Témata: Projekt Dragon / Falcon 9

avitek - 14/8/2006 - 16:22

Na nadávném zasedání Mars Society Elon Musk zveřejnil podrobnosti o projektu kosmické lodě Dragon, která by měla být vynášena na oběžnou dráhu nosičem Falcon 9.

Viz:

http://www.thespacereview.com/article/682/1

Dragon má být ve dvou variantách, jako pilotovaná transportní loď a jako bezpilotní nákladní loď pro lety k ISS. Je připravována jako soutěžní návrh pro zadání kontraktu NASA v rámci programu Commercial Orbital Transportation Services (COTS). V pilotované verzi by měla mít kapacitu 7 osob, nosnost nákladní verze nebyla zveřejněna. Výdrž na oběžné dráze v připojeném stavu k ISS - 6 měsíců. Pilotováná verze by měla mít záchranný raketový systém na podobném principu jako měly Mercury, Apollo nebo mají Sojuzy. Přistání se plánuje zatím na vodu, s možností pozdějších modifikací pro přistání na pevnině.

Nosič Falcon 9, vyvíjený speciálně pro Dragon, by měl mít v 1. stupni 9 motorů Merlin 1C (odtud ta devítka v názvu). To je značný handicap, protože problémy s uregulováním tak velkého počtu motorů nejsou zanedbatelné.
[Upraveno 14.8.2006 poslal avitek]


Jirka - 14/8/2006 - 16:30

quote:

Nosič Falcon 9, vyvíjený speciálně pro Dragon, by měl mít v 1. stupni 9 motorů Merlin 1C (odtud ta devítka v názvu). To je značný handicap, protože problémy s uregulováním tak velkého počtu motorů nejsou zanedbatelné.
[Upraveno 14.8.2006 poslal avitek]


Jake problemy konkretne mate na mysli? Roll manevr?
Nebo snad skoro devetkrat vice instrumentace nez v pripade jednoho motoru?
Chcete tim snad rict ze mnohem lepsi cesta by bylo vyvinout zbrusu novy motor o devetkrat vyssim tahu jen co vyhrabali Merlin z plinek?


Olda - 14/8/2006 - 19:07

Přijde mi, jako by kosmické velmoci nevěděly, kam se ve vývoji pilotovaných vesmírných lodí ubírat. Obě se doslova předhánějí v nápadech, ale jaksi bez výsledku. Kliper, ACTS, CEV, teď tenhle nový projekt. Nemyslím, že by bylo nutné, aby měli USA i Rusko několik typů lodí. Měli by si v obou zemích jasně stanovit, jakou loď s jakými parametry a pro jaké účely vlastně potřebují a na její vývoj se soustředit. Co se týče využívání těchto projektů v rámci ISS, mám takový pocit, že něž ty, které dojdou realizace, budou v operačním provozu, tak se její životnost bude chýlit ke konci. Ač si myslím, že její životnoist výrazně překročí původně plánovaných 15 let (což by bylo už v roce 2013).


ales - 14/8/2006 - 20:50

> Měli by si v obou zemích jasně stanovit, jakou loď s jakými parametry a pro jaké účely vlastně potřebují a na její vývoj se soustředit.

Souhlasím, ale přesto mi současný vývoj jakýs takýs smysl dává. NASA se chce soustředit na průzkum vzdálenějšího vesmíru, proto potřebuje něco jako CEV (a ztrácí zájem o raketoplán). Obsluha ISS (a LEO obecně) by výhledově měla být provozována na komerčním základě, a proto v USA běží program COTS a v jeho rámci i Dragon a Falcon 9 (ale teprve se uvidí, jestli v konkurenci obstojí). ESA a Rusko by chtěli něco univerzálního (stavebnicového), proto uvažují o ACTS (ACTS zatím považuju za pokračování Sojuzu). Rusko by ale rádo mělo i komerční systém a tím by mohl být Kliper (i když Energia asi není soukromá firma nebo je?). Myslím, že Kliper má ambice být použitelný dost podobně jako ACTS (a naopak), takže mi připadá pravděpodobné, že vyhraje jen jeden z obou systémů (Kliper nebo ACTS). Jisté to ale samozřejmě není, takže uvidíme.


Olda - 14/8/2006 - 21:10

K plnému přenesení obsluhy LEO na komerční sféru se stavím dost skepticky. Spíš si myslím, že v nejbližších desetiletích půjde o nějakou formu spolupráce vládních kosmických agentur se soukromými subjekty. Osobně si myslím, že ještě dlouhou dobou bude zde státní sféra hrát klíčovou úlohu.


avitek - 14/8/2006 - 22:29

quote:
... Jake problemy konkretne mate na mysli? ...
Chcete tim snad rict ze mnohem lepsi cesta by bylo vyvinout zbrusu novy motor o devetkrat vyssim tahu jen co vyhrabali Merlin z plinek?


Hlavním problémem je devítinásobné zvýšení počtu mechanických prvků (zejména vychylování trysek, pokud nechtějí mít tam další kupu menších řídicích motorů). Jestliže polehlivost jednoho motoru bude 0.999 tak spolehlivost klesne o řád (na 0.991). A to nehovořím o nutnosti slaďovat tah jednotlivých motorů, resp. kompenzovat rozdíly v tahu jednotlivých motorů.

Podle mne je lepší cesta jít cestou vývoje větších motorů. Ale na to Musk prostě nemá, takže cesta, kterou se dal, je pro něho jediná možná.


Jirka - 15/8/2006 - 11:20

quote:

Hlavním problémem je devítinásobné zvýšení počtu mechanických prvků (zejména vychylování trysek, pokud nechtějí mít tam další kupu menších řídicích motorů). Jestliže polehlivost jednoho motoru bude 0.999 tak spolehlivost klesne o řád (na 0.991). A to nehovořím o nutnosti slaďovat tah jednotlivých motorů, resp. kompenzovat rozdíly v tahu jednotlivých motorů.

Podle mne je lepší cesta jít cestou vývoje větších motorů. Ale na to Musk prostě nemá, takže cesta, kterou se dal, je pro něho jediná možná.



Ja myslim ze sladovani tahu neni zapotrebi. Ostatne ani neni moc moznost ten tah u Merlinu nejak zvlast ovlivnovat. Pokud jsou ventily kazdeho motoru otevreny stejnym zpusobem a ty motory jsou stejne a ve spalovaci komore je stejny tlak, tak neni nutne delat cokoliv dalsiho ikdyby tah vsech motoru nebyl uplne stejny.
Tlak (tah) kazdeho motoru urcite muze mirne fluktuovat, ale pokud fluktuace presahnou nejakou mez, tak nezbyva nez motor zhasnout. Tudiz nijak zvlast narocna regulace.
Pokud dojde k vypadku jednoho motoru uz za letu, aniz by to ovlivnilo ostatni motory, tak myslim ze raketa s deviti motory ma vcelku slusnou sanci misi uspesne dokoncit. Myslim ze ztraty s timto spojene by mely byt v radu nekolika procent.
Tudiz pokud Merlin bude plnohodnotny motor s obvyklou poruchovosti a Falcon bude navrzen tak, aby prezil i vypadek jednoho ci dvou motoru, tak bude spolehlivost naopak mnohem vyssi nez u rakety s jednim motorem.

Pristup Muska se mi libi v tom, ze vytvoril "pokusnou" raketu Falcon 1, ktera slouzi jako testovaci nastroj pro Falcon 9. Pravym cilem Muska urcite neni vypoustet nejake minidruzice, po nichz je omezena poptavka. Ta poptavka je v soucasne dobe maximalne v radu 10 startu za rok. Do budoucna se muze sice zvysit, ale Musk nemuze doufat ze obsadi cely segment trhu sam.
Take zamerit Falcon 9 pouze na COTS by byl omyl.
Myslim ze hlavnim cilem by mely byt turisticke lety na nizkou drahu v delce trvani kolem jednoho ci dvou dnu.
Tam je poptavka temer neomezena, zalezi na cene. Myslim ze by nebyl problem vyprodat treba 10 Falconu 9 + Dragon rocne.
Z tohoto pohledu je tedy legicke aby Falcon 1 i Falcon 9 mely maximum spolecnych dilu.
Vyvoj vetsiho motoru by tedy byl fatalni omyl.


Jirka - 15/8/2006 - 11:35

quote:
K plnému přenesení obsluhy LEO na komerční sféru se stavím dost skepticky. Spíš si myslím, že v nejbližších desetiletích půjde o nějakou formu spolupráce vládních kosmických agentur se soukromými subjekty. Osobně si myslím, že ještě dlouhou dobou bude zde státní sféra hrát klíčovou úlohu.


V soucasne dobe existuje pouze jedno misto kam letaji lide a to je ISS. Letaji tam pomoci Sojuzu, ten ma nezastupitelne misto a nepredpokladam ze by mohl byt nekdy uplne nahrazen.
Americane budou zrejme k letum na ISS pouzivat CEV, ale to je jeste cca 8 let daleko. Komercni alternativy jsou mozne, ale opravdu se nevyplati delat si velke iluze.

ISS ale neni jedine misto kam by v blizke budoucnosti mohli lide letat. Rozjizdi se Bigelow a rozjizdi se vesmirna turistika.
Zatimco verim ze Bigelow bude vyuzivat prevazne Sojuzy, tak mnohem vetsi segment trhu by mohly byt lety na "volno".
Takove mensi skoky do vesmiru na jeden ci dva dny. Vyhoda je ta, ze neni zapotrebi nejake velke manevrovani na LEO. Tento segment bude bezvyhradne obsazen soukromymi prostredky a to drive nez za deset let.


Olda - 15/8/2006 - 13:17

No nevím, zda je využití Sojuzů pro komerční turistiku vhodné. On by byl určitě rozdíl mezi cenou "kosmické letenky" pro ESA, jiné státy nebo rozmařilé mamonáře při letu na ISS, který se musí uskutečnit tak jako tak a cenou letu, který se musí z toho plně zaplatit a ještě vykázat zisk. Rusko teď musí zvýšit počet vyrobených Sojuzů na dvojnásobek kvůli ISS a bude myslím rádo, když to díky finanční spoluúčasti ostatních partnerů zvládne. Produkce těchto Sojuzů bude mít určitě prioritu a možnost dalšího rozšíření výroby se mi zdá nepravděpodobná. V oblasti kosmické turistiky je mnoho snílků, ale jejich představivost mnohem převyšuje možnosti současné kosmonautiky. Vyvinout novou kosmickou loď pro jedno až dvoudenní turistické lety? Vzhledem k tomu, jak dopadly pokusy vyvinout v posledních desetiletích novou kosmickou loď, tomu moc nevěřím. Hlavním cílem soukromé sféry je tvorba zisku. A kosmické lety přinášejí zisk spíše v dlouhodobé perpektivě (využití technologií), a nebo nehmotný, řekněme celospolečenský (astronomie, bilogie, lékařství...). Podle mě není při současné úrovni technologií možné vyprojektovat turistickou kosmickou loď, realizovat ji a uvést do provozu, aby se v perspektivě, adekvátní délce lidského života podnikateli vyplatila. Vždyť zatím se příliš nerozbíhají ani soukromé suborbitální lety.


Jirka - 15/8/2006 - 14:45

quote:
No nevím, zda je využití Sojuzů pro komerční turistiku vhodné. On by byl určitě rozdíl mezi cenou "kosmické letenky" pro ESA, jiné státy nebo rozmařilé mamonáře při letu na ISS, který se musí uskutečnit tak jako tak a cenou letu, který se musí z toho plně zaplatit a ještě vykázat zisk. Rusko teď musí zvýšit počet vyrobených Sojuzů na dvojnásobek kvůli ISS a bude myslím rádo, když to díky finanční spoluúčasti ostatních partnerů zvládne.



Kdyby Rusko nedostalo tyto lodi kompletne zaplaceny, tak by se do jejich vyroby urcite nehrnulo. Vse je jen otazkou ceny. Cena pro partnery je stanovena vyse nez pro turisty.

quote:

Hlavním cílem soukromé sféry je tvorba zisku. A kosmické lety přinášejí zisk spíše v dlouhodobé perpektivě (využití technologií), a nebo nehmotný, řekněme celospolečenský (astronomie, bilogie, lékařství...). Podle mě není při současné úrovni technologií možné vyprojektovat turistickou kosmickou loď, realizovat ji a uvést do provozu, aby se v perspektivě, adekvátní délce lidského života podnikateli vyplatila. Vždyť zatím se příliš nerozbíhají ani soukromé suborbitální lety.


Pokud vim tak se soukrome suborbitalni lety rozbihaji velice nadejne. Samozrejme to bude jeste nejaky ten rok trvat.
Hlavni prekazkou je jako vzdy cena a jak vidime tak se najde spusta blaznu ochotnych zaplatit vysoke sumy. Presto si myslim ze turistika na ISS ani nafukovaci moduly Bigelowa neni to prave komercni terno. Tim by mely byt nekolikadenni vylety na orbitu v maximalne jednoduche a pritom dostatecne prostorne lodi.
To lze uskutecnit jen a pouze s dostatecne levnym a spolehlivym nosicem.
V soucasne dobe tedy pouze Sojuzem, ktery ovsem neni vyraben v dostatecne kapacite. Za deset let muze byt situace dost odlisna.
Hlavnim hnacim motorem rozvoje kosmonautiky musi byt poptavka. V momente kdy se vyskytla poptavka komercnich firem po doprave soukromych satelitu do vesmiru, nebyl problem zareagovat a nyni si zakaznik muze vybirat.
Uz nyni existuje jasna poptavka turistu po cestach do vesmiru. Pevne verim tomu ze se brzy objevi jeste nekdo jiny nez Space Adventures.
Je to snad nemistny optimismus? Technologicky neni dosazeni LEO neprekonatelny problem. Umi to dnes uz desitky statnich kosmickych agentur, armad i soukromych subjektu.


Jirka - 15/8/2006 - 17:10

quote:
Pravym cilem Muska urcite neni vypoustet nejake minidruzice, po nichz je omezena poptavka. Ta poptavka je v soucasne dobe maximalne v radu 10 startu za rok. Do budoucna se muze sice zvysit, ale Musk nemuze doufat ze obsadi cely segment trhu sam.


Neco k tematu malych satelitu

http://www.space.com/spacenews/businessmonday_060814.html


avitek - 18/8/2006 - 22:45

Dnes, 2006-08-18 NASA oznámil, že pro program COTS byly vybrány dvě firmy, a to SpaceX a Rocketplane-Kistler.

Originální tisková zpráva NASA je na:

http://www.nasa.gov/home/hqnews/2006/aug/HQ_06295_COTS_phase_1.html




avitek - 19/8/2006 - 23:25

Tady je reakce firmy SpaceX:

http://www.spacex.com/index.html?section=media&content=http%3A//www.spacex.com/press25.php

Shrnutí:

Se společností SpaceX budou na COTS spolupracovat firmy: ARES Corporation, MDA Federal Inc., Odyssey Space Research L.L.C., Paragon Space Development Corporation a SPACEHAB, Inc

Součástí dohody s NASA je uskutečnění tří zkušebních letů nákladní (bezpilotní) verze lodi Dragon, a to při čtvrtém, pátém a šestém startu nosiče Falcon 9 a to v období od konce roku 2008 do roku 2009. Mají vyvrcholit dopravou nákladu na ISS a z ISS zpět na Zemi.

Koncepce lodi Dragon má být taková, aby ji bylo možno s minimálními úpravami použít jako pilotovanou loď, jakmile se prověří její spolehlivost.



xChaos - 5/10/2006 - 16:19

SpaceX alespoň dokázala dotáhnout svojí raketu Falcon 1 k prvnímu úspěčnému výbuchu - což není málo. Komu nic nevybuchne, ten rozhodně nikdy nikam nedoletí.


HonzaB - 6/10/2006 - 16:51

ještě doplním poznámku ke stykovacímu mánévru:

v=ds/dt

tedy vzájemná rychlost se určuje ze vzájemné polohy. Čili v každém případě musíte být schopen přesně určovat vzájemnou polohu.

U tělesa zachycovaného manipulátorem musíte přesněji určovat vzájemnou rychlost, tedy musíte i přesněji určovat vzájemnou polohu. V důsledku rostou nároky na přesnost naváděcího systému.

A proč tedy nedomanévrovat rovnou na stakovací bod?

Honza


ales - 6/10/2006 - 17:05

> U tělesa zachycovaného manipulátorem musíte přesněji určovat vzájemnou rychlost, tedy musíte i přesněji určovat vzájemnou polohu.
> A proč tedy nedomanévrovat rovnou na stykovací bod?

Souhlasím s tím, že tak jako tak se naváděcí systém bude muset nakonec "chytit" na ISS samotnou, takže přesnost navádění a manévrování bude muset být dostatečná i pro případné domanévrování ke stykovacímu uzlu.

Napadlo mne ale, že hlavním důvodem připojování pomocí manipulátoru může být to, že na "velký" průlez CBM se možná nelze připojit rovnou "z chodu" (pokud vím, tak se na ISS nic nepřipojilo k CBM rovnou po příletu). CBM na to zřejmě není konstruován. A protože Dragon (i japonský HTV) mají jako jediný průlez CBM (kvůli velikosti průlezu), tak je asi jedinou možností připojení pomocí manipulátoru.

Zřejmě tedy nejde o snahu o zjednodušení navigačního systému, ale o konstrukční nutnost. Co myslíte?


Jirka - 6/10/2006 - 17:12

Ja bych rekl ze kdyz uz nelze do CBM drcnout, tak je treba pred spojenim zabrzdit zazehem tryske a osmazit okoli protikusu CBM. Tudiz je lepsi to osmazeni provest na takovem miste, kde proud plynu pri brzdeni pujde mimo stanici. Nejake pomocne minizazehy v ostatnich smerech urcite nemuzou byt nijak velke a urcite budou mnohem mensi nez pri priletu raketoplanu.


HonzaB - 6/10/2006 - 17:16

quote:
> U tělesa zachycovaného manipulátorem musíte přesněji určovat vzájemnou rychlost, tedy musíte i přesněji určovat vzájemnou polohu.
> A proč tedy nedomanévrovat rovnou na stykovací bod?

Souhlasím s tím, že tak jako tak se naváděcí systém bude muset nakonec "chytit" na ISS samotnou, takže přesnost navádění a manévrování bude muset být dostatečná i pro případné domanévrování ke stykovacímu uzlu.

Napadlo mne ale, že hlavním důvodem připojování pomocí manipulátoru může být to, že na "velký" průlez CBM se možná nelze připojit rovnou "z chodu" (pokud vím, tak se na ISS nic nepřipojilo k CBM rovnou po příletu). CBM na to zřejmě není konstruován. A protože Dragon (i japonský HTV) mají jako jediný průlez CBM (kvůli velikosti průlezu), tak je asi jedinou možností připojení pomocí manipulátoru.

Zřejmě tedy nejde o snahu o zjednodušení navigačního systému, ale o konstrukční nutnost. Co myslíte?

Nevidím sice do zákulisí, ale považoval bych to za velmi pravděpodobné.

Jako druhou variantu bych si představovat minimalizovaný a očesaný ruský stykový uzel (bez průchodu, bez propojojení systémů - v podstatě jen kužel se záchytnou kotvičkou). Pak by modul přistál pomocí dostupných a ověřených technologií a přesností. A následně by si s ním mohl manipulátor hýbat (podobně už myslím přesouvali Progresy).

zdravím
Honza


Jirka - 6/10/2006 - 17:17

Navic taky pri zachytavani robotickou rukou asi nebudou obe telesa na koliznim kurzu, cemuz se pri dokovani neda zabranit. Tudiz mi to prijde bezpecnejsi. Proto jsem taky predpokladal, ze by bylo lepsi priblizeni k dokovani provest pri hodne malych stretavacich rychlostech a samotne spojeni provest zazehem motoru az kdyz je jasne ze obe telesa jsou presne tam kde maji byt.


ales - 6/10/2006 - 17:32

> Jako druhou variantu bych si představovat minimalizovaný a očesaný ruský stykový uzel ...

Protože hlavním smyslem HTV i Dragonu je vozit na ISS velké kusové náklady, především standardní laboratorní skříně, které neprojdou ani ruskými průlezy ani PMA, tak na HTV i Dragonu prostě průlez CBM být musí. Další stykovací zařízení je v takovém případě nadbytečné. Pokud navíc CBM zřejmě nemůžeme považovat za "stykovací uzel" ale spíš za "hermeticky uzavíratelný průlez", pak domanévrování do blízkosti stanice a následné připojení na CBM pomocí staničního manipulátoru vidím jako optimální řešení (žádná snaha o zjednodušení manévrování v tom asi není).


xChaos - 6/10/2006 - 18:02

quote:
Hlavním problémem je devítinásobné zvýšení počtu mechanických prvků (zejména vychylování trysek, pokud nechtějí mít tam další kupu menších řídicích motorů). Jestliže polehlivost jednoho motoru bude 0.999 tak spolehlivost klesne o řád (na 0.991).


Myslím, že Jirka to v odpovědi na Tvůj příspěvek velmi vtipně shrnul: pokud počítáme s nedestruktivními výpadky motorů, tak spolehlivost nejspíš naopak vzroste. Řekl bych, že to nejspíš bude propočítané tak, aby raketa dokončila misi při nedestruktivním výpadku libovolného motoru - tah klesne, palivo ale bude ubývat pomaleji, a raketa poletí o něco déle. Jinak Merlin 1C je snad mechanicky o něco jednodušší, než základní Merlin 1 - když je motorů více, tak není potřeba implementovat "roll control" (bude se řešit softwarově, koordinací motorů)


xChaos - 6/10/2006 - 18:08

quote:
Zřejmě tedy nejde o snahu o zjednodušení navigačního systému, ale o konstrukční nutnost. Co myslíte?


Ok. Zalézám do kouta a tiše kňučím - asi jsem s tou zjednodušenou navigací Dragonu nějak šlápl vedle.

Nevšiml jsem si, že COTS nebudou létat k adaptérům PMA - ale asi to má svoji logiku. BTW jak na to bude CEV/Orion ? Bude slučitelné aspoň s těmi CBM adaptéry pro ISS moduly a COTS/Dragon/K1 - nebo bude létat ještě na úplně jiné dokovací porty (typu PMA) ?


xChaos - 6/10/2006 - 18:15

quote:
Do budoucna bych si tipnul, že bude stykové zařízení na nějaké výsuvné konstrukci (podobně jako jsou solární panely). Tam přiletí návštěvnická loď, připojí se a následně se zasunutím téhle konstrukce provede konečné spojení.



Tohle je docela vtipný nápad - ale vlastně je to to samé, co ta mechanická ruka, jen trochu jinak :-)

Mě by přišlo nejinteligntnější, kdyby Dragon v případě nějaké krizové situace uměl k ISS domanévrovat vlastními silami - ale kdyby se to z bezpečnostních důvodů používalo jenom kdyby šlo skutečně o lidské životy.

Bylo by dost trapné mít k dispozici levnou evakuační loď, která se ale kvůli nějaké poruše energetických, řídících nebo mechanických systémů na ISS nemůže k ISS připojit vlastními silami a např. zachránit posádku, která tam uvízla...


yamato - 3/12/2008 - 13:41

Dragon ma sluzit na zasobovanie a dopravu na ISS. Na rozdiel od STS, Sojuzov aj ATV ma dokovat tym stylom, ze domanevruje k ISS, tam ho zachyti roboticka ruka a spoji ho s ISS. Ako velmi moze takyto system dokovania, ked netreba vyvijat alebo implementovat systemy pre presne manevrovanie ku stanici, urychlit vyvoj?


Ervé - 3/12/2008 - 16:06

Urychlí ho o dost, protože ho už mají vyvinutí Japonci pro svou HTV. O té se téměř nemluví, přitom Japonci mají kompletní letový prototyp vyzkoušený ve vakuové komoře, viz http://www.jaxa.jp/projects/rockets/htv/index_e.html
Start je naplánovaný na 2009, vypadá to ale na problémy s raketou H-IIB (změněný design), snad to vyjde.


yamato - 3/12/2008 - 16:09

quote:
Urychlí ho o dost, protože ho už mají vyvinutí Japonci pro svou HTV. O té se téměř nemluví, přitom Japonci mají kompletní letový prototyp vyzkoušený ve vakuové komoře, viz http://www.jaxa.jp/projects/rockets/htv/index_e.html
Start je naplánovaný na 2009, vypadá to ale na problémy s raketou H-IIB (změněný design), snad to vyjde.


mal som pocit ze podstatna cast vyvoja ATV sa tocila okolo automatickeho dokovania, takze ak sa toto nebude musiet riesit, tak sa mozu veci dost podstatne urychlit. Dufajme...


Jaro. - 4/12/2008 - 08:07

quote:
quote:
Urychlí ho o dost, protože ho už mají vyvinutí Japonci pro svou HTV. O té se téměř nemluví, přitom Japonci mají kompletní letový prototyp vyzkoušený ve vakuové komoře, viz http://www.jaxa.jp/projects/rockets/htv/index_e.html
Start je naplánovaný na 2009, vypadá to ale na problémy s raketou H-IIB (změněný design), snad to vyjde.


mal som pocit ze podstatna cast vyvoja ATV sa tocila okolo automatickeho dokovania, takze ak sa toto nebude musiet riesit, tak sa mozu veci dost podstatne urychlit. Dufajme...


No tie obrázky sú nádherné. A to má H-IIB letieť pri prvom lete s HTV?A čo sa týka Dragonu, tak zatiaľ vyčkajme na zalietanie rakiet SpaceX.


yamato - 4/12/2008 - 08:53

quote:
quote:
quote:
Urychlí ho o dost, protože ho už mají vyvinutí Japonci pro svou HTV. O té se téměř nemluví, přitom Japonci mají kompletní letový prototyp vyzkoušený ve vakuové komoře, viz http://www.jaxa.jp/projects/rockets/htv/index_e.html
Start je naplánovaný na 2009, vypadá to ale na problémy s raketou H-IIB (změněný design), snad to vyjde.


mal som pocit ze podstatna cast vyvoja ATV sa tocila okolo automatickeho dokovania, takze ak sa toto nebude musiet riesit, tak sa mozu veci dost podstatne urychlit. Dufajme...


No tie obrázky sú nádherné. A to má H-IIB letieť pri prvom lete s HTV?A čo sa týka Dragonu, tak zatiaľ vyčkajme na zalietanie rakiet SpaceX.


A co je na nich take nadherne? Bavime sa tu o Dragone, nie? Toto nie je politicka relacia, mozeme tu volne uvazovat a spekulovat, nemusime vsetko zahmlievat formulaciami typu "pockajme si na vysledok rokovania"


Jaro. - 4/12/2008 - 09:44

quote:
quote:
quote:
quote:
Urychlí ho o dost, protože ho už mají vyvinutí Japonci pro svou HTV. O té se téměř nemluví, přitom Japonci mají kompletní letový prototyp vyzkoušený ve vakuové komoře, viz http://www.jaxa.jp/projects/rockets/htv/index_e.html
Start je naplánovaný na 2009, vypadá to ale na problémy s raketou H-IIB (změněný design), snad to vyjde.


mal som pocit ze podstatna cast vyvoja ATV sa tocila okolo automatickeho dokovania, takze ak sa toto nebude musiet riesit, tak sa mozu veci dost podstatne urychlit. Dufajme...


No tie obrázky sú nádherné. A to má H-IIB letieť pri prvom lete s HTV?A čo sa týka Dragonu, tak zatiaľ vyčkajme na zalietanie rakiet SpaceX.


A co je na nich take nadherne? Bavime sa tu o Dragone, nie? Toto nie je politicka relacia, mozeme tu volne uvazovat a spekulovat, nemusime vsetko zahmlievat formulaciami typu "pockajme si na vysledok rokovania"



To som len zle napísal svoj názor - akože pred Dragonom ešte SpaceX čaká kus cesty (myslím si)- a to zalietanie svojich rakiet, v tom im držím prsty. Nič viac.


yamato - 4/12/2008 - 09:58

Okej, peace ;-)

Samozrejme ze dnes ked este neletel ani jediny Falcon 9 a Falcon 1 ma za sebou jediny uspesny start, je predcasne riesit Dragon, ale vsak spekulovat mozeme slobodne az do roztrhania mozgovych zavitov Tiez im drzim palce, mam pocit ze Musk ma tah na branu, len aby im nedoslo financovanie kym to dotiahnu do konca...


Jaro. - 4/12/2008 - 11:11

Asi tak. To financovanie v rámci COTS majú i na Falcon 9? Alebo to platí čisto Musk?


Ervé - 5/12/2008 - 10:09

Myslím že COTS je řešen jako celek - nosič + loď, takže prachy používají na obojí. Na Falcon 9 snad ještě přispívá DARPA (kontrakt s Pentagonem). Pilotovanou verzi Dragonu zatím připravuje jen na své náklady, NASA ji schválí a pošle peníze až jako další etapu.


Jirka - 5/12/2008 - 10:59

quote:
Myslím že COTS je řešen jako celek - nosič + loď, takže prachy používají na obojí. Na Falcon 9 snad ještě přispívá DARPA (kontrakt s Pentagonem). Pilotovanou verzi Dragonu zatím připravuje jen na své náklady, NASA ji schválí a pošle peníze až jako další etapu.


Myslim ze DARPA se v pocatcich zajimala o Falcon 1, ted vojaci snad jen obcas koupi nejakou raketu pro nejaky ten svuj testovaci naklad. Cili nemyslim si ze by vojaci financovali vyvoj, ale podporuji je nejakou tou zakazkou. Hlavni finance sli v pocatku od Muska a ted od NASA.


Jaro. - 5/12/2008 - 12:05

quote:
Myslím že COTS je řešen jako celek - nosič + loď, takže prachy používají na obojí. Na Falcon 9 snad ještě přispívá DARPA (kontrakt s Pentagonem). Pilotovanou verzi Dragonu zatím připravuje jen na své náklady, NASA ji schválí a pošle peníze až jako další etapu.


Aha, ďakujem.


Pinkas J - 13/12/2008 - 04:25

V souvislosti s raketou Falkon se málo mluvilo o konkurenčním projektu, raketě Kistler K-1 vyvíjenou fy Rocketplane Kistler. Ta nakoupila od Aerojet 46ks ruských motorů NK-33 a NK -43 určených pro vylepšenou versi rakety N1 F. Jde o motory, které až do současné doby patří ke špičkovým LOX/RP motorům (NK43 má Isp 348 sec). Tyto motory byly doplněny moderním elektron. řízením, novým zapalovacím systémem, řídícími ventily a novým systémem řízení vektoru tahu (TVC) a dostaly odznačení Aerojet.

V prvém stupni (Lunch Assit Platform – LAP) jsou 3xNK33 motory. Po oddělení prvého stupně ve výši 43 km se jeho centrální motor zapálí znovu a navede stupeň k startovacímu místu, kde přistane na 3 padácích a na nafukovacích vakách.

Druhý stupeň(Orbital Vehikle - OV) má 1x NK43 motor a skončí funkci ve výši 94km a rychlosti 7,8 km/s a navede OV na eliptickou dráhu a poté LOX/ethanol OMS (Orbit Manoeuvring Systém) navede náklad na kruhovou dráhu a odpojí se užitečný náklad. Pak se opět zapálí OMS a navede OV na dráhu, která umožní po brzdícím impulsu přistání v blízkosti startu. Přistávací manévr je řízený a při Mach 2,5 se vysune stabilizační kužel a potom výtažné a hlavní padáky.

LEO nosnost je 4.500 kg /200 km/ 45°. Podle informace z r. 2006, Kistler měl obdržel od NASA v rámci programu COTS 207 mil. USD. V září 2007 však NASA odstoupila od kontraktu, protože Kistler nedokázal sehnat a včas prokázat privátní peníze na celý projekt

Raketa sama vypadá dobře , ale ta záchrana především druhého stupně by byl asi tvrdý oříšek a určitě by nebyl řešen hned od počátku.


Jirka - 15/12/2008 - 10:22

Jen bych upresnil, ze Kistler urcite nenakoupil od Aerojetu 46ks motoru. Mozna nenakoupili ani jeden a platili Aerojetu jen nejake ty naklady na vyvoj. Ten asi nebyl uplne levny, vzhledem k nutnym upravam puvodnich ruskych motoru. Take restartovani NK-33 byl mozna trosku orisek, stejne jako u americkeho RS-24 (SSME).

Ovsem podle
http://en.wikipedia.org/wiki/NK-33

Aerojet nakoupil NK-33 za 1.1mil USD jeden. To je docela smesna sumicka, takze i po upravach meze byt jeden motor porad pomerne cenove dostupny.

V soucasne dobe se prilezitosti chopil Orbital a vyviji Taurus II se dvema temito motory v prvnim stupni. Rika se, ze nadrze budou z Ukajiny (klon nadrzi Zenitu od Juznoje, ktery pouziva motor RD-171, coz je ovsem velmi podobna technologie NK-33). Vzhledem k tomu, ze Rusove uz nechteji puzivat Zenit a Sea Launch mel problemy, tak jim Ukrajinci dali urcite dobrou cenu.

Jinak o zivotaschopnosti rakety K-1 pochybuju, nebot by to byla raketa velice draha, vyrabena technologii zavedenych americkych firem s vysokymi marzemi. Pri hmotnosti vyssi nez Falcon 9 a s mnohem ucinejsimi motory mela jen mene nez polovicni nosnost a raketa si primo rikala o problemy pri dokoncovani a testovani.
Jakekoliv selhani a ztrata stupne by projekt obrovsky prodrazila. U Falconu znovupouziti stupnu neni podminkou. Taky se jim jeste nepodarilo vylovit pouzitelny prvni stupen ani u Falconu 1.


alamo - 25/10/2009 - 19:52

http://www.spacex.com/updates.php
falcon 9, s analogom dragonu, je schválený pre skúšobný let, čaká už len na "letové okno", budúci mesiac "november"
[Upraveno 25.10.2009 alamo]


xChaos - 28/10/2009 - 11:11

Tak si říkám, jestli těch 9+1 motorů pro každou misi Falconu 9 přeci jen není trochu přepych....

Představme si hypotetický Falcon 1 Heavy: v první stupni jeden motor Merlin, ale průměr nádrže příslušně zvětšený, takže hmotnost při plném natankováním palivem by byla na hranici toho, co jeden Merlin utáhne. Po stranách dva menší boostery na TPH, třeba takové, jaké používá Delta II. A 2. stupeň LOX/LH s dobrým Isp. Odhaduju nosnost takovéhle konfigurace na min. 2 tuny na LEO, možná 3t. (Falcon 1e unuse jen s malými modifikacemi už 1t místo 0.5t ...)

A nebo hypotetický Falcon 2: víceméně zhruba to samé, ale v prvním stupni 2 motory Merlin (a příslušně delší první i druhý stupeň). Věřím, že něco takového by uneslo klidně i 5t na LEO... důvod, proč do toho Elon Musk nešel je asi ten, že se mu podařilo rozjet velkovýrobu motorů Merlin tak levně, že konkurují úplně všemu, co lze dnes na volném trhu sehnat...


yamato - 28/10/2009 - 19:19

quote:
důvod, proč do toho Elon Musk nešel je asi ten, že se mu podařilo rozjet velkovýrobu motorů Merlin tak levně, že konkurují úplně všemu, co lze dnes na volném trhu sehnat...


... a vo tom to je


alamo - 29/10/2009 - 00:52

"se mu podařilo rozjet velkovýrobu motorů Merlin tak levně, že konkurují úplně všemu, co lze dnes na volném trhu sehnat..."

vyrábali rusi, rakety jak párky (buřty)?
eé.. boli to len keci..
a bude ich tak vyrábať "Musk"?
neviem.. ale vypadá to nádejne


avitek - 4/12/2009 - 21:06

V říjnu 2009 byli u firmy SpaceX v Hawthorne, CA na informačním seznámení s kosmickou lodí Dragon astronauti NASA Tracy Caldwell Dysonová, Shannon Walkerová a Douglas Wheelock, kteří by měli pobývat na ISS v době, kdy by k ní měla přiletět a připojit se druhá loď tohoto typu. Školení se dále zúčastnili Marsha Ivinsová a Megan McArthurová a další pracovníci oddělení letových posádek z Johnson Space Center v Houstonu.

Firma SpaceX plánuje, že se uskuteční tři ověřovací lety. Teprve druhý a třetí loď by se měly k ISS připojit. Firma doufá, že vše proběhne dobře v rámci programu COTS (Commercial Orbital Transportation Services). Pak by mělo následovat 12 komerčních nákladních letů v rámci programu Commercial Resupply Services (CRS), které by měly v létech 2010 až 2015 na ISS dopravit minimálně 20 (metrických) tun nákladu.

http://www.satnews.com/cgi-bin/story.cgi?number=768763575


xchaos - 8/12/2009 - 13:58

http://www.allbusiness.com/science-technology/astronomy-space-space-exploration/13206209-1.html


xChaos - 30/12/2009 - 12:53

asi jste si toho už všimlu, ale prosincový update SpaceX http://spacex.com/press.php?page=20091203 je zajimavý a obsahuje mimo jiné i první fotky zevnitř.

NASA asi příštích 5 let vykoupí veškerou kapacitu.. ale věřím, že Elon Musk s těmi penězi naloží rozumně, a že po roce 2015 budou podmínky pro skutečnou kosmickou turistiku naopak lepší, než kdy předtím...


Dušan - 20/1/2010 - 14:33

Omlouvám se za svou skepsi, ale vy skutečně věříte, Falcon9/Dragon bude létat tak levně a hlavně spolehlivě? Mně to nepřipadá vůbec pravděpodobné. Navíc stačí jedna havárie při skutečném letu k ISS a všechny finanční a časové předpoklady (i důvěryhodnost) jdou k čertu...


alamo - 20/1/2010 - 14:38

"Navíc stačí jedna havárie při skutečném letu k ISS a všechny finanční a časové předpoklady (i důvěryhodnost) jdou k čertu"

práve preto by som sa "vliekol" ešte viac ako číňania..


Ľuboš - 21/1/2010 - 08:08

Musk na svojej stránke zároveň obhajuje NASA a ďakuje:

The ongoing evolution of the commercial space industry was recently featured as the cover story (“The New Space Rush”) in Popular Science magazine. The article provided a great perspective on the industry as a whole, but I disagree with the subheading, “Who Needs NASA?”. If you read the article, it's clear their intent was just to convey excitement for the developments in commercial space, but obviously NASA is and always will be critical to the future of space exploration, particularly at the outer edge where there is no commercial market. Without NASA, SpaceX certainly would not be where it is today.


Honza Baštecký - 22/1/2010 - 19:17

quote:
"Navíc stačí jedna havárie při skutečném letu k ISS a všechny finanční a časové předpoklady (i důvěryhodnost) jdou k čertu" ...
Souhlas!!!

Tohle všechno jsou jen tanečky nad raketama které ještě nikdo neviděl komplet fungovat!!! (Myslím všechny ty Falcony, Dragony, Aresy a další Powerpointová zviřátka ... ).

Osobně bych si troufnul na nějaká hodnocení bezpečnosti (ale i ceny, operativnosti a dalších kritérií) až tak po pátém letu (pokudmožno úspěšném ... )

Honza


yamato - 23/1/2010 - 11:33

quote:
quote:
"Navíc stačí jedna havárie při skutečném letu k ISS a všechny finanční a časové předpoklady (i důvěryhodnost) jdou k čertu" ...
Souhlas!!!

Tohle všechno jsou jen tanečky nad raketama které ještě nikdo neviděl komplet fungovat!!! (Myslím všechny ty Falcony, Dragony, Aresy a další Powerpointová zviřátka ... ).

Osobně bych si troufnul na nějaká hodnocení bezpečnosti (ale i ceny, operativnosti a dalších kritérií) až tak po pátém letu (pokudmožno úspěšném ... )

Honza


moja rec, pockajme si ci to vobec poleti


Ervé - 25/1/2010 - 10:54

Ares 1 má za sebou úspěšný testovací let hybridu a zkušební zážeh 5ti segmentu. Falcon IX pak test zážehu všech 9 motorů a taky let Falconu I (sice mnohem menší, ale některé zkušenosti jsou přenositelné). Některé kalkulace se dělají a musí dělat ještě na papíře, oba projekty jsou výrazně dál.


xChaos - 27/1/2010 - 11:13

design rakety Ares 1 je nejvíce ovlivněn politickou poptávkou po udržení co největšího množství existujících pracovních míst z programu STS. bezpečnost je spíše vedlejší efekt toho, že na tom solid rocket boosteru už není celkem moc co zkazit.

naproti tomu Falcon 9 je rozhodně výsledek obrovského nadšení pro věc... a proti Aresu 1 lze předpokládat, že celkové náklady na start se budou pohybovat někde na úrovni 10-20%. odtud se také odvíjí obrovská panika v NASA... kde asi těch 80-90% peněz mizí ? dražší materiály nebo komponenty raket to budou stěží... vše nakonec skončí jako plat úředníků nebo zisk "nenahraditelných" subdodavatelů...


Svatopluk Klich - 27/1/2010 - 11:51

quote:
design rakety Ares 1 je nejvíce ovlivněn politickou poptávkou po udržení co největšího množství existujících pracovních míst z programu STS. bezpečnost je spíše vedlejší efekt toho, že na tom solid rocket boosteru už není celkem moc co zkazit.

naproti tomu Falcon 9 je rozhodně výsledek obrovského nadšení pro věc... a proti Aresu 1 lze předpokládat, že celkové náklady na start se budou pohybovat někde na úrovni 10-20%. odtud se také odvíjí obrovská panika v NASA... kde asi těch 80-90% peněz mizí ? dražší materiály nebo komponenty raket to budou stěží... vše nakonec skončí jako plat úředníků nebo zisk "nenahraditelných" subdodavatelů...


Souhlas.
Ve SpaceX by se měli pojistit proti sabotáži, protože v tom "lítá" tolik peněz a zájmů...
Konkurence prostě říká, kolik co opravdu stojí.
Proto se ve svobodném světě pro společnost vždy vyplatí, když více firem dělá "totéž" a navzájem spolu soutěží - pak se totiž určí skutečná cena - cena lidské práce. A přesně o tomhle to všechno - zaplať pánbůh - je.


M: - 27/1/2010 - 12:14

quote:
... proti Aresu 1 lze předpokládat, že celkové náklady na start se budou pohybovat někde na úrovni 10-20%. odtud se také odvíjí obrovská panika v NASA... kde asi těch 80-90% peněz mizí ? dražší materiály nebo komponenty raket to budou stěží... vše nakonec skončí jako plat úředníků nebo zisk "nenahraditelných" subdodavatelů...

Ale ano. High-tech komponenty stoja vzdy daleko, daleko viac, ako bezne materialy. Dobra tretina z tych 90%, ak nie viac, padne na exoticke technologie. presne na to, co ma zmysel, aby NASA pretlacala do praxe. Falcon nie je krok spat. Je to 7 krokov dozadu.
Vyznam ma prave v ocisteni neprimeranych nakladov na technologie, ktore uz hightech niesu, len zabudli casom zlacniet.

Takze ten pomer by som az tak zle nevidel, nehovoriac o tom, ze len blb moze dat 1/10 ceny pri porovnatelnom vykone, co zas trochu zachrani cest NASA a jej subdodavatelov.


yamato - 28/1/2010 - 19:30

quote:
quote:
... proti Aresu 1 lze předpokládat, že celkové náklady na start se budou pohybovat někde na úrovni 10-20%. odtud se také odvíjí obrovská panika v NASA... kde asi těch 80-90% peněz mizí ? dražší materiály nebo komponenty raket to budou stěží... vše nakonec skončí jako plat úředníků nebo zisk "nenahraditelných" subdodavatelů...

Ale ano. High-tech komponenty stoja vzdy daleko, daleko viac, ako bezne materialy. Dobra tretina z tych 90%, ak nie viac, padne na exoticke technologie. presne na to, co ma zmysel, aby NASA pretlacala do praxe. Falcon nie je krok spat. Je to 7 krokov dozadu.
Vyznam ma prave v ocisteni neprimeranych nakladov na technologie, ktore uz hightech niesu, len zabudli casom zlacniet.

Takze ten pomer by som az tak zle nevidel, nehovoriac o tom, ze len blb moze dat 1/10 ceny pri porovnatelnom vykone, co zas trochu zachrani cest NASA a jej subdodavatelov.


este uvedte co je na 30 rokov starej technologii STS exoticke alebo hi-tech? Takisto by ste mohli ozrejmit, preco mame posielat do kozmu naklady a ludi na predrazenych exotickych technologiach, ked to iste dokazeme urobit ovela jednoduchsie a lacnejsie (t.j. 7 krokov dozadu, podla vas)
Myslim ze pri porovnani postupu prac na Falcone9 a Ares1 je evidentne, ake obrovske mnozstvo nakladov a problemov dokaze vyprodukovat vo velkych firmach samotna byrokracia, ktora vyvija vsetko mozne usilie, aby obhajila svoju existenciu


Ervé - 29/1/2010 - 08:11

1. Ares 1 bude raketa s 2,5x větší nosností než Falcon IX
2. Ares 1 bude man-rated, Falcon ne
3. Ares 1 si nemůže dovolit vybuchnout, u Falconu IX se po výbuchu pokrčí rameny a začne se zjišťovat, co selhalo, aby se to pro příště odstranilo
4. Ares 1 je raketa, která udržuje kapacity a technologii pro výrobu Aresu 5, takže logicky musí být dražší.
5. NASA do podpory Falconu IX a Dragonu taky lije dost peněz, bez její podpory by to šlo mnohem pomaleji a dráž.


Svatopluk Klich - 29/1/2010 - 08:47

quote:
quote:
... proti Aresu 1 lze předpokládat, že celkové náklady na start se budou pohybovat někde na úrovni 10-20%. odtud se také odvíjí obrovská panika v NASA... kde asi těch 80-90% peněz mizí ? dražší materiály nebo komponenty raket to budou stěží... vše nakonec skončí jako plat úředníků nebo zisk "nenahraditelných" subdodavatelů...

Ale ano. High-tech komponenty stoja vzdy daleko, daleko viac, ako bezne materialy. Dobra tretina z tych 90%, ak nie viac, padne na exoticke technologie. presne na to, co ma zmysel, aby NASA pretlacala do praxe. Falcon nie je krok spat. Je to 7 krokov dozadu.
Vyznam ma prave v ocisteni neprimeranych nakladov na technologie, ktore uz hightech niesu, len zabudli casom zlacniet.

Takze ten pomer by som az tak zle nevidel, nehovoriac o tom, ze len blb moze dat 1/10 ceny pri porovnatelnom vykone, co zas trochu zachrani cest NASA a jej subdodavatelov.


Zde si dovolím uvést věci na pravou míru.
Není možné si myslet, že za technický pokrok lidstva jakkoli významněji může veřejný sektor - to je právě ta lež, kterou se nám snaží namluvit sociální inženýři a vlády, aby omezili naši svobodu jakousi zvrácenou důverou ve vlády a státy, které se "STARAJÍ O ČLOVĚKA" - pozor na to !!!
Jestliže SpaceX používá starší zaběhnuté technologie, je to jednoduše proto, že jsou spolehlivé a SpaceX není tlačena KONKURENCÍ k tomu, aby vyvíjela nové nevyzkoušené technologie. TEPRVE BUDOUCÍ KONKURENCE, - která doufejme vznikne na základě toho, že SpaceX bude díky své efektivitě hodně vydělávat, - donutí účastníky této soutěže vyvíjet nové technologie, které budou vyvíjeny MNOHEM rychleji a efektivněji, nežli JAKÝKOLIV veřejný sektor.
To, že se výzkum za naše daně má větší publicitu ještě zdaleka neznamená, že výzkum a vývoj neprobíhá v drtivé většině v soukromém sektoru nebo za jeho peníze !!!


M: - 29/1/2010 - 09:03

...este uvedte co je na 30 rokov starej technologii STS exoticke alebo hi-tech?
=> Zial, aj po 30 rokoch takmer vsetko. V citane kyslikovo vodikovych motorov,...

...Takisto by ste mohli ozrejmit, preco mame posielat do kozmu naklady a ludi na predrazenych exotickych technologiach, ked to iste dokazeme urobit ovela jednoduchsie a lacnejsie (t.j. 7 krokov dozadu, podla vas)
=> To je samozrejme blbost. ulohu NASA nevidim ako dopravcu standartnych nakladov. Ich ulohu chcem skor vidiet v pretlacani exotickych technologii a projektov komercne nezaujimavych, ale pre vyskum dolezitych.

...Myslim ze pri porovnani postupu prac na Falcone9 a Ares1 je evidentne, ake obrovske mnozstvo nakladov a problemov dokaze vyprodukovat vo velkych firmach samotna byrokracia, ktora vyvija vsetko mozne usilie, aby obhajila svoju existenciu
=> Nie je celkom presne porovnavat statnu instituciu s odlisnou zopovednostou a zavazkami s podnikatelom.
Kolko tej byrokracie ma NASA nariadenej priamo, ci nepriamo zakonom?
Aku maju slobodu s narabanim s prostriedkami?

Jasne, ze fandim Falconu, ale ide o ekonomicky trhak, nie technologicky, a mozno ani ten ekonomicky nebude az taky bum.
Ale ani o NASA si nerobim iluzie. Urcite sa najdu uradnici, ktorych hlavnou naplnou je obhajenie vlastnej existencie. Plus nevyhnutna byrokacia ich nedovoli pracovat efektivnejsie ako sukromnemu sektoru.


M: - 29/1/2010 - 09:15

Ad Svatopluk Klich
To je fakt, aplikovany vyskum je v drvivej vacsine v rukach investorov, ale zrejme by sme boli dodnes usetreny megalomanskych projektov typu Hubble, Apollo, Voyager,...
Bolo by to spravne/dobre?


yamato - 29/1/2010 - 11:22

quote:
1. Ares 1 bude raketa s 2,5x větší nosností než Falcon IX
2. Ares 1 bude man-rated, Falcon ne
3. Ares 1 si nemůže dovolit vybuchnout, u Falconu IX se po výbuchu pokrčí rameny a začne se zjišťovat, co selhalo, aby se to pro příště odstranilo
4. Ares 1 je raketa, která udržuje kapacity a technologii pro výrobu Aresu 5, takže logicky musí být dražší.
5. NASA do podpory Falconu IX a Dragonu taky lije dost peněz, bez její podpory by to šlo mnohem pomaleji a dráž.


1. Pocita sa s Falcon 9 heavy, ktory bude porovnatelny, a jeho vyvoj by mal byt pomerne rychly, nakolko ide len o Falcon 9 + dva boostre k prvemu stupnu. V konstrukcii Falconu9 sa s tymto derivatom pocita od zaciatku
2. Falcon9 je od zaciatku konstuovany ako man-rated
3. katastrofa challengeru je "krasnym" prikladom toho, ako moze vybuchnut aj man-rated raketoplan NASA, a to dokonca kvoli zavadam, o ktorych sa vedelo, a ktore boli ignorovane na zaklade akehosi managerskeho rozhodnutia (byrokracie). Naproti tomu sukromna firma v prostredi trhovej konkurencie (ak sa realny trh vytvori) bude pocitovat kazdy neuspech velmi silno, az existencne. Motivacie su uplne ine.
4. Odovodnovat existenciu draheho produktu inym drahym produktom mi pride scestne.
5. Suhlasim. Jedna z veci ktoru robi NASA spravne a dufam ze neprestane. Momentalne skrty v rozpocte NASA (uz x-te v historii) len dokazuju moj nazor, ze NASA nie je schopna zabezpecit dlhodobu expanziu cloveka do vesmiru. Nie sama, a nie s tymto politickym a kratkozrakym sposobom financovania. NASA ma buducnost jedine ak sa zmeni z dojnej kravy pre aerospace monopoly na vyskumnu instituciu, ktora nakupuje sluzby, vratane dopravy ludi na orbit, od sukromnych poskytovatelov.


Pinkas J - 30/1/2010 - 06:50

Quote:
1. Ares 1 bude raketa s 2,5x větší nosností než Falcon IX
2. Ares 1 bude man-rated, Falcon ne
3. Ares 1 si nemůže dovolit vybuchnout, u Falconu IX se po výbuchu pokrčí rameny a začne se zjišťovat, co selhalo, aby se to pro příště odstranilo
4. Ares 1 je raketa, která udržuje kapacity a technologii pro výrobu Aresu 5, takže logicky musí být dražší.
5. NASA do podpory Falconu IX a Dragonu taky lije dost peněz, bez její podpory by to šlo mnohem pomaleji a dráž.

--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Také se mi zdá trochu podivné uvažovat Falkon 9 jako možnou náhradu Ares 1. Ten limit nosnosti je očividný, kvalitativní parametry jsou krokem zpět (na př. ve srovnání s Atlas 5). Uvažovat v budoucnosti s nějakým Super Heavy Facon s 27 motory je trochu návrat ke koncepci N1.

Když už zrušení Ares 1, bylo by výhodnější věnovat peníze které jsou a budou věnované z rozpočtu na Falkon 9 a část peníze a čas, které by bylo třeba věnovat na ARES 1 dát na dokončení vývoje perspektivních a moderních motorů RS 84 a na jejích základě vytvořit raketu s druhým stupněm na LOX/LH2. Spoužitím 1-2 motorů RS 84 v prvém stupni vytvořit raketu obdobnou Atlas 5 , která by nejen plně nahradila ARES 1, ale byla by na současné špičkové úrovni s dlouhodobou perspektivou.


yamato - 30/1/2010 - 11:30

quote:
Quote:
1. Ares 1 bude raketa s 2,5x větší nosností než Falcon IX
2. Ares 1 bude man-rated, Falcon ne
3. Ares 1 si nemůže dovolit vybuchnout, u Falconu IX se po výbuchu pokrčí rameny a začne se zjišťovat, co selhalo, aby se to pro příště odstranilo
4. Ares 1 je raketa, která udržuje kapacity a technologii pro výrobu Aresu 5, takže logicky musí být dražší.
5. NASA do podpory Falconu IX a Dragonu taky lije dost peněz, bez její podpory by to šlo mnohem pomaleji a dráž.

--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Také se mi zdá trochu podivné uvažovat Falkon 9 jako možnou náhradu Ares 1. Ten limit nosnosti je očividný, kvalitativní parametry jsou krokem zpět (na př. ve srovnání s Atlas 5). Uvažovat v budoucnosti s nějakým Super Heavy Facon s 27 motory je trochu návrat ke koncepci N1.

Když už zrušení Ares 1, bylo by výhodnější věnovat peníze které jsou a budou věnované z rozpočtu na Falkon 9 a část peníze a čas, které by bylo třeba věnovat na ARES 1 dát na dokončení vývoje perspektivních a moderních motorů RS 84 a na jejích základě vytvořit raketu s druhým stupněm na LOX/LH2. Spoužitím 1-2 motorů RS 84 v prvém stupni vytvořit raketu obdobnou Atlas 5 , která by nejen plně nahradila ARES 1, ale byla by na současné špičkové úrovni s dlouhodobou perspektivou.



pokial viem Falcon9 a Dragon budu mat kapacitu dostat 7 ludi na orbit, takze to az tak od veci nie je. Ak NASA potrebuje tazkotonazny Ares1 na to iste, co Musk zvladne s Falconom, tak to o niecom svedci.

Falcon9 Heavy je realne projektovany nosic, odvodeny od man-rated Falcon9, opat neviem kde vidite problem. Ze bude mat 27 motorov? A kolko ich ma superspolahlivy Sojuz?

Opat sa tu tocime v tom klise, ze posielanie ludi na orbit musi byt drahe, pretoze je to strasne narocne. Myslim ze velke aerokosmicke monopoly budu toto klise branit do posledneho dychu. Na orbitalny let nepotrebujete miliardy, potrebujete rychlost!


Pinkas J - 30/1/2010 - 12:58

Quote: …Ze bude mat 27 motorov? A kolko ich ma superspolahlivy Sojuz?
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Superspolehlivý Sojuz má v prvém stupni 5 motorů. Každý je čtyřkomorový a má jen jede čerpací agregát. Já nemám nic proti jednoduchému a levnému řešení, ale dával bych předost vyvíjet nový a dlouhodobě perspektivní nosič na současné technické úrovni, což by nemuselo být dražší.


alamo - 30/1/2010 - 14:06

počet motorov falconu, sme tu už rozoberali x krát..
čo je lacné? "to čo sa vyrába ako párky"..
po tom máte jedno či sú to párky, ford T, alebo raketové motori

a falcon nemusí s "deviatkou" lietať naveky, ako náhle by počet štartov presiahol určitú hranicu, prestane byť používanie 9 motorovej verzie ekonomicky prínosné, a bude treba uvažovať nad vývojom silnejšieho motora, a redukciou počtu pohonných jednotiek

ja Muskovi do "kuchyne" nevidím, ale mám za istotu že o silnejšom motore do budúcnosti uvažuje, vyplýva to z logiky postupu
silnejší motor by umožnil zopakovať postup s falconom jedničkou, najprv ho otestovať na menšej rakete "9", a potom zase postaviť niečo čo by zasahovalo do "strednej kategórie" na úrovni trebárs protonu, a ten by už vo verzii heavy, mohol byť schopný, zastať úlohu "superrakety" (alebo si zopakovať ďalšie "koliečko", vývoj a otestovanie motora, a následne skutočnej superrakety)

ak "vývoj" veci pôjde dostatočne rýchlo (teda že nasa prestane vyvíjať vlastné nosiče), mohol by pre nich nakoniec postaviť mesačný nosič Musk, a možno aj omnoho rýchlejšie ako by to zvládla nasa (dokonca "plne" financovaná)

toto je ale len jeden s možných scenárov vývoja "čo by keby"
podľa mňa ten najoptimálnejší a najprínosnejší..


yamato - 30/1/2010 - 15:54

quote:
Quote: …Ze bude mat 27 motorov? A kolko ich ma superspolahlivy Sojuz?
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Superspolehlivý Sojuz má v prvém stupni 5 motorů. Každý je čtyřkomorový a má jen jede čerpací agregát. Já nemám nic proti jednoduchému a levnému řešení, ale dával bych předost vyvíjet nový a dlouhodobě perspektivní nosič na současné technické úrovni, což by nemuselo být dražší.



Este k tym motorom - prirovnavat Falcon9heavy k N1 nie je celkom fer. N1 nemala problem s tym, ze ma vela motorov, ale s tym tieto motory zladit dokopy. 9 motorov falconu9 bolo intenzivne testovanych na stende, tuto samozrejmost N1 nikdy neabsolvovala.


avitek - 30/1/2010 - 17:01

Bude-li spolehlivost každého motoru 0,99, pak při devíti motorech klesne na 0,914 a při 27 motorech na 0,762

A to nemluvím o řídicím systému.

Věci, které mně dělají u Dragonu trochu starosti jsou:

- sice zdvojený automatický řídicí systém ale dosud nevyzkoušený, údajně s "extensive heritage" (ale odkud brali předlohu mi není známo, proto mohu být nedůvěřivý);

- motory pro orientaci, stabilizaci a korekce dráhy vlastní výroby (proč, když v této třídě je nabízeno na trhu dostatek typů srovnatelných motorů s dlouhodobou tradicí jejich používání v kosmu v nejrůznějších aplikacích).


avitek - 30/1/2010 - 18:31

Přípravy ke startu prvního exempláře Falcon 9 v plném proudu. Tento týden dorazil na Cape Canaveral druhý stupeň. Start očekáván mezi březnem a květnem, přičemž nejdřívější mo6n7 termín je 2010-03-08. Rampa 40.

http://www.spaceflightnow.com/falcon9/001/100129arrival/


yamato - 30/1/2010 - 19:24

quote:
Bude-li spolehlivost každého motoru 0,99, pak při devíti motorech klesne na 0,914 a při 27 motorech na 0,762

A to nemluvím o řídicím systému.

Věci, které mně dělají u Dragonu trochu starosti jsou:

- sice zdvojený automatický řídicí systém ale dosud nevyzkoušený, údajně s "extensive heritage" (ale odkud brali předlohu mi není známo, proto mohu být nedůvěřivý);

- motory pro orientaci, stabilizaci a korekce dráhy vlastní výroby (proč, když v této třídě je nabízeno na trhu dostatek typů srovnatelných motorů s dlouhodobou tradicí jejich používání v kosmu v nejrůznějších aplikacích).



to s tou spolahlivostou celkom nechapem. Ak ma jeden motor spolahlivost 0,99, tak pravdepodobnost ze vypadnu vsetky motory je vyssia??? chapem ze pravdepodobnost poruchy jedneho z motorov sa zvysuje, ale mali by sme sa bavit o pravdepodobnosti totalneho zlyhania. Saturn aj STS mali motorov viacero a napriek vypadkom jednotlivych motorov sa vzdy dostali na orbit.
tie orientacne motory robia svoje vlastne pravdepodobne pre to, aby mali vsetko in-house. Subdodavatelsky sposob veci zjavne predrazuje (preto ho NASA tak rada pouziva )


avitek - 30/1/2010 - 20:56

quote:
quote:
Bude-li spolehlivost každého motoru 0,99, pak při devíti motorech klesne na 0,914 a při 27 motorech na 0,762

...


to s tou spolahlivostou celkom nechapem. Ak ma jeden motor spolahlivost 0,99, tak pravdepodobnost ze vypadnu vsetky motory je vyssia???


Ne. jde skutečně o pravděpodobnost, že selže alespoň jeden z celkového počtu motorů. V tom případě se sníží samozřejmě výkon celé rkety /vzrostou gravitační ztráty vzhledem k méně optimálnímu průběhu navádění na dráhu). To může dělat problémy pro splnění daného úkolu.

Je samozřejmé, že pravděpodobnost výpadku včech motorů je daída de facto pouze a jen selháním nějaké komponenty v řídicím systému rakety (jinak je samozřejmě velmi malá).


Derelict - 30/1/2010 - 23:32

quote:


Ne. jde skutečně o pravděpodobnost, že selže alespoň jeden z celkového počtu motorů. V tom případě se sníží samozřejmě výkon celé rkety /vzrostou gravitační ztráty vzhledem k méně optimálnímu průběhu navádění na dráhu). To může dělat problémy pro splnění daného úkolu.

Je samozřejmé, že pravděpodobnost výpadku včech motorů je daída de facto pouze a jen selháním nějaké komponenty v řídicím systému rakety (jinak je samozřejmě velmi malá).



Pan Vitek ma pravdu. Zda se to protimluv, ale je to tak.
Motory jsou z hlediska spolehlivosti v tandemu, v paralelnim usporadani. Tedy selhani cele sestavy ma podstatne nizsi pravdepodobnost, ale selhani alespon jedne komponenty ma pravdepodobnost vyssi. Pokud je spolehlivost jedne komponenty - motoru - 0,99, pro 9 komponent (9 motoru) by mela spolehlivost cele sestavy motoru cinit 91%. Pro jiny pohled mohu pouzit vypocet:

Dostupnost = 1-((1-A1)*(1-A2)*...(1-A9))

Tedy spolehlivost cele sestavy (v paralelnim usporadani) je vyssi, mela by byt 1*10^-18. Jedna se ale o situaci, kdy pobezi alespon jeden z motoru. Protoze neznam dostatencne mnozstvi udaju, nedokazu odvodit jaka je spolehlivost doruceni nakladu na pozadovanou drahu. Musi bezet 9, 8 nebo alespon 7 motoru ? Jeden asi ne.

Pravdepodobnost vypadku alespon jedne komponenty je ale vyssi, prave diky vetsimu mnozstvi komponent. Priznam se, jsem zvykly pracovat spise s hodnotami jako je MTBF, navic vetsina motoru ma svoji "pracovni zivotnost". Pokud bych znal dobu po kterou motor ma byt schopen bezet, jsem schopen dopocitat vic, kazdopadne pravdepodobnost vypadku (PoF) je:
PoF = 1 - e-t/MTBF

Pokud budu brat zivotnost motoru 2000 sec a spolehlivost 99%, vychazi mi MTBF hodnota 362 sec. Tedy to je stredni doba mezi poruchami jednoho motoru.

Pro 9 motoru mi pak vychazi doba mezi poruchami 40 sec (=362/9)!!! Otazkou je, jaka porucha je pro motor dostatecnou zavadou, aby mu zabranila v provozu. Samotny motor se sklada z velkeho mnozstvi komponent a proste na to nemam dostatecne mnozstvi udaju.

Nejsem si v takovem okamziku jisty, jestli je to ta spravna raketa do ktere bych chtel nastoupit, ale rozhodne nemam dostatecne informace. Pokud by pro vyneseni na obeznou drahu stacili alespon 4 motory, situace je znacne lepsi. Navic, statistika je jenom statistika, pomery pravdepodobnosti je mozne snizit napriklad dukladnym testovanim a kontrolou kazdeho dilu. Ale to uz je jina historie.

Z jine stranky, proto mne stale udivuje funkcnost raketoplanu STS a Buran, raket N1, Energia a dalsich systemu, ktere se pres ohromne mnozstvi dilu stale chovaji "mravne". Pravda, N1 nebyla testovana na stolici, ale i bez testu se dokazala kousek vznest. Dva raketoplany havarovaly. A prikladu by se dalo najit vice. Beru to pokazde jako maly zazrak.

Doufam, ze pokud tu mam nejaky preklep, nekdo mne jeste opravi.


yamato - 31/1/2010 - 00:10

SpaceX tvrdi ze Falcon9 je projektovany ako failsafe, teda zlyhanie jedneho z motorov neohrozi vynesenie nakladu na orbit. Neviem ake je maximalne mnozstvo motorov, ktore mozu vypadnut, zrejme to zavisi aj od fazy letu, v ktorej sa to stane. Podla mojho nazoru je viacmotorovy system spolahlivejsi, co sa tyka dokoncenia startu, aj ked riziko poruchy nejakeho jednotliveho komponentu je vyssie. Z toho isteho dovodu mozu cez ocean lietat iba viacmotorove lietadla, aj ked tiez maju logicky vyssie riziko poruchy jedneho z motorov.

Funkcnost raketoplanov je maly zazrak, ale pekelne drahy. Stare inzinierske prislovie hovori Make it simple!, ale raketoplan je asi ta najkomplikovanejsia vec co kedy letela, takze spolahlivost logicky musi byt vykupena drahou udrzbou, teda nakladmi. Aj preto sa mi paci SpaceX so svojim Dragonom, ktory vyzera byt az primitivne jednoduchy. Az sa vychytaju detske muchy, moze z toho byt robustny a spolahlivy "tahoun"


x - 31/1/2010 - 02:57

"Subdodavatelsky sposob veci zjavne predrazuje (preto ho NASA tak rada pouziva )"
NASA je statmi instituce a ta ma toho sama tudiz vyrbet co nejmene optimalne vybrane firmy to umi lepe diky efektivnjesimu rizeni v podminkach volneho trhu.
A ty male motory skutecne nechapu ze nekoupi - kazdy kdo neco vyvijel dobre vi, ze vivinout a otestovat neco vlastniho je tak drahe, ze se to vyplati az ve velkych seriich.
Tudiz kupovat vse co se nevyplati vvinout - a nebo alepson prozatim !!!


x - 31/1/2010 - 03:02

"Z toho isteho dovodu mozu cez ocean lietat iba viacmotorove lietadla, aj ked tiez maju logicky vyssie riziko poruchy jedneho z motorov. "
Taky, ale vypadek jednoho motoru je rozhodne na zem neposle - jen poleti trochu pomalejc a mozna i v mensi vysce a pripadne se stocej na nahradni letiste - tudiz vice motoru, ale vypadek jednoho ci snad i dvou je k Zemi neposle a snad 4 motoove letadlo dokaze letet - ne stopat - jen na jeden motor - samozrejme jen k nejblizsimu letisti leti.


Pinkas J - 31/1/2010 - 07:35

Vycházím z toho, že při poruše motoru zdaleka ne vždy dojde k prostému jeho zastavení, kdy je možno zvýšit tah ostatních a výpadek eliminovat. Může dojít i k výbuchu spalovací komory (málo pravděpodobné), ale nejčastěji závady jsou v čerpacím agregátu, potrubí, jejich spojkách a ventilech. Taková závada může mít za následek požár zadní části rakety, výbuch a katastrofu. Když si představím množství potrubí, spojek, ventilů, čerpacích agregátů, diagnostického zařízení při 27 motorech, myslím že pravděpodobnost fatální havárie je větší než u menšího počtu motorů. ARES 1 má v 1. stupni sice výrobně drahý motor, ale již z principu funkčně jednodušší a velmi spolehlivý. Proto bych viděl maximální optimum složitosti a ceny zhruba okolo těch 9 motorů Falkonu 9. I tak, když srovnám s dvoustupňovým Zenitem s jedním motorem v každém stupni a nosností cca 13 tun, nezdá se mi, že při racionální výrobě by musel být nutně dražší než Falkon 9. Navíc jeho motory konstruované před cca 30 roky mají značně nižší spotřebu (vyšší Isp) než Merlin. Při použití LOX/LH2 motorů v 2. stupni by byla jeho nosnost na LEO okolo 20 MT, tedy blízká Ares 1 a Super Heavy Falkon. Pak by jednoduchost vynikla ještě více. Proto u kapalinové rakety vidím lepší cestu ve výkonnějších a úspornějších motorech – viz úspěch Atlasu 5.


yamato - 31/1/2010 - 09:53

quote:
Vycházím z toho, že při poruše motoru zdaleka ne vždy dojde k prostému jeho zastavení, kdy je možno zvýšit tah ostatních a výpadek eliminovat. Může dojít i k výbuchu spalovací komory (málo pravděpodobné), ale nejčastěji závady jsou v čerpacím agregátu, potrubí, jejich spojkách a ventilech. Taková závada může mít za následek požár zadní části rakety, výbuch a katastrofu. Když si představím množství potrubí, spojek, ventilů, čerpacích agregátů, diagnostického zařízení při 27 motorech, myslím že pravděpodobnost fatální havárie je větší než u menšího počtu motorů. ARES 1 má v 1. stupni sice výrobně drahý motor, ale již z principu funkčně jednodušší a velmi spolehlivý. Proto bych viděl maximální optimum složitosti a ceny zhruba okolo těch 9 motorů Falkonu 9. I tak, když srovnám s dvoustupňovým Zenitem s jedním motorem v každém stupni a nosností cca 13 tun, nezdá se mi, že při racionální výrobě by musel být nutně dražší než Falkon 9. Navíc jeho motory konstruované před cca 30 roky mají značně nižší spotřebu (vyšší Isp) než Merlin. Při použití LOX/LH2 motorů v 2. stupni by byla jeho nosnost na LEO okolo 20 MT, tedy blízká Ares 1 a Super Heavy Falkon. Pak by jednoduchost vynikla ještě více. Proto u kapalinové rakety vidím lepší cestu ve výkonnějších a úspornějších motorech – viz úspěch Atlasu 5.


porovnavate pocty motorov, isp a ine technicke parametre, ale v podmienkach volneho trhu je dolezita cena. Zenit mozno moze byt lacnejsi nez je, ale rozhodujuce je aky drahy realne je. Aj rozky mozno mozu byt lacnejsie, ale Vas zaujima kolko za ne v obchode realne zacvakate.
Ohladom tych poruch - samozrejme, ak zvazujeme poziar alebo vybuchy, tak riziko pri 9 motoroch je vyssie. Na druhu stranu, Merlin je tak jednoduchy a tak intenzivne testovany motor, ze Musk si to zrejme moze dovolit. Realita ukaze...


avitek - 31/1/2010 - 18:08

Falcon 9 získává další zákazníky. V těchto dnech bylo oznámeno

http://www.satnews.com/cgi-bin/story.cgi?number=1163009345 ,

že izraelská firma Spacecom, Ramat-Gan, podepsala se SpaceX kontrakt na vypuštění jedné stacionární telekomuniakční družice na přechodovou dráhu (GTO). Start by se měl uskutečnit nejdříve v prosinci 2012.


martinjediny - 31/1/2010 - 20:32

quote:
... Protoze neznam dostatencne mnozstvi udaju, nedokazu odvodit jaka je spolehlivost doruceni nakladu na pozadovanou drahu. Musi bezet 9, 8 nebo alespon 7 motoru ?...


Nemame dostatocne udaje a tak mozme len spekulovat a dufat, ze Musk to spocitane ma.

Pri 27motorov je potrebne nejake vypadky povazovat takmer za prevadzkovy stav. Otazkou ostava, aka je rezerva, alebo sa uspokoja s nedosiahnutou drahou, alebo pocitaju s nevytazenim nosica. predsa nedavaju 9 motorov zo srandy, ak by stacilo napr. 8. Naviac maju tak mizerne isp, ze vypadok tejto zostave nemoze prospiet.

Vypadok motora este naviac nemusi zanmenat dezintegritu celej rakety. otazkou ostava potom ale spolahlivost odstavenia motora.

Skutocne mame malo vstupnych informacii.

V kazdom pripade im zelam, nech im to lieta. A snad budeme s nimi na Mesiaci skor jak s NASA.


avitek - 31/1/2010 - 21:17

quote:
... porovnavate pocty motorov, isp a ine technicke parametre, ale v podmienkach volneho trhu je dolezita cena. ...


"Láce za láci, peníze darmo," říkala moje babička, moudrá to žena (jak praví klasik).


Svatopluk Klich - 1/2/2010 - 10:54

Osobně jsem přesvědčen, že před začátkem vývoje věnovali ve SpaceX spolehlivostním výpočtům mnohem více času a peněz, než bychom řekli. V tomto ohledu bych si dokonce troufal tvrdit, že poměrně více, než v NASA.
Důvod je jednoduchý - soukromé peníze.


Miloš Hůla - 1/2/2010 - 11:47

Nechci se pouštět do úvah o spolehlivosti mnoha komponentů, ale chtěl bych připomenout, že mnoho průlomových věcí nespočívalo a nespočívá na technologicky špičkovém řešení, ale na zabalení řešení do optimálního balíčku, který uspěje na trhu. Průlom Muska v kosmické dopravě nemusí být způsoben technologickou inovací, ale tím, že má dost odvahy a peněz udělat to hloupě jednoduše s předpotopními pohonými látkami a pod. Tedy zůsobem, který by mu žádná komise zabývající se optimalizací nedoporučila, ba přímo zakázala. Tedy průlom organizační a marketingový a obchodní. Víme kolik jsou skutečné výrobní náklady u dodavatelů NASA a co příplatky za "100% spolehlivost, jedinečnost" atd.? Soukromý sektor má tu výhodu, že to může udělat po svém a spálit se. A také se často spálí, ale ten, kdo se trefí do černého udělá díru do světa.

Pozn.2: Také mě doma říkali, že nejsme tak bohatí, abychom kupovali laciné věci. Ale, když marketingový odborníci sami otevřeně říkají, že ve světě, kde jsou všechny výrobky prakticky stejné, vytváří status luxusu hlavně cena, dá se staré poučce ještě věřit?:-)


Derelict - 1/2/2010 - 11:57

quote:
...? Soukromý sektor má tu výhodu, že to může udělat po svém a spálit se. A také se často spálí, ale ten, kdo se trefí do černého udělá díru do světa.


To je svata pravda. Soukromy sektor je od toho, aby na sebe vydelal. Obcas se to podari i nejakym technologickym zlomem, ale high-end je mozne cekat pouze od vladni agentury.

quote:

Pozn.2: Také mě doma říkali, že nejsme tak bohatí, abychom kupovali laciné věci. Ale, když marketingový odborníci sami otevřeně říkají, že ve světě, kde jsou všechny výrobky prakticky stejné, vytváří status luxusu hlavně cena, dá se staré poučce ještě věřit?:-)



Neda, uz ne. Stare dobre pravidlo rika: Existuji male lzi, velke lzi, statistika a marketing ;o)


M: - 1/2/2010 - 12:05

quote:
Nechci se pouštět do úvah o spolehlivosti mnoha komponentů, ale chtěl bych připomenout, že mnoho průlomových věcí nespočívalo a nespočívá na technologicky špičkovém řešení, ale na zabalení řešení do optimálního balíčku, který uspěje na trhu. ...


Dufam, ze Falcon nebude padat tak casto jak windows.


Derelict - 1/2/2010 - 12:14

quote:

Dufam, ze Falcon nebude padat tak casto jak windows.


Je to zajimava paralela, ale paradoxne doufam, ze Musk bude uspesny alespon jako Microsoft. Nejsem jejich zastance, ale podarilo se jim slepit prvni produkty tak, ze pres velke chyby fungovaly. To stacilo aby zdvihli povedomi o pocitacich a podarilo se jim tak vytvorit dostatecne velky zajem a trh. Diky tomu je Micorosft a ostatni kteri nastoupili na tuto lod tam kde jsou.
Pokud se Muskovi s Falconem podari slepit jakykoliv bastl, ktery bude mit primerenou funkcnost (netvrdim ze musi byt dokonaly, ani to od nej neocekavam), ma velkou sanci na uspech. Pokud se mu ale podari vytvorit trh a vzbudit zajem vsech lidi, nejenom ze ma nadeji na uspech, ale kralovsky na tom vydela. Prestoze by mu Falcony padaly jako hrusky (to trochu prehanim).

Ted trochu vazneji. Hledal jsem nejake podrobnejsi udaje o charakteristikach Falconu a jeho komponent: motory, rizeni ... moc jsem toho nenasel. Pokud by nekdo nasel informace o dobe behu, spolehlivosti (tech 99% je podle meho spise placnuti do vody, skutecna spolehlivost musi byt jinde) a dalsich udajich, muzeme se zkusit dobrat k lepsim odhadum.


alamo - 1/2/2010 - 12:22

"high-end je mozne cekat pouze od vladni agentury. "

tak znovu.. čo je to "high-end"?
dá sa to preložiť ako "to najyspelejšie"?
a čo je najvyspelejšie?
podľa mňa sa to dá vyjadriť jedinou "nerovnicou"
x za y.. pričom x je cena za dopravu y jednotky nákladu, na nízku orbitu
a pri porovnávaní technológií, a rozhodovaní o tom čo je to "high-end"
rozhoduje to "kto má to x menšie - ten je high end", aj keby tá technológia mala podobu parného stroja a obsluhoval to strojník celý od kolomaže a s čibukom v hube..


Alchymista - 1/2/2010 - 13:02

v princípe máte obaja pravdu...

Pokiaľ sa niekomu podarí zraziť cenu týždňovej "letenky" pod pol miliona dolárov alebo cenu za kilogram na LEO pod $1000 a pritom udrží úmrtnosť cestujúcich pod 5%, vyhrá - aj keď budú na jeho lodiach podmienky ako na prvých parníkoch na Mississippi.

Jednoducho preto, že lov krabov či práca na vrtných plošinách a niektoré iné džoby budú ešte vždy nebezpečnejšie ako kozmonautika a tak sa nájde dosť ľudí, ktorý budú ochotný let riskovať a tiež dosť ľudí, ktorý budú ochotný niekomu za jeho riziko zaplatiť, aby pre nich urobil nejakú prácu "tam hore".


Derelict - 1/2/2010 - 13:24

quote:
v princípe máte obaja pravdu...


V tuhle chvili jsou mozne jen dve cesty:
- zlevneni zdroju
- technologicky prulom

To co Musk dela je snaha o vytvoreni levneho a funkcniho reseni. NASA se s raketoplanem snazila o technologicky prulom, ARES je obdoba Muskova planu ve statni organizaci. Falcon ma vyhodu, jedna se o soukromy podnik, tedy pokud se zacne realizovat, bude levnejsi a v tu chvili financne zajimavejsi. Pokud se dostane jenom o 30% s cenou dolu, tak uz je to vyznamne.

Alchymisto, muzes se mi prosim soukrome ozvat ?


alamo - 1/2/2010 - 14:59

kto je vlastne Muskovím konkurentom?
je to nasa? podľa mňa nie..
úlohou nasa je niečo iné, mimo iného aj "vytvárať technologický prielom"
o otázke ako by mal taký prielom vypadať, by sme mali debatovať v inej téme
jeho konkurenciu predstavujú "rusi" (a potenciálne číňania), a snahy o "outsourcing", nakupovanie "leteniek" pre nasa za čo najnižšiu cenu, hoci aj za podmienky že to bude "v zahraničí"
ak bude Musk úspešný, aspoň na toľko aby bol schopný cenovo konkurovať, zastaralým ruským nosičom (hlavnou ich výhodou je nízka cena, ktorá vyplýva z nízkej ceny pracovnej sily) vtedy vyhrá


Alchymista - 1/2/2010 - 16:01

Jan Dusatko - poslal som majla na jzavinačd.o


Alchymista - 1/2/2010 - 16:19

quote:
kto je vlastne Muskovím konkurentom?
Ani rusi, ani činania - konkurenciu, a neľútostnú má priamo v USA.
Sú to veľké firmy, ktoré vyrábajú nosiče pre NASA i pre armádu a USAF - Lockheed Martin Space Systems (Orion, Atlas), Boeing Defense, Space & Security (Space Shuttle, Delta, Atlas), Thiokol (SRB)...

Ako to dopadne? Myslím, že ho nechajú Falcon dokončiť a potom ho kúpia - alebo zničia a kúpia zvyšky - celkom bežný postup vo svete voľného trhu. Letenky nezlacnejú...

[Upraveno 01.2.2010 Alchymista]


alamo - 1/2/2010 - 17:15

"Myslím, že ho nechajú Falcon dokončiť a potom ho kúpia - alebo zničia a kúpia zvyšky - celkom bežný postup vo svete voľného trhu."

je možné aj to, ale je tu jeden drobučký rozdiel, skrývajúci sa za slovným spojením "vo svete voľného trhu"..
tie veľké firmy, by najprv museli na "voľný trh" vstúpiť..
a vytvoriť si "páku" na Muska
vyrukovať s víziou ktorá by sa vyrovnala tej Muskovej
a za vlastné peniaze začať stavať niečo čím by ho mohli vyšachovať
nejaký "ucelený dopravný systém" pomocou ktorého by mohli oni sami ponúknuť na "voľnom trhu" letenku
možno by to bolo pre Muska nepríjemné, ale mňa by to potešilo


Miloš Hůla - 1/2/2010 - 17:20

quote:
quote:
kto je vlastne Muskovím konkurentom?
Ani rusi, ani činania - konkurenciu, a neľútostnú má priamo v USA.
Sú to veľké firmy, ktoré vyrábajú nosiče pre NASA i pre armádu a USAF - Lockheed Martin Space Systems (Orion, Atlas), Boeing Defense, Space & Security (Space Shuttle, Delta, Atlas), Thiokol (SRB)...

Ako to dopadne? Myslím, že ho nechajú Falcon dokončiť a potom ho kúpia - alebo zničia a kúpia zvyšky - celkom bežný postup vo svete voľného trhu. Letenky nezlacnejú...

[Upraveno 01.2.2010 Alchymista]


Chtěl jsme to napsat téměř stejně, i když ne tak tragicky. Musk se snaží vytvořit produkt pro nové zákazníky a tím zvětšit celkově celý kosmický trh. Těmi novými zákazníky by měl být soukromý sektor, který kvůli stávajícím cenám nemůže létat do vesmíru. Trh neexistuje do chvíle než je nabízen výrobek, stejně jako před 40 lety neexistroval trh PC a velké firmy tvrdily, že po nich nebude poptávka. Zlevnění produkce a zvětšení trhu je samozřemě hrozbou pro stávající výrobce, protože na novém trhu za nižšší ceny bude muset nakupovat i NASA a nebude kupovat jejich předražené výrobky. Myslím, že krásně to je viděl v posledním dílu This week in space na spaceflightnow.com. Pán z Lockheet Martin dštil na Muska rafinovanou síru typického spin-doctora jak se sluší a patří.


Pinkas J - 2/2/2010 - 06:55

Jedna z výhod většího počtu motorů, pokud nemají řiditelnou hodnotu tahu (jako Merlin) může být jejich postupné vypínání při letu za účelem zhruba konstantního zrychlení, což je důležité pro lety s posádkou.
Přesto se domnívám, že těch 9 motorů Falkon 9 je právě tak maximálně vhodných. Na Spaceflight Now jsou krásné snímky Falkon 9, kde je vidět opravdu monstrosní zakrytovaný blok 9 motorů včetně změti potrubí. Pohled bez krytů by byl zajímavější.


Ervé - 2/2/2010 - 07:51

Vzhledem k podpoře od NASA (COTS) je nereálné, že by se někomu z firem podařilo Muska ohrozit, sám si ale musí dát bacha, aby mu někdo zevnitř za peníze LM a spol. program nesabotoval, takový kus textilie, chyba v programu nebo zapomenutá krytka může být i úmysl. Počkáme na statistiku za rok 2010 - kolik startů a jak úspěšné. Falcon IX Heavy jen s novým motorem.


x - 3/2/2010 - 01:56

quote:
v princípe máte obaja pravdu...

Pokiaľ sa niekomu podarí zraziť cenu týždňovej "letenky" pod pol miliona dolárov alebo cenu za kilogram na LEO pod $1000 a pritom udrží úmrtnosť cestujúcich pod 5%, vyhrá - aj keď budú na jeho lodiach podmienky ako na prvých parníkoch na Mississippi.

Jednoducho preto, že lov krabov či práca na vrtných plošinách a niektoré iné džoby budú ešte vždy nebezpečnejšie ako kozmonautika a tak sa nájde dosť ľudí, ktorý budú ochotný let riskovať a tiež dosť ľudí, ktorý budú ochotný niekomu za jeho riziko zaplatiť, aby pre nich urobil nejakú prácu "tam hore".



Nechci vam brat iluze , ale vzhledem ze toto je dost na ocich, tak takova umrtnost by proste byla neprijatelna ze spolecenskeho hlediska - proste lze to delat bezpecneji - proste i v mnoha dalsich oborech, by se utetrili spouty penez, kdyby se mohla snizit riziko smrti pracovniku - byt i za cenu nekolikanasobneho zvyseni jejich platu...
To je mozne jen v Indii, kde se nebecny srot likviduje na cene kovy bez jakych koliv ochran - jen si ti lide vydelaji klidne i 2x vic nez je bezne...
To proste v kazde civilizovane zemi zakaze prislusny urad a nebo proste zakon a to i na natlak verejneho mineni.


Ľuboš - 3/2/2010 - 02:09

Neviem, ci tu ta informacia bola. Dnes som cely den stravil na Kenedy space centre. Jedna pracovnicka - sprievodkyna, s ktorou som sa dal do reci, mi potvrdila, ze start Falconu 9 je nahlasený na 8.3.


eudoxus - 3/2/2010 - 12:13

SpaceX completes Dragon spacecraft cargo loading milestone for delivery services to ISS
http://spacefellowship.com/news/art18331/spacex-completes-dragon-spacecraft-cargo-loading-milestone-for-delivery-services-to-iss.html


alamo - 3/2/2010 - 13:03

Ľuboš: "Neviem, ci tu ta informacia bola... start Falconu 9 je nahlasený na 8.3."

nebola.. a nieje ani na http://www.spacex.com/
bolo by to dobré.. ja som čakal že s odkladmi (ktoré sa dajú čakať) štart prebehne až niekedy v lete


x - 3/2/2010 - 13:39

", kdyby se mohla snizit riziko smrti pracovniku"
Samozrjeme zvysit umrtnost pracovniku - bylo by to proste rizikovejsi na moznost tezkeho zraneni ci i smrti.


Alchymista - 3/2/2010 - 15:32

Dnešný stav bezpečnosti:
pravdepodobnosť katastrofy 0,78% na jeden štart (509 štartov, 4 katastrofy)
pravdepodobnosť smrti kozmonauta 1,6% na jeden štart (1118 "človekoštartov", 18 mŕtvych)


alamo - 3/2/2010 - 15:55

"pravdepodobnosť katastrofy 0,78% na jeden štart (509 štartov, 4 katastrofy)
pravdepodobnosť smrti kozmonauta 1,6% na jeden štart (1118 "človekoštartov", 18 mŕtvych)"

napadla ma "uletenosť" bolo by to možné porovnať s nehodovosťou bežného automobilu?

niekde som videl článok v ktorom porovnanie bezpečnosti leteckej a pozemnej dopravy, vychádzalo pri prerátaní hrubého počtu cestujúcich, v neprospech leteckej dopravy )koľko "živých" jedincov nakoniec z dopravného prostriedku vystúpi(. ale platilo to len do toho momentu, keď sa začalo brať do úvahy že doprava sa uskutočňuje v čase a priestore, v kilometroch za hodinu, z miesta a do miesta b..
potom sa ukázalo že letectvo je ďaleko bezpečnejšie a automobil je v porovnaní s ním mäsomlynček..

bolo ba niečo také, možné "štatisticky" prerátať aj na vesmírnu dopravu?


Alchymista - 3/2/2010 - 16:01

ja som to počítal z tohoto - http://mek.kosmo.cz/bio/knauti.htm
sú tam aj ďalšie údaje, takže hor sa do toho, čo chceš dokázať
precestovanú vzdialenosť môžeš brať ako pohyb strednou rýchlosťou cca 8km/s
[Upraveno 03.2.2010 Alchymista]


avitek - 4/2/2010 - 11:10

Nejnovější tisková zpráva SpaceX o postupu příprav lodi Dragon:

http://www.spacex.com/press.php?page=20100203


x - 5/2/2010 - 00:02

"bezpečnejšie a automobil je v porovnaní s ním mäsomlynček"
Jenze do USA byste autem nejeli, ale zrejme z Francie byste proste jeli lodi.
Takze i kdyz je to pravdive je nutne vzit v uvahu, ze autem tolik km nikdy nenajedete ponevadz to neni mozne - more ci tam proste nejsou prujezdne silnice a tudiz se drive proste tak daeko necestovalo bezne - to prave a to diky turistice narostlo az diky letum dalkovych letadel.


pospa - 10/2/2010 - 10:45

NSS Florida twitter 9.2.2010:

- plans to finalize components tonight & have fully integrated Falcon 9 on the pad this week
Tento týden? wow!

