zatím dvě superrakety v USA konstruované. Saturn-5 vznikl pouze z politických důvodů a šel tak po dosažení Měsíce po pár startech do šrotu. Ares požehnal Bush , Obama ji odepsal. Takže teď zase SLS. Ta má prý 2023 uskutečnit oblet Měsíce s kosmonautem /USA provedly bez problémů již 1968/ , takže jen opakování už 55 let staré věci. A roku 2026 se má /Možná ??/ s ní vypravit kosmonaut na nějaký asteroid , přitažený sem robotem. Takže program superrakety SLS na období osmi let 2018-26 je zatím jeden oblet Měsíce a doprava člověka na asteorid, což považuji za zcela zbytečné. Vzorky z něj může přivézt onen robot, co ho sem zbytečně potáhne , lidem až pod nos. I program letů SLS je tak bez jakékoli dlouhodobé smysluplné koncecpce . Osobně očekávám u CZ-9 nejen dopravu Číňana na Měsíc,ale i zbudování stálé měsíční základny ,kam bude min. 2 krát ročně CZ-9 startovat se zásobami plus novou osádkou stanice. Superraketám se v USA ani SSSR zrovna příliš nedařilo. Saturn-5 byl veskrze jen politické dítko, takže měl jen jepičí život. Ruská N-1 byla superraketa sesmolená doslova - "v poklusu" , také politické dítko. Energija už byl velmi dobrý stroj, ovšem opět jen obětˇ politiky.Došly peníze, SSSR se zhroutil. Ares byl opět obětí politiků, tentokráte v USA. Vymyslel ji republikán a tak ji demokrat zrušil. V Číně se strany u moci nestřídají, což je pro kosmický výzkum mimořádná výhoda. Proto i budoucí CZ- 9 vidím jako první superraketu historie s dlouhým životem, krásnými cíli /Měsíc, Mars/ , kterou si celý národ zamiluje. Počítám s postupným umrtvením projektu SLS v USA.


RiMr - 18/8/2016 - 18:00

...ufff...tak hlavně že čínská kosmonautika je apolitická. To máme kliku
2x ročně na Měsíc - není to málo?


NovýJiřík - 18/8/2016 - 19:15

...ufff...tak hlavně že čínská kosmonautika je apolitická. To máme kliku
2x ročně na Měsíc - není to málo?



Čínská kosmonautika určitě není apolitická (co je ostatně na tomhle světě, pokud to provádějí státy nebo tzv. "nevládní" organizace, apolitické?), ale má tu potenciální šanci být konzistentní. Tím se liší od kosmonautiky USA, kde každá nastupující státní administrativa považuje za svou povinnost zrušit kosmické projekty té předchozí. Jenomže, a to je pro změnu zase smůla, čínská kosmonautika "upaluje" jako dýchavičný traktor do strmého svahu.
Jinak 2x ročně na Měsíc, zejména pokud by to byly výměny posádek stálé základny, by málo určitě nebylo; Apollo tam za tři a půl roku přistálo 6x, když započteme i 8, 10 a 13, tak za čtyři roky 9 letů k Měsíci - a jaká to byla sláva.


loudil - 18/8/2016 - 21:33

Souhlasím, čínský režim je posledních asi 35 let mimořádně politicky i ekonomicky stabilní , takže nějaké obětování Energie či Aresu v politických otřesech nestabilních režimů nepřipadá v úvahu. Onen čínský pomalý - "dýchavičný traktor" - se kupodivu svým tempem v pilotované kosmonautice vpředu běžícím USA a Rusku nevzdaluje ale přibližuje. USA a Rusko se chystají provoz ISS ukončit, Čína svou mezinárodní stanici ve stejné době postavit. Ruská kosmonautika je zoufalá z nedostatku peněz a své plánované projekty posouvá stále dál a dál . Americká kosmonautika /pilotovaná/ už přes 5 roků nemá vlasní pilotovanou kabinu k cestám na ISS , užívá tak Sojuzy. Roku 2023 se má stát vrcholem US pilotované kosmonautiky oblet Měsíce posádkou v Orionu vyneseném SLS. Čína vyvíjí svou novou kabinu /viz. start CZ-7/ , podobnou silně Apollu. Má být schopná se vracet s posádkou druhou kosmickou do zemské atmosféry od Měsíce či Marsu. Roku 2023 už bude mít Čína dobře prověřený nosič CZ-5 a nová kabina bezpochyby bude prověřena také. Pokud bude Čína chtít, tak roku 2023 bude nejen provozovat na orbitu mezinárodní stanici = náhradu ISS , ale může za pomoci CZ-5 vyslat v nové kabině dva kosmonauty k obletu Měsíce . Tedy ve stejné době, kdy tam má letět Orion vynesený SLS. Rok 2023 = čínská stanice nahradí ISS a v dílnách se bude pilně pracovat na vývoji nosiče CZ-9 se 100 tunami na LEO. Oblet Měsíce 2023 Číňanem ??Technicky zcela bez problémů, stačí jen politické rozhodnutí. P.S. Hodně bych se nasmál, až se pan Musk už za pár týdnů vytasí se svým novým těžkým nosičem pro lety k Marsu, kdyby se ukázalo, že je mnohem lacinější, sofistikovanější a výkonnější než SLS. Budou se pak v USA stále vyvíjet dva supertěžké nosiče , aby si nakonec konkurovaly ve vynášení nákladů třeba k Marsu i Měsíci ??? Jsem zvědav.


NovýJiřík - 18/8/2016 - 22:04

Hodně bych se nasmál, až se pan Musk už za pár týdnů vytasí se svým novým těžkým nosičem pro lety k Marsu, kdyby se ukázalo, že je mnohem lacinější, sofistikovanější a výkonnější než SLS. Budou se pak v USA stále vyvíjet dva supertěžké nosiče , aby si nakonec konkurovaly ve vynášení nákladů třeba k Marsu i Měsíci ??? Jsem zvědav.



BFR bude mnohem lacinější, sofistikovanější a výkonnější než SLS docela určitě; v opačném případě by totiž vůbec neměl smysl a Musk jako podnikatel by se do něčeho podobného nepouštěl a tudíž ani nevyhlašoval. Tu vzájemnou konkurenci BFR a SLS beru s rezervou. Má-li SLS letět tak jednou za dva roky (jednou ročně to neufinancují), tak to bude propadák od samého začátku, který by měl šanci nějakou dobu vydržet jen jako monopol, ale proti konkurenci BFR se neudrží. Troufám si tvrdit, že dost podobná bude i situace Delty IV, drahé jako prase, u které jsem zvědavý, jak obstojí proti FH.


rak - 19/8/2016 - 00:48

Je potřeba si ale uvědomit, že v USA to bylo zase jen a pouze politické rozhodnutí, že nebudou na několik let létat do kosmu vlastními kosmickými loděmi. Ale od roku 2017 nebo 2018 budou mít kromě "státního Orionu" = provozovaného prostřednictvím NASA i další dvě naprosto soukromé kosmické lodě , které kromě využití pro státní zakázky = lety k ISS - může výrobce používat k dalším obchodním aktivitám. Myslím tím Dragona od SpaceX a CST 100 od Boenigu. A k tomuto stavu má Čína ještě dost daleko. A vůbec si netroufnu věštit, kolik dalších firem v USA se po roce 2020 rozhodne vyvíjet další kosmické lodě pro lety na LEO. A až příjme Japonsko politické rozhodnutí, že je potřeba vyslat japonské kosmonauty na oběžnou dráhu ve vlastním výrobku, tak bude létat do 5-ti let i KosmoHonda....


loudil - 19/8/2016 - 07:53

No nejsem si vůbec jistý, zda se pro tři pilotované prostředky /Dragon, CST- 100 i Orion/ najde v USA po roce 2020 plnohodnotné uplatnění. Základní modul ISS startoval na konci minulého století , takže si myslím, že oněch 25 let provozu do roku 2024 je reálných, pak šlus. Takže k vesmírné stanici to nebude . A že by se našlo tolik "vesmírných turistů" = civilistů, kteří dají třeba 40 milionů Dolarů za to, že pobudou po výcviku třeba 3 dny v kabině na LEO, tak na to bych se nespoléhal. Bylo by to pohřbení vesmírného výzkumu v tom pravém slova smyslu , když třeba nějaký Franta Horáček k Kostelní Lhoty u Poděbrad si svým podnikáním v oboru prodeje autoojetin vydělá na start v Dragonu, který mu zaplatí jeho manželka k jeho padesátinám. Oslaví je v kosmu a víno tam bude pít z tuby na zubní pastu.


tycka - 19/8/2016 - 14:17

quote:
Budou se pak v USA stále vyvíjet dva supertěžké nosiče , aby si nakonec konkurovaly ve vynášení nákladů třeba k Marsu i Měsíci ??? Jsem zvědav.

BFR je podnikatelský záměr jedné firmy.
SLS je státní projekt finnacovaný z veřejných prostředků. Na jeho finnancování nejspíš nebude mít žádný vliv existence soukromého projektu BFR.


KaretTv - 19/8/2016 - 15:49

quote:
BFR bude mnohem lacinější, sofistikovanější a výkonnější než SLS docela určitě; v opačném případě by totiž vůbec neměl smysl a Musk jako podnikatel by se do něčeho podobného nepouštěl a tudíž ani nevyhlašoval.


Omyl, vyhlašovat může co je mu libo když za vypracování studie utratí řádově pár milionů což se mu může vyplatit jako dobrá reklama! Naopak opravdu pouštět se do takového megaprojektu může, jen když se mu to nějak vrátí. A to je právě kámen úrazu, ať se to někomu líbí nebo ne.


Kamil73 - 19/8/2016 - 21:18

quote:
No nejsem si vůbec jistý, zda se pro tři pilotované prostředky /Dragon, CST- 100 i Orion/ najde v USA po roce 2020 plnohodnotné uplatnění.

trochu mi to připomíná slavné prohlášení šéfa IBM, že trh počítačů je tak 5 kusů ročně


loudil - 19/8/2016 - 22:49

Když použiju jedno přirovnání, tak mi ovšem současný vývoj SLS a BFR nevychází domyšlený. Dýchavičná česká autobusová doprava ČSAD dostala pěknou "pecku" od progresívního chytrého podnikatele Jančury /= český Musk/ - ten měl svou vizi, byl rychlý ,uměl riskovat, uměl nově investovat, uměl strhnout lidi....atd.atd. Pokud měly stejnou linku jezdit současně autobusy ČSAD a žluté autobusy Jančury, pak Jančura byl lacinější a vyhrál. Co když si na "lince" Země - Mars budou konkurovat státní SLS s Orionem / = naše ČSAD/ a Muskova BFR ??? Co když bude Musk laciný a vyhraje v "Jančurově stylu"??? Nebude pak nutné obří výdaje do vývoje SLS odepsat ? Bude pro SLS pak dostatek - "práce" ???


HonzaB - 20/8/2016 - 00:13

quote:
quote:
No nejsem si vůbec jistý, zda se pro tři pilotované prostředky /Dragon, CST- 100 i Orion/ najde v USA po roce 2020 plnohodnotné uplatnění.

trochu mi to připomíná slavné prohlášení šéfa IBM, že trh počítačů je tak 5 kusů ročně


... to je sice slavné prohlášení, ale ono se zas tak moc nemýlí. Spíš je dneska nepochopené. ;-)
Tehdejší pojetí počítače bylo zařízení (např. sálový počítač) poskytující nějakou skupinu služeb a uživatelé se k němu připojovali relativně omezenými terminály.

Dneska můžete považovat celý internet za jednu službu/počítač, telefonní síť za druhou službu/počítač, televizní vysílání za třetí službu a třeba lokační službu (GPS) za čtvrtou službu. Tedy máme tady čtyři služby/počítače ke kterým se připojujete svými terminály v podobě tabletů, televizí, navigací, mobilů a PC.

Můžete samozřejmě pojmout službu omezeněji - tedy třeba email jako jednu službu, facebook jako druhou, ... atd. Datové centrum Facebooku pak bude i fyzicky oním jedním počítačem zmíněným v citátu ...


novák - 20/8/2016 - 09:35

quote:
Nebude pak nutné obří výdaje do vývoje SLS odepsat ? Bude pro SLS pak dostatek - "práce" ???


Tak se výdaje odepíší, lidi dostanou nové úkoly a pojede se dál. Zůstane výnos - v eurořeči "udržení kompetencí". (Týmy kvalifikovaných inženýrů schopných postavit něco pokročilého si nenapískáš za rok.)


edit: ještě ke stabilitě režimu výše: v Číně a USA jsou režimy oba stejně stabilní, oba od druhé poloviny 70. let jedou v ekonomické, sociální i zahraniční politice po stejné koleji bez ohledu na výměny prezidentů a vlád. V obou jsou názorové rozdíly uvnitř vládnoucího mainstreamu relativně malé. Rozdíl, který nás zajímá, je ten, že v Číně je kosmonautika jakožto obor s velkou setrvačností součástí dlouhodobě plánovaných trendů, kdežto v USA je řazena mezi politicky okrajové oblasti, které se mohou měnit každé volební období. (V jiných technických oborech je to v USA jinak, např. jaderná energetika se nepředělává co čtyři roky...) [Upraveno 20.8.2016 novák]


JiříHošek - 20/8/2016 - 21:20

quote:
loudil 3.8.2016: U Číny bych si dovolil započítat nosič CZ- 5 , který za pár dní bude vyvezen na startovací rampu ve Wenchangu.

