Témata: Asteroidy, Komety a jiný vesmírný bordel

Michal Pavelka - 19/8/2005 - 17:02

Omlouvám se za založení tohoto tématu ,ale mohl by se někdo povaný vyjádřit k tomuto článku: http://www.blesk.cz/Clanek54160.htm

Já vím, je to Blesk, ale stejně mě to zajímá.


leemer - 19/8/2005 - 17:20

tak na ten clanek z Blesku rychle zapomen a radsi zapomen i internetovou adresu blesk.cz )))

Prece jenom odbornejsi a fundovanejsi pohled na tuto situaci ti muze poskytnout clanek jednoho meho kolegy ze vsetinske hvezdarny:

Dne 13. dubna 2029 budou moci astronomové pozorovat zajímavý úkaz. Dosud nejtěsnější průlet planetky kolem Země. Těleso s označením 2004 MN4 proletí ve vzdálenosti pouhých 36 350 kilometrů od středu Země (= 5,7 poloměrů Země). I přes relativně malou vzdálenost od povrchu (30 000 km) je srážka se Zemí takřka vyloučena a tak si jej astronomové budou moci prohlédnou pěkně z blízka. Planetka o velikosti přibližně 320 metrů bude mít v době maximálního přiblížení jasnost 3,3 mag. a po obloze se bude pohybovat rychlostí 42 stupňů za hodinu, napříč souhvězdím Raka. Srovnatelné přiblížení se statisticky odehraje asi jednou za 1 300 let, takže pokud bude jasno, máme se na co těšit.

Dnes již o tomto tělesu sluneční soustavy máme relativně hodně informací a jeho dráhu známe velmi přesně. Nebylo tomu tak však vždy. Asteroid 2004 MN4 objevili Roy Tucker, David Tholen a Fabrizio Bernardi 19. června 2004 v rámci projektu UHAS (University of Hawaii Asteroid Survey) na observatoři Kitt Peak v Arizoně a již krátce po objevu si vyžádal zvláštní pozornost vědců.

Z prvních propočtů dráhy se ukázalo, že se jedná o blízkozemní asteroid typu Aten o velikosti cca 400 metrů a v roce 2029 proletí kolem Země ve vzdálenosti okolo 780 000 km, což je přibližně dvojnásobek vzdálenosti Země – Měsíc. V této vzdálenosti proletí těleso o stejné velikosti průměrně jednou za 5 let. Dle Turínské stupnice byl asteroid 2004 MN4 klasifikován stupněm 2 („Poněkud blízké, ale ne neobvyklé setkání. Kolize je velmi nepravděpodobná“). Na základě dalších pozorování zveřejněných 24. prosince 2004 vzrostla pravděpodobnost srážky se Zemí na hodnotu 1:60, což procentuálně řečeno je 1,6%. Na deseti stupňové turínské stupnici se tak asteroid posunul na stupeň 4 („Blízké setkání, s 1% nebo větší možností kolize schopné napáchat lokální škody“). S přibývajícími daty tato pravděpodobnost ještě vzrostla, a to na hodnotu 2,7%, to je poměr 1:37. Taková situace zde dosud nebyla, ale pravděpodobnost, že s přibývajícími daty bude toto nebezpečí vyloučeno, byla stále téměř 98%.

Na základě těchto informací se velké množství vědců začalo zabývat hledáním předobjevových dat tělesa 2004 MN4. Jejich úsilí bylo odměněno již 27. prosince 2004, když Anne S. Descour a Jeffrey A. Larsen našli snímky, které pořídila 15. března 2004 Arianna E. Gleason z projektu Spacewatch v Arizoně. Pravděpodobnost srážky se tak snížila až na hodnotu 0,0038%, tj. poměr 1:26 000 a nebezpečí dopadu tak mohlo byt téměř stoprocentně vyloučeno. Z důvodu velkého zájmu o toto těleso se mu také dostalo té „cti“, že jej sledovali i vědci z obřího rádioteleskopu Arecibo v Puerto Ricu. Tato pozorování proběhla 27., 29. a 30. ledna 2005 a velmi přispěla ke zpřesnění dosavadních výpočtů dráhy této planetky. Vzdálenost průletu tělesa kolem Země byla stanovena na již zmiňovaných 5,7 zemských poloměrů a na základě nových měření albeda vědci z MIT (Massachusetts Institute of Technology) odhadli jeho velikost na 320 metrů.

Za přispění velkého množství odborníků dnes máme dostatek informací k tomu, abychom mohli s jistou říci, že ke kolizi s asteroidem 2004 MN4 v roce 2029 nedojde. Máme se však na co těšit. Takto těsný průlet kolem Země bude pro astronomy unikátní a velice zajímavý. Během přiblížení by se, i přes relativně velkou rychlost pohybu, mělo podařit dostatečně určit jeho tvar a bezpochyby velmi zajímavé bude pro vědce také sledovat působení zemské gravitace na toto těleso, jehož dráha bude do jisté míry pozměněna.

zdroj: NASA - Near Earth Object Program


avitek - 20/8/2005 - 08:08

Jinak tento asteroid 2004 MN4 jednak dostal definitivní katalogové číslo (99942) a na návrh objevitelů dostal i jméno Apophis po egyptském bodu temnot. Srážka v roce 2029 je dnes zcela vyloučena, ale existuje nezanedbatelná pravděpodobnost možné srážky se Zemí v roce 2036.

Dal jsem na českou Wikipedii (pro ty, co ji neznají, tak je to otevřená encyklopedie, URL http://cs.wikipedia.org ) heslo o této planetce, kde jsou jednak údaje o ní i o celé historii ale také nejnovější informace (aktualizovanáno tento týden o výsledky z mezinárodní konference o planetkách a kometaách v Brazílii), jednak odkazy na odborné stránky.

Do vyhledávacího okénka na hlavní stránce Wikipedie napište "Apophis (planetka)" (bez úvozovek) a klikněte na tlačítko "Jít na".


Li-sung - 20/8/2005 - 10:31

přímý odkaz: http://cs.wikipedia.org/wiki/Apophis_%28planetka%29


Michal Pavelka - 20/8/2005 - 11:56

Děkuji že jste mi to zcela objasnili


Michal Pavelka - 20/8/2005 - 12:02

Napadla mě ještě jedna otázka. Můžeme se během cca 2 let těšit na podobnou kometu či asteroid jako byla "Hejliova kometa?" (omluvte mě, ale newím jak se to píše)


bejcek - 20/8/2005 - 15:05

Těšit se můžeme, ale musí to být kometa nebo asteroida o které nevíme. Co mají přijít budou slaboučké. Něco jako náhle přišly komety Halle-Bopp nebo Hyakutake koncem minulého století.
Kometa Halleyova se vrátí až v roce 2061. Je pojmenována po anglickém astronomovi Edmondu Halleyovi (1656-1742), který jako první dokázal, že některé komety obíhají Slunce po uzavřených drahách ( jako planety). Návrat komety předpověděl, ale návratu v roce 1758 se už nedočkal.


ales - 20/8/2005 - 16:30

V souvislosti s názvem tohoto tématu mi připadá zajímavé, že "ESA otevře projekt na problematiku blízkých kosmických objektů" (viz. např. http://www.czechspace.cz/CKK/esa/neo.htm ). Osobně si myslím, že přesně takovéto projekty jsou vhodné pro ESA a další kosmické agentury (financované převážně ze státních peněz). Jen tak dál.


Véna - 22/8/2005 - 12:26

2029, to je dost času připravit speciálního robota, který by přistál na tomto objektu a vozil se s ním a předával data ... neplánuje se něco podobného?


Ervé - 22/8/2005 - 14:14

Naštěstí jsme schopni takhle velký asteroid vychýlit z dráhy pomocí jaderné hlavice - co byste řekli na to, kdyby to NASA zkusila, aby získala dostatek údajů pro případný "ostrý" zásah ? Jsou nějaké politické překážky, které by se nedali vyřešit ? Osobně si myslím, že je to potřeba vyzkoušet, až zjistíme, že do nás za měsíc něco praští, nebude už moc času na zkoušení a vyhodnocování výsledků.


avitek - 22/8/2005 - 21:31

quote:
2029, to je dost času připravit speciálního robota, který by přistál na tomto objektu a vozil se s ním a předával data ... neplánuje se něco podobného?


Cituji, co jsem napsal do Wikipedie:

Proto bývalý americký astronaut Russell Schweickart navrhl [ viz http://impact.arc.nasa.gov/news_detail.cfm?ID=161 ] v červenci 2005 organizaci NASA, aby v roce 2013 (to bude další přiblížení k Zemi, dodatečná poznámka AV) vysadila na povrchu tohoto tělesa radarový odpovídač, případně doplněný dalšími vědeckými přístroji (poznámka, aby se přesněji vědělo, jak proletí v roce 2029). Dlouhodobé radiolokační sledování objektu by pak umožnilo o několik řádů zvýšit přesnost výpočtu jeho dráhy meziplanetárním prostorem. Na konferenci Asteroids/Comets/Meteors 2005, konané v srpnu 2005 v Brazílii, byl tento projekt podpořen, s tím, že by bylo vhodné doplnit sondu seismometry zejména pro měření efektů slapových sil během blízkého průletu.



random - 22/8/2005 - 23:33

quote:
Naštěstí jsme schopni takhle velký asteroid vychýlit z dráhy pomocí jaderné hlavice - co byste řekli na to, kdyby to NASA zkusila, aby získala dostatek údajů pro případný "ostrý" zásah ? Jsou nějaké politické překážky, které by se nedali vyřešit ? Osobně si myslím, že je to potřeba vyzkoušet, až zjistíme, že do nás za měsíc něco praští, nebude už moc času na zkoušení a vyhodnocování výsledků.

Podla medzinarodnych dohovorov je zakazane pouzivat vo vesmire jadrove hlavice ... a aj keby bola udelena vynimka bolo by nutne vyslat na tuto planetku niekolko 100kt termonuklearnu bombu... neviem ci by nieco taketo zvladol dnes bezny nosic ... mozno jedine Titan4B Centaur .. ale ten je uz iba posledny kus ... este by to zvladli snad rakety Delta4H alebo proton ... Energia a Saturn su uz davno zastavene... problem je tu stretavacia rychlost asteroidu so zemou ... z obeznej drahy zeme to velmi nieje mozne lebo je potrebne sa dostat nad povr v spravnoom smere a v spravnej vzdialenosti ... to moze robit z obeznej drahy problem ... priama draha si ale vyzaduje sinejsi nosic ktory nieje ... realnos myslienky ze sa asteroidy budu ostrelovat jadrovkami je takmer nulova ... je mi luto.


Ervé - 23/8/2005 - 07:20

Tak tomu nevěřím, 220 kt hlavice z Tomahawku váží 123 kg, 500 kt termojaderná na Polarisu vážila 240 kg. Manévrovací systém hlavice můžete převzít z raket protiraketové obrany, jednoduchý řídící systém taktéž, může to být povelový. Takže obyčejná Delta 79xx se stupněm Star 48B je schopna takovou hlavici vypustit - k výbuchu může dojít i na střetném kurzu - musí být jen správně načasován, aby maximální intenzity dosáhl v okamžiku těsně před kontaktem s povrchem. Proto bych byl pro zkoušku - je nutné zjistit jestli to bude fungovat nebo ne a jaký účinek bude mít na dráhu. Samotná hlavice by mohla mít nouzový záchranný systém pro případ selhání rakety - stačil by jen radiomaják, titanové pouzdro a úprava systému destrukce rakety, aby při selhání nedošlo ke zničení horního stupně a družice. Smlouvy jsou pěkná věc, ale pokud by hrozil střet, nikoho cár papíru nezajímá, takže po dohodě velmocí by mohla být smlouva upravena.


bejcek - 23/8/2005 - 09:35

Zdravím diskutující, potvrzuji to co napsal Toník Vítek o konferenci v Brazilii.
Kolega Miroslav Brož z hvězdárny Hradec Králové byl jejím aktivním účastníkem.
Šlo o IAU Symposion No.229 Asteroids, Comets,Meteors. August 7-12.2005, Rio de Janeiro, Brazil.
Pánové D.Durda, R. Schweickart(astronaut),C. Chapman, P. Hut, E.T.Lu(astronaut) předložili návrh : A Spacecraft Mission to Near-Earth Asteroid 2004 MN4: Call to Action.
Jsou z těchto institucí:
Southwest Research Institute, B612 Foundation, Instituce for Advanced Study, NASA Johnson Space Center.

Píše se tam o přiblížení asteroidy 2029 o dalším návratu v roce 2036. O tom , že ten první průlet s ní "zacvičí" (gravitace Země)a tak v roce asi 2036 by mohla "bouchnout" do nás. A také o tom, uskutečnit tu misi hodně brzo, abychom znali trajektorii asteroidy přesně a mohlo se s tím něco dělat. Píše se tam o efektu klíčové dírky (na počátku stačí malá změna parametrů, později je to mnohem těžší).

Další referát měl S. Chesley z JPL/Caltech:
Orbit Estimation and Potentional Impact Detection for Near- Earth Asteroids:
Píše tam opět o asteroidu 2004 MN4, o tom jak výborné bude využít jeho průletu pro jeho sledování a o možném impaktu (do Země) v letech následujících. Také o tom jak se tím zpřesní naše znalosti Yarkovského efektu - výchýlení asteroidy tlakem záření či změnou odrazivosti jejího povrchu, atp.

V Abstraktech symposia se to dá najít na:
http://www.on.br/acm2005/abstract.html

O Yarkovského efektu se můžete dočíst na:
http://sirrah.troja.mff.cuni.cz/~mira/astropis/astropis.html

Pánové nemusí se na to hned hrubě jadernou náloží, ta potvora roznáší radioaktivitu a zamoří vám tu asteridu a rozbije-li se na kousky (ta asteroida)pak vám některé kousky mohou na zem dopadnout- jsou radiaktivní! A další problém je tu.
Doufejme, že to dobře dopadne (ne na Zem)


nolanus - 24/8/2005 - 04:16

Zkousel sem trochu pocitat - opravdu jen zkousel, neb tam mam plno nejasnosti a ne uplne znamych, nicmene, doufam, ze mi to tak bude aspon radove:

Prepokladam /odhaduju/, ze pri vybuchu jaderne pumy se uvolni energie radove aspon petajoule az stovky petajoule, pri hmotnosti asteroidu radove miliardy /az desitky miliard/ tun mi vychazi, ze vybuch v bezprostredni blizkosti /pricemz musime pocitat s tim, ze asi jen relativne mala cast energie neprijde pro nase ucely vnivec/ by asteroid mel zpomalit ci urychlit radove o metry za sekundu. Zmena rychlosti o 1 m za sekundu pak za jeden rok da zmenu polohy v danem okamzku prbilizne
30 000 km, coz by podle meho melo na zachranu celkem bohate stacit /ovsem jak s tim muze dal zahejbat gravitace, uz si odhadovat netroufam/.

Podle meho neni nutne asteroid hned nicit, staci nechat bombu vybuchnout v bezprostredni blizkosti a nechat pusobit tlak vybuchu. Samozrejme, pokud naloz znasobime, nebo jich pouzijeme vic, efekt muzem libovolne zvetsovat.


Ervé - 24/8/2005 - 07:17

Na zjištění, jak vlastně bude atomový výbuch působit - do jaké míry dojde ke změně dráhy, jak moc se na tom bude podílet vyvržený materiál asteroidu, jestli účinek nesníží rotace asteroidu atd. by bylo potřeba udělat skutečný test - právě na menším šutru a s malou, třeba jen 5 kt nebo i menší hlavicí. A radiace ? Ve vesmíru je radioaktivní záření běžné, nějaký malý výbuch se v podstatě neprojeví a po jediném roce bude radiace na téměř stejné úrovni jako předtím.


avitek - 24/8/2005 - 08:03

Budete se divit, ale podle výpočtů, předložených v Brazílii, na to žádná atomovka potřeba nebude. Rozměry "klíčové dírky", tj. oblasti, jejíž průlet v roce 2029 by vedl k impaktu se Zemi v roce 2036, jsou asi 600 metrů. Stačí se vyhnout této klíčové dírce a vše je OK.

Bylo spočítáno, že impaktor srovnatelně velký s Deep Impact, tedy o celkové hmotnosti kolem 1000 kg, by při nárazu v roce 2024 způsobil změnu vektoru rychlosti Apophisu o 0,1 mm/s, což by mělo za následek posunutí bodu průletu kolem Země v roce 2029 o 25 kilometrů, tedy bohatě dost na to, aby se planetka vyhnula "klíčové dírce". Podrobnosti o tom psal Miloš Tichý z Kletě (který byl také v Brazílii) na

http://www.planetky.cz/article.php3?sid=145&mode=thread&order=0

BTW, kontaktoval mě Karel Pacner, který měl o této planetce zprávy ala Radio Jerevan, tak jsem mu dal rozumné podklady a asi z toho udělá článek do sobotní MF Dnes.


Ervé - 24/8/2005 - 09:58

Tomu se nedivím, problémem je, je Apophis není nijak velký a zjistili jsme ho brzo. Pokud by ke zjištění došlo krátce před dopadem nebo byl asteroid velký, nic jiného naž atomovka by nám nezbylo.


Michal Pavelka - 20/9/2005 - 16:52

Mám 2 otázky. Existuje někdo kdo monitoruje to co se na naší oběžné dráze pohybuje? Např.: zbytky po startu apod.
Nechystá se někdo OD (oběžnou dráhu) vyčistit?


Jirka - 20/9/2005 - 17:02

Myslim ze US air force, nebo nejaka jejich agentura to monitoruje a na webu jsou online updaty, jmeno z hlavy neznam.
Me by ale zajimalo jestli existuje i nejaka prirozena obeznice Zeme. Slysel jsem o nejakem sutru co docasne obihal Mesic a snad se to stane obcas Zemi. Opravdu Zeme nema ani jednu, aspon malinkou prirozenou obeznici? Aspon par kilo.


Jirka - 20/9/2005 - 17:05

Teda samozrejme krome Mesice.


Vítězslav Novák - 20/9/2005 - 17:58

Zajímavý článek o "šmejdu z vesmíru" začíná na http://www.planetky.cz/article.php3?sid=53. Vůbec je ten server a sesterský www.komety.cz zdrojem zajímavých - a pravdivých! - informací. Dělají to Kleťáci.

Nesleduje to umělé kosmicé smetí i nesmetí NORAD?


Erakis - 20/9/2005 - 22:05

quote:
Mám 2 otázky. Existuje někdo kdo monitoruje to co se na naší oběžné dráze pohybuje? Např.: zbytky po startu apod.
Nechystá se někdo OD (oběžnou dráhu) vyčistit?


Erakis - 20/9/2005 - 22:53

quote:
Mám 2 otázky. Existuje někdo kdo monitoruje to co se na naší oběžné dráze pohybuje? Např.: zbytky po startu apod.
Nechystá se někdo OD (oběžnou dráhu) vyčistit?
Okrem NORADu to podrobne moniturujú napr.aj Rusi,tí to však nezverejňujú.Co sa týka toho vyčistenia: na obežných dráhach je registrovaných viac ako 9000 objektov väčších ako 20cm!Na upratanie takého bordelu v súčastnosti nie sú(a ani v blízkej budúcnosti pravdepodbne nebudú) technické,ani finančné prostriedky. Je to ale škoda,pretože kozmický odpad je ovela vážnejší problém,ako sa na prvý pohlad zdá.Mal by sa začať reálne riešiť už teraz a nečakať,kým sa stane nejaká tragédia,či už priamo vo vesmíre,alebo tu na Zemi.


Ikx - 17/10/2005 - 00:12

Lidi! Kde vzali to jmeno - Apophis?! Ze by falesny buh Goa'uld ze StarGate???????


Ervé - 17/10/2005 - 07:18

Jak jistě víš, SG, ale i jiné seriály vychází z egyptské a jiné mytologie, stejně jako astronomové při pojmenování objektů, takže shod je moc. Např. planetka Xena s měsíčkem Gabriellle...


Pirochta - 17/10/2005 - 09:50

quote:
Jak jistě víš, SG, ale i jiné seriály vychází z egyptské a jiné mytologie, stejně jako astronomové při pojmenování objektů, takže shod je moc. Např. planetka Xena s měsíčkem Gabriellle...

Pozor, název Xena a Gabriellle jsou pouze názvy pracovní, aby byl objev 2003 UB313 lépe popularizovatelný.
A proč? Protože se přece astronomická federace nedokáže dohodnout, jestli je to planeta nebo asteorid (když je větší než to Pluto, že ;-)).
Takže než se zpolitizovaní astronomové dohodnou nebo si nakonec příští rok na kongresu vjedou do vlasů, tak tu prosím používejte dočasný astronomický název.


Ervé - 17/10/2005 - 14:33

Pochybuju, že když se používá pracovní název, tak se někomu podaří prosadit jiný, myslím že se to ještě nikdy nestalo.


bejcek - 15/5/2006 - 11:06

quotqe:
_________________________________________________________________
si nakonec příští rok na kongresu vjedou do vlasů, tak tu prosím používejte dočasný astronomický název.
_________________________________________________________________
Kongres je letos, v srpnu v Praze.
Pluto jako planeta by mělo být zrušeno!


J2930 - 26/6/2006 - 13:31



Z pohledu nekterych novych objevu obrich planet by mozna mnela byt zrusena i Zeme coby planeta


Adolf - 27/6/2006 - 08:06

quote:
Lidi! Kde vzali to jmeno - Apophis?! Ze by falesny buh Goa'uld ze StarGate???????


Tady:

http://en.wikipedia.org/wiki/Apophis


avitek - 1/7/2006 - 10:01

Dne 3.7.2006 v 04:25 UTC (tj. 06:25 SELČ) proletí ve vzdálenosti 432 tisíc km od Země planetka 2004 XP14, patřící do skupiny Apollo, objevená (jak ukazuje její předběžné označení) v roce 2004. Na základě hvězdné velikosti se její průměr odhaduje na 410 až 920 metrů. Je sice zařazena do seznamu potenciálně nebezpečných planetek (PHA), ale tontokrát nás bezpečně mime (proletí od nád dál, než je průměrná vzdálenost Měsíce).

Přesto bude možnost toto těleso pozorovat a bude dokonce v dosahu jen trochu výkonějších amatérských dalekohledů.

Nachal jsem spočítat na serveru JPL efemeridu pro Prahu. Samozřejmě, že v době největšího přiblížení bude u nás den (takže pozorování nepřipadá v úvahu, ale v noci z 2. na 3. a následující noc by pozorovatelná mohla být.

 

*************************************************************************************************
Date__(UT)__HR:MN Azi_(a-appr)_Elev APmag delta deldot S-O-T /r S-T-O
*************************************************************************************************

2006-Jul-02 20:00 Nm 358.0514 -50.8993 n.a. .004587785233452 -13.4823024 55.8995 /L 123.8833
2006-Jul-02 21:00 Nm 21.3236 -45.7836 n.a. .004270402020325 -12.8702824 54.7526 /L 125.0479
2006-Jul-02 22:00 Am 39.9829 -36.7775 n.a. .003969722828258 -12.0863256 53.6044 /L 126.2129
2006-Jul-02 23:00 A 54.4314 -25.0718 n.a. .003690481484492 -11.0797558 52.5340 /L 127.2986
2006-Jul-03 00:00 A 65.9450 -11.4902 n.a. .003438695317989 -9.7955344 51.6696 /L 128.1764
2006-Jul-03 01:00 A 75.5773 3.4761 n.a. .003221674120383 -8.1834545 51.1972 /L 128.6598
2006-Jul-03 02:00 N 84.0328 19.4886 n.a. .003047710137608 -6.2157382 51.3482 /L 128.5166
2006-Jul-03 03:00 * 91.7586 36.2179 n.a. .002925248172991 -3.9117975 52.3443 /L 127.5247
2006-Jul-03 04:00 * 99.0043 53.2579 n.a. .002861470477529 -1.3593231 54.3010 /L 125.5682
2006-Jul-03 05:00 * 105.6807 70.1054 n.a. .002860615685627 1.2880852 57.1440 /L 122.7213
2006-Jul-03 06:00 * 106.3309 86.1844 11.45 .002922778014771 3.8483365 60.6136 /L 119.2440
2006-Jul-03 07:00 * 305.4218 78.8975 11.27 .003043887919622 6.1662981 64.3651 /L 115.4818
2006-Jul-03 08:00 * 311.9051 65.7046 11.14 .003216886593251 8.1521498 68.0881 /L 111.7455
2006-Jul-03 09:00 * 319.9450 54.4624 11.08 .003433405074272 9.7847011 71.5721 /L 108.2464
2006-Jul-03 10:00 * 328.6281 45.3713 11.05 .003685192891749 11.0906279 74.7107 /L 105.0912
2006-Jul-03 11:00 * 337.7423 38.5499 11.07 .003964962422035 12.1195290 77.4738 /L 102.3104
2006-Jul-03 12:00 *m 347.0952 34.0444 11.10 .004266706669728 12.9260059 79.8764 /L 99.8893
2006-Jul-03 13:00 *m 356.4477 31.8211 11.16 .004585691149142 13.5602288 81.9548 /L 97.7919
2006-Jul-03 14:00 *m 5.5263 31.7595 11.23 .004918295669480 14.0643739 83.7523 /L 95.9748
2006-Jul-03 15:00 *m 14.0551 33.6566 11.30 .005261812193889 14.4721443 85.3116 /L 94.3956
2006-Jul-03 16:00 *m 21.7764 37.2473 11.39 .005614249212430 14.8095739 86.6715 /L 93.0154
2006-Jul-03 17:00 *m 28.4365 42.2305 11.47 .005974161047311 15.0961973 87.8658 /L 91.8006
2006-Jul-03 18:00 *m 33.7190 48.2885 11.55 .006340505569958 15.3462054 88.9230 /L 90.7227
2006-Jul-03 19:00 *m 37.0885 55.0860 11.64 .006712528209605 15.5694668 89.8666 /L 89.7581
2006-Jul-03 20:00 Nm 37.4326 62.2265 11.72 .007089668746638 15.7724033 90.7160 /T 88.8876
2006-Jul-03 21:00 Nm 32.2020 69.0977 11.80 .007471487680582 15.9587454 91.4866 /T 88.0956
2006-Jul-03 22:00 Am 16.1600 74.4009 11.88 .007857609597576 16.1301941 92.1910 /T 87.3697
2006-Jul-03 23:00 A 347.9220 75.6170 11.96 .008247681540154 16.2870081 92.8387 /T 86.7004
2006-Jul-04 00:00 A 325.1414 71.7513 12.04 .008641344728218 16.4285273 93.4371 /T 86.0801


Časy jsou uvedené ve světovém čase UTC (přičti 2 hodiny, dostaneš SELČ).

Azi = azimut
Elev = výška nad obzorem (zaporná hodnota = pod obzorem)
APmag = hvězdná velikost (n.a. = není k dispozici)
delta = vzdálenost od pozorovatele v astronomických jednotkách (1 AU = 149,5 mil. km)
deldot = rychlost přibližování (záporná) nebo vzdalování (kladná) v km/s
S-O-T - úhel SLUNCE-pozorovatel-těleso

S-T-O - úhel Slunce-těleso-pozorovatel

Písmena ve sloupci po údaji času pozorování znamenají:

* - Slunce nad obzorem
N - civilní soumrak
A - astronomický soumrak
m - Měsíc nad obzorem
nic - noc bez Měsíce


avitek - 4/7/2006 - 11:15

Založil jsem na české Wikipedii heslo o planetce 2004 XP14, viz

http://cs.wikipedia.org/wiki/2004_XP14_%28planetka%29


J2930 - 4/7/2006 - 11:53

v cas 21. stoleti (cervenec) clanek o nebezpecich od mikrometeoritu pro druzice a moznosti samoopravitelbńych systemu. Napriklad kratky popis poskozeni a vymeny solarnich panelu Hubbleho dalekohledu. Dale Esa Olympus, Express AM11.

Nazev clanku: Budou se druzice opravovat sami? Pavel Koten


bejcek - 1/11/2007 - 09:56

Na obloze je k vidění kometa 17P/Holmes. Nalézá se na východoseverní obloze v souhvězdí Pegasa. Je tam vidět jako rozostřená jasná hvězda. Stačí být mimo veřejné osvětlení a koukat po setmění (od 18 h, až téměř do rána).

Info na:
http://www.heavens-above.com/comet.aspx?cid=17P&lat=50.217&lng=15.833&loc=Hradec+Kralove&alt=0&tz=CET

nebe:
http://www.astro.cz/clanek/2933


Vláďa - 4/11/2007 - 17:15

quote:
Založil jsem na české Wikipedii heslo o planetce 2004 XP14, viz

http://cs.wikipedia.org/wiki/2004_XP14_%28planetka%29


Pane Vítku,ve Wikipedii jsem Vám v odstavci "Výhled do budoucnosti" přepsal rok průletu z roku 2947 na 2047.Snad jsem nevyrobil chybu. Hezký večer. V.


avitek - 4/2/2009 - 14:02

Francouzští a italští astronomové na Evropské jižní observatoři (ESO) vyvinuli interferometrickou metodu přímého měření velikostí planetek hlavního pásu. Pro typickou planetku ve vzdálenosti 200 mil. km (=200 Gm) je možné stanovit její velikost, pokud je větší, než 15 km v průměru. (Pokud se přiblíží více, je možno měřit velikosti přiměřeně menších planetek - pozn. AV). Tisková zpráva ESO je na

http://www.eso.org/public/outreach/press-rel/pr-2009/pr-04-09.html


To by bylo dobré, protože dosud se u většiny objevených i NEO planetek odhadovala jejich velikost na základě tzv. absolutní hvězdné velikosti, což ale vede k hodnotá zatížením velkou chybou (od střední hodnoty se může směrem dolů měnit na zhruba polovinu, smerem nahoru na dvojnásobek). Přitom na velikosti tělesa závisí případné následky při jeho střetu se Zemí.


avitek - 2/3/2009 - 09:35

Dnes, 2. března 2009 ve 14 hodin 44 minut středoevropského česu mine neškodně naši planetu ve vzdálenosti pouhých 63,5 tisíce kilometrů planetka 2009 DD45, tedy ve výšce necelého dvojnásobku vzdálenosti, ve které obíhají stacionární družice. Podle odhadů astronomů se jedná o obrovský balvan o průměru necelých 30 metrů.

Těleso objevil automatický dalekohled na australské observatoři Siding Spring nedaleko městečka Coonabarabran již 27. února letočního roku krátce po poledni světového času. Výpočet brzy ukázal, že míří k naší Zemi. Do sféry gravitačního vlivu Země vstoupila tato miniplanetka o den později. Dnes v 02:12 SEČ překročila dráhu Měsíce a stále se přibližuje k zeměkouli.

Poté, co proletí perigeem své hyperbolické dráhy se začne opět od Země vzdalovat. Zítra ráno již bude dále, než obíhá Měsíc a 4. března opustí sféru gravitačního vlivu Země. Pak opět zmizí v hlubinách sluneční soustavy.

Takováto blízká setkání nejsou pro naši planetu ničím neobvyklým. Většinu z nich však ani nepostřehneme, protože se jedná o tělesa příliš malá.


David - 2/3/2009 - 11:06

Z toho plyne, že k průzkumu takovýchto těles by se nemuselo létat několik let, ale stačilo by mít připravenu raketu na THP s jednoduchou sondou a výsledky by byly okamžitě.Uváděný předstih by zcela postačil k orpočtu a realizaci setkávací dráhy.


Alchymista - 10/3/2009 - 12:21

Záleží na tom, čo by sa od tej sondy očakávalo.
Navedenie na kolízny kurz a tvrdá zrážka alebo navedenie na kolízny kurz a nejaké snímkovanie je pomerne jednoduché a skutočne by sa dalo realizovať s pomerne jednoduchou technológiou a relatívne lacnou sondou. Navedenie na trajektóriu "prenasledovania" a dopad alebo snímkovanie je už zložitejšie a energeticky náročnejšie - ale dopadová rýchlosť či doba snímkovania je dlhšia. Najzaujímavejšie ale i najnáročnejšie technicky i energeticky by bolo pristátie a prípadný odber vzorku a návrat sondy na Zem či už "okamžite" alebo po jednom obehu okolo Slnka. Výhodou by mohlo byť, že pristávací manéver by mohol prebehnúť aj pod priamou kontrolou pozemných systémov.
Ako nápad by to určite mohlo stáť aj za vážnejšiu úvahu.


Alchymista - 18/3/2009 - 16:07

quote:
ASTEROID FLYBY:
Newly-discovered asteroid 2009 FH is flying past Earth today, March 18th, only 85,000 km (0.00057 AU) away. That's a little more than twice the altitude of a geosynchronous communications satellite. There is no danger of a collision with the 20-meter-wide space rock--just a close shave. Experienced amateur astronomers can track 2009 FH using this ephemeris. It is shining about as brightly as a 14th magnitude star.
Ďalší 20 metrový kúsok objavený na poslednú chvíľu - 17.3.2009, jeden deň pred prieletom. Evidentne sú takéto blízke prielety veľmi časté.
[Upraveno 18.3.2009 poslal Alchymista]


David - 18/3/2009 - 19:25

Nebezpečná jsou ale tělesa o jeden a dva řády větší,a to ještě záleží na složení. Tam je předpověď v řádu měsíců, resp.let a to je dost času na případnou obranu.


Jiří Hošek - 19/3/2009 - 00:55

quote:
Tam je předpověď v řádu měsíců, resp.let a to je dost času na případnou obranu.
Obávám se, že v řádu měsíců, resp. let na obranu nebudeme připraveni.


Ervé - 19/3/2009 - 09:05

To není pravda, protože stačí odpálit klasickou jadernou hlavici buď nosnou raketou, nebo v případě nouze balistickou střelou - pokud neponese 10 hlavic, ale jen jednu, vyletí dost vysoko, aby její výbuch takový 100-300 m asteroid rozbil na kousíčky. Zatím to nebylo potřeba, ale pokud by hrozil pád na půdu některé ze zemí disponujícími výkonnými jadernými hlavicemi a raketami, asi by neváhaly (po upozornění ostatních).


martalien2 - 19/3/2009 - 15:34

quote:
....vyletí dost vysoko, aby její výbuch takový 100-300 m asteroid rozbil na kousíčky. .....

V atmosfere vznikne razova vlna, ale ve vesmiru... Nejsem si jist, zda by to 100m asteroid nebral jen jako polechtani... nevi nekdo jaky byl ucinek impaktoru po dopadu na asteroid?


Alchymista neprihlásený - 19/3/2009 - 15:56

Mám dojem, že k problematike obrany tu už nejakú tému máme, ale aj tak niekoľko vážnejších námietok:
Objekt sa musí rozbiť dostatočne ďaleko - povedzme pred prekročením dráhy mesiacu, inak to nemá potrebný efekt a telesá dopadajú prakticky súbežne. Bežné bojové jadrové nálože sa na útok proti kozmickému telesu nehodia výkonom a už vobec nie systémom navedenia a riadenia, bola by potrebná špeciálna konštrukcia - niečo na spôsob sondy - a veľkú nálož s výkonom rádu megaton a viac (takže teleso s náložou a riadením bude mať pár ton).
Z ohľadom na predošlé - bežná balistická raketa jednoznačne nestačí, má malú nosnosť i malú rýchlosť a "výškový dosah", je potrebná celkom dosť výkonná nosná raketa.



HonzaVacek - 19/3/2009 - 16:19

Tenhle problém se tady řešil před několika lety a mám pocit, že moc optimisticky ta diskuse nedopadla:

http://www.kosmo.cz/modules.php?op=modload&name=XForum&file=viewthread&tid=436#pid4151


derelict - 19/3/2009 - 18:07

quote:
To není pravda, protože stačí odpálit klasickou jadernou hlavici buď nosnou raketou, nebo v případě nouze balistickou střelou - pokud neponese 10 hlavic, ale jen jednu, vyletí dost vysoko, aby její výbuch takový 100-300 m asteroid rozbil na kousíčky. Zatím to nebylo potřeba, ale pokud by hrozil pád na půdu některé ze zemí disponujícími výkonnými jadernými hlavicemi a raketami, asi by neváhaly (po upozornění ostatních).


Malé upřesnění, možná by bylo lepší poslat ho jinam, ale:
Pokud si dobře pamatuji dostupne informace (kdysi mne taot problematika zajímala jako amatéra), jaderná bomba o ekvivalentu 50kT TNT by měla přibližně za dvě tisíciny vteřiny po rozeběhnutí neřízené reakce (nebavím se o iniciaci výbušnin) vytvořit kouli plazmy o průměru okolo 300m a teplotě od 5 000 000 stupňů. Už si nepamatuji, kde jsem tyto informace viděl, ruku do ohně za ně nedám. V atmosféře se tato koule změní během několika vteřin na typický hřib. V místě kde atmosféra není se bude jednat o kulový tvar.
V případě výbuchu ve volném prostoru, nedaleko planetky: Pokud se jedná o plazmu a zplodiny výbuchu, těch bude zanedbatelné množství (řádově desítky kg), tlaková vlna bude mít mizivý účinek. Dalším možným účinkem by byl tepelný šok, kdy by mohlo dojít k odpaření vrchní vrstvy asteroidu a to by mohlo fungovat jako jakýsi směrový motor - ovšem zase s mizivou účinností. Značnou nevýhodou je pak pád radioaktivních zplodin zpět na zem, ale protože větší část nálože bude "rozptýlena" ve formě ionizovaných částic mimo asteroid, hrozí nebezpečí pouze od izotopů vzniklých přeměnou v asteroidu proudem neutronů z výbuchu.
V případě podzemního výbuchu v asteroidu by mohlo dojít k urychlení části hmoty jiným směrem, ale zůstává zde i nadále limit daný množstvím dostupné energie. Jedinou výjimkou by teoreticky mohla být dostatečně kompaktní termonukleární puma, kde by při reakci mohlo dojít ke vstupu zanedbatelného množství materiálu z některých "špinavých koulí sněhu", ale dost vážně o tom pochybuji. Výhodou je podstatně vyšší účinnost, nevýhodou je potenciální návrat valné většiny radioaktivního materiálu zpět na zem. O nebezpečí takovéto situace by mohli mluvit pouze vojáci, kteří mají zkušenosti z Nevady, Semipalatinska, Nove zeme, atolu Murruroa a dalších míst.

Jako malá vsuvka: Informace o jaderných bombách v Hirošimě a Nagasaki jsou známé. V té době mělo dojít k přeměně pouhého jednoho gramu uranu na energii. Dněšní jaderné zbraně budou patrně účinnější, ale není možné jejich výkony idealizovat. Ekvivalent TNT má smysl pouze, pokud jsme schopní ho využít, výbuch v blízkosti je pouze plácnutí do vody. Buď výbuch pod povrchem (ale jak vyřešit dopravu nálože při vysokých vzájemných rychlostech a zároveň ji nezničit), nebo jiné metody.

Závěrem: Technologie na bázi jaderných střel vůbec není vhodná pro podobnou formu ochrany, ale je to asi nejúčinnější co máme.


David - 19/3/2009 - 19:17

Planetky maji obecně velmi nalou měrnou hmotnost. Má se zato, že představují jakési hromady ssutě slepené minimální gravitací, případně u těles kometárního typu i vodním ledem či sněhem, jinovatkou a pod.. Je tedy nasnadě, že blízký výbuch jaderné nálože svým energetickým úderem by mohl docela dobře takové těleso rozdrobit a malé kusy či díly by již zdrcující škody nezpůsobily a většina by jich ani na povrch nedopadla.


Alchymista - 19/3/2009 - 20:56

To je práve celkom podstatný problém a možno aj hlavný problém použitia jadrových náloží.

Pri výbuchu v atmosfére či pod hladinou alebo pod zemou to je jednoduché - teplo z jadrového výbuchu ohreje na vysokú teplotu okolitý vzduch, vodu, horniny... aj vo vzduchu sú to stovky až tisíce ton materiálu v priestore nezanedbateľných zlomkov až jednotiek kilometrov kubických. Vo vákuu sa ale pri výbuchu odparí len nálož a jej dopravný prostriedok - s biedou pár ton, skôr ešte menej. Tlakovú vlnu v bezprostrednom okolí nálože proste není z čoho vyrobiť, je tam takmer dokonalé vákuum.
Aj terajšie antirakety pre použitie mimo atmosféru nesú nálože bežne okolo 1Mt a útočia na hlavice s náložami 100-500kt - ničia ich teplom, radiáciou a elektormagnetickým pulzom, ale tlakovou vlnou takmer nie. Kus kameňa alebo hromada suti však reaguje viacmenej len na teplo, na radiáciu a radiačný ohrev podstatne menej a na elektromagnetický impulz už vôbec.

Nálož by sa preto musela dostať veľmi tesne k povrchu asteroidu a tu je potom obrovský problém s presným načasovaním odpalu. Ide o to, že časový interval medzi povelom k odpáleniu nálože a výbuchom klasickej trhaviny sa dá zmerať a následne nastaviť relatívne veľmi presne, zhruba na desiatky mikrosekúnd. Problémom je samotná jadrová nálož - medzi vytvorením nadkritického množstva a rozbehnutím štiepnej a následne fúznej reakcie môžu ubehnúť až milisekundy u tradičných konštrukcií a až stovky mikrosekúnd u konštrukcií s externým zdrojom neutrónov. Pre zbraňové aplikácie to viacmenej vyhovuje, hlavica antirakety minie cieľ pri stretávacej rýchlosti okolo 8-12km/s len o desiatky, maximálne stovku metrov a je pri jej výkone je viacmenej jedno, či vybuchne pred hlavicou, vedľa hlavice alebo za hlavicou - tá je vždy v polomere ničenia. Podobne pri streľbe na pozemný cieľ je rýchlosť hlavice 4-6km/s a výbuch sa obvykle odohráva vo vzduchu, v optimálnej výške nad terénom spočítanej tak, aby boli deštrukčné účinky najväčšie.
Pri streľbe na asteroid je stretávacia rýchlosť minimálne dvojnásobná - 15-20km/s - a nárazom na jeho povrch sa strela, hoci s už "naštartovaným" výbuchom, veľmi pravdepodobne rozruší a už nemusí vybuchnúť vôbec, alebo s výrazne menším účinkom.

Samozrejme, ideálnym riešením by bola hlavica, ktorá sa do asteroidu zaborí do maximálnej možnej hĺbky a exploduje v jeho vnútri. Tlaková vlna by bola veľmi efektívna, pretože materiálom na jej vytvorenie by bol priamo materiál asteroidu.
Bohužiaľ, tento nápad je nerealizovateľný, pretože najlepšie doterajšie nukleárne hlavice takéhoto typu znášajú len nárazy do rýchlosti 2-3km/s a musia byť na túto rýchlosť pred dopadom zbrzdené, pri väčších rýchlostiach nárazu sa spoľahlivo rozpadajú či priamo odparujú.


Alchymista - 19/3/2009 - 21:10

Cesta priamej deštrukcie hoziaceho ateroidu je teda veľmi ťažko realizovateľná.

Ako výhodnejšia sa javí (aspoň mne) cesta odklonenia objektu z kolíznej dráhy. Opäť by sa dali využiť termonukleárne nálože veľkej mohutnosti, ktoré by v celej sérii explodovali pred alebo vedľa objektu. Nároky na presnosť časovania výbuchu sú značne menšie a zrejme bez problémov splniteľné, účelom je odpariť z povrchu objektu čo najväčšie množstvo materiálu, ktorý by vytvoril reaktívnu silu, ktorá udelí objektu nejaké, hoci aj pomerne malé zrýchlenie.
Problémom takéhoto riešenia je, že musí byť urobené dostatočne včas, pretože odchýlka od pôvodnej kolíznej dráhy bude narastať až s uplynutým časom. K riešeniu sa teda musí pristúpiť celé roky pre termínom možnej hrozby.


Ervé - 20/3/2009 - 08:22

Samozřejmě vím, že to není ideální řešení, ale v případě, kdy do srážky hrozí několik dní nebo hodin, na nic jiného není čas, tam se to prostě riskne. A načasování odpalu bych se nebál, díky zkouškám jsou reakční časy známy na milisekundy, takže není takový problém načasovat odpal tak, aby začal před srážkou a maximální síly (oblak plazmy o váze 1 tuny a miliónech °C, maximální intenzita zářivé koule) dosáhl v okamžiku střetu případně milisekundy před ním. Pro ověření účinku výbuchu navrhuju test s nějakým mimo NEO asteroidem, bohužel je to asi politicky neprůchodné.


derelict - 20/3/2009 - 09:11

quote:
Samozřejmě vím, že to není ideální řešení, ale v případě, kdy do srážky hrozí několik dní nebo hodin, na nic jiného není čas, tam se to prostě riskne. A načasování odpalu bych se nebál, díky zkouškám jsou reakční časy známy na milisekundy, takže není takový problém načasovat odpal tak, aby začal před srážkou a maximální síly (oblak plazmy o váze 1 tuny a miliónech °C, maximální intenzita zářivé koule) dosáhl v okamžiku střetu případně milisekundy před ním. Pro ověření účinku výbuchu navrhuju test s nějakým mimo NEO asteroidem, bohužel je to asi politicky neprůchodné.


Zapomeňte na tuny, vlastní hmotnost reakční hmoty je v jednotkách až desítkách kg, hmotnost pyrotechniky obdobně, včetně veškerého podpůrného vybavení může mít standardní bojová hlavice okolo 100-200kg. Navíc, při výbuchu na povrchu dojde vždy k "odfouknutí", většina energie je směřována mimo těleso. Pravdou je, že plazma vzniklé výbuchem si zachovává hybnost původní střely.
Něco jiného by to bylo při vzájemných relativistických rychlostech. Pokud chcete energii použít, není možné aby exploze proběhla na povrchu, ale pod povrchem, případně byla směrovaná. Vzájemná rychlost střetu okolo 20-30km/s bude pro tyto situace pravděpodobně zanedbatelná, ale k tomu by více mohl sdělit pouze fyzik se znalostí tématu. Myslím si, že tomuto tématu se určitě věnovali i podstatně chytřejší lidé, možná někde na internetu seženu odkazy.
Každopádně by pro obdobnou akci nebylo vhodné použít klasickou jadernou bombu na principu štěpení, ale spíše kombinaci štěpení-fůze nebo štěpení-fůze-štěpení. Následkem podobného výbuchu ve vesmíru by v závislosti na intenzitě a vzdálenosti byla v lepším případě polární záře (většinu produktů by zachytily Van Allenovy pásy), v horším výpadek elektroniky na přilehlé části světa, v nejhorším možném scénáři zamoření rozsáhlého území dopadem veškerých vzniklých izotopů na zem.
Dle mého řešení tohoto problému musí ležet jinde. Pokud by jste chtěl skutečně za jakoukoliv cenu použít jadernou pumu, doporučuji nastudovat informace o několikastupňových jaderných zbraních, teoreticky není problém zatáhnout do reakce celý asteroid. Na jednu stranu by se zlikvidovala hrozba, na druhou stranu by obdobná reakce zcela bezpečně zlikvidovala i život na zemi (E=mc, spočítejte si to pro planetku 1km v průměru, o hustotě a složení odpovídajícímu Měsíčnímu regolitu nebo kometárnímu jádru). Takže pokud je tento problém řešitelný, tak pouze ve velice úzkém rozmezí, kdy působíte jen a pouze postačující silou za předem daných podmínek. Z těchto důvodů nikdy nebudu přítelem pokusů o odklon jadernou zbraní, může dojít k různým souhrám okolností, které mohou způsobit definitivní tečku za existencí homo sapiens.


Abraxis - 20/3/2009 - 10:07

quote:
teoreticky není problém zatáhnout do reakce celý asteroid. Na jednu stranu by se zlikvidovala hrozba, na druhou stranu by obdobná reakce zcela bezpečně zlikvidovala i život na zemi (E=mc, spočítejte si to pro planetku 1km v průměru, o hustotě a složení odpovídajícímu Měsíčnímu regolitu nebo kometárnímu jádru). Takže pokud je tento problém řešitelný, tak pouze ve velice úzkém rozmezí, kdy působíte jen a pouze postačující silou za předem daných podmínek. Z těchto důvodů nikdy nebudu přítelem pokusů o odklon jadernou zbraní, může dojít k různým souhrám okolností, které mohou způsobit definitivní tečku za existencí homo sapiens.


Abych takrikajic citoval Red Dwarf - "O cem to meles, orechu?" Jak proboha lze (bez pouziti antihmoty) "Zatahnout do reakce cely asteroid"? O jadernych zbranich vim celkem dost, ale tohle si vazne nedokazu predstavit - pokud tedy asteroid neni z pekne ciste uranove rudy, deuteria nebo jineho stepneho materialu.

Taky si uvedom, ze jaderne vybuchy byly uz ve vesmiru "uspesne" odzkouseny a to bez nejakeho nasledku na zivot na zemi. Sice to par druzic odneslo, ale to je detail (ve srovnani s padem poradneho asteroidu).


David - 20/3/2009 - 10:23

Zanedlouho bude mít lidstvo opět k dispozici nosič schopný vyslat na únikovou dr´áhu těleso o hmotnosti více něž 60 tun. To bude znamenat značnou manévrovatelnost i změny rychlosti až na požadované 2-3 km/s.Vycházíme-li z toho, že nebezpečný křižič bude objeven v řádu let, bude dost času jej zasáhnou a destruovat. Je spočítáno, že pouhý nátěr jedné strany asteroidu " na černo" dokáže změnit podstatně dráhu, natož zahřátí povrchu na stovky stupňů a vymrštění částí při výbuchu pod povrchem.Planetky jsou poměrně křehké a rozdrobit je je již dnes v lidských silách.Pokud původní kompaktní těleso by mělo zasáhnout Zemi, po destrukci v rozumné vzdálenosti, odhaduji tak 10 mil km většina trosek bezpečně Zemi mine.I v případě velkých těles v řádech desítek km by opakové zahřátí částí povrchu jaderným výbuchem mělo dostatečně změnit dráhu planetky.


derelict - 20/3/2009 - 11:07

quote:
Abych takrikajic citoval Red Dwarf - "O cem to meles, orechu?" Jak proboha lze (bez pouziti antihmoty) "Zatahnout do reakce cely asteroid"? O jadernych zbranich vim celkem dost, ale tohle si vazne nedokazu predstavit - pokud tedy asteroid neni z pekne ciste uranove rudy, deuteria nebo jineho stepneho materialu.

Taky si uvedom, ze jaderne vybuchy byly uz ve vesmiru "uspesne" odzkouseny a to bez nejakeho nasledku na zivot na zemi. Sice to par druzic odneslo, ale to je detail (ve srovnani s padem poradneho asteroidu).


Narazim na nejcastejsi rozsireni materialu ve vesmiru. Komety, hlavne vodik, uhlik, dusik. Asteroridy, kde je jako jeden z rozsirenych prvku lithium. Vodik a lithium (asteroid z uranu, plutonia nebo dalsich prvku patrne nepotkame) jsou prvky pouzitelne pro vlastni stepeni. Pokud vis o jadernych zbranich dost, mohl by jsi mne pripadne opravit, ale pokud potrebuji pro odklon asteroidu o prumeru nekolika energii vybuchu srovnatelnou s ekvivalentem 200-300Mt TNT, jina moznost nez nekolikastupnova bomba neexistuje. V tomto pripade je dost realna predstava, ze se do reakce zapoji i prvky obsazene ve vlastnim asteroidu nebo nejake spinave kouli. Vse je pouze otazkou teploty, tlaku pro fuzi a dostatecneho mnozstvi neutronu pro stepeni.

Co se tyka druhe casti, mas pravdu v tom, ze vybuchy ve vesmiru jsou odzkouseny docela dobre. Ale je rozdil mezi vybuchem supernovy nekolik svetelnych let daleko a vybuchem, kdy by do reakce vstoupila i jenom cast hmoty nejake koule cpavku zhruba ve vzdalenosti obezne drahy mesice. Jde mi o to, ze se soucasnymi znalostmi a schopnostmi se bavime o pokusech o odklon v relativni blizkosti zeme.


Ervé - 20/3/2009 - 11:16

Souhlas s Abraxisem, a pokud jde o hmotnost, zapomínáte, že kromě samotné hlavice by se střela skládala ještě z řídícího, navigačního a komunikačního systému, zdroje energie, možná i přibližovacího radaru a hlavně prázdného posledního stupně. Při dostatečné nosnosti rakety ještě balast (materiál pro zvýšení kinetického účinku). Nemusíte hlavici urychlovat nad 2. kosmickou, pokud není dost času. Výbuch 100 000 km nad Zemí taky pomůže, díky malé rychlosti střely v okamžiku srážky se snáz spočítá bod výbuchu těsně nad povrchem a silou výbuchu by se téměř jistě těleso rozpadlo na velké množství výrazně menších úlomků, které by buď Zemi minuly, nebo by většina jejich váhy shořela v atmosféře a na zemi by dopadlo několik malých šutrů, na rozdíl od jednoho kompletního tělesa. Při dlouhé době před zásahem je možné použít spoustu způsobů, vždycky ale bude nejjistější mít jako zálohu atomovku (použitý typ závisí na velikosti cíle, to sem nepatří).
A pokud jde o test, pokud se vybere vhodné těleso, nehrozí žádné riziko - buď vyberem tak velký asteroid, že účinek bude vždy zanedbatelný, i kdyby došlo k nečekanému rozpadu tělesa - Dv řádově cm/s, nebo naopak malý, který se rozprskne na neškodný prach a pár šutrů, nezapomeňte že čím větší kusy, tím menší změna rychlosti oproti původní dráze.


martinjediny - 20/3/2009 - 12:07

Sorry chlapci, som z tych vasich cisel dost mimo.

Ak ma mat tato debata zmysel, tak povedzte co a ako chcete likvidovat. t.j.
1/ Velkost telesa (hmotnost)
2/ Rychlost telesa
3/ Pevnost telesa (lad, strk, zelezo)
4/ Ako daleko od Zeme ho spozorujete
5/ Ako daleko od Zeme ho chcete likvidovat
6/ Zvoleny princip likvidacie

Lebo mam pocit ze splietate metody nevhodnym spobom. Od nerealnych az k zbytocnym.
Pre zaciatok by sa snad dalo uvazovat o vzdialenosti likvidacie od Zeme. Napr. 100 000km je smiesne malo na cokolvek. Tam uz je zasah Zeme neodvratitelny pre zelezne moteory, lad, strk sa rozpadne aj sam...


derelict - 20/3/2009 - 12:24

quote:
Sorry chlapci, som z tych vasich cisel dost mimo.

Ak ma mat tato debata zmysel, tak povedzte co a ako chcete likvidovat. t.j.
1/ Velkost telesa (hmotnost)
2/ Rychlost telesa
3/ Pevnost telesa (lad, strk, zelezo)
4/ Ako daleko od Zeme ho spozorujete
5/ Ako daleko od Zeme ho chcete likvidovat
6/ Zvoleny princip likvidacie

Lebo mam pocit ze splietate metody nevhodnym spobom. Od nerealnych az k zbytocnym.
Pre zaciatok by sa snad dalo uvazovat o vzdialenosti likvidacie od Zeme. Napr. 100 000km je smiesne malo na cokolvek. Tam uz je zasah Zeme neodvratitelny pre zelezne moteory, lad, strk sa rozpadne aj sam...


Mas pravdu, zacina se to tu zvrhavat. Osobne bych navrhnul nasledujici postup:
1) Na jakou rychlost jsme schopni se dostat - co je soucasna technologicka mez moznosti stihat nejaky kus balvanu
2) Jak dlouho dopredu o nem budeme vedet - hodiny/dny/mesice/roky, podle toho je mozne zmenit akci
3) Jak velky bude a z ceho bude slozen, osobne bych to bral spise podle energie dopadu. Existuje nekde nejake "trideni", co zpusobi lokalni ohrozeni stylu - ohrozeno male uzemi, ohrozen maly stat, ohrozen kontinent, ohrozena planeta ? Podle toho bych zacal tridit. Ja uvazoval nad skalou nebo ledovou kouli cca 1km v prumeru, rychlost priletu okolo 20km/s
4) Jake metody lze pouzit, jake jsou jejich rizika.

Mozna, ze by se z toho dala dat dohromady slusna prezentace ;o)


martinjediny - 20/3/2009 - 12:42

Takze otazka
1/ Od akej velkosti je nebezpecny
zelezny, kamenny a ladovy meteor?

2/ V akej vzdialenosti vieme spozorovat (v zavislosti od jeho velkosti)
zelezny, kamenny a ladovy meteor?


Abraxis - 20/3/2009 - 12:58

quote:
quote:
Abych takrikajic citoval Red Dwarf - "O cem to meles, orechu?" Jak proboha lze (bez pouziti antihmoty) "Zatahnout do reakce cely asteroid"? O jadernych zbranich vim celkem dost, ale tohle si vazne nedokazu predstavit - pokud tedy asteroid neni z pekne ciste uranove rudy, deuteria nebo jineho stepneho materialu.

Taky si uvedom, ze jaderne vybuchy byly uz ve vesmiru "uspesne" odzkouseny a to bez nejakeho nasledku na zivot na zemi. Sice to par druzic odneslo, ale to je detail (ve srovnani s padem poradneho asteroidu).


Narazim na nejcastejsi rozsireni materialu ve vesmiru. Komety, hlavne vodik, uhlik, dusik. Asteroridy, kde je jako jeden z rozsirenych prvku lithium. Vodik a lithium (asteroid z uranu, plutonia nebo dalsich prvku patrne nepotkame) jsou prvky pouzitelne pro vlastni stepeni. Pokud vis o jadernych zbranich dost, mohl by jsi mne pripadne opravit, ale pokud potrebuji pro odklon asteroidu o prumeru nekolika energii vybuchu srovnatelnou s ekvivalentem 200-300Mt TNT, jina moznost nez nekolikastupnova bomba neexistuje. V tomto pripade je dost realna predstava, ze se do reakce zapoji i prvky obsazene ve vlastnim asteroidu nebo nejake spinave kouli. Vse je pouze otazkou teploty, tlaku pro fuzi a dostatecneho mnozstvi neutronu pro stepeni.


Na odklon asteoridu muze stacit jak 10 kT, tak nemusi stacit ani 1 GT TNT. Bez dalsich informaci (jak velky, jake slozeni, parametry drahy, misto vybuchy apod.) nelze prohlasit nic dalsiho.

To, ze je tam vodi a dalsi prvky neznamena, ze se zapoji do reakce. Uvedom si, ze reakce je probiha v prostorove a casove velmi limitovanem useku - to, ze mas o metr, dva vedle par gramu lithia uz na jeji vysledek nejaky zasadni vliv nema. Napr. ve vzduchu mas relativne velke procento vodni pary a ta se pri vysoke teplote (= vybuch bomby) rozlozi na vodik a kyslik - a pritom ten vodik do stepne reakce nevstoupi.

Jeste technicka poznamka - transurany (plutonium apod.) se v prirode (tedy ani na asteoridu) nevyskytuji...


Ervé - 20/3/2009 - 13:18

To je tak, když nesledujete počátek diskuse. Bavili jsme se o tělesech s rozměry 50-1000 m, které objevíme několik hodin nebo dní před dopadem. Rychlost a typ nejsou až tak důležité, protože většinu tvoří slepenec směsi látek, ani ten železitý meteorit nevypadá jako kus oceli. Větší už jsou téměř všechny zjištěny, takže je reálné vyslat sondu, která přistane přímo na asteroidu v nějakém kráteru, takže výbuch absorbuje materiál asteroidu pro vytvoření tlakové vlny, která ho roztrhá nebo výrazně vychýlí, každopádně je dost času. Tělesa nad 10 km už by překračovaly možnosti atomových pum, 99,99% z nich už ale máme zmapováno. Hodí se pro test, protože slabá atomovka by asteroid sotva roztrhla tak, že by nějaký úlomek ohrozil Zemi.


martinjediny - 20/3/2009 - 14:36

quote:
...když nesledujete počátek diskuse. Bavili jsme se o tělesech s rozměry 50-1000 m, které objevíme několik hodin nebo dní před ...tvoří slepenec směsi látek, ani ten železitý meteorit nevypadá jako kus oceli. ...

Tak to potom nie je co riesit. Neexistuje technologia zasadneho vplyvu na zmenu smeru balvanu.
Velkost cca zodpoveda pre Tunguzský meteorit, takze v neosidlenej oblasti sa da povzovat za lokalny problem. A v pripade otazky padu na osidlenu oblast tazko odhadnut ci predcasne natrhuntie zlepsi vysledny stav.

na 70 metrovy meteor o hmotnosti 350 000 000kg letiaci cca 20km/s voci Zemi najdeny 48h vopred, teda 3 456 000km od Zeme si schopny pri mobilizacii do 24h zostrelit cca 648 000km od Zeme. (ak disponujes druhou kozmickou)
Na odklon o 4000km od povodnej drahy potrebujes mu udelit tangencialnu rychlost 124m/s, t.j. dodat efektivnu energiu 2,7E12 J (cca vyhrevnost 26 ton vodika pri 100%)
Apollo nemalo 60 ton celkovej hmotnosti teda aj s okyslicovadlom a nie ze paliva.
A tusim bola este rec o jadrovych hlaviciach... tak to zas vela stastia pri efektivnom vyuziti energie

Ak ho chces rozstiepit, tak potrebujes energie daleko viac a aj tak "blbo" odlomeny ulomok znacnej casti povodneho rozmeru moze narobit peknu paseku. Nehovoriac o probleme stiepenia nehomogennych kusov


Alchymista - 20/3/2009 - 14:49

quote:
Ak ma mat tato debata zmysel, tak povedzte co a ako chcete likvidovat. t.j.
1/ Velkost telesa (hmotnost)
2/ Rychlost telesa
3/ Pevnost telesa (lad, strk, zelezo)
4/ Ako daleko od Zeme ho spozorujete
5/ Ako daleko od Zeme ho chcete likvidovat
6/ Zvoleny princip likvidacie

Lebo mam pocit ze splietate metody nevhodnym spobom. Od nerealnych az k zbytocnym.
Pre zaciatok by sa snad dalo uvazovat o vzdialenosti likvidacie od Zeme. Napr. 100 000km je smiesne malo na cokolvek. Tam uz je zasah Zeme neodvratitelny pre zelezne moteory, lad, strk sa rozpadne aj sam...
Na prvé tri otázky dával celkom dobré (pravdepodobné?) odpovede online kalkulátor na www.lpl.arizona.edu/impacteffects/ (link mi už nefunguje!) ktorý vypočítal efekty dopadu telesa na Zem na základe jeho priemeru, priemernej mernej hmotnosti, rýchlosti a uhlu vstupu do atmosféry, dalo sa zvoliť aj miesto dopadu - pevnina, pobrežie, hlboké more. Počítal veľkosť kráteru a jeho rozmery alebo plochu zasiahnutého územia, uvoľnené energie, výšky, v ktorých dôjde k rozpadu telesa atď. Celkom dobre som sa s ním pobavil. Link je ale už mŕtvy, hoci sa naň stále odkazuje celkom dosť rôznych stránok.

Odpoveď na štvrtú otázku je potom pre riešenie celkom dosť podstatná, pretože určuje, koľko času zostáva na priatie a realizáciu rozhodnutia o protiopatreniach.
[Upraveno 20.3.2009 poslal Alchymista]


derelict - 20/3/2009 - 15:28

Premyslel jsem nad moznosti, jak roztridit co se da a co se neda eliminovat.
Rychlost:
1) Zeme okolo slunce obiha rychlosti blizici se 30km/s. Objekty na podobne draze budou mit obdobnou rychlost, tedy vzajemná rychlost stretu muze byt od ~5km/s po ~60km/s
2) Zkousel jsem vypocitat jaka by byla maximálni rychlost objektu, ktery by padal odnekud z Oortova pasu (cca 50000AU ~ 7,5*10^15m volnym padem, gravitacni zrychleni na povrchu slunce 28G), vychazi mi nejaka silena cisla a chybu hledat nechci.
3) Treti kategorii by byly objekty vymrstene z jineho systemu, kde by vzajemna rychlost mohla byt az v radu stovek km/s

Hmotnost (velikost). Tady bych rozlisil spolu s rychlosti, kdy dotycny objekt zpusobi lokalni nebo globalni problemy.

Podle rychlosti a hmotnost objektu je nutne zacit na nej pusobit v urcite vzdalenosti tak, aby bezpecne minul Zemi. Cim drive bude neco takoveho nalezeno, tim vetsi sance pro ovlivneni drahy.
Problem je, ze pro zasah na posledni chvili nemame technologii. Mame dost co delat, aby jsme dostali vubec neco na obeznou drahu.

Takze co ted?


Alchymista - 20/3/2009 - 15:59

IMHO v druhom prípade musel zákonite výjsť nezmysel, pokiaľ ste nezobral do úvahy fakt, že gravitačné zrýchlenie sa so vzdialenosťou mení celkom podstatne. Mám pocit, že maximálna rýchlosť dosiahnuteľná voľným pádom v gravitačnom poli telesa sa rovná práve únikovej rýchlosti (pre "povrch" Slnka je úniková rýchlosť 617,54 km/s).

Tretí prípad - objekt z cudzieho hviezdneho systému - je podľa mňa zanedbateľný "štatisticky", myslím, že doteraz nebol pozorovaný žiadny objekt (asteroid, kométa) pohybujúci sa po hyperbolickej dráhe okolo Slnka.


derelict - 20/3/2009 - 16:30

quote:
IMHO v druhom prípade musel zákonite výjsť nezmysel, pokiaľ ste nezobral do úvahy fakt, že gravitačné zrýchlenie sa so vzdialenosťou mení celkom podstatne. Mám pocit, že maximálna rýchlosť dosiahnuteľná voľným pádom v gravitačnom poli telesa sa rovná práve únikovej rýchlosti (pre "povrch" Slnka je úniková rýchlosť 617,54 km/s).


Zmenu intenzity gravitacniho zrychleni jsem do uvahy bral, ale zamerne jsem se vyhnul jakymkoliv "dalsim" zasahum typu vliv obrich planet. To uz by bylo priserne slozite. Nevim, jestli se maximální rychlost může rovnat únikové rychlosti, každopádně vliv na vzdálenost 50000 AU je minimální, takový rozjezd by trval statisíce až milióny let. Zajimalo by mne to právě z možností klasifikace těles, kdy může s jakou rychlostí něco doletět.

quote:

Tretí prípad - objekt z cudzieho hviezdneho systému - je podľa mňa zanedbateľný "štatisticky", myslím, že doteraz nebol pozorovaný žiadny objekt (asteroid, kométa) pohybujúci sa po hyperbolickej dráhe okolo Slnka.



Statisticky zanedbatelne, ale mozne.


martinjediny - 20/3/2009 - 16:49

quote:
... Nevim, jestli se maximální rychlost může rovnat únikové rychlosti, ...

Pre gravitacne viazane teleso sa mi to zda byt logicke, ale je piatok poobede pocitat sa mi uz nechce
Ak nieco vyhodim hore, dopadne to dole rovnakou rychlostou akou som to vyhodil. t.j. maximalna. a v bode navratu dosiahnem nejaku max. vysku ak vyhodim nieco hore vacsou ako unikovou rychlostou, tak sa mi to uz nevráti. takze ak nieco pada z konkretnej vysky, vzdy musi byt max. rychlost mensia, ako unikova.
Samozrejme ine je ak nieco prilieta uz s pociatocnou rychlostou [Editoval 20.3.2009 pridal martinjediny] [Editoval 20.3.2009 pridal martinjediny]


derelict - 20/3/2009 - 17:04

quote:

Pre gravitacne viazane teleso sa mi to zda byt logicke, ale je piatok poobede pocitat sa mi uz nechce


Me take ne


Michal_x - 31/3/2009 - 19:13

Nemůžu najít vhodnou tému, tak to dám třeba sem. Co si myslíte o tomto videu: http://www.mojevideo.sk/video/308b/ufo_zaznamenane_nasou.html
Uznávám, že na několika záberech je jen odpad, ale ostatní vypadají zajimavě.


Alchymista - 31/3/2009 - 20:23

Zmeska "reálnych" a upravených záberov, pričom niektoré zachycujú napríklad morské živočích (7:05), na iných sú zachytené odrazy signálnych svetiel z vnútra kabíny lode, drobné smeti poletujúce v kabíne atď. Navyše mizerná kvalita záberov, často úmyselne znížená do úplnej nepoužiteľnosti, akúkoľvek presnejšiu identifikáciu znemožňuje.
Môj postoj k podobným záberom je asi takýto: Nie som schopný posúdiť a identifikovať všetko, čo mi je predložené na uverenie, pokiaľ ale zistím jediný pokus o podvod, je to dostatočný dôvod spláchnuť do kanálu celú zostavu predložených "dôkazov" - pretože rovnakým podvodom budú pravdepodobne aj ďalšie zábery.


alamo - 7/11/2009 - 17:56

v piatok 6 novembra došlo k veľmi tesnému priblíženiu 2009 VA
asteroid s priemerom približne šesť metrov, minul zem o 14,000 km
(priemer zeme je 12,756 km, geostacionárna dráha je vo výške 36000 km)
http://wattsupwiththat.com/2009/11/07/close-call-asteroid-near-miss-for-earth-yesterday/
http://ssd.jpl.nasa.gov/sbdb.cgi?sstr=2009%20VA;orb=1
priblíženie bolo detekované "ex post"


alamo - 11/11/2009 - 22:09

hurá.. si dali na čas škrabáci..
http://aktualne.centrum.cz/veda/clanek.phtml?id=652610
"Zemi minul asteroid. O kousek - 14 tisíc kilometrů"
"Podle Tichého by však případná srážka se Zemí nezpůsobila žádnou katastrofu; jen malý kráter a lokální škody. Planetka byla příliš malá."

nó.. koniec koncov.. aj atomovky v japonsku, spôsobili len lokálne škody.. [Upraveno 11.11.2009 alamo]


avitek - 12/11/2009 - 07:30

quote:
v piatok 6 novembra došlo k veľmi tesnému priblíženiu 2009 VA ...


Přesnější údaje:

2009 VA - departing intruder
Approximate diameter: 7 meters (H=28.583)
Closest Earth approach: 0.05 LD at 2131 UTC on 6 Nov. - Note: JPL reports an approach to 0.05 LD with an uncertainty of 24 minutes.
Inside Earth-Moon system: 0900 UTC on 6 Nov. until 1002 UTC on 7 Nov.
Inside Earth's Hill sphere: 4 to 8 Nov.
Inside ten LD of Earth: 1 Nov. until today
Closest Moon approach: 0.93 LD at 1922 UTC 6 Nov.
Inside one LD of Moon: 1408-2325 UTC on 6 Nov.
Data based on: JPL SSD orbit solution #1 downloaded 7 Nov.
based on 10 observations
Optical observation: observed from one location during 2.993 hours
discovered at 0611 UTC on 6 Nov. by the Catalina Sky Survey
last observed at 0910 UTC on 6 Nov. by the Catalina Sky Survey


Alchymista - 12/11/2009 - 10:45

Sedem metrov - to je takmer na hranici toho, čo zemskou atmosférou ešte prejde s dostatočnou rýchlosťou a toho, čo sa rozprskne vo veľkej výške.

Celkom nedávno - 8.10.2009 vybuchol 5-10 metrový kúsok nad Indonéziou v oblasti mesta Bone - sila výbuchu asi 50kt vo výške 15-20km.
http://www.astro.cz/article/4024
http://neo.jpl.nasa.gov/news/news165.html


Alchymista - 12/11/2009 - 10:54

kalkulátor dopadu http://www.lpl.arizona.edu/impacteffects/ je opäť prístupný


Ervé - 12/11/2009 - 11:39

Řekl bych, že špatně počítají efekt tlakové vlny, teda počítají ho jen při dopadu. Vložil jsem 30 m skalnaté těleso, které bouchlo v 9 km výšce silou 8 megatun, a tvrdí mi, že na povrchu to žádný efekt mít nebude. Totéž pak u 20 m železného, který bouchne ve 3 km silou 1,38 Mt. Nebo je rozpad tělesa v atmosféře sled jednotlivých výbuchů, takže finální rozpad nemá moc velkou sílu?


Alchymista - 12/11/2009 - 12:04

na to som narazil aj ja a po pravde - ťažko to posúdiť.

Akonáhle sa niekde objavia kilotony či megatony, každému sa podvedome vybaví jadrový výbuch - lenže to nie je pre vzdušný výbuch meteoritu dobré prirovnanie.
Teploty zďaleka nedosahujú teploty jadrového výbuchu a je potom problém rozumne ohodnotiť intenzitu rázovej vlny. U rázovej vlny výbuchu totiž hlavným ničivým faktorom nie je ani tak absolútny pretlak, ako skôr strmosť čela.

Stačí si zobrať ten posledný prípad z Indonézie - ozval sa rachot a vypukla aj panika (podobne sa hlási zemetrasenie), ale výbuch o sile 50kt v spodnej stratosfére nenarobil žiadne škody - u jadrového výbuchu by to tak asi nebolo.


Alchymista - 12/11/2009 - 12:11

Zrejme je problém v tom, že jadrový výbuch sa udeje v čase mikrosekúnd, kým výbuch asteroidu či meteoritu trvá podstatne dlhšie - tisíciny až desatiny sekundy, takže energia je uvoľnená v podstatne dlhšom časovom intervale.


avitek - 12/11/2009 - 13:03

Těch 7 metrů je odhadování na základě absolutní hvězdné velikosti H, což je zatížené chybou přibližně -50 % / +100 %, tady v tomto případě by průměr mohl být někde v intervalu 4 m až 14 m (čím nižší albedo, tím větší průměr).


alamo - 12/11/2009 - 17:00

Alchymista : "Sedem metrov - to je takmer na hranici toho, čo zemskou atmosférou ešte prejde s dostatočnou rýchlosťou a toho, čo sa rozprskne vo veľkej výške. "
"Zrejme je problém v tom, že jadrový výbuch sa udeje v čase mikrosekúnd, kým výbuch asteroidu či meteoritu trvá podstatne dlhšie - tisíciny až desatiny sekundy, takže energia je uvoľnená v podstatne dlhšom časovom intervale. "

vôbec nejde o sedem metrov či sedem kilometrov..
my totiž s dostatočným predstihom, nedokážeme detekovať ani "70 kilometrov"

Abraxis : "Na odklon asteoridu muze stacit jak 10 kT, tak nemusi stacit ani 1 GT TNT."

Martin Jediny: "Tak to potom nie je co riesit. Neexistuje technologia zasadneho vplyvu na zmenu smeru balvanu. "

nejde predsa o rozbíjanie, ale o zmenu jeho dráhy
a na to nie sú potrebné "megatony"
ak budeme vedieť o nebezpečí, s dostatočným predstihom, stačí poslať naozaj miniatúrnu nálož, ktorá len "odparí" povrchovú vrstvu s jednej strany telesa..
aj to stačí na to aby sa dráha zmenila "radikálne"

ale na to treba dokonalý detekčný a výstražný systém
a ten by bo použiteľný aj na iné veci


Alchymista - 12/11/2009 - 17:28

Zatiaľ sa treba zmieriť s tým, že žijeme na kozmickej strelnici a naše prežitie je vecou náhody a šťastia.


alamo - 12/11/2009 - 17:42

"Zatiaľ sa treba zmieriť s tým, že žijeme na kozmickej strelnici a naše prežitie je vecou náhody a šťastia. "

a modliť sa aby k prípadnej udalosti s "lokálnymi následkami", došlo čo najďalej odo "mňa", a čo najbližšie k ľuďom ktorí rozhodujú, kam a načo idú verejné financie [Upraveno 12.11.2009 alamo]


Alchymista - 12/11/2009 - 18:03

Súhlasím.


Jiří Hošek - 12/11/2009 - 20:41

quote:
my totiž s dostatočným predstihom, nedokážeme detekovať ani "70 kilometrov"
Cože?? To byl vtip?


alamo - 12/11/2009 - 21:45

"Cože?? To byl vtip?"

dajme tomu, že to bol "rečnícky obrat"


Wintermute. - 12/11/2009 - 22:54

quote:
quote:
my totiž s dostatočným predstihom, nedokážeme detekovať ani "70 kilometrov"
Cože?? To byl vtip?