- must do tanking test & 4-sec on-pad engine burn before Falcon 9 launch. May slip from March 8 date


pospa - 11/2/2010 - 12:50

Plán na kompletaci potvrzen na stránkách SpaceX + dva hezké obrázky

http://spacex.com/press.php?page=20100211


alamo - 11/2/2010 - 13:02

"Plán na kompletaci potvrzen na stránkách SpaceX + dva hezké obrázky "

nádhera..
ak sa im podarí vyhnúť sa trablom čo mali s jednotkou, mám na mysli to "drcnutie" do motora druhého stupňa adaptérom, tak s nosičom sú za vodou
a môžu sa naplno venovať lodi..


Jan Bastecky - 11/2/2010 - 16:18

quote:
"Plán na kompletaci potvrzen na stránkách SpaceX + dva hezké obrázky "

nádhera..
ak sa im podarí vyhnúť sa trablom čo mali s jednotkou, mám na mysli to "drcnutie" do motora druhého stupňa adaptérom, tak s nosičom sú za vodou
a môžu sa naplno venovať lodi..


Nechci tady být za skeptika, ale za vodou budou, až budou provozovat rutinní dopravu na LEO. Tedy až po XY startech ...

Mám zkušenost, že u nás v práci nastává první pokusné spuštění nového stroje zhruba ve čtvrtině celkové doby do zahájení rutinní výroby.

Zatím mají jen relativně úspěšný pokusný start, takže jsou ve čtvrtině cesty (pokud podržím naši analogii) ...

Na každý pád jim pro další práci držím palce. :-)


yamato - 11/2/2010 - 17:26

quote:
"Plán na kompletaci potvrzen na stránkách SpaceX + dva hezké obrázky "

nádhera..
ak sa im podarí vyhnúť sa trablom čo mali s jednotkou, mám na mysli to "drcnutie" do motora druhého stupňa adaptérom, tak s nosičom sú za vodou
a môžu sa naplno venovať lodi..


no, motory prveho stupna testovali, stage sep je ten isty princip ako pri F1, druhy motor je tiez otestovany, oddelenie krytu uzitocneho zatazenia je tiez princip z F1. Jedina vyrazna zmena oproti F1 (ak neratame rozmery a pocet motorov) je motor druheho stupna, ktory ma turbocerpadlovu dodavku a je na kerosin. Takze ako najrizikovejsie by som videl oddelenie a zazeh 2. stupna


Zbycho - 21/2/2010 - 21:46

Poslední informace o přípravách ke startu:

http://www.spaceflightnow.com/falcon9/001/100220rollout/


avitek - 22/2/2010 - 15:35

Další snímek (F-9 na rampě SLC-40) je na URL

http://www.satnews.com/cgi-bin/story.cgi?number=1322500640


MP - 22/2/2010 - 15:39

A další snímky zde: http://www.spaceflightnow.com/falcon9/001/100221rollout/index.html


yamato - 22/2/2010 - 17:28

tak silno im drzim palce ze si ich mozno zlomim
Pokusil som sa tu nadhodit diskusiu o tom co je najvacsim rizikom prveho startu, ale jaksi sa nikto nechyta...


admin - 22/2/2010 - 18:26

Platí ten termín 8.3., nebo to bude později?
Já jen abych věděl, kdy si budu muset vzít sedativa...


-=RYS=- z jineho PC - 22/2/2010 - 21:30

Panove, kdyz to tak procitam, tak mi nezbyva konstatovat, ze jedina sance pro lidstvo...aby se vydalo do vesmiru je Dragon a dalsi privatni projekty vseobecne spravny smer...zkratka jedina sance je vesmir zkomercionalizovat.


BCH - 22/2/2010 - 23:47

quote:
Platí ten termín 8.3., nebo to bude později?

Pravdepodobne 22.3.10


astropl - 23/2/2010 - 06:09

quote:
quote:
Platí ten termín 8.3., nebo to bude později?

Pravdepodobne 22.3.10


Podle Muska bude to pravdepodobne konec dubna/pocatek kvetna. 22. brezna je jenom orientacni data.


Ervé - 23/2/2010 - 08:09

Rizika Falconu IX:
1. běh 9 motorů při reálném startu - rozdíly oproti stendu, kombinace s aerodynamickými efekty a vibracemi, reakce na závadu, max. Q.
2. vypínání motorů při letu - dynamické rázy tekutin, namáhání rakety.
3. řídící systém - reakce na nečekané poryvy, pohyby paliva, výpadky
4. oddělení a zážeh 2. stupně, jeho stabilní chod.
5. oddělení aerodynamického krytu
6. řízení druhého stupně - mělo by být jednodušší než 1., ale nezjednodušili ho až příliš?
7. ukončení chodu stupně a oddělení nákladu
Jednotlivě se to dá vyzkoušet, najednou a při letu je to ale něco úplně jiného. osobně odhaduju šanci na 100% úspěch 1. letu na 40%.


yamato - 23/2/2010 - 16:59

quote:
Rizika Falconu IX:
1. běh 9 motorů při reálném startu - rozdíly oproti stendu, kombinace s aerodynamickými efekty a vibracemi, reakce na závadu, max. Q.
2. vypínání motorů při letu - dynamické rázy tekutin, namáhání rakety.
3. řídící systém - reakce na nečekané poryvy, pohyby paliva, výpadky
4. oddělení a zážeh 2. stupně, jeho stabilní chod.
5. oddělení aerodynamického krytu
6. řízení druhého stupně - mělo by být jednodušší než 1., ale nezjednodušili ho až příliš?
7. ukončení chodu stupně a oddělení nákladu
Jednotlivě se to dá vyzkoušet, najednou a při letu je to ale něco úplně jiného. osobně odhaduju šanci na 100% úspěch 1. letu na 40%.


Fajn, vymenovali ste v podstate skoro vsetko co sa moze pokazit Mate nejakeho favorita?


martinjediny - 24/2/2010 - 00:22

quote:
quote:
... 2. vypínání motorů při letu - dynamické rázy tekutin, namáhání rakety.
...
Jednotlivě se to dá vyzkoušet, najednou a při letu je to ale něco úplně jiného. osobně odhaduju šanci na 100% úspěch 1. letu na 40%.


Fajn, vymenovali ste v podstate skoro vsetko co sa moze pokazit Mate nejakeho favorita?

Falcon nerobili amateri, verim ze pocitali so vsetkym. Zlihanie ocakavam na nejakej blbosticke.
Za najmenej overene a najkritickejsie povazujem dopravu paliva a dynamicke razy. Ostra prevadzka je nesimulovatelna.
Ale zelam im, nech im to lieta.


Ervé - 24/2/2010 - 07:46

Mými favority jsou č. 1 a 2 - 9 motorů. Pokud se Falconu IX podaří úspěšně oddělit a zapálit druhý stupeň, i kdyby pak selhal, bude to velký úspěch.


Pinkas J - 24/2/2010 - 08:14

http://www.spacex.com/falcon9.php

Podívejte se na neuvěřitelný změť trubek u motoru Merlin a teď si to představte 9x. Souhlasím, že je to nejpravděpodobnější místa případného problému Falkon 9.

Na http://en.wikipedia.org/wiki/RD-170_(rocket_engine) je vidět kompaktnost motoru RD 171, který má stejný tah jako 9 Merlinů a přesto měl, zvláště v začátcích problémy, i když to lze částečně přičíst značně vyššímu tlaku a Isp.


Alchymista - 24/2/2010 - 10:32

V porovnaní to nie je nejak strašné, RD-170 na wiki je model, reálny RD-170 vyzerá takto - http://www.capcomespace.net/dossiers/espace_sovietique/buran_energia/energia%20moteur%20RD170.jpg alebo to isté v menšom - to vrabčie hniezdo je tam tiež

Rozdiel je skôr "optický", pretože RD-170 je štvorkomotový, Merlin jednokomorový a trubky patria zväčša k systému regulácie čerpadla, takže u RD-170 sa "opticky" rozdelia na štyri komory.


Pinkas J - 24/2/2010 - 11:02

Skutečnost RD170 je skutečně dost rozdílná od modelu, takže se divím, že to vůbec chodí.


Alchymista - 24/2/2010 - 11:18

A prečo by to nemalo chodiť?
Letecký motor a jeho čerpadlá sú dosť podobné vrabčie hniezdo a poznal som zopár chlapov, čo to vedeli správne vyregulovať a dokonca aj takých frajerov, čo to dokázali rozobrať, znovu poskladať a ono to znovu fungovalo (z Malešíc u Prahy, ale tam som bol len chvíľu)


M: - 24/2/2010 - 11:19

quote:
V porovnaní to nie je nejak strašné, ...

Napriek tomu pri Merline je slov "změť" vystizne a je to tam 9x.
RD 170 posobi aj v reale ucesanejsie.

zrejme rozdiel pristupu k "podstatnym" veciam.
(napr. rozdiel kablovania ruskych a americkych lietadiel...)


Alchymista - 24/2/2010 - 11:31

Medzi štvoricou spaľovacích komôr RD-170, kam na fotke poriadne nevidno, môže byť ešte solídny chumáč trubiek a káblov - bolo by to logické, je tam síce hodne blbý prístup, ale nič príliš nepresahuje obrys spaľovacích komôr, takže motor je kompaktný a stupeň rakety sa dá postaviť štíhly.


Svatopluk Klich - 25/2/2010 - 12:19

Zeptal jsem se na SpaceX (samozřejmě velmi slušně), proč nás nechávají čekat na další zprávy z přípravy startu, když zde mají lidi, kteří s nimi žijí a drží jim palce. Slíbili mi, že během 24 hodin budou mít aktualizovány svoje stránky s novými informacemi.

Myslím, že by bylo správné, kdybychom jim poslali oficiální dopis za Kosmo.cz, že jim fandíme a přejeme jen samé úspěchy. Určitě to teď nemají jednoduché a je to asi to jediný způsob, jak jim můžeme pomoci.


avitek - 25/2/2010 - 12:25

Podle článku na Spaceflight Now

http://www.spaceflightnow.com/falcon9/001/100224approvals/

FAA a USAF prověřují bezpečnost nosné rakety Falcon 9, tj. spolehlivost jejího destrukčního systému, který by ukončil její let v případě, že by se vymkla kontrole. Certifikace v tomto smyslu musí být ukončena dřív, než USAF dá souhlas s povolením startu z CCAFS. Podle Muska sice raketa sama bude připravena už brzy v březnu, ale papírování kolem získání povolení znamená, že ke startu by mohlo dojít vůbec nejdřív 2010-03-22, ale současně říká, že realističtější termín je duben nebo květen 2010.


admin - 25/2/2010 - 12:46

quote:
Zeptal jsem se na SpaceX (samozřejmě velmi slušně), proč nás nechávají čekat na další zprávy z přípravy startu, když zde mají lidi, kteří s nimi žijí a drží jim palce. Slíbili mi, že během 24 hodin budou mít aktualizovány svoje stránky s novými informacemi.

Myslím, že by bylo správné, kdybychom jim poslali oficiální dopis za Kosmo.cz, že jim fandíme a přejeme jen samé úspěchy. Určitě to teď nemají jednoduché a je to asi to jediný způsob, jak jim můžeme pomoci.



Já jsem jim takhle "držel pěsti" někdy před rokem, ale proč ne...


Dušan - 25/2/2010 - 22:55

Neberte, prosím, mou následující otázku jako jakoukoliv provokaci.
Mě trochu zaráží určitý nepoměr mezi fanděním ( a podle mě dost nekritickým očekáváním "zásadního průlomu") Dragonu a vcelku opomíjení třeba X-37B. Myslíte si, že by z X-37B v budoucnu nešla udělat zajímvá zásobovací či pilotovaná loď pro dopravu posádek k ISS?


martinjediny - 25/2/2010 - 23:06

http://www.hitechweb.genezis.eu/xspace.htm
asi sla. Otazka je efektivnost.


admin - 26/2/2010 - 00:03

quote:
Neberte, prosím, mou následující otázku jako jakoukoliv provokaci.
Mě trochu zaráží určitý nepoměr mezi fanděním ( a podle mě dost nekritickým očekáváním "zásadního průlomu") Dragonu a vcelku opomíjení třeba X-37B. Myslíte si, že by z X-37B v budoucnu nešla udělat zajímvá zásobovací či pilotovaná loď pro dopravu posádek k ISS?


Jestli Vás to uklidní, tak u X-37B jsem takřka stejně napnutý a fandím jim úplně stejně jako Dragonu a Falconu 9. Problém je, že pokud bude mít Musk úspěch, bude to jistý průlom(pokud se nenechá koupit nynějším monopolem). Pokud bude mít úspěch X-37B, tak fajn. Ovšem pro papaláše to může být splněný úkol a výsledky se dají do šuplíku. Třeba. To riziko tam je. Takových "státních" projektů, které nebyly dopracovány "do konce" už tu bylo víc, že... Jak třeba skončil X-38, že...


Alchymista - 26/2/2010 - 00:10

X-38 sa dostal zhruba do rovnakého štádia ako onehdá ruský Spiral. IMHO "ukončenie z rozpočtových dôvodov" môže byť aj celkom dobrý spôsob zakrytia "vážnych technických problémov".
Rusi urobili s modelom Spiral - BOR-4 dokonca aj niekoľko orbitálnych a balistických letov a tiež to potom zabalili...


admin - 26/2/2010 - 00:16

quote:
X-38 sa dostal zhruba do rovnakého štádia ako onehdá ruský Spiral. IMHO "ukončenie z rozpočtových dôvodov" môže byť aj celkom dobrý spôsob zakrytia "vážnych technických problémov".
Rusi urobili s modelom Spiral - BOR-4 dokonca aj niekoľko orbitálnych a balistických letov a tiež to potom zabalili...


To byl jen příklad...
Nicméně i toho Spiralu je škoda...


Alchymista - 26/2/2010 - 01:36

Až sa akýkoľvek jednostupňový pilotovaný návratový prostriedok pripojí k ISS, bude to prvý náznak skutočného víťazstva. A nemusí štartovať zo zeme. [Upraveno 26.2.2010 Alchymista]


Ervé - 26/2/2010 - 08:20

X-37 ani zdaleka není jednostupňový prostředek - ale třetí stupeň dvoustupňové rakety. Jde o to, co chci zachraňovat - jestli jen náklad a řídící systém, vyplatí se to možná vojákům, ale ostatním ne - konkurence Dragonu. Pokud postaví něco většího, kde součástí raketoplánu bude celý druhý stupeň (LOX-metan?), kdo zaplatí náročný vývoj? A pilotovaná verze? Leda po několikaletém bezproblémovém provozu.


avitek - 26/2/2010 - 08:45

SpaceX podal ke GAO (U.S. Government Accountability Office) odvolání proti udělení kontraktu NASA na vypuštění družice LADEE v roce 2012 nosnou raketou Minotaur 5 (výrobce a kontraktor Orbital Sciences Corp.). Jako důvod SpaceX uvedl porušení pravidel soutěže na zadávání kontraktů, zejména zákona o nákupu služeb vypouštění kosmických objektů pro vládní organizace soukromým sektorem (Commercial Space Act of 1998) a to vzhledem k tomu, že Minotaur 5 využívá dílů vyvinutých resp. financovaných vládními orgnizacemi.

GAO dne 2010-02-24 oznámil svoje rozhodnutí, kterým odvolání zamítá se zdůvodněním, že:

- NASA neporušil zásady při udělování kontraktu,
- Minotaur 5 představuje menší riziko než Falcon 9,
- Minotaur 5 je lacinější, než Falcon 9 (27 mil. USD versus 47 mil. USD).


Ervé - 26/2/2010 - 15:09

LADEE je malá družice, Minotaur je raketa s třetinovou nosností oproti Falconu IX, proto snad bude levnější. 5 stupňů a bezpečnější než 2(3) stupně, no, uvidíme.


martinjediny - 26/2/2010 - 16:34

minotaur je z osvedcenych dielov so znamou bilanciou, falcon9 este nikdy neletel.

Musk to nebude mat lahke. 1/3 nosnost 1/2 cena. medzi F1 a F9 ma problem.
Mozno mal ponuknut F1 heavy


admin - 26/2/2010 - 16:53

Mno. "Éčko" nestačí. Jakou nosnost by měl Falcon 1 Heavy se třemi bloky v prvním stupni?


alamo - 26/2/2010 - 17:03

Mno. "Éčko" nestačí. Jakou nosnost by měl Falcon 1 Heavy se třemi bloky v prvním stupni?

670 kg na leo..
hrubý odhad je čosi nad 1.5 tony


admin - 26/2/2010 - 17:08

quote:
Mno. "Éčko" nestačí. Jakou nosnost by měl Falcon 1 Heavy se třemi bloky v prvním stupni?

670 kg na leo..
hrubý odhad je čosi nad 1.5 tony


LEO Mass to Orbit (185 km circular): 1010 kg
Performance is based on a 185km circular orbit launched due east (9.1 deg) from SpaceX's Kwajalein Launch Facility.

To je pro "éčko", takže bych řekl, že na šířku Cape Canaveral to bude víc než 670kg, ne?

Jinak Minotaur 4(pětka má jen stupeň navíc pro GTO, atd...) má nosnost cca 1700kg na LEO, takže kdyby tu byla verze Falcon 1 Heavy, tak by to asi bylo srovnatelné...


alamo - 26/2/2010 - 17:35

ktovie či by sa potom muskovi nevyplatilo stavať pozemné vybavenie pre "úplnú rodinku"
3,4,5 blokov v prvom stupni?
teda ak sa to nezačne "mlátiť" s verziou falcon 5 )tá je ale z ponuky vyškrtnutá(
to by si žiadalo skôr vertikálnu montáž, a priamo na odpaľovacej rampe..
myslím že centrálny stupeň by bolo možné predĺžiť aby fungoval dlhšie

"To je pro "éčko", takže bych řekl, že na šířku Cape Canaveral to bude víc než 670kg, ne?"

radšej menší odhad, nevieme koľko z nosnosti by zožralo "kovanie" na pripojenie "bosterov" a samotné spevnenie centrálneho stupňa [Upraveno 26.2.2010 alamo]


Svatopluk Klich - 26/2/2010 - 17:56

...a to je právě to kouzlo soukromého sektoru, že začíná s nabídkou postupně, ale systematicky a co nejjednodušeji. Bez hlavy v oblacích, s co nejkonkrétnější představou o funkci a penězích. F1 a F9 jsou schopny vynést už teď velký rozsah hmotnosti nákladů a mají nádherně stavebnicový systém. Výroba motorů a dílů raket pojede na běžícím pásu a s přibývajícími zakázkami může jít jejich cena rapidně dolů.
Musk je výborně připraven na budoucí konkurenci a postupně bude svoji úvodní koncepci rozvíjet - s tím budou souviset i nekonečné varianty nosičů stavěných kolem stejných dílů. Můžeme si jen přát, aby mu to vyšlo - a hlavně - aby to taky vyšlo těm ostatním a navzájem se začali "prát". Vytěžíme z toho všichni a ty peníze jim se srdce a upřímně - Pánbůh požehnej.
Podle toho, co už Elon Musk dokázal, můžeme s důvěrou říci, že ví co dělá - važme si takových lidí, za kterými jsou výsledky.


xchaos - 22/3/2010 - 07:44

quote:
http://www.spacex.com/falcon9.php

Podívejte se na neuvěřitelný změť trubek u motoru Merlin a teď si to představte 9x. Souhlasím, že je to nejpravděpodobnější místa případného problému Falkon 9.


No tak to teda nemyslím. Ani při dosavadních startech Falconu 1 nebyl snad nikdy problém v motoru Merlin (možná poprvé, ale myslím že taky ne). První stupeň Falconu 9 se testuje horem dolem - a statické testy jsou podle mě snad ještě horší než skutečný let (třeba je tam horší chlazení, než při letu, a tak různě...)

Falcon 9 je navržený tak, že motory se budou postupně za letu vypínat, aby zrychlení zbytečně nenarůstalo nad snesitelnou mez. To je sám o sobě docela dobrý nápad - ještě by šlo zvýšit nosnost odhazováním motorů jako u Atlasu, ale to by asi bylo konstrukčně složité a navíc se tuším počítá s vylovením a opakovaným použitím.

Hlavní výhodou postupného vypínání motorů je ale masivní redundnace - pokud jeden nebo více motorů přímo nevybuchne, ale třeba se "jenom" zadře čerpadlo, nebo něco podobného, tak je první stupeň pořád schopen dokončit misi.

Podle mě bude Falcon 9 docela dobrá raketa.


J2930_ - 16/4/2010 - 23:31

Novy system pro komunikaci ISS-DRAGON:

http://spacex.com/press.php?page=20100329




Archimedes - 17/4/2010 - 00:57

Jak SpaceX s Falconem 9 a Dragonem fandím, poslední dobou mám pocit, že pro komerční kosmonautiku lobbují podpásovýmí argumenty (Orion by byl jen pro LEO apod.). Začínám mít dojem, že jak to směřuje k vývoji "spolehneme se v dohledných letech v pilotované kosmonautice JEN na komerční lodě", někdo hodně nahoře musel dostat od SpaceX (Orbital Sciences, atd.) pořádnou propagační masáž - přinejmenším.


yamato - 17/4/2010 - 11:27

quote:
Jak SpaceX s Falconem 9 a Dragonem fandím, poslední dobou mám pocit, že pro komerční kosmonautiku lobbují podpásovýmí argumenty (Orion by byl jen pro LEO apod.). Začínám mít dojem, že jak to směřuje k vývoji "spolehneme se v dohledných letech v pilotované kosmonautice JEN na komerční lodě", někdo hodně nahoře musel dostat od SpaceX (Orbital Sciences, atd.) pořádnou propagační masáž - přinejmenším.


A to ste vyvodil z coho?


alamo - 17/4/2010 - 12:37

"někdo hodně nahoře musel dostat od SpaceX (Orbital Sciences, atd.) pořádnou propagační masáž"

u nás doma by politici uvažovali asi takto:
"rusi dostanú 50 mega za jedno kreslo, a ja s toho neuvidím ani jeden cent.."
neviem nakoľko je to v oblasti "korupčnej mentality" v usa podobné, ale už to že "ja sa k balíku nedostanem" je pre niekoho slušný dôvod na zamyslenie sa, pretože naozajstný "majster" si príležitosť nechať sa skorumpovať plánuje dopredu


Archimedes - 17/4/2010 - 15:25

Pokud se podívám na to současné přeorávání systému americké kosmonautiky a zeptám se "Kdo má motiv?", nedá mi to. Zvlášť když se tím Obama ani moc netají. Kterou rampu jako JEDINOU si teď Obama na KSC prohlédl?


-=RYS=- - 18/4/2010 - 00:27

Ze by byl druhy stupen nosice stejne navratovy jako prvni stupen?
Vsimnete si "mysterious tank" v kterem je chladici voda pro stit.



yamato - 18/4/2010 - 12:35

quote:
Pokud se podívám na to současné přeorávání systému americké kosmonautiky a zeptám se "Kdo má motiv?", nedá mi to. Zvlášť když se tím Obama ani moc netají. Kterou rampu jako JEDINOU si teď Obama na KSC prohlédl?


Nemam pocit ze by Musk nejako zvlast lobboval za Dragon, a uz vobec nie ze by stal za zrusenim Constellation, skor mam pocit ze musi lobbovat aby mu zabehana aerokozmicka lobby nehadzala polena pod nohy. Americka kozmonautika potrebovala preorat uz davno. Od cias apolla ide od 10 k 5, za vyssie naklady ponuka stale nizsie moznosti. Keby to videl nejaky pozorovatel zo 60rokov, tak by asi dostal sok. A ked pride niekto kto povie ze to dokaze lacnejsie a lepsie, tak div ze ho nejdete upalit na hranici. Nedajboze aby sa ukazalo ze to ide aj inak...

quote:

Ze by byl druhy stupen nosice stejne navratovy jako prvni stupen?
Vsimnete si "mysterious tank" v kterem je chladici voda pro stit.



Musk sa netaji tym ze Falcon ma byt neskor reusable, oba stupne. Prvy stupen budu zrejme lovit z vody, aj ked mne by sa viac pacilo ho okridlit a automaticky navrat...
Druhy stupen bude potrebovat heatshield. Neviem ci tie tanky su na vodu. Aktivne chladenie je menej spolahlive a tazsie nez pasivna ochrana, na druhu stranu je komplet reusable. Tento system skusala NASA v pociatkoch pilotovaneho programu. Funguje to tak ze do stagnacneho bodu na stite sa vstrekuje vodna para, ktora vytvori okolo celeho telesa akysi plynovy obal. S tymto systemom pocitala aj rotaryrocket


Archimedes - 18/4/2010 - 13:27

quote:
Nemam pocit ze by Musk nejako zvlast lobboval za Dragon, a uz vobec nie ze by stal za zrusenim Constellation, skor mam pocit ze musi lobbovat aby mu zabehana aerokozmicka lobby nehadzala polena pod nohy. Americka kozmonautika potrebovala preorat uz davno. Od cias apolla ide od 10 k 5, za vyssie naklady ponuka stale nizsie moznosti. Keby to videl nejaky pozorovatel zo 60rokov, tak by asi dostal sok. A ked pride niekto kto povie ze to dokaze lacnejsie a lepsie, tak div ze ho nejdete upalit na hranici. Nedajboze aby sa ukazalo ze to ide aj inak...

Aby nebyla mýlka, pořád Dragonu fandím a o tom, že STS se postupně pekelně prodražil, není spor.

SpaceX (i Orbital Sciences) trochu podezírám, že není všechno úplně čisté proto, že současný plán přešel od "dejme soukromníkům možnost" k "spolehněme se na ně". Navíc Muskovy komentáře k možnostem Orionu jsou podle mě přinejmenším zavádějící.

A koneckonců, možná je to spasitel, ale určitě je to obchodník.

Ale kdoví, třeba jen slyším trávu růst a Orion Lite není jen další krok k jeho pohřbení, ale vážně míněný návrh, který tiše počítá s tím, že pokud soukromníci selžou, předělat Orion na pilotovaný bude hračka.


alamo - 18/4/2010 - 13:53

"Ale kdoví, třeba jen slyším trávu růst a Orion Lite není jen další krok k jeho pohřbení, ale vážně míněný návrh, který tiše počítá s tím, že pokud soukromníci selžou, předělat Orion na pilotovaný bude hračka.

záleží len na tom ako bude tvarovaná samotná kapsľa, neskôr k nej pridať väčší orbitálny modul a las
ako "evakuačná" loď vlastne podliza problém s dostatočne silným a lacným, man rated nosičom
to má byť trknutie pre tradičných dodávateľov nasa lockheed a boeing, aby ten problém konečne riešili sami, rovnako ako Musk


-=RYS=- - 18/4/2010 - 16:07

Problem je, ze STS pojme najednou na LEO 7 lidi a v nouzi 10 lidi SOUCASNE.
Dragon jen 3 lidi.
Podle meho, aby se hromadne letalo na prestupni LEO (s cilem "autobusu" na Mesic atd.), tak je treba modul pro minimalne 20lidi.
Pokud uz ted mame nosic pro 20tun s max 3G behem vyneseni, tak by nejaky tripatrovy modul (kresla kolmo ke stredu, byli by okolo stredu, v jednom patre 7 kresel) 13x7 metru (vcetne servisniho modulu) v podobe roury se spickou na jedne strane (smer nahoru) by sel jiste vyrobit a naroubovat na stavajici nosice bezpecne pro manrated vcetne nouzoveho vystrelovaciho systemu.

20 lidi soucasne je presne pro pocatek lidske kolonizace.
Na prestupni LEO palivove stanici by se ty lidi rozdelili.
Nekteri prestoupi na "taxik" na ISS, dalsi do Bigelow orbitalniho hotelu a nekteri prestoupi na "autobus" k Mesici.
Pokud by takovy modul sel naroubovat na 2-3 soucasne nosice sveta, tak by slo dostat 60 lidi tydne do kosmu = 52x60 = 3120 lidi rocne do kosmu!!!
Dovede te si predstavit 2500 "novych" lidi na Mesici kazdym rokem?
Vite co to bude znamenat pro kosmicky prumysl?
Pro dopravu v soustave Zeme-LEO-LLO-Mesic?
Nerikejte mi, ze by v tomto pripade byli u koryta jen Musk s Bigelowem.

Mnozstvi 3000 lidi rocne na LEO znamena, ze do velmi kratke doby by nekdo ze soukromniku vyresil plne navratovy "raketoplan" bez "pomocne nadrze ET", ktera by shorela v atmosfere.
Mam na mysli neco takoveho:
http://www.space.com/common/media/video/player.php?videoRef=SP_090223_skylon1

V nejhorsim pripade spolu s "Bajkalem".
Do stredu Skylona1 se tech 20 sedacek urcite vejde.
Dovedete si predstavit jak by vypadala kolonizace kosmu kdyz by rusko melo dva Skylony, USA tri, ESA dva, Cina jeden, Japonsko jeden a kdyz by kazdy treti den startoval jeden Skylon ????
Ale asi tak dlouho zit nebudu, abych se toho dozil.
Tou dobou bude jiz kyvadlova "autobusova" doprava LEO-LMO, LEO-Kalisto, LEO-LVO ("balonova" mesta na Venusi, http://www.vtm.cz/clanek/venuse-zachrana-pro-lidsky-druh).

Tou dobou by nas uz 10km kamen z kosmu nemel vyhladit.
[Upraveno 18.4.2010 -=RYS=-]


yamato - 18/4/2010 - 16:39

quote:
Aby nebyla mýlka, pořád Dragonu fandím a o tom, že STS se postupně pekelně prodražil, není spor.

SpaceX (i Orbital Sciences) trochu podezírám, že není všechno úplně čisté proto, že současný plán přešel od "dejme soukromníkům možnost" k "spolehněme se na ně". Navíc Muskovy komentáře k možnostem Orionu jsou podle mě přinejmenším zavádějící.

A koneckonců, možná je to spasitel, ale určitě je to obchodník.

Ale kdoví, třeba jen slyším trávu růst a Orion Lite není jen další krok k jeho pohřbení, ale vážně míněný návrh, který tiše počítá s tím, že pokud soukromníci selžou, předělat Orion na pilotovaný bude hračka.


Spoliehanie sa na sukromnikov vnimam ako znak rozkladu samotnej NASA, ktora zrejme sama vidi ze sucasna pilotovana kozmonautika uz dlho nevydrzi. STS je drahsie ako apollo, a to sa leti len na LEO, a orion ma byt drahsi ako STS, a to bude vozit menej ludi a ziadny naklad. Akoze halo? To co je? Chcete aby o dalsie polstorocie stal let jedineho kozmonauta v kabine a la mercury 10 miliard? Lebo tam sucasna agenturna kozmonautika smeruje.
Musk je obchodnik a priekopnik. Vsetky jeho podnikatelske aktivity smeruju do oblasti ktore nie su moc preslapane. Treba viacej obchodnikov ako on, a menej administratorov. Nasa zivotna uroven nestoji na agenturach a komisiach, ale na Belloch, Edisonoch, Wrightovcoch, Rutanoch a Muskoch.


x - 19/4/2010 - 01:18

"Tou dobou by nas uz 10km kamen z kosmu nemel vyhladit."
Ale zrejme podle mne stale ANO - na tech planetach byste proste prezili jen se zarizenim vyrobitelnym jen na zemi. Technologicky narocne ridici systemy na podporu zivota ci klicove soucastky zarizeni pro vyrobu elektricke energie - tedy bud solarni panely a nebo klicove soucastky reaktoru (vcetne prislusensti pro vyrobu elektriny) - kdyz ne jen dovoz rovnou celych primo ze Zeme.

Jakmile vam dojdou tyto nahradni dily je proste definitivni konec a to i tam.
Vzhledem k tomu, ze mam poneti o narocnosti jejich vyroby nedokazu si predstavit v dohledne dobe a to dost dlouhe jejich plnou a zcela nezavislou vytrobu ve vesmiru - tudiz vcetne vsech nastroju, pripravku, pomucek a chemikalii potrebnych pro jejich vyrobu.

Jedine na plnanete s tekouci vodou dychatelnou atmosferou a pudou umoznujici pestovani rostlin k potrave lze "Robinsonskym" zpusobem prezit i bez hig-end technologii.


Jan Bastecky - 19/4/2010 - 19:07

quote:
quote:
... o tom, že STS se postupně pekelně prodražil, není spor.

... STS je drahsie ako apollo ...



JE o tom spor!!! A STS není dražší než apollo!!! Naopak je levnější!!!

STS samotný nepodražil. Pouze v důsledku nižší frekvence startů se vysoké fixní náklady nerozúčtují mezi dostatečné množství letů.

I tak ale vychází start STS s náklady cca 0,8miliardy USD podstatně lacinější, než "bájné" Apollo.

Pro srovnání: Podle uveřejněných údajů stál start Saturnu V přes 2,5miliardy USD (v dnešních cenách), start Saturnu IB pak něco přes 1,5miliardy UDS v dnešních cenách.

Nebo snad máte jiná konkrétní čísla? Jaká a odkud?


alamo - 19/4/2010 - 19:21

Jan Bastecky : "JE o tom spor!!! A STS není dražší než apollo!!! Naopak je levnější!!! "

nerozčuľuj sa.. pravdu máte obaja, pretože saturn bol zároveň aj "priekopník", jeho cena bola primeraná k jeho dobe, a úlohe ktorú v nej plnil


Archimedes (np) - 19/4/2010 - 20:15

quote:
JE o tom spor!!! A STS není dražší než apollo!!! Naopak je levnější!!!
Jenže Apollo nemělo za cíl zjednodušit a ZLEVNIT přístup na LEO. Za postuné zdražení ceny STS rozpočítané na start může víc věcí, STS umí věci, které kapsle neumí atd., ale STS se proti původním plánům prodražil procentuálně víc, než bývá zvykem, na tom bychom se snad shodnout mohli.


Svatopluk Klich - 19/4/2010 - 21:38

Svobodná společnost má to kouzlo, že zde platí pravidlo:

"Každý má šanci a kdyby to bylo tak snadné, dělá to každý"

U SpaceX nejde jen o techniku, ale hlavně o "riziko podnikání".
Pokud máme na Elona Muska takové či jiné názory, zkusme se jednoduše vžít do jeho kůže. Co bychom dělali my na jeho místě.
A pokud má SpaceX (a její první následovníci) rozhýbat komerční kosmonautiku obdařenou vysokou efektivností, musí na tom vydělat - to je nepsané právo prvních úspěšných a Bůh jim to požehnej.
Problémem naší společnosti je, že pohlížíme na peníze jako na cosi nemorálního - v tom je naše malost a slabost.
Teprve tehdy, až si začneme vážit úspěšných a budeme v tomto duchu vychovávat i své děti, pak si začneme vážit mnohem více i své svobody, více pociťovat zodpovědnost za její udržení a budeme moci vytvořit prosperující a férovou společnost, kde základem je svoboda, vlastní zodpovědnost a rovnost šancí.


-=RYS=- - 19/4/2010 - 21:39

quote:
"Tou dobou by nas uz 10km kamen z kosmu nemel vyhladit."
Ale zrejme podle mne stale ANO - na tech planetach byste proste prezili jen se zarizenim vyrobitelnym jen na zemi. Technologicky narocne ridici systemy na podporu zivota ci klicove soucastky zarizeni pro vyrobu elektricke energie - tedy bud solarni panely a nebo klicove soucastky reaktoru (vcetne prislusensti pro vyrobu elektriny) - kdyz ne jen dovoz rovnou celych primo ze Zeme.

Jakmile vam dojdou tyto nahradni dily je proste definitivni konec a to i tam.
Vzhledem k tomu, ze mam poneti o narocnosti jejich vyroby nedokazu si predstavit v dohledne dobe a to dost dlouhe jejich plnou a zcela nezavislou vytrobu ve vesmiru - tudiz vcetne vsech nastroju, pripravku, pomucek a chemikalii potrebnych pro jejich vyrobu.

Jedine na plnanete s tekouci vodou dychatelnou atmosferou a pudou umoznujici pestovani rostlin k potrave lze "Robinsonskym" zpusobem prezit i bez hig-end technologii.



Cili si myslite, ze prezijem tehdy, az na minimalne na Mesici bude komplexnejsi prumysl? (tavici pece>ingoty, lehky i tezky prumysl vcetne fabriky na vyrobu solarnich clanku, vcetne skleniku s rizenym podnebim s jezery, pudou a pestovanim minojine i potravinarskych plodin) Pricemz 95% vsech zarizeni by bylo vyrobeno pomoci ISRU tak, aby se vsechny prumyslove vyrobky vyrabeli uz jen na Mesici.

Ja si myslim, ze i bez tohoto prumyslu prezije minimalni mnozstvi lidi v reprodukcnim veku (500-1500lidi) minimalne 20-30 let v koloniich nez prosvitne Slunce na Zemsky povrch a Slunce opet obnovi normalni fotosyntezu a tito lidi budou moci opet vratit a osidlit Zemi.
Konec koncu jak v severnim Norsku, tak v Indii (Himalaje) jsou v kryogenim prostredi uz nekolik let uskladnovany vsechny rostline druhy. Sekundarne jsou tyto dve zarizeni provozovany prave i pro tento pripad (zarizeni jsou v podzemi-skale...neco jako "doly"), primarne to slouzi pro ochranu potravinarskych druhu-plodin a vyzkum i GDO.
Vchody jsou hermeticky uzaviratelne, semena jsou kryogene uskladnovana. Takove jednoucelova "Noemova archa".
Takze po pristani lidi z "Mesice" pouziji tato semena pro obnovu zemedelstvi.


[Upraveno 19.4.2010 -=RYS=-]


Poman - 29/4/2010 - 20:48

Musk se objeví v novém filmu Ironman 2, kde se setká se Starkem, který ho chválí za skvělou práci a za motory Merlin


yamato - 29/4/2010 - 21:07

quote:
Svobodná společnost má to kouzlo, že zde platí pravidlo:

"Každý má šanci a kdyby to bylo tak snadné, dělá to každý"

U SpaceX nejde jen o techniku, ale hlavně o "riziko podnikání".
Pokud máme na Elona Muska takové či jiné názory, zkusme se jednoduše vžít do jeho kůže. Co bychom dělali my na jeho místě.
A pokud má SpaceX (a její první následovníci) rozhýbat komerční kosmonautiku obdařenou vysokou efektivností, musí na tom vydělat - to je nepsané právo prvních úspěšných a Bůh jim to požehnej.
Problémem naší společnosti je, že pohlížíme na peníze jako na cosi nemorálního - v tom je naše malost a slabost.
Teprve tehdy, až si začneme vážit úspěšných a budeme v tomto duchu vychovávat i své děti, pak si začneme vážit mnohem více i své svobody, více pociťovat zodpovědnost za její udržení a budeme moci vytvořit prosperující a férovou společnost, kde základem je svoboda, vlastní zodpovědnost a rovnost šancí.



Posledna krajina ktora nepovazovala financny uspech za cosi nemoralneho, boli USA, a s prichodom Obamu uz ani tie nie... Socializmus sa vali svetom a zanechava dlhy vsade kde sa objavi


Ervé - 30/4/2010 - 09:04

Zatím platí termín 1. startu Falconu IX NET 8. května 2010. Letos těžko stihnou ještě další dva starty, držme palce.


Svatopluk Klich - 1/5/2010 - 10:46

quote:
Zatím platí termín 1. startu Falconu IX NET 8. května 2010. Letos těžko stihnou ještě další dva starty, držme palce.


Nedalo mi to a poslal jsem do SpaceX kromě přání úspěchu i vlastní seznam toho, na co doplatily jiné rakety a své poznatky z praxe a taky aby si dali pozor na to, že jejich úspěch nemusí každý přijmout s nadšením.

PÁNOVÉ, jestli jim chceme trošku pomoci, pouvažujte a pošlete jim i vy něco podobného - náhoda je blbec a třeba opravdu pomůžem, když se dá více hlav dohromady.

Určitě to vnímají jako pomoc a opravdový zájem.

Pokud máte někdo nějaké nápady, NAPIŠTE jim - z technické praxe vím, že nezaujatý pohled na věc může být naivní, ale může být i neskutečně užitečný. Nic tím nemůžeme pokazit !!!


J.Mede - 1/5/2010 - 22:54

Pokud máte někdo nějaké nápady, NAPIŠTE jim - z technické praxe vím, že nezaujatý pohled na věc může být naivní, ale může být i neskutečně užitečný. Nic tím nemůžeme pokazit !!!


--- A co podílet se finančně, třeba formou akcií.?


Hawk - 2/5/2010 - 08:57

quote:
Posledna krajina ktora nepovazovala financny uspech za cosi nemoralneho, boli USA, a s prichodom Obamu uz ani tie nie... Socializmus sa vali svetom a zanechava dlhy vsade kde sa objavi



USA jsou cca od 30 let kolébkou socialismu. A jak se už trestal v USA úspěch ve 30-tých letech?...

"Podobné postoje charakterizovaly i USA za Roosevelta. Novopečený prezident, FDR se při setkání s novináři (12. dubna 1933) dal do hovoru o jisté továrničce na svetry a jejím zápolení s krizí (Newsweek, 9. března 2009). Továrna zaměstnávala kolem 200 lidí, byla známa výbornými vztahy mezi zaměstnanci a vlastníky, a byla jediným průmyslem malého města. Odbyt svetrů prudce poklesl a město prakticky hladovělo, vykládal FDR.

Zaměstnanci rozhodli, že podnik udrží jen když sníží mzdy o 33%. To jim umožní snížit ceny a získat tak výhodu nad konkurencí. FDR popisoval jak obchodníci odjeli do New Yorku a za 24 hodin prodali tolik svetrů, že továrna byla zajištěná na půl roku, při třísměnném provozu, 24 hodin denně. Vzrušení novinářů bylo pochopitelné: Jaký to příběh vítězství solidarity a spolupráce malé komunity nad devastujícími poměry velké krize!

FDR si je obhlédl přes svůj cvikr a překvapivě prohlásil: „Tohle je ve všech směrech špatný business. I když přinesli domů spoustu peněz, výše jejich objednávek přivedla dvě další továrny na svetry k bankrotu.“

FDR se pustil do popisu státního plánu, který by spravedlivě rozdělil celkový objem spotřeby v daném odvětví na odvětví jako celek: „Namísto koncentrace výroby do rukou malé skupiny výrobců, my chceme celkovou poptávku rozšířit a stejnoměrně pokrýt celé odvětví … Můžeme tomu říkat regulace výroby, anebo lépe, zamezení nezodpovědné nadvýroby.“ Tak promluvil FDR. Tak vznikalo Nové rozdání (New Deal), které protáhlo krizi až do počátku 50. let."

http://blog.aktualne.centrum.cz/blogy/milan-zeleny.php?itemid=6777

FDR- Franklin delano Roosevelt

Americký socialismus velice pěkně popisuje Friedman ve Svobodě volby.
http://www.libinst.cz/hledej.php?id=157;158;159;160;161;162;163;164;165;166;167;168;169;170;171;172&typ=Svoboda%20volby


Hawk - 2/5/2010 - 11:34

Stručné shrnutí soukromých projektů

Soukromníci raketoplány nenahradí
http://m.ihned.cz/c4-10072150-40698440-700000_pdadetail-soukromnici-raketoplany-nenahradi


Svatopluk Klich - 2/5/2010 - 11:36

I když jsme se možná vzdálili od našeho tématu kosmonautika, dotkli jsme se základů funkce společnosti - totiž motivace - tedy toho, co pohání i kosmonautiku.
Společnost funguje v podstatě velmi jednoduše na základě nedotknutelnoti soukromého matejtku (aby práce měla smysl), rovnosti před zákonem (tj.rovnost šancí) a osobní svobody a s ní spojené zodpovědnosti (využití příležitostí). Taková společnost prospívá všem, ale ne všem to vyhovuje. Ten, kdo nezná hodnotu svobody (nevidí své šance nebo je nedokáže využít), bude volit levici a sociální "jistoty" - a ublížených a neschopných je bohužel dost.
Abych ale nešířil všeobecnou skepsi - v každé společnosti fungují zpětné vazby, které zajišťují, že průser je cestou vpřed - neboli - jednou za čas se lidé musí přesvědčit, že kromě demokracie (svobody volby) mají i zodpovědnost a žádné "jistoty" nejsou zadarmo.

A jak to souvisí s Falconem 9 a SpaceX? - no právě proto jim tak moc přeju, aby se to povedlo - opět se ukáže, že jde všechno, když se chce - a když má společnost podnikavé lidi, vydělají na tom zákonitě všichni.

Takže - GO SPACEX, GO !!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!


martinjediny - 2/5/2010 - 21:57

quote:
Stručné shrnutí soukromých projektů

Soukromníci raketoplány nenahradí
http://m.ihned.cz/c4-10072150-40698440-700000_pdadetail-soukromnici-raketoplany-nenahradi


Takto si predstavujem poctivy sumar od niekoho, kto problematike nerozumie.

5x zdoraznil problem SpaceshipTwo ze nedosiahne orbitalnu vysku, ale uplne im uslo, ze problem je v rychlosti a jej dosiahnuti.


yamato - 2/5/2010 - 23:05

quote:
Pokud máte někdo nějaké nápady, NAPIŠTE jim - z technické praxe vím, že nezaujatý pohled na věc může být naivní, ale může být i neskutečně užitečný. Nic tím nemůžeme pokazit !!!
--- A co podílet se finančně, třeba formou akcií.?


Pytal som sa ich ci je moznost investovat do ich spolocnosti - bez odpovede


admin - 4/5/2010 - 15:18

quote:
quote:
Stručné shrnutí soukromých projektů

Soukromníci raketoplány nenahradí
http://m.ihned.cz/c4-10072150-40698440-700000_pdadetail-soukromnici-raketoplany-nenahradi


Takto si predstavujem poctivy sumar od niekoho, kto problematike nerozumie.

5x zdoraznil problem SpaceshipTwo ze nedosiahne orbitalnu vysku, ale uplne im uslo, ze problem je v rychlosti a jej dosiahnuti.


Ale já tam čtu "SpaceShipTwo však americké pilotované astronautice nepomůže, protože nedokáže dosáhnout orbitální dráhy."...


admin - 4/5/2010 - 15:20

quote:
Pytal som sa ich ci je moznost investovat do ich spolocnosti - bez odpovede


Dopadl jsem stejně.

Je tu vůbec někdo, s kým komunikovali?


Dušan - 4/5/2010 - 20:20

Pokud jsem postřehl, tak další odklad. A to už měl mít Dragon dle původní smlouvy nejméně 3 testovací lety za sebou...


martinjediny - 4/5/2010 - 21:27

quote:
quote:
quote:
Stručné shrnutí soukromých projektů

Soukromníci raketoplány nenahradí
http://m.ihned.cz/c4-10072150-40698440-700000_pdadetail-soukromnici-raketoplany-nenahradi


Takto si predstavujem poctivy sumar od niekoho, kto problematike nerozumie.

5x zdoraznil problem SpaceshipTwo ze nedosiahne orbitalnu vysku, ale uplne im uslo, ze problem je v rychlosti a jej dosiahnuti.


Ale já tam čtu "SpaceShipTwo však americké pilotované astronautice nepomůže, protože nedokáže dosáhnout orbitální dráhy."...

tak to mas ale smolu.
Ale staci pouzit nadpis, pripadne obidve vety po tvojom citate.
a o par riadkov nizsie opat. "100 ...Sto kilometrů je maximální výška, ve které létá SpaceShipTwo. Přitom mezinárodní orbitální stanice obíhá Zemi až ve výšce okolo 300 kilometrů"


Svatopluk Klich - 4/5/2010 - 21:37

quote:
quote:
Pytal som sa ich ci je moznost investovat do ich spolocnosti - bez odpovede


Dopadl jsem stejně.

Je tu vůbec někdo, s kým komunikovali?


Co se mě týče, tak mi vždy odpoví - asi je to tím, že mám s nimi čilejší a delší korespondenci - zkusím se jich zeptat na možnosti investic do jejich společnosti jako forma naší pomoci.
Pokud Vám neodpovídají, zkoušejte to znovu a v tom smyslu, že hledáte spolupráci a nabízíte pomoc - asi je dobré vejít "ve známost" a pak se ledy prolomí .


admin - 4/5/2010 - 22:07

2 Martin Jediny: Nj, ale v souvislosti s ostatním textem mi to nezní nějak špatně...

To v takovém 21. století, nebo ČTK jsou opravdické divy!


martinjediny - 4/5/2010 - 22:31

quote:
2 Martin Jediny: Nj, ale v souvislosti s ostatním textem mi to nezní nějak špatně...

To v takovém 21. století, nebo ČTK jsou opravdické divy!


Vsak nie je to zle. Ale autor jednoznacne neodhalil podstatu problemu.

Byvaju daleko uzasnejsie divy. Jak nejaky rok dozadu napr. TASR informovala, ze Cinania odleteli na Mesiac.

Btw. ja som si vedomy, ze pdobne diskutujem napr. vo fyzike. Zbytocne napisem tri rozumne vety, ked pri stvrtej musi wintermuta nadvihnut.


Ľuboš - 6/5/2010 - 09:10

Štart sa x-tý krát posúva

http://www.spaceflightnow.com/falcon9/001/status.html

a atestácia deštrukčného systému na mňa pôsobí ako skvelá zástierka na posúvanie termínu.
Alebo sú SpaceX naozaj takí amatéri a dopredu nevedeli, že deštrukčný systém je potrebné certifikovať a ako dlho to trvá ? Alebo to vedeli a dopredu s tým kalkulovali. F9 sa potuluje po KSC už od januára minulého roku a podklady na certifikáciu boli zo strany SpaceX poskytnuté údajne až vo februári 2010.


admin - 6/5/2010 - 09:42

Yamato, vidíš? A tak bych si přál být stejný optimista jako Ty...


Ervé - 6/5/2010 - 16:37

Kdo někdy dělal certifikaci, ví že tohle nastává vždycky - úředníci a kvalitáři mají připomínky a požadují další a další dokumenty a potvrzení, a proces se táhne. Tohle pořád není žádný velký posun.


Jan Bastecky - 6/5/2010 - 16:55

quote:
Štart sa x-tý krát posúva

http://www.spaceflightnow.com/falcon9/001/status.html

a atestácia deštrukčného systému na mňa pôsobí ako skvelá zástierka na posúvanie termínu.
Alebo sú SpaceX naozaj takí amatéri a dopredu nevedeli, že deštrukčný systém je potrebné certifikovať a ako dlho to trvá ? Alebo to vedeli a dopredu s tým kalkulovali. F9 sa potuluje po KSC už od januára minulého roku a podklady na certifikáciu boli zo strany SpaceX poskytnuté údajne až vo februári 2010.



Nejsou amatéři, ale takto to funguje. ;-)

Je to stejné, jako revize elektroinstalace, nebo revize bezpečnostního systému na našich strojích stejně. Teprve v okamžiku, kdy ukončím všechny změny konstrukce, tak můžu požádat o revizi ...

Tedy ja bych bral tuto zprávu optimisticky, neboť znamená, že je ukončena jedna etapa konstrukce rakety a postupuje se vpřed ...


M: - 6/5/2010 - 17:05

Vzdycky nie.
Robime vela atypov a obcas i "sialenych".

Ak sa aj najde niekto ochotny robit problemy, obvykle staci telefonat a je pohoda. Menej chapavym jedincom je mozne problem vysvetlit do desat minut osobne. Nechapavych poziadam o pisomne stanovisko s upozornenim, nech nepisu bludy s ohladom na svoju odbornu sposobilost. Poslednych 8 rokov som nemal vratenu dokumentaciu k "certifikacii".

Mam pocit, ze space X nieco podcenilo. A poriadne. A ak nabehli na uradnika, ktory si ich vychutnava, tak im nezavidim.

Len nechapem, kde je problem. Riesia to totiz skutocne pridlho. Musk nie je ochotny zaplatit specialistu? Nechce investovat do osvedcenych technologii a vyvyja vlastne?

Pre start z kwajlenu to zrejme neriesili, ked sa rozhodli pre start zo statneho kozmodromu, tak ich zaskocili. Rok na vyvoj a certifikaciu je celkom slusny vykon.
Jedina chyba bola, ze s takymi startmi pocitali od zaciatku a tak mohli od zaciatku vyvyjat aj autodestrukciu.

btw. jak falconu prospeje skladovanie?


yamato - 6/5/2010 - 17:14

quote:
Yamato, vidíš? A tak bych si přál být stejný optimista jako Ty...


Vidim

-hotovu raketu pripravenu na start, navrhnutu a postavenu za relativne nizke naklady a relativne rychlo
-hotovu startovaciu rampu, navrhnutu a postavenu za relativne nizke naklady a relativne rychlo
-skusky tankovania a startu motorov uspesne za nami
-odkladanie startu z dovodu cakania na uradnicky stempel
-STS ktory mal meskanie cele roky, venture star, ktory sa zrusil, angaru, ktora sa vyvija uz od nepamati, start bohvie kedy...
-partiu pesimistov na kosmo.cz, cakajucich na kazdu drobnu zamienku aby mohli sukromnikov sprdnut, romanticky zamilovanych do statnej (nefunkcnej)formy financovania


M: - 6/5/2010 - 17:17

quote:
...Teprve v okamžiku, kdy ukončím všechny změny konstrukce, tak můžu požádat o revizi ...



to ano, ale ja mam z toho pocit, ze oni s nou neratali. ze ich zaskocili.
Ty si tiez pripravujes podklady k certifikacii od pociatku konstrukcie, a skor jak vyrobok vyrobia, uz moze certifikacia bezat, minimalne konzultovat.


Jan Bastecky - 6/5/2010 - 17:29

quote:
quote:
Yamato, vidíš? A tak bych si přál být stejný optimista jako Ty...


Vidim

-hotovu raketu pripravenu na start, navrhnutu a postavenu za relativne nizke naklady a relativne rychlo
-hotovu startovaciu rampu, navrhnutu a postavenu za relativne nizke naklady a relativne rychlo
-skusky tankovania a startu motorov uspesne za nami
-odkladanie startu z dovodu cakania na uradnicky stempel
-STS ktory mal meskanie cele roky, venture star, ktory sa zrusil, angaru, ktora sa vyvija uz od nepamati, start bohvie kedy...
-partiu pesimistov na kosmo.cz, cakajucich na kazdu drobnu zamienku aby mohli sukromnikov sprdnut, romanticky zamilovanych do statnej (nefunkcnej)formy financovania


Yamato, ty jsi zase nezřízený optimista.

Přestože jim držím palce, tak vidim rozpracovanou raketu, kde se postupně a za pochodu řeší různé konstrukční záležitosti. To, že se řeší až teď ale znamená, že nedělali žádný poctivý a nákladný vývoj ve smyslu zkoušek, technických propočtů a dalších příprav. Tím sice ušetřili čas a peníze, ale zase na ně (asi) budou vypadávat kostlivci nečekaných problémů ještě dlouhou dobu.

Asi bych jim v nejbližších několika letech nesvěřil svoji družici ...

Na druhou stranu: Rusové takhle bastlili Sojuz a dneska je to celkem fungující raketa. (když pominu posledních několik drsnějších přistání a téměř při každé letu se objevující nefatální těžkosti a problémy).

Zkusme počkat a dejme Falconu 40let na usazení vývoje ... ;-)


yamato - 6/5/2010 - 18:36

quote:
quote:
quote:
Yamato, vidíš? A tak bych si přál být stejný optimista jako Ty...


Vidim

-hotovu raketu pripravenu na start, navrhnutu a postavenu za relativne nizke naklady a relativne rychlo
-hotovu startovaciu rampu, navrhnutu a postavenu za relativne nizke naklady a relativne rychlo
-skusky tankovania a startu motorov uspesne za nami
-odkladanie startu z dovodu cakania na uradnicky stempel
-STS ktory mal meskanie cele roky, venture star, ktory sa zrusil, angaru, ktora sa vyvija uz od nepamati, start bohvie kedy...
-partiu pesimistov na kosmo.cz, cakajucich na kazdu drobnu zamienku aby mohli sukromnikov sprdnut, romanticky zamilovanych do statnej (nefunkcnej)formy financovania


Yamato, ty jsi zase nezřízený optimista.

Přestože jim držím palce, tak vidim rozpracovanou raketu, kde se postupně a za pochodu řeší různé konstrukční záležitosti. To, že se řeší až teď ale znamená, že nedělali žádný poctivý a nákladný vývoj ve smyslu zkoušek, technických propočtů a dalších příprav. Tím sice ušetřili čas a peníze, ale zase na ně (asi) budou vypadávat kostlivci nečekaných problémů ještě dlouhou dobu.

Asi bych jim v nejbližších několika letech nesvěřil svoji družici ...

Na druhou stranu: Rusové takhle bastlili Sojuz a dneska je to celkem fungující raketa. (když pominu posledních několik drsnějších přistání a téměř při každé letu se objevující nefatální těžkosti a problémy).

Zkusme počkat a dejme Falconu 40let na usazení vývoje ... ;-)


nie som optimista, len porovnavam co funguje a co nie

sukromny sektor zmenil za par desatroci pocitace z pristrojov velkosti mensej budovy az na dnesne iPody

vladny program urobil z jednorazovych rakiet prvej generacie, ktore sa rozpadavali za letu, dnesne... jednorazove rakety ktore sa rozpadavaju za letu. 50 rokov vyvoja a mame problem dostat sa bezpecne na obeznu drahu!


novák - 6/5/2010 - 20:02

quote:
vladny program urobil z jednorazovych rakiet prvej generacie, ktore sa rozpadavali za letu, dnesne... jednorazove rakety ktore sa rozpadavaju za letu. 50 rokov vyvoja a mame problem dostat sa bezpecne na obeznu drahu!


Opravdu je problem ve vládách? Každou druhou neděli dávaj v bedně závody F-1 a v každém závodě se nějaká rozpadne. Přitom jsou soukromé. Nebude problém spíš ve fyzice?


M: - 6/5/2010 - 20:08

quote:
quote:
...Přestože jim držím palce, tak vidim rozpracovanou raketu, kde se postupně a za pochodu řeší různé konstrukční záležitosti. To, že se řeší až teď ale znamená, že nedělali žádný poctivý a nákladný vývoj ve smyslu zkoušek, technických propočtů a dalších příprav. Tím sice ušetřili čas a peníze, ...


nie som optimista, len porovnavam co funguje a co nie

sukromny sektor zmenil za par desatroci pocitace z pristrojov velkosti mensej budovy az na dnesne iPody ...


Lenze mne sa ten princip "za pochodu" neuveritelne paci. Vedeli co chcu a vedeli ako na to. To na co narazili moze byt a zrejme aj je riadny uzakoneny nezmysel. To ze s tym maju problem, este vobec neznamena, ze maju zlu raketu. Ak vies, co vyvoj za pochodu obnasa a si uzrozumeny s rizikom, je to akceptovatelny postup.
Moja vycitka smerovala k tomu, ze bez ohladu na to, ci je potrebna dana certifikacia, alebo nie, ci ma zmysel, alebo nie,
tak vedeli, alebo mali vediet, ze je nutna. A statny moloch im ich system "za pochodu" tolerovat nebude.

Ak sa chceme dockat pokroku, tak stat je asi posledne mozne riesenie. A je otazka, ci jeho chybajuci stempel tiez nie je neprimeranou brzdou. Je to take neamericke.


J.Mede - 6/5/2010 - 22:04

Ak sa chceme dockat pokroku, tak stat je asi posledne mozne riesenie. A je otazka, ci jeho chybajuci stempel tiez nie je neprimeranou brzdou. Je to take neamericke.



Sistém sebedestrukce měli vyřešený u prvního letu, toto se mi jeví administerská schválnost kterou jakoby chtěly pozdržet vývoj Dragonu přd Orionem. Bylo by to nefér.


Jan Bastecky - 6/5/2010 - 22:53

quote:
...
Ak sa chceme dockat pokroku, tak stat je asi posledne mozne riesenie. A je otazka, ci jeho chybajuci stempel tiez nie je neprimeranou brzdou. Je to take neamericke.


Ono to s tou brzdou pokroku nebude tak horke ...

Vsimnete si, ze na opustenem atolu po nich nikdo "stempl" nechtel. Stempl je po nich zadan az v okamziku, kdy svoji raketou potencialne ohrozuji ostatni obyvatele a jejich zarizeni v blizkem obydlenem okoli. A je americke branit soukrome zajmy kazdeho obyvatele ...


Vítězslav Novák - 7/5/2010 - 13:08

quote:
sukromny sektor zmenil za par desatroci pocitace z pristrojov velkosti mensej budovy az na dnesne iPody ...


Počítače zvíci tělocvičny vyráběl taky soukromý sektor. Hollerith/IBM byla soukromá firma od založení v 19. století.


yamato - 7/5/2010 - 17:58

quote:
quote:
vladny program urobil z jednorazovych rakiet prvej generacie, ktore sa rozpadavali za letu, dnesne... jednorazove rakety ktore sa rozpadavaju za letu. 50 rokov vyvoja a mame problem dostat sa bezpecne na obeznu drahu!


Opravdu je problem ve vládách? Každou druhou neděli dávaj v bedně závody F-1 a v každém závodě se nějaká rozpadne. Přitom jsou soukromé. Nebude problém spíš ve fyzice?


prosim porovnajte si F1 z 50-60 rokov z hladiska konstrukcie, materialov, vykonov a bezpecnosti s dnesnym standardom, a potom sam uvidite absurdnost svojho prirovnania

quote:

Počítače zvíci tělocvičny vyráběl taky soukromý sektor. Hollerith/IBM byla soukromá firma od založení v 19. století.



soukromy sektor pre vladu. Pokrok nastal az ked sa pocitace dostali do univerzit a domacnosti, teda k uplne inemu druhu dopytu a platieb. Stale nevidite podobnost?


Alchymista - 7/5/2010 - 19:23

Tento váš spor je trochu "nezmyselný".

Zabúdate na jednu veľmi podstatnú vec - totiž na účel, na ktorý boli vypočtové stroje v tom-ktorom období používané. Celkom významne to totiž súvisí (nielen) so spôsobom riadenia podnikov, ale i s rozvojom teoretických základov "vedy o riadení a rozhodovaní" a jej aplikácii do reálneho riadenia podnikov.
Teoretické základy (po stránke matematickej i aplikačnej) pre vývoj rôznych aplikácií, využívanie aplikácií v praxi a vývoj hardware pre ich praktické použitie sú veľmi úzko prepojené a počas rokov vývoja sa ťahali a tlačili navzájom. Nové oblasti využitia výpočtových strojov boli "objavované" postupne, tak ako sa "doteraz objavené oblasti využitia" rozširovali medzi "populáciou" a ako narastal počet vyrobených zariadení a ako rástla ich dostupnosť pre ďalších používateľov.

Raketová technika je výrazne odlišná v jednej veci - kým v oblasti výpočtových strojov je (bolo) raz vyrobené zariadenie použiteľné počas veľmi dlhej doby a mohlo sa opakovane použiť na veľmi rozdielne úlohy, kozmické nosiče sú prevážne zariadenia na jedno použitie, navyše zariadenie, ktoré nie je možné pri poruche počas použitia opraviť. Z toho tiež vyplýva, že investícia do stavby takéhoto zariadenia (kozmického nosiču) je mimoriadne vysoká, s veľmi vysokým rizikom "podnikateľského neúspechu".

Proste kozmické nosiče a kozmické aplikácie ešte stále nedosiahli ani "prvý kritický bod", ktorý v oblasti "výpočtových strojov" nastal niekedy na začiatku päťdesiatych rokov, keď "výpočtové stroje" začali prenikať do oblasti riadenia veľkých podnikov a firiem. Zatiaľ tiež márne čakáme na nejaký "druhý kritický bod" v oblasti kozmických nosičov, taký, akým bol v oblasti "výpočtových strojov" objav tranzistoru a rozvoj polovodičov.


martinjediny - 7/5/2010 - 22:44

-Ja si myslim, ze prvy kriticky bod uz kozmonautika dosiahla. Minimalne sa okolo neho mota. Zucastnuju sa jej sukromne giganty.
-Chyba "tranzistor", ale do urcitej miery aj tu je pokrok. Hoci sa nezefektivnuje nosic, zefektivnuje sa naklad. To moze mat obdobny efekt.


x - 8/5/2010 - 03:40

"sukromny sektor zmenil za par desatroci pocitace z pristrojov velkosti mensej budovy az na dnesne iPody "
Jenze uz v te dobe byl prorokovan rychly pokrok - a vse se jeste urychlilo az s prichodem integrovanych obvodu - nejsem si jit, zdali na to nebyl i grant.
Po vynalezu integrovaneho obvodu byl navic jeste predpovezeno - a plati to v podstate dodnes, ze hustota integraci se bude kazde 2 roky zdvojnasobovat a tim i zvetsovat jejich vykon.

Proste zde to bylo spravne predpovidano - neda se to srovnavat - zde fyzika nebrani ve stalem rychlem zdokonalovani v podstate technologie na stejnem zaklade - kremik - to ze to nebude donekonecna - tedy alespon miniaturizace - je dnes kazdemu jasne - urcite ne s dnesni technologii.


x - 8/5/2010 - 03:51

"Pokrok nastal az ked sa pocitace dostali do univerzit a domacnosti, teda k uplne inemu druhu dopytu a platieb."
Rozhodne to tak neni - salove pocitace byli jiz i na univerzitach.
A pocitace pro domacnost souvisi z vyvojem mikroprocesoru - a zarizeni pro zabavu (pocitacovy hry tehdejsi) nez jakoukoliv vaznou praci - ukladani dat - kazetovy magnetofon a jako monitor TV a zpocatku jen cernobila - pameti par KB - prave hry predevsim.
Evidence cehokliv selhavala prave na pomalem magnetofonu.
Takze spise jen nadsenci pro zabavu a k pocatecnimu seznameni se s programovanim.

Ceny snizila predevsim az poptavka podniku - jim se PC zacala velmi dobre vyplacet a tak jich nakupovali stale vice a staly rozvoj vyroby procesoru se rovnez podilel na snizovani cen.

PC vtrhlo do domacnosti predevsim diky internetu a pak castecne i pro deti na pocitacove hry.


x - 8/5/2010 - 03:56

U nas je to zkresleno pro vestinu prave diky socialismu do 90.let.
PC zacinala na zapade masoveji ve firmach jiz v polovine 80.let jako levny kancelarsky strojecek - psani textu predevsim, zpracovani tabulek a i ucetnictvi.
A jako levne CAD pracoviste na projektovani jednodusich veci.
Proste nejdrive poptavka podniku a tim i pokles cen.


x - 8/5/2010 - 04:04

S pouzivanim pocitacu navic souvisi i rozvoj zaznamovych medii - zvysovani kapacity pevnych disku bylo rovnez predvidano - bylo t dobre mozne se stejnou technooogii - jen mirne vylepsenou.


Svatopluk Klich - 8/5/2010 - 10:01

1. ravdu mají ti, kdo jednoduše KONSTATUJÍ, že soukromé peníze jsou využívány MNOHEM efektivněji, než ty, které nemají majitele - soukromé peníze jsou prostě "vlastní peníze pro vlastní potřebu" a ne "cizí peníze pro cizí potřebu" jako ty státní - tečka.

2. jsou vyjímky, kdy jsou soukromé peníze promrhány, ale to je problém jejich majitele - a čert s nimi - ty mě vůbec nepálí. To ale NENÍ případ Elona Muska (on není zvyklý prohrávat), takže můžeme být v pohodě a jednoduše mu věřit - i když nebojuje jen s fyzikou.

3. víra ve schopnosti a um svobodného (a tedy zodpovědného) člověka je základem každé rozumné politiky - i té v oblasti kosmonautiky.

4. zkusme si už jednou uvědomit, kolik peněz a času stálo dostat se na dosavadní úroveň, spoléhaje pouze na státní sektor nebo "soukromé" firmy těsně napojené na penězovod ze státního sektoru !! TO JE PROSTĚ HROZNÉ.

5. nedivím se, že se start protahuje kvůli razítkům - ve firmě jsme vyvíjeli zařízeníčko určené k monáži do domácnosti pracující s napětím 3 V - pánové - to by jste NIKDY neřekli, co všechno může takové zařízení způsobit - požár, zranění (pořezání, vypíchnutí oka,..), dýchací potíže, může být spolknuto, vdechnuto,... - opravdu si nedělám legraci. Vůbec nejde o to věci vyrobit, ale opatřit razítky. A když si k tomu přimyslíte, kolik opravdu vlivných lidí by navíc vidělo úspěch SpaceX opravdu nerado,...


Osobně si myslím, že žijeme v úžasné době a jednou budeme moci s hrdostí říci - BYL JSEM PŘI TOM, KDYŽ STARTOVAL FALCON 1 A FALCON 9

Uvolněme se a buďme svědky. Teprve nyní se lidstvu skutečně a poctivě otevírají dveře do vesmíru - protože tam vidí příležitosti podnikaví lidé.


-=RYS=- - 8/5/2010 - 11:00

Amen


x - 8/5/2010 - 16:00

" ravdu mají ti, kdo jednoduše KONSTATUJÍ, že soukromé peníze jsou využívány MNOHEM efektivněji"
Zde mate plnou pravdu a proto pokud firma usoudi, ze je to prilis riskantni investice tak se nikdy do toho nepusti - v komercnim vyvoji pracuji a tak vim dobre jak to zde je - vzdy se zkoumaj predpokladane naklady a zisky - pokud je to prilis rizikove, tak do toho nikdy nejdou - tedy alespon dokud maj jine mene rizikove investice.

A proto si jiz davno spocitali, ze komercni lety lety do vesmiru se jim proste nevyplatej - nenajdou za cenu, kterou to jsou schopni udelat dostatek zajemcu o to - aby se jim proste naklady alespon vratili.

k tem razitkam - az ta raketa po nevydarenem startu nekam zcela neocekavane spadne a nekoho nedej boze pritom i zabije - tak pochopite proc se vyzaduji urcite bezpecnostni zaruky.

A co se tyce toho vaseho povoleni - je az prislis nebezpecnych veci, n trhu pokud nikdo nevyzaduje centrifikaci - a pokud to spolkne male dite a to ze se mu to dostalo do ruky nebyla jen vylozene nedbalost (byla to hracka ci jinej predmet se kterem prijdou deti do styku bezne) - pak vas minimalne vysetrovani policie a i negativni reklama v tisku (konkurence to novinarum velice rada oznami).


x - 8/5/2010 - 16:08

". jsou vyjímky, kdy jsou soukromé peníze promrhán"
Tak tech prikladu i pripade pocitacovych technologii neni zrovna malo.
Jen kolik penez investoru se utopilo v takzvane internetove bubline - proste po odpadnuti boomu - neprichazeli ocekavane zisky z reklamy ci treba z prodeje vstupenek - zajem proste o ne nebyl nijak velky - skonilo krachem spousta firem provozujich ruzne internetove projekty.

A i klidne to muze byt zde - pokud kosmickou turistiku nestaci na velmi prijatelnou uroven - pak po par vyletech skoncej - proste lide, kteri si to budou moct dovolit prestou to brat jako vyjmecnou prestizni zalezitost - proste se to bude brat jen jako kazda jina "exoticka" dovolena.


yamato - 8/5/2010 - 19:03

quote:
" ravdu mají ti, kdo jednoduše KONSTATUJÍ, že soukromé peníze jsou využívány MNOHEM efektivněji"
Zde mate plnou pravdu a proto pokud firma usoudi, ze je to prilis riskantni investice tak se nikdy do toho nepusti - v komercnim vyvoji pracuji a tak vim dobre jak to zde je - vzdy se zkoumaj predpokladane naklady a zisky - pokud je to prilis rizikove, tak do toho nikdy nejdou - tedy alespon dokud maj jine mene rizikove investice.

A proto si jiz davno spocitali, ze komercni lety lety do vesmiru se jim proste nevyplatej - nenajdou za cenu, kterou to jsou schopni udelat dostatek zajemcu o to - aby se jim proste naklady alespon vratili.


No Musk si to evidentne vypocital inak. V tom je krasa sukromneho podnikania - ak to nebude rentabilne, pride o SVOJE peniaze, a bezneho danoveho poplatnika to vobec nemusi trapit.

quote:

k tem razitkam - az ta raketa po nevydarenem startu nekam zcela neocekavane spadne a nekoho nedej boze pritom i zabije - tak pochopite proc se vyzaduji urcite bezpecnostni zaruky.



Ak sa lieta v okoli obyvanej zony, jasne ze niekto musi kontrolovat ci to nie je nebezpecne pre obyvatelstvo. Na druhu stranu razitka su skvely nastroj umelych prekazok podnikania, korupcie a neferoveho konkurencneho boja. Najlepsie by asi bolo urobit si rampu dakde na ostrove a startovat ponad ocean



x - 9/5/2010 - 02:21

"No Musk si to evidentne vypocital inak. V tom je krasa sukromneho podnikania - ak to nebude rentabilne, pride o SVOJE peniaze, a bezneho danoveho poplatnika to vobec nemusi trapit. "
A pokud nenajde odvahu, tak se dany program nebude vubec realizaovat.
Proto nastoupil stat - coz je spolecnost a ta proste v ramci jakych si dohod proste garantuje podporu vedeckemu vyzkumu mezi nez patri i vyzkum vesmiru a tedy i vyvoj a stavba prostredku pro jeho dosazeni.


yamato - 9/5/2010 - 11:35

quote:
"No Musk si to evidentne vypocital inak. V tom je krasa sukromneho podnikania - ak to nebude rentabilne, pride o SVOJE peniaze, a bezneho danoveho poplatnika to vobec nemusi trapit. "
A pokud nenajde odvahu, tak se dany program nebude vubec realizaovat.
Proto nastoupil stat - coz je spolecnost a ta proste v ramci jakych si dohod proste garantuje podporu vedeckemu vyzkumu mezi nez patri i vyzkum vesmiru a tedy i vyvoj a stavba prostredku pro jeho dosazeni.


ak ma stat zaujem o vyskum vesmiru, predstavuje to celkom slusny dopyt po nosnych prostriedkoch, nemyslite? Ale preco by si ich mal sam stavat, ked si ich moze objednat? Hlavne ked stat je nepopieratelne horsi organizator, velmi zle hospodari s peniazmi a slovo inovacia je nocna mora kazdeho uradnika (co ak to nebude fungovat? ukazu na mna... radsej to urobime po starom )


x - 9/5/2010 - 16:54

"Ale preco by si ich mal sam stavat, ked si ich moze objednat? "

Zase proste on neuzivi tolik firem, aby byla skutecna konkurence !!
I zde v CR jsou na nektere statni zakazky 1 nebo 2 firmy, ale i ty musi spolupracovat - tedy bezne pri tom spolupracuji.
Jine firmy se do toho nepousteji - zakazky ani ty 2 firmy neuzivy - musi brat kazda spoutu i jinejch satvebnich praci - neni jich proste zase tolik a navic se logicky vyzduji i reference a ty proste zadna jina firma nema - a zkusenosti jsou zde skutecne dulezite.

A na projektovani techto veci je firma pouze jedina co vim - jina nema zkusenosti - ty maj jen jejich zamestnanci.

A ty firmy si pak urci cenu jen podle sebe castecne k prihlednuti cenam ve svete, ale ty jsou z duvodu odlisnosti jen orinetacni !!!
Nepsi zde ted o stavbe dalnic, ale o jinech stavebnich zakazkach.

Je zde tudiz proste prakticky stejne, zdali stat napali subdodavatele a prebujeli aprarat statniho podniku zajistujci kompletizaci stavby a nebo ho napali primo v podstate soukromy monopolni dodavatel.

A tak to bude i zde proste zde bude jen nekolik malo firem, ktere dokaze alespon z casti uzivit a budou to ty dosavadani z duvodu referenci - zbytek se do toho nahrne - zakazek od statu proste neziska tolik, aby se ji to vyplatilo.


x - 9/5/2010 - 16:57

Opr.:
Samozrejme Neporhne - proste nebude mit proste realnou nadeji ziskat tolik zakazek, aby se ji to vyplatilo.


Svatopluk Klich - 18/5/2010 - 17:11

... nevíte někdo, zda se bude start vysílat on-line? Onehdy mi ze SpaceX psali, že ano, ale zatím nic konkrétního. Předpokládam, že NASA TV to dávat nebude :-).

Díky


yamato - 18/5/2010 - 18:52

quote:
... nevíte někdo, zda se bude start vysílat on-line? Onehdy mi ze SpaceX psali, že ano, ale zatím nic konkrétního. Předpokládam, že NASA TV to dávat nebude :-).

Díky


ved este nie je ani termin


admin - 18/5/2010 - 19:43

SFN uvádí 23.5.2010.


yamato - 18/5/2010 - 20:05

quote:
SFN uvádí 23.5.2010.


konecne dostali stempel?


xChaos - 19/5/2010 - 12:14

quote:

-hotovu raketu pripravenu na start, navrhnutu a postavenu za relativne nizke naklady a relativne rychlo
-hotovu startovaciu rampu, navrhnutu a postavenu za relativne nizke naklady a relativne rychlo
-skusky tankovania a startu motorov uspesne za nami
-odkladanie startu z dovodu cakania na uradnicky stempel
-STS ktory mal meskanie cele roky, venture star, ktory sa zrusil, angaru, ktora sa vyvija uz od nepamati, start bohvie kedy...
-partiu pesimistov na kosmo.cz, cakajucich na kazdu drobnu zamienku aby mohli sukromnikov sprdnut, romanticky zamilovanych do statnej (nefunkcnej)formy financovania


já to vidím přesně stejně.

pokud Falcon 9 předvede hned při prvním startu dosažení oběžné dráhy, bude to pro NASA samozřejmě obrovský trapas: protože Ares 1 neměl zas tak závratně lepší parametry (Space X by pro těžší náklady totiž mohl nabídnout k dispozici variantu Falcon 9 Heavy po vzoru Delta 4 Heavy - a ta by už měla srovnatelné parametry s Aresem 1 ...) - ale zato by jediný start vyšel odhadem 10x dráž, než u Falconu 9.

jestliže Space X předevede 8 (nebo kolik) zásobovacích letů k ISS za cenu, za kterou by NASA dokázala vypravit tak max. dva Aresy 1 (ať už z posádkou, nebo bez), tak je z jakéhokoliv myslitelného hlediska tohle prostě krok správným směrem. Jestliže NASA za ty větší peníze umí nabídnout něco, co soukromý sektor zatím ne (např. nákladní superraketu s nosností okolo 100t, kterou soukromý sektor nedokáže ani komerčně využít a proto ani nedokáže ufinancovat její vývoj), tak ať to předvede - a to co nejrychleji.

(mimochodem- mám takový pocit, že tou vyvíjenou superraketou bude realističtější Ares IV, resp. něco mezi toutou koncepcí a "amatérskou" koncepcí Direct - prostě reálnější velká raketa, než by Ares V, který pořád tak nějak "nevycházel", na těch rýsovacích prknech - furt jim vycházel větší, těžší, s více motory, potom logicky ještě větší, atd. - zatímco pokusy s Ares IV mohou přímo nahradit další plánované zkušební lety Ares I a dokonce zřejmě použijí i stejný druhý stupeň...)


Jirka - 19/5/2010 - 14:38

quote:

já to vidím přesně stejně.

pokud Falcon 9 předvede hned při prvním startu dosažení oběžné dráhy, bude to pro NASA samozřejmě obrovský trapas: protože Ares 1 neměl zas tak závratně lepší parametry (Space X by pro těžší náklady totiž mohl nabídnout k dispozici variantu Falcon 9 Heavy po vzoru Delta 4 Heavy - a ta by už měla srovnatelné parametry s Aresem 1 ...) - ale zato by jediný start vyšel odhadem 10x dráž, než u Falconu 9.



Ares 1 mel jednu zavaznou vyhodu. Derivat jeho horniho stupne by slo pouzit i jako EDS pro cestu k Mesici. J2-X mozna bude jeste chybet. Jako nahradu lze pouzit cca 10x slabsi RL-10 a stupen centaur, ale ten stoji mozna tolik co cely Falcon 9.

quote:

jestliže Space X předevede 8 (nebo kolik) zásobovacích letů k ISS za cenu, za kterou by NASA dokázala vypravit tak max. dva Aresy 1 (ať už z posádkou, nebo bez), tak je z jakéhokoliv myslitelného hlediska tohle prostě krok správným směrem. Jestliže NASA za ty větší peníze umí nabídnout něco, co soukromý sektor zatím ne (např. nákladní superraketu s nosností okolo 100t, kterou soukromý sektor nedokáže ani komerčně využít a proto ani nedokáže ufinancovat její vývoj), tak ať to předvede - a to co nejrychleji.



NASA muze delat jen to k cemu ji vyzve prezident a kongres. Bohuzel je naprosto zrejme ze dopravit na Mesic posadku do roku 2020 mohal jen NASA. Se soukromniky to urcite nebude driv a je otazkou jestli to bude levnejsi.

quote:

(mimochodem- mám takový pocit, že tou vyvíjenou superraketou bude realističtější Ares IV, resp. něco mezi toutou koncepcí a "amatérskou" koncepcí Direct - prostě reálnější velká raketa, než by Ares V, který pořád tak nějak "nevycházel", na těch rýsovacích prknech - furt jim vycházel větší, těžší, s více motory, potom logicky ještě větší, atd. - zatímco pokusy s Ares IV mohou přímo nahradit další plánované zkušební lety Ares I a dokonce zřejmě použijí i stejný druhý stupeň...)


Obama zlikvidoval Constellation, a misto toho ma NASA jakousi pruznou koncepci, coz vlastne koncepce vubec neni. Nebylo by lepsi pilotovanou kosmonautiku v NASA zlikvidovat uplne? Nac stavet dalsi superraketu ktera bude uplne stejne neefektivni jako by byval byl Ares V?


Jan Bastecky - 19/5/2010 - 14:41

Milý xChaosi,

myslim, že tady není nikdo rozumný, kdo by byl romanticky zamilovany a nekriticky obdivoval státní kosmonautiku.

Spíš mám pocit naprosté adorace malých soukromníků, bez ohledu na jejich výsledky ... ;-)


Dovolím si připojit poznámky:

- NASA není státní. Pro NASA pracují soukromé firmy a ona je zastřešuje. Takže dodavatelé nejsou sice v plném prostředí volného trhu, ale není to ani plně státní záležitost. Ti samí dodavatelé mají i svoje vlastní rakety (EELV, ...) a i ty při daným požadavcích vycházejí nákladné ...

- Soukromníky nikdo neomezuje a přesto zatím nebyli schopni demonstrovat spolehlivou a ověřenou funkčnost při vynášení na LEO. Barevné prezentace v powerpointu nepočítám, testovací demo start se taky nepočítá. Počítají se pouze rutinní lety ...

- myslím, že mezi "lidem kosmonautickým" existuje nepochopení jednoho aspektu. Jde o CENU ZA SPOLEHLIVOST, respektive cenu za zvýšení spolehlivosti. Všichni asi tuší, že 100% spolehlivost je nedosažitelná. Ale už i přibližování se k této spolehlivosti žene náklady do výše astronomickým způsobem. V okamžiku, kdy místo spolehlivosti 90% budete požadovat 92%, tak už náklady stoupají skoro na dvojnásobek (potřebujete lepší materiály, víc testů a vývoje).
V dnešní době upatlají nějakou raketku i dva nadšenci z Nového Zélandu a ona dosáhne kosmického prostoru. Je to zajímavá záležitost, ale v tomto případě se o spolehlivosti nedá vůbec hovořit.
Pokud požadujete prokázanou spolehlivost v řádu 99%, pak potřebujete výrazně komplexnější vývoj a zkoušky. To trvá mnohem déle a stojí mnohem více peněz.

- předchozím bodem nechci omlouvat NASA. Je to přebytnělý kolos, s neúměrnými náklady. Což je zase dané do značné míry politicky.

- nešťastný je i americký přístup, kdy se všechno zahodí a pak se vyvíjí všechno nově na zelené louce. Tento přístup je opět daný i politicky (např: NASA nedostala schválené peníze na plánované úpravy a modernizace SST). Mnohem sympatičtější je mi ruské využívání provozních zkušeností a postupné modernizace, zlepšování a zlevňování (tak jak to předvádí rusové s raketou Sojuz).

tož tak ...


xChaos - 19/5/2010 - 16:18

Nechápu, kde je tu nějaký rozpor - vždyť ostatně i nyní je komerční trh se starty v podstatě před vstupem téhle dravé konkurence chráněn tím, že SpaceX dostal od NASA na jejich poměry relativně obří zakázku, která plně vytěžuje jejich kapacity (a určitě je i daleko více baví, když jsme u toho).


Že "soukromníky nikdo neomezuje" je velice odvážné tvrzení. Tak třeba právě teď Space X čeká na vyřešení v podstatě úředních formalit. Osobně si myslím, že nebýt velmi lukrativní zakázky od COTS, tak by dnes startoval jeden Falcon 1e za druhým - jenže prostě je tu "opportunity cost" a Elon Musk je plně vytížen řešením problémů souvisejících s přiklepnutím multimilardové státní zakázky. Tyto problémy možná řeší dříve, než by si sám přál: možná by býval raději šel cestou postupného získávání zkušeností s menší raketou. Jenže logika businessu velí přijmout nejvýhodnější zakázku v daný okamžik - a tak se holt pokusy budou provádět rovnou s větší raketou.

Co se řečí o spolehlivosti týče, tak je to úplný nesmysl: kosmonautika není nic jako civilní letectví. Lidé dnes zcela dobrovolně podstupují i daleko riskantnější dobrodružství, než jsou lety do kosmu při dnešní úrovni spolehlivosti. Příklad: 16tiletá australanka dobrovolně obeplula svět sama na jachtě, jistá americká pilotka s VŠ titulem se prochází po křídle dvouplošníku, který tímto ovládá (v podstatě na něm jakoby "surfuje"), apod.

Požadavek spolehlivost kosmických letů je převážně propagandistického charakteru: vzhledem k tomu, že jsou utráceny státní peníze, tak veřejnosti musí být předloženy nějaké výsledky - a žádný politik se nechce chlubit před vlastními voliči (ale ani mezinárodně) s tím, že vynaložil peníze na to, aby si nějaký kaskadér někdy rozbil hubu a zabil se.

Dokonce i SSSR (které jinak cenu lidského životu nestavělo příliš vysoko) pochopil, že v případě kosmonautiky jde o "výkladní skříň" v médiích - a že ztráty na životech (které jinak ten systém pokládal např. v armádě a do jisté míry i v civilním sektoru za normální přijatelné) by v tomto případě znamenaly znehodnocení vynaloženého úsilí.

Ovšem já tvrdím, že požadavek překračování hranic lidských možností se tak docela neslučuje s požadavkem na absolutní bezpečnost. Zvýšení bezpečnosti a spolehlivosti o jednu zbývající desetinu procenta (třeba z 99% na 99.9%) může znamenat několikanásobně vyšší náklady. Takové náklady jsou pochopitelné u civilního letectví a vůbec u jakékoliv veřejně dostupné služby: ale v případě kosmonautiky prostě tento tlak není racionální a souvisí s jejím propagandistickým využíváním.

Kromě toho - např. Rusové vyšli z původně relativně nebezpečného a nespolehlivého systému, ovšem relativně výrobně levného systému - a postupným zdokonalováním a vylepšováním dané technologie během desítek let dospěli k poměrně obdivuhodné úrovni bezpečnosti. Firma SpaceX v řadě ohledů kopíruje ruský přístup k snižování nákladů - a jestli tu šanci nepromarní, tak tady budeme mít něco, čemu ani NASA, ani firmy zvyklé na léta státních zakázek (z části vojenských) nebudou schopné konkurovat.


yamato - 19/5/2010 - 17:57

quote:

Spíš mám pocit naprosté adorace malých soukromníků, bez ohledu na jejich výsledky ... ;-)



vysledky su take, ze tieto firmy bez mamutieho vyvojoveho zazemia, ako maju dvorni dodavatelia, a bez gigantickych nakladov vyvinuli suborbitalny pilotovany raketoplan, lacny nosic s potencialnym vykonnejsim nastupcom, niekolko prototypov "lunar landera" schopnych autonomneho letu z miesta a na miesto b, potencialnu zasobocaviu lod pre ISS...

iste, nejde o nic co by NASA nesfukla, ovsem za aku cenu! prave ceny su to, o co sa tu teraz bojuje


quote:

- Soukromníky nikdo neomezuje a přesto zatím nebyli schopni demonstrovat spolehlivou a ověřenou funkčnost při vynášení na LEO. Barevné prezentace v powerpointu nepočítám, testovací demo start se taky nepočítá. Počítají se pouze rutinní lety ...



zalozte si firmu na automobily a zajtra mi ukazte vas prvy model, ovsem s vyhovujucimi vysledkami crashtestov
treba si uvedomit ze tieto firmy existuju zatial velmi kratko. Dopyt zo strany samotnej NASA tu totiz doteraz nebol, takisto mytus o tom, ze velke korporacie to urobia lepsie, sa zacal rucat len nedavno. Trh v tomto smere sa este len zacina hybat.


quote:

- nešťastný je i americký přístup, kdy se všechno zahodí a pak se vyvíjí všechno nově na zelené louce. Tento přístup je opět daný i politicky (např: NASA nedostala schválené peníze na plánované úpravy a modernizace SST). Mnohem sympatičtější je mi ruské využívání provozních zkušeností a postupné modernizace, zlepšování a zlevňování (tak jak to předvádí rusové s raketou Sojuz).
tož tak ...



suhlas. dokonca mam dojem ze rusky pristup vedie k pozadovanej spolahlivosti aj bez miliard navyse. Proste sa postupne vychytaju muchy, az kym je system aj bez nejakeho znasilnovania blbuvzdorny


xChaos - 20/5/2010 - 09:47

quote:

Ares 1 mel jednu zavaznou vyhodu. Derivat jeho horniho stupne by slo pouzit i jako EDS pro cestu k Mesici. J2-X mozna bude jeste chybet. Jako nahradu lze pouzit cca 10x slabsi RL-10 a stupen centaur, ale ten stoji mozna tolik co cely Falcon 9.