Hošek 7.8.2016: Vyvezení nosiče CZ-5 na startovní rampu "za pár dní" je nereálné. Dosud není na WSLC - teprve koncem srpna má být přepraven do montážní haly.

loudil 14.8.2016: Pěkné foto LM-5 která má být snad už koncem srpna ? vyvezena na rampu ve Wenchangu.
http://spaceflight101.com/spacerockets/wp-content/uploads/sites/17/2016/05/2979.jpg

Zopakuji to ještě jednou. Exemplář na Vaší fotografii je technologický, a nikoli letový.
Díly prvního letového exempláře rakety CZ-5 jsou uloženy v kontejnerech v přístavu Tianjin, kam pro ně dnes ráno připluly lodě Yuan Wang 21 a 22.

Zdroj:
http://www.chinaspaceflight.com/yuanwang/yuangwang21-22.html


loudil - 20/8/2016 - 22:56

Roku 2021 zahájí Čína stavbu gigantického urychlovače částic ,který bude 7 krát výkonnější jak urychlovač ve švýcarském CERN , na jehož stavbu se složilo celé lidstvo. Čína sama postaví urychlovač o průměru patrně až 100 kilometrů !!, kde bude možné zachytávat miliony Higgsových bosonů a odhalit tak samu podstatu našeho světa i jeho vzniku. Přeji čínským vědcům toto další prvenství a věřím, že svým západním kolegům umožní určitý dílčí - "spolupodíl". Nikdo je k tomu ale nemůže nijak nutit, když z ISS byli celkem nevrle Západem vykopnuti. Po 500 metrů velkém radioteleskopu ,který je už dokončen , USA jsou až druhé s průměrem 300 m v Arecibu na Portoriku , další skvělý záměr kapitánů čínské vědy ,kteří mají své notičky patrně pěkně srované na 100 let dopředu /na rozdíl od nás/.

http://en.chinapower.com.cn/2016/08/11/content_3960.html


admin - 20/8/2016 - 23:29

quote:
Roku 2021 zahájí Čína stavbu gigantického urychlovače částic ,který bude 7 krát výkonnější jak urychlovač ve švýcarském CERN , na jehož stavbu se složilo celé lidstvo.


https://en.wikipedia.org/wiki/CERN#Member_states_and_budget

Toto není ani omylem celé lidstvo. Držte se faktů.


NovýJiřík - 21/8/2016 - 10:34

Roku 2021 zahájí Čína stavbu gigantického urychlovače částic ,který bude 7 krát výkonnější jak urychlovač ve švýcarském CERN , na jehož stavbu se složilo celé lidstvo. Čína sama postaví urychlovač o průměru patrně až 100 kilometrů !!, kde bude možné zachytávat miliony Higgsových bosonů a odhalit tak samu podstatu našeho světa i jeho vzniku.



To zase bude prognóz o vytvoření černé díry a "sežrání zeměkoule".


Kamil73 - 21/8/2016 - 10:44

nevěřím, že Čína poroste do nebe se současným politickým vedením, že nějak vybruslí s obrovských sociální a strukturálních problémů, které sice umě dovede zamést pod koberec, ale desítky let je neřeší a nedovoluje nikomu, aby se aspoň o nějaké řešení pokusil. Čili mezi dneškem a budoucností proběhne v Číně revoluce, bude pěkně krvavá a kdoví, jestli Čína zůstane v současných hranicích. Ale rozhodně to bude znamenat velký pokles ekonomiky a přehodnocení všech plánů jak v kosmonautice tak ve veškeré ostatní vědě. Uznávám schopnost čínských komunistů tuhle revoluci oddalovat, ale věčně to nepůjde.


loudil - 21/8/2016 - 22:27

Nechci bruslit do OT témat ekonomiky, nicméně turisté , kteří se vrací z čínských měst jsou v naprostém šoku. Většinou říkají toto :"Před pár lety byli 30 let za námi, nyní jsou už 50 let před námi". Rychlost výstavby čínských velkoměst je tak obrovská, že kartografové vůbec nestíhají tisknout nové mapy s novými čtvrtěmi, ulicemi, náměstími, dálnicemi, podniky. V čínských velkoměstech je životní úroveň stejná jako v ČR ,během několika let jsou už před námi. Čínští turisté se řítí do světa. Loni utratili za své výlety do zahraničí 253 mld. USD, což je více jak turisté USA a Německa dohromady. 80 % národa své vedení plně podporuje, kdo čeká v Číně revoluci proti režimu je zcela mimo mísu. Číňané bohatnou nejrychleji na světě, demokracie je pro ně věc zcela druhořadá. Žádný národ na světě nikdy nezbohatnul takovým tempem, jaký dokázalo zařídit čínské vedení v období 1980-2015. Kdo se domnívá, že je v Číně socialismus našeho typu před r.1989 , měl by se tam letět podívat. Čínské vedení je podstatně schopnější, než např. vláda USA.


NovýJiřík - 21/8/2016 - 22:31

Čínské vedení je podstatně schopnější, než např. vláda USA.



No, to zase není takové umění!


loudil - 21/8/2016 - 23:52

Dvě rakety CZ-2F zamířily nedávno po železnici z Pekingu na kosmodrom Jiuquan a raketa CZ-5 na dvou lodích na kosmodrom Wenchang. Uskuteční se tři podzimní starty /stanice Tiangong-2, Shenzhou-11 a první CZ-5/. Tyto starty jsou velmi důležité pro budoucí provoz čínské větší stanice = CZ-5 je její nosič a měsíční pobyt posádky Shenzhou - 11 na Tiangong ověří delší pobyt na stanici.

http://news.xinhuanet.com/english/2016-08/06/c_135570341.htm


JiříHošek - 22/8/2016 - 06:46

quote:
Dvě rakety CZ-2F zamířily nedávno po železnici z Pekingu na kosmodrom Jiuquan
Přesná data:
9.7.2016 kosmická stanice Tiangong-2 byla dopravena na kosmodrom Jiuquan
3.8.2016 železniční souprava s oběma nosnými raketami opustila Peking
6.8.2016 železniční souprava z Pekingu dorazila na Jiuquan
11.8.2016 kosmická loď Shenzhou-11 byla dopravena letecky na Jiuquan


loudil - 22/8/2016 - 20:49

Zdá se, že období od června do konce roku bude v Číně "kosmonauticky bohaté".

26.6. Zprovoznění kosmodromu Wengchang a zároveň zkouška nové rakety
CZ-7

15.8. První satelit pro výzkum kvantové komunikace QSS /Micius/

kolem 15.9. Start druhé stanice Tiangong

říjen - start pilotované Shenzhou -11 , měsíční pobyt

říjen ? Listopad ? - první start nového nosiče CZ-5

http://www.osel.cz/8969-usvit-kvantove-komunikace-diky-cine.html


JiříHošek - 23/8/2016 - 07:03

quote:
říjen ? Listopad ? - první start nového nosiče CZ-5
Říjnový termín startu padl už v červnu. Teď platí listopad.
Byla zahájena nakládka kontejnerů s nosnou raketou CZ-5 a dalšími souvisejícími výrobky.



Více fotografií zde:
http://www.chinaspaceflight.com/yuanwang/yuangwang21-22.html
[Upraveno 23.8.2016 JiříHošek]


xChaos - 23/8/2016 - 21:02

China unveils its Mars 2020 probe and science goals
http://gbtimes.com/china/china-unveils-its-mars-2020-probe-and-science-goals

Takový zajímavý remake roverů MER (ale rovnou i s orbiterem...)


loudil - 26/8/2016 - 16:31

Rozložená CZ-5 je na lodi a směřuje do přístavu na ostrově Chajnan , kam dorazí 3 nebo 4 září. Pak začínají týdny příprav k prvnímu startu.

http://news.xinhuanet.com/english/2016-08/26/c_135635689.htm


Alchymista - 31/8/2016 - 17:54

http://defence-blog.com/news/ukraine-china-agree-to-jointly-build-new-a-225-super-heavy-transport-aircraft.html
http://www.ruaviation.com/news/2016/8/31/6694/?h
http://www.janes.com/article/63341/china-and-ukraine-agree-to-restart-an-225-production

Čína (spoločnosť China airspace ako prevádzkovateľ a Aviation Industry Corporation of China) kúpila od ukrajiny Mriju (An-225).
Kúpila jediný letový exemplár, motory D-18T i celú výrobnú dokumentáciu k lietadlu a motorom, ktorá bola dostupná na ukrajine.
V roku 2019 predpokladá vyrobiť dva nové exempláre v závodoch v Luzhou (v provincii Sichuan), a v Guigang (300km západne od Guangzhou).


dodge - 31/8/2016 - 18:30

quote:
Kúpila jediný letový exemplár.


Nic takového se v těch odkazech neuvádí:

At the first stage, to produce second modernized An-225 “Mriya” aircraft at the production site of State Enterprise “Antonov” with its subsequent delivery to AVIC company. In the second phase plans establish production sites of the new A-225 heavy lift aircraft in China.

V první fázi dojde k výrobě druhého modernizovaného rozestavěného kusu na Ukrajině a jeho následné dodání čínské firmě AVIC, v druhé fázi se plánuje výroba v Číně.


Alchymista - 31/8/2016 - 18:55

vychádzal som z ruských a ukrajinských správ
A je to zrejme nejaké zamotané - http://economics.unian.net/transport/1496439-antonov-oproverg-informatsiyu-o-prodaje-kitayskoy-kompanii-prav-na-samolet-mriya.html
"Антонов" опроверг информацию о продаже китайской компании прав на самолет "Мрия"
"Antonov" odmietol informáciu o predaji práv na lietadlo "Mrija" čínskej spoločnosti

edit: Niektoré portály už správu o predaji stiahly z úvodnej stránky alebo i úplne, inde zmenili hlavičku. Napr. http://www.ruaviation.com/news/2016/8/31/6694/
-> China reportedly got rights to locally produce An-225 strategic cargo aircraft
[Upraveno 31.8.2016 Alchymista]


loudil - 31/8/2016 - 20:51

Zdá se, že inforamce o prodeji všech práv k největšímu letounu světa všech dob An-225 Mrija skutečně od 30.srpna 2016 patří Číně. První čínský Mrija by mohl vzlétnout už 2019.Startovní hmotnost = 640 tun.

P.S. Číně blahopřeji. Myslím že udělala : "Dobrý kauf !" Čína chce mít všechno největší a nejlepší. Takže Mrija jí patří právem.

http://cz.sputniknews.com/byznys/20160831/3777296/ukrajina-cina-prava-prodej-letadlo-an-225.html

http://www.meganewsweb.com/en/news/breaking-news-kitaj-zapuskaet-proizvodstvo-an-225-mrija-








xChaos - 31/8/2016 - 21:02

quote:
Takže Mrija jí patří právem.


Spíš je Ukrajina v zoufalé situaci a výrobu zřejmě rozjet nedokáže, tak aspoň prodává práva :-(


loudil - 31/8/2016 - 21:05

Zprávu o prodeji opakuje hodně portálů, uvidíme zda přijde dementi = kachna.

http://visitwinchestervirginia.com/china-launches-production-of-the-an-225-mriya/

http://www.janes.com/article/63341/china-and-ukraine-agree-to-restart-an-225-production


loudil - 31/8/2016 - 21:46

Tady je odkaz dokonce s fotkami z podpisu smlouvy o nákupu superstroje Mrija Čínou. Zdá se , že obchod opravdu proběhl. An-225 drží světový rekord v hmotnosti nákladu na palubě = 253 tun.

http://defence-blog.com/news/ukraine-china-agree-to-jointly-build-new-a-225-super-heavy-transport-aircraft.html


novák - 1/9/2016 - 09:38

A co podívat se na web Antonova?

http://www.antonov.com/news/478

Tam se píše (závorky můj koment): Ukrajinci v Číně podepsali "prohlášení o spolupráci" (tj. ještě ne kontrakty) s Číňany, že Antonov dostaví druhý modernizovaný kus An-225 Mrija (evidentně za čínské peníze) a dodají ho Číňanům, v druhé etapě spolupráce se budou Mrije licenčně vyrábět sériově v Číně.

(Prodej existujícího exempláře Mrije byl mediální šum.)

(Z hlediska vedení podniku dobrý nápad - bude žít z licenčních poplatků beze otravné výroby. Pro zaměstnance po vyrobení toho jednoho kusu jednoznačné minus. Ale bohužel ten režim co tam je, likviduje průmysl poměrně systematicky a od roku 2014 zrychleným tempem... čím modernější obor, tím je mu hůř.)


loudil - 1/9/2016 - 10:52

To : Novák

To celou věc jen mírně koriguje. Čína nekupuje fyzicky nyní létající kus, ale výhledově bude mít licenci = výroba poběží doma v Číně, inženýři tam tak získají neocenitelné zkušenosti z výroby i konstrukce gigantických tryskových letounů. Čína je největší a nejstarší národ světa, má dnes největší HDP z hlediska parity kupní síly a chce být v určitém čase ve všem nejlepší a nejsilnější na světě. Takže tento nákup největšího letounu světa jenom pěkně zapadá do čínské mozaiky.


Alchymista - 1/9/2016 - 14:52

Toto je asi vysvetlenie celej hostórie:
(https://ria.ru/analytics/20160901/1475810617.html)

quote:
Китайский телеканал CCTV в своем русскоязычном аккаунте на Facebook сообщил «со ссылкой на информационный сайт провинции Сычуань», что компания China airspace и украинское госпредприятие «Антонов» подписали договор о сотрудничестве. Согласно этому договору к Китаю переходит право собственности на самолет Ан-225 «Мрiя», а также все его чертежи и спецификации.
preklad:
quote:
Čínsky televízny kanál CCTV na svojom ruskojazyčnom účte na Facebooku oznámil "s odkazom na informačný web provincie Sičuan" že spoločnosť China Airspace a ukrajinský štátny podnik Antonov podpísali dohovor o spolupráci. Podľa tohoto dohovoru prechádza na čínu právo vlastníctva na lietadlo An-225 Mrija a tiež všetky jeho výkresy a certifikáty.
A následne "tichá pošta" nie celkom presných alebo strojových prekladov urobila svoje.


loudil - 1/9/2016 - 15:33

Loď s raketou CZ-5 dorazila právě do přístavu na ostrově Chajnan, poblíž kosmodromu Wengchang.


admin - 1/9/2016 - 15:56

A zřejmě je to zas nějaká špatná série...

http://gbtimes.com/china/did-china-just-suffer-first-space-launch-failure-2016


RiMr - 1/9/2016 - 16:02

Tak to je fakt smůla...