Bohuzial nebol, alamo mal zase pravdu. Takzvany globalny zabijak zacina od priemeru 6 az 10km (zalezi aj na zlozeni). V pricipe je uz potom jedno ci bude mat 10 alebo 30 alebo 70km. Teda z pohladu existencia ludstva je to jedno. V pripade priletu z nevhodneho smeru (vysvetlim nizsie) a nevhodnou (vysokou rychlostou) moze ludstvo pocitat, ze spolahlivo ho dokazeme detekovat (radarovo) az tak cca 6 az 20s pred dopadom.

Najnebezpecnejsi je prilet (ten nevhodny smer), ked sa priblizi "spoza" slnka. To znamena ked po vacsinu svojej drahy bude pre nas "tieneny" slnkom, navyse pri takom prelete moze nabrat zaujimavu rychlost (este aj na urovni obeznej drahy zeme).

Velke mnozstvo blizkych preletov komet a asteroidov okolo slnka detekuje aj druzica SOHO (do dnes uz viac nez 1500, pomocou pristroja LASCO (Large Angle and Spectrometric Coronograph)), ale jej primarna uloha je ina a nej ma prisposobene aj pristroje, takze sa moze polahky stat, ze sa nieco "presmykne".


Jiří Hošek - 12/11/2009 - 23:03

Vyřazovací metoda:
Myslíte, že ve vnitřní sluneční soustavě je nějaký dosud neobjevený asteroid o průměru 70 km, ohrožující Zemi?


Alchymista - 12/11/2009 - 23:23

"Normálny asteroid" asi nie, do vzdialenosti nejakých 10AU by mali byť odhalené všetky, ale Oortov oblak je dosť veľký a priletieť môže čokoľvek.

"Zabiják" bude skôr objekt na veľmi dlhej dráhe, prilietajúci zo vzdialených končín slnečného systému.


Wintermute. - 12/11/2009 - 23:28

quote:
Vyřazovací metoda:
Myslíte, že ve vnitřní sluneční soustavě je nějaký dosud neobjevený asteroid o průměru 70 km, ohrožující Zemi?


Staci aj 10km a preco myslite, ze musi byt momentalne vo vnutornej? Je to malo pravdepodobne. Aj ked o jenom mieste by som vedel aj vo vnutornej slnecnej sustave:). Viete co je v L3? A ci to co by mohlo byt v L3 by mohlo byt z L3 odrthnute objektom ktory sice so zemou kolidovat nebude ale preleti v blizkosti L3?


alamo - 12/11/2009 - 23:44

"Viete co je v L3?"

páni.. to by bol titulok do bulváru "zem sleduje zabijak.."


alamo - 13/11/2009 - 00:00

aha ho.. 3753 Cruithne
fakt za nami letí "sliedič" jeden
možno bude mať aj ten titulok v novinách
http://en.wikipedia.org/wiki/3753_Cruithne
tomu vravím "dráha"


Wintermute. - 13/11/2009 - 00:03

quote:
"Viete co je v L3?"

páni.. to by bol titulok do bulváru "zem sleduje zabijak.."


No pokial by to napisal bulvar tak toho by som sa nebal. Dokonca by som bol kludny keby to napisala aj NASA. Ale ked by to zverejnila americka FEMA (Federal Emergency Management Agency), tak asi by mi uz nebolo vsetko jedno.


Ervé - 13/11/2009 - 08:25

Tyto objekty jsou díky blízkosti celkem dobře sledovatelné. Větší riziko opravdu hrozí od těles s dlouhým oběhem (desítky až tisíce let), které se najednou zjeví. Chtělo by to mít neustále připravené 3 horní stupně a 3 silné vodíkové hlavice, pak by se sebrala právě připravovaná raketa a po montáži by do 48 hodin startovala proti tělesu. Taky by nebyl marný experiment s vypuštěním malé hlavice a odstřelením nějakého bezpečného asteroidu se složením, u kterého nejmíň tušíme, jak se může rozpadnout.


Wintermute. - 13/11/2009 - 09:20

quote:
Tyto objekty jsou díky blízkosti celkem dobře sledovatelné. Větší riziko opravdu hrozí od těles s dlouhým oběhem (desítky až tisíce let), které se najednou zjeví. Chtělo by to mít neustále připravené 3 horní stupně a 3 silné vodíkové hlavice, pak by se sebrala právě připravovaná raketa a po montáži by do 48 hodin startovala proti tělesu. Taky by nebyl marný experiment s vypuštěním malé hlavice a odstřelením nějakého bezpečného asteroidu se složením, u kterého nejmíň tušíme, jak se může rozpadnout.


Nooo, ze som tak smely, akym sposobom je sledovany bod L3 ?

Ale s tym, ze vacsie riziko hrozi od telies s dlhym obehom suhlasim. Ale myslim, ze tie vodikove hlavice by boli asi dost zbytocne.


Ervé - 13/11/2009 - 11:17

Z bodu L3 těleso nemůže zasáhnout Zemi dřív než několik let po jeho opuštění, proto ho vlastně ani nemusíte sledovat. Pokud jde o hlavice, čím větší, tím lepší - lepší asteroid vypařit, než ho ofouknout nebo roztočit. Za lehčí se dá vyměnit vždycky, velké jsou už nedostatkové zboží (30 let se nevyrábí).


Petr Tomek - 13/11/2009 - 12:28

quote:
aha ho.. 3753 Cruithne
fakt za nami letí "sliedič" jeden
možno bude mať aj ten titulok v novinách
http://en.wikipedia.org/wiki/3753_Cruithne
tomu vravím "dráha"



Cruithne je docela dobře známé těleso, je to vlastně "druhý (koorbitální) měsíc Země" dokonce jsem kdysi navrhoval, že by se dalo dobře použít jako automatická kosmická laboratoř. Prostě by se tam vyslala sonda a ta by tam "zaparkovala" Případně by se tam dalo v době přiblížení k Zemi něco postavit. Otázka jestli by se tam dala vypravit pilotovaná mise se přímo nabízí :-).


Alchymista - 13/11/2009 - 12:50

Nuke síce vyzerajú ako "dobré riešenie", ale nie sú ním ani náhodou.
Kontaktný výbuch je kvôli pravdepodobným stretávacím rýchlostiam takmer nerealizovateľný (dá sa použiť len do stretávacej rýchlosti menej ako 2-3km/s), pri nekontaktnom výbuchu je zasa efektivita jadrových zbraní malá - z ničivých účinkov jadrovej zbrane sa uplatní prakticky len žiarenie, tlaková vlna z jadrovej nálože je nepatrná (čo sa dá tiež očakavať - hmotnosť odpareného materiálu z nálože a jej nosiču sotva presiahne 20 ton).
Výsledkom pôsobenia žiarenia na povrch asteroidu bude ohrev a odparenie povrchovej vrstvy a tým sa vytvorí reaktívny efekt. Tento efekt je však ťažko predpovedateľný, pretože závisí od mnohých faktorov - predovšetkým od
- výkonu nálože (kolíše až -25/+50%)
- vzdialenosti výbuchu od povrchu asteroidu (časová neistota medzi iniciáciou nálože a výbuchom až 0,001 sekundy - v pozemských podmienkach nevýznamné, ale významné pri stretávacej rýchlosti rádu 10km/s a požadovanej vzdialenosti cca 500 metrov)
- materiálu a štruktúry povrchu asteroidu


Pavel Nedbal - 13/11/2009 - 15:59

Mám ten pocit, pánové, že jsem v nějakém návrhu četl, že nálože by byly dvě v těsném závěsu - ta první vytvoří oblak plynua prachu, a ta druhá vybuchne v něm.


Alchymista - 13/11/2009 - 16:42

Fungovať by to mohlo, ale zázraky by som od toho nečakal. Zmyslom návrhu by zrejme malo byť rozrušenie asteroidu na menšie kusy.

Otázka určenia vhodného rozostupu náloží je tu pre úspech podstatná - a žiaľ, silne závislá na výsledkoch prvého výbuchu. Navyše "druhá" nálož je vážne ohrozená možnými troskami vyhodenými z povrchu prvým výbuchom.

Problém je v tom, že druhá nálož musí priletieť v momente, kedy má oblak vytvorený prvou náložou tú "správnu" hustotu - nesmie byť príliš hustý, aby do neho mohla nálož vletieť bez prílišného rizika zrážky alebo vysokej decelerácie a preniknúť do správnej vzdialenosti od povrchu asteroidu, ale zasa nesmie byť ani príliš riedky, aby sa dalo nukleárnym výbuchom odpariť dostatočné množstvo materiálu a vytvorila sa dostatočne intenzívna rázová vlna smerujúca proti povrchu.


HonzaVacek - 13/11/2009 - 19:59

Problém malého asteroidu řítícího se na Zemi, se tu probíral už před pár lety

http://www.kosmo.cz/modules.php?op=modload&name=XForum&file=viewthread&tid=436#pid4156

a nějak moc optimisticky nedopadl.


Alchymista - 13/11/2009 - 20:22

Ono to ani lepšie dopadnúť nemohlo.
Energie, ktorými disponuje celá naša civilizácia sú oproti silám s ktorými sa hrá vesmír, zanedbateľné.
Doba existencie našej civilizácie či nášho druhu je ničotná v porovnaní takmer s čímkoľvek, čo uvidíte jedným pohľadom na oblohu.
A tak je vesmír miesto na život mimoriadne nebezpečné.

Fatalizmus? Ani nie - skôr výzva.


Jiří Hošek - 14/11/2009 - 21:26

quote:
quote:
]Vyřazovací metoda:
Myslíte, že ve vnitřní sluneční soustavě je nějaký dosud neobjevený asteroid o průměru 70 km, ohrožující Zemi?


Staci aj 10km a preco myslite, ze musi byt momentalne vo vnutornej? Je to malo pravdepodobne. Aj ked o jenom mieste by som vedel aj vo vnutornej slnecnej sustave:). Viete co je v L3? A ci to co by mohlo byt v L3 by mohlo byt z L3 odrthnute objektom ktory sice so zemou kolidovat nebude ale preleti v blizkosti L3?

Reagoval jsem na alamovu větu "my totiž s dostatočným predstihom, nedokážeme detekovať ani 70 kilometrov". Kdyby alamo napsal 10 km, tak bych nereagoval.

Vnitřní část sluneční soustavy jsem zmínil právě proto, abych jí vyloučil. Zde jsou totiž 70-kilometrové asteroidy již detekované.

O bodu L3 (za Sluncem) vím. Mezitím již odpověděl Ervé - předstih v řádu roků, nejde tedy o problém, na který reagoval alamo a potažmo i já - asteroidy, o kterých se dozvíme až po jejich rozprsknutí v atmosféře či po blízkém průletu kolem Země.


bejcek - 15/11/2009 - 22:10

Co se týče pohybu asteroidů a ovlivnění jejich dráhy je pěkný článek v časopise ASTROSPIS:
"Stále mě drží negravitační síly", David Vokrouhlický.
Je tam stručný popis efektů: Poynting-Robbertson, Jarkovský, YORP. s.6-11.


bejcek - 15/11/2009 - 22:12

Jde o ASTROSPIS č. 3/2009


wintermute. - 16/11/2009 - 19:25

Inac toto nejak nestiham sledovat, mozno tu niekto bude mat prehlad, ale existuje nejaka minula alebo planovana sonda, ktora skumala L3? Pripadne su zmapovane objekty v L3 inych planet, trebars Venuse a Marsu? Nachadzaju sa tam nejake vacsie objekty? Z toho by sa mozno dal odpvodit predpoklad aj pre potencialne objekty v L3 zeme.


dubest - 17/11/2009 - 16:40

žiju ve verzi, že L3 nijak využit nebyl


Alchymista - 17/11/2009 - 19:22

Pokiaľ viem, okolia bodov L1, L2 a L3 nemajú dlhodobo stabilné dráhy, na rozdiel od bodov L4 a L5, v okolí ktorých takéto dráhy existujú.


Alchymista - 17/11/2009 - 19:30

V systéme Zem - Mesiac nie sú libračné body stabilné vôbec, pretože vplyv Slnka je príliš silný. V bodoch L4 a L5 systému Zem-Mesiac by mohli existovať takzvané Kordylewského prachové mraky (ich existencia je zatiaľ sporná)


Alchymista - 17/11/2009 - 19:31

Kalkulátor pre libračné/Lagrangeho body
http://www.orbitsimulator.com/formulas/LagrangePointFinder.html


-=RYS=- - 24/11/2009 - 11:23

Zajimava tabulka je na titulni strance http://spaceweather.com/.



Pripadne se podivejte i sem:
http://www.cfa.harvard.edu/iau/lists/Dangerous.html
http://neo.jpl.nasa.gov/neo/groups.html
http://www.jpl.nasa.gov/multimedia/neo/spaceRocks.html

[Upraveno 24.11.2009 -=RYS=-]


Alchymista - 25/11/2009 - 00:36

Výbuch meteoru
Midrand, Johannesburg, Juhoafrická republika
21.11.2009 približne o 23:00





[Upraveno 25.11.2009 Alchymista]


alamo - 25/11/2009 - 00:53

"21.11.2009 približne o 23:00 "
zbierka odkazov k udalosti
http://lunarmeteoritehunters.blogspot.com/2009/11/meteormeteorite-news-22nov09.html


Alchymista - 25/11/2009 - 01:24

Linky obsahovo nič moc.
Treba asi trochu počkať na lepšie vyhodnotenie sily výbuchu a trajektórie, ale podľa intenzity záblesku by to za menšiu atomovku vydať mohlo, podobne ako meteor nad Indonéziou 8. 10. 2009.

Žeby na kozmickej strelnici, kde žijeme, začínala palebná príprava?





alamo - 25/11/2009 - 11:50

"Linky obsahovo nič moc. "
už je to lepšie, a ani netreba "chodiť ďaleko"
http://www.astro.cz/clanek/4062
"I když jev nastal v době maxima Leonid, toto těleso k nim nepatřilo. Jednalo se o malý asteroid, jehož závěrečný výbuch měl sílu 0,5 až 1 kilotunu TNT. Podle odhadu Setha Jarvise, ředitele Clarkova planetária, objekt vstoupil do atmosféry ve výšce zhruba 160 km nad zemským povrchem a jeho rychlost byla asi 36 km/s. Počáteční velikost asteroidu astronomové označili jako "něco mezi mikrovlnnou troubou a pračkou". Je možné, že části meteoroidu dopadly na zem, ale zatím se o tom neobjevila žádná zpráva."


Alchymista neprihlasený - 25/11/2009 - 13:39

alamo, čítaj pozorne - článok na astro je iná udalosť

quote:
18. listopadu 2009 v době mezi 07:07:17 a 07:07:21 UT (7 minut po půlnoci místního času) nad středozápadní částí USA


alamo - 25/11/2009 - 15:23

"alamo, čítaj pozorne - článok na astro je iná udalosť "

utah..


alamo - 3/12/2009 - 00:01

afrika..
http://www.astro.cz/clanek/4070


alamo - 10/12/2009 - 02:22

v nórsku sa na oblohe zjavilo niečo fakt čudné..

podozrenie je na test nejakej ruskej rakety..
tu je celá zbierka fotografií toho javu
http://www.folkebladet.no/bildespesial/article316420.ece?imageIndex=0#pageTop
tu je článok
http://www.dailymail.co.uk/news/worldnews/article-1234430/Mystery-spiral-blue-light-display-hovers-Norway.html
a video s you tube
[Upraveno 10.12.2009 alamo] [Upraveno 10.12.2009 alamo]


Ervé - 10/12/2009 - 08:14

Nneí to 2. nebo 3.stupeň čínské rakety CZ-2D? Zánik spojený s únikem zbytku paliva? Slunce je nízko pod horizontem, takže různé odlesky od stupně a uniklého paliva jsou možné. Nekvalitní foťák pak dodělal spirálu?


avitek - 10/12/2009 - 09:04

quote:
v nórsku sa na oblohe zjavilo niečo fakt čudné..
... odozrenie je na test nejakej ruskej rakety..



Výstražná informace pro lodě a letadla téměř na 100 % potvrzuje, že šlo o cvičný start balistické rakety Bulava z ponorky v prostoru Bílého moře. Viz

http://www.frisnit.com/cgi-bin/navtex/view.cgi?id=1159919&lan=en&type=24H&message_filter=&search=ROCKET&station_filter=&date=2009-12-09&source=a4f7a470329caf85e2488355c7e88328&offset=0

Potvrzuje to taky nezávislý ruská list Kommersant, ktrý udává, že šlo o neúspěšný start. Z předcházejících 11 startů bxlo podle něho 6 neúspěšných, 3 částečně úspěšné:

http://www.kommersant.ru/doc-y.aspx?DocsID=1289619 (rusky)


Mirek Pospíšil - 10/12/2009 - 11:07

Tento článek http://www.barentsobserver.com/background-on-bulava-missile-tests.4663935-131162.html udává u ICBM Bulava mírně jiné počty startů - 13/7 celkových/neúspěšných.
Pravděpodobným ponorkovým nosičem je "Dmitri Donskoy"


Mirek Pospíšil - 10/12/2009 - 11:40

ICBM Bulava na Astronautix http://www.astronautix.com/lvs/bulava.htm
a pohotová 3D simulace spirálového efektu na YouTube http://www.youtube.com/user/unmannedspacef...u/0/Zx8i5EfmYU4


Mirek Pospíšil - 10/12/2009 - 11:43

funkční odkaz na YouTube k předchozímu přízpěvku http://www.youtube.com/user/unmannedspaceflight#p/a/u/0/Zx8i5EfmYU4


avitek - 10/12/2009 - 12:12

Cituji ještě z listu Kommersant:

как заявил "Ъ" источник в администрации Северодвинска, тяжелый ракетный подводный крейсер стратегического назначения "Дмитрий Донской" (проект 941У "Акула"), на котором проводятся испытания новейшей морской баллистической ракеты "Булава", в понедельник вышел в море на стрельбы.

Jak sdělil (Kommersantu) zdroj ze správy Severodvinska, strategický těžký podmořský křižník "Dmitrij Donskoj" (projekt 941U "Akula"), na kterém se uskutečňují zkoušky nejnovější námořní balistické rakety "Bulava", vyplul v pondělí na moře k provedení střeleb.


alamo - 10/12/2009 - 14:29

hm.. http://www.youtube.com/user/unmannedspaceflight#p/a/u/0/Zx8i5EfmYU4

vysvetlenia sú dve, buď je to nehoda pri teste..
alebo test "niečoho"..

nemal by ten "manéver", čo majú robiť rakety topol, na obranu pred americkým protiraketovým systémom vypadať "zdiaľky", nejak takto?


avitek - 10/12/2009 - 16:46

Potvrzeno oficiálně Ministerstvem obrany Ruské federace přes agenturu Interfax, že šlo o selhání třetího stupně (doslova třetí fáze) zkoušky rakety Bulava, viz:

http://www.interfax.ru/politics/txt.asp?id=114257


Ten rozdíl v počtu pokusů (11 vs. 13, viz předchozí zprávy v této niti) může spočívat v tom,

1) zda byl započítán tento neúspěšný pokus
2) zda byl započítán pokus na konci října t.r., kdy Dmitrij Donskij měl Bulavu vypustit a to se nepodařilo, takže se vrátil na základnu bez skutečného vypuštění Bulavy


alamo - 10/12/2009 - 16:56

takže "tretia fáza", hlavný motor tam evidentne funguje, celé to prudko rotuje, a z boku niečo "uniká"..
keby to bol "únik" paliva asi by to dalo ešte efektnejší ohňostroj..
nemôžem si pomôcť, mne to fakt pripomína prácu silného korekčného motora, pri nejakom "lomcováku"

buďto je to mojím "machiavelistickým" povedomím, alebo tézou "súdim iných podľa seba"..
ale z nejakého dôvodu som presvedčený že keby došlo k havárii, bratia rusi by rohlasovali že je to 100% úspech..
a prehlásenie o nehode znamená, že sa im niečo dôležité podarilo, svet ich pri tom načapal, a teraz to zatĺkajú
sranda..


Mirek Pospíšil - 10/12/2009 - 17:02

Je otázkou co z toho boku unikalo, když všechny tři stupně používají TPH, viz :

Stage1: 1 x Topol'-M-1. Gross Mass: 26,000 kg (57,000 lb). Empty Mass: 3,000 kg (6,600 lb). Motor: 1 x 15Zh58A. Thrust (vac): 980.000 kN (220,310 lbf). Burn time: 60 sec. Length: 8.50 m (27.80 ft). Diameter: 1.80 m (5.90 ft). Propellants: Solid.
Stage2: 1 x Topol'-M-2. Gross Mass: 13,000 kg (28,000 lb). Empty Mass: 1,500 kg (3,300 lb). Motor: 1 x 15Zh58B. Thrust (vac): 490.000 kN (110,150 lbf). Burn time: 64 sec. Length: 6.00 m (19.60 ft). Diameter: 1.55 m (5.08 ft). Propellants: Solid.
Stage3: 1 x Topol'-M-3. Gross Mass: 6,000 kg (13,200 lb). Empty Mass: 1,000 kg (2,200 lb). Motor: 1 x 15Zh58V. Thrust (vac): 245.000 kN (55,078 lbf). Burn time: 56 sec. Length: 3.10 m (10.10 ft). Diameter: 1.34 m (4.39 ft). Propellants: Solid.


že by propálený plášť ?


alamo - 10/12/2009 - 17:08

"že by propálený plášť ?"

asi nie..
"únik" sa v určitom momente zastaví a práca hlavného motora pokračuje ďalej..
keby to bola trhlina v plášti, únik by bol pozorovateľný po celú dobu činnosti motora, od otvorenia trhliny, až po moment dohorenia paliva alebo deštrukcie (riadenej alebo neriadenej)
lenže ono to letelo ďalej
takú mám o tom predstavu


alamo - 10/12/2009 - 17:15

ten prípadný korekčný motor, by tiež mohol byť na tuhé palivo, tretí stupeň by takých motorčekov mohol niesť celú sadu, a postupne by sa odpaľovali pri hroziacom kontakte s interceptorom
predpokladom ale je že útok a manévrovanie by prebehlo ešte počas činnosti hlavného motora tretieho stupňa
potom by sa dala dráha skorigovať vychyľovaním trysky


avitek - 10/12/2009 - 17:16

quote:
že by propálený plášť ?


Mohlo jít i o poškození trysky motoru, které způsobilo asymetrii tahu. Ale ... v jedné anglické diskuzi k tomuto tématu se vyjádřil pozorovatel z Kalifornie, který sledoval let rakety na TPL
(nevzpomínám si o jakou šlo, snad Minuteman 3) a ta vytvářela podobné kroužky. Napadá mne, že to může být vcelku běžný jev, souvisejicí s nizkofrekvečním kolísáním tlaku se spalovací komoře i za normálního a nehavarijného letu.


alamo - 10/12/2009 - 17:34

možné je aj to..
zaujímavé bulava má hlavice umiestnené "naopak" nie pod odhadzovateľným aerodynamickým kritom, ale okolo motora tretieho stupňa
http://adiewicaksono.wordpress.com/2009/01/05/russia-not-to-give-up-bulava-missile-test-launches-genstaff/
je to teraz už "normálne", alebo je to len na bulave?


alamo - 10/12/2009 - 18:00

podľa tohto článku, by to mohol byť práve prejav špecifického "dizajnu" hlavice, možno záverečného manévrovania pred odpojením (alebo počas neho) jednotlivých hlavíc
http://depletedcranium.com/wowa-weird-light-over-norway/


alamo - 10/12/2009 - 18:13

odlišná farba.. bočný prúd tvoriaci špirálu je biely, a to čo má za prúd spalín z hlavného motora je modrý (prejav dvoch tipov paliva?)
bočný prúd (biely) sa mi zdá príliš ostro vymedzený, oproti tomu čo ide priamo (modrému)
"krúžky" spôsobené "nehomogenitou" prúdenia z motora by mali byť asi hm.. "spojitejšie?" povedal by som "vejárovité?"


avitek - 10/12/2009 - 22:16

Jak se k tomu vyjádřil James Oberg:

quote:

I have no trouble associating the spiral with the missile launch -- because we've seen spirals before.

I still DO have a lot of trouble associating the spiral with the third stage malfunction -- because we've seen spirals before on orbital missions that turned out successful.

I'm hearing claims that spinning the third stage is NORMAL for a number of reasons. Gyroscopic stability for one. Decoy deployment for another. Defense against energy weapons (eg, a US anti-missile laser on an aircraft or AEGIS below, or a satellite above for a third. Distorting radar returns for yet another.

I suspect that this sighting and these detailed images are being excitedly studied within US intelligence circles to assess the vaunted ABM-countermeasures that the Russians have advertised the missile incorporates.



avitek - 3/1/2010 - 07:34

Možnost odchýlení menších planetek z kolizní dráhy se Zemí pomocí tzv. "gravitačního tahače".

Threat Mitigation: The Gravity Tractor
(White Paper 042)
Russell Schweickart, Clark Chapman, Dan Durda, Piet Hut

Summary: The Gravity Tractor (GT) is a fully controlled asteroid deflection concept using the mutual gravity between a robotic spacecraft and an asteroid to slowly accelerate the asteroid in the direction of the "hovering" spacecraft. Based on early warning, provided by ground tracking and orbit prediction, it would be deployed a decade or more prior to a potential impact. Ion engines would be utilized for both the rendezvous with the asteroid and the towing phase. Since the GT does not dock with or otherwise physically contact the asteroid during the deflection process there is no requirement for knowledge of the asteroid’s shape, composition, rotation state or other “conventional” characteristics. The GT would first reduce the uncertainty in the orbit of the asteroid via Earth tracking of its radio transponder while station keeping with the asteroid. If, fter analysis of the more precise asteroid orbit a deflection is indeed indicated, the GT would “hover” above the surface of the asteroid in the direction of the required acceleration vector for a duration adequate to achieve the desired velocity change. The orbit of the asteroid is continuously monitored throughout the deflection process and the end state is own in real time. The performance envelope for the GT includes most NEOs which experience close gravitational encounters prior to impact and those below 150-200 meters in diameter on a direct
Earth impact trajectory.

Plný text článku

http://arxiv.org/ftp/physics/papers/0608/0608157.pdf


pospa - 3/1/2010 - 17:01

quote:
Možnost odchýlení menších planetek z kolizní dráhy se Zemí pomocí tzv. "gravitačního tahače".
Hmm, opravdu zajímavý vynález.
Až se nechce věřit, že například aktuálně diskutovaný asteroid Apophis (4,6 x 10na10 kg) je možné odchýlit z původní dráhy pouze za 20 dní gravitačního (bezkontaktního) působení umělého tělesa-tahače o hmotnosti 1000 kg s tahem 0.053 N a spotřebě paliva pouze 10! kg.

Proč ještě takové tahače nikdo nestaví a netestuje?
... možná je to v tom článku, ale nemám sílu ho celý přelouskat.


Ervé - 4/1/2010 - 09:39

Odhad ceny je 150 mil. USD v cenách 1995, tedy tak 200 mil. USD teď, pokud se použijí solární panely. Apofis Zemi netrefí, takže hýbat s ním je zbytečné (a nebezpečné), ale vyzkoušet by se to mělo na nějakém podobném asteroidu. Jestli tomu rozumím, sonda navedená k asteroidu na něj vlastně padá a iontové motory tomu brání. Stejnou silou, jakou je sonda přitahována k asteroidu, je i asteroid přitahován k sondě. Změna je velice malá, ale mnoho let dopředu to stačí. Pokud dojde k výpadku sondy - přepnutí do bezpečného módu softwareovou chybou, selháním nebo radiací (problémy s MRO nebo Messengerem) - musí se zapnout nouzový systém a pomocný nebo hlavní motor musí sondu vyvést od asteroidu, jinak se rozbije o povrch a 200 mil je v háji. Tahač musí udržovat polohu ke Slunci (solární panely) i k rotujícímu asteroidu (proměnná gravitace, správný tah motoru) po dobu několika týdnů až měsíců, čím je asteroid těžší a času míň, tím blíž a těžší musí sonda být.


MIZ - 4/1/2010 - 14:18

quote:
Apofis Zemi netrefí, takže hýbat s ním je zbytečné (a nebezpečné)

Při prvním nadcházejícím přiblížení v r. 2029 ne. Průběh druhého přiblížení v r. 2036 půjde přesněji předpovědět až po vyhodnocení toho prvního.


avitek - 5/1/2010 - 20:55

Nová publikace z nakladatelství National Academies Press, zabývající se stavem sledování asteroidů přibližujících se k Zemi (NEO) a obraně proti nim. Ke přečtení jako PDF soubory zdarma.

Near-Earth Object Surveys and Hazard Mitigation Strategies: Interim Report. NAP, 2009

http://books.nap.edu/catalog.php?record_id=12738

Popis obsahu:
The United States is currently the only country with an active, government-sponsored effort to detect and track potentially hazardous near-Earth objects (NEOs). Congress has mandated that NASA detect and track 90 percent of NEOs that are 1 kilometer in diameter or larger. These objects represent a great potential hazard to life on Earth and could cause global destruction. NASA is close to accomplishing this goal. Congress has more recently mandated that by 2020 NASA should detect and track 90 percent of NEOs that are 140 meters in diameter or larger, a category of objects that is generally recognized to represent a very significant threat to life on Earth if they strike in or near urban areas. Achieving this goal may require the building of one or more additional observatories, possibly including a space-based observatory.

Congress directed NASA to ask the National Research Council to review NASA's near-Earth object programs. This interim report addresses some of the issues associated with the survey and detection of NEOs. The final report will contain findings and recommendations for survey and detection, characterization, and mitigation of near-Earth objects based on an integrated assessment of the problem.


Ervé - 7/1/2010 - 09:53

Pokud jde o Apophis, nestačilo by do něj při průletu kolem Země v roce 2029 šťouchnout/napálit nějakým skoroprázdným stupněm pro přechod z LEO na GTO/GEO? Při srážce rychlostmi v řádu km/s by to mělo stačit, a je to levnější než složité manévrování daleko od Země s využitím gravitace. Když se trefí doprostřed, proti těžišti, aby se neroztočil, mělo by to stačit. Stačí tak stupeň vynesený Ariane 5 nebo Deltou 4 vybavit hlavicí MKV a pár kily motorků s palivem.


avitek - 8/1/2010 - 15:37

quote:
Pokud jde o Apophis, nestačilo by do něj při průletu kolem Země v roce 2029 šťouchnout/napálit nějakým skoroprázdným stupněm pro přechod z LEO na GTO/GEO? ...


To hrozně záleží na mechanických vlastnostech tělesa. Podíváte-li se např. na planetku Itokawa, tak vyppadá spíše jako hromaga kamení a regolitu, držená dohromady slabými garavitačními silami. Na takovýto objekt těžko přenesete nějaký rozumný impuls.
¨
Objekt velikosti Apopophisu má hmotnost řádově nejméně 2.7 x e+10 kg, možná až dvakrát tolik. Počítejm s tím optimálnějším, s menší hmtonstí planetky. Při totálním přenosu impulsu raketového stupně o hmotnosti 1 tuny (1 x e+3 kg) a vzájemné rychlosti 1000 m/s by změna rychlosti planetky byla 3.7 x e-5 m/s. Pro bezpečné vychýlení planetky letící "přímo" na zemi, je však nezbytná změna rychlosti řádově 1 x e-2 m/s (to je však mimo reálné možnosti i gravitačního tahače), ale dostatečná pro eventuální vychýlení Apophisu, provede-li se to před průletem v roce 2029 (požadavek na změnu rychlosti je pak minimálně 5 x e-7 m/s, udělá-li se to v optimální čas).


Ervé - 11/1/2010 - 10:14

Právě tak sem to myslel, 2029 nezasáhne Zemi, takže do něj šťouchnout, aby v roce 2035 zase minul. Pokud by se využil stupeň Ariane 5 nebo Centaur, máte 2 t projektil (a pokud by se při startu vynášeli lehčí satelity, klidně i o tunu nebo 2 zátěže víc). Kdyby se nárazem Apophis rozpadl, vzniklé smetí nebo dvě půlky představují menší hrozbu - budou pokračovat v mírně odlišné dráze od původního Apophisu. Zkrátka do něj šťouchnout ve správném směru.


avitek - 12/1/2010 - 07:41

Dne 2010-01-13 proletí v blízkosti Země objekt 2010 AL30 v minimální vzdálenosti zhruba 120 tisíc km. Jeho heliocentrická dráha je jen nepatrně olišná od dráhy Země, proto se uvažuje o tom, že by mohlo jít o umělé kosmické těleso vypuštěné ze Země. Velikost je řádově kolem 10 metrů (dle hvězdné velikosti, pokud je jeho albedo mimořádně veliké jako např. u stupňů raket, může být i podstatně menší). V průběhu největšího přiblížení bude mít hvězdnou velikost přibližně 14 mag.

Pokusím se najít podrobnosti.


avitek - 12/1/2010 - 08:04

Orbital elements:
2010 AL30 Earth MOID = 0.0000 AU
Epoch 2010 Jan. 4.0 TT = JDT 2455200.5 MPC
M 281.40401 (2000.0) P Q
n 0.98349499 Peri. 104.60232 -0.78960713 +0.61038481
a 1.0014316 Node 113.05422 -0.58599752 -0.71971978
e 0.3055892 Incl. 3.91707 -0.18200958 -0.33080782
P 1.00 H 27.0 G 0.15 U 7

Největší přiblížení 2010-01-13 12:14 UTC, minimální vzdálenost od středu Země 125 000 km


Podrobnosti o objevu a efemerida viz

http://www.cfa.harvard.edu/mpec/K10/K10A59.html


avitek - 12/1/2010 - 15:24

Další pozorování objektu 2010 AL30

http://www.cfa.harvard.edu/mpec/K10/K10A61.html


avitek - 13/1/2010 - 08:59

Další pozorování viz

http://www.cfa.harvard.edu/mpec/K10/K10A62.html
http://www.cfa.harvard.edu/mpec/K10/K10A63.html
http://www.cfa.harvard.edu/mpec/K10/K10A64.html
http://www.cfa.harvard.edu/mpec/K10/K10A65.html

Okamžik největšího přibližení se posunul na základě upřesněných parametrů na 12:50 UTC. Minimání vzdálenost se v rámci chyby nemění.

Do pozorování se zapojila taky Kleť 2009-01-12 21:28:21 UT.


avitek - 13/1/2010 - 10:34

Upřesňuji čas a vzdálenost:

12:45 UT
130 000 +/- 2500 km od středu Země (zaokrouhlovací chyby, nikoli skuteční přenost měření).

Schéma dráhy:



Podle

http://neo.jpl.nasa.gov/news/news167.html

rozbor dráhy vylouřil možnost umělého původu tělesa.


avitek - 13/1/2010 - 11:00

Podle databáze NEO v JPL je čas průletu velmi blízko toho, co jsem spočítal a to 2010-01-13 12:46 UTC.

Vzdálenosti průletu:
nominální 129 018 km
minimální 128 978 km
maximální 129 058 km

Dráhu viz (grafické zobrazení)

http://ssd.jpl.nasa.gov/sbdb.cgi?sstr=2010%20AL30;orb=1;cov=0;log=0;cad=1#cad


avitek - 13/1/2010 - 13:29

Dnes 2010-01-13 od 02:20 do 04:40 UTC stanice dálkového kosmického spojení DSN Goldstone v Kalifornii byla použita k radiolokačnímu sledování planetky 2010 AL30. Potvrzena velikost 10 až 20 m. Rotace kolem osy jedna otáčka 9 minut.


avitek - 13/1/2010 - 18:47

Zajímavý článek o planetce 2010 AL30 je

http://www.scilogs.eu/en/blog/go-for-launch/2010-01-12/close-asteroid-encounter-tomorrow

Zejména graf přinlížení k Zemi v minulosti.

Pokud někdo preferuje němčinu, pak tady:

http://www.kosmologs.de/kosmo/blog/go-for-launch/allgemein/2010-01-12/morgen-sehr-nahe-asteroidenbegegnung

Podle rozboru JPL však úbahy o pozemském původu těůesa jsou s velmi vysokou pravděpodobností liché.


avitek - 26/1/2010 - 18:38

Byla vydána závěrečná zpráva komise NAS k problematice ochrany proti hrozbě od asteroidů. Ke stažení (pdf) zdarma na

http://books.nap.edu/catalog.php?record_id=12842


Pavel Toufar - 11/2/2010 - 18:01

K diskusi o Apophis a "ruské iniciativě" doporučuji také ČT24,Milenium 10.2.2010:

http://www.ceskatelevize.cz/program/10252610809-10.02.2010-11:35-24-milenium.html?online=1


-=RYS=- - 11/2/2010 - 19:13

Kvuli vedeckemu prinosu by melli na povrch "usadit" vedeckou laborator s vrtaci sondou, pricemz by "satelitni talire" teto vedecke sondy meli byt alespon 3 vhodne usazene na ruznych koncich asteoridu tak, aby nebyl prerusen tok dat samotnou rotaci telesa. Samozrejme by vse bylo propojene "dlouhym dratem" ci radiem (pokud bude opticka viditelnost).

Pripadne v budoucnu teleso tohoto kamene "provrtat" a udelat tam dlouhodobejsi zakladnu.


Petr.k - 11/2/2010 - 23:08

Část družice KOSMOS 2421 zřejmě dopadla na Mexiko:
http://www.exoplanety.cz/2010/02/exkluzivne-mexiko/


alamo - 15/2/2010 - 21:14

írsko tentokrát "prírodnina"
http://www.astro.cz/clanek/4165


M.Filip - 19/2/2010 - 20:24

quote:
Část družice KOSMOS 2421 zřejmě dopadla na Mexiko

Dle SPACE 40 družice zanikla 2008-03-14.
3 tunová družice se rozpadla na 300 fragmentů. A takovéto úlomky by určitě v atmosféře shořely a nemohly vytvořit 30metrový kráter.
Obrázky družice viz.:
http://www.livescience.com/blogs/author/tariqmalik/
http://kbarsenal.ru/im/foto/f/007.jpg


Petr.k - 20/2/2010 - 22:12

quote:
quote:
Část družice KOSMOS 2421 zřejmě dopadla na Mexiko

Dle SPACE 40 družice zanikla 2008-03-14.
3 tunová družice se rozpadla na 300 fragmentů. A takovéto úlomky by určitě v atmosféře shořely a nemohly vytvořit 30metrový kráter.
Obrázky družice viz.:
http://www.livescience.com/blogs/author/tariqmalik/
http://kbarsenal.ru/im/foto/f/007.jpg


Nekdy je vhodne docist clanek do konce....


alamo - 25/2/2010 - 18:58

"Čínská raketa jen o chlup minula evropskou družici Envisat"
http://www.novinky.cz/zahranicni/amerika/193249-cinska-raketa-jen-o-chlup-minula-evropskou-druzici-envisat.html


avitek - 25/2/2010 - 21:13

quote:
"Čínská raketa jen o chlup minula evropskou družici Envisat"
http://www.novinky.cz/zahranicni/amerika/193249-cinska-raketa-jen-o-chlup-minula-evropskou-druzici-envisat.html


Originální zpráva je od Leonarda davida a byla publikována 2010-02-23

http://www.space.com/missionlaunches/space-debris-getting-messier-100223.html


Úhybné manévry v roce 2009, zmiňované v článku, jsou podrobněji popsány v článku na str. 2 nejnovějšího čísla ODQN, které v PDF lze stáhnout na

http://orbitaldebris.jsc.nasa.gov/newsletter/pdfs/ODQNv14i1.pdf

Poslední incident s Envisatem se asi objeví v druhém letošním čísle ODQN, které by mělo vyjít v dubnu t.r.


Ještě biografické informace o prof. Klikradovi:

http://www.ilr.ing.tu-bs.de/dasinstitut/mitarbeiter/HeinerKlinkrad/index2_html?PreferredLanguage=English


Adolf - 1/3/2010 - 22:34

Maličká košická tunguzka:

http://www.novinky.cz/koktejl/193545-nad-kosicemi-vybuchl-meteorit.html


alamo - 1/3/2010 - 22:49

"Maličká košická tunguzka"

bola naozaj "mališká"
už na strednom slovensku, o nej nikto nič nepočul..
a prial by ste niekomu, naozaj veľkú "tunguzku"?


random - 2/3/2010 - 09:55

v KE bolo skoro zatiahnute preto som ani vonku nepozeral .. no zhruba v tom case ma prekvapil zablesk ktory sa siril odniekial z vonku ... napadlo ma ci to nieje nejaky trulo co sa otaca na parkovisku na novom BWM a svieti mi do izby halogenami ... alebo ci to nieje burkovy blesk bol to vsak dost dlhy zablesk .. tak som si povedal ze pockam na hrom ten prisiel ale dost neskoro ... hened som sa cudoval ze co to je za blbost vo february bliskat sa ale uz som vydel seliake psie kusy pocasia tak som to nechal byt ... rano som sa potom dozvedel ze to bol bolid .. pekneee a ja som ho nevydel ...


Alchymista - 2/3/2010 - 10:32

quote:
prial by ste niekomu, naozaj veľkú "tunguzku"?

to vieš, že nejaké terče by sa našli.


Poman - 2/3/2010 - 17:27

quote:
"Maličká košická tunguzka"

bola naozaj "mališká"
už na strednom slovensku, o nej nikto nič nepočul..
a prial by ste niekomu, naozaj veľkú "tunguzku"?


Já jsem byl zrovna v Maďarsku,kousek od Egru a viděl jsem to


alamo - 13/3/2010 - 12:40

a jéje náhrada za GW a IPCC sa nám asi vykľula na svetlo

http://www.osel.cz/index.php?clanek=4931
Je zneklidňující, jak se mediální prohlášení kolem panelu chicxulubského asteroidu podobají výrokům kolem klimatického panelu. Podle panelu a médií by teď mělo být vše naprosto jasné a chicxulubský kráter byl pasován na jedinou rozhodující příčinu křídového vymírání.

Zároveň není tajemstvím, že za hypotézou s asteroidem může stát zákulisní politika, v níž má prsty NASA a mnozí další. Přehnané zdůrazňování role asteroidů v pozemském vymírání by v takovém případě bylo součástí lobbingu ve prospěch financování průzkumu Sluneční soustavy. Obrana proti kosmickému smetí je nepochybně chvályhodná, neměla by se však prosazovat na úkor seriózního výzkumu dávných vymírání.


Alchymista - 13/3/2010 - 13:58

Zdá sa že "klimatologický štýl" boja o granty a finacovanie určitých oblastí výskumu sa evidentne ujíma aj v iných vedách.


alamo - 13/3/2010 - 15:14

"klimatologický štýl" je len jedným s prejavov stavu spoločnosti, v ktorej sa ujalo presadzovanie názorov nátlakovými skupinami
http://www.noveslovo.sk/archiv/1999-23-24/str38.html Nátlakové skupiny - svetlá a tiene
zakladanie záujmových združení patrí k "pilierom" demokracie, ale ako všetko v nej môže zvrhnúť na patologický jav
pretože nátlakové skupiny sa dajú rozdeliť do dvoch kategóri a. ekonomické (odbory, zamestnávateľské organizácie, rôzne profesijné združenia, obchodná komora) b.kultúrne (náboženské)
patologický stav pre spoločnosť nastáva vtedy, keď nejaká skupina patrí do obidvoch týchto kategórií..


martinjediny - 16/3/2010 - 21:37

toto vlakno je asi najvhodnejsie,
i ked neviem ci hviezdu je vhodne oznacovat za "bordel"

http://www.novinky.cz/veda-skoly/194900-vesmirem-pluje-oranzovy-trpaslik-ktery-se-za-milion-let-srazi-se-slunecni-soustavou.html


alamo - 16/3/2010 - 21:48

Gliese 710..
má rozhodiť Oortov mrak a spustiť nové obdobie "veľkého bombardovania"


Pirochta - 16/3/2010 - 23:05

http://en.wikipedia.org/wiki/Gliese_710
Jedno je asi jasné. Sluneční soustava jako stabilní soustava po miliony až miliardy let tímto objevem v podstatě padá.
Další otázkou je, jestli tyto trpaslíci tvoří se Sluncem vícehvězdný systém nebo ne.


Alchymista - 16/3/2010 - 23:42

Zrušte poplach...
k priblíženiu dráh dôjde o 1 360 000 rokov a najväčšie priblíženie bude 0,337±0,177 pc (asi 1,1 svetelného roku)
Na desivé kozmické bombardovanie kométami vyhodenými z oortovho oblaku si bude potom treba ešte chvíľu počkať - asi tak 50 milionov rokov [Upraveno 16.3.2010 Alchymista]


Derelict - 17/3/2010 - 07:37

quote:
Zrušte poplach...
k priblíženiu dráh dôjde o 1 360 000 rokov a najväčšie priblíženie bude 0,337±0,177 pc (asi 1,1 svetelného roku)
Na desivé kozmické bombardovanie kométami vyhodenými z oortovho oblaku si bude potom treba ešte chvíľu počkať - asi tak 50 milionov rokov [Upraveno 16.3.2010 Alchymista]


Bijte na poplach ...
Vnejsi oblast Oortova oblaku je do 200 000 AU
1 AU = ~8 svetelnych vterin = ~18 svetelnych dni
Parsec = ~ 3,6 svetelneho roku

Tedy 22x vetsi vzdalenost

Otazkou je, jak objekty gravitacne velice slabe svazane se slunecni soustavou zareaguji na "blizky" prulet takoveho telesa. Bude mit jeho gravitacni pole nejaky vliv ?
V te dobe si tusim uz lidsky druh nebude existovat, takze nas to asi nemusi trapit. Rozhodne, pokud se lidstvo bude snazit prezit bez expanze.


M: - 17/3/2010 - 08:10

quote:
quote:
Zrušte poplach...
k priblíženiu dráh dôjde o 1 360 000 rokov a najväčšie priblíženie bude 0,337±0,177 pc (asi 1,1 svetelného roku)...
Bijte na poplach ...
...Otazkou je, jak objekty gravitacne velice slabe svazane se slunecni soustavou zareaguji na "blizky" prulet takoveho telesa. ...

Analyzujte poplach.
...Urcite sa da vypocitat nielen kto k nam prileti, ale aj kto od nas uz odlieta.
Planety ostali relativne v rovine, takze treba zistit, ci porovnatelny objekt preletel v porovnatelne ocakavanej vzdialenosti. A pripadne ci z nasledneho obdobia pochadzaju aspon nejake zaujimave kratery.

Mozme povedat, ze od vzniku Slnecnej sustavy neletelo okolo nic so zasadnym vplivom na system planet?


Ervé - 17/3/2010 - 09:31

Rozumná teorie. Zpětnými pohyby by se dalo zjistit, co nás kdy minulo. Opravdu špatné období bylo pozdní bombardování, a tam převažuje teorie o vlivu synchronizace Jupitera a Saturnu. Vzhledem k nepřesnosti pohybů a polohy hvězd v dávné historii je to ale nad naše možnosti - přesná poloha hvězdy před 10 milióny let bude 10x nepřesnější, než je současná předpověď pro Gliese na 1 milión let - tedy +-1,7 pc, i desetkrát přesnější informace by byla k ničemu, my potřebujeme vědět -65 mil. let a -230 mil. let.


MIZ - 17/3/2010 - 09:58

quote:
1 AU = ~8 svetelnych vterin = ~18 svetelnych dni

Cože??? Zkuste to znovu...


Derelict - 17/3/2010 - 10:13

quote:
quote:
1 AU = ~8 svetelnych vterin = ~18 svetelnych dni

Cože??? Zkuste to znovu...


Omlouvam se za spatnou formulaci (ruce rychlejsi jak hlava)

Spravne to melo byt:
1AU = ~8 svetelnych vterin (jestli si dobre pamatuji, svetlo ze Slunce doleti za 8 sec)

Nasledne pro vnejsi okraj Oortova oblaku vychazi
200 000 AU = ~18 svetelnych dni


M: - 17/3/2010 - 10:25

8 je spravne. skus jednotky.


M: - 17/3/2010 - 10:34

Tak ma napada,
Ak nejaka hviezda preleti okrajom nasho Oorthovho oblaku, pokial bude siahat jej oblak?
A z coho bude zlozeny?


Derelict - 17/3/2010 - 11:00

quote:
8 je spravne. skus jednotky.


Nasadim si saskovskou cepici a zacnu recitovat - nespolehej na pamet, pocitej ;o)))

Mate pravdu, omlouvam se jeste jednou vsem okolo.
Slunce je vzdaleno 8 a pul svetelne minuty, nikoliv vteriny.

Ve vysledku to je pak cele jinak:

Vnejsi okraj Oortova oblaku ~ 200 000 AU je ekvivalentni nikoliv 18, ale 140 svetelnym dnum.


M: - 17/3/2010 - 11:15

bad day

pokoj, nenechaj sa vyprovokovat kamaratmi.

200 000 AU x 8,3min = 1667000 min
1667000 /60 /24 = 1157 dni
1157 /365 = 3,1 ly


ten trpazlik nam Oortov oblak asi trochu "preorganizuje".
(ak nam aspon nieco z neho necha)


dubest - 17/3/2010 - 11:34

Oortovo mračno může být ještě podstatně větší než předpokládáme, např. vnější oblast by měla dokonce kolidovat s podobným mračnem nejbližší hvězdy(Alfa Centauri), materiál v našem Oortově mračně by neměl být 100% stejného původu jako tělesa sluneční soustavy. Takže ten rozměr je asi větší než nějaké světelné hodiny či dny, týdny atd...Otázka je zda k "promíchání" je potřeba nějaké těleso jako zmíněný trpaslík či se Oortova mračna promíchávají přirozeně.


M: - 17/3/2010 - 12:20

To je vec dohody. podobne moznme meditovat nad hranicou atmosfery Zeme. 100km? 1200km?
Tiez atmosfera Slnka,...
Zavisi od pomenovavaneho deja.

Takze pre podstatny vpliv na nas planetarny system staci mozno i 70 000 AU.


-=RYS=- - 17/3/2010 - 13:04

quote:
quote:
quote:
1 AU = ~8 svetelnych vterin = ~18 svetelnych dni

Cože??? Zkuste to znovu...


Omlouvam se za spatnou formulaci (ruce rychlejsi jak hlava)

Spravne to melo byt:
1AU = ~8 svetelnych vterin (jestli si dobre pamatuji, svetlo ze Slunce doleti za 8 sec)

Nasledne pro vnejsi okraj Oortova oblaku vychazi
200 000 AU = ~18 svetelnych dni



Ktery kraj Oortova mraku?
Vnitrni (hustejsi) cast zacina na 160000AU a vnejsi (ridka) cast konci na 250000AU.

Pokud "načne" ona hvezda jen tu vnejsi, tak se to da "ustat" ruznyma technologiema pro odklon "kamenu" z drahy Zeme...pripadne preparkovani "kamenu" na stabilni drahy...ci je nasmerovat do Uranu, Neptuna, Saturna a v nejhorsim (kdyz by mrška proletla) do Jupitera.
Ale spis to vidim na dukladnu geologicko-vedecky pruzkum takoveho sutru nekolik let/mesicu/tydnu pred finalnim znicenim/nasmerovanim na stabilni obeznou drahu. Ono se moc casto nepostesti mit moznost prozkoumat kameny a ledovky z ruznych vrstev Oortova mraku. Konec koncu nez by onen objekt pretal obeznou drahu Xeny, tak to potrva jeste dalsich nejmene 240000 let od doby kdy takovej objekt vyrusi ze stabilni obezne drahy v Oortove mracnu cizi "pruletova" hvezda.

Dle meho soudu, nejen kosmicke technologie lidstva tou dobou budou na takove urovni, ze detekuji kazdy sutr nad 300m hluboko za obeznou drahou Xeny. To uz nemluvim o technologiich, ktere dokazi tekovy objekt omravnit na nove obezne draze nebo nasmerovani do plynoveho obra. Na Mesici je zhruba 3200000 krateru, 78% z nich je z obdobi velkeho bombardovani...nerikejte mi, ze tech par tisicovek objektu jako rasa tou dobou nezvladnem. Dle meho by to tou dobou bylo podobne, jako nepratelsky najezd mimozemstanu.


avitek - 17/3/2010 - 14:05

Ad Gliese 710:

Celý mediální poplach vznikl na základě "novinářské interpretace" publikovaného vědeckého článku

Searching for Stars Closely Encountering with the Solar System
V.V. Bobylev

v plné verzi ke stažení na

http://arxiv.org/PS_cache/arxiv/pdf/1003/1003.2160v1.pdf

v němž jsou popisovány některé výsledky počítačových simulací pohybu blízkých hvězd vzhledem ke sluneční soustavě v období od -2 Myr do +2 Myr kolem současnosti. Simulace vycházejí z revidovaných a aktualizovaných dat katalogu Hipparcos.
Pro zjednodušenou simulaci relativního pohybu (pohyb cizí hvězdy vzhledem ke Slunci se bere jako rovnoměrný po epicyklu, veškeré gravitační a jiné vlivy se neuvažují) bylo vzato celkem přibližně 35 tisíc hvězd se známými radiálními rychlostmi, nacházejícími se v okruhu 30 pc (parseků, tj. cca 100 sv. let) kolem nás. Z nich 15 (slovy patnáct) se v uvedeném rozpětí uvedených 4 milionů let přibližilo nebo se přiblíží k Slunce na vzdálenost menší než 2 pc.

Co se týče GL-710: Bylo uděláno milion simulací, s počátečními podmínkami náhodně rozházenými na základě pozorovacích chyb družice Hipparcos (Monte Carlo metoda). Z ních vyšlo, že

a) minimální vzdálenost průletu je 0.311 ± 0.167 pc
b) doba průletu 1447 ± 60 tísíc roků od současnosti
c) pravděpodobnost, že proletí Oortovým oblakem (tj. přiblíží se na méně než 0,48 pc) je 86 %
d) pravděpodobnost, že se přiblíží na méně než 0,005 pc (což je vzdálenost, kdy by mohla gravitačně ovlivnit pohyb těles v Kuiperově pásu) je 0,01 % (P=1 x 10^-4).

Předchozí výpočty na základě starších dat udělané týmem, který vedl Garcia-Sanchez (v roce 2001), odhadovaly pro GL-710 minimální vzdálenost 0.34±0.18 pc a dobu průletu 1358±41 tisíců let.

Další hvězda, která se k nám přiblíží, je Proxima Centauri, ale proletí v přibližně v trojnásobné vzdálenosti 0.890 ± 0.019 pc, ale hodně brzo: za 27.4 ± 0.1 tisíc let.


-=RYS=- - 17/3/2010 - 16:42

Dekujem Vitku za danou informaci.
Kazdopadne je tu otazka, jak si s tim poradi lidstvo v te dane dobe.
Je jasne, ze prulet hvezdy "okolo" nakopne parset "kamenu" k ceste do vnitrnich casti SOL.
A tudiz tady je otazka...na telo..na tebe Vitku.
Co si myslim o moznostech lidstva v te dobe?
Myslis, ze ma predchozi dedukce o pokrocile technicke civilizaci, ktera posle "kameny" do vecnych lovist je spravna?


avitek - 17/3/2010 - 22:57

quote:
Dekujem Vitku za danou informaci.
Kazdopadne je tu otazka, jak si s tim poradi lidstvo v te dane dobe.
Je jasne, ze prulet hvezdy "okolo" nakopne parset "kamenu" k ceste do vnitrnich casti SOL.
A tudiz tady je otazka...na telo..na tebe Vitku.
Co si myslim o moznostech lidstva v te dobe?
Myslis, ze ma predchozi dedukce o pokrocile technicke civilizaci, ktera posle "kameny" do vecnych lovist je spravna?




Když jsem dneska večer poslouchal politiky (Moravec ve speciálu z Hradce Králové), tak vůbec nezuším, zda lidsvo vydrží sto let, když se ani 6 politiků na podiu nedomluví, a tom téměř půldruhém milionu nemluvě...


Ale vážně: bude vůbec existovat člověk jako živočišný druh a bude se dále vyvíjet? Pakliže ano, pak bude mít technické prostředky, které dnes naprosto nemůžeme odhadnout, ale zřejmě nebude pro něho problém kontrolovat celý prostor sluneční soustavy. Jak? Na to vám samozřejmě neodpovím.


Derelict - 18/3/2010 - 00:07

quote:

Když jsem dneska večer poslouchal politiky (Moravec ve speciálu z Hradce Králové), tak vůbec nezuším, zda lidsvo vydrží sto let, když se ani 6 politiků na podiu nedomluví, a tom téměř půldruhém milionu nemluvě...



Zcela souhlasim. Pokud clovek jako zivocisny druh bude cilene omezovat svoji expanzi a prodavat sve cile za "chleb a hry", lidstvo musi zakonite vyhynout. To je pouze otazka casu. Clovek zatim uspel, protoze se snazil rozsirovat svoji niku, coz platilo jeste pred 40 lety. Snad to je jen docasny jev.


alamo - 18/3/2010 - 00:39

možno to s touto témou súvisí len úzko..
ale práve na tento rok pripadne výnimočné výročie, v roku 1710 istý Thomas Newcomen skombinoval niekoľko technológií a stvoril, prví prakticky využiteľný motor..
tri storočia priemyselnej éry, a neustále sa zrýchľujúcej technologickej revolúcie
aj keď má niekto dojem že práve dnes, sa tá neúprosná technologická transformácia zastavila (občas sa to vraj stáva byrokratom na patentnom úrade, ale častejšie politikom, a ešte častejšie šaržiam v armáde), tak sa mýli iba sa jej ťažisko presunulo tam kde ho nevidia a nevnímajú

dokázal som si ja predstaviť keď som v socíku chodil na základku, že jedného dňa budem sedieť pri stole pred sebou mať zariadenie v ktorom sa budú dať pozerať filmy (ktoré sú fyzicky uložené na opačnej zemskej pologuli), bude pripojené na iné zariadenia ktoré budú schopné automaticky prekladať text?
nedokázal.. a momentálne som príjemne prekvapený

ja si myslím že ľudstvo (alebo to na čo sa premení) tu bude aj o miliardu rokov, nieto o milión, dokonca si myslím že sa ľudstvo rozdelí v druhotnej riadenej postevolúcii na niekoľko "rás" ktoré budú tak odlišné, a budú mať tak rozdielne vnímanie reality, že akákoľvek komunikácia medzi nimi bude takmer nemožná..

bude v tej dobe ešte existovať ortov mrak?
možno už dávno bude "vyťažený" a všetka jeho hmota bude premenená na oblak inteligentných strojov, nadaných spoločným vedomím

jeden kandidát je tu:
hmlovina cygnus
http://en.wikipedia.org/wiki/Dyson_sphere


MIZ - 18/3/2010 - 12:50

V historii nalezneme řadu případů, kdy vyspělá kulturní civilizace na vrcholu svého rozvoje bez zjevných příčin kolabuje, rozpadá se, drobí se a přestává existovat jako funkční celek. Ano, často to byly epidemie, dobyvatelé, klimatické změny [viz nedávný příspěvek Adolfa v tématu Slunce a klima], ale v některých případech možná jen zkrátka usnuli na vavřínech, jak se říká. "Řadoví členové" ztratili chuť či možnost ovlivňovat směrování své kultury a "vedoucí členové" ztráceli zájem o budoucnost.
Historie je plná vlnkovitých křivek vývoje, vzestupů a pádů celých mocných civilizací. Nejedná se o rovnoměrný plynulý vzestup. Vypadá to, že každé říši bylo předem souzeno jednou se rozpadnout a zaniknout.
Obávám se, že některé rysy společnosti stagnující na vrcholu svého rozvoje vidíme čím dál více kolem sebe:
Někde velmi zhruba od první žárovky a parního stroje apod. naše civilizace neustále zrychlovala svůj vývoj, táhla ji věda. Rostla kvalita života, obživa byla stále snadnější, lidí přibývalo, přibývalo i těch nadprůměrně chytrých, kteří to hnali zase více dopředu a nahoru.
Dnes je věda i běžná technika denní spotřeby již natolik složitá, že jí rozumí stále menší procento populace. Stále méně lidí se o to porozumění i snaží. Udělejte si anketu na ulici o tom, jak funguje mobil, co a proč je uvnitř počítače, auta apod. Pro čím dál více lidí je proto snadné např. naletět různým šarlatánům prodávajícím nesmysly zabalené do rádoby vědecké terminologie. Lidé ztrácejí racionalitu. Snadno jsou ovlivnitelní nesmysly. Celé směřování naší civilizace je schopna odvrátit od reality malá skupina lobbistů směrem ke svému byznysu, aniž by si toho někdo pořádně všiml (výrobci zářivek, biopaliv a za všechny IPCC). Je velmi snadné si představit, že lidstvo ani nezahájí dobývání vesmíru a pomalu zastaví svůj technický pokrok. Již desítky let je blokován rozvoj jaderné energetiky (Greenpeace) a dokud je uhlí a ropa, spokojeně si je spalujeme. O zásadních věcech čím dál více rozhodují neodborníci. Díky zaběhlým demokratickým mechanismům rozhoduje snadno manipulovatelná většina. Zahazují se historické zkušenosti a znovu se začíná naostro experimentovat se socialismem, tentokrát již v nadnárodním měřítku. To bude znamenat další stagnaci, nejprve v ekonomice a následně i v technice a vědě. Vystrašeni politickou hyperkorektností se mlčky necháme převálcovat islámem. Již dva tisíce let vedené náboženské války se rozšíří na většinu světa. Reálné používání jaderných zbraní v nich je jen otázkou času, a to kratšího, než si většinou myslíme. Je vlastně jedno, jestli jako lidstvo přežijeme tyto nekonečné války, protože lidstvo bude představovat možná jen hrstka džihádistů. Vymřou nejpozději s vyčerpáním zásob uhlí a ropy. Pokud by se Afrika dokázala ubránit nájezdům předvídavých válečných utečenců, mohly by tam přežít některé kmeny. Tisíce let jim stačily oštěpy a luky a slaměné chýše a budou jim stačit i nadále. Nikdy neuvěří, že Měsíc je něco, kam se člověk může dostat.


martinjediny - 18/3/2010 - 18:38

MIZ, tema je vesmirny bordel a nie eurobordel.

Ale ked si uz temu nacal ako si predstavujes funkcnu spolocnost v buducnosti? [Editoval 18.3.2010 martinjediny]


Ervé - 19/3/2010 - 08:26

Jenomže to, co funguje a je tržně zajímavé, se udrží vždy - tedy i rakety vynášející meteo a GPS družice, jaderné zbraně u států, které je mají, bez ohledu na Greenpeace a spol. O otázkách národní bezpečnosti občané nerozhodují. Takže schopnost sestřelovat vesmírné šutry lidstvo neztratí. V severním zemích se islámu nikdy moc nedařilo, uvidíme, co s ním za 20 let provede internet.


admin - 19/3/2010 - 08:38

quote:
V severním zemích se islámu nikdy moc nedařilo, uvidíme, co s ním za 20 let provede internet.


Mno, švédské Malmö je nebezpečné město, kde švédská vláda ztrácí kontrolu nad muslimskými čtvrtěmi. V reakci na to sílí ve Švédsku fašisticko-nacionalistické tendence. Kdo vyhraje? A není to v důsledku jedno? Někoho neuvěřitelně inteligentního napadlo, že by přistěhovalci měli mít všechna práva jako "domorodci"(jak jim mám říkat?). S takovou bych si měl zřejmě rychle koupit korán a kobereček...


alamo - 16/5/2010 - 16:11

Zombie satelit ohrožuje planetární orbitu

Komunikační družice Galaxy 15 přestala odpovídat na pozemní příkazy. Na orbitě ve výšce 36 000 km nad Zemí se nebezpečně přibližuje k dalším satelitům. Její provozovatel Intelsat si s ní neví rady. Mohou se objevit výpadky satelitního televizního vysílání.

Srážka zatím nehrozí. Zatím...
Zatím však nehrozí žádná srážka. U neovladatelné družice k tomu však dříve nebo později zřejmě dojde. Buď se srazí s jiným funkčním satelitem, nebo narazí do tzv. kosmického smetí a připojí se k němu.

http://technet.idnes.cz/zombie-satelit-ohrozuje-planetarni-orbitu-f2y-/tec_vesmir.asp?c=A100512_181221_tec_vesmir_vse
fakt dobrý titulok


avitek - 29/5/2010 - 09:37

Bylo objeveno další těleso na heliocentrické dráze pravděpodobně umělého původu. Bylo nalezeno dne 2010-05-16 a dostalo označení 2010 KQ jako planetka, pohybující se po dráze jen nepatrně se lišící od dráhy Země sluneční soustavou (doba oběhu 1,04 roku). V blízkosti Země se bude pohybovat zhruba do října t.r., kdy se vzdálí mimo dosah pozemských dalekohledů. Počítá se s tím, že přesná astrometrická měření budou moci stanovit vliv tlaku slunečního záření na toto těleso a tak odhadnout jeho hmotnost, což by mohlo přispět k potvrzení odhadu, že se jedná o prázdný raketový stupeň.

Jeho dráhu zatím nebylo možno stanovit tak přesně, aby se podařilo ho ztotožnit s nějakým konkrétním startem, ví se jen, že se naposley pohybovalo v blízkosti Země někdy v roce 1975. Jeho spektrální charakteristiky se nepodobají žádnému z chemických a mineralogických typů planetek, zato dobře odpovídá jeho světlo světlu odráženému stupni nosných raket.

Blízká dráha dává šanci asi 6 %, že se se Zemí srazí v období od 2036 do 2070, ale protože ani v případě, že by šlo o přirozený objekt, jehož rozměry by byly maximálně málo metrů, nenapáchal by žádné škody, protože by se rozpadl a shořel v atmosféře.

Viz

http://neo.jpl.nasa.gov/news/news168.html

http://www.minorplanetcenter.org/mpec/K10/K10K15.html


alamo - 30/5/2010 - 10:58

pomenovanie "zombiesats" sa ujalo
tu je celkom obsiahli článok o galaxy 15
http://www.thespacereview.com/article/1634/1

podľa údajov v článku je už dnes na geo viac šrotu ako funkčných satelitov


alamo - 4/6/2010 - 15:24

jupiter dostal ďalšiu pecku
http://www.iceinspace.com.au/70-592-0-0-1-0.html


Adolf - 22/7/2010 - 20:18

Kongres navrhl komisi ke studiu hrozby dopadu asteroidu

By Leonard David
SPACE.com's Space Insider Columnist
posted: 19 July 2010
01:40 pm ET

Zákonodárci věnují nově pozornost tom, jak nejlépe Zemi zaštítit před zlým dnem – zásahu asteroidem nebo kometou, která má naši planetu v záměrném kříži.

Nový návrh zákona představený Kongresu navrhuje ustanovení vládou sponzorované komise ke studiu hrozby kolize větší kosmické skály se Zemí a toho, jak jsme připraveni – jako země i jako planeta – abychom tomuto nebezpečí čelili.

Ozývá se stále sílící chorál obav z Objektů blízkých Zemi čili NEO – ohledně jejich sledování a řešení těchto Zemi hrozících nevítaných hostů.

Ačkoliv roční pravděpodobnost toho, že Země bude zasažena velikým asteroidem či kometou je malá, důsledky takové kolize jsou tak kalamitní, že je moudré vyhodnotit povahu takového hrozby a připravit se na to, co s tím dělat, říkají experti.

Minulý měsíc reprezentant Dana Rohrabacher (R – CA) navrhl Kongresu nový zákon H.R. 5587 nazvaný: „Ustanovení komise Spojených států k Obraně planety a dalším účelům.“

Návrh byl poukázán Komisi pro vědu a technologii, v níž Rohnabacher slouží jako člen. Na obou stranách uličky se teď těší na nápady komise.

Připravenost planety

„Potřebujeme přijmout další kroky,“ řekl Rohrabacher SPACE.com. „Náš výzkum NEO a program sledování spěje k pohybu vpřed, ale nikdo za ochranu nepřebírá odpovědnost. Mám větší důvěru než kdykoliv před tím v naši schopnost identifikovat potenciální hrozby od asteroidů a komet, ale pro budoucnost lidstva je kritické, abychom vyvinuli schopnosti se chránit před takovými hrozbami.“

Rohrabacher řekl, že Komise k Obraně planety, kterou navrhuje, zreviduje připravenost naší planety na dopad a učiní doporučení jak vyvinout adekvátní systém reakce na tyto hrozby.

Jak je v návrhu zákona nastíněno, účelem komise by mělo být:


• Určit schopnosti orgánů vlády Spojených států, nevládních organizací, cizích vlád a subjektů a mezinárodních těles detekovat, charakterizovat a neutralizovat potenciálně nebezpečné Objekty blízké Zemi.
• Identifikovat a vyhodnotit role a odpovědnosti orgánů vlády Spojených států při detekci, charakteristice a neutralizaci potenciálně nebezpečných NEO.
• Určit působnost Spojených států při vedení mezinárodního úsilí k detekci, charakteristice a neutralizaci potenciálně nebezpečných NEO.
• Vytvořit pomocí vlády Spojených států a cizích analýz, studií a hodnocení úsilí bez duplicit činností k určení současných a potřebných charakteristik NEO a schopností ke zmírnění škod.
• Identifikovat a ohlašovat vývoj technologií potřebných k zajištění efektivní ochrany planety před nebezpečnými NEO a
• Vyšetřovat a hlásit presidentovi a Kongresu svá zjištění, závěry a doporučení k nápravným opatřením, jež je možno přijmout k zajištění obrany planety.

Jednou z funkcí navržených sedmi členů komise je vyhodnotit současnou schopnost technologií Spojených států a cizích zemí k obraně naší planety. Technologie, které by mohly pomoci bojovat proti hrozbě NEO včetně schopností modelování a simulací stejně jako nukleárních zařízení, vysoce úderných explozivních systémů a laserových systémů.

Návrh zákona rovněž vyžaduje pro komisi rozpočet „nepřekračující“ 2 miliony dolarů.

Neočekávaný dopad

Iniciativa Rohrabachera se připojuje k sílící vlně zájmu o NEO.

Např. počátkem tohoto roku prestižní Národní výzkumný výbor vydal zprávu o Obraně planety Země: Přehled objektů blízkých Zemi a strategie zmírnění hrozby. Tuto studii provedli spojenými silami NASA a U.S. Kongres.

Bílý dům se zapojil do agendy identifikace, aby se přidal k odpovědnosti za zmírnění hrozby NEO.

Podobně Poradní výbor NASA k ad-hoc operativním skupinám obrany planety též souhlasí s dalšími kroky.

Při projevu v Kennedyho kosmickém středisku NASA letos v dubnu nastínil president Barack Obama plány pro NASA, jež zahrnovaly vyslání expedice astronautů na asteroid do roku 2025. Takováto cesta by mohla vědce velice poučit o kosmických skalách, včetně znalostí, jež by mohly pomoci zabránit kalamitním kolizím s jednou z nich.

Navíc Obamova administrativa právě vydala Národní kosmickou politiku apelující na prosazování schopností kooperace s dalšími ministerstvy, agenturami a komerčními partnery „k detekci, sledování, katalogizaci a charakteristice objektů blízkých Zemi, za účelem snížení rizika poškození lidstva neočekávaným dopadem na naši planetu a identifikací potenciálních planetárních objektů bohatých na zdroje.“

Ze svého pohledu dochází Rohrabacher k závěrům: „Víme, že tato hrozba je reálná. Země byla již mnohokrát zasažena zkázou v rozsahu od lokální přes regionální až k případům planetárního rozsahu. Je jen otázkou času, kdy se takto hrozba opět objeví a my musíme být připraveni.“



Umělecký pohled na ničivý dopad asteroidu na ranou Zemi. Na jednu stranu je roční pravděpodobnost zásahu Země velkým asteroidem nebo kometou extrémně malá. Na druhou stranu důsledky takové kolize by byly tak velké, že se věnuje větší pozornost vyhodnocování povahy takové hrozby a přípravě, jak si s ní poradit.


Obrázek asteroidu Itokawa vyfocený japonskou kosmickou lodí Hayabusa v roce 2005.

Originál a odkazy:
http://www.space.com/news/earth-asteroid-impact-congress-commision-100719.html


M: - 23/7/2010 - 13:00

quote:
...Umělecký pohled na ničivý dopad asteroidu na ranou Zemi. ...

Len pre uplnost: Spravna vyslovnost pre: "Umělecký pohled" je "naivna predstava".


dubest - 26/7/2010 - 13:53

Lutetia ve srovnání s dalšími 9 asteroidy a 4 kometami, které byly dosud navštíveny kosmickými sondami: http://www.astro.cz/apod/ obrázek je pěkný a velký, kliknout na něj:-)


-=RYS=- - 26/7/2010 - 15:11

Si rikam, co by tem fotkam rekli astronomove pred 100 lety.
Ted jen vysilat "armady" sond a pristavacich modulu, abychom o nich vedeli vice a na tech velkych vybudovat stalou lidskou zakladnu.

Mimochodem, vsimli jste si te obracene cislovky 4 :




Adolf - 27/7/2010 - 15:16

quote:
Lutetia ve srovnání s dalšími 9 asteroidy a 4 kometami, které byly dosud navštíveny kosmickými sondami: http://www.astro.cz/apod/ obrázek je pěkný a velký, kliknout na něj:-)


Přinejmenším je to obluda, co má snad průměr půlky Měsíce. To by po nás musela některým svým měsícem hodit nějaká velká planeta nebo by sem muselo přiletět některé z těch těles typu Pluto z okraje soustavy.


dubest - 27/7/2010 - 16:52

Tak je docela velký(na délku 130km), ale zas tak velký není...a neuvědomil jsem si, že link je vždy na aktuální snímek dne, takže Lutetia a další jsou na: http://www.astro.cz/apod/ap100726.html [Upraveno 27.7.2010 dubest] [Upraveno 27.7.2010 dubest]


JiříHošek - 27/7/2010 - 23:53

quote:
Přinejmenším je to obluda, co má snad průměr půlky Měsíce.
21 Lutetia má průměr jen 3% průměru Měsíce. Ale ještě se máme na co těšit. Na cestě k asteroidu 4 Vesta o průměru 530 km je sonda Dawn (od července 2011 do července 2012 bude na oběžné dráze Vesty). Dawn pak přeletí k trpasličí planetě (1) Ceres o průměru 950 km, na jejíž oběžné dráze zakotví v únoru 2015.

http://en.wikipedia.org/wiki/File:Moon_and_Asteroids_1_to_10.svg


admin - 24/8/2010 - 11:58

Planetární vysavač komet a asteroidů zase zafungoval. Už potřetí tento rok. Ale jednou nezafunguje a můžeme se těšit...

http://www.newscientist.com/article/dn19354-jupiter-attacked-for-third-time-in-13-months.html?DCMP=OTC-rss&nsref=online-news


Adolf - 11/9/2010 - 17:03

Něco kolem prolítlo:
http://www.novinky.cz/veda-skoly/210986-zemi-tesne-minuly-dva-asteroidy-priznala-nasa.html


alamo - 11/9/2010 - 17:48

to je mi titulok.. NASA "priznala"..
zato periodikum noviky.cz by si malo zmeniť názov na : "vyčpělé"noviky.cz
(dnes tam môžu dať aj diakritiku)
http://nasawatch.com/archives/2010/09/two-asteroids-t.html
správa z nasa 24 hodín pred udalosťou
http://www.spaceref.com/news/viewpr.html?pid=31572


alamo - 12/10/2010 - 12:48

2010 TD54
správa z nasa
http://www.nasa.gov/topics/solarsystem/features/asteroid20101011.html
a "informatívny" článok zo sme, titulok je jasný
"Zem možno trafí malý asteroid"
http://veda.sme.sk/c/5589642/zem-mozno-trafi-maly-asteroid.html


alamo - 12/10/2010 - 15:06

už dopadol


alamo - 13/10/2010 - 14:35

http://www.aktuality.sk/clanok/174134/vybuchy-asteroidov-v-atmosfere-su-nebezpecentvom/
konečne nejaký poriadny článok (teda celkom slušne preložený)
zdroj je tu http://www.space.com/scienceastronomy/small-exploding-asteroids-big-risk-101005.html (dá sa zazlievať, že ho tam priamo neuviedli)
hm.. myslím že zdroj space.com obsahuje "chybu", nie je tam presne uvedený počet udalostí, ktoré sú podozrievané ako "airbust"
kdesi som videl vymenovanú celú zbierku, ale došlo k nim nad oceánom, a na pevnine v oblastiach ďaleko od civilizácie, navyše boli menšie ako tunguzska, takže sa okolo nich nenarobil humbug
pamätám si že sa tam uvádzal odhad, asi jedna takáto udalosť, rozsahom blížiaca sa tunguzske, za pol storočia, k menším dochádza asi raz za dvadsať rokov, ale neviem či bol ten odhad správny (alebo som to nepoplietol)


-=RYS=- - 24/10/2010 - 11:39

Detektor smeti na LEO + detekce NEO objektu.