Nejsem si ale vůbec jistý, jestli Obamův škrt v současné podobě se týká zrovna J2-X a horního stupně Aresu I.

Pokud vím, uvažují o tom vyvinout jen jednu raketu, která by byla "realističtější", než Ares V - který jim prostě neustále "nevycházel", svými parametry. Tato raketa by mohla být velice podobná původní koncepci Ares V, která byla z předchozí verze Constellation naopak škrtnuta. Horní stupně Aresu IV a Aresu I byly identické. A vrabci na střeše si šeptají, že náhradou za Ares I-X bude právě pokusný let Aresu IV se stejným horním stupněm - což by byl rozhodně krok dopředu, a ne zpátky !

Ares IV má tu výhodu, že bez SRB je velmi zhruba náhradou za Ares I pro lety na LEO (pokud by to bylo potřeba). A se SRB je zase akorát tak velký pro navedení Orionu na dráhu kolem Měsíce (a nebo Orionu + nějakého obytného modulu se zásobami na víc na dráhu k asteroidům a zpět, což je alternativa k palivu potřebnému na navedení na dráhu kolem měsíce a opětovný odlet z ní).

A otestovat Orion jako záchranný člun pro ISS i před tím, než bude k dispozici jeho man-rated nosič je taky chytrý nápad: Orion bez posádky může NASA posadit na Delta IV Heavy teď hned - bez jakéhokoliv dalšího testování. A může tak otestovat jeho schopnost bezpečně se vrátit z oběžné dráhy za daleko menší peníz, než kdyby čekala na problematický a zbytečně drahý Ares I.

Ovšem Ares IV ve verzi bez SRB je v tomhle scénáři poměrně zbytečný náklad - pokud není Orion pro lety na LEO schopen konkurovat Falconu 9 s Dragonem. Proto stačí Orion na LEO vyzkoušet v podstatě jen levně a bez posádky - a hned v dalším kroku ho poslat pomocí Aresu IV (který bude podle mě ohlášen jako náhrada Aresu V sprnu) na translunární dráhu a otestovat jeho schopnost návratu 2. kosmickou rychlostí. A první let drahého Orionu s posádkou dává tím pádem smysl také po nějaké translunární (Apollo 13) trajektorii - nevím, jestli hned k nějakému asteroidu - ale rozhodně jinam, než na LEO. Protože na LEO už vedou dobře prošlapané pěšinky - a pro USA je vyhazováním peněz neustále dokazovat, že dokážou to samé co Čína - a pravděpodobně v době kdy bude Orion k dispozici už také min. ještě Indie a EU.


ales - 20/5/2010 - 10:26

První start rakety Falcon 9 byl posunut nejméně na 27. - 28.5.2010. Viz např. http://www.spaceflightnow.com/falcon9/001/status.html


Jirka - 20/5/2010 - 11:59

quote:
quote:

Ares 1 mel jednu zavaznou vyhodu. Derivat jeho horniho stupne by slo pouzit i jako EDS pro cestu k Mesici. J2-X mozna bude jeste chybet. Jako nahradu lze pouzit cca 10x slabsi RL-10 a stupen centaur, ale ten stoji mozna tolik co cely Falcon 9.



Nejsem si ale vůbec jistý, jestli Obamův škrt v současné podobě se týká zrovna J2-X a horního stupně Aresu I.



Vitej ve svete dle Obamy. Chteli jste zmenu, mate ji mit.

quote:

Pokud vím, uvažují o tom vyvinout jen jednu raketu, která by byla "realističtější", než Ares V - který jim prostě neustále "nevycházel", svými parametry.



Ares V chtel maximalizovat nosnost na povrch mesice. Za par extra miliard se mohlo na Mesic litat vcelku jednoduchym zpusobem. Mensi raketa mozna bude stat min penez, ovsem architektura bude mnohme vice komplikovana s vetsim rizikem.

quote:

Tato raketa by mohla být velice podobná původní koncepci Ares V, která byla z předchozí verze Constellation naopak škrtnuta. Horní stupně Aresu IV a Aresu I byly identické. A vrabci na střeše si šeptají, že náhradou za Ares I-X bude právě pokusný let Aresu IV se stejným horním stupněm - což by byl rozhodně krok dopředu, a ne zpátky !



Asi myslis nahradit Ares 1 Aresem IV (indenticky US s Ares 1?). Ovsem to ma ten problem ze jeden Ares IV je k nicemu. Neda se s nim doletet na zadne zajimave misto. Bude potreba stejne vice startu. Nebo polnohodnotna superraketa. Navic Ares 1 by byl levnejsi, byl by k dospozici drive a byl by bezpecnejsi.
Ares IV byl povodne urcen k testovani lunarniho Orionu jeste pred tim nez bude k dispozici plnohodnotny EDS pro Ares V. Testovani Aresu 1 melo probihat uz behem pristich par let. Kdyby se do toho Obama nepletl, tak by testy Aresu 1 mohly probihat uz v letech 2013 a 2014. Podle Obamy se ovsem superraketa zacne vyvijet az v roce 2015. Kdy tak asi muzou probehnout jeji prvni testy???


quote:

Navic
Ares IV má tu výhodu, že bez SRB je velmi zhruba náhradou za Ares I pro lety na LEO (pokud by to bylo potřeba).



Letat samotne jadro bez SRB neni sranda. Puvodni Ares toho samozrejme neni v zadnem pripade schopen. Myslim ze je to jen zbytecna komplikace a vaha navic.

quote:

A se SRB je zase akorát tak velký pro navedení Orionu na dráhu kolem Měsíce



Coz je k nicemu

quote:

(a nebo Orionu + nějakého obytného modulu se zásobami na víc na dráhu k asteroidům a zpět, což je alternativa k palivu potřebnému na navedení na dráhu kolem měsíce a opětovný odlet z ní).



To rozhodne neni. Let k asteroidu je mnohem narocnejsi.

quote:

A otestovat Orion jako záchranný člun pro ISS i před tím, než bude k dispozici jeho man-rated nosič je taky chytrý nápad: Orion bez posádky může NASA posadit na Delta IV Heavy teď hned - bez jakéhokoliv dalšího testování.



O tom vazne pochybuju, nebot Orion je stale v mensim stupni rozpracovanosti nez Ares 1.
Navic Orion - zachranny clun je k nicemu.

quote:

A může tak otestovat jeho schopnost bezpečně se vrátit z oběžné dráhy za daleko menší peníz, než kdyby čekala na problematický a zbytečně drahý Ares I.



Samozrejme ze casovani Constellation bylo presne opacne. Prvni Ares 1, pak Orion. V pripade Aresu 1 byl navic kritickym mistem motor J2-X. Orion ma pravo na existenci jen pokud bude dopravovat pozadku na lunarni povrch a zpet, vyhledove k asteroidum a Marsu. Doprava posadky na ISS je jen takovy bonus. Orion jako zachranny clun je pitomost, ktera neni myslena vazne.

quote:

Ovšem Ares IV ve verzi bez SRB je v tomhle scénáři poměrně zbytečný náklad - pokud není Orion pro lety na LEO schopen konkurovat Falconu 9 s Dragonem.



Ovsem nikdo nezaruci ze Dragon bude fungovat. Nidky jsem ani ve svych nejdivocejsich snech nepredpokladal ze pilotovany Dragon by mohl byt k dispozici pred pilotovanym Orionem (kdyby ho Obama nezariznul).

quote:

Proto stačí Orion na LEO vyzkoušet v podstatě jen levně a bez posádky



Levne??? To jako bez Aresu a LASu? Kolik je asi tak mozne usetrit?

quote:

- a hned v dalším kroku ho poslat pomocí Aresu IV (který bude podle mě ohlášen jako náhrada Aresu V sprnu) na translunární dráhu a otestovat jeho schopnost návratu 2. kosmickou rychlostí. A první let drahého Orionu s posádkou dává tím pádem smysl také po nějaké translunární (Apollo 13) trajektorii - nevím, jestli hned k nějakému asteroidu - ale rozhodně jinam, než na LEO. Protože na LEO už vedou dobře prošlapané pěšinky - a pro USA je vyhazováním peněz neustále dokazovat, že dokážou to samé co Čína - a pravděpodobně v době kdy bude Orion k dispozici už také min. ještě Indie a EU.


Jestli je Ares IV nahrada Aresu V, tak se ten tvuj druhy krok odehraje nekdy v roce 2020. Vzhledem k tomu ze Obama uvedl NASA do totalniho chaosu, tak si myslim ze by bylo lepsi NASA zlikvidovat okamzite nez cekat na dalsiho prezidenta a noveho administratora az ten svincik uklidi.

Pokud se NASA zlikviduje okamzite a penize vrazi do Space X a ISS, tak muzeme mit v pristich dekadach alespon fungujici stanici a rozvoj turistiky na orbite, kdyz nic jineho.

Zbytek penez pak muze jit na zplaceni obrovitanskeho americkeho dluhu.

Tak to ostatne zcela urcite dopadne. Z Obamovych fantasmagorii se NASA uz nevzpamatuje. Nezbyva si nez prat aby se to alespon podarilo Americke ekonomice.


xchaos - 21/5/2010 - 10:07

Diskuze se přesunula do jiného vlákna, takže nevím, jestli tady mám pokračovat.

Každopádně málokdo si asi uvědomuje, jakou podporu má jak Elon Musk, tak i Obama mezi řadou amerických kosmických nadšenců mimo NASA. Téměř všichni Američani jsou tak či onak libertariáni - tzn. touží po minimální roli státu. Na výsledky NASA pohlížejí s hrdostí, protože koneckonců jde o americkou instituci, to ano - ale současně se na amerických technických a geekovských webech vedou nekonečné diskuze na téma "jak to, že dopravu na LEO ještě nezajišťuje soukromý sektor ?".

Takže opravdu současný trend je takový, že Space X není žádná "fantasmagorie" - ale Obama pouze vycítil příležitost vymezit se proti "tradicionalistické" koncepci Bushe staršího, a dát najevo, že není až takový "socialista", jak by vyplývalo z jeho projektu povinného zdravotního pojištění (nebo co to vlastně zavedl, jak ho za to konzervy nenáviděly).

Podpořit soukromý sektor zakázkami dává u letů na LEO dost dobrý smysl - protože vznikne trh, který se stejnými (nebo od sebe odvozenými) nosiči nabídne buď komerční lety na GEO, nebo komerční lety na LEO - a to jak pilotované, tak nepilotované, a jak pro vládu, tak i pro komerční zákazníky (trh se starty komerčních družic už existuje léta). Bylo nesmyslné poskytnout NASA státem financovaný monopol na lety člověka do kosmu - a Obama dobře věděl, že tímto rozhodnutím hraje na libertariánskou/ekonomicky liberální strunu v myšlení každého Američana.

NASA dostane za úkol zaměřit se na lety tam, kde pro soukromý sektor zatím neexistuje žádný myslitelný model ekonomické návratnosti: tedy v podstatě kamkoliv dál, než na geostacionární dráhu.

A tohle je správné - takové rozhodnutí mělo být učiněno možná už před deseti lety.


xchaos - 21/5/2010 - 10:08

http://www.spaceflightnow.com/falcon9/001/status.html

ach jo


yamato - 21/5/2010 - 10:16

quote:

A tohle je správné - takové rozhodnutí mělo být učiněno možná už před deseti lety.


Také rozhodnutie malo byť učinené po skončení apolla.


xchaos - 21/5/2010 - 10:43

Tehdy ale prakticky neexistoval trh např. s komerčními starty telekomunikačních družic... ano, pár těch družic už existovalo.. ale vynášely je pokud vím vládní rakety.

Ještě v 80. letech se počítalo s tím, že raketoplán provozovaný NASA bude sloužit pro starty komerčních družic.. teprve v průběhu 80. let vzniklo cosi jako trh a cenová konkurence.

NASA spíše nechtěla ukončovat výrobu Saturnu V a plánovala menší nosič složený z komponentů Saturnu V, aby mohla provozovat jen jednu výrobní linku (trochu podobně, jako dnes, kdy má k dispozici v podstatě jen komponenty STS a nic jiného)


Jirka - 21/5/2010 - 11:54

quote:
Diskuze se přesunula do jiného vlákna, takže nevím, jestli tady mám pokračovat.

Každopádně málokdo si asi uvědomuje, jakou podporu má jak Elon Musk, tak i Obama mezi řadou amerických kosmických nadšenců mimo NASA. Téměř všichni Američani jsou tak či onak libertariáni - tzn. touží po minimální roli státu. Na výsledky NASA pohlížejí s hrdostí, protože koneckonců jde o americkou instituci, to ano - ale současně se na amerických technických a geekovských webech vedou nekonečné diskuze na téma "jak to, že dopravu na LEO ještě nezajišťuje soukromý sektor ?".

Takže opravdu současný trend je takový, že Space X není žádná "fantasmagorie" - ale Obama pouze vycítil příležitost vymezit se proti "tradicionalistické" koncepci Bushe staršího, a dát najevo, že není až takový "socialista", jak by vyplývalo z jeho projektu povinného zdravotního pojištění (nebo co to vlastně zavedl, jak ho za to konzervy nenáviděly).


COTS byl napad Grifina a potazmo Bushe. Bush chtel aby NASA opustila LEO a prenechala ho soukromym firmam. Tutiz mam dojem ze Obamovi se zde prisuzuji zasluhy nekoho jineho.
Obama pouze zlikvidoval navrat na Mesic protoze byl prilis svazan s Bushem st. a Bushem ml. To je ta Obamova zmena smeru.

quote:

Podpořit soukromý sektor zakázkami dává u letů na LEO dost dobrý smysl - protože vznikne trh, který se stejnými (nebo od sebe odvozenými) nosiči nabídne buď komerční lety na GEO, nebo komerční lety na LEO - a to jak pilotované, tak nepilotované, a jak pro vládu, tak i pro komerční zákazníky (trh se starty komerčních družic už existuje léta).



Tak to funguje uz dekady. Jediny problem byl v tom, ze pilotovana kosmonautika probiha stale nejen pod patronatem NASA, ale NASA technicky vlastni i vsechnu infrastrukturu. Nikdo jiny nez stat taky nema penize na pilotovanou kosmonautu.

quote:

Bylo nesmyslné poskytnout NASA státem financovaný monopol na lety člověka do kosmu - a Obama dobře věděl, že tímto rozhodnutím hraje na libertariánskou/ekonomicky liberální strunu v myšlení každého Američana.



???

quote:

NASA dostane za úkol zaměřit se na lety tam, kde pro soukromý sektor zatím neexistuje žádný myslitelný model ekonomické návratnosti: tedy v podstatě kamkoliv dál, než na geostacionární dráhu.

A tohle je správné - takové rozhodnutí mělo být učiněno možná už před deseti lety.


V roce 1989 Bush st. vyhlasil Space Expoloration Initiative. Zahrnovala vystavbu stanice Freedom a cestu na Mesic a Mars.
http://en.wikipedia.org/wiki/Space_Exploration_Initiative


V roce 1990 Augustin tento projekt zariznul svou prvni zpravou. Ta ocesala Freedom a pro cesty za LEO doporucila vpodstate flexibilni cestu:
http://en.wikipedia.org/wiki/Advisory_Committee_on_the_Future_of_the_United_States_Space_Program
http://www.hq.nasa.gov/office/pao/History/augustin.html

V roce 1992 nastoupil Goldin, ktery se vytasil se svou faster better cheaper, ktera skoncila fiaskem

V roce 1996 Clinton definitivne odpiskal pilotovane lety dale do vesmiru.

Pak vpodstate nastala era pomeleho budovani ISS a traumatu ze ztraty Columbie az do roku 2005, kdy Bush vyhlasil VSE
http://en.wikipedia.org/wiki/Vision_for_Space_Exploration

Tuto iniciativu ovsem zariznul v roce 2009 Obama a jiz osvedceny Augustin.


Vítězslav Novák - 21/5/2010 - 13:19

quote:

V roce 1989 Bush st. vyhlasil Space Expoloration Initiative. Zahrnovala vystavbu stanice Freedom a cestu na Mesic a Mars.
V roce 1990 Augustin tento projekt zariznul svou prvni zpravou.



Připomenu historii ISS:
1984 Reagan ji vyhlašuje jako (nepřiznanou) reakci na sovětské Saljuty, měla stát 8G USD a letět v 92.
1987 odloženo do 1994 (po 3 letech odklad o 2 roky), cena 15G
1988 odloženo do 1995 (za rok o rok), cena 25G; pokrok - Reagan stanici pojmenoval Freedom
1991 kompletní překopání návrhu stanice (tedy "zpátky na stromy! nemáme nic", po 8 letech), cena 30G; přizvána ESA, Japonci...
1993 Clinton nechal přehodnotit projekt a omezil cenu na 17,4G do konce stavby; přejmenována na Alpha a přizváni Rusové; odloženo na 97.
1998 po několiaměsíčním zdržení vypustili Rusové Zarju, Američani Unity
2000 po dalším notně komentovaném několikaměsíčním skluzu na ruské straně vypuštěna Zvezda a stanice konečně začíná fungovat jako stanice

V době Clintonova rozhodování sežrala Freedom spoustu miliard, jednou byla celá zahozena (tedy plány) - a výsledek nula. Jak měl rozhodnout, pro Gotta?!?

quote:

Pak v podstate nastala era pomeleho budovani ISS a traumatu ze ztraty Columbie az do roku 2005, kdy Bush vyhlasil VSE

2004


yamato - 21/5/2010 - 13:29

precitajte si predchadzajuce dva odseky a s vaznou tvarou skuste do zrkadla povedat, ze statne financovanie je to najlepsie pre kozmonautiku


Jirka - 21/5/2010 - 13:43

quote:
precitajte si predchadzajuce dva odseky a s vaznou tvarou skuste do zrkadla povedat, ze statne financovanie je to najlepsie pre kozmonautiku


To je realita. Pokud se podivate na plany Freedom, tak to byla mnohem vetsi stanice nez je ISS a mela byt obsluhovana raketoplanem, ktery selhal v puvodnich predpokladech.
Nic neni zadarmo a my stale cekame az nekdy budou kosmicke lety skutecne rutinni a levne. Zatim je nejbliz Sojuz, ktery pouziva raketu starou 50 let a kosmickou lod starou cca 35 let. Samozrejme ze oboji je zmodernizovano, ale Sojuz proste neni nejaky modni vystrelek.


Jan Bastecky - 21/5/2010 - 13:59

quote:
...
Zatim je nejbliz Sojuz, ktery pouziva raketu starou 50 let a kosmickou lod starou cca 35 let. Samozrejme ze oboji je zmodernizovano, ale Sojuz proste neni nejaky modni vystrelek.


... a co na něj namalovat barevne hipísácké kytičky?


xchaos - 21/5/2010 - 13:59

quote:
precitajte si predchadzajuce dva odseky a s vaznou tvarou skuste do zrkadla povedat, ze statne financovanie je to najlepsie pre kozmonautiku


Ale samotné financování skutečného výzkumu asi musí být státní/celonárodní/nadárodní (ESA)... to nikdo ani nezpochybňuje.

Co je zpochybňováno je zhruba to, zda každý let do kosmu je ještě výzkum (v případě letů na LEO je to stále častěji komerční zakázka, ať už civilní nebo vojenská), a zda tedy nástup normálních komerčních operátorů do téhle sféry nebude efektivnější.

Jinými slovy: nikdo nezpochybňuje, že peníze na podstatné výzkumné projekty v hlubokém vesmíru nikdy nepřijdou odjinud, než od státu: ale spíše jde o to, kudy ty peníze pak tečou a jak efektivně se využijou.


yamato - 21/5/2010 - 14:13

quote:
quote:
precitajte si predchadzajuce dva odseky a s vaznou tvarou skuste do zrkadla povedat, ze statne financovanie je to najlepsie pre kozmonautiku


Ale samotné financování skutečného výzkumu asi musí být státní/celonárodní/nadárodní (ESA)... to nikdo ani nezpochybňuje.

Co je zpochybňováno je zhruba to, zda každý let do kosmu je ještě výzkum (v případě letů na LEO je to stále častěji komerční zakázka, ať už civilní nebo vojenská), a zda tedy nástup normálních komerčních operátorů do téhle sféry nebude efektivnější.

Jinými slovy: nikdo nezpochybňuje, že peníze na podstatné výzkumné projekty v hlubokém vesmíru nikdy nepřijdou odjinud, než od státu: ale spíše jde o to, kudy ty peníze pak tečou a jak efektivně se využijou.


no ved ano nemal som na mysli financovanie vyskumu, tam je to bez debaty, mal som na mysli taxisluzbu zem-LEO-zem, a stavbarske prace na orbite (nechapem preco si NASA nemoze napr. objednat stanicu so zadanymi parametrami. Firma doda, NASA zaplati.)


xchaos - 21/5/2010 - 14:31

no tak NASA je stejně víceméně hlavně projektově-byrokratické monstrum, které stejně reálnou produkci třeba i dílů stanice ISS právě takto zadávalo. za státní peníze, ale ne nutně státním firmám.

COTS je každopádně krok dobrým směrem... a teď jsou všichni asi dost najpatí jestli Falcon 9 zafunguje. Já jsem třeba napjatý víc, než u Aresu I, který mi nějak až tolik nebral...


Vítězslav Novák - 21/5/2010 - 15:09

quote:
precitajte si predchadzajuce dva odseky a s vaznou tvarou skuste do zrkadla povedat, ze statne financovanie je to najlepsie pre kozmonautiku


Klidně.
Prozatím je totiž jediné - pokud jde o pilotovanou kosmonautiku. A taky ještě hodně dlouho bude. I kdyby vynášel astronauty Falcon XXXL, stejně to bude za státní peníze. Cvoků, kteří budou ochotni platit desítky milionů za adrenalinový výlet na orbitu (on to za pár dnů takový androš nebude) nebude dostatečně, aby to ufinancovali a dlouhodobé výzkumné lety prostě budou financovat státy.

Ledaže by se objevilo něco, co je třeba dělat v mikrogravitaci a potřebuje to každý druhý. A nedá se to nechat na automatech... Pak by se mohla část pilotované kosmonautiky zkomercionalizovat. Jako vysílání placené televize nebo spojové služby.


yamato - 21/5/2010 - 17:29

quote:
quote:
precitajte si predchadzajuce dva odseky a s vaznou tvarou skuste do zrkadla povedat, ze statne financovanie je to najlepsie pre kozmonautiku


Klidně.
Prozatím je totiž jediné - pokud jde o pilotovanou kosmonautiku. A taky ještě hodně dlouho bude. I kdyby vynášel astronauty Falcon XXXL, stejně to bude za státní peníze. Cvoků, kteří budou ochotni platit desítky milionů za adrenalinový výlet na orbitu (on to za pár dnů takový androš nebude) nebude dostatečně, aby to ufinancovali a dlouhodobé výzkumné lety prostě budou financovat státy.

Ledaže by se objevilo něco, co je třeba dělat v mikrogravitaci a potřebuje to každý druhý. A nedá se to nechat na automatech... Pak by se mohla část pilotované kosmonautiky zkomercionalizovat. Jako vysílání placené televize nebo spojové služby.


ved nech to financuju, ale prepanakrala nie takto. Zoberte si astronomov. Nijaky prezident im nekeca do toho co a ako budu skumat. Maju svoju ESO, kazdy clen tam odvadza nejake peniaze, rovnakym podielom sa potom jeho vedci podielaju na vyskumnych kapacitach. ESO si urci na co peniaze minie (napr. teleskop), objedna si sucasti a necha si teleskop postavit. Vymena prezidenta nema na stavbu teleskopu vobec ziadny vplyv. ESO je potom schopna robit kontinualny vyskum bez toho, aby musela kazdy rok skemrat o peniaze a obhajovat svoj teleskop.


x - 22/5/2010 - 02:54

"stavbarske prace na orbite (nechapem preco si NASA nemoze napr. objednat stanicu so zadanymi parametrami. Firma doda, NASA zaplati.) "

A kolik jako se tech stanic stavet bude ????
Vysledekem tudiz bude jedine konzorcium firem - tedy monopol a ten si podle toho urci cenu za to.

Opet jak jsem psal - neni rozdil zdali cenu pekne navysi subdodavatele nebo nebo rovnou monopolni generalni dodavatel.


x - 22/5/2010 - 03:05

"Vymena prezidenta nema na stavbu teleskopu vobec ziadny vplyv."

U nas by stacila zmena politicke reprezenatace - proste finnacovani nejakych dalekohledu kdesi v Chile (pokud se nepletu) vymeni za podle ni mnohem uzitecnejsi domaci podporu skolstvi a vyzkumu primo doma.
Finnacovani by i zde bylo podle aktualni politicke reprezentace a aktualni podpore verejnosti.
A pokud by jim nahodou hrozili vyloucenim - za pomoci vyhlaseneho refernda by temer jiste ziskala mandat pro jednani o okamzitem ukonceni clenstvi - vetsinu lidi proste astronomie nezajima a podle toho by hlasovali.

Ci by jen schavalila zakon o obecnem referendu, kde muze kdo sesbira tolik a tolik podpisu vyhlasit zakon o temer cemkoliv - ustavni soud by mozna pretim vzdy prozkoumaval ustavnost podobneho navrhu (ustavy by se to tedy netykalo) a pokud by byl v poradku s ustavou po jeho schvaleni alespon 50% obcanu ( v horsim prpade jen 50% odevzdanych hlasu) ihned by stoupil v platnost.
A udelat totez - tedy schvaleni zakona o vystoupeni ci snizeni penez by se ihned udelalo skrte pres iniciativu obcanu vyhlasenim referenda.


yamato - 22/5/2010 - 08:40

quote:
"Vymena prezidenta nema na stavbu teleskopu vobec ziadny vplyv."

U nas by stacila zmena politicke reprezenatace - proste finnacovani nejakych dalekohledu kdesi v Chile (pokud se nepletu) vymeni za podle ni mnohem uzitecnejsi domaci podporu skolstvi a vyzkumu primo doma.
Finnacovani by i zde bylo podle aktualni politicke reprezentace a aktualni podpore verejnosti.
A pokud by jim nahodou hrozili vyloucenim - za pomoci vyhlaseneho refernda by temer jiste ziskala mandat pro jednani o okamzitem ukonceni clenstvi - vetsinu lidi proste astronomie nezajima a podle toho by hlasovali.

Ci by jen schavalila zakon o obecnem referendu, kde muze kdo sesbira tolik a tolik podpisu vyhlasit zakon o temer cemkoliv - ustavni soud by mozna pretim vzdy prozkoumaval ustavnost podobneho navrhu (ustavy by se to tedy netykalo) a pokud by byl v poradku s ustavou po jeho schvaleni alespon 50% obcanu ( v horsim prpade jen 50% odevzdanych hlasu) ihned by stoupil v platnost.
A udelat totez - tedy schvaleni zakona o vystoupeni ci snizeni penez by se ihned udelalo skrte pres iniciativu obcanu vyhlasenim referenda.



no jo, ale my / vy nie sme az tak klucovym clenom ESO. To by museli urobit napr. nemci, a ti to zatial neurobili. ESO postavila najvacsi teleskop na svete - GTC, a islo to bez takych taneckov ake boli okolo ISS.


Svatopluk Klich - 22/5/2010 - 23:11

Prostě - je to o důvěře v lidské schopnosti

Kdo podporuje státní sektor tam, kde to zvládne soukromý sektor, je socan, protože nevěří, že lidi jsou schopni SAMI brát osud do vlastních rukou a nést VLASTNÍ zodpovědnost.

Aktivity na LEO mohou přinášet zisk a technologie je dostupná i soukromým firmám - tak proč se o tom vůbec bavíme? Nevěřím, že my, kteří používají mozek, věří myšlenkám socialismu, socanství a vůbec tomu, že úředník je schopen nějakého lepšího výsledku než ten, kdo sám nese riziko podnikání.

Pokud se jedná o lety dál, tedy o průzkum, který soukromý sektor nezajímá, je to POLITICKÉ rozhodnutí a daňoví poplatníci s ním musí souhlasit. Nejde o nic jiného, než o boj o veřejné mínění - o ten bojuje armáda, sociální inženýři a vůbec "úřady" a zájmové skupiny všeho druhu, kteří potřebují pro svůj "kšeft" politické rozhodnutí. Pokud veřejné mínění nevidí v cestách do vesmíru něco, co stojí za to zaplatit, budeme se plácat někde kolem zemského povrchu a žádní Bushové, Clintonové ani Obamové na tom nic nezmění. Takže - jak předvědčit lidi, že stojí za to prožít dobrodružství ve stylu Apolla - napadá vás snad něco?

Čím více o tom přemýšlím, tím více docházím k přesvědčení, že cesty do vesmíru byla zatím jen taková sranda a povídačky o tom, jak úžasně se to vyplatí byla spíš jen propaganda na ospravedlnění daňových výdajů.

Ty pravé dveře se otevírají až teď a opravdu mám radost z toho, že se skutečně ukáže, že vesmír má pro lidstvo SKUTEČNÝ EFEKT - tím důkazem je SpaceX a doufám, že přibudou i další. Konečně se přestane o vesmíru jen žvanit a "pěkně v tichosti" se na něm začne vydělávat - což prospěje nám všem. A cesta na Mars? Když si budou lidi myslet, že je lepší než jiné výdaje, tak se tam prostě poletí. Dřív ale ne.


x - 23/5/2010 - 00:49

"no jo, ale my / vy nie sme az tak klucovym clenom ESO."
Tedy pokud bychom byli a nase prispevky by tudiz byli znatelnejsi - tak snizeni prispevku by jiste bylo na jedno z prednich mist pri jakykoliv nutnejsich usporach - tedy minimalne vzdy v dobe propadu ekonomiky.
O stabilnim finnacovani tohoto si pri zajmu nasi verejnosti a tim i podopore politiku nedelam zadnou iluzi.


Olda - 23/5/2010 - 11:12

Máš snad něco proti úředníkům???

quote:
Prostě - je to o důvěře v lidské schopnosti

Kdo podporuje státní sektor tam, kde to zvládne soukromý sektor, je socan, protože nevěří, že lidi jsou schopni SAMI brát osud do vlastních rukou a nést VLASTNÍ zodpovědnost.

Aktivity na LEO mohou přinášet zisk a technologie je dostupná i soukromým firmám - tak proč se o tom vůbec bavíme? Nevěřím, že my, kteří používají mozek, věří myšlenkám socialismu, socanství a vůbec tomu, že úředník je schopen nějakého lepšího výsledku než ten, kdo sám nese riziko podnikání.

Pokud se jedná o lety dál, tedy o průzkum, který soukromý sektor nezajímá, je to POLITICKÉ rozhodnutí a daňoví poplatníci s ním musí souhlasit. Nejde o nic jiného, než o boj o veřejné mínění - o ten bojuje armáda, sociální inženýři a vůbec "úřady" a zájmové skupiny všeho druhu, kteří potřebují pro svůj "kšeft" politické rozhodnutí. Pokud veřejné mínění nevidí v cestách do vesmíru něco, co stojí za to zaplatit, budeme se plácat někde kolem zemského povrchu a žádní Bushové, Clintonové ani Obamové na tom nic nezmění. Takže - jak předvědčit lidi, že stojí za to prožít dobrodružství ve stylu Apolla - napadá vás snad něco?

Čím více o tom přemýšlím, tím více docházím k přesvědčení, že cesty do vesmíru byla zatím jen taková sranda a povídačky o tom, jak úžasně se to vyplatí byla spíš jen propaganda na ospravedlnění daňových výdajů.

Ty pravé dveře se otevírají až teď a opravdu mám radost z toho, že se skutečně ukáže, že vesmír má pro lidstvo SKUTEČNÝ EFEKT - tím důkazem je SpaceX a doufám, že přibudou i další. Konečně se přestane o vesmíru jen žvanit a "pěkně v tichosti" se na něm začne vydělávat - což prospěje nám všem. A cesta na Mars? Když si budou lidi myslet, že je lepší než jiné výdaje, tak se tam prostě poletí. Dřív ale ne.


yamato - 23/5/2010 - 14:01

quote:
"no jo, ale my / vy nie sme az tak klucovym clenom ESO."
Tedy pokud bychom byli a nase prispevky by tudiz byli znatelnejsi - tak snizeni prispevku by jiste bylo na jedno z prednich mist pri jakykoliv nutnejsich usporach - tedy minimalne vzdy v dobe propadu ekonomiky.
O stabilnim finnacovani tohoto si pri zajmu nasi verejnosti a tim i podopore politiku nedelam zadnou iluzi.


nie som si isty, ale mam dojem ze tieto organizacie funguju na zmluvnom zaklade, kde je uvedene aj kto kolko prispieva. Nie je take lahke skrtnut financovanie, ako ked je to vec kazdorocneho schvalovania rozpoctu. V tomto pripade by islo o neplnenie podmienok zmluvy a ostatnym stranam by sa to nemuselo pacit.


x - 23/5/2010 - 16:33

quote:
quote:
"no jo, ale my / vy nie sme az tak klucovym clenom ESO."
Tedy pokud bychom byli a nase prispevky by tudiz byli znatelnejsi - tak snizeni prispevku by jiste bylo na jedno z prednich mist pri jakykoliv nutnejsich usporach - tedy minimalne vzdy v dobe propadu ekonomiky.
O stabilnim finnacovani tohoto si pri zajmu nasi verejnosti a tim i podopore politiku nedelam zadnou iluzi.


nie som si isty, ale mam dojem ze tieto organizacie funguju na zmluvnom zaklade, kde je uvedene aj kto kolko prispieva. Nie je take lahke skrtnut financovanie, ako ked je to vec kazdorocneho schvalovania rozpoctu. V tomto pripade by islo o neplnenie podmienok zmluvy a ostatnym stranam by sa to nemuselo pacit.


Vystoupni z teto organizace by jak jsem psal vyse by verejnost spise uvitala a tudiz by jim proste stacilo pohrozit uplnym ukoncenim clenstvi s tim, ze proste podle soucasne politicke reperezentace verejnost neni v soucane dobe krize naklonena posilani penez na tyto ucely a tudiz ani vylouceni by ji nijak nevadilo.

A lespi jsou nejake prispevky, ktere by pokud by je nevyloucili by posilali nez zadne.


yamato - 23/5/2010 - 18:56

quote:

Vystoupni z teto organizace by jak jsem psal vyse by verejnost spise uvitala a tudiz by jim proste stacilo pohrozit uplnym ukoncenim clenstvi s tim, ze proste podle soucasne politicke reperezentace verejnost neni v soucane dobe krize naklonena posilani penez na tyto ucely a tudiz ani vylouceni by ji nijak nevadilo.

A lespi jsou nejake prispevky, ktere by pokud by je nevyloucili by posilali nez zadne.


Az na to, ze takymto krokom krajina ziska renome nedoveryhodneho partnera, ktory vstupuje a vystupuje ako sa mu to hodi. Opatovne sa potom dostat do takejto organizacie by bolo velmi tazke.
Dovnutra si krajina moze robit co chce, ale ked vystupuje na medzinarodnom fore, tak si musi davat velky pozor.


Alchymista - 23/5/2010 - 20:48

quote:
Az na to, ze takymto krokom krajina ziska renome nedoveryhodneho partnera, ktory vstupuje a vystupuje ako sa mu to hodi.
A to nielen v jednej konkrétnej organizácii, ale i v mnohých ďalších - a nielen vedeckých... Takéto kroky by sa mohli krute vypomstiť napríklad i v ekonomickej oblasti.


x - 24/5/2010 - 01:27

To ale alepson hned vetsina volicu nepochopi - nasledky a tak jim to bude jedno - a naopak by jeste byli radi, ze uz se nestane ze by nejakou astronomii v budoucnu opet museli finnacovat.
Proste doma ji to projde bez vahani a na mezinarodni scene ji to nebude vzrusovat.


x - 24/5/2010 - 01:42

"Aktivity na LEO mohou přinášet zisk a technologie je dostupná i soukromým firmám - tak proč se o tom vůbec bavíme? Nevěřím, že my, kteří používají mozek, věří myšlenkám socialismu, socanství a vůbec tomu, že úředník je schopen nějakého lepšího výsledku než ten, kdo sám nese riziko podnikání. "

Uz jsem to zde tusim psalo - zisk jem to skutecne prinasi to by jinak zde neletalo tolik soukrome (nestatne) financovanych napriklad telekomunikacnich druzic.
Potiz je ta - ze jsou presvedceni a to po pravu, ze vyplatit se muze -tedy jeji vysledky vzledem k cene pouze nepilotovana kosmonautika - tedy druzice.
A o pilotovane se tu takto bavime stale dokola - proste jsou presvedceni podle mne, ze nenabidnou takovou cenu, aby to pro jejich partnery - zakazniky bylo ekonomicky zajimave.


Alchymista - 24/5/2010 - 05:03

Možno trochu offtopic otázka - ale pokračujú nejaké technologické experimenty podobné tým, aké prebiehali svojho času na zariadeniach Splav a Kristal? Nemyslím teraz len na ISS, ale obecne experimenty zamerané na prípravu materiálov v podmienkach mikrogravitácie?


J.Mede - 25/5/2010 - 18:51

Se startem Falkonu 9 šibují sem tam, z 3.6 zpět na 28.5.2010 hlavně aby vše běželo podle plánu. A co X51 ten měl startovat z B-52 dnes.?


yamato - 26/5/2010 - 11:11

teraz je to 2.6... Aj by som sa stavil ze si to uradnici pohadzuju ako horuci zemiak a nikto nechce dat stempel, aby nahodou neprisiel o flek. Ach ta byrokracia...


xChaos - 27/5/2010 - 19:24

no teď bych se nedivil, kdyby to nakonec skončilo s tím, že mu prostě to razítko nedají... a budou čekat, co se stane.


Svatopluk Klich - 27/5/2010 - 20:07

O Muska nemusíme mít obavy. SpaceX a Obama mají společný zájem - aby Falcon 9 letěl. Musk moc dobře ví, že ve světě velkého podnikání nesmí být politicky izolován a taky že není.
Dočkáme se. V Pá a v So vyřešme své záležitosti, věřme si a chtějme více svobody a zodpovědnosti - a po neděli zase držme palce Elonovi - ten dokazuje, co dokáže společnost svobodných a zodpovědných jednotlivců vytvořit.

:-)


xChaos - 29/5/2010 - 11:31

Obama na podpoře pro SpaceX a COTS dostane krásnou šanci předvést, že není až takový socialista, za jakého ho dnes sociální konzervativci v USA označují.


alamo - 29/5/2010 - 15:28

"Obama na podpoře pro SpaceX a COTS dostane krásnou šanci předvést, že není až takový socialista, za jakého ho dnes sociální konzervativci v USA označují."
ja síce muskovi fandím.. ale čo má obiho podpora pre space x spoločnéhos kapitalizmom nechápem.. iba ak by sme predpokladali že k tanieru so štátnym "koláčom" prisadíme ďalšieho stravníka, a odkrojíme mu extra kúsok, je to kapitalizmus?

kapitalizmus to bude až vtedy keď podiel leteniek nakúpených súkromnými osobami, presiahne 50 %


xChaos - 30/5/2010 - 17:39

quote:

kapitalizmus to bude až vtedy keď podiel leteniek nakúpených súkromnými osobami, presiahne 50 %



ne. zadat nějakou zakázku soukromé firmě za fixně dojednanou částku je něco úplně jiného, než zadat ji vládní agentuře, spravované úředníky.


x - 30/5/2010 - 18:41

Tak to neni vubec pravda - mnoho zakazek od monopolniho dodavatele - neni jich proste tolik aby to vice firem uzivilo a zkusenosti jsou dulezite (a i tyto zakazky je neuzivy a berou i jine od plne komrcnich subjektu, aby byli kapacitne plne vytizeny) - tak proste i zde je stanovena presne castka na zacatku.
A on si podobne jako u monpolnich subdodavek pro vladni (statni) agneturu rekne o tolik, aby to pro nej bylo finnacne velmi zajimave - ridi se jen orientacne cenami v zahranici - nejsou zcela stejne pozadavky a tak se to neda plne srovnat.

Pri jednom monopolnim generalnim dodavateli (vice se to proste nevyplati - prilis velke riziko pri 0 zkusenostch to pro ne predstavuje a ten dodavatel zhruba tusi o kolik si rict, aby to nezkousela i konkurence priste - dokaze odhadnout miru jejiho podniketskeho rizika proti zisku z te akce)
- je to proste temer totez.


PatekL - 31/5/2010 - 23:41

Tady se dost lidí rozplývá nad soukromém podnikání v dopravě do kosmu, ale už si asi neuvědomují, že se jedná o jinou verzi ( možná o něco levnější, ale stále za vládní peníze) objednání služeb, tak jak dělá NASA u svých dodavatelů. Až firma vyvine od začátku za soukromé peníze dopravní systém do kosmu a bude ho rentabilně (a za soukromé peníze) provozovat, pak je to průlom v dopravě do kosmu. Pro zatím je to pouze dojení státní kasy i když né tak okaté a nestydaté. Bez dotací ze státní kasy a vidiny dalších státních peněz by toho Space X asi moc nevivinula. Space X bude pouze jenom (i když nepříjemnou a asi tvrdou) konkurencí pro Boeing a Lockheed Martin v boji o státní zakázky a jaksi bokem sveze i soukromé firmy.


Alchymista neprihlasený - 1/6/2010 - 02:22

o tom je aj Adolfov preklad Téma: Program Orion (CEV) 31.5.2010 - 19:14

"Dajte nám peniaze a my to postavíme (možná)."


xChaos - 1/6/2010 - 11:44

Ano: v podstatě NASA si objednává službu podobně, jako předtím třeba od ATK Thiokol. I když tentokrát si objednává podstatně komplexnější službu: předtím by bylo vhodnější mluvit spíše o subdodavatelích.

Ale tato nová firma si na rozdíl od molochů typu Boeing nebo Lockheed Martin zhýčkaných lety vojenských a vládních zakázek klade za cíl být konkurenceschopná i na trhu soukromých letů do vesmíru.

A kromě toho - Elon Musk přinesl do kosmonautiky vlastní kapitál, který pochází z období Dot Com bubliny v 90. letech: firmy, které sice teoreticky jsou nestátní, ale posledních 50 až 60 let vždy významnou část jejich businessu tvořily vládní zakázky (ať už civilní nebo vojenské), není možné pokládat za tak úplně autenticky "soukromý sektor".

Elon Musk je vizionář, který kromě SpaceX založil ještě Tesla Motors (firma zabývající se výrobou elektromobilů, apod.). Jeho kroky bedlivě sleduju - protože jsou dost podobné tomu, co bych dělal já, kdybych býval disponoval takovými penězi, jako on. (a dodám: ve správný čas a na správném místě).

Jinak my, kteří jsme zvyklí na to, že státní zakázky bývají předražené a spojené s korupcí, nad informací, že Falcon 9 + Dragon může být pro lety na LEO možná až 10x levnější, než by byl Ares I + Orion: jenže Američané nejsou na něco podobného až tak zvyklí, jako my !


Zbycho - 1/6/2010 - 15:06

The SpaceX Falcon 9 booster rocket has a tentative first test launch date of Friday, June 4, 2010 between the hours of 1 PM and 5 PM at the earliest from the dedicated commercial launch pad at Cape Canaveral.

START v pátek 4.6. mezi 20:00 a 24:00 SELČ.


mirah - 1/6/2010 - 21:31

Trochu mimo téma.

http://hybrid.cz/novinky/elon-musk-sef-tesla-motors-je-na-mizine


Adolf - 1/6/2010 - 22:13

quote:
Trochu mimo téma.



Že by ho zruinovala vášeň pro rakety?


yamato - 2/6/2010 - 01:16

quote:
quote:
Trochu mimo téma.



Že by ho zruinovala vášeň pro rakety?


skor ho zruinovala manzelka no ak tesla vstupi na burzu tak by mohol byt v suchu. Teda ak bude zaujem o akcie...


xChaos - 2/6/2010 - 09:52

quote:
Trochu mimo téma.

http://hybrid.cz/novinky/elon-musk-sef-tesla-motors-je-na-mizine


njn, kosmonautika je drahý koníček :-)


Svatopluk Klich - 2/6/2010 - 18:15

Podívejte se prosím na http://www.SpaceX.com - jsou tam informace o startu a jeho přímém přenosu


xChaos - 3/6/2010 - 08:32

http://spaceflightnow.com/falcon9/001/100602rollout/index.html

no.... já bych asi taky byl trochu paranoidní, kdybych už 4 měsíce žil z půjček od přátel. thumbs up !


Adolf - 3/6/2010 - 10:29

Nová soukromá raketa teď směřuje k pátečnímu zkušebnímu vypuštění
By Clara Moskowitz
SPACE.com Senior Writer
posted: 02 June 2010
02:24 pm ET

Soukromá společnost pro kosmické lety SpaceX oficiálně určila pátek jako cílové datum pro debut vypuštění své nové rakety Falcon 9.

Tato nová komerční raketa, zkonstruovaná k tahání nákladu na Mezinárodní kosmickou stanici by jednoho dne mohla na orbitu Země vozit i astronauty.

Space Exploration Technologies (SpaceX) z Hawthorne v Kalifornii plánuje Falcon 9 dnes odtáhnout na určenou odpalovací rampu u pobřeží v Cape Canaveral Air Force Station na Floridě.

Raketa má čtyřhodinové okno, v němž může startovat, začínající v 11 dopoledne EDT (15:00 GMT). Pokud počasí nebo jiná překážka zabrání uskutečnění testu v pátek, může to v sobotu SpaceX zkusit znovu.

Po oba dny je podle předpovědi asi 60 procentní šance na příznivé počasí. Oblačnost kumulů a podkovovité bouřkové mraky by mohly odpálení zabránit.

Jednou z větších překážek, kterou ještě zbývá této začátečnické raketě překonat, aby mohla zkusit start, je konečné schválení jejího systému ukončení letu (FTS), výbušné nálože, která by raketu zničila, kdyby vylétla mimo kurz. Jak SpaceX tak U.S. letectvo, které monitoruje oblast odpálení, si musí být jisti, že tento systém funguje, ještě než Falcon 9 může vzlétnout.

„Díváme se nyní optimisticky na konečné schválení FTS do tohoto pátku 4. června, právě včas na náš první pokus o odpálení,“ řekli činitelé SpaceX v úterním prohlášení.

Tato testovací verze Faconu 9 ponese atrapu kapsule SpaceX Dragon, která je konstruovaná k dopravě nákladu a nakonec i lidí k Mezinárodní kosmické stanici. Toto vyobrazení od SPACE.com ukazuje, jak se SpaceX Falcon 9 a Dragon poměřuje s jinými raketami.

NASA již SpaceX udělila kontrakt na 1,6 miliardy dolarů na využití Falconu 9 a Dragonu k tahání nákladů na stanici počínaje rokem 2011. Pokud všechno při prvním testovacím startu půjde dobře, poletí skutečný náklad na špičce Falconu 9 při druhém letu, sdělila společnost.

Tento testovací start byl zdržen schvalovacím procesem a přeplněným kosmodromem. Úspěšný start GPS satelitu 27. května otevřel okno pro pokračování SpaceX.

Společnost sdělila, že její očekávání nejsou v jejich snaze projít celým odpočítáváním a startem 178 stop (54 metrů) vysoké rakety stanovena příliš vysoko.

„Jelikož je to testovací start, je naším primárním cílem posbírat tolik dat, kolik to jen bude možné, přičemž úspěch se bude měřit jako procenta, kolik letových milníků jsme schopni při tomto prvním pokusu dokončit,“ sdělila SpaceX ve svém prohlášení. „Bude to velký den, dosáhneme-li orbitální rychlosti, ale bude to také dobrý den, když bude správně fungovat první stupeň, i kdyby druhý stupeň nefungoval. Byl by to špatný den, kdyby k něčemu došlo na samotné odpalovací rampě a my nebyli schopni získat žádná letová data.“


Společnost pro komerční kosmické lety SpaceX úspěšně testuje zapálení devítimotorového prvního stupně své rakety Falcon 9 13. března 2010 na stanici Letectva na Cape Canaveral na Floridě.



Raketa Falcon s komickou lodí Dragon: Prohlédněte si podrobně loď plus, jak se poměřuje s ruskou raketou Sojuz a raketoplánem NASA.




První raketa SpaceX Falcon 9 je podsvícena floridským západem slunce během jejího prvního vertikálního vztyčení nad odpalovací rampu na Letecké základně v Cape Cnanaveral.


M: - 3/6/2010 - 11:58

quote:
...Raketa Falcon s komickou lodí Dragon: Prohlédněte si podrobně loď plus, jak se poměřuje s ruskou raketou Sojuz a raketoplánem NASA....

To porovnaval nejaky fanda F9.
1/ Nosnost F9 z bajkonuru bude mensia, zajtra sa chystaju odvolavat start koli dazdu,... a zeleznicou ju nedopravia.
Vyssiu nosnost ma, ma ja vyssiu bezpecnost?

2/ Kto chce porovnavat raketoplan, nech porovnava kolko toho privezie dole. taka kolonka mu nenapadne chyba


yamato - 3/6/2010 - 13:12

vo vseobecnosti porovnavat sojuz s jeho historiou, umiestnenim kozmodromu a robustnostou, s dragonom, ktory este neletel, startuje uplne inde a v uplne inych klimatickych podmienkach... to je vtip?


Petr F. - 3/6/2010 - 13:28

A kde má Falcon nějakou záchrannou věžičku?

... nebo se určitě, ale určitě nerozbije? ;-)


yamato - 3/6/2010 - 13:32

quote:
A kde má Falcon nějakou záchrannou věžičku?

... nebo se určitě, ale určitě nerozbije? ;-)


dragon je zatial iba nakladak, nepotrebuje az bude aj taxik, spaceX planuje nejaky novy system co sa nebude odhadzovat. To sa asi dost nacakaju na stempel...


Svatopluk Klich - 3/6/2010 - 17:05

Nevíte někdo, jak to bude vypadat s počasím na zítřek? Předpovědi už by mohly být přesnější - existuje meteorologická www stránka mysu Canaveral?


Svatopluk Klich - 3/6/2010 - 17:18

Jeden maličký tahač, 5 lidí to vyvezlo ven, šestý to fotil - nosnost 10 tun na LEO - člověk by řekl "proboha, co je na jiných raketách tak složitého?"
Stačilo doslova pár minut a měli to vyvezené, postavené a připojené k řídícímu systému a inrastruktuře - pánové.... proč mám takový pocit, že některé věci se někde jinde dělají příliš složitě?


yamato - 3/6/2010 - 17:22

quote:
Jeden maličký tahač, 5 lidí to vyvezlo ven, šestý to fotil - nosnost 10 tun na LEO - člověk by řekl "proboha, co je na jiných raketách tak složitého?"
Stačilo doslova pár minut a měli to vyvezené, postavené a připojené k řídícímu systému a inrastruktuře - pánové.... proč mám takový pocit, že některé věci se někde jinde dělají příliš složitě?



pretoze keby sa robili jednoducho a efektivne, neuzivi to tolko ludi Podla vyjadreni Muska mam pocit ze bojuje nielen s gravitaciou, ale hlavne s establishmentom. Konieckoncov ta hysteria v senate svedci o tom kdo ma kde svojich ludi...


Svatopluk Klich - 3/6/2010 - 17:28

Jen malé srovnání (doufám, že obrázky budou vidět)

Sojuz


a

Falcon



Svatopluk Klich - 3/6/2010 - 17:31

quote:
quote:
Jeden maličký tahač, 5 lidí to vyvezlo ven, šestý to fotil - nosnost 10 tun na LEO - člověk by řekl "proboha, co je na jiných raketách tak složitého?"
Stačilo doslova pár minut a měli to vyvezené, postavené a připojené k řídícímu systému a inrastruktuře - pánové.... proč mám takový pocit, že některé věci se někde jinde dělají příliš složitě?



pretoze keby sa robili jednoducho a efektivne, neuzivi to tolko ludi Podla vyjadreni Muska mam pocit ze bojuje nielen s gravitaciou, ale hlavne s establishmentom. Konieckoncov ta hysteria v senate svedci o tom kdo ma kde svojich ludi...


Máš naprostou pravdu. Netrpím stihomamy, ale plně souhlasím s tím, když si Elon Musk dává velký pozor na případné "nehody".


Lukavský - 3/6/2010 - 17:45

quote:
Nevíte někdo, jak to bude vypadat s počasím na zítřek? Předpovědi už by mohly být přesnější - existuje meteorologická www stránka mysu Canaveral?

Zkuste http://radar.weather.gov/
Dá se odtud doklikat například na podrobné radarové mapy počasí nebo předpovědi jednotlivých území USA.


Svatopluk Klich - 3/6/2010 - 17:54

quote:
quote:
Nevíte někdo, jak to bude vypadat s počasím na zítřek? Předpovědi už by mohly být přesnější - existuje meteorologická www stránka mysu Canaveral?

Zkuste http://radar.weather.gov/
Dá se odtud doklikat například na podrobné radarové mapy počasí nebo předpovědi jednotlivých území USA.



Moc děkuji i za ostatní.


risa.ber - 3/6/2010 - 19:35

Jen bych vám chtěl pánové připomenout, že Falcon 9 je zatím pořád jen takový mlhavý přelud, který se po několika neúspěšných pokusech může nadobro rozplynout. Zato Sojuz už dlouhá léta poměrně spolehlivě létá s lidmi. A osobně si myslím, že těch 6 lidí včetně fotografa je lépe placeno, než těch padesát z Ruska.

quote:
Jen malé srovnání (doufám, že obrázky budou vidět)

Sojuz


a

Falcon




yamato - 3/6/2010 - 20:29

quote:
Jen bych vám chtěl pánové připomenout, že Falcon 9 je zatím pořád jen takový mlhavý přelud, který se po několika neúspěšných pokusech může nadobro rozplynout. Zato Sojuz už dlouhá léta poměrně spolehlivě létá s lidmi. A osobně si myslím, že těch 6 lidí včetně fotografa je lépe placeno, než těch padesát z Ruska.



mam to chapat tak ze falcon je horsi pretoze este neletel? verite na tzv. okamzitu raketu? taku co nikto nevyvijal, netestoval, ona proste len je? spolahliva sama od seba? viete kolko nezdarov stoji za spolahlivostou sojuzu?
a mate dojem ze 5 dobre platenych expertov je horsie nez dav zle platenych zamestnancov, ktori vlastne ani sami nevedia co tam robia? hlavne ze je pekny udaj v tabulke o zamestnanosti?

ja si myslim ze racionalne riadena firma s minimom maximalne efektivnych ludi, ktora zo svojho kapitalu financuje svoj vyrobok, aby v pripade uspechu zocivoci konkurencii inkasovala zisk, je lepsie riesenie nez giganticky monopol, kde vacsina ludi robi kvoli vyplate a zvysok ma na haku, ktory je subvencovany zo statneho rozpoctu aby tych ludi neprepustil a ktory predava vyrobky vlade vdaka lobbingu a nejakej konkurencie sa obavat nemusi.
Historia mi dava za pravdu a nechapem ze to musim vysvetlovat zrovna cechom a slovakom, ktori mali tu vzacnu moznost porovnat si oba pristupy


Svatopluk Klich - 3/6/2010 - 22:14

quote:
Jen bych vám chtěl pánové připomenout, že Falcon 9 je zatím pořád jen takový mlhavý přelud, který se po několika neúspěšných pokusech může nadobro rozplynout. Zato Sojuz už dlouhá léta poměrně spolehlivě létá s lidmi. A osobně si myslím, že těch 6 lidí včetně fotografa je lépe placeno, než těch padesát z Ruska.


Těmi fotkami jsem chtěl jen naznačit, jak fušersky a naprosto nezodpovědně přistupuje SpaceX ke startu své rakety, když to nechává na pěti manících - anebo jsem to myslel jinak? Teď už vážně nevím.


Adolf - 3/6/2010 - 22:21

Mám laickou otázku. Co jsou ty "bradavice" na nose Sojuzu? [Upraveno 03.6.2010 Adolf]


Svatopluk Klich - 3/6/2010 - 22:49

quote:
Mám laickou otázku. Co jsou ty "bradavice" na nose Sojuzu? [Upraveno 03.6.2010 Adolf]


Nos Sojuzu je záchranná raketa, která se spustí, když je potřeba odnést kabinu s kosmonauty do bezpečí (když např. hrozí výbuch nosné rakety). Ty bradavice jsou výtokové trysky plynů - aby plyny proudily mimo kabinu.


Jan Bastecky - 4/6/2010 - 10:06

quote:
...
mam to chapat tak ze falcon je horsi pretoze este neletel?
...


Ano, chápejte to tak!!!

Sojuz je funkční řešení. Falcon není funkční řešení, je to nějaká idea v procesu vývoje (byť nadějného). ;-)

Držím Muskovi palce, ale až bude mít nalétáno dostatek letů, tak bude teprve možné posuzovat kvalitu jeho řešení dopravy na LEO ...


Adolf - 4/6/2010 - 10:52

quote:
Nos Sojuzu je záchranná raketa, která se spustí, když je potřeba odnést kabinu s kosmonauty do bezpečí (když např. hrozí výbuch nosné rakety). Ty bradavice jsou výtokové trysky plynů - aby plyny proudily mimo kabinu.


Děkuji! Ale ty bradavice mu kromě funkčnosti i sluší. Celý je jako skulptura ryzího hardware. Je to jako pohled na parní lokomotivu zblízka nebo na pyrolýzní pec či vrtnou plošinu. Esteticky, když Sojuz porovnám s Falconem, tak mi to připadá jak ve Star Treku. Tam bylo na Eneterprise vždy vše v pojetí jakéhosi "panelákového funkcionalismu", zatímco technologická krása vždy čněla z funkcionalistického pseudo-brutalismu Clingonů a Borgů. Falcon je jak kdyby ho postavila Federace, zatímco Sojuz jak od Clingonů nebo Borgů.


Petr F. - 4/6/2010 - 11:08

Mimochodem, mám otázky:

Proč vlastně Musk nelétá s Falconem 1?
Proč nevydělává peníze a nesplácí investici do vývoje?
Proč nezískává provozní zkušenosti?
Proč nemá běžící sériovou výrobu motorů a dalšího hardware?


Alchymista - 4/6/2010 - 12:22

quote:
Jen malé srovnání (doufám, že obrázky budou vidět)
Sojuz
a
Falcon
Jeden detail, ktorý vidieť nie je: Kedy naposledy rusi odložili plánovaný štart pre "nepriaznivé počasie"? (Alebo po zostavení rakety aj z iných príčin...)
Mám dojem, že kalendár z tohoto tisícročia taký dátum ešte neobsahuje.

Keď rusi už raz vytiahnu Sojuz na rampu, tak ten odletí s pravdepodobnosťou blízkou istote, na Bajkonure nebýva zvykom vztyčovať raketu viac ako jeden krát.
Takže sa s ňou obvykle lúčia všetci, čo priložili ruku k dielu pri jej montáži - rovnako ako pri rolloute väčšiny väčších lietadiel.

[Upraveno 04.6.2010 Alchymista]


Adolf - 4/6/2010 - 12:34

quote:
quote:
Jen malé srovnání (doufám, že obrázky budou vidět)
Sojuz
a
Falcon
Jeden detail, ktorý vidieť nie je: Kedy naposledy rusi odložili plánovaný štart pre "nepriaznivé počasie"? (Alebo po zostavení rakety aj z iných príčin...)
Mám dojem, že kalendár z tohoto tisícročia taký dátum ešte neobsahuje.



Mně se zdá, že až do časů příchodu STS se s tím ani v US moc nemazlili. Když jim tehdy bacil blesk během startu do Apolla, tak to asi nebyly podmínky, za kterých by se dnes smělo startovat.


yamato - 4/6/2010 - 13:59

quote:
quote:
...
mam to chapat tak ze falcon je horsi pretoze este neletel?
...


Ano, chápejte to tak!!!

Sojuz je funkční řešení. Falcon není funkční řešení, je to nějaká idea v procesu vývoje (byť nadějného). ;-)

Držím Muskovi palce, ale až bude mít nalétáno dostatek letů, tak bude teprve možné posuzovat kvalitu jeho řešení dopravy na LEO ...



sorry ale ja to tak nechapem. Falcon je vevyskusany, sojuz je osvedceny. Nevyskusany neznamena horsi, nevyskusany znamena ze este nevieme ci je lepsi alebo horsi.
A s tym dostatkom letov by som bol tiez opatrny, kludne moze byt ze falcona zostreli z oblohy lobbing zaujmovych skupin este pred tym, nez ukaze co je zac. V tomto svete lietaju miliardy dolarov len preto, aby sa zamaskovala realita (vid FED)


Svatopluk Klich - 4/6/2010 - 14:22

Jen si v klidu sedněme a dívejme se, aby jsme jednou mohli říci "byl jsem při tom" - ať už to dnes dopadne jakkoliv.

Falcon 9 je raketa, která byla vyvinuta za soukromé peníze - celý vývoj ukázal, jak úžasná efektivita je v soukromém sektoru skryta - BEZ ohledu na COKOLIV - to prostě musí vidět každý.

Elon Musk mnoha vtipálkům a nevěřícím Tomášům ukázal, že vyvíjet rakety může každý, kdo má odvahu a schopnosti - a že to není zas tak složité, jak to mnozí tvrdí - A TO JE TA FANTASTICKÁ A PŘELOMOVÁ VĚC - lety do vesmíru jako houska na krámě - proboha vždyť jen tímto způsobem se dostaly k lidem automobily, letadla, počítače, mobily - a obrovská spousta jiných věcí.

Elon Musk ukazuje, co dokážou prosté lidksé schopnosti ve svobodné společnosti

...A o té efektivitě a schopnostech to je - jen ta a nic jiného na světě nás nemůže ani přiblížit k dalším milníkům - bez ní lidé odmítnou astronomické výdaje na sebelépe míněnou kosmickou cestu - SpaceX pro nás dělá ohromnou službu - UVĚDOMUJEME SI TO PÁNOVÉ?

Před Sojuzem velmi smekám - ale není to žádný zlom, žádný předěl, nic, co by nás posunulo dál - prskavka vyletí, stojí to hříšné peníze a tak pořád dokola - už skoro padesát let. Raketoplán - krásný kousek techniky, ale svými náklady nás drží pěkně při Zemi (psáno s velkým Z).

Všude všude všude na světě je raketová technika složitá, móóóc složitá a drahá věc, móóóóc drahá věc pro móóóóc velké odborníky.

Jenže najednou... - jsme při tom. Hezké pokoukání a doufejme, že to vyjde.



somora - 4/6/2010 - 14:42

Musk nevyrobil Falcon v garáži zo starých popolníc a motoru z práčky. Takisto využíva služby odborníkov s velkým O a bez špičkových technologií by to nedokázal. Ibaže sa správa ako podnikateľ a platí len za to čo skutočne potrebuje.Žiadna prebujnelá administratíva, kávovary za 1000 dolárov ako v NASA.


alamo - 4/6/2010 - 14:59

Petr F.
"Proč vlastně Musk nelétá s Falconem 1?
Proč nevydělává peníze a nesplácí investici do vývoje?
Proč nezískává provozní zkušenosti?
Proč nemá běžící sériovou výrobu motorů a dalšího hardware? "

falcon 1 sa mne osobne javí ako nekonkurencieschopný, je proste lacnejšie minisaelit, zavesiť ako prídavný náklad k veľkému satelitu, ako ho vynášať samostatne
primárny podnikateľský zámer musk presunul k deviatke..

sériová výroba?
čo pokladáš za sériovú výrobu?
Středa 26. května 2010 Tomáš Přibyl
"Dle prohlášení společnosti SpaceX je druhá raketa již dokončena a nyní jsou jednotlivé komponenty odesílané do Texasu ke zkouškám. V továrně Hawthorne (viz blog 22. října 2009) pak bylo zahájeno sestavování třetího Falconu-9."


alamo - 4/6/2010 - 15:05

ehm..
Čtvrtek 3. června 2010 Tomáš Přibyl
"Společnost Iridium zadala u francouzské firmy Thales Alenia Space předobjednávku na 81 nových družic. Z nich má 66 zamířit do vesmíru, zbytek vytvořit pozemní zálohu. Jedná se o projekt Iridium Next. Společnost Iridium prý nejmenovanému poskytovateli startu zároveň uhradila zálohu ve výši 19 mil. USD (ta je vratná, pokud nesežene Iridium investora nebo pokud nepodepíše kontrakt na výrobu během dvanácti měsíců). Prý jde o firmu SpaceX. Každopádně: s rozpočtem 2,9 mld. USD představuje projekt Iridium Next největší komerční kosmický projekt dneška.


xChaos - 4/6/2010 - 15:38

http://spaceflightnow.com/falcon9/001/status.html

hodina a půl do startu. proběhne nové "bostonské pití čaje", resp. padne nová kosmická Bastila ? uvidíme !


xChaos - 4/6/2010 - 15:45

http://www.spaceflightnow.com/news/n1006/03spacexcots/

SpaceX by rádi, aby hned druhý let Dragonu dopravil na ISS zásoby. Ostatně - ATV i HTV směly zadokovat hned při svém prvním letu, takže mě to přijde přiměřené.


yamato - 4/6/2010 - 15:55

zo zapadu sa k mysu blizia burky, pocasie je zatial no go


yamato - 4/6/2010 - 16:06

quote:
zo zapadu sa k mysu blizia burky, pocasie je zatial no go


pardon, pocasie je red, neviem ci to znamena no go


Svatopluk Klich - 4/6/2010 - 16:07

quote:
zo zapadu sa k mysu blizia burky, pocasie je zatial no go


no jo - uvidíme...

http://radar.weather.gov/ridge/radar.php?rid=mlb&product=N0R&overlay=11101111&loop=no


Svatopluk Klich - 4/6/2010 - 16:11

Už by měl teoreticky běžet WEB přenos na SpaceFlightNow - od 16:00 našeho času - máte ho někdo?


yamato - 4/6/2010 - 16:15

quote:
Už by měl teoreticky běžet WEB přenos na SpaceFlightNow - od 16:00 našeho času - máte ho někdo?


mam, ale vidim len stromy pocasie je green across the board, prebieha tankovanie


Svatopluk Klich - 4/6/2010 - 16:37

Zatím se tankuje. Doufejme, že bude důvod taky něco natankovat


yamato - 4/6/2010 - 16:59

T-30 minutes


Svatopluk Klich - 4/6/2010 - 17:07

... a už to jede i na SpaceX


yamato - 4/6/2010 - 17:24

quote:
... a už to jede i na SpaceX


aky mate signal? mne to strasne trha


MartinK - 4/6/2010 - 17:32

Taky se to seká. Jak spacex webcast, tak spaceflight now.


mrf - 4/6/2010 - 17:33

nechápu proč se furt používá na všechno flash humus, to už
je fakt mimo zdravý rozum ..


ales - 4/6/2010 - 17:36

Ten "BITGRAVITY" přehrávač na http://www.spacex.com/webcast.php má v dolním řádku takovou "šachovnicovou" ikonu, přes kterou se lze přepnout na "low quality" stream. Ten mi jede uspokojivě.


MartinK - 4/6/2010 - 17:38

quote:
nechápu proč se furt používá na všechno flash humus, to už
je fakt mimo zdravý rozum ..


Tjn, už aby se víc rozšířilo WebM/VP8 (ten otevřenej kodek, kterej zveřejnil Google)


MartinK - 4/6/2010 - 17:47

Na foru NSF někdo zmínil webový přenos radiového okruhu z KSC:
http://www.radioreference.com/apps/audio/?action=wp&feedId=705


yamato - 4/6/2010 - 17:56

quote:
Ten "BITGRAVITY" přehrávač na http://www.spacex.com/webcast.php má v dolním řádku takovou "šachovnicovou" ikonu, přes kterou se lze přepnout na "low quality" stream. Ten mi jede uspokojivě.


tak na spacex sa ani nedostanem...


Dubest - 4/6/2010 - 18:00

díky za ten spacex stream, jede:-)


Jirka Hofman - 4/6/2010 - 18:00

Momentalne se nic nedeje. Odpocitavani je stale na T-15min, posledni status je: The Air Force Eastern Range is reviewing signals from the Falcon 9's flight termination system to ensure the destruct package can work as advertised.


xChaos - 4/6/2010 - 18:02

tady http://spaceflightnow.com/falcon9/001/status.html taky něco je, něajakej webcast. odpočítávání je už hodinu pozastavené 15 minut před startem.


yamato - 4/6/2010 - 18:08

keby som bol paranoidny tak by som si myslel ze air force umyselne zdrzuje start a caka az pridu tie burky. Ved ten system kontrolovali asi dva mesiace...


admin - 4/6/2010 - 18:11

quote:
tady http://spaceflightnow.com/falcon9/001/status.html taky něco je, něajakej webcast. odpočítávání je už hodinu pozastavené 15 minut před startem.


To je jen přebíraný spacex webcast doplněný komentářem...


Poman - 4/6/2010 - 18:17

SpaceX says they have a "path forward" for launching at 1 p.m. EDT, and possibly earlier if they can resolve the flight termination system connectivity issues soon.


Adolf - 4/6/2010 - 18:31

SpaceX Troubleshooting Blocked Signal
4 June 2010 12:22 p.m. EDT

SpaceX is trying to sort through an issue with the information coming from its Falcon 9 rocket. The strongback structure on the launch pad has been clocking telemetry signals from the vehicle, the company said, so SpaceX is troubleshooting that issue now.


xChaos - 4/6/2010 - 18:43

teda ten flamewar na chatu u mission statusu na Spaceflightnow.com fakt stojí za to :-) stoupenci Aresu už firmu SpaceX nenáviděj docela slušně... a vice versa, ti druzí si taky myslí svoje a říkají to nahlas.


Adolf - 4/6/2010 - 18:49

Falcon 9 Now Aiming for 1 PM Launch
4 June 2010 12:42 p.m. EDT

SpaceX is working to resolve the telemetry issue for a possible 1 p.m. EDT launch time. The weather remains go for launch.


yamato - 4/6/2010 - 18:55

quote:
teda ten flamewar na chatu u mission statusu na Spaceflightnow.com fakt stojí za to :-) stoupenci Aresu už firmu SpaceX nenáviděj docela slušně... a vice versa, ti druzí si taky myslí svoje a říkají to nahlas.


tak... aspon sa obnovil zaujem o kozmonautiku


MartinK - 4/6/2010 - 18:57

quote:
teda ten flamewar na chatu u mission statusu na Spaceflightnow.com fakt stojí za to :-) stoupenci Aresu už firmu SpaceX nenáviděj docela slušně... a vice versa, ti druzí si taky myslí svoje a říkají to nahlas.


Však na to taky kouká 3 tisíce lidí


mrf - 4/6/2010 - 18:57

hm .. kosmodrom je no go .. prý...


yamato - 4/6/2010 - 18:58

lodicka se vloudila... co furt tie lode robia? ares1X, X-51, falcon... vsade nejaka lod


MartinK - 4/6/2010 - 19:03

DRUHÁ loď vjela do zóny, helikoptéra už je nahání


Adolf - 4/6/2010 - 19:03

Stray Boat Further Stalls Falcon 9 Launch
4 June 2010 12:56 p.m. EDT

A boat has apparently strayed too close to the Falcon 9 launch pad, further stalling the planned liftoff.


Adolf - 4/6/2010 - 19:14

Falcon 9 to Launch No Earlier Than 1:30 PM
4 June 2010 1:07 p.m. EDT

SpaceX is now aiming for a launch of its Falcon 9 no earlier than 1:30 p.m. EDT, allowing time for a boat that had strayed dangerously close to be moved clear to safety.


yamato - 4/6/2010 - 19:17

bezi odpocitavanie, 13 minut


Archimedes - 4/6/2010 - 19:17

Odpočet běží


yamato - 4/6/2010 - 19:22

kurna mne to tak trha...


yamato - 4/6/2010 - 19:24

takto som sa citil naposledy pred finale hokejoveho MS v goteborgu


Archimedes - 4/6/2010 - 19:28

2 minuty do startu - napnutý jak malé gatě


Archimedes - 4/6/2010 - 19:30

ABORT!


admin - 4/6/2010 - 19:33

Jdu si dát panáka, nebo mě klepne...


yamato - 4/6/2010 - 19:33

mna dneska asi trafi... jake cislo ma zachranka?


yamato - 4/6/2010 - 19:35

spaceflightnow je offline, jak je na tom spacex?


Adolf - 4/6/2010 - 19:36

Přerušeno při zážehu. Raketa v bezpečnostním módu.


MartinK - 4/6/2010 - 19:37

quote:
spaceflightnow je offline, jak je na tom spacex?

SpaceX mě jede


xChaos - 4/6/2010 - 19:40

to jsou amatéři, to je hrozný :-) už to vypadalo tak nadějně a nic. no ale prý se s tím trochu počítá... a mohou snad ještě dnes nastavit některé hlídané hodnoty s trochu větší tolerancí.

no a samozřejmě ... ten chat na spaceflightnow.com spamují a floodují nějací puberťáci - proti, pak zas pro, pak zase trollují že na raketě je špatně natočená americká vlajka, apod. nesmysly. sledovat se to fakt už nedá.

ještě že při letu Apolla ještě neexistoval Internet ... to by se to bývalo vůbec neodlepilo ze země :-) začínám chápat, že utajený výbuch rakety někde v ústraní nemusí být až tak špatná streategie :-)


Svatopluk Klich - 4/6/2010 - 19:40

Vypadalo to na krátký rozběh turbočerpadel - nějaké hodnoty musely být mimo povolené rozsahy - možná jen mají opatrně nastavené tolerance správných hodnot - což se běžně dělá


Tomas Nejedly - 4/6/2010 - 19:40

pro dnesek asi konecna, co?


Adolf - 4/6/2010 - 19:42

Prý je šance znovu to spustit.


Svatopluk Klich - 4/6/2010 - 19:42

to bych neřekl - lidi ze SpaceX sami oznámili, že stačí zkontrolovat, dotankovat a jedem podruhé


MartinK - 4/6/2010 - 19:44

U jedonoho Falconu I to bylo podobně, myslím že snad kvůli teplotě paliva ? Každopádně asi za hoďku pak normálně odstartovali


yamato - 4/6/2010 - 19:46

mal som dojem ze ten precitlively kontrolny system nastavili ked sa skusal zazeh na rampe. Asi nie dost, alebo to z opatrnosti vratili tak jak to bolo


yamato - 4/6/2010 - 19:47

ale aspon som uz na stranke spacex Elon, uz mozes


Tomas Nejedly - 4/6/2010 - 19:50

uz nastavili novy odpocet http://www.kosmo.cz/modules/XForum/images/smilies/bigsmile.gif


Svatopluk Klich - 4/6/2010 - 19:50

Máme znova -15 minut - vypadá to na druhý pokus


Adolf - 4/6/2010 - 19:54

Něco z toho odspoda začalo fučet, co tam před tím nebylo.


MartinK - 4/6/2010 - 19:55

Ja myslím, že to je stín od té kondenzace nahoře


Adolf - 4/6/2010 - 19:57

Asi jo. Změnil se osvit a háže ty stíny.


Adolf - 4/6/2010 - 20:16

SpaceX May Try Again to Launch Falcon 9 Today
4 June 2010 2:07 p.m. EDT

A new launch target time has not been set yet, but SpaceX says it still has time to recycle the countdown and try again to launch its first Falcon 9 flight.


Adolf - 4/6/2010 - 20:28

Falcon 9 Could Launch at 2:45 PM
4 June 2010 2:17 p.m. EDT

A new launch target time for SpaceX's Falcon 9 rocket has been set for 2:45 p.m. EDT (1845 GMT).


Svatopluk Klich - 4/6/2010 - 20:31

a jedem


Tomas Nejedly - 4/6/2010 - 20:31

A JE TO TU!


Dubest - 4/6/2010 - 20:32

tak držím palce


yamato - 4/6/2010 - 20:39

5 minut


yamato - 4/6/2010 - 20:42

3 minuty. dufam ze druhy stupen startuje lepsie nez prvy


xChaos - 4/6/2010 - 20:46

Letíme !!!! už minuta a furt to funguje :-)


xChaos - 4/6/2010 - 20:49

stage separation... vypadá to dobře !


admin - 4/6/2010 - 20:49

Joooooooooooooo


yamato - 4/6/2010 - 20:50

good sep, druhy stupen bezi!!! YAAAHOOOO GO FALCON!!!


yamato - 4/6/2010 - 20:53

ma to rotovat?


xChaos - 4/6/2010 - 20:53

hehe, řekl bych, že té Ares I klace co na tom chatu předpovídala že to bouchne nejpozději při max-q, trochu zmrznul úsměv, když zafungoval i druhý stupeň :-)

už jsou prakticky tam, 7 minut letu a furt to vypadá jako fungující motor.

Elon Musk musí mít z toho fakt radost... už několik měsíců žije za peníze půjčené od přátel. je to fakt současný Nikola Tesla, tu svojí automobilku na elektromobily nepojmenoval špatně


alamo - 4/6/2010 - 20:54

kurňa a ja som mobilný a nemám video


Archimedes - 4/6/2010 - 20:54

je to tam!


xChaos - 4/6/2010 - 20:54

aj, nějak jim to začalo rotovat. to nevím jestli tak má být.


admin - 4/6/2010 - 20:54

Bomba! A to se musí zapít!


yamato - 4/6/2010 - 20:55

sme na orbite! great day, dufam ze ta rotacia nie je vazny problem


Tomas Nejedly - 4/6/2010 - 20:55

az na ty problemy hned pri zazehu, nejak jim to chytlo driv, tak 100% uspech


xChaos - 4/6/2010 - 20:55

Falcon 9 achieves orbit !


MartinK - 4/6/2010 - 20:55

ORBIT !!!!


Archimedes - 4/6/2010 - 20:56

jj, ke konci ta rotace byla cca 1x za 20 sekund, to mi prislo uz celkem dost


Alchymista - 4/6/2010 - 20:56

Gratulácia!


Svatopluk Klich - 4/6/2010 - 20:56

HURAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAA


Zbycho - 4/6/2010 - 20:57

Pěkné, až na ten můj trhaný přenos. Co to u motorů docela dlouho tak "jiskřilo"?


yamato - 4/6/2010 - 20:57

kde je sampanske? huraaaaaaa ja som happy jak maly jojo v skolke


Archimedes - 4/6/2010 - 20:57

Pašáci


alamo - 4/6/2010 - 20:58

na úžasnej zemeploche by povedali "vitajte v storočí ovocného netopiera"


ales - 4/6/2010 - 20:58

Moc pěkný úspěch. Gratuluju SpaceX a mám radost.


Adolf - 4/6/2010 - 20:59

Takže už tu nejsou jen vrchnostenské kosmické rakety!


Svatopluk Klich - 4/6/2010 - 20:59

A jde se slavit...

... malý krok pro lidstvo, ale VELKY SKOK PRO LIDSTVO !!!

v té větě není překlep.


Csaba - 4/6/2010 - 21:01

krása...je to nová epocha, pánové !


Svatopluk Klich - 4/6/2010 - 21:02


Yamato - můžeš pařit !!!! já jdu na to - a vy všichni - na můj účet.


Jirka Hofman - 4/6/2010 - 21:02

Hurá!!! Ale šáňo bouchnu, až bude potvrzená dráha


MartinK - 4/6/2010 - 21:02

A my jsme byli (virtuálně) u toho !


Svatopluk Klich - 4/6/2010 - 21:04



ANO, BYLI JSME U TOHO !!!!


yamato - 4/6/2010 - 21:07

nechcem vravet ze som to vravel, ale vravel som to


Svatopluk Klich - 4/6/2010 - 21:08

Teď jsme všichni generálové - ALE ON TO FAKT ŘÍKAL !!!


MartinK - 4/6/2010 - 21:09

Gratulace všem zúčastněným !!


Adolf - 4/6/2010 - 21:10

Dragon Capsule Has Reached Orbit
4 June 2010 2:55 p.m. EDT

Falcon 9's second stage engines have shut down and its mock Dragon 9 capsule has reached orbit.


xChaos - 4/6/2010 - 21:11

tak přípitek se konal, i když jen malý...

i když na jedničku ta výsledná dráha asi nebude (viz ta rotace v závěru, i na spaceflightnow to píšou), tak už jen úspěch 1. stupně by... úspěch !


Svatopluk Klich - 4/6/2010 - 21:12

Takhle to dělají "amatéři" - 10 tun na oběžnou dráhu a škrtne se zápalkou jako by šlo o silvestrovskou prskavku - a za zlomek ceny !!!


yamato - 4/6/2010 - 21:14

chcel by som teraz vidiet farbu sefa Boeingu


Jirka Hofman - 4/6/2010 - 21:15

Ano ta rotace mi mírně kazí úsměv, jinak je to SUPER! Dost to bylo podobné té rotaci/klimbání co měl Falcon 1 po nárazu prvního stupně...


Svatopluk Klich - 4/6/2010 - 21:25

Jen ztěží se dalo očekávat, že vše proběhne zcela hladce. Jsou tam. Budou vyhodnocovat data a určitě zjistí příčiny mnoha věcí, budou se valit nápady na zlepšení a zlepší se to. Teď aby se podařilo co nejvíce operací s Dragonem a vůbec vše, co ještě mají v plánu - vylovení prvního stupně,... atd. atd.

SpaceX je teď nutné brát sakra vážně (prosím nechť to slovo není chápáno vulgárně).

Teď bych si jen přál být při tom přímo ve SpaceX - tam to bude vypadat asi hodně zajímavě.

Elon Musk má právo se smát. Dokázal to. Nechť je nám všem inspirací pro naši práci.


xChaos - 4/6/2010 - 21:41


Alchymista - 4/6/2010 - 21:45

Od t -10:47 do konca (.flv formát) 97MB
http://rapidshare.com/files/395296466/SpaceX_F9_Webcast_20100604__t_-10_47_.rar


xChaos - 4/6/2010 - 21:54

http://spaceflightnow.com/falcon9/001/launch/

krásný fotky startu... začínám věřit, že jestli fakt dokáží ten 1. stupeň nějak recyklovat (aspoň párkrát), tak že se třeba ještě výletu na oběžnou dráhu někdo dožijeme :-)


yamato - 4/6/2010 - 22:17

quote:
http://spaceflightnow.com/falcon9/001/launch/

krásný fotky startu... začínám věřit, že jestli fakt dokáží ten 1. stupeň nějak recyklovat (aspoň párkrát), tak že se třeba ještě výletu na oběžnou dráhu někdo dožijeme :-)


som rad ze uz sa necitim sam vojak v poli na tomto fore


xChaos - 4/6/2010 - 22:28

quote:

som rad ze uz sa necitim sam vojak v poli na tomto fore


Já jsem Elonovi Muskovi fandil už tolik let, že už mě asi přestalo bavit se o tom hádat.

http://science.slashdot.org/story/10/06/04/1923216/SpaceX-Successfully-Launches-Falcon-9-Rocket

Jak praví příspěvek moderovaný +5:

I don't want to hear anymore about Obama and his socialist plan to move space launching into the hands of private enterprise.

Snad i zdejším českým konzervám dojde, že liberalismus není o tom, že se zdravotnictví nebo školství zprivatizuje a zpoplatní - ale kosmický výzkum se zato ponechá v rukou státního monopolu.

Bohužel, Obama je trochu americký Gorbačov, a to co dělá je tak trochu perestrojka: v zahraničí ho mají rádi, ale doma ho oceňují spíše úzké intelektuální elity a odpor lidu vůči jeho politice sílí. pochopitelně: úředníkům v NASA i vedení velkých aeronautických firem teď hrozí, že "přijdou o koryta"... v každé firmě jen zlomek lidí skutečně "umí" a dělá něco, co je zcela klíčové a nepostradatelné.... [Upraveno 04.6.2010 xChaos]


martalien2 - 4/6/2010 - 22:31

quote:
. začínám věřit, že jestli fakt dokáží ten 1. stupeň nějak recyklovat (aspoň párkrát), tak že se třeba ještě výletu na oběžnou dráhu někdo dožijeme :-)


...ja ne, radeji si postavim neco sveho....


Svatopluk Klich - 4/6/2010 - 22:31

quote:
quote:
http://spaceflightnow.com/falcon9/001/launch/

krásný fotky startu... začínám věřit, že jestli fakt dokáží ten 1. stupeň nějak recyklovat (aspoň párkrát), tak že se třeba ještě výletu na oběžnou dráhu někdo dožijeme :-)


som rad ze uz sa necitim sam vojak v poli na tomto fore


Nikdy jsi nebyl


xChaos - 4/6/2010 - 22:36

quote:
quote:
. začínám věřit, že jestli fakt dokáží ten 1. stupeň nějak recyklovat (aspoň párkrát), tak že se třeba ještě výletu na oběžnou dráhu někdo dožijeme :-)


...ja ne, radeji si postavim neco sveho....


no ale v tom případě hodně štěstí při hledání vhodného ostrůvku v Tichomoří. královskí Tonga už je zabrané: http://spaceports.blogspot.com/2009/09/interorbital-systems-has-crewed-capsule.html

(já osobně si pro všechny případy bookuju tu opuštěnou startovací dráhu z 2. světové války na jižním pobřeží Srí Lanky.. je to jen 6 stupňů severně od rovníku a jihovýchodní startovací koridor otamtud je několik tisíc km zcela volný :-) pro něco ve stulu Spaceship 3 téměř ideální lokalita

Ovšem pro pirátské lety do kosmu je vhodně situované třeba i Somálské pobřeží :-) [Upraveno 04.6.2010 xChaos]


admin - 4/6/2010 - 22:37

Yamato, já Ti to říkal už vícekrát - jsme na jedné lodi, jenom toho Oriona dodělat(sichr je sichr) a na ten Měsíc přece jen letět.


xChaos - 4/6/2010 - 22:39

quote:
Yamato, já Ti to říkal už vícekrát - jsme na jedné lodi, jenom toho Oriona dodělat(sichr je sichr) a na ten Měsíc přece jen letět.


Měsíc je úplně slepá ulička, a max. má smysl si tam udělat výlet dodatečně.

Ovšem dodělání Orionu jako "záchraného člunu" je pochopitelně jen záminka pro to, aby se na vývoji dál pokračovalo a vhodný moment se s ním mohlo letět kam bude potřeba.

Jak je na tom Dragon s možností návratu 2. kosmickou rychlostí, to nevím. Jinak se přímo nabízí posadit ho na Dragon 9 Heavy, a pomocí prodlouženého 2. stupně normálně obletět Měsíce.


admin - 4/6/2010 - 22:39

quote:

http://science.slashdot.org/story/10/06/04/1923216/SpaceX-Successfully-Launches-Falcon-9-Rocket

Jak praví příspěvek moderovaný +5:

I don't want to hear anymore about Obama and his socialist plan to move space launching into the hands of private enterprise.

Snad i zdejším českým konzervám dojde, že liberalismus není o tom, že se zdravotnictví nebo školství zprivatizuje a zpoplatní - ale kosmický výzkum se zato ponechá v rukou státního monopolu.

Bohužel, Obama je trochu americký Gorbačov, a to co dělá je tak trochu perestrojka: v zahraničí ho mají rádi, ale doma ho oceňují spíše úzké intelektuální elity a odpor lidu vůči jeho politice sílí. pochopitelně: úředníkům v NASA i vedení velkých aeronautických firem teď hrozí, že "přijdou o koryta"... v každé firmě jen zlomek lidí skutečně "umí" a dělá něco, co je zcela klíčové a nepostradatelné.... [Upraveno 04.6.2010 xChaos]


Ale no tak! To je hodně nefér. Vždy šlo o jediné - Obama se spoléhal na něco, co ještě ani neletělo. Je pravda, že Falcon 9 teď mluví do značné míry pro Obamu. Ale taky nemuselo, že...


yamato - 4/6/2010 - 22:39

okej, nebyl, zopar ludi tu zdiela moje nazory, ale vzdy som citil silnu opoziciu uprednostnujucu status quo z dovodu akejsi falosnej istoty. Dnes nam Elon ukazal, ze ked chceme nieco dokazat, musime riskovat. Niekedy cely svoj majetok, niekedy aj zivot (to nam zas ukazali chlapci zo ScaledComposites)


Derelict - 4/6/2010 - 22:41

quote:
Yamato, já Ti to říkal už vícekrát - jsme na jedné lodi, jenom toho Oriona dodělat(sichr je sichr) a na ten Měsíc přece jen letět.


Kucííí, když budete potřebovat pro to svoje heblo topiče, ja sa hlásím dobrovólně ;o)


admin - 4/6/2010 - 22:42

quote:

Měsíc je úplně slepá ulička, a max. má smysl si tam udělat výlet dodatečně.


Samozřejmě, že ne.
Měsíc je unikátní laboratoř a geologicky extrémně zajímavé místo.
A dá se tam dlouhodobě žít bez některých nehezkých efektů beztíže.

Ale to tu už asi nepatří...


xChaos - 4/6/2010 - 22:44

vlastní peníze do toho vrazil i John Carmack (Armadillo) i spousta dalších firmiček, které velikostí nedosahují SpaceX.

tohle je ta tvář Ameriky, kterou Evropani obdivovali v 19. a začátkem 20. století, a kvůli které odcházeli za svým "snem". ono to dneska už skoro vypadá, že v Americe zbyl jen vojenský a zábavní průmysl a spousta právníků které živí copyrightové soudní spory... ale naštěstí to není pravda.

já myslím, že tohle je to nejlepší "Yes we can", které teď Obama, bezmocný tváří v tvář třeba i té obří ekologické katastrofě s únikem ropy do Mexického zálivu, potřeboval fakt jako sůl.