Zvláštní je, že v článku o možné explozi rakety použijí video explodující americké soukromé rakety... proč nepoužijí nějaké veřejně dostupné čínské video dokumentující problém?


Alchymista - 1/9/2016 - 16:17

Prax podobná sovietskej - o maléroch sa pred bežným obyvateľstvom proste pomlčí.


Alchymista - 1/9/2016 - 17:13

Čínsky, s fotkami
http://www.chinaspaceflight.com/satellite/Gaofen/GF-10/GF10-launch.html


Kamil73 - 1/9/2016 - 17:19

tak odstartovala ta čínská raketa nebo ne?


Alchymista - 1/9/2016 - 17:31

Podľa všetkého ano - boli pozorované dopady častí rakety a boli nájdené rôzne kusy konštrukcie, niektoré podľa priamo všetkého v obývaných oblastiach.
Časy pozorovaných dopadov a nálezov korešpondujú s deklarovým časom štartu.
Čo sa týka argumentu "môže to byť zo starších štartov" - dá sa prepokladať, že čo sa týka takéhoto "kozmického odpadu", tak Čína má ešte väčšiu "samočistiacu schopnosť" ako Kazachstán a Rusko.

jedine že by fotky neboli z dnešku ale staršieho dáta - ale to by nemalo zmysel ich uverejňovať takto

Aerodynamický kryt vo dvore - v pozadí presvitá "panelák"


časť prvého? alebo posledného? stupňa


[Upraveno 01.9.2016 Alchymista]


Kamil73 - 1/9/2016 - 17:57

to byl tak tajný start, že ho Čína nepotvrdila? Čekám, kdy se na kosmo přesune termín z očekávaných do historie a ani po dvou dnech nic? To tu družici nezachytili ani Američani?


Alchymista - 1/9/2016 - 18:03

Skôr by som povedal, že sa raketa a družica rozpadla za letu.


novák - 1/9/2016 - 18:22

Alchymista, Loudil:

Zajímavý detail: komentář http://riafan.ru/550932-prodannaya-mechta-chto-znachit-peredacha-ukrainoi-v-kitai-samoleta-mriya zdůrazňuje, že na čínské straně dohodu s Antonovem neuzavřel čínský letecký obr Aviation Industry Corporation of China (AVIC), ale hongkongská společnost Aerospace Industry Corporation of China (AICC) (její web http://en.chinaairspace.com/about/ klikněte si na produkty...). Čiliže zřejmě jde o nastrčeného (?) prostředníka.


Alchymista - 1/9/2016 - 18:53

Naskôr ani tá nie - to vyzerá skôr na firmu, ktorá dodáva komplexné letiskové vybavenie, vrátane "tylového zabezpečenia" - proste všetkého pre premenu "betónového pásu" na medzinárodné letisko "na kľúč".
Majú tam vystavené letiskové ťahače pre lietadlá tak do 250-350 ton, odmrazovacie vozidlá a ďalšiu špeciálnu letiskovú techniku - ak sú to ich vlastné produkty, tak patria k pomerne úzkemu kruhu výrobcov tejto techniky v úplnom sortimente (na západe robí výrobca špeciálnu letiskovú techniku skôr ako "špeciality" k niečomu inému, alebo robí len istú časť celého sortimentu).

edit: Chvália sa, že od roku 2010 vybavili a zabezpečujú vo svete viac ako 200 letísk, vrátane "nového" Honkongského letiska (Chek Lap Kok Airport - 68 mil. cest.) a letiska Shanghai Pudong (60 mil. cest) - to sú obrovké letiská, takže by skutočne mohli tú techniku vyrábať, nielen obchodovať...

Problém je zrejme v prepise mena onej spoločnosti - na niektorých weboch bol nákupca uvedenž ako "Airspace", na iných ako "Aerospace"

-----------------------------------------
Toto by mal byť ten pôvodný tweet
https://www.facebook.com/cctvrussian/posts/1120594101344255?hc_location=ufi

[Upraveno 01.9.2016 Alchymista]


Alchymista - 1/9/2016 - 19:34

A možno celá vec s Mrijou je len dymová clona.
http://cz.sputniknews.com/nazory/20160901/3781757/cinsky-sen-ukrajina.html
Čínský sen Ukrajiny

quote:
A pak přišlo překvapení: doslova pár dní před podepsáním smlouvy mezi China Airspace a Antonovem byla v Číně založena Čínská korporace na výrobu leteckých motorů (Aero Engine Corporation of China). A předseda ČLR při této příležitosti vyzval „k urychlení nezávislého výzkumu, rozvoje a výroby leteckých motorů a plynových turbín za účelem zvýšení moci čínského leteckého průmyslu." Tohle je citát ze zprávy agentury Nová Čína.

Poněvadž není podobná shoda okolností prostě možná, máme nejspíš do činění s první variantou z výše uvedených. Tedy, Ukrajina hodlá pod rouškou smlouvy o dostavbě druhého An-225 prodat Číně (možná, že již prodala) výrobu leteckých motorů podniku Motor Sič.

Tohle již není prodej jednoho, i když unikátního letadla. Znamená to prodej posledních zbytků národních technologií.

A Čína získa niečo cennejšie ako postarší, hoci unikátny stroj - jeho motor D-18T, jeden z mála veľkých trojprúdových motorov


loudil - 1/9/2016 - 21:47

TO : Alchymista

Ano ,je prakticky jisté, že raketa nesoucí Gaofen-10 explodovala a trosky dopadly do obydlené oblasti. Opravdu zvláštní shoda náhod. 1.září, první školní den a hned dvě havárie Falcon-9 a CZ-4B. U Číny je to tuším první nehoda za dva poslední roky, 2015,16.

https://www.nasaspaceflight.com/2016/09/long-march-4c-apparently-fails-during-gaofen-10-launch/


novák - 3/9/2016 - 10:32

quote:
A možno celá vec s Mrijou je len dymová clona.... Motor Sič.



Imo mylné spekulace. Proč? Záporožský Motor Síč je něco úplně jiného než kyjevský Antonov. No a Ukrajina nemůže Motor Sič prodávat jednoduše proto, že jí nepatří, je to akciovka kontrolovaná svým ředitelem Boguslajevem - má 15 %, 17 % má panamský offshore Business House Helena (Boguslajevova manželka se zajisté jen náhodou jmenuje Jelena), ostatní akcionáři mají pod 10 % a nejsou veřejně známí.

Tím neříkám, že Motor Sič není chutný podnik, ale že se s ním musí jednat samostatně a nezávisle.


xChaos - 4/9/2016 - 18:53

http://www.scmp.com/news/china/policies-politics/article/2008041/china-unveils-design-unmanned-mission-mars


novák - 15/9/2016 - 10:56

Ještě k Mrii a Číňanům: bývalý zástupce gen.konstruktéra z Antonova (do 2006) říká v http://vz.ru/economy/2016/9/14/832026.html , že s těmi Číňany je to jen plácnutí do vody, aby bylo o čem psát a nepřemýšlelo se o počtech vyrobených a prodaných letadel.

Vyrobeno letadel: 2015 - 2 kusy, 2016 - 0 kusů. https://lenta.ru/news/2016/09/09/antonov/ Víc dělat nemohou, jelikož z ruských dílů nechtějí a náhrada západními je zdlouhavý proces (s negativními následky pro cenu, pochopitelně).


Alchymista - 15/9/2016 - 11:46

antonov je tvrdo smerovaný "do kytek" - starú Mriju nebol schopný dať sedem rokov dohromady a novú Mriju nie je schopný dokončiť celé štvrťstoročie, Ruslany prestal robiť, An-70 ani robiť nezačal - a v kategorii malých nákladných lietadiel je na trhu pretlak a prevys ponuky, v ktorom nemajú nové "westernizované" antonovy žiadnu šancu.
[Upraveno 15.9.2016 Alchymista]


PinkasJ - 15/9/2016 - 12:32

RE: Novák : http://vz.ru/economy/2016/9/14/832026.html
V článku je několik zajímavých údajů a postřehů:
- Nová letadla Ан-70, Ан-140 и Ан-148 byla projektována spolenčě s Ruskem. Většina letadel značky AN byla vyrobena v Rusku ( pozn.: to platí i o AN124) a byl to také hlavní trh odbytu.
- Letadla Ан-140, Ан-148 и Ан-158 sestávají ze 70% z ruských komponentů , z 99% z ruských materiálů a vyráběla se v Rusku.
- Rusko – ukrajinské letecké strojírenství bylo jako siamská dvojčata s jedním trupem a dvěma hlavami a největší část trupu byla ruská.
- Antonov v posledních letech i letadla AN 148, An 158 prodával přes přes ruskou skupinu „Iljušin Finance“


novák - 16/9/2016 - 11:27

Jo, taky jsem si početl a posmutnil, ale patří to do jihéno vlákna, Ukrajinská kosmonautika nebo Souvislosti.


HonzaB - 21/9/2016 - 19:32

Podle dnešních zpráv se první čínská kosmická stanice (nyní již nepoužívaná) vymkla kontrole. Stanice postupně směřuje k neřízenému zániku v atmosféře někdy počátkem roku 2017.

https://www.theguardian.com/science/2016/sep/21/chinas-tiangong-1-space-station-out-of-control-crash-to-earth

http://technet.idnes.cz/cinsky-nebeska-palac-tchien-kung-1-pada-k-zemi-fmq-/tec_vesmir.aspx?c=A160921_132435_tec_vesmir_vse


Alchymista - 21/9/2016 - 22:04

Článok píše "niečo trochu iné", ako hlása nadpis...
Ale skutočne to vyzerá tak, že riadený zánik nebudú schopní urobiť. Skôr ako "stratu kontroly" by som podľa tých vyjadrení predpokladal stratu paliva v orientačnom a/lebo pohonnom systéme stanice.

BTW - majú na stanici Tchien-kung/Tiangong 1 silové gyroskopy? Alebo ako riešia bežnú stabilizáciu a priestorovú orientáciu stanice?


admin - 21/9/2016 - 22:17

Zde elementy drah

http://space50.org/objekt.php?mot=2011-053A&jazyk=pp_en


Alchymista - 22/9/2016 - 00:03

keď zoberiem korekcie dráhy v posledných rokoch:
2014-02-18.78870291 G 42.77 91.71 331 386
2014-02-19.73777796 G 42.78 92.16 374 387

2014-07-16.94542325 G 42.77 91.67 336 377
2014-07-18.03349258 G 42.78 91.96 362 380
2014-07-18.86161676 G 42.77 92.07 373 379

tu je chyba - prehodené dátumy
2014-11-22.54327880 G 42.77 91.42 338 351
2014-11-26.28875359 G 42.77 92.16 369 392
2014-11-26.15488359 G 42.78 91.89 349 386
2014-11-25.20192257 G 42.77 91.40 337 350

2015-04-09.61351323 G 42.77 91.80 335 391
2015-04-10.96375270 G 42.77 92.42 385 401

2015-12-13.85192753 G 42.77 91.75 349 372
2015-12-15.82798564 G 42.76 92.14 370 389

2016-03-24.77943972 G 42.77 92.29 378 395
2016-04-02.69628844 G 51.64 92.64 403 406
2016-04-03.35966435 G 42.76 92.27 377 395

je vidno, že typiccký interval korekcií dráhy je 4-8 mesiacov a korekcie dráhy robili spravidla až keď dráha klesla v perigeu pod 340km

posledný údaj na Space 50:

2016-09-13.42532744 G 42.76 91.96 360 382

teda ukazuje, že na korekciu dráhy je ešte relatívne dosť času, odhadom podľa predošlej histórie 2-4 mesiace, čiže dohady o strate kontroly sú zrejme len dohadmi (pokiaľ to neoznámia oficiálne)


admin - 22/9/2016 - 00:06

Díky za upozornění!


Alchymista - 22/9/2016 - 00:14

rado sa stalo, správne poradie riadkov by malo byť 1-4-3-2


mikes - 22/9/2016 - 20:58

Opraveno.


novák - 22/9/2016 - 21:14

originální zpráva Číňanů http://news.xinhuanet.com/english/2016-09/14/c_135687885.htm

Říkají že,

stanice v březnu splnila misi a nadále neposkytuje data
zanikne v atmosféře někdy ve druhé polovině roku 2017
škody na zemi nebo ohrožení letecké dopravy jsou nepravděpodobné
stanici sledují a v případě potřeby budou varovat před střetem nebo pádem


Alchymista - 23/9/2016 - 00:06

aha - takže tá správa je zrejme "oficiálna"... Potom to, čo napísal Jan Baštecký skutočne platí - stratili nad stanicou kontrolu, prinajmenšom v tom zmysle, že nie sú schopný urobiť ďalšie manévre.

Pretože inak je posledný manéver zvyšovania dráhy v apríli 2016 nezmyselný. Ak by stanica v marci 2016 skutočne ukončila misiu, ako píše čínska správa, nemalo by zmysel zvyšovať jej dráhu a naopak by bol vhodnejší nejaký manéver na zníženie dráhy - aj keď deltaV pri tom poslednom manévri vychádza len nejakých 3,5-4 m/s a na deorbit by potrebovali deltaV aspoň okolo 40-50m/s, skôr až okolo 80m/s, aby sa s perigeom dostali pod 200km.


admin - 2/10/2016 - 01:53

Nová čínská firma Landscape chce zahájit éru komerční kosmonautiky v Číně.