Juknete sem: http://blog.ok1cdj.com/2008/03/radar-graves-143050mhz-jako-vhf-majk.html

Obcas to posloucham (kdyz jsou podminky), protoze je to blizko 2m HAM pasma a taky blizko ISS (143.625MHz FM).
Nekdy neni slyset nic, ale nekdy je slyset hvizd do 2s. To je od kamenu co proletavaj mezi Mesicem a Zemi:
http://spaceweather.com/archive.php?view=1&day=22&month=09&year=2010

Poridte si smerovku a SSB 2m prijimac (prehledak nebo konvertor k SSB CB radiu) a nejaky predzesilovac. A pokud uslysite pravidelne "pipani", kde se zkracuje interval mezi pipnutim...tak honem do sklepa ci krytu.... "Apofis" leti .
http://www.fas.org/spp/military/program/track/graves.pdf




Pripadne tenhle "radar" muzete sledovat live z inet prijimace v Anglii:
http://www.tvcomm.co.uk/radio/live/
http://www.tvcomm.co.uk/radio/live_b.html

A dalsi radioamater z Holandska ma tez zajimave informace:

http://www.itr-datanet.com/~pe1itr/pdf/The%20143.050MHz%20Graves%20Radar%20a%20VHF%20Beacon.pdf

Takhle zni odraz od ISS:
http://www.itr-datanet.com/~pe1itr/satellitescatter/graves_iss_dopplercomp.mp3

A takhle vypada zachyceny signal od asteroidu:
http://www.itr-datanet.com/~pe1itr/rmobs/


To je bordelu na orbite, co?



[Upraveno 24.10.2010 -=RYS=-]


admin - 5/11/2010 - 13:59

http://digiweb.ihned.cz/c1-47840710-sonda-vyfotografovala-kometu-ve-tvaru-buraku


pospa - 5/11/2010 - 15:02

Další fota komety Hartley 2 , včetně 3D, animací a srovnání velikosti s dalšími kometárními jádry:

http://www.jpl.nasa.gov/news/news.cfm?release=2010-373
http://www.planetary.org/blog/article/00002758/
http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?act=attach&type=post&id=22945


Adolf - 19/11/2010 - 14:33

Vánice na kometě
Posted on November 18, 2010 by Anthony Watts
From Science@ NASA
NASA právě vydala doporučení pro kosmickou loď: Podívejte se na kometu Hartley 2, jak zažívá pořádnou zimní vánici.

Deep Impact vyfotografovala neočekávané řádění bouře, když prolétala kolem jádra komety 4. listopadu ve vzdálenosti pouhých 700 km (435 mil). Vědci si nejdříve všimli pouze hyperaktivních výtrysků z komety. Tyto vyvrhovaly ledová jádra a úžasně z tuctů míst chrlily oxid uhličitý. Bližší pohled ale odhalil ještě větší div. Prostor kolem kometárního jádra se třpytí chuchvalci ledu a sněhu, některé z nich jsou asi tak velké jako baseballový míč.

Tento kontrastně zvýrazněný obrázek získaný 4. listopadu sondou Deep Impact při průletu kolem komety Hartley 2 odhaluje mračna ledových částeček obklopující aktivní jádro komety.

“Ještě jsme nic takového před tím neviděli,” říká profesor Mike A’Hearn z University of Maryland vedoucí výzkumník mise Deep Impact EPOXI. „Byli jsme z toho fakt vyjevení.“

Před průletem Hartley 2 navštívila mezinárodní kosmická loď čtyři další kometální jádra – Halley, Borrelly, Wild 2 a Tempel 1. Žádné nebylo obklopeno „kometárním sněhem“. Tempel 1 vypovídá obzvlášť hodně, protože Deep Impact zrovna samotná prováděla průlet. Ač ve stejném vysokém rozlišení kamer s vysoce dynamickým zaostřením, které zaznamenalo sněhové chuchvalce vířící kolem Hartley 2, nic podobného u Tempel 1 zaznamenáno nebylo.

„Je to zcela originálně nový jev,“ říká členka vědeckého týmu Jessica Sunshine z University of Maryland. „Kometa Hartley 2 se nepodobá žádné z dalších komet, jež jsme navštívili.“

‚Sněhová bouře‘ zaujímá zhruba kulový tvar se středem v rotujícím jádře Hartley 2. Jádro činkovitého tvaru měřící od jednoho konce ke druhému jen 2 km a je v porovnání s vánicí kolem maličké. „Mrak ledu je několik desítek kilometrů široký a možná je ještě mnohem větší,“ říká A’Hearn. „Dosud s jistotou nevíme, jak je to veliké.“

Data nasbíraná infračerveným spektrometrem na palubě Deep Impact bezpochyby ukazují, že částice jsou ze zmrzlé H2O, např. ledu. Chuchvalce sestávají ze zrnek ledu s mikronovými rozměry, jež k sobě volně lnou do hrudek o několika centimetrech průměru až do několika desítek centimetrů.



Tento graf porovnává infračervená spektra částeček obklopujících kometu Hartley 2 (černě křížkované) se spektrem zrnek čistého vodního ledu z laboratoře (purpurová čára). Zrnka s mikronovými rozměry poskytují nejlepší shodu. Co to znamená: Sněhové koule Hartley 2 jsou z maličkých kousíčků H2O.

„Pokud byste si jednu chytli do ruky, mohli byste ji snadno rozmáčknout,“ říká Sunshine. „Tyto kometární sněhové koule jsou velice křehké s podobnou hustotou a načechráním jako vysokohorský sníh na Zemi.“

I jak chmýří načechrané sněhové koule mohou ovšem způsobit problémy, když vás trefí při 12 km/s (27 000 mph). Takhle rychle sonda Deep Impact prosviští kolem monetárního jádra. Dopad jednoho chuchvalce z Hartley 2 by kosmickou loď poškodil a destabilizoval, že by nebyla schopna zaměřit své antény na Zem k přenosu dat a k žádosti o pomoc. Řídící mise by se vůbec nemuseli dovědět, co zlého se stalo.

„Naštěstí jsme se z toho bez úhony venku,“ poznamenává A’Hearn. „Mrak sněhu vypadá, že se nerozprostírá až do střetné vzdálenosti 700 km. Sluneční svit sněhové chuchvalce sublimuje, takže se nemohou dostat od jádra moc daleko.“

Zdrojem kometárního sněhu mohou být ty samé třpytící se výtrysky, na kterých jsme na začátku mohli oči nechat.

Proces začíná se suchým ledem v kometrání kůře. Suchý led je pevný CO2 – jedna z nejhojnějších látek na Hartley 2. Když se teplo od slunce dostane až do kapes suchého ledu tak – puf! – najednou to změní skupenství z pevného na plynné za vytvoření výtrysku kdekoliv k tomu v místní tpografii dojde, tam vyrazí vyvržený plyn. Tyto výtrysky CO2 zjevně s sebou na vyjížďku vynesou chuchvalce sněhového vodního ledu.




Umělecké pojetí komety Hartley 2 ukazující, jak výtrysky CO2 vynáší z jádra vodní led, čímž vytváří ‘kometární vánici’.

Jelikož tento sníh vyhání výtrysky, „tak sněží nahoru, ne dolů“, poznamenává člen vědeckého týmu Peter Schultz z Brown University.

Je ironií, že průlet kolem Hartley 2 může být nebezpečnější než na ní ve skutečnosti přistát. Ledové chuchvalce se pohybují od kometárního povrchu jen několika m/s (5 až 10 mph). Sonda, která při přípravě přistání srovná svou rychlost s kometárním jádrem by nebyla poletujícími sněhovými koulemi vůbec moc ohrožená, ale vysokorychlostní průlet to je už jiná. Je to něco, co plánovači budoucích misí k aktivním kometám jako Hartley 2 budou určitě muset brát v úvahu.

Kometární vánice by mohly být jen jedním z mnoha nadcházejících objevů. A’Hearn a Sunshine říkají, že výzkumný tým teprve začíná analyzovat gigabyty dat, které jsou z tohoto setkání vysílány na Zem, a nové výsledky by mohly přijít během pouhých týdnů nebo měsíců.

Zůstaňte naladěni na aktualizace Comet Hartley 2.
Author: Dr. Tony Phillips | Credit: Science@NASA

Originál a odkazy: http://wattsupwiththat.com/2010/11/18/snowstorm-on-a-comet/#more-28055


pospa - 19/11/2010 - 15:43

Zajímavé snímky ze spektrometru podávají celkem jasnou představu o tom kolik, kde a jakého materiálu kometární jádro vylučuje - vodní pára, prach, CO2, led.




Mnovem více možno číst (en) a vidět zde: http://www.planetary.org/blog/article/00002781/


Alchymista neprihlasený - 19/11/2010 - 17:49

Zaujímalo by ma, či je to "normálny ľad I", alebo niektorá z tých exotickejších modifikácií.


alamo - 27/1/2011 - 23:10

celkom pekná animácia, histórie objavovania a katalogizácie "vesmírneho bordelu" v rokoch 1980 - 2010

tu je pe preklopení na výsledok pohľad z boku

v roku 1980 - 8954 "kúskov".. 2010 - 530 091.. a tento údaj je už zastaralí..
je to varujúce, záblesky bielych bodiek "objavenie, po ktorých sa zmení na zelenú "šuter so zaregistrovanou dráhou", červené sú križujúce zemskú orbitu, sa objavujú len pri pohľade od zeme, keď má pozorovateľ slnko za chrbtom
ak by sa skutočne projektoval nejaký "systém včasnej výstrahy" chcelo by to niekoľko satelitov v L bodoch, sústavy slnko merkúr, L2 L3 L4 L5,
tak by bolo pokrytie dokonalé aj pre "vnútornú stranu" [Upraveno 27.1.2011 alamo]


Ludek_F - 5/2/2011 - 01:03

4.2.2011 ~19:40 UT prolétl ve vzdálenosti 11 855km od Země malý objekt
~0,0008AU/ ~0,03 LD ... tedy hluboko pod drahou Měsíce i gestacionárních družic,
dle různých pramenů 2-3 či 4-5m, max ~14mag
viz :
http://remanzacco.blogspot.com/2011/02/2011-cq1-very-close-approach.html ... 2011 CQ1 - Very Close Approach
http://www.spaceweather.com/archive.php?view=1&day=04&month=02&year=2011 ... CLOSE-APPROACHING ASTEROID

2011 CQ1
Perigee 2011 Feb 4.818749 TT = 19:38:59 (JD 2455597.318749)
Epoch 2011 Feb 4.8 TT = JDT 2455597.3 Find_Orb
q 11855.6869km (2000.0) P Q
H 32.1 G 0.15 Peri. 156.15870 -0.32177738 -0.84067340
Node 92.60696 -0.92360962 0.17747398
e 1.7936521 Incl. 25.85075 -0.20833766 0.51163581
From 11 observations 2011 Feb. 4 (6.3 hr); mean residual 0".362.



JPL Small-Body Database Browser :
Ephemeris | Orbit Diagram | Orbital Elements | Physical Parameters | Close-Approach Data
http://ssd.jpl.nasa.gov/sbdb.cgi?sstr=2011%20CQ1;orb=1

Tabulka přiblížení minulých i očekávaných : http://neo.jpl.nasa.gov/ca/

Třeba se vzápětí dozvíme, zda šlo o asteroid nebo nějaký pozemský výtvor typu části nosné rakety ... vždyť to má dráhu v rozsahu Země-Mars a ten odhadutý rozměr ... :-)
[Upraveno 05.2.2011 Ludek_F]


avitek - 5/2/2011 - 08:45

quote:
4.2.2011 ~19:40 UT prolétl ve vzdálenosti 11 855km od Země ...


Jenom upřesnění - vzdálenost je počítána od středu Země, tedy asi 5000 km od povrchu zeměkoule.
Byla objevena 2011-02-04 0538 UTC (tedy asi 14 hodin před největším přiblížením) v rámci programu Catalina Sky Survey, naposledy pozorována 2011-02-04 v 1406 UTC na observatoři Moriyama.


Jinak je teď v bízkosti Země hodně rušno: Ve vzdálenostech pod 10 LD v lednu a na začátku února 2011 proletělo 6 zjištěných objektů:

2011 BG24 - průměr 17 m, min. vzdálenost od středu Země 5.94 LD, max. přiblížení nastalo 1011-01-30/18:05 UTC
2011 BE24 - 28 m, 9.29 LD 2011-02-03/21:08 UTC
2011 CQ1 - 1 m, 0.03 LD 2011-02-04/19:38 UTC
2011 BW11 - 7 m, 0.34 LD 2011-01-25/06:33 UTC
2011 AL37 - 47 m, 2.22 LD 2011-01-26/21:50 UTC
2011 BF10 - 11 m, 9.07 LD 2011-01-30/11:25 UTC




alamo - 5/2/2011 - 19:13

http://aktualne.centrum.cz/zahranici/asie-a-pacifik/clanek.phtml?id=689914
Japonci chtějí chytat do sítí kosmický odpad
http://www.telegraph.co.uk/science/space/8296288/Fishing-net-to-collect-space-debris.html
http://www.telegraph.co.uk/science/space/8295234/Japans-space-agency-teams-up-with-fishing-net-maker-to-collect-space-debris.html

zostáva už len otázka, kto tie "vysávače" zaplatí?


Adolf - 18/3/2011 - 22:43

http://www.space.com/11151-hyperactive-comet-hartley-2-spiky-mystery.html
Hyperaktivní kometa je pro astronomy pichlavou záhadou
by Stephanie Pappas, Senior Writer
Date: 17 March 2011 Time: 10:22 AM ET


Úchvatná fotka komety Hartley 2 z těsné blízkosti z průletu 4. listopadu 2010 pořízená kosmickou lodí NASA Deep Impact. Tento pohled zblízka na kometu Hartley 2 zachytil aparát této lodi Medium-Resolution Instrument.
CREDIT: NASA/JPL-Caltech/UMD

HOUSTON – Kometu Hartley 2 ledovou “kosmickou paličku na buben” loni vyfotila kosmická loď NASA Deep Impact, je to aktivní objekt, který pořád ještě vědce při svém průletu sluneční soustavou mate.

Deep Impact spatřila Hartley 2 v listopadu, přičemž odhalila to, co jeden vědec popsal jako „naší malou milou hyperaktivní kometku“.

Vědci odhalili, že Hartley 2 rotuje kolem centrální osy podobně jako Země. Ale kometa se rovněž kolébá kolem své dlouhé osy jako vrtící se bowlingová kuželka. Činí to z ní trnitou bowlingovou kuželku: Rozeklané okraje povrchu Hartley 2 jsou posety skalnatými hroty, které mohou na výšku dosahovat 230 stop (70 metrů).

Nové podrobnosti o kometě Hartley 2 byly odhaleny minulý týden na 42. Lunární a planetární konferenci ve Woodlands, Texas.

Hartley 2 vyvrhuje více vody než jiné komety stejných rozměrů, řekl Michael A’Hearn, astronom z University of Maryland a vedoucí výzkumník průletové mise. Zmrzlý oxid uhličitý hluboko v tělese komety se přemění na plyn a tryská z komety odnášejíc s sebou vodu.

„Existuje nejméně tucet dalších komet, o kterých víme, že jsou relativně k rozměrům svého jádra vysoce aktivní a tato aktivita je pravděpodobně poháněna buď oxidem uhličitým nebo oxidem uhelnatým,“ řekl A’Hearn SPACE.com. „To, co zatím ještě nevíme, je, zda tyto představují oddělenou třídu nebo zda jde jen o kontinuum rozšiřující rozsah těch ‚normálních‘ komet.“


Tato sestava obrázků ukazuje kometu Hartley 2 i jak NASA EPOXI mise přilétla a proletěla pod kometou. Obrázky postupují v čase ve směru hodinových ručiček počínaje zleva nahoře.
CREDIT: NASA/JPL-Caltech/UMD

Trnitá bowlingová kuželka

Deep Impact prolétla 4. listopadu 2010 ve vzdálenosti 435 mil (700 kilometrů) od Hartley 2, jen několik týdnů poté, co kometa prolétla jen 11 milionů mil (17,7 milionů km) od Země. Během hodin loď, která je vybavená dvěma kamerami a spektrometrem blízkého infračerveného pásma, začala zpět vysílat 125 000 obrázků komety, která má dva rozeklané, sukovité konce a hladký „pas“.

Výzkumníci si nejsou jisti, zda ty dvě rozeklané strany Hartley 2 spojuje tuhá skála. Přinejmenším vnější vrstva – která je několik desítek metrů tlustá – je něčím na způsob volného slepence materiálu, který z komety opadal a shromáždil se tu, řekl A’Hearn. Video: http://www.space.com/9967-close-flyby-comet-hartley-2.html

Hrubé konce Hartley 2 jsou posety hroty a kamennými bloky, řekl geomorfolog z Cornell University Peter Thomas, který analyzoval terén komety.

A ačkoliv kometa během přiblížení ke slunci neustále vyvrhuje částice, chybí na ní jamky a díry spatřené na jiných kometách. Ve skutečnosti některé části Hartley 2 včetně těch hrotů vypadají, že se vytvořily před kolapsem.

„Máme prostředí s materiálem, který se pohybuje po povrchu kolem, prostředí sedimentů v objektu, který ztrácí hmotu,“ řekl Thomas.


Obrázek z objevu komety Hartley 2, který Malcom Hartley našel v roce 1986.
CREDIT: NASA/JPL-Caltech, courtesy of AAO/SidingSpring

Rozeklané okraje

Hartley 2 vyvrhuje čisté, jemně zrnité krystalky ledu agregované do načechraných chuchvalců velkých jako basketbalový míč. Co ale uvidíte z komety vycházet, závisí na tom, kam se díváte, řekla Lori Feaga vědecká asistentka z University of Maryland. Hladký pas vyvrhuje více vody než sukovité konce, které vypadají, že se specializují na odplyňování od oxidu uhličitého.

„Poprvé jsme schopni ukázat, že sublimace podpovrchového CO? ve skutečnosti pohání odplyňovací aktivity kometárního jádra,“ řekla Feaga, „a že emise jsou přímo provázány s typem povrchu.“

Jelikož komety jsou zbytky po formování sluneční soustavy, rozdíly ve složení plynů mezi regiony Hartley 2 vedly ke spekulaci, že dva uzly komety se zformovaly v oddělených oblastech sluneční soustavy.

„Měli bychom radost, kdybychom mohli dospět k takovému závěru,“ řekl A’Hearn. Tým ale bude potřebovat analyzovat více dat, než bude moci učinit nějaká tvrzení ohledně formování komet, řekl.

„Doufám, že budeme schopni to udělat asi to do šesti měsíců,“ řekl A’Hearn.


avitek - 24/6/2011 - 20:37

Dne 2011-06-27 ve 13:26 UTC proletí kolem Země ve vzdálenosti pouhých 17 700 km planetka 2011 MD (odhadované rozměry od 9 do 45 metrů]. Byla objevena v rámci programu LINEAR dne 2011-06-22 automatickým počítačem řízeným dalekohledem. I kdyby někdy v budoucnosti zasáhla Zemi, je pravděpodobné, že by zanikla v atmosféře jako velmi jasný bolid a nezpůsobila žádné škody.

Viz

http://www.universetoday.com/87035/another-asteroid-to-give-earth-a-close-shave-june-27-2011/


-=RYS=- - 25/6/2011 - 04:09

Takze HAMove, naprogramovat E/H rotator zarizeni pro EME a v 15.26h SEC zkusit vysilat radiomajak na teleso.
Neco se odrazit bude muset, jako pri odrazu od povrchu ISS nebo od povrchu Mesice (EME spojeni).


avitek - 25/6/2011 - 07:33

Bohužel, v době největšího přiblížení bude objekt pro ČR pod obzorem (nsledující efemerida je počítaná pro Ondřejov, Azi a Elev jsou jasné, delta je vzdálenost od pozorovatele v km a deldot je rychlost přibližování nebo vzadlování v km/s). Nad obzor se dostane až večer (po ...), kdy bude už 76 tisíc km daleko. Předtím se ponoří hluboko na jih pod obzor.

*********************************************************************
Date__(UT)__HR:MN Azi_(a-appr)_Elev delta deldot
*********************************************************************
$$SOE
2011-Jun-27 13:00 *m 76.1102 -8.5352 6.2850244194E+04 -3.5098486
2011-Jun-27 13:05 *m 77.6047 -8.0509 6.1795522999E+04 -3.5210179
2011-Jun-27 13:10 *m 79.1145 -7.5701 6.0737503822E+04 -3.5318244
2011-Jun-27 13:15 *m 80.6412 -7.0940 5.9676301942E+04 -3.5422253
2011-Jun-27 13:20 *m 82.1860 -6.6238 5.8612045686E+04 -3.5521729
2011-Jun-27 13:25 *m 83.7506 -6.1609 5.7544879381E+04 -3.5616135
2011-Jun-27 13:30 *m 85.3365 -5.7066 5.6474963541E+04 -3.5704870
2011-Jun-27 13:35 *m 86.9455 -5.2627 5.5402478728E+04 -3.5787255
2011-Jun-27 13:40 *m 88.5793 -4.8307 5.4327626295E+04 -3.5862527
2011-Jun-27 13:45 *m 90.2399 -4.4125 5.3250632557E+04 -3.5929823
2011-Jun-27 13:50 *m 91.9293 -4.0101 5.2171751029E+04 -3.5988171
2011-Jun-27 13:55 *m 93.6496 -3.6257 5.1091266366E+04 -3.6036470
2011-Jun-27 14:00 *m 95.4031 -3.2615 5.0009498362E+04 -3.6073471
2011-Jun-27 14:05 *m 97.1922 -2.9204 4.8926806811E+04 -3.6097761
2011-Jun-27 14:10 *m 99.0194 -2.6049 4.7843596628E+04 -3.6107734
2011-Jun-27 14:15 *m 100.8874 -2.3183 4.6760324176E+04 -3.6101564
2011-Jun-27 14:20 *m 102.7991 -2.0639 4.5677504300E+04 -3.6077173
2011-Jun-27 14:25 *m 104.7574 -1.8455 4.4595718422E+04 -3.6032194
2011-Jun-27 14:30 *m 106.7655 -1.6671 4.3515623850E+04 -3.5963929
2011-Jun-27 14:35 *m 108.8268 -1.5333 4.2437964449E+04 -3.5869298
2011-Jun-27 14:40 *m 110.9448 -1.4489 4.1363582865E+04 -3.5744785
2011-Jun-27 14:45 *m 113.1231 -1.4195 4.0293434523E+04 -3.5586378
2011-Jun-27 14:50 *m 115.3657 -1.4510 3.9228603619E+04 -3.5389495
2011-Jun-27 14:55 *m 117.6767 -1.5499 3.8170321286E+04 -3.5148906
2011-Jun-27 15:00 *m 120.0602 -1.7235 3.7119986426E+04 -3.4858652
...
2011-Jun-27 21:50 A 44.4161 -1.2006 7.1637533922E+04 2.8259050
2011-Jun-27 21:55 Ar 45.3567 -0.1541 7.2483762008E+04 2.8161721
2011-Jun-27 22:00 A 46.2837 0.8909 7.3327098239E+04 2.8066246


avitek - 25/6/2011 - 07:39

Jak se ještě dívám, tak nejmenší vzdálenost od nás bude

2011-Jun-27 16:40 * 192.3659 -34.7093 2.2473116509E+04 -0.3489470
2011-Jun-27 16:45 * 198.0254 -37.9147 2.2414877009E+04 -0.0393915
2011-Jun-27 16:50 * 204.0334 -41.0817 2.2449152715E+04 0.2668924

ale to bude skoro 40 stupňů pod obzorem.


avitek - 25/6/2011 - 07:58

Skutečně se dráha neustále zpřesňuje, takže teď vychází mejvětší přiblížení k Zemi na 17:01 UTC; vzdálenost od středu Země je spočítána na 18 653 km (tedy od povrchu Země přibližně 12 280 km), ale je to pro nás hluboko pod obzorem.

Původně uvedený čas na webu Universe Today byl počítán předevčírem a od té doby se udělalo hodně pozorování, které elementy dráhy planetky zpřesnily.


Ludek_F - 26/6/2011 - 06:51

2011 MD :

http://www.spaceweather.com/archive.php?view=1&day=24&month=06&year=2011


avitek - 26/6/2011 - 09:17

Další upřesnění okamžiku největšího přiblížení:

2011-06-27 16:59:30 +/- 30 sekund, minimální vzdálenost od středu Země 18655 km (od povrchu cca. 12277 km).


J.MEDE - 26/6/2011 - 15:45

quote:
Další upřesnění okamžiku největšího přiblížení:

2011-06-27 16:59:30 +/- 30 sekund, minimální vzdálenost od středu Země 18655 km (od povrchu cca. 12277 km).

A co takhle umístit na některý z těch balvanů kosmickou sondu která bude podávat veškeré informace z poutě naší slunční soustavou, lítá jich dost. No teda aspoň nějaký maják aby bylo jasné kde se oná planetka či ten šutr nachází a neudělal neplechu.


avitek - 26/6/2011 - 22:31

quote:
A co takhle umístit na některý z těch balvanů kosmickou sondu která bude podávat veškeré informace z poutě naší slunční soustavou, lítá jich dost. No teda aspoň nějaký maják aby bylo jasné kde se oná planetka či ten šutr nachází a neudělal neplechu.


S tímto návrhem přišel v roce 2005 už bývalý americký astronaut Schweickart, který doporučoval při návratu planetky Apophis (jediná známá planetka a to dost velká - stovky metrů (270 m) v průměru, která vykazuje nenulovou pravděpodobnost (1:250 000) střetu se Zemí v roce 2036) v roce 2013 (přiblíží se na 14,4 mil. km) na její povrch vysadit radiolokační odpovídač, který by umožnil ještě před návartem k Zemi roce 2029 s dodatečnou pravděpodobností nuď potvrdit, nebo vyloučit střet se Zemí při dalším návratu 2036. Ale Senátní výbor pro vědu atd. to nepodpořil. Některé spokromé společnosti (např. Planetary Society) iniciovaly stuide, jak by takové mise mohly vypadat a kolik by to stálo.

U tohohle šutru 2011 MD vzhledem k jeho velikosti 8 až 20 metrů je to zbytečné, protože by zanikl jako bolid v atmosféře a maximálně by dopadlo na zem pár úlomků jako meteority.

Jinak další zpřesnění průletu počítané před pár minutama:

2011-Jun-27 17:00:40 +/- 10 s, minimální vzdálenost od středu Země 18730 km

BTW, zítra někdy po 9. hodině ráno bych k tomu měl kecnout něco v Radiu Česko.


David - 28/6/2011 - 09:51

Byly pořízeny snímky, čiradarové ozvěny ?


David - 28/6/2011 - 10:03

Výpočetní technika je dnes na takové výši,že jednou zaměřené těleso je možné co do dráhy prognozovat na desítky let kupředu s dostatečnou přesností, z toho plyne závěr, že umisťovat majáky na blízkozemní asteroidy je zbytečné.


Ervé - 28/6/2011 - 11:06

To platí jen pokud neproletí blízko nějakého hmotného tělesa - gravitace pak změní dráhu, a protože nový tvar závisí na přesných hodnotách průletu, je třeba další sledování a výpočty. U Apofisu se právě bude muset sledovat dráha po průletu kolem Země, aby se zjistilo, jak ho Země ovlivnila


Derelict - 28/6/2011 - 11:11

quote:
Výpočetní technika je dnes na takové výši,že jednou zaměřené těleso je možné co do dráhy prognozovat na desítky let kupředu s dostatečnou přesností, z toho plyne závěr, že umisťovat majáky na blízkozemní asteroidy je zbytečné.


Prave naopak. Diky vykonnosti vypocetni techniky to chce umistovat majaky spolu s prehledovymi radary a schopnosti komunikovat v realnem case.


Machi - 28/6/2011 - 12:50

quote:
Výpočetní technika je dnes na takové výši,že jednou zaměřené těleso je možné co do dráhy prognozovat na desítky let kupředu s dostatečnou přesností, z toho plyne závěr, že umisťovat majáky na blízkozemní asteroidy je zbytečné.


Zapomínáte na to, že samotná výpočetní technika vám k ničemu není bez přesných dat. A těch potřebujete hodně a celková chyba určení polohy vám narůstá s každým dalším parametrem (nutně nepřesným), který k určení polohy asteroidu potřebujete.


alamo - 27/7/2011 - 23:15

zem má prvého známeho definitívne potvrdeného "trójana" 2010 TK7
nachádza sa na halo orbite okolo L4 zem slnko, a priemer je odhadovaný na 300 metrov
http://www.spaceref.com/news/viewpr.html?pid=34214
http://en.wikipedia.org/wiki/2010_TK7


Pirochta - 30/8/2011 - 21:42

Nemáte někdo více informací ke kometě, která se má mihnout kolem Země v letech 2016 a 2023 a pak až v 2076?
Já bych to stejně viděl jen na jeden průlet, protože ten druhý může být již tak ovlivněn gravitací Země, že dráha již bude úplně někde jinde - otázkou je ale blízkost průletu a velikost tělesa...
Ale nejdříve tu kometu musí astronomové najít, kde vlastně je...
Ten kolizní kurz asi usuzuje z meteoritického roje, ale to přece nic neznamená.

Info:
http://technology.gather.com/viewArticle.action?articleId=281474979756978
http://www.rozhlas.cz/leonardo/vesmir/_zprava/drobky-z-vrazedne-komety--935569


alamo - 31/8/2011 - 13:55

je to síce iba reklama na mobil, ale podarená

preháňali, alebo naozaj možno natočiť video s padajúcim meteoritom, aj na mobilný telefón?


JuDu - 31/8/2011 - 14:42

quote:
možno natočiť video s padajúcim meteoritom, aj na mobilný telefón?


Ahojte: bez stojanu (chlapik to drzal v ruke), s malou citlicostou (mobil sluzi na telefonovanie a nie na fotografovanie) a ruky stale nad hlavou (alebo aspon zdvyhnutou) asi nie.
Praca s kamerou bola dobra, ale je to len reklama a nie skutocnost.

Ked je to len maly kamienok, tak nie (rychly dej) ale ked pada satelit (mohutne teleso)a nie meteorit, tak to mozno nafotit.

Ale aj tak: hviezdy bez stojanu nedostanes na papier.

Ahojte

Juraj


Adolf - 1/9/2011 - 15:50

Číňané chtějí umístit na orbitu Země asteroid a těžit jej – “Co by se mohlo stát špatně?”
Cryptogon
Thursday, September 1, 2011

Většina diskusí o asteroidech blízko Země se soustřeďuje na to, zda pro Zemi představují hrozbu a co dělat, když se ukáže, že směřují na nás.

Dnes ale Hexi Baoyin s kolegy z Thinghua University v Pekingu nabídli jiný přístup. Otázka, jakou položili, je, jak asteroid umístit na orbitu kolem Země.

Jejich závěr je poněkud překvapující. Tvrdí, že postrčit malý asteroid naším směrem je relativně jednoduché. Dokonce v okolí objevili hojné kandidáty, které bychom si mohli chtít přitáhnout trochu blíže.

Zvláště vhodným kandidátem je 10-metrový objekt zvaný 2008EA9, který v roce 2049 kolem Země proletí jen asi milion kilometrů daleko. 2008EA9 má velice podobnou orbitální rychlost jako Země. Baoyin s kolegy spočítal, že by jej šlo odpálit na zemskou orbitu změnou jeho rychlosti o 410 metrů za sekundu. A to je maličko.

Takovýto šťouchanec umístí asteroid na orbitu do asi dvojnásobné vzdálenosti, než má Měsíc. Odsud by jej šlo studovat a těžit, říkají.

Zdroj: http://www.prisonplanet.com/chinese-want-to-place-an-asteroid-in-earth-orbit-and-mine-it-%e2%80%93-%e2%80%9cwhat-could-possibly-go-wrong%e2%80%9d.html


David - 2/9/2011 - 07:16

Změnit rychlost tělesa, které váží stovky tisíc,nebo milionů tun o cca O,4 km/s je nesmysl.


Ervé - 2/9/2011 - 07:26

On ten 10 m asteroid neváží tisíce tun, při objemu 520 m3 bude hmotnost mezi 300 a 600 t, i tak je to mimo možnosti Číny. Při použití kyslíko-metanového motoru o Isp 3600 m/s potřebujete 50-100 t stupeň - a to ho musíte urychlit na 2. kosmickou pro přelet, pak zpomalit a spojit s asteroidem, stabilizovat ho (patrně se bude mírně otáčet) a potom teprve zapálíte 50-100 t motor - takže 200-400 t loď na LEO.

quote:
Změnit rychlost tělesa, které váží stovky tisíc,nebo milionů tun o cca O,4 km/s je nesmysl.


Agamemnon - 2/9/2011 - 10:51

http://neo.jpl.nasa.gov/risk/2008ea9.html

1200t, podľa tohto


-=RYS=- - 2/9/2011 - 16:55

Co dlouhodobej iontovej-VASIMR motor?
Mozna by na povrch dopravili 3-4 motory a nejak je tam pripevnili.
Ale to by znamenalo, jeste tam dodat nadrze okyslicovadla, paliva a media.
To uz by bylo jednodussi pouziti neceho jako SRB.

Takze se ptam, co iontovej nebo "VASIMR" podobny motor zakotveny spolu s FV panelama k sutru.


Agamemnon - 2/9/2011 - 17:17

začínam mať pocit, že Musk (a ďalší súkromníci) mal namiesto falconu vyvíjať dostatočne výkonný elektrický zdroj použiteľný vo vesmíre to by letom do vesmíru pomohlo asi viac ako falcon [Edited on 02.9.2011 Agamemnon]


alamo - 2/9/2011 - 17:35

quote:
Co dlouhodobej iontovej-VASIMR motor?


ak chcete vyvinúť nejaký taký fyzikálny pohon, najprv musíte mať jasnú víziu toho na čo ho chcete používať "demonštrátor"
čo je to?
"loď L"
vďaka nízkym nárokom na delta v, je pre ňu fyzikálny pohon možné spichnúť už dnes, a akonáhle sa začne používať nič nebráni jeho ďalšiemu vylepšovaniu


yamato - 2/9/2011 - 18:03

quote:
začínam mať pocit, že Musk (a ďalší súkromníci) mal namiesto falconu vyvíjať dostatočne výkonný elektrický zdroj použiteľný vo vesmíre to by letom do vesmíru pomohlo asi viac ako falcon [Edited on 02.9.2011 Agamemnon]


musk spominal nejaku nanofusion... chytry chlapec...

quote:
ak chcete vyvinúť nejaký taký fyzikálny pohon, najprv musíte mať jasnú víziu toho na čo ho chcete používať "demonštrátor"
čo je to?
"loď L"
vďaka nízkym nárokom na delta v, je pre ňu fyzikálny pohon možné spichnúť už dnes, a akonáhle sa začne používať nič nebráni jeho ďalšiemu vylepšovaniu


alamo, v poslednej dobe vyzeraju tvoje prispevky ako spam, bod L je tvoja odpoved na vsetko. Vedz ze s tvojim nazorom sme uz dostatocne oboznameni, ak chces nieco skutocne iniciovat, musis pisat inam


alamo - 2/9/2011 - 18:16

"alamo, v poslednej dobe vyzeraju tvoje prispevky ako spam, bod L je tvoja odpoved na vsetko."

http://mek.kosmo.cz/pil_lety/usa/apollo/lk4.htm
Zrození pavouka

yamato som si istý že J.C.Houbold bol pre hlaváčov v nasa, ešte otravnejší exkr.. element, ako ja tu pre vás
proste mám za to, že na to treba takto, a inak to nepôjde


Agamemnon - 2/9/2011 - 18:17

quote:

musk spominal nejaku nanofusion... chytry chlapec...

alamo, v poslednej dobe vyzeraju tvoje prispevky ako spam, bod L je tvoja odpoved na vsetko. Vedz ze s tvojim nazorom sme uz dostatocne oboznameni, ak chces nieco skutocne iniciovat, musis pisat inam


heh, nemáš link? som zvedavý na to

L bod - ak sa nemýlim, tak priamy let na mesiac je lacnejší.. let na LEO je lacnejší... "kdekoľvek" (mars, mesiac) je, na rozdiel od L, aspoň niečo, čo tam netreba doviezť a potenciálne sa dá využiť... etc [Edited on 02.9.2011 Agamemnon]


yamato - 2/9/2011 - 21:53

quote:

yamato som si istý že J.C.Houbold bol pre hlaváčov v nasa, ešte otravnejší exkr.. element, ako ja tu pre vás
proste mám za to, že na to treba takto, a inak to nepôjde



lenze ked presvedcis mna a 10 dalsich ucastnikov fora, tak situacia bude presne taka ista ako pred tym. Pis radsej na NSF, tam sa obcas mihne niekto od fachu, koho by to mohlo zaujat

quote:

heh, nemáš link? som zvedavý na to



http://techpulse360.com/2009/04/07/musk-after-paypal-spacex-tesla-motors-nano-fusion-prefab-highways-electric-plane/


alamo - 2/9/2011 - 22:13

je mi ľúto, kým nenájdem niekoho, kto by tie moje otravné reči preložil, musím otravovať aj teba


yamato - 2/9/2011 - 22:35

quote:
je mi ľúto, kým nenájdem niekoho, kto by tie moje otravné reči preložil, musím otravovať aj teba


takze nas chces vlastne nainfikovat, aby sme to potom sirili dalej


Agamemnon - 2/9/2011 - 22:49

quote:

http://techpulse360.com/2009/04/07/musk-after-paypal-spacex-tesla-motors-nano-fusion-prefab-highways-electric-plane/


dik zaujímavé


alamo - 2/9/2011 - 23:39

nanoscale fusion..
a kurňa studená fúzia
asi myslí kolaps bubliny
http://en.wikipedia.org/wiki/Bubble_fusion


martinjediny - 7/11/2011 - 22:10

Asteroid 2005 YU55

Aktualita na http://spaceweather.com/
s odkazom na:


http://www.nasa.gov/multimedia/videogallery/index.html?collection_id=77341&media_id=119025761

Scientists will be tracking an asteroid the size of an aircraft carrier as it flies by Earth on Nov. 8, 2011.



Andy - 8/3/2012 - 09:15

http://www.nasa.gov/mission_pages/WISE/news/wise20110727vid.html

Trojanská planetka sdílí orbit se Zemí.

Naprosto haluzoidní dráhu má!


Tlama - 8/3/2012 - 10:01

quote:
http://www.nasa.gov/mission_pages/WISE/news/wise20110727vid.html

Trojanská planetka sdílí orbit se Zemí.

Naprosto haluzoidní dráhu má!


ROFL asi trochu hulila Běžte stranou vy hnusný tmavý mraky...


David - 23/3/2012 - 07:59

2012 DA14 se 13.2.1013 přiblíží k Zemi na 24.000 Km, to by mohlo být ideální těleso pro zkoušku obrany.


MIZ - 23/3/2012 - 12:46

My snad nějakou obránu máme? Za jedinou hrozbu je zatím stále uváděno globální oteplování a tam jdou taky všechny prachy...


Radek V. - 23/3/2012 - 15:06

Neměl by být problém navést některý z urychlovacích stupňů GEO družic z dráhy GTO - konvenční srážka 2 t satelitu s asteroidem takhle blízko u Země by mohla ukázat spoustu věcí, navíc velmi bezpečně, protože ke střetu může dojít v době tečného přiblížení - nehrozí žádné riziko.


Alchymista - 23/3/2012 - 21:18

"veľmi bezpečné" je značne ošemetný pojem.
Okamžitý efekt zrážky s "technickým" objektom bude samozrejme relatívne malý - v závislosti na geometrii dráhy asteroidu voči geosynchrónnej dráhe môžu byť ohrozené niektoré geostacionárne družice vymrštenými troskami.
Nie je ale celkom dobre možné predpovedať, ako sa zmení dráha po zrážke - pri nasledujúcich priblíženiach môže byť asteroid už na koliznej dráhe - zatiaľ na nej nie je pre nasledujúce priblíženia do roku 2044. Je ale pravda, že objekt s priemerom 45 metrov s vysokou pravdepodobnosťou neprejde atmosférou.


Alchymista - 10/4/2012 - 15:46

Blízke stretnutia (výber):
04.04.2012 - objekt 2012 FA57 o priemere 27 metrov preletel vo vzdialenosti 1,1 LD
10.04.2012 - objekt 2012 GD o priemere 18 metrov preletí vo vzdialenosti 9,4 LD
19.04.2012 - objekt 2007 HV4 o priemere 8 metrov preletí vo vzdialenosti 4,8 LD
02.05.2012 - objekt 1992 JD o priemere 43 metrov preletí vo vzdialenosti 9,5 LD
19.05.2012 - objekt 2010 KK37 o priemere 31 metrov preletí vo vzdialenosti 2,3 LD

21.06.2012 - objekt 2005 GO21 o priemere 2200 metrov preletí vo vzdialenosti 17,1 LD


Agamemnon - 10/4/2012 - 19:54

http://en.rian.ru/science/20120407/172672025.html

rusi chcú poslať rádiomaják ku apophisu, aby presne určili trajektóriu asteroidu - ide o potenciálnu hrozbu pre rok 2036


David - 29/4/2012 - 10:34

Zajímalo by mne jak to dopadlo s vysloužilými, či spíše odsloužilými kometárními sondami, zda ještě pracují resp. kam a za jakým cílem směřují. Děkuji.


Machi - 29/4/2012 - 10:51

ICE - je funkční, je jistá šance, že by mohla být navedena ke kometě Wirtanen v roce 2018.
VeGy - vypnuté.
Sagikake a Suisei - vypnuté.
Giotto - vypnutá.
Deep Space 1 - vypnutá.
Stardust - vypnutá (totálně bez paliva).
Deep Impact - funkční, mohla by být navedena k asteroidu, kolem kterého by prolétla v roce 2020.

Snad jsem na nic nezapomněl.


David - 29/4/2012 - 14:49

Perfektní odpověď, dík, jen mi není jasná sonda ICE, je to sonda, která byla původně osazena v bodě L a pak navedena za gravitační několikanásobné asistence Měsíce a Země v roce 1985 ke kometě Giacobini -Zinner ?


Agamemnon - 29/4/2012 - 15:00

quote:
Perfektní odpověď, dík, jen mi není jasná sonda ICE, je to sonda, která byla původně osazena v bodě L a pak navedena za gravitační několikanásobné asistence Měsíce a Země v roce 1985 ke kometě Giacobini -Zinner ?


áno... ona bola aj premenovaná, keď jej pridali druhú úlohu - let ku tej kométe...

pekný obrázok tých manévrov je na wiki: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/d/d7/ISEE3-ICE-trajectory.gif


-=RYS=- - 29/4/2012 - 16:26

Myslim si, ze by vyslouzile DSN sondy meli posilat k asteroidum, aby na nich mekce pristali nebo leteli s nima a vysilaly radiomajak pro zjisteni presne polohy.

Asi pred 12 lety pristala puvodne jen kosmicka sonda NEAR (bez pristavacich nozek) na asteroidu Eros a i po pristani stale vysilala z radioamajaku.

Mam tim na mysli to, ze stavajici sondy, ktere maji vhodne FTV (fotovoltaika) a vhodnou mechanickou konstrukci pro "dosed" na povrchu (spise by to bylo "polibeni"...protoze kamen nema temer zadnou pritazlivost) by mohli dozit na povrchu kamenu.
A vsechny nove sondy, aby mechanicky na toto byli pripravene, aby po ukonceni aktivniho ukolu doslouzili jako radiomajaky na nebezpecnych kamenech.

Pripadne aby jako Philae (Roseta) mel vrtacku, aby se privrtala sonda k povrchu a prikotvila se.


-=RYS=- - 29/4/2012 - 16:27

quote:
Blízke stretnutia (výber):
04.04.2012 - objekt 2012 FA57 o priemere 27 metrov preletel vo vzdialenosti 1,1 LD
10.04.2012 - objekt 2012 GD o priemere 18 metrov preletí vo vzdialenosti 9,4 LD
19.04.2012 - objekt 2007 HV4 o priemere 8 metrov preletí vo vzdialenosti 4,8 LD
02.05.2012 - objekt 1992 JD o priemere 43 metrov preletí vo vzdialenosti 9,5 LD
19.05.2012 - objekt 2010 KK37 o priemere 31 metrov preletí vo vzdialenosti 2,3 LD

21.06.2012 - objekt 2005 GO21 o priemere 2200 metrov preletí vo vzdialenosti 17,1 LD



To by mohli HAM kolegove co delaj EME otestovat sve zarizeni, jestli se odrazi nejaky signal zpet na Zeme.


milantos - 29/4/2012 - 18:39

Těch těles na testování je daleko více a objevují se prakticky neustále. A jsou určitě i daleko nebezpečnější než ta, jejichž dráhy jsou již známy a sledovány. V posledním týdnu prolétly v blízkosti Země 4 asteroidy, které neobsahuje výše uvedená tabulka z důvodu, že byly objeveny až po publikování této tabulky Při tom byl dostatečně velké ( přes 40m) a prolétly i dostatečně blízko Země. Jsou v dosahu amatérských astronomů-fotografů a předpokládám, že mohou být zrovna tak dobrou zábavou i pro radioamatéry.
Asteroid 2012 HM, ve vzdálenosti 1,6 LD :
http://www.astrofotky.cz/~MilAN/1335598802.jpg


Machi - 29/4/2012 - 20:44

milantos:

Pěkné, kolik měl magnitudu v době pořízení snímku?

RYS:

Právě pro takové návrhy jsem udělal fórum "Technické SciFi, ekonomické fantasy". Technicky je to sice možné, ale každá taková sonda by musela mít navíc ke konstrukci nutné ke splnění hlavního úkolu i výkonný iontový motor a dostatek paliva pro delta V v řádu km/s!
Co se týče všech "recyklovaných" sond, vždy se jedná v rámci prodloužené mise o průlety o vzájemných rychlostech okolo 10 km/s. Pokud byste chtěl na takovém tělese přistát, tento rozdíl je třeba smazat a to navíc v rámci neplánované, prodloužené mise.
Na to nikdy vědec nesežene peníze.

Jinak samotná návštěva planetky je možná docela levně. Takovým levným návrhem byla třeba mise SIMONE - http://www.esa.int/gsp/completed/neo/simone.html v rámci které se počítalo s pěti sondami k pěti cílům a to vše do ceny ~150 mil. euro.


milantos - 29/4/2012 - 22:22

Machi :
jasnost byla poměrně "velká" - 15,8 mag. Problémem byla rychlost pohybu cca 1,93"/s, takže maximálně možná expozice byla jen 1,5s


Machi - 30/4/2012 - 15:51

Díky za odpověď!

Rychlost by pro mne problémem nebyla, pokud by nepřekročila řekněme 10-20"/s, ale ze svým jednoduchým "nádobíčkem" se pod 13 mag nedostanu


milantos - 30/4/2012 - 21:20

quote:
Díky za odpověď!

Rychlost by pro mne problémem nebyla, pokud by nepřekročila řekněme 10-20"/s, ale ze svým jednoduchým "nádobíčkem" se pod 13 mag nedostanu

Rychlost je v případě pohybujících se objektů limitní záležitostí pokud jde o dosah. Pokud se mi objekt nebude pohybovat, dosáhnu amatérsky 21 mag, Asteroidy v "normální" vzdálenosti v opozici, které se pohybují např. 30"/hod není problém s jasností do 20mag, tenhle měl rychlost 7000"/hod = 1,9"/s a bez skládání snímků bych se na 15,8 mag nedostal.Při těch 20"/s( t.j průlet někde ve vzdálenosti 0,15LD) budu mít problém i při skládání při jasnosti 13 mag a u jednotlivého snímku se nedostanu určitě přes 11. mag.


M: - 30/4/2012 - 23:25

quote:
quote:
Díky za odpověď!

Rychlost by pro mne problémem nebyla, pokud by nepřekročila řekněme 10-20"/s, ale ze svým jednoduchým "nádobíčkem" se pod 13 mag nedostanu

Rychlost je v případě pohybujících se objektů limitní záležitostí pokud jde o dosah. Pokud se mi objekt nebude pohybovat, dosáhnu amatérsky 21 mag, Asteroidy v "normální" vzdálenosti v opozici, které se pohybují např. 30"/hod není problém s jasností do 20mag, tenhle měl rychlost 7000"/hod = 1,9"/s a bez skládání snímků bych se na 15,8 mag nedostal.Při těch 20"/s( t.j průlet někde ve vzdálenosti 0,15LD) budu mít problém i při skládání při jasnosti 13 mag a u jednotlivého snímku se nedostanu určitě přes 11. mag.


Tak konecne niekto s praxou. Kedysi sme tu riesili otazku, za akych podmienok je realne fotografovat tasku s naradim, ktora uleti kozmonautke z ISS.
Zhodli sme sa akurat na tom, ze taska bola biela, zrejme az reflexna, pravdepodobne pri foto osvetlena slnkom. rychlost 8km/s vo vyske 320km nad Zemou.

Je mozne odfotit nieco viac, ako len svetelnu bodku?


Machi - 30/4/2012 - 23:44

"Je mozne odfotit nieco viac, ako len svetelnu bodku?"

Ale jistě, pokud máte k dispozici tohle - http://lyot.org/AEOS.html src="modules/XForum/images/smilies/smile.gif" border=0>


alamo - 21/5/2012 - 20:43

http://veda.sme.sk/c/6385182/asteroid-moze-ohrozit-satelity.html

Tá udalosť nie je príliš pravdepodobná. No nie je nemožná. Počas budúcoročného februára okolo našej planéty preletí asteroid 2012 DA 14, ktorý by teoreticky mohol poškodiť niektoré z našich satelitov.
Asi 45-metrový kus skaly bude k Zemi bližšie, ako je geostacionárna dráha. Na nej sa nachádzajú napríklad telekomunikačné družice, do ktorých by asteroid mohol naraziť. „Je to veľmi nepravdepodobné, ale nemôžeme to vylúčiť,“ hovorí pre magazín National Geographic astronóm Paul Chodas z NASA.


yamato - 21/5/2012 - 20:47

quote:
http://veda.sme.sk/c/6385182/asteroid-moze-ohrozit-satelity.html

Tá udalosť nie je príliš pravdepodobná. No nie je nemožná. Počas budúcoročného februára okolo našej planéty preletí asteroid 2012 DA 14, ktorý by teoreticky mohol poškodiť niektoré z našich satelitov.
Asi 45-metrový kus skaly bude k Zemi bližšie, ako je geostacionárna dráha. Na nej sa nachádzajú napríklad telekomunikačné družice, do ktorých by asteroid mohol naraziť. „Je to veľmi nepravdepodobné, ale nemôžeme to vylúčiť,“ hovorí pre magazín National Geographic astronóm Paul Chodas z NASA.




paci sa mi to alibisticke slovicko "poskodit", ktore pouzili pre popis atomizacie satelitu v pripade zrazky


Ervé - 23/5/2012 - 06:18

V originále jsou použity mnohem přesnější výrazy smash a hit, ale zase je tam chyba o vzdálenosti ISS.


David - 23/5/2012 - 07:18

Pravděpodobnost srážky těžiště do těžiště je vysoce nepravděpodobná, větší pravděpodobnost má těsné míjení, kdy asteroid může " škrtnout" o antény či sluneční baterie a to měli američané asi na mysli, když uvedli možnost poškození. Tělesa se k sobě budou blížit rychlostí v km/s v obrovském třírozměrném prostoru, i kdyby asteroid přímo proťal dráhy geost. satelitů je pravděpodobnost, že některý poškodí prakticky nulová.


Alchymista neprihlásený - 23/5/2012 - 10:26

S ohľadom na rozmery a hmotnosť asteroidu je vhodnejšie uvažovať prierezy - hybnosť asteroidu sa prakticky nezmení ani pri "ťažiskovej zrážke", pre zničenie satelitu stačí "škrtanec".
Nejde len o to, že zo satelitu bude odtrhnutá nejaká anténa či solárny panel, ale aj o to, že pri takýchto vysokorýchlostných zrážkach vznikajú veľmi intenzívne rázové vlny, ktoré konštrukciu satelitu kľudne roztrhajú (a prejavia sa i v štruktúre asteroidu). Navyše, aj "škrtanec" vymrští z povrchu asteroidu dosť materiálu, ktorý môže dlhodobo ohrozovať ďalšie satelity na GEO.


bodie - 23/5/2012 - 12:05

Verim, ze vsechny zaujmou nasledujici odkazy z duvodu spojitosti s
Planetaryresources.

Norsko a UK jsou aktualne velmoci v subsea oblasti, ktera ma aktualne
velikost cca 30 miliard s rustem v nasledujicich peti letech na 60 -
80 miliard s realnou sanci vyrovnat se oil a gas prumyslu (tak nebo
tak jsou spojene). S tim souvisi i tezba nerostu. Vse velmi tezke
obory. Proto http://www.spacecentre.no/From+subsea+to+deep+space.d25-TwlrQ5t.ips
.

Vede to k velmi dulezitemu rozhovoru s Peterem Diamandisem z X Prize
Foundation z cca pred 2 lety
http://www.spacecentre.no/?module=Articles;action=Article.publicShow;ID=51454


Kdyz si prectete uvedene odkazy a projdete si stranky
Planetaryresources a trochu i pohledate, tak se dostanete k
http://www.thinkoutsidetheplanet.com/home/

Norsko ma a bude mit penize, mysli na budoucnost, umi planovat,
investuji, s Ruskem urovnali spory o tezbu v Severnim mori, Cinanum
prodavaji pristup k energii z vody a samotne pitne vode, ktere ma Cina
nedostatek, ledovce taji a blizi se zpristupneni severni plavebni
cesty. Maji obrovske zkusenosti s tezkyma podminkama pod morem, v
dolech i jinde, maji take
http://en.wikipedia.org/wiki/Svalbard_Satellite_Station a nebo
http://www.rocketrange.no/ . Satelity uz maji taky sve a
tak muzeme byt mozna prekvapeni odkud prijde v budoucnu v Evrope neco
na zpusob SpaceX.


milantos - 25/5/2012 - 22:24

quote:
quote:
Blízke stretnutia (výber):
04.04.2012 - objekt 2012 FA57 o priemere 27 metrov preletel vo vzdialenosti 1,1 LD
10.04.2012 - objekt 2012 GD o priemere 18 metrov preletí vo vzdialenosti 9,4 LD
19.04.2012 - objekt 2007 HV4 o priemere 8 metrov preletí vo vzdialenosti 4,8 LD
02.05.2012 - objekt 1992 JD o priemere 43 metrov preletí vo vzdialenosti 9,5 LD
19.05.2012 - objekt 2010 KK37 o priemere 31 metrov preletí vo vzdialenosti 2,3 LD

21.06.2012 - objekt 2005 GO21 o priemere 2200 metrov preletí vo vzdialenosti 17,1 LD





To by mohli HAM kolegove co delaj EME otestovat sve zarizeni, jestli se odrazi nejaky signal zpet na Zeme.



Teď by měli lepší možnost : asteroid 2012 KP24 proletí dne 28.5.t.r. ve vzdálenosti pouhých 0,1LD a má průměr cca 26m. !!


Alchymista - 25/5/2012 - 23:25

kedy to objavili? v apríli?
ak si švihnú, stihnúť by to mohli, 28. je "až" v pondelok
http://ssd.jpl.nasa.gov/sbdb.cgi?sstr=2012%20KP24;orb=1;cov=0;log=0;cad=1#phys_par


milantos - 26/5/2012 - 08:22

quote:
kedy to objavili? v apríli?



objev je z 23.května


MIZ - 29/5/2012 - 09:57

A co tohle? 2012 KT 42 dneska ve vzdálenosti 14 440 km?

http://www.universetoday.com/95480/newly-found-asteroid-buzzes-earth/#


Alchymista - 29/5/2012 - 10:41

Ď.
je to veľmi malý objekt, 3-10 metrov, takže by to mohla byť aj nejaká stratená sonda alebo raketový blok.


milantos - 29/5/2012 - 18:17

quote:
Ď.
je to veľmi malý objekt, 3-10 metrov, takže by to mohla byť aj nejaká stratená sonda alebo raketový blok.

Těleso má velkou poloosu 1,34 AU a excentricitu 0,52, takže v přísluní je blíže než Venuše a v odsluní dále než Mars. Těleso je klasifikováno ( samozřejmě pouze z těchto prvních přibližných elementů) k asteroidům typu Apollo.


alamo - 15/6/2012 - 09:50

http://www.novinky.cz/zahranicni/270563-zemi-tesne-minul-asteroid-velky-jako-blok-domu.html?ref=stalo-se
Asteroid 2012 LZ1, široký 500 metrů, se k Zemi přiblížil až na vzdálenost 5,3 kilometru. ( ) Neblíže byl modré planetě v 01:00 hodin SELČ. Země ovšem nebyla v ohrožení, upozornili astronomové.

teda fakt tesnotka..


Agamemnon - 15/6/2012 - 09:55

quote:
http://www.novinky.cz/zahranicni/270563-zemi-tesne-minul-asteroid-velky-jako-blok-domu.html?ref=stalo-se
Asteroid 2012 LZ1, široký 500 metrů, se k Zemi přiblížil až na vzdálenost 5,3 kilometru. ( ) Neblíže byl modré planetě v 01:00 hodin SELČ. Země ovšem nebyla v ohrožení, upozornili astronomové.

teda fakt tesnotka..


uz to stihli opravit


Ludek_F - 14/7/2012 - 08:55

kometa 96P/Machholz při nynějším přiblížení ke Slunci
v zorném poli SOHO

http://sohowww.nascom.nasa.gov//data/REPROCESSING/Completed/2012/c3/20120713/20120713_1530_c3_512.jpg



video > http://www.spaceweather.com/images2012/13jul12/96p.gif?PHPSESSID=2rhdtic9i3se6jm0uen7gsggk6


alamo - 27/9/2012 - 19:00

"superkométa" ???
http://veda.sme.sk/c/6548029/k-zemi-leti-nova-superkometa.html
Toto kozmické teleso sa na budúci rok môže stať najjasnejšou kométou, akú ktokoľvek z nás zažije. Kométa ISON, odborne C/2012 S1 môže dokonca na prelome novembra a decembra žiariť jasnejšie ako Mesiac.
...
„Predpovedať, akú bude mať kométa jasnosť, je ako hádať víťaza bejzbalu,“ píše na svojom blogu astronóm Bill Gray zo Saganovej Planetárnej spoločnosti.
„Myslím že to bol práve David Levy, ktorý povedal, že s kométami je to ako s mačkami: Majú chvosty a robia si, čo len chcú.“



bejcek - 27/9/2012 - 21:31

Na astro.cz píše Petr Horálek už 25.9.12:

http://www.astro.cz/clanek/5389
Uvidíme v roce 2013 kometu století?
....následující rok nám přinese hned dvě vzácná kometární představení.

Jarní kometa C/2011 L4 PanSTARRS
Podzimní superkometa C/2012 S1 ISON?

Očekává se, že budou super!...ale komety jsou tak vrtošivá tělesa, že jeden neví. ....Nechme se tedy překvapit…


HonzaVacek - 21/10/2012 - 17:08

Rusko by mohlo postavit raketu na zničení asteroidů jako je Apophis a spol.

http://www.spacedaily.com/reports/Russia_may_build_rocket_to_destroy_Earth_threatening_asteroids_999.html

[Upraveno 21.10.2012 HonzaVacek]


-=RYS=- - 22/10/2012 - 03:59

quote:
Na astro.cz píše Petr Horálek už 25.9.12:

http://www.astro.cz/clanek/5389
Uvidíme v roce 2013 kometu století?
....následující rok nám přinese hned dvě vzácná kometární představení.

Jarní kometa C/2011 L4 PanSTARRS
Podzimní superkometa C/2012 S1 ISON?

Očekává se, že budou super!...ale komety jsou tak vrtošivá tělesa, že jeden neví. ....Nechme se tedy překvapit…




V Buchumi budou testovat odraz od povrhu komet.


dodge - 27/10/2012 - 07:52

Návrh na vychýlení asteriodů z dráhy.

http://www.universetoday.com/98195/deflecting-incoming-asteroids-with-paintballs/


-=RYS=- - 27/10/2012 - 08:45

Ciste teoreticky nejsme na povrchu Zeme omezeni vykonem laseru pro eventualni tepelnej ohrev povrchu a tim moznosti odchyleni drahy.
U sondy, ktera by "stihala" kamen jsme omezeni mnozstvim proudu dodavaneho z palubniho zdroje.


dodge - 16/11/2012 - 16:44

Návrh na zničení asteroidu dvojitou jadernou explozí.

http://www.space.com/18508-asteroid-protection-nuclear-bombs.html


dubest - 14/12/2012 - 21:34

asteroid Toutatisfeature=youtu.be


Alex - 28/12/2012 - 08:34

http://www.novinky.cz/veda-skoly/288689-nasa-by-mohla-diky-specialni-sonde-zachytit-a-premistit-asteroidy.html


alamo - 28/12/2012 - 22:25

prehrabával som net, a hľadal čokoľvek okolo slova robotika, a verzií tohoto slova.. a našiel som "mušiu nohu" z dielne nasa

toto by mohla byť fajn vecička, pri akejkoľvek misii k asteroidom, robotickej či pilotovanej
https://www2.lirmm.fr/lirmm/interne/BIBLI/CDROM/ROB/2012/ICRA_2012/data/papers/0401.pdf


alamo - 7/1/2013 - 23:28

http://www.aktuality.sk/clanok/220788/video-zem-tesne-minie-asteroid-velky-ako-panelak/
15 februára nás dosť tesne mine asteroid 2012 DA 14
http://en.wikipedia.org/wiki/2012_DA14


PINKAS J - 8/1/2013 - 08:33

Re: http://www.aktuality.sk/clanok/220788/video-zem-tesne-minie-asteroid-velky-ako-panelak/

Opět klasická ukázka, jak novináři neuvažují: Prý proletí ve vzdálenosti od Země 22.500 m. To by samozřejmě začal hořet a pravděpodbně by se rozpadl, nebo spadl na Zemi celý. Mělo to být asi 22.500 mil.


David - 16/1/2013 - 12:44

Dnes ve 20.OO by ,pokud mne paměť nemýlí, měl proletět miniasteroid pod GEO. Superdalekohledy by mohly udělat fotku, nebo je to mimo jejich možnosti ?


Machi - 16/1/2013 - 13:08

Většina civilních dalekohledů nejsou na takovéto věci stavěny, ale některé menší vojenské dalekohledy to zvládnou. Dokonce je možné (alespoň u amerických) získat na nich i nějaký pozorovací čas.
Zde je nejvýkonnější z nich - http://www.thelivingmoon.com/45jack_files/03files/AEOS_Advanced_Electro_Optical_System.html.


ales - 16/1/2013 - 13:52

Ten asteroid pod GEO by měl prolétat až za měsíc (15.2.2013). Dnes (16.1.2013) má sice také jeden asteroid kolem Země proletět, ale dále než je Měsíc.
Viz. http://neo.jpl.nasa.gov/cgi-bin/neo_ca?type=NEO&hmax=all&sort=date&sdir=ASC&tlim=far_future&dmax=5LD&max_rows=20&action=Display+Table&show=1


Jiří Hošek - 16/1/2013 - 21:15

Viz též
http://neo.jpl.nasa.gov/news/news174.html


alamo - 24/1/2013 - 12:28

minulí rok sme si nevšimli
poľský geológovia v chránenej oblasti http://en.wikipedia.org/wiki/Morasko_meteorite_nature_reserve
vydolovali rekordný exemplár, 300 kg železný meteorit
http://www.cosmosmagazine.com/news/6129/rare-300kg-meteorite-unearthed-poland
pekná fotoreportáž "vesmírnej ťažby"
http://www.artmet-meteoryty.pl/en/wydarzenia/szczeguly.php?pokaz=14


Alchymista - 24/1/2013 - 13:11

Pekný kúsok.


Tlama - 24/1/2013 - 13:26

Jj, to se jim povedlo. Takhle podle fotky bych tomu ani 3q neřekl. Prostě železo


Alchymista - 24/1/2013 - 14:26

Asi nie si zvyknutý pracovať s veľkými kusmi kovu... to je to potom zákerná vec, nebezpečná na chrbticu.

Odkazy som pozeral "odspodu", tak ma najprv prekvapilo, z akej hĺbky to vlastne "vydolovali". Myslel som si, že meteor dopadol až v "historickej dobe", keď majú na mieste dopadu vytvorenú aj rezerváciu - a ono je to dopad starý nejakých päť tisíc rokov...


-=RYS=- - 10/2/2013 - 13:17

Mam nejake technicke info z webu OK2KKW k planetce 2012DA14 co nas ted bude mijet.
Radioamateri, kteri delaji provoz EME, tedy spojeni odrazem od povrchu Mesice (Earth-Moon-Earth) se pokusi udelat spojeni odrazem od teto planetky.
Vice infa dle http://www.ok2kkw.com.

15.února 013 proletí blízko Země planetka 2012DA14, EME radioamatéři diskutují o možnosti zachycení odrazů.

Zde jsou odkazy k teto vete:
http://www.astro.cz/clanek/5604
http://mailman.pe1itr.com/pipermail/moon-net/2013-February/subject.html#7183
http://echo.jpl.nasa.gov/asteroids/2012DA14/2012DA14_planning.html

Radioteleskopy vcetne GoldStone se pokusi pomoci radaroveho odrazu vytvorit 3D mapy asteroidu.
GoldStone s 70m parabolou pouzijou v X pasmu (8560MHz, kruhova polarizace) vykon 435kW PA (dva klystrony VKX-7864, kazdy da 250kW), kde signal o sirce 8kHz bude mit obdobnou vrstvu jako OFDM po 125Hz a bude se zaznamenavat pres SDR prijimac casove zpozdeni jednotlivejch subnosnejch v radu 0.1us.
Asteroid se bude na obloze pohybovat rychlost 0.8st/za minutu.
Radar bude typu GSSR: http://echo.jpl.nasa.gov/asteroids/Slade_Benner_Silva_IEEE_Proceedings.pdf ,
http://descanso.jpl.nasa.gov/Monograph/series10_chapter.cfm?force_external=0.
HEMP predzesilovac je chlazen tekutym heliem http://descanso.jpl.nasa.gov/Monograph/series10/04_Reid_chapt+4.pdf.


http://echo.jpl.nasa.gov/asteroids/2012DA14/2012DA14_planning.html

Pokud planetku chcete sledovat v malem triedru ci jinem kapesnim dalekohledu, tak mapu preletu najdete zde:
http://www.astro.cz/_data/files/2013/02/07/tisk_182.pdf



[Upraveno 10.2.2013 -=RYS=-]


Machi - 10/2/2013 - 13:35

Jsem zvědav jestli také použijí vojenský dalekohled AEOS.
Udělal jsem rychlý propočet a pokud bude planetka viditelná z Haleakaly, mohl by pořídit snímky s rozlišením mezi čtyřmi až deseti metry (záleží na aktuální vzdálenosti). Planetka má v průměru asi 40 až 80 metrů, takže by byly viditelné i nějaké podrobnosti na povrchu.


-=RYS=- - 10/2/2013 - 13:44

quote:
Jsem zvědav jestli také použijí vojenský dalekohled AEOS.
Udělal jsem rychlý propočet a pokud bude planetka viditelná z Haleakaly, mohl by pořídit snímky s rozlišením mezi čtyřmi až deseti metry (záleží na aktuální vzdálenosti). Planetka má v průměru asi 40 až 80 metrů, takže by byly viditelné i nějaké podrobnosti na povrchu.

Vim zatim o dvou velkych dalekohledech, ktere budou pouzity. Jeden z nich je ESO.


Machi - 10/2/2013 - 14:13

ESO je Evropská Jižní Observatoř a ta má spoustu dalekohledů.
Většina není stavěná na sledování tak rychlého objektu.


-=RYS=- - 10/2/2013 - 14:21

quote:
ESO je Evropská Jižní Observatoř a ta má spoustu dalekohledů.
Většina není stavěná na sledování tak rychlého objektu.


Tusim se pouzije 3m dalekohled, posun 1st/minutu zvladne urcite.


Machi - 10/2/2013 - 15:09

Nenašel jsem který teleskop (a jestli vůbec) bude pozorovat 2012 DA14, ale udělal jsem malý přehled o možnostech teleskopů ESO.
Přehled obsahuje název, v závorce průměr a speciální vlastnosti (AO - adaptivní optika, IR - infračervená pozorování), pak je maximální rychlost rotátoru a poslední je schopnost pozorovat 2012 DA14 při nejbližším přiblížení, bez rozmazání.

VLT (4×8,2m AO/IR) 0,42°/s NE
VISTA (4,1m IR) 2°/s ANO
NTT (3,6m AO) 0,3°/s NE
3,6m Telescope 1°/s ANO (ale nevhodné zařízení)
VLT Survey Telescope (2,65m) 2°/s ANO.

Jako zajímavost bych uvedl, že VLT-ST a VISTA mají zrcadla broušená v Moskvě v LZOS.


milantos - 10/2/2013 - 15:15

Pokud to víte, je to O.K. Jinak je to pouhá spekulace , navíc dost nepravděpodobná. Jemné navádění a korekce pro sledovací pohyb u velkých dalekohledů počítá většinou s pohybem maximálně v jednotkách "/s


Machi - 10/2/2013 - 15:27

Milane, u VLT (osmi metr!) se jasně píše (VLT-SPE-ESO-10000-3912_is1.pdf)
max. angular tracking velocity 25'/sec.
Max. rychlost otáčení je dokonce 7,5°/s.


milantos - 10/2/2013 - 16:01

Díky za ten odkaz !
Tohle u starších přístrojů, byť menších, byla utopie


Machi - 10/2/2013 - 16:11

Abych řekl pravdu, tak ale nevím k čemu je tak vysoká rychlost sledování v astronomii dobrá. Země se točí rychlostí 15"/s, většina i blízkých asteroidů nedá na obloze více jak 5"/s.
Jediné co mě napadlo jsou právě velmi blízké komety a asteroidy.


alamo - 10/2/2013 - 17:20

http://www.astro.cz/clanek/5604
http://www.astro.cz/_data/images/news/2013/02/07/mapka_da14_15_unora_2013.jpg
skúsite niekto 2012 DA14 vyfotografovať osobne?


milantos - 10/2/2013 - 17:47

Jen bych chtěl upozornit, že ta mapka je hodně přibližná a zhruba v čase 21UT je asteroid o cca 4,5°severněji. Mapka byla zřejmě zhotovena už z 1. letošního pozorování, nyní už jsou k dispozici přesnější údaje. A k dalšímu zpřesňování bude ještě na základě nových pozorování docházet.( ale to už bude jen v řádu jednotek ´). Pro pozorování triedrem bych doporučoval začít co nejdříve po východu asteroidu, slábnout bude poměrně rychle.
Fotografování nebude zase až tak triviální, pohyb je dost velký a bude potřeba řádná příprava. Ale je to amatérsky rozumně zvládnutelné , včetně třeba pohybu za asteroidem


Machi - 14/2/2013 - 15:02

Na stránkách http://www.kommet.cz/page.php?al=kolem_zeme_proletne_planetka je k dispozici přesná mapka s polohami 2012 DA14.
Předpověď počasí není ale vůbec příznivá a to pro celou ČR.


yamato - 15/2/2013 - 09:37

quote:

skúsite niekto 2012 DA14 vyfotografovať osobne?


no, u nas uz asi tyzden vkuse snezi, takze smola

inak, spekulativna otazka - nemohol by tohto navstevnika nasnimat niektory zo satelitov na GEO, oproti zemi?


Agamemnon - 15/2/2013 - 09:40

http://tech.sme.sk/c/6703455/nad-ruskom-sa-rozpadol-meteorit-zranil-ludi.html

quote:
inak, spekulativna otazka - nemohol by tohto navstevnika nasnimat niektory zo satelitov na GEO, oproti zemi?


fotili ho z iss samozrejme nie oproti zemi
[Edited on 15.2.2013 Agamemnon]


cernakus - 15/2/2013 - 09:43

Znáte filmy Armagedon?

http://www.militaryphotos.net/forums/showthread.php?223342-Meteor-Meteor-shower-in-Russia-Chelabinsk/page3


yamato - 15/2/2013 - 09:57

quote:
Znáte filmy Armagedon?



brjus vilis mal zrejme obednu prestavku


David - 15/2/2013 - 10:15

Mám ten dojem, že meteorit, aby přežil let atmosférou musí mít průměr cca 5 m / kamenný/, zajímalo by mne jak " roj" vypadal před vstupem do atmosfréry, kolik tam muselo být takových těles a jakou měl asi celkovou váhu. Pod pojmem meteorický roj chápu průchod Země drahou nějaké komety posetou prachem uvolněným z komety během návratů ke Slunci.Tady by se klidně mohlo jednt o nějaké rozdrobené jádro minikomety na konci jejího " života".


kratas - 15/2/2013 - 10:18

quote:
Mám ten dojem, že meteorit, aby přežil let atmosférou musí mít průměr cca 5 m / kamenný/, zajímalo by mne jak " roj" vypadal před vstupem do atmosfréry, kolik tam muselo být takových těles a jakou měl asi celkovou váhu. Pod pojmem meteorický roj chápu průchod Země drahou nějaké komety posetou prachem uvolněným z komety během návratů ke Slunci.Tady by se klidně mohlo jednt o nějaké rozdrobené jádro minikomety na konci jejího " života".


Davide nebud naivni. Zas jim nevysel nejakej vojenskej pokus s rachejtli nebo neco takovyho a svedli to meteority. Jako bych neznal rukasy. Lhat, lhat a lhat.


yamato - 15/2/2013 - 10:32

quote:

Davide nebud naivni. Zas jim nevysel nejakej vojenskej pokus s rachejtli nebo neco takovyho a svedli to meteority. Jako bych neznal rukasy. Lhat, lhat a lhat.


paranooja? videl si to video? ja neviem, mne to pride ako dost masivny objekt pohybujuci sa znacnou rychlostou. Bud to bola rachejtle velkosti mesieho mrakodrapu, alebo to bol fakt nejaky vesmirny suter.


dubest - 15/2/2013 - 10:59

pár takových záběrů jsem už viděl a tohle vypadá na bolid, trochu větší, ale bolid


alamo - 15/2/2013 - 11:13

http://www.astro.cz/clanek/5617
" Kromě zranění se ještě lidé setkali s potížemi tamních mobilních operátorů. Průlet meteoritu na několik minut narušil běžnou funkci zemské ionosféry, která významně ovlivňuje šíření elektromagnetických vln v atmosféře."

máme noví efekt, spojený s rozvojom technológie..


Alchymista - 15/2/2013 - 11:23

Stránka venovaná udalosti - množstvo fotografií a videí
http://www.militaryphotos.net/forums/showthread.php?223342-Meteor-Meteor-shower-in-Russia-Chelabinsk


Adolf - 15/2/2013 - 11:31

Jelikož dnes mám dojem má proletět ten asteroid, tak by nás to tolik nemělo překvapovat. Táhne s sebou asi trochu menších bratříčků. V Deep Impactu to bylo přeci také a řekl bych, že to není žádná fantazie, že ty velké šutry nelétají úplně samy.