Svatopluk Klich - 4/6/2010 - 22:45

quote:
quote:
Yamato, já Ti to říkal už vícekrát - jsme na jedné lodi, jenom toho Oriona dodělat(sichr je sichr) a na ten Měsíc přece jen letět.


Kucííí, když budete potřebovat pro to svoje heblo topiče, ja sa hlásím dobrovólně ;o)



a bude se zpívat: "Tam v podpalubí topič přikládá, na kosmické lodi je skvělá nálada"

Chlapci, hlásím se taky - rezervuju si flek kuchaře.


MartinK - 4/6/2010 - 22:50

Beru nástěnkáře, bez toho se to neobejde !


yamato - 4/6/2010 - 22:51

quote:
vlastní peníze do toho vrazil i John Carmack (Armadillo) i spousta dalších firmiček, které velikostí nedosahují SpaceX.

tohle je ta tvář Ameriky, kterou Evropani obdivovali v 19. a začátkem 20. století, a kvůli které odcházeli za svým "snem". ono to dneska už skoro vypadá, že v Americe zbyl jen vojenský a zábavní průmysl a spousta právníků které živí copyrightové soudní spory... ale naštěstí to není pravda.

já myslím, že tohle je to nejlepší "Yes we can", které teď Obama, bezmocný tváří v tvář třeba i té obří ekologické katastrofě s únikem ropy do Mexického zálivu, potřeboval fakt jako sůl.


toto je podla mna aj odpoved na krizu a jej priciny. Ziadny rast HDP postaveny na nafukovani cien aktiv, ale poctive inovativne podnikanie. Ziadne fiskalne stimuly, ale vytvaranie prilezitosti pre ludi s talentom a napadmi. A neproduktivne pracovne miesta zrusit. A nie ich dotovat.


yamato - 4/6/2010 - 22:54

nemate niekto kvalitne videjo? ten odkaz co tu je mi nejde stiahnut pozeral by som to najradsej furt dokola...


admin - 4/6/2010 - 23:00

http://www.youtube.com/watch?v=OJpYQHYok7o

Video přímo z Tesla.


admin - 4/6/2010 - 23:05

http://www.youtube.com/watch?v=sP5gykvTBpM

To vypadá dobře...


MartinK - 4/6/2010 - 23:18

Tak už je aji oficiální video
http://www.spacex.com/multimedia/videos.php


yamato - 4/6/2010 - 23:27

ked tak pozeram na to videjo, mam pocit ze ten vyfuk plynov od turbocerpadla, ktory sluzi na kontrolu rotacie, nefungoval spravne. Hned na zaciatku funkcie druheho stupna zacal stupen rotovat, ale vyfuk spravnym vychylenim rotaciu zastavil. Neskor uz na rotaciu nereagoval.


Jirka Hofman - 4/6/2010 - 23:28

OK, je potvrzená dráha:
It's official. SpaceX founder Elon Musk says the Falcon 9 rocket achieved a nearly perfect orbit during today's dramatic blastoff.

GPS telemetry showed the rocket's second stage and dummy Dragon capsule hit "essentially a bullseye," according to Musk.

The apogee, or high point, was about 1 percent higher than planned and the perigee, or low point, was 0.2 percent off the target. The second stage shutdown was nominal, Musk told Spaceflight Now.

The Falcon 9 was shooting for a circular orbit 250 kilometers, or 155 miles, high and an inclination of 34.5 degrees.

Dobrá práce!


Svatopluk Klich - 4/6/2010 - 23:29

Tenhle let měl svoji skutečnou mouchu (víte kde?)


Jirka Hofman - 4/6/2010 - 23:35

Docela mě překvapilo, jak se raketa při opoutění rampy otočila. Vidíte to tam taky?


yamato - 4/6/2010 - 23:38

vidim. neviem ci je to podla planu, ale vo vseobecnosti mam pocit ze falcon sa chova obcas pomerne "volne", aj jednicka aj devina. Zrejme je to dane tym ze nema ziadne reakcne ovladanie, vo vsetkych osiach je ovladany motormi. Zda sa ze tento system potrebuje este trochu "umravnit" (podla mna je aj pricinou rotacie druheho stupna)


MartinK - 4/6/2010 - 23:40

quote:
Docela mě překvapilo, jak se raketa při opoutění rampy otočila. Vidíte to tam taky?

JJ, někdo si toho už všimnul aji na NSF foru. Je doměnka, že zapoměli před natočením rakety na správný azimut dát nějakou rozumnout prodlevu, aby raketa byla nějak rozumně vysoko pro takový manévr a skoro "nedrhla" motory o startovací stůl

Jinak, ta startovací konstrukce asi bude potřebovat novej nátěr

Jinak, tady je transkripce z tiskové konference s Muskem:
http://twitter.com/jeff_foust
Vypadá to, že první stupeň tentokrát nezvládl návrat v jednom kuse...


MartinK - 4/6/2010 - 23:42

Ha, konference živě na: http://www.spacevidcast.com/


yamato - 4/6/2010 - 23:48

skoda a ja uz som mal v hlave flyback 1.stage a reentry 2.stage s pristatim na klzavom padaku a la x-38 tak snad aj to bude...


yamato - 5/6/2010 - 00:02

http://www.cnn.com/2010/US/06/04/spacex.rocket.test/index.html?hpt=Sbin

najlepsie video co som zatial nasiel


Ludek_F - 5/6/2010 - 06:47

tisková svodka z rána 5.6.2010 :
ČT24: http://www.ct24.cz/veda-a-technika/vesmir/92069-zkusebni-start-rakety-falcon-9-byl-uspesny/

http://www.tyden.cz/rubriky/veda-a-technika/veda/soukroma-raketa-falcon-9-uspesne-odstartovala_171317.html

http://zahranicni.eurozpravy.cz/amerika/9910-americane-uspesne-vyzkouseli-novou-nosnou-raketu-falcon-9/

postřehy, komentáře, dotazy ze startu:
- startovní napětí naplánovaně odlehčil hmyz poletující před kamerou
- úžasné jak řeší problémy a jedou pořád dál během startovního okna !!!,
mimochodem neprodloužili jej oproti plánu ?
- ihned po startu mi dost zatrnulo, raketa jako by se posunula stranou a zaváhala,
ale to mohl být jen klam nebo zkreslení-trhání TV přenosu
- nosná raketa provádí ihned po staru nad rampou rotaci ~90 st ?
- napájecí hadice po oddělení od rakety docela dost "zahořela" ?
- zajímavé je rozžhavení trysky 2.stupně doruda a po vypnutí rychlé "zchládnutí"
- až poletí s posádkou, starovací rampa bude jiná? mohutnější s přístupem posádky ?
- jak je řešen záchraný systém kabiny během startu ?

Včerejší start, to je úžasný úspěch a kus vykonané práce,
stejně tak jako ještě zbývající část, která je čeká,
všem jim moc držím palce:-)
[Upraveno 05.6.2010 Ludek_F]


Ľuboš - 5/6/2010 - 06:55

Oceňujem, že počas samotného pokusu o štart vyriešili "za jazdy" aj úpravu software, dotankovanie a pod. - iné spoločnosti nielen pri 1. lete (viď štarty Delta II pred niekoľkými dňami) by si to analyzovali aspoň deň. Go SpaceX


quinetiq - 5/6/2010 - 08:25

když už jsme u těch videi rozhovor o kosmonautice a X-prize

Elon Musk a Peter Diamandis

feature=related


eudoxus - 5/6/2010 - 12:01

starsi clanok o Muskovy (nemecky):
Der Mann, der zum Mars will
http://www.zeit.de/2009/02/DOS-Raketenmann?page=all


Alchymista - 5/6/2010 - 12:24

to Luděk Fík
- štartovacie okno bolo najskôr typu "niekedy poobede" a plánovaná dráha dodržaná ako u prvého Sputniku (je hore? je!)
- raketa im z rampy v podstate utiekla - odpočet bol medzi tri-dva, keď sa začala pohybovať a pri nule už bola pár metrov nad vypúšťacím stolom (nielen hlasový)
- tankovacie hadice sa oddelovali veľmi neskoro - ešte kúsok a mohli by raketu strhnúť na rampu (čo je aj možná príčina stranového "trhnutia") Samotná hadica je zrejme odpisový materiál, v cene štartu prakticky zanedbateľná položka.


Vítězslav Novák - 5/6/2010 - 14:34

Připojuji se k všeobecnému blahopřání a musím (rád) uznat, že z mého skepticismu značně ubylo.

Na druhou stranu ještě pár startů projde, než bych Falconu svěřil družici a ještě víc než bych se do toho posadil sám. Úpravy SW za pochodu ve mně nebudí důvěru a jako vývojář jsem se několikrát - víc než mi bylo milo - přesvědčil, že QM je sice opruz, ale obcházet se nevyplatí.

Takže o nástěnkáře se drát nebudu.


alamo - 5/6/2010 - 16:43

" plánovaná dráha dodržaná ako u prvého Sputniku (je hore? je!) "

http://nasawatch.com/archives/2010/06/falcon-9-nails.html

"Space X update 4:40 pm EDT: Orbital info: Nominal shutdown and orbit was almost exactly 250km. Telemetry showed essentially a bullseye: ~0.2% on perigee and ~1% on apogee."

práve som si pozrel videá, celkom pekná tá pirueta priamo na stole, pokus odtiahnuť zo sebou pomocou hadice a káblov aj rampu, a štart navzdory pomalému odpočítavaniu
asi toho čakania mala mašinka, plné obvody

takže space x do toho, vyriešte tie nepodstatné trable, a chcem vidieť skutočného dragona


yamato - 5/6/2010 - 16:50

tiez mam pocit ze to este nebolo "picture perfect", viacero veci treba doladit, a hlavne ziskat dostatocny pocet startov, aby sa pripadne zavazne nedostatky mohli prejavit. Som zastancom spolahlivosti zalozenej na blbuvzdornosti, resp. odstranenych chybach, a na to treba urcity flight record.
To ale nic nemeni na tom ze Falcon9 sa dostal na orbit pri prvom starte. To nedokazala ariane5, atlas bol uspesny vraj na nejaky 10ty pokus, o ruskych nosicoch pomlcim.
Ukazalo sa, ze do kozmu MOZU lietat sukromnici, NIE JE to tak enormne tazke, NEMUSI to stat miliardy a doterajsi stav je vysledkom historickeho vyvoja a zakorenenych predstav, a NIE JE nevyhnutny.

Keby som bol Musk, tak sa postavim pred novinarov a poviem: "Welcome in my revolution!" Vlastne nie, bol by som na mol...


yamato - 5/6/2010 - 16:56

quote:


práve som si pozrel videá, celkom pekná tá pirueta priamo na stole, pokus odtiahnuť zo sebou pomocou hadice a káblov aj rampu, a štart navzdory pomalému odpočítavaniu
asi toho čakania mala mašinka, plné obvody




lepsie ked sa to predcasne hrabe hore aj s rampou, ako keby to po zazehu ostalo sediet na rampe


alamo - 5/6/2010 - 17:05



na tomto videu za strechy vab sedí odpočítavanie presne
ozaj čo majú tí hmizáci proti kamerám ?
a nebol to ten istý ?


Lukavský - 5/6/2010 - 17:42

quote:

- štartovacie okno bolo najskôr typu "niekedy poobede" a plánovaná dráha dodržaná ako u prvého Sputniku (je hore? je!)


Oficiální startovní okno (podle webu SpaceX) bylo odd 15:00 UTC a trvalo 4 hodiny. Při startu měli rezervu 15 minut.


Alchymista - 5/6/2010 - 18:22

quote:
http://nasawatch.com/archives/2010/06/falcon-9-nails.html

"Space X update 4:40 pm EDT: Orbital info: Nominal shutdown and orbit was almost exactly 250km. Telemetry showed essentially a bullseye: ~0.2% on perigee and ~1% on apogee."
To teda "smekám klobouk". Sú fakt dobrý.


xChaos - 5/6/2010 - 19:56

quote:

To ale nic nemeni na tom ze Falcon9 sa dostal na orbit pri prvom starte. To nedokazala ariane5, atlas bol uspesny vraj na nejaky 10ty pokus, o ruskych nosicoch pomlcim.
Ukazalo sa, ze do kozmu MOZU lietat sukromnici, NIE JE to tak enormne tazke, NEMUSI to stat miliardy a doterajsi stav je vysledkom historickeho vyvoja a zakorenenych predstav, a NIE JE nevyhnutny.



No hele... ono se dá říct, že Falcon 1 a 9 jsou si natolik koncepčně podobné (a asi budou mít i podobnou avioniku, komunikační systémy, apod.), že by asi bylo vhodné nezdary Falconu 1 tak trochu "započítávat" do celkového score. Velikost a počet motorů se samozřejmě liší, to ano.. ale zase třeba naučit se od sebe oddělovat stupně asi musí každá firma (či tým/agentura) napoprvé metodou pokus/omyl... a pak už to jde i na větších raketách.

Jinak hlavním důvodem úspěchu bude samozřejmě to, že Elon Musk prostě věděl, že na další pokus už nemá peníze: prostě když aspoň trochu víte, co děláte, a současně víte, že je důvod to předvést pořádně, tak to určitě pomůže.

To nic nemění na mém obdivu... jenom nechci, aby to byl obdiv úplně nekritický :-)


yamato - 5/6/2010 - 20:31

ved preto som najprv napisal ze to nebolo perfektne a este maju co vylepsovat.

To, ze niektore muchy vychytali najprv na mensom (a lacnejsom) falcon1, mozno tiez pripisat uzasnej racionalite a efektivite sukromneho sektora. Uspech Falconu9 nijako nezlahcuje, ze mal predchodcu co to dokazal az na 4ty pokus. Skor to potvrdzuje spravny podnikatelsky pristup a manazment rizika.

Nerad by som vyznieval nekriticky, ale asi je jasne komu fandim


alamo - 5/6/2010 - 20:37

http://www.aktuality.sk/clanok/165192/let-rakety-spacex-sposobil-v-australii-ufo-sialenstvo/
"Jasné svetlo v tvare špirály nad austrálskym východným pobrežím rozpútalo medzi obyvateľmi UFO šialenstvo. Astronómovia si však myslia, že ide o raketu, ktorá odštartovala z mysu Canaveral na Floride. Niektorí svedkovia úkaz popisovali ako rotujúci oblak svetla v tvare lízanky."

že by druhý stupeň?

ten popis "špirálovitosti" mi pripomenul haló okolo ruskej bulavy nad nórskom


Alchymista - 5/6/2010 - 22:04

Z Austrálie pozorovali štart z Floridy?
Akú rýchlosť dosiahol druhý stupeň? Stačilo to na zánik pozorovateľný z Austrálie?



xChaos - 5/6/2010 - 22:33

quote:
mozno tiez pripisat uzasnej racionalite a efektivite sukromneho sektora.


no jakožto zástupce tohoto sektoru tě musím mírně shladit: můžu tě ubezpečit, že jsme schopni se dopustit téměř kterékoliv pitomosti, jako jakýkoliv jiný sektor na téhle planetě - od otrokářského či feudálního až po jézéďácko-budovatelský :-)

samozřejmě fandím čemukoliv, co má šanci buď přiblížit výlety do kosmu běžným smrtelníkům, jako jsme my - a nebo co má šanci překročit dosavadní limity lidských možností (a taky věřím, že obě věci spolu docela úzce souvisí). ale při představě, že by "tržní" monopol na lety do kosmu získal třeba takový Microsoft, mě naskakuje trochu husí kůže (ale i takový Apple, který by prodával stylovější rakety s lepším designem, je docela děsivá možnost :-) ) [Upraveno 05.6.2010 xChaos]


martir123 - 5/6/2010 - 23:30

quote:
quote:
mozno tiez pripisat uzasnej racionalite a efektivite sukromneho sektora.


no jakožto zástupce tohoto sektoru tě musím mírně shladit: můžu tě ubezpečit, že jsme schopni se dopustit téměř kterékoliv pitomosti, jako jakýkoliv jiný sektor na téhle planetě - od otrokářského či feudálního až po jézéďácko-budovatelský :-)

samozřejmě fandím čemukoliv, co má šanci buď přiblížit výlety do kosmu běžným smrtelníkům, jako jsme my - a nebo co má šanci překročit dosavadní limity lidských možností (a taky věřím, že obě věci spolu docela úzce souvisí). ale při představě, že by "tržní" monopol na lety do kosmu získal třeba takový Microsoft, mě naskakuje trochu husí kůže (ale i takový Apple, který by prodával stylovější rakety s lepším designem, je docela děsivá možnost :-) ) [Upraveno 05.6.2010 xChaos]


Nebojte sa nic ak tak to bude google alebo po novom facebook

v kazdom pripade to co predviedli bolo uplne uzasne a nato uz len tolko ze konecke a gratulujem [Upraveno 05.6.2010 martir123]


J2930_ - 6/6/2010 - 00:12

quote:
....ale i takový Apple, který by prodával stylovější rakety s lepším designem, je docela děsivá možnost....


ale nadruhou stranu zajimavy investor... pri sve hotovostni zasobe temer 42 miliard USD na konci roku 2009. Pri sve soucasne kapitalizaci 222 miliard USD je pry nejvetsi technologickou firmou sveta... asi hlavne zhediska financi


yamato - 6/6/2010 - 00:26

quote:


no jakožto zástupce tohoto sektoru tě musím mírně shladit: můžu tě ubezpečit, že jsme schopni se dopustit téměř kterékoliv pitomosti, jako jakýkoliv jiný sektor na téhle planetě - od otrokářského či feudálního až po jézéďácko-budovatelský :-)



isteze, vsade kde su ludia da sa najst aj hlupost. Lenze ked urobi kravinu Musk, tak skoncil, teda aspon by mal. Ked urobi kravinu Boeing, dostane dotaciu aby sa mu nahodou nieco nestalo.
Preto drzme palce aj orbitalsciences, ako aj vsetkym ostatnym pripadnym uchadzacom, a dufajme ze konecne bude poriadna sutaz.


xChaos - 6/6/2010 - 00:55

http://science.slashdot.org/story/10/06/05/1951233/SpaceXs-Falcon-9-Appears-As-UFO-In-Australia

bonus navíc: v poslední fázi letu divoce rotující 2. stupeň Falconu 9 byl nakonec nakonec spatřen coby UFO v Austrálii... :-) aneb Bulava 2 :-)


alamo - 6/6/2010 - 01:04

"bonus navíc: v poslední fázi letu divoce rotující 2. stupeň Falconu 9 byl nakonec nakonec spatřen coby UFO v Austrálii... :-) aneb Bulava 2 :-)"
chcelo by to nejaké poriadne fotky..
fakt by ma zajímalo porovnať ich s príhodou nad nórskom


alamo - 6/6/2010 - 01:20

naozaj to vypadalo jak bulava
http://news.ninemsn.com.au/glance/1064452/spiralling-ufo-over-australia

http://www.abc.net.au/news/stories/2010/06/05/2919095.htm?section=justin


alamo - 6/6/2010 - 01:37


tak moment..
mal som za to že druhý stupeň mal zostať spojený s maketou dragonu v jednom kuse, a nemal sa oddeľovať, a stále by mal byť na orbite
čosi tu nesedí..


avitek - 6/6/2010 - 10:32

quote:
http://www.youtube.com/watch?v=_tIdeHk-bTo
tak moment..
mal som za to že druhý stupeň mal zostať spojený s maketou dragonu v jednom kuse, a nemal sa oddeľovať, a stále by mal byť na orbite
čosi tu nesedí..


Zřejmě je tomu tak, stále Space Track vede jediný objekt označený DRAGON/FALCON 9 R/B.


avitek - 6/6/2010 - 11:38

Nejpravděpodobnější vysvětlení jsou vypouštěné pohonné látky (fuel & oxidizer dump) z 2. stupně. Doba pozorování jevu nad Austrálií zhruba odpovídá době, kterou potřeboval objekt 2010-026A k obletu Země od Floridy po Austrálii. Spirálovitý tvar může odpovídat mimoosové rotaci tělesa.

Jinak analýza elementů dráhy 2010-026A ukazuje, že objekt by měl zaniknout někdy v období od 2010-06-17 do 2010-06-22. Hodně to závisí také na sluneční činnosti v nejbližších týdnech.


PINKAS J - 6/6/2010 - 12:31

Nesporný úspěch Falkon 9 přináší důležitou otázku: Raketu třídy a kvality Falkonu 9 bylo možno v rámci programu NASA nebo i soukromých firem (Boeing, LM) postavit za řádově stejné peníze již před desítkami let. Mohlo to být provedeno i paralelně k STS a mnohé záležitosti, jako zásobování ISS nebo záchranný člun by takovou raketou byly řešeny a ušetřeny značné prostředky. Proč tomu tak nebylo je do určité míry i určitým fetišismem LOX/LH2 motorů v USA, bez ohledu na to, o kolik mají vyšší cenu a vyšší provozní náklady. Je především zásluhou Obamovy administrativy, že dokázala zastavit tento trend, počítá se zapojením širšího arsenálu prostředků pro cesty do vesmíru a hodlá i přehodnotit po technické stránce prostředky pro velké vesmírné projekty.


admin - 6/6/2010 - 14:27

Musk začal sám o sobě. Nepotřeboval k tomu nikoho.
A COTS přišel ze strany Bushovy administrativy. Takže jestli je to něčí zásluhou, tak zásluhou Muska a Bushovy administrativy. Obama k tomu přišel jako slepý k houslím.


xChaos - 6/6/2010 - 16:01

quote:
Obama k tomu přišel jako slepý k houslím.


no minimálně pro mě je důležité, že dokázal rozpoznat progresivní trendy i v oboru, ve kterém rozhodně "není doma", který není jeho silnou stránkou (to už častěji kosmonautice rozumějí "jestřábi", že...)

Ovšem je tu i jiná interpretace: Musk je podobně jako Obama ikonou mezi progresivními americkými "geeky", kteří na Západě už pomalu dosahují statutu generačního lifestyle (viz sitcomy IT Crowd, Big Bang Theory, apod. - věřte tomu, že u Sheldona v bytě by rozhodně všichni nadšeně sledovali start Falconu 9 a hádali se o tom). takže pro Obamu v podstatě stačilo vsadit na "celebirtu" ve vycházející branži... a protože pro Muska jsou obří NASA byrokracie a její stoupenci jistě vyčerpávajícím soupeřem, tak je jenom logické, že se takovémuto politickému spojenci nebrání.

Souhlasím, že NASA na něco podobného měla technologii už dávno. Ale konkurovala by tím komerčnímu Atlasu 5 (asi nejbližší podobný nosič - pohonnými látkami, koncepcí, a nakonec i nosností) - a v USA existuje poměrně silné povědomí o tom, že státní rozpočtové organizace by se měly zabývat pouze skutečným společným národním zájmem - a nikoliv konkurovat soukromému sektoru. Toto povědomí je vcelku široce sdíleno mezi liberály (demokratická strana) i konzervativci (republikánská strana), a jako v mnohém jiném: politici se tam liší jen konkrétní implementací tohoto povědomí (Republikáni na jednu stranu slibují škrty rozpočtu, ovšem na druhou stranu ti, kdo se tam skutečně dostanou k moci, se tam (v některých ohledech) pak chovají tak, jako v Evropě levice - tzn. zadlužují stát a současně za tyto půjčené peníze přihrávají velké státní zakázky spřáteleným firmám ve státech, kde mají silnou voličskou základu). A dluhy státu pak chtějí řešit škrty v sociální oblasti. A i u podpory výzkumu je pro ně klíčové hlavně to, kolik hlasů tím získají - spíše než nějaké reálné výsledky.

Pokud Obama bude chtít v roce 2012 dosáhnout znovuzvolení, bude muset do té doby předvést na všech možných frontách reálné, hmatatelné výsledky. A ty mu v kosmonautice je schopen paradoxně teď daleko spíše poskytnout Musk, než dinosauři v NASA (a ATK Thiokol jako její klíčový dodavatel).

SpaceX/Falcon 9 navíc budou potřebovat konkurenci ze strany Orbital/Taurus II, aby neusnuli na vavřínech. Ale Taurus II stále bude něčím podobným Atlasu 5 (tzn. levné řešení, spíchnuté pomocí ruských motorů - ať už vyráběných v licenci, nebo přímo koupených jako vyřazený kovošrot). Falcon 9 tedy docela zahrál na strunu amerického nacionalismu, když předvedl po letech původní americké řešení - navíc fungující na první pokus jako hodinky a současně i levné a "cenově dostupné".

Politicky to tedy byla poměrně jasná záležitost: samozřejmě asi šlo nějak komerčně vyhandlovat levnější starty Atlasu 5 výměnou za jejich objednávku ve velkém, nebo přihrání nějaké dražší zakázky té samé firmě, v nějaké jiné branži - ale to by zdaleka tolik neuspokojilo ducha amerického "pionýrství", jejich podvědomou touhu potom "odejít na frontier", realizovat "americký sen", apod. tohle je především pí-ár zásek.

Vůbec bych se nedivil, kdyby vláda nepovzbudila pár vysloužilců v důchodu, aby se Muskem sešli, a poradili mu pár věcí na ono téma "ani nevíte, co všechno nevíte": ostatně Buzz Aldrin stejně jako Elon Musk studovali MIT, a ony ty školy a jejich absolventi představují v USA silné kliky, které drží spolu... prostě ono je to tak trochu, že MIT předvedla, že taky uměj postavit raketu, řekl bych :-)


alamo - 6/6/2010 - 16:02

http://blogs.discovermagazine.com/badastronomy/2010/06/05/oh-those-falcon-ufos/
zaujímaví článok porovnávajúci udalosť nad nórskom s austráliou


alamo - 6/6/2010 - 16:11

"v USA existuje poměrně silné povědomí o tom, že státní rozpočtové organizace by se měly zabývat pouze skutečným společným národním zájmem - a nikoliv konkurovat soukromému sektoru. Toto povědomí je vcelku široce sdíleno mezi liberály (demokratická strana) i konzervativci (republikánská strana)"

hmm.. najostrejšie proti "privatizácii" vesmíru, vystupujú momentálne niektorí republikánsky senátori, a je to dosť schizoidná situácia
tu je pekný príklad Richard Shelby
http://nasawatch.com/archives/2010/06/falcon-9-reacti.html


admin - 6/6/2010 - 16:42

xChaosi, třeba měl Obama štěstí, že vsadil na tohoto koně, ale to není jiná interpretace. Prostě fakta jsou fakta. Obama přišel k hotovému, nijak se o úspěch Muska nezasloužil. Co bude v budoucnosti, ukáže budoucnost.

Co se týče politiky, jsi úplně mimo, (záměrně?) jsi vynechal snižování daní, atd. Ale to je jedno. Necpi to sem...


yamato - 6/6/2010 - 17:57

ja by som to zhrnul asi tak, ze v USA sa momentalne meni stara paradigma, ze lety do vesmiru robi NASA a jej dinosauroidni dodavatelia, pretoze je to strasne tazke, narocne a janeviem jake. Stare struktury a ich politicki republikanski predstavitelia sa snazia branit tomuto trendu zubami nechtami, co je pochopitelne, ved ide len o peniaze. O velmi vela penazi.

Na druhej strane je Musk so svojim pionierskym, resp. IT pristupom, a Obama, ktory nie je nalinkovany na onych dinosaurov, a ako spravnemu laviciarovi je mu luto kazdeho dolara, ktory musi dat NASA a nemoze si zanho kupovat hlasy. V tomto pripade je tato laviciarska vlastnost velmi prospesna, kedze ho nasmerovala k podpore lacnejsieho sukromneho sektora.

Takze je to stare verzus nove, pokrok verzus tradicia.
Samozrejme sa nejedna o pokrok technicky, Falcon je v podstate primitivna raketa, ide tu o pokrok ekonomicky, o stlacanie cien prostrednictvom otvorenej sutaze.


yamato - 6/6/2010 - 18:15

este malo k piatku - SpaceX restartovala druhy stupen na orbite, takze draha je teraz elipticka.
Prvy stupen bol vybaveny padakmi, avsak tie sa neotvorili, preto sa rozbil pri dopade.


Csaba - 6/6/2010 - 20:18

...obama...co s tym ma preboha spolocne?

Musk do toho vrazil vlastne peniaze...kolko by ste investovali Vy zo svojich na nieco ine, ako osobny, priamy prospech ?


M: - 6/6/2010 - 20:56

quote:
...obama...co s tym ma preboha spolocne?

Musk do toho vrazil vlastne peniaze...kolko by ste investovali Vy zo svojich na nieco ine, ako osobny, priamy prospech ?


Musk neinvestoval na osobny priamy prospech?
S vyuzitim vsetkych dostupnych fondov a statnych podpornych programov a zakaziek?


... bo - 6/6/2010 - 20:59

quote:

Takze je to stare verzus nove, pokrok verzus tradicia.
Samozrejme sa nejedna o pokrok technicky, Falcon je v podstate primitivna raketa, ide tu o pokrok ekonomicky, o stlacanie cien prostrednictvom otvorenej sutaze.



Tady bych oponoval. Jednoduchý účelný design neznamená, že je raketa primitivní a řekl bych, že zde hraje klíčovou roli právě technický pokrok.
Při výrobě a vývoji jsou použity pokročilé materiály, chytré automatizované metody fabrikace a testování jednotlivých komponent, naplno využité CAD/CAM/CAE, modelování pomocí superpočítače ...

Taky ta primitivní raketa je na první pohled jednodušší než Sojuz a má cca 1.4x větší nosnost v lehké variantě ...

Krásnej první let. Oprvadu estetický zážitek


admin - 6/6/2010 - 21:06

quote:
a aku cenu ponuka?


http://www.spacex.com/falcon1.php

Falcon 1e*
Price: $10.9M
LEO Mass to Orbit (185 km circular): 1010 kg


http://www.spacex.com/falcon9.php

Falcon 9
Mission Type Price*
LEO (s/c<80% capacity to the customer orbit) $45.8M
LEO (s/c>80% capacity to the customer orbit) $51.5M
GTO (s/c<3,000 kg)** $45.8M
GTO (s/c up to 4,680 kg) $51.5M


alamo - 6/6/2010 - 21:29

martin kostera ma predbehol, tak len dodám že lacnejšia raketa je snáď len na tomto "etnickom" obrázku


alamo - 6/6/2010 - 22:01

"Taky ta primitivní raketa je na první pohled jednodušší než Sojuz a má cca 1.4x větší nosnost v lehké variantě ... "

a navyše, tu http://www.astronautix.com/articles/costhing.htm
sa udáva Soyuz U cena za štart 48 miliónov dolárov, takže ak to ešte platí, vychádza falcon 9 vzhľadom k vyššej nosnosti dokonca o čosi lacnejší než soyuz
a to je cena pri ktorej vlastne ani nie je zabehaná sériová výroba
akonáhle musk rozbehne skutočne výrobu, podľa mňa bude môcť ísť s cenou nižšie [Upraveno 06.6.2010 alamo]


... bo - 6/6/2010 - 22:13

quote:
"Taky ta primitivní raketa je na první pohled jednodušší než Sojuz a má cca 1.4x větší nosnost v lehké variantě ... "

a navyše, tu http://www.astronautix.com/articles/costhing.htm
sa udáva Soyuz U cena za štart 48 miliónov dolárov, takže ak to ešte platí, vychádza falcon 9 vzhľadom k vyššej nosnosti dokonca o čosi lacnejší než soyuz
a to je cena pri ktorej vlastne ani nie je zabehaná sériová výroba
akonáhle musk rozbehne skutočne výrobu, podľa mňa bude môcť ísť s cenou nižšie [Upraveno 06.6.2010 alamo]



Soyuz U - LEO 48mio USD / 6900kg = 6957 USD/kg
Falcon 9 - LEO 51,5mio USD / 10450kg = 4928 USD/kg

To je cca o 2000 babek za kilo míň ...
Pokud by měl Falcon vynést ekvivalent maximální nosnosti Sojuzu, je to ještě levnější ..


... bo - 6/6/2010 - 22:18

quote:
quote:

Soyuz U - LEO 48mio USD / 6900kg = 6957 USD/kg
Falcon 9 - LEO 51,5mio USD / 10450kg = 4928 USD/kg

To je cca o 2000 babek za kilo míň ...
Pokud by měl Falcon vynést ekvivalent maximální nosnosti Sojuzu, je to ještě levnější ..


Není to zcela korektní, Falcon má výhodu lepší pozice kosmodromu. Srovnatelné to bude až s nosností Sojuzu startujícího z Kourou.


alamo - 6/6/2010 - 22:32

"Není to zcela korektní, Falcon má výhodu lepší pozice kosmodromu. Srovnatelné to bude až s nosností Sojuzu startujícího z Kourou."

z kourou má lietať stčko čo má cenu udávanú na 61 miliónov
na wiki je veta "The Soyuz-2 is expected to be able to deliver 2.8-3.5 tonnes to GTO from this site." http://en.wikipedia.org/wiki/Soyuz-2_%28rocket%29
nechápem ju.. to akože dá čistú nosnosť z kourou alebo to treba prirátať k nosnosti z bajkonuru?
lebo sa tam udáva aj Payload to 800km SSO 4,500 kg


M: - 6/6/2010 - 22:35

Nie je to celkom korektne. Rusi naklad strielaju na LEO pod 4500 USD/kg


A az bude nejaka konkurencia, tak sa ceny urcite pohnu.
Musk je prvy, kto o konkurenciu ma zaujem a chce vytlacit z ztrhu nenazrane giganty.
Ale na ruske ceny nema. Ani seriovostou, ani prac silou, ani technologicky. Mozno manazersky, len ci to nie je malo, lebo ani Rusi nie su blby.


admin - 6/6/2010 - 22:38

quote:
Nie je to celkom korektne. Rusi naklad strielaju na LEO pod 4500 USD/kg


A az bude nejaka konkurencia, tak sa ceny urcite pohnu.
Musk je prvy, kto o konkurenciu ma zaujem a chce vytlacit z ztrhu nenazrane giganty.
Ale na ruske ceny nema. Ani seriovostou, ani prac silou, ani technologicky. Mozno manazersky, len ci to nie je malo, lebo ani Rusi nie su blby.



Pokud Rusko nesníží ceny, tak ztratí výhodu a západní společnosti přejdou k Muskovi. Samozřejmě pokud mu to nezačně bouchat...


MartinK - 6/6/2010 - 22:40

quote:
...obama...co s tym ma preboha spolocne?

Byl u nich na návštěvě
http://www.spacex.com/assets/img/20100506_mwo.jpg


xChaos - 6/6/2010 - 22:40

quote:
Ale na ruske ceny nema. Ani seriovostou, ani prac silou, ani technologicky. Mozno manazersky, len ci to nie je malo, lebo ani Rusi nie su blby.


Ruské ceny souvisí s jejich náklady stejně málo, jako ceny v jakémkoliv vašem místním army shopu vyprodávajícím armádní přebytky.

Tedy samozřejmě: když potřebujete solidní pevné kalhoty a je vám jedno, že jsou to maskáče, tak by byla hloupost si je tímhle způsobem nepořídit. Ale nic to nevypovídá o tom, zda je něco takového trvale udržitelné...


alamo - 6/6/2010 - 22:48

"Ale na ruske ceny nema. Ani seriovostou, ani prac silou, ani technologicky."

technologicky na to rozhodne má.. letelo to
sériovosť záleží na zamestnancoch, a o pracovnú silu sa báť nemusí
nielen nasa ale aj plno jej dodávateľských firiem momentálne pripravujú jej naozaj "veľký výpredaj", takže musk bude mať s čoho vyberať, teda ak kongres nechytí nejaký vesmírny rapeľ a neotrieska obavovi jeho plán o hlavu


... bo - 6/6/2010 - 22:48

quote:

Ale na ruske ceny nema. Ani seriovostou, ani prac silou, ani technologicky. Mozno manazersky, len ci to nie je malo, lebo ani Rusi nie su blby.



Podívejte se na stránky SpaceX na videa z továrny a povězte mi čím je Musk oproti Rusům pozadu co se týče sériovosti a technologie.
Seká tam raketové motory jako Baťa cvičky.

Podívejte se na odpalovací komplex Sojuzu a jakou infrastrukturu vyžaduje Falcon (samozřejmě pro mise bez lidské posádky ..)

Cena 4500 USD/kg je zřejmě u předělaných ICBM vyřazených z výzbroje.


alamo - 6/6/2010 - 22:50

"Podívejte se na odpalovací komplex Sojuzu a jakou infrastrukturu vyžaduje Falcon"

tak ma napadá čo vlastne muskovi bráni v tom, zbaliť tých pár krámov a zriadiť ešte jeden palpost o "čosi južnejšie" než je kourou?
trebárs priamo na rovníku v brazílii?


... bo - 6/6/2010 - 22:53

quote:
"Podívejte se na odpalovací komplex Sojuzu a jakou infrastrukturu vyžaduje Falcon"

tak ma napadá čo vlastne muskovi bráni v tom, zbaliť tých pár krámov a zriadiť ešte jeden palpost o "čosi južnejšie" než je kourou?
trebárs priamo na rovníku v brazílii?


V podtatě nic. Klidně by to mohl střílet i z moře z nějaké vyřazené vrtné plošiny.


M: - 6/6/2010 - 23:02

quote:
quote:

Ale na ruske ceny nema. Ani seriovostou, ani prac silou, ani technologicky. Mozno manazersky, len ci to nie je malo, lebo ani Rusi nie su blby.



Podívejte se na stránky SpaceX na videa z továrny a povězte mi čím je Musk oproti Rusům pozadu co se týče sériovosti a technologie.
Seká tam raketové motory jako Baťa cvičky.

Podívejte se na odpalovací komplex Sojuzu a jakou infrastrukturu vyžaduje Falcon (samozřejmě pro mise bez lidské posádky ..)

Cena 4500 USD/kg je zřejmě u předělaných ICBM vyřazených z výzbroje.



Nie je pozadu, ALE:
-Pri urcitej serivosti a technologickej vyspelosti uz kazde dalsie vylepsenie neprinasa zelany efekt. Aj keby Musk sekal tri krat tolko motorov ako Rusi, tak mu to cenovo nevelmi pomoze. Lenze zatial neseka ani tretinu.
-technologicky su Rusi na spici uz roky a zial, nie je kam ich predbehnut. Moze ich dobehnut, mozno o desatiny percent i predbehnut, ale za aku cenu? Na to prachy nema.
-o prac sile asi skoda hovorit

Ad cena. Rusi pojdu s cenou tak dolu, ze Muskovi bude z toho zle. Ja sa tiez nesnazim konkurovat cinskym vyrobkom cenou.
Takze u Muska ocakavam skor zvysovanie cien po vytriezveni z optimizmu a u Rusov znizovanie cien.
Sojuz v kurou je uz dva krat predany a EU si na nom chce tiez zarobit.


alamo - 6/6/2010 - 23:09

"Ad cena. Rusi pojdu s cenou tak dolu, ze Muskovi bude z toho zle."

teda ak s toho bude zle muskovi, ako sa asi bude pretáčať kufor šéfom z united launch alliance, alebo ariane space?

"Sojuz v kurou je uz dva krat predany a EU si na nom chce tiez zarobit."

ehm.. chcieť zarobiť a znižovať ceny.. neprotirečí si to trošku?


... bo - 6/6/2010 - 23:25

quote:

Nie je pozadu, ALE:
-Pri urcitej serivosti a technologickej vyspelosti uz kazde dalsie vylepsenie neprinasa zelany efekt. Aj keby Musk sekal tri krat tolko motorov ako Rusi, tak mu to cenovo nevelmi pomoze. Lenze zatial neseka ani tretinu.
-technologicky su Rusi na spici uz roky a zial, nie je kam ich predbehnut. Moze ich dobehnut, mozno o desatiny percent i predbehnut, ale za aku cenu? Na to prachy nema.
-o prac sile asi skoda hovorit

Ad cena. Rusi pojdu s cenou tak dolu, ze Muskovi bude z toho zle. Ja sa tiez nesnazim konkurovat cinskym vyrobkom cenou.
Takze u Muska ocakavam skor zvysovanie cien po vytriezveni z optimizmu a u Rusov znizovanie cien.
Sojuz v kurou je uz dva krat predany a EU si na nom chce tiez zarobit.




Falcon je od začátku koncipovaný jako sériový výrobek - chcete-li raketový ekvivalent Fordu T. Jak víte, masová produkce dělá divy s cenou.
Komponenty Falconu jsou koncipovány modulárně a vyráběny roboticky. Tento trend bude určitě posilovat. Dovedu si představit v blízké budoucnosti halu SpaceX plnou kuka robotů montujících na "pásu" jednotlivé stupně rakety.

Nechme se překvapit. Rozhodně pokud Musk donutí Rusy jít dolů s cenou, povzbudí to celosvětovou konkurenci a kosmonautice to jen prospěje.


Adolf - 6/6/2010 - 23:28

quote:

ehm.. chcieť zarobiť a znižovať ceny.. neprotirečí si to trošku?


To závisí na pružnosti poptávky. Je-li poptávka pružná, zvyšuje se snížením ceny výnos. (Aby byl nějaký zisk musí být ovšem pořád výnosy větší než náklady, které se vzrůstem produkce také vzrostou.) Je-li poptávka nepružná, znamená snížení ceny snížení výnosů.


... bo - 6/6/2010 - 23:50

http://www.spacex.com/multimedia/videos.php?id=25&cat=recent


-=RYS=- - 7/6/2010 - 03:03

quote:
Beru nástěnkáře, bez toho se to neobejde !


Já beru flek správce ručníků !
Ručník je dulezitejsi nez nastenka, Vogouni na stavebnim urade na nastence u Proximy Centaury povesili lejstro, ze se bude stavet kosmicka dalnice skrze planetu Zemi a jak to dopadlo.

Kdepak..... ručník je důležitější.


-=RYS=- - 7/6/2010 - 03:31

Info o pozici kde na orbite je (na 256MHz je mozno zaslechnout uzkopasmovou BPSK download telemetrii, zkusim vytasit skener...mam Icom R3).


Alchymista neprihlasený - 7/6/2010 - 03:59

Muska čaká ešte dosť tvrdá práca - presvedčiť zákazníkov, že jeho Falcony sú porovnateľne spoľahlivé ako ruské Sojuzy. Cena za kilogram je dobré merítko, ale aj keď je cena v pomere 2:3 v prospech Falconov, cena nákladu je obvykle niekoľkonásobok násobok ceny za jeho vynesenie.


Ľuboš - 7/6/2010 - 08:53

Cena za vynesenie nákladu na orbitu = cena nosiča + cena za štart + POISTENIE.
Keby ste boli poisťovňa, ako by ste stanovili pomer poistného pre Sojuz a pre Falcon 9 ?


M: - 7/6/2010 - 09:48

quote:
Cena za vynesenie nákladu na orbitu = cena nosiča + cena za štart + POISTENIE.
Keby ste boli poisťovňa, ako by ste stanovili pomer poistného pre Sojuz a pre Falcon 9 ?

Seriozna poistovna s riaditelom inteligentnym netvorivym by Muska zruinovala.
Ale je kriza a cas na spekulacie.
Inteligentny tvorivy riaditel je casovanou bombou. Ale v pripade Muska by dlhodoba zmluva mohla byt zaujimava.
Jedina sanca pre Muska, ze si to hodi seriozna poistovna ako PR s pripadnym moznym ziskom.


Adolf - 7/6/2010 - 09:55

Jak porovnáváte ceny Sojuzu s Falconem? Sojuz má nějakou cenu za let jen s nákladem bez návratové kapsle a posádky?


admin - 7/6/2010 - 09:58

Já bych to neviděl zas tak tragicky. První raketa z rodiny Sojuz taky havarovala. Navíc jsme dnes někde úplně jinde. Takže pojištění určitě bude pro Falcona větší, ale tragédie to IMHO nebude.
A jestli se po prvních deseti startech udrží Falcon 9 na 90% úspěšnosti, pak to bude srovnatelné...


Jan Baštecký - 7/6/2010 - 11:06

Dodatečně se hlásím a gratuluji Muskovi a celém SpaceX k výbornému výsledku prvního testu ...

Doufejme, že bude mít dost sil (a peněz) k vychytání much, doladění systému a Falcon se stane reálně fungující dopravou na LEO.

Ceny uváděné za dopravu na LEO budou asi jiné, než se zde uvádělo. Nemůžete pouze podělit cenu nosiče hmotností nákladu. Nezapomeňte, prosím, na nutnost splatit náklady na 8 let trvající vývoj rakety, na nutnost zahrnout do ceny pojištění rakety a nákladu a další věci.

Držím palce ...


admin - 7/6/2010 - 11:15

quote:
Ceny uváděné za dopravu na LEO budou asi jiné, než se zde uvádělo. Nemůžete pouze podělit cenu nosiče hmotností nákladu. Nezapomeňte, prosím, na nutnost splatit náklady na 8 let trvající vývoj rakety, na nutnost zahrnout do ceny pojištění rakety a nákladu a další věci.


Dole je pokec k ceně:
http://www.spacex.com/falcon9.php


yamato - 7/6/2010 - 11:19

Najvacsiu obavu mam teraz z Muskovej osobnej financnej situacie (podla jeho slov sposobenej hlavne jeho bejvalkou a sudnym sporom...). Musk sa vyjadril ze nema problem s majetkom, ale s likviditou, teda ma malo dolarov na ucte. Dufam ze to nebude riesit rozpredavanim obchodneho majetku, a ked, tak nech radsej preda Teslu


... bo - 7/6/2010 - 11:31

quote:
Najvacsiu obavu mam teraz z Muskovej osobnej financnej situacie (podla jeho slov sposobenej hlavne jeho bejvalkou a sudnym sporom...). Musk sa vyjadril ze nema problem s majetkom, ale s likviditou, teda ma malo dolarov na ucte. Dufam ze to nebude riesit rozpredavanim obchodneho majetku, a ked, tak nech radsej preda Teslu




tady je to přímo z "první ruky"


xchaos - 7/6/2010 - 13:23

quote:
Muska čaká ešte dosť tvrdá práca - presvedčiť zákazníkov, že jeho Falcony sú porovnateľne spoľahlivé ako ruské Sojuzy. Cena za kilogram je dobré merítko, ale aj keď je cena v pomere 2:3 v prospech Falconov, cena nákladu je obvykle niekoľkonásobok násobok ceny za jeho vynesenie.



tady bych si dovolil podotknout, že když vezete náklad konzerv, pitné vody a čistých ručníků a ponožek na mezinárodní kosmickou stanici, tak to není potřeba nějak zvlášť pojišťovat.

cena nákladu u zásobovacích letů na ISS je nejspíš zlomkem ceny nosné rakety. (a pokud náhodou ne, tak lze riziko rozložit tak, že nenaložím testovací prototyp motoru VASIMR hned do prvního Dragonu, že jo...)

věřte geekům i co se týče ekonomických otázek - aspoň těm americkým. v Americe je alespoň nějaký základní podnikatelský úspěch pokládán za takovou samozřejmost, jako že u nás je někdo schopen potom jako radioamatér chytat nějaké signály (jako ten RYS, apod.). základy ekonomiky v prostředí volného trhu (než se do hry vloží velké semi-monopolní korporace) jsou fakt snadná hra: a třeba sázka na takový druh náklad, který netřeba draze pojišťovat, je úplnou samozřejmostí.


Alchymista - 7/6/2010 - 15:49

quote:
Jak porovnáváte ceny Sojuzu s Falconem? Sojuz má nějakou cenu za let jen s nákladem bez návratové kapsle a posádky?
To je trochu problém. Cenu za let Sojuzu s nákladným Progressom som nenašiel, mali by sa ale dať nájsť ceny za vynesenie nákladu pomocou Sojuzu.
Pritom Sojuz s Progressom by bol na porovnanie s Falconom s nákladným Dragonom zatiaľ najvhodnejší - sú to priame ekvivalenty. Kombinácia Falcon - Dragon predstavuje priamu protiváhu kombinácie Sojuz - Sojuz/Progress s potenciálne vyššou nosnosťou.

xChaos - v princípe máš pravdu, SpaceX však zatiaľ ešte sále chýba druhý diel skladačky, totiž kozmická loď Dragon aspoň v nákladnej verzii - a ten tiež nebude zadarmo.


Takže cena dopravy kilogramu nákladu doručeného na ISS má tieto zložky:

(Cena nosiča + cena nákladnej-dopravnej lode + cena za štart + poistenie)
množstvo nákladu a paliva doručeného na ISS a využitého v prospech ISS

Úmyselne uvádzam aj palivo využité v prospech ISS na korekciu jej dráhy, pretože to je veľmi častá úloha Progressov


Ľuboš - 7/6/2010 - 16:16

"For less than the cost of the Ares I mobile service tower, SpaceX has developed all the flight hardware for the Falcon 9 orbital rocket, Dragon spacecraft, as well as three launch sites."


yamato - 7/6/2010 - 16:55

neviem ci ste videli posledny This week in space, ale Musk sa tam pomerne otvorene pusta do panov kongresmanov. Len dufam ze si nepili pod sebou konar...

Na druhu stranu, nie ze by nemal pravdu. Rozbehnutim COTS sa moze rozsirit aj biznis pre delty a atlasy, teda ak dinosauri dokazu vyprodukovat za vlastny kapital nieco konkurencieschopne.
Porovnanie cien Aresu a Falconu je az zarazajuce, podla mna ide o skandal porovnatelny s nasim mytnym systemom, len tisicnasobne vacsi a trvajuci desatrocia.

Stale vravim - chces aby nieco trvalo dlho a bolo to drahe? Nechaj nech to robi stat


Svatopluk Klich - 7/6/2010 - 17:27

K cenám:

Nejde o to, za kolik se nabízí Falcon a za kolik Sojuz, ale:
- jaká je výrobní cena - tj. zisk. Čím je větší, tím jsou větší rezervy na snižování ceny - tam musí být SpaceX absolutně bezkonkurenční - to je zákon.
- jaká je tržní cena letu rakety s nosností 7-10 t na LEO - čili zda je větší nabídka či poptávka - SpaceX vůbec nemusí jít s cenou dolů, pokud nebude nucen díky nezájmu o jeho raketu (nasycenosti trhu) - dokonce může jít i nahoru, pokud se ukáže dobrá spolehlivost rakety - k samotné raketě určitě může nabídnout lepší servis (flexibilita)

z toho mi plyne, že jedny vidle mu na peníze stačit nebudou.


yamato - 7/6/2010 - 20:42

inak vsimli ste si ze na poslednom videu ma Musk o poznanie lepsiu farbu ako pred startom?


M: - 7/6/2010 - 21:16

quote:
...z toho mi plyne, že jedny vidle mu na peníze stačit nebudou.


Zelam Muskovi uspech a zasluzi si ho. Aj zisk si zasluzi, lebo do toho rizika siel.

Ale neverim, ze dokaze cenovo potopit sojuz, ani ze dosiahne vyznamne vyssiu seriovost.
Pretoze vyznam seriovosti logaritmicky klesa. A zatial sa mu o seriovosti sojuzov moze len snivat.


admin - 7/6/2010 - 21:20

Cena nosiče je jen jedna proměnná v rovnici. Už i se současnými drahými raketami je cena nákladu vyšší. Často o řád. To nijak nesnižuje jeho úspěch, ale kdyby nabídl(nejenom on) i hodně levnou dopravu nákladu na ISS a dopravu lidí, tak by tu mohl být ten toužebně očekávaný kosmický boom...
Levný Dragon, levná stanice(Bigelow), levné spojovací družice(ne stovky, ale desítky M$), apod.


yamato - 7/6/2010 - 21:38

quote:
Cena nosiče je jen jedna proměnná v rovnici. Už i se současnými drahými raketami je cena nákladu vyšší. Často o řád. To nijak nesnižuje jeho úspěch, ale kdyby nabídl(nejenom on) i hodně levnou dopravu nákladu na ISS a dopravu lidí, tak by tu mohl být ten toužebně očekávaný kosmický boom...
Levný Dragon, levná stanice(Bigelow), levné spojovací družice(ne stovky, ale desítky M$), apod.


povedal by som ze lacnejsi start znamena aj lacnejsie druzice. Ak date za start 160mil., tak si chcete byt sakra isti, ze vam ta druzica bude fungovat bezchybne peknych par rokov. Takze zacvakate aj za "dokonalu" druzicu.
Ak zrazu start stoji 40 mil., zacnem zvazovat, ci sa mi oplati ta dokonala druzica, ak ma v pripade poruchy moze vyjst lacnejsie nova aj so startom.
Proste s klesajucou cenou startu stupa riziko, ktore som ochotny podstupit (pretoze naprava chyby vyjde lacnejsie), a s tym klesa aj cena druzice.


Adolf - 7/6/2010 - 21:38

quote:
A zatial sa mu o seriovosti sojuzov moze len snivat.


Proč může být Facon sériový ale Sojuz ne?


avitek - 8/6/2010 - 08:19

quote:
quote:
A zatial sa mu o seriovosti sojuzov moze len snivat.


Proč může být Facon sériový ale Sojuz ne?


Myslím, že to myslel naopak takto: "Zatím se Muskovi o seriovosti Falconů podobné jako je dpsažena u Sojuzů, může jen snít".


Svatopluk Klich - 8/6/2010 - 10:03

Kolik startů má asi nosič Sojuzů za rok?

(Určitě bych si to mohl zjistit sám, ale omlouvám se za tento pohodlnější způsob. Myslím, že by to mohlo zajímat i více lidí)

... pak by mohlo být zajímavé, co už má SpaceX nasmlouváno, co má téměř nasmlouváno a co se pro ně rýsuje.


... bo - 8/6/2010 - 10:15

quote:
Kolik startů má asi nosič Sojuzů za rok?

(Určitě bych si to mohl zjistit sám, ale omlouvám se za tento pohodlnější způsob. Myslím, že by to mohlo zajímat i více lidí)

... pak by mohlo být zajímavé, co už má SpaceX nasmlouváno, co má téměř nasmlouváno a co se pro ně rýsuje.


Momentální produkce Sojuzů je cca 10 - 15 nosičů ročně. Vrchol produkce byl na začátku 80. let kdy se montovalo cca 60 nosičů ročně.

http://spaceflightnow.com/mars/marsexpress/030528soyuz.html


alamo - 8/6/2010 - 10:20

"pak by mohlo být zajímavé, co už má SpaceX nasmlouváno, co má téměř nasmlouváno a co se pro ně rýsuje."

podľa tohto článku http://www.spaceref.com/news/viewpr.html?pid=30992
"SpaceX currently has an extensive and diverse manifest of over 30 contracted missions, including 18 missions to deliver commercial satellites to orbit."
takže už teraz momentálne ide väčšina zakázok mimo nasa

a ešte pripomeniem new Iridium, ktoré "zdvihlo hlavu" a má nádej vyhrabať sa s permanentného krachu práve vďaka vyhliadke na zníženie nákladov, a na definitívne naštartovanie projektu sa čakalo až po potvrdení prevádzkyschopnosti falconu

"Společnost Iridium zadala u francouzské firmy Thales Alenia Space předobjednávku na 81 nových družic. Z nich má 66 zamířit do vesmíru, zbytek vytvořit pozemní zálohu. Jedná se o projekt Iridium Next. Společnost Iridium prý nejmenovanému poskytovateli startu zároveň uhradila zálohu ve výši 19 mil. USD (ta je vratná, pokud nesežene Iridium investora nebo pokud nepodepíše kontrakt na výrobu během dvanácti měsíců). Prý jde o firmu SpaceX. Každopádně: s rozpočtem 2,9 mld. USD představuje projekt Iridium Next největší komerční kosmický projekt dneška."


-=RYS=- - 8/6/2010 - 22:15

quote:
quote:
Muska čaká ešte dosť tvrdá práca - presvedčiť zákazníkov, že jeho Falcony sú porovnateľne spoľahlivé ako ruské Sojuzy. Cena za kilogram je dobré merítko, ale aj keď je cena v pomere 2:3 v prospech Falconov, cena nákladu je obvykle niekoľkonásobok násobok ceny za jeho vynesenie.



tady bych si dovolil podotknout, že když vezete náklad konzerv, pitné vody a čistých ručníků a ponožek na mezinárodní kosmickou stanici, tak to není potřeba nějak zvlášť pojišťovat.

cena nákladu u zásobovacích letů na ISS je nejspíš zlomkem ceny nosné rakety. (a pokud náhodou ne, tak lze riziko rozložit tak, že nenaložím testovací prototyp motoru VASIMR hned do prvního Dragonu, že jo...)

věřte geekům i co se týče ekonomických otázek - aspoň těm americkým. v Americe je alespoň nějaký základní podnikatelský úspěch pokládán za takovou samozřejmost, jako že u nás je někdo schopen potom jako radioamatér chytat nějaké signály (jako ten RYS, apod.). základy ekonomiky v prostředí volného trhu (než se do hry vloží velké semi-monopolní korporace) jsou fakt snadná hra: a třeba sázka na takový druh náklad, který netřeba draze pojišťovat, je úplnou samozřejmostí.



Michale, prijem signalu (a tim si i potvrdit, ze "to je nahore") muze uskutecnit kazdy...i ty, potrebne veci (prijimac, antena, koaxial, prislusenstvi) koupis treba v DD-Amteku (http://www.ddamtek.cz. Nic na tom neni.

Ale bejt tebou, jakozto clen CZ-Cube (czcube.org), tak napisu do SpaceX panu Muskovi, jestli bude tak laskav a pro neziskovky bude tahat na LEO Cubesaty a kolik, ze si na to mate pripravit penez (a samozrejme jestli postaci druzici pripravit pro standardni vyppousteci PADy dle doporuceni CubeSat), pripadne jak to vidi s terminy.
Dle meho velice hrubeho nezavisleho pohledu, bych rekl, ze by cena mohla byt i jen 50000Kc az 150000Kc.
Bude zalezet na typu startu, jestli ty CubeSaty budou jen doplnek pro "mrtvou" zatez, kdy pri nejakem letu bude "k dobru" treba 1200-1800kg, tak by 4 az 16 CubeSatu mohl vzit sebou. Pripadne odhazovaci plosina s PADy by mohla mit vlastni plynovy pohon, aby se drahy tehle CubeSatu nepropojili s drahou ISS atd. .


yamato - 8/6/2010 - 22:32

pri zasobovacich letoch k ISS sa nejake to miesto v Dragon Trunk section urcite najde, pochybujem ze pri kazdom lete bude Dragon nalozeny na maximum. Ja byt Musk, tak vam to vozim zadarmo, PR je PR


-=RYS=- - 8/6/2010 - 23:26

V druhem letu Dragonu maji byt udajne 2 CubeSaty jako test.
Nemate nekdo o tom nejake info, pripadne nazev satelitu (weby "vyrobcu" CubeSatů?).
Dik..


M: - 8/6/2010 - 23:29

orbit ISS nie je nic moc.
ani pre cubesaty ani pre ISS

Este keby si ukecal ISS prevelit na vysoky polarny orbit, tak by to vyhovovalo aspon cubesatom.


Petr F. - 8/6/2010 - 23:51

quote:
...
prijem signalu (a tim si i potvrdit, ze "to je nahore") muze uskutecnit kazdy...i ty, potrebne veci (prijimac, antena, koaxial, prislusenstvi) koupis treba v DD-Amteku (http://www.ddamtek.cz. Nic na tom neni.
...


Tohle mne zaujalo. Nemohl by jste prosím, napsat podrobnosti k amatérskému příjmu?

Bohužel se v nabídce firmy amtek neorientuji. Co bych potřeboval, kdybych chtěl slyšet třeba komunikaci z ISS, z raketoplánu, nebo některé družice? Na kolik (zhruba) by to přišlo?


alamo - 8/6/2010 - 23:57

stále sa tu opakuje že je falcon technologicky tak 50 rokov pozadu
ale zaujímalo by ma v čom konkrétne, to tu doteraz mám dojem neodznelo..


M: - 9/6/2010 - 08:37

quote:
stále sa tu opakuje že je falcon technologicky tak 50 rokov pozadu
ale zaujímalo by ma v čom konkrétne, to tu doteraz mám dojem neodznelo..

to si moc beries. Falcon pouziva technologie hodne tak minuleho storocia a aj to nie tie naj. Ale je to logicke.
Obrazne, aby dvihol ucinnost svojich motorov o 5% musel by investovat 2-3 nasobok. na to sa Musk moze...

Falcon sa nesanzi o technologicky prielom, ale o manazersky.
A to je aj najpodstatnejsia vyhoda, ktora sa tu vykrikuje dokola. Stat verzus privatny sektor.

Jediny pruser je v tom, ze ak "kriza ocistuje ceny" tak v Rusku su ocistene na doraz. Jedine, co Muskovi moze pomoct by bolo, ak by rusky kozmicky priemysel bol uz na tak vysokej urovni, ze veduce posty obsadzuju blbci. Otazka, kedy ich Musk dobehne.


admin - 9/6/2010 - 08:58

Já mám pocit, že svařování třením je poměrně nová technologie...


yamato - 9/6/2010 - 09:14

ja som tiez parkrat napisal, ze falcon je primitivna raketa, rad by som sa upresnil, pripadne opravil: falcon je velmi jednoducha raketa, postavena na nenarocnych technologiach. Nepouziva vodikove motory a jeho kerozinove motory nemaju uzavrety cyklus (ci ako sa tomu hovori...). Oba stupne nepotrebuju reaktivne kontrolne trysky, cize tento subsystem je uplne vypusteny. V porovnani s inymi raketami dnesnej doby je falcon skutocne jednoduchy.
Lenze v tom je jej najvacsia sila a technicke caro. Najlepsia technika nie je ta najkomplikovanejsia (STS), ale ta najjednoduchsia, pretoze tam sa nema co pokazit. Lahko sa to vyrobi, je to lacne a spolahlive. Z tohoto hladiska je falcon naopak majstrovsky kusok technickeho inzinierstva, nieco ako kalashnikov


alamo - 9/6/2010 - 10:31

"to si moc beries. Falcon pouziva technologie hodne tak minuleho storocia a aj to nie tie naj. Ale je to logicke.
Obrazne, aby dvihol ucinnost svojich motorov o 5% musel by investovat 2-3 nasobok. na to sa Musk moze..."

fakt?
tak si to preberme..
hm.. ako prvé ma napadá konštrukčné číslo palivo - konštrukcia
nedosiahol práve v tomto, dalo by sa povedať "absolutórium"?
to mi neprijde ako nejaké znamenie primitivizmu

apropó... ak má byť primitívny lebo nepoužíva vysokotlakoví motor, tak ten sa tiež objavil v "minulom storočí" napríklad aj na raketopláne
krio palivo? ja neviem.. ale momentálne je v móde kerolox, nasa je ním z nejakého mne neznámeho dôvodu posadnutá, a plánuje ho použiť na svojej novej superrakete
..........................................................
"Oba stupne nepotrebuju reaktivne kontrolne trysky, cize tento subsystem je uplne vypusteny. V porovnani s inymi raketami dnesnej doby je falcon skutocne jednoduchy."
začínam si myslieť že druhý stupeň falconu 9, nejaký jednoduchý systém rcs dostane
tá záverečná rotácia pri skúšobnom lete..
ako inak by sa to dalo potlačiť?


Adolf - 9/6/2010 - 11:10

Povinný trestný domácí úkol pro všechny, kdo prohlásili, že Falcon je primitivní: Studente, najděte primitivní funkci k (x^367 – 1)^(-1) a proveďte to klasicky rozkladem na parciální zlomky.

Primitivní znamená v základním významu tohoto slova původní. Nikoliv původní ve stejném smyslu jako originální, nýbrž vlastně počáteční. Mluvíme-li o nějakém řešení, pak zpravidla o řešeních, která stála na počátku nějakého vývoje a dosáhla dobře použitelných kvalit, mluvíme jako o klasických. Primitivní kromě svého původního – tedy primitivního – významu dostalo později posunutý význam nedovyvinutý či retardovaný čili spočívající v původním stavu, ač vývoj se již hnul dál. Slovo primitivní se používalo pro tu retardovanaost nejdříve vlastně jako eufemismus.

Nicméně vývoj ve všech disciplínách lidského snažení plný nesčetných příkladů, kdy nějaké původní řešení překonají jakési koncepčně novější modernismy, které nasadí laťku výš. Pak ale klasika vrátí úder. Vloží spoustu invence a možností, které mezi tím vývoj dále přinesl, do inovací v rámci „původní“ koncepce a ukáže: Já to umím taky. Potom o takovéto nové původnosti těžko mluvit jako o retardaci čili o posunutě míněné primitivnosti. Zpravidla takové modernosti v rámci původní koncepce mluvíme jako o neoklasicismu. Myslím, že Falcon je neoklasický.


Svatopluk Klich - 9/6/2010 - 12:26

quote:
ja som tiez parkrat napisal, ze falcon je primitivna raketa, rad by som sa upresnil, pripadne opravil: falcon je velmi jednoducha raketa, postavena na nenarocnych technologiach. Nepouziva vodikove motory a jeho kerozinove motory nemaju uzavrety cyklus (ci ako sa tomu hovori...). Oba stupne nepotrebuju reaktivne kontrolne trysky, cize tento subsystem je uplne vypusteny. V porovnani s inymi raketami dnesnej doby je falcon skutocne jednoduchy.
Lenze v tom je jej najvacsia sila a technicke caro. Najlepsia technika nie je ta najkomplikovanejsia (STS), ale ta najjednoduchsia, pretoze tam sa nema co pokazit. Lahko sa to vyrobi, je to lacne a spolahlive. Z tohoto hladiska je falcon naopak majstrovsky kusok technickeho inzinierstva, nieco ako kalashnikov


Amen. ...a k tomuto hezkému shrnutí bych dodal, že


V Muskovi se našel člověk, který:
- se ptal "co na tom může být tak složitého, že to stojí tolik peněz"
- měl peníze na vývoj vlastní rakety
- dokázal kolem sebe shromáždit lidi, kteří se ptali stejně jako on
- dokázal kolem sebe shromáždit lidi, kteří už dávno tvrdili, že to není složité, ale neměli peníze na to, aby to dokázali

a všichni byli přesvědčeni, že mají pravdu a trhnou na tom balík - prostě klasická kombinace idealismu, odvahy a vůle !!!


yamato - 9/6/2010 - 13:28

[quote
začínam si myslieť že druhý stupeň falconu 9, nejaký jednoduchý systém rcs dostane
tá záverečná rotácia pri skúšobnom lete..
ako inak by sa to dalo potlačiť?




rotacia je kontrolovana vyfukom generatora palivoveho cerpadla, ktory je umiestneny mimo osu stupna a moze sa vychylovat. Je to ta mensia tryska na videu, rovno pred kamerou. Ked si vsimnete, raz sa aj vychylila, ale potom uz nic. Tam niekde sa stala chyba, mozno sa to zaseklo alebo nieco take, kazdopadne Musk sa tvari ze je to prkotina. Dufam ze neblufuje...
Kazdopadne, RCS nebol potrebny na F1 (rovnaky system) a nie je potrebny ani tu.


yamato - 9/6/2010 - 13:58

tak som si to checkol a zistil som ze tu vypisujem blbosti. Druhy stupen F1 ma RCS, kedze nema cerpadlo (pretlakova dodavka), teda ani vyfuk.
Druhy stupen F9 ma cerpadlo, roll control je cez ten vyfuk, ale nejake to RCS tam asi tiez bude, inak by bolo dost tazke zorientovat stupen pred restartom. Ale cierne na bielom som to nenasiel.


J.Mede - 9/6/2010 - 14:46

Bude mít Falcon 9 do budoucna konkurenci? mimo Ruska a Číny. I když Obama zrušil Constellation co brání takovým mamutím firmám jako jsou Boeing či Lockhed Martin disponovat každý svim Orionem, nosiče na to mají a konkurence v kosmonautice není na škodu.


yamato - 9/6/2010 - 14:52

quote:
Bude mít Falcon 9 do budoucna konkurenci? mimo Ruska a Číny. I když Obama zrušil Constellation co brání takovým mamutím firmám jako jsou Boeing či Lockhed Martin disponovat každý svim Orionem, nosiče na to mají a konkurence v kosmonautice není na škodu.


konkurovat bude skor orbital sciences. Boeing a Lockheed su kolosy, ktore musia do startu zaratat aj vyplaty pre administrativu, a na vlastne naklady uz davno nic nevyvinuli. Proste nekonkurencieschopny moloch, ktory by v normalnej racionalnej ekonomike bez lobbingu a politickych zaujmov bol uz davno z hry.


NextClick - 9/6/2010 - 15:12

Panove jak vas tady sleduju, tak sice nekteri vyjadrujete radost, ze Flacon9 je na poprve nahore (kdo z vas to cekal?) ale na druhou stranu ohrnujete nos nad technikou, ktera tam ten naklad dostala a nazyvate ji primitivni.
Jestli je neco primitivni, tak jsou to vsechny rakety kde se dochazi k prach sprostemu spalovani hmoty podobne te co horela home erectus v ohnisti nekdy pred sty tisici lety. V zasade jde stale o to same.

Falcon9 je prozatim absolutni uspech a pro mne je to neco co lidstvu mozna odstartovalo novou eru osidlovani vesmiru.. a tim i zaruku jeho dlouhodobe existence. Technicke prostredky ktere Musk pouziva jsou druhotne. (jsou s manrated prskavkou nahore? jsou. Takze slavme ) ..

Staty a politici v tomto bohuzel za poslednich cca 30let nikam dal vyznamne nepokrocili. (myslim tim od prvniho sajlutu) Takze aktivitu nyni musi projevit soukromy sektor (penize na to ma)


M: - 9/6/2010 - 15:51

-Falcon je uspech.
-Pootvara dvere vesmiru,- znizenie cien o 30% je fajn, i ked cakali sme viac. A naviac nie je to iste, ako to dopadne. (ale vdaka aj za to )

Pre mna tento vykon jednoznacne hovori, ze tadialto cesta nevedie. 30% znizenie 10% nakladov letov do vesmiru je dost mizerny stimul.
Dobyvanie kozmu nebude mozne bez technologickeho zlomu.
A nie 30% znizeni, ale viac ako 60% znizeni cien.

Dufam, ze Muskov vykon bude stimulom pre rozvoj kozmonautiky a investicie do technologickeho pokroku.


Btw. Adolf, tvoj integral ma hlbsi zmysel, alebo ta len pobavil nejaky student? Alebo len pri rozklade zabudol, ze x<>1?


J.Mede - 9/6/2010 - 16:04

Ano úspěch a pokrok to je protože se jedná o první soukromou kosmickou agenturu. Rakety Falcon jsou stavěny moderně a lacino jedině tak obsojí v konkurenci. Ale nic to nemění na faktu že je návrat k raketám skok spátky o 50let, co natom že se loukotě k žebřiňáku vyrábějí moderní technologií když rakety na své cetě zaneřádí odhazováním nepotřebnými díly kosmický prostor na orbitě, jedině nenáviděný STS se choval slušně. každá agentura by se měla postarat o likvidaci svého odpadu ohrožující ostatní na orbitě.


yamato - 9/6/2010 - 16:15

pokial viem ine obdobne US nosice stoja 140mil. dolacov, takze akych 30%?? mne to vychadza ze falcon stoji 1/4 toho co stoja ine 10t nosice na US trhu, teda je to znizenie o 75%!!

Porovnavat falcon so sojuzom je zavadzajuce, kedze na cene sojuzu sa podpisuje kurz dolar - rubel, ako aj cena prace v rusku versus cena prace v USA. Stavajte falcon v rusku za ruske platy a dostanete sa niekde na 10mil. dolarov.

co sa tyka tech. zlomu, drzim palce, ale pravdepodobnejsie je to o co sa Musk chce pokusit (podla jeho slov) - flyback prvy stupen a navratovy druhy stupen. V kombinacii s jednoduchou a robustnou technologiou a vstavanym autodiagnostickym systemom by mohli naklady na pripravu rakety na start klesnut skutocne podstatne. Stale mam v mysli ten rusky motor, co bezal niekolko tisic sekund, bez udrzby...


M: - 9/6/2010 - 16:34

quote:
pokial viem ine obdobne US nosice stoja 140mil. dolacov, takze akych 30%?? mne to vychadza ze falcon stoji 1/4 toho co stoja ine 10t nosice na US trhu, teda je to znizenie o 75%!!

Porovnavat falcon so sojuzom je zavadzajuce,...


Nie je, ak hovorime o dostupnosti kozmu globalne.

Ak hovorime o Muskovom podiele na US trhu a vytlaceni 4x drahsich konkurentov, tak Musk ma sancu a este aj predpokladam zvysenie jeho ceny, lebo mu staci byt tak 2x max. 3x lacnejsi. Nie 4x.
Takze Musk ako vyrobca nosicov je perspektivny, ale ako pokrok kozmonautiky nic moc. ten este len prist musi.

btw. Sorry Adolf, som vrah vtipov. Parcialny zlomok ^367 je fakt brutalita.
(Poniektori pouzivame integraly tak 2x do roka.)


yamato - 9/6/2010 - 17:33

quote:


Nie je, ak hovorime o dostupnosti kozmu globalne.




Ale dostupnost kozmu nemoze byt dlhodobo zalozena na lacnej pracovnej sile v rusku. Ked tam stupne zivotna uroven a platy, tak potom co? Bude to na cine? Alebo indii? A po nich co?
To je debata na dlhsie a zahrna take temy ako udrzatelnost globalnej ekonomiky zalozenej na lacnej pracovnej sile v krajinach tretieho sveta, alebo udrzatelnost kurzu americkeho dolara...

Kazdopadne Musk je daleko pred konkurenciou co sa tyka efektivity a osekavania zbytocnych nakladov. Ak ocistime kurzove a platove rozdiely, je aj pred rusmi (si myslim ). Hlavne ked porovnam vyvoj angary s falconom 9. Porovnal by som aj Dragon s Kliperom, ale na ruskej strane nie je co porovnavat


Adolf - 9/6/2010 - 19:48

quote:

btw. Sorry Adolf, som vrah vtipov. Parcialny zlomok ^367 je fakt brutalita.



Já jen, aby tu v primitivnosti bylo jasno a nezacházelo se tu s tímto pojmem s nedostatečným pochopením.


M: - 9/6/2010 - 20:11

quote:
...Já jen, aby tu v primitivnosti bylo jasno a nezacházelo se tu s tímto pojmem s nedostatečným pochopením.

Nas riaditel hovorieva:
"Ako dobre, ze zicherky vynasli pred objavenim tranzistora."


M: - 9/6/2010 - 20:13

quote:
...Kazdopadne Musk je daleko pred konkurenciou co sa tyka efektivity a osekavania zbytocnych nakladov. Ak ocistime kurzove a platove rozdiely, je aj pred rusmi (si myslim ). ...

to je to, co by ma fakt zaujimalo.

1/ predsa len desatrocia seriovej vyroby by mohli mat muchy vychytane celkom pekne.
2/ nie je pravda, ze rusi nepoznaju nastroje kvality a riadenia, len ich maju nekompatibilne pomenovane a orientovane na stat, zatial co zapad na robotnika a zakaznika.

Ja ti to potvrdim z jadroviek, alchymista snad zo stihaciek.


Adolf - 9/6/2010 - 20:47

quote:

Pre mna tento vykon jednoznacne hovori, ze tadialto cesta nevedie. 30% znizenie 10% nakladov letov do vesmiru je dost mizerny stimul.
Dobyvanie kozmu nebude mozne bez technologickeho zlomu.
A nie 30% znizeni, ale viac ako 60% znizeni cien.



V tvém pohledu chybí jeden důležitý aspekt – pružnost poptávky. Z hlediska toho je 30% asi hodně. Je-li poptávka pružná, tak 10% dnešního trhu propad cen o 30% je třebas 70% zítřejšího trhu, protože tento segment vyroste možná do největšího subsegmentu kosmonautiky. Bude-li to 70% zítřejšího už většího trhu, bude to doslova přílivová vlna investic a přinesou vlnu inovací. Kdyby nic jiného inovací v technologii a logistice, které nepřinesou třebas funkční průlom ale cenový průlom určitě. Přijde-li cenový průlom, lze čekat investice, a proto i další průlomy.

Otázkou tedy je, je-li v tomto segmentu trhu pružnost poptávky dostatečná, aby to průlom byl?

My se k odhadu toho, jak vypadá poptávková křivka, dostaneme těžko. Avšak ti, co v tomto businessu jsou, ji mají dobře odhadnutou. Dosavadní pružnost znají, neboť historii dosavadních změn poptávaného množství na změnách ceny výkonu kosmického zařízení a kosmická doprava dodává jen komponentu tohoto již trhu. Ti, kdo do toho dali prachy, tedy tuhle čáru už mají namalovanou. Vědí, že jde o velice rizikový trh. Jdou do toho rizika a jsou při tom na to, že jde o rizikový projekt, extrémně trpěliví. Nesází na technické průlomy sází na maximum důvtipu při uspokojování cenově citlivých zákazníků. Co je k tomu motivu? Je to jednoznačně pach velmi elastické poptávky.


Alchymista - 9/6/2010 - 21:37

V oblasti letectva existujú dve celkom zreteľne oddelené kategórie lietadiel a firiem, ktoré ich vyrábajú.
1) Firma stavajúca menšie a malé lietadlá - zákazník príde a vyberie si hangári niektoré "skoro" hotové alebo - v prípade zvláštnych požiadaviek - dokončované lietadlo, zaplatí, prebehnú konečné úpravy a montáž prístrojov a vybavenia podľa zvláštnych požiadaviek a keď nie je príliš vymýšľavý, aj ten istý deň s lietadlom odletí. Ak vymýšľa trochu, odletí do týždňa, keď viac, lietadlo si môže vyzdvihnúť najneskôr do mesiaca.
2) Firma stavajúca veľké lietadlá - zákazník zloží zálohu (často celú cenu) a o dva-tri-päť rokov si môže po lietadlo prísť...

Samozrejme, je veľký rozdiel v cenách lietadiel oboch kategórií, bežne dvojrádový i väčší a tiež v požiadavkách na ich "kvalitu" ("trochu inak" sa posudzuje kvalita a spoľahlivosť u štvormiestneho papieráku a trochu inak u štyristomiestneho Jumba či Aibusu).

Kozmická technika je stále zväčša v tej druhej kategórii - najprv sa uzatvára kontrakt a potom sa začína stavať družica a nosná raketa.

SpaceX má určitú šancu aspoň čiastočne začať fungovať ako prvá kategória výrobcov lietadiel - mám pripravený "náklad", tak podpíšeme zmluvu a do mesiacu, dvoch, či do pol roku je už "náklad" hore.


ales - 9/6/2010 - 21:59

quote:
... pach velmi elastické poptávky.
Jakou "poptávku" máš na mysli? Trh s nosiči, nebo trh s "užitečnými náklady"? Domnívávám se, že pokud dnes cena z start tvoří méně než 30% celkové ceny "projektu" (zbytek je cena za užitečné zatížení [družici]), tak i poloviční cena za stat přinese "investorovi" jen 15% snížení ceny celého projektu. Je to samozřejmě dost na to, aby se investor rozhodl pro levnějšího poskytovatele startu (a ten si tak "ukousne" větší podíl z trhu s nosiči), ale podle mne to není dost na to, aby se zvýšil objem trhu s užitečnými zatíženími, o které jde především. Obávám se, že v samotném snižování cen nosičů nevidím žádný zvláštní důvod pro celkové zvětšení objemu obou těchto trhů (naopak objem trhu s nosiči by mohl i klesnout, pokud velmi významně nevzroste objem "užitečných nákladů"). K růstu objemu "kosmonautických trhů" je podle mne potřeba hlavně zvýšit "užitečnost" vynášených "nákladů". Osobně zatím spíš sázím na to, že "za stejné peníze se udělá více muziky". Uvidíme.


admin - 9/6/2010 - 22:32

Je tu šance, že když snížím cenu startu pod jistou(třeba velmi nejasnou) mez, rozhodnou se firmy vyrábějící náklad, že použijí "hloupější" a levnější materiály, které před tím zavrhovali, aby co nejvíc zvýšili výkon na jednotku vynesené hmotnosti.

Z tohoto hlediska samotný Falcon není pro toto důvod. Ale je vytvořen americkou firmou za americké peníze v amerických podmínkách a přesto je tak levná, že existuje naděje i na levnější náklad. Levnější doprava nákladu a lidí na orbitu. Nejenom raketa, ale i lodě. Docela na to sázím. Tahle kombinace by pak přinesla ten vzývaný průlom.

Firmy jako OSC, Bigelow, Armadillo, SpaceX pak můžou nastartovat levnější, chytřejší kosmonautiku třeba i s hloupými materiály, protože jim půjde primárně o cenu...

Snad jsem to popsal aspoň trochu srozumitelně. Je tu aktuálně 27 stupňů po docela perném dnu...


M: - 9/6/2010 - 22:39

quote:
...V tvém pohledu chybí jeden důležitý aspekt – pružnost poptávky. Z hlediska toho je 30% asi hodně. Je-li poptávka pružná, tak 10% dnešního trhu propad cen o 30% je třebas 70% zítřejšího trhu, ...

Otázkou tedy je, je-li v tomto segmentu trhu pružnost poptávky dostatečná, aby to průlom byl?

My se k odhadu toho, jak vypadá poptávková křivka, dostaneme těžko. ... Nesází na technické průlomy sází na maximum důvtipu při uspokojování cenově citlivých zákazníků. Co je k tomu motivu? Je to jednoznačně pach velmi elastické poptávky.


to je otazka na ktoru nepoznam odpoved.
z pohladu rakiet je falcon uzasny uspech. a 1/4 cena voci domacim a 2/3 (ak vobec) voci svetovym je super.

Ale z pohladu globalnej kozmonautiky kde raketa tvori leb 10-20% nakladu , tam Muskov prinos znamena podporu pre podnikanie len 3-6%

Dokaze takyto maly stimul aspon 1/10 trhu zvacsit 7 nasobne? Bolo by to super ale to je koniec moznosti sucasnych technologii.

Nemam krivku dopytu, a realnu nema asi nikto. Lenze to co robi Musk je v analogii pocitacov - Vpadol medziu velkych vyrobcov salovych pocitacov a vyrobil rovnako velky, ale lacnejsi. Ano, je to prinos, ale nie je to pocitac do kazdej rodiny. Neuspokojil cely elasticky dopyt, takto to nestaci, ale dufam, ze je to aspon stimul pre krok k pocitacu do kazdej rodiny.


alamo - 9/6/2010 - 23:50

ja sa opieram o toto:
yamato
"1/ predsa len desatrocia seriovej vyroby by mohli mat muchy vychytane celkom pekne.
2/ nie je pravda, ze rusi nepoznaju nastroje kvality a riadenia, len ich maju nekompatibilne pomenovane a orientovane na stat, zatial co zapad na robotnika a zakaznika."

sojz je reprezentantom bodu číslo jedna..
proste už neni moc čo zlepšovať
k ad. 2. dodám že ruská "cenotvorba" je pre mňa jedna veľká záhada
a jednoducho nepoznám "základnú cenu" za krtorú sú rusi schopný existovať

naproti tomu falcon, je "na počiatku" (to znamená že stále je čo vylepšovať, napríklad namontovať na drak menší počet výkonnejších motorov), neviem ako musk ale JA by som cenu na začiatku NADSADIL, pretože prísľub minimálnej ceny, ktorú by som neskôr musel navršovať by u zákazníkov vzbudil nedôveru a odpor
preto je prijatelnejšie na počiatku udávať čo najviššiu cenu a tú potom korigovať smerom dolu..
ak tento prístup musk nezastáva, dosť u mňa ohorí z hľadiska PR
musk vyrástol v kapitalizme, verím že vie ako TO funguje

súdim teba podľa seba..
keby som ja bol musk, tak mám v zálohe veľký priestor na pohyb ceny smerom dolu


[Upraveno 09.6.2010 alamo]


J Mede - 10/6/2010 - 02:05

Neumím si představit konkurenční postavení pana Muska proti státem podporovaným kosmickým agenturám. A to jsou všechny včetně ESA,Ruska,Indie i Číny. Tady všichni mýcháte hružky s jablkama.


alamo - 10/6/2010 - 02:14

"Neumím si představit konkurenční postavení pana Muska proti státem podporovaným kosmickým agenturám. A to jsou všechny včetně ESA,Ruska,Indie i Číny. Tady všichni mýcháte hružky s jablkama."

sranda vec ešte pred rokom som si niečo také nedokázal predstaviť ani ja
lenže medzitým si štát na krk hodil povraz a ten veľmi pomaličky uťahuje..
http://ekonomika.sme.sk/c/5413605/nemci-idu-setrit-rekordne.html


M: - 10/6/2010 - 08:18

quote:
Neumím si představit konkurenční postavení pana Muska proti státem podporovaným kosmickým agenturám. A to jsou všechny včetně ESA,Ruska,Indie i Číny. Tady všichni mýcháte hružky s jablkama.

tu sa furt prezentuje, ze trh je silnejsi a efektivnejsi ako socializmus.

Musk urcite neporazi narodne programy, lebo su strategicky dolezite. Ale komercny balik by ovladnut mohol.

Takze otazka znie: predstavuje vesmir investicnu prilezitost? za akych podmienok? Aky velky je ten trh?


Adolf - 10/6/2010 - 08:26

quote:
Neumím si představit konkurenční postavení pana Muska proti státem podporovaným kosmickým agenturám. A to jsou všechny včetně ESA,Ruska,Indie i Číny. Tady všichni mýcháte hružky s jablkama.


Pokud kosmická agentura v USA nebude mít politiku segment soukromého trhu, jaký představuje Musk, vytvořit jako svoji dodavatelskou základnu, na kterou outsourcuje určitou oblast aktivita, s tím, že své dodavatele nebude destabilizovat vlastní konkurencí v dohodnutém segmentu.

Řekl bych, že jsou tu náznaky, že takový záměr tu je. Není to ani nic nestandardního, děje se to běžně ve sféře ryze komerčního businessu.


yamato - 10/6/2010 - 09:00

quote:
Neumím si představit konkurenční postavení pana Muska proti státem podporovaným kosmickým agenturám. A to jsou všechny včetně ESA,Ruska,Indie i Číny. Tady všichni mýcháte hružky s jablkama.


hrusky s jablkama tu miesa niekto iny. Musk nie je v konkurencnom postaveni proti narodnym agenturam, SpaceX sa snazi ziskat postavenie ich dodavatela. Agentury maju svoj program, ktorym je cisto vyskum, a k tomu vyskumu potrebuju pristup na LEO. Doteraz si ho zabezpecovali sami, teraz sa ma situacia zmenit tak, ze ho budu outsourcovat u sukromneho sektora, pretoze je jaksi lacnejsi.
Z mojho pohladu ide o logicku vec, ktora sa mala stat uz davno, neviem preco je z toho taka polemika.


Adolf - 10/6/2010 - 10:16

quote:
Jakou "poptávku" máš na mysli? Trh s nosiči, nebo trh s "užitečnými náklady"? Domnívávám se, že pokud dnes cena z start tvoří méně než 30% celkové ceny "projektu" (zbytek je cena za užitečné zatížení [družici]), tak i poloviční cena za stat přinese "investorovi" jen 15% snížení ceny celého projektu.


Ono je to zase trochu propletené. Ta cena nákladu by měla záviset na ceně dopravy. Vysoký poměr cen nákladu k ceně dopravy vůbec neznamená, že změna ceny dopravy má jen malý vliv na celkovou cenu. Může to být úplně naopak – ceny nákladů mohou být hodně vysoké kvůli drahé dopravě a při poklesu cen dopravy může dojít ke zlevnění nákladů a k posunu poměru cen náklad ku doprava ve prospěch dopravy. Co se stane, zase závisí na tvaru nějakých křivek. V tomto případě izokvant:

http://en.wikipedia.org/wiki/Isoquant

Vezmeme-li dva výrobní faktory na vstupu jako náklad a dopravu jsou ve většině normálních případů tyto dva vstupy vzájemně částečně zaměnitelné (jsou částečnými substituty). A bude-li tvar izokvanty spojitý měli bychom v případě změn cen vstupů změnit objemy vstupů obou výrobních faktorů pohybem po izokvantě tak, že derivace (ta se v takovém případě jmenuje mezní míra technické substituce) se bude rovnat poměru cen těch vstupů. Nemusí to být tak jednoduché, na té křivce může být nespojitost derivací aj. speciální komplikující vlastnosti. Ale obecně by mělo platit, že ty dva výrobní vstupy jsou schopny se na určitém intervalu vzájemně substituovat a náklady lze substituovat změnami poměru mezi těmito faktory. Když jeden faktor je drahý neznamená to, že jeho cena je pro celkový náklad nevýznamná, protože je třebas málo zastoupený kvůli své vysoké ceně. Závisí to na tvaru izokvanty. Jeho zlevněním mohu dosáhnout výrazného zlevnění celkových nákladů zvýšením poměru těch výrobních vstupů ve prospěch většího zastoupení toho zlevněného vstupu.