Projekt je založen na Dlouhém pochodě 11.
https://en.wikipedia.org/wiki/Long_March_11

Což teda osobně moc nechápu...

http://qz.com/791879/landspace-the-spacex-of-china-plans-to-commercially-launch-a-rocket-based-on-the-long-march-11/


fritz.lochmann - 2/10/2016 - 11:27

quote:
... Projekt je založen na Dlouhém pochodě 11 ...

No už by mohli vymyslieť nejaký iný názov. Za chvíľu budeme pri Long March 99? Doteraz všetko kopírovali od sovietskych bratov, ale tí u R7 a jej klonov mali väčšiu fantáziu a vymysleli x názvov v podstate tej istej rakety Až Sojuz začali číslovať, ale zatiaľ došli len k číslu 2


admin - 11/10/2016 - 21:38

Tady o soukromé čínské kosmonautice podrobněji. Zajímavé...

http://www.popsci.com/chinas-private-space-industry-booms-prepares-to-compete-with-spacex-and-blue-origin



admin - 10/11/2016 - 17:36

Čína vypustila vědeckou družici pracující v RTG oboru XPNAV 1, plus další 4 menší družice, mimo jiné soukromou vědeckou družicí XX 1.

XPNAV 1 bude ověřovat možnost navigace kosmických lodí pomocí pulsarů.


http://gbtimes.com/china/chinas-launches-x-ray-pulsar-navigation-satellite-and-first-commercial-science-probe



admin - 10/11/2016 - 17:47

Zde zajímavé sběratelské fotky

https://www.chinaspaceflight.com/satellite/XPNAV/XPNAV1-launch.html


admin - 11/11/2016 - 11:05

Ještě k poslednímu startu...

http://spaceflightnow.com/2016/11/10/china-lofts-pulsar-navigation-demo-satellite/



admin - 13/11/2016 - 22:59

Včera Čína vypustila meteorologickou družici Yunhai 1.

http://www.shanghaidaily.com/nation/China-launches-Yunhai1-meteorological-satellite/shdaily.shtml




H - 13/11/2016 - 23:15

Burma - prej jsou na tom čínský znaky
http://strangesounds.org/2016/11/mysterious-space-debris-myanmar-burma-video-falls-from-the-sky-jade-mine.html


admin - 13/11/2016 - 23:42

quote:
Burma - prej jsou na tom čínský znaky
http://strangesounds.org/2016/11/mysterious-space-debris-myanmar-burma-video-falls-from-the-sky-jade-mine.html


Taky to jsou podle všeho trosky vyhořelého stupně po startu XPNAV 1.


admin - 13/11/2016 - 23:45

Druhý zkušební start Dlouhého pochodu 5 má proběhnout příští rok v červnu. Verze 5B, která má sloužit k vynášení až 25 tunových nákladů, pak taky někdy příští rok.

Zdroj: Sino Defence


admin - 20/11/2016 - 19:00

Zítra má odstartovat dručice Tianlian 1 na nosné raketě Dlouhý pochod 3C. Přípravy jsou v plném proudu


admin - 20/11/2016 - 23:57

Přivítání čínských kosmonautů


admin - 21/11/2016 - 15:42

quote:
Zítra má odstartovat dručice Tianlian 1 na nosné raketě Dlouhý pochod 3C. Přípravy jsou v plném proudu




Čas startu byl stanoven na 16:30 SEČ 22.11.2016.


admin - 21/11/2016 - 16:19

Příští rok bude zahájen třetí výběr čínských kosmonautů

http://news.xinhuanet.com/english/2016-11/18/c_135841116.htm


admin - 22/11/2016 - 10:11

quote:
quote:
Zítra má odstartovat dručice Tianlian 1 na nosné raketě Dlouhý pochod 3C. Přípravy jsou v plném proudu




Čas startu byl stanoven na 16:30 SEČ 22.11.2016.



admin - 22/11/2016 - 16:43

Tianlian 1 odstartoval


admin - 22/11/2016 - 16:44

A hbitě článek...

https://www.nasaspaceflight.com/2016/11/long-march-3c-launches-tianlian-1/


admin - 23/11/2016 - 22:43


admin - 1/12/2016 - 10:47

Firma ExPace hodlá startovat s raketou Kuaizhou 1(KZ-1) 10x do roka (v letech 2017-2020)a přebrat tak část trhů s malými družicemi.

http://spacenews.com/new-chinese-commercial-launch-company-advertises-high-launch-rate-low-price/


Alchymista - 1/12/2016 - 20:07

Rakety Kuaizhou sú štvorstupňové, s tromi stupňami na TPH a kvapalinovým horným stupňom. Dĺžka by mala dosahovať okolo 18 metrov, maximálny priemer 1,7m a hmotnosť pri odpálení 30-32 ton. Nosnosť na heliosynchrónnu dráhu vo výske ~500km s vysokým sklonom >90° sa odhaduje na 300-450kg.
Zrejme sú odvodené od čínskych rakiet stredného doletu Dong-feng 21 (DF-21) vo variante pre systémy protiraketovej a kozmickej obrany (ASAT, BMD) (Tomu by zodpovedali približné rozmery, hrubý popis, vonkajší vzhľad, i výkony).

Teda podobne ako Rusko chce Čína používať "vyslúžilé" balistické rakety s končiacou životnosťou na "niečo užitočné".
[Upraveno 01.12.2016 Alchymista]


admin - 10/12/2016 - 21:04

V 17:11 SEČ Odstartovala raketa Dlouchý pochod 3B s geostacionární meteorologickou družicí Fenguyn 4.

https://www.nasaspaceflight.com/2016/12/long-march-3b-launches-fengyun-4a/


admin - 14/12/2016 - 01:41


admin - 14/12/2016 - 01:45

A takový tradiční čínský kolorit.

http://gbtimes.com/china/space-debris-chinas-fengyun-4a-weather-satellite-launch-found-jiangxi


admin - 22/12/2016 - 01:13

Dlouhý pochod 2D vynesl na oběžnou dráhu družici TanSat. Družice určena ke sledování CO2 v atmosféře.

http://www.spaceflightinsider.com/organizations/china-national-space-administration/long-march-2d-launches-china-tansat-carbon-monitoring-satellite/


admin - 30/12/2016 - 02:10

28.12. odstartovala raketa Dlouhý pochod 2D, která vynesla na oběžnou dráhu 2 družice SuperView 1. Měly být navedeny na kruhovou dráhu s výškou cca 500 km, ale jsou na eliptické dráze cca 200x500 km. Přesto je ve statistikách start uveden jako úspěšný.


http://spaceflightnow.com/2016/12/28/chinese-earth-observation-satellites-launched-into-lower-than-planned-orbit/


admin - 3/1/2017 - 16:33

quote:
28.12. odstartovala raketa Dlouhý pochod 2D, která vynesla na oběžnou dráhu 2 družice SuperView 1. Měly být navedeny na kruhovou dráhu s výškou cca 500 km, ale jsou na eliptické dráze cca 200x500 km. Přesto je ve statistikách start uveden jako úspěšný.


http://spaceflightnow.com/2016/12/28/chinese-earth-observation-satellites-launched-into-lower-than-planned-orbit/


Obě družice pomalu zvyšují dráhu, viz
http://spacenews.com/chinese-satellites-raising-orbits-after-launch-anomaly/

Jen studentská BY70-1 nikoli, ale ta tu možnost ani nemá.

Změna drah jde vidět zde:
http://space50.org/objekt.php?mot=2016-083A&jazyk=pp_en
http://space50.org/objekt.php?mot=2016-083B&jazyk=pp_en


Flying_Fox - 4/1/2017 - 10:38

Zdravím,
ke stanici Tiangong (teda spíš k dvojce) - předevčírem mi vyšel článek o čínské kosmonautice. Jsou tam odkazy na některá zajímavá videa, např "hodina fyziky z oběžné dráhy".
https://sinopsis.cz/cinska-kosmonautika-v-roce-2016-velky-skok-do-vesmiru/


admin - 9/1/2017 - 13:31

5.1. odstartovala nosná raketa Dlouhý pochod 3B s družicí Tongxin Jishu Shiyan (TJS)

http://www.spaceflightinsider.com/organizations/china-national-space-administration/chinese-long-march-3b-launches-technology-demonstrator/


admin - 9/1/2017 - 13:36

Dnes odstartovala nosná raketa Kuaizhou-1A s družicemi Jilin Linye-1, Xingyun Shiyan-1, Kaidun-1.


https://www.nasaspaceflight.com/2017/01/chinese-kuaizhou-1a-launches-several-small-satellites/


admin - 3/3/2017 - 19:28

Dnes V 0:53SEČ odstartoval čínský nosič KT-2 na tuhé palivo a vynesl
družici TK-1

https://spaceflightnow.com/2017/03/03/small-experimental-satellite-launched-by-new-chinese-rocket/





admin - 7/3/2017 - 08:40

A jak je zvykem, tak trochu toho kosmického odpadu.

https://www.chinaspaceflight.com/rocket/KT-2/kaituo-2-tiankun-1.html


admin - 7/3/2017 - 15:12

Šéf Baidu volá po reformě čínské kosmonautiky tak, aby soukromá čínská kosmonautika mohla hrát daleko vyšší roli a vyrovnala se třeba SpaceX.

http://www.parabolicarc.com/2017/03/06/chinese-billionaire-calls-revamp-commercial-space-policy/

Taková perlička, která s tím může souviset - 209 nejbohatších zastupitelů v čínském parlamentu má stejný majetek jako HDP Belgie, nebo Švédska.

http://www.cnbc.com/2017/03/02/chinas-parliament-has-about-100-billionaires-according-to-data-from-the-hurun-report.html

Představte si v Kongresu Gatese, Bezose, Ellisona, Pagea a Brina.


NovýJiřík - 7/3/2017 - 16:35

Šéf Baidu volá po reformě čínské kosmonautiky tak, aby soukromá čínská kosmonautika mohla hrát daleko vyšší roli a vyrovnala se třeba SpaceX.



Tohle, přiznám se, nechápu, proč už dávno nefunguje. Bohatých Číňanů (srovnatelně s Muskem) je, že by je mohli vyvážet, tak proč, sakra, už se nějaký nadšenec mezi nimi do toho dávno nepustil? Že by v Číně žádní nadšenci nebyli? To se mi nechce věřit. Anebo že by stát podobné snahy záměrně blokoval? Ani to mi k současné Číně moc nepasuje...


xChaos - 5/4/2017 - 23:59

Heh... Čína. Nejen letadlovou loď si koupili od Ukrajinců... :-)

http://russianspaceweb.com/rd870.html
Under the name YF-100, that Ukrainian engine successfully propelled a Chinese launch vehicle for the first time in 2015.


admin - 13/4/2017 - 10:42

Včera v 13:04 SELČ odstartoval nosič Long March 3B a vynesl na oběžnou dráhu experimentální telco družici Shijian 13/ Chinasat 16.

http://www.spaceflightinsider.com/organizations/china-national-space-administration/china-successfully-launches-chinasat-16-high-speed-telecom-satellite/



admin - 18/4/2017 - 09:53

Raketa Long March 7 se zásobovací lodí Tianzhou 1 je na rampě. Start by měl proběhnout ve 13:40 SELČ 20.4.

https://spaceflightnow.com/2017/04/17/chinas-first-robotic-resupply-freighter-transferred-to-launch-pad/




admin - 20/4/2017 - 12:12

Zde zřejmě bude online přenos ze startu Logn March 7 s Tianzhou 1

https://spaceflightnow.com/2017/04/20/tianzhou-1-launch/


ales - 20/4/2017 - 14:02

Dnešní start nákladní lodi Tianzhou-1 proběhl úspěšně.


admin - 21/4/2017 - 12:14

Start Long March 3B s družicí Shijan 13. Velmi blízko. Velmi.

https://twitter.com/cnspaceflight/status/852173372209455105


admin - 21/4/2017 - 15:48

Minuty před startem Tchien-čou 1 ve 360°.


admin - 21/4/2017 - 15:54

Tchien-čou by se měla spojit s Tchien-kung 2 v sobotu přibližně v 6:00 SELČ.

http://gbtimes.com/china/plans-tianzhou-1-following-launch-success


ales - 22/4/2017 - 11:24

Nákladní loď Tianzhou-1 se dnes ráno úspěšně připojila je stanici Tiangong-2.


admin - 23/4/2017 - 22:02

Skladiště

http://www.spaceflightinsider.com/organizations/china-national-space-administration/chinas-tianzhou-1-docks-tiangong-2-space-station/


fritz.lochmann - 23/4/2017 - 22:22

quote:
Skladiště
Pekné. Ale TG-2 má tuším len jeden spojovací uzol, kto a ako vyloží náklad?


admin - 23/4/2017 - 22:57

Nikdo. Cílem mise Tchien-čou 1 je ověřit dokování a přečerpávání paliva.
Takže náklad se tam jen markýruje. Dvojka by měla letět pak už ke stanici Tchien-kung 3, kde bude víc uzlů.


MiraH - 25/4/2017 - 21:56

I v Číně jsou fanoušci.




admin - 28/4/2017 - 06:55

Druhý hlavní bod mise splněn.

https://spaceflightnow.com/2017/04/27/tianzhou-1-freighter-achieves-chinas-first-in-space-refueling-demo/


admin - 10/5/2017 - 13:12

Nechcete se někdo naučit čínsky? Automatický překlad mi moc neříká.