Tady se k tomu něco málo píše česky:
http://www.ac24.cz/zpravy-ze-sveta/1666-video-pad-meteoritu-v-rusku


yamato - 15/2/2013 - 11:43

quote:

Tady se k tomu něco málo píše česky:
http://www.ac24.cz/zpravy-ze-sveta/1666-video-pad-meteoritu-v-rusku


adolf, taketo "informacie" vazne citas?


Agamemnon - 15/2/2013 - 11:54

http://www.flickr.com/photos/simon_rp/8474794165/

foto toho ruskeho meteoritu z vesmiru... od esa...


+
http://zyalt.livejournal.com/722930.html
[Edited on 15.2.2013 Agamemnon]


Machi - 15/2/2013 - 13:38

Přečtěte si tohle:

http://aktualne.centrum.cz/zahranici/evropa/clanek.phtml?id=771543#utm_source=centrumHP&utm_medium=dynamicleadbox&utm_campaign=A&utm_term=position-18

To jsou chuťovky!
Nejlepší je asi tohle:

quote:
V souvislosti s explozí meteoritu se objevily zprávy, že se řítil přímo na Čeljabinsk a místní jednotka protivzdušné obrany ho proto ve výšce 20 kilometrů rozstřelila na několik menších kusů. Tato informace se ale zatím nepotvrdila.


:)


Machi - 15/2/2013 - 13:42

Jsem zvědav jak bude dlouho trvat, než to někdo svede na USA.


Alchymista - 15/2/2013 - 13:43

bože to sú drysty... autor článku na akutualne je fakt beznádejný idiot...

Na USA to asi zvádzať nebude nikto aspoň trochu rozumný - všetky vesmírne zásielky sprevádzajúce 2012DA14 ešte nemuseli doraziť na miesto určenia.
[Upraveno 15.2.2013 Alchymista]


alamo - 15/2/2013 - 14:15

http://www.astro.cz/clanek/5618
Meteorit Čeljabinsk, jak si patrně jev získá oficiální pojmenování, je často spojován i s dnešním večerním průletem planetky 2012 DA14 kolem Země. Jak se ovšem ukazuje, dráhy těles jsou odlišné, tělesa tedy spolu patrně nijak nesouvisí a jde jen o jednu obří náhodu.

je mi ľúto, rusi sú "zvyknutý" už od tunguzského meteoritu, američania si povedia "takéto veci, sa dejú len kdesi v rusku.."
katastrofou "N.1" stále zostáva "GW"
kurňa... zase sa ten šuter, trafil "kam nemal"
keby vysklil okná v new yorku, alebo washingtone dc, hneď by s toho bol globálny problém číslo jeden [Upraveno 15.2.2013 alamo]


David - 15/2/2013 - 15:12

Na některých záběrech se stopa tělesa v atmosféře jeví jako dvojitá, čož by mohlo znamenat, že se těleso po vstupu do atmosféry rozdělilo na dvě zhruba stejně velké části.


Erakis - 15/2/2013 - 15:19

Tak toto video vyzerá fakt neuveriteľne. Až pochybujem o jeho autencitite
http://www.youtube.com/watch?feature=player_embedded&v=Oq-d8_RbQuQ#!


alamo - 15/2/2013 - 15:26

quote:
Tak toto video vyzerá fakt neuveriteľne. Až pochybujem o jeho autencitite
http://www.youtube.com/watch?feature=player_embedded&v=Oq-d8_RbQuQ#!


je to fake
tá horiaca diera je derweze v turkménsku
http://www.cas.sk/clanok/202930/brana-do-pekiel-v-turkmenistane-maju-zahadnu-horiacu-dieru.html

http://en.wikipedia.org/wiki/Derweze


Alchymista - 15/2/2013 - 15:28

David - Na niektorých videách vidno dva "hlavné" a niekoľko menších objektov.
Animovaný gif z screenshotov


Erakis - video je síce reálne, ale je to celkom iný objekt - aký, to už napísal alamo.
[Upraveno 15.2.2013 Alchymista]

Keď už fórky, tak tvrdšie:
Pád meteroitu v Čeljabinsku - pohľad od Magnitogorska


v skutočnosti je to známy Arizonský meteorický kráter v zime [Upraveno 15.2.2013 Alchymista]


alamo - 15/2/2013 - 16:23

kráter po dopade jedného z úlomkov už našli, na jazere čebarkuľ
ale vypadá omnoho prozaickejšie, iba ako šesťmetrová diera v ľade
http://www.liveleak.com/view?i=881_1360935878

počkajme čo nájdu potápači
http://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Cebarku%C4%BE


cernakus - 15/2/2013 - 16:48

quote:
http://www.astro.cz/clanek/5617
" Kromě zranění se ještě lidé setkali s potížemi tamních mobilních operátorů. Průlet meteoritu na několik minut narušil běžnou funkci zemské ionosféry, která významně ovlivňuje šíření elektromagnetických vln v atmosféře."

máme noví efekt, spojený s rozvojom technológie..


Tento efekt známe již od výbuchu "Car" bomby, kdy horká tlaková vlna obíhající planetu rušila rádiovou komunikaci.

Machi, alchymista:
samozřejmě článek na aktuálně je hodně špatný i na poměry naší žumpy, ale ten meteor ukázal docela palčivý problém ruské protiraketové obrany. Ta se o něm očividně dozvěděla z televize. Přitom rozměry toho meteoritu odhaduji ještě při výbuchu tak na 5 metrů v průměru, tedy podstatně větší než jaderná hlavice. A VKO prostě nic.
Příroda Američanům zadarmo a bezpečně vyřešila otázku, kudy poslat včelky na Rusko, aby si to mužici uvědomili po dopadu. Pro mně to je tedy zklamání od VKO.


alamo - 15/2/2013 - 16:59

quote:
Tento efekt známe již od výbuchu "Car" bomby, kdy horká tlaková vlna obíhající planetu rušila rádiovou komunikaci.


hm.. na tých videách s áut, mali všetci šoféri pustené rádiá, a na nich žiadne zjavné rušenie počuť nebolo..
nemohol ten výpadok operátorov, byť spôsobený hlavne panikou a totálnym preťažením, ako sa po explózii odrazu všetci naraz snažili zavolať všetkým známym, zisťovať či sú v poriadku, a oznámiť že aj "nám" rozbilo okná?

napríklad že HAMovia používajú odraz od ionizačnej stopy po meteoritoch,
o tom som vedel..
ale o rušení som nič nepočul..


Erakis - 15/2/2013 - 17:20

quote:

hm.. na tých videách s áut, mali všetci šoféri pustené rádiá, a na nich žiadne zjavné rušenie počuť nebolo..
nemohol ten výpadok operátorov, byť spôsobený hlavne panikou a totálnym preťažením, ako sa po explózii odrazu všetci naraz snažili zavolať všetkým známym, zisťovať či sú v poriadku, a oznámiť že aj "nám" rozbilo okná?


Hej, vyzerá to tak, že problémy s komunikáciou spôsobila iba preťažená sieť. Frekvencie, na ktorých pracujú mobilné siete totiž nemohol ten meteorit prakticky nijako ovplyvniť. Nanajvýš možno nejaký z kúskov toho meťasu poškodil nejaké BTSko.


milantos - 15/2/2013 - 17:29

Přímý přenos z průletu 2012 DA14 můžete sledovat zde :

http://www.ustream.tv/channel/SpaceObs


Machi - 15/2/2013 - 17:40

quote:

...meteor ukázal docela palčivý problém ruské protiraketové obrany. Ta se o něm očividně dozvěděla z televize. Přitom rozměry toho meteoritu odhaduji ještě při výbuchu tak na 5 metrů v průměru, tedy podstatně větší než jaderná hlavice. A VKO prostě nic.
Příroda Američanům zadarmo a bezpečně vyřešila otázku, kudy poslat včelky na Rusko, aby si to mužici uvědomili po dopadu. Pro mně to je tedy zklamání od VKO.


Počítám, že Alchymista je víc kovaný a upřesní to, ale protivzdušná obrana není vůbec stavěná na takovéto případy. Planetka přilétá z jiného směru (třeba i z nadhlavníku) a obrovskou rychlostí. Je třeba mít výkonný radar namířený správným směrem a i tehdy vojáci můžou jen čekat až to dopadne. Při rychlosti několika desítek km/s a při schopnosti vojenského radaru dohlédnout řekněme na planetku ve vzdálenosti 1000 km od Země má obsluha asi jednu minutu. Chvíli také trvá než radar určí směr a rychlost.
Takže tento případ se nedá posuzovat jako selhání PVO. Navíc je docela možné, že PVO objekt zaregistrovala, ale správně usoudila, že jde o planetku a nechala tomu volný průběh (co s tím taky dělat, když výpočet ukáže dopad za 20 sekund ).


Somora - 15/2/2013 - 17:46

Příroda Američanům zadarmo a bezpečně vyřešila otázku, kudy poslat včelky na Rusko, aby si to mužici uvědomili po dopadu. Pro mně to je tedy zklamání od VKO.





1.Radary PRO sa pozerajú von cez hranice. nie priamo nad hlavu
2.Zatial žiadna PRO raketa nieje reálne schopná zasiahnuť hlavicu ICBM.
3.Ruská PRO je primárne určená na ochranu Moskvy . A ako protiraketovú zbraň používajú rakety s jadrovou hlavicou o výkone niekolko kT.To by bolo dosť radikálne.
4.ICBM sa detegujú v aktívnej časi letu- teda počas práce raketového motora sa sleduje infra stopa.
5. Nevieme či "mužici" a ich PRO neidentifikovala v poslednej fáze letu votrelca . Prečo by to mala armáda komentovať? Veď aj tak nemali šancu niečo urobiť.
6. Nepoznáme ani trajektoriu ani rýchlosť objektu aby sme dokázali hodnotiť možnosť včasnej detekcie.
7. A čo NORAD ? Ich super výbavička nevidela nič?


Machi - 15/2/2013 - 18:01

Ještě možná dodatek k tomu napsal Somora.
Běžné radary které se používají v PVO a pokrývají tak snad (?) i vnitrozemí, mají výškový dosah max. okolo 100 km (ale nevím na jak velký objekt).
Tam už je obsluha vůbec ráda že si něčeho všimne, zvláště když je to třeba radar s rotující anténou.


yamato - 15/2/2013 - 18:21

myslim si ze toto je bezpredmetne. Silne pochybujem ze americka PVO by bola uspesnejsia. Toto je proste nieco uplne ine nez na co je PVO stavana.

cernakus: sme v trosicku inom storoci rusi by sa mali obavat hlavne ciernych vdov z cecenska v moskovskom metre opasanych trhavinou. Amici momentalne riesia ako neskrachovat...


Agamemnon - 15/2/2013 - 20:50

v súvislosti s meteoritmi (hlavne tým v rusku, keďže v podstate spadol), výbor pre vedu, vesmír a techn. bude mať zasadnutie ohľadom hrozby meteoritov...

http://thehill.com/blogs/blog-briefing-room/news/283427-house-committee-to-hold-hearing-on-asteroids-that-pose-a-potential-threat-to-earth

v súvislosti so sequestration (a tým zoznamom v téme o rozpočte nasa) tie meteority môžu mať ešte pozitívne dopad (asi krátkodobý len, ale aj tak) na rozpočet nasa... kto vie...


Agamemnon - 15/2/2013 - 20:55

ostreľovať takto asteroid je nezmysel... hlavne keď bol objavený vo feb 2012... príprava by sa nestihla už vôbec...

ten čínsky asat bol nezmyselný omyl... a teraz to už vedia aj číňania, keďže to ohrozuje aj ich vlastné satelity (ktorých majú viac a viac postupne a preto čím ďalej bude väčšie riziko, že ten úlomky trafia nejaký ich satelit)...


alamo - 15/2/2013 - 21:00

dúfajme že tentoraz prchavý záujem kongresmanov, bude trvať trochu dlhšie
..
http://forum.nasaspaceflight.com/index.php?action=dlattach;topic=31118.0;attach=495660;image
podľa tejto infografie priletel čeljabinský meteor "od slnka"
to znamená, že mal extrémne pretiahnutú eliptickú dráhu?


Alchymista neprihlásený - 15/2/2013 - 21:03

K možnostiam PVO a PRO:
1 - cieľ typu asteroid s rýchlosťou 30km/s sa približuje 3-5 krát väčšou rýchlosťou ako bojové hlavice.
Radar a pripojený počítačový systém ho jednoducho "odfiltruje" ako poruchu/šum, pretože nie je stavaný na detekciu a sledovanie tak rýchlych cieľov. Nemá na tak rýchly cieľ riešený ani integrátor dráhy, a odrazený signál má tak veľký dopplerovský posun, že už neprejde filtrami prijímaču.

2 - cieľ je potrebné identifikovať a pre výpočet dráhy nejakú dobu sledovať - pokiaľ je doba obnovy informácie detekcie 1-2 sekundy u prostriedkov PRO a 4-6 sekúnd u prostriedkov PVO, doba obnovy informácie pri sledovaní je v stotinách až desatinách sekundy u PRO a okolo pol sekundy až dve sekundy u PVO - ale sledovanie nasleduje až po detekcii. Pritom prostriedky detekcie PRO pracujú s maximálnou rýchlosťou cieľov do 10km/s - to s rezervou postačuje na akúkoľvek balistický alebo orbitálny cieľ, prostriedky PVO zatiaľ pracujú s rýchlosťami cieľov do 3-4km/s (~Mach 10-15), žiadny ľudský výtvor, ani perspektívny, sa zatiaľ nedokáže v ich dosahu pohybovať rýchlejšie, takže väčší rozsah detekcie nepotrebujú.

3 - Radar riadenia boja PRO DON-2N teoreticky mohol objekt detekovať a sledovať - má dosah cca 5000km, ale neexistoval žiadny spôsob, ako proti objektu zasiahnuť - antirakety veľkého dosahu 51T6 sú vyradené, resp. mimo službu a antirakety 53T6 sú vnútroatmosferické interceptory "malého dosahu" (cca do 100km), pre priamu obranu Moskvy (dalej proste ani nedosiahnu).
Navyše, čo by sa zásahom meteoritu jadrovou náložou s výkonom cca 10 kt dosiahlo? IMO nič - tlaková vlna by pravdepodobne vznikla, navyše aj pri výbuchu jadrovej nálože - takže okná to vysklí tak či tak, je málo pravdepodobné, že by sa meteor zásahom celkom zničil/odparil, takže na zem by dopadli zamorené rádioaktívne trosky. A politické komplikácie s nečakaným jadrovým výbuchom by boli obrovské. Prípadná konvenčná bojová časť je celkom neúčinná - meteor je sprostý kus hmoty, ktorý proste existuje a pokiaľ existuje, je nebezpečný - nedá sa "vyradiť z činnosti", len fyzicky zničiť. Takže čo s ním?

Nečinnosť je v podstate to najlepšie, čo možno urobiť - akoukoľvek aktivitou PRO a PVO prudko rastie pravdepodobnosť a rozsah "vedľajších škôd". Dokonca ani "varovanie" od aktívnych prostriedkov prieskumu PRO a PVO nemá zmysel - doba výstrahy od identifikácie hrozby po úder je len niekoľko desiatok sekúnd - ešte menšia ako pri zemetrasení, takže bez nácviku činností to nemá zmysel.


Jan Balabán - 15/2/2013 - 21:39

TO : yamato

Jestliže se v jediný den sejdou tak pozoruhodné události, jako je Tunguzský meteorit - "v menším provedení" - a zároveň současný průlet /před hodinou/ obří hroudy o průměru 45 metrů a váze 400 000 tun pouhé dva průměry Země daleko od nás !!! , no to člověku zatrne a přemýšlí ,co by se asi stalo, kdyby tahle 400 000 tun těžká hrouda dopadla do moře 200 km východně od New Yorku. Spočítejte někdo, jak vysoká Tsunami by zasáhla New York a na jak dlouho by potom bylo přerušeno obchodování s akciemi na Wall Street , případně zda by tento úder přežila Socha svobody. Proč největší meteory padají pořád jenom do Ruska a proč taky něco velkého nespadne někdy do USA ,jsou přeci taky velký stát ! Jejich občané zatím nezažili žádnou světovou válku a tak by se mohli - "parádně vytáhnout" - alespoň při nelítostném souboji s tímto - "kosmickým smetím".


P.S. Po dnešku je už jasné, že bude nutné udržovat ve stálé - "bojové pohotovosti" - několik raket s jadernou náloží na likvidaci nevítaných kosmických vetřelců. Bylo by pro svět milým překvapením, kdyby se ke konstruování těchto - "záchranných atomových raket" - nabídla naříklad Severní Korea , nedávno provedla úspěšně další jaderný výbuch , družici už také svede.


http://zpravy.ihned.cz/c1-59327600-asteroid-zeme-planeta-nejtesnejsi-prulet-kolem


yamato - 15/2/2013 - 21:54

hm, ak to spravne chapem, pan Balaban si zela prirodnu katastrofu nevidanych rozmerov a smrt milionov ludi. Pretoze su na podla neho nespravnej strane planety.

Tak neviem, ci toto nie je na ban...


Jan Balabán - 15/2/2013 - 22:30

TO : yamato

Ne, já jenom uvažuji, co by nastalo, kdyby asteroid o průměru 45 metrů a váze 400 000 tun, který před hodinou minul těsně Zemi, dopadl do obydlené oblasti, třeba do USA. Na základě toho požaduji okamžité zavedení - "kosmické služby"- pro několik mezikontinentálních raket /patrně Topol/ s namontovanou vodíkovou bombou v hlavici o nejméně 10 megatunách TNT. Jak by mohl už brzy vypadat úder rakety Topol s hlavicí 10 Megatun proti nepřátelskému asteroidu - viz druhé video.







x - 15/2/2013 - 22:33

quote:
Po dnešku je už jasné, že bude nutné udržovat ve stálé - "bojové pohotovosti" - několik raket s jadernou náloží na likvidaci nevítaných kosmických vetřelců


O tom velkém se vědělo a byla určena dráha - ani její největší možná zahrnutá nejistota ve výpočetech nezaručovala zasažení Země.

Ten zbytek - tedy ten dnešní má být příliš malý aby mělo cenu riskovat větší pohormu. Prostě se rozpadne v atmosféře bez jakéhokoliv zásahu člověkem a jen zbytky dopadnou možná na Zem.

I technet o tom píše.

http://technet.idnes.cz/asteroid-nad-celjabinskem-planetka-2012-da14-fpf-/tec_vesmir.aspx?c=A130215_102626_tec_vesmir_kuz

http://technet.idnes.cz/asteroid-celjabinsk-2013-planetka-2012-da14-d8j-/tec_vesmir.aspx?c=A130215_100442_tec_vesmir_kuz


x - 15/2/2013 - 22:36

Nezaručovala zasažení Země - to jsem to pomotat - chtěl jsem napsat zaručovala nezasažení Země - tedy vždy průlet bez následků.

Laici běžně netuší jak je sluneční soustava obrovská a díky tomu je Země nepratrným cílem pro jakýkoliv přírodní tedy neřízený objekt.


alamo - 15/2/2013 - 22:39

viacerí sa tu snažili vysvetliť, že budovanie takéhoto systému fungujúceho "na poslednú chvíľu" je nezmysel.. (ako z béčkového hororu)
"reálny" obranný systém by si žiadal dve zložky
systém včasnej výstrahy, ktorý by nebezpečné asteroidy systematicky vyhľadával
a operačný systém, ktorý by asteroidy na kolíznom kurze, odkláňal z ich dráh, celé mesiace a možno aj roky pred tým než by mohli skutočne ohroziť zem

lenže to by si museli politici najprv uvedomiť, že takéto nebezpečenstvo je skutočne reálne
vybudovať niečo také nie je v možnostiach jedinej krajiny, dá sa to len na medzinárodnej báze [Upraveno 15.2.2013 alamo]


x - 15/2/2013 - 22:44

quote:
lenže to bi si museli politici najprv uvedomiť, že takéto nebezpečenstvo je skutočne reálne
vybudovať niečo také nie je v možnostiach jedinej krajiny, dá sa to len na medzinárodnej báze


To nebezpečí je tak minïmální - proti ostaním přírodním katastrofám - které se na Zemi též prokazatelně v minulosti stalo - především výcbuch supervulkánu - že pouze monitorování má své opodastatnění v současné době.

Ty větší než 1 km už známe téměř všechny, a víme, že v nejbližších asi 100 letech se žádná z nich se Zemí nesrazí. Toto hledání se nedávno rozšířilo i na tělesa menší, od cca 140 metrů v průměru. Ta by měla být zmapována téměř všechna někdy do roku 2020. Tento limit (140 metrů) je zvolen proto, že při této velikosti je již prakticky jisté, že těleso přežije průlet atmosférou až na zemský povrch," vysvětlil jednomu z čtenářů Scheirich.
Zdroj: http://technet.idnes.cz/asteroid-celjabinsk-2013-planetka-2012-da14-d8j-/tec_vesmir.aspx?c=A130215_100442_tec_vesmir_kuz

Prostě to riziko je naopak velmi malé - přírodních rizik je zde daleko více než toto - jde hlavně o důsledek filmů ten strach.


alamo - 15/2/2013 - 22:52

to je záludná otázka sama o sebe..
ak vieme niekoľko rokov dopredu, že sa k zemi blíži, kúsok ako ten čeljabinský, s potenciálom "iba" vyskliť okná v polovici mesta
oplatí sa zasahovať proti nemu?
je celkom možné, že prípadný preventívny zákrok, bude drahší, ako okná zveriť do rúk sklenárom.. [Upraveno 15.2.2013 alamo]


x - 15/2/2013 - 22:57

Jedině nanejvejš monitoring a vyklizení celé oblasti jako se to děje v případě sopečného výbuchu.
Odtavit rozhodně plynové potrubí v celé oblasti možného dopadu, aby se předešlo úniku plynu s následnou explozí a tudíž mnohem větším škodám.
Prostě jen minimalizovat pčípadné ztráty jako v případě jiných přírodních katastrof, které lze alespoň částečně předvídat dopředu. A následně poskytnou zasaženým oblastem účinnou pomoc.


alamo - 15/2/2013 - 23:16

nie som si istý.. či volený politici, budú takýto superracionálny


Machi - 15/2/2013 - 23:29

quote:
to je záludná otázka sama o sebe..
ak vieme niekoľko rokov dopredu, že sa k zemi blíži, kúsok ako ten čeljabinský, s potenciálom "iba" vyskliť okná v polovici mesta
oplatí sa zasahovať proti nemu?
je celkom možné, že prípadný preventívny zákrok, bude drahší, ako okná zveriť do rúk sklenárom.. [Upraveno 15.2.2013 alamo]


Nějaký americký odborník, který o podobných situacích spekuloval, dokonce došel k závěru, že do určité velikosti planetky by bylo snazší vystěhovat oblast a poté ji rekonstruovat, než vyslat kosmickou misi.
Jestli si to dobře pamatuju, tak dle něho ta hranice byla 300 metrů!
(což je mimochodem tak 1000 Mt).

Osobně si myslím, že pokud by byla známa dráha, plně by se kosmická mise vyplatila už od pár desítek metrů (~40m). V některých případech by stačila i relativně levná sonda.


alamo - 15/2/2013 - 23:36

a je veľkosť až tak dobré vodítko?
nakoľko účinok záleží od toho, či je to kamenný alebo uhlíkatý chondrit, alebo "želozo", a vnútornej štruktúry a tvaru?
také rozhodnutie, o tom či zasiahnuť alebo nie, a ak áno "ako?", sa potom nedá urobiť, bez vyslania sondy, a obhliadky..


Agamemnon - 15/2/2013 - 23:44

dwayne day na nsf odporúčil túto štúdiu k téme ochrany zeme pred asteroidmi:
http://www.nap.edu/catalog.php?record_id=12842
[Edited on 15.2.2013 Agamemnon]


Machi - 15/2/2013 - 23:51

quote:
a je veľkosť až tak dobré vodítko?...


Samozřejmě je těch vodítek více.
Na internetu se dá najít kopa vědeckých studií na téma vyhledávání, klasifikování a možné odklonění či zničení steroidu.


Agamemnon - 15/2/2013 - 23:53

pár info z nsf:
- momentálne odhady pre ruský meteorit sú 15 m priemer, 7000 ton, 300 kt
- dwayne day ohľadom toho mapovania, čo tu bolo spomenuté - asteroidy nad 1 km zmapované na 95 % (úloha bola nad 90 %, 100 % sa samozrejme nedá); nad 140 m len začali (sú niekde okolo 5 %)
- tiež píše, že nasa to mapovanie nechce robiť, a ani nikto iný ho nechce robiť... nasa to musí robiť, lebo to má zo zákona - avšak už im nikto na to nedal peniaze... preto to ide tak pomaly...


alamo - 16/2/2013 - 00:05

tá dráha, po ktorej to priletelo.. "od slnka"
nezodpovedalo by to skôr, nejakému "neaktívnemu" "vysušenému" kometárnemu jadru, ako typickému kamennému asteroidu? [Upraveno 16.2.2013 alamo]


Jan Balabán - 16/2/2013 - 00:38

30.června 1908 explodoval asi 10 km nad Sibiří Tunguzský meteorit, který na ploše 2000 kilometrů čtverečních zničil asi 60 milionů stromů a rozbíjel okna ještě 65 km od epicentra. V r.1908 žil už můj děda ,tedy mi to nepřipadá jako nějaká málo pravděpodobná - "historická událost !!! Bylo to ve století, kdy jsem se narodil. Tvrdit, že se finančně vyplatí vystěhovat třeba 20 milionové město Šanghaj nebo 18 milionový New York a vše ve městě pak nechat zničit meteoritem = cca. 1 milion budov, metro, elektrárny, hutě, školy, letiště, nádraží, hypermarkety se zbožím, nemocnice, burzu, parky, přístavy, domovy důchodců ,muzea, kina, hotely, pošty, firmy, soudy, fotbalové stadiony, mosty, lodě, kostely, garáže, redakce novin, pekárny, spalovny odpadů, věznice, ....atd, atd. no to se mi nezdá !!!!


Kolik by stála jedna raketa Sojuz s naloženou 10 MT vodíkovou pumou, která někde 15 000 km od Země zasáhne asteroid a výbuchem ho rozdrobí na neškodné kusy, které shoří v atmosféře ??? A kolik stojí nemovitosti celého New Yorku ???

Raketu Sojuz i s H-bombou "šacuji" na nějakých 100 milionů USD ,město New York na stovky miliard USD , tedy nejméně tisícinásobek hodnoty rakety, patrně desetitisícinásobek.






Machi - 16/2/2013 - 00:52

Jane Balabáne, můžete uvést příklad kdy někdo trefil s přesností +/- 100 metrů 40-ti metrový objekt s málo známou dráhou při vzájemné rychlosti ~30 km/s a ještě přitom cíleně aktivoval nějaký prvek impaktoru s časovou přesností okolo 1/1000 sekundy?


alamo - 16/2/2013 - 00:54

quote:
Raketu Sojuz i s H-bombou "šacuji" na nějakých 100 milionů USD ,město New York na stovky miliard USD , tedy nejméně tisícinásobek hodnoty rakety, patrně desetitisícinásobek.


pán Balabán
systém včasnej výstrahy.. bez neho žiadna "raketa sojuz" neodštartuje..
nemôžete strieľať keď neviete, kedy a kam strieľať..
momentálne sme takmer "slepý a hluchý"

okrem toho, kým nie sú asteroidy poriadne preskúmané, tak sa iba dohadujeme "ako" a "čím", na ne "strieľať"

o tom že sú asteroidy potencionálne nebezpečné, vie halda ľudí už celé roky, problém je napríklad v tom, že ešte väčšia halda si myslí, že "globálne otepľovanie" predstavuje omnoho väčšiu hrozbu
na tomto fóre, to že asteroidy predstavujú potencionálnu hrozbu, presviedčate ľudí márne
tu to vedia všetci (aj keď majú rôzne názory, na to aký má hrozba rozsah)


x - 16/2/2013 - 01:07

quote:
systém včasnej výstrahy.. bez neho žiadna "raketa sojuz" neodštartuje..
nemôžete strieľať keď neviete, kedy a kam strieľať..
momentálne sme takmer "slepý a hluchý"



Zmapované objety nás neohrožují jak jsem tedy uvedl - a ty další ani neznáme.
Takže v tomhle ohledu souhlas bez systému včasného varování je to k ničemu + jak zasahánout takovýto objekt jak tu bylo řečeno-

Neshodnem se pouze nakolik je tato katastrofa procentálně pravděpodobnější než též nutnost mapování sopek, aby se včas dalo připarvit na možnou katastrofu + další přirozené hrozby.
Tedy co vše se vyplatí ještě sledovat - do jakého rizika nad to co již bylo rozhodnuto, že se bude sledovat.


achnaton - nepřihlášenej - 16/2/2013 - 01:19

Měl bych dva dotazy: co je s fotkama z radarů? Vím, že to nebude žádná sláva, ale stejně sem na ně zvědavej.

Už delší dobu je mi nápadná jedna věc: všiml sem si, že poměrně hodně i poměrně významných planetek i víc než 10 let po objevení není pojmenováno. Z vědeckého hlediska detail, ale já to považuju za výraznej problém. Slova se prostě pamatujou líp než čísla, člověk se v tom prostě líp orientuje a je to velmi podstatné z hlediska PR, reklamy.

Planetka pojmenovaná po městě/krajanovi/brankáři etc. prostě vzbudí v médiích a u lidí, co se o danej předmět zajímají zájem, astronomové by tohle neměli podceňovat. 2012 DA 14 je středem pozornosti i mainstreamových médií a oni nejsou schopní té planetce dát atraktivní označení... Z hlediska PR je to těžké faux pas, měli by s tíém něco udělat.

Ano, chápu, že těch planetek je objevováno hrozně moc a že se možná dočkáme doby, že miliony planetek zůstanou nepojmenované, ale aspo'n u těch nejvýznamnějších by se s tím něco udělat mělo.


Alex - 16/2/2013 - 08:24

Jane Balabáne, můžete uvést příklad kdy někdo trefil s přesností +/- 100 metrů 40-ti metrový objekt s málo známou dráhou při vzájemné rychlosti ~30 km/s a ještě přitom cíleně aktivoval nějaký prvek impaktoru s časovou přesností okolo 1/1000 sekundy?



Nebolo to v princípe pri pokusnom zostrelení satelitov číňanmi a američanmi? Len rozmery objektov boli radovo menšie. A ak nie, bude to iba otázkou relatívne krátkeho času, kedy to už bude možné.


derelict - 16/2/2013 - 08:25

quote:
30.června 1908 explodoval asi 10 km nad Sibiří Tunguzský meteorit, který na ploše 2000 kilometrů čtverečních zničil asi 60 milionů stromů a rozbíjel okna ještě 65 km od epicentra. V r.1908 žil už můj děda ,tedy mi to nepřipadá jako nějaká málo pravděpodobná - "historická událost !!! Bylo to ve století, kdy jsem se narodil. Tvrdit, že se finančně vyplatí vystěhovat třeba 20 milionové město Šanghaj nebo 18 milionový New York a vše ve městě pak nechat zničit meteoritem = cca. 1 milion budov, metro, elektrárny, hutě, školy, letiště, nádraží, hypermarkety se zbožím, nemocnice, burzu, parky, přístavy, domovy důchodců ,muzea, kina, hotely, pošty, firmy, soudy, fotbalové stadiony, mosty, lodě, kostely, garáže, redakce novin, pekárny, spalovny odpadů, věznice, ....atd, atd. no to se mi nezdá !!!!


Kolik by stála jedna raketa Sojuz s naloženou 10 MT vodíkovou pumou, která někde 15 000 km od Země zasáhne asteroid a výbuchem ho rozdrobí na neškodné kusy, které shoří v atmosféře ??? A kolik stojí nemovitosti celého New Yorku ???

Raketu Sojuz i s H-bombou "šacuji" na nějakých 100 milionů USD ,město New York na stovky miliard USD , tedy nejméně tisícinásobek hodnoty rakety, patrně desetitisícinásobek.








2012 DA 14 by mel rychlost pri vstupu do atmosfery okolo 12,7 km/s, ma prumer cca 50m
Sojuz FG je schopen vynest teleso do hmotnosti 7t - cim mensi, tim dal a vyssi rychlost, samozrejmne to ma svoje limity. Mozna by nam nekdo rekl kolik by vazila takova vodikova puma, ale pocitejme ze se poleti o rychlosti stejne jako uvedeny asteroid.

Tedy mame tu zajimavy problem. Dve telesa, ktera se musi stretnout pri vzajemne rychlosti 25,4 km/s s presnosti ve vsech trech osach v radu jednotek metru a v casove ose v radu jednotek mikrosekund. Zajistit tuto presnost je na hrane dnesnich technologii. Spolehlive zajistit tuto presnost je za jeji hranici.

Ted mala odbocky do souvisejicich oblasti:

1) IT - dnesni CPU dokazi pracovat pri rychlostech okolo 3GHz. Teoreticky by tedy mely byt schopny vykonat temer 118 tisic instrukci na kazdy metr z ukrojene vzajemne vzdalenosti. V realne situaci to tak neni. Podivejte se na studie, proc nejdou nejnovejsi typy CPU na ISS. Z toho co bylo odzkouseno na stanici byly zatim nejrychlejsi (a nejproblemovejsi) tusim 1,2GHz CPU (uz jsme temer na ctvrtine). Jakmile vystrcite nos z ochrany stanice, nedejboze z Van Allenovych pasu, potrebujete specialni stinene CPU a dostavate se jeste nize (400-800MHz)

2) Presnost. Samotna presnos dopadu na konkretni cil vyuziva ruzne techniky, vcetne GPS. Ve vesmiru ovsem GPS neni. Tedy potrebujete rozlisit priletajici objek v radiovem spektru (radar, lidar, kamery ve viditelnem nebo infra spektru) eventuelne pomoc se zamerenim od zeme. Rozliseni obrazu je velice narocne na vypocetni vykon, obdobne vypocty korekci drahy nejsou uplne jednoduche.

3) Spusteni naloze zabere urcity cas. Jednak se zde pouzivaji klasicke vybusniny (rychlost v radu km/s, zpravidla okolo 8-10km/s, tedy nizsi nez rychlost vzajemneho stretu), jednak vlastni nabeh reakce chvili trva (tusim jsem nekde kdysi cetl o 5msec pro vlastni rozbeh a dalsich 200-500 trva reakce), k odpaleni musi dojit s presnosti 3,93^-5 sec (tedy, 0,039 msec). Mozna by slo zkonstruovat specialni impaktor, kde by dopad nahradil kompresi materialu, ale znicilo by to geometrii aktivni zony, ve vysledku by to znamenalo vice zplodin a nizsi efektivitu.

4) elektromagneticky vybuch nad Van Allenovymi pasy by zajistil krasnou polarni zari, presto by nedokazal ochranit druzice v dosahu pred EMI. Nevzpomenu si presne na souvislosti, musel bych to najit, ale jaderna exploze uvnitr Van Allenovych pasu by nam tusim zajistila problemy na dlouhe mesice, vcetne poskozeni druzic "za horizontem". Ale v teto zalezitosti si nejsem jisty, je to jiz delsi dobu co jsem si to naposledy cetl. Zkusim dodat podrobnejsi udaje pozdeji, vcetne odkazu.

5) Ve vesmiru neni mozne zlikvidovat teleso tlakovou vlnou jako na zemi (rozdily tlaku pred a v tlakove vlne). Namisto toho dochazi k odpareni vrstev pomoci radiacnich ucinku, bombardovani alfa, beta, neutrony a ostatnimi zbytky reakce (sokova vlna). Diky tomu je idealni pokud vznikly objekt prehrate plazmy je v dobe vyvoje nebo tesne pred ukoncenim reakce narusen nasim oblibenym objektem. Tzn. mame interval u velkych razi do 250ms, u mensich 100ms. To umozni odparit maximalni mnozstvi hmoty, bude pusobit reakcni silou a dany objekt pribrzdi, muze zpusobit jeho rozlomeni. Na druhou stranu, dalsimi jevy mimo odpareni je i zpevneni celni strany a jeji zamoreni radioaktivnimi zplodinami. Tedy, v pripade hroziciho padu muze dojit po odpareni casti objektu i k naslednemu vyssimu devastacnimu ucinku na zemi, protoze objekt snaze prekona prulet atmosferou.

6) Nejucinnejsi by byla exploze uvnitr objektu, ktera by ho dokazala roztrhat. Material pusobi svoji soudrznosti proti explozi, diky tomu je mozne vyuzit vetsi cast z vyvinute energie

7) Pri explozi na povrchu je nutne znat povrch, strukturu objektu a dalsi udaje, aby byla energie uvolnena vybuchem co neucinneji vyuzita. Mala zmena mista exploze muze vyvolat uplne odlisne efekty. Nuklearni vybuch je vetsi, tyto projevy se mohou zmensit, ale stale tu zustava zakladni problem. Je rozdil mezi snehovou kouli, shlukem sterku, kamennym jadrem nebo nejakym nugetem. To nejhorsi, co by nas mohlo potkat by byl napriklad nuget U238. Pravdepodobnost je miziva, na co chci ovsem ukazat, bez pruzkumu nema smysl taktovouto akci delat. Tedy reakcni dobu je nutne prodlouzit o dobu na provedeni zakladni analyzy, vytypovani vhodneho casu, mista a sily.

8) To posledni a nejhorsi, co ukazuje jaci my lide jsme. Zajem o prulet asteroidu vyvolala hlavne nedavna ukazka sily prirody v Celjabinske oblasti. Lide maji radi efektni podivanou, radi z bezpeci domova sleduji tragedie ostatnich. A politici to umi vyuzivat. Tedy vystehovani nejake oblasti je skutecne podstatne efektivnejsi reseni (nizsi pravdepodobnost chyby, vyssi celkova efektivita a hlavne, vyssi nasledne investice do kosmonautiky). V dlouhodobem horizontu je "mala pripominka", obsahujici tak do 20-30km zdevastovaneho prostoru muze byt vetsi investici, nez spektakularni vybuch s nasledne znicenymi spojovymi druzicemi, kde bezny clovek bude pouze nadavat na nefunkcni satelitni vysilani a ty "posahany vedatory", kteri ani neumi odpalit kus sutru.


dodge - 16/2/2013 - 08:37

quote:
Jane Balabáne, můžete uvést příklad kdy někdo trefil s přesností +/- 100 metrů 40-ti metrový objekt s málo známou dráhou při vzájemné rychlosti ~30 km/s a ještě přitom cíleně aktivoval nějaký prvek impaktoru s časovou přesností okolo 1/1000 sekundy?

Nebolo to v princípe pri pokusnom zostrelení satelitov číňanmi a američanmi? Len rozmery objektov boli radovo menšie. A ak nie, bude to iba otázkou relatívne krátkeho času, kedy to už bude možné.


Náročnosti zasažení tělesa pohybujícího se po nepřesně známé heliocentrické dráze je proti zasažení tělesa, které se pohybuje po nízké, přesně známé geocentrické dráze nesrovnatelná a je mimo naše současné možnosti.
Je však stále diskutabilní užitečnost rozbití asteroidu na menší kusy, převládá názor že těleso rozbité na menší kusy způsobí mnohem větší škody než těleso které se střetne se Zemí vcelku.


Alex - 16/2/2013 - 08:45

Trochu na pobavenie
http://orgo-net.blogspot.sk/2013/02/zirinovskij-popira-meteorit-slo-pry-o.html

Vyznávači konšpiračných teórii si teraz prídu na svoje. Obávam sa, že im na to skočí relatívne veľký počet ľudí.
http://orgo-net.blogspot.sk/2013/02/nad-uralem-bylo-sestreleno-ufo.html


derelict - 16/2/2013 - 09:00

quote:
Náročnosti zasažení tělesa pohybujícího se po nepřesně známé heliocentrické dráze je proti zasažení tělesa, které se pohybuje po nízké, přesně známé geocentrické dráze nesrovnatelná a je mimo naše současné možnosti.
Je však stále diskutabilní užitečnost rozbití asteroidu na menší kusy, převládá názor že těleso rozbité na menší kusy způsobí mnohem větší škody než těleso které se střetne se Zemí vcelku.


V historii valek se pouzivalo neco podobneho. Rika se tomu kobercovy nalet.
Vyvorit bombu, ktera znici mesto uz dnes umime s pouzitim jadernych zbrani. Pouziti pouze chemickych vybusnin je dost problematicke, za urcitych podminek to splnuji palivovzdusne bomby. Pokud by se jednalo o naloz TNT, dokazete si predstavit jak shazujete z bombarderu naloz o hmotnosti 15 000 t?
Z tohoto duvodu se pouzival dopad nekolika set az tisic malych bomb. Vysledek je stejny, efektivita kupodivu vyssi.
Za tim vsim je fyzika. Nejvetsi skody pusobi tlakova vlna. Ta slabne s treti mocninou. Pokud zdvojnasobite naloz, zdvojnasobite i silu tlakove vlny, ale treti mocnina je neuprosna. Velice nepresne receno, pokud chcete zdvojnasobit devastacni ucine, musite zvetsit naloz priblizne desetinasobne (alchymisto sorry, snazim se to zjednodusit).


derelict - 16/2/2013 - 09:15

quote:
Jane Balabáne, můžete uvést příklad kdy někdo trefil s přesností +/- 100 metrů 40-ti metrový objekt s málo známou dráhou při vzájemné rychlosti ~30 km/s a ještě přitom cíleně aktivoval nějaký prvek impaktoru s časovou přesností okolo 1/1000 sekundy?

Nebolo to v princípe pri pokusnom zostrelení satelitov číňanmi a američanmi? Len rozmery objektov boli radovo menšie. A ak nie, bude to iba otázkou relatívne krátkeho času, kedy to už bude možné.

Killery vyvijene a vyrabene firmou Rayethon maji ucinnost 50% (v 50% se trefi). Vzajemna rychlost stretu je do 15km/s, umocnena podporou GPS na zdroji i cili. Na vylepsenich se intenzivne pracuje.
Zatim nevim o jednoznacne prukaznem testu, ktery by umoznil bez GPS na cili zasazeni cile pri technto rychlostech.


dodge - 16/2/2013 - 09:18

V historii valek se pouzivalo neco podobneho. Rika se tomu kobercovy nalet.
Z tohoto duvodu se pouzival dopad nekolika set az tisic malych bomb. Vysledek je stejny, efektivita kupodivu vyssi.
Za tim vsim je fyzika. Nejvetsi skody pusobi tlakova vlna. Ta slabne s treti mocninou. Pokud zdvojnasobite naloz, zdvojnasobite i silu tlakove vlny, ale treti mocnina je neuprosna. Velice nepresne receno, pokud chcete zdvojnasobit devastacni ucine, musite zvetsit naloz priblizne desetinasobne (alchymisto sorry, snazim se to zjednodusit).




Kobercové nálety se začaly používat za druhé světové války v podstatě jako z nouze cnost, protože nebylo v technických možnostech tehdejšího letectva zasahovat cíle bodově za každého počasí (přesně to popisuje strůjce britské bombardovací ofensivy sir Arthur Harris, ve své knize Bombardéry útočí).


Jan Balabán - 16/2/2013 - 10:43

TO : Machi

Zasáhnout objekt o průměru 40 metrů a hmotnosti tisíců tun není žádný problém, to by jste mohl už vědět. O tom ,co kolem nás včera prolítlo jsme věděli díky našim radioloátorům už dávno a dráha byla spočtena přesně !! Nebo si myslíte, že asteroid je snad silně manévrující špionážní družice ?? Nikoli, jakmile ho zachytí radiolokátory, je jeho dráha ihned spočítána na metr přesně. A pokud bude Sojuz /Topol/ s H -bombou číhat v neustálé pohotovosti na podobné potvory z kosmu, pak může být na místě střetu někde 3000 km nad Zemí do 20 minut, letí totiž 28 000 Km za hodinu. Takže, i když asteroid poletí 30 km/sec, tak žádný problém.

Za větší problém považuji to, že když Sojuzu selže motor 3 stupně , tak se bomba 10 megatun dostane na supernízkou oběžnou dráhu 170 km a bomba začne klesat rychle do atmosféry .


Machi - 16/2/2013 - 10:52

Jane Dusatko, chtěl jsem původně psát, že jsem rád za váš z mého pohledu přesný a jasný příspěvek, ale že jste s ním měl počkat až odepíše J. Balabán, který si to představuje jak Hurvínek válku.
Protože Balabán odepsal nyní a vůbec si z vašeho příspěvku nic neodnesl, už to psát nemusím a navíc tímto svým posledním příspěvkem potvrdil mou tezi s Hurvínkem.


Machi - 16/2/2013 - 10:54

quote:
Trochu na pobavenie
http://orgo-net.blogspot.sk/2013/02/zirinovskij-popira-meteorit-slo-pry-o.html



Hurá! Mám věštecké schopnosti!


Jan Balabán - 16/2/2013 - 11:12

TO : dodge

Samozřejmě, pokud na nás poletí planetka o průměru 10 kilometrů, pak jsme všichni v hajzlu ,ale pokud to bude těleso průměru kolem desítek metrů /= velikost paneláku/ , pak z něj po zásahu vodíkovou pumou o kapacitě 10 000 000 tun TNT opravdu moc nezbude !!! Takže zbylé kusy asi shoří pohodlně v atmosféře. Každopásdně je dobré být připrave na obří vlnu Tsunami, tedy nejet zrovna v době dopadu asteroidu někam do Karibiku k moři, to by jste si mohli rovnou podepsat testament !!


P.S. Moje osobní doporučení je toto :"Až bude spočteno, kdy přesně Zemi zasáhne asteroid , pak si já osbně koupím letenku z Prahy do Austrálie /Perth nebo Sydney/ a v době exploze se budu nalézat v kabině I.třídy Boeingu 747 ve výši 10 000 metrů nad Indií a při rychlosti 900 Km/hod. tam budu popíjet silnou kávu. Po přistání v Austrálii si v místním tisku potom přečtu, co se vlastně stalo ,zatímco jsme byli ve vzduchu Možná by ovšem bylo lepší letět do Lhasy v Tibetu, ta je vysoko asi 3600 metrů a tam Tsunami rozhodně nedosáhne, v Sydney bude možná 58 metrů vody nad parlamentem.

Mezi Lhasou a Sydney se rozhodnu , až bude jasná velikost asteroidu, při průměru nad 500 m volím jasně čínskou Lhasu. Tsunami totiž bude gigantická !!!


alamo - 16/2/2013 - 11:14

aj ja chcem pánovi Dusátkovi, poďakovať za úplné vymenovanie dôvodov, prečo sú akcie typu "hollywoodský béčkoví horor" nezmyselné..

a dodám ešte jeden "Jarkovského efekt" (vedel som že existuje, ale nevedel som si spomenúť ako sa presne volá.. teraz som ho vygooglil)
http://cs.wikipedia.org/wiki/Jarkovsk%C3%A9ho_efekt
Jarkovského efekt je změna dráhy malého přirozeného tělesa (planetky, jádra komety apod.), pohybujícího se sluneční soustavou, v důsledku zpožděného vyzařování tepelného záření z povrchu tělesa na jeho noční straně, poté, co byl na denní straně povrch zahřát Sluncem.
http://aldebaran.cz/bulletin/2004_15_jar.html
S Jarkovského jevem se počítá i při aktivní ochraně Země před nebezpečnými planetkami, které by mohly spadnout na Zemi a způsobit zde katastrofu. Stačilo by včas uměle zesílit Jarkovského jev, který planetku nepatrně odchýlí a planetka Zemi mine.

je teda celkom možné, že aktívna preventívna ochrana bude riešená inak než ukazujú béčkové filmy, rozhodne nie ako "streľba od pása"
k nebezpečnému meteoritu sa vydá sonda "natierač", a tá ho "nalakuje", buďto na čierno alebo na bielo podľa potreby, už mierna zmena jeho albeda bude stačiť na to, aby zmenil svoju dráhu.. a žiadna katastrofa sa nestala

podľa všetkého, takto sa dajú zmeniť aj dráhy, naozaj obrích objektov
stačí ich iba "nalakovať" s dostatočným predstihom [Upraveno 16.2.2013 alamo]


milantos - 16/2/2013 - 11:30

quote:
TO : Machi

Zasáhnout objekt o průměru 40 metrů a hmotnosti tisíců tun není žádný problém, to by jste mohl už vědět. O tom ,co kolem nás včera prolítlo jsme věděli díky našim radioloátorům už dávno a dráha byla spočtena přesně !! Nebo si myslíte, že asteroid je snad silně manévrující špionážní družice ?? Nikoli, jakmile ho zachytí radiolokátory, je jeho dráha ihned spočítána na metr přesně. A pokud bude Sojuz /Topol/ s H -bombou číhat v neustálé pohotovosti na podobné potvory z kosmu, pak může být na místě střetu někde 3000 km nad Zemí do 20 minut, letí totiž 28 000 Km za hodinu. Takže, i když asteroid poletí 30 km/sec, tak žádný problém.

Za větší problém považuji to, že když Sojuzu selže motor 3 stupně , tak se bomba 10 megatun dostane na supernízkou oběžnou dráhu 170 km a bomba začne klesat rychle do atmosféry .


Pane Balabán, o tělese, které včera prolétlo, jsme nevěděli díky našim radiolokátorům dopředu nic. Těleso bylo objeveno klasickými astronomickými metodami = snímkováním za účelem vyhledávání právě takových těles. Přesto tato nejmodernější hlídací technika neumožňuje objevit (= systematicky prohledávací technikou) těleso dříve, než jen několik dní dopředu. Z pozorování během 24 hodin neučíme polohu pro konečnou vzdálenost někde v 30000 km s větší přesností než někde stovky km, spíše více. Teprve za delší pozorovací čas je výsledek přesnější. Většina blízkozemních těles, nově objevených, ve velikosti řádově desítek metrů, nás mine během 2 dnů od objevu.
Pokud jde o asteroid , který nás právě minul, jeho dráha byla určena na základě pozorování při minulém průletu. Pokud se nemýlím, byla k dispozici data z astrometrických měření, pokrývající nějakých 12 dnů.
Aby bylo možnost podstatně zpřesnit dráhu při sučasném průletu, byla do 1. pozorování při tomto návratu zapojena největší a necitlivější současná astronomická technika. Objekt byl zachycen měsíc před průletem. Tím bylo možno dostatečně zpřesnit parametry dráhy, protože tím naše pozorování pokrývalo časový úsek přes 1 rok . Přesto v ten okamžik bylo jasné jen to, že nás určitě mine (což samozřejmě bylo známo už před tím, ale s daleko menší přesností), ale ta vzdálenost od Země, v které proletí byla stále známa s nejistotou v tisíci kilometrech .Přestože po celou dobu přiletu byla na objekt soustředěna špičková technika, ještě zhruba 2 dny předem byla nejistota ve výpočtu polohy v průletu uváděná cca 2´. To představuje na dráze nějakých 20 km.
Umíte si tedy představit, že těleso, které se objeví 2 dny , trefíte s přesností 10 m, v časovém úseku 1/10000s ? Jaká doba je potřeba pro přípravu rakety typu Sojuz nebo větší ( mezikontinentální střely, které jsou trvale v pohotovosti jsou zde k ničemu - uznáte určitě, že nikam daleko nedoletí).


alamo - 16/2/2013 - 11:37

práve ma napadlo slovné spojenie "hádzať hrach na stenu"
nielen preto, že je rovné snahe pánovi Balabánovi čokoľvek vysvetliť
ale aj preto, že spôsoby ochrany ktoré tu navrhuje, by boli asi rovnako účinné ako hádzanie hrachu na asteroidy..
http://www.usatoday.com/story/news/world/2013/02/15/russia-meteorite/1921991/

podľa posledných odhadov, nám čeljabynský "kúsok" predviedol divadlo s výkonom 300 až 500 kiloton TNT, keďže tá hirošimská mala "iba" 16 kiloton, takže sa to pohybuje od 19 - 31 bômb zhodených na hirošimu
http://forum.nasaspaceflight.com/index.php?topic=31118.195


Adolf - 16/2/2013 - 11:45

Meteor bouchl i nad Kubou:
http://www.dailypaul.com/274744/report-meteor-crash-in-cuba-breaking


alamo - 16/2/2013 - 11:51

quote:
Meteor bouchl i nad Kubou:
http://www.dailypaul.com/274744/report-meteor-crash-in-cuba-breaking


ak je to pravda, tak skutočne typujem, že sme sa stretli s "vysušeným" kometárnym jadrom, čo sa rozpadlo pri poslednom oblete, okolo slnka


Alchymista - 16/2/2013 - 11:54

Akýkoľvek systém priameho ničenia je úplne nanič - a prakticky nerealizovateľný.
Skúste si spočítať energetické nároky na priame vynesenie nákladu o hmotnosti 3 tony - toľko asi váži 10Mt bojová časť - na kolízny kurz s asteroidom, hoci len vo výške 15 000 km. Na to nestačí žiadna súčasná raketa. A nejaká "vyčkávacia dráha" a navedenie po energeticky výhodnej dráhe podobné letu k Mesiacu alebo k planétam a asteroidom je celkom nanič - nie je na to proste čas. Meteor objavený vo vzdialenosti ~10 násobku vzdialenosti Mesiacu (4 mil km) priletí (podľa rýchlosti a dráhy) najneskôr za dva-tri dni, pravdepodobne ale už za 24-36 hodín.

Takže proti objektu objavenému rádove hodiny až dni pred dopadom sme absolutne bezbranný - len pre navedenie rakety s náložou (ktorú nemáme) je potrebný čas hodina až dve a na dosiahnutie "kolmej výšky" 15 000km (pre "priame navedenie") je potrebná raketa s charakteristickou rýchlosťou >17km/s.
Po teoretickej stránke by samotné navedenie nemuselo predstavovať problém - dá sa realizovať vlastne ľubovoľnou metódou navedenia známou z prostriedkou PVO a PRO. Okrem extrémne vysokej stretávacej rýchlosti je inak asteroid "jednoduchý cieľ" - veľmi presne drži dráhu (v rámci orbitálnej mechaniky) a nerobí žiadne protiopatrenia. Je však požadovaná vysoká presnosť merania polohy - "útočiaca raketa" má vzhľadom k rýchlosti zblíženia len minimálne možnosti manévrovania v záverečnej fáze, takže navedenie na kolízny kurz musí byť už v počiatočnej fáze veľmi presné.

Na margo údajného zásahu ruske PVO/PRO proti meteoru - nikde, na žiadnej fotke ani videu nie je nič, čo by aspoň pripomínalo stopu za protilietadlovou raketou.


Ervé - 16/2/2013 - 12:01

V současné době opravdu rychle sestřelit asteroid nejde. Přehledové výstražné radary mají dosah kolem 5000 km, na těleso velikosti asteroidu cca 10000 km. Tuto vzdálenost asteroid přilétající v nejhorším kurzu proti pohybu Země (dv kolem 40 km/s) uletí za 250 s - 4 minuty. Při lepším směru příletu (10 km/s) za 1000 s - 16 minut - i to je ale málo, kvůli vyhodnocení, výpočtu, upozornění velmocí a dohodě o odpálení rakety.
Jenže i tak se dá alespoň vydat varování pro místo dopadu - vyhlášením leteckého poplachu a výzvou lidem ke schování do sklepů, koupelen nebo alespoň dál od oken. Efektivní je už jedna jediná minuta před dopadem!!
Pokud by bylo víc času, dají se použít balistické rakety, ale musely by být upraveny pro řízený odpal ze Země. Doletí totiž při kolmém letu do výšky až 2500 km. Výbuch 1 Mt hlavice má dostatečně ničivý účinek na blízkou vzdálenost nejméně do 2 km. Výbuch hlavice vytvoří ze stupně a těla hlavice plazmu a ta má silný ničivý účinek. Při odpalu načasovaném v řádu 5 milisekund (běžně dosažitelný) odpálíte pumu v poloze +- 100 m. Dostatečné pro tělesa do 100 m průměru.
Pro kvalitní sledování bychom potřebovali 6 radarových satelitů na GEO a 3-4 satelity na vysoké polární dráze. Při dosahu radarů (optimalizovaných pro identifikaci těles nad 20 m) kolem 20 000 km bychom výstrahu dostali v okamžiku, kdy těleso bude 50 000 km od Země a tedy dost daleko pro odpal rakety. Pokud dojde k rozpadu asteroidu, je účinek kusů vždy menší, než účinek jednoho zásahu. Pokud máte pancéřovou vestu, je lepší do ní dostat zásah z brokovnice, než jednu průbojnou kulku - atmosféra je pancéřovou vestou Země - kusy asteroidu mnohem víc odhoří, mnohem víc zpomalí a mnohem víc se jich rozpadne, tak jako nad Čeljabinskem.


alamo - 16/2/2013 - 12:02

asi to fakt bola "globálna" akcia
ďalší kúsok pozorovali údajne nad severnou kaliforniou
http://www.nbcbayarea.com/news/local/Fireball-Streaks-Across-Bay-Area-Sky-191503601.html


Ervé - 16/2/2013 - 12:07

Kde jsou fotky, radarové měření a přesnější rozměry asteroidu 2012 DA14? Čeljabinsk všechno zastínil. Našel jsem jen trapbné fotky čárky na nebi.


alamo - 16/2/2013 - 12:11

quote:
Kde jsou fotky, radarové měření a přesnější rozměry asteroidu 2012 DA14? Čeljabinsk všechno zastínil. Našel jsem jen trapbné fotky čárky na nebi.


povedal by som.. že tie sa asi šetria, na publikáciu, v serióznych vedeckých publikáciách, v precízne zostavených vedeckých prácach
asi si budeme musieť počkať
..
celkom podarená animácia, ukazujúca že sa v prípade čeljabinského meteoritu a 2012 DA14 jednalo o náhodnú koreláciu
[Upraveno 16.2.2013 alamo]


alamo - 16/2/2013 - 12:52

fragmenty roztrúsené v okolí dopadu na jazere

http://www.abc.net.au/news/2013-02-16/fragments-of-russian-meteor-rest-on-ice/4522768


cernakus - 16/2/2013 - 13:12

alamo, 500 ktun ani omylem. Z dostupných videozáznamů (rychlost tlakové vlny) a fotek (dopad v blízkém jezeře) lze odvodit výšku, respektive vzdálenost "exploze" na cca 3-5km. 500kTun by na tu vzdálenost způsobilo něco mnohem více, než jen několik vysklených tabulí. Reálná hodnota bude o 2 až tři řády menší (tedy cca od několika stovek tun TNT do jedné kilotuny). Také jeho rychlost, která je implikována zde, tedy 30km/s je maximálně rychlost vstupu do atmosféry. Kdyby měl v době výbuchu 10km/s moc bych se divil, protože při takto vysokých rychlostech je odpor troposféry velmi blízký vodě.

Jinak vidím, že jsem zpustil pěknou lavinu s tou protivzdušnou obranou. Já přitom ani tak nedoufal, že by jej mohli sestřelit (to je opravdu IMHO za hranou reálného), ale že o něm alespoň mohli vědět když do atmosféry vstoupil. Akceptuji, že jej nemusel vidět žádný radarový systém kvůli vysoké rychlosti, ale to Rusáci nemají ani infračervený? I kdyby ho zjistili 10 sekund před výbuchem, stále by mohli spustit CO. Rusové ještě stále cvičení CO provádějí a většina mužů byla v armádě, takže na rozdíl od nás by alespoň odešli od oken a zastavili vozidla. Teoreticky:-)


Agamemnon - 16/2/2013 - 13:20

quote:
alamo, 500 ktun ani omylem. Z dostupných videozáznamů (rychlost tlakové vlny) a fotek (dopad v blízkém jezeře) lze odvodit výšku, respektive vzdálenost "exploze" na cca 3-5km. 500kTun by na tu vzdálenost způsobilo něco mnohem více, než jen několik vysklených tabulí. Reálná hodnota bude o 2 až tři řády menší (tedy cca od několika stovek tun TNT do jedné kilotuny).


nasa vydala k ruskému meteoritu tieto dáta:
300-500 kt
15-17 m
7000-10000 ton

edit:
na základe merania systémami infrasound, ktoré sa používajú na detekciu tajných nukleránych testov
[Edited on 16.2.2013 Agamemnon]


Erakis - 16/2/2013 - 13:33

Nejaké dalšie foto z vesmíru:


alamo - 16/2/2013 - 13:34

quote:
alamo, 500 ktun ani omylem.


ja som ten odhad nerobil.. a len tak z prsta, si to necucám..
http://www.nasa.gov/mission_pages/asteroids/news/asteroid20130215.html
Also, the estimate for energy released during the event has increased by 30 kilotons to nearly 500 kilotons of energy released.

nemohli by tie rozpory v odhadoch veľkosti, a celkovej energie, byť spôsobené, rozporným určením hustoty a "pretvorenosti"?

http://www.sme.sk/c/6704735/potapaci-hladaju-zvysky-meteoritu-v-jazere-cerbakul.html
"Ruskí potápači začali v jazere Čerbakuľ hľadať úlomky meteoritu, ale ruské ministerstvo civilnej ochrany zatiaľ nemá správy o žiadnom náleze."
ak to malo naozaj bližšie, k uhlíkovému chondritu, tak tam asi nič moc neobjavia..


milantos - 16/2/2013 - 13:34

quote:
Kde jsou fotky, radarové měření a přesnější rozměry asteroidu 2012 DA14? Čeljabinsk všechno zastínil. Našel jsem jen trapbné fotky čárky na nebi.

Nevím, co si slibuješ od fotek. Asteroid v době největšího přiblížení měl úhlově 0,4". To je teoretická rozlišovací schopnost dalekohledu o průměru 0,5m. Takže z 1/2 to bude jen vždy bod. Takže z největších dalekohledů rozliší optika teoreticky 1/15, takže se zobrazí asteroid na 15 pixelech ( pokud velikost pixelů = teoretické RS. 15 pixelů představuje na našem monitoru nějaké 4 mm. Takže při všem ideálním , po zpracování, vylepšení.... bude reálný snímek asteroidu mít 10 mm na monitoru. Proporovnání si stačí vzít zpracované fotografie focení ISS, a uvědomit si, že ten objekt má cca 1/3 velikost a je 80-100x dál,
Pokud jde o radar, stačí se podívat na nedávné přiblížení asteroidu Toutatis. Ten byl sice 200x dál , ale zato 1000 x větší, takže lze očekávat výsledek v podobě obrázku Toutatise, ale 5x zmenšený.


cernakus - 16/2/2013 - 13:39

Jen tak letmo při 16m průměru je maximální možný objem (reálný bude o dost nižší, protože to určitě nebyla koule) 2150m3, pokud budeme brát hmotnost 10000 tun, pak se tu bavíme o hustotě nejméně 4700kg/m3. Pokud vezmem v potaz že to nebyla koule a nějaký ten šišoid, tak spíše dvojnásobnou hustotu. Kolik známe v SOLu malých těles (malé planetky a pdoobně) s takovou hustotou? Hustotou možná i větší, než má železo?

Prostě mi to nedá zpochybňovat i závěry NASA. Aby to způsobilo ty zanedbatelné škody, muselo by to bouchnout hodně vysoko (10 km a výše) a tomu mi pak nesedí místo dopadu. Ale je fakt, že proti naměřeným hodnotám se jde těžko Bud to muset, chtě nechtě akceptovat.


Machi - 16/2/2013 - 13:47

Cernakus:

Ona už byla publikována nějaká analýza polohy výbuchů?
Navíc upřímně pochybuji, že hlavní exploze byla jen 3-5 km vysoko, když většina superbolidů vybuchuje v podstatně výšce.

Zde je část zprávy o superbolidu Morávka:

quote:
Bolid letěl v azimutu 175,5 stupně pod úhlem 20,4 stupně k zemskému povrchu. Poprvé byl spatřen ve výšce asi 75 km nad zemí zhruba 40 km severovýchodně od polského města Opole. Poprvé byl zachycen kamerou (z Jindřichova) ve výšce 46 km. V té době se pohyboval rychlostí 22 km/s. Ve výšce asi 35 km se postupně začal rozpadat na více než sto úlomků (první rozpad není zachycen na žádném videozáznamu, výška rozpadů bude ještě upřesněna). Mnohé úlomky se později ještě dále drobily. Poslední kus pohasl 9 sekund po prvním spatření bolidu ve výšce 21 km, když jeho rychlost mezitím poklesla na 4 km/s.


Samozřejmě, že není u většího tělesa vyloučeno, že výbuch nastane třeba i v těch 3-5 km, ale to by musel zřejmě letět pod jiným úhlem (~>45° ?). Čeljabinský bolid letěl, stejně jako Morávka, pod malým úhlem.


alamo - 16/2/2013 - 14:04

prvý výbuch mal byť 30-50 km vysoko..
http://en.wikipedia.org/wiki/2013_Russian_meteor_event
tu je ukážka amatérskej rekonštrukcie
http://ogleearth.com/2013/02/reconstructing-the-chelyabinsk-meteors-path-with-google-earth-youtube-and-high-school-math/


Machi - 16/2/2013 - 14:09

Alamo:

To zní uvěřitelně.

Cernakus:

15-17 metrů je střední průměr, je jedno o jaký šišoid se jedná.
Kdybys vměstnal hmotu šišoidu do koule tak by měla průměr 15-17 metrů.
Hustota mi vyšla 3880-3960 kg/m3, což je celkem v normě.


cernakus - 16/2/2013 - 14:21

quote:
Alamo:

To zní uvěřitelně.

Cernakus:

15-17 metrů je střední průměr, je jedno o jaký šišoid se jedná.
Kdybys vměstnal hmotu šišoidu do koule tak by měla průměr 15-17 metrů.
Hustota mi vyšla 3880-3960 kg/m3, což je celkem v normě.


Ano pokud je to střední průměr, pak se to počítá pro kouli. V normě to moc není, asteroidy mívají hustotu v rozmezí 2,5-3,5kg/cm3 (2012 DA14 2,9kg/cm3). Já počítal 16metrů střední průměr a 10000 tun hmotnost, proto mi to vyšlo tak vysoko.

Ale musím uznat, že alamem dodaná grafika mně usvědčuje z omylu. Výbuch musel být mnohem výše, než jsem počítal. Proto uznávám údaje NASA už bez dalších řečí.


Machi - 16/2/2013 - 14:32

quote:
V normě to moc není, asteroidy mívají hustotu v rozmezí 2,5-3,5kg/cm3 (2012 DA14 2,9kg/cm3).


Ano, to je pravda, ale v daném případě by to nevedlo k podstatně jiným číslům. Později stejně budeme znát přesnější údaje, takže to klidně může být třeba 20 metrů a 7000 tun nebo tak něco.
V každém případě je to podstatně jiná hodnota, než původně udávaných 10 tun.


alamo - 16/2/2013 - 14:45

vyššie som použil krkolomný výraz "pretvorenosť"
nakoľko by sa vlastne líšil priebeh udalosti v dvoch prípadoch, keď by po tej istej dráhe do atmosféry vletel, pevný kamenný meteorit čo bol súčasťou väčšej planétky, kde pri vzniku došlo k taveniu, alebo krehký zlepenec ktorý iba "skondenzoval" pri nízkych teplotách niekde na okraji slnečnej sústavy?
bol by pri výbuchoch vo vzduch, nejaký pozorovateľný rozdiel?


Jan Balabán - 16/2/2013 - 14:58

TO : machi

NASA nyní zpracovává kompletní přehled "balvanů" ve sluneční soustavě , které zalétají až do blízkosti Země o průměru větším, než 140 metrů - má být hotov do r.2020. Od 90 let minulého století zpracovávali seznam těles o průměru větším jak 1 kilometr , zjistili takových těles - 9.590 . Viz. článek Karla Pacnera v dnešní MF Dnes. Tedy každým rokem, každým měsícem, každým dnem je nyní méně a méně pravděpodobné, že můžeme být nečekaně překvapeni nějakým balvanem s nepropočítanou drahou letu už dopředu. Jestliže se nyní za 8 let vyřeší balvany nad 140 metrů, tak možná do 2030 vyřešíme balvany nad 80 metrů a do r. 2040 nad 40 metrů = Tunguzský meteorit. Takže budeme dopředu znát celou dráhu těchto těles Sluneční soustavou a nejpravděpodobnější varianta střelby na takovéto velké těleso bude ta, že se zjistí , že během 10 průletů kolem Země bude toto těleso stále blíž a blíž, až do nás při jedenáctém průletu , třeba roku 2048 narazí. Poté bude jeho dráha neustále zpřesňována vyhodnocována a v klídku bude připravena raketa i s bombou , dokonce věřím , že v takto nebezpečné situaci bude možné odpálit na asteroid atomovku již z povrchu Měsíce a trefit ho 300 000 Km od Země.

Roku 2012 je nemožné, že nás překvapí nečekaně těleso o průměru 1000 metrů, roku 2020 to bude 140 metrů , roku 2030 možná 80 metrů. Takže dráhy všech nebezpečných těles už jsou a nebo budou známy a jestliže Čína dokázala 11.ledna 2007 zasáhnout antiraketou svou družici Fenyun - 2C letící 865 Km vysoko rychlostí 8 Km/sec, pak proč nezasáhnout šutr s také dobře známou dráhou letu ???


alamo - 16/2/2013 - 15:05

http://rt.com/news/russia-meteor-meteorite-asteroid-chelyabinsk-291/
hľadanie na dne jazera bolo ukončené
šiesti potápači sa márne hrabali v bahne tri hodiny, a nič nenašli
07:58 GMT: No meteorite fragments were found at the bottom of Chebarkul Lake, says the Emergencies Ministry. A lack of underwater visibility, as well as a thick – up to 1.5 meters – layer of ooze were cited as the main reasons for failure. Six divers spent three hours searching for solid objects in the mud but finally gave up. Water samples taken from the lake have also shown nothing unusual.


Erakis - 16/2/2013 - 15:45

quote:
http://rt.com/news/russia-meteor-meteorite-asteroid-chelyabinsk-291/
hľadanie na dne jazera bolo ukončené
šiesti potápači sa márne hrabali v bahne tri hodiny, a nič nenašli
07:58 GMT: No meteorite fragments were found at the bottom of Chebarkul Lake, says the Emergencies Ministry. A lack of underwater visibility, as well as a thick – up to 1.5 meters – layer of ooze were cited as the main reasons for failure. Six divers spent three hours searching for solid objects in the mud but finally gave up. Water samples taken from the lake have also shown nothing unusual.


Vyzerá to na dalšiu paralelu s Tunguzským meteoritom, ktorý tiež narobil riadnu paseku a tiež z neho nič nenašli. V prípade Čeljabinsku teda asi naozaj išlo o uhlíkový chondrit, alebo kometárne teleso.


Agamemnon - 16/2/2013 - 15:49

quote:
Roku 2012 je nemožné, že nás překvapí nečekaně těleso o průměru 1000 metrů, roku 2020 to bude 140 metrů , roku 2030 možná 80 metrů. Takže dráhy všech nebezpečných těles už jsou a nebo budou známy


ako som už písal... toto nie je úplne pravda... zmapovaných je asi 95 % asteroidov nad 1 km (a viac sa nemapuje momentálne, keďže požiadavka bola na 90 %)... nad 140 m ich je zmapovaných 5 %... nasa na toto nemá peniaze, takže to robí veľmi slimačím tempom (zdroj: d. day, nsf)


milantos - 16/2/2013 - 16:16

Na hledání asteroidů není jen NASA. Jen za posledních 6 dnů bylo objeveno nějakých 45 nových asteroidů v blízkosti Země


milantos - 16/2/2013 - 16:23

Tady lze nalézt trochu statistiky o objevech těchto těles.skepse není příliš na místě, s pokročilou dobou pozorování a lepšící se technikou se zlepšuje i dosah na menší nebo vzdálenější tělesa.
http://neo.jpl.nasa.gov/stats/


Machi - 16/2/2013 - 16:33

Já jsem z té statistiky dost skeptický.
Navíc tam není nic o procentech, ale o počtu. To že je jich známo mnoho tisíc a je jich objeveno jen pár procent (pod 300 metrů) znamená, že desítky tisíc nám zatím unikly.


Machi - 16/2/2013 - 16:45

quote:
Jen za posledních 6 dnů bylo objeveno nějakých 45 nových asteroidů v blízkosti Země


Z toho mi vyšel hrubý odhad času nutného ke zmapování stametrových a větších planetek na více než 40 let!


Agamemnon - 16/2/2013 - 17:04

ešte ku tomu mapovaniu asteoridov:
dwayne day na nsf vysvetľuje, ako ku tomu došlo:

http://forum.nasaspaceflight.com/index.php?topic=31118.msg1013747#msg1013747

voľne:
pred nejakou dobou niekoľko členov kongresu vložilo do jedného z návrhov zákonov (authorization bill) úlohu pre nasa hľadať potenciálne nebezpečné NEO. vzhľadom na to, ako kongres funguje (navzájom si schvaľujú drobnosti, ako pozornosť), tak táto časť prešla schváľovaním, aj keď takmer nikomu tam na tom nezáleží, a je im to jedno...
takže to skončilo na nasa, ale s tým, že nedostali na to žiadne peniaze (išlo o authorization bill, a nikdy nedošlo k príslušnému appropriation bill)... skupina navrhovateľov dúfala, že administratíva (prezident & co.) potom do rozpočtu posunie nasa peniaze na túto úlohu - k tomu nedošlo, pretože administratíve na tomto nezáleží (postupne clinton, bush a obama), takže nasa vo výsledku musela presunúť nejaké peniaze od iných projektov na túto úlohu... (tj. vo výsledku išlo o nefinancovaný mandát pre nasa)
problém môže nastať, keby ešte viac rozšírili túto úlohu, čo by znamenalo, že nasa by musela viac škrtať z iných projektov...
(sú tam otázky ohľadom toho, že aké projekty - o vedu nejde... takže z tých by to asi nebolo okej... a potom prečo to má robiť nasa, keď v podstate ide o obranu - takže prečo to nerobí dod)

pozn.:
authorization bill je návrh zákona, ktorý určuje organizáciam/agentúram činnosť, funkcie, úlohy
appropriation bill je návrh zákona, ktorý umožní na tieto úlohy poskytnúť prostriedky (rozpočet)
[Edited on 16.2.2013 Agamemnon]


milantos - 16/2/2013 - 17:31

Tak statistika ještě trochu jinak.
My nevíme, kolik je blízkozemních planetek, větších než 100m, takže mluvit o procentech je trochu mimo.
Aby bylo jasné, jak stoupá počet objevovaných asteroidů v průběhu let ( objevených a spočítaná dráha ! ) :

r. 1991 ... 5.000
r. 2002 ... 50.000
r. 2005 ...100.000
r. 2012 ...600.000

Předpokládaný počet planetek 1,5 - 2 mil ks.


Machi - 16/2/2013 - 17:40

Procenta se určují podle předpokládané statistiky výskytu v dané velikostní kategorii a v porovnání se statistikami pro celkové parametry pozorování (časové a prostorové pokrytí výskytu planetek, hloubka průzkumu).
Z posledního grafu na stránce http://neo.jpl.nasa.gov/stats/ je patrné, že známe více blízkozemních těles o velikosti 300 - 1000 metrů než s velikostí 100 - 300 metrů. Když uvážíme, že těchto těles bude tak řádově více a i v rozmezí 300 - 1000 metrů neznáme všechna tělesa, pak velmi hrubý odhad dává 30 000 až 100 000 tisíc neznámých blízkozemních planetek s rozměry 100 až 300 metrů.


derelict - 16/2/2013 - 17:53

quote:
... Pokud dojde k rozpadu asteroidu, je účinek kusů vždy menší, než účinek jednoho zásahu. Pokud máte pancéřovou vestu, je lepší do ní dostat zásah z brokovnice, než jednu průbojnou kulku - atmosféra je pancéřovou vestou Země - kusy asteroidu mnohem víc odhoří, mnohem víc zpomalí a mnohem víc se jich rozpadne, tak jako nad Čeljabinskem.