Zkusím trochu názornosti. Představme si, že chceme vypustit telekomunikační družici, jež má poskytnout nějaký abstraktní telekomunikační výkon. Zeptáme se konstruktéra, kolik kg by ta družice měla mít hmotnosti, aby ten výkon poskytla levně. On nám řekne třebas 1000 kg. Zeptáme se ho, o kolik ta družice bude stát víc, když bude o kilo lehčí. On nám řekne třebas o 1000 dolarů. My víme, že cena za dopravu je vyšší než tisícovka za kilo, proto se nám substituce ceny dopravy cenou nákladu vyplatí. Zeptáme se proto, a když snížíš hmotnost o další kilo, kolik to bude stát? Bude-li to míň než za kilo dopravy budeme snižovat za určitou cenu hmotnost nákladu, až nakonec u posledního kila, kdy bude cena za snížení o toto kilo stejná, jako cena za kilo dopravy, se snižováním hmotnosti za cenu zvyšování výrobní ceny nákladu skončíme. Koupíme si tak za zdražení nákladu slevu na dopravě, která se nám vyplatí. Tvar této křivky – izokvanty – a bod, kdy se její derivace rovná poměru cen, určí poměr ceny nákladu a dopravy. V okamžiku, kdy se zlevní doprava, je možnost zase pro snížení nákladů přes substituci ceny nákladu cenou dopravy. Zvýším hmotnost družice, čímž zlevním její provedení tak, že poslední kilo zdražení proti její minimální ceně se bude rovnat ceně dopravy. Družice bude těžší ale vnější. Poměr náklad ku dopravě se posunu ve prospěch dopravy a celkové náklady se sníží o výrazně více než při zachování původních poměrů cen nákladu a dopravy. Je to přes tu izokvantu propojené. 30% pokles z položky s 30% podílem na celém projektu při starých cenách klidně může znamenat 50% pokles ceny celého projektu v nových cenách. Mohou v tom být různé komplikace a prodlevy. Udělat levnější ale hmotnější družici znamená vývoj, který něco stojí, nějakou dobu trvá a chce dostatečný trh, aby se do toho někdo pustil atp.


Ale je dost možné, že pokles cen za dopravu může mít výrazně vyšší dopad na ceny koncového produktu, než kolik odpovídá současnému podílu ceny dopravy v produktu. Je tam totiž i ten efekt substituce. Jak to dopadne, závisí na tvaru izokvant, o kterém se od stolu těžko spekuluje. Ale byla-li doprava drahá, lze se domnívat, že velká část ceny nákladu je cenou za substituci dopravy a změna by mohla být výrazná.

Neznám tvary poptávkových křivek ani izokvant výroby kosmických služeb. Ale ti, co o nich mají páru, zachovali svou investorskou přízeň vysoce rizikovým projektům po nezvykle dlouhou dobu. Činili tak i přes krizovou dobu, kdy výnosy nabízené jen za rizikový kapitál najednou nabízely v době nedostatku likvidity i prakticky nezkrachovatelné subjekty. Vypadá to tedy, že ten venture kapitál doufá, že tohle je kamínek, co strhne lavinu.


ales - 10/6/2010 - 11:10

quote:
... byla-li doprava drahá, lze se domnívat, že velká část ceny nákladu je cenou za substituci dopravy a změna by mohla být výrazná.
No, doufejme. Osobně by mě to potěšilo.

quote:
Neznám tvary poptávkových křivek ani izokvant výroby kosmických služeb. Ale ti, co o nich mají páru, zachovali svou investorskou přízeň vysoce rizikovým projektům po nezvykle dlouhou dobu.
Kde najdu informace o tom, kteří investoři zachovali dlouhodobě svou přízeň kterým "rizikovým projektům"? Nebo je to, Adolfe, jen tvůj "dojem" bez jasných dokladů? Jde o podporu stavby raket nebo družic? Prosím alespoň o nějaký příklad. Proč lze z dlouhodobé podpory odvodit příslib "laviny"? Nestačí pro dlouhodobou podporu prostě to, že to je dostatečně výnosné už teď?


xChaos - 10/6/2010 - 14:22

quote:
Představme si, že chceme vypustit telekomunikační družici, jež má poskytnout nějaký abstraktní telekomunikační výkon. Zeptáme se konstruktéra, kolik kg by ta družice měla mít hmotnosti, aby ten výkon poskytla levně. On nám řekne třebas 1000 kg. Zeptáme se ho, o kolik ta družice bude stát víc, když bude o kilo lehčí. On nám řekne třebas o 1000 dolarů. My víme, že cena za dopravu je vyšší než tisícovka za kilo, proto se nám substituce ceny dopravy cenou nákladu vyplatí. Zeptáme se proto, a když snížíš hmotnost o další kilo, kolik to bude stát? Bude-li to míň než za kilo dopravy budeme snižovat za určitou cenu hmotnost nákladu, až nakonec u posledního kila, kdy bude cena za snížení o toto kilo stejná, jako cena za kilo dopravy, se snižováním hmotnosti za cenu zvyšování výrobní ceny nákladu skončíme.


Myslím, že v případě těch telco družic bude dalším faktorem ve hře třeba i spolehlivost a historie úspěšného nasazení u osvědčených typů konstrukce, apod. Takže i když by snížení hmotnosti bylo třeba levné, tak do toho investoři nejdou, protože by to v podstatě znamenalo třeba test úplně nové konstrukce (viz nedávný japonský technologický test levného hardware v kosmu, realizovaný pomocí ruské rakety).

Ovšem jinak je mi tento způsob uvažování blízký - viz můj návrh, aby místo aby tisíce amatérů po celé planetě stavěly vlastní verze raket s nosností 1 kg na LEO, se tihle amatéři radši vrhli do pokusů postavit meziplanetární sondy s hmotností 1 kg: přijde mi, že je to daleko efektivnější cesta, jak se posunout dál, protože když se takových 100 amatérů spojí na zafinancování jednoho startu osvědčenou technologií, tak se mají velkou šanci posunout daleko dál, než kdyby každý z nich zabíjel život vývojem vlastního nosiče...


yamato - 10/6/2010 - 19:57

mam psychicky problem a potrebujem pomoct: furt mam nutkanie pozerat si na videu start Falconu9 Co mam robit? :/


PAV - 10/6/2010 - 23:41

dát si protivínský Platan a novým a jiným a intenzívnějším nutkáním přehlušit zde popsané nutkání


admin - 10/6/2010 - 23:49

quote:
mam psychicky problem a potrebujem pomoct: furt mam nutkanie pozerat si na videu start Falconu9 Co mam robit? :/


Mejlni mi a já Tě navnadím.


Adolf - 11/6/2010 - 01:35

quote:

Kde najdu informace o tom, kteří investoři zachovali dlouhodobě svou přízeň kterým "rizikovým projektům"? Nebo je to, Adolfe, jen tvůj "dojem" bez jasných dokladů? Jde o podporu stavby raket nebo družic? Prosím alespoň o nějaký příklad. Proč lze z dlouhodobé podpory odvodit příslib "laviny"? Nestačí pro dlouhodobou podporu prostě to, že to je dostatečně výnosné už teď?


Když používám výrazů jako strhnout lavinu, nemyslím to jako spolehlivý příslib něčeho skutečně gigantického, i když k tomu může dojít. Chci tím ilustrovat, že v systému existuje potenciál pro zesilující efekty a nelze počítat jen účinek „spouštěcího kamínku“. Zlevnění ceny dopravy na orbitu by mělo mít silnější efekt na celkové zlevnění, než jaký vyplývá ze současného podílu dopravy na celkových nákladech kosmických projektů. Zlevnění orbity by mohlo mít výrazně nadproporcionální účinek na růst tržního segmentu. Mohl by se projevit i silný „rebound effect“ (indukovaná spotřeba), jehož nejsilnějším projevem je tzv. Jevonsův paradox známý už z doby počátků parního stroje. Kdykoliv došlo k i jen mírnému zvýšení účinnosti parních strojů, došlo vždy k obrovitému mnohonásobnému nárůstu spotřeby uhlí. Nelze proto tedy vyloučit, že bychom se mohli dočkat orbitálního Jevonse.

Co se týče příslibů růstu, za ukazatel bych považoval vstupy fondů rizikového kapitálu. To nejsou investoři, kteří by chtěli „normálně“ vydělávat na tom, co firma utrží za současné zakázky. Takovýto výdělek by pro ně byl hořkým zklamáním. Jejich motivací je investovat do vysoce nadstandardního růstu, a když se ten růst rozběhne, tak tento růst prodat nikoliv za cenu současné výnosnosti, nýbrž za cenu výnosů z budoucí expanze. Vloží peníze do vysoce rizikového projektu, který když se dostane do slibného rozběhu, tak ceny podílů v něm mají daleko vyšší cenu, než jaká je na základě současné výnosnosti tohoto aktiva – velkou část ceny totiž tvoří cena za očekávání růstu. V takovéto situaci pak své podíly zpravidla prodají.

Mezi klasické fondy tohoto typu patří Founders Fund. Ten v říjnu 2008 vstoupil do SpaceX. Jeho programem je investovat do společností s potenciálem revolucionalizovat průmysl. O svých motivech nenechali nikoho na pochybách. Luke Nosek vstupující do správní rady SpaceX za fond prohlásil: “Founders Fund shares the SpaceX vision of creating a world-class company that will shape the future through technological innovation. We believe SpaceX will become the world leader in space transport and we want our investors to be part of that future.“
http://www.spacex.com/press.php?page=47

Vstup v roce 2008 asi nevypadá jako „dlouhodobá“ přízeň rizikových investorů. Ale ve skutečnosti je to ještě silnější projev důvěry než dlouhodobost kvůli tomuto načasování. Byla to šílená doba neskutečné krize likvidity na finančních trzích – zvláště amerických – jakou svět nezažil už mnoho desetiletí. Tou dobou bylo možno získat výnosy o výšce, jakých se dosahuje normálně jen z vysoce rizikového kapitálu, když ty peníze majitel půjčil či jinak na rychlou obrátku těm nejstabilnějším gigantům trhu. Získat venture capital v říjnu 2008 mi připadá skoro jako zázrak. Jediné, čím si takový zázrak dovedu vysvětlit je, že Nosek a jeho spoluinvestoři věří v zázrak růstu u SpaceX. Když já mluvím o pravděpodobnosti velké pružnosti poptávky nebo o mezní míře technické substituce mezi cenou dopravy a cenou nákladu, tak jsou to nepochybně dojmy. Nosek si ale moc dojmů bez objektivizovaných odhadů dovolit nemůže.


Adolf - 11/6/2010 - 01:39

quote:

Ovšem jinak je mi tento způsob uvažování blízký - viz můj návrh, aby místo aby tisíce amatérů po celé planetě stavěly vlastní verze raket s nosností 1 kg na LEO, se tihle amatéři radši vrhli do pokusů postavit meziplanetární sondy s hmotností 1 kg: přijde mi, že je to daleko efektivnější cesta, jak se posunout dál, protože když se takových 100 amatérů spojí na zafinancování jednoho startu osvědčenou technologií, tak se mají velkou šanci posunout daleko dál, než kdyby každý z nich zabíjel život vývojem vlastního nosiče...


Když jim asi nestačí mít podíl ve fondu, který dostane někam sondu, ale vyhrát si se svou vlastní hračkou.


Vektor - 12/6/2010 - 21:17

Trosku odbocim od ekonomickej tematiky Falconu 9.

Vidim rozpor v spojeni Falconu 9 a pozorovaniami UFO v australii.
Rozpor pretoze:

- to co videli mali byt ziariace spaliny motoru druheho stupna, ktory dohorel 9 minut po starte
- 9 minut po starte z Floridy nemohol byt Falcon 9 nad australiou. Ved je to priblizne 110 dlzkovych stupnov vychodne, respektive priblizne 250 zapadnym smerom. Ktorym smerom Falcon 9 letel?

Som skeptik co sa tyka UFO tem. Avsak, prave preto ma zaujima racionalne vysvetlenie. Nie take pri ktorom vas niekto nachyta.

Ak to nebol Falcon 9, co to mohlo byt? Pokial viem nic ine v tom case nestartovalo. A aj keby startovalo, z akeho kozmodromu vobec moze doletie raketa nad australiu s este iducim-horiacim motorom?


ales - 12/6/2010 - 21:57

Falcon startoval samozřejmě východním směrem (jinam se z Cape Canaveral nesmí startovat). Domnívám se, že to, co bylo vidět nad Austrálií, byly sluncem ozářené zbytky paliva, unikajicí z nádrže (např. nějakým pojistným ventilem). Tedy nikoliv "spaliny" z hořícího motoru, ale jen "oblaka" kyslíku nebo kerosinu. Myslím, že zbytky paliva mohou z nádrže horního stupně (který je v beztíži na LEO) unikat klidně i hodiny, takže naprosto souhlasím s vysvětlením, že nad Austrálií byl vidět Falcon a jeho "ohon ze zbytků nevyhořelého paliva". Źádné jiné vysvětlení není třeba hledat.


alamo - 16/6/2010 - 13:33

http://www.msnbc.msn.com/id/37718901/ns/technology_and_science-space/

space x a iridium podpísali dohodu o vynášaní satelitov za 492 miliónov dolárov


pospa - 16/6/2010 - 15:08

quote:
http://www.msnbc.msn.com/id/37718901/ns/technology_and_science-space/
space x a iridium podpísali dohodu o vynášaní satelitov za 492 miliónov dolárov
SpaceX to dnes oznímili i na svém webu
http://www.spacex.com/press.php?page=20100616

a před dvěma dny také podepsání kontraktu s Taiwanskou civilní organizací National Space Organization na vynesení satelitu Formosat-5
http://www.spacex.com/press.php?page=20100614


yamato - 16/6/2010 - 17:17

hm, vrazim 200 vlastnych, zarobim 500... tomu sa povie biznis


Alchymista - 16/6/2010 - 18:42

Trochu zjednodušené, skôr takto: vrazím 200 vlastných do vývoja, ďalších 200 vydám na materiál a zarobím 500, z toho je čistý zisk 100, ale ani to nie je špatné


yamato - 16/6/2010 - 19:14

quote:
Trochu zjednodušené, skôr takto: vrazím 200 vlastných do vývoja, ďalších 200 vydám na materiál a zarobím 500, z toho je čistý zisk 100, ale ani to nie je špatné


no ja do nakladov zas tak nevidim, ale Musk kdesi spominal ze cely vyvoj vratane rampy stal nejakych 400mil. Neviem kolko presne dostal cez COTS, tak som ratal cca 200...
Berte ma s rezervou


yamato - 20/6/2010 - 18:23

nove videjko zo startu

http://www.spacex.com/multimedia/videos.php?id=53&cat=recent

je tam pekne vidiet ta otocka hned po starte, vyzera do dost strasidelne


xChaos - 20/6/2010 - 23:42

http://science.slashdot.org/story/10/06/19/1553246/SpaceX-Falcon-9-Relatively-Cheap-Compared-To-NASAs-New-Pad

Celý vývoj Falconu 9 stál méně, než nová startovací rampa NASA

http://www.pehub.com/74756/elon-musk-on-why-his-rockets-are-faster-cheaper-and-lighter-than-what-youve-seen-before/

Elon Musk vysvětluje, že jeho firma nestaví rakety tak, že by nějaké úkoly "outsourcovala" (současně ale v článku tvrdí, že jeho firma se řídí "DNA Silicon Valley", což je ale trochu protimluv) [Upraveno 20.6.2010 xChaos]


PINKAS J - 21/6/2010 - 08:54

Quote Musk: Our tanks are friction stir welded, [aluminum] skin and stringer designed as opposed to machined aluminum, [giving us] a 20 fold advantage in the cost of materials, and our stage ends up being lighter …because geometrically, we can have deeper stringers.
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Jestli tomu dobře rozumím, tak síla plechů jednotlivých segmentů nádrže, které jsou pak svařovány rotačním třením je odstupňována degresivně směrem vzhůru, neboť jak hydrostatický, tak hydrodynamický tlak při zrychlení klesají směrem od dna nádrže (rozumím dobře?). Nádrž ovšem ještě musí přenášet osové síly od horního stupně a UZ.

Jinak Muskův rozbor je naprosto realistický, i proto jsem již asi před 10 roky na těchto stránkách uváděl, že za příklad efektivního řešení považuji raketu Zenit – jednotné palivo ve všech 3 stupních, jen jeden motor v každém stupni (zde ovšem ne stejný), průměr prvého a druhého stupně je stejný – 3,9 m (nádrže vyrábí Yužnoje). Třetí stupeň vyrábí RSC Energia, ten má průměr 3,7 m. Musk šel ještě dál, má i jednotné motory prvého a druhého stupně a moderní technologii svařování.


Jirka - 21/6/2010 - 12:58

quote:
Quote Musk: Our tanks are friction stir welded, [aluminum] skin and stringer designed as opposed to machined aluminum, [giving us] a 20 fold advantage in the cost of materials, and our stage ends up being lighter …because geometrically, we can have deeper stringers.
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Jestli tomu dobře rozumím, tak síla plechů jednotlivých segmentů nádrže, které jsou pak svařovány rotačním třením je odstupňována degresivně směrem vzhůru, neboť jak hydrostatický, tak hydrodynamický tlak při zrychlení klesají směrem od dna nádrže (rozumím dobře?). Nádrž ovšem ještě musí přenášet osové síly od horního stupně a UZ.



Ja si myslim ze plech je po cele nadrzi stejny. Meni se ovsem vevarene vystuze. Bezna isogrid nadrz je udelana tak, ze z tlusteho plechu se vyfrezuje tenky plech s vyztuzemi.
SpaceX vezme tenky plech a do nej svari vystuze.
Pochybuju ze Space X nadrz muze byt lehci nez isogrid, ale urcite je lacinejsi.


pospa - 21/6/2010 - 16:23

quote:
...
Ja si myslim ze plech je po cele nadrzi stejny. Meni se ovsem vevarene vystuze. Bezna isogrid nadrz je udelana tak, ze z tlusteho plechu se vyfrezuje tenky plech s vyztuzemi.
SpaceX vezme tenky plech a do nej svari vystuze.
Pochybuju ze Space X nadrz muze byt lehci nez isogrid, ale urcite je lacinejsi.

Lepší foto se mi nepodařilo najít, ale i z tohoto obrázku je zřejmé, že válcové části nádrží Falconu 9 mají klasickou poloskořepinovou konstrukci, tedy nosný potah vystužený podélnými a zřejmě i příčnými žebry. Velikost, tvar a četnost žeber se tedy může podél celé konstrukce měnit. Z detailnější fotky by bylo vidět víc.



Na potah použili slitinu Al-Li 2198. Materíl žeber jsem nenašel.
Konstrukce by měla být navržena na max přetížení 5g během startu, plus bezpočnostní rezerva, tipl bych 5-15%.


Naproti tomu u nádrží Falconu 1 byla využita skořepina s hliníkovou voštinou.



Jirka - 21/6/2010 - 16:43

quote:
quote:

Ja si myslim ze plech je po cele nadrzi stejny. Meni se ovsem vevarene vystuze. Bezna isogrid nadrz je udelana tak, ze z tlusteho plechu se vyfrezuje tenky plech s vyztuzemi.
SpaceX vezme tenky plech a do nej svari vystuze.
Pochybuju ze Space X nadrz muze byt lehci nez isogrid, ale urcite je lacinejsi.

Lepší foto se mi nepodařilo najít, ale i z tohoto obrázku je zřejmé, že válcové části nádrží Falconu 9 mají klasickou poloskořepinovou konstrukci, tedy nosný potah vystužený podélnými a zřejmě i příčnými žebry. Velikost, tvar a četnost žeber se tedy může podél celé konstrukce měnit. Z detailnější fotky by bylo vidět víc.




tipnul bych si ze v popredi jsou panely puzite pro Dragon. Ty maji zcela urcite typicky isogrid.
V pozadi jsou naopak videt jakesi panely s jednoduchymi vystuzemi.

quote:

Naproti tomu u nádrží Falconu 1 byla využita skořepina s hliníkovou voštinou.





tady to opravdu vypada na vostinu.


Jirka - 21/6/2010 - 16:47

Isogrid uvnitr Dragonu

http://www.spacex.com/galleryimages/360/2007-09-12-spacex-dragon.mov


pospa - 21/6/2010 - 20:31

quote:
...tipnul bych si ze v popredi jsou panely puzite pro Dragon. Ty maji zcela urcite typicky isogrid.
V pozadi jsou naopak videt jakesi panely s jednoduchymi vystuzemi.
Pane Šalek, nechtěl jsem být až tak popisný, ale příště asi napíšu o pár slov navíc.
Samozřejmě tipujete správně, ty tři světlé díly s isogridem v popředí jsou části kuželové sekce kabiny Dragon a to o čem jsem mluvil byly ty VÁLCOVÉ "skruže" nazlátlé barvy trochu dále vpravo.


... bo - 30/6/2010 - 09:48

Rozhovor s Kenem Bowersoxem ze SpaceXu

feature=channel


pospa - 30/6/2010 - 16:37

Je to tady - Musk jde na trh s akciemi své Tesla Motors.
Zaváděcí cena je 17 USD / akcii, což by mu při jeho podílu mělo dát 15,3 mil USD.
Moc to pravda není - nevím, jestli mu to pomůže z té rozvodové šlamastiky...

http://www.spacenews.com/commentaries/100629-fromwires-tesla-goes-public.html


yamato - 30/6/2010 - 16:58

Tesla triumfuje na burze

http://firmy.etrend.sk/firmy-nefinancny-sektor/tesla-motors-triumfovala-na-burze.html

narast ceny o 41% hned po IPO, to je v dnesych pochmurnych casoch nieco...
Gratulujem Muskovi a dufam ze coskoro sa bude dat investovat aj do SpaceX


admin - 30/6/2010 - 17:27

Sqělé! Gratuluji! Ještě SpaceX, ať si taky můžu něco koupit...

I když i Tesla Motors by stála za hřích. No uvidíme...


yamato - 30/6/2010 - 17:57

quote:
Sqělé! Gratuluji! Ještě SpaceX, ať si taky můžu něco koupit...

I když i Tesla Motors by stála za hřích. No uvidíme...


uz to vidim jak sa budem chvalit - hej kamo, vidis ten lunarny lander? tak jedna dvadsatmiliontina z neho je moja!


Petr F. - 30/6/2010 - 18:38

Tedy - podpořte Muska, SpaceX a komerční kosmické lety koupí jejich akcií!!!

Cena sice vystoupala na cca 500,-Kč za akcii, nicméně pro vážné podporovatele soukromých kosmických aktivit by neměl být problém alespoň jednu akcii vlastnit. Kdo bude první?


... bo - 30/6/2010 - 21:31

Možná budoucnost ...

http://sphotos.ak.fbcdn.net/hphotos-ak-ash2/hs062.ash2/36451_1518253917665_1274011197_1421765_7828955_n.jpg


alamo - 30/6/2010 - 23:03

"Možná budoucnost ..."



ten obrázok zosobňuje moje predstavy o kontinuálnom vývoji technológie..


yamato - 1/7/2010 - 17:53

quote:
"Možná budoucnost ..."



ten obrázok zosobňuje moje predstavy o kontinuálnom vývoji technológie..


jaki su poeticki... ak niekto este nevie, merlin bol motor co pohanal spitfire, griffon bol jeho silnejsi nasledovnik, ktory bohuzial prisiel uz na konci piestovej ery letectva.


yamato - 1/7/2010 - 17:55

skor by ma zaujimalo ako chcu poriesit tu reusability, zatial sa im to nedari ani s prvym stupnom. Nejde o velkost, ide o naklady...


Archimedes - 1/7/2010 - 18:06

Chybí tam ještě Eagle 7H s nosností 240 tun


Conquistador - 1/7/2010 - 18:55

Chtěl bych se zeptat na ten motor grifin, je již realitou nebo je to zatím plánovaná představa která neleží ani na technickém výkresu? Po případě je li alespoň technická dokumentace v jakém stádiu se nejspíše nachází?

Protože ten vývojový plakat se mi velmi líbil a shledávám ho realizovatelný.


Andrej33 - 1/7/2010 - 20:52

Pekne len si mislim ze tie roky treba brat tak plus 2 az 3 . Vízia ? No mislim ze sme sa uz presvedcili ze musk vie svoje vízie pretaviť v realitu .


Svatopluk Klich - 2/7/2010 - 08:39

quote:
Chtěl bych se zeptat na ten motor grifin, je již realitou nebo je to zatím plánovaná představa která neleží ani na technickém výkresu? Po případě je li alespoň technická dokumentace v jakém stádiu se nejspíše nachází?

Protože ten vývojový plakat se mi velmi líbil a shledávám ho realizovatelný.



Samozřejmě je to fikce. Na vývoj něčeho podobného nemá SpaceX ani při své efektivitě peníze. Motor s tahem 600 tun je konstrukčně zcela jistě někde jinde než Merlin 1C. I tak bych ale lidstvu přál, aby podobný motor jako F1 vyvinula a vlastnila SpaceX či jiná ryze soukromá společnost. Elon se koneckonců netajil tím, že má ambice letět dál než na LEO.


Miloš Hůla - 2/7/2010 - 10:16

Mám dva dotazy:
1. Jaké jsou úspěchy nebo neúspěchy se záchranou prvního stupně. Zajímá mne poslední let Falconu 1 a první let F9. Našli vůbec ty stupně?. Při předešlých letech, tuším nefungovla na stupni ani gps navigace pro vyhlednání stupně.
2. Co se děje na obježné dráze s kvalifikačním modelem (nebo jak to správně nazvat) Dragonu. Rozložil panely, oddělí se někdy od druhého stupně?. Bude se testovat návrat z oběžné dráhy, alespoň částečně? Byly uvoněny nějaké fotky z exterieru, či interieru lodi na oběžné dráze? Případně jaké systémy jsou již ze skutečné lodi a testují se?

Díky za zprávy


pospa - 2/7/2010 - 10:37

quote:
Mám dva dotazy:
...
2. Co se děje na obježné dráze s kvalifikačním modelem (nebo jak to správně nazvat) Dragonu....

FALCON 9 REENTRY: According to US Strategic Command, SpaceX's Falcon 9 rocket reentered Earth's atmosphere on June 27th at 50 minutes past midnight UT (+/- 2 hours). Nominally, this puts the fireball somewhere over the Iraq-Syria border, although the 2 hour uncertainty means reentry could have happened almost anywhere along the rocket's ground track.


Jirka - 2/7/2010 - 14:21

Griffon je srovnatelny s motorem F1 ktery byl pouzit v Saturnu a ceste na Mesic. Na ten motor si Space X brousi zuby uz peknych par let. tah je zrejme dan velikosti testovaciho standu, ktery maji k dispozici.
Neni pochyb o tom ze Mueler je velmi schopny konstrukter. Nejvetsi problem bude samozrejme s vyvojem vhodneho turbocerpadla a se sehnanim dostatku penez na vyvoj.
Griffon bude mit nejspis poradne vyuziti jen pro superraketu - pro mesi rakety lze snadno pouzit vice Merlinu, ktere jsou uz osvedcene a v serove vyrobe.
Myslim ze prvne musi Space X zacit poradne vydelavat na kosmicke turistice a to jeste nejakej patek bude trvat. Dokud bude litat jednou ci dvakrat rocne tak si takovyto vyvoj rozhodne nemuze dovolit.
Leda ze by se jim podarilo podojit NASA pri vyvoji super tezkeho nosice. Normalne by ten kseft pripadl asi Pratt & Whitney, kteri jsou ovsem neuveritelne drazi.


xChaos - 17/7/2010 - 10:51

http://spaceflightnow.com/falcon9/002/100716firststage/
Second Falcon 9 rocket begins arriving at the Cape

"Dragon is capable of re-entering from a lunar velocity, or even a Mars velocity with the heat shield that it has," Musk said.


alamo - 17/7/2010 - 14:46

pochopil som to správne?
on tvrdí, že dragon je bez úprav, v súčasnej podobe, schopný absolvovať návrat od mesiaca? [Upraveno 17.7.2010 alamo]


xChaos - 17/7/2010 - 18:29

http://science.slashdot.org/story/10/07/17/0315205/Second-SpaceX-Falcon-9-Rocket-Now-Being-Assembled

Ano, pochopil si to správně, a všimli si toho i na Slashdotu.

Pokud to zkombinuješ s pokusem o opakovaný zážeh motoru druhého stupně (o kterém Musk prozradil, že se tak docela nepovedl, a který je zřejmě konzistentní s oním "pozorováním UFO nad Austrálií" - asi nešlo o jen tka nějaké náhodné unikající zbytky paliva...), tak ti vyjde docela jasné schéma: Dragon posazený na Falcon 9 Heavy, je zřejmě (možná v kombinaci s opakovaným zážehem 2. stupně ... i když ne nutně... ale pro navedení např. geostacionární družice by to bylo potřeba stejně) schopen provést oblet Měsíce a vrátit se od něj zpět (logicky bez navedení na dráhu kolem něj). [Upraveno 17.7.2010 xChaos]


alamo - 17/7/2010 - 19:14

to by bol, pekný "športoví" výkon..
ale dúfam že musk bude pracovať na niečom hm.. menej "adrenalínovom"

napríklad na dotankovaní paliva do druhého stupňa na leo
vďaka tomu by to dokázal už "obyčajný" falcon 9..
a heavy, by potom..
hm fantázii sa medze nekladú


xChaos - 17/7/2010 - 21:05

pokud vím, tak SpaceX mají projekt kyslíkovodíkového horního stupně - jakási jejich alternativa k Centauru/Blok DM/GSLV 3. stupeň/apod.

se svým "ekonomickým" přístupem by pak klidně mohli udělat dvě verze tohohle stupně, lišící se jenom velikostma nádrží - jednu pro 9ku a druhou pro 9ku heavy. je to vlastně takvé lego každopádně se těším, až někam doletí, i kdyby mělo jít jen o výlet do hotelu Bigelow na nízké dráze.

Zajímalo by mě třeba, jestli první pilotovaný let Dragonu bude až na základě zakázky NASA, nebo jestli si do toho někdo troufne sednout na vlastní pěst... přeci jen, utratit (nebo nevydělat) 50 milionů jen tak pro zábavu si asi nemůže dovolit ani Musk...


avitek - 17/7/2010 - 21:38

quote:
pokud vím, tak SpaceX mají projekt kyslíkovodíkového horního stupně - jakási jejich alternativa k Centauru/Blok DM/GSLV 3. stupeň/apod. ...


Jenom na upřesnění - z kontextu to nevyplývá. Blok DM používá v hlavním motoru 11D58 čili RD-58 jako pohonné látky kapalný kyslík a raketový petrolej (kerosin) resp. ve výjimečných případech tzv. Syntin (syntetické velmi energetické uhlovodíkové palivo na bázi cyklopropanu, přesněji 1-methyl-1,2-dicyklopropylcyklopropan). Tedy nikoliv kapalný kyslík a vodík. BTW, DM se přestává užívat (nevím, jestli jsou ještě nějaké na skladě k použití) a je nahrazován stupněm Briz-M.



alamo - 17/7/2010 - 22:18

"pokud vím, tak SpaceX mají projekt kyslíkovodíkového horního stupně"

z hľadiska podnikateľského zámeru space x, je vývoj kryogénneho stupňa na pomyselnom rebríčku priorít podľa mňa naozaj vysoko, možno vyššie ako prispôsobenie dragonu pre pilotované lety, alebo vývoj nového motora "griffon"..
proste pomer vložených prostriedkov do vývoja a profit plynúci z navýšenia nosnosti, je zaujímaví a relatívne skoro dosiahnuteľný
je celkom možné že ak sa musk bude naďalej držať cesty najmenšieho odporu (technologického aj finančného) nebude to stupeň kyslíkovodíkový, ale kyslík metánový, a motor preň vznikne konverziou existujúcrho merlina


HonzaC - 19/7/2010 - 14:06

quote:
DM se přestává užívat (nevím, jestli jsou ještě nějaké na skladě k použití) a je nahrazován stupněm Briz-M.




DM se používá při startech družic GLONASS(Uragan-M) snad jsou plánovány ještě 3 starty. Dále se používá v Zenit 3SL a 3SLB. Sea launch píše na svých stránkách že chce obnovit starty v roce 2011, ale těžko říct, zda se jim to povede.


Ervé - 20/7/2010 - 15:55

V týdenním přehledu je snaha OSC o získání kontraktu na pilotovanou verzi Taurus 2 / Cygnus. Osobně si myslím, že takhle malá loď (Cygnus má mít 5 t) pojme 2, maximálně 3 lidi - 2 t přístrojová sekce, 3 t kabina - oproti Gemini bude těžší kvůli O-N atmosféře a stykovému uzlu k ISS. Oproti Dragonu je to krok zpět.


Miloš Hůla - 20/7/2010 - 17:02

Pilotovaná verze Taurus 2 / Cygnus by byl takový hodně oholený sojuz bez orbitální sekce, ale zda je to krok zpět či kupředu bych hodnotil až v budoucnosti. Krok kupředu dělá ten, kdo pravidelně lítá za rozumnou cenu, nikoliv ten, kdo má nejpokročilejší powerpointovou prezentaci. Určitě bude zajímavá reálná ekonomie takového (až)reálného projektu.


Vítězslav Novák - 20/7/2010 - 17:11

quote:
Sea launch píše na svých stránkách že chce obnovit starty v roce 2011, ale těžko říct, zda se jim to povede.


Spíš ano, Rusko podepsalo s Janukovyčovou Ukrajinou dohodu o společném kosmickém progrmu a Sea Launch tam je.


Ervé - 21/7/2010 - 15:23

Pokud jde o Taurus, pamatuju si, že NASA platí v rámci COTS víc OSC za 1 start 5 t Taurusu 2, než platí Space X za start 9 t Falconu IX.


Svatopluk Klich - 21/7/2010 - 17:37

OSC fandím. Svého času byli jediní a dávali velkou naději do budoucna, ale ztratili "tah na bránu". I Taurus 2 je z mého podhledu slepené řešení, které osobně ve své praxi nemám rád. Muskův styl se mi líbí mnohem víc. Dokázal kolem sebe soustředit schopné lidi, vést je a motivovat. Dal jim příležitost a důvěru - a proto je SpaceX tak úspěšná. Něco z toho měla i NASA v 60.-70. letech a měli bychom se ptát, kam se ta atmosféra z NASA poděla a jak ji dostat zpátky.

Moc se těším na září. Kéž by se jim to zase povedlo a my mohli číst o manévrech Dragonu na LEO a jeho návratu na Zem. Páni - a v podstatě za pac a pusu. Další impuls k tomu, aby se v USA i jinde lidé ptali "jak je to možné" - a pokud se podaří NASA zreformovat...

SpaceX může opravdu hodně a hodně pomoci nám všem.


xChaos - 24/7/2010 - 15:43

quote:
I Taurus 2 je z mého podhledu slepené řešení, které osobně ve své praxi nemám rád.


Orbital takhle ale poslepovali i svoje ostatní rakety... většinou jsou to různé repasované stupně z Minutemanu nebo MX, něco je přímo zrecyklovaný Minuteman, Minotaur je snad dolní stupeň z Minutemana a horní z Taurusu, apod. Zase mě tahle "recyklace" existujícího know-how není úplně cizí, ve své vlastní IT praxi pořád něco "recykluju"... ale samozřejmě.. je pěkné pokud si někdo může dovolit luxus "from-the-scratch" vývoje ("od základů znova") místo přizpůsobování se různým "off-the-shelf" omezením ("poslepování ze zbytků").


Ervé - 26/7/2010 - 09:58

Pokud se OSC podaří dát dohromady Taurus 2 s horním stupněm na kyslík-metan, tak to půjde, jen je otázka, kdy se k tomu dostanou. Do té doby nemá smysl počítat je mezi výrobce nové pilotované lodě.


alamo - 26/7/2010 - 10:02

bolo oznámené konkrétne dátum pre ďalší štart F9, 2.9.2010
http://nasawatch.com/archives/2010/07/the-cape-week-i-10.html


alamo - 4/8/2010 - 20:01

quote:
Možná budoucnost ...

http://sphotos.ak.fbcdn.net/hphotos-ak-ash2/hs062.ash2/36451_1518253917665_1274011197_1421765_7828955_n.jpg


tak dostalo to konkrétnejšie obrysy


medzi falcon 9 heavy s merlinom, a falcon XX s nosnosťou 80 ton, má byť "medzikus" falcon x s nosnosťou 38 ton ( nosič "strednej" triedy ), a jeho heavy verzia s nosnosťou 125 ton..
takto to dáva dokonale zmysel, bez "jadra" obdoby protonu alebo ariane 5 tam bola príliš veľká medzera

http://www.kosmonaut.cz/blog/?2-3-2009
"SpaceX do třetice: společnost představila své budoucí plány - resp. možnosti rozšiřování svých stávajících kapacit. Již v příštím roce se má dočkat premiéry vylepšený Falcon-1e (zvýšení nosnosti ze 420 na 1050 kg), ne dříve než v roce 2013 pak i Falcon-9 Heavy (první stupeň vytvoří tři spojené stupně Falconu-9, nosnost by měla být 32 tun). Do budoucna se pak zvyžuje (bude-li poptávka) vývoj nosiče Falcon-X o výšce 100 metrů a nosnosti 38 tun nákladu (v prvním stupni tři motory Merlin-2): ten se ale má primárně stát základem nosiče Falcon-X Heavy (první stupeň opět vytvoří spřažená trojice stupnů) s nosností až 125 t nákladu. Tím ale plány nekončí: na rýsovacích prknech je i Falcon XX (průměr 10 m, výška 110 m) s šesti motory Merlin-2 a kapacitou 140 t. "

prezentácia sa konala už 28 júla
viac podrobností sa nájde na tomto fóre
http://forum.nasaspaceflight.com/index.php?topic=22395.0
falcon x
http://commercialspace.pbworks.com/f/SpaceX_Overview_TEM%20small.pptx
motor merlin a iné plány
http://commercialspace.pbworks.com/f/Markusic%20-%20SpaceX%20Propulsion%20small.pptx

hovorí sa tam o možnosti úpravy merlinu na metán..
a ak tomu dobre rozumiem, zmieňujú sa plány na nukleárny a solárno elektrický pohon !!!
Musk má záber..

vyvolalo to tam dosť intenzívnu diskusiu

[Upraveno 04.8.2010 alamo]


Conquistador - 4/8/2010 - 20:53

Přeji Muskovi maximální úspěch protože ten kontinuální vývoj který nastínil je naprosto úžasný (konečně se to začíná hýbat po desetileti stagnace v kosmonautice kupředu, což myslím pilotované mise dál, než na orbitu a zpět), důležité teď bude, aby otestovali a nasadili motory Merlin2/Griffin jelikož jim to jednodušší a možná i zlevní výrobu.

Hlavní bude aby Muskova kapsule Dragon kterou chce teď v Q3 otestovat byla maximálně úspěšná, pokud se to povede tak můžeme čekat navýšení rozpočtu NASA těmto soukromým firmám čímž bude mít musk volné ruce k dalšímu vývoji.....

Jinak by mne zajímal časový harmonogram pro vývoj těžších nosičů....

PS chybí tam Falcon XX Heavy :-))))) s větším průmerem nakladu.


alamo - 4/8/2010 - 21:30

"Jinak by mne zajímal časový harmonogram pro vývoj těžších nosičů."

aj mňa..
a ešte viac sa "trasiem" na prípadnú jeho predstavu architektúry pre dopravu k marsu (alebo k mesiacu)
Elon Musk: 'I'm planning to retire to Mars'
"mojím zámerom je odsťahovať sa na mars.."
http://www.guardian.co.uk/technology/2010/aug/01/elon-musk-spacex-rocket-mars

medzi Muskovími plánmi na ťažké nosiče a jeho snahou o znovupoužiteľnosť je zašitý určitý rozpor..

keby sa mu totiž podarilo dosiahnuť znovupoužiteľnosť, zámer vybudovať superťažký nosič by sa ukázal ako zbytočný (a naopak..)
otázkou je aj na koľko sa na tej prezentácii podpísala "politická objednávka"..
kongres si dupol, ťažký nosič chce, a Musk ako správny obchodník ponúka tovar [Upraveno 04.8.2010 alamo]


Conquistador - 4/8/2010 - 22:01

"mojím zámerom je odsťahovať sa na mars.."..


Já toho chlápka začínám mít čím dál tím více v oblibě… Teď trochu OT je škoda že miliardáři jako Bill Gates, Warren Buffett a další cpou prachy do černé díry zvanou charita a další sociální projekty ale nedávají je do kosmonautiky a dalších daleko vice lidstvu prospěšných vědeckých odvětví, kdyby dali jen polovinu toho, co cpou do charity (neříkám, že je to úplně špatně ale lidstvo to jako celek neposune nikam dále) tak máme otevřenou pivnici na Marsu ne-li na Plutu :-)) [Upraveno 04.8.2010 Conquistador]


yamato - 4/8/2010 - 22:03

quote:

Hlavní bude aby Muskova kapsule Dragon kterou chce teď v Q3 otestovat byla maximálně úspěšná, pokud se to povede tak můžeme čekat navýšení rozpočtu NASA těmto soukromým firmám čímž bude mít musk volné ruce k dalšímu vývoji.....



no aktualne je stav taky, ze rozpocet pre sukromne spolocnosti bol trochu okresany. Holt, Musk postupuje vo vyvoji, dinosauri postupuju v lobingu... >


Conquistador - 4/8/2010 - 22:12

quote:

no aktualne je stav taky, ze rozpocet pre sukromne spolocnosti bol trochu okresany. Holt, Musk postupuje vo vyvoji, dinosauri postupuju v lobingu... >



Slyšel jsem o tom, ale zatím to není jisté původní částka byla 3,6 mld. teď se přemýšlí jen o 1,8 mld., ale pořad je ve hře vyšší suma a dle mého názoru to bude záviset i na úspěšnosti druhého testu F9+Dragonu.

První test byl úspěch až na drobnosti a pokud se úspěch bude opakovat i u druhého startu a také kapsule tak doufejme ze se byrokrate vzpamatuji a Obama je dotlačí k vice zafinancovaní soukromého sektoru.

Protože co NASA předvádí posledních par let je brutální plýtvaní a byrokratické zneschopnění všeho co kdy předtím dosáhli.


yamato - 4/8/2010 - 22:13

quote:

Já toho chlápka začínám mít čím dál tím více v oblibě… Teď trochu OT je škoda že miliardáři jako Bill Gates, Warren Buffett a další cpou prachy do černé díry zvanou charita a další sociální projekty ale nedávají je do kosmonautiky a dalších daleko vice lidstvu prospěšných vědeckých odvětví, kdyby dali jen polovinu toho, co cpou do charity (neříkám, že je to úplně špatně ale lidstvo to jako celek neposune nikam dále) tak máme otevřenou pivnici na Marsu ne-li na Plutu ))


nie je charita ako charita, medzinarodna humanitarna pomoc vacsinou konci v rukach skorumpovanych politikov a miestnej mafie, ale Gates a Buffet davaju peniaze na konkretne projekty, stavaju skoly, podporuju vyskum... Urcite su efektivnejsi ako "statna" charita. Daj cloveku jedlo, a ked sa mu minie zase bude hladny. Daj mu vzdelanie, podpor ho v podnikani, a za chvilu bude dost silny aby podporoval dalsich. Dobre cielena charita je spravna vec.
To ale neznamena ze nejaka nadacia by nemohla podporovat kozmonautiku. Konieckoncov Keckov teleskop bol financovany Keckovou nadaciou...
Co takto zalozit medzinarodnu nadaciu na podporu SpaceX?


Conquistador - 4/8/2010 - 22:27

quote:

Co takto zalozit medzinarodnu nadaciu na podporu SpaceX?


S tou charitou mas pravdu ale i tak nejsem jejím velkým zastáncem pokud se nejedna o vědu, výzkum po případě jednotlivě zaměřené sbírky..

Co se týká té nadace není to špatný nápad, ale mohl by se tam zahrnout i další firmy co jsou perspektivní jako Energia a podobně, co vytvářejí už konkrétní projekty.
Třeba u rusu je škoda že máji výborné konstruktéry, technologie i projekty ale v letech minulých to vždy shořelo na nedostatku peněz což je velká škoda.


alamo - 4/8/2010 - 22:34

"Co takto zalozit medzinarodnu nadaciu na podporu SpaceX?"

to je jednoduché.. akonáhle niekto založí lotériu v ktorej bude hlavná výhra letenka na kreslo v dragone, tak si jeden žreb kúp


David - 5/8/2010 - 07:02

Já chápu pojem " mezinárodní" ve dvou rovinách. V prvé se jedná o účasti na přístrojovém vybavení či experimentech a výsostném tělese vlastníka tělesa, což je dle mého názoru zcela v pořádku a obohacuje a urychluje kosmický výzkum.
Vdruh=m případě, jehož představitelem je ISS, se jedná o politické zneužití idealistick= myšlenky k vlastním zcela pochybným cílům slabšího, či zaostaávajícího partnera a to je zcela škodlivé a nízké.Vpřípadě ISS to znamenalo účinné zabrzdění kosmonautiky v USA a mrhání pěnězi / loo mld/ na zcala pocybný projekt bez valného významu, jenom proto, aby sověti/rusové " dokázali" že jejich směr k trvalé stanici je správný a let na Měsíc byla chyba, jíž se .jak tehdy pokrytecky lhali vůbec neúčastnili.Smutným výsledkem, je že USA, ačkoli kryly 90% nákladů vlastrně ISS nevlatní, neboť jakoby nepatří nikomu a navíc rusové vypadají jako rozhodující činitel neboť bez jejich předpotopních " drožek" jak pravil Mdvěděv o Sojuzech. by jakoby nemohla vůbec existovat.ISS jako " černá díra kosmonautiky" jek ji trefně nazval jeden renomovaný astronom .zastavila vývoj kosmonautiky na úrovni osmdesátých let minulého století a amíkům bohužel došlo až po dvaceti letech jak byli napáleni. Bohužel.Sovětům/rusům to stejně nepomohlo, ameriku nedohnali a již se, přiznám škodolibě, těším na ostudu jejich příští mise k Mrsu.


admin - 5/8/2010 - 10:07

Já bych byl opatrný. Toto jsou jen powerpointové prezentace. Těch jsme si užili dost.
Pokud má Musk přinést ZMĚNU, tak i kdyby toto všechno pro NASA postavil, tak to samo o sobě žádnou změnu automaticky nepřinese.

Je podstatné snížit velmi citelně cenu. U Falcona 9 se mu to povedlo. Jenže Čína, Indie a možná ještě Rusko je i tak cenově konkurenceschopné.

Ke skutečné změně je potřeba, aby byl úspěšný i Dragon a pak taky pilotovaný Dragon. Aby byl levnější než Sojuz. A především - aby tím vším přitáhl mnohem víc průmyslu do kosmu a většinu obratu zajišťoval via soukromou sféru, ne přes NASA.

Toto bude zásadní změna. Jinak by to taky mohlo dopadnout tak, že místo "Boeing" by bylo na superdrahých vehiklech logo "SpaceX" a byli bysme tam, kde jsme teď...


Conquistador - 5/8/2010 - 10:43

David opět rozjel svůj dávno opěvovaný a pokřivený názor že ISS je kničenu a že se na tom rusové přiživili, vaše argumenty jsou zcela scestné, zavádějící a na úrovni vaší češtiny.

Podle mne ISS už dlouhá léta pomáhá na půdě výzkumu i výroby materiálů a teorii které jsi ani jinak nelze ověřit, také si zde osvojujeme opravdu dlouhé pobyty ve vesmíru.

Co se týká Sojuzu jako vesmírné drožky, on byl jako drožka konstruován a již před 20-25 lety měl být nahrazen výborným raketoplánem Buran a raketou Energii, to že nějaký ubohý politikové tuto snahu v konečné fazi zastavili (rusové by je měli pověsit někde pro výstrahu viditelné na očích veřejnosti) je věc už jiná a bohužel od té doby se do ruské kosmonautiky peníze nehrnuly (tudiš se návrhy nedostaly z rýsovacích prken), až teď kdy nastala opět větší podpora a tak vývoj nového prostředku jde kupředu.

A co se týče technologii jak k přežití tak celkové v kosmonautice a osahání vesmíru jsou na rusové na pomyslné špičce. Američané si za zbrzdění kosmonautiky můžou sami, díky své přebujele byrokracii a neschopnosti dotáhnout projekt do finálního výsledku i přes miliardy vynaložených na vývoj, protože skoro vždy po změně vlády se mění i koncepce... Tohle na mezinárodní spolupráci a ISS nemůžete hodit! Tohle je pouze problémem NASA!

[Upraveno 05.8.2010 Conquistador]


yamato - 5/8/2010 - 17:34

quote:
Já bych byl opatrný. Toto jsou jen powerpointové prezentace. Těch jsme si užili dost.
Pokud má Musk přinést ZMĚNU, tak i kdyby toto všechno pro NASA postavil, tak to samo o sobě žádnou změnu automaticky nepřinese.

Je podstatné snížit velmi citelně cenu. U Falcona 9 se mu to povedlo. Jenže Čína, Indie a možná ještě Rusko je i tak cenově konkurenceschopné.

Ke skutečné změně je potřeba, aby byl úspěšný i Dragon a pak taky pilotovaný Dragon. Aby byl levnější než Sojuz. A především - aby tím vším přitáhl mnohem víc průmyslu do kosmu a většinu obratu zajišťoval via soukromou sféru, ne přes NASA.

Toto bude zásadní změna. Jinak by to taky mohlo dopadnout tak, že místo "Boeing" by bylo na superdrahých vehiklech logo "SpaceX" a byli bysme tam, kde jsme teď...




podla mna tu dochadza k jednemu zasadnemu omylu (a tyka sa to globalizacie celkovo). To ze su rusko a cina cenovo konkurencieschopne, je sice pekne, ale je to dane hlavne kurzovymi rozdielmi a nizkymi nakladmi na pracovnu silu. Nie je to vysledok inovacie alebo mimoriadnej efektivity vyrobneho procesu. SpaceX je cenovo superkonkurencieschopna, ale sidlo ma v USA, vyplaca americke platy a v dolaroch. A to je sakra rozdiel. SpaceX zavadza skutocne inovativny vyrobny proces, slovicku efektivita dava v tomto priemysle uplne novy vyznam, podarilo sa jej zrusit vsetky zbytocne urovne riadenia a nakladov medzi vedenim podniku a chlapikom pri sustruhu. A to je do buducna velmi slubny zaciatok.

S tou nadaciou som si to rozmyslel. Chcem aby SpaceX bola normalna firma v normalnom trhovom prostredi, ktora si na seba zarobi efektivitou a svojim produktom, nie milodarmi a la NASA. Maximalne tak si kupim ich akcie, ale chcem dividendy!!


Vektor - 6/8/2010 - 10:31

quote:
S tou nadaciou som si to rozmyslel. Chcem aby SpaceX bola normalna firma v normalnom trhovom prostredi, ktora si na seba zarobi efektivitou a svojim produktom, nie milodarmi a la NASA. Maximalne tak si kupim ich akcie, ale chcem dividendy!!


SpaceX v sucasnej dobe ani blizkej buducnosti IPO neplanuje. Maju dostatok prostriedkov na vyvoj oboch Falconov a ich trhova hodnota stupa. Suma sumarum, nie je vhodny cas pre vstup na burzu (z pohladu doterajsieho vlastnika/vlastnikov SpaceX). Ak by chceli, tak peniaze vedia ziskat, a mohli by nastartovat vyvoj Heavy verzie + toho co je v plane po nej aj hned. Pravdepdobne predpokladaju, ze budu este znamejsi (pomaly uz nie je talkshow kde by Musk nebol), s dobrymi cislami (ak vyjde COTS atd,) a navyse budu moct tazit z efektu "kupim si akcie SpaceX, podporujem kozmicky vyskum". Su na dobrej trajektorii, ak nebudu mat smolu tak mozu v buducnosti (horizont par rokov) pri vstupe na burzu ziskat o rad viac prostriedkov nez teraz (pri akciach SpaceX moze vzniknut efekt cenovej bubliny ako to bolo pri .com spolocnostiach). A to uz hovorime o cislach, ktore by nik z vlastneho vrecka nikdy nedokazal zaplatit - ani Gates a spol. z top 10 v Forebes rebricku.

Takto cakat je sice trosku riskantne, ved, moze sa cosi aj pokazit. No mozno Muskovi osobne staci ze Tesla Motors je na burze.


admin - 6/8/2010 - 10:57

quote:
podla mna tu dochadza k jednemu zasadnemu omylu


V mém případě určitě ne. Na "ruské ceny" v emerice jsem tu upozorňoval x-krát...

Ale ke skutečné změně levný Falcon 9 nestačí. Je zapotřebí i to ostatní, co jsem psal...


Svatopluk Klich - 6/8/2010 - 11:02

Musk to dokáže.

Chce tam letět sám. Je to jeho sen, jeho vize a má ji ve vlastních rukou - tak jako my náš život pánové. Rozdíl je jen v cíli. Každý nechť máme svůj vlastní "kosmický" program a Elon Musk (a mnozí jiní) ať jsou našim příkladem. Bazírujme na svobodné společnosti, kde je možné plnit si vlastní vize a nabízet efekt z nich lidem kolem nás.

Vím, že on to dokáže a moc moc se těším.


Jan Baštecký - 6/8/2010 - 12:51

quote:
Já bych byl opatrný. Toto jsou jen powerpointové prezentace. Těch jsme si užili dost.
Pokud má Musk přinést ZMĚNU, tak i kdyby toto všechno pro NASA postavil, tak to samo o sobě žádnou změnu automaticky nepřinese.

Je podstatné snížit velmi citelně cenu. U Falcona 9 se mu to povedlo. Jenže Čína, Indie a možná ještě Rusko je i tak cenově konkurenceschopné.

Ke skutečné změně je potřeba, aby byl úspěšný i Dragon a pak taky pilotovaný Dragon. Aby byl levnější než Sojuz. A především - aby tím vším přitáhl mnohem víc průmyslu do kosmu a většinu obratu zajišťoval via soukromou sféru, ne přes NASA.

Toto bude zásadní změna. Jinak by to taky mohlo dopadnout tak, že místo "Boeing" by bylo na superdrahých vehiklech logo "SpaceX" a byli bysme tam, kde jsme teď...




Ale i Musk musí splácet úvěry a tak ty vehikly nebudou z hubičku. Jednak nejsou tak jednoduché, ale hlavně vnější tlaky ho nutí do maximální zákazníkem akceptovatelné ceny. Určitě se tím nebude chlubit teďka, dokud ještě nemá (téměř) monopol (v rámci civilní sféry v USA). Podobně u rusů "najednou" vyskočila cena za lístek na Sojuzu na dvojnásobek po oznámení ukončení raketoplánu.

Myslím, že jakmile mu to bude lítat, tak se nějaký důvod k úpravě ceny najde. Jen doufejme, že nebudou letenky "superdrahé", ale jen "skorosuperdrahé".


yamato - 6/8/2010 - 16:27

quote:
Podobně u rusů "najednou" vyskočila cena za lístek na Sojuzu na dvojnásobek po oznámení ukončení raketoplánu.



Ale ved to je normalne, ak maju zrazu vozit okrem svojich aj americanov, znamena to vyssi dopyt, a vyssi dopyt znamena pri rovnakej ponuke vyssiu cenu.


alamo - 6/8/2010 - 16:47

" Podobně u rusů "najednou" vyskočila cena za lístek na Sojuzu na dvojnásobek po oznámení ukončení raketoplánu. "

nemohli by byť dôvody na zvýšenie cien u rusov, aj iné ako "hamižnost"?
myslím že sa to už na fóre niekde objavilo..
argument podľa ktorého medzi týždňovím pobytom turistu, a niekoľkomesačným pobytom vedca (alebo "pilota" stanice) bude nejaký rozdiel spôsobený nutnosťou dopravovať na iss ďalšie zásoby automatickými nákladnými loďami..


Miloš Hůla - 6/8/2010 - 17:00

Porblém ceny letenky kosmonauta je klasicky v malém trhu. A jednoznčně se tomu nakonec přizpůsobí i Musk.
Malý trh: v USA je jeden zákazník, který stěží zplatí jednoho dodavate. Na světě je celkem 2,5 zákazníka, kteří si objednali nějaký popravní systém. Evropa si nikde nic neobjednala způsobem, aby zaplatila nějaký dopravní systém. Dokud se neobjeví soukromý objednatel letenek pro kosmonauty, tak se budem točit v kruhu. V tomhle by nějaká nadace,která byla dalším objednatelm přepravní kapacity kosmonautů. Ale samozřejmě by dusila Muska: Máme Vás rádi, ale klidně to koupíme u levnější konkurence, tak se snažte.
Taková nadace by nemusela být charita,ale klidně podnikající cestovka


yamato - 6/8/2010 - 17:54

Ponuka vytvara dopyt, ak Musk dokaze dostat hore dost ludi za "ludovu" cenu, tak sa takych cestoviek vynori hned niekolko.


Conquistador - 6/8/2010 - 21:15

co je to ta "ludova" cena


Svatopluk Klich - 6/8/2010 - 22:44

quote:
co je to ta "ludova" cena


Nechte to na lidech.


alamo - 7/8/2010 - 01:40

http://nasawatch.com/archives/2010/08/spacex-gives-a.html

v diskusii pod týmto článkom, ma zaujali dva názory
prví tvrdil že motor merlin je vlastne "derivát" čohosi menom Marshall-1, čo vyvinula nasa.. (nič také sa mi vygoogliť nepodarilo..)
a ďalší tvrdí že keď sa porovnajú parametre plánovaného grifona s f1 saturn, dostaneme dokonalú zhodu, a následne tvrdí že musk nebude vymýšľať "koleso" dvakrát, a proste ho nasa "čajzne"

ak to musk spraví.. a bolo by to "muskovské".. podľa mňa rovno "skopčí" F1A vylepšenú verziu čo mala mať o 33% lepší výkon, a nasa ho po skončení apolla "strčila do šuplíka", "spláchla do aha", alebo inak "vyliala dieťa aj s vaničkou" http://en.wikipedia.org/wiki/F-1_%28rocket_engine%29
http://www.astronautix.com/engines/f1a.htm

hoci v diskusii pod článkom, muska za tento "čínsky" prístup zatracovali, ja ho zaň chválim..
už len preto, že by to znamenalo "zjavenia sa superfalcona" v neuveriteľne krátkej dobe, a vyšachovalo by to všetky tvrdenia že space x na taký motor nemá ani finančne ani inžiniersky (kopírovanie je zadarmo, a je rýchle..)

načo vymýšľať koleso, dvakrát?
[Upraveno 07.8.2010 alamo]


Conquistador - 7/8/2010 - 01:56

Dle mého názoru to bude nejspíše, jak tvrdíš ty alamo. ale na druhou stranu i když musk okopíruje motor ze Saturnu tak ho podle mne zmodernizuje a použije modernějších a možná i levnějších materiálů a postupů které tehdy dostupné nebyly... tudíš si ulehčí zdlouhavý vývoj a jen to popostrčí kupředu a možná i zefektivní.

Takže do par 2-3 let (prakticky už teď) muže mít "nový" motor jak pro Falkony (X) (XX) tak i pro zmodernizovány a efektivnější Falcon 9.

Podle mne je to dobrá cesta kupředu, časem můžou dále modernizovat anebo postavit další novou generaci, ale přitom budou mít už funkční platformu se kterou budou moci létat.


alamo - 7/8/2010 - 02:04

ano, modernejšie materiály, postupy ktoré tu vtedy neboli..
vezme plány na čerpadlo pre f1A (to je to na čom záleží), a strčí ich do cnc stroja, má ich plnú fabriku..

tak ma napadá, že asi takto vznikajú "čínske" "ľudové" ceny [Upraveno 07.8.2010 alamo]


Conquistador - 7/8/2010 - 02:12

A výraběl by je jak baťa cvičky.... jo to bude super jestli to uskuteční.... snad budou ceny až tak "lidové" že se do vesmiru podivám i já


Svatopluk Klich - 7/8/2010 - 09:36

Nemám pochyby, že Tom Muller ten motor zvládne a o ceně se ani nebudeme bavit (i když to bude hodně lepší kopie)

Na tom všem mě povzbuzuje jedna věc. Kdyby to Musk dělal jenom kvůli peněz, moc optimismu by nebylo na místě. Vytvořil by jen to, co by mu zajišťovalo uspokojivý zisk a jednoduše by hrozilo, že SpaceX pouze nahradí u kohoutku s veřejnými penězi jiné firmy. Ale...

Musk řekl rovnou, že tam chce letět sám - a to je sakra rozdíl. Jeho cíl totiž není prioritně zisk. Ten bude jen prostředkem. V historii se takových lidí vyskytuje spousta a zde se děje totéž. Peníze jsou jen prostředkem k uskutečnění jeho vize.

Pánové - začíná se mi to líbit čím dál víc.

Docela chápu, že pocit, kdy vám "na vaši zahradě" stojí váš vlastní raketový nosič pro 130t na LEO (který jasně hovoří o vašich schopnostech) musí být něco nepopsatelného. A to by mohl být opravdu jen začátek.






yamato - 7/8/2010 - 13:11

mam dojem ze svet biznisu sa deli na dve kategorie - biznis pre zisk (boeing, lockheed, vahostav... ) a biznis z presvedcenia (musk, branson, rutan...)
Pre pokrok a nove technologie su dolezitejsi ti druhi, bohuzial mavaju k dispozicii ovela menej zdrojov.

Co sa tyka kopirovania motorov, je celkom bezny postup, ze na zaciatku vyvoja sa prestuduje vsetko co bolo v tejto oblasti doteraz vyskumane, vyberie sa to pouzitelne a na tom sa zacne staviat. Ak motor, ktory musk potrebuje, je uz hotovy, ale spociva v pokoji niekde v sufliku, bolo by hlupe ho nevyuzit. Zoberieme co je dobre, co sa da vylepsime... Naco vymyslat koleso? To je neefektivne, pomale, drahe... proste jak u NASA
Porovnanie s cinou nie je celkom na mieste, pretoze cina zvykne ukradnut technologiu, vyrobi ju lacnejsie a nekvalitnejsie, a tymto smejdom vytlaci z trhu povodny vzor. Ak kupite prava na nevyuzivanu technologiu a uvediete ju do zivota, to nie je cina, to je logika.


xChaos - 7/8/2010 - 17:09

quote:

Musk řekl rovnou, že tam chce letět sám - a to je sakra rozdíl. Jeho cíl totiž není prioritně zisk. Ten bude jen prostředkem. V historii se takových lidí vyskytuje spousta a zde se děje totéž. Peníze jsou jen prostředkem k uskutečnění jeho vize.



Ano, já to sleduju a propaguju dlouho.. není to jen Elon Musk (kromě kosmonautiky též elektromobily Tesla Roadster), ale i John Carmack (kosmonautiku financuje penězi z prodeje počítačových her), Mark Shuttleworth (kromě toho, že je kosmický turista, se stal čímsi jako "mluvčím" zatím asi nejpoužitelnější desktopové distribuce Linuxu, u které sedím i teď), a v konečném důsledku ale i všichni ti Jeff Bezos a Blue Origin.

Já tomu říkám "kapitalismus s lidskou tváří" - je snad náhod, že většina leaderů hi-tech firem, které vybudovali dnešní internet tak, jak ho známe, vydělali své peníze v období Dot.com boomu - ale současně se je snaží reinvestovat do kosmonautiky ? (Musk - Paypal.com, Carmack - ID software, Shuttleworth - certifikační autorita, Bezos - online obchod s knihami).

(Ostatně - středoevropskou variaci na toto téma představuji i já osobně, i když bohužel jde o několik nul menší částky :-)


x - 7/8/2010 - 17:33

"Taková nadace by nemusela být charita,ale klidně podnikající cestovka"
Milionaru co si to alespon pro zacatek tolik neni.

A jeste musi pocitat realne s tim ze jakmile zemrou - budou to spousty lidi oslavovat - tom mas za to - to ti patri.
Uz jsi nevedel co s penezi a tak let do vesmiru byla pro tebe jedna z mala prilezitosti jak se ukazat a tak je dobre ze je po tobe.

Proste vetsina lidi do vesmiru nechce - a nektri z nich lety tam povazuji primo za zcela zbytecnou vec.

A k tomu radovani - jeste v 90. letech se na jedne dilne skutecne tamni delnici radovali, kdyz spadlo letadlo nekde ve svete - kolik bohacu (kdom mel na leteku = pro ne bohac) bylo zase podle nich zcela spravedlive potrestano.


...bo - 7/8/2010 - 17:35

Pár zajímavých obrázků na téma SpaceX HLV ..



...bo - 7/8/2010 - 17:36




...bo - 7/8/2010 - 17:37




Svatopluk Klich - 7/8/2010 - 17:40

quote:
(Ostatně - středoevropskou variaci na toto téma představuji i já osobně, i když bohužel jde o několik nul menší částky :-)


Nejde o množství, ale o věc samotnou. Kdo z nás ví, co jednou bude z dítěte, které dokážeme inspirovat - a tak i pouhé slovo může "udělat" člověka. Správný příklad ovšem vždy hovoří za vše a táhne nejvíce.

díky.


alamo - 7/8/2010 - 18:38

takže s rečami o tom že musk čajzol od nasa aj merlin je to takto
čerpadlo merlina pre muska vyvinul a dodáva subdodávateľ Barber-Nichols, Inc. ( BNI )
http://www.barber-nichols.com/products/rocket_engine_turbopumps/

ten sa podieľal na vývoji x-34, konkrétne motora fastrac

po zrušení programu x-34 (tesne pred dokončením) putoval "do šuplíka"
kde ho asi našiel musk..
http://en.wikipedia.org/wiki/Fastrac_(engine)
"The basic principles of design live on in Spacex's Merlin engine. Which even uses turbo pump from the same subcontractor. However Merlin-1a was somewhat larger engine with thrust of 77 000 lbf vs 60 000 for Fastrac. It is worth noting that the same basic design was capable of much higher thrust level (after turbopump upgrade) with latests variants of Merlin-1c achieving 125 000 lbs."
..................................................................
oprava: projekt fastrac bol súčasťou Cost NASA Low Booster Technologies (LCBT), využitie v x34, bolo "núdzové", že by ten program bol tak "cost low" teda "nízkonákladoví" až sa ho v nasa zľakli? [Upraveno 07.8.2010 alamo]


-=RYS=- - 7/8/2010 - 20:31

Bylo by zajimave porovnat nove Falcon motory a nosic s necim "stavajicim" jako je Saturn C-8 (210t/leo) nebo Nova N-M1 (180t/leo).
http://en.wikipedia.org/wiki/Saturn_C-8
http://en.wikipedia.org/wiki/Nova_(rocket)
http://www.astronautix.com/lvs/saturnc8.htm
http://www.designation-systems.net/dusrm/app3/saturn.html




[Upraveno 07.8.2010 -=RYS=-]


alamo - 7/8/2010 - 21:40

"Bylo by zajimave porovnat nove Falcon motory a nosic s necim "stavajicim" jako je Saturn C-8 (210t/leo) nebo Nova N-M1 (180t/leo)."

to či bude musk stavať monštruóznu XX, je vo hviezdach..
(vasimr.. tankovanie.. palivová stanica.. atď.. )
ale to že bude realizovaný falcon x, pretože jeho šance na komerčné využitie sú vyššie, dá sa čakať že k jeho realizácii musk pristúpi aj samostatne a bez spolupráce s nasa..

falco x s tromi motormi "grifon" v prvom stupni, a nosnosťou 38 ton leo
sa takmer zhoduje so zamýšľaným a neuskutočneným saturnom c-3
v prvom stupni 3 x f1, nosnosť na leo 36 ton leo..
(návrhov na usporiadanie bola celá halda.. niektoré rátali len s dvomi f1 v prvom stupni, iný až zo štyrmi..)
c3 zvažovali použiť pre variantu letu k mesiaca, dva štarty s kontaktom na leo..
http://www.astronautix.com/lvs/saturnc3.htm


-=RYS=- - 10/8/2010 - 19:52

Rekl bych, ze to jednou u Muska bude vypadat jako v Samare.
Fabrika kde vyrabej nosice jak Bata cvicky.




yamato - 10/8/2010 - 19:54

len na cenach to moc nevidno...


Conquistador - 10/8/2010 - 20:07

Škoda že Sojuzy rusové nevyrábí tak sériovou linkovou výrobou, to by byl teprve šrumec, i tak je ta továrna pořádně vytížená...

Podle mne u muska to bude vypadat podobně... Hlavni bude cena a spolehlivost, kéž by se tak sériově vyráběly i moduly Dragon, Sojuz budoucí PPTS… Ale na druhé straně udržela by si vyšší a rychlejší výroba stejnou kvalitu…


yamato - 18/8/2010 - 17:23

nemohol by zase niekto napisat do spacex, nech nas potesia nejakymi novinkami? ved my tu cakame jak na trniiii...


Svatopluk Klich - 18/8/2010 - 23:22

Napíšu jim všeobecně, ať častěji aktualizují svoje stránky a průběžně informují, co se děje - určitě mají o čem. Něco dovedou, mají za sebou výsledky a spoustu lidí upřímně zajímá, co se u nich děje. ... tak doufejme.


Arx - 19/8/2010 - 16:11

Nevím jestli tu již tato informace proběhla, ale 12.7. proběhly v kalifornii testy lodi systémů Dragon, konkrétně proběhla prověrka padákového systému lodi s přistáním na mořskou hladinu, viz následující foto.



Zdroj:
http://translate.google.ca/translate?hl=en&sl=es&tl=en&u=danielmarin.blogspot.com


Arx - 19/8/2010 - 16:12

Další foto z testu padáků:

http://2.bp.blogspot.com/_b1AE8x4eLKI/TGqFuRfkzKI/AAAAAAAAYWs/iIel_rEzPbk/s1600/IMGP2409.JPG

http://3.bp.blogspot.com/_b1AE8x4eLKI/TGqDwBSi7xI/AAAAAAAAYWE/iM204kHB6GI/s1600/IMGP1770.JPG


yamato - 19/8/2010 - 17:21

vdaka ti o velky Arx aspon za tieto fotky... nemate video?


yamato - 19/8/2010 - 17:25

http://www.murc.ws/showthread.php?p=678849


JiříHošek - 19/8/2010 - 23:26

quote:
12.7. proběhly v kalifornii testy lodi systémů Dragon, konkrétně proběhla prověrka padákového systému lodi s přistáním na mořskou hladinu
12.8. (srpen)


JiříHošek - 20/8/2010 - 20:22

quote:
Napíšu jim všeobecně, ať častěji aktualizují svoje stránky a průběžně informují, co se děje - určitě mají o čem.

Dnes umístili na své stránky video z testu padáků Dragonu.
http://www.spacex.com/updates.php

Ještě jim prosím napište, ať u uskutečněného prvního letu rakety Falcon 9 změní datum "2009" na "June 4, 2010".
http://www.spacex.com/launch_manifest.php


JiříHošek - 20/8/2010 - 22:57

Článek o přípravách druhého letu rakety Falcon 9

http://www.spaceflightnow.com/falcon9/002/100820update/


yamato - 21/8/2010 - 22:10

no slava, konecne nejake novinky, uz to vyzeralo ze Musk ma za vzor sovietskych spravodajcov...
Vyzera to ze na start si este chvilu pockame, co ma sice netesi, ale radsej nech to vsetko poriadne otestuju. Dalsi totalny uspech by bol pekny vysmech do tvare tzv. nenahraditelnych tradicnych dodavatelov. Verite mi ze uz sa na start celkom tesim?


Conquistador - 21/8/2010 - 22:30

To jsme dva .... doufám že to bude už brzy


xchaos - 22/8/2010 - 14:33

http://spaceflightnow.com/falcon9/002/100820update/


pospa - 25/8/2010 - 08:22

Když se dívám na fotky Dragonu z testu padáků, napadá mě, že prostor pro složené padáky je netradičně umístěn ve spodní polovině kabiny - velmi blízko tepelného štítu.
U všech ostatních pilotovaných i nepilotovaných kabin/návratových těles bývají padáky umístěny v "horních" partiích, co nejdále od tepelně vemni namáhaných částí tělesa při návratovém průletu atmosférou.
Taky se mi zdá jako poněkud zvláštní konstruktérský nápad dobrovolně si "přivodit" ve spodní části kabiny poměrně velkou otevřenou kapsu, do které může po přistání na vodě byť jen velmi mírně rozbouřené moře volně vhánět kvanta vody ...


PINKAS J - 25/8/2010 - 08:38

Je to opravdu kapsa pro padáky?


yamato - 25/8/2010 - 08:53

vypada to, ze opravdu je to kapsa pro padaky z toho videa mam dojem, ze po dosadnuti bola cela kabina mierne naklonena, a to prave na strane kapsy, takze ta je cela pod vodou. Evidentne sa s tym pocita.
Ohladom netradicneho umiestnenia - mozno je to dane zamyslanym umiestnenim LAS na vrchu kabiny (musi tam byt miesto). Kazdopadne Dragon ma byt znovupouzitelny, a v spodnej casti su okrem padakov aj nadrze a motory, takze tepelne namahanie je tam zrejme dobre spocitane. Zo samotneho stitu pri navrate ubudne tak 1/3, takze je tam dostatocna rezerva.


alex - 25/8/2010 - 09:42

quote:
Další foto z testu padáků:

http://2.bp.blogspot.com/_b1AE8x4eLKI/TGqFuRfkzKI/AAAAAAAAYWs/iIel_rEzPbk/s1600/IMGP2409.JPG

http://3.bp.blogspot.com/_b1AE8x4eLKI/TGqDwBSi7xI/AAAAAAAAYWE/iM204kHB6GI/s1600/IMGP1770.JPG


Keďže je padák uložený v dolnej časti kabíny tesne nad brzdiacim štítom, po otvorení by mala kabína visieť dolu hlavou ale nevisí t.j. v podstate klesá štítom dolu. Zaujímavé.


yamato - 25/8/2010 - 09:47

padak je sice v spodnej casti, ale jeho lana su ukotvene hore. pozrite si video zo skusky.


pospa - 25/8/2010 - 09:56

quote:
... Kazdopadne Dragon ma byt znovupouzitelny, a v spodnej casti su okrem padakov aj nadrze a motory, takze tepelne namahanie je tam zrejme dobre spocitane...
Nominální namáhání (tepelné + pevnostní) budiž, ale co během nestandardního sestupu, který určitě může nastat?
Minimálně bych v tomto umístění padáků viděl zvýšené riziko při pyrotechnickém otevítání překrytu padákové sekce. Dilatace rámu, nebo jiné deformace v této části lodi mohou mít fatální následky.
Padákový systém je životně důležitá funkcionalita kabiny - při zvážení pravděpodobnosti a závažnosti případné závady bych byl asi při konstrukčním návrhu extrémně opatrný. Systém musí zafungovat vždy a spolehlivě. Jediná záloha je v počtu vrchlíků, pro přežití posádky myslím stačí naplněné jen 2 hlavní brzdicí padáky.
A pak ještě ta slaná mořská voda. U znovupoužitelné kabiny si po každém přistání nechat dobrovolně zatopit část sekce s životně důležitými systémy agresivní kapalinou mi také nepříjde jako zrovna optimální.

Snad tedy ví co dělají a testovací lety s řízeným sestupem návratové kabiny z LEO prokáží, zda je tento koncept vhodný, či ne.

...
Muskovi a celé SpaceX samozřejmě držím palce a přeji jen a jen úspěch.


pospa - 25/8/2010 - 10:24

Z videa http://www.youtube.com/watch?v=cMPIQBgvTs8 jsou vidět ješt další zajímavé detaily.

- dva stabilizační padáky, které jsou vystřeleny jako první, mají v plášti lodě každý svůj samostatný otvor/kapsu, vlevo a vpravo po stranách otvoru pro hlavní padáky.
Otevřené otvory u dna kabiny jsou tedy minimálně tři.

- ke konci videa, kdy je kabina už ve vodě, je vidět jaký má poměrně hluboký ponor.
Boční průlez/dveře pro posádku je částečně pod vodou - pro výstup z kabiny na vodě bude IMHO nepoužitelný.


yamato - 25/8/2010 - 10:25

suhlasim s tym ze v tomto umiestneni su rizika, zrejme sa tu jedna o kompromis vynuteny inymi technickymi poziadavkami. V pripade ak by bolo LAS skutocne integrovane do kabiny, v pripade poruchy padakov sa moze LAS pouzit ako zaloha na zbrzdenie kabiny... teda aspon ja by som to tak urobil


pospa - 25/8/2010 - 11:21

Na druhou stranu je velmi pozitivní, když člověk vidí přechod od powerpointových prezentací k realitě:




A moc se těším na okamžik, kdy na kosmowebech uvidíme tento obrázek, ovšem focený reálnými kosmonauty na orbitě


yamato - 25/8/2010 - 11:30

tak s tym sa da len suhlasit. Dlho ma stvalo ze dni ked sa v kozmonautike "nieco dialo" su davno prec a skoncili s projektom apollo, a vobec som neratal s tym ze budem svedkom vyvoja novej, prevratnej (ekonomicky) technologie, navyse v takom tempe. A uz vobec som neratal s tym, ze to bude mala, sukromna firma, ktora rozmuti stojate vody.


PINKAS J - 25/8/2010 - 12:55

Quote: padak je sice v spodnej casti, ale jeho lana su ukotvene hore. pozrite si video zo skusky

--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Zajímalo by mne, jak je to technicky provedeno


PINKAS J - 25/8/2010 - 19:00

Snad by šlo, aby úchyty padáků ve tvaru oka sklouzly po jejich otevření od spodu nahoru po nějaké tyči upevněné v horní a dolní části lodě. Taková tyč by ale musela být vně lodě a ze snímků nic takového není vidět.


Conquistador - 25/8/2010 - 19:22

Mne to spise připadalo tak jako kdyby úchyty lan padáku byly přichyceny na špici konstrukce a lanoví bylo uloženo až pod padáky...

Takže jak se ten kryt z toho speciálního ohnivzdorného materiálu prolomí (díky pomocným padákům) tak díky podtlaku se samotné padáky vytáhnou načež je následuji i ve spod zabalené lanoví.... alespoň mne se tak zdálo....

Dále jsi myslím že ten kryt hlavních padáku nebude z kovu ale z nějakých pěnových ohnivzdorných materiálů (či něčeho podobného) u kterých při připadne deformaci konstrukce při špatném sestupu nehrozilo zapříčení jako u materiálů kovového (což by zapříčení kovového (monolitického) krytu bylo fatální), a také dle testu jde vidět že se ta ohnivzdorný pěnový materiál či co to je velmi efektivně odloupnul a i zbytky po obvodu krytu neměli vliv na otevření všech padáků, a vše proběhlo hladce. Je to zajímavá inovace, pokud byl použit takový speciální materiál na kryty, jelikož je lehký, relativně pevný, ohnivzdorný a také nenáročný, když si vezmeme že záchranný systém LAS je řešen obdobně progresivně tak pozoruji určitý vývoj nejen opakování předešlého jako u Orionu.

Jinak zajímavější systém má mít budoucí rusky prostředek PPTS který má za pomoci motoru i měkce dosedat (bez padáku) a nejenom dobrzďovat v posledních sekundách před dosednutím který je u dnešních Sojuzu, ale zas na druhé straně Rusové přistávají na pevnou zem tak se zabývají a také musí zabývat měkčím dosednutím, zatímco Dragon má dosedat na mořskou hladinu.


Kamil Fredo - 25/8/2010 - 21:38

quote:
....ale zas na druhé straně Rusové přistávají na pevnou zem tak se zabývají a také musí zabývat měkčím dosednutím, zatímco Dragon má dosedat na mořskou hladinu.



To by som celkom netvrdil. Na stranke Spacex Update sa pise:

"For initial crewed flights, Dragon will be recovered by helicopter and airlifted to shore. Our long term goal, however, is to land Dragon on land. Once we have proven our ability to control reentry accurately, we intend to add deployable landing gear and leverage the thrusters in order to land on land in the future."

Tzn. ini predpokladaju v buducnosti pristavat na pevninu


yamato - 28/8/2010 - 17:48

http://www.space.com/businesstechnology/boeing-commercial-space-capsule-space2010-100827.html


hou hou hou, vyzera to ze boeing zacina chapat nove pravidla hry zda sa ze v amerike sa rozbieha celkom pekna competition, dufajme ze prinesie kozmonautike to, co vsetkym ostatnym oborom kde sa uplatnuje.

Btw. Ten pusher system som uz niekde videl... hmmm, kde len to bolo...


M: - 30/8/2010 - 11:34

quote:
...Pre deorbitačný motor potom postačuje ťah sotva desatinový (v porovnaní s LAS),...

lenze ako si navrhoval viac motorov pre TPH, tak rovnako aj pri KPL mozu byt pouzite dva velke + dva male motory. resp v zmysle seriovosti 8 malych motorov. deorbit na 30% vykon by mal byt v pohode. najma pre trysku. atm.100% trochu podexp., vac30% preexp.


... bo - 30/8/2010 - 23:34

23. říjen

http://www.aviationweek.com/aw/generic/story_channel.jsp?channel=space&id=news%2Fasd%2F2010%2F08%2F30%2F07.xml&headline=SpaceX+Asks+For+Oct.+23+Dragon+Launch+Slot


Alchymista - 30/8/2010 - 23:35

Dragon má štyri bloky motorov pre manévrovanie na obežnej dráhe, v každom sú štyri motory (na niektorých nákresoch 2x4 a 2x5 motorov). Štyri či šesť z týchtom manévrovacích motorov by mohli postačovať aj pre deorbitálny manéver (v prípade potreby môžu byť aj primerane výkonnejšie).
Otázkou je riešenie pohonu pre LAS - musí poskytnúť podstatne väčší ťah (až rádovo), ako je potrebné pre manévrovanie a deorbitálny manéver.


... bo - 30/8/2010 - 23:50

http://forum.nasaspaceflight.com/index.php?topic=21933.0


asda - 31/8/2010 - 08:22

At ty LAS odpojujou az u ISS kde se uskladnej pro dalsi pouziti. Napriklad u nejake meziplanetarni sondy by treba 20xLAS mohlo dat zajimave zrychleni.
A nebo by se tim LAS dala zvysovat orbita ISS ale nevim jestli by to pro iss nebyl moc velky zahul.


yamato - 31/8/2010 - 08:51

to az koncom oktobra chcu letiet? ved dovtedy nevydrziiim


Tomas Habala - 31/8/2010 - 09:00

...a ktovie kedy budu letiet skutocne!


yamato - 31/8/2010 - 11:00

quote:
...a ktovie kedy budu letiet skutocne!


hou hou, zase prrr. Jediny kto momentalne v USA skutocne napreduje je sukromna spacex.

quote:
Motor na KPL pro LAS je podle mně sice zajímavý nápad, ale sotva bude tak bezpečný. Tlakovací systém nádrží, potrubí a trysky jsou citlivé a v případě nouzové situace můžou selhat mnohem snáz než robustní motor TPH. LAS se kvůli váze zahazuje po zážehu 2. stupně, motory na KPL o dostatečném tahu by byly hodně těžké, to je budete tahat až na orbitu a zpátky?


komplikovanejsi system je zrejme ekonomicky o tolko vyhodnejsi, ze sa to oplati. Ak by sme LAS zahadzovali pri kazdom starte, tazko mozeme hovorit o znovupouzitelnosti, resp. by slo o znovupouzitelnost a la STS


Adolf - 1/9/2010 - 00:15

Kdyby si náš hrdina chtěl vydělat na rakety svými elektromobily, tak mu to Obamova Zelená bojůvka EPA nedovolí:
http://wattsupwiththat.com/2010/08/31/epa-fines-tesla-electric-motors-275000/#more-24230


Svatopluk Klich - 1/9/2010 - 20:18

Pokud dal Tom Muller dohromady motory, které mají:
- velkou proměnlivost tahu
- velku variabilitu v tom, který má pracovat
- palivo, které se samo vznítí a je "spolehlivé"
- rychlý náběh motoru

tak vůbec není co řešit a je s podivem, že to napadlo až SpaceX - něco na tom bude, že Muller je prostě geniální. To mě naplňuje optimismem, protože jeho invence a Muskova podpora je úžasná kombinace pro vývoj motoru jakým byl svého času F1 :-)


yamato - 1/9/2010 - 20:41

quote:
Pokud dal Tom Muller dohromady motory, které mají:
- velkou proměnlivost tahu
- velku variabilitu v tom, který má pracovat
- palivo, které se samo vznítí a je "spolehlivé"
- rychlý náběh motoru

tak vůbec není co řešit a je s podivem, že to napadlo až SpaceX - něco na tom bude, že Muller je prostě geniální. To mě naplňuje optimismem, protože jeho invence a Muskova podpora je úžasná kombinace pro vývoj motoru jakým byl svého času F1 :-)


no problem je v tom ze Muller nic take dohromady nedal, alebo to taji. Motory Merlin su genialne akurat v tom, jak su jednoduche, ale inak nie su nicim vynimocne. Motory Draco su klasicke hydrazinove motory, tiez ziadny prevrat.
Vo svetle toho co napisal Erve som fakt zvedavy ako to chcu urobit. Mozno integruju do kabiny motory na TPH a pouziju ich napr. na pristatie...


Conquistador - 1/9/2010 - 20:46

škoda ze na dragonu nebyly použity Iontové motory ale klasické hydrazínové... to by byl spíše velky pokrok..


alamo - 1/9/2010 - 21:24

"škoda ze na dragonu nebyly použity Iontové motory ale klasické hydrazínové..."

asi musk nechcel riskovať ďalšiu pokutu..
jeho automobilka tesla, totiž jednu vyfasovala od epa
a síce 275 000 papierov na drevo, lebo jeho elektromobil "neprodukuje žiadne emisie"

http://wattsupwiththat.com/2010/08/31/epa-fines-tesla-electric-motors-275000/

kto vie koľko by mu naparili, za "zelenú" vesmírnu loď ?


Conquistador - 1/9/2010 - 22:51

quote:

http://wattsupwiththat.com/2010/08/31/epa-fines-tesla-electric-motors-275000/

kto vie koľko by mu naparili, za "zelenú" vesmírnu loď ?


To je fakt ze v USA dostal pokutu za to že jeho automobily jsou bezemisní?? Co to je za blbost za to by mu měli spiše tleskat... I když vladní agentury budou prolezlé lobysty z ruzných nadnárodních korporaci všeho druhu...


x - 3/9/2010 - 03:03

quote:
quote:

http://wattsupwiththat.com/2010/08/31/epa-fines-tesla-electric-motors-275000/

kto vie koľko by mu naparili, za "zelenú" vesmírnu loď ?


To je fakt ze v USA dostal pokutu za to že jeho automobily jsou bezemisní?? Co to je za blbost za to by mu měli spiše tleskat... I když vladní agentury budou prolezlé lobysty z ruzných nadnárodních korporaci všeho druhu...


Sice je to od tematu - ale je to klamava reklama - emise vznikaji pri vyrobe elektricke energie a to jaksi neuvedl !!!
Co ja tedy o tom soudim.


Miloš Hůla - 3/9/2010 - 08:25

quote:
quote:
quote:

http://wattsupwiththat.com/2010/08/31/epa-fines-tesla-electric-motors-275000/

kto vie koľko by mu naparili, za "zelenú" vesmírnu loď ?


To je fakt ze v USA dostal pokutu za to že jeho automobily jsou bezemisní?? Co to je za blbost za to by mu měli spiše tleskat... I když vladní agentury budou prolezlé lobysty z ruzných nadnárodních korporaci všeho druhu...


Sice je to od tematu - ale je to klamava reklama - emise vznikaji pri vyrobe elektricke energie a to jaksi neuvedl !!!
Co ja tedy o tom soudim.


A myslíte, že v emisích běžných aut jsou započítány emise vyprodukované při těžbě ropy, jejím zpracování a distribuci benzínu? O biosložce ani nemluvě. Jaký by to byl podíl, si netroudám odhadnout.


yamato - 3/9/2010 - 08:47

no Musk to v jednom rozhovore uviedol. Emisie pripadajuce na vyrobu energie pre elektromobil su len zlomkom toho, co vyprodukuje normalne auto na rovnakej vzdialenosti.


M: - 3/9/2010 - 11:27

quote:
no Musk to v jednom rozhovore uviedol. Emisie pripadajuce na vyrobu energie pre elektromobil su len zlomkom toho, co vyprodukuje normalne auto na rovnakej vzdialenosti.


Ak to aj uviedol , aj tak je to blbost.


yamato - 3/9/2010 - 12:04

quote:
quote:
no Musk to v jednom rozhovore uviedol. Emisie pripadajuce na vyrobu energie pre elektromobil su len zlomkom toho, co vyprodukuje normalne auto na rovnakej vzdialenosti.


Ak to aj uviedol , aj tak je to blbost.


mate to aj podlozene nejakymi udajmi?



cas okolo 4:20


x - 3/9/2010 - 13:21

"Emisie pripadajuce na vyrobu energie pre elektromobil su len zlomkom toho, co vyprodukuje normalne auto na rovnakej vzdialenosti."

Zalezi o jakych emesi se bavime - jestli je to oblibeny CO2 tak diky uciinnosti vyroby elektricke energie z uhli (prevazna cast vyroby energie - nekde dokonce se spaluje primo Zemni plyn ne-li rovnou nafta) - uciinnosti (tedy ztrat pri jejim prenosu k zakaznikum) a ztraty pri nabijeni akumulatoru a i uciinnost elektromotoru proste vyjdou zcela srovanatelne jako produkce CO2 bezninoveho auta - rozhodne to neni zlomek !!


x - 3/9/2010 - 13:29

"A myslíte, že v emisích běžných aut jsou započítány emise vyprodukované při těžbě ropy, jejím zpracování a distribuci benzínu? O biosložce ani nemluvě. Jaký by to byl podíl, si netroudám odhadnout. "
A tezba uhli pro vyrobu elektriny a jeho vozeni do elektrarny tam zapocitano neni rovnez - veskere emise pri tom.
Vcetni vozeni hlusiny, cerpani vod a nasledna rekultivace krajiny.
A vsechny nutne prelozky inzenyrskych siti a i zeleznicnich trati ci i prelozky lidskych sidel v horsim pripade.
Cina treba dovazi uhli az z Australie !!!


yamato - 3/9/2010 - 14:24

ja netvrdim ze je to len zlomok, tvrdim ze Musk uviedol ze je to zlomok Sameho by ma zaujimalo ako to vychadza po zapocitani vsetkych vyrobnych a distribucnych faktorov.