Ale nápis je jednoznačný.

http://www.buaa.edu.cn/info/1351/5539.htm


admin - 10/5/2017 - 13:13


admin - 10/5/2017 - 14:26

Aha, tak podle rychlé informace od pana Toufara to je izolační experiment. A teď nevím, jestli před 365 dny, nebo po nich.


novák - 11/5/2017 - 08:33

Začali ve středu 10. 5. Mají dvě čtyřčlenné skupiny, první bude vystřídána druhou po 60 dnech, druhá tam zůstane 200 dnů a pak se na 105 dnů vrátí první.

http://news.xinhuanet.com/english/2017-05/10/c_136272414.htm

Mimochodem, roku 2014 provedli 105denní pobyt.

Ideálem a vrcholem experimentů má být paralelní pobyt na Zemi a Měsíci... [Upraveno 11.5.2017 novák]


admin - 28/5/2017 - 11:30

https://www.novinky.cz/veda-skoly/438667-v-cine-simuluji-pobyt-na-mesici-dobrovolnici-jsou-rok-v-izolaci.html


admin - 9/6/2017 - 14:22

V Pekingu probíhá konference, kde první čínský astronaut Liwei prohlásil, že probíhají přípravné práce pilotovaného lunárního projektu a nebude dlouho trvat k odsouhlasení projektu a financování.

http://news.xinhuanet.com/english/2017-06/07/c_136345007.htm

Liwei s Aldrinem na konferenci:


admin - 9/6/2017 - 14:28

Čínský rámcový harmonogram pro studium soustavy.


novák - 10/6/2017 - 08:29

quote:
....Liwei s Aldrinem na konferenci.,,


Je nějaký racionální důvod, pro Číňanovi říkáte familiárně jménem, kdežto Američanovi zdvořileji příjmením? Jste si při návštěvě v Číně potykali?


alamo - 10/6/2017 - 13:44

quote:
quote:
....Liwei s Aldrinem na konferenci.,,


Je nějaký racionální důvod, pro Číňanovi říkáte familiárně jménem, kdežto Američanovi zdvořileji příjmením? Jste si při návštěvě v Číně potykali?


Je.. Nie každý vie o tom, že u nich sa priezvisko píše ako prvé..


NovýJiřík - 10/6/2017 - 20:15

Je.. Nie každý vie o tom, že u nich sa priezvisko píše ako prvé..



No, já to taky nevím, jsem rád, že jsem se to dověděl, ale neviděl bych v tom tragédii. Neil Armstrong býval taky "familiérně" v článcích nazýván Neil, a myslím, že to nevadilo ani jemu ani nikomu jinému.
Co potom třeba takový Hadži Halef Omar ben hadži Abdul Abbas ibn hadži Davúd al Gossarah? Karel May, resp. Old Shatterhand alias Kara ben Nemsí ho v románech z divokého Kurdistánu oslovoval Halefe, bylo to tak v pořádku?


admin - 11/6/2017 - 15:52

Je to úplně jednoduché. To pravidlo ne vždy a všude platí a denně si dopisuji s čínskými kolegy. Jeden z nich má příjmení Liwei.

Dost často mají kolegové anglofonní jména. Bryan, Noodles, Clare, Cathy, Bill, Joyce, Boris, Yana co si tak z hlavy pamatuju. U nich je to jednoduché. U Yanxiao.Rui@... to bylo složitější. Tam jsem se ji musel ptát. Rui je příjmení.

http://www.first-names-meanings.com/names/name-LI-WEI.html


Ervé - 12/6/2017 - 07:07

Taky nezapomeňte na to, že když napíšeš Liwei, tak mi je jasné, že jde o 1. čínského kosmonauta, když napíšeš Yang (Jang), budu dlouho přemýšlet o tom, koho myslíš - totéž, když napíšeš Glenn, Jurij, Neill, Gus, Buzz.


novák - 12/6/2017 - 08:55

Vzorová ukázka marnosti internetových debat. Člověk položí jednoduchý dotaz a dozví se všechno možné, od života dotazovaného po oblíbené čtivo jiného, jenom odpověď nikoliv.

quote:
Taky nezapomeňte ... - totéž, když napíšeš Glenn, Jurij, Neill, Gus, Buzz.


Rozumím, že když se napíše Li-wej a Buzz bude jasné o koho jde, to máte pravdu. Jenže bylo psáno Li-wej a Aldrin, v čemž logika vidět není.

quote:
Neil Armstrong býval taky "familiérně" v článcích nazýván Neil


S tím jsem se setkal. V článcích o Neilu Armstrongovi. V článcích o něčem jiném, kde bylo jmenováno více lidí však nikoliv, "Neil, Aldrin a Collins" ani "Neil a Aldrin" nikdy nikdo nikam nenapsal (apoň podle googlu). Dokud včera nezačal pan kolega míchat jména a příjmení.


quote:
denně si dopisuji s čínskými kolegy. Jeden z nich má příjmení Liwei


A? Takže mu říkáte mu familiérně protože jeden váš kolega ná stejné příjmení? nebo protože je Číňan a vy si dopisujete s jinými Číňany?

A odkaz na nesouvisející ženské jméno, taky zjednodušeně přepisované Liwei, je už úplně offtopic.


admin - 12/6/2017 - 10:38

Myslel jsem si, že každý pochopí z mého příspěvku, proč došlo k záměně, když v anglické transkripci může být jméno příjmením a naopak.

No nic, no...

V každém případě po mých zkušenostech bych se nedivil čemukoli v čínských jménech. Ani Noodles Xu mě už nepřekvapí. Xu je příjmení. Ale taky dívčí jméno.


admin - 14/6/2017 - 14:33

V pátek má odstartovat raketa Long March 4B s družicí HXMT - Hard X-ray Modulation Telescope. Má zkoumat v RTG oboru černé díry, neutronové hvězdy a další zdroje RTG záření.

http://english.ihep.cas.cn/rs/fs/sm/SM/AH/

http://space.skyrocket.de/doc_sdat/hxmt.htm





admin - 15/6/2017 - 16:18

Tak odstartovali dříve. V 5:00 SELČ. Družice HXMT i sekundární náklad jsou vyneseny na správné dráhy.

http://gbtimes.com/china/china-launches-x-ray-space-telescope-scan-galactic-plane-black-holes-neutron-stars





A jak je zvykem:



alamo - 16/6/2017 - 12:09

Číňania dosiahli nový rekord v "strašidelnom pôsobení na diaľku"
http://francis.naukas.com/2017/06/15/distribucion-via-satelite-de-fotones-entrelazados-en-mas-de-1200-kilometros/
Komunikácia na báze zapletených fotónov na vzdialenosť 1200 km


admin - 17/6/2017 - 23:50

Pravděpodobně zítra v 18:10 SELČ odstartuje raketa Long March 3B s telco družicí Chinasat 9A.

http://www.spaceflightinsider.com/organizations/china-national-space-administration/long-march-3b-to-launch-zhongxing-9a-television-satellite/


admin - 19/6/2017 - 02:15

Chinasat 9A byla úspěšně vynesena.

https://www.nasaspaceflight.com/2017/06/long-march-3b-lofts-chinasat-9a/


yamato - 21/6/2017 - 18:57

že fíha :O

https://tech.sme.sk/c/20560729/cina-z-vesmiru-preniesli-na-zem-previazane-fotony.html?ref=trz

chápem správne že cez "kvantový telefón" by sa dalo komunikovať trebárs s marsom bez časového oneskorenia?


Derelict - 21/6/2017 - 21:27

quote:
že fíha :O

https://tech.sme.sk/c/20560729/cina-z-vesmiru-preniesli-na-zem-previazane-fotony.html?ref=trz

chápem správne že cez "kvantový telefón" by sa dalo komunikovať trebárs s marsom bez časového oneskorenia?


Ne, jedná se o špatné vysvětlení.
Provázané fotony se v tomto případě používají na testy měření stavu, pro kvantovou kryptografii. Konkrétní příklad znamená, že v Číně a Rakousku naměří stavy, které jsou sobě vzájemně inverzní. Jedná se o experiment, víceméně teoretický výzkum, dle mého to má k aplikovanému dost daleko.


tycka - 21/6/2017 - 23:24

Popsáno je to i zde:
http://technet.idnes.cz/co-je-kvantove-sifrovani-provazani-du7-/veda.aspx?c=A170615_223634_veda_mla


Archimedes - 2/7/2017 - 15:56

https://spaceflightnow.com/2017/07/01/second-launch-of-chinas-long-march-5-heavy-lift-rocket-set-for-sunday/

Selhání CZ-5. [Upraveno 02.7.2017 Archimedes]


PinkasJ - 2/7/2017 - 16:46

Je to škoda, že CZ-5 selhala. To, že nedošlo k nějakému výbuchu, nýbrž jen k pozdnímu oddělení centrálního stupně a kratší době práce druhého stupně dává naději, že závadu bude možno brzy identifikovat.
V článku se tento nosič s LEO nosností 25 tun srovnáván na př s Falcon 9FT, který má LEO nosnost 22 tun. Jenomže nosnost CZ-5 na GTO je 14 tun, kdežto F9FT jen 8,3 tun a lety mimo LEO jsou hlavním úkolem CZ5. V tom je v současnosti srovnatelná jen s Delta-4 Heavy, která má nosnost na GTO 13,1 tun a také se používá hlavně mimo LEO.
Co se týče výkonu je CZ-5 nejsilnější současnou raketou a překoná jí až FH s téměř dvojnásobnou startovací hmotou.


JiříHošek - 3/7/2017 - 08:46

quote:
V tom je v současnosti srovnatelná jen s Delta-4 Heavy, která má nosnost na GTO 13,1 tun a také se používá hlavně mimo LEO.

ULA uvádí pro Delta IV Heavy nosnost na GTO 14,220 tuny
viz tabulka na str. 2-10
https://web.archive.org/web/20131014123330/http://www.ulalaunch.com/site/docs/product_cards/guides/Delta%20IV%20Users%20Guide%20June%202013.pdf


PinkasJ - 3/7/2017 - 12:28

Ano, v tabulce je uvedena GTO nosnost Delta 4 Heavy 14220 kg, ale pro potřebnou dodatečnou rychlost ke GEO +1804 m/s. Je tam ale uvedena také GTO nosnost pro dodatečnou rychlost ke GEO +1500 m/s a ta je jen 10100 kg. Já jsem vzal údaj ze SpaceFlight - 13100kg.

Dodatečná rychlost +1500 m/s bývala standardní pro údaj nosnosti rakety na GTO. Dnes to někteří výrobci z konkurenčních důvodů raději neuvádějí a jen v podrobných dokumentech jako je ten, co jste citoval to lze najít.


JiříHošek - 4/7/2017 - 08:12

quote:
Já jsem vzal údaj ze SpaceFlight - 13100kg.

Zkusil jsem to najít. Našel jsem jen Spaceflight101, který uvádí pro CZ-5 13,000 kg, pro Delta IV Heavy s motory RS-68 13,130 kg (ta už nelétá), a pro Delta IV Heavy s motory RS-68A 14,220 kg.
http://spaceflight101.com/spacerockets/long-march-5/
http://spaceflight101.com/spacerockets/delta-iv-heavy/
http://spaceflight101.com/spacerockets/delta-iv-heavy-rs-68a/


PinkasJ - 4/7/2017 - 13:24

Ano, nejnovější Delta IV s motory RS-68A má nosnost na GTO 14220 kg ale pro dV ke GEO 1804m/s, pro dV ke GEO 1500 m/s má nosnost jen 10100 kg.
U srovnatelných nosičů pokud vím, SpX udává GTO nosnost také pro dV 1800 m/s, ILS Proton udává GTO pro obě rychlosti pro dV 1500 m/s i dV 1800 m/s viz https://en.wikipedia.org/wiki/Proton-M.
Ariane 5 a Zenit3-SL udává (udával) pokud vím také pro dv 1500 m/s.

Takže srovnávat nosnosti lze jen při stejném dV ke GEO. Nikde jsem se nedočetl, pro jaké dV to udává CZ-5, ale asi pro 1500m/s, neboť start je relativně blízko rovníku. Možná má někdo lepší informace.


JiříHošek - 4/7/2017 - 17:33

quote:
Nikde jsem se nedočetl, pro jaké dV to udává CZ-5, ale asi pro 1500m/s, neboť start je relativně blízko rovníku.
Jen informativně, při prvním letu 3.11.2016 vynesla CZ-5 družici SJ-17 na dráhu s parametry 35824 x 222 km se sklonem 19,51°
http://space50.org/objekt.php?mot=2016-065A


xChaos - 4/7/2017 - 23:18

Nějaké teorie, co během toho startu vlastně selhalo...
https://forum.nasaspaceflight.com/index.php?topic=42798.200


PinkasJ - 5/7/2017 - 11:50

Podle průběhu letu, jak byl popsán v Kosmonautix.cz je možné, že selhal jeden motor centrálního stupně a ani zvýšený tah druhého motoru a prodloužení doby jeho činnosti ztrátu nemohlo nahradit, stupeň začal klesat a třetí stupeň asi již skončil činnost v hustých vrstvách.

Co se týče více motorů vs méně nebo jeden motor, toto dilema není jednoznačné. Více motorů umožňuje funkci engine-out, ale je tam n x větší počet propojování a spojek, n x větší pravděpodobnost selhání jednoho z motorů, což může vézt k poškození dalších. Rakety s jedním motorem v centrálním stupni mohou být i spolehlivější než s více motory – viz Atlas 5 a Ariane. Na druhou stranu s jedním motorem by bylo velmi těžké provézt přistání stupně a' la SpX, neboť jeho tah nelze dostatečně snížit. [Upraveno 05.7.2017 PinkasJ]


admin - 5/7/2017 - 13:38

Tady to bylo popsáno.

https://forum.nasaspaceflight.com/index.php?topic=42798.msg1697877#msg1697877

https://forum.nasaspaceflight.com/index.php?topic=42798.msg1697897#msg1697897


admin - 11/8/2017 - 16:33

Trochu starší, ale dostal jsem se k tomu až teď.

http://www.physics-astronomy.com/2016/04/blog-post.html

http://www.bbc.com/news/av/world-asia-36085659/china-s-plans-for-the-moon-mars-and-beyond

Aby to nakonec nebylo Musk vs. Čína.


admin - 16/9/2017 - 22:38


Tak schválně, co bylo okopírováno?

https://www.chinaspaceflight.com/satellite/Linkspace/Linkspace.html


fritz.lochmann - 17/9/2017 - 07:06

quote:

Tak schválně, co bylo okopírováno?