Ano a ne. Ucinek samotneho kusu je mesi, ale nicive ucinky mohou byt vetsi. Pokud to vezmu z obraceneho hlediska, je jeden sutr neefektivne koncentrovana sila. Je lepsi pouzit vice mensich sutru nez jeden masivni.

Protoze Ek = ½(mv^2)

pro nasledujici hmotnosti "projektilu" a rychlosti mi vychazi tato dopadova energie (pokud by je atmosfera nezbrzdila/neznicila):

10km/s 20km/s 30km/s
10kg 500GJ 2000GJ 4500GJ
20kg 1000GJ 4000GJ 9000GJ
30kg 1500GJ 6000GJ 13500GJ
40kg 2000GJ 8000GJ 18000GJ
50kg 2500GJ 10000GJ 22500GJ

Nyni prosim k nasledujici myslence. Pokud mi dopadne jeden velky 50kg projektil, energie tlakova vlna (s vyjimkou ostatnich pruvodnich jevu) bude klesat s treti mocninou a bude mit nicive ucinky do vzdalenosti (pro priklad, tohle spocitat nedokazu 10m). Pokud mi ovsem dopadne 5 10kg projektilu do petiuhelniku, kde kazdy bude mit nicive ucinky do 3m, nicive ucinky se projevi u kazdeho z nich "stejne", ve vysledku bude ale zdevastovana podstatne vetsi plocha. Tedy brokovnice ano, ale musime mit sito schopne pustit jenom "vzorky", ktere shori v atmosfere, jinak nas ceka kobercove bombardovani.

K tomuhle by mohl neco rict alchymista - moje znalosti jsou na to prilis chabe.


milantos - 16/2/2013 - 18:15

quote:
Procenta se určují podle předpokládané statistiky výskytu v dané velikostní kategorii a v porovnání se statistikami pro celkové parametry pozorování (časové a prostorové pokrytí výskytu planetek, hloubka průzkumu).
Z posledního grafu na stránce http://neo.jpl.nasa.gov/stats/ je patrné, že známe více blízkozemních těles o velikosti 300 - 1000 metrů než s velikostí 100 - 300 metrů. Když uvážíme, že těchto těles bude tak řádově více a i v rozmezí 300 - 1000 metrů neznáme všechna tělesa, pak velmi hrubý odhad dává 30 000 až 100 000 tisíc neznámých blízkozemních planetek s rozměry 100 až 300 metrů.

Blízkozemní asteroid je svoji drahou celkem vyjímečné těleso. Proto mi číslo 100 000 blízkozemních připadá příliš vysoké.
Přitom z počtu 600 000 asteroidů je potencionálně nebezpečných pouze 1300.
Celkem vypovídající přehled ukazují výsledky programu NEO WISE a závěry nejsou až tak katastrofické.
http://www.planetky.cz/article.php3?sid=283


Machi - 16/2/2013 - 18:49

Milantos:

Já jsem psal o NEO ne o PHA (Potentially hazardous asteroid).
Díval jsem se na ten článek http://arxiv.org/pdf/1205.3568v1.pdf a tam odhadují počet PHA větších než 100 metrů na 4700+/-1450.
Planetek v kategorii NEO odhadují na ~20,500+/4200
To znamená, že hrubý odhad 30000-100000 je trochu přestřelený.
Dle wikipedie je dnes známo 9683 NEO (ale všech velikostí), takže stále zbývá hodně přes deset tisíc neobjevených planetek větších než 100 metrů a ještě více planetek třídy Tunguzky a větších (40 - 100 metrů).


Vlado 1 - 16/2/2013 - 19:32


Ze záběru kamery na křižovatce v Čeljabinsku, to vychází, že exploze byla , ve vzdálenost 38 km a ve výšce 31 km. A rychlost jde taky vypočíst.


cernakus - 16/2/2013 - 20:18

quote:


Ano a ne. Ucinek samotneho kusu je mesi, ale nicive ucinky mohou byt vetsi. Pokud to vezmu z obraceneho hlediska, je jeden sutr neefektivne koncentrovana sila. Je lepsi pouzit vice mensich sutru nez jeden masivni.

Protoze Ek = ½(mv^2)

pro nasledujici hmotnosti "projektilu" a rychlosti mi vychazi tato dopadova energie (pokud by je atmosfera nezbrzdila/neznicila):

10km/s 20km/s 30km/s
10kg 500GJ 2000GJ 4500GJ
20kg 1000GJ 4000GJ 9000GJ
30kg 1500GJ 6000GJ 13500GJ
40kg 2000GJ 8000GJ 18000GJ
50kg 2500GJ 10000GJ 22500GJ

Nyni prosim k nasledujici myslence. Pokud mi dopadne jeden velky 50kg projektil, energie tlakova vlna (s vyjimkou ostatnich pruvodnich jevu) bude klesat s treti mocninou a bude mit nicive ucinky do vzdalenosti (pro priklad, tohle spocitat nedokazu 10m). Pokud mi ovsem dopadne 5 10kg projektilu do petiuhelniku, kde kazdy bude mit nicive ucinky do 3m, nicive ucinky se projevi u kazdeho z nich "stejne", ve vysledku bude ale zdevastovana podstatne vetsi plocha. Tedy brokovnice ano, ale musime mit sito schopne pustit jenom "vzorky", ktere shori v atmosfere, jinak nas ceka kobercove bombardovani.

K tomuhle by mohl neco rict alchymista - moje znalosti jsou na to prilis chabe.


Prvně bych opravil tezi, že účinky energie dopadu budou klesat s třetí mocninou poloměru, ta mocnina bude druhá (energie vlny se počítá na plochu, nikoliv na objem).

Druhak je sice pravda, že ničivé účinky rozpadlého meteoritu budou na větší ploše při zanedbání odporu atmosféry. Jenže ten zanedbat nelze. A zde je to prosté, prostup tepelné energie z atmosférického ohřevu je opět skrze plochu. Tedy prostý předpoklad ideálního tělesa o hmotnosti 900 tun a 10 těles o hmotnosti 90 tun, hustota materiálu 3kg/dm3. To první bude mít plochu cca 217 m2, těch 10 těšles bude mít součet ploch 467 m2, tedy 10 těles obdrží 2* více energie než těleso jedno.

Ovšem je zde ještě jedna věc a to je přenos tepla vedením v rámci tělesa. To je tím menší, čím je stěna tlustější. A nakonec zde máme obyčejnou kalorimetrickou rovnici. Která říká, že to je menší těleso se dříve ohřeje na kritickou teplotu (v reálu se rychleji vytvoří kapsy s plynem, který těleso roztrhne = výbuch bolidu) než hmotnější těleso.

Podtrženo sečteno, roztrhaný meteorit je výhodnější než, meteorit v kuse. Samozřejmě platí to do určitých velikostí. Kdyby na nás letěl asteroid velikosti Měsíce, tak i kdybychom jej rozbili na prach, tak ten prach zdejší život vyhladí. Atmosféra by se totiž z tak ohromné masy spálila.


alamo - 16/2/2013 - 22:03

http://rt.com/news/russia-meteor-meteorite-asteroid-chelyabinsk-291/
podľa nejakého viceguvernéra, vraj tá diera na ľade s meteoritom nesúvisí, a vznikla s "iných dôvodov"..


Agamemnon - 16/2/2013 - 23:01

cnn... sú asteroidy dôsledkom globálneho otepľovania?

http://www.slate.com/blogs/future_tense/2013/02/12/deb_feyerick_to_bill_nye_is_asteroid_2012_da14_connected_to_global_warming.html



HonzaVacek - 16/2/2013 - 23:20

quote:
10km/s 20km/s 30km/s
10kg 500GJ 2000GJ 4500GJ
20kg 1000GJ 4000GJ 9000GJ
30kg 1500GJ 6000GJ 13500GJ
40kg 2000GJ 8000GJ 18000GJ
50kg 2500GJ 10000GJ 22500GJ



No, chtělo by to změnit ty GJ na MJ.


HonzaVacek - 16/2/2013 - 23:41

quote:

Nyni prosim k nasledujici myslence. Pokud mi dopadne jeden velky 50kg projektil, energie tlakova vlna (s vyjimkou ostatnich pruvodnich jevu) bude klesat s treti mocninou a bude mit nicive ucinky do vzdalenosti (pro priklad, tohle spocitat nedokazu 10m). Pokud mi ovsem dopadne 5 10kg projektilu do petiuhelniku, kde kazdy bude mit nicive ucinky do 3m, nicive ucinky se projevi u kazdeho z nich "stejne", ve vysledku bude ale zdevastovana podstatne vetsi plocha.


U těles této velikosti ani moc nejde o to, kolik toho dopadne. Ten samotný impakt je vcelku neškodný, pokud to netrefí něco důležitého. To, co vyvolává tlakovou vlnu je průlet atmosférou, kdy jednak dochází k odpařování vlastního tělesa a jednak k prudkému ohřevu a stlačení atmostféry.


derelict - 17/2/2013 - 00:01

quote:
quote:
10km/s 20km/s 30km/s
10kg 500GJ 2000GJ 4500GJ
20kg 1000GJ 4000GJ 9000GJ
30kg 1500GJ 6000GJ 13500GJ
40kg 2000GJ 8000GJ 18000GJ
50kg 2500GJ 10000GJ 22500GJ



No, chtělo by to změnit ty GJ na MJ.


Koukam, dnes mi to uz nemysli ;o)) Asi bych mel jit spat ;o)))


Alchymista - 17/2/2013 - 00:17

Interpretácia dráhy v poste "16.2.2013 - 14:04 - alamo" nie je celkom správna. Bod dopadu totiž neleží na konci priemetu dráhy, ako naznačuje rekonštukcia - vo výške okolo 20-25 km má dráha meteoru v atmosfére prudký zlom - "bod zastávky".


http://imageshack.us/photo/my-images/29/interpretaciadrahy.png

http://imageshack.us/photo/my-images/221/interpretaciadrahy2.jpg

Úsek maximálneho žiarenia je priestorom, kde meteor sa intenzívne brzdí trením o atmosféru. Na jeho konci klesne rýchlosť meteoru natoľko (pod cca Mach 15 ~4km/s), že výrazne poklesne ohrev trením o atmosféru.
Meteor "zhasne" a prestane vytvárať intenzívnu žiarivú stopu - prechádza na "temný" úsek dráhy. Letí však ďalej po približne priamej ako dobre viditeľný rozžeravený objekt. Ďalej ale stráca rýchlosť až jeho rýchlosť poklesne natoľko (~Mach 3-4), že ho "poduška" stlačeného vzduchu pred meteoritom prakticky zastaví v doprednom pohybe v smere pôvodnej dráhy. Tým dospel do "bodu zastávky" - od "bodu zastávky" potom padá prakticky voľným pádom, len s minimálnou doprednou rýchlosťou ( < Mach 1) k povrchu Zeme. Niektoré menšie meteority sú dokonca pri expanzii "podušky" "odhodené" späť, a počas voľného pádu sa pohybujú opačným smerom, proti pôvodnému smeru letu alebo sú odhodené do strany - takto spôsobená chyba odhadu miesta pádu môže dosiahnuť aj niekoľko kilometrov (až viac ako 10 km).
Kde sa v priestore jednotlivé časti hráhy nachádzajú, výrazne závisí od vstupnej rýchlosti a hmotnosti a rozmerov objektu - a teda aj aod prierezového zaťaženia - veľké objekty majú vysoké prierezové zaťaženie, takže prenikajú do hlbších vrstiev atmosféry s menšou stratou rýchlosti a kinetickej energie vo vyšších vrstvách atmosféry

Jan Dusatko a cernakus - pravdu máte vlastne obaja
Rovnice v hlave nemám, ale rozmery výbuchom vytvorené kráteru sa posudzujú cez jeho polomer a parametre horniny a polomer kráteru rastie s druhou odmocninou hmotnosti nálože - a objem kráteru s treťou odmocninou. Takže je to vec interpretácie.

Iná vec je, "čo" vlastne chceme posudzovať.
V prípade diskutovaného meteoru spôsobila hlavné škody rázová vlna vytvorená extrémne rýchlym hypersonickým objektom v spodnej stratosfére. Existuje pomerne zložitá závislosť medzi intenzitou rázovej vlny na zemskom povrchu a rýchlosťou, výškou a rozmerom a tvarom objektu, ktorý ju vytvára. Dosť záleží aj na dráhe - "klesajúci" objekt vytvára intenzívnejšiu rázovú vlnu ako vodorovne letiaci objekt.

"Vstupná" energia meteoru:
hmotnosť . . . 10km/s . . . . 20km/s . . . . . 30km/s
10kg . . . . . . . .500MJ . . . . 2000MJ . . . . 4500MJ
20kg . . . . . . . 1000MJ . . . . 4000MJ . . . . 9000MJ
30kg . . . . . . . 1500MJ . . . . 6000MJ . . . . 13500MJ
40kg . . . . . . . 2000MJ . . . . 8000MJ . . . . 18000MJ
50kg . . . . . . . 2500MJ . . . . 10000MJ . . . 22500MJ
100kg . . . . . . 5000MJ . . . . 20000MJ . . . 45000MJ
1000kg . . . . . . 50GJ . . . . . . 200GJ . . . . . 450GJ
10t . . . . . . . . . 500GJ . . . . . 2000GJ . . . . 4500GJ

"tritolový ekvivalent" vstupnej energie (1kg TNT ~ 4MJ)
10kg . . . . . . . 0,125t . . . . . 0,500t . . . . . . 1,125t
20kg . . . . . . . 0,250t . . . . . . 1t . . . . . . . . 2,5t
30kg . . . . . . . 0,375t . . . . . . 1,5t . . . . . . . 3,625t
40kg . . . . . . . 0,500t . . . . . . 2t . . . . . . . . 5t
50kg . . . . . . . 0,625t . . . . . . 2,5t . . . . . . . 6,125t
100kg . . . . . . 1,250t . . . . . . 5t . . . . . . . . 12,25t
1000kg . . . . . . 12,5t . . . . . . 50t . . . . . . . 122,5t
10t . . . . . . . . . . 125t . . . . . . 500t . . . . . . 1,225kt

Priemer objektu , prierez a prierezové zaťaženie pre rôzne hustoty:
hmotnosť . . . . . . . 1000kg/m^3 . . . . . . . . 3000kg/m^3 . . . . . . . . 7000kg/m^3
. . . . . . . . . . . . . . . . . (ľad) . . . . . . . . . . . . . (skala) . . . . . . . . . . . . . . (kov)
. . . . . . . . . . . . [m] / [m^2] / [kg/m^2] . . [m] / [m^2] / [kg/m^2] . . [m] / [m^2] / [kg/m^2]
10kg . . . . . . . . . 0,266 / 0,056 /178 . . . 0,184/ 0,027 / 370 . . . 0,14 / 0,15 / 652
20kg . . . . . . . . 0,336 / 0,089 / 224 . . . 0,232 / 0,043 / 467 . . . 0,176 / 0,024 / 821
30kg . . . . . . . . 0,386 / 0,116 / 257 . . . 0,266 / 0,056 / 543 . . . 0,2 / 0,32 / 940
50kg . . . . . . . . . 0,46 / 0,164 / 304 . . . 0,316 / 0,079 / 633 . . . 0,238 / 0,045 / 1115
100kg . . . . . . . 0,576 / 0,26 / 383 . . . . 0,4 / 0,125 / 789 . . . . . 0,3 / 0,071 / 1404
1000kg . . . . . . . 1,24 / 1,2 / 827 . . . . . 0,86 / 0,58 / 1720 . . . . 0,64 / 0,33 / 3026
10t . . . . . . . . . 2,67 / 5,61 / 1782 . . . . 1,84 / 2,7 / 3706 . . . . . 1,38 / 1,53 / 6520

Niekde som čítal, že na prienik do spodnej stratosféry (pod hladinu 35km) potrebuje meteorit prierezové zaťaženie cez 3000kg/m^2 a na prienik do troposféry (pod hladinu 15km) značne cez 10000kg/m^2. Ale boli tam aj ďalšie údaje, ktoré sa vzťahovali na pomer kinetickej energie, plochy prierezu, hustoty, hmotnosti a rýchlosti a hĺbky prieniku do atmosféry a boli oveľa komplikovanejšie...
[Upraveno 17.2.2013 Alchymista]


dodge - 17/2/2013 - 06:59

Co se stalo doopravdy - byl to bolid.

http://www.astro.cz/clanek/5621?utm_source=news&utm_medium=mail&utm_campaign=clanky


milantos - 17/2/2013 - 09:07

quote:
Co se stalo doopravdy - byl to bolid.

http://www.astro.cz/clanek/5621?utm_source=news&utm_medium=mail&utm_campaign=clanky


A co jiného ? Kromě bizardních nápadů se tu o ničem jiném nemluví.


Jan Balabán - 17/2/2013 - 10:09

V pátek 13.dubna 2036 do nás má narazit asteroid Apophis o průměru 270 m. Tedy možná !! Média se toho rychle chopila, je to vděčné téma. Průměr 270 metrů je dost hrozivý, strach je tak velký.


http://www.scinet.cz/je-pro-zemi-vetsim-nebezpecim-asteroid-apophis-nebo-parazitni-vedci-a-amatersti-novinari.html


Agamemnon - 17/2/2013 - 10:48

http://news.xinhuanet.com/english/world/2013-02/16/c_124351175.htm

rusi navrhujú vytvoriť spoločný systém včasného varovania na ochranu zeme


Agamemnon - 17/2/2013 - 10:51

quote:
V pátek 13.dubna 2036 do nás má narazit asteroid Apophis o průměru 270 m. Tedy možná !! Média se toho rychle chopila, je to vděčné téma. Průměr 270 metrů je dost hrozivý, strach je tak velký.


http://www.scinet.cz/je-pro-zemi-vetsim-nebezpecim-asteroid-apophis-nebo-parazitni-vedci-a-amatersti-novinari.html


2036 nenarazí... nepríde bližšie ako 14 mil. míľ
http://www.skyandtelescope.com/news/home/Asteroid-Apophis-Takes-a-Pass-in-2036-186245171.html

takisto... pozorovania esa (herschell space obs.) ukazujú, že je väčší ako 270 m - nejakých 325 m
http://www.esa.int/Our_Activities/Space_Science/Herschel_intercepts_asteroid_Apophis


milantos - 17/2/2013 - 10:55

Pane Balabán, možná čteme stejný článek, ale závěr z toho článku je jednoznačný. Pro vědce je to už nezajímavé, pro média i poměr 1:několika milónům je "hrozivé" číslo, a kdykoliv něco prolétne kolem Země, zase se k Apophisu vrátí.
Trochu jiný zdroj :
http://www.universetoday.com/99348/asteroid-apophis-bigger-darker-but-not-a-threat-in-2036/


alamo - 17/2/2013 - 12:48

http://en.wikipedia.org/wiki/Extinct_comet
podľa tohto, skôr ako "zaniknuté" kométy, by sa to malo skôr volať "spiace", pretože vo vnútorných vrstvách stále môžu mať obsah veľkého množstva vody a iných prchavých látok
dá sa preto naozaj čakať, že "rozprsk" v atmosfére bude prebiehať naozaj výrazne inak, ako pri kamennom asteroide
doslova "bezo stopy"


Alchymista - 17/2/2013 - 14:13

Ono - nie je sa čomu diviť. Na čele objektu je riadne horúco...

Teplota zbrzdenia (total temperature; stagnation poin temperature) pri rýchlosti 10km/s dosahuje cca 50 000Kelvin, pri rýchlosti 15km/s cca 100 000K, pri 20km/s 200 000K, pri 25km/s 300 000K, pri 30km/s 450 000K... (http://www.aerospaceweb.org/design/scripts/atmosphere/ viac nespočíta).
S klesajúcou výškou alebo narastajúcou rýchlosťou tiež rýchlo narastá dynamický tlak (pri 20km/s a výške 35km je to 3,11MPa, vo výške 30km 6,77MPa, v 25km 14,7MPa a v 20km 32,7MPa, pri 25km/s je to 4,8MPa - 10,5MPa - 23MPa - 51,1MPa), čo zvyšuje prevdepodobnosť rozrušenia objektu, a zároveň s rastúcou rýchlostťou a klesajúcou výškou klesá hrúbka medznej vrstvy za rázovou vlnou - to zasa zvyšuje prenos tepla z rázovej vlny na objekt.

Takže pri narušení objektu preniká do jeho vnútra extrémne horúci plyn/plazma - a pod vysokým tlakom.


Pozemstan - 17/2/2013 - 14:52

Nejsem fyzik, ale vzdálenost exploze nad Čeljabinskem lze zhruba odhadnout i podle zpoždění příchodu rázové vlny po záblesku. Podle komentáře u videí na Astro.cz ( http://www.astro.cz/clanek/5618 ) přišlo rozbíjení oken asi za 2,5 minuty. Uvážíme-li, že se zvuk šíří i ve vysokých výškách atmosféry stále zhruba rychlostí 300 m/s, viz např. http://en.wikipedia.org/wiki/File:Comparison_US_standard_atmosphere_1962.svg , a, jak známo např. z počítání vzdálenosti bouřky, vzdálenost 1 km urazí zvuk asi za 3 sekundy, pak vyjde přímá vzdálenost výbuchu na cca 50 km (přesněji asi i více), k čemuž podle pozorování kouřové stopy relativně vysoko nad obzorem bude do značné míry přispívat výška. Původně někým zde uvedený odhad výšky pouhých 5 km tak i toto vyvrací. Samozřejmě to vychází z předpokladu, že se přibližně shoduje okamžik nejsilnějšího záblesku a vzniku rázové vlny.

Přímá vzdálenost asi 50 km také zhruba odpovídá výše zmíněným údajům vyčteným ze stínů na křižovatce v Čeljabinsku. Jestli se nemýlím, pokud došlo k výbuchu ve vzdálenosti 38 km po Zemi a ve výšce 31 km, pak mi vychází při zanedbání zakřivení Země přímá vzdálenost od pozorovatele 49 km a úhel výšky nad obzorem při pozorování asi 39°. Pokud byla myšlena vzdáleností 38 km přímá vzdálenost, pak vyjde vzdálenost po Zemi asi 22 km a úhel výšky nad obzorem při pozorování asi 55°.

O síle rázové vlny i přes takovou vzdálenost pak vypovídá i to, že jsou na mnohých záběrech vidět nejen vytlučené okenní tabulky, ale vytržené celé okenní rámy a u továrny na zpracování zinku dokonce poškozená střecha a stržená část zdi (což vedlo v některých médiích k zjevně mylným zprávám, že tam spadly nějaké úlomky)...


alamo - 17/2/2013 - 15:00

quote:
Interpretácia dráhy v poste "16.2.2013 - 14:04 - alamo" nie je celkom správna. Bod dopadu totiž neleží na konci priemetu dráhy, ako naznačuje rekonštukcia - vo výške okolo 20-25 km má dráha meteoru v atmosfére prudký zlom - "bod zastávky".

uvidíme, k čomu sa nakoniec, tou "photoshop trianguláciou" dopracuje..
v novom update, do toho už zapracoval ďalšie údaje

http://ogleearth.com/2013/02/reconstructing-the-chelyabinsk-meteors-path-with-google-earth-youtube-and-high-school-math/


alamo - 17/2/2013 - 15:27

skúsil som zadať do vyhľadávania "orbit russian meteor"
http://blogs.nasa.gov/cm/blog/Watch%20the%20Skies/posts/post_1360985685055.html

http://blogs.nasa.gov/cm/blog/Watch%20the%20Skies/posts/post_1361037562855.html


alamo - 17/2/2013 - 18:15

nejak mi ten ten odhad dráhy nesedí..
keď sa to porovná s touto simuláciou od AGI
http://blogs.agi.com/agi/2013/02/15/russian-meteor-crash-animation-from-agi-unrelated-to-asteroid-2012-da14-close-approach/


Jan Balabán - 17/2/2013 - 19:15

Bolid nad Ruskem měl energii výbuchu větší, jak všechny bomby svržené v období 1939-45 na celém světě.


http://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/293493-meteorit-nad-ruskem-explodoval-silou-triceti-hirosimskych-bomb.html


dodge - 17/2/2013 - 19:24

quote:
Bolid nad Ruskem měl energii výbuchu větší, jak všechny bomby svržené v období 1939-45 na celém světě.


http://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/293493-meteorit-nad-ruskem-explodoval-silou-triceti-hirosimskych-bomb.html


Ale Lůďo, to je naprosto normální.


alamo - 17/2/2013 - 21:20

odlišný takmer frontálny pohľad na stopu po meteorite, zaujímaví je aj tieň, ktorý "oblak" vrhal na západ


Kamil1 - 17/2/2013 - 21:28

quote:
Bolid nad Ruskem měl energii výbuchu větší, jak všechny bomby svržené v období 1939-45 na celém světě.


http://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/293493-meteorit-nad-ruskem-explodoval-silou-triceti-hirosimskych-bomb.html


odvážné tvrzení novinek: "Astronomové jeho dopad nepředpokládali, protože jeho dráhu na poslední chvíli změnil asteroid DA14, který prolétl nedaleko Země."


alamo - 17/2/2013 - 21:42

to je naozaj odvážne tvrdenie.. s celej kopy dôvodov..
pričom.. dosiaľ vlastne jediným predikovaným dopadom bol 2008 TC3
zaznamenaný bol 20 hodín pred dopadom
http://en.wikipedia.org/wiki/2008_TC3
http://neo.jpl.nasa.gov/news/news159.html
koľko by si to asi žiadalo investícií, aby si prípadný výstražný systém, mohol "pripísať na pažbu" takéto úspechy pravidelne?


[Upraveno 17.2.2013 alamo]


milantos - 17/2/2013 - 22:04

quote:


odvážné tvrzení novinek: "Astronomové jeho dopad nepředpokládali, protože jeho dráhu na poslední chvíli změnil asteroid DA14, který prolétl nedaleko Země."


To není odvážné tvrzení, tohle ne naprostý nesmysl z hlediska nebeské mechaniky.
Možná by autor měl napsat ČÍM změnil jeho dráhu....
(možná by stálo za to najít originál článku, abychom mohli zjistit něco o horlivém překladači.......)


x - 17/2/2013 - 22:38

Občas si novinář - pokud není uplně seriózní - klidně i něco do článku prostě domyslí, aby senzace - což je pak i sledovanost a tedy často to nejdůležitější kriterium při jeho finnačním ohodnocení.


František - 17/2/2013 - 23:07

Pročítám tuto diskuzi se zájmem a přidám také video podle kterého přišel třesk po 80 sekundách,což by odpovídalo vzdálenosti nějakých 26-27km (jestli dobře počítám,když tak mě opravte).Někdo tu psal 2,5 min.Bolid zde letí kolmo na auto a největší rozzáření je skoro nadním,takže by se ta vzdálenost mohla rovnat i výšce,co váš názor.
http://www.youtube.com/watch?v=odKjwrjIM-k&feature=youtu.be http://www.youtube.com/watch?v=odKjwrjIM-k&feature=youtu.be


alamo - 17/2/2013 - 23:27

nebude toto odhadovanie, podľa zvuku, trochu "ošidné"?
tu sú dve simulácie tunguzskej udalosti explózie a následnej tlakovej vlny


na nich je vidieť že "miesto výbuchu" sa nenachádza ako jeden konkrétny bod na jednom mieste v priestore
ale dlhá "trubica" v smere letu
začiatok hlavnej explózie mohol byť kľudne o desať kilometrov vyššie ako jej koniec
a počiatočný zvuk mohol byť dokonca zoslabený, vďaka odrazu od zemského povrchu
na videách bolo počuť niekoľko, celí rad, čoraz tichších explózii za sebou
nie je možné, že v skutočnosti vznikli, v opačnom poradí, ako sme ich počuli? [Upraveno 17.2.2013 alamo]


dodge - 17/2/2013 - 23:53

quote:
quote:


odvážné tvrzení novinek: "Astronomové jeho dopad nepředpokládali, protože jeho dráhu na poslední chvíli změnil asteroid DA14, který prolétl nedaleko Země."


To není odvážné tvrzení, tohle ne naprostý nesmysl z hlediska nebeské mechaniky.
Možná by autor měl napsat ČÍM změnil jeho dráhu....
(možná by stálo za to najít originál článku, abychom mohli zjistit něco o horlivém překladači.......)


Dráhy obou těles byly natolik odlišné, že k vzájemnému ovlivňování nemohlo dojít.


derelict - 18/2/2013 - 00:01

quote:
... Dráhy obou těles byly natolik odlišné, že k vzájemnému ovlivňování nemohlo dojít.


Ale mohlo a dokonce se tomu tak stalo. Stacil na to papir a tuzka, mozna dokonce pocitac ... a nekdo, kdo o tom nic nevedel a mozna ani netusi ze existuje fyzika ;o)

(obcas si tak take pripadam, napr. kdyz si pletu rady ...)


alamo - 18/2/2013 - 00:17

diera na jazere čebarkul, je skutočný kráter
skutočne je od meteoritu
http://english.ruvr.ru/2013_02_18/Fragments-meteorite-found-in-Lake-Chebarkul/
http://en.ria.ru/russia/20130218/179532704.html
rozbor potvrdil, že úlomky nájdené v okolí sú s meteoritu, patrí medzi chondrity, s obsahom 10% železa


milantos - 18/2/2013 - 10:46

quote:
Ale mohlo a dokonce se tomu tak stalo. Stacil na to papir a tuzka, mozna dokonce pocitac ... a nekdo, kdo o tom nic nevedel a mozna ani netusi ze existuje fyzika ;o)

(obcas si tak take pripadam, napr. kdyz si pletu rady ...)


Naštěstí ele netuší, že daleko větší průšvih nastane, pokud po Sibiři projede náhladní vlak a úplně zblbne ten šutr


Vlado 1 - 18/2/2013 - 18:55

quote:
17.2.2013 - 23:07 - František
Reagovat

Pročítám tuto diskuzi se zájmem a přidám také video podle kterého přišel třesk po 80 sekundách,což by odpovídalo vzdálenosti nějakých 26-27km (jestli dobře počítám,když tak mě opravte).Někdo tu psal 2,5 min.Bolid zde letí kolmo na auto a největší rozzáření je skoro nadním,takže by se ta vzdálenost mohla rovnat i výšce,co váš názor.
feature=youtu.be

Myslím si, že to je kamera na tržnici. Dle mého je maximální záblesk na kurzu 15st a pod uhlem 75st. Třesk dorazil za 90vt, průměrná rychlost zvuku cca 312m/s. Tak mi to vychází na výšku 29 km.

http://imageshack.us/photo/my-images/29/interpretaciadrahy.png
Skoro jsem se trefil.


Agamemnon - 18/2/2013 - 20:35

http://blogs.nasa.gov/cm/blog/Watch%20the%20Skies/posts/post_1361037562855.html

predbežný odhad orbity ruského meteoritu (a porovnanie s 2012 da14)


František - 18/2/2013 - 21:07

quote:
quote:
17.2.2013 - 23:07 - František
Reagovat

Pročítám tuto diskuzi se zájmem a přidám také video podle kterého přišel třesk po 80 sekundách,což by odpovídalo vzdálenosti nějakých 26-27km (jestli dobře počítám,když tak mě opravte).Někdo tu psal 2,5 min.Bolid zde letí kolmo na auto a největší rozzáření je skoro nadním,takže by se ta vzdálenost mohla rovnat i výšce,co váš názor.
feature=youtu.be

Myslím si, že to je kamera na tržnici. Dle mého je maximální záblesk na kurzu 15st a pod uhlem 75st. Třesk dorazil za 90vt, průměrná rychlost zvuku cca 312m/s. Tak mi to vychází na výšku 29 km.

http://imageshack.us/photo/my-images/29/interpretaciadrahy.png
Skoro jsem se trefil.


Ono taky asi neznamená, že ten nejsilnější záblesk způsobil ten mohutný třesk,mohl ho způsobit nějaký proces rozpadu už daleko předtím,co myslíš?Co vůbec zmamená fyzikálně ten obrovský záblesk prakticky na konci viditelné trasy bolidu,vím že to je místo s nejvyšší teplotou,ale zároven už musí být přece podstatná část meteoroidu vypařená nebo rozpadlá.Proto si myslím že to s tím třeskem nemá asi nic společného.


Vlado 1 - 18/2/2013 - 21:39

quote:
Ono taky asi neznamená, že ten nejsilnější záblesk způsobil ten mohutný třesk,mohl ho způsobit nějaký proces rozpadu už daleko předtím,co myslíš?Co vůbec zmamená fyzikálně ten obrovský záblesk prakticky na konci viditelné trasy bolidu,vím že to je místo s nejvyšší teplotou,ale zároven už musí být přece podstatná část meteoroidu vypařená nebo rozpadlá.Proto si myslím že to s tím třeskem nemá asi nic společného.

Možné to je.
Nejvyšší teplota = největší expanze . Ale v prostoru řídké atmosféry (1 %) to chvíli trvá , než se vytvoří rázová vlna.


alamo - 18/2/2013 - 22:43

zaujímaví príbeh z minulého roka
http://www.sott.net/article/251884-Amazing-meteor-boomerangs-around-earth


Alchymista - 18/2/2013 - 23:20

Uvažujete zrejme chybne - "to", čo počuť na videách a čo narobilo škody nie je "výbuch meteoru" ale prechod rázovej vlny za letiacim objektom, ktorá dosiahla zemský povrch.
"Bohužiaľ pre čeljabincov", približne guľovitý objekt je vlastne najlepší "generátor" rázovej N-vlny. (a naopak - typický štíhly a ostronosý tvar supersonického lietadla je vlastne "tichý" - Space Shuttle s "guľatým nosom" bol "hlučnejší" aj pri menších rýchlostiach a vo väčších výškach)
"N-vlna" má názov poda svojho tvaru: ostrý nárast na maximálny pretlak - plynulý pokles na maximálny podtlak - ostrý nárast na "normálny"tlak. N-vlna vzniká až interferenciou vĺn v istej vzdialenosti od objektu vo voľnom priestore - v menšej vzdialenosti je priebeh tlaku zložitejší, v blízkosti zemského povrchu je zasa jej priebeh narušený odrazmi od povrchu. Vzdialenosť medzi obomi vrcholmi je u lietadla približne rovná rozmeru lietadla

Treba uvažovať asi takto:
1) aký je/bol priebeh závislosti rýchlosť/výška u posudzovaného hypersonického objektu brzdeného aerodynamickým odporom?
2) ako sa menili rozmery objektu v závislosti na výške/dráhe?
-------------------------------------------------------------
3) za akých podmienok rýchlosť/výška (určených v bode 1 a 2) bude danám objektom vytvorená najintenzívnejšia/najsilnejšia rázová vlna?
4) za akých podmienok rýchlosť/výška dospeje rázová vlna k zemskému povrhu ako najintenzívnejšia/najsilnejšia?
Pritom výsledky z bodu 3 a bodu 4 sa nemusia zhodovať! pretože najsilnejšia vytvorená rázová vlna nemusí vôbec dospieť k zemskému povrchu (respektíve normála k rázovej vlne v mieste pozorovateľa je rovnobežný so zemským povrchom a tresk nepočujeme).

Ďalšia doležitá (a klamlivá) vec spočíva v tom, že tlaková vlna jadrového výbuchu a rázová vlna nadzvukového objektu sú dva síce navonk podobné, ale principiálne rozdielne javy. Prielet veľkého objektu nadzvukovou rýchlosťou spôsobí deštrukciu na oveľa väčšej ploche povrchu zeme pozdĺž dráhy pohybu ako jadrový výbuch v "jednom bode".


sitácia vľavo - rýchlosť zdroja je menšia ako medzné číslo mach - tresk nepočuť (ale medzné číslo Mach je závislé aj na výške)
na obrázku vpravo je normála sklonená a akustický tresk počuteľný (dobre vidno aj zakrivený tvar vlny - ak by lietadlo letelo vo väčšej výške, zakrivenie by postupne, s rastúcou výškou dosiahlo stav, že vlna bude kolmá a "nepočuteľná"))


Približný tvar rázovej vlny v atmosfére


Rázová vlna je zakrivená nielen v smere pohybu, ale i v priečnom smere - je to dané vlastnosťami atmosféry.


Závislosť Výšska - Rýchlosť zvuku (U.S. Standard Atmosphere 1976)
1km . . . . 336m/s
2km . . . . 332m/s
5km . . . . 320m/s
7km . . . . 312m/s
10km . . . 299m/s
12km . . . 295m/s
15km . . . 295m/s
18km . . . 295m/s
20km . . . 295m/s
22km . . . 296m/s
25km . . . 298m/s
27km . . . 299m/s
30km . . . 301m/s
32km . . . 303m/s
35km . . . 308m/s
40km . . . 317m/s

[Upraveno 19.2.2013 Alchymista]


Agamemnon - 19/2/2013 - 09:43

http://www.esa.int/Our_Activities/Technology/NEO/Asteroid_Impact_Deflection_Assessment_AIDA_study


Machi - 19/2/2013 - 11:50

Snímky z vojenského meteosatelitu DMSP, který měl to štěstí, že byl na vhodném místě ve vhodný čas.
http://phys.org/news/2013-02-colorado-state-university-scientists-visible.html


Machi - 19/2/2013 - 11:56

Vědci žádají vojáky, aby jim umožnili přístup k utajovaným datům, které by pomohly lépe stanovit rizika plynoucí z dopadů menších meteoroidů:
http://www.space.com/19846-russian-meteor-fallout-military-satellites.html


Machi - 19/2/2013 - 12:13

Stránka, kde si můžete spočítat účinky vlastního meteoroidu:
http://www.purdue.edu/impactearth/

Mě vyšlo, že Čeljabinský v podstatě neměl šanci udělat paseku (kráter) přímo na zemi, ale kdyby letěl pod větším úhlem k zemi, výbuch by nastal nížeji a až s 2× větší energií.


Jiřík - 19/2/2013 - 12:29

quote:
Vědci žádají vojáky, aby jim umožnili přístup k utajovaným datům, které by pomohly lépe stanovit rizika plynoucí z dopadů menších meteoroidů: http://www.space.com/19846-russian-meteor-fallout-military-satellites.html


Mě by spíš zajímalo, jak se tahle událost promítne do kosmonautiky a jestli se tím posílí asteroidová lobby v NASA na úkor návratu na Měsíc. Mám černé tušení, že by to mohlo být použité jako argument pro zpomalení měsíčního programu ve prospěch průzkumu asteroidů, akorát že k tomu ve skutečnosti nedojde, ve skutečnosti bude jen ořezán rozpočet. Kdo to vidí podobně jako já?


Agamemnon - 19/2/2013 - 12:47

ja mam pocit (nemozem to teraz overit), ze v usa oficialne ziaden plan letu na mesiac neexistuje...
ale rovno su plany na let na neo a potom na mars...

inak:
uz sa to vyuziva - zopar malo reprezentantov v kongrese uz zvolalo zasadnutie k teme asteroidov...
objavili sa tiez vyzvy z ruska o vytvorenie spolocneho stitu + navrh na vyskum aj z dalsich stran (napr. ta esa studia)
plus trochu do popredia sa dostala skupina b612


alamo - 19/2/2013 - 13:41

snáď táto udalosť pomôže, s realizáciou misií ako OSIRIS-REx, a uchráni ich pred škrtaním financií
http://en.wikipedia.org/wiki/OSIRIS-REx
asi to bude mať tiež dopad na realizáciu, infračerveného teleskopu pri venuši, ktorí by mal na NEO lepší výhľad ako teleskopy v blízkosti zeme
http://b612foundation.org/sentinelmission/
http://3.bp.blogspot.com/-djjDefp8E1A/USFkJvotLeI/AAAAAAAA7uI/nsxDhx28dIY/s1600/02.png
ale výhľad na ovplyvnenie pilotovaných letov nevidím žiadny, tie sú dokonale zapadnuté v bahne bezkoncepčnosti..


Raul - 19/2/2013 - 16:20

Je tu video z průletu asteroidu 2012 DA14, jak bylo pozorováno z observatoře Teide na Kanárských ostrovech.

http://apod.nasa.gov/apod/ap130217.html


Jiří Hošek - 19/2/2013 - 23:58

quote:
Mě by spíš zajímalo, jak se tahle událost promítne do kosmonautiky a jestli se tím posílí asteroidová lobby v NASA na úkor návratu na Měsíc. Mám černé tušení, že by to mohlo být použité jako argument pro zpomalení měsíčního programu ve prospěch průzkumu asteroidů, akorát že k tomu ve skutečnosti nedojde, ve skutečnosti bude jen ořezán rozpočet. Kdo to vidí podobně jako já?
Musím potvrdit slova Agamemnona, že v USA žádný lunární program není (program Constellation byl zrušen v roce 2010). Přesto si BEO lobby dokázala udržet rozpočet po odstaveném STS ve prospěch SLS/MPCV. Stanice ISS jednou taky doslouží, a bude se hrát o tři miliardy dolarů, které jsou pro ni každý rok v rozpočtu. Očekávám, že ty peníze se přelijí do nějakého nového projektu spojeného s využitím SLS/MPCV - ať už stanice v EML-2, mise k asteroidu atd., ale opravdu neočekávám, že o ty tři miliardy bude rozpočet pilotovaných letů ořezán.


alamo - 20/2/2013 - 00:56

quote:
http://blogs.nasa.gov/cm/blog/Watch%20the%20Skies/posts/post_1361037562855.html

predbežný odhad orbity ruského meteoritu (a porovnanie s 2012 da14)


asi sa ukáže sa ako nesprávny
rovnako aj rekonštrukcia AGI je nesprávna
http://blogs.agi.com/agi/2013/02/15/russian-meteor-crash-animation-from-agi-unrelated-to-asteroid-2012-da14-close-approach/
vychádzala sa prvotných tvrdení že trajektória bolidu smerovala približne od severovýchodu na juhozápad, aj tá dráha na blogu nasa vychádzala s tých istých zmätených informácií
správna rekonštrukcia trajektórie v atmosfére je tu
https://maps.google.ee/maps/ms?msid=216221265233140305376.0004d5da6860954d651ba&msa=0&ll=54.699234,59.150391&spn=10.425881,28.168945
smer je mierne opačný.. od juhovýchodu ne severozápad
trajektória v atmosfére teda bola omnoho kolmejšia k slnečnému terminátoru


Achnaton.neprihlasen - 20/2/2013 - 04:58

K tomu videu: ty rychle otáčející se objekty je co za družice?

JInak snímky z radaru už sou taky k dispozici, viz např. Wikipedia.


Vlado 1 - 20/2/2013 - 05:21


Díky za odkaz . To je paráda. Zítra jedu sbírat meteority.
https://maps.google.ee/maps/ms?msid=216221265233140305376.0004d5da6860954d651ba&msa=0&ll=54.699234,59.150391&spn=10.425881,28.168945


alamo - 20/2/2013 - 11:34

koľko percent asteroidov sa pohybuje po retrográdnej dráhe?
existuje nejaký odhad?


Alchymista - 20/2/2013 - 11:48

Viem o pár "retrográdnych" mesiacoch a pár takých kométach, zväčša na silne excentrických a veľmi dlhých dráhach. O retrográdnych asteroidoch som zatiaľ nepočul - dosť blbo sa aj hľadajú, a ich geocentrický rýchlosť by dosahovala alebo i prekračovala 60km/s.

Takže ak existujú, sú to skôr "vyhasnuté kométy" či kometárne jadrá. A tých zasa nie je až tak veľa.
Ale i tak - životnosť takýchto retrogádnych objektov nebude veľká. Z väčšinou "iného vesmírneho bordelu" v slnečnom systéme by sa stretávali zhruba tri krát väčšou rýchlosťou, ako "prográdne" objekty, takže ak je typický zrážková rýchlosť prográdnych objektov okolo 20km/s (a skôr menej), u retrográdneho objektu je to minimálne 60km/s a to dáva zrážkové energie v pomere druhých mocnín rýchlosti, teda 9-10 krát väčšie.
Retrográdny objekt v slnečnej sústave tak bude v (astronomicky) veľmi krátkom čase úplne rozrušený. Retrográdne objekty budú teda veľmi vzácne.
[Upraveno 20.2.2013 Alchymista]


alamo - 20/2/2013 - 12:29

http://www.federalspace.ru/main.php?id=2&nid=19895
ruská federálna kozmická agentúra odhadla rýchlosť až na 30 km/s


alamo - 20/2/2013 - 14:28

http://www.exoplanety.cz/2013/02/20/radioteleskop-ohmatal-asteroid-2012-da14/
Radioteleskop ohmatal asteroid 2012 DA14
http://www.youtube.com/watch?feature=player_embedded&v=Zy0p0D3h9iA
http://www.nasa.gov/mission_pages/asteroids/news/asteroid20130219.html


milantos - 20/2/2013 - 16:44

quote:
K tomu videu: ty rychle otáčející se objekty je co za družice?



Mohl bys popsat, kde takové objekty na snímku vidíš ? Kromě hvězd tam nic jiného nemohu nalézt


milantos - 20/2/2013 - 16:57

quote:
koľko percent asteroidov sa pohybuje po retrográdnej dráhe?
existuje nejaký odhad?

Já si dokonce myslím, že není znám asteroid s takovou drahou


Achnaton.neprihlasen - 20/2/2013 - 17:19

quote:
quote:
K tomu videu: ty rychle otáčející se objekty je co za družice?



Mohl bys popsat, kde takové objekty na snímku vidíš ? Kromě hvězd tam nic jiného nemohu nalézt


Asi nejvýraznější objekt je, když si to zastavíš ve 13 sekundě. Ale třeba je to jenom nedokonalost optiky?


alamo - 20/2/2013 - 17:23

quote:
Já si dokonce myslím, že není znám asteroid s takovou drahou


36 asteroidov a 1850 komét
http://en.wikipedia.org/wiki/List_of_notable_asteroids#Retrograde_and_highly_inclined [Upraveno 20.2.2013 alamo]


milantos - 20/2/2013 - 17:39

quote:
quote:
Já si dokonce myslím, že není znám asteroid s takovou drahou


36 asteroidov a 1850 komét
http://en.wikipedia.org/wiki/List_of_notable_asteroids#Retrograde_and_highly_inclined [Upraveno 20.2.2013 alamo]

Komety s inklinací > 90° nejsou žádnou vyjímkou. Pro většinu z asteroidů s velkým sklonem se předpokládá, že jde o neaktivní komety a s postupem pozorování se také tak ona tělesa překlasifikovávají. Většina těles je nových, slabých, zatím bez jména. Vždy se čeká na přiblížení ke Slunci, zda-li se ve spektru neobjeví kometární projev.
Je velká skepse k označení těchto těles jako asteroidy, i když gravitační vlivy mohou i dráhu "řádného " asteroidu takto pozměnit


milantos - 20/2/2013 - 17:47

quote:


Asi nejvýraznější objekt je, když si to zastavíš ve 13 sekundě. Ale třeba je to jenom nedokonalost optiky?

Není to nedokonalost optiky.. Aby se asteroid proexponoval, je potřeba určitý čas. Během expozice je ale potřeba dalekohledem posouvat v obou osách ve směru pohybu asteroidu, a ten pohyb musel být u tohoto asteroidu tak velký, že už nebylo možno zachovat bodové hvězdy při té délce expozice. Rychlost asteroidu vůči hvězdám se velmi rychle a hodně měnila . Proto se i asteroid během dlouhého snímání pohybuje, protože byla rychlost pohybu vždy po nějakém časovém úseku přizpůsobována.


alamo - 21/2/2013 - 11:55

http://www.ntv.ru/novosti/467016
ten "najobyčajnejší meteorit" sa preklasifikoval na "najobyčajnejší uhlíkatý chondrit"
Сергей Ламзин, замдиректора Государственного астрономического института имени П.Штенберга МГУ: «Четко было сказано, что это типичные углистые хондриты, насколько я это себе представляю, это все-таки не комета».

a už sa ozývajú "kuvičie hlasy", tvrdiace že v sebe musel mať viac prchavých látok, než je pre "najobyčajnejší uhlíkatý chondrit" ehm.. "obyčajné"..


alamo - 21/2/2013 - 12:24

http://www.interfax.by/mosaic/1125462
hovorí sa tam o nejakých dátach z družice спутник "Метеор"
to by malo byť asi toto
http://ru.wikipedia.org/wiki/%D0%9C%D0%B5%D1%82%D0%B5%D0%BE%D1%80-%D0%9C_%E2%84%961
..
stopa po objekte v atmosfére bola s vodnej pary
http://www.meteorf.ru/default_doc.aspx?RgmFolderID=a4e36ec1-c49d-461c-8b4f-167d20cb27d8&RgmDocID=9b3ce43c-0f1e-4038-8358-7d8ed471442d [Upraveno 21.2.2013 alamo]


alamo - 21/2/2013 - 13:06

našli ďalšie kilo fragmentov, údajne omnoho väčších
http://www.vesti.ru/doc.html?id=1036054
http://urfu.ru/home/press/news/article/vtoraja-meteoritnaja-ehkspedicija-proshla-uspeshno/
a za podnikavcami, čo sa úlomky snažia speňažiť sa naháňa polícia
http://www.vesti.ru/doc.html?id=1036054


milantos - 21/2/2013 - 16:43

quote:
http://www.ntv.ru/novosti/467016
ten "najobyčajnejší meteorit" sa preklasifikoval na "najobyčajnejší uhlíkatý chondrit"


A jaký by měl být nejobyčejnější meteorit jiný než chondrit ??? Tady snad není co překlasifikovávat . A že to nebyl siderit bylo jasné když ne od naprostého začátku, tak po tom, co se nenalezl v kráteru kompaktní kus železa ale v okolí se našly drobné kusy meteoritu


alamo - 21/2/2013 - 19:25

hm.. ja neviem.. ktorý meteorit je "obyčajnejší"
ale keď sa to vezme štatisticky..
tak iba 4,6 percenta zo zaznamenaných pádov meteoritov má pripadnúť na uhlíkové chondrity, a 6 percent na "siderity"..
nemalo by byť "obyčajnejšie", práve to, čo má viac percent?


milantos - 21/2/2013 - 20:02

A zbývajících 90% je co ?


martalien2 - 21/2/2013 - 20:33

quote:
A zbývajících 90% je co ?

Chondrity jsou nejstarší známé materiály ve sluneční soustavě. Takřka všechny jsou staré 4,56 miliardy let. Zhruba 86 % známých meteoritů tvoří právě chondrity a jsou tak jejich největší skupinou.


martalien2 - 21/2/2013 - 20:35

Siderit je druh meteoritu, který je složen především ze slitiny železa a niklu s menším množstvím minerálů.[1] Někdy se označuje také jako meteorické železo. Tvoří asi 18 % všech nalezených meteorů.


martalien2 - 21/2/2013 - 20:36

At pocitam jak pocitam tak meteority jsou lepsi nez udernici a plni normu na 104%....


milantos - 21/2/2013 - 20:38

Uznávám, že když čtu tu otázku, jak jsem ji formuloval, že zní hloupě
Je jasné, že tou další, většinovou skupinou jsou "obyčejné" chondrity. Ale rozdělení těles, která dopadnou na Zem a těles původních , je velmi odlišná. V největší neprospěch právě uhlíkatých chondritů, které podléhají nejsnáze rozpadu v atmosféře a proto jejich procento, nalezené na zemi je tak malé.
Ale právě proto, že z tak velkého tělesa dopadlo na Zem tak málo, proto mi přišlo to konstatování celkem logické. Kdyby to bylo něco jiného než "obyčejný úhlíkatý chondrit" mohli jsme mít v roce dost velké kusy "obyčejných" chondritů nebo sideritů


alamo - 22/2/2013 - 14:14

http://news.mail.ru/inregions/moscow/90/society/12087668/
prvé fragmenty bolidu sa dnes dostali na expertízu do moskvy
http://korrespondent.net/tech/science/1509484-pervyj-fragment-upavshego-pod-chelyabinskom-bolida-dostavlen-v-moskvu
http://korrespondent.net/tech/science/1509001-padenie-meteorita-pod-chelyabinskom-rossijskie-uchenye-nedovolny-pospeshnymi-vyvodami-nasa
pričom sa ale ozvala kritika doterajších záverov, hlavné šomranie bolo na "expertov z nasa", pre unáhlené závery, a podľa rusov prehnane veľký odhad veľkosti objektu a energie ktorá sa uvoľnila pri zániku
pričom bolo pripomenuté že objekt môže mať kometárny pôvod
[Upraveno 22.2.2013 alamo]


alamo - 23/2/2013 - 14:13

dohady o obsahu uhlíka, sa rozplynuli
http://www.meteorites.ru/menu/press/yuzhnouralsky2013.php
radšej sa v "novinách" prestanem prehrabávať (hlavne v ruských)
keď sa dajú nájsť aj trochu serióznejšie zdroje informácií
http://meteoritics.ru/forum/viewtopic.php?t=749
http://meteoritics.ru/forum/viewtopic.php?t=743&postdays=0&postorder=asc&start=135&sid=1d9d5acd90a17a5fd9b4670dd36baa0f
http://www.astronomy.ru/forum/index.php/topic,104303.3000.html


HonzaVacek - 23/2/2013 - 19:02

Podle ČT pracovníci oddělení meziplanetární hmoty Astronomického ústavu AV ČR jako první na světě podrobně vypočítali dráhu čeljabinského meteoritu. Z jejich závěrů plyne, že dráha meteoritu byla téměř vertikální vzhledem k zemskému povrchu a jádro meteoritu by se tak mělo nacházet na dně jezera přímo pod dírou v ledu. Mělo by mít v průměru kolem půl metru a hmotnost několik set kilogramů.

Celý článek: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/domaci/216297-cesti-vedci-podle-videi-spocitali-kam-dopadlo-srdce-celjabinskeho-asteroidu/

A ještě jeden pěkný snímek exploze meteoritu: http://www.astro.cz/apod/ap130223.html


dodge - 25/2/2013 - 11:17

Událost století - pád planetky nad Ruskem. Co se přesně stalo

http://www.astro.cz/clanek/5633?utm_source=news&utm_medium=mail&utm_campaign=clanky


Vlado 1 - 25/2/2013 - 13:32

quote:
Událost století - pád planetky nad Ruskem. Co se přesně stalo

http://www.astro.cz/clanek/5633?utm_source=news&utm_medium=mail&utm_campaign=clanky
quote:
těleso dosáhlo výšky 32 km nad zemí, začal jeho mohutný rozpad

Můj ustav v OSTRAVĚ PORUBĚ to již vyhodnotil 16.2.2013
quote:
16.2.2013 - 19:32 - Vlado 1 Reagovat


Ze záběru kamery na křižovatce v Čeljabinsku, to vychází, že exploze byla , ve vzdálenost 38 km a ve výšce 31 km. A rychlost jde taky vypočíst.


alamo - 7/4/2013 - 20:29

o chlapíkovi čo našiel vesmírny "bordel"
http://blog.aktualne.centrum.cz/blogy/tereza-pultarova.php?itemid=19648
„Ozval se mi chlapík z Texasu. Na konci února našel na zahradě takovou divnou kouli, vypadá to, že by to mohl být šrot z čínské rakety. Spoj se s ním a dejte něco dohromady!“


Alex - 16/4/2013 - 06:51

http://tech.sme.sk/c/6768672/slovaci-chcu-strazit-zem-pred-asteroidmi.html


fritz.lochmann - 22/4/2013 - 14:16

Tak včera to zas "buchlo" nad Argentínou: http://www.topky.sk/cl/13/1347177/Po-drame-v-Rusku-dalsi-strach--Hlasna-explozia-nad-Argentinou-

[Upraveno 22.4.2013 fritz.lochmann]


Alchymista - 22/4/2013 - 15:57

Bolo to podstatne slabšie a v takmer dvojnásobnej výške ako v Čeljabinsku - jav v Argentíne trval dve-tri, maximálne štyri sekundy.
Jasných bolidov zachytených rôznymi bezpečnostnými kamerami je už známych pomerne dosť, nie až tak dávno (zhruba rok) bolo menšie haló okolo podobného javu v Južnej Afrike (a ešte niekde).
Myslím, že ako sa šíri využitie bezpečnostných kamier a do povedomia verejnosti sa dostáva existencia podobne jasných meteorov, ktoré môžu byť na záberoch zachytené, podobných správ bude pribúdať - tá "minúta slávy" väčšine operátorov stojí za dohľadanie a zverejnenie záznamov. [Upraveno 22.4.2013 Alchymista]


Alex - 24/4/2013 - 06:29

http://www.novinky.cz/veda-skoly/299914-na-uklid-odpadku-kolem-zeme-se-kasle-astronomove-varuji-pred-katastrofou.html


Alchymista - 26/4/2013 - 01:17

~2:56
Meteorit z 21.4.2013 Argentína, mesto Salta, skupina Los Tekis (počúvateľná, ale nie dlho)


Agamemnon - 26/4/2013 - 07:31

http://www.esa.int/Our_Activities/Operations/Space_Debris/Webcast_Concluding_press_conference_6th_European_Conference_on_Space_Debris


dodge - 26/4/2013 - 12:51

Bezhlavé divy a jiné kometární zmetky

http://www.astro.cz/clanek/5734?utm_source=news&utm_medium=mail&utm_campaign=clanky


Pozemstan - 14/5/2013 - 13:23

Článek a reportáž o zajímavé příležitosti vidět kousek čeljabinského meteoritu, ale bohužel s nemilým překvapením s chybami působícími až jako vtip...

http://www.ceskatelevize.cz/ct24/domaci/227186-cesi-privezli-z-ruska-jeden-z-nejvetsich-ulomku-celjabinskeho-meteoritu/

Jednak tam uvádějí, že těleso mělo 10 tun, i když se pozdější odhady změnily na 7 až 10 tisíc tun, viz http://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Celjabinsk%C3%BD_meteor , jednak ale závěrečná pasáž článku přichází s až šokujícím sdělením, bohužel na základě slov geologa v reportáži:

quote:
Meteorit pocházel ze souhvězdí Pegase, které je od Země vzdálené 150 světelných let. Jeden světelný rok je přitom vzdálenost, při které světlo urazí 9,5 bilionu kilometrů: "Tento meteorit ale neletěl přímo a stejnou rychlostí jako světlo, takže cestoval velmi, velmi dlouho."


Poslal jsem tam upozornění na chybu a že by se měli poradit s odborníkem. I když kdo ví, zda zareagují, když s odborníkem mluvili a video asi kvůli tomu editovat nebudou...


Erakis - 14/5/2013 - 13:44

Smutné, veľmi smutné. U novinárov by ma to neprekvapilo, u nich sa to stáva bežne. Ale že takúto absurdnosť vypustil vyštudovaný geolog, tak to je, jemne povedané, hanba na n-tú! Ale na druhej strane už chápem, prečo Sheldon hovorí, že "šutrologie není veda".


Machi - 14/5/2013 - 14:02

On to vážně v tom záznamu řekl!
Předpokládá se, že mezihvězdné meteoroidy existují, ale myslím, že spolehlivě žádný zatím zaznamenán nebyl. Takový meteoroid by například přilétl velmi vysokou rychlostí, což nebyl případ Čeljabinského bolidu.


Alchymista - 19/5/2013 - 18:43

Pozrel som video a mierne sa zdesil...
Časť o prílete zo súhvezdia Pegasa "vzdialeného 150 svetelných rokov" je proste strašná - a samozrejme nezmyselná.
Ad jedna - súhvezdie je náhodné zoskupenie hviezd a hlavné hviezdy súhvezdia sú vzdialené od 12,2 (Theta Pegasi) do 690+/-20 svetelných rokov (Epsilon Pegasi).
Ad dva - najväčšie hviezdy sú najvzdialenejšie, veľké a teda pomerne mladé hviezdy (Epsilon ~ 20 +/-4,5 milionov rokov, Gamma ~18,7+/-3,2M rokov, Zeta ~120M rokov).

Pokiaľ ide o meteority z iných hviezdnych systémov, ich existencia, ako napísal Machi, je možná. Doba medzihviezdnej cesty zasa nie je až tak veľká - meteoroid s rýchlosťou okolo 50km/s cestuje medzihviezdnym priestorom rýchlosťou zhruba 1 svetelný rok za 6000 rokov - to zasa nie je až tak dlho, pokiaľ uvážime, že poznáme meteority z Marsu, ktorým cesta na zemský povrch trvala niekoľko desiatok milionov rokov... Problém by som videl skôr v tom, že zatiaľ nepoznáme ani jedinú spoľahlivo hyperbolickú kométu (teda takú, o ktorej by sme mohli dostatočne hodnoverne predpokladať, že priletela z iného hviezdneho systému). Jej charakteristickým znakom by mala byť predovšetkým vysoká excentricita dráhy, "značne väčšia" ako jedna. Najväčšia známa excentricita je tuším len okolo 1,06 a to je dosť málo, takú môže získať aj "domáca" kométa pri priblížení k veľkým planétam (a je "vyhodená" zo slnečného systému, ale veľmi malou rýchlosťou)


Machi - 19/5/2013 - 21:47

Vypadá to, že článek je opravený a video mi nejde spustit.


Alchymista - 20/5/2013 - 01:58

Ja som si to pozrel a vypočul krátko pred napísaním príspevku, takže to museli opraviť až niekedy potom... (alebo ma k videu pustil nejaký tajomný stroj času)


admin - 20/5/2013 - 11:05

Pouhým okem viditelný impakt na Měsíci


Lusyen - 21/5/2013 - 10:09

http://tech.sme.sk/c/6807236/nasa-chce-priniest-kusok-z-asteroidu.html


David - 31/5/2013 - 18:32

asteroid, který dnes míjí Zemi má měsíc, či spíše je dvojitý, neboť měsíc je poměrně velký 600 m , asteroid sám 2,5 km. Měsíc ale umožní přesné " zvážení".


JanGrohmann - 24/6/2013 - 17:26

Zdravím,
ruská tisková agentura RIA Novosti přinesla článek o plánech ruských vědců postřelovat meteoroidy upravenou mezikontinetální raketou SS-18 Satan http://en.rian.ru/russia/20130623/181824056/Russian-Scientist-Proposes-Satan-Missiles-to-Fight-Asteroid-Threats.html

Cílem je pokrýt meteoroidy do průmeru sto metrů. Předpokládám, že u tak malých velikosti nebude nutné použít jadernou hlavici.

Může někdo odhadnout, jaká bude kolizní rychlost meteoroidu a rakety? Případně jaká bude vzájemná dopadová energie?


Derelict - 24/6/2013 - 18:39

quote:
Zdravím,
ruská tisková agentura RIA Novosti přinesla článek o plánech ruských vědců postřelovat meteoroidy upravenou mezikontinetální raketou SS-18 Satan http://en.rian.ru/russia/20130623/181824056/Russian-Scientist-Proposes-Satan-Missiles-to-Fight-Asteroid-Threats.html

Cílem je pokrýt meteoroidy do průmeru sto metrů. Předpokládám, že u tak malých velikosti nebude nutné použít jadernou hlavici.

Může někdo odhadnout, jaká bude kolizní rychlost meteoroidu a rakety? Případně jaká bude vzájemná dopadová energie?


Balisticka raketa nedosahuje prvni kosmicke, upravena mozna ano. Tedy neco okolo 7.9km/s (soucasna maximalni rychlost) pri narazu z boku (tedy na kruhove draze okolo Zeme), a rychlost ktera se muze blizit az k nulove pri celnim narazu (zalezi na vykonu motoru).
Proti tomu nejaky realny object na obezne draze okolo slunce bude mit do 35km/s, s protismernou rotaci az okolo 70km/s.
Pokud jsem se dobre dival, z SS-18 jsou odvozeny rakety Cyklon-2, Cyklon-3 a Dnepr-1. Prvni z nich je schopen unes necele 3t na LEO, druhy neco malo pres 4t a posledni 4,5t.
Pokud si dobre vzpominam na Alchymistovy poucky (sorry, to mas za to jak nas hezky ucis), tak pro TNT ekvivalent plati priblizne 1kg TNT ~ 4.184×10^6 J (4.184MJ)
Vykon v Joule je mozne spocitat jako Ek = 0,5 (mv^2)
Tedy, pokud vezmu celni naraz nakladu rakety Dnepr, vychazi mi 280GJ (pokud jsem zase udelal chybu v jednotkach, prosim opravte mne, moje oblibena chyba).
Pri celnim stretu ... to by patrne nejlepe vysvetlil Alchymista. Ale dle meho nebude hrat az takovou roli zda je rychlejsi naklad vyneseny pomoci SS-18 nebo nejaky sutrak. Vyhodou je hmotnostni nepomer ve prospech uvedeneho objektu, tedy valna vetsina smeti by spadla smerem k zemi a nehrozil by problem jako pri sestrelovani satelitu. Mozna by to dokonce mohlo pusobit jako smetak, ktery by cast objektu na nizkych drahach mohl zamest ... ;o)


Alchymista - 25/6/2013 - 04:33

Len úvaha:
- hroziaci objekt chceme rozbiť kinetickou zrážkou na menšie kusy, nie zmeniť jeho smer.
- ako spodnú medzu rýchlosti objektu voči Zemi môžeme uvažovať únikovú rýchlosť pre Zem (~11km/s, a s každým ďalším kilometrom za sekundu narastie dopadová energia o cca 20%)
- vypustený impaktor chceme dostať čo najďalej (čo najvyššie) od Zeme, takže predpokladajme, že v okamihu zrážky bude jeho rýchlosť voči Zemi nulová (rozbiť objekt na úrovni LEO už môže byť príliš neskoro)
- impaktor (aj so systémom koncového navedenie) má hmotnosť užitočného nákladu - 4000kg

-> minimálna dopadová energia pri rýchlosti 11km/s mi vychádza 242 GJ (takže rádovo to súhlasí), čo zodpovedá zhruba 57,8 (55-60) tonám TNT.

Nemám ale žiadnu bližšiu predstavu, čo by urobil kontaktný výbuch (alebo výbuch v "krátkom vývrte", je možné uvažovať i o efektoch usmernenej nálože) 55-60 ton TNT s kamenným balvanom o priemere 100 metrov (cca 1,5 miliona ton kameňa). Dá sa ale predpokladať (žiaľ len extrapoláciou z procesu trhania balvanov v lomoch, kde sa uvažuje spotreba "bežnej trhaviny" 0,1-0,5kg/m^3 podľa typu uloženia nálože (na prílož, vo vývrte, alebo usmernená)), že meteor v značnom alebo i celom objeme popraská - čož je podstate ciel.

Tieto úvahy ale majú aj niekoľko chýb:
- impaktor s energiou ekvivalentnou výbuchu X ton tritolu môžno s výbuchom X ton tritolu porovnávať len veľmi približne. Detonačná rýchlosť tritolu je cca 7500m/s, rázová vlna po dopade rýchlosťou 11 000m/s bude zrejme mať rýchlosť 11 000m/s - skoro o 50% vyššiu a podobne budú pri dopade značne vyššie tlaky v mieste kontaktu. Na druhej strane, pri výbuchu tritolu vznikne 60 ton plynov zahriatych na bezmála 4000K, pri dopade bude plynných splodín značne menej - možno 10-15 ton.
- veľmi problematický je odhad šírenia rázovej vlny v zasiahnutom objekte a hĺbka vniku impaktoru do objektu. V úvahe predpokladám kompaktný kamenný blok, ktorým sa rázová vlna dobe šíri a ktorý zároveň pomerne ľahko praská - ale môže to byť aj "špinavá snehová guľa" s množstvom dutín, ktorou môže impaktor ľahko preletieť, pretože nenarazí na podstatný odpor, alebo naopak železná "huba", s vysokou ťažnosťou, ktorá zostane aj po zásahu viacmenej kompaktná.


Machi - 24/7/2013 - 12:38

Shrnutí informací o Čeljabinském bolidu z mítingu SBAG -
http://www.lpi.usra.edu/sbag/meetings/jul2013/presentations/WED_1330_Chodas-Chelyabinsk.pdf (autor Paul Chodas/JPL).

Hlavní údaje - hmotnost 11 až 17 kt, průměr 18 až 21 metrů, celková energie 450 - 700 kt. Vstupní rychlost 17,5 km/s.
Největší meteorit, o hmotnosti 200 až 500 kg, stále leží v Čebarkulském jezeře. [Upraveno 24.7.2013 Machi]


dodge - 23/8/2013 - 21:07

Kometa ISON letí k Marsu.

http://science.nasa.gov/science-news/science-at-nasa/2013/23aug_marsison/


-=RYS=- - 25/8/2013 - 17:41

quote:
Shrnutí informací o Čeljabinském bolidu z mítingu SBAG -
http://www.lpi.usra.edu/sbag/meetings/jul2013/presentations/WED_1330_Chodas-Chelyabinsk.pdf (autor Paul Chodas/JPL).

Hlavní údaje - hmotnost 11 až 17 kt, průměr 18 až 21 metrů, celková energie 450 - 700 kt. Vstupní rychlost 17,5 km/s.
Největší meteorit, o hmotnosti 200 až 500 kg, stále leží v Čebarkulském jezeře. [Upraveno 24.7.2013 Machi]


Nemas nahodou spatne ta pismenka "k" ?
Rekl bych, ze kamen vazil spise 11-17tun misto 11000-17000 tun.
Energie 700kt je slabsi vodikova bomba, Hirosimska atomovka mela asi 20kt. Ta energie by mela byt spravne 450-700t misto kt nebo
jsou pozmenene nuly. Mozna je spravne 4.5kt-7kt to je vybuch delostrelecke atomove naloze ci vetsi kufrikova atomova bomba.


Ervé - 26/8/2013 - 07:33

RYSi, zkus nejdřív počítat, než něco napíšeš, průměru 20 m odpovídá objem 4188 m3, při hustotě 2,6 g/cm3 pak hmotnost 11 000 tun. Při rychlosti vůči Zemi 17,5 km/s je kinetická energie 1,68.10 na 15 J. Tomu odpovídá 400 kt TNT. Část energie se uvolnila až nárazem kusů, část odhořením v atmosféře, zbytek výbuchem - povrch ochránila hustá atmosféra, která síla výbuchu nasměrovala nahoru. Jenže pro jejich údaj 17 000 t hmotnosti a průměr 21 m je hustota 3,5 g/cm3, což už mi připadá hodně.


fritz.lochmann - 26/8/2013 - 07:56

quote:
... průměru 20 m odpovídá objem 4188 m3 ...
Preverené, je to tak, človek by až neveril. Po 32 rokoch od skončenia školy som po prvý raz počítal objem gule. Akurát tá hmotnosť je diskutabilná - merná hustota "pozemského" šutru býva 1,8 tony na meter kubický. Ale vlastne z úlomkov, ktoré sa našli sa zrejme dá určiť hustota predmetného bolidu. Otázkou je, nakoľko bol ten "šutr" homogénny.

[Upraveno 26.8.2013 fritz.lochmann]


Machi - 26/8/2013 - 11:33

Je dobré si uvědomit, co se vlastně měří. Měří se hlavně energie dopadajících zvukových vln z výbuchů bolidu a pak rychlost a směr letu.
Z energie zvukových vln se dá odhadnout celková energie. Pokud známe rychlost a zhruba energii, jsme schopni odhadnout hmotnost. Průměr a hustota jsou až poslední položky na seznamu a volí se podle předpokládaného typu meteoroidu. Jinak řečeno průměr a hustota jsou nejméně spolehlivé údaje.


dodge - 29/8/2013 - 17:13

Asteroids@home – Asteroid nebo kometa?

http://www.astro.cz/clanek/5930?utm_source=news&utm_medium=mail&utm_campaign=clanky


Agamemnon - 5/9/2013 - 07:27

planovane fotky komety ison z deep impact nedosli, kvoli strate komunikacie so sondou - kvoli nejakemu problemu na sonde

http://www.universetoday.com/104511/no-images-of-comet-ison-from-deep-impactepoxi-spacecraft-due-to-communication-loss/


pospa - 2/10/2013 - 18:52

MRO HiRISE dne 29.9. takto vyfotila kometu ISON ze vzdálenosti 13,8 mil km .
Další pozorováni byla v plánu včera a dnes. Uvidíme kdy budou nové snímky k dispozici.



http://www.uahirise.org/releases/ison.php


dodge - 11/10/2013 - 08:20

Poslední snímky komety ISON.

http://www.universetoday.com/105440/latest-images-of-comet-ison-show-it-is-doing-just-fine/


David - 16/10/2013 - 21:11

Rusové vyzdvihli z jezera meteorit Čeljabinsk.


Usedom - 16/10/2013 - 22:09

Ano, tak konečně vyzvedli asi 600 kilo těžký meteorit z jezera u Čeljabinska. Škoda, že nespadl u nás v Čechách do Máchova jezera. Těch 500 kilo je docela síla. Teď už můžou USA zrušit cestu Orionu ke kometě ,těch 500 kilo nám stačí navždy ke zkoumání.


http://www.tyden.cz/rubriky/veda/vesmir/jezero-vydalo-pultunovy-ulomek-meteoritu_285949.html


dodge - 17/10/2013 - 07:21

Více než půltunový úlomek čeljabinského meteoritu vyzvednut.

http://www.astro.cz/clanek/6000?utm_source=news&utm_medium=mail&utm_campaign=clanky


dodge - 18/10/2013 - 07:57

Hubble’s Latest View Shows Comet ISON Still Intact, Fairly Average.

http://d1jqu7g1y74ds1.cloudfront.net/wp-content/uploads/2013/10/hs-2013-42-a-web_print.jpg
http://www.universetoday.com/105609/hubbles-latest-view-shows-comet-ison-still-intact-fairly-average/


dodge - 19/10/2013 - 08:52

NASA: méně než 1% pravděpodobnost, že asteroid 2013 TV135 zasáhne Zemi v roce 2032.

http://www.universetoday.com/105627/nasa-less-than-1-chance-that-asteroid-2013-tv135-will-hit-earth-in-2032/


dodge - 19/10/2013 - 14:46

Ohrozí nový asteroid v budoucnu Zemi?

http://www.astro.cz/clanek/6004?utm_source=news&utm_medium=mail&utm_campaign=clanky


Agamemnon - 21/10/2013 - 07:49

vyzera to, ze americania a rusi by mohli spolupracovat na vytvoreni planetarnej obrany (nuklearnej) proti asteroidom

http://www.publicintegrity.org/2013/10/16/13547/new-use-nuclear-weapons-hunting-rogue-asteroids
http://en.ria.ru/world/20131016/184191534.html


dodge - 21/10/2013 - 08:15

NASA: Asteroid TV135 Zemi nezasáhne

Nově objevený asteroid, který nedávno při vesmírných pozorováních zaznamenali astronomové na Ukrajině, navzdory poplašným zprávám Zemi v roce 2032 s nejvyšší pravděpodobností nezasáhne. Veřejnost takto uklidňovali vědci z amerického úřadu NASA, podle nichž existuje 99,998procentní šance, že těleso o průměru 400 metrů naši planetu mine.
Asteroid pojmenovaný TV135 zaznamenali astronomové na ukrajinské observatoři na Krymu 8. října. Z propočtu jeho dráhy pak vyplynulo, že existuje pravděpodobnost 1:63.000, že se těleso 26.srpna 2032 střetne se Zemí.
Média vypočetla, že by šlo o ničivou sílu 50krát větší než nejsilnější známá jaderná zbraň. Asteroid by zničil plochu o rozloze přes 250.000 km2, tedy území větší než Británie. TV135 byl zařazen do tzv. turínské stupnice, která měří riziko srážky vesmírných těles se Zemí, ale nedotáhl to ani na 1.stupeň z 10 možných. To podle odborníků znamená,
že riziko srážky se rovná téměř nule.
"Jde o relativně nový objev. Až budeme mít k dispozici více pozorování, očekávám, že pravděpodobnost srážky budeme moci dál významně snížit nebo ji pro předpovídatelnou budoucnost zcela vyloučit," Don Yeomans z NASA.


dodge - 21/10/2013 - 15:39

Vylovena hlavní část Čeljabinského meteoru - další zprávy.

http://www.astro.cz/clanek/6008?utm_source=news&utm_medium=mail&utm_campaign=clanky


dodge - 31/10/2013 - 07:17

Fotogalerie: Očekávaná vlasatice ISON.

http://www.astro.cz/clanek/6021?utm_source=news&utm_medium=mail&utm_campaign=clanky


Agamemnon - 6/11/2013 - 18:52

jeden ruský powerpoint na misiu k apophisu:
http://www.russianspaceweb.com/anapa.html


dodge - 7/11/2013 - 18:56

Srážka Země s tělesem nad Čeljabinskem - čeští astronomové publikují nové výsledky v prestižním vědeckém časopise Nature.