Ale je tu jeden podstatny rozdiel - benzinove auta budu vzdy produkovat nejake mnozstvo emisii. Elektricke auta sposobuju emisie, ktore vznikaju kdesi daleko v elektrarni. Kedze svet sa pomaly (pre oponentov opakujem POMALY) odvracia od spalovacich elektrarni k atomu a nespalovacim zdrojom, tento trend automaticky so sebou prinasa znizenie emisii pripadajucich na jedno elektricke auto. Teda zatial co emisie z benzinovych aut su nezavisle od pokroku v energetike, elektricke auta znizuju emisie subezne s tym, ako sa energetika presuva k zelenym zdrojom. Hovorim tu o trendoch, nie o absolutnych cislach.


Conquistador - 3/9/2010 - 15:05

Sorry že odskakujeme od Falconu a Muskovu dobývaní vesmíru.

Musíte při celkové výrobě elektřiny počítat z energetickým mixem....

Každá MW energie není z uhlí a ropy (a jiných uhlíkových sloučenin) musíte počítat i s Jadernou energetikou, vodní, sluneční, geotermální a větrnou (poslední tři v malém zlomku).

Dejme tomu v české republice, máme zde dvě elektrárny na uhlí z výkonem nad 1000 MW a to Pruneřov II (1050 MW) a Počerady (1000 MW) dalších 14 elektráren na uhlí-plyn mají výkon nad 200 MW dokupy je to cca 11 000 MW z těchto zdrojů (cca 65% vyrobené energie).

Potom další velký zdroj (ale kvůli ekoteroristům v minulé vládě 4 roky ignorovány) Jadernou energetiku kdy šest reaktoru, čtyři reaktory VVER 440/V213 v Dukovanech každý o výkonu 440 MW po (budoucí doufejme) modernizaci 500MW zatím dokupy cca 1800MW (po modernizaci cca 2000MW), dále u nás stojí v Temelínu dva bloky VVER 1000/V320 každý reaktor má výkon 1000MW o celkovém výkonu 2000MW, dokupy tak z jádra zatím máme 3800 MW (v budoucnu 4000MW), což je bohužel jen 22% celkové vyrobené energie. Pokud se v Temelínu postaví dva další ruské reaktory VVER 1200/V491 či modernější tak to bude 6400 MW, načež bych byl rád se stavbou čtyř bloku u Blahutovic, což bych jako Ostravak uvítal ale to je díky neschopným vládám cokoli dělat a ekoteroristům velká budoucnost.

Dále celkem dosti dodává vodní a to cca 2200 MW, což je 13% celkové vyrobené energie, tady když spočítám vodní a jádro načež se snad shodnem že je to čista energie, bez vypouštění CO2, síry, a dalších sraček tak dostanu "ekologických" (z pohledu mne technokrata) 35% celkového energetického mixu což je například dle mého názoru hlavně co se jádra týče málo, ale není to špatné.

Celkový instalovaný výkon u nás je cca 17500MG což není špatné, horší je ze 65% podíl je "špinavý" což vyřeší u nás pouze jádro, protože velké vodní toky u nás jsou už dosti přehrazené a ve vodní energetice bych to spíše viděl na přečerpávací elektrárny než klasické vodní stavby přehrad, které jsou dosti rozporuplné.

Když jsme tu psali o Číně a dovozu uhlí a její spotřebě energie, tak se musím Číny zastat, dnes už jsou stavby nových uhelných elektráren utlumovaný a v čině se staví nejvíce reaktoru na světě.
Čínská vláda dala najevo, že budoucí nové energetické kapacity budou pouze z jádra, vody a alternativy (vrtule, geo, slunečné atd.) s uhlíkovými spalovacími elektrárnami se počítá jen na provoz, dokud nebudou nové zdroje kdyzpozici.
Jinak taková zajímavost celá výroba v ČR těch 17500MW by dokázala pokryt přehrada Tři soutěsky která má výkon 18 000MW (a v čině staví již výkonnější vodní elektrárnu) to jen tak na okraj.

Samosebou v USA, Rusku, Finsku či jinde za světe, bude energetický mix jiný, ale přesto musíte počítat s tím, že ne všechna vyrobena energie je z ropy, plynu nebo uhlí...

Ještě jednou se omlouvám ta odskočení od tématu Muskových raket a letů do vesmíru.
[Upraveno 03.9.2010 Conquistador]


Jan Bastecky - 3/9/2010 - 15:17

quote:
ja netvrdim ze je to len zlomok, tvrdim ze Musk uviedol ze je to zlomok Sameho by ma zaujimalo ako to vychadza po zapocitani vsetkych vyrobnych a distribucnych faktorov.

Ale je tu jeden podstatny rozdiel - benzinove auta budu vzdy produkovat nejake mnozstvo emisii. Elektricke auta sposobuju emisie, ktore vznikaju kdesi daleko v elektrarni. Kedze svet sa pomaly (pre oponentov opakujem POMALY) odvracia od spalovacich elektrarni k atomu a nespalovacim zdrojom, tento trend automaticky so sebou prinasa znizenie emisii pripadajucich na jedno elektricke auto. Teda zatial co emisie z benzinovych aut su nezavisle od pokroku v energetike, elektricke auta znizuju emisie subezne s tym, ako sa energetika presuva k zelenym zdrojom. Hovorim tu o trendoch, nie o absolutnych cislach.


Nezapomente, prosim, ze elektricke auto neni stejne pouzitelne jako "normalni" auto. Jde o presun poskytovatele funkce ("energie") nekam na centralu a o zavislost na ni.

Tento trend probiha u mobilu (dnes ani nerozlisite, ktere sluzby poskytuje Vas mobil a ktere sit). Napriklad hlasova schranka byla kdysi funkci koncove stanice, dnes je typickou funkci ustredny.

Podobne u pocitacu se presouvaji funkce na net. Napriklad temer vymizeli encyklopedie (diky bezne dostupnosti Internetu), ale take se vyrazne snizila spolehlivost programu (diky snadnemu rozesilani dodatecnych uprav a oprav se firmy mene venuji vlastnimu testovani programu).

Podobne u elektrickych aut se stavate zavislym na energeticke siti (plně nabite baterie Vam daji omezeny dojezd a diky samovybijeni i jen po urcitou dobu). Tedy toto nepujde pouzit "mimo civilizaci" (zachranari, vojaci, pruzkumnici, ...). Ale na pojizdeni pro nakupy jde o vybornou vec ...


yamato - 3/9/2010 - 16:47

quote:
quote:
ja netvrdim ze je to len zlomok, tvrdim ze Musk uviedol ze je to zlomok Sameho by ma zaujimalo ako to vychadza po zapocitani vsetkych vyrobnych a distribucnych faktorov.

Ale je tu jeden podstatny rozdiel - benzinove auta budu vzdy produkovat nejake mnozstvo emisii. Elektricke auta sposobuju emisie, ktore vznikaju kdesi daleko v elektrarni. Kedze svet sa pomaly (pre oponentov opakujem POMALY) odvracia od spalovacich elektrarni k atomu a nespalovacim zdrojom, tento trend automaticky so sebou prinasa znizenie emisii pripadajucich na jedno elektricke auto. Teda zatial co emisie z benzinovych aut su nezavisle od pokroku v energetike, elektricke auta znizuju emisie subezne s tym, ako sa energetika presuva k zelenym zdrojom. Hovorim tu o trendoch, nie o absolutnych cislach.


Nezapomente, prosim, ze elektricke auto neni stejne pouzitelne jako "normalni" auto. Jde o presun poskytovatele funkce ("energie") nekam na centralu a o zavislost na ni.

Tento trend probiha u mobilu (dnes ani nerozlisite, ktere sluzby poskytuje Vas mobil a ktere sit). Napriklad hlasova schranka byla kdysi funkci koncove stanice, dnes je typickou funkci ustredny.

Podobne u pocitacu se presouvaji funkce na net. Napriklad temer vymizeli encyklopedie (diky bezne dostupnosti Internetu), ale take se vyrazne snizila spolehlivost programu (diky snadnemu rozesilani dodatecnych uprav a oprav se firmy mene venuji vlastnimu testovani programu).

Podobne u elektrickych aut se stavate zavislym na energeticke siti (plně nabite baterie Vam daji omezeny dojezd a diky samovybijeni i jen po urcitou dobu). Tedy toto nepujde pouzit "mimo civilizaci" (zachranari, vojaci, pruzkumnici, ...). Ale na pojizdeni pro nakupy jde o vybornou vec ...




benzinove auto je tiez viazane na urcitu siet, konkretne siet cerpacich stanic V tomto ohlade je najlepsim prostriedkom kon alebo mulica...
Cely rozdiel je v technologii baterii - kym nadrz vydrzi 1000 km a sama od seba sa nevypari, baterie vydrzia par sto km a je tam ten efekt samovybijania. Samozrejme vsetko je otazka casu a tlaku trhu, auta pred 50 rokmi tiez nepresli 1000 km so zapnutou klimou. Ak sa elektromobily zacnu masovejsie pouzivat, vyrobcovia urobia vsetko mozne aj nemozne len aby ten ich vyrobok dosiel este o kusok dalej nez konkurentov vyrobok. Na zaciatok bude stacit, ze s elektromobilom sa da jazdit v meste a do blizkeho okolia. Nasledne to chce uz len cas a volny trh


x - 3/9/2010 - 17:47

"Každá MW energie není z uhlí a ropy (a jiných uhlíkových sloučenin) musíte počítat i s Jadernou energetikou, vodní, sluneční, geotermální a větrnou (poslední tři v malém zlomku). "
Jaderne elektrarny CR jsou plne vyuzity pro spotrebu proudu pro beznou
spotrebu CR - takze pro pohon aut by musela jit elektrina proste z novych uhlenych zdroju a bez prolomeni limitu (s prolomenim jak pisu - vcetne stehovani lidskych sidel) se proste zacne uhli ve zvetsene mire dovazet vlaky (doufam ze to bude tento lespi pripad a ne kamiony) z jinych statu.
To jsou proste eneregeticke moznosti CR.
Soudseni Polsko ma z uhli snad 90% elektriny to jen jako doplnek.


x - 3/9/2010 - 17:54

"nemozne len aby ten ich vyrobok dosiel este o kusok dalej nez konkurentov vyrobok"
Elektromobili a jejcih dojezd je zavislej predevsim na akumlatorech - vlastni pohon je jiz vyresen velmi dobre.
Tlak na vyrobce akumulatoru je dnes jiz znacne velkej - proste vsechny ty zrave mobily, notebooky je protrebuji a protoze vyrobcum vadi jen 2 hodinovy provoz notebooku na baterie (tlak zakazniku na dalsi dobu pri rozumne hmotnosti baterie je hodne velky) tak oni dnes vytvareji na vyrobce akumulatoru velky a to tak ze jeste vetsi bejt nemuze snad.
Proste pokrok v akumulatorech vyzaduje spousta vyrobku ne jen elktricka a auta a tudiz ze soucasneho pokroku v nich (nahle prevraty v technologii nejsou zcela vyloucene) lze odhadovat situaci do budoucna ohledne akumulatoru - pokrok zde je dost pozvolny.


x - 3/9/2010 - 18:08

"ale to je díky neschopným vládám cokoli dělat"
Obecne co vim - v CR je skutecne vice nez 50% pro rozvoj atomove energie, ale mnohem mene lidi pro stavbu jaderne elektrany v jejich blizkosti - ulozisti radiaktivniho odpadu coz je dalsi nutna stavba dle dnesnich mzonosti nechce nikdo.

Takze pokud si neni politik jist s podporou verejnosti pro svuj zamer tam kde bude stat - PROSTE SE RADEJI DO TOHO ANI NEPOUSTI - je to proste DAN ZA DEMOKRACII - nepopularni opatrni (tedy bez vetsinove podpory obyvatelstva) provede POLITIK pouze tehdy nemali jinou moznost !!!


ohara - 3/9/2010 - 18:31

Mozna by dobrym resenim bylo vyrabet ve slunecnich nebo vetrnych elektrarnach vodik misto zatezovani prenosovy soustavy a ten pouzivat do hybridnich aut. Jinak souhlasim s tim, ze mi prijde porad lepsi vyrabet proud na jednom miste a na tom miste ucine odchytavat emise, nez neco spalovat v milionech aut, ktery jeste k tomu delaj randal. Sam mam hybridni auto a musim rict ze uz bych za nic jinyho nemenil.


yamato - 3/9/2010 - 18:58

quote:
"nemozne len aby ten ich vyrobok dosiel este o kusok dalej nez konkurentov vyrobok"
Elektromobili a jejcih dojezd je zavislej predevsim na akumlatorech - vlastni pohon je jiz vyresen velmi dobre.
Tlak na vyrobce akumulatoru je dnes jiz znacne velkej - proste vsechny ty zrave mobily, notebooky je protrebuji a protoze vyrobcum vadi jen 2 hodinovy provoz notebooku na baterie (tlak zakazniku na dalsi dobu pri rozumne hmotnosti baterie je hodne velky) tak oni dnes vytvareji na vyrobce akumulatoru velky a to tak ze jeste vetsi bejt nemuze snad.
Proste pokrok v akumulatorech vyzaduje spousta vyrobku ne jen elktricka a auta a tudiz ze soucasneho pokroku v nich (nahle prevraty v technologii nejsou zcela vyloucene) lze odhadovat situaci do budoucna ohledne akumulatoru - pokrok zde je dost pozvolny.


iste, technologicke bariery existuju a fyziku neobideme. Kazdopadne dnesne akumulatory su daleko za hranicami moznosti akumulatorov spred 20 rokov. Kolko vydrzali baterky v prvych mobiloch? A napokon situaciu moze riesit uplne iny sposob uchovania energie - vodikove clanky, zotrvacniky, SMES...


yamato - 3/9/2010 - 19:00

... termojadrove mikroreaktory, antihmotove generatory, ZPM...


alamo - 3/9/2010 - 21:54

a krucinál.. budem musieť dávať lepší pozor na to čo kde vytresnem, tie moje "vtipné" hlášky majú fakt niekedy blbý dopad na beh vecí


x - 4/9/2010 - 01:11

"Kolko vydrzali baterky v prvych mobiloch?"
Sice mene - ale jen diky predvsim mnohem uspornejsim mobilum - nez zas tak
vetsi kapacite baterii.
Z NiCd akumulatoru na dnesni LiON akumulatory.


x - 4/9/2010 - 01:12

Dnesni vydrz je tedy diky mnohem mene zravym mobilum nez o tolik vesti kapacite baterii.


-=RYS=- - 7/9/2010 - 20:02

quote:
http://www.msnbc.msn.com/id/37718901/ns/technology_and_science-space/

space x a iridium podpísali dohodu o vynášaní satelitov za 492 miliónov dolárov


Jedna se o technologii Iridium NEXT, tedy o druhou generaci technologie Iridium LLC a to Iridium NEXT IP, ktera plne nahradi stavajici technologii (ano, muzete zahodit i dualni [Iridium/GSM900] Motorolu IC9500 jako ja ).

http://www.iridium.com/About/IridiumNEXT.aspx
http://www.iridium.com/About/IridiumNEXT/HostedPayloads.aspx

Novinkou je, ze to v podstate budou neco jako "WiFiny" s IPv6, kde telefonie, videotelefonie, data/SMS/EMS/MMS budou IT nadstavbou (neco jako PTT prepinam u O2) nad IPv6 s rychlosti od 14k8 do 354kbps v jednopasmove verzi "telefonu" nebo az 1.2Mbps u dvoupasmove verze "telefonu" (prvni pasmo cca 1.6GHz, druhe pasmo 29GHz).

A presne jak jsem uz nekde na tomto webu ve foru o palivove stanici napsal, ze bych si u Mesice, Marsu a dalsich objektech SOLu predstavoval multisystemovou-normovou druzici ci soustavu tehle "multi"-druzic (na palube druzice by nebyl jen komunikacni system pro "telefonovani", ale vedecky, navigacni...neco jako GPS a dalsi system vcetne pronajmu kapacity vedecke casti druzice a pronajem mechanickeho prostoru na palube s vyuzitim napajecich a datovych schopnosti druzice), tak "Amici" asi zacinaj "myslet" a tak nove druzice Iridium, ktere budou postupne nahrazovat stavajici dosluhujici druzice, budou umet fungovat jak ve starem systemu, tak po "prepnuti do noveho systemu" i v novem "NEXT" systemu v univerzalnejsim modu.

Muj nazor je, ze pokud by se jim tento typ druzic "povedl" na LEO, tak by soustavy tehle druzic mohli poslat nejdrive na LLO a pak na LMO. A pokud si vsimnete mechanicke stranky druzic, tak jedna raketa v jednom kruhovem stupni o vysce "Dragonu" a prumeru "Falconu9" unese 6ks tehle druzic. I vahove by to odpovidalo jednomu F9 (jeden start = 6 druzic Iridium NEXT) pri 6x I-NEXT.

A jak jsem jiz napsal, tak treba F10 by mohl dopravit na 3x dostatecne mnozstvi I-NEXT druzic na LLO. Pak by bylo daleko jednodussi vytvaret komunikacni moduly pro pristavaci sondy na Mesic s vyuzitim komunikace Mesic-Zeme skrze telekomunikacni sit firmy Iridium.
Takze rovery budou nejen vedet kde presne jsou, ale i zive video z povrchu se na vase obrazovky dostane alespon v SD-PAL kvalite.

A co se tyce ceny tech komunikacnich modulu, tak i u GSM stal Dancall modul v roce 1994 34kKc a dnes Siemensacky GSM modul je do 2kKc a to same by mohlo prinest "evoulci-revoulci" v cenach modulu pro Iridium pro konstruktery a provozovatele kosmickych sond a povrchovych modulu, mohlo by to totiz dokonce nahradit i onu "slibovanou" komunikacni druzici na Mars.


admin - 8/9/2010 - 11:27

quote:
"Každá MW energie není z uhlí a ropy (a jiných uhlíkových sloučenin) musíte počítat i s Jadernou energetikou, vodní, sluneční, geotermální a větrnou (poslední tři v malém zlomku). "
Jaderne elektrarny CR jsou plne vyuzity pro spotrebu proudu pro beznou
spotrebu CR - takze pro pohon aut by musela jit elektrina proste z novych uhlenych zdroju


Proč ne z jaderných? Které se stejně plánují postavit?
A stejně by prostě část energie byla z jaderek, neodfiltruješ elektrony z JE aby nešly do aut.


x - 9/9/2010 - 00:54

"Proč ne z jaderných? Které se stejně plánují postavit?"
Az se opravdu zacne stavet - tak to bude realne - kapan Zelenych Rakusanu a dalsich aktivistu proti tomu bude zde zcela dle vseho ocekavani naprosto silena a vse bude napadano soudne tak dlouho dokud to proste pujde napadat. Stavet realne se maj zatim pouze 2 bloky Temelina.

"A stejně by prostě část energie byla z jaderek, neodfiltruješ elektrony z JE aby nešly do aut."
To samozrejme ANO - ale to co bys slo do aut z Jaderek to same mnozstvi musi probeznou spotrebu vyrobit uhelna - proste vykonova rezerva je pouze v uhelnych elektrarnach.


yamato - 10/9/2010 - 19:12

http://www.spaceflightnow.com/news/n1009/09falcon1e/

vyzera to ze spaceX zaujala skoda ze neboli na burze tak pred rokom, ked im vela ludi neverilo (aj na tomto webe), len ja som rozmyslal jak si zainvestovat...


Archimedes - 11/9/2010 - 01:28

quote:
http://www.spaceflightnow.com/news/n1009/09falcon1e/
vyzera to ze spaceX zaujala
Tohle je spis dusledek neustaleho zpozdovani programu evropskeho nosice Vega


yamato - 11/9/2010 - 10:24

quote:
quote:
http://www.spaceflightnow.com/news/n1009/09falcon1e/
vyzera to ze spaceX zaujala
Tohle je spis dusledek neustaleho zpozdovani programu evropskeho nosice Vega


ved tazko zaujmete ak nevycnievate. Ale ak vyrabate najlacnejsie rakety v najrychlejsom case, zatial co ini len odkladaju a odkladaju, tak to teda zaujmete


alamo - 12/9/2010 - 14:21

zaráža ma, že doteraz som nevidel na žiadnej prezentácii od space x, verziu falcon 9 s menšími bostermi, po vzore ariane 4, ktorá používala kvapalinové "prívesky" s motormi prevzatými s jadra prvého stupňa

pritom napríklad použitie prvého stupňa jedničky, ako bostera 9, by bol logický krok, zapadajúci do schémy "pásovej výroby", zvyšujúci variabilitu a udržiavajúci "štandard" bez zvýšených nákladov na ďalší vývoj
možno rozdiel medzi vecami čo musk zverejní, a čo skutočne plánuje, bude väčší ako som si myslel
.....................................................................
dokázal by ste niekto odhadnúť nosnosť takejto verzie falconu?
ja si na to netrúfam (moje predchádzajúce pokusy o niečo podobné dopadli dosť tristne ) [Upraveno 12.9.2010 alamo]
.....................................................................
bol by vývoj takejto verzie teoreticky jednoduchší (lacnejší a rýchlejší), ako vývoj kyslík-vodíkového druhého stupňa? [Upraveno 12.9.2010 alamo]
.....................................................................

asi nie.. teda pri devine s deviatkou motoru, by sito vyžiadalo radikálnu úpravu štartovacieho "stola"
ale pri plánovanej verzii s jedným silnejším motorom, by bol rozsah konštrukčných zmien omnoho nižší [Upraveno 12.9.2010 alamo]


yamato - 12/9/2010 - 19:59

tiez ma napadla verzia falcon9 s dvoma boostermi, co by bol vlastne prvy stupen falcon1. Ale takych co ich to napadlo je na webe vela
Samotny falcon9 je dimenzovany na zavesenie postrannych boosterov pri verzii f9heavy (podla vyjadrenia spacex). Zavesenie mensich boosterov by nemal byt problem, len treba zosilnit nadrz v mieste hornych uchytov mensieho boostera, ktore su logicky umistnene inde nez pri velkom boosteri.


xChaos - 13/9/2010 - 13:44

otázka ale je, jestli je na to, aby ho něco zatěžovalo po straně, vlastně dimenzovaný první stupeň Falconu 1....

...a taky jestli by se nosnost zvýšila o tolik, aby to mělo význam. předpokládejme, že by se u dvou boosterů velmi zhruba zvýšila o 2x nosnost falconu 1e, což asi 1t (údaje se různí): takovéhle zvýšení nosnosti by nemělo velký praktický efekt (z cca 10t na cca 12t) - a související nárůst složitosti by asi nestál za to: resp. nevím, jak má vypadat rampa pro verzi Heavy... pokud na to má stačit ta stávající, tak by to s těmi boostery možná poskládat šlo, ale pořád je tu otázka, zda by ta nosnost vůbec měřitelně stoupla.

(už dnes má Falcon 9 motorů víc než dost a během letu je vypíná, mimochodem...)


Conquistador - 13/9/2010 - 14:15

xChaos to se brzo změní za par měsíců začnou testovat Merlin 2... takže devět nezávislých motorů odpadne, ale tvoje otázka je správná, zvýšilo by to nějak výrazně nosnost, a hlavně I. stupen Falconu 1e je celkem malý vedle jeho bratra z Falconu 9, kde se naskýtá otázka, kde jsou upínací body a jestli do tohohle rozmezí by se vůbec I. stupen Falconu 1e jako booster dal uchytit. Zbytek otázek to již byl položen....

Jinak konstrukční vývoj nových boosteru které by zvýšili rozmezí nesených nákladu by nemusel být špatný, protože dnes to je buď 10,5 tun v případe Falconu 9 (s novým motorem Merlin 2 až 11,5 tun) a verze Heavy 32 tun (v případě motoru Merlin 2 až 34 tun) takže nějaké rozmezí s 22-25 tunami na LEO by nemuselo být až tak špatné. Na druhou stranu je otázka jestli se případný dodatečný vývoj pokud nebudou použitelné I. Stupně Falconu 1e a třepení výroby vyplatí.


Jan Bastecky - 13/9/2010 - 14:38

quote:
otázka ale je, jestli je na to, aby ho něco zatěžovalo po straně, vlastně dimenzovaný první stupeň Falconu 1....

...a taky jestli by se nosnost zvýšila o tolik, aby to mělo význam. předpokládejme, že by se u dvou boosterů velmi zhruba zvýšila o 2x nosnost falconu 1e, což asi 1t (údaje se různí): takovéhle zvýšení nosnosti by nemělo velký praktický efekt (z cca 10t na cca 12t) - a související nárůst složitosti by asi nestál za to: resp. nevím, jak má vypadat rampa pro verzi Heavy... pokud na to má stačit ta stávající, tak by to s těmi boostery možná poskládat šlo, ale pořád je tu otázka, zda by ta nosnost vůbec měřitelně stoupla.

(už dnes má Falcon 9 motorů víc než dost a během letu je vypíná, mimochodem...)


což o to, vypínání motorů je poměrně elegantní řešení problému s narůstajícím zrychlením (v důsledku nepoměru klesající hmotnosti rakety a relativně konstantního tahu motorů).
Saturn V se tak-tak zvedal z rampy a pak v 80.vteřině (nejsem si jist přesným časem) vypínal prostřední motor.


yamato - 14/9/2010 - 14:59

neviete ci bude pri prvom lete dragonu pouzita aj nejaka sofistikovanejsia optika nez klasicke video? aj posledny stupen aj Dragon by mali co fotit, a zasluzili by si nejaku slusnejsiu fotodokumentaciu...


-=RYS=- - 17/9/2010 - 07:04

quote:
neviete ci bude pri prvom lete dragonu pouzita aj nejaka sofistikovanejsia optika nez klasicke video? aj posledny stupen aj Dragon by mali co fotit, a zasluzili by si nejaku slusnejsiu fotodokumentaciu...

No, DVB-S jde klasikou 2.340MHz (30W PA), ale pro vetsinu z nas bude zajimavejsi (pujde to sledovak i beznym ssb skenerem..i prelet) pasmo 435.4MHz.


yamato - 17/9/2010 - 13:42

http://www.spaceflightnow.com/falcon9/002/100916wdr/

Druhy Falcon9 vyroloval na rampu a uspesne absolvoval wet dress rehearsal (neviem ako to prelozit). Start 23.Oktobra.


yamato - 17/9/2010 - 14:02

quote:
quote:
otázka ale je, jestli je na to, aby ho něco zatěžovalo po straně, vlastně dimenzovaný první stupeň Falconu 1....

...a taky jestli by se nosnost zvýšila o tolik, aby to mělo význam. předpokládejme, že by se u dvou boosterů velmi zhruba zvýšila o 2x nosnost falconu 1e, což asi 1t (údaje se různí): takovéhle zvýšení nosnosti by nemělo velký praktický efekt (z cca 10t na cca 12t) - a související nárůst složitosti by asi nestál za to: resp. nevím, jak má vypadat rampa pro verzi Heavy... pokud na to má stačit ta stávající, tak by to s těmi boostery možná poskládat šlo, ale pořád je tu otázka, zda by ta nosnost vůbec měřitelně stoupla.

(už dnes má Falcon 9 motorů víc než dost a během letu je vypíná, mimochodem...)


což o to, vypínání motorů je poměrně elegantní řešení problému s narůstajícím zrychlením (v důsledku nepoměru klesající hmotnosti rakety a relativně konstantního tahu motorů).
Saturn V se tak-tak zvedal z rampy a pak v 80.vteřině (nejsem si jist přesným časem) vypínal prostřední motor.




kolko merlinov2 sa ma pouzit pre Falcon9? bude mozne zachovat princip vypinania motorov, aby sa zrychlenie udrzalo na urovniach pouzitelnych pre pilotovane lety? Alebo budu pilotovane Falcony pouzivat stale 9 merlinov1?


Conquistador - 17/9/2010 - 14:13

v I. stupni u Falconu 9 bude pouze jeden Merlin 2 ale z štelovatelným tahem.


yamato - 17/9/2010 - 15:25

quote:
v I. stupni u Falconu 9 bude pouze jeden Merlin 2 ale z štelovatelným tahem.


pokial viem rozsah stelovatelnosti nebyva u raketovych motorov velmi velky...


Conquistador - 17/9/2010 - 16:10

třeba to bude stačit když sniží tah o 15% jako kdyby vypli jeden Merlin 1.. a pokud bude třeba rozsah jen 30% tak by to mělo postačit. Ale to ted lovin z křištálové koule a musíme si počkat na nějaky oficialní pdf.


yamato - 24/9/2010 - 08:08

http://www.space.com/missionlaunches/spacex-dragon-spaceship-november-launch-100923.html


start presunuty na november. Myslite ze to robia naschval? Aby vygradovali napatie?


Conquistador - 24/9/2010 - 10:50

Už měli letět teď, to natahovaní ve mne opravdu vzbuzuje coraz větší napětí a nedočkavost, ale na druhé straně si nemusí být MUSK jistý uplným uspěchem, tak se sanží přípravu prodloužit aby to klaplo.... Ale sand to už vyjde na jedničku a starty dalších raket budou podle plánu a bez odkladu startů.


yamato - 24/9/2010 - 10:56

tak je to nova raketa s novou lodou, tazko ocakavat ze to pojde rychlo a hladko. Ja len ze sme vsetci nedockavi, tak dufam ze v novembri to uz fakt bude. A tiez by som ocenil nejake spravy a fotecky z priebehu priprav, spacex je jak kremel... Na druhu stranu, toto je biznis. Aj automobilky robia okolo novych modelov tajnosti akoby slo o nuklearne zbrane...


Conquistador - 24/9/2010 - 11:02

No jo to maš naprostou pravdu, ale automobilky dělají tajnosti protože v tomto odvětví je vražedná konkurence, což jsi myslím že tohle u Space X zatím nehrozí, tak by mohla uvolnit nějaké fotky a možná i snímky z vyroby a přípravy...


yamato - 24/9/2010 - 11:16

ved ja som za, ale Musk sa zrejme citi ako velky pionier a nechce aby mu to niekto prekazil alebo ho predbehol. A mozno je uz trosku paranoidny, po tom hone na bosorky co sa nanho zbehol...


Jan Bastecky - 24/9/2010 - 11:58

quote:
No jo to maš naprostou pravdu, ale automobilky dělají tajnosti protože v tomto odvětví je vražedná konkurence, což jsi myslím že tohle u Space X zatím nehrozí, tak by mohla uvolnit nějaké fotky a možná i snímky z vyroby a přípravy...


Akcionáři jsou Ti, které nesmí Musk poděsit a naštvat!!!


yamato - 24/9/2010 - 12:14

quote:
quote:
No jo to maš naprostou pravdu, ale automobilky dělají tajnosti protože v tomto odvětví je vražedná konkurence, což jsi myslím že tohle u Space X zatím nehrozí, tak by mohla uvolnit nějaké fotky a možná i snímky z vyroby a přípravy...


Akcionáři jsou Ti, které nesmí Musk poděsit a naštvat!!!


SpaceX nema akcionarov, Musk je jedinym vlastnikom (pokial viem). Az urobi IPO, potom budu akcionari, tanecky, vyrocne spravy, falsovanie uctovnictva a vsetky tie veselohry s tym spojene...


Conquistador - 24/9/2010 - 12:44

quote:


SpaceX nema akcionarov, Musk je jedinym vlastnikom (pokial viem). Az urobi IPO, potom budu akcionari, tanecky, vyrocne spravy, falsovanie uctovnictva a vsetky tie veselohry s tym spojene...


Pane bože, prosím jen tohle nedovol, to by byla katastrofa pro inovace a kroky vpřed!


yamato - 24/9/2010 - 12:58

bohuzial ak bude chcet robit nejaky vacsi vyvoj, bez financii to nepojde. NASA nemusi pustat bubaky navzdy, a ani nie dost. Emisia akcii alebo dlhopisov je standartny sposob (okrem uveru), takze nejakej takejto operacii sa asi nevyhne. Osobne by som preferoval dlhopisy, tam sa aspon nemeni vlastnictvo firmy, ale to zasa robi z dlhopisov menej lakavu investiciu, kedze investor nemoze do chodu firmy zasahovat.

Dalsia moznost je, ze Musk by predaval samolepky s logom spacex, 100 dolarov za jednu, a vsetci fandovia povinne nakupovat


Jirka Salek - 24/9/2010 - 13:53

quote:
http://www.space.com/missionlaunches/spacex-dragon-spaceship-november-launch-100923.html


start presunuty na november. Myslite ze to robia naschval? Aby vygradovali napatie?


SpaceX, ale vubec i vsechny aerospace firmy obecne bezne odkladaji lety i o cele roky. Tudiz nejakym odkladem o par mesicu se vubec nema cenu vzrusovat. Prusvich by nasatal kdyby nalezli zavadu kvuli ktere by musely start uplne zrusit a vratit se zpet k "rysovacim prknum" jak se jim to uz napriklad stalo s Falconem 1 a 9. Pri prvnim ostrem startu Dragonu lze tudiz podobny prusvih taky ocekavat. Jeste horsi by ale bylo kdyby jim Dragon selhal na obezne draze. Pak by bylo mnohem narocnejsi nalezt pricinu a dalsi lety a stavba dalsich Dragonu by se musely odlozit o mnohem dele nez jen o par mesicu.


-=RYS=- - 24/9/2010 - 19:04

To se da posychrovat "casovacema". Zkratka kdyz do urcite doby neprijde nejaky signal, tak se Dragon otoci, zabrzdi a pristane sam v automatickem rezimu.
Ale tohle myslim nenastane.
Dva CPU systemy + 2x RX radio + 3x TX radio. TRX jsou nezavisla, pricemz to treti TX ma vlastni majak + AKU na tyden provozu.
Jak jsem jiz rekl, pujde to "monitorovat" na 435MHz.
Uvidime, az se na HAM BBS vyjadrej vice.


-=RYS=- - 26/9/2010 - 07:23

Trochu starsi zprava, ale i tak zajimava ze setkani Amsat-DL a zastupcu SpaceX kde je zmineno to, ze cilem SpaceX je i Mars.

http://www.amsat-dl.org/index.php/news-mainmenu-97/163-spacex-bei-amsat-dl



yamato - 26/9/2010 - 10:54

Musk sa raz vyjadril, ze jeho povodnym cielom bol mars, resp. martanska sonda. Potom zistil ze za nosnu raketu by zacvakal viac ako za tu sondu, co mu prislo absurdne. Rozhodol sa preto znizit ceny za start a tak vznikla spacex


kamilfredo - 29/9/2010 - 20:40

Kedze som zacal byt dost lacny po novych informaciach ohladne pripravovaneho startu, trochu som googlil a nasiel som toto

http://www.spaceref.com/news/viewnews.html?id=1447
http://www.spaceref.com/news/viewnews.html?id=1438


yamato - 30/9/2010 - 17:12

quote:
Kedze som zacal byt dost lacny po novych informaciach ohladne pripravovaneho startu, trochu som googlil a nasiel som toto

http://www.spaceref.com/news/viewnews.html?id=1447
http://www.spaceref.com/news/viewnews.html?id=1438




oooo slava ti, novinky aj s obrazkami
Na close-up fotkach prveho stupna sa mi zda, ze ten povrch je nejaka folia alebo nieco take. Tipujem ze pod tym je korok alebo nieco podobne, ako tepelna ochrana, a az pod tym kov. SpaceX sa evidentne nevzdava znovupouzitelnosti.
Mna napadlo navliekat cely stupen do akehosi nomexoveho navleku, co by sa len zaplo nejakym zipsom alebo cim. Stupen sa pri navrate do atmosfery trosicku opali, a po vyloveni (alebo pristati, ak by bol flyback), sa ten navlek len rozopne a vymeni. To by bola jednoducha udrzba!


kamilfredo - 30/9/2010 - 20:58

Este nejake drafty o buducich planoch

http://www.spaceflightservices.com/DocFiles/SpaceFlight_Services_Secondary_PL_Planner_guide.pdf


kamilfredo - 30/9/2010 - 21:03

A este volaco

http://www.spacex.com/Falcon9UsersGuide_2009.pdf

(je mozne, ze to tu uz niekde je)
Ani som si nevsimol, ze je to priamo zo stranky SpaceX, takze to uz vsetci poznate ... [Editoval 30.9.2010 kamilfredo]


-=RYS=- - 1/10/2010 - 03:51

Tak je to jasne.
Nejen Dragon na 435MHz budu moci chytit, ale i samotny nosic.
Jeho NTSC video je ve spravnem rozsahu 2.2GHz (na to mi staci muj Icom R-3..umi PAL/NTSC + FM/AM). Takze staci sitovka z Wifiny (Andrew24) a cekat na prelet behem startu. A pokud nechytim prvni stupen, tak druhy uz ano. Ted jen zjistit startovaci drahy, aby alespon pres jizni EU nejaky byli.


kamilfredo - 5/10/2010 - 21:15

SpaceX updatovali svoju stranku:

http://www.spacex.com/updates.php

P.S. Nemuseli by to davat vsetko na jednu stranku. Dost dlho trva kym sa vsetko natiahne.


yamato - 5/10/2010 - 22:37

pjekne fotky. Som trochu zmateny tou informaciou ze zacinaju stavat novy Dragon. Nema byt ta vec znovupouzitelna?


Archimedes - 5/10/2010 - 23:19

Myslím, že chtít to hned u prvního prototypu by bylo dost předčasné Počítám, že ho pokud v pořádku přistane, rozeberou ho na prvočinitele, aby se podívali, jak která část obstála.


Conquistador - 5/10/2010 - 23:36

quote:
pjekne fotky. Som trochu zmateny tou informaciou ze zacinaju stavat novy Dragon. Nema byt ta vec znovupouzitelna?


Není tento dragon pouze vývojový prototyp, bez podpory života a tak podobně, jen automaticky letovy demonstrátor který je určen k jednomu letovému testu na kterém si ověří duležité letové a přistávací paramerty pro seriové kusy, které budou sice opticky stejné ale s vnitřní výbavou.


yamato - 6/10/2010 - 17:48

na stranke spacex je pekne nove video


avitek - 26/10/2010 - 14:10

Start Falcon 9 druhého exempláře s prototypem Dragonu je odložen o deset dní na 2011-11-18.


pospa - 26/10/2010 - 15:55

quote:
Start Falcon 9 druhého exempláře s prototypem Dragonu je odložen o deset dní na 2011-11-18.
samozřejmě 2010-11-18


yamato - 27/10/2010 - 18:40

quote:
quote:
Start Falcon 9 druhého exempláře s prototypem Dragonu je odložen o deset dní na 2011-11-18.
samozřejmě 2010-11-18


mna z nich porazi, uvedomuju si ze my tu sedime jak na trni?


alamo - 27/10/2010 - 20:29

"mna z nich porazi, uvedomuju si ze my tu sedime jak na trni?"

musíš si, stále dookola opakovať "buchne to, buchne to, buchne to.."
potom radšej začneš myslieť na niečo iné


Conquistador - 27/10/2010 - 21:17

néééé pravě jse mi zhroutil sen o zlevnění letu do vesmirů... jdu si to hodit


alamo - 27/10/2010 - 21:31

no tak.. neber to tragicky
síce, raketa je falický symbol
a ďalej to rozoberať radšej nejdem


yamato - 27/10/2010 - 23:12

quote:
no tak.. neber to tragicky
síce, raketa je falický symbol
a ďalej to rozoberať radšej nejdem


ako symbol by nemala zlyhavat. Vzdy musi neohrozene vyrazit vpred a za 10 minut sa dostat na vrchol (drahy)


-=RYS=- - 28/10/2010 - 06:01

quote:
quote:
no tak.. neber to tragicky
síce, raketa je falický symbol
a ďalej to rozoberať radšej nejdem


ako symbol by nemala zlyhavat. Vzdy musi neohrozene vyrazit vpred a za 10 minut sa dostat na vrchol (drahy)


A pak se otoci a zacne padat k zemi i s 10x MX hlavicema (1mt=1t).


Spise me zajima jaka bude cena na vyneseni CubeSatu z obou "drzaku" (1 drzak bude mit prostor pro 3 CubeSaty, takze pri jednou letu muze byt vystreleno az 6 CubeSatu) pod kabinou Dragona na plosine pod servisnim modulem.

Pokud by za to chtel 2000USD (380000Kc), tak by to bylo unosne i pro nase "skoly" ci nadsence.


PINKAS J - 28/10/2010 - 08:09

Quote: mna z nich porazi, uvedomuju si ze my tu sedime jak na trni?
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Není to tak trochu smutné, že se nemůžeme dočkat startu rakety, která má horší technické parametry než Saturn 1B před více než 50 roky a utěšujeme se jen tím, že ho vyrobí levněji ?


yamato - 28/10/2010 - 08:40

najvacsim problemom kozmonautiky su prave tie naklady, nie technicke parametre. Takze ak niekto urobi raketu, ktora je "len" 10x lacnejsia nez vsetky ostatne, tak pre mna je to obdobny pokrok ako keby niekto postavil 200t nosic.


raul - 13/11/2010 - 19:18

Těsně před výpadkem serveru se objevila informace o dalším odkladu startu Falcona 9 z LC40. Start nyní plánován na 7.prosince (anebo v záložních termínech 8 či 9-tého). Pokud vše půjde jak má, na 3.prosince se opět plánuje testovací zážeh.
http://www.spaceflightnow.com/falcon9/002/status.html


xChaos - 17/11/2010 - 20:52

Tak nejsem jedinej, kdo si všiml toho, že Falcon -heavy by mohl (bez větších úprav 2. stupně) navést Dragon na dráhu kolem Měsíce (+ ten "trunk" Dragonu je jako dělanej pro uložení přídavného brzdícíhoí/manévrovacího motoru, který by pro takovou misi byl potřeba.... ale proč takový motor s sebou tahat pokaždé - i při letech k ISS, že...)

resp. i ta varianta "However the best approach would be to just use an elongated 2nd stage instead of a separate upper stage" mě napadla, ale ještě zajímavější je, že by to zřejmě mohli zvládnout i bez modifikovaného 2. stupně (třeba postupným vypínáním většiny motorů core-boosteru 1.stupně)

Falcon 9 Heavy and a lunar Dragon.
http://forum.nasaspaceflight.com/index.php?topic=20615.0

+tady je video s návrhem kombinované mise SpaceX/NASA:
- ale to samo o sobě není moc převratné


xChaos - 17/11/2010 - 20:58

ovšem s té samé debat:

Musk has publicly stated he has no interest in going to The Moon or establishing a Satellite Solar Power network., but would sell lift services to anyone that wanted to.
He has expressed as his goal the desire to found a Mars Colony.


to dává taky smysl: Samotný úkol pravidelného zasílání bezpilotních nákladních zásobovacích lodí na Mars je daleko jednodušší, než zásobování stálé základny na Měsíci (sic) - už se to tu zmiňovalo několikrát. Ve skutečnosti není o moc těží, než zásobování ISS - právě kvůli možnosti aerobrakingu a následného přistání zásob na padáku - což je možné jen na Marsu ale na Měsíci ne.

ve skutečnosti s Dragonem + Falconem 9 Heavy má Musk celkem slušnou šanci založit Marsovskou kolonii, ze které se jednoduše nepůjde vrátit zpět - ale kterou půjde relativně levně zásobovat (levně= zhruba srovnatelně s náklady na pobyt na LEO + na Mars navíc nebude potřeba posílat vodu) Je to šílené - ale technicky to dává smysl :-)

Středem pozornosti médií by se podobná "sebevražedná" mise stala zcela určitě - a právě díky tomu by vlastně vůbec nemusela být "sebevražedná" (paradoxně). [Upraveno 17.11.2010 xChaos]


Conquistador - 17/11/2010 - 22:14

v Dragonu pul roku letet k marsu.... Hmm tak to bych chtěl najit toho odvažlivce který by letel pouze v té kapsuli bez žadneho dalšiho modulu... myslím že by tam rychle zblbnul a dva by se tam s jistotou pozabijeli


alamo - 18/11/2010 - 16:19

"v Dragonu pul roku letet k marsu.... Hmm tak to bych chtěl najit toho odvažlivce který by letel pouze v té kapsuli bez žadneho dalšiho modulu... myslím že by tam rychle zblbnul a dva by se tam s jistotou pozabijeli"

ak sa musk, sústredí na dotankovanie paliva na leo, môže si dovoliť tan obyrtný modul (komfortnejší ako iss), a to dokonca aj bez vývoja nosičov radu x, samozrejme pri plnom obsadení kabína "7 hláv"
a bude to lacnejšie, a rýchlejšie, ako použitie supernosiča


Conquistador - 18/11/2010 - 16:46

Oki další modul beru, takový let je schudný a přežitelný, ale ja psal a myslel pouze v dragonu v te minikapsli...


alamo - 18/11/2010 - 17:05

"ja psal a myslel pouze v dragonu v te minikapsli..."

hm.. potom, jedna cesta = jeden dalajláma


yamato - 18/11/2010 - 17:22

quote:
v Dragonu pul roku letet k marsu.... Hmm tak to bych chtěl najit toho odvažlivce který by letel pouze v té kapsuli bez žadneho dalšiho modulu... myslím že by tam rychle zblbnul a dva by se tam s jistotou pozabijeli


no este sa mozu pol roka udrziavat v umelej kome. Ovsem najprv by im museli vymenit kosti za titanove bezudrzbove a svaly za nejake hydropneumaticke


alamo - 18/11/2010 - 17:30

iba ak by tá kabína bola zariadená ako miniposilovnňa
a ten jedinec by sa venoval sebezdokonaľovaniu, na všetkých úrovniach
vravím - dalajláma


ucvrnkls - 18/11/2010 - 23:02

quote:
Ovsem najprv by im museli vymenit kosti za titanove bezudrzbove a svaly za nejake hydropneumaticke


http://en.wikipedia.org/wiki/Man_Plus


Ervé - 19/11/2010 - 07:25

Přistání na Marsu NENÍ levnější ani jednodušší než přistání na Měsíci, zapomínáte na základní fakt, že na Měsíc se letí 3 dny kdykoliv, na Mars 9-11 měsíců jednou za 2 roky. Stejně tak vám nejde o prosté přistání někde na ploše 100*50 km, ale o mnohem přesnější dosednutí řádově 5*5 km, pokud má základna nákladní rovery schopné zásoby odvézt (athlete). Pro navedení kolem Měsíce nestačí prodloužit druhý stupeň (s kyslíko-petrolejovým motorem je to hloupost), potřebujete 3. stupeň nebo LOX-LH.


Jirka - 19/11/2010 - 17:02

quote:
Quote: mna z nich porazi, uvedomuju si ze my tu sedime jak na trni?
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Není to tak trochu smutné, že se nemůžeme dočkat startu rakety, která má horší technické parametry než Saturn 1B před více než 50 roky a utěšujeme se jen tím, že ho vyrobí levněji ?



Zrejme to neco vypovida o stavu spolecnosti tehdy a nyni. Behem tech 50-ti let se udaly obrovske zmeny. Ne tak v raketove technice.


Alchymista neprihlasený - 19/11/2010 - 17:39

Nie je to ani tak smutné, ako skôr tragikomické.
A súhlasím s Jiřim - vypovedá to viac o celkovom stave spoločnosti než o stave raketovej techniky. Raketová technika bohužiaľ príliš nepokročila , zato spoločnosť sa v základoch zmenila - a ťažko povedať, že k lepšiemu.


xChaos - 23/11/2010 - 00:53

quote:
Přistání na Marsu NENÍ levnější ani jednodušší než přistání na Měsíci, zapomínáte na základní fakt, že na Měsíc se letí 3 dny kdykoliv, na Mars 9-11 měsíců jednou za 2 roky. Stejně tak vám nejde o prosté přistání někde na ploše 100*50 km, ale o mnohem přesnější dosednutí řádově 5*5 km, pokud má základna nákladní rovery schopné zásoby odvézt (athlete). Pro navedení kolem Měsíce nestačí prodloužit druhý stupeň (s kyslíko-petrolejovým motorem je to hloupost), potřebujete 3. stupeň nebo LOX-LH.


1) Mluvil jsem o dopravě zásob. Tedy samozřejmě - s čerstvými potravinami by byl problém - ale poslat vodu, konzervy a mražené či sušené potraviny pořád lze (v Antarktidě se to dělá úplně stejně). S lidmi souhlasím, že je určitý problém - ale samotná doprava lidí bude u stálé základny představovat jenom menší část nákladů - nejnákladnější bude zásobování (toto by se pravda asi na Měsíci bývalo řešilo tak, že by se zásobami lítali sem tam i lidé - zatímco na Marsu to bude běh na dlouhou trať a většina toho, co bude přepravováno, budou právě zásoby pro víceméně stálou základnu... a právě tady je ten jednoduchý jednosměrný kanál výhoda... a to nemluvím o tom, že i zmrzlé vody je na Marsu daleko více a byla i celkem spolehlivě ověřena... )

2) Lovení zásob na povrchu Marsu by jistě byla zábava... ale přesnost "zásahu" by s dnešní technologií mohla být slušná. podstatné jsou ty padáky: za stejnou cenu se na Mars dostane více klíčov zásob pro základnu (byť za delší dobu), než na Měsíc. a není moc způsob, jak toto obejít.

3) Fakt je, že Elon Musk o lunární výpravy nemá zájem (ale zase na něčem novou technologii bude chtít otestovat a toto by jistě přitáhlo pozornost médií...). s tím delším stupněm si nejsem jistý.. podle mě by to fungovat mohlo (na prostý oblet - ne na navedení na oběžnou dráhu).

stálá základna je poměrně geniální plán - cesta zpět z Marsu bude totiž docela hodně drahá legrace - nepoměrně dražší, než prosté zásobování základny shazováním dalších a dalších primitivních modulů na padácích - takže fakticky vybudování stálé základny zrovna na Marsu je asi jedním z nejsmysluplnějších kroků, které dnes pilotovaná kosmonautika může dělat (hned po výletu k asteroidům). tisíce chytrých lidí na celém světě promýšlel, jak by si tam lidi mohli zaletět tam na krátký výlet - a znovu a znovu naráželi na problém, že podstupovat to riziko jen kvůli krátkému výletu je prostě nesmysl: na cestu zpět bude prostě zbývat tak málo zdrojů, že nejrozumnější řešení bude vybavit expedici pro cestu zpět pouze malým "záchranným člunem", který by měl spíše psychologický význam, a s jehož použitím by se ve skutečnosti spíše nepočítalo: a naplánovat hned na začátku dlouhodobější pobyt.

(cesta zpět by se mohla odložit na dobu, až dorazí druhá výprava - min. proto, že by pak existovala záloha v případě nějaké poruchy první návratové lodi, a taky možná proto, že by to asi chtělo počkat na doručení potřebných zásob a náhradních dílů pro skutečně pohodlnou a bezpečnou cestu zpět... prostě lze to psychologicky rozplánovat tak, aby to sice jednosměrná cesta v krajním případě nemusela být, ale aby výprava od začátku počítala s tím, že vydrží na obsazených pozicích, dokud je nedorazí vystřídat další parta...)


-=RYS=- - 23/11/2010 - 08:36

SpaceX dostala licenci na provoz kosmickych letu od FAA.

http://www.space.com/news/spacex-faa-license-private-spaceship-reentry-101122.html?utm_source=feedburner&utm_medium=feed&utm_campaign=Feed%3A+spaceheadlines+%28SPACE.com+Headline+Feed%29


alamo - 23/11/2010 - 14:02

"Pro navedení kolem Měsíce nestačí prodloužit druhý stupeň (s kyslíko-petrolejovým motorem je to hloupost), potřebujete 3. stupeň nebo LOX-LH."

ale stačí.. ak ho na leo, znovunaplníte palivom s depotu..

"Fakt je, že Elon Musk o lunární výpravy nemá zájem (ale zase na něčem novou technologii bude chtít otestovat a toto by jistě přitáhlo pozornost médií...)."

ja muskovi do hlavy nevidím
či chce kolóniu, alebo len jednorazoví výlet na mars ,to je stále nejasné, je dosť skúpi na slovo
ale keby som ja chcel stavať trvalú základňu na marse - kolóniu ( a mars je na niečo také skutočne vhodnejší ako mesiac) tak sa najprv pozriem po čomsi bližšom, kde sa dajú ťažiť suroviny, pomocou robotov bez prítomnosti ľudí
http://www.thespacereview.com/article/1729/1


Andrej33 - 23/11/2010 - 17:12

Musk ma urcite jasny ciel ktory asi pozna len on a jeho inžiniery , no po ceste k nemu sa mu urcite naskytne aj niekolko iných trebars lukrativnych zakázok čo ho možno pozdrží alebo naopak mu doda širší zaber aktivít čo asi bude v jeho prospech .Len treba dufat že giganti ako Being a pod.sa nerozhodnu ho za každu cenu odpratat aj ked si myslim že to už potom ake si spravil vo svete meno nehrozí .


avitek - 1/12/2010 - 10:12

NASA chystá přímý televizní přenos ze startu rakety Falcon 9 / Dragon, který je plánovaný na 2010-12-07. Startovní okno je od 14:03 do 17:20 UTC (15:03 - 18:20 SEČ). Kosmodrom je pro případ odkladu k dispozici ještě následující dva dny ve stejnou denní dobu. Podrobnosti viz

http://www.nasa.gov/home/hqnews/2010/nov/HQ_M10-168_SpaceX_Launch.html

NASA Sets Coverage For Cots 1 Launch Targeted For Dec. 7

Předstartovní tisková konference se má konat v pondělí 2010-12-06 od 19:30 SEČ a bude přenášena živě na NASA TV.


yamato - 1/12/2010 - 13:07

budeme drzat palce a dufat ze online prenos bude kvalitnejsi nez naposledy
inak nie su nejake aktualne obrazky? spacex ma zrejme inu robotu nez aktualizovat stranky...


m.k. - 1/12/2010 - 16:42

quote:
budeme drzat palce a dufat ze online prenos bude kvalitnejsi nez naposledy
inak nie su nejake aktualne obrazky? spacex ma zrejme inu robotu nez aktualizovat stranky...


no jasně že to bude perfekt kvalita když to pojede na
NASA TV .. minule to byl Flash opruz ..
hurááá ..


yamato - 2/12/2010 - 20:58

Falcon9 uz je na rampe


xChaos - 3/12/2010 - 01:29

Tak se ukazuje, že jsem s tím lunárním Dragonem četl Muskovy myšlenky správně - mluvil o tom už v roce 2008 (použil by se na to skutečně Falcon 9 - Heavy). Celková cena 80 mil. USD, ale při 7 místném obsazení (letenka ve třídě "sardinka") by cena za 1 osobu byla neuvěřitelně levná: 11 milionů USD...

http://www.flightglobal.com/blogs/hyperbola/2008/07/musk-80-million-to-go-to-the-m.html


Svatopluk Klich - 3/12/2010 - 11:07

Na dnešek je plánovaný zážeh motorů na startovací rampě -

The webcast is set to begin at 8:00 AM Eastern/ 5:00 AM Pacific, with the actual static fire targeted for 9:00 AM Eastern/ 6:00 AM Pacific.

- na www.spacex.com


... bo - 3/12/2010 - 14:35

quote:
Na dnešek je plánovaný zážeh motorů na startovací rampě -

The webcast is set to begin at 8:00 AM Eastern/ 5:00 AM Pacific, with the actual static fire targeted for 9:00 AM Eastern/ 6:00 AM Pacific.

- na www.spacex.com



http://www.spacex.com/webcast.php


yamato - 3/12/2010 - 17:12

nemal uz zacat stream?


alamo - 3/12/2010 - 17:44

práve naskočil


... bo - 3/12/2010 - 17:44

quote:
nemal uz zacat stream?

Už jede. Spustit motory maj v 17.45 našeho času.


Svatopluk Klich - 3/12/2010 - 17:47

..a na Floridě ani vločka sněhu - že by konečně globální oteplení?


yamato - 3/12/2010 - 17:49

quote:
quote:
nemal uz zacat stream?

Už jede. Spustit motory maj v 17.45 našeho času.


18:45


... bo - 3/12/2010 - 17:52

quote:
quote:
quote:
nemal uz zacat stream?

Už jede. Spustit motory maj v 17.45 našeho času.


18:45


Pravda, pardon http://twitter.com/SpaceXMissions


-=RYS=- - 3/12/2010 - 17:55

Uz bezi odpocet.
Hodiny prave ukazuji -49 minut.


Svatopluk Klich - 3/12/2010 - 18:36

Video se seká, nemáte někdo lepší zdroj?


yamato - 3/12/2010 - 18:47

quote:
Video se seká, nemáte někdo lepší zdroj?


toto je ten lepsi zdroj


Zbycho - 3/12/2010 - 18:50

quote:
..a na Floridě ani vločka sněhu - že by konečně globální oteplení?


Co by tam taky ten sníh dělal?

Taky se mi to kouše a jiný zdroj jsem nenašel.


Conquistador - 3/12/2010 - 18:52

hryže se to dost extrémně... a to mam dost silnou lajnu.... [Upraveno 03.12.2010 Conquistador]


Svatopluk Klich - 3/12/2010 - 18:53

quote:
quote:
..a na Floridě ani vločka sněhu - že by konečně globální oteplení?


Co by tam taky ten sníh dělal?

Taky se mi to kouše a jiný zdroj jsem nenašel.


... to, co tady - ležel a škodil


alamo - 3/12/2010 - 18:56

"Video se seká, nemáte někdo lepší zdroj? "

trochu pomáha, vypnúť "auto-adjust" a dať low
potom sa to seká, trochu ehm.. priebežnejšie [Upraveno 03.12.2010 alamo]


-=RYS=- - 3/12/2010 - 19:01

Ani to psouchnuti nebylo videt a to mam vlakno az do bytu.
Snad videozaznam bude lepsi.


Svatopluk Klich - 3/12/2010 - 19:03

Je to dobré. Vypadá to na úspěch, těšme se na start :-)


yamato - 3/12/2010 - 19:03

teraz neviem ci mi tak meska zvuk, alebo ci sa to zazehlo pri ti majns tventy


alamo - 3/12/2010 - 19:07

nemohli byť tie trable s videom, vďaka tomu, že na to "vejralo" priveľa ľudí? preťažený server..


Conquistador - 3/12/2010 - 19:27

hmm tak to je super.... doufam že tu nejduležitější část zážehu (která se umne totalně sekla) dají na webovky jako záznam videa.


random - 3/12/2010 - 19:33

toto je kudla do chrbta PR DD


Conquistador - 3/12/2010 - 19:49

Tak ani ne alespon jsi vyzkoušeli u test zažehu motoru a také test serveru, takže za tejden jak to pojede na ostro se mužou poučit z chyb a server posilit proti sekaní, nebo vytvořit zalohu kde pobeži low rolišení...


Miloš Hůla - 3/12/2010 - 19:55

Tušíte někdo, co bylo to přerušení v T-7:25 a pak skok zpátky na T-10:10 po přerušení? Řešili problém nebo to bylo plánované. Jinak slava, že jim to šlo o poznání lépe než minule. Taky jsem nebyl zklamanej, protože jsem věděl jak to pšouknutí bude vypadat


... bo - 3/12/2010 - 20:07

quote:
Tak ani ne alespon jsi vyzkoušeli u test zažehu motoru a také test serveru, takže za tejden jak to pojede na ostro se mužou poučit z chyb a server posilit proti sekaní, nebo vytvořit zalohu kde pobeži low rolišení...

Ostrý start půjde pře NASA TV
http://www.nasa.gov/home/hqnews/2010/nov/HQ_M10-168_SpaceX_Launch.html


yamato - 3/12/2010 - 20:17

quote:
Tušíte někdo, co bylo to přerušení v T-7:25 a pak skok zpátky na T-10:10 po přerušení? Řešili problém nebo to bylo plánované. Jinak slava, že jim to šlo o poznání lépe než minule. Taky jsem nebyl zklamanej, protože jsem věděl jak to pšouknutí bude vypadat



myslim ze jedno zastavenie odpoctu je planovane


avitek - 3/12/2010 - 21:02

Podle Spaceflight Now

http://www.spaceflightnow.com/falcon9/002/status.html

k přerušení zážehu došlo v T -1.1 sekundy v důsledky vyššího než povolené tlaku v motoru č. 6.


avitek - 3/12/2010 - 21:14

Technici SpaceX uvažovali o opakování pokusu o dvousekundový zážeh motorů 1. stupně na plný výkon ve 20:00 UTC (21:00 SEČ), ale před chvílí bylo oznámeno, že to pro dnešek balí. Zda se bude pokus opakovat v sobotu, se zatím zvažuje, ještě to není jisté.


BCH - 4/12/2010 - 14:26

Pokus sa bude opakovať dnes medzi 9 AM a 3 PM EST.


milantos - 4/12/2010 - 15:23

quote:
Pokus sa bude opakovať dnes medzi 9 AM a 3 PM EST.

Test za 6 minut


milantos - 4/12/2010 - 15:44

Tentokrát přerušeno v čase T-1,9s


milantos - 4/12/2010 - 16:38

Další pokus za 12 minut


ales - 4/12/2010 - 17:02

Tentokrát byl zážeh delší než předchozí pokusy, ale i přes obrázky na videu poslední věta přenosu zněla: "Wait for confirmation that we met all criteria for today's test." ("Čekáme na potvrzení jestli jsme splnili všechna kriteria pro dnešní test."). Tak snad.




yamato - 6/12/2010 - 18:41

to sa mi zda, alebo je ten prvy stupen akysi tlstejsi? zeby pridali korku?
btw. ako to vidite s navratom prveho stupna? podari sa?


yamato - 6/12/2010 - 19:42

takze start najskor v stvrtok


Adolf - 6/12/2010 - 21:07

quote:
takze start najskor v stvrtok


Pokud ty snímky trysky 2. stupně, které do čtvrtka chtějí vyhodnotit, neukáží, že je třeba trysku vyměnit. V případě výměny je to do pátku.


yamato - 6/12/2010 - 22:09

no, najnovsie by to mohlo byt v stredu, ale nikto nic nevie naisto...


avitek - 7/12/2010 - 08:01

Na webu je už Press Kit pro start Falcon-9{Dragon C-1:

http://www.spacex.com/downloads/cots1-20101206.pdf

Podle něj je start naplánován na 2010-12-08 14:03 až 17:20 UTC (v press kitu je to špatně přepočítáno). Webcast začíná 13:15 UTC (14:15 SEČ)
Trvání letu: nominální 2 oběhy, nouzové 3 oběhy, nominálně 3,5 hod od startu po přistání asi 500 mil západně od pobřeží Mexika.
Sklon dráhy 34,5 stupně
Výška dráhy (kruhová) 300 km


člověk - 7/12/2010 - 09:41

Tak takhle to bude i s lidmi a bude to brzy - přehraj si video :


http://www.tyden.cz/rubriky/veda/vesmir/soukroma-kosmicka-lod-neodstartovala-poleti-nejdrive-zitra_187925.html


avitek - 7/12/2010 - 11:36

Podle zatím nepotvrzené zprávy odložen start Faalcon 9/Dragon-C1 na příští středu (2010-12-15).

http://www.spaceflightnow.com/falcon9/002/status.html


yamato - 7/12/2010 - 12:12

quote:
Podle zatím nepotvrzené zprávy odložen start Faalcon 9/Dragon-C1 na příští středu (2010-12-15).

http://www.spaceflightnow.com/falcon9/002/status.html




z coho ste to vyvodil?
z reportov na spaceflightnow vyplyva ze start je odlozeny minimalne na stredu (teda tuto stredu)


yamato - 7/12/2010 - 23:44

GO FOR LAUNCH!

start zajtra, startovacie okno 15:00 - 18:22 naseho casu.

Zase v praci nic neurobim...


alamo - 8/12/2010 - 10:30

tu sa vraví o strede, teda dnes..
http://nasawatch.com/archives/2010/12/falcon-9dragon-1.html
alebo je to len začiatok štartovacieho okna?


Adolf - 8/12/2010 - 10:35

quote:
alebo je to len začiatok štartovacieho okna?


Tady na SPACE.com píší, že celou noc makali na těch prasklinách na tryskách, a že dnes poletí.
http://www.space.com/missionlaunches/spacex-falcon9-dragon-launch-preview-101207.html


yamato - 8/12/2010 - 12:07

quote:
tu sa vraví o strede, teda dnes..
http://nasawatch.com/archives/2010/12/falcon-9dragon-1.html
alebo je to len začiatok štartovacieho okna?


leti sa dnes, start. okno zacina o 15:00 naseho casu. Moj prispevok je z utorka.


... bo - 8/12/2010 - 13:23

http://www.nasa.gov/multimedia/nasatv/schedule.html


Adolf - 8/12/2010 - 13:58

Už tankují palivo.


yamato - 8/12/2010 - 15:04

cha, jak som vedel ze bude abort... btw. vam to bezi na nasatv?


Ľuboš - 8/12/2010 - 15:10

Prvý odpočet zastavený 2:38 pred štartom. Druhý pokus o 15.38 GMT (16.38 u nás)


yamato - 8/12/2010 - 16:44

a jedem...


Martin Gašparovič - 8/12/2010 - 16:46

http://latimesblogs.latimes.com/technology/2010/12/spacex-scrubs-first-attempt-at-launch.html


yamato - 8/12/2010 - 16:47

zda sa mi to alebo bol nejaky problem pri odpojeni jednej z tych pripojok na rampe?


Conquistador - 8/12/2010 - 16:49

jééah! krasá!!!! vše v normalu!!!


yamato - 8/12/2010 - 16:49

"roll" tryska funguje, cool


Conquistador - 8/12/2010 - 16:52

přenos skončil... věta na konci ze střediska "vše v normalu" zněla tak užasně!


BCH - 8/12/2010 - 16:54

Dragon oddelený.


yamato - 8/12/2010 - 16:55

Dragon je na orbite, zatial to bezi dobre


admin - 8/12/2010 - 16:55

Ad Falcon 9) To je nuda...

Jsem zvědav na Dragona, jak si povede...


Kowalski - 8/12/2010 - 16:56

quote:
zda sa mi to alebo bol nejaky problem pri odpojeni jednej z tych pripojok na rampe?


To byl efekt jak prase.


yamato - 8/12/2010 - 16:57

ups, vsetky moje oblubene kozmonauticke portaly su pretazene. Nieco sa deje?


ales - 8/12/2010 - 16:59

Moc hezký start a let. Doufám, že to takhle dobře půjde brzy i s lidmi. Jestlipak mejí už dnes v Dragonu nějaké "pokusné králíky"? Nebo jen měřicí přístroje?


yamato - 8/12/2010 - 17:03

no ja hlavne dufam ze tam maju hodne kamier...


xChaos - 8/12/2010 - 17:04

Je to skvělá zpráva, konečně dopíšu článek o "nenápadném pádu kosmické Bastily", který jsem začal psát už před časem 14. července po prvním úspěšném komerčním letu Falconu 1, ale nějak jsem neměl energii ho dopsat :-)

Že umějí do vesmíru lítat vojáci, to víme už dávno - ale je skvělá zpráva, že tam umí lítat i programátoři a obchodníci. Toto je začátek skutečné kolonizace kosmu lidmi...


yamato - 8/12/2010 - 17:10

prvy stupen chytil po oddeleni pomerne vyraznu rotaciu, zeby chceli vyskusat nejake vyraznejsie brzdenie?


yamato - 8/12/2010 - 17:51

podla poslednych sprav dragon funguje nominalne. Som zvedavy co je s prvym stupnom...


admin - 8/12/2010 - 17:54

Falcon 9: 2 starty, 2 úspěchy. Jsem zvědav, kolik přibude zakázek...


yamato - 8/12/2010 - 17:59

quote:
Falcon 9: 2 starty, 2 úspěchy. Jsem zvědav, kolik přibude zakázek...


no, technologia bola odskusana na falcone1, ktory letel az na stvrty pokus. Celkom dobra taktika, ucit sa co najlacnejsie velke firmy by si mohli zobrat priklad


Jiri Hofman - 8/12/2010 - 18:26

Zdravím,
jsem to prošvihl Jede Vám někomu webcast na spacex.com?


Vyfun - 8/12/2010 - 18:30

quote:
Zdravím,
jsem to prošvihl Jede Vám někomu webcast na spacex.com?

Mě to taky nejelo. Asi velkej zájem.


yamato - 8/12/2010 - 18:30

nechcem kecat, ale ked maju telemetriu a radarovy kontakt na prvy stupen, tak musel prezit navrat, vsak? Welcome in Elon´s revolution


BCH - 8/12/2010 - 18:33

Prvý obrázok z Dragonu:

http://sphotos.ak.fbcdn.net/hphotos-ak-ash2/hs586.ash2/150877_10150339052290131_353851465130_16117409_289985_n.jpg


pospa - 8/12/2010 - 18:36

Další onboard fotky z okna Dragonu na twitteru http://twitter.com/SpaceXer


Jiri Hofman - 8/12/2010 - 18:44

pochopil jsem to správně, že touhle dobou by už měla být kabina na sestupové dráze?


yamato - 8/12/2010 - 18:48

quote:
pochopil jsem to správně, že touhle dobou by už měla být kabina na sestupové dráze?


nie, brzdiaci manever by mal byt niekedy okolo 19:15, vstup do atmosfery cca pol hodinu po tom


Jiri Hofman - 8/12/2010 - 18:49

jj, už jsem si srovnal čas Držím palce!!!


yamato - 8/12/2010 - 19:09

deorbit burn za 5-10 minut


yamato - 8/12/2010 - 19:19

brzdiaci manever zacal!


Jiri Hofman - 8/12/2010 - 19:24

DE-ORBIT BURN COMPLETE. SpaceX reports the burn was nominal. Ano!!!


yamato - 8/12/2010 - 19:28

podla sprav na forach bol odstreleny trunk. Vsetko bezi nominalne.


yamato - 8/12/2010 - 19:30

quote:
podla sprav na forach bol odstreleny trunk. Vsetko bezi nominalne.


oprava, trunk ostal pri tomto lete pripojeny k druhemu stupnu


Adolf - 8/12/2010 - 19:41

Pár obrázků k Dragonu:
http://www.space.com/businesstechnology/spacex-dragon-capsule-inside-look-101206.html


kamilfredo - 8/12/2010 - 19:44

Dalsie obrazky priamo zo stranky spaceX

https://send.spacex.com/bds/Login.do?id=A043517252&p1=naj20dpsbfegcidgdlgffcj20


kamilfredo - 8/12/2010 - 19:56

Uz je na padakoch...


yamato - 8/12/2010 - 20:00

takze mame 100% uspech! Gratulujem SpaceX, nemam slov...


Jiri Hofman - 8/12/2010 - 20:00

Všechny tři venku, to jsou nervy!


kamilfredo - 8/12/2010 - 20:05

Pristal ...


Jiri Hofman - 8/12/2010 - 20:05

SpaceX just announced the Dragon spacecraft has successfully splashed down. Neuvěřitelné!!!!


yamato - 8/12/2010 - 20:06

splashdown!


kamilfredo - 8/12/2010 - 20:06

Huston, Falcon (dragon) has landed !!!


admin - 8/12/2010 - 20:07

A teď mě omluvte, jdu to pořádně zapít.


Jiri Hofman - 8/12/2010 - 20:10

mě to bude zítra stát rundu :-) Jsem zvědav, jestli najdou první stupeň a v jakém bude stavu...


martir123 - 8/12/2010 - 20:10

o krok blizsie k lacnejsim letom do vesmiru
perfrektna praca


yamato - 8/12/2010 - 20:12

quote:
o krok blizsie k lacnejsim letom do vesmiru
perfrektna praca


ak vylovia 1.stupen, tak o 10 krokov joooj mali by ste vidiet ten usmev na mojej tvari


xChaos - 8/12/2010 - 20:12

tak tohle asi taky jdu zapít... fakticky to už chtělo ty stojatý vody rozvířit.. vždyť posledních asi 30 let světový pilotovaný kosmický program opakoval pořád jen to samé dokola... jen se měnilo za jaké peníze a pod jakou vlajkou...


Deni1804 - 8/12/2010 - 20:13

tiež gratulujem ku perfektnej praci všetkých zainteresovaných, skvelý uspech a už len dodám

VZHÚRU KE HVIEZDÁM


Andrej33 - 8/12/2010 - 20:16

let k marsu sa začina pomali blížit


Conquistador - 8/12/2010 - 20:18

Dragon Landet!

Naprosto upřimná gratulace Space X.... takový veleuspěch bez sebemenší chybičky snad nikdo ani nečekal!!! tohle musím pořádně zapít!

Jestě jednou gratulace všem kontruktérum, obsluze prostě všem co se na tom podileli a předeším vizionáři a Muskovi!


Deni18 - 8/12/2010 - 20:20

už sa tešim na dalši let neviete niekto kedy bude


Jiri Hofman - 8/12/2010 - 20:23

já se zase těším na post-flight analýzu, doufám, že zveřejní, jak to letělo doopravdy. A hlavně jak dopadl první stupeň...


Deni1804 - 8/12/2010 - 20:25

ako dlho trvala príprava rakety až po štart a pristátie


kamilfredo - 8/12/2010 - 20:27

Splashdown on target. Mission is a success!


Jiri Hofman - 8/12/2010 - 20:32

he Dragon's performance on-orbit was 100 percent successful, according to SpaceX.

The recovery crew in the Pacific Ocean has already arrived at the capsule and attached float devices to the spacecraft.


yamato - 8/12/2010 - 20:35

co ste vsetci taki vysmiati, sak normalka, ne?


kamilfredo - 8/12/2010 - 20:51

video


Deni1804 - 8/12/2010 - 21:03

super video


yamato - 8/12/2010 - 21:10

na nete je aj video z dragonu pocas startu


yamato - 8/12/2010 - 21:27



ani neni moc osmahnuty...


ales - 8/12/2010 - 21:27

Dvanáctiminutový záznam startu z feedu SpaceX (který byl kupodivu zcela jiný než ten na NASA TV). Na feedu SpaceX šly záběry z rakety po celou dobu letu, zatímco na NASA TV byly jen záběry ze země.



ales - 8/12/2010 - 21:32

Snímek po přistání v moři v plném rozlišení. (Dragon je osmahnutý poměrně dost, ale vypadá zcela OK).

http://forum.nasaspaceflight.com/index.php?action=dlattach;topic=23516.0;attach=258035;image


yamato - 8/12/2010 - 21:46

podla Elona sa druhy stupen podarilo restartovat, momentalne obieha po drahe s apogeom 18000km


yamato - 8/12/2010 - 21:49

tepelny stit je vraj sotva osmahnuty, podla Elona pracoval vynikajuco


yamato - 8/12/2010 - 22:05

takze prvy stupen to neprezil, ale maju data


xChaos - 8/12/2010 - 22:29

quote:
podla Elona sa druhy stupen podarilo restartovat, momentalne obieha po drahe s apogeom 18000km


což mimochodem znamená, že Falcon 9 Heavy by skutečně (při vhodném režimu letu) mohl dopravit Dragon na téměř jakoukoliv požadovanou dráhu (Měsíc, asteroidy, Mars). Hned teď, s tím co mají skladem.


Archimedes - 8/12/2010 - 22:32

Tedy původně jsem měl dnes náladu pod psa, ale tohle jsou takové zprávy, že to chce panáka
V takhle ukázkový let snad nedoufal ani Elon sám, podle toho, jak teď v rauši vypadá na tiskovce

A fanoušky Monty Pythonů prý potěší zítra tím, co měl Dragon za "náklad"


yamato - 8/12/2010 - 22:36

keby este vylovili ten prvy stupen, to by som prepil vyplatu... vyzera to ze to chce nejake brzdenie, nemozu nanho predsa nacapat polmetrovu vrstvu korku. Zeby nejaky nafukovaci decelerator? Napr. taky balon ma pri supersonickych rychlostiach lepsie parametre ako padak.


alamo - 8/12/2010 - 22:39

poctivo som hákoval v robote, takže teraz mám aspoň nejaký balzam na nervi..
yamato "takze prvy stupen to neprezil, ale maju data"
hm.. myslím že z hľadiska podnikateľského zámeru, by úspešné vylovenie prvého stupňa, znamenalo väčší prínos, ako "pr" efekt z úspešného pristánia kabíny (bezpochyby by to predstavovalo aj určitý "technologický prielom")

Archimedes "A fanoušky Monty Pythonů prý potěší zítra tím, co měl Dragon za "náklad" "

keby tak vytiahol nejakú opicu, korytnačku, žabu, alebo aspoň švába ehm.. "rusa", a toho švába v plastovej škrupine od kindervajca, to by som sa nasmial
to by bol výrok "toto je prví komerčný astronaut, a jeho space suite"


Archimedes - 8/12/2010 - 22:41

Elon se k záchraně prvního stupně na tiskovce vyjadřoval asi v tom smyslu, že je to prostě složité a pokud nechcou oželet nosnost, bude to chtít ještě hodně ladění, vždyť s kapalinovým prvním stupněm se recyklace nikomu nepovedla. Ale prý jsou pokaždé o kousek dál, tak třeba časem... [Upraveno 08.12.2010 Archimedes]


Svatopluk Klich - 8/12/2010 - 22:42

Řeknu vám, proč vše proběhlo fajn a byl to skvělý zážitek - PROTOŽE JSEM MUSEL BÝT VE FABRICE A LADIT LINKU - ne, nebudu sprostý !!!!! - za Gagarina jsem nebyl, z Apolla jsem ještě neměl rozum a Falcon 9 ....

... ano, brána do vesmíru je otevřená, SpaceX už NIC nezastaví

poslal jsem jim krátkou inspirační zprávu - 10.8.1519 vyrazil Magelan kolem světa a 10.8.2019 může SpaceX kolem Marsu - myslím, že je to reálné


yamato - 8/12/2010 - 22:47

quote:
Elon se k záchraně prvního stupně na tiskovce vyjadřoval asi v tom smyslu, že je to prostě složité a pokud nechcou oželet nosnost, bude to chtít ještě hodně ladění, vždyť s kapalinovým prvním stupněm se recyklace nikomu nepovedla. Ale prý jsou pokaždé o kousek dál, tak třeba časem... [Upraveno 08.12.2010 Archimedes]


podla mna ten zlozity problem treba proste obist je spocitane, ze ucinnejsie brzdenie v riedkych vrstvach atmosfery podstatne redukuje tepelne namahanie. Uz som sa rozhodol, chce to balon! Idem napisat Elonovi...

quote:

keby tak vytiahol nejakú opicu, korytnačku, žabu, alebo aspoň švába ehm.. "rusa", a toho švába v plastovej škrupine od kindervajca, to by som sa nasmial



na fore nasaspaceflight ktosi poznamenal, ze v Dragone sedel vysmiaty Elon, a v nepretlakovanej casti za stitom sedela jeho ex



alamo - 8/12/2010 - 22:57

Svatopluk Klich "Řeknu vám, proč vše proběhlo fajn a byl to skvělý zážitek - PROTOŽE JSEM MUSEL BÝT VE FABRICE"

aj ja mám taký dojem.. slovensko bolo len raz majstrom sveta v hokeji, a to vtedy, keď som nenašiel čas sledovať hokej
dávam si záväzok, už nikdy nikomu nebudem fandiť, iba ak to staré letecké "ZLOM VÄZ"

Archimedes "Elon se k záchraně prvního stupně na tiskovce vyjadřoval asi v tom smyslu, že je to prostě složité"

to je bezo sporu.. keď si spomeniem na to, ako dokrútený skončil prvstupeň aresu x "jednoduchá plechovka" (pozor napísal som to v úvodzovkách, takže námietky nedávajte) na pevné palivo
keby sa muskovi ani nepodarilo zachrániť nádrže, obetovať ich ako "deformačnú zónu", a "zrecyklovať s tých deviatich aspoň jeden motor, "skanibalizovať" ho s toho čo z nich zostane, a znovu ho použiť, už to bude zázrak


yamato - 8/12/2010 - 23:03

pockajme si na viac info, ake data vlastne ziskali. Som velmi zvedavy na fotky tepelneho stitu dragonu, na tej jednej co zatial uvolnili to fakt vyzera ze ten stit sa ani nezapotil. Elon kdesi pisal ze teoreticky by mal vydrzat desiatky navratov z LEO, bez vymeny!

Ach ten prvy stupen... ale to by som chcel privela...


Archimedes - 8/12/2010 - 23:10

quote:
Elon kdesi pisal ze teoreticky by mal vydrzat desiatky navratov z LEO, bez vymeny!
Teď na tiskovce znovu explicitně zmínil, že je od začátku stavěný na "worst-case scenario" návratu od Měsíce i Marsu.
Tady sice nepředpokládám, že tím myslel zahučení druhou kosmickou kolmo do atmosféry, ale o robustnosti toho štítu to svědčí
Prý ten štít má být lepší, než co je navržený pro Orion.


alamo - 8/12/2010 - 23:18

tepelný štít..
napadá ma určitá súvislosť.. ako asi bude musk skúšať pilotovanú verziu, pri prvom pokuse v automatickom režime..
bolo by možné, poslať ju k iss, s nejakým tým nákladom, ale vybavenie pre posádku, záchranná vežička, a iné s neho fakt odhryznú, takže to by sa rozhodne nerentovalo
je tu taká možnosť, posadiť "pilotovaný" dragon na prototyp "heavy" a poslať ho "via" mesiac
"heavy" sa pravdepodobne tiež bude skúšať po prví krát bez nákladu, takže je tu možnosť spojiť dva experimenty do jedného..
obidve tie veci sú prakticky "neziskové", ale keď sa spoja, "pr" efekt je na nezaplatenie [Upraveno 08.12.2010 alamo]


alamo - 9/12/2010 - 00:07

odrazu mám dojem že som to trochu s "víziami" prehnal
to robí alkohol domácej výroby (démon alkohol)
asi sa radšej odhlásim
Musk "ZLOM VÄZ"


PINKAS J - 9/12/2010 - 06:41

http://www.space-travel.com/reports/SpaceX_Dragon_Does_Two_Orbits_Before_Pacific_Splashdown_999.html

The SpaceX Dragon Spacecraft has successfully splashed down in the ocean. Mission success!" NASA tweeted moments after the company confirmed Dragon had made a soft landing in the ocean well west of the Mexican coast.

Naprostý úspěch


yamato - 9/12/2010 - 07:51

http://www.spaceflightnow.com/falcon9/002/splashdown/

dragon vazne vyzera ze si navrat atmosferou ani nevsimol...


-=RYS=- - 9/12/2010 - 08:58

quote:
quote:
podla Elona sa druhy stupen podarilo restartovat, momentalne obieha po drahe s apogeom 18000km


což mimochodem znamená, že Falcon 9 Heavy by skutečně (při vhodném režimu letu) mohl dopravit Dragon na téměř jakoukoliv požadovanou dráhu (Měsíc, asteroidy, Mars). Hned teď, s tím co mají skladem.


Aktualne:
Majak je na 437.214MHz BPSK slyset asi 50 minut kdyz je druhy stupen v apogeu. Spustil se po oddeleni prvniho stupne.


Alchymista - 9/12/2010 - 09:08

Gratulácia a hlboká poklona.


dubest - 9/12/2010 - 09:43

Nápodobně, taky jsem nadšenej, doufám, že se brzy dočkáme pilotovaných letů.


Tomas Habala - 9/12/2010 - 10:02

Ma to obrovsky psychologicky efekt vidiet, ze clovek by sa v tom vratil naspat zivy a zdravy hned z prveho startu. Ked sa bude schvalovat dalsia podpora pre tento projekt, tak tento fakt bude nepochybne "zaberat". Gratulujem!


Svatopluk Klich - 9/12/2010 - 10:16

quote:
Ma to obrovsky psychologicky efekt vidiet, ze clovek by sa v tom vratil naspat zivy a zdravy hned z prveho startu. Ked sa bude schvalovat dalsia podpora pre tento projekt, tak tento fakt bude nepochybne "zaberat". Gratulujem!


Ano - já osobně v tom vidím mnohem mnohem víc - je to poselství, které nám říká, že si nemáme nechávat dělat na hlavu a jako nemyslící dobytek se dívat na to, jak platíme daně a ty mizí bůhvíkam.

Elon je člověk, který více než viditelnou formou ukazuje, jaký je propastný rozdíl mezi tím, když někomu peníze patří a tím, když někdo jen rozděluje peníze, které u nepatří.... JAK VELKÉ SVINSTVO JE PŘEROZDĚLOVÁNÍ - JAK JE TO ÚČINNÝ NÁSTROJ K OVLÁDÁNÍ LIDÍ !!

Přál bych si, aby jeho první slova na Marsu byla formulována tak, aby pak každému dítěti ve škole musel učitel vysvětlit, že zbytečně placené daně navíc jsou krádeží našeho života, protože

...JE TO NAŠE PRÁCE, PRÁCE JE NÁŠ ČAS A NÁŠ ČAS JE NÁŠ ŽIVOT - TY K... NÁM KRADOU ŽIVOT - díky Elone za to, že to lidem ukazuješ !!!



Miloš Hůla - 9/12/2010 - 10:54

Včerejšek se urřitě zapíše do dějin. Je to určitě vzpruha pro všechny obdobné projekty soukromých raket a lodí. Někdo to konečně dokázal dotáhnout od vizualizace k realitě a to je hlavní událost včerejška. Myslím že je to velká rána pro nefektivní státní vesmírné agentury a jejich armádu úředníků. A hlavně je to veliká rána pro tradiční dodavatele těhle agentur a jejich fantastické nekonečně rostoucí ceny. Myslím že u Boingů a Lockheedů neteklo včera šampaňské proudem

Včerejší úspěch udržel naději, že zrušení Constaltion možná nebyla úplná blbost.


Svatopluk Klich - 9/12/2010 - 11:04

quote:
Myslím že je to velká rána pro nefektivní státní vesmírné agentury a jejich armádu úředníků. A hlavně je to veliká rána pro tradiční dodavatele těhle agentur a jejich fantastické nekonečně rostoucí ceny. Myslím že u Boingů a Lockheedů neteklo včera šampaňské proudem

Ne, to opravdu neteklo


... bo - 9/12/2010 - 11:43

A v českých "méédiích" ticho ...


avitek - 9/12/2010 - 11:46

quote:
A v českých "méédiích" ticho ...


Přece jen:

http://zpravy.idnes.cz/poprve-v-dejinach-dobyvani-vesmiru-vzletla-na-orbitu-soukroma-kosmicka-lod-1b3-/zahranicni.asp?c=A101208_174246_zahranicni_stf


-=RYS=- - 9/12/2010 - 12:29

Rekl bych, ze akcie sly nahoru.
Zacal bych se k nemu modlit kdyz by pro neziskovky udelal prijemne ceny pro CubeSaty na obou portalech trunku.

A kdyz jsme u toho, tak si rikam, ze pri navratu do atmosfery se trunk odhazuje jako nepotrebny. Mozna v nem bude dostatek paliva, aby tyto doprovodne satelity po odhozeni Dragonu do atmosfery odvezl na odhazovaci drahy.
Cili, ze nanosaty by se neodhazovali hned po navedeni na orbitu, ale ze by se odhazovali az po skonceni mise. Mirne zabrzdili, odhodili Dragona do atmosfery, otocili se a vyvezli nanosaty na vhodnejsi orbity a potom nechali trunk zamirit do atmosfery ke spaleni.


Vyfun - 9/12/2010 - 12:30

Také jsem čekal větší reakci médií. A ono skoro nic.


Alex - 9/12/2010 - 12:37

quote:
Také jsem čekal větší reakci médií. A ono skoro nic.

Len tak medzi nami - myslíte si že v dnešnej dobe je úspech resp. neúspech Falcon9/Dragon to, čo ľudi trápi? Je to klasický príklad toho, ked drvivá väčšina ľudí ľahostajne reaguje na to, pri čom malá skupinka prežíva orgazmus. Tak to bolo, je a bude.


Miloš Hůla - 9/12/2010 - 12:40

quote:

A kdyz jsme u toho, tak si rikam, ze pri navratu do atmosfery se trunk odhazuje jako nepotrebny. Mozna v nem bude dostatek paliva, aby tyto doprovodne satelity po odhozeni Dragonu do atmosfery odvezl na odhazovaci drahy.




Mám celou dobu za to, že dragon je konstruovaný na rozdíl od sojuzu nebo apolla tak, že celý pohonný a stabilizační systém je součástí kapsle. Trunk je trubka na náklad+radiator chlazení+solární panely. Konec konců tentokrát truk zůstal spojený s 2. stupněm a kapsle dragonu letěla samostantě.


Conquistador - 9/12/2010 - 12:40

To sme čekali všeci, ale na druhé straně nebudou mas-media infomovat o úspechu "rebelantské" a vizionařské firmy, které nejde jen o prachy ale posunou vyvoj a lidstvo dál...

To se dnes přeci nenosí nějaký vyšší cíl, to je přeci tabu... to by mohly začit masy lidí přemyšlet že pouhý hon za mamonem neni nejlepší prožití života, což by bylo pro některé elity katastrofa.

A krom toho uspěch této soukromé firmy by ještě dál ukázal jak je na tom statní moloch NASA špatně, a je naprosto znehybněn politickou "zlovulí" a enormí byrokracii, která sežere skoro pomalu polovinu rozpočtu NASA. [Upraveno 09.12.2010 Conquistador]


... bo - 9/12/2010 - 13:03

Bigelow congrats...

http://www.bigelowaerospace.com/

Jestlipak ještě počítá s kapslí od Boeingu..


Conquistador - 9/12/2010 - 13:13

Mohli by se kykašlat na Boeing a jít z vizionářem Muskem a jeho Space X.


Svatopluk Klich - 9/12/2010 - 13:36

quote:
To sme čekali všeci, ale na druhé straně nebudou mas-media infomovat o úspechu "rebelantské" a vizionařské firmy, které nejde jen o prachy ale posunou vyvoj a lidstvo dál...

To se dnes přeci nenosí nějaký vyšší cíl, to je přeci tabu... to by mohly začit masy lidí přemyšlet že pouhý hon za mamonem neni nejlepší prožití života, což by bylo pro některé elity katastrofa.