Vôbec nič, je to originál, pôvodný čínský patent. Ale predviedli to až vtedy keď to nechali Muskovi vyskúšať či to má šancu fungovať.


yamato - 17/9/2017 - 07:40

quote:
quote:

Tak schválně, co bylo okopírováno?

Vôbec nič, je to originál, pôvodný čínský patent. Ale predviedli to až vtedy keď to nechali Muskovi vyskúšať či to má šancu fungovať.


Keby si precitali kosmo.cz, tak by vedeli ze taketo veci su len PR a nemaju sancu nic zlacnit


Alchymista - 17/9/2017 - 17:00

Translator:

quote:
Shinkansen One Small Launch Vehicle (nová linka 1 / Xin Gan Xian 1)

Tlak čerpadla, otvorený kyslíkový kerozínový motor.

Celková dĺžka šípky: 20,1 metra
Odberná hmotnosť: 33 ton
Maximálny priemer: 1,8 metra
Výška stopy: 250-550 km
Užitočné zaťaženie: 150-200 kg
Spustenie ponuky: 30 miliónov jednorazových / 15 miliónov opakovaného použitia (RMB)
Zdá sa byť trochu primalá - len 150-200kg (pri 33 tonách štartovacej hmotnosti)
Ovšem pozor - cena je 30/15 milionov RMB (= čínsky juan), a teda 4,6/2,3 miliona $
A z toho vychádza cena 30000/15000 $ za kilogram na LEO - zadanlivo hodne, ale v skutočnosti v kategorii "malých nákladov" vôbec nie veľa

Edit: A napadá ma jedna vec - koľko tak môže vážiť prázdny prvý stupeň?
Pri predpoklade, že tvorí 80% hmotnosti celej rakety, tak okolo 27 ton plný a pri Ck~10 okolo 2,5-3 tony prázdny. To už kľudne zavesím pod vrtuľník Mi-8 a tradááá!

[Upraveno 17.9.2017 Alchymista]


admin - 18/9/2017 - 14:05

Tchien-čou 1 se po testech přečerpávání paliva odpoutala od Tchien-kung 2.



http://gbtimes.com/tianzhou-1-space-freighter-undocks-from-tiangong-2-after-completed-refuelling-tests


admin - 18/9/2017 - 15:29

quote:

Tak schválně, co bylo okopírováno?

https://www.chinaspaceflight.com/satellite/Linkspace/Linkspace.html


Tady v něčem čitelnějším.

http://www.spaceflightinsider.com/space-flight-news/footsteps-spacex-chinese-company-eyes-development-reusable-rocket/


admin - 18/9/2017 - 15:39

Něco málo o Link Space.


martinjediny - 19/9/2017 - 00:22

quote:
Něco málo o Link Space.
//www.youtube.com/watch?v=Tukt96Uwa1M


v EU neakceptovatelna bezpecnost zamestnancov...


admin - 19/9/2017 - 00:25

quote:
v EU neakceptovatelna bezpecnost zamestnancov...


Jo, taky jsem si říkal, že mají odvahu, chlapci.
Nejlepší je ten s noťasem kousek od plamene.


admin - 20/9/2017 - 12:46

V Číně teď probíhá mezinárdní fórum, kde probírají budoucnost kosmického výzkumu kolem Měsíce a dál. Mimo jiné chtějí vyslat sondu k Jupiteru a Uranu.

http://europe.chinadaily.com.cn/china/2017-09/20/content_32245076.htm


Alchymista - 20/9/2017 - 17:18

quote:
quote:
v EU neakceptovatelna bezpecnost zamestnancov...
Jo, taky jsem si říkal, že mají odvahu, chlapci.

Máte vôbec predstavu, aký vplyv vna kvalitu výroby danej súčiastky má už len plán na takéto video?


admin - 23/9/2017 - 02:12

Loď Tchien-čou 1 zanikla v atmosféře.

https://spaceflightnow.com/2017/09/22/chinas-tianzhou-1-supply-vehicle-re-enters-atmosphere/


admin - 23/9/2017 - 23:06

Čínští astronauti cvičili s evropskými. Spolupráce se očividně prohlubuje. Dočkáme se evropského astronauta na čínské lodi?


admin - 24/9/2017 - 01:11

V roce 2020 chce mít Čína DPZ družice s rozlišením 10cm.

https://pbs.twimg.com/media/DKZWcI4VYAECWm5.jpg


admin - 9/10/2017 - 22:11

Čínská raketa CZ-2D vynesla na oběžnou dráhu venezuelskou družici VRSS 2.

https://spaceflightnow.com/2017/10/09/china-successfully-launches-earth-imaging-satellite-for-venezuela/


xChaos - 9/10/2017 - 23:40

quote:
Mimo jiné chtějí vyslat sondu k Jupiteru a Uranu.


"China also has plans to send probes to Jupiter in 2036 and Uranus in 2046, he said."

No nevím. Vzhledem ke svému věku bych asi doufal v nějaký exponenciálnější vývoj....


NovýJiřík - 10/10/2017 - 09:44

Mimo jiné chtějí vyslat sondu k Jupiteru a Uranu.




"China also has plans to send probes to Jupiter in 2036 and Uranus in 2046, he said."
No nevím. Vzhledem ke svému věku bych asi doufal v nějaký exponenciálnější vývoj....

Souhlasím a přiznám se, že Číně moc nerozumím. Že kosmonautika přešlapuje v Rusku, dovedu pochopit, momentálně nemají peněz na rozdávání. Že stagnuje v Evropě, chápu taky; koneckonců přivandrovalci nás přicházejí tak draho, že na rozhazování nezbývá. Ale Čína? Která by si snad mohla celou Sluneční soustavu rovnou koupit? A plánovat přitom sondu (jednu sondu!) k Uranu až za 30 let?


novák - 10/10/2017 - 10:16

quote:
přiznám se, že Číně moc nerozumím. ...


Je přece samozřejmé, že Čína má jiné priority než jeden český kosmofanoušek, že základní vědecký výzkum je pro ně jen jednou z mnoha možností jak utrácet peníze a že průzkum planet je pro ně jen jeden z mnoha stovek oborů základního výzkumu. Nerozumím, co je na tom k nepochopení.


Spacedaniel - 2/11/2017 - 17:46

Probuzení Čínského miniraketoplánu
http://www.spacedaily.com/reports/Chinas_reusable_spacecraft_to_be_launched_in_2020_999.html


admin - 7/11/2017 - 01:33

Raketa Dlouhý pochod 3B vynesla 5.11. 2 družice systému Beidou.


admin - 7/11/2017 - 01:35

https://spaceflightnow.com/2017/11/05/china-returns-long-march-3b-rocket-to-service-after-june-failure/


Spacedaniel - 7/11/2017 - 11:07

Objevila se nová podoba koncepce Čínského raketoplánu.
https://www.nextbigfuture.com/2017/11/china-will-launch-a-reusable-spaceplane-in-2020.html
Vím, ano podobných návrhů zde bylo spousta a také hodně sobě podobných. Přesto bude asi pozorovat úsilí Číny se dostat na těchto strojích do vesmíru. Může to být také bez pochyb začátek něčeho velkého. Třeba i nedávno podepsaná spolupráce Ruské federace a Číny v oblasti výzkumu a vývoje v oblasti kosmonautiky a kosmických letů.


Spacedaniel - 7/11/2017 - 11:18

Tiangong-1., má jasný osud pádu na Zemský povrch.
https://gbtimes.com/european-space-agency-to-host-campaign-to-track-reentry-of-chinas-tiangong-1-space-lab
ESA bude bedlivě sledovat osud až do samotného konce


PinkasJ - 7/11/2017 - 12:00

https://www.nextbigfuture.com/2017/11/china-will-launch-a-reusable-spaceplane-in-2020.html

Jestli jsem to dobře pochopil, v první fázi bude mít prvý okřídlený stupeň raketové motory a druhý stupeň bude nenávratný. V druhé fázi bude i druhý stupeň okřídlený a návrataný s raketovými motory. V třetí fázi bude mít prvý stupeň již kombinované motory vzdušno reaktivní + raketové.
Tato koncepce – zvlášť třetí fáze- se mi moc líbí. Je to vlastně to, co kdysi navrhovala NASA pro vývoj STS, ale kvůli finančnícm úsporám se přešlo na bloky SRB, kolmý start a to nakonec vedlo k zastavení projektu. I když STS vykonal obrovský kus práce, bohužel kvůli své koncepci také vedl k značný lidským ztrátám a stal se příliš nákladným.
Držím Číňanům palce, aby tento podle mne nejlepší způsob dopravy lidí na LEO a zpět se osvědčil. Byla by to opravdová revoluce.


admin - 16/11/2017 - 17:36

14.11. v 19:35 SEČ (18:35 UTC) vynesla raketa Dlouhý pochod 4C meteo družici Fengyun 3D na polární dráhu.


https://spaceflightnow.com/2017/11/14/chinese-weather-satellite-launched-into-polar-orbit/


admin - 23/11/2017 - 13:07

21.11. vynesla raketa Dlouhý pochod 6 družice Jilin 1-04, Jilin 1-05 a Jilin 1-06 na polární dráhu.


https://spaceflightnow.com/2017/11/21/three-video-imaging-satellites-launched-from-china/


admin - 23/11/2017 - 13:13


admin - 28/11/2017 - 01:41

Raketa Dlouhý pochod 2C vynesla trojici experimentálních vojenských družic.

https://spaceflightnow.com/2017/11/26/three-chinese-military-surveillance-satellites-successfully-launched/


admin - 28/11/2017 - 13:15

Čína má velké ambice. Superraketu Dlouhý pochod 9, pilotované lety na Měsíc, těžba asteroidů, atd. atp.
Mimochodem, Musk má čas do roku 2035. Pak teprve asi bude čínská konkurence ve znovupoužitelných raketách.

http://www.chinadaily.com.cn/china/2017-11/17/content_34653486.htm


admin - 30/11/2017 - 17:45

To by chtělo komentář aktivního astrofyzika. Výsledky družice Wukong(DAMPE).

https://arxiv.org/pdf/1711.10981.pdf


admin - 3/12/2017 - 03:24

Dnes v 5:10 SEČ (4:10 UTC) by měla odstartovat raketa Dlouhý pochod 2D a vynést na oběžnou dráhu čínskou vojenskou družici řady YaoGan.


admin - 3/12/2017 - 13:07

Start se povedl

http://news.xinhuanet.com/english/2017-12/03/c_136796994.htm


admin - 3/12/2017 - 18:13

quote:
Dnes v 5:10 SEČ (4:10 UTC) by měla odstartovat raketa Dlouhý pochod 2D a vynést na oběžnou dráhu čínskou vojenskou družici řady YaoGan.




Družice byla pojmenována Yaogan Weixing-31 (Land Surveying Satellite -1 / LKW-1).

https://www.nasaspaceflight.com/2017/12/long-march-2d-lofts-latest-yaogan-weixing/


admin - 11/12/2017 - 13:59

Raketa Dlouhý pochod 3B vynesla 10.12. v 17:41 SEČ (16:41 UTC) na geostacionární dráhu první alžírskou družici Alcomsat-1(vyroben v Číně).

https://spaceflightnow.com/2017/12/10/chinese-rocket-launches-with-first-algerian-communications-satellite/


Alchymista - 11/12/2017 - 15:40

To "vyrobená v Číne" je podľa mňa podstatne dôležitejšia udalosť, ako "prvá alžírska družica". Znamená, že si číňania získavajú dôveru.


admin - 11/12/2017 - 21:15

quote:
To "vyrobená v Číne" je podľa mňa podstatne dôležitejšia udalosť, ako "prvá alžírska družica". Znamená, že si číňania získavajú dôveru.


Proto jsem to tam napsal.


Spacedaniel - 19/12/2017 - 00:02

Čínské ideové návrhy jak se zabydlet na Měsíci.
https://gbtimes.com/living-on-the-moon-a-chinese-conceptual-lunar-base


alamo - 19/12/2017 - 05:07

quote:
Čínské ideové návrhy jak se zabydlet na Měsíci.
https://gbtimes.com/living-on-the-moon-a-chinese-conceptual-lunar-base


Klišé..