V prestižním vědeckém časopise Nature dnes vychází článek "Dráha, struktura a původ Čeljabinského tělesa"pod vedením českých astronomů z Oddělení meziplanetární hmoty Astronomického ústavu AV ČR. Pád malé planetky nad Ruskem 15. února letošního roku vyvolal celosvětovou pozornost a řada vědeckých týmů nyní tuto vzácnou událost analyzuje. Čeští astronomové se jí věnují od samého počátku a již 23. února jako první na světě rigorózní metodou spočítali dráhu tělesa. V novém článku dráhu a rychlost tělesa dále zpřesňují, studují jeho brzdění a rozpady v atmosféře a také vývoj prachové stopy, která po průletu bolidu v atmosféře zůstala. Zpřesněná dráha ve Sluneční soustavě se ukázala být velmi podobná dráze planetky 86039 (1999 NC43), což je velká blízkozemní planetka o průměru přes 2 km. Ve spolupráci s kanadskými astronomy, kteří jsou spoluautory článku, bylo ukázáno, že je jen nepatrná pravděpodobnost (1:10 000), že blízká shoda dráhy s takto velkou planetkou je čistě náhodná. Je tedy pravděpodobné, že Čeljabinská planetka a planetka 86039 byly kdysi součástí jednoho tělesa.

http://www.astro.cz/clanek/6034?utm_source=news&utm_medium=mail&utm_campaign=clanky


dodge - 9/11/2013 - 22:51

Objeven asteroid s kometovými závoji.

Astronomové z Kalifornské univerzity v Los Angeles s pomocí Hubbleova vesmírného teleskopu objevili v asteroidovém pásu mezi Marsem a Jupiterem zvláštní asteroid s 6 prachovými "kometovými" závoji. Vědci tvrdí, že nikdy nic podobného ještě neviděli. "Byli jsme doslova omráčeni, když jsme to spatřili," řekl astronom David Jewitt.
Ocasy asteroidu mění tvar podle toho, jak těleso trousí prach. Astronomové tyto proudy pozorovali několik měsíců. Všechny závoje Hubbleův teleskop zachytil v září, uvedli experti v odborném časopisu Astrophysical Journal Letters.¨
Těleso s označením P/2013 P5 údajně rotuje tak rychle, že se jeho povrch rozpadá. Vědci se domnívají, že jde o úlomek většího asteroidu, který před 200 miliony lety zničila kolize.
Počítačové modely ukazují, že oblaka prachu začal povrch asteroidu vylučovat pravděpodobně v dubnu 2012, řekla Jeska v německém Lindau. "P/2013 P5 asi ztrácí prach tím, že rychle rotuje. Slunce pak tento prach vhání do různých ohonů, které vidíme," vysvětlila Agarwalová.


dodge - 9/11/2013 - 22:54

http://www.treking.cz/astronomie/blaznivy-asteroid.htm

http://en.wikipedia.org/wiki/P/2013_P5

http://astrobob.areavoices.com/2013/11/07/hubble-sees-freaky-asteroid-p2013-p5-sprout-six-tails/

http://science.nasa.gov/science-news/science-at-nasa/2013/07nov_6tails/


dodge - 13/11/2013 - 11:59

Asteroid s šesti kometárními ohony.

Astronomové studovali hlavní pás asteroidů ve Sluneční soustavě pomocí Hubblova kosmického dalekohledu HST. Podařilo se jim objevit planetku s šesti „kometárními“ prachovými ohony. Asteroid předběžně pojmenovaný P/2013 P5 se podobá rotujícímu zahradnímu postřikovači.

http://www.astro.cz/clanek/6040?utm_source=news&utm_medium=mail&utm_campaign=clanky


dodge - 14/11/2013 - 05:38

Lovejoy a další ranní komety.

Často zmiňovaná kometa C/2012 S1 (ISON) zdaleka není tou nejhezčí, která je nyní na obloze vidět. Tou je kometa C/2013 R1 (Lovejoy). Další komety na ranní obloze se však nechtějí zahanbit a buď zjasnily, nebo právě zjasňují. Proč je Lovejoy tak jasná a ISON stále ne a ne ji dohnat?

http://www.astro.cz/clanek/6042?utm_source=news&utm_medium=mail&utm_campaign=clanky


dodge - 14/11/2013 - 19:59

Kometa ISOn: co bude dál?

http://science.nasa.gov/science-news/science-at-nasa/2013/14nov_whatsnext/


dodge - 16/11/2013 - 17:35

Whoa. Take a Look at Comet ISON Now.

http://www.universetoday.com/106465/whoa-take-a-look-at-comet-ison-now/

See Comet ISON Fly through Earth’s Sky with this Awesome Interactive Simulator.

http://www.universetoday.com/106435/see-comet-ison-fly-through-earths-sky-with-this-awesome-interactive-simulator/


dodge - 20/11/2013 - 06:37

Snímek komety ISON z La Silla.

Tento snímek komety C/2012 S1 (ISON) byl pořízen v pátek 15. listopadu 2013 pomocí belgického národního dalekohledu TRAPPIST, který pracuje na observatoři ESO/La Silla. Kometa ISON byla objevena v září 2012 a na konci listopadu 2013 projde přísluním v těsné blízkosti Slunce.

http://www.astro.cz/_data/images/news/2013/11/19/potw1346a.jpg

http://www.astro.cz/clanek/6051?utm_source=news&utm_medium=mail&utm_campaign=clanky


dodge - 21/11/2013 - 12:49

Sledujte online kometu ISON.

Od 21. listopadu začíná přibližně týdenní okénko, během něhož bude kometa C/2012 S1 ISON pozorovatelná ve zorných polích některých kamer kosmických slunečních observatoří. Právě prostřednictvím těchto záběrů budeme moci prakticky živě sledovat vývoj komety a její případný zánik nad povrchem Slunce. Nejblíže se ke slunečnímu povrchu vlasatice přiblíží 28. listopadu v českých večerních hodinách na vzdálenost asi 1,2 milionu kilometru. V následujícím článku najdete poslední družicové snímky.

http://www.astro.cz/clanek/6052?utm_source=news&utm_medium=mail&utm_campaign=clanky


dodge - 22/11/2013 - 07:23

SOFIA's Target of Opportunity: Comet ISON.

http://www.nasa.gov/mission_pages/SOFIA/sofia_targets_comet_ison.html


dodge - 22/11/2013 - 17:38

How Humanity Could Deflect a Giant Killer Asteroid.

http://www.space.com/23530-killer-asteroid-deflection-saving-humanity.html?cmpid=555136


dodge - 23/11/2013 - 09:50

NASA’s STEREO Spacecraft Spots Comets ISON and Encke.

http://www.universetoday.com/106670/nasas-stereo-spacecraft-spots-comets-ison-and-encke/


dodge - 24/11/2013 - 07:47

Say Goodbye to Comet ISON (for now): Timelapse and Image Gallery.

http://www.universetoday.com/106674/say-goodbye-to-comet-ison-for-now-timelapse-and-image-gallery/


dodge - 24/11/2013 - 19:41

Comet ISON vs. the Solar Storm.

http://science.nasa.gov/science-news/science-at-nasa/2013/24nov_isoncme/


dodge - 26/11/2013 - 10:32

ISON nejspíš zaniká, Lovejoy kvete.

Ačkoliv ještě před několika dny byla kometa ISON víceméně zárukou kometárního divadla, v tuto chvíli se již vědci pomalu přiklánějí k nejpesimističtějším scénářům. Je patrné, že kometa přestala zjasňovat a došel jí dech. To je v této chvíli - dva dny před průletem přísluním - známkou značné ztráty aktivního materiálu a bohužel nenávratného "poškození" jádra. Kometa nás tedy očekávaným divadlem nejspíš nepoctí. Obloha však nabízí do jisté míry adekvátní náhradu v podobě stabilní a poměrně jasné komety C/2013 R1 Lovejoy...

http://www.astro.cz/clanek/6054?utm_source=news&utm_medium=mail&utm_campaign=clanky


Machi - 27/11/2013 - 11:43

Kometa ISON je v zorném poli družice SOHO.
Aktuální snímky jsou zde - http://sohowww.nascom.nasa.gov/data/realtime/c3/512/


Alchymista - 27/11/2013 - 13:46

Ďalší vývoj bude zaujímavý - kométu zasiahne okrajom aj CME


dodge - 27/11/2013 - 14:51

Comet ISON Nears Sun for Thanksgiving Encounter in NASA Video.

http://www.space.com/23759-comet-ison-near-sun-nasa-video.html?cmpid=555138


Pozemstan - 27/11/2013 - 17:01

Zatím se i přes včerejší zvěsti ze vzhledu komety nezdá, že by se jádro rozpadlo. Tady upozorňují, že je to poprvé, co je pozorována takto velká kometa (někde uváděli průměr jádra 2-5 km), která urazila ke Slunci asi světelný rok přímo z Oortova oblaku, při tak blízkém průletu kolem Slunce. Odborníci tak nemohou vyloučit žádný z možných scénářů od zániku až po výrazné zjasnění...
http://earthsky.org/space/big-sun-diving-comet-ison-might-be-spectacular-in-2013

Také podle SpaceWeather je stav komety zatím dobrý...
http://spaceweather.com/

Tady jsou pak podrobnější a relativně optimistické informace z včerejšího večera, podle kterých způsobil včerejší pesimismus zřejmě předchozí výron z jádra následovaný zjasněním a pohasnutím, po kterém ale následuje stabilní zjasňování odpovídající normálnímu chování "lízače Slunce" podobné kometě C/2011 W3 (Lovejoy), která vstupovala do záběru koronografu družice SOHO jako jen nepatrně jasnější...
http://www.isoncampaign.org/karl/kitt-peaks-and-valleys

quote:
So all is far from lost, and while yesterday ended on a sour note, today ends on a much better one. We still have a comet, and tomorrow could be a really exciting day as it moves through this field of view and also the two COR-2 cameras on the twin NASA STEREO satellites.


Viz též http://www.planetary.org/blogs/emily-lakdawalla/2013/comet-ison-live-blog.html s detailem ze záběru družice STEREO A z 21.-26.11., kde je ke konci (po zdánlivém přiblížení s relativně méně jasnou kometou Encke) patrné zjasnění...

http://planetary.s3.amazonaws.com/assets/images/9-small-bodies/2013/20131126_ison_aligned-on-comet_20131126_124901_tbh1A.gif

Mimochodem, tady již dříve upozorňovali na poznatek, že jádro komety zřejmě rotuje podle osy rovnoběžné s dráhou letu, takže je během přibližování ke Slunci vystavena jeho záření převážně jedna strana, ale po obletu se situace obrátí, což by mohlo dávat naději na další aktivitu...
http://www.kommet.cz/page.php?al=ison_stale_zije_lovejoy_pouhym_okem
Odkazují na tento článek: http://arxiv.org/pdf/1311.0826v1.pdf . To byl ale výsledek jarních pozorování. Současná situace může být jiná.


Pozemstan - 28/11/2013 - 00:51

Kometa ISON 27.11. mezi 1:20 a 21:00 UT výrazně zjasnila podle odhadů z mag 2,5 na -0,5 až -1.

Viz záběry ze sondy SOHO z 26.11.2013, 21:20 UT až 27.11.2013, 21:32 UT:

https://planetary.s3.amazonaws.com/assets/images/9-small-bodies/2013/20131127_ison_lasco-c3_20131127_2042_c3_1024.gif
Autoři: NASA / ESA / SOHO / Emily Lakdawalla

http://www.planetary.org/blogs/emily-lakdawalla/2013/comet-ison-live-blog.html

Křivka zjasňování odpovídá typickému "lízači Slunce"...
http://www.isoncampaign.org/Present


dodge - 28/11/2013 - 05:44

Rock Comet Sprouts a Tail.

http://science.nasa.gov/science-news/science-at-nasa/2013/27nov_rockcomet/


dodge - 28/11/2013 - 06:56

Kometa Lovejoy už i na večerní obloze.

http://www.astro.cz/clanek/6060?utm_source=news&utm_medium=mail&utm_campaign=clanky


dodge - 28/11/2013 - 12:35

ISON Watch: A Post-Perihelion Viewing Guide.

http://www.universetoday.com/106707/waiting-for-ison-a-post-perihelion-viewing-guide/


dodge - 28/11/2013 - 15:29

Fotogalerie: Opomíjená kometa Lovejoy.

Ačkoliv je závěr listopadu v duchu prakticky nepředvídatelného dramatu komety ISON, večerní a ranní oblohou se ve stínu slávy této vlasatice tiše plíží jiná kometa s označením C/2013 R1 Lovejoy. Ta sice nedosahuje žádné závratné jasnosti, ale na tmavé obloze - nerušené městským či měsíčním svitem - ji lze spatřit i pouhýma očima. Několik fotografů a astronomů je si toho plně vědomo, takže své přístroje zamířilo právě tam. Ať už jen tak, či pro testování techniky pro možnou ranní vlasatici ISON na počátku prosince.

http://www.astro.cz/clanek/6061?utm_source=news&utm_medium=mail&utm_campaign=clanky


Pozemstan - 28/11/2013 - 16:43

Kometa ISON dnes ráno výrazně zjasnila, ale poté následuje podobně výrazné pohasnutí, které by mohlo naznačovat vypaření jádra, i když vzhledem k atypickému chování komety ještě není nic jisté.

http://www.isoncampaign.org/karl/hanging-by-its-fingernails


dubest - 28/11/2013 - 21:56

tak už to má prý kometa ISON za sebou: http://spaceweather.com/


dodge - 28/11/2013 - 22:15

Sledujte online kometu ISON.

http://www.astro.cz/clanek/6052


milantos - 28/11/2013 - 22:18

Něco přeci jen přežilo a pokračuje:
http://198.118.248.97/data/realtime/c2/1024/latest.jpg


Erakis - 28/11/2013 - 22:55

Z toho už ale kométa storočia určite nebude.


dodge - 29/11/2013 - 05:53

Lízat Slunce se nevyplácí.

Tak jako se ve Svěrákově klasice nevyplácí olizovat promrzlé zábradlí, bylo otázkou času, která další vlasatice si odskáče nepohodlné olizování horkého Slunce. Musí na to mít pořádnou kuráž a pevnost, patřičné štěstí, aby ten risk přežila. No a avizovaná kometa ISON byla právě tím posledním "testérem". Jak jste viděli sami, pokud jste bedlivě a úpěnlivě sledovali, dopadlo to, jak to dopadlo, a jsme rádi i za to málo skrze snímky z družic monitorujících Slunce. Čeho jsme tedy byli svědky?

http://www.astro.cz/clanek/6063?utm_source=news&utm_medium=mail&utm_campaign=clanky


dodge - 29/11/2013 - 08:15

Is Comet ISON Dead? Astronomers Say It’s Likely After Icarus Sun-Grazing Stunt.

http://www.universetoday.com/106813/is-comet-ison-dead-astronomers-say-its-likely-after-icarus-sun-grazing-stunt/


Pozemstan - 29/11/2013 - 11:19

quote:
Is Comet ISON Dead? Astronomers Say It’s Likely After Icarus Sun-Grazing Stunt.

http://www.universetoday.com/106813/is-comet-ison-dead-astronomers-say-its-likely-after-icarus-sun-grazing-stunt/


quote:
Update, 9:55 pm EST: It’s a Thanksgiving miracle: apparently it now looks like ISON has actually survived!!


Poslední snímek ze SOHO ukazuje, že řeči o zániku byly možná předčasné...


http://spaceinimages.esa.int/Images/2013/11/ISON_at_07_18_29_November

Jde jen o zbytky, nebo se skutečně vlivem rotace jádra kolmo na směr letu začala teprve nyní zahřívat jeho druhá strana?


Machi - 29/11/2013 - 11:41

Jestli ona ta zmatečná vyjádření odborníků o smrti/nesmrti ISONu nejsou způsobena tím, že není moc příkladů komet, které jsou relativně nové (přichází z vnějších částí Sluneční soustavy, snad poprvé tak blízko Slunci) a zároveň patří do kategorie "sungrazer".
Další otázkou je, co musí z komety zbýt, aby to stále byla ona kometa.
Uvidíme co zbylo z ISON až se ni zaměří větší dalekohledy.


dodge - 29/11/2013 - 11:45

Matthew Knight and I have looked at literally a couple of thousand sungrazing comets. We've NEVER seen one behave like #ISON. Astounding!

https://twitter.com/SungrazerComets/status/406229293258129408


dodge - 29/11/2013 - 12:15

Kometa ISON: Neúplný fénix se nevzdává.

To se tedy dějou věci. Ještě včera večer by vám 9 z 10 astronomů tvrdilo, že kometa ISON je nenávratně ztracena. Teď už těch 9 astronomů raději mlčí a ten optimistický desátý si těžce prohrabuje šediny. Co to vlastně z komety ISON přežilo? Drolící se materiál s chutí nevzdat to bez boje? A máme obnovit naděje pro pozorování či fotografování komety za pár dní na ranní obloze?

http://www.astro.cz/clanek/6066?utm_source=news&utm_medium=mail&utm_campaign=clanky


Pozemstan - 29/11/2013 - 12:23

Schrödinger's Comet
http://www.isoncampaign.org/karl/schroedingers-comet


Adolf - 29/11/2013 - 19:16

Malý článeček v češtině o pravděpodobném přežití ISONu.
http://www.ac24.cz/zpravy-ze-sveta/3146-kometa-ison-strejchnuti-o-slunce-nakonec-prezila


dodge - 30/11/2013 - 10:21

Zombie ISON ‘Behaving Like A Comet’, Stunned Astronomers Say.

http://www.nasa.gov/sites/default/files/soho_ison_c3_0.jpg?itok=0ddBRIRe

http://www.universetoday.com/106832/zombie-ison-behaving-like-a-comet-stunned-astronomers-say/


Machi - 30/11/2013 - 11:46

Podle posledních záběrů SOHO to vypadá, že "Schrödingerova" kometa zase umírá.
[Upraveno 30.11.2013 Machi]


dodge - 1/12/2013 - 08:35

ISON Appears To Be Fading, But Astronomers Keeping Eyes Peeled.

http://www.universetoday.com/106842/ison-appears-to-be-fading-but-astronomers-keeping-eyes-peeled/


dodge - 1/12/2013 - 18:14

Kometa ISON zanikla u Slunce.

http://www.astro.cz/clanek/6067?utm_source=news&utm_medium=mail&utm_campaign=clanky


dodge - 3/12/2013 - 08:02

Gorgeous Astrophoto: Montage of Comet ISON.

http://www.damianpeach.com/deepsky/c2012_s1_sep_nov13.jpg

http://www.universetoday.com/106878/gorgeous-astrophoto-montage-of-comet-ison/


pospa - 3/12/2013 - 13:21

Tenhle mně fakt pobavil



zdroj: kosmonautix.cz


dodge - 3/12/2013 - 13:27

Pozorování meteorů za každého počasí.

Už se vám určitě někdy stalo, že jste chtěli pozorovat maximum meteorického roje a bylo zataženo. Nebo svítil Měsíc, takže z předpovídaných 30 meteorů za hodinu jste viděli 4, nebo žádný, a ještě jste třeba zmokli. Bohužel, to je realita pozorovatelů meteorů už po desítky let. Dnešní technika ale umožňuje se těmto starostem úplně vyhnout pomocí radiové detekční metody forward scattering.

http://www.astro.cz/clanek/6073?utm_source=news&utm_medium=mail&utm_campaign=clanky


dodge - 4/12/2013 - 21:05

What Happened to Comet ISON?

http://science.nasa.gov/science-news/science-at-nasa/2013/04dec_isonrecap/


dodge - 6/12/2013 - 08:07

Is Anything Left of ISON? Spacecraft Continue to Monitor Comet’s Remains.



http://www.universetoday.com/106976/is-anything-left-of-ison-spacecraft-continue-to-monitor-comets-remains/


-=RYS=- - 7/12/2013 - 09:10

quote:
Pozorování meteorů za každého počasí.

Už se vám určitě někdy stalo, že jste chtěli pozorovat maximum meteorického roje a bylo zataženo. Nebo svítil Měsíc, takže z předpovídaných 30 meteorů za hodinu jste viděli 4, nebo žádný, a ještě jste třeba zmokli. Bohužel, to je realita pozorovatelů meteorů už po desítky let. Dnešní technika ale umožňuje se těmto starostem úplně vyhnout pomocí radiové detekční metody forward scattering.

http://www.astro.cz/clanek/6073?utm_source=news&utm_medium=mail&utm_campaign=clanky


My licencovani radioamateri delame spojeni odrazem od ionizovanych meteorickych stop na 50MHz, 144MHz, 432MHz uz pres 50 let.
Vetsinou pouzivame vykon v rozsahu 50-150W PA do jedne Yagi smerovky na rotatoru v modulaci USB. CW uz moc nejede, nahradil ho digitalni mod FSK441, ktery se provozuje pres zvukovou kartu.

http://www.ok2kkw.com/next/220mc1968.htm
http://www.ok2kkw.com/msteh/ms2004.htm


Ten radar ve Francii Grave pouzivame na otestovani nasich aparatur.
Jestli me pamet neklame, tak vysilac je na kmitoctu 143.050MHz USB.


Jinak, kdyz bys pozorneji cetl zdejsi diskuzi nebo alespon dal do zdejsiho vyhledavace slovo GRAVES, tak bys jiste narazil na mnou psany prispevek k veci a nikoliv prekopirovane PR tak jak to delas ty.

http://www.kosmo.cz/modules.php?op=modload&name=XForum&file=viewthread&tid=797&pid=63194#pid63194

Proto te zadam, uz jsem nevkopiruj clanky psane treba na astro, kam mimochodem stejne jako na osel.cz chodi temer kazdy pozorny zdejsi diskuter cist odborne clanky a prispevky.

Kdyz uz sem kopirujes kde co a zvysujes tim zbytecne balast, tak si mohl informovat o tom jak radioamateri velmi silne pomohli pri akci Stratocaching kdy jsme vypustili balon do vysky 30km, pomoci radioamaterske datove site APRS (jednu "BTS" provozuji taky, jen ji odborne rikame DIGIna) vsichni sledovali kde balon je a v jake vysce. Take jsme zajistili zivej prenos videa na HAM kmitoctu 2327MHz GMSK PAL SD.

http://stratocaching.idnes.cz/
http://www.hamradio.cz/forum/viewtopic.php?p=6228#p6228
http://www.aprs.fi
http://stsproject.net/?p=2852
http://www.zadnaveda.cz/stratocaching-1/

Jinak neni problem pro "profiky" z radioastronomie, aby se jeden z desitek HAM majaku v EU v rozsahu 6m/2m/70cm predelal z CW na "trvalou nosnou" s datovym nosicem FSK441 apod.. Pripadne takovy majak prifarit k jiz existujcimu majaku OK0EU na Dlouhe Louce nad Litvinovem u Mostu. Proste rozsirit kmitocet OK0EU o nejaky v rozsahu 144MHz s modulaci USB-FSK441 s vykonem do 50W PA (HAM neobsluhovane stanice mohou mit maximalne tento PA vykon, vyzarenej je neomezenej). Na ten odraz by ten vykon staci, je jasne, ze by tam byli 4 sfazovane anteny pro vsesmerove vyzarovani pres 4-cestny spliter.
Ja k te vezi jezdim vysilat jak mi to zdravi dovoli:
https://picasaweb.google.com/m/viewer#album/107991238548689367477/5898602350522918801
Radioamateri by ochotne pomohli s vyrobou majaku a instalaci.
Nebej invalida, sam bych neco vyrobil a domluvil se s klukama sam.

Martin



[Upraveno 07.12.2013 -=RYS=-]


dodge - 7/12/2013 - 09:16

Subaru Telescope Captures the Fine Details of Comet Lovejoy’s Tail.




http://www.universetoday.com/106995/subaru-telescope-captures-the-fine-details-of-comet-lovejoys-tail/ [Upraveno 07.12.2013 dodge]


dodge - 7/12/2013 - 09:26

My licencovani radioamateri delame spojeni odrazem od ionizovanych meteorickych stop na 50MHz, 144MHz, 432MHz uz pres 50 let.




Zde se však nejedná o pouhá radioamatérská spojení, ale o profesionální detekci meteorických rojů (byť v principu podobné).


-=RYS=- - 7/12/2013 - 10:46

quote:
My licencovani radioamateri delame spojeni odrazem od ionizovanych meteorickych stop na 50MHz, 144MHz, 432MHz uz pres 50 let.


Zde se však nejedná o pouhá radioamatérská spojení, ale o profesionální detekci meteorických rojů (byť v principu podobné).


To samozrejme ano, ale asi ses nedovtipl co jsem tim mel spise na mysli.
Tu myslenku jsem napsal k te odpovedi.
Zkratka, ze radioamatersky majak by pro ceskoslovenske (atd v EU) radioastronomy byl jako vhodny pomocnik k opticke bolidove siti.
Radioamateri radi pomohou jako vzdy.
Kdyz jsem se bavil s Frantou OK1HH z Ondrejova, tak s koncem "Wizburgu" (radar po wermachtu, predelany na sledovani ionizacnich meteostop) asi pred 25 lety nebyla zadna "nahrada" a tak je Ondrejov a tim CZE bez moznosti sledovat meteostopy.



[Upraveno 07.12.2013 -=RYS=-]


Tlama - 8/12/2013 - 20:55

V Ondřejově je toho času jeden Würzburg (RT2), druhý (RT1 nade lvem) odvezli do muzea do Lešan. Oba se používaly ke sledování radiového šumu ze Slunce.


-=RYS=- - 9/12/2013 - 14:57

quote:
V Ondřejově je toho času jeden Würzburg (RT2), druhý (RT1 nade lvem) odvezli do muzea do Lešan. Oba se používaly ke sledování radiového šumu ze Slunce.


To je pravda, ja byl presvedcen, ze to bylo na ty meteority. Taky jsem cetl clanek V amaru pred lety jak pred 1989 to HAMove pouzili na EME, spojeni odrazem od povrchu Mesice. Zkratka, ze jim to na ten pokus dovolili pouzit.
A tak jsem presvedcen, ze by po uprave Vizburgu slo system pouzit i na ty meteority.
Co se tyce toho sumu, to delal prave Frantovo kamarad, tez HAM, bohuzel na volacku si nevzpomenu, ale je to jedinej licencovanej HAM zamestnanej v Ondrejovske observatori.

Hodil by se diky velkemu zisku pro sledovani jiz nesviticich kamenu do vysky typicky 30km.
Musel by se upravit rotator, aby se to tocilo rychleji, aby to z prvotnich online dat z kamerove monitorovaci site dostalo rychle data o predpokladane pozici kamene v 20-40km. Pak by to sledovalo kamen az temer do dopadu, respektive do zapadu za obzor. Z toho by slo rychle vycist pribliznolu velikost kamene a hlavne misto dopadu s presnostina pul lokatoru, tedy 2x2x2x2km.
Pak by to bylo jak pri akci Stratocaching, spousta lidi by sla hledat kamen a kdo ho najde, tak oznami pozici, nesahne na nej a az prijede povereny clovek, tak dostane odmenu 1000Kc. Muze to byt i treba takto.

Pravdou je, ze by to uz neslo provadet na HAM pasmech, ale v tech pro radioastronomii v C pasmu, uz kvuli vyssimu vykonu. Na osahani kamene na dalku je zapotrebi v C pasmu touhle parabolou min 2000W PA.

Kazdopadne moznost tu je.

[Upraveno 09.12.2013 -=RYS=-]


milantos - 9/12/2013 - 16:31

quote:

Kdyz jsem se bavil s Frantou OK1HH z Ondrejova, tak s koncem "Wizburgu" (radar po wermachtu, predelany na sledovani ionizacnich meteostop) asi pred 25 lety nebyla zadna "nahrada" a tak je Ondrejov a tim CZE bez moznosti sledovat meteostopy.



Ono to je ale trochu jinak. Würtzburgy se na sledování meteorických stop nepoužívaly. Ondřejov na to měj jiný radar, který byl do r. 2006 dlouhodobě na sledování stop používán
více : http://www.asu.cas.cz/trofejni-radary [Upraveno 09.12.2013 milantos]


dodge - 11/12/2013 - 21:40

RIP Comet ISON: Scientists Declare Famous 'Sungrazer' Dead After Sun Encounter.



http://www.space.com/23916-comet-ison-dead-sun-flyby.html?cmpid=556069


dodge - 31/12/2013 - 11:12

16.ledna může být poslední a nejlepší šance na vyhledávání zbytků komety Ison.



Kometa ISON obíhá kolem Slunce ve strmě šikmé oběžné dráze. Země bude procházet její rovinou 16.ledna. Když se podíváme "nahoru" ke kometě, Ison, tak prachové zbytky podél našeho pohledu se mohou jevit přechodně jasnější.



Poloha komety ISON na severní obloze jižně od souhvězdí Kasiopeja 13.-19. ledna




Kometa L4 PanSTARRS 28. května v době přechodu ekliptikou



Simulace pohybu komety ISON 12. až 14. ledna

http://www.universetoday.com/107542/jan-16-may-be-last-best-chance-to-search-for-comet-isons-remains/


milantos - 31/12/2013 - 12:48

Pro někoho, kdo počítá dráhu, je to jasné. Ale neměl by to dále interpretovat tak, že to je nejlepší okamžik k vyfocení.( a zrovna tak by to neměl někdo další přebírat ) V té době bude totiž Měsíc v úplňku, takže pokud je někdy ještě naděje zachytit něco z komety ISON, je to právě v současných dnech. V době úplňku budou všichni astrofotografové klidně spát
-----------
Přeji všem hlavně hodně zdraví do roku 2014 a méně zbytečných a nesmyslných příspěvků kdekoliv na světě !!


dodge - 2/1/2014 - 21:37

ÚŽASNÝ NOVÝ ROK 2014 aneb střet s čerstvě objeveným a naštěstí malým asteroidem!

Jen několik hodin po začátku nového roku 2014 objevili naši planetkoví arizonští kolegové z Mt. Lemmon Survey (pozorovatel R. A. Kowalski) na CCD snímcích pořízených 1,5m reflektorem blízkozemní asteroid typu Apollo. V Minor Planet Center obdržel označení 2014 AA jako první objev roku 2014. Toto první „dítko“ nového roku se ovšem projevilo velmi nekonformně.

http://www.astro.cz/clanek/6101?utm_source=news&utm_medium=mail&utm_campaign=clanky


Alchymista - 2/1/2014 - 22:38

Dosť dobré - zistený približne 40 minút pred vstupom do atmosféry...

Priemer 2-4 metre je odvodený z fotometrie?
Pozitívne pozorovanie meteoru (skôr obstojného bolidu) asi nehrozí.. [Upraveno 02.1.2014 Alchymista]


jamsed - 3/1/2014 - 07:58

quote:
Dosť dobré - zistený približne 40 minút pred vstupom do atmosféry...


Pokud mám správné informace planetka 2014 AA byla objevena 1. ledna v ranních hodinách a do atmosféry vstoupila 2. ledna kolem 04:50 UT.
To mi vychází zhruba na necelý den - a to je poněkud více než 40 minut...

Podrobnosti: http://ssd.jpl.nasa.gov/sbdb.cgi?orb=1;sstr=2014%20AA;cov=0;log=0;cad=1#cad [Upraveno 03.1.2014 jamsed]


Ervé - 3/1/2014 - 12:46

Vzhledem k tomu, jak byl malý, je to velký úspěch. V případě nouze by se dal sundat balistickou raketou ještě vysoko nad ionosférou. Chybí mi výprava s dvojicí sond, z nichž jedna by byla slabá atomovka odpálená velmi blízko dost velkého asteroidu a druhá by pozorovala, co se stane. Určitě by se tím dal popostrčit nějaký potenciálně nebezpečný asteorid dál od Země a získat spoustu dat o složení a soudržnosti asteroidů a k tomu potvrdit nebo vyvrátit různé domněnky o účinosti/neúčinnosti metody.


milantos - 3/1/2014 - 16:38

Více detailů o objevu i dráze : http://www.minorplanetcenter.net/mpec/K14/K14A02.html


Alchymista - 3/1/2014 - 17:18

Jan Sedláček - máš pravdu, nečítam dosť pozorne...


jamsed - 3/1/2014 - 19:12

Teď jsem se teprve dostal k tomu, abych se na planetku 2014 AA podíval podrobněji:
Objev planetky byl asi 22 hodin před vstupem do atmosféry - objev oznámen 1.1. v 06:18 UT, vstup do atmosféry 2.1. kolem 03:00 UT;
exploze odpovídala ekvivalentu 500 - 1000 TNT.

Detaily: http://www.skyandtelescope.com/news/home/Small-Asteroid-2014-AA-Hits-Earth-238481431.html


milantos - 3/1/2014 - 20:08

No, jenže zrovna na tomhle odkazu ze Sky&Tel jsou 2 chyby - jak čas objevu, tak i doba do dopadu. Proto jsem dával odkaz na oficiální stránky MPC.Tam nejsou novináři , ale je to oficiální cirkulář Mezinárodní astronomické unie.


-=RYS=- - 6/1/2014 - 05:52

quote:
Chybí mi výprava s dvojicí sond, z nichž jedna by byla slabá atomovka odpálená velmi blízko dost velkého asteroidu a druhá by pozorovala, co se stane. Určitě by se tím dal popostrčit nějaký potenciálně nebezpečný asteorid dál od Země a získat spoustu dat o složení a soudržnosti asteroidů a k tomu potvrdit nebo vyvrátit různé domněnky o účinosti/neúčinnosti metody.

Popravde mi takova vyprava taky schazi.
Mela byt uz davno, protoze v podstate to je to jedine co jsme s asteroidem/kometou schopni realne udelat.
Je jasne, ze je tu problem se smlouvou o nepouzivani jadernych zbrani ve vesmiru.
Proto to bude podle meho mezinarodni projekt zemi, ktere maji jadernou zbran.
Avsak i tak ta jaderna cast bude muset byt pod patronaci MAAE, tedy ze MAAE bude mit odpalovaci sifrovaci klice.

Pokud by to bylo uspesne a kamen i typu "ruble" bude timto naveden na novou drahu, tak pak bychom meli prostredek pro ochranou lidske rasy na trvalo. Cili by nas vyhladil uz jen gama zablesk GRB.


Machi - 6/1/2014 - 11:57

Bylo by to zajímavé, ale vzhledem k tomu, jaký odpor vzbudí sonda s "ubohým" RTG, nevím, jestli by atomovku ve vesmíru veřejnost rozdýchala.


Alchymista - 6/1/2014 - 16:26

Nejaký ten "Čeljabinsk" by mal preletieť nie vo "vzdialenom" Rusku, ale niekde v západnej Európe, alebo USA. To by názory mnohým ľuďom dosť "posunulo"...


milantos - 6/1/2014 - 16:26

- RYS_ :
můžeš popsat způsob, jak atomovou bombou spolehlivě odchýlit asteroid ?


Machi - 6/1/2014 - 16:59

Viz třeba článek The Use of Nuclear Explosives To Disrupt or Divert Asteroids https://e-reports-ext.llnl.gov/pdf/343984.pdf.


NovýJiřík - 6/1/2014 - 20:26

RYS : můžeš popsat způsob, jak atomovou bombou spolehlivě odchýlit asteroid ?




Hm, to se přece ukazovalo ve Hvězdné bráně SG1. Samanta Carterová hodlala nechat atomovku bouchnout na dně hlubokého kráteru, který by pak zafungoval jako tryska. Že se nakonec v seriálu něco zvrtlo a k výbuchu nedošlo, to je jiná věc. Otázka ale je, jestli by to bylo účinné i ve skutečnosti.


ucvrnkls - 6/1/2014 - 21:33

"Perfektní nápad"!

Nechat u vesmírného šutru, který míří do atmosféry bouchnout šikovnou atomovčičku. Pokud by náhodou byl s větším obsahem težších prvků, tak si nazpátek do všech vrstev atmosféry a do dopadové oblasti zvíci tisíců km2 poslat směs štěpných produktů oné malinkaté atomovčičky + vzniklé izotopy z vlastního šutráku je dětinský,pitomý ne vlastně zcela dementní nápad..hlavně, že se už vymýšlí jak si nějaké země budou vyměňovat šifrované klíče pro odpal. Kristova noho!


Alchymista - 6/1/2014 - 21:53

To jedna z vecí, na ktoré by mal navrhnutý experiment odpovedať, aspoň si myslím...


milantos - 6/1/2014 - 22:12

Co vymyslí naši teoretikové za 2-3 dny ? Šutr o velikosti několika metrů nebo desítek metrů nás nezajímá. Co se šutrem o velikosti 300 m , na který máte 14 dnů. Mří na vás, a vy se dostanete maximílně do vzdálenosti 1 mil km, a nemáte čas něco na asteroidu zabudovat. Jak dlouho vám bude trvat odpálit připravenou raketu ? Co když nebude počasí ? Výbuchm nic nezničíte, dost velké procento kontaminované planetky stejně zasáhne Zemi. Máte čas ?


Alchymista - 6/1/2014 - 23:08

ucvrnkls - kontaminácia je asi tak posledný problém, ktorý by nás mohol v prípade 300-500m asteroidu na kolíznej dráhe trápiť. Skaza, ktorú v prípade dopadu ako "jeden kus" spôsobí, je takých rozmerov, že nejaké zamorenie je "takmer bezpredmetné". Rádioaktívny spad bude porovnateľný s veľkými jadrovými pokusmi v 50. rokoch - merateľný a nie práve zdravý, ale prežiteľný...

milantos - sovieti dokázali pripraviť raketu R-7 (v bojovej verzii) na štart do dvoch hodín (vztýčiť, natankovať...). Dobre riešená "bojová" raketa musí byť schopná štartu "za každého počasia", tie lepšie aj "pod strategickým úderom" - a na Bajkonute niečo také ako "odklad štartu kvôli počasiu" takmer nepoznajú. Keď by to už nešlo inak, dá sa postaviť aj hodne veľké podzemné raketové silo...

IMHO cieľom jadrového úderu "na poslednú chvíľu" by malo byť hlavne rozrušenie planétky na menšie kusy, ideálne také, ktoré už neprejdú atmosférou.


Machi - 6/1/2014 - 23:40

Abstract z Limits on the use of nuclear explosives for asteroid deflection - http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0094576512004031:

quote:
Recent studies by the US National Research Council identify nuclear explosives as the only current technology able to deflect large asteroids (those exceeding 500 m in diameter) or to mitigate impacts of smaller bodies when the warning time is short. Previous work predicts that either a standoff burst or a very low-yield surface burst is easily capable of deflecting a large (1 km) asteroid without fragmentation. Alternatively, large near-surface or just sub-surface bursts can sufficiently disrupt and disperse smaller bodies (300 m) to ensure that large fractions (in excess of 99.99%) miss the Earth entirely. Even for very short warning times (less than a month), more than 99.5% of a body′s mass can be deflected off of an Earth-bound trajectory. However, successfully deflecting a small body, while avoiding fragmentation, becomes a challenging problem when the required kinetic energy increment is a substantial fraction of the body′s potential. This paper addresses the challenge of preventing the production of substantial low-speed debris while deflecting small bodies with an impulsive method.


Ochrana před 300 metrovým tělesem 14 dní před dopadem je tedy možná.
Problémem je akorát statistická nátura letu zbytků tělesa, jejich tvaru, velikosti a počtu.
Přesto i ty největší zbývající kusy by měly velikost zřejmě o dost menší, než Čeljabinský meteor, takže případné poškození by bylo lokální a přijatelné. [Upraveno 06.1.2014 Machi]


dodge - 12/1/2014 - 20:30

ČAM Prosinec 2013: Kometa Lovejoy a geminida.

Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2013 obdržel snímek „Kometa Lovejoy a geminida“, jehož autorem je Petr Štarha.

V minulosti bývaly postrachem králů, armád i obyčejných lidí. Jejich zjev na obloze nevěstil nic dobrého. Králové prohrávali bitvy, někteří v nich i umírali. Na druhou stranu, vítězná armáda mohla naopak kometu považovat za zvěst dobra. A co my?



http://www.astro.cz/clanek/6116?utm_source=news&utm_medium=mail&utm_campaign=clanky


milantos - 12/1/2014 - 21:49

Nechci nikomu sahat do svědomí, ale ta stopa, co kříží ohon komety, není zcela jistě geminida - tedy meteor z meteorického roje Geminid. Z 90% bych to tipoval na družici


dodge - 27/1/2014 - 11:12

Na trpasličí planetě Ceres detekována voda.

Evropská kosmická observatoř Herschel Space Observatory objevila přítomnost vodní páry v okolí trpasličí planety Ceres. Jedná se o první jednoznačnou detekci vodní páry u tělesa z oblasti hlavního pásu asteroidů ve Sluneční soustavě.

http://www.astro.cz/clanek/6132?utm_source=news&utm_medium=mail&utm_campaign=clanky


dodge - 7/2/2014 - 17:53

Anatomie planetky Itokawa.

Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (005/2014): Vědci použili dalekohled ESO/NTT (New Technology Telescope) k získání prvního přímého důkazu, že planetky opravdu mohu mít značně různorodou vnitřní strukturu. Na základě mimořádně přesných měření astronomové ukázali, že části planetky Itokawa mají odlišnou hustotu. Odhalení vnitřní struktury planetky poskytuje informace nejen o jejím vzniku, ale také může pomoci porozumět dějům, které se odehrávají, když se dvě planetky srazí. A to je důležité při procesu formování planet.



http://www.astro.cz/clanek/6151?utm_source=news&utm_medium=mail&utm_campaign=clanky


dodge - 9/2/2014 - 08:09

Dvě komety prošly zorným polem dalekohledu během jedné noci.


Velkolepá fotografie komety C/2012 X1 LINEAR (nahoře) a C/2013 R1 Lovejoy, fotografované 4-palcovým dalekohledem se širokým zorným polem před svítáním 08.2.2014. Obě komety byly asi 2,5 ° od sebe v té době.

http://www.universetoday.com/109190/two-comets-pass-in-the-night-bound-for-your-telescope/


yamato - 24/2/2014 - 21:10

bang!!

http://www.space.com/24789-moon-meteorite-impact-brightest-lunar-explosion.html


dodge - 28/2/2014 - 07:49

Mezinárodní expedice s českou účastí zachytila kometu ISON v přísluní.

Mezinárodní vědecký tým vedený prof. Miloslavem Druckmüllerem z Fakulty strojního inženýrství VUT v Brně a prof. Shadiou Habbalovou z Astronomického institutu na Univerzitě v Honolulu na Havaji dosáhl významného úspěchu při pozorování zanikající komety ISON. V době jejího nejtěsnějšího průletu kolem Slunce, tedy v době přísluní 28. listopadu 2013, byl při koordinovaném pozemském pozorování zachycen její největší fragment. Rozpadající se hlava komety ISON byla v tom okamžiku vzdálena jen asi 0,2° od oslnivého slunečního disku. K jejímu zachycení tedy zdaleka nestačila pouze vyspělá technologie, ale napozorovaná data bylo třeba zpracovat vhodnými matematickými cestami. A protože všechny kosmické laboratoře selhaly ve snaze kometu zachytit v této fázi průletu kolem naší hvězdy, je zásluhou vědeckého týmu s českou spoluúčastí tento záznam jediným potvrzeným pozorováním komety ISON v přísluní na celém světě.



http://www.astro.cz/clanek/6182?utm_source=news&utm_medium=mail&utm_campaign=clanky


dodge - 28/2/2014 - 14:40

Rekordní dopad meteoritu na Měsíc.

Astronomické dalekohledy u města Sevilla na jihozápadě Španělska zachytily 11. září 2013 ve 20:07 světového času dopad meteoritu na Měsíc, po kterém se na povrchu objevila velmi výrazná světlá skvrna. Její jasnost byla taková, že ji mohl vidět i člověk bez dalekohledu a trvala více než osm sekund. Tak silný světelný jev se až dosud astronomům nepodařilo zaznamenat.



http://www.astro.cz/clanek/6183?utm_source=news&utm_medium=mail&utm_campaign=clanky


dodge - 7/3/2014 - 09:00

Záhadný rozpad asteroidu P/2013 R3.

Hubbleův vesmírný dalekohled vyfotografoval rozpad asteroidu, jak ještě předtím nikdo neviděl. Rozpadl se totiž na nejméně deset kusů. Podle označení P/2013 R3 (Catalina-PANSTARRS) by se zdálo, že jde o běžný rozpad kometárního jádra, jak se děje při přiblížení ke Slunci, ovšem doposud nebylo něco podobného pozorováno v pásu asteroidů (rozpadlé těleso má běžnou planetkovou dráhu).



http://www.astro.cz/clanek/6192?utm_source=news&utm_medium=mail&utm_campaign=clanky


dodge - 12/3/2014 - 05:56

Srážky komet vysvětlují překvapivý objev oblaku plynu v okolí mladé hvězdy.



Astronomové využívající radioteleskop ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array) v severním Chile oznámili nečekaný objev oblaku oxidu uhelnatého v prachovém disku kolem hvězdy Beta Pictoris. Jedná se o překvapivé pozorování, neboť se předpokládá, že molekuly tohoto plynu velmi rychle zanikají působením záření hvězdy. Musí tedy existovat nějaký proces, kterým se obsah oxidu uhelnatého neustále doplňuje – pravděpodobně jde o časté kolize malých ledových objektů jako jsou kometární jádra. Nové výsledky byly zveřejněny ve vědeckém časopise Science.

http://www.astro.cz/clanek/6200?utm_source=news&utm_medium=mail&utm_campaign=clanky


dodge - 12/3/2014 - 12:54

Kosmická střelnice v okolí Země.

Nejmenší planetky se srážejí se Zemí relativně často. Projevy jejich neškodné exploze v atmosféře označujeme jako bolidy, zbytky po těchto explozích mohou dopadnout na povrch Země jako meteority. Větší planetky se do Země trefí (naštěstí pro nás) jen výjimečně. Mnohem více jich však prolétá v blízkém okolí Země. Oba typy událostí se čas od času dostanou do médií, ale zdaleka ne všechny (to by ostatně média nepsala o ničem jiném). O velkém procentu těchto událostí se dokonce nedozvíme vůbec. Malé planetky ve většině případů explodují nad neobydlenými oblastmi, kde nezpůsobí žádný rozruch. Stejně tak i jejich průlety okolo Země naše technika mnohdy nezaznamená. Jak často k podobným událostem dochází se pokusí přiblížit tento článek.

http://www.astro.cz/clanek/6201?utm_source=news&utm_medium=mail&utm_campaign=clanky


dodge - 16/3/2014 - 08:11

Nová kometa Jacques může proletět 13,5 milionů kilometrů kolem Venuše v červenci tohoto roku.



Kometa C/2014 E2 Jacques fotografována ze Siding Spring Observatory 14. března 2014.

http://www.universetoday.com/110345/new-comet-jacques-may-pass-8-4-million-miles-from-venus-this-july/


dubest - 4/4/2014 - 01:02

tady je jedna neobvyklá událost, no myslím, že budete překvapeni, fake to není, poprvé natočen pád meteoritu těsně nad zemí(asi ve 1200m) skydiverem!! http://www.universetoday.com/110963/norwegian-skydiver-almost-gets-hit-by-falling-meteor-and-captures-it-on-film/#more-110963


dodge - 4/4/2014 - 06:01

Jasný a velmi dlouhý bolid v pondělí večer 31. března 2014 nad západní a střední Evropou.

Krátce po půl jedenácté večer místního času začal svítit pro pozorovatele na území České republiky relativně nízko nad západním až jihozápadním obzorem velmi jasný meteor-bolid, který postupně zvyšoval svou jasnost a stal se po dobu více než 30 sekund velmi poutavým pohybujícím se objektem na jinak temné bezměsíčné obloze. Podle našich pozorování se jedná o velmi unikátní případ.

http://www.astro.cz/clanek/6234?utm_source=news&utm_medium=mail&utm_campaign=clanky


dubest - 4/4/2014 - 12:19

pozorovatelů od nás bylo zřejmě minimum či žádní, bolid byl velmi nízko nad obzorem, ale letěl velmi pomalu( jen 13 km/s) takže v Německu to muselo být silné


Erakis - 4/4/2014 - 17:12

quote:
tady je jedna neobvyklá událost, no myslím, že budete překvapeni, fake to není, poprvé natočen pád meteoritu těsně nad zemí(asi ve 1200m) skydiverem!! http://www.universetoday.com/110963/norwegian-skydiver-almost-gets-hit-by-falling-meteor-and-captures-it-on-film/#more-110963

Tak to je fakt sila! Škoda len, že nenašli samotný meteorit.


dodge - 7/4/2014 - 07:08

Bolid Příbram – 55 let.

Letošního 7. dubna si připomeneme 55 let od události, která dokázala, že československá astronomie patří mezi špičku ve svém oboru. Ten večer prolétl nad naším územím mimořádně jasný bolid a jeho pozůstatky byly později nalezeny východně od Příbrami. Českým vědcům se podařilo vypočítat mimo jiné i původní dráhu ve sluneční soustavě a tak poprvé na světě bylo možné držet v ruce meteorit, u kterého byl zjištěn jeho původ.

http://www.astro.cz/clanek/6240?utm_source=news&utm_medium=mail&utm_campaign=clanky


dodge - 9/4/2014 - 08:06

Kometa Jacques rychle zjasňuje.



http://www.universetoday.com/111022/comet-jacques-brightens-rapidly-heads-north/


dodge - 17/4/2014 - 07:37

Třístá periodická kometa.

Většina komet obíhá kolem Slunce po protáhlých eliptických drahách s periodami mnoho tisíc let, některé navštíví vnitřní Sluneční soustavu pouze jednou. Jiné komety se ke Slunci vracejí pravidelně v kratším intervalu. Komet, které byly pozorovány alespoň ve dvou obězích kolem Slunce, známe již 300. A ta jubilejní třístá nese českou stopu!

http://www.astro.cz/clanek/6251?utm_source=news&utm_medium=mail&utm_campaign=clanky [Upraveno 17.4.2014 dodge]


dodge - 18/4/2014 - 15:42

Pozorování a výzkum Lyrid v roce 2014.

Velká jarní díra končí a my se po třech a půl měsících slabé meteorické činnosti brzo dočkáme první výraznější změny – meteorického roje Lyrid. Tento roj můžeme pozorovat přibližně od 16. do 26. dubna. Maximum letos nastává z 22. na 23. dubna, tedy v noci z úterý na středu, a trvá pouze několik hodin. Odhad doby hlavního maxima roje je od 15h (SELČ) do 23h (SELČ), jako nejpravděpodobnější se jeví 20h (SELČ).

http://www.astro.cz/clanek/6253?utm_source=news&utm_medium=mail&utm_campaign=clanky


alamo - 20/4/2014 - 00:24

http://wattsupwiththat.com/2014/04/19/26-multi-kiloton-nuclear-sized-explosions-from-detected-in-earths-atmosphere-since-2001/
od roku 2001, došlo až k 26 multikilotonovým (zodpovedajúcim čeljabinsku) udalostiam v atmosfére
čo je 3 až desaťnásobne častejšie, než bol doterajší odhad
takmer dvakrát do roka.. to že to nevysklí okná v nejakom meste, je hra slepej náhody


Alchymista - 20/4/2014 - 08:12

Oba zatiaľ známe záznamy meteoru v Murmansku 19.4.2014 02:13:58


fritz.lochmann - 20/4/2014 - 17:36

quote:
Oba zatiaľ známe záznamy meteoru v Murmansku 19.4.2014 02:13:58


Tak ten bol parádny. Netreba žiadny komentár.




JanKoudelka - 20/4/2014 - 21:33

Je zvláštní , že se tyto velké meteory na Rusko přímo lepí. Každý rok jeden, to je paráda. Padající hvězdy prý nosí štěstí, takže zase jedno blahopřání do Moskvy. Alespoň podle těch meteorů Rusko čeká skvělá budoucnost.


yamato - 20/4/2014 - 21:35

rusko je obrovska krajina, takze je statisticky pravdepodobnejsie ze nieco padne do ruska, nez trebars na slovensko


fritz.lochmann - 21/4/2014 - 10:44

quote:
rusko je obrovska krajina, takze je statisticky pravdepodobnejsie ze nieco padne do ruska, nez trebars na slovensko

Noooo ... jeden sa pošťastil aj u nás, i keď nie až taký ako v Murmansku. Písal som o ňom 27.3.2014 o 22:30 vo vlákne Zajímavosti ze sluneční soustavy. Bohužiaľ nemal som práve zapnutú kameru, ani foťák. V Modre to určite zachytili do svojej fotopasce.


yamato - 21/4/2014 - 10:59

Ved nehovorim ze u nas nespadne, iba ze v rusku je to pravdepodobnejsie


Adolf - 21/4/2014 - 11:56

Od roku 2001 bylo v zemské atmosféře zaznamenáno 26 explozí o několika kilotunách

Posted on April 19, 2014 by Anthony Watts

Ta největší hrozba pro lidstvo, daleko větší, než nějaké globální oteplování alias klimatická změna, se chystá stát větší, daleko větší.



Ohnivá koule, jak od čeljabinského asteroidu, čili „blízko-zemní objekt“ (NEO), tedy asteroid (nejspíš sestávající z kamene) o průměru 15 až 20 metrů (tj. asi délka školního autobusu) dnes ráno (19.4) dorazil do zhruba stejného místa na planetě Zemi. Hmotnost objektu byla asi 10 tisíc tun. Do atmosféry udeřil rychlostí asi 64 000 km/h (více dvojnásobek rychlosti raketoplánu).

Tiskové prohlášení od určitých bývalých astronautů NASA o současné hrozbě od dopadů asteroidů na Zem založené na datech o detonacích v atmosféře od roku 2001 zachycených detekčním systémem detonací jaderných zbraní poskytl některá zarážející čísla.

Hrozba je 3 až 10 větší, než byly předchozí předpovědi. Data budou prezentována v Seattle Flight Museum v úterý 22. Dubna v 6:00 h odpoledne PDT.

Zrovna včera v noci palubní kamera nad Ruskem zachytila další ohnivou kouli. Viz video.

feature=player_embedded

Teď už začíná být zřejmé, proč je to tohle tiskové prohlášení tak důležité.

Letos na Den země v úterý 22. dubna budou bývalí astronauti NASA prezentovat nové důkazy, že naše planeta za poslední desetiletí zažila více dopadů asteroidů velkého rozsahu, než se před tím myslelo… ve skutečnosti tři až desetkrát více. Nová vizualizace dat ze sítě výstrah před jadernými zbraněmi, kterou během večerního představení v Museum of Flight v Seattlu odhalí CEO Nadace B612 Ed Lu, ukáže, že „jedinou věcí, která brání katastrofě od asteroidického ‚zabijáka měst‘ je slepá šťastná náhoda.“

Od roku 2001 došlo v odlehlých oblastech celého světa, daleko od obydlených regionů, k asi 26 explozím o síle atomové bomby, což je evidentní ze sítě výstrah před jadernými zbraněmi. CEO Nadace B612 Ed Lu v nedávném tiskovém prohlášení konstatuje:
„Tato síť od roku 2001 detekovala 26 explozí o několika kilotunách, z nichž všechny byly důsledkem dopadů asteroidů. To ukazuje, že dopady asteroidů NEJSOU vzácné – nýbrž že ve skutečnosti jsou 3-10 krát běžnější, než jsme si dosud mysleli. Skutečnost, že žádný z dopadů asteroidů ukázaných na tomto videu nebyl zjištěn dopředu, je důkazem, že tím jediným, co brání katastrofě od asteroidu o rozměrech, že ‚zabije město‘, je slepá šťastná náhoda. Cílem mise B612 Sentinel je hledat a sledovat asteroidy desítky let před tím, než zasáhnou Zemi, což nám umožní je snadno odklonit.“


Nadace B612 Foundation v partnerství s Ball Aerospace postaví, spustí a bude provozovat infračervený kosmický teleskop, aby hledal a sledoval stovky tisíc ohrožujících asteroidů, které nelze sledovat současnými teleskopy. Viz pager mize zde.

Tiskové prohlášení si přečtěte na: http://b612foundation.org/news/b612-press-conference-on-protecting-earth-from-asteroid-impacts/

Zdroj: http://wattsupwiththat.com/2014/04/19/26-multi-kiloton-nuclear-sized-explosions-from-detected-in-earths-atmosphere-since-2001/


Alchymista - 21/4/2014 - 11:59

Ďalšia drobnosť, ktorá zvyšuje šancu, že z nejakého meteoru nad Ruskom budeme vidieť videozáznam, je obrovské rozšírenie tzv. "CrashCam" či "DashCam" na autách v Rusku.
A zrejme sa ešte zvýši, pretože v ruskej Dume bol nedávno predložený návrh zákona, podľa ktorého majú byť súdy a milícia povinné brať záznam z palubných kamier ako jeden z hlavných dôkazov pri vyšetrovaní nehôd - doteraz to neboli povinný urobiť a mohli záznam ako dôkaz odmietnuť. Podľa novej úpravy by mal mať záznam väčšiu dôkaznú silu ako zápis milície a vyjadrenie dopravných expertov. Je to reakcia na niekoľko medializovaných škandálov, pri ktorých policajti a experti tvrdili súdu niečo celkom iné, ako ukazoval videozáznam.
Takže ak to prejde, palubných kamier v Rusku ešte dosť pribudne a stanú sa takmer povinnou výbavou... (Už teraz má Rusko údajne najväčšie percento áut s namontovanými kamerami na svete vôbec.)

Skutočná "výťažnosť" záznamov astronomických udalostí z týchto kamier je zrejme mizerná - povedal by som, že na svet sa dostane možno jeden z dvadsiatich či päťdesiatych záznamov, možno len jeden zo stovky alebo ešte menej, lenže kamier, ktoré mohli udalosť zaznamenať sú desiatky až stovky, vo väčších mestách tisíce...
To by už možno stálo aj za nejaký systém zberu takýchto dát...


Machi - 21/4/2014 - 12:51

Myslím, že tohle může spíše uškodit, protože v tomto případě se jedná skutečně o alarmismus.
Výbuchy v řádech kilotun až desítek kilotun jsou neškodné (Morávka měla třeba pár kt, každý na sev. Moravě ví jaké škody způsobila), protože k nim dojde vysoko v atmosféře. Nebezpečné jsou až výbuchy nad ~100 kt, Čeljabinsk měl nějakých 400-500 kt. Nikdo při smyslech by nebudoval systém pro odklon či sestřelování asteroidů pod průměr 5-10 m (do 100 kt).
Tzv. "City killer" asteroid by musel mít nějakých 25-100 metrů, záleží na směru příletu do atmosféry. Takové je třeba najít a zjistit míru rizika, případně pak přijmout protiopatření. Ale strašit tím, že zaznamenané výbuchy měly sílu "atomových bomb" je blbost. Ano, výbuchy to byly pořádné. Ale to co nás ochránilo nebyla odlehlost regionů, ale atmosféra.
Programy na odhalení malých planetek běží a na kilotunových prťavcích nesejde, protože jsou jen pěkným divadlem pro přihlížející (pokud nemáte tu smůlu, že vám pozůstatek spadne na hlavu).

Oprava: Tak dle The Morávka meteorite fall: 3. Meteoroid initial size, history, structure, and composition od Borovičky a dalších, měla Morávka jen 0,1 kt.
Pěkná simulace případných následků a energií pro různé planetky je zde: http://www.purdue.edu/impactearth/ [Upraveno 21.4.2014 Machi]


Alchymista - 21/4/2014 - 15:24

Alarmizmus - do istej miery ano, je to alarmizmus.
Lenže - doteraz sa väčšina rizík od medziplanetárnej hmoty odvodzovala viacmenej len z početnosti impaktných kráterov. Ale Tunguzka a Čeljabinsk ukazujú, že "hodne veľký malér" pre našu civilizáciu môžu predstavovať aj telesá, po ktorých žiadny impaktný kráter nezostáva.

Problém ničenia/odkláňania malých telies je zložitejší, než sa zdá na prvý pohľad - okrem problému detekcie je tu aj problém odhadu "následkov" zásahu. Ochránime pred priamym dopadom Paríž - a "úspešne odklonené" teleso zasiahne Londýn alebo tam spadne krupobitie meteorov (v lepšom prípade)...


milantos - 21/4/2014 - 18:41

Těleso jako Čeljabinsk nestojí vůbec za to se jím jakkoliv zabývat - jak prevencí a vyhledáváním, tak jakýmkoliv protiopatřením . Takové těleso je zajímavé pouze pro novináře.Následky Čeljabinského tělesa jsou nulové na životech a minimální na materiálu. Osobní auto + 1/2 l vodky představuje daleko vyšší nebezpečí - a pokud jsem si všiml, nerozvinula se na toto nebezpečí zatím žádná vědecká diskuze


Alchymista - 21/4/2014 - 21:31

Myslím, že čeljabinci by na to mali trochu iný názor - podľa ruských zdrojov bolo 1613 ľudí zranených, z toho 69 hospitalizovaných, dvaja ľudia skončili na ARO, nikto nezahynul. Priame škody presiahli jednu miliardu rubľov - meteorit "vysklil" okná na takmer desať tisic budovách, niekde spadli aj strechy a bol poškodený zimný štadión, následné škody dosiahli minimálne 200 milionov rubľov, výpadky výroby a podobné následky sa odhadujú na podobnú sumu, takže celkové škody sa odhadujú na jeden a pol až dve miliardy rubľov.

Samozrejme, "prípad Čeljabinsk" z "globálneho hľadiska" je to len drobná nepríjemnosť. Lenže neexistuje záruka, že ďalší "prípad" nebude "Tunguzka II" niekde nad strednou Európou.


dodge - 22/4/2014 - 08:22

Parašutista údajně nafilmoval meteorit?

Začátkem dubna se v médiích objevila zpráva, že se norskému parašutistovi podařilo nafilmovat, jak jej během jednoho seskoku jen těsně minul meteorit. Měl obrovské štěstí, nebo se jedná o podvod?

http://www.astro.cz/clanek/6261?utm_source=news&utm_medium=mail&utm_campaign=clanky


dubest - 22/4/2014 - 12:59

zřejmě měl štěstí, ale šutr nenašli takže 100% důkaz není, tu zprávu jsem sem už dával na začátku měsíce z jiného zdroje


dodge - 22/4/2014 - 17:29

A jak se k dané situaci staví přední český odborník na meteory RNDr. Jiří Borovička, CSc.? K možnosti, že by parašutista zachytil mimozemské těleso před jeho dopadem, je značně skeptický. Poukazuje na to, že nikdo v té době nad danou oblastí neohlásil pozorování bolidu, případně zvukových efektů, které jej mohly provázet. Ani samotný předmět, zachycený na videu, mu meteoroid nepřipomíná: "Jedna strana je světlá a zdá se mít barevný nádech. Meteorit má buď černou kůru, nebo je na lomu šedivý. Při letu vydává svištivý zvuk, o čemž jsem nikde neviděl zmínku." Přiklání se proto k myšlence, že se mohlo jednat o kámen, který se při balení dostal do padáku a při jeho otevření z něj vypadl. Tato varianta je v některých článcích také zmíněna, ale je ihned zavrhnuta, protože údajně je předmět příliš velký. Problém je v tom, že z videa je problematické zjistit, jak daleko byl padající předmět od objektivu a tím určit jeho skutečnou velikost. Navíc jeho průlet byl rychlý, a proto je zachycen jen na několika málo snímcích. Protože k celé události chybí některé důležité informace, budeme ji muset uzavřít větou, kterou napsal Jiří Borovička na konec svého komentáře: "Na základě dat, která jsou k dispozici, se jednoznačně rozhodnout nedá."


Alchymista - 22/4/2014 - 23:35

Pochybnosti sú na mieste - kúsok to bol relatívne veľký, takže stopa meteoru by mohola byť celkom dobre viditeľná i vo dne.

Lenže - ako ukazuje video (napríklad http://www.news.com.au/technology/science/skydiver-narrowly-misses-getting-hit-by-apparent-meteor-in-midair/story-fnjwlcze-1226874499630 ), v skutočnosti parašutisti vyskočili nad spodnou vrstvou oblačnosti, takže pri pohľade zo zeme by to mohlo byť ohodnotené ako "polooblačno" s izolovanými nakopeniami mrakov.
V takom prípade však nie je "náhodný pozorovateľ" (a zrejme ani znalec) schopný "bezpečne" rozpoznať bielu stopu meteoru od bielej stopy za dopravným lietadlom. Na prvý pohľad je to absolutne "nezaujímavé" a nebude tomu venovať ani toľko pozornosti ako bežnej stope za lietadlom pri modrej oblohe... Takže samotný jav meteoru veľmi ľahko unikne pozornosti náhodných pozorovateľov. Navyše stopa meteoru sa vo dne stratí omnoho rýchlejšie ako v noci, takže už o jednu-dve sekundy niet žiadneho dôkazu a väčšina pozorovateľov si povie, že sa im niečo zazdalo - a ďalej to nerieši.

Druhá vec - meteorit bol zachytený vo výške cca jedne kilometer, ale bod zastávky na dráhe meteoritu leží vo výške okolo 20 kilometrov. Pri rýchlosti pádu ~480km/s (~130-135m/s) teda padal voľným pádom zhruba dve a pol minúty (to tiež solídne vysvetľuje, prečo si jav nevšimli ani parašutisti alebo pilot lietadla - boli v tom čase plne zaujatý prípravou na zoskok a venovali pozornosť iným veciam ako pozeraniu sa z okien lietadla - navyše by skôr pozorovali mraky a zem pod sebou, než oblohu nad sebou).

Ale moja otázka znie: aká je teplota takého meteoritu? Je rozpálený? Je podchladený?
Mohol by byť podchladený natoľko, že sa ňom vytvorí inovatka? (vo výške pozorovania sa tvorili mraky, takže vlhkosť vzduchu na bola dostatočná). To by mohlo poskytnúť určité vodítko k vysvetleniu spornej farby meteoritu.

Ohľadne zvuku - neďaleko hučalo vrtuľové lietadlo a ani otváranie padáku vo voľnom páde nie je práve "tichý proces", ale vo videu to nie je - takže mikrofón bol zrejme nastavený tak, aby zachytával len hlas parašutistu ale nie okolité "ruchy", ktoré by mohli hlas prehlušiť. Potom nejaký tichý svist za desať centimetrovým kameňom nemá nárok, aby sa dostal na záznam.
[Upraveno 22.4.2014 Alchymista]


admin - 23/4/2014 - 10:33

http://www.planetary.org/blogs/guest-blogs/2014/0419-forensic-ballistics.html


Forensic Ballistics: How Apollo 12 Helped Solve the Skydiver Meteorite Mystery


Alchymista - 23/4/2014 - 11:18

Trochu škoda, metorit by bol rozhodne zaujímavejší ako neveľký kamienok v padáku.


Machi - 23/4/2014 - 22:50

quote:

Lenže - doteraz sa väčšina rizík od medziplanetárnej hmoty odvodzovala viacmenej len z početnosti impaktných kráterov. Ale Tunguzka a Čeljabinsk ukazujú, že "hodne veľký malér" pre našu civilizáciu môžu predstavovať aj telesá, po ktorých žiadny impaktný kráter nezostáva.



Ne, rizika se dnes odvozují hlavně z počtu zaznamenaných planetek + předpokládaného množství menších těles + simulací drah velkého počtu planetek poblíže Země. I kdyby se odvození dělalo z četnosti impaktních kráterů, jako vzor by se použil Měsíc, kde událost typu Tunguzka nehrozí.

quote:

Problém ničenia/odkláňania malých telies je zložitejší, než sa zdá na prvý pohľad - okrem problému detekcie je tu aj problém odhadu "následkov" zásahu. Ochránime pred priamym dopadom Paríž - a "úspešne odklonené" teleso zasiahne Londýn alebo tam spadne krupobitie meteorov (v lepšom prípade)...


S tím se samozřejmě při návrzích odklonu/zničení počítá.

Jinak zde je už publikovaný list zaznamenaných explozí v atmosféře - https://b612foundation.org/list-of-impacts-from-impact-video/. Kromě Čeljabinsku tam je jen jedna o síle větší než 20 kt (v oblasti jižního Sulawesi).
Nic překvapivého a většina explozí byla příliš slabá na to, aby zanechala byť jen nepatrné škody.


dodge - 24/4/2014 - 14:04

Téměř neviditelný bolid.

Večer 31. března prolétl nad západní a střední Evropou jasný bolid. Zachycen byl také kamerami na stanicích české části Evropské bolidové sítě.

http://www.astro.cz/clanek/6265?utm_source=news&utm_medium=mail&utm_campaign=clanky


dodge - 4/5/2014 - 06:43

Blíží se „jarní Orionidy“ neboli Eta Aquaridy.


Radiant roje η-Aquarid a jeho pozice během aktivity roje

Již několik dní můžeme pozorovat meteory z roje Eta Aquarid, jehož maximum nastane v pondělí 6. 5 kolem 9h SELČ. Maximum není nijak ostré, meteory tohoto roje můžeme pozorovat několik dní před a po maximu, ovšem nejlepší příležitost bude právě v noci z 5. na 6. května mezi 2 a 4h ranní (SELČ). V tu dobu můžeme spatřit až 8 meteorů za hodinu. Meteory vylétají ze souhvězdí Vodnáře. Díky vhodné fázi Měsíce, který se bude nacházet před první čtvrtí, jsou podmínky ke sledování roje letos ideální.

http://www.astro.cz/clanek/6274?utm_source=news&utm_medium=mail&utm_campaign=clanky


milantos - 4/5/2014 - 18:05

quote:


Již několik dní můžeme pozorovat meteory z roje Eta Aquarid, jehož maximum nastane v pondělí 6. 5 kolem 9h SELČ.


Autorka se spletla a tys to opsal .
6.května bude až v úterý


dodge - 4/5/2014 - 19:14

quote:
quote:


Již několik dní můžeme pozorovat meteory z roje Eta Aquarid, jehož maximum nastane v pondělí 6. 5 kolem 9h SELČ.


Autorka se spletla a tys to opsal .
6.května bude až v úterý


Dík, už to opravila, chybička se vloudí.

http://www.astro.cz/clanek/6274


dodge - 5/5/2014 - 07:39

Dočkáme se nového meteorického roje?

Překvapení komety 209P/Linear

Objekt označovaný astronomy jako 209P/LINEAR je periodickou kometou objevenou 3. února 2004 v rámci programu Lincoln Near-Earth Asteroid Research (LINEAR), na snímcích pořízených pomocí reflektoru o průměru zrcadla 1 metr. Výše uvedené trvalé číslo vlasatice dostala 12. prosince 2008 poté, co byla přesně stanovena její dráha ve sluneční soustavě. Kometa projde poměrně blízko Země, ale nebude zřejmě příliš jasná. Přesto má pro nás možná přichystáno ještě jedno překvapení - silnou meteorickou spršku.

http://www.astro.cz/clanek/6277?utm_source=news&utm_medium=mail&utm_campaign=clanky


dodge - 16/5/2014 - 07:08

Videopozorování meteorů a počátky sítě EDMOND.

http://www.astro.cz/clanek/6290?utm_source=news&utm_medium=mail&utm_campaign=clanky


dodge - 5/6/2014 - 10:12

Kometa 209P/LINEAR radarem.

Komety se do blízkosti Země nedostávají zase až tak často, nadto aby se staly cílem radarového výzkumu. Nyní se tak ale stalo a můžeme přinést radarové snímky jádra komety 209P/LINEAR.



http://www.astro.cz/clanek/6319?utm_source=news&utm_medium=mail&utm_campaign=clanky


dodge - 6/6/2014 - 15:44

Jak bude Sentinel lovit skryté asteroidy.

http://www.universetoday.com/112397/how-sentinel-will-hunt-for-hidden-asteroids/


dodge - 8/6/2014 - 08:17

Hvězdárna Žebrák.





Významným datem byl 24. listopad roku 1824. Ten den byl kolem osmé hodiny zaznamenán let kamenného meteoritu (chondritu). Tento jev byl doprovázen hlasitými zvukovými efekty a před dopadem se rozpadl na několik úlomků. Jednotlivé kusy dopadly v oblasti mezi Žebrákem a Praskolesy.
Událost vyvolala značný zájem mezi občany a tak není divu, že krátce po pádu byly nalezeny hned dva největší úlomky o celkové hmotnosti 1873 g. Jejich nálezcem byl žebrácký občan F. Kolben.
Oba nalezené kusy odkoupil hrabě Eugen z Vrbna. Jeden z nich daroval do sbírek Vlastivědného muzea v Praze. Dnes můžeme tento kus o hmotnosti 861 g spatřit ve sbírkách Národního muzea. Další kusy se nacházejí ve sbírkách Muzea přírodní historie ve Vídni a v Budapešti. Množství drobných úlomků o hmotnostech 1 až 14 g je pak rozeseto ve sbírkách muzeí po celém světě.

http://www.astro.cz/clanek/6320?utm_source=news&utm_medium=mail&utm_campaign=clanky


dodge - 9/6/2014 - 14:50

Modrá planeta se včera minula s velkým asteroidem.

Více než třísetmetrový vesmírný „macek“ se v neděli 8. června přiblížil k Zemi, bohudík pouze na bezpečnou vzdálenost přes milion kilometrů (minul nás asi třikrát dále, než náš Měsíc). NASA vesmírnou skálu s kódovým označením 2014 HQ124 řadí mezi tzv. potenciálně nebezpečné objekty (anglická zkratka PHA), nicméně bát se jí není třeba.

http://www.astro.cz/clanek/6324?utm_source=news&utm_medium=mail&utm_campaign=clanky


Ervé - 10/6/2014 - 07:56

Takovýto objekt (300 m), objevený jeden a půl měsíce před průletem, je typický příklad, proč by měla být připravené (a vyzkoušené) sestřelování asteroidů upravenou balistickou raketou (nebo předpřipravenou kosmickou raketou).


dodge - 13/6/2014 - 07:43

Úžasné radarové snímky asteroidu 2014 HQ124 - je to rozpolcená osobnost.


Dopplerovské obrazy asteroidu 2014 HQ124. Obrázky z Arecibo Observatory v horním řádku a z Goldstone obrázky na dalších řádcích: schopnosti observatoře větší Arecibo eliminuje "sníh" viditelný u ostatních snímků.

http://www.universetoday.com/112557/awesome-radar-images-reveal-asteroid-2014-hq124s-split-personality/


dodge - 20/6/2014 - 05:57

NASA oznámila nejnovější pokrok, nadcházející milníky v honbě za asteroidy.


Tento obraz asteroidu 2011 MD byl pořízen NASA Spitzer Space Telescope v únoru 2014, s expozicí 20 hodin. Bylo zapotřebí dlouhého pozorování, které bylo přijato v infračerveném světle, slabá stopu malého asteroidu uprostřed snímku.

http://www.nasa.gov/press/2014/june/nasa-announces-latest-progress-upcoming-milestones-in-hunt-for-asteroids/#.U6OxBJR_vTr [Upraveno 20.6.2014 dodge]


dodge - 9/7/2014 - 07:36

Videopozorování meteorů – 2. část.

http://www.astro.cz/clanek/6356?utm_source=news&utm_medium=mail&utm_campaign=clanky


dodge - 13/7/2014 - 08:43

Kometa Jacques je zpátky!

http://www.universetoday.com/113177/comet-jacques-is-back-joins-venus-and-mercury-at-dawn/


dodge - 16/7/2014 - 14:07

Na čem se pracuje v Ondřejově (2): Meteority Příbram a Neuschwanstein nedoprovázejí malá tělesa.



http://www.astro.cz/clanek/6365?utm_source=news&utm_medium=mail&utm_campaign=clanky


pospa - 17/7/2014 - 07:25

Emily Lakdawalla, americká planetární geoložka, spisovatelka, publicistka a blogerka The Planetary Society par excellence byla za svou činnost oceněna tím, že byl po ní 12.7.2014 pojmenován asteroid 2009 RE26 (274860) Emilylakdawalla v hlavním pásu planetek mezi Marsem a Jupiterem.
Určitě zasloužená pocta. Gratulujeme, Emily!