A krom toho uspěch této soukromé firmy by ještě dál ukázal jak je na tom statní moloch NASA špatně, a je naprosto znehybněn politickou "zlovulí" a enormí byrokracii, která sežere skoro pomalu polovinu rozpočtu NASA. [Upraveno 09.12.2010 Conquistador]


... a lidi, co myslí a jednají samostatně je to nejnebezpečnější, co může potentáty všeho druhu potkat - oni se totiž ptají, šťourají, ukazují, že si vystačí sami, chtějí žít vlastní životy, těžko se dají ovládat a vůbec mají spoustu špatných vlastností


Conquistador - 9/12/2010 - 13:39

Přesně tak.. jsou to kaciři, buřiči, svobodní lidé a intelektuálové .. na hranici sněma!!

Ono to je vždy pro elity nebezpečné když průmerní občané překonájí svého mocipáná/politika.... [Upraveno 09.12.2010 Conquistador]


yamato - 9/12/2010 - 13:50

nechcem aby sa to tu zmenilo na nejaky politicky manifest, ale zase sa raz ukazalo, aky obrovsky je rozdiel medzi sukromnym podnikom a statnym molochom za cudzie peniaze. Bohuzial po svete sa stale viac siri statny paternalizmus, viera, ze stat vsetko vyriesi a o vsetko sa postara. Dufajme ze Elon bude mat mnohych nasledovnikov, ktori vratia Amerike ducha vizionarstva namiesto spotreby na dlh, ze myslienka "can do it" sa rozsiri aj do inych krajin, a ze sa predsa len mozeme do buducnosti pozerat s nadejou.


yamato - 9/12/2010 - 14:07

spat k teme: elon sa na pressconference celkom rozhovoril (aj ked jeho typickym stylom, 1 veta za 5 minut) ohladom dalsieho vyvoja Dragonu. Dragon uz v dnesnej konfiguracii zvladne navrat od marsu, alebo asteroidu, takze sa natiska otazka ci ma zmysel pchat dalsie miliardy do Orionu. V pilotovanej verzii sa stale pocita so zabudovanym LAS a motorickym pristavanim.
V tej suvislosti ma napada otazka, co by branilo pouzitiu takehoto Dragonu ako lunar landera? Namiesto trunku by sa pripojila nadrz s dodatocnym palivom a s pristavacimi nohami, pripadne "dvojstupnova" nadrz (cast s nohami ostane na mesiaci). Cela zostava by bola: TLI stupen, dvojstupnova nadrz, dragon. Na to by mal 100t nosic stacit s rezervou. Z fyzikalneho hladiska to mozno nie je optimum, ale z ekonomickeho rozhodne hej


Alchymista - 9/12/2010 - 14:35

Dragon ako LEM - fungovať by to samozrejme mohlo, ale značne neefektívne - ako LEM je Dragon až zbytočne robustný a teda zbytočne ťažký, a každý kilogram dopravený k Mesiacu a z Mesiacu na LLO je veľmi drahý - desať až sto krát drahší ako na LEO.


yamato - 9/12/2010 - 14:44

quote:
Dragon ako LEM - fungovať by to samozrejme mohlo, ale značne neefektívne - ako LEM je Dragon až zbytočne robustný a teda zbytočne ťažký, a každý kilogram dopravený k Mesiacu a z Mesiacu na LLO je veľmi drahý - desať až sto krát drahší ako na LEO.


Lenze navratovu kabinu potrebujeme tak ci tak. Preco ju nepouzit sucasne ako LEM? Naopak, doslo by k uspore celkovej hmotnosti tahanej na LLO. Nehovoriac o ekonomike...


Conquistador - 9/12/2010 - 14:49

no pod štit dragonu by se muselo vybudovat jakysi pristavací zařizení a nejakou "odhoditelnou" pristaváci plošinu, také je otázka jestli by bylo v dragonu a jeho samostatných vnitřních nádrží tolik paliva vlezlo a také jestli jsou tam tak silné motory s dostatečným tahem i pracovní dobou aby opustění měsíčního povrchu samy zvládly...

I když by to šlo udělat i tak že by se pod dragon namontoval další pristávací stupeň, který by sloužil jak k přistaní na měcici a také by v jeho nitru byly zabudovány motory a nadrže na odlepení od mesice, tento prstenec by se pak na orbitě mecíce odhodil. A samotná kapsule dragonu se za pomoci svých motoru navedla k zemi.. Ale je to otázka, určitě by se ušetřil značný čas projektovaním specifického landeru který by se defakto po jednom použití odhodil a tedy je to i zbytečné plýtvání materiálem a penězi, zatimco další přistávací stupeň by nemusel být nijak náročný jak na finance tak na projektováni.


... bo - 9/12/2010 - 14:56

Dragon na padácích

http://twitpic.com/3e5wwb/full


Svatopluk Klich - 9/12/2010 - 15:26

Lidičky, neviděli jste někde záznam mise?


yamato - 9/12/2010 - 15:29

quote:
no pod štit dragonu by se muselo vybudovat jakysi pristavací zařizení a nejakou "odhoditelnou" pristaváci plošinu, také je otázka jestli by bylo v dragonu a jeho samostatných vnitřních nádrží tolik paliva vlezlo a také jestli jsou tam tak silné motory s dostatečným tahem i pracovní dobou aby opustění měsíčního povrchu samy zvládly...

I když by to šlo udělat i tak že by se pod dragon namontoval další pristávací stupeň, který by sloužil jak k přistaní na měcici a také by v jeho nitru byly zabudovány motory a nadrže na odlepení od mesice, tento prstenec by se pak na orbitě mecíce odhodil. A samotná kapsule dragonu se za pomoci svých motoru navedla k zemi.. Ale je to otázka, určitě by se ušetřil značný čas projektovaním specifického landeru který by se defakto po jednom použití odhodil a tedy je to i zbytečné plýtvání materiálem a penězi, zatimco další přistávací stupeň by nemusel být nijak náročný jak na finance tak na projektováni.


no ved tak som to povodne myslel, standartny dragon plus nejake nadrze namiesto trunku. Na nadrziach by bolo aj pristavacie zariadenie, motory by sa pouzili pokym mozno LAS (mali by mat dostatocny tah), teda komplet motorova sustava by ostala na dragone a odhadzovali by sa iba prazdne nadrze s pristavacimi nohami. Nie je to optimalne riesenie co sa tyka fyziky (LAS nebude mat vektor tahu kolmo dolu), ale co sa tyka nakladov na let a na vyvoj, no ved by nemuseli skoro nic vyvijat.


yamato - 9/12/2010 - 15:31

quote:
Lidičky, neviděli jste někde záznam mise?


zaznam je na youtube, ale trva iba do oddelenia dragonu. Viac sme nevideli ani nazivo...


-=RYS=- - 9/12/2010 - 15:37

quote:
quote:
no pod štit dragonu by se muselo vybudovat jakysi pristavací zařizení a nejakou "odhoditelnou" pristaváci plošinu, také je otázka jestli by bylo v dragonu a jeho samostatných vnitřních nádrží tolik paliva vlezlo a také jestli jsou tam tak silné motory s dostatečným tahem i pracovní dobou aby opustění měsíčního povrchu samy zvládly...

I když by to šlo udělat i tak že by se pod dragon namontoval další pristávací stupeň, který by sloužil jak k přistaní na měcici a také by v jeho nitru byly zabudovány motory a nadrže na odlepení od mesice, tento prstenec by se pak na orbitě mecíce odhodil. A samotná kapsule dragonu se za pomoci svých motoru navedla k zemi.. Ale je to otázka, určitě by se ušetřil značný čas projektovaním specifického landeru který by se defakto po jednom použití odhodil a tedy je to i zbytečné plýtvání materiálem a penězi, zatimco další přistávací stupeň by nemusel být nijak náročný jak na finance tak na projektováni.


no ved tak som to povodne myslel, standartny dragon plus nejake nadrze namiesto trunku. Na nadrziach by bolo aj pristavacie zariadenie, motory by sa pouzili pokym mozno LAS (mali by mat dostatocny tah), teda komplet motorova sustava by ostala na dragone a odhadzovali by sa iba prazdne nadrze s pristavacimi nohami. Nie je to optimalne riesenie co sa tyka fyziky (LAS nebude mat vektor tahu kolmo dolu), ale co sa tyka nakladov na let a na vyvoj, no ved by nemuseli skoro nic vyvijat.


To jako myslite prvnim F9 dostat nahoru preletovou stanici + pristavaci prstenec s nohama a druhy F9 s Dragonem by se pripojil k one preletove stanici a prstenec by si "navlekl" ... nasledne by se zapalili motoroy stanice a preletelo by se na LLO s naslednym pristanim?


yamato - 9/12/2010 - 15:41

quote:
quote:
quote:
no pod štit dragonu by se muselo vybudovat jakysi pristavací zařizení a nejakou "odhoditelnou" pristaváci plošinu, také je otázka jestli by bylo v dragonu a jeho samostatných vnitřních nádrží tolik paliva vlezlo a také jestli jsou tam tak silné motory s dostatečným tahem i pracovní dobou aby opustění měsíčního povrchu samy zvládly...

I když by to šlo udělat i tak že by se pod dragon namontoval další pristávací stupeň, který by sloužil jak k přistaní na měcici a také by v jeho nitru byly zabudovány motory a nadrže na odlepení od mesice, tento prstenec by se pak na orbitě mecíce odhodil. A samotná kapsule dragonu se za pomoci svých motoru navedla k zemi.. Ale je to otázka, určitě by se ušetřil značný čas projektovaním specifického landeru který by se defakto po jednom použití odhodil a tedy je to i zbytečné plýtvání materiálem a penězi, zatimco další přistávací stupeň by nemusel být nijak náročný jak na finance tak na projektováni.


no ved tak som to povodne myslel, standartny dragon plus nejake nadrze namiesto trunku. Na nadrziach by bolo aj pristavacie zariadenie, motory by sa pouzili pokym mozno LAS (mali by mat dostatocny tah), teda komplet motorova sustava by ostala na dragone a odhadzovali by sa iba prazdne nadrze s pristavacimi nohami. Nie je to optimalne riesenie co sa tyka fyziky (LAS nebude mat vektor tahu kolmo dolu), ale co sa tyka nakladov na let a na vyvoj, no ved by nemuseli skoro nic vyvijat.


To jako myslite prvnim F9 dostat nahoru preletovou stanici + pristavaci prstenec s nohama a druhy F9 s Dragonem by se pripojil k one preletove stanici a prstenec by si "navlekl" ... nasledne by se zapalili motoroy stanice a preletelo by se na LLO s naslednym pristanim?


zatial som neriesil ako to cele dostat hore, to zavisi od vyvoja FalconuX a jeho heavy verzie, samozrejme mozno pouzit aj viacero startov Falconu 9 heavy. Teraz hovorim vylucne o vyuziti dragonu.


yamato - 9/12/2010 - 15:44

na lepsie vykreslenie mojej predstavy - predstavte si dragon (s motormi LAS niekde v stenach kabiny), za stitom "trunk" s nozickami (to su tie nadrze).
plus TLI stupen (druhy stupen F9)

nijake dalsie motory tam nie su, vyuziva sa LAS a draco motory


Svatopluk Klich - 9/12/2010 - 16:27

Svého času letová sestava Apolla k Měsíci vážila 62 tun. Orientačně by se dalo spočítat - podle Ciolkovského rovnice - za předpokladu, že zpět do atmosféry vletí cca 8 tun - jak hmotná sestava by minimálně musela startovat od Země v případu Dragonu
- máme urychlení od Země, zachycení Měsícem, sestup dolů, výstup nahoru a urychlení od Měsíce

zkusí to někdo? Tah Merlinu je znám a předpokládejme, že má tah v rozmezí 50-100 proc.


Svatopluk Klich - 9/12/2010 - 16:28

spotřeba Merlinu se dá odvodit z toho, kolik tun spálí 9 motorů prvního stupně za svoji dobu činnosti na 100 procentní tah

:-)


xChaos - 9/12/2010 - 18:41

No s tím přistáním na Měsíci jste se koukám trochu rozjeli... :-) Elon Musk původně uvažoval o obletu. A vůbec bych se nedivil, kdyby to spojil s inaugurační misí Falconu 9 Heavy - stejně si bude chtít vyzkoušet návrat Dragonu 2. kosmickou rychlostí, podle mě, a stejně potřebuje otestovat tu Heavy sestavu, než jí prodá.

Schopnost Dragonu přistát a odletět z Měsíce si netroufám posuzivat (těch as 12t mě přijde poměrně hodně...), a podle mě na to ani není dělaný. Ale zato mi přijde velice pravděpodobné, že je Dragon spočítaný rovnou tak, aby i jen s minimálními modifikacemi byl schopen na svém padáku přistát jako zásobovací loď na Marsu... větší průměr tepelného štítu, než je běžným zvykem, si o to přímo říká... prostě oblet Měsíce Dragonem může být docela dobře současně testovací mise pro zásobování základny na Marsu s použitím stejné nosné rakety.

Jinak výpočty jsou jednoduché.. jestli má mít Falcon 9 Heavy nosnost 27t na LEO, tak je tam nejspíš schopen "téměř" vynést celý 2. stupeň s Dragonem vážícím 12t i bez zažehnutí 2.stupně. Takže bych se fakt divil, kdyby to Musk neměl promyšlené tak, že opětovný zážeh standardního 2.stupně vyneseného daleko "výš" pomocí verze Heavy nestačí na odlet samotného naloženého Dragonu kolem Měsíce nebo k Marsu... velikostí by to odpovídalo... vždyť takový ruský Proton má nosnost jen asi 22t, a na dráhu k Měsíci nebo planetám toho v kombinaci se 4. stupněm (Blok D) nenaváděl zrovna málo.. a opakovaný zážeh 2. stupně je zřejmě konstrukčně úspornější, než vozit ty stupně celkem 4 ... (a dtto Titan 3 a 4 ... rakety rámcově srovnatelné s Falcon 9 Heavy...)

Podle mě spousta raket to měla původně propočítané nějak takhle... v Rusku i v USA... ale na mise, o kterých snili jejich stavitelé, nikdy nedostaly vyčleněné prostředky. Soukromě provozovaná raketa toto řeší - protože konstruktér si prostě může z vyinkasovaných peněz postupně "našetřit" na svojí vysněnou misi, pro kterou to celé spočítal - což zaměstnanec státní kosmické agentury prostě nemůže.


yamato - 9/12/2010 - 20:52

mam to! prvy stupen potrebuje namiesto padakov heliove balony! navrat by prebiehal takto: po oddeleni prvy stupen zacne padat do atmosfery. Akonahle sa aerodynamicky stabilizuje v polohe motormi napred, vystrelia sa balony a natlakuju sa heliom. Balon ma pomerne slusny koeficient odporu pri supersonickej rychlosti (na rozdiel od padaku), navyse nie su problemy s nafuknutim (achilovka nadzvukovych padakov). Balony zbrzdia stupen natolko, ze sa nebude vyraznejsie zahrievat. Navyse, pri podzvukovom lete je nizsia ucinnost balonov nahradena nadnasavou silou helia.
Som genialny?


... bo - 9/12/2010 - 21:04

quote:
mam to! prvy stupen potrebuje namiesto padakov heliove balony! navrat by prebiehal takto: po oddeleni prvy stupen zacne padat do atmosfery. Akonahle sa aerodynamicky stabilizuje v polohe motormi napred, vystrelia sa balony a natlakuju sa heliom. Balon ma pomerne slusny koeficient odporu pri supersonickej rychlosti (na rozdiel od padaku), navyse nie su problemy s nafuknutim (achilovka nadzvukovych padakov). Balony zbrzdia stupen natolko, ze sa nebude vyraznejsie zahrievat. Navyse, pri podzvukovom lete je nizsia ucinnost balonov nahradena nadnasavou silou helia.
Som genialny?


Natočit 1.stupeň motorama dopředu a stabilizovat ho znamená mít polohovací motorky, nebo alespoň směrovky ..

Nevím jestli je při rychlosti Mach 4 taková brzda reálná ..


yamato - 9/12/2010 - 21:05

je!

feature=related

preco to neskusia? napisem Elonovi...


yamato - 9/12/2010 - 21:08

este k tej stabilizacii - prazdny stupen ma tazisko niekde v blizkosti tazkych motorov, posobisko aerodynamickych sil je niekde uprostred dlzky stupna. Take teleso sa natoci motormi dopredu pasivne, ako sipka... Nic netreba, len vymenit padaky za balony a vypustit to skor.


yamato - 9/12/2010 - 21:19

este jeden priklad

feature=related


Svatopluk Klich - 9/12/2010 - 21:22

Yamato - to by mohlo fungovat - připadá mi to jako dobrý nápad a být tebou, tak Elonovi napíšu - myslím to vážně


milantos - 9/12/2010 - 21:25

quote:

Som genialny?

Pokud jsi to zkusil a funguje to, tak jo.
Jinak si myslím, že ten balón při supersonické rychlosti bude velmi deformovaný a velmi se jeho patvar bude zahřívat


yamato - 9/12/2010 - 21:30

quote:
Yamato - to by mohlo fungovat - připadá mi to jako dobrý nápad a být tebou, tak Elonovi napíšu - myslím to vážně


mas adresu? ja mu kludne napisem...


... bo - 9/12/2010 - 21:31

quote:
quote:
Yamato - to by mohlo fungovat - připadá mi to jako dobrý nápad a být tebou, tak Elonovi napíšu - myslím to vážně


mas adresu? ja mu kludne napisem...


Napiš a přilož tohle ..

http://www.mrc.uidaho.edu/~atkinson/IPPW-5/Papers_Posters/Session%206%20Done/Clark%20Inflatable%20Supersonic%20Tension%20Cone.pdf

Nebude to úplná brnkačka


yamato - 9/12/2010 - 21:35

quote:
quote:

Som genialny?

Pokud jsi to zkusil a funguje to, tak jo.
Jinak si myslím, že ten balón při supersonické rychlosti bude velmi deformovaný a velmi se jeho patvar bude zahřívat


neskusil som to, Elon mi nechce pozicat F9inu... Ale NASA to zjavne skusala, ako vidiet na tych videach. Takze minimalne nejaky zakladny vyskum tam bude.

Balon bude deformovany podla toho, pod akym tlakom bude (a z akeho materialu). Evidentne nepojde o gumove baloniky... Ale to hlavne brzdenie bude vo vysokej atmosfere, kde je tlak minimalny. Nemalo by ist o nejake intenzivne brzdenie a la padak, skor o tych par cisel koeficientu odporu navyse, len to co treba na to aby stupen nezhorel.


... bo - 9/12/2010 - 21:36


... bo - 9/12/2010 - 21:38

Ensuing wind tunnel tests on the AID configuration expanded
the testing envelope to higherMach numbers and
lower dynamic pressures. Using the same 120◦ conical
aeroshell and 5 foot diameter configuration as before, one
test achieved successful deployment at aMach number of
4.4 and dynamic pressure of 74.5 psf [10]. The test continued
for a total of 66 minutes and included variations in
dynamic pressure from 36 to 117 psf and angle of attack
from0 to 10 degrees. Steady and flutter free behavior was
reported at all conditions tested.


yamato - 9/12/2010 - 21:41

quote:
quote:
quote:
Yamato - to by mohlo fungovat - připadá mi to jako dobrý nápad a být tebou, tak Elonovi napíšu - myslím to vážně


mas adresu? ja mu kludne napisem...


Napiš a přilož tohle ..

http://www.mrc.uidaho.edu/~atkinson/IPPW-5/Papers_Posters/Session%206%20Done/Clark%20Inflatable%20Supersonic%20Tension%20Cone.pdf

Nebude to úplná brnkačka


a postavit raketu je brnkacka? netvrdim ze to tam zajtra napakuju a bude to fungovat, ale podla mna je to najschodnejsia cesta.

Ten material rozobera hlavne deceleratory pre medziplanetarne sondy, teda brzdenie z 2.kozmickej. Brzdit prvy stupen je o niecom inom. Podla mna fakt tomu chyba len tych par cifier v koeficiente odporu, a pojde to. Btw. boostre z STS, resp. z Aresu1, sa po oddeleni rozrotuju prave kvoli tomu odporu (pisal chlapik na NSF, co robil na Arese 1).


yamato - 9/12/2010 - 21:45

quote:
http://www.youtube.com/watch?v=uUR6bFN3IMA


no ved to by slo...


... bo - 9/12/2010 - 21:54

quote:

a postavit raketu je brnkacka? netvrdim ze to tam zajtra napakuju a bude to fungovat, ale podla mna je to najschodnejsia cesta.

Ten material rozobera hlavne deceleratory pre medziplanetarne sondy, teda brzdenie z 2.kozmickej. Brzdit prvy stupen je o niecom inom. Podla mna fakt tomu chyba len tych par cifier v koeficiente odporu, a pojde to. Btw. boostre z STS, resp. z Aresu1, sa po oddeleni rozrotuju prave kvoli tomu odporu (pisal chlapik na NSF, co robil na Arese 1).


Ten materiál rozhodně neřeší zpomalení z 2. kosmický = Mach 33 ... to by nevydržel žádnej balon ..

Jsou tam hodnoty kolem M 4.5 a v literatuře vzadu zmíněný článek kde řešej až M 7 .. pořád výrazně níž než kosmické rychlosti, ale právě v ranku rychlosti odhozeného 1. stupně

Nápad je to určitě dobrej, napiš


yamato - 9/12/2010 - 21:56

no ved hladam adresu... neni Elon na facebooku?


... bo - 9/12/2010 - 22:06

quote:
no ved hladam adresu... neni Elon na facebooku?


Můžeš to hodit SpaceX na zeď ...

nebo přímo guru ...

http://www.spacecoastedc.org/portals/0/publications/edc%20investor%20directory_nov%202010.pdf

Space Exploration Corporation (Space X)
Mr. Elon Musk
CEO and Chief Technology Officer
60 Parnell Street
Suite A
Merritt Island, FL 32950-4795
(P) 321-759-7479

elon@spacex.com
www.spacex.com


yamato - 9/12/2010 - 22:44

tak som napisal na media@spacex.com, nech mi poslu adresu na niekoho v spacex, a este aj samotnemu guru. Mozno to niekde prejde cez filtre


Conquistador - 10/12/2010 - 01:47

Zdravím... Vím že je asi brzo na tuto otázku, ale na kdy je plánován další již třetí start Falconu 9? Je vubec vybráno startovací okno nebo alespon rámcový časový plán??


Archimedes - 10/12/2010 - 02:45

Jen takovou poznámku - nijak nechci snižovat úspěch SapceX ani popírat malou pružnost velkých organizací a firem, ale Falcon9+Dragon není práce jen 400 lidí ve SpaceX.
Tomuto úspěchu předcházelo 50(!)let vývoje v oné zatracované NASA (Boeingu, Lockheedu, OKB, NPO...) a i Elon Musk si toho je naprosto jasně vědom. Sám během včerejší tiskovky několikrát velmi silně zdůraznil, že "stojí na ramenou obrů". Ostatně, odkud se rekrutuje velká část klíčových zaměstnanců SpaceX?

První prošlapávání nových cest stojí vždy řádově větší množství úsilí a peněz.
SpaceX dokázali, že dnes(!) je možné vyvinout zbrusu nový kosmický dopravní systém s nepoměrně menším množstvím lidí a prostředků, než v 60.letech. Je to náročné, ale logické pokračování vývoje, jako v každém jiném vědecko-technickém oboru.

SpaceX patří zaslouženě obrovské uznání a myslím, že jim všichni budeme fandit dál a pokud opravdu do Dragonu usedne i člověk, bude to milník v historii kosmonautiky srovnatelný třeba v informatice s dobou, kdy začalo být možné na koleně vyrobit a prodat osobní počítač.

Ale brát Dragon jako důkaz principiální prohnilosti vývoje v režii státu je asi stejně pomýlené jako odvozovat to od toho, že dnes si může vytvořit internetový server i odhodlaná lama, zatímco v době ARPANETu to chtělo armádní a univerzitní machry.


Martin - 10/12/2010 - 07:07

quote:
Jen takovou poznámku - nijak nechci snižovat úspěch SapceX ani popírat malou pružnost velkých organizací a firem, ale Falcon9+Dragon není práce jen 400 lidí ve SpaceX.
Tomuto úspěchu předcházelo 50(!)let vývoje v oné zatracované NASA (Boeingu, Lockheedu, OKB, NPO...)


Naprosto s Vámi souhlasím a jsem rád, že si to mnozí z nás také uvědomují.


ArX - 10/12/2010 - 07:24

quote:
quote:
Jen takovou poznámku - nijak nechci snižovat úspěch SapceX ani popírat malou pružnost velkých organizací a firem, ale Falcon9+Dragon není práce jen 400 lidí ve SpaceX.
Tomuto úspěchu předcházelo 50(!)let vývoje v oné zatracované NASA (Boeingu, Lockheedu, OKB, NPO...)


Naprosto s Vámi souhlasím a jsem rád, že si to mnozí z nás také uvědomují.


Ano, to že je SpaceX tak levná jasně souvisí s tím, že využívá existujících poznatků a přetažených expertů.

Jenže obojí, tedy poznatky a experty, mají k dispozici i NASA a zmíněné firmy, a v jejich podání nelze vysledovat žádný technologický benefit, který by z toho dokázali vytěžit. Jak dokáže využít oněch 50 let vývoje sama NASA? Špatně až téměř nijak a to je smutné...


ArX - 10/12/2010 - 07:40

quote:

Ale brát Dragon jako důkaz principiální prohnilosti vývoje v režii státu je asi stejně pomýlené jako odvozovat to od toho, že dnes si může vytvořit internetový server i odhodlaná lama, zatímco v době ARPANETu to chtělo armádní a univerzitní machry.


Jenže on jako důkaz prohnilosti krásně slouží. Viz můj předchozí příspěvek. Nemanipulujme tu s fakty a uvědomme si, že technologické cestičky jsou dnes již skutečně prošlapány a fakticky stejné možnosti by dnes měl mít jak SpaceX tak NASA tak i Franta z holní dolní.

Faktický stav je takový, že tu máme v celku pěkném časovém horizontu, za plácnu 500mil USD, vyvinutou a úspěšně otestovanou Cargo loď včetně nového nosiče a pozemního segmentu.

Částky za vývoj Aresu 1 a jeho rampy tady byly kdysi zmíněny, časový horizont také. A kde jsme dnes...


yamato - 10/12/2010 - 08:08

ono je to tak - problem NASA, resp. Boeingu a Lockheedu, nie je v tom ze by boli prehnite, diabolske, lenive, ze by nevedeli ako na to alebo cojaviemco. Ich problem je v ich velkosti. Tieto spolocnosti narastli do takych rozmerov, ze pruzne rozhodovanie a vyvoj boli velmi stazene, vsetko podlieha zbytocnej byrokracii, co logicky zvysuje naklady a oddaluje vysledky. Ich velkost navyse zvysuje ich silu pri lobingu, co im umoznuje ziskavat statne zakazky napriek tomu, ze ich praca sa uz tradicne predrazuje a vacsinou konci skrtnutim z rozpoctovych dovodov.

Zoberte taky boeing, vypustite vacsinu riadiacich urovni, zmensite ho desatnasobne, aby vacsinu tvorili technici, nie uradnici - a mate zdatneho konkurenta pre SpaceX.


Alchymista - 10/12/2010 - 08:47

Riešenie by exisovalo - vo veľkej firme či organizácii vytvoriť autonómnu operatívnu skupinu, ktorá nie je v dosahu bežnej firemnej byrokracie. To sa však akýmkoľvek byrokratom páči pramálo. A keďže byrokrati ovládli väčšinu vrcholového riadenia firiem a všetkých organizácií, vytvoriť takúto skupinu je v zabehaných firmách či dokonca štátnych organizáciách čím ďalej, tým ťažšie.
Lockheed to skúsil už dávno a jeho Skunks Works prinášali ohromujúce výsledky. Lenže ich viedol Kelly Johnson a to bola Osobnosť formátu Koroliova či von Brauna.
Dnes je už takých osobností málo a vo veľkých firmách či štátnych organizáciách sa nevyskytujú vôbec...

[Upraveno 10.12.2010 Alchymista]


yamato - 10/12/2010 - 09:01

Richard Branson to vo svojej skupine Virgin vyriesil elegantne - akonahle nejaky podnik zacne narastat az moc, tak ho rozdeli. Skupina ako taka nema nejake centralne riadenie, je to skor taka volna skupina firiem pod jednou znackou...


... bo - 10/12/2010 - 09:01

Ono se to mohlo rozjet už v 70. letech, ale politické klima tomu jaksi nesvědčilo ...

http://www.astronautix.com/lvs/otrag.htm

http://en.wikipedia.org/wiki/OTRAG

Velké firmy nejspíš oddělí semiautonomní divize a začnou SpaceX stíhat.


jaro. - 10/12/2010 - 09:43

quote:
Jen takovou poznámku - nijak nechci snižovat úspěch SapceX ani popírat malou pružnost velkých organizací a firem, ale Falcon9+Dragon není práce jen 400 lidí ve SpaceX.
Tomuto úspěchu předcházelo 50(!)let vývoje v oné zatracované NASA (Boeingu, Lockheedu, OKB, NPO...) a i Elon Musk si toho je naprosto jasně vědom. Sám během včerejší tiskovky několikrát velmi silně zdůraznil, že "stojí na ramenou obrů". Ostatně, odkud se rekrutuje velká část klíčových zaměstnanců SpaceX?

První prošlapávání nových cest stojí vždy řádově větší množství úsilí a peněz.
SpaceX dokázali, že dnes(!) je možné vyvinout zbrusu nový kosmický dopravní systém s nepoměrně menším množstvím lidí a prostředků, než v 60.letech. Je to náročné, ale logické pokračování vývoje, jako v každém jiném vědecko-technickém oboru.

SpaceX patří zaslouženě obrovské uznání a myslím, že jim všichni budeme fandit dál a pokud opravdu do Dragonu usedne i člověk, bude to milník v historii kosmonautiky srovnatelný třeba v informatice s dobou, kdy začalo být možné na koleně vyrobit a prodat osobní počítač.

Ale brát Dragon jako důkaz principiální prohnilosti vývoje v režii státu je asi stejně pomýlené jako odvozovat to od toho, že dnes si může vytvořit internetový server i odhodlaná lama, zatímco v době ARPANETu to chtělo armádní a univerzitní machry.


Správne. Veľmi dobre zhodnotené.


PINKAS J - 10/12/2010 - 10:47

Quote: Správne. Veľmi dobre zhodnotené.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Naprosto souhlasím. Musk má přesto šanci dostat se i do "velké" pilotované kosmonautiky - lety na Měsíc, asteroidy, Mars ... , pokud se mu podaří vzkřísit a levněji vyrobit motor F1 nebo nějaký podobný. Opět by nešlo o technický, ale cenový průlom.


PINKAS J - 10/12/2010 - 11:41

http://www.astronautix.com/lvs/otrag.htm

Vypadá to zajímavě, ale hlavní problém je v použitém okysličovadlu, které je velice toxické a extrémně nebezpečné při výbuchu. Právě z toho důvodu byla zamítnuta v SSSR měsíční raketa UR 700 jako konkurent N1. U raket KAYSER by bylo nebezpečí ještě mnohem větší:

Raketa UR 700 měla mít na LEO nosnost 150 tun a startovní váhu 4.800 tun
Raketa KAYSER 128 měla mít nosnost 128 tun ale startovní váhu 12.800 tun

Tedy množství okysličovadla by bylo pro stejnou nosnost cca 3x větší a tím i mnohem vážnější následky případné havárie. Stejně tak by byla asi větší pravděpodobnost havárie při výrobě a transportu takového množství modulů.


Svatopluk Klich - 10/12/2010 - 12:19

quote:
quote:
quote:
Jen takovou poznámku - nijak nechci snižovat úspěch SapceX ani popírat malou pružnost velkých organizací a firem, ale Falcon9+Dragon není práce jen 400 lidí ve SpaceX.
Tomuto úspěchu předcházelo 50(!)let vývoje v oné zatracované NASA (Boeingu, Lockheedu, OKB, NPO...)


Naprosto s Vámi souhlasím a jsem rád, že si to mnozí z nás také uvědomují.


Ano, to že je SpaceX tak levná jasně souvisí s tím, že využívá existujících poznatků a přetažených expertů.

Jenže obojí, tedy poznatky a experty, mají k dispozici i NASA a zmíněné firmy, a v jejich podání nelze vysledovat žádný technologický benefit, který by z toho dokázali vytěžit. Jak dokáže využít oněch 50 let vývoje sama NASA? Špatně až téměř nijak a to je smutné...



tak proč to nedělá stejně i státní kosmická agentura? Svobodná společnost má jedno základní kouzlo - vždy se dá říci - když je to tak snadné, proč to nedělá každý


Svatopluk Klich - 10/12/2010 - 12:21

quote:
Richard Branson to vo svojej skupine Virgin vyriesil elegantne - akonahle nejaky podnik zacne narastat az moc, tak ho rozdeli. Skupina ako taka nema nejake centralne riadenie, je to skor taka volna skupina firiem pod jednou znackou...


samozřejmě. Toto je notoricky známé zlaté pravidlo a jsem rád, že bylo připomenuto


yamato - 10/12/2010 - 12:21

quote:
Quote: Správne. Veľmi dobre zhodnotené.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Naprosto souhlasím. Musk má přesto šanci dostat se i do "velké" pilotované kosmonautiky - lety na Měsíc, asteroidy, Mars ... , pokud se mu podaří vzkřísit a levněji vyrobit motor F1 nebo nějaký podobný. Opět by nešlo o technický, ale cenový průlom.


v com je Muskova kozmonautika "mala"? uz teraz dokaze poslat na ISS viac nakladu nez rusi. Az sa skonci era raketoplanov, jedine americke lode v kozme budu Muskove.
Velka kozmonautika je velka akurat tak v nakladoch, nie vo vykonoch. Momentalne to vyzera ze Musk bude na mesiaci skor nez USA, rusi alebo cina...


... bo - 10/12/2010 - 12:27

quote:


Jenže obojí, tedy poznatky a experty, mají k dispozici i NASA a zmíněné firmy, a v jejich podání nelze vysledovat žádný technologický benefit, který by z toho dokázali vytěžit. Jak dokáže využít oněch 50 let vývoje sama NASA? Špatně až téměř nijak a to je smutné...


tak proč to nedělá stejně i státní kosmická agentura? Svobodná společnost má jedno základní kouzlo - vždy se dá říci - když je to tak snadné, proč to nedělá každý


Náklady na vývoj neexistujícího Orionu a nosičů Ares v porovnání s existujícím a testovaným systémem Dragon/Falcon jsou dost výmluvné ...

Přístup k poznatkům a technologiím vyvinutým s přispěním NASA mají v zásadě všichni stejné, ale jak s nimi nakládají dál je jiná píseň.

Musk chce lítat do vesmíru a dělá pro to všechno.


Svatopluk Klich - 10/12/2010 - 12:28

Bylo by to nádherné vítezství tvůrčího ducha a lidské podnikavosti, kdyby byl Musk na Měsíci či u Marsu - tak jako je v DRTIVÉ většině případů v lidské historii - stát může svým pžerozdělováním vytvořit něco pozitivního jen parazitně - a proč? Protože člověk, kterému peníze nepatří, tj. stát, s nimi nakládá efektivně jen náhodou - kdyby to toiž bylo zajímavé pro soukromý sektor, tak už by to udělal.

A nejhorší na tom vše je, že nikdo nezná skutečnou cenu věcí, do kterých se plete stát - takže ano pánové, může to vypadat efektivně a může to vypadat jako přínos pro společnost - ale... skutečné náklady se nikdy dají zjistit jen vyjímečně a mnohdy nebývá taková státní podpora nic jiného, než SKRYTÁ ZÁTĚŽ pro společnost.

... a teď jsem zvědav na názory těch, kteří si nevěří a hledají záchranu v pěstounské péči všemoudrého státu.


Somora - 10/12/2010 - 13:19

stát může svým pžerozdělováním vytvořit něco pozitivního jen parazitně


To je velmi anarchistiské chápanie veci. Štát zastrešuje SPOLOČNOSŤ a umožnuje jej zdravé fungovanie financovaním aj takých vecí ktoré primárne niesu zdrojom zisku. Justícia, armáda, polícia, školstvo, zdravotníctvo, ktoré aspon deklarátívne slúžia všetkým občanom spoločnosti. To rozhodne nieje pozitívne len parazitne.Aj v tak liberálnej spoločnosti aká je v USA sa platia dane. A prerozdelujú aj na základný výskum, na činnosť úniverzít , na nákup špičkových zbraní, kde preliate peniaze umožnujú výkum mimo iné špičkových leteckokozmických technologií. Nakoniec aj Musk dostane dotáciu od neefektívne fungujúcehu štátu. tým nechcem povedať že štát vynakladá peniaze efektívne .Ale tá neefektávnosť vzniká z nekoncepčnej politiky . A vlastne štát nevynakladá prostriedky za účelom finančného zisku ale zisku spoločenského. Preto boli tie miliardy vynaložené na projekt APOLLO prijatelné.Možno by sa pár miliard dalo ušetrit racionálnejším riadením projektu ale to je vedlajšie . Spoločenský prínos a benefit image USA ako svetovej velmoci bol obrovský. z tohoto pohladu to APPOLO bolo vlastne za babku.A NASA pri tom hrala prvé husle.


alamo - 10/12/2010 - 13:34

"tajný náklad" dragonu, odhalený
http://www.onorbit.com/node/2712


prosím "cheese"

ten šváb v kinderku, by bol možno zaujímavejší, ale švába nemožno ochutnať (teda ja by som to neskúšal), a náležite vedecky zhodnotiť, čo by s ním výlet do kozmu spravil


yamato - 10/12/2010 - 13:41

quote:

Ale tá neefektávnosť vzniká z nekoncepčnej politiky .



ta neefektivnost je vlastna kazdemu statu, ani ten najefektivnejsi statny aparat nenaklada s financiami tak efektivne ako sukromny sektor. Treba to zobrat ako fakt. Na druhu stranu stat samozrejme zaistuje veci, ktore sukromny sektor nezaisti, preto sa do urcitej miery oplati tie financie posielat neefektivnemu statu, aj ked sa tam cast z nich strati. Vsetko je otazka miery. Stat by mal zaistovat LEN to, co sukromny sektor zaistit nedokaze, alebo to zaistuje horsie. Vsetko navyse je plytvanie peniazmi. Preto sa mylia tazki laviciari, ked tvrdia ze velky silny stat vsetko vyriesi, a mylia sa aj liberalni praviciari, ktori tvrdia ze stat netreba a vsetko vyriesi trh. Pravda je ako vzdy uprostred, treba najst tu optimalnu mieru.
Ohladom kozmonautiky, optimalne rozhodne nie je, ak stat zaistuje veci, ktore boli revolucne pred 50 rokmi a dnes ich zvladne mala firma za desatinovu cenu. Optimalnejsie by bolo, keby stat robil vyskum, ktory o 10 rokov mozno nieco prinesie, a bezne dopravne sluzby nechal na trh.


Jan Baštecký - nepřihlášen - 10/12/2010 - 14:04

quote:
Jen takovou poznámku - nijak nechci snižovat úspěch SapceX ani popírat malou pružnost velkých organizací a firem, ale Falcon9+Dragon není práce jen 400 lidí ve SpaceX.
Tomuto úspěchu předcházelo 50(!)let vývoje v oné zatracované NASA (Boeingu, Lockheedu, OKB, NPO...) a i Elon Musk si toho je naprosto jasně vědom. Sám během včerejší tiskovky několikrát velmi silně zdůraznil, že "stojí na ramenou obrů". Ostatně, odkud se rekrutuje velká část klíčových zaměstnanců SpaceX?

První prošlapávání nových cest stojí vždy řádově větší množství úsilí a peněz.
SpaceX dokázali, že dnes(!) je možné vyvinout zbrusu nový kosmický dopravní systém s nepoměrně menším množstvím lidí a prostředků, než v 60.letech. Je to náročné, ale logické pokračování vývoje, jako v každém jiném vědecko-technickém oboru.

SpaceX patří zaslouženě obrovské uznání a myslím, že jim všichni budeme fandit dál a pokud opravdu do Dragonu usedne i člověk, bude to milník v historii kosmonautiky srovnatelný třeba v informatice s dobou, kdy začalo být možné na koleně vyrobit a prodat osobní počítač.

Ale brát Dragon jako důkaz principiální prohnilosti vývoje v režii státu je asi stejně pomýlené jako odvozovat to od toho, že dnes si může vytvořit internetový server i odhodlaná lama, zatímco v době ARPANETu to chtělo armádní a univerzitní machry.


... naprostý souhlas!


Miloš Hůla - 10/12/2010 - 14:36

Dovolil bych si trochu nesouhlasit, i když to patří spíše do topicu pol. souvislosti kosmonautiky.

Úředník z přicipu nemůže dělat rozhodnutí na vlastní zoodpovědnost, která by byla sice efektivní, ale kdy se může zplést. Je placen za dodžení předepsané procedůry. Stejně tak je nesmysl, aby řekl, že jeho práci může dělat někdo lépe a levněji. To má v popisu jen jako člen antibyrokratické komise a jejich výsledky známe.

Pokud se soukromník rozhoduje sám za sebe, tak může být efektivní, ale také se může mýlit a prodělat kalhoty. Ty, co prodělali kalhoty, je třeba do celkové efektivity soukromníků také započítat!

Je ale pravda, že ti, co se nespletou úkáží efektivní cestu mnoha následovníkům a to jejich úspěch z hlediska celkové efektivity znásobuje.


yamato - 10/12/2010 - 14:44

quote:
Pokud se soukromník rozhoduje sám za sebe, tak může být efektivní, ale také se může mýlit a prodělat kalhoty. Ty, co prodělali kalhoty, je třeba do celkové efektivity soukromníků také započítat!



lenze ked niekto prodela kalhoty, tak zbankrotuje a ziadne dalsie peniaze sa v jeho neuspesnom biznise uz neutopia. Ked niekto v principe nemoze zbankrotovat, teoreticky dokaze utopit nekonecne mnozstvo penazi (bez vysledku).
Vyvoj Aresu je tomu dobrym prikladom - sukromnik Elon by za tie peniaze poslal cloveka na mesiac, aj keby mal mesacnu lod vozit na orbit po castiach F9inou.


Archimedes - 10/12/2010 - 17:06

Myslím, že se tu často nerozlišuje mezi základním výzkumem, aplikovaným výzkumem a technologickým vývojem.
Projekt COTS má zjistit, jestli dnes je už soukromý kapitál schopný zajistit technologický vývoj kosmických dopravních prostředků.

Vypadá to, že ano.

Ale základní výzkum například dlouhodobého pobytu člověka v kosmu nebo aplikovaný výzkum nových typů kosmických pohonů je zatím stále převážně v režii státu, právě proto, že unese i dílčí neúspěchy.

Úspěch SpaceX ukazuje, že minimálně v USA už je dnes myslitelné postupné stažení státu z "rutinní" přepravy materiálu na LEO. Jestli už je doba natolik zralá, aby stát nebyl potřeba ani pro skutečně objevitelské výpravy (ani oblet Měsíce se mezi to nedá počítat), se ještě ukáže.

Těší mě postup SpaceX, moc mě těší. Stejně jako mě snad jednou bude těšit, až Škodovka nebo Westinghouse budou stavět termonukleární elektrárny, jako by se nechumelilo. Ale taky to přece nebude znamenat, že miliardy předtím napumpované do výzkumu fúze (dokonce mezinárodního!) byly k ničemu...


Miloš Hůla - 10/12/2010 - 17:34

quote:
Myslím, že se tu často nerozlišuje mezi základním výzkumem, aplikovaným výzkumem a technologickým vývojem.
Projekt COTS má zjistit, jestli dnes je už soukromý kapitál schopný zajistit technologický vývoj kosmických dopravních prostředků.

Vypadá to, že ano.

Ale základní výzkum například dlouhodobého pobytu člověka v kosmu nebo aplikovaný výzkum nových typů kosmických pohonů je zatím stále převážně v režii státu, právě proto, že unese i dílčí neúspěchy.

Úspěch SpaceX ukazuje, že minimálně v USA už je dnes myslitelné postupné stažení státu z "rutinní" přepravy materiálu na LEO. Jestli už je doba natolik zralá, aby stát nebyl potřeba ani pro skutečně objevitelské výpravy (ani oblet Měsíce se mezi to nedá počítat), se ještě ukáže.

Těší mě postup SpaceX, moc mě těší. Stejně jako mě snad jednou bude těšit, až Škodovka nebo Westinghouse budou stavět termonukleární elektrárny, jako by se nechumelilo. Ale taky to přece nebude znamenat, že miliardy předtím napumpované do výzkumu fúze (dokonce mezinárodního!) byly k ničemu...

Naprostý souhlas. Toto je pohled z důležitého úhlu


PINKAS J - 10/12/2010 - 18:23

Quote: …Nakoniec aj Musk dostane dotáciu od neefektívne fungujúcehu štátu….
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Tato věta říká hodně. Musk dále zaměstnává mnoho lidí z NASA, kteří získali svou kvalifikaci za peníze od státu. Měl k dispozici nepřeberné množství osvědčených a za státní peníze odzkoušených technologií a poznatků, používá za státní peníze vybudovaný kosmodrom, používá za státní peníze vybudované spojení atd. V úspěchu Muska tedy hrají značnou úlohu státní peníze. Musk však dokázal všechny známé technologie a poznatky efektivně a rychle využít, což nebývá vždy u velkých soukromých korporacích a státních organizací.


alamo - 11/12/2010 - 06:47

hm.. nerobil si musk tým "tajným nákladom" tvrdého syra,
náhodou srandu z nasa?

ono to totiž odkazuje na tento skeč od monthy pytona "chese shop"

http://en.wikipedia.org/wiki/Cheese_Shop_sketch
nakupovanie syra v obchode, v ktorom ani kúsok syra "momentálne" nemajú = nasa?
tí paní v "buřinkách" čo tam tancujú "grécky tanček", to sú asi manažéri nasa
a ten hnusný camembert pod pultom, to je asi constellation.. oh.. zožrala ho mačka..


... bo - 11/12/2010 - 10:18

Yamato ..

S tím bržděním odhozeného prvního stupně bude trochu větší problém. Nevím proč jsem měl v hlavě Mach 4 .. asi mi to uvízlo v souvislosti se Spaceship 1 ,která se v maximu pohybuje ± Mach 3-4 ...

První stupeň Falconu je odhozen při rychlosti 11200 Km/h = Mach 9
To už je hypersonická rychlost ...

http://lh3.ggpht.com/_sXEoBAkXE6M/TQM1k5xI8aI/AAAAAAAACNQ/x1D9jMIYOSA/s1024/Z%C3%A1znam%20cel%C3%A9%20obrazovky%2011.12.2010%2091735.jpg

Něco málo podkladů k problematice:

http://www.mrc.uidaho.edu/~atkinson/IPPW-3/Parachute%20Course%20Material/15%20-%20Alternatives%20systems%20to%20parachutes%20Lingard.pdf

Ještě jedna věc je důležitá. Když ten první stupeň zpomalíš a relativně měkkce "položíš" na hladinu, musíš zajistit ochranu motorové sekce proti zaplavení mořskou vodou.
Chtělo by to nějaký rychlonavlíkací kondom


... bo - 11/12/2010 - 10:21

Tady ještě detailní materiál z roku 1966:

http://ntrs.nasa.gov/archive/nasa/casi.ntrs.nasa.gov/19660027566_1966027566.pdf


yamato - 11/12/2010 - 10:49

quote:
Yamato ..

První stupeň Falconu je odhozen při rychlosti 11200 Km/h = Mach 9
To už je hypersonická rychlost ...



ten material si precitam az dojdem domov, tento komp nic neotvori... zatial len tolko - zalezi od profilu zostupu prveho stupna, kedy sa zacne intenzivnejsie zohrievat, ako rychlo brzdi samotny stupen atd. Balon sa moze vypustit po zbrzdeni na "ludskejsiu" rychlost, ale musi tam byt este dostatocny priestor na intenzivnejsie zbrzdenie pred vstupom do hustych vrstiev atmosfery. Tie data z prveho stupna sa budu hodit, dufam ze ich maju dost.


... bo - 11/12/2010 - 10:57

Ještě zajímavost:


... bo - 11/12/2010 - 16:56

Video z tiskovky:


-=RYS=- - 12/12/2010 - 01:59

Ta tiskovka byl fakt zvlastni.
Musk: Ehm....uhhh...ahhh...nooo....zazehli jsme motory....15minut....ehmm....pak se oddelil prvni stupen......15minut...ehmm.

Ma anglina neni moc dobra, ale pochopil jsem spravne ze ta baba je jejich tiskova mluvci?
Kdo je to (odkud prisla)?
Jak se jmenuje ?


Alex - 12/12/2010 - 07:14

Možno to bola Gwynne Shotwell, SpaceX President.


... bo - 12/12/2010 - 10:20

quote:
Ta tiskovka byl fakt zvlastni.
Musk: Ehm....uhhh...ahhh...nooo....zazehli jsme motory....15minut....ehmm....pak se oddelil prvni stupen......15minut...ehmm.

Ma anglina neni moc dobra, ale pochopil jsem spravne ze ta baba je jejich tiskova mluvci?
Kdo je to (odkud prisla)?
Jak se jmenuje ?



No Musk musel mít celkem vytížený týden/měsíc. Asi toho moc nenaspal a pak to šlo všechno ráz naráz - start, operace na orbitě, přistání, tiskovka


Alex - 12/12/2010 - 16:20

Najviac sa mi na tlacovke pacilo Muskovo porovnavanie Orionu a Dragonu. Dragon dokaze vsetko to co Orion a dokonca este viac, ale Orion nedokaze to co Dragon. A to vsetko za ovela nizsiu cenu. NASA bude mat co robit aby obhajila dalsi vyvoj Orionu. Najlepsie by asi bolo, keby sa na Orion zabudlo (kym zhltol iba par miliard USD) a dalsie peniaze by sa investovali do Dragonu a Boeingovho projektu (za predpokladu, ze by stal cca tolko ako Dragon). Vysledkom by boli dve porovnatelne a konkurencne kozmicke lode za podstatne lacnejsi peniaz ako Orion.


Alchymista neprihlasený - 12/12/2010 - 16:50

Pozri sa kto stojí za vývojom Orionu - tie firmy majú dosť silné politické páky aby si balík peňazí za Orion nedali ujsť.


JiříHošek - 12/12/2010 - 16:55

quote:
Zdravím... Vím že je asi brzo na tuto otázku, ale na kdy je plánován další již třetí start Falconu 9? Je vubec vybráno startovací okno
Pokud vím, je snaha o start v termínu 12.4.2011, na 50. výročí startu lodi Vostok-1 a 30. výročí startu STS-1.
quote:
nebo alespon rámcový časový plán??
http://www.spaceflightnow.com/falcon9/002/101209reaction/


Alex - 12/12/2010 - 17:00

quote:
Pozri sa kto stojí za vývojom Orionu - tie firmy majú dosť silné politické páky aby si balík peňazí za Orion nedali ujsť.

Vsetko ma svoje hranice. A hlavne dnes, ked Obama a spol. nalievaju biliony USD americkych danovych polatnikov do krachujucich bank. Obycajni americania sa nedaju tak lahko oblbovat ako my. O rok-dva zacne predvolebna kampan a Obama so svojimi kumpanmi bude musiet vysvetlovat preco lial miliardy do Orionu ked rovnaky a dokonca vacsi prospech mohol mat z Dragonu za podstatne mensi peniaz.


JMEDE - 12/12/2010 - 18:00

quote:
quote:
Pozri sa kto stojí za vývojom Orionu - tie firmy majú dosť silné politické páky aby si balík peňazí za Orion nedali ujsť.

To je vtip?
To jako v jednadvacátým století, po raketoplánech zase přijdou s takovouhle popelnicí picslou Orion z šedesátých let to je pokrok na jedno použití. Tak snad Čína přinese nějakou inovaci do kosmonautiky.


vasek83 - 12/12/2010 - 18:24

quote:
quote:
quote:
Pozri sa kto stojí za vývojom Orionu - tie firmy majú dosť silné politické páky aby si balík peňazí za Orion nedali ujsť.

To je vtip?
To jako v jednadvacátým století, po raketoplánech zase přijdou s takovouhle popelnicí picslou Orion z šedesátých let to je pokrok na jedno použití. Tak snad Čína přinese nějakou inovaci do kosmonautiky.




Ona to zase taková piksla není Orion i Dragon budou významným pokrokem, pokud se dotáhnou do konce a poletí k Měsíci, na Měsíc, k Marsu a na Mars. Nějakou výraznou inovaci v konstrukčním řešení určitě teď nemůžeme očekávat. Čína překvapit může, ale jedině v tom, že předběhne NASA, případně SPACE X v cestě k Měsíci ;-)


yamato - 12/12/2010 - 20:01

ohladom toho Muskovho uhm...eeem...we started...ehm...uhm... engines... on tak bezne hovori, ak si priratame ze od statickeho zazehu zrejme ani nespal, tak sa to da pochopit. Ale keby clovek nevedel o koho ide, asi by si myslel ze Musk je nejaky pomalsi

Ohladom orionu, bola by skoda ho teraz zastavit, ale urcite by som presiel na sposob financovania a la COTS. Doterajsi cost plus pristup dostava poriadne na frak, zrejme (dufajme)sa uz dlho neudrzi. 10 miliard a vysledok v nedohladne, verzus pol miliardy a funkcna lod aj s nosicom. To sa tazko obhajuje... Ale mat tri lode (dragon, orion a CST100) by bolo skvele, jednak sa nemoze opakovat uzemnenie ako po columbii, jednak si NASA moze vyberat najlepsiu ponuku, co vytvori tlak na inovacie a pokles ceny.

Ohladom inovacii, orion neje ziadny velky pokrok, vlastne len apollo z modernejsich materialov a s lepsim softwarom. Najslubnejsie vyzera pilotovany dragon s integrovanym LAS/pristavacim motorom, teda ak sa to uskutocni. A PICA-X na mna urobil fakt dojem. Anyway, dufajme ze americki dodavatelia budu uz musiet nieco ukazat, nez dostanu statne peniaze, co nikdy nie je na skodu.


-=RYS=- - 13/12/2010 - 05:35

quote:
Možno to bola Gwynne Shotwell, SpaceX President.


Jsem myslel, ze presidentem je Musk.
Ta Gwynnet Shotwellova presla z NASA nebo z nejake space divize?


avitek - 13/12/2010 - 07:04

quote:
Jsem myslel, ze presidentem je Musk.
Ta Gwynnet Shotwellova presla z NASA nebo z nejake space divize?



Musk je výkonný ředitel (CEO = Chief Executive Officer) a něco jako v Rusku jsou hlavní konstrutéři (CTO = Chief Technology Officer). Funkce Shotwellové ve SpaceX zhruba odpovídá předsedovi správní rady.

Shotwellová dělala deset let u firmy Aerospace Corp. a taky u firmy Microcosm. Určitou dobu dělala v odboru civilní letecké dopravy u Federálního úřadu pro letectví (FAA) a mj. pro něho dělala na studii o budoucích investicích v kosmické dopravě pro NASA.

Podrobně viz

http://www.spacex.com/company.php

http://www.californiaspaceauthority.org/html/level-one/BoD%20bio%20windows/shotwell.html


Alex - 13/12/2010 - 07:08

Jsem myslel, ze presidentem je Musk.

Podľa http://www.spacex.com/updates.php je

Elon Musk, SpaceX CEO and CTO
Gwynne Shotwell, SpaceX President


Alex - 13/12/2010 - 07:26

quote:

Ohladom orionu, bola by skoda ho teraz zastavit, ale urcite by som presiel na sposob financovania a la COTS. Doterajsi cost plus pristup dostava poriadne na frak, zrejme (dufajme)sa uz dlho neudrzi. 10 miliard a vysledok v nedohladne, verzus pol miliardy a funkcna lod aj s nosicom. To sa tazko obhajuje... Ale mat tri lode (dragon, orion a CST100) by bolo skvele, jednak sa nemoze opakovat uzemnenie ako po columbii, jednak si NASA moze vyberat najlepsiu ponuku, co vytvori tlak na inovacie a pokles ceny.

quote:

Pri mnozstve letov rocne su tri typy lodi luxus a zrejme este budu. A to uz nehovorim o tom, ze niekedy v r.2010 mozno bude mat ESA vlastnu pilotovanu kozmicku lod - viď. dalsi mozny vyvoj dnesnej zasobovacej lode (ak sa pravda ESA konecne rozhybe). To uz by boli 4 lode. Neuzivia sa, z hladiska rentabilnosti (naklady na vyvoj a prevazdku) je to ekonomicky neobhajitelne. Podla mna je Dragon na niekolko rokov etalonom z hladiska uzitnych vlastnosti ktore poskytuje a nakladov na vyvoj a prevadzku. Ak sa Orion alebo CST100 Dragonu nepriblizia, mali by skoncit na smetisku technickych dejin. Byť NASA, ostatnym sukromnym firmam dam peniaze na vyvoj iba v pripade ak sa technicky a ekonomicky ako-tak priblizia Dragonu. Ale to uz je asi o politike.


Jan Baštecký - nepřihlášen - 13/12/2010 - 08:44

quote:
ohladom toho Muskovho uhm...eeem...we started...ehm...uhm... engines... on tak bezne hovori, ak si priratame ze od statickeho zazehu zrejme ani nespal, tak sa to da pochopit. Ale keby clovek nevedel o koho ide, asi by si myslel ze Musk je nejaky pomalsi
...


A třeba je Musk nějaký pomalejší - ještě mu nedošlo, že postavit raketu řekněme pod miliardu USD nejde.

A tak to prostě udělal ...


yamato - 13/12/2010 - 09:19

quote:

Pri mnozstve letov rocne su tri typy lodi luxus a zrejme este budu. A to uz nehovorim o tom, ze niekedy v r.2010 mozno bude mat ESA vlastnu pilotovanu kozmicku lod - viď. dalsi mozny vyvoj dnesnej zasobovacej lode (ak sa pravda ESA konecne rozhybe). To uz by boli 4 lode. Neuzivia sa, z hladiska rentabilnosti (naklady na vyvoj a prevazdku) je to ekonomicky neobhajitelne. Podla mna je Dragon na niekolko rokov etalonom z hladiska uzitnych vlastnosti ktore poskytuje a nakladov na vyvoj a prevadzku. Ak sa Orion alebo CST100 Dragonu nepriblizia, mali by skoncit na smetisku technickych dejin. Byť NASA, ostatnym sukromnym firmam dam peniaze na vyvoj iba v pripade ak sa technicky a ekonomicky ako-tak priblizia Dragonu. Ale to uz je asi o politike.



A preco by ESA vyvijala vlastnu lod? Posledny vyvoj ukazuje, ze velke narodne programy vyvoja vlastnych lodi uz patria do dejin, pilotovanu lod onedlho zvladnu aj sukromne firmy a narodna agentura bude cisty zakaznik. Potom bude lepsie mat vacsiu ponuku. Ak nebude zakaznikom SpaceX len NASA, ale aj ESA, pripadne japonci, tak pri cenach, ktore zatial slubuje SpaceX sa zrazu moze stat, ze dopyt prevysi ponuku. Potom bude nielen zaujimave, ale aj nevyhnutne mat troch dodavatelov namiesto jedneho.
Narodne agentury uz by som vobec do LEO dopravy netahal. Nech sa pekne hraju s asteroidmi, nech robia to na co boli zalozene, a LEO nech prenechaju efektivnejsiemu sukromnemu sektoru. Ziadne dieta nevyrastie, kym ho rodic vodi za rucicku, a tak je to aj so statom a kozmonautikou.


Ervé - 13/12/2010 - 10:55

Teď je nutné vyvinout pilotovaný Dragon za pomoci NASA - NASA by měla za rozumnou cenu půjčit své laboratoře a pronajmout cca 10 specialistů na oblastui, ve kterých Musk nemá zkušenosti - záchranné systémy, životní podmínky. K Dragonu vyvinout jen jednu další loď - pro lety k asteroidům a snad i dál - víc než dvě pilotované lodě nemá smysl mít - pokud jedna selže, pro nutné případy máte druhou. ESA by se měla dohodnout s Japonskem a vyvinout loď společně. - nezávisle na USA a Rusku - třetí loď pro případ nouze i pro NASA.


jaro. - 13/12/2010 - 12:49

Boeing sa tiez snaží?

http://danielmarin.blogspot.com/2010/12/la-cst-100-toma-forma.html


Conquistador - 13/12/2010 - 13:25

zdá se mi to nebo to má o řád menší vnitřní prostor pro posádku než muskuv Dragon?


Alex - 13/12/2010 - 13:28

quote:
Boeing sa tiez snaží?

http://danielmarin.blogspot.com/2010/12/la-cst-100-toma-forma.html


Maľovanky to sú pekné. A kedy že to maju štartovať?


yamato - 13/12/2010 - 13:46

quote:
Teď je nutné vyvinout pilotovaný Dragon za pomoci NASA - NASA by měla za rozumnou cenu půjčit své laboratoře a pronajmout cca 10 specialistů na oblastui, ve kterých Musk nemá zkušenosti - záchranné systémy, životní podmínky. K Dragonu vyvinout jen jednu další loď - pro lety k asteroidům a snad i dál - víc než dvě pilotované lodě nemá smysl mít - pokud jedna selže, pro nutné případy máte druhou. ESA by se měla dohodnout s Japonskem a vyvinout loď společně. - nezávisle na USA a Rusku - třetí loď pro případ nouze i pro NASA.


pravdepodobne polovica personalu SpaceX pochadza z NASA, takze NASA vlastne tych par specialistov uz poskytla Okrem toho uz teraz to funguje na partnerskej baze, SpaceX vydatne konzultuje s NASA, takze tam nie je co riesit.
Kolko dalsich lodi k Dragonu treba a kolko netreba, to uz nechajte na trh. COTS pristup sa osvedcil, NASA vypise poziadavky, a po splneni konkretnych bodov dostane dodavatel zaplatene. Ak bude dodavatelov 10 a NASA bude potrebovat len jedneho, tak si vybere najlacnejsieho pre dany ucel, a ostatni nech to zabalia, to je trh. Pre iny ucel bude najlepsi zas niekto iny, takze trh tu bude pre viac nez jedneho hraca.

Preco by ESA mala vyvijat s japonskom? a preco nie s ruskom? alebo s NASA? A preco by mala vobec nieco vyvijat? Vyvija snad brusel nejake lietadla? nie, ked ich potrebuje, tak si ich kupi. Opakujem, statne agentury uz na LEO nepatria, nech si kupia lety od sukromnikov, je to lacnejsie.


alamo - 13/12/2010 - 14:25

yamato

"Preco by ESA mala vyvijat s japonskom? a preco nie s ruskom? alebo s NASA? A preco by mala vobec nieco vyvijat? Vyvija snad brusel nejake lietadla? nie, ked ich potrebuje, tak si ich kupi. Opakujem, statne agentury uz na LEO nepatria, nech si kupia lety od sukromnikov, je to lacnejsie. "

pretože je to investícia do budúcnosti
aby aj eu mala jedného dňa ľudí, čo budú schopný od štátnej agentúry prejsť do súkromného sektora
sám uznávaš že "pravdepodobne polovica personalu SpaceX pochadza z NASA, takze NASA vlastne tych par specialistov uz poskytla"

okrem toho trh bude len rásť.. to je jeho základná vlastnosť..
a vždy je výhodnejšie, a nakoniec aj lacnejšie vyrobiť si niečo sám (posilniť vlastnú ekonomiku), než to dovážať (a posilňovať cudziu)
mať určitú "schopnosť", je tiež výhodnejšie, ako ju nemať, a byť závislí na niekom inom, kto ju má


yamato - 13/12/2010 - 15:18

quote:
yamato

"Preco by ESA mala vyvijat s japonskom? a preco nie s ruskom? alebo s NASA? A preco by mala vobec nieco vyvijat? Vyvija snad brusel nejake lietadla? nie, ked ich potrebuje, tak si ich kupi. Opakujem, statne agentury uz na LEO nepatria, nech si kupia lety od sukromnikov, je to lacnejsie. "

pretože je to investícia do budúcnosti
aby aj eu mala jedného dňa ľudí, čo budú schopný od štátnej agentúry prejsť do súkromného sektora
sám uznávaš že "pravdepodobne polovica personalu SpaceX pochadza z NASA, takze NASA vlastne tych par specialistov uz poskytla"

okrem toho trh bude len rásť.. to je jeho základná vlastnosť..
a vždy je výhodnejšie, a nakoniec aj lacnejšie vyrobiť si niečo sám (posilniť vlastnú ekonomiku), než to dovážať (a posilňovať cudziu)
mať určitú "schopnosť", je tiež výhodnejšie, ako ju nemať, a byť závislí na niekom inom, kto ju má


okej, z tohto pohladu som sa na to nepozeral, bolo by fajn keby EU mala odbornikov schopnych jedneho dna prejst do sukromneho sektora. Na druhu stranu, ked vidim europsku pasivitu na tomto poli, skor nez ESA niekoho vyskoli europske firmy zlanaria niekoho z NASA...


... bo - 13/12/2010 - 15:59

Btw.. četl jsem tu i stesky, že se opouští tak pokročilý systém jako Space Shuttle a firmy se vrací k "primitivním" kapslím.

Musk na té tiskovce řekl, že druhá generace Dragonu bude přistávat vertikálně "na motorech" klidně na plošině rozměru helipadu a když něco takového řekl na tiskovce, tipoval bych, že to mají už slušně projekčně rozpracované ..


JMEDE - 13/12/2010 - 16:06

okrem toho trh bude len rásť.. to je jeho základná vlastnosť..
a vždy je výhodnejšie, a nakoniec aj lacnejšie vyrobiť si niečo sám (posilniť vlastnú ekonomiku), než to dovážať (a posilňovať cudziu)
mať určitú "schopnosť", je tiež výhodnejšie, ako ju nemať, a byť závislí na niekom inom, kto ju má



Ano bude se rozvíjet vesmírná turistika a ESA může mít také svoji ISS a provozovat orbitální hotely na zásobování má HTV a až si ESA dokáže postavit svoji vlastní kosmickou loď tak potom může předat výrobu do soukromých rukou. Ale nevidím vtom pro EU budoucnost, vždyť ani zemědělství není soukromé ale dotované zrovna tak výrba Arbesů je financováno jak Francií tak z EU takže takový Boeing nemá v konkurenci s EU, Ruskem a budoucí produkcí Číny šanci, to jsou všechno státní podniky, kdepak by si nějaký soukromník mohl vypouštět svoje rakety ve Francouzské Guayaně, to by nezaplatil ani Musk natož zchudlá NASA a že by se mohlo vypouštět skoro o 20% větší hmotnost, to si může dovolit jedině bohatý Ruský Medvěd.


yamato - 13/12/2010 - 16:14

quote:
Btw.. četl jsem tu i stesky, že se opouští tak pokročilý systém jako Space Shuttle a firmy se vrací k "primitivním" kapslím.

Musk na té tiskovce řekl, že druhá generace Dragonu bude přistávat vertikálně "na motorech" klidně na plošině rozměru helipadu a když něco takového řekl na tiskovce, tipoval bych, že to mají už slušně projekčně rozpracované ..


shuttle bol unikatny v tom smere, ze mohol vyniest hore 7 astronautov a 20t nakladu k tomu, a nieco este aj zniest dole a pristat makko na runway. ALE - shuttle bol nebezpecny, a to zo systemoveho hladiska, takze zaistit bezpecnost posadky stalo velke peniaze, a aj tak sa to moc nepodarilo (challenger, columbia). Shuttle mal obmedzenia - dostal sa len na LEO, a po kratkej dobe prestal vozit na LEO aj satelity s vlastnymi urychlovacimi blokmi, kedze to bolo nebezpecne. Shuttle nebol taky lacny, ako sa povodne planovalo, naopak bol drahsi nez cokolvek pred nim. Hlavna vyhoda znovupouzitelnosti sa tak vyparila do kozmu...
Povedal by som ze shuttle bol zaujimave technicke dielko, ale pre cesty do kozmu nebol to najlepsie riesenie. Netreba lipnut k rieseniam, ktore maju svoje vady, skor si treba zobrat to co fungovalo a pohnut sa dalej. Ak sa javi lepsia kapsula, mozme sa vydat touto cestou.


Petr F. - 13/12/2010 - 16:28

quote:
Btw.. četl jsem tu i stesky, že se opouští tak pokročilý systém jako Space Shuttle a firmy se vrací k "primitivním" kapslím.

Musk na té tiskovce řekl, že druhá generace Dragonu bude přistávat vertikálně "na motorech" klidně na plošině rozměru helipadu a když něco takového řekl na tiskovce, tipoval bych, že to mají už slušně projekčně rozpracované ..


řeči se vedou ...

... ale zatím doletět s lidmi na LEO dokáže SpaceShutle, Sojuz a Shenzou!


Petr F. - 13/12/2010 - 16:28

quote:
Btw.. četl jsem tu i stesky, že se opouští tak pokročilý systém jako Space Shuttle a firmy se vrací k "primitivním" kapslím.

Musk na té tiskovce řekl, že druhá generace Dragonu bude přistávat vertikálně "na motorech" klidně na plošině rozměru helipadu a když něco takového řekl na tiskovce, tipoval bych, že to mají už slušně projekčně rozpracované ..


řeči se vedou ...

... ale zatím doletět s lidmi na LEO dokáže SpaceShutle, Sojuz a Shenzou!


... bo - 13/12/2010 - 16:32

quote:

... ale zatím doletět s lidmi na LEO dokáže SpaceShutle, Sojuz a Shenzou!




.. Sojuz a opraný Sojuz

Tady ja pár obrázků ze SpaceX
http://www.flickr.com/photos/jurvetson/sets/72157608597030651/with/117365561/


yamato - 13/12/2010 - 17:59

quote:
quote:

... ale zatím doletět s lidmi na LEO dokáže SpaceShutle, Sojuz a Shenzou!




.. Sojuz a opraný Sojuz

Tady ja pár obrázků ze SpaceX
http://www.flickr.com/photos/jurvetson/sets/72157608597030651/with/117365561/


tie su stare. Nie su nejake novinky ohladom posledneho letu? zase budeme cakat 3 mesiace na aktualizaciu stranky?


... bo - 13/12/2010 - 21:45

Můj oblíbenej klip.. i když to byla vlastně jenom hračka ..



Stačilo mít trochu příčetnějc navržený "nožičky" a kdo ví ...


... bo - 13/12/2010 - 21:52

Ty nožičky ... proč je nemaj trochu stabilnější ..



Armadillo pracujou
Někde jsem snad i četl, že Carmack se s Muskem dohodli na nějaké dílčí spolupráci...


jaro. - 14/12/2010 - 12:25

Ešte k tomu Boeingu, odkaz k prezentácii, odkiaľ sú tie obrázky:

http://www.ispcs.com/files/tiny_mce/file_manager/presentations/reiley.pdf


yamato - 14/12/2010 - 14:05

quote:
Ešte k tomu Boeingu, odkaz k prezentácii, odkiaľ sú tie obrázky:

http://www.ispcs.com/files/tiny_mce/file_manager/presentations/reiley.pdf


z tych obrazkov to skoro vyzera ze su dalej ako orion. Co v tom LM robia? Vymyslaju koleso?


Conquistador - 14/12/2010 - 19:21

Ne... Utracejí penize danových poplatníku, tak není kam spěchat, čím dříve by to bylo hotové, tim by to mohlo být levnější tím dříve by po nich chtěli další praci...


PINKAS J - 15/12/2010 - 06:25

http://www.spacedaily.com/reports/Year_Of_The_Dragon_999.html
Yaer Of The Dragon - zajímavé

Myslím , že v této niti bychom se měli více zajímat o technické porovnání výhod konstrukce Dragonu a CST-100. Těch rozdílů je hodně -umístění sedaček v jedné rovině nebo ve dvou patrech, tvar, průměr a výška kabiny - CST 100 připomíná spíše Apollo, Dragon spíše Sojuz, způsob záchrany posádky atd.


-=RYS=- - 16/12/2010 - 02:41

Kdyz budete porovnavat cenu vyvoje nosice a lode, tak nezapomente na usetrenych 2.3mld USD za telekomunikacni bezesvy system pro LEO a startovaci sledovaci drahu.
To druhe castecne resej svepomoci.
To prvni maji pronajate od NASA, palubni datova (hlas+data) komunikace leze pres standardni telekomunikacni sledovaci sit druzic a pozemnich gatewaytu.
ISS nekomunikuje primo se Zemi, ale pres sit druzic s podobnyma drahama jako GPS a vejs (i 42000km), ktere predavaji oboustrane data az k pozemnim gatewaytum.
Pouze pouzil "digitalnich vysilacek" kompatibilni se satelitnim komunikacnim systemem pro STS/ISS/Sojuz.
Z hlavy si ted nevzpomenu na oznaceni tech satelitu.
Myslim, ze to ma oznaceni TDRS a novejsi TDRSS.


http://nssdc.gsfc.nasa.gov/nmc/spacecraftDisplay.do?id=2002-055A




[Upraveno 16.12.2010 -=RYS=-]


yamato - 16/12/2010 - 17:22

update na stranke spacex, par novych foteciek a kontrastnejsie video.


yamato - 16/12/2010 - 18:14

vtipek z facebooku: "SpaceX employees greeting each other at the office: 'Morning, Bob. How are you today?' 'Nominal, thanks for asking'.


JiříHošek - 18/12/2010 - 21:45

quote:
quote:
Zdravím... Vím že je asi brzo na tuto otázku, ale na kdy je plánován další již třetí start Falconu 9? Je vubec vybráno startovací okno
Pokud vím, je snaha o start v termínu 12.4.2011, na 50. výročí startu lodi Vostok-1 a 30. výročí startu STS-1.
Podle http://spaceflightnow.com/tracking/ byl start odložen na 15.7.2011.


-=RYS=- - 20/12/2010 - 12:09

Zajimave je, ze trunk pri tomto letu uz obsahoval 3ks P-PADU pro vypousteni CubeSatu. Celkem tedy muze nest 9ks Cubesatu behem jedineho letu. Jeden mechanicky P-PAD ma prostor pro 3 CubeSaty 10x10x10cm nebo 1 Cubesat 10x10x30cm.
Pero odhodi druzice dost daleko od hlavni drahy.

K tomu je zajimava tahle msg:
http://www.asdnews.com/news/32528/NRL_Launches_Nano-Satellite_Experimental_Platforms_.htm







Ted uz jen, aby nejaka ceska technicka stredni/vysoka skola podnitila studenty a sestojili funkcni CZ-CubeSat a od MIS dostali 300kKc pro Muska.
[Upraveno 20.12.2010 -=RYS=-]


jaro. - 20/12/2010 - 15:12

No, zaujímavé by bolo, ako ďaleko došli v SpaceDev (v rámci CCDev získali najviac peňazí):

http://www.danielmarin.blogspot.com/

http://www.nasa.gov/centers/dryden/Features/dream_chaser_model_drop.html


jaro. - 20/12/2010 - 15:12



alamo mimo - 7/1/2011 - 01:12

pôjde to aj bez "heavy" verzie?

http://en.wikipedia.org/wiki/Hiten
Hiten sonda s hmotnosťou 197 kg, s čoho treba odrátať 12 kg subsatelitu, a 42 kg hydrazínu.. to je teda fakt vysokoenergetické palivo..
"pohonná jednotka" - osem 23-N a štyri 3-N hydrazínové motorčeky, vlastne iba polohovací systém...
štartovala pomocou nosiča Mu-3S-II s nosnosťou 770 kg na leo
najprv vykonala 10 lunar flyby, pozrela sa do L4 L5, pri každom návrate k zemi testovala aerobraking, a nakoniec so zbytkom paliva bola navedená najprv na mesačnú orbitu, a nakoniec priamo na povrch mesiaca..

dokázal by toto dragon s falconom 9?
a navyše sa ešte vrátiť k zemi?
samozrejme v nepilotovanej verzii, byť zavretý 50 dní v "plechovke" by si asi žiadalo, fakt na jógu a meditácie zaťaženého miliardára


alamo - 7/1/2011 - 20:31

hm..
takže aby sa Hiten dostal na počiatočnú cirkumlunárnu dráhu, bolo mu potrebné udeliť približne 3,1 km/s delta v
s čím to porovnať? s GTO? to si žiada delta v, okolo 2,5
prechod na GEO, robí satelit pomocou vlastného motora, na čo treba ešte 1,6, dohromady teda 4,1..

hmotnosť dragonu sa udáva "Dry Mass: 4,200 kg" + palivo maximálne 1230 kg = 5430 kg
http://en.wikipedia.org/wiki/SpaceX_Dragon
http://cs.wikipedia.org/wiki/Dragon_%28kosmick%C3%A1_lo%C4%8F%29
ale tu:
http://www.flightglobal.com/articles/2007/03/16/212634/picture-spacex-reveals-first-dragon-engineering-unit.html
"The wet mass of Dragon is expected to eventually be about 4,540kg"

nosnosť falconu 9 na GTO sa udáva "Payload to GTO Normal: 4,540 kg"
http://en.wikipedia.org/wiki/Falcon_9

.. povedal by som že je to o "uši"..

stačili by motorčeky dragonu na to, aby dodali k delta v pre GTO, ešte tak zhruba hm.. 0,8 ?
myslím že áno..

tá zhoda
"The wet mass of Dragon is expected to eventually be about 4,540kg"
"Payload to GTO Normal: 4,540 kg"
mi začína byť nejaká podozrivá..
čo má vlastne Musk za lubom?
začínam mať dojem, že svet asi zažije, čosi ako noví "sputnikoví šok"
povedal by som "FALCON-DRAGON ŠOK"

v zásade sa dá povedať, že falcon 9 s dragonom, majú na to aby sa dostali na lunárnu orbitu "via Hiten", a možno aj dosť pary na to aby sa odtiaľ dragon vrátil na zem..


alamo - 7/1/2011 - 21:14

"LAUNCH MANIFEST" bol updatovaný
povedal by som v rámci najlepších "Muskovských tradícií"
v roku 2011 chcú stihnúť
4 štarty falconu 9, s toho 3 s dragonom
a navyše dva lety falconu 1
uvidíme na "koľko percent" tento "socialistický" záväzok splnia [Upraveno 07.1.2011 alamo]


yamato - 7/1/2011 - 21:14

alamo, myslim ze stavias krkolomne scenare na zaklade neoverenych informacii. Bolo by fajn keby to bola pravda, ale sme v rovine cirej spekulacie.


alamo - 7/1/2011 - 21:19

"alamo, myslim ze stavias krkolomne scenare na zaklade neoverenych informacii. Bolo by fajn keby to bola pravda, ale sme v rovine cirej spekulacie."

áno, veď som povedal že je to o uši..
ale aj keby bol dragon, príliš ťažký.. chýba málo..
stačí vložiť do nehermetizovaného nákladného priestoru, "pseudo" tretí stupeň, možno by stačilo, aby to bol nejaký menší motor na TPH
proste a jednoducho
je to realizovateľné


yamato - 7/1/2011 - 21:24

quote:
"alamo, myslim ze stavias krkolomne scenare na zaklade neoverenych informacii. Bolo by fajn keby to bola pravda, ale sme v rovine cirej spekulacie."

áno, veď som povedal že je to o uši..
ale aj keby bol dragon, príliš ťažký.. chýba málo..
stačí vložiť do nehermetizovaného nákladného priestoru, "pseudo" tretí stupeň, možno by stačilo, aby to bol nejaký menší motor na TPH
proste a jednoducho
je to realizovateľné


alebo upraveny druhy stupen F1, ale to je jedno. Preco by to Elon robil? Kazdy let zozere obrovske naklady, a takyto obzvlast. A vysledok? Reklama? Na aky produkt? 50 dnove turisticke lety v plechovke k mesiacu?


alamo - 7/1/2011 - 21:28

"Preco by to Elon robil?"

pre toto
"aha, čo dokážem.. nasa na to nemá, a ešte dlho nebude mať.."
bol by to, posledný klinec do rakvy, plnej pochybností..


yamato - 7/1/2011 - 21:28

mimochodom predvcerom bola updatovana stranka spacex. Objavilo sa tam video z letu Falcon9/Dragon, vratane sekvencie zobrazujucej pohlad na oddelenie stupnov z interstage. Tato sekvencia bola nasledne doslova po par minutach vystrihnuta, asi z dovodu Elonovej paranoje...


Conquistador - 7/1/2011 - 23:24

Jinak Dragon je přeci koncipován na to aby v tom orbitalním segmentu byly umísten nehermetické materialy, jako jsou různé boxy nebo přistroje pro Iss, proc tam nedat misto boxu, což se počitá asi jako užitečná váha palivové nadrže navic, nebo tam nenamontovat i nejaky jednoduchy rakety na tuhé palivo a segment by se po urychlení odhodil.... pak by přeci by to šlo.. Pomalu jej urychlit až na orbitu měsice a po obletu zpět domů... měli by dost paliva a vaha by se nijak razantně nezvyšila. Nebo myslite že ne? [Upraveno 07.1.2011 Conquistador]


alamo - 8/1/2011 - 00:02

"Jinak Dragon je přeci koncipován na to aby v tom orbitalním segmentu byly umísten nehermetické materialy, jako jsou různé boxy nebo přistroje pro Iss, proc tam nedat misto boxu, což se počitá asi jako užitečná váha palivové nadrže navic, nebo tam nenamontovat i nejaky jednoduchy rakety na tuhé palivo a segment by se po urychlení odhodil.... pak by přeci by to šlo.. Pomalu jej urychlit až na orbitu měsice a po obletu zpět domů... měli by dost paliva a vaha by se nijak razantně nezvyšila. Nebo myslite že ne?"

áno.. šlo by to..
a nielen to, na výstavbu a automatické zásobovanie, takejto nejakej stanice v L2, zo segmentov s použitím "Belbrunovej dráhy"

vlastne stačí "normálny" falcon 9, s bostermi na TPH..
falcon 9 "heavy" by už menšiu stanicu, poslal do L2 "na jeden šup",
možno aj s lunárnym landerom (všimli ste si ako je na tom obrázku prilepený?)
s času na čas by k nej "low cost".. "via Belbruno".. priletel zásobník s palivom..
a potom už len stačí vypustiť jeden "normálny" falcon s dragonom, a jeden s urýchľovacím stupňom.. pre "expresný" pilotovaný let
a consstelation - postapollo (všetko nákladne vláčiaci po "úspornom" Hohmanovi) , patrí definitívne na smetisko dejín


yamato - 8/1/2011 - 11:45

quote:
"Preco by to Elon robil?"

pre toto
"aha, čo dokážem.. nasa na to nemá, a ešte dlho nebude mať.."
bol by to, posledný klinec do rakvy, plnej pochybností..


to by bolo teda nakladne naparovanie. Stale ste neuviedli ten EKONOMICKY dovod, preco by mal niekto dokazovat, ze dokaze viac ako NASA.


Conquistador - 8/1/2011 - 14:29

Podle mne by to do NASA přineslo uragan očisty, jak by se zjisilo že Musk za pár dolaru dokazal, to co nasa za XY miliard.
Ten urágán by mohl zlikvidovat některé přiživniky, byrokraty a další různé pijavice a konečně nastartovat něco co by se dale říci že je realná vize, ne jen kupa kancelařských papírů a také tu vidi dokončit dokončit!


alamo - 8/1/2011 - 15:35

yamato: "to by bolo teda nakladne naparovanie. Stale ste neuviedli ten EKONOMICKY dovod, preco by mal niekto dokazovat, ze dokaze viac ako NASA."
Conquistador: "Podle mne by to do NASA přineslo uragan očisty, jak by se zjisilo že Musk za pár dolaru dokazal, to co nasa za XY miliard."

NASA chce vraziť x miliárd do vývoja vlastnej lode, pre "hlboký vesmír",
Musk tvrdí neustále tvrdí, že už ju má hotovú.. ak by dragon skutočne poslal k mesiacu, naviedol ho na LLO, a vrátil ho nazad na zem, dokázal by že mal pravdu, a dragon by bol využiteľný aj viac ako len na dopravu na LEO..
možnosť "väčšieho trhu" = "väčší obrat" = "väčší zisk"

keď sa tak zamyslím ako dodať "normálnemu" falconu 9, ešte trochu "pary", aby bolo "sichr" že to zvládne, tak najoptimálnejším riešením, asi budú malé bosteri na TPH, pridané k prvému stupňu..
to by bolo koniec koncov, využiteľné aj pri normálnej komerčnej prevádzke, pridať občas pár ton k nosnosti, sa hodí
to ukazuje aj prax
[Upraveno 08.1.2011 alamo]


Conquistador - 8/1/2011 - 16:04

A proč vyvyjet nové motory na TPH... proč na každou stranu k prvnimu stupni Falconu 9 nepřidělat rovněž první stupen z Falconu 1.. to už maji hotové... záviselo by jestli mají na to v konstrukci nějaké upevnovaci body (ty urco maji aby mohli dělat verzi heavy) ale jestli by se dali přizpůsobit na "boostry" (1 stupně) z falconu 1.


alamo - 8/1/2011 - 16:35

"A proč vyvyjet nové motory na TPH... proč na každou stranu k prvnimu stupni Falconu 9 nepřidělat rovněž první stupen z Falconu 1.. to už maji hotové..."

už sme to v tomto vlákne preberali, Musk o takej možnosti skutočne uvažuje
pre použitie na lunárnu misiu "via Belbruno", navedenie na lunárnu orbitu aj s návratom k zemi, by podľa mňa stačili 4 menšie bostery na tph (ale je to len odhad), tie Musk v skutočnosti "vlastné" vyvíjať nemusí, môže si ich kúpiť "hotové", tak by to urobil skutočný podnikateľ
načo vrážať peniaze, do znovuvývoja niečoho čo už existuje a je vyskúšané?


Conquistador - 8/1/2011 - 16:50

Tak co je jednodušší, levnější a efektivnější...
Koupit od někoho Boostery aniž bys věděl jak budou fungovat, nebo použit vlastní technologii v připadě 1 stupnů Falconu 1?

toď otázka..


alamo - 8/1/2011 - 17:36

"Koupit od někoho Boostery aniž bys věděl jak budou fungovat, nebo použit vlastní technologii v připadě 1 stupnů Falconu 1?

toď otázka.."

napríklad v takom Thiokol Chemical Corporation http://en.wikipedia.org/wiki/Thiokol by podľa mňa skákali "meter dvadsať od nadšenia" ak by si od nich nejaké "postrkovače" Musk objednal..
raketoplán končí, výhliadky Delty ako komerčného nosiča sú ehm.. "hmlisté", Ares sa rozplinul ako fatamorgána
kľudne by mu mohli dodať GEM čo dodávajú pre deltu
http://en.wikipedia.org/wiki/Graphite-Epoxy_Motor
x krát vyskúšané v praxi..


alamo - 8/1/2011 - 21:27

asi by to šlo aj bez bosterov..
Chandrayaan-1 zjavne použil aj Oberthov efekt http://www.isro.org/chandrayaan/htmls/mission_sequence.htm

najprv postupné "indické" navyšovanie dráhy, s transferom cez L1
a potom "japonský ťah" "via Belbruno", pre usadenie na LLO
pre návrat k zemi, zase použiť postupné navyšovanie dráhy a následne transfer cez L1


alamo - 8/1/2011 - 23:45

fakt to môže fungovať aj bez bosterov..
Chandrayaan-1 mal štartovaciu hmotnosť 1,380 kg
PSLV-XL http://www.skyrocket.de/space/doc_lau_det/pslv-xl.htm
má nosnosť 1300 kg na GTO, takže Chandrayaan bol "obézny"


alamo - 10/1/2011 - 00:13

na NASASpaceFlight.com Forum pred časom jedna rozsiahlejšia diskusia
o možnostiach "sólo" obletu mesiaca, pomocou "normálneho" falconu 9, a odľahčeného dragonu (napríklad nepotrebuje dokovacie zariadenie) pred časom prebehla
http://forum.nasaspaceflight.com/index.php?topic=23611.0
odvíjala sa od tohto článku
http://quantumg.blogspot.com/2010/12/apollo-8-solo.html
prirovnával to k letu Lindbergha cez atlantik
povedal by som že sa dopracovali k tomu, že tie údaje sú vierohodné,
a dragon zvládne oblet mesiaca aj s jedným cestujúcim..
nepilotovoná verzia, čosi ako "dragonlab-dep space", pre mikrogravitačné experimenty, vo fakt "hlbokom vesmíre", schopná dostať sa na orbitálnu dráhu mesiaca, má asi naozaj slušnú šancu vzniknúť
[Upraveno 10.1.2011 alamo]
zdá sa že dokonca aj pobyt na leo, je pre experimenty s mikrogravitáciou na škodu..
odpor atmosféry, spomaľuje loď
na experiment pôsobia slapové sily
aj preto sú "šuflíky" na ISS prázdne
http://sk.wikipedia.org/wiki/Mikrogravit%C3%A1cia
http://en.wikipedia.org/wiki/Micro-g_environment
"dýchanie" posádky je pre to už skutočný mor

Muskie máš šancu robiť veľký byznys.. [Upraveno 10.1.2011 alamo]

yamato: "Preco by to Elon robil?" "to by bolo teda nakladne naparovanie. Stale ste neuviedli ten EKONOMICKY dovod, preco by mal niekto dokazovat, ze dokaze viac ako NASA."

no tak vidíte pán yamato.. predsa len existuje spôsob, ako na tom "trhnúť" prachy.. [Upraveno 10.1.2011 alamo]


Conquistador - 10/1/2011 - 01:16

Tak vzhuru k Měsici!!! Musk by mne opravdu ale opravdu překvapil a obrovsky nadchnul kdyby přiští rok vyčlenil jeden z testovacích dragonů na tento let...
Byla by to naprosta bomba, jelikož jsem mlád a program Apollo jsem nezažil, byl by to pro mne asi zatím největší a zajímajmavější zažitek co se v oboru kosmonautiky týče... Zatím nejlepším zažitkem je sonda Phoenix (v den přistani jsem shodou okolností maturoval ) ale tohle by to daleko předčilo...