Spacedaniel - 19/12/2017 - 10:31

Alama....Klišé..
:-)
co si představuješ pod svou definici klišé ? :-) Vždyt jde o ideový návrh, tedy vlastní představa o tom jak a co na Měsíci podnikat . V roce 57 po vypuštění Sputniku 1 , nebyl plán-představa vypustit na orbitu prvního člověka do vesmíru také ve své době klišé? Nebo představy letu do vesmíru a na Měsíc ?A co tak na Mars není to taky klišé :-)
Aj major TERASKY řekl Kefalínovi, povedztě Kefalín čo si přestavujete pod slovom absurdné?......:-)


Ervé - 20/12/2017 - 07:54

quote:
Alama....Klišé..
:-)
co si představuješ pod svou definici klišé ? :-) Vždyt jde o ideový návrh, tedy vlastní představa o tom jak a co na Měsíci podnikat . V roce 57 po vypuštění Sputniku 1 , nebyl plán-představa vypustit na orbitu prvního člověka do vesmíru také ve své době klišé? Nebo představy letu do vesmíru a na Měsíc ?A co tak na Mars není to taky klišé :-)
Aj major TERASKY řekl Kefalínovi, povedztě Kefalín čo si přestavujete pod slovom absurdné?......:-)



Na druhou stranu hab-modul na povrchu je nesmysl. Zakopat dva metry pod povrch a dva propojovací tunely - jedn normální, jeden nouzový. Taky skleník musí být jeden na povrchu a nejmíň jeden hluboko pod - pro srovnání. Pěstování jídla a chov vepřů pak rozhodně pod povrchem. No a při čínské pomalosti v pilotovaných letech (1 start za 3 roky) je to hooooodně vzdálená budoucnost. [Edited on 20.12.2017 Ervé]


Jaro - 23/12/2017 - 10:29

Aj tretí štart úspech

http://www.xinhuanet.com/english/2017-12/23/c_136847140.htm


admin - 23/12/2017 - 11:42

quote:
Aj tretí štart úspech

http://www.xinhuanet.com/english/2017-12/23/c_136847140.htm


Na 3 starty za den bych si lehce zvykl.


admin - 26/12/2017 - 22:48

23.12. odstartovala raketa Dlouhý pochod 2D a vynesla družici LKW-2 pro DPZ.

https://spaceflightnow.com/2017/12/23/land-imaging-craft-launched-for-chinese-military/


admin - 26/12/2017 - 22:52

25.12. odstartovala raketa Dlouhý pochod 2C se třemi družicemi Yaogan 30. Všechny jsou technologické demonstrátory.

http://spaceflight101.com/tag/yaogan-30/


admin - 3/1/2018 - 14:44

Musk by měl v kadenci přidat...

https://gbtimes.com/china-to-attempt-more-than-40-space-launches-in-2018-including-long-march-5-and-lunar-far-side-missions


yamato - 3/1/2018 - 17:40

quote:
Musk by měl v kadenci přidat...

https://gbtimes.com/china-to-attempt-more-than-40-space-launches-in-2018-including-long-march-5-and-lunar-far-side-missions


mne bude stacit ak im vyjde jedna misia. Hadajte ktora


admin - 8/1/2018 - 18:36

Zítra ve 4:20 SEČ (3:20 UTC) by měla odstartovat raketa Dlouhý pochod 2D s dvěma družicemi Superview 1 s pořadovým číslem 3 a 4.

Přenos asi nebude. Možná to pustí v TV.

http://english.cctv.com/live/


admin - 9/1/2018 - 08:07

Start proběhl o 3 minuty dříve.

https://www.nasaspaceflight.com/2018/01/long-march-2d-launches-superview-duo/


admin - 12/1/2018 - 20:55

Tak to je mazec.

https://www.space.com/39373-rocket-falls-from-sky-and-explodes-in-chinese-town.html


admin - 13/1/2018 - 23:09

12.1. v 0:18 SEČ (11.1. v 23:18 UTC) odstartoval Dlouhý pochod 3B s dvojicí družic systému Beidou 3 M7 a M8.

https://spaceflightnow.com/2018/01/13/chinese-navigation-network-expanded-with-pair-of-new-beidou-satellites/


admin - 13/1/2018 - 23:11


admin - 13/1/2018 - 23:24

13.1. v 8:10 SEČ (7:10 UTC) odstartovala raketa Dlouhý pochod 2D a vynesla družici LKW-3 pro DPZ a Saudisat 5B, taktéž pro DPZ a jako technologický demonstrátor.

https://www.nasaspaceflight.com/2018/01/long-march-2d-ludikancha-weixing-satellite-1/


admin - 19/1/2018 - 23:08

Raketa Dlouhý pochod 11 vynesla dnes 6 malých družic.

http://www.spaceflightinsider.com/organizations/china-national-space-administration/long-march-11-lifts-off-jiuquan-six-small-satellites/


admin - 25/1/2018 - 16:53

Raketa Dlouhý pochod 2C dnes ráno vynesla 3 družice řady Yaogan-30.

http://www.xinhuanet.com/english/2018-01/25/c_136924133.htm


pet.rok - 27/1/2018 - 18:47

Cinania to tento rok nejak rozbehli. Este nie je koniec januara a uz 5 startov.


admin - 1/2/2018 - 15:36

Zítra přibližně v 8:30 SEČ (7:30 UTC) by měl odstartovat Dlouhý pochod 2D s velmi zajímavou čínskoitalskou družicí CSES(Zhangheng 1) pro výzkum souvislostí elektromagnetických jevů v atmosféře a zemětřesení.

Kromě hlavního nákladu bude na palubě i několik nanodružic.

Přenos možná zde:

http://english.cctv.com/live/


admin - 9/2/2018 - 00:46

Čínský Grasshopper v akci.

https://twitter.com/Linkspace_China/status/958727954363703299


admin - 12/2/2018 - 22:33

Start se povedl.

https://spaceflightnow.com/2018/02/12/china-adds-two-more-satellites-to-home-grown-navigation-network/


admin - 5/3/2018 - 13:39

1,5 stupňová verze Dlouhý pochod 5B bude mít premiéru v létě 2019.

https://gbtimes.com/rocket-to-launch-chinese-space-station-modules-long-march-5b-to-have-first-flight-in-june-2019


admin - 5/3/2018 - 13:42

Základní modul Tchien-che pak bude vynesen až v roce 2020.

https://gbtimes.com/launch-of-first-chinese-space-station-module-delayed-to-2020


admin - 7/3/2018 - 00:21

Raketa Dlouhý pochod 2C by měla vynést pákistánskou družici PRSS-1. Podle některých zdrojů by to mohlo být už dnes.


admin - 8/3/2018 - 00:08

Starlink asi bude mít konkurenci. Čína chce mít vlastní systém sestávající z 300 družic.

https://www.teslarati.com/elon-musk-starlink-challenge-china-internet-satellites/


admin - 8/3/2018 - 12:02

Prototyp motoru s tahem 500 tun na kerolox by měli mít k dispozici už letos. Využije se na superraketě Dlouhý pochod 9.

http://www.globaltimes.cn/content/1091834.shtml


PinkasJ - 8/3/2018 - 14:22

To je zákonitost vývoje. Čína bude mít postupně více financí a více vědeckých a technických kádrů než kterákoliv jiná země světa. Jde jen v historii opakované střídání center světové moci.
Zajímalo by mne, zda nový 500 - tunový motor bude jednokomorový a zda bude s uzavřeným cyklem. V tom případě by asi předběhl i motor AR-1 připravovaný v Aerojet Rocketdyne.


admin - 9/3/2018 - 00:25

Chtěl jsem najít nějaké věrohodné číslo ročních výdajů na kosmonautiku v Číně, abych se podíval, jak je na tom čínská úspora z rozsahu v současnosti, ale nepodařilo se mi nic pořádného najít.


admin - 9/3/2018 - 14:01

V článku asi není nic zásadně nového, ale ty fotky jsou super. A ten animovaný gif. Odvážní kluci...

https://gbtimes.com/china-aims-to-ease-rocket-debris-dangers-with-reusable-launch-vehicles-and-sea-launches?cat=business


admin - 11/3/2018 - 16:57

Další test nové čínské lodi, u které se počítá i s přistáním na Měsíci, by měl proběhnout v roce 2019.

https://gbtimes.com/china-is-developing-a-new-crewed-spacecraft-for-moon-and-deep-space-missions


admin - 14/3/2018 - 13:15

Třetí start Dlouhého pochodu 5 by se měl uskutečnit v listopadu.

http://spacenews.com/chinas-long-march-5-heavy-lift-rocket-to-fly-again-around-november-in-crucial-test/


admin - 15/3/2018 - 10:11

Čína chce svůj vlastní raketoplán typu X-37B.

http://nationalinterest.org/blog/the-buzz/china-wants-its-own-version-the-x-37b-spaceplane-24891


PinkasJ - 15/3/2018 - 11:05

V článku se píše, že raketoplán má startovat z velkého vzdušného nosiče. Pokud vím, Čína koupila od Ukrajiny (nebo jednala o koupi) třetí exemplář letadla AN225, který byl mnoho roků v nedostavěném stavu. Je možné, že právě tento letoun použijí pro start raketoplánu jako to plánoval SSSR v projektu MAKS.


xChaos - 15/3/2018 - 23:05

Celkem zajímavý... Číňani kupují od Ukrajinců (Yuznoe) dokumentaci k původním motorům LK...
https://www.popularmechanics.com/space/moon-mars/a26975/china-soviet-lander-lk/


PinkasJ - 16/3/2018 - 13:29

Tento LK modul však nemůže sám přistát z LLO, protože hlavní část brzdění z LLO mu zajištoval Block D, který měl 3 funkce: Zbrzdění celku LOK+LK na LLO 110 km, potom na eliptickou dráhu s perilunar 15 km a pak hlavní část brzdění LK při přistání. LK se měl oddělit při rychlosti rychlost 100 m/s, 4 km nad povrchem a dobrzdit přistání. Block D měl spadnout asi 4 km od separace. Ovšem Číňané mají zřejmě zájem jen o motory LK.
http://www.astronautix.com/l/lk.html
[Upraveno 16.3.2018 PinkasJ]


xChaos - 16/3/2018 - 21:37

Ano, ale použít nějaký poslední stupeň rakety pro to hrubé zbrždění zřejmě není taková věda. Hypergolický motor s regulovatelným tahem je něco, co zřejmě pro běžné nosné rakety není moc potřeba (místo regulace se prostě jen změní čas hoření) a je možné, že to Čína prostě nevyvinula.

Ale jejich měsíční lander působil solidně a měl jsem za to, že vlastní potřebnou technologii otestovali právě na něm.. ale třeba to chtějí právě porovnat s něčím dalším... kdo ví.


admin - 18/3/2018 - 21:48

Včera v 8:10 SEČ (7:10 UTC) odstartovala raketa Dlouhý pochod D s vojenskou družicí LKW-4.

https://spaceflightnow.com/2018/03/18/fourth-satellite-in-new-chinese-reconnaissance-fleet-successfully-launched/


admin - 20/3/2018 - 16:54

Dlouhý pochod 11 by měl letos odstartovat 5x, z toho jednou z moře.

http://www.spacedaily.com/reports/China_plans_rocket_sea_launch_999.html


admin - 28/3/2018 - 10:42

Zítra přibližně v 19:50 SELČ(17:50 UTC) by měla odstartovat raketa Dlouhý pochod 3B s družicemi Beidou 3 s exempláři M5 a M6.


admin - 10/4/2018 - 23:00

Nosná raketa Dlouhý pochod 4C vynesl dnes 3 vojenské družice a technologický nanosatelit.

https://spaceflightnow.com/2018/04/10/chinese-long-march-4c-rocket-deploys-four-satellites-in-orbit/


admin - 12/4/2018 - 10:43

Protože to tu nikdo nehodil, tak pro úplnost: 31.3. byly vypuštěny 3 družice pro DPZ Gaofen.

https://spaceflightnow.com/2018/04/03/three-gaofen-earth-observation-satellites-launched-by-china/


admin - 19/4/2018 - 15:24

Experimentální čínská družice SJ-17 na GEO provádí řadu manévrů a dokonce se přiblížila k odsloužilé čínské GEO družici. Zřejmě tak zkoušení vojenské inspekční technologie.

https://breakingdefense.com/2018/04/china-satellite-sj-17-friendly-wanderer/


admin - 23/4/2018 - 14:13

Čína vybírá nových 18 kandidátů.

https://gbtimes.com/china-begins-selecting-new-group-of-18-astronauts-for-space-station-missions


admin - 26/4/2018 - 20:42

Dnes úspěšně odstartoval Dlouhý pochod 11 s pěticí družic systému Zhuhai-1. 1 video družice OVS-2 a 4 hyperspektrální družice OHS-2.

http://www.xinhuanet.com/english/2018-04/26/c_137138832.htm

https://www.nasaspaceflight.com/2018/04/long-march-11-launches-multiple-satellites/




admin - 26/4/2018 - 23:19

Do roku 2021 hodlá Čína vypustit 6 vědeckých družic.

http://www.spacetechasia.com/china-to-launch-at-least-6-scientific-spacecraft-by-2021


admin - 30/4/2018 - 14:28

Landspace chce mít v roce 2020 svůj metan-lox motor.

https://gbtimes.com/private-chinese-space-launch-company-landspace-targets-2020-debut-of-methane-liquid-oxygen-rocket


admin - 1/5/2018 - 00:04

O víkendu Link Space ukázali pár dalších vizualizací.






admin - 1/5/2018 - 20:41

Znovupoužitelný Dlouhý pochod 8.

http://spacenews.com/china-to-test-rocket-reusability-with-planned-long-march-8-launcher/


admin - 1/5/2018 - 22:48

Zítra by měla odstartovat raketa Dlouhý pochod 4C s družicí Gaofen 5 pro DPZ.



admin - 2/5/2018 - 21:34

Myslím, že něco prosáklo už dříve a že jsem tu něco dával.