Více detailů v TPS blog postu http://www.planetary.org/blogs/emily-lakdawalla/2014/07160448-asteroid-274860-emilylakdawalla.html


dodge - 18/7/2014 - 07:48

ISON přestala emitovat prach těsně před rozpadem při průletu kolem Slunce.


Kometa ISON zachycená na snímku ze (SOHO) přístrojem (SUMER)

http://www.universetoday.com/113299/ison-stopped-making-dust-just-before-it-passed-by-the-sun-and-disintegrated/ [Upraveno 18.7.2014 dodge]


alamo - 25/7/2014 - 14:40

http://www.exoplanety.cz/2014/07/24/gaia-ma-problemy-i-prvni-nechteny-objev/
O první objev se už Gaia postarala, ale je dost nepravděpodobné, že ho někdo zrovna dvakrát slavil. Vědci zjistili, že Gaia je pod mnohem větší „palbou“ mikrometeroidů, než se čekalo. Na přístroje sondy by to mít vliv nemělo. Gaia je velmi citlivá na jakékoliv změny ve své rotaci. Bombardování mikrometeoroidy je tak samozřejmě měřitelné. Podobné vyrušování sice astronomové čekali, ale počítali s jedním až deseti „srážkami“ denně. Realita je ale taková, že do družice narazí asi 500 částic denně. Pro planetology bude oříškem vyřešit, odkud se tolik částic bere.


dodge - 5/8/2014 - 12:48

Perseidy aneb "Slzy Svatého Vavřince".



Po roce můžeme opět pozorovat nejslavnější meteorický roj severní polokoule – Perseidy. Letošní maximum nastane v noci ze 12.-13. srpna, tedy z úterý na středu. Mezi půlnocí a 4h ráno můžeme vidět až 70 meteorů za hodinu.

Na rozdíl od loňského roku bohužel letos bude pozorování rušit svým svitem Měsíc, který se bude nacházet pár dní po úplňku. Mateřským tělesem roje je krátkoperiodická kometa 109P/Swift-Tutlle, kterou v roce 1862 nezávisle na sobě objevili Lewis Swift a Horace Parnell Tuttle.
Název roje je odvozen od souhvězdí Perseus, ze kterého meteory jakoby zdánlivě vylétají. Pozorovatelé na severní polokouli můžou tento roj začít pozorovat již od 23. července, kdy je možné vidět jeden meteor za hodinu. V průběhu následujících týdnů se pak počet zvyšuje. V době Perseid můžete pozorovat i jiné meteorické roje, Perseidu si však nemůžete s žádným jiným meteorem splést díky jejich rychlosti. Perseidy patří totiž mezi nejrychleji se pohybující meteory.

http://www.astro.cz/clanek/6385?utm_source=news&utm_medium=mail&utm_campaign=clanky


David - 5/8/2014 - 13:29

quote:
http://www.exoplanety.cz/2014/07/24/gaia-ma-problemy-i-prvni-nechteny-objev/
O první objev se už Gaia postarala, ale je dost nepravděpodobné, že ho někdo zrovna dvakrát slavil. Vědci zjistili, že Gaia je pod mnohem větší „palbou“ mikrometeroidů, než se čekalo. Na přístroje sondy by to mít vliv nemělo. Gaia je velmi citlivá na jakékoliv změny ve své rotaci. Bombardování mikrometeoroidy je tak samozřejmě měřitelné. Podobné vyrušování sice astronomové čekali, ale počítali s jedním až deseti „srážkami“ denně. Realita je ale taková, že do družice narazí asi 500 částic denně. Pro planetology bude oříškem vyřešit, odkud se tolik částic bere.


Bod L2 je zřejmě mimo Zemí vyčištěné okolí její dráhy kolem Slunce.


Nedbal - 5/8/2014 - 13:59

Já si myslím, že právě proto, že se jedná o librační bod L2, který je stabilní (mohou kolem něj tělesa obíhat), musí nutně být zaprášený - dojde -li v jeho okolí ke srážce dvou těles, pak některé odštěpky mohou nabýt vůči bodu L2 menší, než únikové rychlosti. No a ty tam pak mohou i dost dlouho zůstat a cyklovat, než dojde k jejich vypuzení například tlakem záření, či slunečním větrem. Rozhodně návštěva stabilních libračních bodů není příliš bezpečná.
Pavel Nedbal


dodge - 7/8/2014 - 10:02

Výsledek spolupráce SMPH a hvězdárny Valašské Meziříčí = první spektrum meteoru.

Jak již jistě víte z předchozích článků, Hvězdárna Valašské Meziříčí je od roku 2011 se svými dvěma videokamerami na pozorování meteorů součástí sítě CEMENt, později i databáze EDMOND. Pevné stanoviště pak bylo zřízeno v listopadu 2012 na plošině jižní budovy. Jedná se o dvě kamery, východní a jižní, které jsou zde doposud.

Již nějakou dobu se plánovalo, že k těmto dvěma kamerám přibude další, která bude navíc opatřena spektrografem. Díky němu pak budeme moci zjistit daleko více informací o složení meteoritů. Veškeré potřebné zařízení bylo zakoupeno díky finančním prostředkům SMPH (Sdružení pro meziplanetární hmotu) a o montáž se postaral Ing. Jakub Koukal, předseda sítě Edmond, s pomocí pracovníků hvězdárny ve Valašském Meziříčí.

http://www.astro.cz/clanek/6388?utm_source=news&utm_medium=mail&utm_campaign=clanky


dodge - 12/8/2014 - 06:13

NASA’s 3-D Study of Comets Reveals Chemical Factory at Work.

https://www.youtube.com/watch?v=RDUVZ9MlW2I
This rotating 3-D map shows how HCN molecules (made of hydrogen, carbon and nitrogen) are released from the nucleus of comet Lemmon and then spread evenly throughout the atmosphere, or coma. Similar maps revealed that HNC and formaldehyde are produced in the coma, rather than the comet's nucleus.

http://www.nasa.gov/press/2014/august/goddard/nasa-s-3-d-study-of-comets-reveals-chemical-factory-at-work/#.U-mTyeN_vTp


dodge - 13/8/2014 - 07:48

Some Of Comet ISON’s Organic Materials Arose In An Unexpected Place.


Comet ISON was one of the two comets studied by scientists using the Atacama Large Millimeter/submillimeter Array (ALMA). The diagram shows where it was located in the solar system at the time of observations. 3-D images of its coma (atmosphere) revealed organic compounds.

http://www.universetoday.com/113856/some-of-comet-isons-organic-materials-arose-in-an-unexpected-place/


dodge - 15/8/2014 - 08:43

Gravitace není jediná věc, která drží asteroidy pohromadě: Studie.


Rubble piles are common among asteroids, as illustrated by this artist’s conception of 2011 MD.

http://www.universetoday.com/113912/gravity-isnt-the-only-thing-holding-asteroids-together-study/


dodge - 19/8/2014 - 07:48

Jeden, který spadl na Zemi: Vědci odhalili tajemství meteorického roje Novato 2012.


Konec fragmentace letu roje Novato 18.listopadu 2012 nad San Francisco Bay Area. Snímky se zobrazují vodorovně v časových řadách rozchod fragmentů, zleva doprava. Fotografie byly pořízeny ze vzdálenosti asi 40 mil (65 km).


Novato N04, který našel Bob Verish. Čtvrtý ze šesti fragmentů roje Novato 2012.

http://www.universetoday.com/113959/one-that-fell-to-earth-researchers-reveal-2012-novoto-meteorite-took-a-beating/


dodge - 29/8/2014 - 06:17

Pozorování meteorů z vesmíru.

Laická veřejnost, tedy lidé, kteří se rádi podívají na nebeské divadlo, jakým jsou Perseidy v srpnu či Geminidy v prosinci, asi často neuvažují o tom, odkud tato tělíska pocházejí a že mohou představovat pro lidstvo velké nebezpečí. Vědci však o tomto možném problému vědí a neustále se snaží přijít na to, jak mu předejít.

http://www.astro.cz/clanek/6411?utm_source=news&utm_medium=mail&utm_campaign=clanky


Ludek_F - 5/9/2014 - 23:57

Těsný průlet 20m asteroidu 2014 RC 7.9.2014 v 18:18UT 40 000 km nad Novým Zélandem s předpokládaným max +11.5mag,
objeven 31.8.2014 Catalina Sky Survey ...
http://www.spaceweather.com/


milantos - 6/9/2014 - 01:37

Pro Evropu končí možnost sledování v neděli k ránu ( to bude vzdálenost ještě nějakých 0,04AU,) potom má šanci Střední Amerika, jen bude hezky rušit Měsíc v těsné blízkosti od asteroidu.


dodge - 6/9/2014 - 07:57

What Comets, Parking Lots and Charcoal Have in Common.


In this delightful portrayal of Comet 67P/Churyumov-Gerasimenko, we see the 2.5-mile-wide object close to true color with downtown Los Angeles, Calif. for size reference. Compare to the same image (below) as viewed from space. Despite appearances in photos, comets are coal-black objects.


Photo of Comet 67P/C-G taken by Rosetta on August 6, 2014. Against the blackness of space, it appears whitish-grey.


Comets are as dark as charcoal but appear light only because the sun illuminates them against the blackness of outer space. I shone a flashlight on a charcoal briquette (left) to simulate comet lighting. The same charcoal, when viewed in normal light, appears black.


Comet colored parking lots have been the rage for years. Both comets and fresh asphalt reflect about the same amount of light.


Oreo cookies – a model of a comet nucleus?

http://www.universetoday.com/114034/what-comets-parking-lots-and-charcoal-have-in-common/


David - 7/9/2014 - 07:33

Ta fotomontáž s městskou zástavbou je pěkná , dává představu o obrovitosti komety, dobré by bylo totéž s horským hřbetem.


JiříHošek - 7/9/2014 - 10:22

quote:
Ta fotomontáž s městskou zástavbou je pěkná , dává představu o obrovitosti komety, dobré by bylo totéž s horským hřbetem.
Ten příspěvek nebyl o velikosti, ale o barvě komety. Škoda, že dodge své příspěvky nepíše v češtině.


Petr_Šída - 7/9/2014 - 11:10

On je nepíše, on je kopíruje ...

Ale pro ty co anglicky neumí, je tu strejda google, taky je to o dvou kliknutích a dozvíme se, o co jde


JiříHošek - 7/9/2014 - 12:29

..... s rizikem nepřesného překladu.


Petr_Šída - 7/9/2014 - 13:32

Jojo, někdy to umí úžasné věci, takže asi lépe původní text, než blbý překlad


dodge - 8/9/2014 - 07:47

Speed Demon Asteroid Sprints Safely Past Earth Today.


Asteroid 2014 RC photographed 30 minutes before closest approach to Earth today. During this minute-long time exposure the asteroid covered more than 3/4 degree of sky. Zippy!


2014 RC accelerates across the sky from 4 a.m. to 4 p.m EDT in this path created by Gianluca Masi using SkyX Pro software and the latest positions from JPL.


The orbit of 2014 RC occasionally brings it close to Earth as it did today September 7, 2014 when it passed less than 1/10 the distance of the moon to the Earth. The asteroid orbits the sun every 1.5 years.


Space rock exposed! Gianluca Masi, who runs the Virtual Telescope Project, tracked 2014 RC during his time exposure, so it shows up as a tiny dot instead of a streak.

http://www.universetoday.com/114371/speed-demon-asteroid-sprints-safely-past-earth-today/


David - 8/9/2014 - 16:09

Země má svého Trojana. V bodě L4 se nachází těleso cca 300 m v průměru. To by byl cíl pro nepilotovanou či pilotovanou misi. Není třeba hledat asteroid někde v hlubinách Sluneční soustavy a " tahat" k Měsíci. Tady je cíl v ideální poloze co do energetické náročnosti mise, zásobování energií i teplotám. A zejména je stabilně na svém místě dosažitelný jen " setkávacím manévrem ".


Erakis - 8/9/2014 - 18:09

Po dlhšej dobe tu máme opäť pekný pozemský impakt aj s kráterom.
Niečo podobné tu bolo naposledy v roku 2007 v Peru (Čeljabinsk nerátam, tam taký pekný kráter v zemi nebol). Inak sranda, že podobne ako pri Čeljabinsku, ked v ten istý deň prelietal okolo Zeme iný šuter, tak aj teraz, ked to dopadlo v Nikaragui, tak blízko prelietal 2014 RC.
http://www.bbc.com/news/world-latin-america-29106843


dodge - 8/9/2014 - 18:20

Těsný průlet asteroidu 2014 RC.





V noci ze 7. na 8. září se kolem Země těsně protáhl balvan o rozměrech přibližně 20 metrů. Asteroid označený 2014 RC byl nejblíže asi 40 000 km.
V případě tohoto asteroidu šlo o velmi těsný průlet, neboť v podobné vzdálenosti už se například pohybují družice na geostacionární dráze (na obrázku vpravo zelená elipsa). Těleso se pohybovalo nad jižní polokoulí, takže satelity nemohlo v žádném případě ohrozit. Planetka byla podobně velká, jako těleso, které v únoru 2013 vybuchlo poblíž ruského města Čeljabinsk.

Asteroid se podařilo vyfotografovat Martinu Maškovi pomocí vzdáleného robotického dalekohledu Fyzikálního ústavu AV ČR v Argentině (viz. snímek nahoře).
V ČR planetku snímal Milan Antoš z Jablonce nad Nisou.
Vzdáleně jej snímal také kolega ze Slovenska Marián Urbaník, který si pro změnu pronajal iTelescope v Austrálii.

Vzhledem k tomu, že planetka Zemi pouze minula, vrátí se i v budoucnu, ale doposud nebyla vypočtena žádná kolizní možnost. Astronomové budou balvan i nadále sledovat a dráhu případně upřesní.

Další informace na webu NASA: http://neo.jpl.nasa.gov/news/news184.html


JiříHošek - 8/9/2014 - 20:52

quote:
Země má svého Trojana. V bodě L4 se nachází těleso cca 300 m v průměru. To by byl cíl pro nepilotovanou či pilotovanou misi. Není třeba hledat asteroid někde v hlubinách Sluneční soustavy a " tahat" k Měsíci. Tady je cíl v ideální poloze co do energetické náročnosti mise, zásobování energií i teplotám. A zejména je stabilně na svém místě dosažitelný jen " setkávacím manévrem ".
Trojan 2010 TK7 o průměru cca 300 metrů, obíhající kolem bodu L4, není atraktivní cíl pro vesmírnou misi z důvodu jeho extrémní dráhy, na níž se pohybuje vysoko nad a pod oběžnou dráhou Země. Vzhledem k tomu je nutná změna rychlosti kosmické lodi 9,4 km/s, zatímco některé jiné blízkozemní asteroidy vyžadují méně než 4 km/s.

Video dráhy:
http://www.nasa.gov/mission_pages/WISE/news/wise20110727vid.html


dodge - 9/9/2014 - 08:28

The Nicaragua Crater: The Result of a Meteorite Impact or Not?


The suspect crater on the outskirts of Managua.

http://www.universetoday.com/114397/the-nicaragua-crater-the-result-of-a-meteorite-impact-or-not/


dodge - 10/9/2014 - 08:35

Tales (Tails?) Of Three Comets.


A 40 minute exposure of Comet E2 Jacques taken from Payson, Arizona.


Comet E2 Jacques crossing Cassiopeia as seen from the island of Malta.


Comet E2 Jacques on August 28th as seen from the MVAS dark sky site in Yellow Springs, Ohio.


The celestial path of Comet Jacques from September 12th through November 1st.


An early image of Comet C/2013 V5 Oukaimeden taken in February of this year.

http://www.universetoday.com/114291/tales-tails-of-three-comets/


dodge - 12/9/2014 - 07:16

V Nikaragui našli údajný meteoritický kráter.



V pondělí 7. září 2014 se začaly v médiích objevovat zprávy o tom, že nedaleko hlavního města Nikaragui byl nalezen kráter, který měl vzniknout dopadem meteoritu. Některé skutečnosti však tuto teorii zpochybňují.

http://www.astro.cz/clanek/6430?utm_source=news&utm_medium=mail&utm_campaign=clanky


David - 12/9/2014 - 07:59

SiSp je 1 AU od setkání s Marsem.


alamo - 11/10/2014 - 12:16

http://style.hnonline.sk/digital-132/jadrove-zbrane-si-chcu-americania-nechavat-na-boj-proti-asteoridom-632546
Jadrové zbrane si chcú Američania nechávať na boj proti asteoridom
zaujímavé..
len ma napadá otázka, čo povedať Iráncom, ak začnú tvrdiť že potrebujú "bombu" na ochranu celého sveta?


pospa - 21/10/2014 - 10:47

Machi aktualizoval svou velmi pěknou sbírku všech z blízka seldovaných kometárních jader a přidal do něj nový snímek C/2013 A1 Siding Spring z MRO/HiRISE.


dodge - 28/10/2014 - 07:07

Srovnání komety 67P s jinými kometami a asteroidy.



http://www.universetoday.com/115735/rosettas-67p-comet-compared-to-everything-including-the-death-star/


dodge - 11/11/2014 - 07:53

"Nahé" komety - nová třída kosmických objektů?

http://www.universetoday.com/116163/naked-comets-could-expose-solar-systems-ancient-origin-story/


alamo - 19/11/2014 - 22:14

http://m.aktuality.sk/clanok/265789/video-zahadna-ziara-na-ruskej-oblohe-o-jej-povode-zatial-urady-mlcia/
bolid?
..
vypadá to nejak.. podivne "staticky"
dalo by sa nejak rozoznať či je zdroj svetla nad vrstvou oblakov, alebo ich naopak ožaruje zospodu? [Upraveno 19.11.2014 alamo]


Pozemstan - 27/11/2014 - 14:07

"Nad Českem proletěla ráno ohnivá koule"
http://www.novinky.cz/domaci/354604-nad-ceskem-proletela-rano-ohniva-koule.html
Mělo se tak stát včera 26.11.2014 mezi 4:36:50 do 4:39:30 SEČ.

Zřejmě se jednalo o zánik horního stupně rakety Sojuz-FG, která 23.11. vynesla do vesmíru loď Sojuz TMA-15M.

Článek obsahuje hodně podrobností včetně videa se zachyceným jevem a cituje vedoucího Oddělení meziplanetární hmoty Astronomického ústavu Akademie věd ČR. Ten ovšem označil typ rakety chybně jako Proton:

"Podle předběžných analýz a závěrů se jednalo s největší pravděpodobností o zánik posledního stupně nosné rakety Proton, která startovala 23. 11. 2014 z kosmodromu Bajkonur a vynesla na oběžnou dráhu kosmickou loď Sojuz se třemi astronauty na palubě a dopravila je na orbitální stanici ISS. Tento velmi jasný světelný úkaz, tzv. bolid, proběhl mimo naše území, začátek jsme pozorovali již nad územím Německa, potom bolid letěl nad Rakouskem a pokračoval dál nad Balkán"

Viz i http://www.obsupice.cz/new/view.php?cisloclanku=2014112601


milantos - 4/12/2014 - 22:00

Zajímavý pohled je na současnou stránku Space Weather.com, na tabulku na konci stránky
http://www.spaceweather.com/archive.php?view=1&day=03&month=12&year=2014
Pro prvních 10 dnů prosince bylo objeveno celkem 8 blízkozemních asteroidů, které kolem Země v té době prolétají. To svědčí o velké úspěšnosti objevování těchto těles a to i poměrně hodně malých


Pozemstan - 10/12/2014 - 16:47

"Jasný bolid 9. 12. 2014"
http://www.astro.cz/clanek/6523

"Nad Českem proletěl bolid. Meteor zaznamenaly čtyři astronomické stanice"
http://www.rozhlas.cz/zpravy/vesmir/_zprava/nad-ceskem-proletel-bolid-meteor-zaznamenaly-ctyri-astronomicke-stanice--1430838

Článek ČRo doprovází zvukový záznam obsáhlejšího rozhovoru s Pavlem Spurným z Astronomického ústavu AV ČR, který již telefonuje přímo z místa terénního pátrání po meteoritu.


Alex - 10/12/2014 - 16:52

Žeby som napísal testament?

http://aktualne.atlas.sk/zem-v-ohrozeni-ruti-sa-na-nas-masivny-asteroid-varuju-ruski-vedci/dnes/zaujimavosti/?utm_source=aktualne02&utm_medium=centrum&utm_campaign=hp


JiříHošek - 10/12/2014 - 17:52

quote:
Žeby som napísal testament?
Netřeba. Hlas Ruska spoléhá na výpočty NASA
http://czech.ruvr.ru/news/2014_12_10/NASA-asteroid-objeveny-ruskymi-vedci-neohrozuje-Zemi-1666/


Ervé - 11/12/2014 - 07:11

By mně zajímalo, o kolik by musel změnit dráhu, aby trefil Zemi. Každopádně NASA a spol. mají slušný přehled o tělesech nad 500 m, a v poslední době se výrazně zvyšuje počet sledovaných objektů nad 100m, takže riziko klesá každý rok. Pořád ale trvá riziko komety/asteroidu s nestabilní dráhou nebo jednorázovým průletem.


dodge - 12/12/2014 - 08:29

Kuriózní historie meteorického roje Geminid.

http://www.universetoday.com/117026/the-curious-history-of-the-geminid-meteors/


dodge - 18/12/2014 - 08:08

Fotografie letošních Geminid z celého světa.

http://www.universetoday.com/117386/astrophotos-views-of-the-geminid-meteor-shower-from-around-the-world/


milantos - 18/12/2014 - 11:11

A tady jsou nějaké snímky z pozorování u nás:
http://www.astro-forum.cz/cgi-bin/yabb/YaBB.pl?num=1418480822/12#12


dodge - 20/12/2014 - 06:42

Krátkoperiodická kometa 15P/Finlay zjasnila, je viditelná v malém dalekohledu.


Kometa Finlay na 16.prosince ukazuje jasné kóma a krátký ohon. Jeho náhlý vzestup na 9. magnitudu byl potvrzen 18. prosince od australským pozorovatelem komet Paulem Camilleri. Snímek pořídili čeští pozorovatelé: J. Černý, M. Mašek, K. Honkova, J. Juryšek, J. Ebr, P. Kubanek, M. Prouza, M. Jelínek

http://www.universetoday.com/117449/comet-finlay-in-bright-outburst-visible-in-small-telescopes/


dodge - 28/12/2014 - 07:45

Kometa Lovejoy Q2 ztrácí ohon, roste jí další, ten ztrácí taky!



http://www.universetoday.com/117635/comet-q2-lovejoy-loses-tail-grows-another-loses-that-one-too/


dodge - 30/12/2014 - 09:49

Vžijte se do cesty krásy.


Kometu C / 2014 Q2 Lovejoy fotografoval v noci z 28. na 29. prosince 2014 v Siding Spring v Austrálii, kometa se nacházela 1/6 stupně od kulové hvězdokupy M79. Koma svítí zeleně fluoreskujícími uhlíkovými molekulami, zatímco úzký iontový ohon, který se skládá z oxidu uhelnatého, svítí modře v UV slunečním světle.

http://www.universetoday.com/117676/put-yourself-in-the-way-of-beauty/


dodge - 11/1/2015 - 07:59

Jak najít kometu Lovejoy.


Tato fotografie ukazuje noční pozici komety Lovejoy mezi zimními souhvězdímy do 19. ledna, jak cestuje přes souhvězdí Býka nedaleko Aldebarana a hvězdokupy Plejády.


Pozice komety Lovejoy je zobrazena na každou noc do 23 ledna.

http://www.universetoday.com/118069/how-to-find-and-make-the-most-of-comet-lovejoy/ [Upraveno 11.1.2015 dodge]


fritz.lochmann - 11/1/2015 - 22:30

quote:
Jak najít kometu Lovejoy....Pozice komety Lovejoy je zobrazena na každou noc do 23 ledna.
Wow, videl som. V ďalekohľade 20x60 sa javí ako hmlistý obláčik. Je to malá náplasť za ISON, ale predsa


dodge - 20/1/2015 - 07:53

Zde je Ceres Ve srovnání se všemi ostatními asteroidy které jsme navštívili.


Ceres ve srovnání s asteroidy navštívenými k dnešnímu dni, včetně Vesty, Dawn.


Srovnání Ceres s dalšími významnými objekty. Dione je Ceres je nejbližší ve velikosti a hmotnosti.

http://www.universetoday.com/118331/heres-ceres-compared-to-all-the-other-asteroids-weve-visited/


dodge - 20/1/2015 - 07:58

Zatím nejlepší pohled na Ceres z Dawnu.


Animace snímků Ceresu ze sondy Dawn z 13.1.2014


Porovnání snímků Ceresu z HST a Dawnu.

http://www.universetoday.com/118325/heres-dawns-best-view-of-ceres-yet/


dodge - 20/1/2015 - 07:59

Kde hledat kometu Lovejoy než se ztratí z dohledu.

http://www.universetoday.com/118308/where-to-look-for-comet-lovejoy-until-it-fades-from-sight/


dodge - 24/1/2015 - 08:08

Sledujte konjunkci komety 15P/Finlay s Měsícem.


Průchod Měsíce 1 stupeň jižně od komety 15P/Finlay, jak je viditelný z Ameriky.

http://www.universetoday.com/118447/see-a-rare-comet-moon-conjunction-tonight/
[Upraveno 24.1.2015 dodge]


dodge - 27/1/2015 - 09:52

Jsou asteroidy budoucností planetární vědy?


Vesta viděná sondou Dawn.

http://www.universetoday.com/118513/are-asteroids-the-future-of-planetary-science/


dodge - 27/1/2015 - 09:55

Žhavá novinka - asteroid prolétající kolem Země má miniměsíc!


Tato animace, vytvořená ze 20 jednotlivých radarových snímků, jasně ukazují hrubý obrys 2004 BL86 a jeho nově objeveného měsíce.

http://www.universetoday.com/118505/news-flash-asteroid-flying-past-earth-today-has-mini-moon/


David - 27/1/2015 - 14:29

To bude asi nejmenší těleso ve Sluneční soustavě, které má měsíc. Jeho existence by měla přispět ke " zvážení " asteroidu.


milantos - 27/1/2015 - 15:48

Není nejmenší.
http://www.johnstonsarchive.net/astro/astmoons/astsatdyntypes.gif


dodge - 12/2/2015 - 08:42

Počet známých asteroidů, které bychom mohli navštívit a prozkoumat se právě zdvojnásobil.


Umělec pojetí mise k asteroidu.


NHATS NEO objevy asteroidů podle jednotlivých roků.


Objekty s oběžnou dráhou typu NEA.


Mise na NEO: Typický profil dráhy.


Oběžná dráha asteroidu 1943 Anteros.


LSST zrcadlo v Tucson Mirror Lab.

http://www.universetoday.com/118914/the-number-of-asteroids-we-could-visit-and-explore-has-just-doubled/


dodge - 24/2/2015 - 07:47

Komety jsou jako smažená zmrzlina, říkají vědci.

http://www.space.com/28530-comets-like-deep-fried-ice-cream.html?cmpid=559074


David - 24/2/2015 - 08:17

Komety zřejmě v zárodečném mračnu " krystalizovaly" všemi směry a vytvořili za nepřítomnosti výraznější gravitace houbovitou strukturu. Po zřídnutí zárodečného mračna jejich gravitace připoutala prach a plyny, které kondenzovaly v dutinách a na povrchu.


dodge - 3/3/2015 - 07:45

Kamikaze kometa ztrácí hlavu.


Bezhlavá kometa D1 SOHO fotografovaná za soumraku 28.února 2015. Kometa přežila 19.února průchod přísluním, ale brzy poté, co se rozpadla, se vytvořil oblak žhavého prachu.


Oběžná dráha komety D1 SOHO má velký sklon vůči ekliptice.

http://www.universetoday.com/119190/kamikaze-comet-loses-its-head/


fritz.lochmann - 8/3/2015 - 15:28

Kométa Lovejoy je ešte stále dobre pozorovateľná, včera bola neďaleko súhviezdia Cassiopea. Okrem nej boli dobre pozorovateľné 3 zo 4 "galileových" mesiacov Jupitera. Dokonca sem tam nejaký meteorit, konkrétne videl som dva, jeden jasný na severe, druhý slabší na južnej časti oblohy. Aj dnes v noci by malo byť ideálne počasie na pozorovanie oblohy.
[Editoval 08.3.2015 fritz.lochmann]


dodge - 27/3/2015 - 10:07

Ne, velký asteroid nezasáhne Zemi v pátek 27.3.2015.


Asteroid 2014 YB35 bezpečně mine Zemi ráno v pátek 27. března 2015.


Dráha asteroidu 2014 YB35 27. března 2015

http://www.universetoday.com/119588/no-a-giant-asteroid-isnt-going-to-skim-earth-on-friday/ [Upraveno 27.3.2015 dodge] [Upraveno 27.3.2015 dodge]


milantos - 27/3/2015 - 12:49

Nemohu než souhlasit s autorem článku, že má problém, pokud čte články o blízkých asteroidech, že ačkoliv neobsahují nepravdivé údaje, jejich jediným účelem není informovat, ale vystrašit lidi senzační zprávou.


David - 27/3/2015 - 17:53

Vzdálenost má být O,O3 AU, novinář zřejmě považoval ono " AU " za budoucí výkřik po impaktu.


Ervé - 2/11/2015 - 07:11

Pokud jste nesledovali zprávy: http://technet.idnes.cz/ateroid-2015-tb145-u-zeme-0r9-/tec_vesmir.aspx?c=A151031_095955_tec_vesmir_vse

Rozměr je opravdu až 600 m, radarové sledování mělo proběhnout s vysokým rozlišením.


admin - 20/7/2017 - 09:38

Jak se bránit proti asteroidům

https://www.ted.com/talks/phil_plait_how_to_defend_earth_from_asteroids

od autora

https://en.wikipedia.org/wiki/Phil_Plait


admin - 11/3/2018 - 16:45

A nosič by se mohl jmenovat Thor.

https://www.space.com/39925-hammer-spacecraft-dangerous-asteroid-nuclear-bomb.html


lamid - 3/6/2018 - 11:57

2-5 metrový asteroid ZLAF9B2 práve zasiahol Zem pri hraniciach Botswany/Južnej Afriky

https://www.exoplanety.cz/2018/06/03/objevili-asteroid-o-8-hodin-pozdeji-shorel-v-atmosfere-video/

https://skyweek.wordpress.com/2018/06/
https://www.facebook.com/suzanne.paxtonspektrum/videos/10156461078083410/
https://www.reddit.com/r/Astronomy/comments/8o6jhf/25_meter_asteroid_zlaf9b2_just_hit_earth_near/



https://en.wikipedia.org/wiki/ZLAF9B2
[Editoval 03.6.2018 lamid]


fritz.lochmann - 3/6/2018 - 16:50

Tak to je sila. Neskoro večer v sobotu 26.5. sme v Bratislave videli silný bolid nízko nad severným obzorom, asi začala "bombardovacia" sezóna.


lamid - 4/6/2018 - 00:19

Malý (~ 2 meter) asteroid, ktorý dopadol včera v Južnej Afrike, bol teraz označený 2018 LA
https://minorplanetcenter.net/mpec/K18/K18L04.html

… je to tretí malý asteroid objavený pred nárazom, po
2008 TC3 (Sudán)
2014 AA (Atlantik).
Richard Kowalski bol zapojený do objavu všetkých 3!

https://twitter.com/Marco_Langbroek/status/1003350812939227137

This object no longer exists (in its original form), following its entry
into the Earth's atmosphere on 2018 June 2. A news item on the event is in
preparation by JPL's Center for Near-Earth Object Studies. The orbit below,
based on only the given astrometric observations, indicates that the object
reached 50-km height above the Earth's surface around 16:51 UTC over southern
Africa.

reagovala aj wikipedia
https://en.wikipedia.org/wiki/2018_LA



https://twitter.com/pgbrown/status/1003099923233976320
Strong infrasound detection of a bolide at station I47 in South Africa

članok na Earthsky.com
https://t.co/wmLMnq2mUQ [Editoval 04.6.2018 lamid]


lamid - 5/6/2018 - 03:10

Článok od JPL o spozorovaní 2018 LA a postupoch
https://www.jpl.nasa.gov/news/news.php?feature=7148

"Keď bol prvýkrát zistený, asteroid bol takmer ďaleko ako obežná dráha Mesiaca, hoci to nebolo pôvodne známe."
"Rovnako ako v prípade všetkých projektov týkajúcich sa lovu asteroidov, údaje boli rýchlo odoslané do strediska Minor Planet v Cambridge v Massachusetts, kde bola vypočítaná predbežná trajektória naznačujúca možný dopad na Zem. Údaje boli následne zaslané Centrále pre štúdiu objektov blízkej zeme (CNEOS) v laboratóriu Jet Propulsion NASA v Pasadene v Kalifornii, kde automatizovaný systém Scout tiež zistil vysokú pravdepodobnosť, že asteroid bol na trajektórii nárazu. Automatizované výstrahy boli poslané komunite pozorovateľov asteroidov na získanie ďalších pozorovaní a na Koordinačný úrad pre plánovanie obrany planéty v sídle NASA vo Washingtone. Vzhľadom na to, že bolo stanovené, že asteroid je taký malý a preto neškodný, NASA nevydáva ďalšie hlásenia o náraze."






Fritz Lochmann
http://www.astro.cz/clanky/slunecni-soustava/dalsi-jasny-bolid-nad-ceskou-republikou-vecer-26-kvetna-2018.html
[Editoval 05.6.2018 lamid]


fritz.lochmann - 5/6/2018 - 12:46

@Lamid - tak som videl dobre, aj som to hneď na druhý deň zapísal do hlásenia u Astronomického ústavu AV ČR

http://meteor.asu.cas.cz/db/report/disp.phtml?id=16408 [Editoval 05.6.2018 fritz.lochmann]


lamid - 23/6/2018 - 06:39

bolid nad Ruskom





Úrad o zákaze jadrových skúšok (CTBT) uvoľnil údaje z dátových staníc v mestách Dubna v Rusku, Nemecku, Tunisku a na Azorských ostrovoch v Portugalsku s umiestnením dráhy bolidu. Ďalších 7 staníc je predmetom analýzy.


http://press.exoss.org/superbolido-registrado-na-russia/


fritz.lochmann - 23/6/2018 - 08:56

Zdá sa že tento rok je bohatá "úroda"


lamid - 23/6/2018 - 14:13

CNEOS
(NASA's center for computing asteroid and comet orbits and their odds of Earth impact)



išlo o bolid s najväčšou energiou v tomto roku



lamid - 25/6/2018 - 06:46

Na space.com vyšiel článok "Nový plán NASA na detekciu a ničenie asteroidov predtým, ako zasiahnu Zem"
https://www.space.com/40943-nasa-asteroid-defense-plan.html

Úrad pre vedu a techniku (The White House Office of Science and Technology Policy) uviedol 20. júna novú správu nazvanú "Národná stratégia a akčný plán pre pripravenosť na objekt blízkej zemi". 18-stranový dokument načrtáva kroky, ktoré NASA a Federálna agentúra pre núdzové riadenie (FEMA) prevezme v priebehu nasledujúcich 10 rokov tak, aby zabránili nebezpečným asteroidom zasiahnuť Zem a pripravili krajinu na možné následky takejto udalosti.

Päť hlavných cieľov, ako sa pripraviť na asteroidy:
1. zlepšenie detekcie a sledovania zvyšovaním objemu a kvality súčasných dátových tokov v existujúcich a plánovaných teleskopických programoch.
2. zlepšenie "modelovania, predpovedania a integrácie informácií" v amerických agentúrach, aby pomohol predpovedať pravdepodobnosť, že asteroid zasiahne Zem a určí presne, kedy a kde by mohol zasiahnuť prichádzajúci asteroid.
3. nové spôsoby, ako odkloniť asteroid smerujúci k Zemi.
4. zvýšiť medzinárodnú spoluprácu s cieľom lepšie pripraviť zvyšok sveta na možnosť nárazu asteroidu - pod vedením Spojených štátov.
5. predložila plán, ktorý by nadobudol účinok, ak by sa našiel veľký asteroid, ktorý smeruje k Zemi - alebo ak by na našu planétu narazil s malým až žiadnym varovaním.



Source: NASA Planetary Defense Coordination Office
https://www.whitehouse.gov/wp-content/uploads/2018/06/National-Near-Earth-Object-Preparedness-Strategy-and-Action-Plan-23-pages-1MB.pdf


Sme k tomu:
https://tech.sme.sk/c/20854924/nasa-predstavila-desatrocny-plan-na-zachranu-zeme-pred-asteroidom.html


A video NASA's plan to save Earth from a giant asteroid zverejnené 8. 12. 2017



[Editoval 25.6.2018 lamid]


lamid - 27/6/2018 - 02:16

Vyššie uvedený článok a plan si všimol aj TechNet na Idnes.cz
https://technet.idnes.cz/vesmir-nasa-plan-planetka-meteoroid-mise-ffv-/veda.aspx?c=A180622_124729_veda_hege


Ervé - 27/6/2018 - 07:15

Dobrý projekt je DART - zatím bez financí.
https://en.wikipedia.org/wiki/Double_Asteroid_Redirection_Test
Detekce těles o průměru kolem 100 m je prvním krokem. Udržení schopnosti výroby masivních jaderných pum druhým - opravdu silné a velké atomovky už moc nejsou, Satan s 20 Mt hlavicí byl vyřazen už před lety, Rusové už jen plánují. Amíci mají jen 1,2 Mt B83. Mít připravené rakety pro rychlý let splňuje jak Rusko (Satany - Dněpry), tak USA (Falcon, možná i Minotaur). [Edited on 27.6.2018 Ervé]


lamid - 28/6/2018 - 02:03

Oumuamua má inú dráhu ako gravitačnú, predpokldá sa, že rozdiel spôsobila kometárna činosť
https://www.nasa.gov/press-release/our-solar-system-s-first-known-interstellar-object-gets-unexpected-speed-boost


lamid - 1/7/2018 - 05:31

včera bol deň asteroidov
https://en.wikipedia.org/wiki/Asteroid_Day

Viac na https://asteroidday.org

O spolupráci pri hľadaní blízko zemských asteroidov

[Editoval 01.7.2018 lamid]


lamid - 2/7/2018 - 06:42

Článok Potrebujeme "deň asteroidov"?
https://www.skyandtelescope.com/astronomy-news/do-we-need-asteroid-day-062620151/


Niet pochýb, že asteroidy predstavujú hrozbu pre našu planétu, tvrdí. Ale dramatizácia nepomôže: "S rizikom ignorovania musí veda veľmi tvrdo pracovať na tom, aby vykreslila presný obraz o rizikách, ktorým čelí ľudstvo."


Tento obrázok známych blízko zemských asteroidov (zobrazený červenou farbou) vyzerá hrozivo. Ale vesmír je veľké miesto a u žiadneho z nich sa nepredpokladá, že v priebehu nasledujúcich dvoch storočí zasiahne Zem
Minor Planet Center

článok je z 26. júna 2015 [Editoval 02.7.2018 lamid]


alamo - 5/7/2018 - 15:00

Máme slušnú šancu zažiť poriadnu šou..
https://wattsupwiththat.com/2018/07/04/explosive-brightening-of-approaching-green-comet-may-be-plainly-visible-in-august/
Z Ortovho oblaku prilieta úplne nová "nevysušená" kométa.


milantos - 5/7/2018 - 17:43

quote:
Máme slušnú šancu zažiť poriadnu šou..


Jde o to , co si představuješ jako šou.Začátkem srpna zmizí z naší oblohy (z našich zeměpisných šířek) a je možná, že bude na hranici viditelnosti pouhým okem. ( to za neoptimističtějších odhadů). A to na ranní soumrakové obloze poblíž Slunce


alamo - 5/7/2018 - 17:46

Uvidíme? Neuvidíme?
Tak aspoň "protinožci"?


Alchymista - 5/7/2018 - 18:27

C/2017 S3
Prechod periheliom 2018-Aug-15 22:40:28
excentricita 1,00007873 - tesne hyperbolická


Alchymista - 5/7/2018 - 18:31

pekný odkaz s "planetáriom"

https://theskylive.com/c2017s3-info


milantos - 5/7/2018 - 18:35

quote:
Tak aspoň "protinožci"?

Protinožci mají snad šanci, ale jen v případě, že se kometa přežije průchod perihelem.
Na naší obloze se ukáže až koncem října(pokud přežije) a bude mít jasnost už cca 16 mag.


admin - 31/7/2018 - 23:45


admin - 31/7/2018 - 23:46

Ještě článek k tématu.

https://www.jpl.nasa.gov/news/news.php?feature=7194


Ervé - 1/8/2018 - 08:23

quote:
Ještě článek k tématu.

https://www.jpl.nasa.gov/news/news.php?feature=7194


Nejlepší zprávou je, že už téměř neroste počet objevených objektů nad 1 km - to znamená, že na poslední chvíli objevený *planetary killer* a la Armageddon je čím dál méně pravděpodobný. U objektů 140 m - 1 km pořád rychle roste počet objevených, jsou velmi nebezpečné, při včasném odhalení ale atomovkou sestřelitelné (rozbitelné na menší, méně nebezpečné kusy).


Derelict - 1/8/2018 - 08:56

quote:
quote:
Ještě článek k tématu.

https://www.jpl.nasa.gov/news/news.php?feature=7194


Nejlepší zprávou je, že už téměř neroste počet objevených objektů nad 1 km - to znamená, že na poslední chvíli objevený *planetary killer* a la Armageddon je čím dál méně pravděpodobný. U objektů 140 m - 1 km pořád rychle roste počet objevených, jsou velmi nebezpečné, při včasném odhalení ale atomovkou sestřelitelné (rozbitelné na menší, méně nebezpečné kusy).


Zajímalo by mne, zda jsme schopni jako civilizace postavit například na Měsíci elektromagnetický katapult, který by dokázal dodat vystřelit projektily v rozsahu hmotností od jednotek do desítek kg při rychlostech v řádu desítek až stovek km/s. Náraz takového projektilu by měl podstatně účinnější výstup než atomovka.
Bohužel, jediné místo kde by takový urychlovač mohl být postaven je tak maximálně L2. Obávám se, že by se vždy našel nějaký šikula, který by uvedené použil nejenom pro ochranu Země před odpadem z vesmíru.


Ervé - 1/8/2018 - 11:32

quote:

Zajímalo by mne, zda jsme schopni jako civilizace postavit například na Měsíci elektromagnetický katapult, který by dokázal dodat vystřelit projektily v rozsahu hmotností od jednotek do desítek kg při rychlostech v řádu desítek až stovek km/s. Náraz takového projektilu by měl podstatně účinnější výstup než atomovka.
Bohužel, jediné místo kde by takový urychlovač mohl být postaven je tak maximálně L2. Obávám se, že by se vždy našel nějaký šikula, který by uvedené použil nejenom pro ochranu Země před odpadem z vesmíru.


Jediné politicky průchodné místo pro takové dělo je odvrácená strana Měsíce. Množství materiálu potřebného k vynesení na orbitu, přistání na odvrácené straně a stavbu a provoz takového děla je mimo naše možnosti.
Vypustit Falcon s megatunovou hlavicí a balastem pro vytvoření silnější rázové vlny je v současnosti otázka dnů nebo týdnů.


HonzaVacek - 1/8/2018 - 12:29

quote:

Zajímalo by mne, zda jsme schopni jako civilizace postavit například na Měsíci elektromagnetický katapult, který by dokázal dodat vystřelit projektily v rozsahu hmotností od jednotek do desítek kg při rychlostech v řádu desítek až stovek km/s. Náraz takového projektilu by měl podstatně účinnější výstup než atomovka.


Pro ty uvedené rozměry asteroidů 140 m až 1 km, co tu bylo zmíněno, se bavíme o hmotnostech 4 mil. tun až 1,5 mld. tun při velmi nízké hustotě, jakou měl například Apophis. Tj. nějakýchz 2700 km/m^3. Tady kinetický náboj nepomůže a i pro tu atomovku je to trochu problém. Jediná šance je zjistit asteroid včas a mít možnost se ho snažit odklonit co nejdále od Země. Ta atomovka poslouží pouze k tomu, že se nechá vybuchnout těsně na povrchem, na povrchu nebo pod povrchem a odpařený materiál asteroidu způsobí raketový efekt.

Mám obavu, že v současné době jsme bez šance, i pokud bychom asteroid objevili pár měsíců před kolizí.


Ervé - 1/8/2018 - 13:38

quote:
Pro ty uvedené rozměry asteroidů 140 m až 1 km, co tu bylo zmíněno, se bavíme o hmotnostech 4 mil. tun až 1,5 mld. tun při velmi nízké hustotě, jakou měl například Apophis. Tj. nějakýchz 2700 km/m^3. Tady kinetický náboj nepomůže a i pro tu atomovku je to trochu problém. Jediná šance je zjistit asteroid včas a mít možnost se ho snažit odklonit co nejdále od Země. Ta atomovka poslouží pouze k tomu, že se nechá vybuchnout těsně nad povrchem, na povrchu nebo pod povrchem a odpařený materiál asteroidu způsobí raketový efekt.

Mám obavu, že v současné době jsme bez šance, i pokud bychom asteroid objevili pár měsíců před kolizí.


Otázkou je chování asteroidu v případě výbuchu v jeho blízkosti - pokud dojde rázovou vlnou k rozpadu, je účinek na Zemi mnohem menší (malé kousky scela shoří v atmosféře, větší kusy alespoň víc odhoří a zbrzdí v atmosféře, je větší šance rozpadu a menší škody). Zbrzdění reaktivním účinkem vyvržené hmoty a plynu je dobré při dlouhé době do dopadu. Jak dlouho trvá uvolnění energie z fůzního materiálu? U štěpení je to tak tisícina sekundy? Předpokládám, že při včasném odhalení by se plánovala a chystala sonda pro setkání, při málo času pak střet. Chtělo by to otestovat na malém bezpečném asteroidu a malé jaderné hlavici daleko od Země....


HonzaVacek - 1/8/2018 - 14:26

Ve vakuu se rázová vlna nevytvoří, pokud bomba vybuchne v jeho blízkosti - tam nemá z čeho. Nějaká pak vznikne na povrchu asteroidu v důsledku prudkého zahřátí jeho materiálu a je otázka co pak způsobí, protože tady je ve hře hodně neznámých vstupních parametrů. Výsledkem může být rozpad nebo naopak ještě kompaktnější slepenec.

A pak je ještě potřeba vždycky zvážit ještě jeden aspekt. Pokud by hrozilo, že by se větší část těch fragmentů tělesa dostalo do atmosféry, tak se musí vzít v úvahu i to, že po výbuchu budou hodně radioaktivní. Možná ve výsledku nakonec bude lepší nedělat nic a nechat zlikvidovat dopadem část území než zamořit radioaktivitou velkou část atmosféry a asi na hodně dlouhou dobu, což může být z dlouhodobého hlediska horší než samotný dopad.

Rozhodně souhlasím s tím, že by to chtělo otestovat naostro.


Ervé - 1/8/2018 - 15:15

quote:
Ve vakuu se rázová vlna nevytvoří...větší část těch fragmentů tělesa dostalo do atmosféry, tak se musí vzít v úvahu i to, že po výbuchu budou hodně radioaktivní.
Rozhodně souhlasím s tím, že by to chtělo otestovat naostro.



Rázová vlna vznikne i ve vakuu, protože máte těleso pumy plus stupeň a vybavení (proto jsem psal i o balastu - čím váíc materiálu, tím silnější vlna). Pokud dojde k výbuchu těsně nad povrchem, rentgenové záření okamžitě odpaří povrch v okolí - vznikne dodatečná rázová vlna. Množství radiace je naprosto zanedbatelné ve srovná s destrukcí způsobenou tsunami i při nárazu do vody. U pevniny není o čem mluvit.


HonzaVacek - 1/8/2018 - 16:58

Z toho materiálu nevznikne rázová vlna v pravém smyslu. Jde spíš o to, že materiál bomby + další materiál okolo se odpaří a rozletí do okolí, ale účinek bude zanedbatelný z hlediska toho asteroidu. Ve vakuu se účinky exploze jaderné bomby smrsknou pouze na intenzivní záření gama, neutronů, elektronů, pozitronů a excitovaná jádra produktů reakce. Všechno tohle dopadne na povrch asteroidu (ale ne ve stejném okamžiku), protože ve vakuu není nic, co by záření zabrzdilo. Jeho intenzita ale bude klesat s druhou mocninou vzdálenosti. Asi by se dalo zařídit konstrukcí bomby, aby to mělo směrový účinek, ale tipnul bych si, že nic moc to nebude.

Na samotném asteroidu bude ale situace jiná. Skokovým zahřátím té povrchové vrstvy radiací vznikne rázová a tepelná vlna, ale ty se budou šířit pouze uvnitř asteroidu a je otázka co to s ním udělá. Kromě samotného zahřátí radiace však způsobí i excitaci jader materiálu asteroidu a může tam ještě dojít k sekundárním jaderným reakcím, které vyprodukují radioaktivní izotopy. Tady záleží v jaké vzdálenosti ta puma exploduje a na jaké teploty se zahřeje materiál asteroidu.

Výbuch nad povrchem nebo těsně pod povrchem spíše způsobí raketový efekt, než destrukci asteroidu (tady bude hodně záležet na jeho velikosti a struktuře).

Podobný případ jsme tady kdysi řešili v tématu Film a kosmonatika hned na začátku.


Derelict - 1/8/2018 - 22:01

Možností co lze udělat je mnoho, otázkou je bezpečnost a jednoduchost. Z uvedených důvodů mne zaujal ten akcelerator, protože toto řešení má spoustu výhod. Pokusím se porovnat limity:
Jaderná bomba (přesněji termonukleární bomba) je vcelku složitá konstrukce. Jak po mechanické, tak po chemické stránce, vyžaduje přesnost nejenom u elektroniky. Problémy?
- čisté materiály (časem probíhá jejich degradace a je nutné je pravidelně měnit)
- teoretický limit zhruba 6MT/1T bomby (energie v atmosféře !!!)
- stabilní výbušniny, odolné proti degradaci
- kvalitní a přesná elektronika
Tato zbraň by měla na asteorid působit co možná největší tepelnou šokovou vlnou, samozřejmě pak urychlením trosek (tedy spíše plazmatu, na druhou stranu je právě plazma nosičem radioaktivních látek), dále např. gama zářením a proudem neutronů. Takový výbuch je potřeba dostatečně přesně načasovat a tady začínají problémy. Pokud vlastní reakce bude trvat v řádu milisekund, je potřeba započítat pohyb obou těles. Raketa musí mít minimálně únikovou rychlost (tj. 11,2km/s) a asteorid bude mít rychlost patrně v rozmezí 11-72km/s. To nám dává rozsah 22km/s - 83km/s. Za dobu zhruba 0,02sec (odhaduji dobu od iniciace po spuštění reakce, vlastní reakce trvá cca 1 mikrosekundu, vznik koule plazmy cca dalších stovky mikrosekund) při nejniží vzájemné rychlosti uletí 440m, při nejvyšší pak 1660m. Při ideálním spuštění dojde nejenom k ozáření dostatečné plochy s odpovídající intenzitou, ale mělo by dojít i k nárazu do "koule plazmy". Ta může mít průměr v řádu stovek metrů, cilem je přenést maximální množství energie do povrchu asteoridu. Z uvedeného mi vychází začátek výbuchu ne dále než 1km před nárazem a ne blíže než 0,5 km ... i tak je to dost na knop.
Pokud bych ale bral použití pevného projektilu, odpadá mi problém s přesným časováním. Dokonce je možné projektil uvést do mírné rotace, pokud by obsahoval malé kuličky z těžkého materiálu, došlo by k rozprostřední sil na povrch a víceméně k "zabrždění" (odečtení dané energie + energie uvolněné zářením a zplyňováním povrchu+materiálu zbraně). Na rozdíl od jaderné bomby nedojde k riziku zanesení spadu na zemský povrch, žádné radiační znečištění.
Vzhledem k limitu cca 6MT TNT/1T bomby pak docházím k následujícímu porovnání:
Jaderná zbraň dle konstrukce uvolní:
40%-60% energie formou tlakové vlny (tlak v epicentru je zhruba 10^15 N/m^2, ale ve vakuu se tlaková vlna může přenést pouze pomocí vlny trosek po výbuchu)
30%-50% energie formou tepelného záření
5% formou inonizujícího záření (ve vakuu není toto záření omezováno atmosférou)
5%-10% ve formě radioaktivních látek (nevyužitých produktů štěpení, spad)
Elektromagnetický impuls (vyžaduje atmosféru pro Comptonův jev)
Tedy výtěžnost klesá na přibližně 35%-55%, tj. 2-3MT TNT/T bomby, což i tak je hodně. Pro srovnatelný výkon je tedy potřeba urychlit 1T náboj na rychlost okolo 160Km/s, přičemž současné technologie umožňují pouze 8km/s. Pro urychlení by při přímé úměře měl být potřeba přibližně 100x vyšší příkon na jednotku hmotnosti, než je potřeba v současnosti. Tedy okamžitý příkon odpovídající cca 500GW (cca 500 Temelínů), případně potřeba úplně odlišných zdrojů energie. Alternativou je použití superkondenzátorů a dalších technologických pomůcek, které poté mohou stáhnout potřebu příkonu na přibližně 4GW (cca 4 Temelíny) s tím, že je potřeba jistá doba k nabití (1-2 hodiny). Ale tu infrastrukturu bych nechtěl vidět.

Tedy - v současnosti je nejvýkonnější alternativou termonukleární bomba, ale také nejproblematičtější. Možná bude v budoucnosti tento problém vyřešen pomocí nějakého mohutného urychlovače....


Derelict - 1/8/2018 - 22:12

quote:
...Ve vakuu se účinky exploze jaderné bomby smrsknou pouze na intenzivní záření gama, neutronů, elektronů, pozitronů a excitovaná jádra produktů reakce. Všechno tohle dopadne na povrch asteroidu (ale ne ve stejném okamžiku), protože ve vakuu není nic, co by záření zabrzdilo. Jeho intenzita ale bude klesat s druhou mocninou vzdálenosti. Asi by se dalo zařídit konstrukcí bomby, aby to mělo směrový účinek, ale tipnul bych si, že nic moc to nebude.
...

Někde jsem četl o snahách vytvořit jaderný kumulativní paprsek, tedy jadernou bombu s tímto účinkem. Když se podíváte na konstrukci kumulativních a supekumulativních složí u zbraní s "běžnými" chemickými výbušninami, nebude to nic jednoduchého a míra přesnosti (vzhledem k rychlosti hoření) je dle mého mimo naše současné technologické schopnosti.
Na druhou stranu něco takového by pro likvidaci asteoridů mohlo být úžasné. Jen mi jaksi vrtá hlavou ten Newton - princip akce a reakce .... ;o)


HonzaVacek - 2/8/2018 - 00:42

quote:
Jaderná zbraň dle konstrukce uvolní:
40%-60% energie formou tlakové vlny (tlak v epicentru je zhruba 10^15 N/m^2, ale ve vakuu se tlaková vlna může přenést pouze pomocí vlny trosek po výbuchu)
30%-50% energie formou tepelného záření
5% formou inonizujícího záření (ve vakuu není toto záření omezováno atmosférou)
5%-10% ve formě radioaktivních látek (nevyužitých produktů štěpení, spad)
Elektromagnetický impuls (vyžaduje atmosféru pro Comptonův jev)



Tahle čísla ovšem platí pro výbuch v atmosféře do výšky nějakých 11 km. Kdy po výbuchu vznikne velice žhavá plazmatická koule o průměru cca 200 m. Ta ale obsahuje kolem 5000 tun materiálu (vzduchu). Ta dále prudce ohřeje další okolní vzduch a vznikne postupující tlaková vlna. Tady máme ale k dispozici jenom pár tun materiálu z konstrukce bomby atd. Ta plazmatická koule vznikne interakcí záření se vzduchem, čím se vzduch prudce ohřeje. Tohle ve vakuu chybí a záření nemá s čím interagovat, takže na asteroid dopadá jenom to gama záření + neutrony atd. a vlastně ta plazmatická koule vznikne až na povrchu asteroidu.

A co se týká toho balastu, tak přepokládejme, že je převážně z hliníku a bude ho 20 tun. Dále předpokládejme asteroid typu Apophis, čili hmotnost 5e10 kg a ještě pro jednoduchost přepokládejme, že ten balast je přímo v epicentru, zahřeje se tedy na nějakých 10 000 000 K. Střední tepelná rychlost jader hliníku pak vyjde jenom na nějakých 96 km/s, což není moc. Ten balast se vypaří do celého prostorového úhlu a bude mít celkovou hybnost 2e9 kg m/s. Kdyby se tahle všechna hybnost přenesla na asteroid, tak získá změnu rychlosti nějakých 38 mm/s. Skutečnost bude taková, že to bude jenom pár procent téhle hodnoty, protože celou hybnost získat nemůže a ta teplota je také nadsazená, protože ten balast nebude přímo v epicentru. Teda pokud jsem to v tom vedru spočítal dobře, krk bych za to nedal


Ervé - 2/8/2018 - 07:33

Na wikině ve shodě píšou, že většina energie se uvolní ve formě gama záření v intervalu mikrosekund - změna na tlakovou atd. je reakce okolní hmoty na intenzivní záření - va vakuu vznikne cca 5 tun plazmy ze sondy a hlavice (pokud počítám Falcon IX jako nosič), zbytek záření zasáhne povrch asteroidu a tam vytvoří druhou rázovou vlnu. Rozsah rychlostí a vzdáleností je sice velký, je ale v možnostech techniky odpal načasovat na tisícinu sekundy (1 milisekunda), takže při střetu při 40 km/s je to oblast 40 m - to stačí. Výbuch nastane před dopadem tak, aby maximum energie z termojaderného výbuchu uniklo řekněme ve výšce 100-60 m nad povrchem, aby oblast zasažená zářením byla dost velká (pro 500 m těleso, pro menší stačí menší vzdálenost - 60-20 m). Rázová vlna plazmy zasáhne asteroid těsně po zásahu gama zářením a změně povrchové vrstvy na plazmu, mohlo by tím dojít k usměrnění výbuchu směrem do asteroidu.
Chce to test (1-10 kt) - NASA to nenavrhne, Trump by mohl prosadit test ve Space Commandu, ale nestojí mu to za další vlnu nenávisti od levičáků. Mohlo by to udělat Rusko nebo Čína. [Edited on 02.8.2018 Ervé]


Alchymista - 2/8/2018 - 11:50

Produkcia energie v jadrovej bombe, okrem geometricky najväčších trojstupňových náloží (RDS-220 Cár Bomba, B41/Mk-41) skončí skôr, než sa rozruší jej obal. Potom je teda úplne jedno, ako je vyprodukovaná energia rozložená medzi tlakovú vlnu a žiarenie, celková energia je rovnaká.
Takže efekty výbuchu a jeho vplyv na povrch zasiahnutého telesa možno posudzovať z časového priebehu a intenzity toku rôznych foriem žiarenia a častíc, ktoré postupne zasahujú povrch telesa.

Existuje (v patentoch ) niečo ako jadrová kumulatívna nálož. Je to "guľovitá" jadrová nálož, obložená na väčšine povrchu "radiačným zrkadlom" ("neštiepiteľný" urán, wolfram, karbid wolframu, iridium...). V radiačnom zrkadle je "otvor" o priemere asi polovice priemeru nálože (alebo "široký" asi 45-60°), na otvor nadväzuje "kuželovitý" kanál podobný lavalovej tryske, vyplnený berýliom alebo kysličníkmi berýlia a na konci uzavretý wolframovou doskou (alebo "doskou" so zložitejším tvarom/profilom).
Pri výbuchu nálože "radiačné zrkadlo" nasmeruje významnú časť uvoľnenej energie do radiačného kanálu a cez jeho berýliovú výplň na niekoľkokilogramovú wolframovú dosku, ktorá je tiež zmenená na plazmu a jej centrálna časť je kombinovaným tlakom žiarenia z výbuchu a berýliovej a "zadnej" wolframovej plazmy urýchlená na rýchlosť až "niekoľko tisíc" kilometrov za sekundu. Vznikne tak veľmi rýchla "plazmová strela" o hmotnosti niekoľko kilogramov, ktoré môže existovať v "dostatočne hustej" forme až niekoľko milisekúnd.

quote:
Mohlo by to udělat Rusko nebo Čína.
S ohľadom na známe podrazáctvo západných demokracií by bolo aj Rusko aj Čína mimoriadne hlúpe, keby sa na niečo také dali nahovoriť a práve ony prelomili existujúce moratorium jadrových veľmocí na reálne jadrové skúšky či už na zemi, alebo vo vesmíre. Do týždňa by sa na nejakú "dohodu" zabudlo, a boli by obvinený z porušenia moratoria na jadrové testy.

Navyše 1-10kt test neukáže skoro nič o efektoch 1-10Mt nálože. Toto patrí do kategorie pokusov, kde sa musí testovať "Full Scale".
Alebo ešte inak - čo myslíš, má zmysel pracovať nad jadrovou náložou o výkone 5-50kg? Čo také by dokázala?
[Upraveno 02.8.2018 Alchymista]

Ešte k uvoľneniu energie - fyzikálny proces horenia vodíku v náloži RDS-220 (Cár Bomba) trval údajne 40 nanosekúnd. Ak by vonkajší obal nálože - plášť bomby začal expandovať hneď aj rýchlosťou 1000km/s, tak sa za dobu uvoľnenia energie posunie o 4 centimetre - pri priemere tela bomby okolo 2 metre.
[Upraveno 02.8.2018 Alchymista]


Derelict - 3/8/2018 - 01:39

quote:
Produkcia energie v jadrovej bombe, okrem geometricky najväčších trojstupňových náloží (RDS-220 Cár Bomba, B41/Mk-41) skončí skôr, než sa rozruší jej obal. Potom je teda úplne jedno, ako je vyprodukovaná energia rozložená medzi tlakovú vlnu a žiarenie, celková energia je rovnaká.
Takže efekty výbuchu a jeho vplyv na povrch zasiahnutého telesa možno posudzovať z časového priebehu a intenzity toku rôznych foriem žiarenia a častíc, ktoré postupne zasahujú povrch telesa.
...

Přesněji řečeno, energie výbuchu je uvolněná, minimální část se jí spotřebuje na rozrušení obalu. Dle uvedeného by bylo možná lepší, pokud by byla bomba nestíněná, nebo pokud by zrcadlo umožnilo směrovat/odrazit gama záření na povrch asteroidu. Naopak by mělo být žádoucí, aby zplodiny výbuchu (rozuměj látky zodpovědné za spad) mely čas tomuto tělesu uhnout při jeho pohybu z místa. Tím by se minimalizovala možnost kontaminace zemského povrchu. Zároveň z toho vychází doporučení vyhnout se pozemnímu či podzemnímu (na povrchu asteroidu nebo pod jeho povrchem) výbuchu. Pokud by to takové těleso neodklonilo nebo nezničilo, dostali bychom zpět něco, z čeho by jsme extra velkou radost neměli.


HonzaVacek - 3/8/2018 - 03:00

quote:
Existuje (v patentoch ) niečo ako jadrová kumulatívna nálož....


Protože tady řešíme co udělat s asteroidem, tak bych k tomu měl dvě malé otázky

1. Tohle je čistě "papírová" záležitost nebo již reálně odzkoušená?
2. O jak silný výbuch se v tomhle případě jedná?


HonzaVacek - 3/8/2018 - 03:33

quote:
Přesněji řečeno, energie výbuchu je uvolněná, minimální část se jí spotřebuje na rozrušení obalu. Dle uvedeného by bylo možná lepší, pokud by byla bomba nestíněná, nebo pokud by zrcadlo umožnilo směrovat/odrazit gama záření na povrch asteroidu. Naopak by mělo být žádoucí, aby zplodiny výbuchu (rozuměj látky zodpovědné za spad) mely čas tomuto tělesu uhnout při jeho pohybu z místa. Tím by se minimalizovala možnost kontaminace zemského povrchu. Zároveň z toho vychází doporučení vyhnout se pozemnímu či podzemnímu (na povrchu asteroidu nebo pod jeho povrchem) výbuchu. Pokud by to takové těleso neodklonilo nebo nezničilo, dostali bychom zpět něco, z čeho by jsme extra velkou radost neměli.



S energií, která je potřeba na rozrušení obalu a konstrukce kolem se v tomhle případě ani počítat nemusí. Ta bude zanedbatelná. Zamoření se ale nevyhneme, protože v případě termonukleárního výbuchu bude povrch asteroidu vystaven tvrdému gama a neutronovému záření.

Gama bude pohlcováno hlavně interakcí s elektronovými obaly, ale bude docházet i k interakcí s jádry atomů. Tam dojde k tomu, že jádra se dostanou do excitovaného stavu, tzn. že nukleony v jádře se dostanou na vyšší energetické hladiny a deexitací, vyzářením gama se s různým poločasem budou dostávat do základního stavu. Nebo gama může vyrazit z jádra nukleon a pak většinou vzniká radioaktivní izotop.

Neutrony budou reagovat pouze s jádry pružným nebo nepružným rozptylem a zase se budou jádra dostávat do exitovaného stavu, bude docházet k vyražení nějakých nukleonů z jader nebo i k jaderným reakcím.

Těmito mechanismy se předává energie z jaderného výbuchu materiálu na povrchu asteroidu, který se zahřeje a začne se vypařovat a o to nám jde, aby vzniknul nějaký raketový efekt a asteroid změnil dráhu. Musí se počítat tedy s tím, že ta ozářená část asteroidu bude radioaktivní.

Jinak z hlediska účinnosti je nejlepší, aby nálož byla umístěná pod povrchem. Tím se docílí toho, že energie uvolněná při výbuchu se co nejlépe využije na odpaření materiálu asteroidu a zbytečně se nerozptýlí do prostoru a zajistí se tím i lepší směrovost materiálu vyraženého a odpařeného z asteroidu, takže takový raketový motor bude mít lepší účinnost.


Derelict - 3/8/2018 - 07:44

Alfa - jádra hélia. Budou zastaveny povrchovou vrstvou asteroidu. Vzácně se budou účastnit nějakých interakcí. Jejich účinnost na vytvoření tahu je nulová.
Beta - vysokorychlostní elektrony, budou zastaveny jakýmkoliv silnějším materiálem a předají mu část své energie, nejlépe je zachycuje kov. Při zachycení nebo předání části energie dojde k ionizaci materiálu. Použitelné efekty jsou téměř nulové.
Gama - tvrdé záření. To je zachycováno hlavně v elektronových obalech jader, kde excituje nebo vyrazí elektrony. Důsledkem vyražení elektronů je elektromagnetický impuls, protože foton o vysokých energiích dokáže vyrazit i elektrony z velkého množství atomů. V případě atmosféry se jedná o tisíce až desítky tisíc atomů. Při extrémně vysokých energiích může vytvářet i virtuální páry částic. Důležitým efektem je schopnost předat energii schopnou odtrhnout elektronový obal od jádra, tzn. přeměnit je v plazmu. To je použitelný efekt.
Neutrony - podle rychlosti se budou zachycovat v některých materiálech. Jejich množství závisí na konstrukci bomby a je potřeba jich mít co nejméně, bomba by měla být relativně "čistá". Excitace asteroidu nás nezajímá. Podle jejich rychlosti jsou určité prvky více či méně náchylné k jejich záchytu (tzv. účinný průřez). Účinnost neutronů je tedy téměř nulová.
Neutrina - ty interagují málo a nemají pro nás využití

Tedy pro odklon asteroidu potřebujeme extrémně čistou zbraň, které bude mít maximum gama, minimum alfa, beta a neutronů. Alfa, beta a neutrony budou mít minimální vliv na tah a tvorbu šokové vlny. Bonusem takto čisté zbraně je minimální zatížení spadem v případě, kdy by se nepodařilo odklonit asteroid (tedy v případě city killeru, v případě global killeru nám to může být tak jako tak jedno)


Ervé - 3/8/2018 - 07:52

quote:

Jinak z hlediska účinnosti je nejlepší, aby nálož byla umístěná pod povrchem. Tím se docílí toho, že energie uvolněná při výbuchu se co nejlépe využije na odpaření materiálu asteroidu a zbytečně se nerozptýlí do prostoru a zajistí se tím i lepší směrovost materiálu vyraženého a odpařeného z asteroidu, takže takový raketový motor bude mít lepší účinnost.


Jenže při střetu hlavice s pevným povrchem dojde k rozpadu sondy/hlavice rázovou vlnou dřív, než se ponoří pod povrch. Při střetném setkání není podpovrchový výbuch reálný. Pokud by sonda přilétla k setkání a přistání na asteroidu, může pumu umístnit na dně kráteru - částečně pod povrchem. Jenže na to je třeba spousta času, který nemusí být.
Bavíme se o třech scénářích: 1. zjištěno těleso včas - poslány sondy s atomovkami (silnější u velkého tělesa těžší raketou - Ariane 5, Falcon Heavy, Proton, CZ-5). Po několika letech přípravy, výroby a letu dojde k setkání první sondy s asteroidem, umístění pumy do nejlepšího ďolíku na tělese a odpal v ideálním okamžiku. Těleso zpomalí, nebo se rozpadne. Druhá sonda pak přiletí a buď znovu zpomalí asteroid, nebo jeho kus stále mířící na Zemi, nebo bude deaktivována/odpálena ve vakuu.
2. těleso zjištěno pozdě - není čas na setkání, ale jen na střet - opět odpal dvou sond se dvěma hlavicemi s rozestupem, aby mohl být vyhodnocen účinek prvního výbuchu. Rozestup je tím větší, čím víc času do dopadu zbývá.
3. těleso zjištěno tak pozdě, že jedinou nadějí je odpal jen málo upravené balistické střely - řádově hodiny do dopadu. Vybrané raketě je upraven program, odstraněny klamné cíle nebo další hlavice u MIRVu, informovány ostatní jaderné velmoci a raketa odpálena víceméně kolmo vzhůru prot asteroidu - ke střetu dojde 2000-3000 km nad Zemí (výš neupravená raketa nevyletí), 2-10 minut před dopadem - cílem je asteroid rozbít a z jednoho průbojného projektilu udělat spoustu broků z brokovnice, se kterými si naše pancéřová vesta (atmosféra) poradí mnohem líp.


HonzaVacek - 3/8/2018 - 10:01

quote:
Tedy pro odklon asteroidu potřebujeme extrémně čistou zbraň, které bude mít maximum gama, minimum alfa, beta a neutronů.


Bez těch neutronů to ale jaksi nejde, protože právě neutrony způsobují štěpení. A jedním z produktů štěpení jsou neutrony, které se dále zase účastní štěpení. Na jednu štěpnou reakci se musí počítat s 2-3 neutrony.

U termonukleární zbraně je to podobné. Jako roznětka se používá klasická štěpná puma, takže neutronů tam bude hodně a pak u fúze záleží na tom, jak je ta puma zkonstruovaná, tedy jaký materiál je potřebný pro fúzi, ale i tady je potřeba počítat cca s 1 neutronem na reakci.

Jinak energii předá veškeré záření, které dopadne na povrch. Výsledkem je nakonec vždy teplo. Liší se pouze v tom, do jaké hloubky dokáže materiál zahřát. Nabitá jádra se zbrzdí na povrchu, takže zahřejí povrch. Elektrony se dostanu o trochu hlouběji a nejhlouběji půjde gama a neutrony.


HonzaVacek - 3/8/2018 - 10:20

Jinak je tu ještě jeden zádrhel. Asteroidy nejsou homogenní koule, ale jsou velice často nepravidelného tvaru. O tom jaká je jejich struktura pod povrchem nevíme nic.

Ten výbuch a následné odpaření, které způsobí raketový efekt musí proběhnout tak, aby výsledný vektor tahu procházel těžištěm tělesa. Jinak se může stát, že velká část energie výbuchu se spotřebuje na změnu rotace tělesa a změna trajektorie bude minimální. I proto je lepší tu nálož umístit pod povrch a tam ji nechat vybuchnout. Chce to ale nejdřív i zjistit, jakou má asteroid strukturu. Je to ale ten případ 1, o kterém píše Ervé. U těch dalších dvou jsem poněkud skeptický na úspěch.


Ervé - 3/8/2018 - 10:32

quote:
Jinak je tu ještě jeden zádrhel. Asteroidy nejsou homogenní koule, ale jsou velice často nepravidelného tvaru. O tom jaká je jejich struktura pod povrchem nevíme nic.
I proto je lepší tu nálož umístit pod povrch a tam ji nechat vybuchnout. Chce to ale nejdřív i zjistit, jakou má asteroid strukturu. Je to ale ten případ 1, o kterém píše Ervé. U těch dalších dvou jsem poněkud skeptický na úspěch.


Výhodou nepravidelného tvaru je, že patrně nedrží nijak zvlášť pevně pohromadě, takže rozbití na kusy nemusí být až tak těžké a navíc je snazší najít ďolík pro vhodný odpal.


Derelict - 3/8/2018 - 10:47

quote:
quote:
Tedy pro odklon asteroidu potřebujeme extrémně čistou zbraň, které bude mít maximum gama, minimum alfa, beta a neutronů.


Bez těch neutronů to ale jaksi nejde, protože právě neutrony způsobují štěpení. A jedním z produktů štěpení jsou neutrony, které se dále zase účastní štěpení. Na jednu štěpnou reakci se musí počítat s 2-3 neutrony.

U termonukleární zbraně je to podobné. Jako roznětka se používá klasická štěpná puma, takže neutronů tam bude hodně a pak u fúze záleží na tom, jak je ta puma zkonstruovaná, tedy jaký materiál je potřebný pro fúzi, ale i tady je potřeba počítat cca s 1 neutronem na reakci.

Jinak energii předá veškeré záření, které dopadne na povrch. Výsledkem je nakonec vždy teplo. Liší se pouze v tom, do jaké hloubky dokáže materiál zahřát. Nabitá jádra se zbrzdí na povrchu, takže zahřejí povrch. Elektrony se dostanu o trochu hlouběji a nejhlouběji půjde gama a neutrony.

Ano, neutrony jsou nutné pro tvorbu a udržení reakce. Problém je ale jejich přebytek. Rozhodně neutronová bomba nemá smysl.


HonzaVacek - 3/8/2018 - 13:51

To není neutronová bomba, ale typická U235. Jinak z celkové energie štěpení

n + U235 -> 2 fragmenty + 3 n

připadne na neutrony něco přes 2%, necelá 4% procenta odnese z reakce gama záření a celý zbytek těch 94% připadne na fragmenty, které vzniknou štěpením a energii odnesou z reakce formou kinetické energie.


Derelict - 3/8/2018 - 16:20

quote:
To není neutronová bomba, ale typická U235. Jinak z celkové energie štěpení

n + U235 -> 2 fragmenty + 3 n

připadne na neutrony něco přes 2%, necelá 4% procenta odnese z reakce gama záření a celý zbytek těch 94% připadne na fragmenty, které vzniknou štěpením a energii odnesou z reakce formou kinetické energie.


Jde o to, zda se použije uran, plutonium nebo některé jiné izotopy vhodných prvků určené pro štěpení, dále zda se použije pro zvýšení síly některý z izotopů jako je deuterium, tritium nebo deuterid lithia, dále zda bude štěpná bomba použita pouze jako roznětka pro termonukleární bombu, jaká konstrukce bude použita, kolikastupňová bude, z čeho bude plášť ... a dalo by se pokračovat. Na základě uvedených technických požadavků (přesněji architektury) jsou určité vhodné či méně vhodné materiály a samozřejmě reakční řady. Pro zachování udržitelné reakce bude vždy potřeba přebytek neutronů. Na počátku štěpení musí být produkovány neutrony s odpovídající energií tak, aby měl materiál co největší účinný průřez. Ve výsledku jde o optimalizaci, aby došlo k co nejlepšímu výkonu dle požadavků. Pokud je naším cílem likvidace nějakého tělesa, potřebujeme co nejvyšší výkon v gama, minimum ostatních produktů (což je tak trochu protimluv z hlediska konstrukce).
Co se týká těch 94%, je potřeba si uvědomit, jak funguje přenos tepla. Fragmenty nesou velkou část kinetické energie, která jim byla předána při reakci formou tepla. Ta energie je tak vysoká, že ji musí vyzářit. Všemi směry. Otázkou je za jakou dobu, tedy tepelná šoková vlna působí nějakou dobu po ukončení reakce, po dobu chladnutí fragmentů. Bohužel se jedná o všesměrové vyzařování.
Další otázkou je samozřejmě vhodnost zvolené síly na danou strukturu a tvar cílového objektu. Teoreticky je možné vytvořit penetrátor, který při dané rychlosti nebude potřebovat výbušninu pro iniciaci, tedy mohlo by dojít k "podzemnímu" výbuchu. Otázkou, kterou ale nevíme (co kus objektu to originál) - jak se tento konkrétní bude tvářit na aplikaci síly.


HonzaVacek - 3/8/2018 - 17:34

quote:
Co se týká těch 94%, je potřeba si uvědomit, jak funguje přenos tepla. Fragmenty nesou velkou část kinetické energie, která jim byla předána při reakci formou tepla.


To ne, tady je to obráceně. Ta reakce probíhá tak, že neutron narazí např. do U235, tím je pohlcený a na krátký okamžik vznikne excitované jádro U236. To se vzápětí rozpadne na dva fragmenty a uvolní se energie. Ty fragmenty jsou ale kladně nabité, takže se Coulombovskými silami prudce rozletí od sebe a odnesou těch 94% uvolněné energie. Fragmenty ovšem mají přebytek neutronů, takže se ještě zbaví 1-2 neutronů, které mohou vstupovat do dalšího štěpení. Fragmenty jsou excitovaném stavu a deexcitací pak doje k vyzáření gama. Navíc jsou nestabilní, takže u nich bude docházet k nějakému druhu radioaktivního přechodu (alfa, beta+/-, emise neutronu). Teplo začne vznikat až tehdy, jakmile se fragmenty začnou srážet s okolním prostředím a předávat mu svou kinetickou energii. U plutonia to proběhne podobně. Prostě štěpná nejde udělat, aby vzniklo jenom gama.

U termonukleární rekce nevznikají ty těžké fragmenty, ale zase se nezbavíme toho, že se energie nějakým způsobem rozdělí mezi např. jádro helia, které vznikne, případně neutron a gama.

Naprosto souhlasím s tím, že by pro likvidaci asteroidu bylo nejlepší zkonstruovat speciální nálož. Jenom mám obavu, že něčím takovým se asi nikdo zabývat nebude, maximálně možná jenom na papíře, ale bez naděje na realizaci. Pokud by došlo k lámání chleba, tak se vezme to co je ve zbrojních skladech, a maximálně se nálož trochu upraví.

Úplně ideální je mít na takovou akci dostatek času. Čili mít možnost asteroid podrobně prozkoumat a pak zvolit optimální místo, hloubku pod povrchem a čas pro případné odpálení nálože. Takhle by to mohlo mít šanci na úspěch.





Derelict - 3/8/2018 - 18:02

quote:
quote:
Co se týká těch 94%, je potřeba si uvědomit, jak funguje přenos tepla. Fragmenty nesou velkou část kinetické energie, která jim byla předána při reakci formou tepla.


To ne, tady je to obráceně....


Za chybu se omlouvam. Po ukončení reakce jsou fragmenty ve formě přehřátého plazmatu (vznik jste popsal) vzdalujícího se od epicentra. Tyto fragmenty vyzařují teplo (jakékoliv těleso teplejší než okolí ho vyzařuje) a zároveň předávají svoji energii při dopadu.

quote:
... Naprosto souhlasím s tím, že by pro likvidaci asteroidu bylo nejlepší zkonstruovat speciální nálož. ....


Ano, současné vybavení je určeno lidmi k ničení lidí. Pro asteroidy nemáme to správné vybavení, přesto to současné dokáže odvést alespoň přiměřeně svoji práci.
Stejně bych byl raději, kdyby jsme byli schopni střilet relativistické projektily ... ;o)


Alchymista - 3/8/2018 - 20:13

quote:
quote:
Existuje (v patentoch ) niečo ako jadrová kumulatívna nálož....

Protože tady řešíme co udělat s asteroidem, tak bych k tomu měl dvě malé otázky
1. Tohle je čistě "papírová" záležitost nebo již reálně odzkoušená?
2. O jak silný výbuch se v tomhle případě jedná?

Ad 1) to neviem. Patent samotný pochádza tuším ešte z konca 50. rokov, takže času na vyskúšanie mohlo byť dosť.
Jedna z možností využitia je v PRO, konštrukcia zvyšuje pôsobenie v jednom smere, a potláča v iných, čož je práve u antirakiet veľmi žiadúca vlastnosť. Navyše, jadrovou náložou "poháňaný" roentgenový laser, navrhovaný v rámci projektu SDI je dosť podobná idea a k jeho skúške/overeniu principu došlo.
Ad 2) keďže malo byť možné použiť aj vodíkovú nálož, horná medza je až v oblasti megaton, v podstate by to malo byť obmedzené len geometriou nálože
--------------------------

Ad rádioaktívne zamorenie - množstvo vyprodukovaného rádioaktívneho materiálu je úmerné výkonu nálože. U výbuchov vo vákuu je bude dokonca o trochu menej ako u výbuchov v zemskej atmosfére, pretože časť, ktorá by bola zachytená v atmosfére, "neužitočne" unikne preč. A aj významná časť ožiareného a odpareného materiálu získa pri expanzii z vysokej teploty a do vákua vysokú rýchlosť až jednotky kilometrov za sekundu, takže v relatívne veľmi krátkom čase opustí stretávaciu trajektóriu so zemskou atmosférou a rozptýli sa vo vesmíre. V zemskej atmosfére by táto časť bola zachytená a spomalená atmosférou a zaostala v širšom či užšom okolí miesta výbuchu. IMHO celkové množstvo rádioaktívneho materiálu, ktorý sa dostane do zemskej artmosféry a na zemský povrch bude v prípade kozmického jadrového výbuchu významne menšie, ako v prípade výbuchu rovnakej nálože na/pri zemskom povrchu.
[Upraveno 03.8.2018 Alchymista]


HonzaVacek - 3/8/2018 - 22:40

quote:
Ad 1) to neviem. Patent samotný pochádza tuším ešte z konca 50. rokov, takže času na vyskúšanie mohlo byť dosť.
Jedna z možností využitia je v PRO, konštrukcia zvyšuje pôsobenie v jednom smere, a potláča v iných, čož je práve u antirakiet veľmi žiadúca vlastnosť. Navyše, jadrovou náložou "poháňaný" roentgenový laser, navrhovaný v rámci projektu SDI je dosť podobná idea a k jeho skúške/overeniu principu došlo.
Ad 2) keďže malo byť možné použiť aj vodíkovú nálož, horná medza je až v oblasti megaton, v podstate by to malo byť obmedzené len geometriou nálože


Já se na to ptal z toho důvodu, že jsem si při čtení tvého příspěvku vzpomněl na SDI a X-ray laser a další energetické zbraně, které měly být součástí. U toho laseru, který byl na jedno použití, protože byl poháněný jaderným výbuchem byly specifické požadavky na tu jadernou nálož, která měla mít i směrové účinky a tam, mám pocit, se nejednalo o příliš silné výbuchy. Bylo to v řádech několika desítek kt TNT, pokud si vzpomínám. Na zničení balistických raket ten x-laser bohatě stačí, ale u toho asteroidu... no, nevím, nevím

S tím zamořením je to vlastně asi pravda, nebylo by to horší než při pozemní jaderné zkoušce. [Upraveno 03.8.2018 HonzaVacek]


Derelict - 3/8/2018 - 23:07

quote:
... Já se na to ptal z toho důvodu, že jsem si při čtení tvého příspěvku vzpomněl na SDI a X-ray laser a další energetické zbraně, které měly být součástí. U toho laseru, který byl na jedno použití, protože byl poháněný jaderným výbuchem byly specifické požadavky na tu jadernou nálož, která měla mít i směrové účinky a tam, mám pocit, se nejednalo o příliš silné výbuchy. Bylo to v řádech několika desítek kt TNT, pokud si vzpomínám. Na zničení balistických raket ten x-laser bohatě stačí, ale u toho asteroidu... no, nevím, nevím
...


Obávám se, že laser, byť roentgenový by moc nepomohl. Je bodový, za omezených podmínek by bylo možné ho využít pro vytvoření šokových vln a rozmetání asteroidu. Jenže tu je jak souběžnost paprsku, navádění (na jedné straně výbuch a na druhé straně snaha udržet laser zaměřen) ... je toho příliš pro spoléhání se na takovou technologii bez zkoušky.
Na druhou stranu by možná šlo využít výbuch a gama záření pomocí graseru využít a zaměři na asteroid, tedy "zvýšit výtěžnost". Bohužel, uvedenou technologii neznám.
Třetí otázkou je, zda bude předaná energie dostatečná jak v případě bomby, tak graseru nebo jiných mechanismů.


HonzaVacek - 4/8/2018 - 01:06

quote:
Třetí otázkou je, zda bude předaná energie dostatečná jak v případě bomby, tak graseru nebo jiných mechanismů.


No, asi na to jdeme zbytečně složitě. Z hlediska využití té termonukleární bomby k dosažením co nejlepšího raketové efektu, je umístění nálože pod povrch asteroidu. Jenže slušná termonukleární nálož kolem 10 Mt váží cca 10 tun. A tohle se musí dopravit s předstihem k asteroidu do vzdálenosti někam mezi Mars a Jupiter. Aby se tam dopravilo vrtné i zařízení, to už je nad současné technické možnosti, protože by to znamenalo zaparkovat a přistát na asteroidu.

Možná by to šlo udělat tak, že by to proběhlo ve dvou fázích. První by letěla raketa nebo několik, které by nesly klasický penetrátor, jaký se používá např. pro ničení podzemních bunkrů. Tím by vznikl úzký hluboký kráter a do něj by se musela trefit ta raketa nesoucí nukleární nálož. Výbuch by se pak hodně podobal podzemnímu.

No nic, jdu řešit přízemnější věci, jakou je odjezd na dovolenou


Alchymista - 4/8/2018 - 12:00

"polnočný" príspevok mi evidentne nezobralo

Na vytvorenie "hlbokého" kráteru by sa dala použiť aj "usmernená" jadrová nálož. Jej hlavnou výhodou je, že na dosiahnutie požadovaného efektu môže byť odpálená vo väčšej vzdialenosti od asteroidu, či dokonca na "nekolíznej dráhe", čo by mohlo výrazne uľahčiť priblíženie nasledujúcej sondy-nálože - zmenší sa množstvo vymršteného materiálu, pri nekolíznom priblížení a "zásahu do boku" bude materiál vymrštený z vytváraného kráteru smerovať mimo dráhu "nasledujúcej" sondy letiacej po koliznej dráhe s asteroidom (a nie "proti sonde" ako prípade čelného stretnunia).


V rámci hľadania informácií som našiel toto veľmi zaujímavé čítanie -
popisy jadrových testov USA v rokoch 1985-1992 v tunelovom systéme na nevadskej strelnici - sú tam popisy tunelov, prevádzky strelnice i vykonaných experimentov
http://www.dtic.mil/dtic/tr/fulltext/u2/a373339.pdf


Vilík - 4/8/2018 - 23:14

quote:
Na vytvorenie "hlbokého" kráteru by sa dala použiť aj "usmernená" jadrová nálož.


Jste mimo realitu. Žádné kumulativní jaderné nálože neexistují. Není žádný prakticky proveditelný způsob, jak směrovat jadernou explozi.


Alchymista - 5/8/2018 - 11:06

slovný popis je na predošlej stránke...

--------------------------------------------
Jasný bolid zachytená autokamerou - Rusko, okolie mestra Surgut a Neftejugansk (zhruba na polceste medzi Novyj Urengoj a Tomsk)
4.8. 2018 okolo 22:00 LOC

https://www.instagram.com/p/BmEc64uDmac/?taken-by=l2n7221

https://vk.com/video-70187376_456240629

https://vk.com/video-70187376_456240631

[Upraveno 05.8.2018 Alchymista]


lamid - 5/8/2018 - 11:20

quote:
slovný popis je na predošlej stránke...

--------------------------------------------

https://www.instagram.com/p/BmEc64uDmac/?taken-by=l2n7221


"lifenews_ru.Nebo nad diaľnici Nefteyugansk-Surgut niekoľko desiatok sekúnd osvetlil meteor. Používatelia zdieľali videá v sociálnych sieťach"


By som povedal, že ide skôr o zánik družice, nie meteor.


lamid - 5/8/2018 - 12:03



"obyvatelia Surgut a Nefteyugansk (KhMAO-Yugra) si všimli lietajúceho objektu na oblohe, podobne ako meteorit. Očití svedkovia ju nakrúcali na video a umiestnili na VKontakte. Na záberoch je na oblohe žiariaca guľa, ktorá pláva nad susednými mestami.

Aký druh fenoménu pozorovali Ugra ľudia, zatiaľ nebol stanovený. V komentároch k videu odporúčajú používatelia internetu,
že neznámy objekt môže byť napríklad horiaci stupeň vesmírnej rakety."

Tak nie len ja sa prikláňam k umelému objektu.
Ale istotne ruku do ohňa za to nedám.


admin - 5/8/2018 - 17:52

Tohle mohlo mít nepříjemné důsledky...

https://www.businessinsider.com/mystery-meteor-reportedly-explodes-21-kilotons-above-us-military-base-2018-8


Derelict - 5/8/2018 - 18:47

quote:
quote:
Na vytvorenie "hlbokého" kráteru by sa dala použiť aj "usmernená" jadrová nálož.


Jste mimo realitu. Žádné kumulativní jaderné nálože neexistují. Není žádný prakticky proveditelný způsob, jak směrovat jadernou explozi.

S dovolením bych navrhnul si provést malou simulaci. Tato simulace si neklade požadavky na velkou přesnost, nejsem v této oblasti profesionál. Zkuste to takto. Vezměme si schéma z https://en.wikipedia.org/wiki/Thermonuclear_weapon " target=_blank> https://en.wikipedia.org/wiki/Thermonuclear_weapon , používající plutonium, tritium booster atd.
Jednotlivé fáze po odjištění zbraně:
- iniciace chemických výbušnin, proběhne jejich detonace. Pokud budete ignorovat zpoždění roznětek (a zde je potřeba extrémně přesné, dnes se používají jednodušší konstrukce), počítejte s rychlostí hoření chemické náplně okolo 7-8km/s. Rázová vlna (tlaky plynů z hoření se šíří oběma směry, čímž zajišťují určitou rovnováhu. I když dojde k dohoření chemické náplně, jedná se o přehřáté plyny, které se teprve začínají pohybovat. Doba hoření je někde okolo 0,0025s.
- rázová vlna se z jedné strany opírá o vnitřní stranu zrcadla (wolfram, karbid wolframu, uran ...). Z druhé strany má volnou cestu, protože je zde volný prostor pro usměrnění energie. Proto tlaková vlna narazí jako kladivo do plutonia a díky této konstrukci ho stlačí a přivede do nadkritického stavu. Stlačení trvá okolo 0,001s
- dojde k zapálení nadkritického množství. Přesněji, neutrony přestávají unikat nevyužité a začínají štěpit plutonium. Doba hoření je okolo 1*10^-6s. Gama záření z reakce se odráží od zrcadla zpět do komory. Za tuto dobu rázová vlna z rychlých výbušnin neuběhne ani 1mm. Při této reakci se u běžných zbraní přemění přibližně 1% hmoty na energii. Energetický výstup okolo 10^10J.
- Gama záření a neutrony unikající všemi směry, spolu s vzrůstem energie (teplota/tlak) nad kritickou hranici zapalují tritium booster (tritium, deuterid lithia, který se působením neutronů rozpadá na deuterium a tritium, záleží na konstrukci...). To způsobí záblesk termonukleární reakce, která zvýší objem energie v daném prostoru. Doba reakce je okolo 1*10^-7s. Zároveň dochází k dopadu neutronů a gama záření na "tamper" z uranu. Gama záření je natolik silné, že začíná stlačovat tamper, zároveň proud neutronů mění běžný uran na obohacený a rozbíhá další štěpnou reakci. Dále dochází k transmutaci deuteria lithného (fúzní palivo) proudem neutronů na deuterium a lithium. Booster efekt může přidat až o tři řády vyšší energetický výstup než roznětka ze štěpné zbraně, tedy o výstupu v řádu 10^13J.
- Vzniklé gama záření a neutrony z tritium boosteru se přidávají k reakci. Protože je jejich objem podstatně vyšší než ze štěpné reakce, prudce stlačí tamper, spark plug a palivo. Zároveň dojde k překročení hranice kritičnosti u "spark plug" (opět štěpný materiál) začíná u něj docházet ke štěpení. To je podstatně účinnější, protože je ze všech stran udržováno stlačené gama zářením a proto se přemění více hmoty na energii. Tento třetí záblesk je opět velice krátký, okolo milióntiny sec. ale mírně zpožděný proti prvním dvěma, přibližně o 1*10^-9 sec. Neutrony a gama záření ze spark plugu působí jednak na zevnitř, zároveň na palivo. Od tamperu se odráží veškeré gama záření dovnitř. V tu chvíli dochází u tamperu ze štěpného materiálu k rozpadu a vzniká další záblesk, který stlačí energií palivo proti výbuchu ze spark plug (prskavky, rozbušky ..). Výsledkem je masivní termonukleární reakce, která závisí pouze na množství deuteria lithného, množství neutronů a gama záření k dispozici (tedy na konstrukci a ráži prvotní štěpné zbraně). V tuto chvíli se bavíte až o gigatunové ráži, tj. energetickém výstupu cca 10^16J
- Celá tato série reakcí trvá méně než 5*10^-6 sec. V okamžiku kdy začíná hlavní termonukleární reakce už gama záření téměř rozruší vnější zrcadlo. Případně pokud by pro efekt např. u Car Bomby došlo k použití pláště z uranu místo z olova, dojde k další štěpné reakci, která přidá malý efekt do celkového vývinu energie, ale pomůže delší dobu udržet fúzi a může dojít až o řád vyššímu celkovému energetickému výstupu - až okolo 10^17J
- a celá tato zbraň může fungovat jako roznětka pro další stupeň.

Co je důležité, v tuto chvíli ještě stále rázové vlny nezničí či nenaruší obal bomby. Reakce je tak rychlá, že nosičem energetického výstupu je hlavně záření, sekundárně pak produkty štěpných a fúzních reakcí. Ten je narušen tlakem gama záření! Proto je možné vytvořit na principu popsaném Alchymistou jadernou kumulativní hlavici, ale její funkce bude odlišná od klasických chemických kumulativních či superkumulativních zbraní jak je známe.

Následně dochází během dalších několika 2-4 milisec. ke zformování koule přehřátého plazmatu, která obsahuje materiál na místě výbuchu (zbraň a cokoliv v okolí)

První dopad na povrch asteroidu by byl tedy proud gama záření po zničení zrcadel. Zde by bylo vhodné, aby byla zrcadla úmyslně oslabena tak, aby odolaly při startu reakcí, ale erodovaly po jejich ukončení. Nevýhodou by byl vznik jakéhosi "reaktivního torpéda", na druhou stranu by uvedené mohlo směrovat část gama záření na povrch.
Druhým efektem bude proud neutronů. Ty směrovat neumíme, jsou pomalejší než světlo, takže přestože by vznikly v první fázi, dorazí až za gama zářením.
Třetím efektem bude po zničení zrcadel (vlastně obálky) tepelné záření. To bude následovat proud trosek po výbuchu (rozuměj částic z reakcí), některé z nich mohou být urychleny i na relativistické rychlosti.
Nejpomalejším efektem bude náraz do vznikající plazmatické koule. Při ideálních podmínkách to bude v čase vývinu, kdy bude ještě v jádře vysoká koncentrace energie na m^3, ale reakce bude ukončena (došlo by k narušení geometrie zbraně, což by negativně ovlivnilo ráži. V takovém okamžiku dojde k využití části povrchu pro tvorbu plazmy. Zároveň bude podstatně lepší přenos seizmické vlny, která může narušit strukturu objektu - může se rozrušit, ideálně rozpadnout.
Samozřejmě, lepší by bylo použít podzemní výbuch (nebo snad pod-asteroidový), ale i zde jsou fyzikální limity. Výbuch v těžišti je krásný, ale nemusí odpovídat soudržnosti. Mohlo by se pak stát, že by došlo k urychlení takového objektu k Zemi. Tedy lepší by byl výbuch stranou, pro odstrčení na jinou dráhu nebo výbuch zepředu pro zpomalení. Taková exploze má smysl pouze do hloubky několika desítek metrů (v závislosti na ráži) tak, aby došlo k vyvržení maximálního objemu materiálu, tedy co největší objem hmoty se stal "reaktivní" hmotou.
Napadlo mne ještě překrytí jaderné bomby jakýmsi zvonem z uranu, kde by se do ohniska vložil deuterium lithia, před něj bomba a zbytek se vyplnil místním materiálem. Mohlo by tak dojít k tvorbě dostatečně intenzivního proudu gama záření, které by bylo koncentrováno směrem k těžišti. Ale architektura co zmiňoval Alchymista je lepší.


alamo - 5/8/2018 - 20:47

Spomenul som si na "vecičku" s Reaganovho SDI
https://en.m.wikipedia.org/wiki/Project_Excalibur
Mal to byť vlastne röntgenový laser budený atómovkov..
Šlo by to použiť ako "vŕtačku"?
Ale vtedy pred rokmi to v podstate bolo vraj technicky nerealistické.


Alchymista - 6/8/2018 - 01:04

Projekt Excalibur - toho sa priamo týkali testy Dauphin v roku 1980 a Goldstone v roku 1985, ale zrejme aj ďalšie... Problém bol, že divergencia vznikajúceho roentgenového lúča bola veľmi vysoká - v neskoršej fáze okolo jedného stupňa a nedarilo sa ju v tej dobe zmenšiť, takže ako "roentgenový laser" to nefungovalo na väčšie diaľky. Aj energetická výťažnosť bola veľmi nízka - rozdiel v intenzite žiarenia bol "niekoľko rádov", a zlepšili to len o málo použitím "conical rod", ktorý ale prudko zmenšoval možný počet "žiaričov". Princíp fungoval, ale neefektívne.


alamo - 6/8/2018 - 02:48

Otázka je či to vôbec môže fungovať..
Keďže pre "rtg" neexistuje nijaké "zrkadlo".. A tak tá aktívna zóna musí fungovať.. Ako to povedať.. "spontánne" "po prvom kopanci"..


Alchymista - 6/8/2018 - 11:28

Odrážače roentgenového a gama žiarenia fungujú - inak by zrejme vôbec nemohli fungovať mechanizmy plazmovej a ablatívnej kompresie kontajneru s fúznym palivom na Janom Dusatkom odkazovanom článku wikipedie.


Derelict - 6/8/2018 - 11:57

quote:
Odrážače roentgenového a gama žiarenia fungujú - inak by zrejme vôbec nemohli fungovať mechanizmy plazmovej a ablatívnej kompresie kontajneru s fúznym palivom na Janom Dusatkom odkazovanom článku wikipedie.


Existuji nejenom zrdcadla, ale i čočky. Jejich konstrukce je trochu složitější, ale bez nich by nefungovaly např. rentgenové teleskopy, rentgenova litografie ... a současné IT.


alamo - 6/8/2018 - 12:18

Lenže tam všade sa používa Wolterova optika, s plochým uhlom dopadu..
https://en.m.wikipedia.org/wiki/Wolter_telescope
Neviem.. Dal by sa na tomto princípe postaviť rezonátor?


Alchymista - 6/8/2018 - 15:59

Skôr nie, účinnosť odrazu je veľmi nízka, prinajmenšom v porovnaní so zrkadlami v optickej oblasti.


admin - 12/8/2018 - 00:38

Asi to patří sem. V pozůstatcích po železitém meteoritu našli vědci nový minerál, uakitit. Tvrdší než diamant.

https://www.space.com/41387-uakit-meteorite-new-mineral.html


admin - 22/8/2018 - 15:51

3D průlet kolem Hartley 2. Mise Epoxi.

http://blogs.discovermagazine.com/badastronomy/2010/11/09/3-d-house-of-comet-nucleus/


dodge - 30/8/2018 - 06:28

Jak starý je asteroid Itokawa? Vědci tvrdí, že to konečně vědí

https://www.space.com/41643-asteroid-itokawa-age-determined-hayabusa-mission.html?utm_source=sdc-newsletter&utm_medium=email&utm_campaign=20180829-sdc


admin - 7/9/2018 - 15:26

Šutr větší, než ten, co měl na svědomí Tunguzku, proletí mezi Zemí a Měsícem.

https://www.cnet.com/news/asteroid-2018-rc-the-size-of-an-office-building-to-whip-by-us-saturday/


HonzaVacek - 3/11/2018 - 22:30

Bohužel jsme prošvihli příležitost, abychom zjistili, co byl ʻOumuamua zač.

https://www.novinky.cz/zahranicni/svet/488096-nasli-nas-asteroid-oumuamua-muze-byt-sondou-mimozemstanu.html
https://www.universetoday.com/140391/could-oumuamua-be-an-extra-terrestrial-solar-sail/

a tady trochu podrobněji
https://arxiv.org/pdf/1810.11490.pdf


Ervé - 5/11/2018 - 15:21

quote:
Bohužel jsme prošvihli příležitost, abychom zjistili, co byl ʻOumuamua zač.

https://www.novinky.cz/zahranicni/svet/488096-nasli-nas-asteroid-oumuamua-muze-byt-sondou-mimozemstanu.html
https://www.universetoday.com/140391/could-oumuamua-be-an-extra-terrestrial-solar-sail/

a tady trochu podrobněji
https://arxiv.org/pdf/1810.11490.pdf



Naše schopnosti neumožňují postavit sondu, která by Oumuamua dostihla a prozkoumala, je na to příliš rychlý.


HonzaVacek - 5/11/2018 - 15:30

quote:
Naše schopnosti neumožňují postavit sondu, která by Oumuamua dostihla a prozkoumala, je na to příliš rychlý.


Jo, to jsme už probírali o vlákno vedle
http://www.kosmo.cz/modules.php?op=modload&name=XForum&file=viewthread&tid=649&pid=146101#pid146101




milantos - 5/11/2018 - 15:44

quote:
Bohužel jsme prošvihli příležitost, abychom zjistili, co byl ʻOumuamua zač.


Můžeš popsat, jak a co jsme prošvihli, resp. měli udělat a kdy ?


HonzaVacek - 5/11/2018 - 16:09

V technických možnostech by byla flyby mise v okamžiku, kdy byl 'Oumuamua ještě poblíž Slunce. Znamenalo by to ovšem mít pro takové případy připravenou sondu a dokázat ji pak cca během měsíce připravit ke startu. Mohla by být docela jednoduchá, malá a lehká, abychom jí dokázali udělit velké delta-v. Stačil by takový trošku větší cubesat a mohl by mít jenom kameru, nic víc, protože to, co nejvíc chybí v případě 'Oumuamuay je vizuální pozorování z blízka.

Uznávám ale, že do něčeho takového nejistého by se nikomu investovat peníze nechtělo.

Ale možná máme ještě šanci. Jak bylo poznamenáno v článku: "Rámané všechno dělají 3x."


[Upraveno 05.11.2018 HonzaVacek]


Alchymista - 5/11/2018 - 17:22

druhý problém je podľa mňa v tom, že bol objavený až na odlete, tridsať dní po prielete perihelom a po minutí zemskej dráhy - ak by aj urobil nejaké aktívne zmeny dráhy (ako Ráma), nevedeli by sme o tom.


milantos - 5/11/2018 - 21:24

quote:
V technických možnostech by byla flyby mise v okamžiku, kdy byl 'Oumuamua ještě poblíž Slunce. Znamenalo by to ovšem mít pro takové případy připravenou sondu a dokázat ji pak cca během měsíce připravit ke startu. Mohla by být docela jednoduchá, malá a lehká, abychom jí dokázali udělit velké delta-v. Stačil by takový trošku větší cubesat a mohl by mít jenom kameru, nic víc, protože to, co nejvíc chybí v případě 'Oumuamuay je vizuální pozorování z blízka.

Uznávám ale, že do něčeho takového nejistého by se nikomu investovat peníze nechtělo.

Ale možná máme ještě šanci. Jak bylo poznamenáno v článku: "Rámané všechno dělají 3x."


[Upraveno 05.11.2018 HonzaVacek]


No, je tam moc toho "kdyby". Asi jsme udělali vše, co bylo v našich silách.
Ono, i kdyby nás to mělo zasáhnout( a my to tedy věděli dopředu, tak jsme nebyli schopni udělat vůbec nic - maximálně se dívat
Takže psát , že jsme prošvihli příležitost, mi tak nějak v kontextu skutečnosti nesedí ....


HonzaVacek - 5/11/2018 - 22:20

quote:
No, je tam moc toho "kdyby". Asi jsme udělali vše, co bylo v našich silách.
Ono, i kdyby nás to mělo zasáhnout( a my to tedy věděli dopředu, tak jsme nebyli schopni udělat vůbec nic - maximálně se dívat
Takže psát , že jsme prošvihli příležitost, mi tak nějak v kontextu skutečnosti nesedí ....


No, máš s tím slovem prošvihli, pravdu. Asi jsem to moc nadsadil.


Alchymista - 5/11/2018 - 23:27

Skôr sa ukázalo niečo iné...
totiž že aj keby "sme" boli schopní v technickej rovine potrebnú sondu vyrobiť, nie "sme" schopní zvládnuť takúto úlohu v rovine organizačnej a operatívnej a takúto misiu zorganizovať - a financovať.
Pritom nejde o čiastku nejak mimoriadne vysokú - sonda môže byť celkom jednoduchá.


Ervé - 6/11/2018 - 08:27

quote:
Skôr sa ukázalo niečo iné...
totiž že aj keby "sme" boli schopní v technickej rovine potrebnú sondu vyrobiť, nie "sme" schopní zvládnuť takúto úlohu v rovine organizačnej a operatívnej a takúto misiu zorganizovať - a financovať.
Pritom nejde o čiastku nejak mimoriadne vysokú - sonda môže byť celkom jednoduchá.

Sonda může být jednoduchá, ale potřebné delta v je prostě děsivé a není čas nabírat rychlost roky poletováním po Slun.soustavě. Pokud použijeme Falcon Heavy - jediná pružně použitelná reálná velká raketa - a na něj dáme další tři stupně (kde jednomotorový Centaur je první), jaký bude druhý a třetí stupeň a na jaké delta v se dostaneme při řekněme 20 kg sondě? Navíc by se musela opravit rampa pro start FH na obsluhu Centauru. Lehký LH-LOX motor pro 2. stupeň posaditelný na Centaur neexistuje, napadá mně jen Fregat a třetí stupeň by pak byl asi na TPH, jenže to pak znamená zase velkou zásobu paliva pro sondu pro vyladění trajektorie. Spojení na extrémně velkou vzdálenost zase vylučuje Cubesat a solární panely, stačilo by těch 20 kilo? V současnosti na to prostě nemáme.


yamato - 6/11/2018 - 08:54

pokiaľ nemôžeme takýto objekt dohnať, treba si ho aspoň obzrieť

ak by sme v čase najmenšej vzdialenosti 'Oumuamua od zeme o ňom vedeli a namierili tam VLT interferometer, alebo VLBI, čo by sme videli? Dal by sa rozoznať aspoň tvar telesa?


HonzaVacek - 6/11/2018 - 09:47

quote:
pokiaľ nemôžeme takýto objekt dohnať, treba si ho aspoň obzrieť

ak by sme v čase najmenšej vzdialenosti 'Oumuamua od zeme o ňom vedeli a namierili tam VLT interferometer, alebo VLBI, čo by sme videli? Dal by sa rozoznať aspoň tvar telesa?


No, já si taky už prd pamatuju, takže jsem trochu pozapomněl na to, že 'Oumuamua byl objeven až při odletu, takže v tomhle případě opravdu nebyla žádná šance na sondu.

Jinak VLT má rozlišení v řádu obloukových milivteřin, čili na nějakých 24 mil. km vychází v řádu stovek metrů.


Machi - 6/11/2018 - 20:40

quote:
pokiaľ nemôžeme takýto objekt dohnať, treba si ho aspoň obzrieť

ak by sme v čase najmenšej vzdialenosti 'Oumuamua od zeme o ňom vedeli a namierili tam VLT interferometer, alebo VLBI, čo by sme videli? Dal by sa rozoznať aspoň tvar telesa?


VLTI není schopen pozorovat tak slabá tělesa a pro VLBI to už není cíl vůbec, protože to je schopno snímat jen extrémní zdroje rádiového záření.
Nejlepší dalekohledy by měly rozlišení +/- 5 km při nejbližším průletu. 2 km při velkém štěstí, pokud by poblíže byla na obloze jasná hvězda pro systém adaptivní optiky. [Upraveno 06.11.2018 Machi]


yamato - 6/11/2018 - 20:57

quote:
quote:
pokiaľ nemôžeme takýto objekt dohnať, treba si ho aspoň obzrieť

ak by sme v čase najmenšej vzdialenosti 'Oumuamua od zeme o ňom vedeli a namierili tam VLT interferometer, alebo VLBI, čo by sme videli? Dal by sa rozoznať aspoň tvar telesa?


VLTI není schopen pozorovat tak slabá tělesa a pro VLBI to už není cíl vůbec, protože to je schopno snímat jen extrémní zdroje rádiového záření.
Nejlepší dalekohledy by měly rozlišení +/- 5 km při nejbližším průletu. 2 km při velkém štěstí, pokud by poblíže byla na obloze jasná hvězda pro systém adaptivní optiky. [Upraveno 06.11.2018 Machi]


OK. Inspiroval som sa radarovymi obrazkami asteroidov z areciba, ale beriem ze VLBI je asi iny typ techniky?

Kazdopadne stoji za uvahu, aku techniku (resp. aku upravu existujucej techniky) potrebujeme na to, aby sme dalsie taketo teleso dokazali aspon odfotit. Poslat k nemu sondu je mimo nasich moznosti.


HonzaVacek - 6/11/2018 - 21:24

quote:
Kazdopadne stoji za uvahu, aku techniku (resp. aku upravu existujucej techniky) potrebujeme na to, aby sme dalsie taketo teleso dokazali aspon odfotit. Poslat k nemu sondu je mimo nasich moznosti.


Ono nejde jenom o to rozlišení. To těleso mělo při největším přiblížení magnitudu kolem 20, čili žádnou "momentku" bychom neudělali a při jeho rotaci o periodě 8 hod. by to stejně bylo rozmazané tak, že by se těžko určovalo co je to zač.

Poslat sondu v tomhle případě je sice možnosti, ale u případného dalšího návštěvníka by záleželo, kdy bychom ho objevili. Pokud by to bylo v řádu měsíců, možná by se to dalo flyby misí, pokud by byla k dispozici vhodná sonda.

Tady Alchymista zmínil něco v tom smyslu, že bychom to asi logisticky nezvládli. Proto se zeptám, možná na to někdo bude znát odpověď. Jak rychle je US armáda schopná vypustit některé klíčové satelity v případě nějaké krize (třeba silná sluneční erupce), kdy např. přijdou o značnou část spojovacích družic. Já si myslím, že na skladě jich pro tyhle případy pár mají a v řádu týdnů jsou schopni je vypustit. Ale možná se pletu a nejsou připraveni.

Rozlišoval bych tedy spíše mezi tím, jestli je to zvládnutelné a jestli je vůle něco takového udělat.


HonzaVacek - 6/11/2018 - 21:44

Ještě v souvislosti s tělesem 'Oumuamua bych zmínil projekt Lyra. Mám obavu, že i kdyby se ukázalo, že je to proveditelné, tak se stejně nic konat nebude.


milantos - 6/11/2018 - 21:59

quote:

Kazdopadne stoji za uvahu, aku techniku (resp. aku upravu existujucej techniky) potrebujeme na to, aby sme dalsie taketo teleso dokazali aspon odfotit.


Problém je, že v tomhle případě narážíme na fyzikální limity optiky. Je to daleko mimo možnosti i 10 m dalekohledu ( pokud se tedy bavíme o rozlišení -jinak 20. magnituda není současné době problém ani pro krátké expozice)
Snímky z Areciba byly všechny uděĺány z podstatně menších vzdáleností a i tak to bylo v desítkách pixelů


Alchymista - 6/11/2018 - 22:07

Sovieti boli koncom 80.rokov schopní určité typy družíc pre optický a rádiotechnický prieskum vysielať operatívne - do 12 hodín prvú fotoprieskumnú na heliosynchrónnu dráhu s vysokým sklonom, do 24 hodín ďalšie dve (jednu fotopriedskumnú a jednu rádiotechnickú), a tuším do týždňa ešte tri - na kozmodromoch Pleseck a Bajkonur na to mali pripravené rakety aj družice.
Raketa a družica boli pripravené na štart približne pol roka vopred - s ohľadom na relatíne nízku aktívnu životnosť bola potrebná relatívne častá obmena družíc, takže v rôznom štádiu prípravy boli na kozmodromoch rakety a družice pre niekoľko po sebe idúcich plánovaných štartov a tie v najvyššom štádiu boli pripravené ako operatívna záloha pre "štart na výzvu".

Toto by ale v našej úvahe príliš nepomohlo - s narastajúcou životnosťou družíc a s úbytkom peňazí na armádne kozmické programy sa od podobnej praxe zrejme upustilo a "záložné" družice skôr vyčkávajú na svoju príležitosť vo vesmíre.

Ak by sme zobralo tezu "Rámané delají všechno tři krát" vážnejšie (a nevidím dôvod prečo by nie), stálo by za úvahu pripraviť a skonštruovať "obletovú" či "inšpekčnú" sondu čisto "pre prípad" - nevieme, kedy sa môže objaviť ďalší takýto posol cudzích svetov, ale už spoľahlivo vieme, že sa objavujú.

Ale "Setkání s Rámou" dáva aj iný nápad - obletová sonda má subsatelity s kamerami, aby skúmaný objekt zobrazila zo všetkých strán. A subsatelit s kamerou skutočne môže byť veľkosti "kubesatu" [Upraveno 06.11.2018 Alchymista]


HonzaVacek - 6/11/2018 - 22:41

quote:
jinak 20. magnituda není současné době problém ani pro krátké expozice


No, ale ta 20. magnituda byla změřená z celkového odrazu světla od tělesa. Kdybychom tedy měli takové rozlišení, že bychom si to těleso mohli rozkouskovat na 100 dílků, tak každý dílek bude odrážet světla 100x méně než celé těleso, to ale pak odpovídá poklesu magnitudy na 25 na jeden dílek, takže i podstatné prodloužení expozice.


milantos - 6/11/2018 - 22:54

Jasně, tak by to bylo, ale uvažujme, že bychom byli rádi, kdybychom rozlišili jednotky pixlů. Pak ta jasnost to nebude tak limitovat a je to schůdné. Na rozdíl od toho rozlišení


Machi - 6/11/2018 - 23:05

quote:

No, ale ta 20. magnituda byla změřená z celkového odrazu světla od tělesa. Kdybychom tedy měli takové rozlišení, že bychom si to těleso mohli rozkouskovat na 100 dílků, tak každý dílek bude odrážet světla 100x méně než celé těleso, to ale pak odpovídá poklesu magnitudy na 25 na jeden dílek, takže i podstatné prodloužení expozice.


Vůbec ne. Jakmile je těleso rozlišitelné na 100 elementů, expozice prudce klesá. Je třeba si uvědomit, že malé těleso zabírá třeba jen tisícinu pixelu. Jakmile máte systém schopný jej zobrazit na 1 pixel, čas expozice klesne 1000×. Další zvětšování už nemá na expozici vliv.


Machi - 6/11/2018 - 23:15

quote:

Kazdopadne stoji za uvahu, aku techniku (resp. aku upravu existujucej techniky) potrebujeme na to, aby sme dalsie taketo teleso dokazali aspon odfotit. Poslat k nemu sondu je mimo nasich moznosti.


E-ELT zvedne rozlišení zhruba na 400 metrů.
Pro vyšší rozlišení bude třeba použít dalekohledy s distribuovanou aperturou. Třeba systém desítek 5m dalekohledů rozprostřených po ploše 1 km2. Takový systém bude mít rozlišení jako 1 km dalekohled, ale dosah na slabé objekty bude menší než u kilometrového dalekohledu s plnou aperturou. [Upraveno 06.11.2018 Machi]


milantos - 6/11/2018 - 23:42

quote:

Vůbec ne. Jakmile je těleso rozlišitelné na 100 elementů, expozice prudce klesá. Je třeba si uvědomit, že malé těleso zabírá třeba jen tisícinu pixelu. Jakmile máte systém schopný jej zobrazit na 1 pixel, čas expozice klesne 1000×. Další zvětšování už nemá na expozici vliv.

Tak s tímhle nemohu souhlasit.
Předpokládejme ,že z "bodového" tělese letí 100 fotonů. A je celkem jedno, jestli zasáhnou 1/1000 pixelu nebo celý pixel, vyvolá to stejnou odezvu - stejný náboj na tom pixelu, odpovídající dopadu 100 fotonů. Ale v okamžiku, kdy to dopadne na plochu 10 x 10 pixelů, na každý pixel dopadne jeden foton a vyvolá odpovídající odezvu ve výši 1/100 náboje který před tím byl na 1 pixelu.
Je to analogie jako při normálním focení. Při stejném průměru objektivu , abych dostal 10 x větší obraz, potřebuji 10 x zvětšit ohniskovou vzdálenost. Tím si ale 10x zhorším světelnost a musím exponovat 100x déle. Platí reciproční zákon.


HonzaVacek - 6/11/2018 - 23:56

quote:
Další zvětšování už nemá na expozici vliv.


No, já si říkal, že se asi ozveš, přece jenom máš s fotografováním zkušenosti.

Ale mám tomu rozumět tak, že pokud mám rozlišení takové, že těleso mi ozáří přesně jeden pixel a expozice bude x min., a pak si ho zvětším tak, kdy ozáří 100 pixelů, a tedy na jeden pixel dopadne 100x méně světla, tak expozice bude stejná?



Machi - 7/11/2018 - 00:00

quote:

Tak s tímhle nemohu souhlasit.
Předpokládejme ,že z "bodového" tělese letí 100 fotonů. A je celkem jedno, jestli zasáhnou 1/1000 pixelu nebo celý pixel, vyvolá to stejnou odezvu - stejný náboj na tom pixelu, odpovídající dopadu 100 fotonů. Ale v okamžiku, kdy to dopadne na plochu 10 x 10 pixelů, na každý pixel dopadne jeden foton a vyvolá odpovídající odezvu ve výši 1/100 náboje který před tím byl na 1 pixelu.
Je to analogie jako při normálním focení. Při stejném průměru objektivu , abych dostal 10 x větší obraz, potřebuji 10 x zvětšit ohniskovou vzdálenost. Tím si ale 10x zhorším světelnost a musím exponovat 100x déle. Platí reciproční zákon.


Bavíme se o difrakcí limitovaných systémech. Každé smysluplné zvýšení rozlišení si vyžaduje úměrné zvětšení objektivu.
Tzn. že pro příklad s 1/1000 pix a 10×10 pix je rozdíl v průměru objektivu 316×. Plocha dalekohledu stoupne 100000×!
Tzn. že v prvním případě mám 100 fotonů na 1/1000 pix a v druhém mám 10 miliónů fotonů na 100 pixelů, tedy 100 tisíc fotonů na pixel.
V případě distribuované apertury nestoupá plocha odpovídajícím způsobem, pak se to podobá zmíněnému příkladu. Proto na podobné úkoly například VLTI nestačí.


Machi - 7/11/2018 - 00:07

quote:


No, já si říkal, že se asi ozveš, přece jenom máš s fotografováním zkušenosti.

Ale mám tomu rozumět tak, že pokud mám rozlišení takové, že těleso mi ozáří přesně jeden pixel a expozice bude x min., a pak si ho zvětším tak, kdy ozáří 100 pixelů, a tedy na jeden pixel dopadne 100x méně světla, tak expozice bude stejná?





Viz můj komentář o difrakcí limitovaných systémech.
Pokud systém není ještě limitovaný difrakcí, pak každé zvětšení povede k prodloužení expozice. Odpovídá to třeba situaci kdy použiju prodlužovač ohniska (extender) nebo Barlow u objektivu/dalekohledu.
Příklad. Mám 300mm f/4 objektiv. Při použití 2× extenderu mám 600mm f/8 objektiv s menší světelností. Pro stejnou expozici musím prodloužit čas 4×. Odpovídá to tomu co napsal Milantos.


HonzaVacek - 7/11/2018 - 00:31

Takhle ano. Já jenom, aby někdo nenabyl dojmu, že se stejným přístrojem si nějaký objekt zvětší a expozice bude stejná.

Vyfotografovat tedy 'Oumuamuu neumíme, vyslat sondu k němu také nedokážeme, navíc jako naschvál má dráhu takovou, že se sice hodně přiblíží k Zemi, ale až při odletu ze Sluneční soustavy, takže nemůžeme dělat vůbec nic, pokud ho náhodou objevíme. Je tedy možné zajít ještě trochu dál, že pokud přijmeme domněnku, že to byla nějaká cizí sonda, tak možná nebyla první a už nás trochu znají a moc se ani kamarádit nechtějí.




Alchymista - 7/11/2018 - 01:42

Ak by to bolo medzhviezdna sonda...
Pri dobe letu niekoľko desatisíc rokov a dobe zberu údajov pri prielete hviezdnym systémom cca 15-20-30 rokov (~50-100AU pred a za periastrom - alebo vo vnútri heliosfery detekovanej podľa heliopauzy) je "odklad" odvysielania získaných údajov o ďalších niekoľko desaťročí pomerne nevýznamný - jedno promile pravdepodobnej doby letu hore-dole. Je to ale celkom dobré "bezpečnostné opatrenie" proti identifikáci hviezdy svojho pôvodu - len veľmi ťažko budeme aj o niekoľko desaťročí schopný vysledovať zameranie anténneho systému vzdialeného cez 100AU.
Kľudne by nám mohol uniknúť aj samotný fakt, že sonda odvysielala nejakú správu, dokonca aj keby to bola relácia trvajúca niekoľko hodín či skôr niekoľko dní a s výkonom v megawattoch - proste nepočúvame neustále, na všekých frekvenciách a zo všetkých smerov. Teraz je to ešte čerstvá udalosť, ale niekedy "v roku 2050" si na to už sotvakto spomenie.

A že sa s nami nikto nebaví? Ako by nám nestačili príklady z našej vlastnej minulosti a súčasnosti... Táto sonda je "prvá", je to prieskumník, ktorý má pre svojich tvorcov zistiť tri hlavné informácie: Je tam živý svet? Je tam rozum? Akého typu je ten rozum?


yamato - 7/11/2018 - 06:19

napadla ma tretia moznost - sustava vesmirnych teleskopov triedy Hubble rozmiestnena po slnecnej sustave. V pripade prieletu telesa by ho fotografoval ten najblizsi teleskop.

Samozrejme z financneho hladiska je to sci-fi, ledaze by USAF odovzdala NASA cely sklad nadbytocnych KHciek


Derelict - 7/11/2018 - 07:04

quote:
....

A že sa s nami nikto nebaví? Ako by nám nestačili príklady z našej vlastnej minulosti a súčasnosti... Táto sonda je "prvá", je to prieskumník, ktorý má pre svojich tvorcov zistiť tri hlavné informácie: Je tam živý svet? Je tam rozum? Akého typu je ten rozum?



První mne napadl Stopařův průvodce, jako druhé Murphyho zákony ...
1) NEPROPADEJTE PANICE.
2) Správný úsudek vychází ze zkušenosti. Zkušenost vychází z nesprávného úsudku.

Otázka je, dokázali by jsme zkonstruovat takové těleso? Co potrebujeme nebo jak ho vytvořit?
- dostatečně velký asterorid. Je potřeba v něm vytvořit vnitřní prostor dostatečně velký pro vnitřní vybavení. To by jsme už možná zvládli.
- Zařízení musí pracovat po neuvěřitelně dlouhou dobu (stovky až tisíce let, dle ryhlosti klidně i desetitisíce). To nezvládneme, současné technologie dokáží pracovat maximálně desítky let.
- je potřeba použít minimum materiálů, schopných identifikovat zdroj. Tedy materiály po železo, které jako poslední dokáže být vytvořeno termonukleární reakcí.
- let nesmí být přímý, první soustava na cestě musí být použita jako prak pro nasměrování do cíle. Snahou je průzkum a sběr informací, nikoliv jejich poskytování třetí straně.
- takové těleso musí být schopné manévrování. Jedná se o vysokou investici s dlouhou časovou návratností. Ale motory musí být dobře skryty a opět musí používat jako palivo běžně dostupné prvky (helium, vodík, kyslík, dusík ..), které se všude vyskytují. Z důvodu maskování pak nesmí mít vysoké dV.
- ochrana před náhodným nárazem objektu s nízkým dV dostatečně vysoký výpočetní výkon pro simulaci orbitálních drah a prostředky pro sledování okolí.
- dále je nutné mít sadu širokopásmových senzorů schopných zachytit změny elmg. pole a případně vyhodnocení pravidelností (vnistrní struktury). To by ukazovalo na použití modulovaného signálu.
- je vhodné mít teleskop, umožňující sledovat od slunce odvrácenou stranu planety. Dále by bylo vhodné další vybavení ...
- pro komunikaci je potřeba buď velká anténa, nebo laser/maser.

Co víme o možném cizinci:
- mění rychlost neznámým způsobem, který je ale v toleranci vysvětlitelné běžnými metodami
- pochází patrně z jiného systému

Co nevíme:
- kam mířil před změnou rychlosti. Pokud by mířil ke srážce s jiným objektem, změna rychlosti byť v toleranci by ho mohla prozradit (stále by to ale mohla být náhoda)

Na základě uvedených předpokladů jsem skeptický, dle mého se jedná pouze o asteroid. Ale stále je tu jistá možnost ...


Ervé - 7/11/2018 - 08:18

Sice je příliš rychlý pro naši sondu, ale kdybychom měli pořád na skladě Eněrgiji nebo Saturn V a jaderné motory různých velikostí, nebyl by asi se sondou takový problém. Project Lyra chce využít gravitačního praku u Jupitera a Slunce pro namíření mimo ekliptiku a stíhání Oumuamuy.
Na kosmickou sondu je příliš pomalý - nevěřím na civilizace čekající desetitisíce let na výsledky sondy. Rychlost odpovídá přirozeným tělesům, takže to prostě je přirozené těleso. Většina zvláštních efektů je nejspíš jen nedostatek dat kvůli obtížnému a krátkému pozorování a nepravidelnému tvaru.
Hrajme si ale: je to sonda, zpomalila před několika lety, aby se maskovala nebo prostě jen aby měla dost času na pozorování. Trochu je problémem ta rotace, ale to může být pro stabilizaci sondy a rameno s přístroji může být orientované. Pochází z Vegy (pocta Saganovi, Jodie Fosterová a Zemeckis mají radost), při zbrzdění trochu změnila směr, buď aby to nebylo tak očividné, nebo při přeletu mírně uhnula a musela srovnat trajektorii pro průlet vnitřní Sluneční soustavou. Vega je mladá hvězda, cca 500 mil. let, ale vývoj k inteligentním formám tam mohl probíhat rychleji. Vegané zjistili na Zemi život a poslali sondu na průzkum, jenže zachytili Hitlerův projev na olympiádě 1936 nebo film o Stalinovi nebo Druhé světové a stihli poslat sondě příkaz k maskování a skrytému pozorování. Teď tedy sonda odeslala a sama vyhodnotila výsledky z průletu a může zapnout motory pro znovunavedení do sluneční soustavy, za rok může zaparkovat na orbitě Země nebo v L bodě. [Edited on 07.11.2018 Ervé]


fritz.lochmann - 7/11/2018 - 08:54

quote:
jenže zachytili Hitlerův projev na olympiádě 1936 nebo film o Stalinovi nebo Druhé světové ...
To bolo tuším vo filme Kontakt s Jodie Fosterovou? Takže chýba už len stroj ktorý odnesie astronauta k mimozemštanov. Inak keď malo ísť o civilizáciu od Vegy, tak Vegánov tu máme veľa. Spoznáte ich ľahko, zo zásady nejedia potraviny živočíšneho pôvodu, odmietajú piť mlieko "neboť se jim zdá málo zelené"
Pardon za OT, ale pán Ervé to napísal veľmi pekne


milantos - 7/11/2018 - 09:07

quote:
napadla ma tretia moznost - sustava vesmirnych teleskopov triedy Hubble rozmiestnena po slnecnej sustave. V pripade prieletu telesa by ho fotografoval ten najblizsi teleskop.


Vzhledem k tomu, jak blízko k našim dalekohledům prolétl , je obrovská šance, že ani při 100 dalekohledech by nebyla vzdálenost menší. Pokud se nedostaneme řádově na milion km, tak budeme mít jen bodový snímek


Derelict - 7/11/2018 - 10:01

quote:
quote:
napadla ma tretia moznost - sustava vesmirnych teleskopov triedy Hubble rozmiestnena po slnecnej sustave. V pripade prieletu telesa by ho fotografoval ten najblizsi teleskop.


Vzhledem k tomu, jak blízko k našim dalekohledům prolétl , je obrovská šance, že ani při 100 dalekohledech by nebyla vzdálenost menší. Pokud se nedostaneme řádově na milion km, tak budeme mít jen bodový snímek


Takže pro přehled obálky okolo slunce, řekněme že chceme mít radary nebo dalekohledy v síti po 1 000 000 km. A to nebude nic moc rozlišení.
Pokud S=4*Pi*r^2, vychází nám počet stanic na:
Za oběžnou dráhou Pluta: 253 106 441
V Kupierově pásu: 703 073 447
V oblasti heliopauzy: 2 538 095 147
V Oortově oblaku: 2,81*10^15
Tedy tento počin jeví se mi býti nereálný.

Pokud budeme uvažovat, že takovou sondu budou zajímat planety, můžeme trochu slevit. V takovém případě by bylo vhodné na oběžné dráhy planet a případně na povrch jejich měsíců umístit nejaké detekční zařízení, tj. kombinace radaru, infra a optického dalekohledu. Každé takové těleso bude produkovat energii, energie znamená teplo. V takovém případě se bavíme už jen o přibližně dvou stovkách zařízení, případně pro Langrangeho body tak o řád více. Ale s takovým vybavením je již možné něco začít dobře sledovat.
Následně je možné se bavit o formě automatických stíhačů/průzkumníků, které by mohly sedět někde u vnějších planet. Ty by byly schopné zajistit nějakou formu průzkumu. Navíc by nám daly měsíce až roky času pro zajištění ochrany např. při detekci nějakého planet killeru. Jenže se bavíme o tak neuvěřitelných částkách, že uvedené patří pouze do říše SCI-FI


HonzaVacek - 7/11/2018 - 10:32

quote:
Pri dobe letu niekoľko desatisíc rokov ...


Je ovšem otázka, jestli vůbec má smysl podniknout tak dlouho trvající misi:

1. Za tak dlouhou dobu už vůbec nemusí existovat civilizace, která sondu vyslala.

2. Ta civilizace sice bude existovat a nezanikne, ale zapomene, že nějakou takovou misi podnikla. Pokud signál od sondy zachytí nemusí mu vůbec rozumět a naopak ho ve výsledku považovat za signál od jiné civilizace.

3. Je to hodně dlouhá doba a dá se předpokládat, že se během ní objeví technologie, která umožní získat obdobné a i lepší data, mnohem rychleji a efektivněji.



Arccos - 7/11/2018 - 11:48

Ještě k focení, myslím to tu ještě nepadlo, pokud jsem nepřehlédl: Objekt se docela rychle pohyboval. Vzhledem k délce expozice by skoro určitě při vysokém přiblížení (a rozlišení) vyšel jako rozmazaná šmouha. Nepředpokládám, že by velký dalekohled dokázal takový pohyb kompenzovat.


milantos - 7/11/2018 - 12:25

quote:
Ještě k focení, myslím to tu ještě nepadlo, pokud jsem nepřehlédl: Objekt se docela rychle pohyboval. Vzhledem k délce expozice by skoro určitě při vysokém přiblížení (a rozlišení) vyšel jako rozmazaná šmouha. Nepředpokládám, že by velký dalekohled dokázal takový pohyb kompenzovat.

Ten pohyb není nijak vysoký. V maximu to bylo v RA-1830"/hod a v DEC 193"/hod.
To představuje v RA cca 1/3o rychlosti , jakou se dalekohled konstantně pohybuje. A pro Alt/Az montované dalekohledy to nemůže být už žádný problém, tam se v obou osách dalekohled pohybuje proměnnými rychlostmi, takže je na to zařízen.


Alchymista - 7/11/2018 - 13:33

Predovšetkým: na medzihviezdnu sondu tiež neverím, hoci vylúčiť sa to nedá a je to lákavá možnosť.
Prezentované úvahy beriem ako intelektuálnu hru či cvičenie.

"posledné" (z roku 2017) pozorovania gravitačných vĺn, s nimi spojená celosvetová "multispektrálna" pozorovacia kampaň a interpretácia napozorovaných výsledkov "zabuchla dvere" pre veľkú časť (údajne viac ako 95%) "alternatívnych" fyzikálnych teorií. To výrazne zmenšuje priestor pre fyzikálne nové princípy pohonu.
Z toho mi vychádza, že "warp" nefunguje, energiu "zadarmo" nikto nedostane a tak je cestovanie vesmírom "nadlho" - cesty trvajú tisícročia. Kto chce cestovať, musí sa tomu prispôsobiť.

pokiaľ ide o možnosti detekcie objektov - dobrým príkladom fungovania podobného systému by mohla byť protivzdušná obrana štátu (PVOS). Denne sleduje stovky až tisíce letiacich objektov od povrchu zeme až po blízky vesmír. Sleduje ich prevažne rádiolokátormi, ktoré neposkytujú skoro žiadnu informáciu o tvare sledovaného objektu. Podstatnú časť objektov napriek tomu celkom presne a rutinne identifikuje, len malému počtu venuje "zvýšenú pozornosť" a len k veľmi malému počtu sledovaných objektov následne štartujú pohotovostné stíhače, aby sledovaný objekt identifikovali presnejšie.
Podobne by mal/mohol fungovať varovný/hliadkový systém proti asteroidom a iným podobným objektom - niekoľko (max. niekoľko desiatok) ďalekohľadov na identifikáciu a sledovanie, a "stíhacia sonda" pre prieskum zaujímavých objektov. Bolo by to v podstate rozšírenie a doplnenie už existujúcich systémov sledovania a varovania pre blízkozemské asteroidy s novým, značne výkonnejším technickým vybavením.

Ervé - pre prechod na "maskovací režim" nie je treba Hitler či Stalin, úplne postačí aj samotné aktívne rádiové vysielanie z planéty. Už to je vlastne signál "môžu ma počuť". A je zrejme pre rozhodovaciu logiku ten najdôležitejší.

Jan Dusatko - na Zemi sme schopný postaviť i väčšie "mobilné" štruktúry (Oumuamua má cca 250x35x35 mmetrov), vo vesmíre zatial nie, ale to je len otázka času (a investovaných prostriedkov). Metodami 3D tlače či inými aditívnymi metodami "výroby" by sa dal vyrobiť až "prírodne identický" objekt.
V technickom uvažovaní sme dosť v zajatí "blokového", "krabicového" uvažovania v technických riešeniach - krabica bateriek, krabica vysielača, krabica antény... pritom na istej technologickej úrovni, a vzhľadom k účelu, môže byť výhodné prejsť na systém podobný štruktúre živých organizmov - všetko spojené, prepojené a "pomiešané", v zásade dobre premyslený systém "vrabčie hniezdo". Nemá to antény - pretože takmer celý povrch je tvorený prvkami "aktívnej fázovanej anténnej mriežky" ktorá môže slúžiť ako prímač aj ako vysielač...
Výsledná štruktúra takto konštruovaného zariadenia bude síce v konečnom dôsledku z nášho pohľadu "neopraviteľná", ale samotný pojem "opraviteľnosti" nemá u takéhoto zariadenia príliš význam - neexistuje vhodný "opravár", ktorý by mohol opravu vykonať. Takže ostáva len odpojenie chybných prvkov a pripojenie "záložných" (skôr ale v zmysle presmerovania signálov a energie a prerozdelenia funkcií)

Použitými konštrukčnými materiálmi by som sa "vôbec nezaoberal" - ako konštrukčný materiál je použiteľné všetko, čo sa vyskytuje na Zemi, na Mesiaci či na asteroidoch, až po urán a dlhšie žijúce izotopy transuránov.

Sonda je vypustená do vesmíru externým urýchľovacím systémom ("nosnou raketou"), ktorá sa po dosiahnutí potrebnej rýchlosti od sondy odpojí a urobí "úhybný manéver", aby minula okolité hviezdne systémy v nejakom dlhšom časovom období - životnosť či "doba existencie" je limitovaná eróziou v medzihviezdnom prostredí, urýchľovací systém môže byť relatívne "tenkostenná štruktúra", eróziou rýchlo celkom rozrušená.
Podstatné je to, že sonda samotná takto nepotrebuje žiadny výkonnejší pohonný systém, postačuje systém umožňujúci primeranú korekciu dráhy.
Navyše - ak by som navrhoval takúto sondu, tak pohon by bol elektromagnetickým urýchľovačom, vystreľujúcim miligramové broky rýchlosťami v desatinách c. Obláčik z niekoľkých kilogramov plynu je v medzihviezdnom prostredí dosť nápadný, "retiazka" niekoľkých milionov "superrýchlych" miligramových prachových zrniek je neviditeľná.

"Nepresné zamierenia" môžu byť aj dôsledkom vlastného pohybu hviezd - kde bola (v priestore) napríklad práve Vega pre 25-50 tisíc rokmi? a kde bolo vtedy Slnko? Je to skoro ako vzdušná streľba z pohyblivej základne na pohyblivý cieľ - strely na cieľ dopadajú až "z nečakanej strany"

Skôr by som sa ale pozrel na naše vlastné možnosti pri sledovaní takejto medzihviezdnej sondy:
- aké intenzívne by muselo byť rádiové vysielanie sondy, aby sme ho boli schopný zachytiť?
Predpokladám, že by išlo o "parazitické", neúmyselné "vysielanie", ako vedľajší prejav činnosti niektorých systémov sondy (prenos dát, medzifrekvencie rádiových prímačov ect.)
- sme schopný dostupnými prostriedkami (Chandra...) od Zeme detekovať činnosť jadrového reaktoru/energetického zdroja (štiepneho alebo fúzneho) na palube sondy: s výkonom 1kW, 10kW, 100kW, 1MW?
- sme schopný odlíšiť tepelné vyžarovanie v dôsledku ožiarenia Slnkom od tepelného vyžarovania chladiaceho systému vyššie uvedených zdrojov?
- sme schopný nájsť na predpokladanej dráhe sondy napríklad obláčiky vodíku (či xenonu) z činnosti pohonného systému sondy pri korekciách dráhy - aké silné, na akú vzdialenosť / ako ďaleko spätne v čase?

[Upraveno 07.11.2018 Alchymista]


xChaos - 7/11/2018 - 16:30

quote:

1. Za tak dlouhou dobu už vůbec nemusí existovat civilizace, která sondu vyslala.



Prozkoumávat stopy, které takováto civilizace zanechala, by popravdě pro "začátečníky" kategorie nás Pozemšťanů bylo zdaleka nejbezpečnější :-)


Alchymista - 7/11/2018 - 17:49

xenodig... (Ascendancy)


Derelict - 7/11/2018 - 20:12

quote:
...
na Zemi sme schopný postaviť i väčšie "mobilné" štruktúry (Oumuamua má cca 250x35x35 mmetrov), vo vesmíre zatial nie, ale to je len otázka času (a investovaných prostriedkov). Metodami 3D tlače či inými aditívnymi metodami "výroby" by sa dal vyrobiť až "prírodne identický" objekt.
V technickom uvažovaní sme dosť v zajatí "blokového", "krabicového" uvažovania v technických riešeniach - krabica bateriek, krabica vysielača, krabica antény... pritom na istej technologickej úrovni, a vzhľadom k účelu, môže byť výhodné prejsť na systém podobný štruktúre živých organizmov - všetko spojené, prepojené a "pomiešané", v zásade dobre premyslený systém "vrabčie hniezdo". Nemá to antény - pretože takmer celý povrch je tvorený prvkami "aktívnej fázovanej anténnej mriežky" ktorá môže slúžiť ako prímač aj ako vysielač...



Ano, to je řešitelné. Navíc, bylo by vhodné přejít na úplně jiný styl konstrukce, popsaný v románu "Tříska v božím oku". Hypotetičtí třískané navrhovali konstrukci odlišnou od lidské, každé zařízení sloužilo několika účelům a jeho poškození změnilo funkci nejenom tohoto zařízení, ale i zařízení okolních.

quote:

Použitými konštrukčnými materiálmi by som sa "vôbec nezaoberal" - ako konštrukčný materiál je použiteľné všetko, čo sa vyskytuje na Zemi, na Mesiaci či na asteroidoch, až po urán a dlhšie žijúce izotopy transuránov.



S uvedeným postupem si dovoluji nesouhlasit. Žijeme v prostoru po výbuchu supernovy. Směr, použité prvky a konstrukce může pomoci při analýze místa, zdrojů a charakteristik lidských bytostí. Dokonce bych navrhoval takovouto konstrukci stavět roboty, určenými pouze pro tvorbu těchto sond a speciálně vyvinutých tak, aby nebyly "kompatibilní" s naším stylem uvažování, rozměry a fyziologií. V tomto směru je vhodné použít princip předběžné opatrnosti.
Na druhou stranu bych navrhoval do této sondy vsadit speciální střely pro "zaprasení" vesmíru životem. V případě nalezení vhodné neobydlené planety nebo dostatečně velkého tělesa na něj vstřelit sondu, která zkusí kolonizovat dané místo jednoduchými archeami a bakteriemi, schopnými přežít i značně nehostinné podmínky.


Alchymista - 7/11/2018 - 21:12

nápad so špecializovanými robotmi má rozhodne niečo "do seba" - takú tú správnu dávku bezpečnostnej paranoje.

úvaha o supernove je podľa mňa mylná - vyzerá to vždy rovnako, presné izotopové zloženie záleží viac od času od výbuchu, než od čohokoľvek iného a nie sme "výtvorom" len jednej jedinej supernovy, skôr naopak, izotopové zloženie slnečného systému je mixom produktov niekoľkých supernov v okruhu mnoho desiatok svetelných rokov. Mix izotopov môže byť aj dosť unikátny, ale bez porovnávacích vzoriek je to neistá identifikácia - a to znamená, že ten, kto zachytí sondu (ktorá by mala byť vybavená aj nejakými autodeštrukčnými mechanizmami) musí mať k dispozícii kontrolné vzorky...

IMHO pre civilizáciu, schopnú kompletne vytvoriť medzihviezdnu sondu metodami aditívnej konštrukcie (teda doslova a dopísmena ju "vyrásť") nebude problém klamať s izotopovým zložením ľubovoľným mysliteľným spôsobom.

Nie som si istým či by objekt rozmerov Oumuamua vyhovoval ako transportér pre rozsievačov života, či by bol schopný poskytnúť "semenám" dostatočnú ochranu počas medzihviezdneho preletu


HonzaVacek - 7/11/2018 - 22:18

quote:
Prozkoumávat stopy, které takováto civilizace zanechala, by popravdě pro "začátečníky" kategorie nás Pozemšťanů bylo zdaleka nejbezpečnější :-)


Já bych se od případných živých mimozemšťanů také radši držel dál

No, ale i kdybychom připustili, že 'Oumuamua byl umělého původu, tak by se nakonec vůbec nemuselo jednat o mezihvězdnou sondu. Klidně by to mohl být i nějaký jejich Voyager určený k průzkumu vzdálenějších oblastí jejich planetárního systému. Pak by se délka aktivní mise nepočítala v desetitisících roků, ale jenom v desítkách až stovkách roků.


Derelict - 7/11/2018 - 22:38

quote:
... úvaha o supernove je podľa mňa mylná - vyzerá to vždy rovnako, presné izotopové zloženie záleží viac od času od výbuchu, než od čohokoľvek iného a nie sme "výtvorom" len jednej jedinej supernovy, skôr naopak, izotopové zloženie slnečného systému je mixom produktov niekoľkých supernov v okruhu mnoho desiatok svetelných rokov. Mix izotopov môže byť aj dosť unikátny, ale bez porovnávacích vzoriek je to neistá identifikácia - a to znamená, že ten, kto zachytí sondu (ktorá by mala byť vybavená aj nejakými autodeštrukčnými mechanizmami) musí mať k dispozícii kontrolné vzorky...

Izotopové složení závisí na počáteční velikosti a složení hvězdy, následně síle výbuchu (tedy typu novy, supernovy nebo i hypernovy, což zase odpovídá velikosti a stáří), doby od výbuchu a kam se ty izotopy dostaly (co ovlivnily). V našem případě došlo pokud jsem tomu dobře porozuměl k tvorbě mlhoviny z mezihvězdného plynu a pozůstatku hvězd I generace. Vlastní tvorbu sluneční soustavy pak nastartovaly supernovy v blízkém okolí. Nezodpověditelnou otázkou (nemáme dost informací) je, zda jsou uvedené informace a určité izotopové poměry dostatečné pro identifikaci určité oblasti či nikoliv. Dle mého došlo na velkém množství míst k podobným jevům, ale jakékoliv vybuchující hvězdy mají omezený rádius působnosti. Nepravidelnosti ukazují na možnost tvorby mapy ... ale jenom ukazují. Přesto tuto možnost není vhodné podceňovat, proto je potřeba se omezit jenom na některé prvky. Ty budou navíc izotopově pozměněny dlouhým pobytem v mezihvězdném prostoru.


Ervé - 8/11/2018 - 07:40

Pokud nějaká civilizace má prostředky umožňující mezihvězdné cestování, pak je zbytečné naši pomalou sondu jakkoliv maskovat, objeví nás i bez ní. Pokud takovou technologii nemají, nemusíme se maskovat, protože nemají a v reálně dosažitelné budoucnosti (cca 1000 let) ani mít nebudou způsob, jak by nás ohrozili. Jestli sonda od Vegy letěla rychlostí 1000 km/s (40x větší, než jsme schopni dosáhnout a než Oumuamua letěla při průletu), trval jí let od Vegy 7500 let. Jestli pošle informace a za 30 let odstartuje 2x rychlejší kolonizační loď, přiletí za 3800 let, v tu dobu si to tady klidně můžou zkusit zkolonizovat. [Edited on 08.11.2018 Ervé]


Alchymista - 8/11/2018 - 16:44

quote:
Vtedy sme si to predstavovali jednoducho ... okopírujeme ...
Dnes už vieme, čo to (medzihviezdna loď) stojí - a čím sa za to platí.
Ursula Le Guinová - Kukaččí vejce (voľne)


maskovanie má podľa mňa zmysel vždy. Či tam niekto je, alebo nie, je ťažké zistiť - na medzihviezdne vzdialenosti sa dajú zistiť len určité typy civilizácií a len v určitých štádiách vývoja.

Prieskumné sondy ako Oumuamua (predpokladajme, že to prieskumná sonda je) sú svojimi tvorcami stavané vo "väčšom počte" - kľudne tempom "jedna za rok" (desaťročie, storočie?) v nejakej špecializovanej kozmickej lodenici na nejakom asteroide. Môžu fungovať aj ako "rozsievači" - ak nájdu vhodnú planétu bez príznakov života.

My vlastne sami nevieme, čím sa zaoberajú civilizácie staré desatisíce rokov - ešte nemáme za sebou ani prvé desatisícročie.
Ale zasa už celkom dobre vidíme, ako môže naša civilizácia (a všetky podobné) skončiť, tá naša má momentálne na výber aspoň tak tucet scenárov "na neprežitie" - a na realizácii niektorých z nich veľmi intenzíne pracujeme, pretože to tak vládnucej skupine vyhovuje.


HonzaVacek - 9/11/2018 - 12:16

Ještě článek k pozorování asteroidu co se týká měření jasnosti a stanovení doby jeho rotace



https://www.eso.org/public/images/eso1737f/
https://www.eso.org/public/news/eso1737/





admin - 5/12/2018 - 15:12

Vyčistěte si čočky, brýle, dalekohledy, Wirtanen se blíží...

https://www.astro.cz/clanky/slunecni-soustava/kometa-wirtanen-je-uz-viditelna-pouhyma-ocima.html


admin - 5/12/2018 - 23:21

Oumuamua mlčí. Pokud tam jsou emzáci, letí ve stealth módu.

https://www.space.com/42642-interstellar-object-oumuamua-seti-search.html


admin - 11/12/2018 - 11:11

Wirtanen

https://theskylive.com/planetarium?obj=46p


milantos - 11/12/2018 - 12:45

Měl bych takový šťouravý dotaz : co je myšleno v názvu vlákna tím "jiným kosmickým bordelem " ?
Pro astronomy je to umělý bordel , produkovaný kosmonautikou, co
se tím myslí na kosmo stránkách


admin - 11/12/2018 - 13:20

Vlákno založil Michal Pavelka, který mezi námi naneštěstí už není, takže se ho nemůžeme zeptat, jak to myslel.

http://www.dumrodin.cz/res/data/041/004444.pdf

Ale vsadil bych se o cokoli, že je to jen nadsázka a tak to i beru...


yamato - 11/12/2018 - 14:05

asteroidy a komety su pozostatky po formovani slnecnej sustavy. To co sa nespotrebovalo pri tvorbe planet. Tomu, co zostane po vyrobe niecoho, sa zvykne hovorit odpad.

Pan Pavelka asi tym bordelom narazal prave na to, ze asteroidy a komety by sa dali oznacit za odpad. Co nic nemeni na ich zaujimavosti a vedeckej hodnote


milantos - 11/12/2018 - 14:18

No, ale můžeme pokračovat:
planety jsou jen takový odpad po vytvoření Slunce, tedy také jen takový bordel, co to v okolí zůstal
Vždyť Slunce představuje hmotnostně 99,87% sluneční soustavy- těch 0,13% je odpad


yamato - 11/12/2018 - 16:03

teraz neviem ci mate naozaj problem s oznacenim komet za bordel, alebo len vedieme pivnu diskusiu v style "ako hlboka musi byt panvica, aby to uz bol hrniec"? [Edited on 11.12.2018 yamato]


milantos - 11/12/2018 - 16:52

No, já jsem se ptal, co se na tomhle fóru považuje za ten "jiný vesmírný bordel". Asteroidy a komety jsou již uvedeny, tak nevím co zrovna vy považujete ze ten ostatní bordel, o kterém by se tu mělo psát.- protože v celém vlákně nic takového není.


alamo - 18/12/2018 - 20:43

Oumuamua zatienil poriadnu "pecku".
http://everydaytalk.net/2018/12/18/fireball-that-exploded-over-greenland-shook-earth-triggering-seismic-sensors/
25.júla tohto roku nad Grónskom, to dokonca rozkývalo seizmometre, pričom k explózii telesa došlo 43 kilometrov nad povrchom..


Alchymista - 18/12/2018 - 21:27

na Čeljabinsk sa nechytá...


Toto téma přichází z:
http://www.kosmo.cz

Url tohoto webu:
http://www.kosmo.cz/modules.php?op=modload&name=XForum&file=print&fid=3&tid=797