2020 Mars, lander, rover
2022 asteroid
2028 Mars, vzorek na Zem
2029 Jupiter


http://www.spacedaily.com/reports/China_outlines_roadmap_for_deep_space_exploration_999.html


admin - 2/5/2018 - 23:20

Deimos 2 tak trochu "šmíroval" přípravy na start Gaofen 5.


admin - 3/5/2018 - 17:01

V 18:06 SELČ (16:06 UTC) by měl odstartovat Dlouhý pochod 3B/E s telco družicí APStar-6C.


admin - 3/5/2018 - 22:38

Start byl podle všeho úspěšný.





admin - 4/5/2018 - 11:49

Ještě článek z NSF ke startu:

https://www.nasaspaceflight.com/2018/05/long-march-3b-launches-apstar-6c/


admin - 7/5/2018 - 13:01

Trosky po poslední startu.

https://twitter.com/twitter/statuses/993364755200008196


admin - 7/5/2018 - 23:10

Zítra ve cca 20:20 SELČ (18:20 UTC) by měl odstartovat nosič Dlouhý pochod 4C s družicí Gaofen 5 pro DPZ.

http://space.skyrocket.de/doc_sdat/gf-5.htm


admin - 8/5/2018 - 22:47

Gaofen 5 odstartoval.

https://www.nasaspaceflight.com/2018/05/long-march-4c-lofts-gaofen-5/


admin - 18/5/2018 - 16:05

V Číně není jen OneSpace. Je tam celá řada soukromých firem, které chtějí napodobit SpaceX. Myslím, že brzy zažijeme zajímavé časy(v nečínském významu ).

http://www.spacedaily.com/reports/China_Focus_Sunrise_for_Chinas_commercial_space_industry_999.html


admin - 20/5/2018 - 16:03

Dnes někdy kolem 23:25 SELČ (21:25 UTC) by měla odstartovat raketa Dlouhý pochod 4C s družicí Chang'e 4 relay.


admin - 20/5/2018 - 23:27

Zajímavý online přenos.

https://www.yizhibo.com/l/gFg-lYQyXLtpJFYS.html


admin - 20/5/2018 - 23:32

Tak sonda odstartovala. Alespoň to šlo vidět.


admin - 20/5/2018 - 23:37

Článek ke startu. IMHO bude ještě upravovaný, byl předpřipraven...

https://www.nasaspaceflight.com/2018/05/queqiao-relay-satellite-launched-change-4-lunar-mission/


admin - 22/5/2018 - 09:05

Nedělní bombardování Číny.

https://twitter.com/AJ_FI/status/998489166135644161


yamato - 22/5/2018 - 09:45

sorry, no reuse this time


admin - 3/6/2018 - 23:34

Včera vypustila raketa Dlouhý pochod 2D družici pro dálkový průzkum Země Gaofen 6.

https://www.nasaspaceflight.com/2018/06/long-march-2d-lofts-gaofen-6/


admin - 4/6/2018 - 14:03

Spolupráce je super. Malinko trapné IMHO je, že Evropa nebyla schopna sama vypustit svého astronauta.
Co by mě zajímalo je to, jestli se Evropani budou učit čínsky.

https://gbtimes.com/why-china-is-opening-its-space-station-to-international-partners


Ervé - 6/6/2018 - 07:44

quote:
Spolupráce je super. Malinko trapné IMHO je, že Evropa nebyla schopna sama vypustit svého astronauta.
Co by mě zajímalo je to, jestli se Evropani budou učit čínsky.

https://gbtimes.com/why-china-is-opening-its-space-station-to-international-partners


Řekl bych, že jednou z podmínek účasti ESA bude kompletní využití angličtiny - od výcviku přes let, obsluhu všech systémů a přístrojů až po přistání.


admin - 6/6/2018 - 10:50

Včera odstartovala meteo družice Fengyun 2H na raketě Long March 3A.

http://www.spacetechasia.com/china-launches-fengyun-2h-meteorological-satellite-to-serve-belt-road-countries/


admin - 28/6/2018 - 23:01

Včera vynesla raketa Dlouhý pochod 2C dvě družice, technologické demonstrátory.


http://www.spaceflightinsider.com/organizations/china-national-space-administration/china-launches-technology-demonstration-satellites-atop-long-march-2c/


xChaos - 29/6/2018 - 13:36

quote:

Co by mě zajímalo je to, jestli se Evropani budou učit čínsky.


No to třeba já osobně zjistím už za měsíc :-) Jedu do Číny na kole.

Zatím mi to tak strašný nepřijde, má to určitou logiku...


admin - 9/7/2018 - 14:39

quote:
quote:

Co by mě zajímalo je to, jestli se Evropani budou učit čínsky.


No to třeba já osobně zjistím už za měsíc :-) Jedu do Číny na kole.

Zatím mi to tak strašný nepřijde, má to určitou logiku...


Já to myslel jako vtip. Předpokládám, že Číňani budou rozumní a nebudou prosazovat standardní čínštinu.


HonzaB - 9/7/2018 - 15:36

quote:
quote:
quote:

Co by mě zajímalo je to, jestli se Evropani budou učit čínsky.


No to třeba já osobně zjistím už za měsíc :-) Jedu do Číny na kole.

Zatím mi to tak strašný nepřijde, má to určitou logiku...


Já to myslel jako vtip. Předpokládám, že Číňani budou rozumní a nebudou prosazovat standardní čínštinu.

Není moc fotek vnitřku čínských lodí. Nicméně na těch fotkách co znám jsou nápisy obecně jen čínsky. U důležitých věcí (např.: vnější nouzové otevírání návratové kapsle) jsou nápisy čínsky následované anglickou verzí.


admin - 10/7/2018 - 10:01

quote:
Raketa Dlouhý pochod 2C by měla vynést pákistánskou družici PRSS-1. Podle některých zdrojů by to mohlo být už dnes.


Tak nakonec až včera nad ránem.

http://www.spacetechasia.com/china-successfully-launches-two-satellites-for-pakistan-prss-1-paktes-1a/


admin - 10/7/2018 - 10:08

Včera taky odstartovala raketa Dlouhý pochod 3A s družicí Beidou.

http://www.ecns.cn/news/sci-tech/2018-07-10/detail-ifyvvuhv1812939.shtml


Lusyen - 12/7/2018 - 08:45

online prenosov so skandujúcimi kosmofandami asi z číny časom možno tiež dočkáme, (ak Boh dá), ale hlavne že lietajú a že vieme aspoň o tom čo kde kedy letelo, proste, že sú ochotní sa nám pochváliť


admin - 29/7/2018 - 23:42

Dnes vynesla raketa Dlouhý pochod 3B dvojici družic systému Beidou.

https://www.astrowatch.net/2018/07/long-march-3b-with-beidou-3-satellite.html


admin - 31/7/2018 - 11:17

Raketa Dlouhý pochod 4B vynesla dnes družici pro dálkový průzkum Země Gaofen 11.

http://www.xinhuanet.com/english/2018-07/31/c_137359033.htm


MiraH - 19/8/2018 - 14:29

Jestli to tady už bylo, tak se omlouvám.



https://gbtimes.com/spent-rocket-stage-falls-on-town-after-chinese-satellite-launch?cat=chinas-space-program


MiraH - 19/8/2018 - 14:34

quote:
quote:
quote:
quote:

Co by mě zajímalo je to, jestli se Evropani budou učit čínsky.


No to třeba já osobně zjistím už za měsíc :-) Jedu do Číny na kole.

Zatím mi to tak strašný nepřijde, má to určitou logiku...


Já to myslel jako vtip. Předpokládám, že Číňani budou rozumní a nebudou prosazovat standardní čínštinu.

Není moc fotek vnitřku čínských lodí. Nicméně na těch fotkách co znám jsou nápisy obecně jen čínsky. U důležitých věcí (např.: vnější nouzové otevírání návratové kapsle) jsou nápisy čínsky následované anglickou verzí.


Není tajemstvím, že (Samantha Cristoforetti) již roky usilovně studuje čínský jazyk a po své první vesmírné misi se pravidelně zúčastňuje společných výcviků s čínskými astronauty. Může se tedy stát, že Samantha získá některé ze vzácných nej nebo poprvé na plánované čínské vesmírné stanici.

Citace z článku "TOP5: Ženy v kosmu" na webu Kosmonautix.cz: http://www.kosmonautix.cz/2018/08/top5-zeny-v-kosmu/


admin - 24/8/2018 - 23:35

Zítra kolem 1:45 SELČ (23:45 UTC dnes) by měla odstartovat raketa Dlouhý pochod 3B s dvojicí navigačních družic systému BeiDou, Beidou-3 M11 & Beidou-3 M12.


admin - 7/9/2018 - 08:01

Čína vypustila oceánografickou družici Haiyang-1 nosičem Dlouhý pochod 2C.


https://www.nasaspaceflight.com/2018/09/haiyang-1-launched-by-chinas-long-march-2c/


Ervé - 7/9/2018 - 11:39

Co dělá Tiangong 2?
Po odpojení Tianzhou-1 jsem čekal na další pilotovanou výpravu a ono nic. Podle wikiny se další pilotovaný let k TG-2 nechystá. Další let až 2020? To je hrozné plýtvání zkušenostmi a zdroji. Číňané jsou opravdu pomalí. [Edited on 07.9.2018 Ervé]


admin - 15/9/2018 - 00:24

Číňané se pokoušejí o kontrolovaný návrat aerodynamického krytu.


https://gbtimes.com/chinas-latest-satellite-launch-used-a-parafoil-to-limit-damage-downrange


admin - 19/9/2018 - 15:40

Za necelou půlhodinu by raketa Dlouhý pochod 3B měla odstartovata vynést na oběžnou dráhu družice Beidou-3 M13 a M14.


admin - 19/9/2018 - 16:41

Buď jde vývoj nadmíru dobře, nebo přidali v úsilí, ale start Dlouhého pochodu 9, superrakety, by se měl odehrát už v roce 2028. Má mít nosnost 140 tun.

https://gbtimes.com/china-aims-to-launch-a-rocket-larger-than-nasas-sls-in-2028


Alex - 19/9/2018 - 17:55

quote:
Buď jde vývoj nadmíru dobře, nebo přidali v úsilí, ale start Dlouhého pochodu 9, superrakety, by se měl odehrát už v roce 2028. Má mít nosnost 140 tun.



V tom období už bude cca 4 rakiet s nosnosťou cca 120-140 ton. Preboha živého, čo budú vynášať? - budú mať vôbec uplatnenie? A koľko štartov urobia ročne?


admin - 19/9/2018 - 21:38

quote:
Za necelou půlhodinu by raketa Dlouhý pochod 3B měla odstartovata vynést na oběžnou dráhu družice Beidou-3 M13 a M14.





Start byl úspěšný.

https://gbtimes.com/china-lofts-pair-of-beidou-navigation-satellites-with-25th-space-launch-of-2018


admin - 19/9/2018 - 22:15


JiříHošek - 20/9/2018 - 13:20

quote:
quote:
Buď jde vývoj nadmíru dobře, nebo přidali v úsilí, ale start Dlouhého pochodu 9, superrakety, by se měl odehrát už v roce 2028. Má mít nosnost 140 tun.

https://gbtimes.com/china-aims-to-launch-a-rocket-larger-than-nasas-sls-in-2028


V tom období už bude cca 4 rakiet s nosnosťou cca 120-140 ton. Preboha živého, čo budú vynášať? - budú mať vôbec uplatnenie? A koľko štartov urobia ročne?

Odpovědi na všechny tyto otázky jsou v článku.


admin - 20/9/2018 - 14:56

Vše o posledním startu a řada dalších informací o Beidou.

https://www.nasaspaceflight.com/2018/09/chinese-launch-beidou-3m-pair-1314/


admin - 24/9/2018 - 11:08

Asi i Čína zkouší "inspekční" družice("orbital debris monitoring"). Těžko s jistotou říct, pokud to nepotvrdí. Nicméně článek mi připomenul, že u vojenských družic obecně dost mlží a DPZ družice pro sledování úrody sledujíc spíše tanky.
Mám pocit, že na to tu upozorňoval svého času i Tonda Vítek.

https://www.seradata.com/analysis-what-exactly-is-shijian-17-upto/


admin - 27/9/2018 - 12:12

Nedaří se mi najít hmotnost stupně Yuanzheng-1. Nenarazili jste někdo na ni?


admin - 28/9/2018 - 20:38

Zítra, pravděpodobně někdy ráno, by měla odstartovat raketa Kuaizhou 1A vynést prototyp komerční družice pro DPZ Centispace-1.


admin - 30/9/2018 - 18:04

quote:
Zítra, pravděpodobně někdy ráno, by měla odstartovat raketa Kuaizhou 1A vynést prototyp komerční družice pro DPZ Centispace-1.




admin - 30/9/2018 - 18:14

Článek ke startu

https://www.nasaspaceflight.com/2018/09/china-launches-kuaizhou-1a-centispace-1-s1-mission/

Fotky a další videa

https://forum.nasaspaceflight.com/index.php?topic=46125.msg1862077#msg1862077


admin - 9/10/2018 - 08:08

3 zřejmě vojenské průzkumné družice Yaogan 32 byly vyneseny raketou Dlouhý pochod 2C.


xChaos - 15/10/2018 - 17:09

Podle mě teda ten zmenšený model otestovali při zkušebním letu Long March 5, ne 7 (ale možná se pletu). Každopádně test modelu finální velikosti je zajímavá novinka. Čína podle mě fakt má zdroje pokusit se být první zpátky na Měsíci jen tak, z čistě propagandistických důvodů...

China to launch unmanned test flight of next-generation crewed spacecraft in 2019 - SpaceNews.com
https://spacenews.com/china-to-launch-unmanned-test-flight-of-next-generation-crewed-spacecraft-in-2019/


xChaos - 15/10/2018 - 17:11

Jinak dneska letěla další družice systému Beidou z Xichangu. Odhozené stupně naštěstí nikomu nespadly přímo na hlavu. Objevily se zprávy, že by měly být stupně kvůli snížení rizika příští rok vybaveny padáky.


admin - 15/10/2018 - 18:51

A kdy že to poletí Federace?


JiříHošek - 15/10/2018 - 20:01

quote:
Podle mě teda ten zmenšený model otestovali při zkušebním letu Long March 5, ne 7 (ale možná se pletu).
CZ-7
https://space.skyrocket.de/doc_sdat/dffc.htm


Toto téma přichází z:
http://www.kosmo.cz

Url tohoto webu:
http://www.kosmo.cz/modules.php?op=modload&name=XForum&file=print&fid=3&tid=607