Jinak bych se chtěl zeptat... v té diskuzi na tom foru... uvažovalo se i o návratu Dragonu zpět na zem, jako uspěšné přistaní, bylo by na to dost paliva?
Nebo by se jednalo pouze o let k měsici a jeho umístění na jeho oběznou drahu kde by obíhal jako družice?


alamo - 10/1/2011 - 01:20

"v té diskuzi na tom foru... uvažovalo se i o návratu Dragonu zpět na zem, jako uspěšné přistaní, bylo by na to dost paliva?
Nebo by se jednalo pouze o let k měsici a jeho umístění na jeho oběznou drahu kde by obíhal jako družice?"

šlo o pilotovaný let, s jednou živou ľudskou "hlavou" na palube, a teda aj návratom k zemi, "Lindbergha" čo by chcel naveky lietať okolo mesiaca by asi ťažko našli


Conquistador - 10/1/2011 - 01:40

Tak na poprvé by asi do dragonu člověka nedali na takový velký let... ja myslel automatizovany...
Podle mne let človeka v Dragonu k měsici by měl být vyzkoušený až po tom pro proběhnou alespon dva lety s lidmi na palubě okolo země.

Přeci jenom by se měly prvně vychytat mouchy.

Apropo kdy ma vyrazit Dragon s první posádkou do vesmiru?

Na letos ma letet Dragon prý třikrát a jednou navíc Falcon 9 s nákladem družic... Takže se mi zdá že čtvrtý či páty let by mohl být již s posádkou..


alamo - 10/1/2011 - 01:51

"Apropo kdy ma vyrazit Dragon s první posádkou do vesmiru?"

ehm. to je problém..
"jasná" odpoveď znie: keď na to dostane licenciu..
a vzhľadom na to, že celá halda ľudí by mu na žiadosť o ňu, najradšej povedala "až naprší a uschne!"
tak je to, takpovediac, vo hviezdach..
"menším problémom" je že zatiaľ nemá musk k dragonu LAS, záchrannú vežičku, ani vlastne nezvrejnil ako bude vypadať, a koľko asi uberie z nosnosti
celkom možné že to ani nakoniec nebude "klasická" vežička, ale "niečo" čo sa bude pridávať do priestoru pod kabínu, do nehermetizovaného nákladného boxu
hmm...
aj keď by som do dragonu bez LAS nevliezol, myslím si že by bol potencionálne aj bez LAS vežičky, bezpečnejší ako raketoplán


Conquistador - 10/1/2011 - 02:02

co to sakra... jakou zas licenci..
Ona nějaka mezinarodní smlouva která zaštituje podminky jak má vypadat a co ma splnovat vesmirna lod je? Nebo jsi vlada USA (nebo spiš nadnarodní korporace které ji ovládají) nějakou "licenci" upekli sami? To už byrokrati dorazili už i do těchto vod?


alamo - 10/1/2011 - 02:17

tak konkrétne nasa momentálne, zosmolila zoznam špecifikácii, ktoré musí komerčná loď splňovať na to, aby dostala licenciu
http://nasawatch.com/archives/2011/01/certifying-spac.html
problém je v tom že je ten zoznam "tlstý jak kancionál", a žiada si asi viac úradných pečiatok ako legálny nákup plutónia
sranda ale je, že podmienky v ňom zadané, nesplňuje ani len sojuz, na ktorý momentálne nasa nakupuje letenky vo veľkom, a raketoplán by podľa neho patril do múzea, a nikto by sa ho nesmel ani len dotknúť, nieto doňho vliezť
bude okolo toho ešte "srandy kopec"


Conquistador - 10/1/2011 - 02:50

No a proč se na to Musk jednoduše nevykašle a neřekne nějakému státu v jižní americe o povolení na stavbu střeliště někde na pobřeží atlantiku, nebo na nějaký atol v tichém oceánu, měl by to blíže rovniku takže by měly jeho rakety větší nosnost a mohl by se tak vyhnout takovým to nesmyslným byrokratickým žvástům lidi co neviděli raketu ani na obrázku v tunelu. Myslím že by na tom i ta oslovená země na tom určitě vydělala...

Samotné rakety by mohl dál stavět v USA a jen by je vždy naložil na lod která by mu je přepravila přimo na misto stejně tak jak to děla s Falconem 1 když ho přepravují na ten tichomořský atol. Navigační a radarové služby by jsi mohl dál pronajímat od NASA nebo v jižní americe pobliž Korou i od ESA (dělaji to i častečně rusové)...

Se divim Muskovi že o tom neuvažuje... Poslouchat nějaké byrokratické žvanili a prospěcháře kteří tímto způsobem dostali NASA tam kde je...

(Těmi raketami nemyslím jan samotný Falcony 9 ale i kapsuli Dragon) [Upraveno 10.1.2011 Conquistador]


alamo - 10/1/2011 - 03:30

"No a proč se na to Musk jednoduše nevykašle"

v zásade zatiaľ ten "koncionál", nemá platnosť "federálneho zákona", je to vnútorná smernica nasa, takže "čo nie je zakázané, to je dovolené"
dopad to má na to že bez neho nemôže voziť astronautov nasa
zamestnanec space x, alebo turista by do dragonu, vliezť "na vlastné triko" mohol, aj bez licencie od nasa
lenže väčšina potencionálnych turistov, sú ťažký milionári, a oni nezarobili svoje peniaze na tom, že sa venovali "adrenalínovým športom"
takže si budú chcieť uzavrieť životnú poistku, a Musk tiež, veď keby "niečo", napríklad by ho "potom" mohol niekto z rodiny ehm.. "pozostalých", zažalovať a žiadať odškodné, samozrejme že tá poisťovňa bude komerčná, výška ceny za poistenie, tak bude tvoriť nezanedbateľnú časť ceny za letenku
a pre takú poisťovňu, už ten opečiatkovaný "kancionál" od nasa, bude mať istý význam
takže pre Muska je to náramne dôležité, aby sa s nasa nejak dohodol
väčšinu zákazníkov na kúpu leteniek, totiž budú tvoriť astronauti zo štátnych agentúr, esa, jaxa, kanaďania, atď, a vesmírne agentúry sa budú asi poväčšinou riadiť príkladom nasa..
iba ak..
iba ak by sa Musk spriahol s nejakou veľkou komerčnou poisťovňou, a tá by si vypracovala, vlastné smernice na to čo je a čo nie je bezpečné, a za "koľko"
to by mohlo odpor nasa, sakramentsky rýchlo rozložiť


admin - 10/1/2011 - 06:57

quote:
No a proč se na to Musk jednoduše nevykašle a neřekne nějakému státu v jižní americe o povolení na stavbu střeliště někde na pobřeží atlantiku, nebo na nějaký atol v tichém oceánu, měl by to blíže rovniku takže by měly jeho rakety větší nosnost a mohl by se tak vyhnout takovým to nesmyslným byrokratickým žvástům lidi co neviděli raketu ani na obrázku v tunelu. Myslím že by na tom i ta oslovená země na tom určitě vydělala...

Samotné rakety by mohl dál stavět v USA a jen by je vždy naložil na lod která by mu je přepravila přimo na misto stejně tak jak to děla s Falconem 1 když ho přepravují na ten tichomořský atol.


Tipl bych si, že by mu úřady nedovolili vyvážet raketovou techniku...


Ervé - 10/1/2011 - 10:47

Přesně tak, a navíc Musk hodně těží z toho, že je all american - čistě americký. Potřebuje základní požadavky NASA na bezpečnost - LAS, padáky, airbagy, zaručit přežití posádky, pokud přistane na pevninu, systém životních podmínek a pak dokázat, že raketa a loď jsou spolehlivé - pokud Falcon někdy bouchne, měl by prokázat, že posádka by se zachránila. To by mělo stačit - o zbytek se postarají Kongresmani, kteří přinutí NASA, aby Muska podpořila.


yamato - 10/1/2011 - 12:18

nema zmysel ist cestou trucpodniku a vozit ludi dragonom s podpisanym reverzom... NASA by mala vypracovat rozumne standardy bezpecnosti a na ich zaklade vydavat licencie, tak ako to robi FAA. Faktom ale je, ze poziadavky s ktorymi vyrukovala NASA nesplna ani jej vlastny raketoplan, takze sa da predpokladat ze tu ide predovsetkym o akesi alibi a zbrzdenie pilotovanej komercnej dopravy (asi aby to nevyznelo pre NASA az tak trapne, ze komercia dokaze to iste ovela rychlejsie a lacnejsie)
Z celej tejto veci mam taky pocit, ako ked sa stary umierajuci dinosaurus mota v bazine a reve na vsetky strany, odmietajuc realitu vlastneho konca. NASA sa takisto zrejme stale nestotoznila s realitou, ze "nesmierne komplikovane a narocne lety" zvlada 1000clenny tim sukromnej firmy a ze NASA by si mala najst inu agendu, a hlavne sa vyrazne zostihlit.


Conquistador - 10/1/2011 - 12:36

No jen aby z NASA nepovyhovazovali divize výzkumu... oni byrokrati budou bojovat aby si zachovali svoje teplé mistecka, takže by to mohlo dopadnou na vyzkum a poslali by je na dlažbu misto sebe, alespon tak to v 90% připadech dopada že neschopný manažment vyhazuje vždy ty z řad co na ně makaji misto aby udělali čistku mezi sebou, což stejně v další fazi vede k totalnímu kolapsu protože buď nejsou výsledky (ty u NASA nepociťujem skoro uz několik let, co se tyká kosmické lodi) a nebo nejsou přijmy....

Jinak mám pocit že v tom "dokumnetu" bude mít prsty i Boeing a jiné korporace... Chcou zdrzet Muska než dokončí ten svůj předražený polovehykl pač by jím vybral trh... a jak to boeing s velkou slávou a fanfárami dokonči, tak tento dokument se vypaři někde zadními vrátky a nějaká "komise" vybere jako nejlepší možnost ten Boeinguv předražený krám...

Nedivím se ani Muskovy že je paranoidní, pač jak to vidím a poslouchám tak začínám být take paranoidní..


alamo - 10/1/2011 - 13:10

"Nedivím se ani Muskovy že je paranoidní, pač jak to vidím a poslouchám tak začínám být take paranoidní.. "

klídek
pilotované lety, sú pre muska len "čerešnička na torte"
to na čom bude naozaj zarábať, je vynášanie satelitov
na to už má "kvalifikačné body" naškriabané, na COTS letoch pre nasa
prví komerčný let falconu 9, je vlastne naplánovaný už na tento rok
http://www.spacex.com/launch_manifest.php
falcon 9, má niesť Casiope satelit pre MDA corp.
http://www.asc-csa.gc.ca/eng/satellites/cassiope.asp

http://epop.phys.ucalgary.ca/schedule.html

ak bude zarábať na tom "hlavnom", peňazí na činnosť v ostatných oblastiach bude mať dosť


yamato - 10/1/2011 - 13:18

rad by som videl vznik noveho trhu. Ak by sa podarilo zrazit ceny F9+dragonlab na rozumnu uroven, viem si predstavit, ze univerzity a vyskumne ustavy si budu robit experimenty vo vlastnej rezii, mimo predrazenej NASA. Vesmirnu turistiku vidim len vo velmi obmedzenom rozsahu (na sposob milionarskych dobrodruzstiev a la Fosset v balone), a to zrejme az do doby ked sa vyriesi znovupouzivanie stupnov (potom ocakavam skokovy pad cien)


Svatopluk Klich - 10/1/2011 - 15:09

quote:
rad by som videl vznik noveho trhu. Ak by sa podarilo zrazit ceny F9+dragonlab na rozumnu uroven, viem si predstavit, ze univerzity a vyskumne ustavy si budu robit experimenty vo vlastnej rezii, mimo predrazenej NASA. Vesmirnu turistiku vidim len vo velmi obmedzenom rozsahu (na sposob milionarskych dobrodruzstiev a la Fosset v balone), a to zrejme az do doby ked sa vyriesi znovupouzivanie stupnov (potom ocakavam skokovy pad cien)


- z NASA se stane byrokratický aparát, který se bude "STARAT" o lety do vesmíru, vypisovat veřejné zakázky, "dohlížet" na ně, vydávat normy, kontrolovat je apod.
- Musk bude jeden z těch, kteří budou létat do vesmíru a život těchto soukromých firem půjde vlastní cestou jako obecně celý soukromý sektor
- na lidech, kteří podstupují riziko letu se vydělat nedá, ale dá se hodně ztratit v okamžiku neúspěchu - Musk s tím rozhodně spěchat nebude, dokud bude mít jistější podnikání
- Musk bude moci uplatňovat svoje vize (a věřím, že je má) na vlastní riziko a nebude mít zájem do toho tahat NASA, pokud to VŠECHNO (psáno s tím největším V) nebude NASou také financováno

- stručně řečeno - prachy, prachy, prachy - což ve svém důsledku přinese výsledky, které se opravdu lidstvu vyplatí a chleba bude levnější (myšleno bez jekékoliv ironie)

- pokud budeme mít ve vesmíru pravidla trhu a bude tam možno létat tak, aby se na tom vydělalo, půjde to jak po másle - a samozřejmě tím lépe, čím méně se o to bude "někdo" "starat".


Alex - 11/1/2011 - 06:12

Stale tu basnite o tom ake ma Musk vizie a chut lietať ku Mesiacu, na Mars a pod. Zabudli ste na jedno - maju taketo vizie a chut aj jeho spolocnici v SpaceX? Ak ano, tak je to super ale podla mna su to v prvom rade investori ktori basnia o zarobených peniazoch a az potom o letoch po Mliečnej dráhe. A ak vstupi na burzu tak az potom sa to naozaj pritvrdi co sa zisku tyka.


Svatopluk Klich - 11/1/2011 - 08:50

quote:
Stale tu basnite o tom ake ma Musk vizie a chut lietať ku Mesiacu, na Mars a pod. Zabudli ste na jedno - maju taketo vizie a chut aj jeho spolocnici v SpaceX? Ak ano, tak je to super ale podla mna su to v prvom rade investori ktori basnia o zarobených peniazoch a az potom o letoch po Mliečnej dráhe. A ak vstupi na burzu tak az potom sa to naozaj pritvrdi co sa zisku tyka.


- stručně řečeno - prachy a zisk - škoda jen, že to trvalo tak dlouho.


Svatopluk Klich - 11/1/2011 - 08:56

Jen připomínám, že prachy a zisk nejsou nic špatného.

Ve svobodném světě, založeneém na dobrovolnosti to vyjadřuje jen tu skutečnost, že když někdo na něčem vydělává, tak to něco někdo chce, protože má z toho nějaký prospěch. Aby se ale zjistila "skutečná" cena, je konkurence nezbytná.

Nevíte někdo, jak to vypadá s díly třetího F9 a jaké budou inovace, že se další start čeká až v červenci?


Conquistador - 11/1/2011 - 11:52

ale sou... moralní a kulturní hodnoty lidstva jsou diky nim čim dál tím vice ušlapávany.... SRY za OT...


dubest - 11/1/2011 - 12:27

Tak to mi připomnělo jednu nejmenovanou nebohou zemi kde zavedli rok 0 a zrušili peníze. Také pardon za OT reakci.


yamato - 11/1/2011 - 13:33

quote:
ale sou... moralní a kulturní hodnoty lidstva jsou diky nim čim dál tím vice ušlapávany.... SRY za OT...


to je logicky nezmysel. Na to, aby peniaze sluzily na uslapanie niecoho dobreho, je potrebny nedostatok moralky a kultury. Teda logicky peniaze nemozu sluzit na uslapanie moralky, ktora nikdy neexistovala. Keby existovala, peniaze by sluzili na uslachtile ciele.
Nechcem nikomu brat iluzie, ale moralne hodnoty pojdu vzdy az za zakladnym instinktom, ktorym je prezitie. Preto sa kazdy zenie za peniazmi (zdroje na prezitie), pretoze to ma v genoch. Komunizmus sa snazil spoliehat na moralne hodnoty, akou je solidarita, a krachol. Kapitalizmus sa spolieha na to, co je nam vlastne - chamtivost jednotlivca - a prosperuje skvele (aj napriek krizam, alebo prave vdaka nim, vykazuje kapitalizmus obdivuhodnu blbuvzdornost)

Spat k teme - neda sa nejako zatlacit na SpaceX aby pustali na net trochu viac info? Chce snad Musk prist o verejnu podporu?


novák - 11/1/2011 - 20:54

quote:
Jen připomínám, že prachy a zisk nejsou nic špatného.

Ve svobodném světě, založeneém na dobrovolnosti to vyjadřuje jen ¨




O který svět jde? Je v této či jiné galaxii?


alamo - 11/1/2011 - 21:38

"O který svět jde? Je v této či jiné galaxii? "

napríklad aj tento náš..
ľudia sú schopný stvárať neuveriteľné voloviny, bez ohľadu na to koľko to stojí
stačí im tá "správna" motivácia

poviem jedno slovo
Shenzhou
od tej čínskej kópie sojuzu, čo by človek čakal?
ale stačí si uvedomiť, že z nej treba zhodiť LAS, orbitálny modul, vyhodiť sedadlá pilotov, a systém podpory života obmedziť na termoreguláciu, a teoreticky by sa mohla vyškriabať na orbitálnu dráhu mesiaca.. hm.. tak polroka by trvali prípravy.. keby si dali číňania fakt záležať, a "strana" by zavelila
keď "strana" zavelí, všetko ide ako po masle, jej motiváciou je "dobehnúť a predbehnúť" hnusných imperialistov, západných diablov tých nekultúrnych barbarov, vyznávajúcich anarchiu demokracie


Alchymista neprihlasený - 11/1/2011 - 22:59

Číňania už majú na tento rok v propagande vystarané - pred vianocami z hangáru vytiahli a dneska (v utorok) zalietali vlastný bojový stroj triedy "stealth"


alamo - 11/1/2011 - 23:10

"Číňania už majú na tento rok v propagande vystarané - pred vianocami z hangáru vytiahli a dneska (v utorok) zalietali vlastný bojový stroj triedy "stealth"

nejde len o propagandu
ono to môže mať skutočný význam napríklad pre snahu vyrobiť čo "najdokonalejší kryštál", pretože mikrogravitačným experimentom zjavne vadia aj rušivé vplyvy na LEO, a teda aj priamy ekonomický prínos
pre toho k to s "dep space lab" príde ako prví
mikrogravitáciu nemožno vyrobiť, treba za ňou cestovať
chcel som naznačiť, že možno skutočne dôjde k nejakej forme vesmírnych "pretekov"


yamato - 11/1/2011 - 23:10

spat k teme, preposielam jeden post z NSF

Planetary Radio has an interview with Jeff Richichi, SpaceX director of structural engineering, talking about the COTS-1 flight.

http://www.planetary.org/radio/show/00000427/

(SpaceX part starts at 6:20, runs to 21:35)

a few interesting things:

* the only failure AT ALL on the mission was a temperature sensor that died (not a critical one, those are triple redundant) - 8:20 in the audio

* COTS-1 Dragon is being slowly disassembled and analyzed, from the way it looks at the moment they could stick it right back on another F9 and fly it again.

* LED lighting in the Dragon, low power, very long life time (reusability)

* SpaceX makes its own thermal blankets etc, has in house team of seamstresses (is there a 'gender neutral' version of that name?)

* might be making their own spacesuits in the future.. not sure if that was just an off-the-cuff remark.


alamo - 11/1/2011 - 23:13

from the way it looks at the moment they could stick it right back on another F9 and fly it again

takže ho skutočne asi znovupoužijú, a neskončí v múzeu


yamato - 11/1/2011 - 23:28

quote:
from the way it looks at the moment they could stick it right back on another F9 and fly it again

takže ho skutočne asi znovupoužijú, a neskončí v múzeu


ee, z rozhovoru len vyplyva, ze Dragon je v tak dobrom stave, ze by ho OBRAZNE mohli posadit na dalsi f9 a vypustit do vesmiru. Nikto netvrdil ze to planuju urobit, Dragon momentalne pomaly rozoberaju a analyzuju.


yamato - 11/1/2011 - 23:47

ale predpokladam ze na misie DragonLab sa budu pouzivat znovupouzitelne dragony, mozno recyklovane zo zasobovacich letov k ISS. NASA vo svojej skostnatenosti trva na novom dragone pre kazdy zasobovaci let, takze tam to bude po starom.


Conquistador - 12/1/2011 - 01:19

podle mne si NASA v kontraktu vynutí to aby jejich použité dragony už nebyly po jejich letu dale využivány a byly rozebrány...


HonzaBarfus - 12/1/2011 - 11:42

TO :Alamo

nemyslím si, že by Čína nějak urychlovala kosmický program z ideologických důvodů. Od r 2003 do 2011 = za 9 let letěli její kosmonauti jen 3 krát = jednou za 3 roky v průměru, to není moc. Ovšem máte pravdu , že letos zřejmě Čína shrábne pěknou řádku propagandistických bodů i v jiných oborech :

1. 11.ledna poprvé zalétala svůj nový STEALTH stíhač J-20 /takové stroje mají jen USA a Rusko/

2. Asi na jaře vypustí základní modul své malé kosmické stanice Tiangdong

3. Asi v létě vyrazí na první plavbu na moře její první letadlová loď / koupená od Ukrajiny r. 1998 za 20 mil. USD jako holý trup a nyní intenzivně dokončovaná/. Má délku 302 metrů, výtlak 65 000 tun a posádku 2500 mužů./

Zajímavé je i skore úspěšných startů do kosmu r. 2010, o kterém v rozhlase hovořil i pan Vítek. První Rusko = 30, Druhé a třetí stejně Čína s USA - po 15 a Evropa = 6. Už vyrovnání počtu startů s USA je pro Čínu úspěchem.


yamato - 12/1/2011 - 12:13

quote:
podle mne si NASA v kontraktu vynutí to aby jejich použité dragony už nebyly po jejich letu dale využivány a byly rozebrány...


a dovod? jedine ze by nasa chcela za kazdu cenu udrzat mytus narocnosti kozmickych letov a obhajit svoje desatrocia nebetycneho plytvania


admin - 12/1/2011 - 12:17

quote:
ale predpokladam ze na misie DragonLab sa budu pouzivat znovupouzitelne dragony, mozno recyklovane zo zasobovacich letov k ISS. NASA vo svojej skostnatenosti trva na novom dragone pre kazdy zasobovaci let, takze tam to bude po starom.


Odkud máš tu informaci, že NASA chce pokaždé nový Dragon?


BTW, diskuse o Číně sem nepatří. A J-20 je jen prototyp bez ověřitelných schopností(včetně stealth). Jsou pozadu oproti amíkům asi o 15 let, ne-li víc. Tím samozřejmě neříkám, že to není úspěch(jak si nekteří budou myslet), jen bych to nepřeceňoval...


Conquistador - 12/1/2011 - 12:18

To je ruská letadlové lod je to sestrerská loď od Admiral Kuzněcov... Neboli se jmenovala Varyag než jí prodali čině...
Je zajímavé že Kuzněcov je ted vlastně jedinou ruskou letadlovou lodí když letadlové- křižníky lodě třidy Moskva zešrotovali v 90 letech..


yamato - 12/1/2011 - 13:29

quote:
quote:
ale predpokladam ze na misie DragonLab sa budu pouzivat znovupouzitelne dragony, mozno recyklovane zo zasobovacich letov k ISS. NASA vo svojej skostnatenosti trva na novom dragone pre kazdy zasobovaci let, takze tam to bude po starom.


Odkud máš tu informaci, že NASA chce pokaždé nový Dragon?



niekde som to cital, je to sucastou specifikacie COTS


alamo - 12/1/2011 - 19:08

ehm.. dosť možné, že som Muskovi spôsobil, drobnú nepríjemnosť..
a poštovú schránku mu upchá menšia lavína, e mailov

http://forum.nasaspaceflight.com/index.php?topic=23752.msg679672#new

"I understand very little of what you are trying to communicate."

if really large numbers of people
will know that the very real Lunar Dragon
Lunar Dragon turns to fact

to send e-mail, to Space X, for Musk
to send e-mail, thy congressman
to send e-mail, to your friends

the smallest, what personally made to Lunar Dragon turns to fact"
...................................................................
ugordan : "stream of consciousness"

yes

The Vikings need to sing loud voice "Lunar Dragon.. Lunar Dragon.. Lunar Dragon"
[Upraveno 12.1.2011 alamo]


yamato - 12/1/2011 - 19:24

alamo, dost sa zabavam na tvojej anglictine na NSF a na snahe ostatnych diskutujucich ju rozlustit


Svatopluk Klich - 12/1/2011 - 19:26

Musk by si měl kruci uvědomit, že je symbolem, nadějí a inspirací pro všechny, kteří se o lety do vesmíru zajímají - a by měl zlepšit styk s veřejností, a to tak, že moc - vždyť už jasně ukázal, co dovede !


alamo - 12/1/2011 - 19:26

yamato.. tak mi prosím ťa helfni.. a povedz im to "normálnou" rečou [Upraveno 12.1.2011 alamo]


yamato - 12/1/2011 - 19:51

quote:
yamato.. tak mi prosím ťa helfni.. a povedz im to "normálnou" rečou [Upraveno 12.1.2011 alamo]


a co chces povedat?


alamo - 12/1/2011 - 20:05

yamato "a co chces povedat?"

momentálne nič..
http://forum.nasaspaceflight.com/index.php?topic=23791.0#new
moderátori to uzamkli..
vraj je to celé nezmysel, presnejšie "due to a large ratio of nonsense"


yamato - 12/1/2011 - 20:09

no to preto ze si tam pisal gramaticke nezmysly (bez urazky). To si prehnal cez google prekladac alebo co?


alamo - 12/1/2011 - 20:28

"no to preto ze si tam pisal gramaticke nezmysly (bez urazky). To si prehnal cez google prekladac alebo co?"

áno presne tak..

ak sa ti chce skús tam "gramaticky správne" založiť novú tému, s odkazmi na Hiten a Chandrayaan-1, obrázkami ich dráh, tvrdením že ak to dokázali oni, mohol by to kombináciou týchto dvoch postupov, dokázať aj Dragon s normálnym Falconom 9.. alebo Long March Shenzhou..

neviem.. nijaký argument "toto proste, nie je možné.." sa neobjavil
tak dúfam že im fakt vadila gramatika
teda okrem možnosti, že sa stanú centrom spamerského útoku, a budú sa tam zliezať, politický "elemnti" z tea party..
...................................................
pretože ak je niečo také možné, hneď sa položí otázka, "kde na to vziať peniaze?"
od čoho je krôčik k tomu, aby sa tam začali rozoberať veci ako že : každej prvej dáme do teraz stačila jedna sekretárka, dlhú dobu držala rekord Hillary, ona ich mala "až" 3, pani Obavová ich má 22, a platí im jeden a pol milióna ročne..
a tiež Obavove názory ala "lety k mesiacu, boli prejavom imperializmu"
končiac výdavkami na boj proti GW

mám podozrenie, že to stopnú zas.. gramatika, negramatika..
politika, postrach každého fóra [Upraveno 12.1.2011 alamo]


alamo - 13/1/2011 - 03:44

to čo som tu nazval "Indickým ťahom" treba premenovať na "Čínsky ťah"
Chang'e 1

oni to urobili skôr..
sonda nemala "nadváhu" takže o jeden "tanček" menej
na budúci rok plánujú poslať rover, vtip je v tom že najsilnejší nosič čo majú k dispozícii, je 3B 5500kg GTO..
lander s roverom budú vážiť údajne 3650 kg
http://en.wikipedia.org/wiki/Chinese_Lunar_Exploration_Program


ales - 13/1/2011 - 10:49

Alamo, obávám se, že se domníváš, že použitím postupně prodlužovaných eliptických drah ušetříš nějaké palivo. Musím Tě ale zklamat. Neušetříš. Z fyzikálního hlediska pro to není žádný důvod (naopak to může brát nepatrně paliva více, než rychlý přímý odlet). Smysl takovéhoto protahování elips je jen technologický. Vystačím se slabším motorem. To je podle mne prakticky vše (z výhod).


alamo - 13/1/2011 - 12:19

"Alamo, obávám se, že se domníváš, že použitím postupně prodlužovaných eliptických drah ušetříš nějaké palivo. Musím Tě ale zklamat. Neušetříš. Z fyzikálního hlediska pro to není žádný důvod (naopak to může brát nepatrně paliva více, než rychlý přímý odlet). Smysl takovéhoto protahování elips je jen technologický. Vystačím se slabším motorem. To je podle mne prakticky vše (z výhod)."

ano domnievam sa.. ale dám si poradiť od vás.. áno, jediná výhoda je že si vystačia so slabším motorom..


HonzaBarfus - 13/1/2011 - 18:46

Kabina Dragonu má délku 2,9 a šířku 3,6 m. Váha včetně servisního modulu = asi 8 tun. Když čtu, že se tam přepraví až sedm !! kosmonautů , tak si představuji krabičku sardinek, které jsem měl včera k večeři ! Sedm kosmonautů do lodi o průměru asi 3 metry ? To snad jen pro případ nějaké evakuace všech obyvatel z ISS třeba při požáru.


yamato - 13/1/2011 - 21:17

quote:
Kabina Dragonu má délku 2,9 a šířku 3,6 m. Váha včetně servisního modulu = asi 8 tun. Když čtu, že se tam přepraví až sedm !! kosmonautů , tak si představuji krabičku sardinek, které jsem měl včera k večeři ! Sedm kosmonautů do lodi o průměru asi 3 metry ? To snad jen pro případ nějaké evakuace všech obyvatel z ISS třeba při požáru.


technicky sa tam namackaju, ale s touto kapacitou sa zrejme pocita iba pre kratke "taxi" lety k ISS. Dlhsie lety by zrejme mali posadku zredukovanu. Obdobne to malo byt pri orione (pisem v minulom case, pretoze silne pochybujem ze ten projekt vyprodukuje nieco ine okrem faktur)


-=RYS=- - 14/1/2011 - 03:15

quote:

dokázal by toto dragon s falconom 9?
a navyše sa ešte vrátiť k zemi?
samozrejme v nepilotovanej verzii, byť zavretý 50 dní v "plechovke" by si asi žiadalo, fakt na jógu a meditácie zaťaženého miliardára



Reknu ti to z meho pohledu.
Jelikoz jsem plne invalidni clovek zavislej na cizi pomoci, tak jsem v byte zavrenej uz 2 roky se sporadickym "vystupem" z bytu 1x za 3 tydny.

V podstate me drzi nad vodou radioamaterska vysilacka.

Takze si dovedu realne predstavit, ze by jeden ci dva lidi v kabine Dragon (verze s WC+sprchou - boxem) leteli 50 dni. Rekl bych, ze by se urcite objevil milionar co by zaplatil za kreslo v kabine s moznosti vystupu mimo kabinu nad povrchem Mesice.
Tech 50 se da bez problemu vydrzet. Dulezite je, aby bylo trvale dobre spojeni se Zemi a jako HAM bych privital, aby trunk mel HAM SSB system treba na 70cm/23cm ve funkci majaku/bezne TRX pro HAM spojeni s amaterama (vynikajici PR cinnost pro Muska pro HAM spojeni lodi s...treba zakladni skolou nekde v USA behem letu s on-line TV reportazi do CNN).


-=RYS=- - 14/1/2011 - 03:19

quote:
hm..
takže aby sa Hiten dostal na počiatočnú cirkumlunárnu dráhu, bolo mu potrebné udeliť približne 3,1 km/s delta v
s čím to porovnať? s GTO? to si žiada delta v, okolo 2,5
prechod na GEO, robí satelit pomocou vlastného motora, na čo treba ešte 1,6, dohromady teda 4,1..

hmotnosť dragonu sa udáva "Dry Mass: 4,200 kg" + palivo maximálne 1230 kg = 5430 kg
http://en.wikipedia.org/wiki/SpaceX_Dragon
http://cs.wikipedia.org/wiki/Dragon_%28kosmick%C3%A1_lo%C4%8F%29
ale tu:
http://www.flightglobal.com/articles/2007/03/16/212634/picture-spacex-reveals-first-dragon-engineering-unit.html
"The wet mass of Dragon is expected to eventually be about 4,540kg"

nosnosť falconu 9 na GTO sa udáva "Payload to GTO Normal: 4,540 kg"
http://en.wikipedia.org/wiki/Falcon_9

.. povedal by som že je to o "uši"..

stačili by motorčeky dragonu na to, aby dodali k delta v pre GTO, ešte tak zhruba hm.. 0,8 ?
myslím že áno..

tá zhoda
"The wet mass of Dragon is expected to eventually be about 4,540kg"
"Payload to GTO Normal: 4,540 kg"
mi začína byť nejaká podozrivá..
čo má vlastne Musk za lubom?
začínam mať dojem, že svet asi zažije, čosi ako noví "sputnikoví šok"
povedal by som "FALCON-DRAGON ŠOK"

v zásade sa dá povedať, že falcon 9 s dragonom, majú na to aby sa dostali na lunárnu orbitu "via Hiten", a možno aj dosť pary na to aby sa odtiaľ dragon vrátil na zem..


To jako, ze by Musk ukazal svetu a hlavne NASA, ze "fly-by okolo Mesice pri letu k L1" jde i jinak?


-=RYS=- - 14/1/2011 - 04:25

quote:
quote:
rad by som videl vznik noveho trhu. Ak by sa podarilo zrazit ceny F9+dragonlab na rozumnu uroven, viem si predstavit, ze univerzity a vyskumne ustavy si budu robit experimenty vo vlastnej rezii, mimo predrazenej NASA. Vesmirnu turistiku vidim len vo velmi obmedzenom rozsahu (na sposob milionarskych dobrodruzstiev a la Fosset v balone), a to zrejme az do doby ked sa vyriesi znovupouzivanie stupnov (potom ocakavam skokovy pad cien)


- z NASA se stane byrokratický aparát, který se bude "STARAT" o lety do vesmíru, vypisovat veřejné zakázky, "dohlížet" na ně, vydávat normy, kontrolovat je apod.
- Musk bude jeden z těch, kteří budou létat do vesmíru a život těchto soukromých firem půjde vlastní cestou jako obecně celý soukromý sektor
- na lidech, kteří podstupují riziko letu se vydělat nedá, ale dá se hodně ztratit v okamžiku neúspěchu - Musk s tím rozhodně spěchat nebude, dokud bude mít jistější podnikání
- Musk bude moci uplatňovat svoje vize (a věřím, že je má) na vlastní riziko a nebude mít zájem do toho tahat NASA, pokud to VŠECHNO (psáno s tím největším V) nebude NASou také financováno

- stručně řečeno - prachy, prachy, prachy - což ve svém důsledku přinese výsledky, které se opravdu lidstvu vyplatí a chleba bude levnější (myšleno bez jekékoliv ironie)

- pokud budeme mít ve vesmíru pravidla trhu a bude tam možno létat tak, aby se na tom vydělalo, půjde to jak po másle - a samozřejmě tím lépe, čím méně se o to bude "někdo" "starat".



Neni to tak jednoduche jak si myslite.
Pokud se chce SpaceX skutecne oddelit od NASA a ostatnich, tak si bude muset vybudovat sit pozemnich sledovacich stanic (min 10 stanic, kazda s 2x 15m parabolou + sady 3m parabol) a sadou vesmirnich retlanslacnich stanic (min 6 na GTO.... kopie TDRS) + 4x retlaslacni stanice na vysoke TLI pro praci na TLI/povrch Mesice.
A pokud by chtel i sondy na Mars, tak na tech 10-ti pozemnich stanicich jeste potrebuje 65-80m paraboly (1 sledovaci pozemni stanice = 1 takova velka parabola), aby si vybudoval vlastni DSN sit.
Nevim jestli by mu NASA dlouhodobe pozemni stanice, TDRS a DSN pronajimala, ale uz takhle ma NASA sama problemy s vysokou vytizenosti DSN a i TDRS vcetne pozemnich stanic.
Jen pro predstavu.... ta TDRS+pozemni strediska by mohla stat 2-4mld USD, dalsi 1mld by mohli stat 70m paraboly v ramci pozemnich stanic TDRS. I kdyz na druhou stranu je fakt, ze pokud by se do toho pustil, tak by mohl dobre pronajimat kapacitu stanic pro jine space agentury vcetne Bigelow space hotels, Virgin Galactic atd..

To, ze nekdo umi udelat a provozovat levne nosice a kosmicke lode neznamena, ze to je vse co potrebuje k provozu.
Kdyz zacinali rusove, tak meli i namorni lode jako pozemni stanice a na kratkych vlnach predavali hlas a telemetrii do Ruska. Nekteri HAMs u nas si pamatuji, jak naladili pasmo 17-22MHz a poslouchali kosmicky prenos.
Dnes je pro to lepsi pouzivat druzice na vyssich drahach.

Jestli si dobre pamatuji, tak i novej Iridium-NEXT s tim pocita. Je nastaven i pro nizke LEO do 425km (tedy nejen na povrchu Zeme muzou byt mobilni stanice), pak by stacilo dat PCI NEXT-Iridium kartu s jejich SIMkou do palubniho pocitace a pro LEO aplikace by meli zajistene L (az up128kbps/dw2Mbps) i C (az up650kbps/dw12Mbps) pasmo.


-=RYS=- - 14/1/2011 - 04:31

quote:
"Nedivím se ani Muskovy že je paranoidní, pač jak to vidím a poslouchám tak začínám být take paranoidní.. "

klídek
pilotované lety, sú pre muska len "čerešnička na torte"
to na čom bude naozaj zarábať, je vynášanie satelitov
na to už má "kvalifikačné body" naškriabané, na COTS letoch pre nasa
prví komerčný let falconu 9, je vlastne naplánovaný už na tento rok
http://www.spacex.com/launch_manifest.php
falcon 9, má niesť Casiope satelit pre MDA corp.
http://www.asc-csa.gc.ca/eng/satellites/cassiope.asp

http://epop.phys.ucalgary.ca/schedule.html

ak bude zarábať na tom "hlavnom", peňazí na činnosť v ostatných oblastiach bude mať dosť

Koukam, ze system CASSIOPE je stejny jako radioamaterska sit "letajicich" radioamaterskych FBB BBSek na LEO drahach.


Alex - 14/1/2011 - 07:24

Neni to tak jednoduche jak si myslite.
Pokud se chce SpaceX skutecne oddelit od NASA a ostatnich, tak si bude muset vybudovat sit pozemnich sledovacich stanic (min 10 stanic, kazda s 2x 15m parabolou + sady 3m parabol) a sadou vesmirnich retlanslacnich stanic (min 6 na GTO.... kopie TDRS) + 4x retlaslacni stanice na vysoke TLI pro praci na TLI/povrch Mesice.
A pokud by chtel i sondy na Mars, tak na tech 10-ti pozemnich stanicich jeste potrebuje 65-80m paraboly (1 sledovaci pozemni stanice = 1 takova velka parabola), aby si vybudoval vlastni DSN sit.



Ak by si každá súkromná firma typu SpaceX mala vybudovať vlastnú infraštruktúru, tak je to v p... a potom o lacných letoch do vesmíru môžeme zabudnuť. Práve toto je oblasť, ktorú by v najbližších 10-20 rokov mala pre takéto firmy zabezpečiť NASA so svojou už jestvujúcou infraštruktúrou. Podobne ako štát buduje štátne cesty a železnice po ktorých jazdia a zarábajú (prerábajú) súkromné firmy. Keď to preženiem, NASA by mala direktívne dostať príkazom buď zadarmo alebo za rozumnú cenu poskytnuť súkromným firmam svoju infraštruktúru. Toto je jedna z foriem ako môže štát elegantným spôsobom podporovať rozvoj súkromného podnikania vo vesmíre. Dosť ťažko by NASA obhajovala pred verejnosťou to, že súkromníci si maju vybudovať vlastnú infraštruktúru a pritom infraštruktúra NASA vybudovaná z daní Američanov leží nevyužitá.


Ervé - 14/1/2011 - 10:34

S těmi retranslačními a pozemními stanicemi jste to trochu přehnal, pro nepřetržitou komunikaci stačí 3+1 záložní na GEO, pozemní stanice stačí taky 3 - každá s 25 m, 10 m a 3 m anténou. Sice s Marsu nedostanete HDTV, ale to přece není potřeba. Každý, kdo by takovou síť postavil, může nabídnout komerční spolupráci firmám nebo i státům jako je Indie, Izrael a spol. pro nepřetržitou komunikaci s Dragonem vám stačí smlouva s Iridiem nebo si pronajmout 3 kominikační kanály na 3 komerčních GEO družicích - nemusíte je mít.


-=RYS=- - 16/1/2011 - 02:52

quote:
S těmi retranslačními a pozemními stanicemi jste to trochu přehnal, pro nepřetržitou komunikaci stačí 3+1 záložní na GEO, pozemní stanice stačí taky 3 - každá s 25 m, 10 m a 3 m anténou. Sice s Marsu nedostanete HDTV, ale to přece není potřeba. Každý, kdo by takovou síť postavil, může nabídnout komerční spolupráci firmám nebo i státům jako je Indie, Izrael a spol. pro nepřetržitou komunikaci s Dragonem vám stačí smlouva s Iridiem nebo si pronajmout 3 kominikační kanály na 3 komerčních GEO družicích - nemusíte je mít.

V idealnich podminkach mate pravdu, ale protoze nejsou idealni podminky tak i stavajici DSN pozemni sit ma dost problemu.
Je pravda, ze ma v soucasnosti pouze 3ks 70m parabol (Australie, Spanelsko, USA) a 21ks 15m parabol. Bohuzel projektu je tolik, ze se musi provozni casy propujcovat.
Faktem vsak stale zustava to, ze pro hluboky vesmir (dal nez 2AU) je treba 70m parabol. Pro Moon operace staci 15m paraboly (pro duplexni data do 2Mbps).
Jen pro predstavu napriklad sonda Lunar Prospector vysilal v S pasmu vykonem 19W PA do 160cm paraboly a na Zemi to mohl kazdy radioamater zachytit na 2272.998MHz SSB BPSK(2093.0541MHz +- Doppler je TX kmitocer) pres C antenu (310cm) se sirkou pasma 2.3kHz (0.2kbps) pomoci bezneho SSB amaterskeho TRX s downkonverorem.
Takhle to bylo slyset z repraku:
http://www.k3pgp.org/LunarProspector/LPMain-2.wav
Info na:
http://www.k3pgp.org/LunarProspector/prospect.htm
Takze chytat stanice muze v podstate kazdej.

Je jasne, ze kdyz by signal byl silnejsi (rozumej vetsi prumer paraboly TX a RX), tak by rychlost prenosu mohla byt vetsi. Proto ty 70m paraboly.

Ne plne k tomu je zajimave PDF z ruska:
http://ms2010.cosmos.ru/pres/5/gurvits.pdf





[Upraveno 16.1.2011 -=RYS=-]


-=RYS=- - 16/1/2011 - 06:22

quote:
S těmi retranslačními a pozemními stanicemi jste to trochu přehnal, pro nepřetržitou komunikaci stačí 3+1 záložní na GEO, pozemní stanice stačí taky 3 - každá s 25 m, 10 m a 3 m anténou. Sice s Marsu nedostanete HDTV, ale to přece není potřeba. Každý, kdo by takovou síť postavil, může nabídnout komerční spolupráci firmám nebo i státům jako je Indie, Izrael a spol. pro nepřetržitou komunikaci s Dragonem vám stačí smlouva s Iridiem nebo si pronajmout 3 kominikační kanály na 3 komerčních GEO družicích - nemusíte je mít.


Mozna jste mi plne nerozumel.
TDRS v minimu je 4 GTO druzice (LEO<>GTO L/C band, GTO<>GTO Ka band, GTO<>povrch Ka band) a 2 pozemni stanice.
Pro Mesic je treba minimalni TDRS+min 4 telco druzice na vysoke Mesicni orbite (2000-5000km)+6 pozemnich stanic s 15m parabolama rovnomerne okolo rovniku.
Pro hluboky vesmir min 3 70m paraboly rovnomerne okolo Zeme max do polarniho kruhu.

Mel jsem na mysli to, ze se nektere pozemni stanice spoji s ostatnim spojovacim systemem. Ze jedna pozemni stanice bude mit vicero funkci..jak komunikaci s TDRS, tak s hlubokym vesmirem (a bude slouzit i jako prepojovaci stanice) kdyz to lokalita umozni.
Napriklad Madridska pozemni zakladna ma 1 70m talir pro hluboky vesmir, tusim 3 25m talire pro bezne spojeni s Marsovskyma orbiterama/sondy v L1-2-4-5/Venuse orbiter/sondy mezi Marsem a Venusi ktere maji vysilace v S/X s min20W PA do min2m paraboly.
A ma (jestli me pamet neklame) asi 5 15m taliru pro TDRS/vysoka orbita Zeme/vysokorychlostni (2-130Mbps) druzice Zeme.
Zkratka plati to, ze cim je prenosova rychlost sonda-Zeme vyssi, tim vetsi prumer parabola na Zemi musi byt.
Parabola na sonde/druzici se nemuze zvetsovat do nekonecna, technici jsou radi, kdyz bezna sonda ma 2-4m parabolu a 10-30W PA. A vykon PA taky nelze zvysovat, protoze by to fotovoltaika/RTG nezvladla.
Muzem si pomoci akorat tak na Zemi, ze pouzijem velke prumery a dokonalejsi prijimace s nizkym sumem.

Napriklad Hubble teleskop ma drahu nekde na 560km a k druzicim TDRSS (TDRS slouzi jen v ramci Zeme-LEO pro ISS/STS/Sojuz, nove TDRSS umoznuji diky dalsim sektorovym antenam na "kloubu" komunikovat i se sondama v hlubokem vesmiru nebo druzicema na vysoke obezne draze Zeme nebo sondama okolo/na Mesici) z kterych si 2x denne stahujou data z Hubblu, pres 18m paraboly v Novem Mexiku, tecou data z Hubbla pres 60cm parabolu "na kloubu" v S pasmu (2255.5MHz/2287.5MHz rychlosti 4Mbps (4Mbps Hubbl>TDRSS - 120Mbps TDRSS>Nove Mexiko).

Pro info, ty 70m paraboly maji vysilac v pasmu L,S,X a PA v S pasmu ma 400kW, takze signal se oboum vozitkum na Marsu urcite dostane.
Treba Madridska stanice s oznacenim DSS-63 (70m parabola) ma zisk anteny pro L pasmo (1668MHz RX...1628-1708MHz) 61dB, S pasmo 63dB, pro X pasmo 73dB (provozni kmitocty 2090-2120MHz, 7144-7190 TX a 2100-2300MHz RX, 8200-8600MHz RX). Vykon v S pasmu je nastavitelny od 1kW (60dBm) do 400kW (86dBm). Pro radioastronomicke potreby je mozno kratkodobe vysilat i s vykonem 18.4kW ("ohmatani" NEO asteroidu).
V prijimaci (LNB) je HEMT system. Paraboly 34m v prumeru (67dB na 7145MHz) pouzivaji typicky 250W PA (50-250W PA) v S pasmu pro blizkozemni sondy/druzice ... SOHO a pod..
Napriklad DSS-55 (Madrid, 35m prumer) pracuje i v Ka pasmu 26GHz RX a 32GHz TX s vykonem TX 755W PA (zisk anteny na 32GHz je 79dB). Typicky rozsah DSS-55 v Ka pasmu je 34315-34415MHz (uzkopasmovej klystron..jinak 34200-34700MHz pro vysilani a pro prijem je rozsah 25500-27000MHz a 31800-32300MHz.




Myslenka od Erveho je podle meho spravna. NASA by mela udrzovat a rozsirovat pozemni a kosmickej komunikacni a navigacni segment.
Takze az se bude vytvaret soustava 14-ti multifunkcnich druzic okolo Mesice (komunikace na jakemkoliv miste povrchu Mesice Mesic<>Mesic/Mesic<>Zeme > ISS atd, pozicni system podobny GPS, vedecke pristroje), tak vystavbu a provoz by mel ridit NASA, vcetne napojeni na dalsi zarizeni. Treba kdyz si chce kosmonaut na ISS promluvit s kosmonautem na povrchu Mesice (ISS>TDRS>pozemni GATEWAY>15m parabola na jednu z 14-ti druzic okolo Mesice>skafandr kosmonauta na povrchu Mesice). Pripadne vytvoreni a udrzeni TDRSSM "Lunarni" druzice pro mezikomunikaci mezi TLI.


Ta presna data ohledne anten pozemnich soustav jsou pro info jak je celek slozitej a nakladnej po financni strance. Ono uz postavit kvalitni parabolu pro Ka pasmo o prumeru 34m je technickej kumst.



[Upraveno 16.1.2011 -=RYS=-]


yamato - 18/1/2011 - 16:17

quote:
"Zda sa ze integrovany LAS bude mat podobu "draco na steroidoch" - zastavba v spodnej casti kabiny vedla standartnych manevrovacich motorov"
http://www.spacex.com/updates.php
http://www.spacex.com/multimedia/videos.php?id=58
vypadá to akoby, proste k motorom pozičného systému otočeným smerom dole, pridali ešte štyri navyše.. akoby vlastne pozičný systém fungoval sám, ako LAS
zvládne niečo také hidrazin?
pilotovaný dragon zjavne dostane štandardný uzol, a na pripojenie nebude používať "ruku", ale pripojí sa sám [Upraveno 18.1.2011 alamo]

ehm.. bolo by možné, loď s takto riešeným LAS, označiť za VTOVL "SSTO" s "pomocnými bostermi"? [Upraveno 18.1.2011 alamo]


to je cisto akademicka otazka
mna napadlo ine - ked to pristane na zemi, preco by to s dostatocnou zasobou paliva nepristalo na mesiaci? Pod tepelny stit sa pripoji dodatocna "podstitova" externa odhadzovacia nadrz, do "trunku" sa da dalsia nadrz. SteroidDragon prileti k mesiacu a zacne LOI za pomoci paliva z trunku. Po dokonceni manevru sa odpoji od trunku (v ktorom este nejake palivo ostane) a vytiahne si z neho aj svoju "podstitovu" nadrz. Zacne zostup, pocas ktoreho cerpa palivo z tejto externej nadrze. Tesne pred ukoncenim pristavacieho manevru tuto uz prazdnu nadrz odhodi a pristane pomocou integrovanych nadrzi. Start opat pomocou integrovanych nadrzi. Na orbite sa takmer prazdny SteroidDragon napoji na trunk a precerpa si zvysne palivo. Trunk sa odhodi a SteroidDragon moze zacat TEI.
Vuala, jedine co sme zahodili su "dummy" nadrze, navyse hydrazinove (doslova barel s trubkami). Samozrejme vsetky miery a vahy by sa museli upravit tak, aby sme ulahodili panovi Ciolkovskemu...


Miloš hůla - 18/1/2011 - 17:37



to je cisto akademicka otazka
mna napadlo ine - ked to pristane na zemi, preco by to s dostatocnou zasobou paliva nepristalo na mesiaci? Pod tepelny stit sa pripoji dodatocna "podstitova" externa odhadzovacia nadrz, do "trunku" sa da dalsia nadrz. SteroidDragon prileti k mesiacu a zacne LOI za pomoci paliva z trunku. Po dokonceni manevru sa odpoji od trunku (v ktorom este nejake palivo ostane) a vytiahne si z neho aj svoju "podstitovu" nadrz. Zacne zostup, pocas ktoreho cerpa palivo z tejto externej nadrze. Tesne pred ukoncenim pristavacieho manevru tuto uz prazdnu nadrz odhodi a pristane pomocou integrovanych nadrzi. Start opat pomocou integrovanych nadrzi. Na orbite sa takmer prazdny SteroidDragon napoji na trunk a precerpa si zvysne palivo. Trunk sa odhodi a SteroidDragon moze zacat TEI.
Vuala, jedine co sme zahodili su "dummy" nadrze, navyse hydrazinove (doslova barel s trubkami). Samozrejme vsetky miery a vahy by sa museli upravit tak, aby sme ulahodili panovi Ciolkovskemu...




Domnívám se že zásadním problémem je delta v. pro přistání na měsíci tuším 1800 m/s, Pro LAS je to 200 m/s, což je přibližně stejné jako deorbitální manévr z LEO nabo v případě přistání 20 s vysení. Otázkou je jak při únikovém manévru v režimu LAS dokážou motory odevzdat práci za 2-3 s, kterou budou při přistávacím manévru odvádět desetkrát déle? Viděl jsme jen zběžně video na spacex, ale pokud by to fungovalo, tak by to bylo zajímavé řešení, kde by se nic nevyhazovalo. Je otázka spolehlivosti přistání, až se budou řítit s dragonem v těch posledních vteřinách na přistání jen na motor, tak už nebudou mít žádnou zálohu.


yamato - 18/1/2011 - 18:20

quote:


to je cisto akademicka otazka
mna napadlo ine - ked to pristane na zemi, preco by to s dostatocnou zasobou paliva nepristalo na mesiaci? Pod tepelny stit sa pripoji dodatocna "podstitova" externa odhadzovacia nadrz, do "trunku" sa da dalsia nadrz. SteroidDragon prileti k mesiacu a zacne LOI za pomoci paliva z trunku. Po dokonceni manevru sa odpoji od trunku (v ktorom este nejake palivo ostane) a vytiahne si z neho aj svoju "podstitovu" nadrz. Zacne zostup, pocas ktoreho cerpa palivo z tejto externej nadrze. Tesne pred ukoncenim pristavacieho manevru tuto uz prazdnu nadrz odhodi a pristane pomocou integrovanych nadrzi. Start opat pomocou integrovanych nadrzi. Na orbite sa takmer prazdny SteroidDragon napoji na trunk a precerpa si zvysne palivo. Trunk sa odhodi a SteroidDragon moze zacat TEI.
Vuala, jedine co sme zahodili su "dummy" nadrze, navyse hydrazinove (doslova barel s trubkami). Samozrejme vsetky miery a vahy by sa museli upravit tak, aby sme ulahodili panovi Ciolkovskemu...


Domnívám se že zásadním problémem je delta v. pro přistání na měsíci tuším 1800 m/s, Pro LAS je to 200 m/s, což je přibližně stejné jako deorbitální manévr z LEO nabo v případě přistání 20 s vysení. Otázkou je jak při únikovém manévru v režimu LAS dokážou motory odevzdat práci za 2-3 s, kterou budou při přistávacím manévru odvádět desetkrát déle? Viděl jsme jen zběžně video na spacex, ale pokud by to fungovalo, tak by to bylo zajímavé řešení, kde by se nic nevyhazovalo. Je otázka spolehlivosti přistání, až se budou řítit s dragonem v těch posledních vteřinách na přistání jen na motor, tak už nebudou mít žádnou zálohu.


preto som to nazval SteroidDragon Zrejme by islo o zvacseny dragon s vacsimi nadrzami. Pri mesacnych manevroch by sa samozrejme motory priskrtili. Paci sa mi predstava, ze jedine co by sa muselo odhodit su nadrze, a tiez predstava, ze dragon si privezie vlastny "fuel depot", ktory ostane na orbite


martinjediny - 18/1/2011 - 21:58

quote:
...Domnívám se že zásadním problémem je delta v. pro přistání na měsíci tuším 1800 m/s, Pro LAS je to 200 m/s, což je přibližně stejné jako deorbitální manévr z LEO nabo v případě přistání 20 s vysení. Otázkou je jak při únikovém manévru v režimu LAS dokážou motory odevzdat práci za 2-3 s, ... v těch posledních vteřinách na přistání jen na motor, tak už nebudou mít žádnou zálohu.

Uz to tu raz alchymista aj orientacne niekomu spocital, ci deleny, alebo nedeleny pristavaci modul...

- Technicky to realizovatelne je...
- Otazka bezpecnosti...
- otazka nasobne nizsej nosnosti

Vy pridavate znovupouzitelnost, tak pridajte:
- servisovatelnost a priprava k startu - najprv pristanes na Mesiaci, potom to prezenies atmosferou II kozmickou...

Preco by mal niekto volit:
- Nizka nosnost pri vysokych nakladoch na start
- Nakladna servisovatelnost xy% ceny celkovej
- Riziko havarie/poruchy a predcasneho vyradenia pred navratnostou
- Otazna skutocna navratnost

STARTREKovsky sa so sucasnymi pohonmi bude lietat len tazko.
EDIT:a sorry, az teraz som si vsimol, ze bodobne to pred chvilou rozviedol v paralelnom vlakne prave alchymista [Editoval 18.1.2011 martinjediny]


Miloš hůla - 19/1/2011 - 09:37

Aktualizace stráne spacex mne vede ještě k jedné poznámce. Musk je evidentně inovátor nikoliv v technologii jako takové, ale v jejím použití a zabalení do otimalizovnaého výrobku.
Pokud se podívám na dragon vidím 3 výzmané vlastnosti:
1. přepravní kapacita 7 osob.
2. schopnost návratu 2. kosmickou rychlostí.
3. plánovaná životnost ve vesmíru 10 let.

To zmaneá že dragon, jak je plánován, je schopen plnit bez úprav tyto úkoly:
-zajišťovat transport Země-LEO a zpět a to cargo i posádku
-sloužit na orbitální stanici dlouhodbě jako záchranný člun
-být návratovou kabinou jakéhokoliv planetoletu v rámci sluneční soustavy. Delší pilotovanou výpravu než deset let si nedokážu představit.
Pokud jde o transportní systém Země-Měsíc, tak je to obdobné, ale hodně záleží na architektuře. Zda se trunk naplní palivem a půjde vlastně o takové apollo nebo to bude transportní systém s přestupy a palivovými stanicemi.
Při pohledu na navrhovaný LAS a motorové přistání mne napadlo, že takto vybavený dragon by měl bez problému zvládnout přistání na Marsu. Při třetinové gravitaci a delta v 200 m/s je to 60 s visení, s tím by se snad dalo přistát. To by znamenalo, že by dragon mohl zásobovat alespoň v cargo verzi jednosměrně i základnu na Marsu. Zda by se pak prázdné kapsle daly připojovat jako mdouly základny nedomýšlím.
Opravdu široký záběr využití. Předpokládm tedy zájem ze strany spacex o velkou seriovost s minimálními úpravami.
Nemohu neparafrázovat jednoho chytráka z nedávné doby: Pánové, která jiná firma na to má?

Informace o LAS dle mého potrvrzují předpoklad, že Musk má dvě opertivní priority: plné operační nasazení cargo dragonu v programu COTS a plné nasazní F9 pro vynášení družic. To mu zajistí finanční stabilitu a klid na další rozvoj. První strategickou přioritou bude zřejmě vývoj pilotovaného dragonu nezavisle na objednávce NASA. Pokud bude mít operační pilotvaný dragon, je politicky neúnosné pro NASA to od něj nekoupit. Postupné uvolňování informací má asi umožnit úředníkům nakonec dragon objednat včas, aby neztratili tvář a nebyli za úplné .... Pud sebezáchovy je poslední část příčetnosti, která úředníky opustila. Ale i ta je může opustit.

Je otázkou jak je skutečně náročný vývoj pilotované verze ve srovnání s vývojem F9 a nepilotovaného dragonu. Možná je to spusta práce, ale možná je to jen relativně malý krůček.

Zas jen držet ty palce.


Vektor - 22/1/2011 - 18:50

quote:
Není divu, že v USA se čím dál tím častěji diskutuje o "jednosměrné" cestě na Mars


Je to najrozumnejsia (=najlacnejsia) cesta ako dostat ludi na Mars.

A ked to nespravia americania, tak bude prva mimozemska kolonia cinska. Takuto prilezitost si strana ujst nenecha


Ľuboš - 23/1/2011 - 18:52

Przentácia, kde Dragon obsluhuje Hubbla:

http://servicingstudy.gsfc.nasa.gov/presentations_final/day2/Max_Vozoff/20100325_Robotic_Servicing_Workshop.pdf


xChaos - 24/1/2011 - 12:23

quote:

3. plánovaná životnost ve vesmíru 10 let.



Tohle jsem ani nepostřehl - ale je to další informace do celé té skládačky kolem vizí Elona Muska. Pokud by chtěl jen vozit turisty na LEO, nebude projektovat kabinu s životností 10 let...

Mě by se dost líbilo, kdyby vyvinul vodíkový horní stupeň pro Falcon 1/1e: tím by jednak o něco zvýšil jeho nosnost, což by mohl výhodně prodat, a jednak by ten stupeň rovnou mohl navrhnout tak velký, aby se vešel "do kufru" ("trunk") Dragonu.

Vlastně Dragon může složit "do kufru" buď nafukovací habitat a zásoby navíc - a tím prodloužit svůj pobyt na LEO, případně ten habitat připojit k rozestavěnému "hotelu" - a nebo do toho kufru může naložit (odhoditelný) urychlovací motor - a tím se z něj stane vlastně tak trochu druhé Apollo (Orion). A opět, ten přídavný pohon v "kufru" může být buď kyslíkovodíkový (když chcete plně naložený Dragon poslat třeba na vysokou parkovací oběžnou dráhu či do libračních bodů), a nebo hypergolický (třeba když chcete prázdný Dragon dlouhodobě zakonzervovat na dráze kolem Měsíce jako "záchranný člun" pro cestu domů)

naprosto souhlasím, že je to prostě "lépe zabalené pro běžného spotřebitele" - je to fakt spíš přístup obchodníka, než vědce (který si pro svůj pokus sestaví jednoúčelovou aparaturu) nebo vojáka (pro kterého je raketa zase jen drahá munice, kterou někam "vystřelí" a nechá si poslat další) [Upraveno 24.1.2011 xChaos]


Ervé - 24/1/2011 - 13:42

Já našel jen údaj o životnosti 2 let na orbitě - zakotvený a vypnutý u ISS. Odkud je těch 10?


Miloš Hůla - 24/1/2011 - 21:06

quote:
Já našel jen údaj o životnosti 2 let na orbitě - zakotvený a vypnutý u ISS. Odkud je těch 10?


Beru zpět. Uvedl jsem ten údaj podle informačnho letáku ze stránek spacex, ale profiltoroval jsem to svojí děravou pamětí, která z 2 let udělala 10. Vím ,že mě před lety, kdy jsem to četl, překvapila násobná delka proti 180 dnům sojuzu. Omlouvám se za špatný údaj.


-=RYS=- - 3/2/2011 - 12:43

Mimochodem, pri poslednim startu F9/Dragon sel nahoru i radioamatersky mikrosatelit CAERUS.

See:
http://www.isi.edu/projects/serc/caerus
http://www.isi.edu/projects/serc/caerus_telemetry_data_qsl_card

Mimochodem, jejich organizace SERC se zabyva vlastnim mikronosicem Cubesatu na LEO a tez vlastnim landerem pro Mesic....hodne zajimaci:
http://astronautics.usc.edu/student-projects/
http://leapfrog.usc.edu/ vlastni raketa DEL CARBON a vlastni Moon lander LEAPFROG.





xChaos - 4/2/2011 - 18:39

quote:

niekde som to cital, je to sucastou specifikacie COTS


Ale řekl bych, že Musk se nezlobí, že mu po COTS zůstane flotila prakticky nových, jen jednou použitých Dragonů, které mu zaplatila NASA :-) já na internetu také docela těžím z dalšího použití už vyřazeného hardwaru, původně financovaného nějakým komerčním projektem...

ostatně historie letectví - ale třeba i lodní dopravy je plná následného dlouholetého komerčního využití přebytků z nějakého státem financovaného programu (letadla DC-3, Liberty ships...).


-=RYS=- - 6/2/2011 - 04:45

Radiovy system Falconu1/9/nakladniho Dragona.
Sice si to muzete precist v dokumentech spacex.com/Falcon9UsersGuide_2009.pdf a spacex.com/Falcon1UsersGuide.pdf , ale protoze vetsina z Vas "nehovi" vysilackam, tak zkusim sepsat i nejakou poznamku k F9/cargo Dragon.

Na spodku prvniho i druheho stupne u motoru jsou vsechny TX/RX anteny (UHF, L, S, C) udelany tak, ze pul dvojiteho dipolu je na spodni strane (vyzarovani k kolmo dolu k zemi) a pres hranu jde druha pulka dvojiteho dipolu (vyzarovani do boku), tak jak je to na strane 11. Mimo to, ze to vyzaruje dolu+do boku jsou vsechny ty anteny 2x po 180st po obvodu (tedy protilehle jsou vzdy dva antenni systemy). Je to z duvodu, aby pri otaceni rakety kolem sve osy nebyl ztracen signal a tez pri postupnem "pokladani" nosice na bok behem letu, byl zajisten signal tez. Ze zacatku se pouziva hlavne ta cast dipolu co miri primo k zemi (je na spodku motoroveho useku...na "zrcadle") a pozdeji po 3/4 minute kdy nosic je v uhlu cca 45st je hlavni signal z obou casti dipolu a posleze (kdyz je temer na boku) uz jen z bocnich casti diplolu.
Takze na "rohu" prvniho a druheho stupne jsou anteny pro 421.200MHz FSK (UHF) pro prijem "sebedestrukcniho" kodovaneho signalu (signal muze obsahovat autodestrukce jen prvniho stupne nebo jen druheho stupne nebo obou stupnu).
O kousek vedle po obvodu hrany rakety je antena pro vyskovy radar (TX 5765MHz (C) ... 400W PEP peak, RX 5690MHz (C)... jedna se o sled pulsu o cca 2000-3000 pulsu za sekundu). Samozrejme tyto radarove anteny jsou opet dve umistene protilehle.
Prvni stupen vysila telemetrii na 2221.5MHz (S) s vykonem 10W PA WFM (PCM) rychlosti 1.8Mbps, druhy stupen vysila telemetrii na 2213.5MHz (S) s vykonem 20A PA WFM (PCM) rychlosti 1.8Mbps. Obe anteny jsou opet na hrane protilehle.
Video (analogovy NTSC v televiznim rozliseni, je to mozno zachytit beznym analogovym sat tunerem s minimalnoi upravou nebo treba Icomem IC-R3) se vysila z prvniho stupne na 2273.5MHz (S) vykonem 5W PA a z druheho stupne na kmitoctu 2251.5MHz (S) vykonem 10W PA. Obe protilehle only TX anteny jsou opet na hrane spodni casti nosice.
Prijimaci anteny pro GPS (kanal L1, specialni povoleni US army pro objekt limitovani komercnim omezeni ...cca max 500km/h, max 18.5km vysky soucasne) jsou na kmitocet 1575.42MHz (L) modulace BPSK/DSSS pro 10Mbps downlink opet dve na hrane nosice.
Kazdy nosic ma navic zalozni telefonne-modemovy modul Iridium a obe anteny na kazdem z nosicu opet na hrane nosice ma anteny pro kmitocet 1610-1626.5MHz (L, vykon je 4W PA) s modulaci QPSK je prenosova modemova rychlost 2.4kbps.
V druhem stupni je navic prijimaci modul a anteny (obe 2, protilehle na rohu druheho nosice) pro povelovy prijimac telemetrie a ovladani rakety jako celku (tento jeden modul v druhem stupni ovlada i prvni stupen) na kmitoctu 2038.265MHz (S) s modulaci PSK rychlosti 2kbps.

Cargo Dragon ma TX kontrolni datovou linku (BPSK majak) na kmitoctu okolo 460MHz UHF (2kbps/40W PA do 8 minidipolku...2 tyto dipolky (1/4 lambda delky) jsou ve sparach mezi "dlazdicema" pro spojeni pri pristavani. Jelikoz je sirka kanalu jen 200Hz, tak je to mozno zachytit i na beznem SSB prijimaci. Je to brano jako posledni moznost zjistit co je s Dragonem kdyz TDRS+Iridium selze. Tento majak se zapina 60 minut pred startem a vypina se po pristani na mori/otevreni prulezu.
Dale ma tento Dragon 2ks planarek (20x20x2cm) pro S pasmo pro spojeni s TDRSS (5W PA) na kmitoctu 2030-2123MHz uplink/2219-2290MHz downlink. Kazde "rameno" tehle plochych anten ma V/H krokovy rotator po 0.2st (planarka ma narozdil od vykonejsi paraboly vyhodu, ze neni treba presne zamerovat bod ve vesmiru, ktery je 39000km daleko .... celou planetu pokryvaji 4 body, takze behem 90-minutoveho obehu se anteny zameruji postupne na 4 body s pretocenim "rotatoru" 1x za 2 minuty se dotoci anteny, dve anteny umoznuji bezesvy hanover). Prenosova rychlost pres TDRSS je uplink 120/480/680/940/1200kbps s latenci do Hustonu asi 3.8s, takze to umoznuje i zive video z paluby. Down link je 2.6Mbps. Vyklopeni tehle dvou planarek (meli by byt pod aerokrytem u prulezu) do vzdalenosti 80cm se deje az po minimalne 3 obletech a odhozeni aerokrytu, cili neni to hned.
Mimo to je funkcni modem-telefon Iridium L pasmo (modul umoznuje soucasne hovorit i modemovat rychlosti 2k4). Anteny pro Iridium jsou 4 na boku kapsle, vykon je 4W PA.
Takze Iridium komunikace je jak na nosicich (2x), tak i v kapsli Dragon. Maji dohodu o prednostnim vyuzivani priorit (P1 az P15...stejne jako u GSM/GPRS/EDGE/UMTS...cili P2 az P4 je pro servisaky nejvyssi priorita, P5-P8 pro VIP, P9-P12 pro bezne telefonisty, P13 pro predplacenky, P14-P15 pro data) a maji prioritu P3, pred startem LCC Iridium presmeruje hovory na vedlejsi saty, aby SpaceX bylo prioritni.
Komunikace na vsech 3 Iridium modemech zacina 20minut pred startem a na nosicich konci 2 minuty po oddeleni. V kapsli Dragon konci 10 minut po uspesnem napojeni pres TDRS.
Rekl bych, ze ucet za telefonat bude velky. Odhaduji, ze u kapsle to je 5h "hovor".
Iridium v kapsli se pouzije jeste jednou pri pristani, po zatahnuti anten TDRSS jede Dragon jen na Iridium s preruseni plazmy pri vstupu do atmosfery a asi v 60km je opet navazano spojeni az do pristani.
Toto bylo funkcni pri druhem letu.
Od tretiho letu by mel byt funkcni jeste navigacni radar na 3294/3300MHz pro pristavani ke stanici (nejen pro ISS).

Pro pilotovanej Dragon bude mit kabina 8 dipolku po obvodu, 1 dipol dole mezi "dlazdicema" a 1 dipol nahore pro EVA system v VHF pasmu.
Provozni kmitocty EVA jsou 121.750/130.167 FM MHz skafandr<>Dragon(kompatibilni s ISS, behem EVA vystupu jsou kosmonauti slyset na leteckem prehledaku na prutovou antenu behem preletu nad vama), na kmitoctu 121.750MHz FM je soucasne hlavni hlasova linka mezi Dragonem a zemi a ISS (tenhle kmitocet pouziva i Sojuz pri startu, je to dobre slyset na beznym FM prehledaku).
EVA datove kmitocty 247/231MHz (36kbps) skafandr<>Dragon.

Pro Dragon kterej poleti k Mesici je predpoklad pouziti duplexniho datoveho kanalu v S pasmu (minimalne 800kbps i pro komprimovane zive video).


Pro doplnujici info jeste Sojuz a Progress.
Oba umoznuji praci s TDRSS.
Mimo to maji jeste starej ruskej komunikacni system.
Sojuz: 121.750MHz FM pro hlasove spojeni se Zemi, jinym Sojuzem, ISS
166.0MHz AM telemetrie (postrani pasmo +/- 125kHz)
922.763 CW telegrafni telemetricky majak.

Progress: Pouziva ty same kmitocty, jen pro 121.750MHz pouziva datovou komunikaci TORU http://www.svengrahn.pp.se/trackind/TORU/Toru.html.
Vsechny 3 kmitocty je mozno zachytit na prehledovem prijimaci diky tomu, ze anteny na obou plavidlech jsou kolem dokola.

A pochopitelne Sojuz ma navic i telko system Lira (13/15GHz)...coz je obdoba Americkemu TDRSS. Proto mame zive video po startu z paluby Sojuzu a Cinske lodi Shenzhou (Cinane pouzivaji rusky telko system, jeste nemaji vybudovanej svuj GEO telko spojovaci system).
Narozdil od STS a pilotovanemu Dragonu umoznuje Lira spojit se hned po odhozeni aero krytu, ale jen TX (i kdyz jsou sektorove anteny "prikrcene", tak umoznuji vysilat), tudiz u Sojuzu muzeme sledovat zivej prenos z paluby v podstate od doby zapaleni motoru (posledni stupen ma analog tv vysilac PAL s 50W PA do 4 "sikmych" anten)....cili pozemni sada prijimacu behem startovaci drahy sleduje posledni stupen co vysila PAL a nad 120km to prebira Lira...stredisko se snazi vzdy o bezesve prepnuti zdroje TV signalu.

Uvidime s tim pilotovanym Dragonem, protoze jestli se podari Iridium NEXT, tak nebude treba dalsi "vahy" navic, protoze Iridium NEXT zvladne bezesvou komunikaci od zapaleni motoru az po Mesic (NEXT ma mit sadu sektorovych anten pro "vnejsi vesmir" ... pro blizkozemni vedecke druzice...ma napomoci TDRSS systemu, v podstate zprivatizovat NASA praci v oblasti TDRSS a DSN...melo by to prejit do privatnich rukou firmy Motorola).
Kdyz bych uvazoval dal do budoucna, tak bych se nedivil, kdyz by LCC Iridium nekolik NEXT druzic poslalo na vyssi obezne drahy Mesice (pokryje telko signalem celej povrch vcetne navigace....GPS).
Zajimave je, ze i kdyz je Dragon privatni zalezitost, tak vojaci firme SpaceX pouziti mili GPS prijimace (zachovane funkcne pri neomezene vyssce a rychlosti prijimace).
Kdyz bych zadal pro svuj HAM satelit to same v ramci letu Ariane ESA, tak by mi to Pentagon asi nepovolil....dalsi duvod, proc chceme aby uz bylo funkcni Galileo, protoze v legislative Galilea je povolene neomezeny prijem pro civilni druzice (za penize) a pro skolni a radioamaterske druzice dokonce zadarmo (neni treba platit za licenci).


-=RYS=- - 6/2/2011 - 06:21

Jeste jsem chtel k predchozimu doplnit jednu vec.
Pro Cubesaty/nanosaty v trunku Dragona (plati pro vsechny nosice kde je "vyhazovadlo" Cubesatu/nanosatu P-POD) plati, ze se maji bezet alespon telemetricke majaky na AKU behem startu...typicky MCU casovac aktivuje majakovy vysilac 10 minut pred startem (pripadne se aktivace VF majaku definuje dle ridiciho signalu ve vyhazovaci) tak, aby majak bezel uz behem startu s naslednym vyhozenim z trunku. Je to kvuli bezpecnosti, aby v pripade nehody kdy se druzice nerozchodi po opusteni vyhazovace, alespon bezel par dni majak, ktery by predaval informaci o stavu druzice.
Neni to primo narizeni, ale pri AMSAT toto durazne doporucuje.

Je vsak treba rici jeste jednu vec tykajici se radioveho provozu Dragonu a nosice F1/F9. Oba nosice + Dragon maji sve ochranne radiove pasmo v kterem nesmi nic vysilat, nesmi to byt zvlast na kolidujicim kmitoctu.
V obou PDF dokumentech je na tabulka maximalniho prozarovani v dBuV/na metr vzdalenosti...pro F9 je to tabulka na strane 38.
Je to Electric Field Limit pro nosic zvlast a pro pyload zvlast (i primo v nakladni kapsli Dragon....treba kdyz si nekdo chce vzit sebou notebook/PDA, tak jeho EMC se musi vejit do one tabulky pro kapsli).

Mimo to jde datovy signal do trunku z MCU co ridi start a je v poslednim stupni...ridi oba stupne, je pod dosedovym lemem pro Dragona. Tento datovy signal je TTL-CIO a je jich 6 (pro pripad, ze by trunk mel az 6 vyhazovacich mechanizmu). V podstate tam jde TTL napeti 5V/4A, ktere da "impuls" - signal ridici elektronice (MCU...PIC/Atmel) vyhazovace, ze bylo dosazeno orbity, pricemz startem je mysleno preruseni tohoto TTL signalu (napeti) = odpojeni posledniho stupne a odhozeni Dragonu s trunkem. V podstate se tam objevi napeti v okamziku vyhoreni nebo posledniho ukonceni re-zazehu (pro korekci drahy) a toto napeti zmizi v okamziku oddeleni Dragona s trunkem od posledniho stupne, prerusi se tim sbernice mezi Dragonem a poslednim stupnem...bezi po tom telemetrie do Dragonu, kterej do odesila pres Iridium na Zem. Jak se sbernice prerusi (oddelil se posledni stupen), tak zmizi toto SIO napeti pro odhazovace Cubesatu. V tom okamziku bezi casovac v elektronice odhazovace a po ubehnutem case zacne odhazovat Cubesaty dle planu tak, aby to nekolidovalo s odhozenim Cubesatů z dalsich odhazovacu (P-PODů). Informace o odhozeni Cubesatu, otevreni dvirek, otaceni sroubu u dna P-PODu (tim padem vytlaceni kostky ven) jde skrze elektroniku P-PODu do Dragona a na Zem v podobe souhrne telemetrie o Dragonu. Po vyprazdneni vsech P-PODu preda MCU P-PODu po sbernici info do MCU Dragonu, ze je vse vyhozeno a muze zacit manevrovat dle zadaneho programu letu Dragonu.
P-PAD ma 2x CANN9 konektor RS-485 pro komunikaci/napajeni (28V) MCU P-POD <> MCU Dragon. P-POD ma vnitrni prostor velky 10x10x34cm.

Je treba vedet, ze Cubesat je kostka 10x10x10cm/1kg, takze do P-PODu se vejdou 3 Cubesaty. Nanosat je velky 10x10x20 az 10x10x30cm, kombinovat Cubesat s Nanosate na jednom P-PODu nejde, takze bud 3x Cubesat nebo 1x Nanosat pro 1 P-POD. Ta druzice se slunecni plachtou NanoSail-D (http://events.eoportal.org/presentations/129/10001786.html) byl typ nanosat 10x10x32cm.
Mimochodem, US armada silne uvazuje o svych vojenskych Cubesatech pro naslednou "inspekci" a nafoceni navstivene druzice (predtim se mel objekt oskenovat X-radarem..vcetne toho Ceskeho v Brdech....viz osahani "uhybacich" ruskych hlavic v Plesecku) http://www.aprs.org/psat/WBB-01.ppt.






[Upraveno 06.2.2011 -=RYS=-]


yamato - 6/2/2011 - 22:01

http://astrobotic.net/media/releases/

Falconom9 na mesiac


arccos - 7/2/2011 - 12:16

quote:
http://astrobotic.net/media/releases/

Falconom9 na mesiac

Ten rover je ale ošklivý!
Mise jako stvořená pro vlada.


yamato - 7/2/2011 - 12:35

quote:
quote:
http://astrobotic.net/media/releases/

Falconom9 na mesiac

Ten rover je ale ošklivý!
Mise jako stvořená pro vlada.


uz teraz viem co vlado napise: je to americka firma (uz z toho titulu nedoveryhodna), ktora bola nastrcena NASA aby urobila akozefotky LM. Samozrejme vsetko v studiu... A kedze NASA takto kamufluje, je to dokaz toho, ze tam neboli...


vlado 1 - 7/2/2011 - 17:29

quote:
uz teraz viem co vlado napise: je to americka firma (uz z toho titulu nedoveryhodna), ktora bola nastrcena NASA aby urobila akozefotky LM. Samozrejme vsetko v studiu... A kedze NASA takto kamufluje, je to dokaz toho, ze tam neboli...


Ja bych řek ,že to je v NASA, raketové urychlení vývoje. Po 40 letech zkoumání, zadala soukromé firmě zakázku , na výrobu předchůdce lunochodu.


yamato - 7/2/2011 - 17:33

quote:
quote:
uz teraz viem co vlado napise: je to americka firma (uz z toho titulu nedoveryhodna), ktora bola nastrcena NASA aby urobila akozefotky LM. Samozrejme vsetko v studiu... A kedze NASA takto kamufluje, je to dokaz toho, ze tam neboli...


Ja bych řek ,že to je v NASA, raketové urychlení vývoje. Po 40 letech zkoumání, zadala soukromé firmě zakázku , na výrobu předchůdce lunochodu.


NASA nic nezadala, googlelunar X prize nema s NASA nic spolocne. NASA sa len chysta odkupit nejake data.


vlado 1 - 7/2/2011 - 18:08


quote:

NASA nic nezadala, googlelunar X prize nema s NASA nic spolocne. NASA sa len chysta odkupit nejaře data.



Máš pravdu. Musí odkoupit kompromitující materiál


yamato - 7/2/2011 - 18:33

quote:

quote:

NASA nic nezadala, googlelunar X prize nema s NASA nic spolocne. NASA sa len chysta odkupit nejaře data.



Máš pravdu. Musí odkoupit kompromitující materiál


vysielany do celeho sveta...


-=RYS=- - 8/2/2011 - 12:20

A vlastne ano.
Jelikoz je znam dopredu downlik kmitocet na 2231MHz, tak neni problem vzit SSB skener a pripojit ho k domaci DVB-S parabole a naladit kmitocet a samozrejme predzesilovac a v PC spustenej soft Spectrum Lab. A pak neni problem to sledovat nazivo.
A nejen to, uz ted US radioklub ARRL "zada" o misto na pristavaci platforme kam by radi umistili HAM SSB crosband prevadec.
Dve plosne anteny vedle sjezdoveho mustku vcetne napajecich fotovoltaickych panelu se tam vejde a nebude to vazit vic nez 1kg. Kdyz by tam pridali VGA kameru s mobilu, tak pres automaticke SSTV jako na ISS se muzou odesilat obrazky...jeden za 2 minuty.
Uvidime jak se jim bude darit, kazdopadne uplink 1.3GHz/dowlink 2.3GHz se da koupit. Pokud vyresej vytapeni, tak by zivotnost mohla byt 20 let, pak bych si transvertor pro Mesic hned koupil.


yamato - 8/2/2011 - 13:01

quote:
A vlastne ano.
Jelikoz je znam dopredu downlik kmitocet na 2231MHz, tak neni problem vzit SSB skener a pripojit ho k domaci DVB-S parabole a naladit kmitocet a samozrejme predzesilovac a v PC spustenej soft Spectrum Lab. A pak neni problem to sledovat nazivo.
A nejen to, uz ted US radioklub ARRL "zada" o misto na pristavaci platforme kam by radi umistili HAM SSB crosband prevadec.
Dve plosne anteny vedle sjezdoveho mustku vcetne napajecich fotovoltaickych panelu se tam vejde a nebude to vazit vic nez 1kg. Kdyz by tam pridali VGA kameru s mobilu, tak pres automaticke SSTV jako na ISS se muzou odesilat obrazky...jeden za 2 minuty.
Uvidime jak se jim bude darit, kazdopadne uplink 1.3GHz/dowlink 2.3GHz se da koupit. Pokud vyresej vytapeni, tak by zivotnost mohla byt 20 let, pak bych si transvertor pro Mesic hned koupil.



ked na tych fotkach nebude nic, je to dokaz. Ked tam bude LM, znamena to ze radioamateri vratane RYSa su podplateni NASA, teda je to tiez dokaz


-=RYS=- - 8/2/2011 - 13:58

quote:
quote:
A vlastne ano.
Jelikoz je znam dopredu downlik kmitocet na 2231MHz, tak neni problem vzit SSB skener a pripojit ho k domaci DVB-S parabole a naladit kmitocet a samozrejme predzesilovac a v PC spustenej soft Spectrum Lab. A pak neni problem to sledovat nazivo.
A nejen to, uz ted US radioklub ARRL "zada" o misto na pristavaci platforme kam by radi umistili HAM SSB crosband prevadec.
Dve plosne anteny vedle sjezdoveho mustku vcetne napajecich fotovoltaickych panelu se tam vejde a nebude to vazit vic nez 1kg. Kdyz by tam pridali VGA kameru s mobilu, tak pres automaticke SSTV jako na ISS se muzou odesilat obrazky...jeden za 2 minuty.
Uvidime jak se jim bude darit, kazdopadne uplink 1.3GHz/dowlink 2.3GHz se da koupit. Pokud vyresej vytapeni, tak by zivotnost mohla byt 20 let, pak bych si transvertor pro Mesic hned koupil.



ked na tych fotkach nebude nic, je to dokaz. Ked tam bude LM, znamena to ze radioamateri vratane RYSa su podplateni NASA, teda je to tiez dokaz



LOL...mega LOL.
Ja invalida.... Kalousek me chce systemove zabit...snizi mi penize pod hranici preziti.
A najednou dostanu penize od US ?
Sem s nima, dost by to pomohlo ))

A jen mimochodem.... ten vysilac v S pasmu z vozitka nebude na svem kmitoctu, ale o par kHz vedle dle Doplera...takze to bude dukaz, ze to vysila z Mesice.... Dopler nelze simulovat...staci aby se dva HAMove z protilehlejch mist Zeme domluvili na presnem prijimu signalu a kmitoctovej rozdil (kazdej to prijme na jinem kmitoctu) je potvrzenim, ze je to na povrchu.

Nebo by mohli alespon na pristavaci rampu dat plosnou antenu pro 23cm (1.3GHz) a spolu s PAL kamerou tam dat DVB-S vysilac 50W a pak by lidem na Zemi stacil obyc digi sat prijimac se ziskovou Yaginou pro prijem ziveho TV PAL MPEG vysilani.

To vozitko by mohlo vydrzet 2-5 let, ale bude to chtit vyhrejvat fotopanely a elektroniku po dobu Lunarni noci. Normalne se to i u Lunochodu resilo Plutoniovyma tabletama. Ono by stacilo nastrihat 40cm palivove vyhorele tyce z Temelina, ma 90st...s tim by teplo udrzeli. Uvidime jak chteji vyresit ohrejvani fotovoltaickych clanku. Elektronika tak ohrivana nemusi byt... umi makat i v chladu, ale AKU ohrivat musej stejne jako fotoclanky.


yamato - 8/2/2011 - 14:56

co sem pletiete nejakeho toplera? nas pravdyznalych neobalamutite, my si skontrolujeme ci budu na fotkach hviezdy a rovnobezne tiene a hned budeme vediet ze klamete


Conquistador - 8/2/2011 - 22:33

Mám pocit že budem brzo potřebovat Chocholouška , tedy pokud ho Heger nebo Kalousek utahovaním opasků nezlikvidoval, nebo se nepřidal k výzvě lekařu k odchodu.


Barfus - 10/2/2011 - 19:55

Nechápu, proč chce nyní NASA platit Evropě za vývoj dalšího nosiče - prý velmi levného. To bude konkurence Falconu - a je to vůbec pravda ?

http://ekonomika.ihned.cz/c1-49972070-evropane-nabizeji-rakety-pro-nasa


Conquistador - 10/2/2011 - 21:35

Toto téma o raketě "Liberty" jsme lehce nakousli v tematu "Ares I , Ares V" v minulých dnech.


Miloš hůla - 31/3/2011 - 17:37

Viděli jste někde vydeo z přistání kapsle dragon od moře? Ve videích SpaceX jsou jen poslepované fotky. Proč ho nezveřejnili, když jinak ukazují docela hodně věcí?


Miloš Hůla - 5/4/2011 - 21:19

Není třeba dát dnešní tiskovku od souvislosti se zítřejším vyhlášením tendru nasa jak o tom píše Tomáš Přibyl? Cituji: Zítra má NASA oznámit udělení nejméně kontraktů v hodnotě cca 270 mil. dolarů nejméně na čtyři projekty, které by měly tvořit základ budoucích komerčních letů amerických astronautů do vesmíru. Jde o druhé kolo klání CCDev (Commercial Crew Development). Viz Jeho dnešní blog.


Luboš - 5/4/2011 - 21:47

Myslíte, že NASA zmení zo dňa na deň názor na základe jednej tlačovky ? Podľa mňa sú už na 2. kolo šťastlivci dávno vybraní.


Conquistador - 5/4/2011 - 21:55

Určo už v zakulisí dávno přoběhla nějaká lobystická akce typu "karlovarská losovačka" a ted to jen oficialně oparafují že zakazku dostanou staří na systém přisátí paraziti.

Na druhou stranu bude zajímavý vyvoj v kongresu a hlavně ve společnosti jestli jim taková akce projde, nebo budou přitlačeni ke zdi, a budou donucení k jeji alespon kosmetické změně..


alamo - 5/4/2011 - 22:08

quote:
Určo už v zakulisí dávno přoběhla nějaká lobystická akce typu "karlovarská losovačka" a ted to jen oficialně oparafují že zakazku dostanou staří na systém přisátí paraziti.


to naozaj nepripustíte možnosť, že by chcel Musk vyvíjať FH, bez ohľadu na to, či na financovanie nabalácha nasa, alebo nie?
jednoducho ako komerčný nosič..
že si zistil, aké družice chce napríklad ad astra posielať v blízkej budúcnosti na gto, a podľa toho sa rozhodol, že je čas ponúknuť čosi silnejšie


yamato - 5/4/2011 - 22:11

1 bn. dolarov rocne od DoD pre ULA len za udrziavanie kapacit (aj ked nic nevypustaju) vs. 100 mil. za start 50t nosica. Matematika je jasna, ale logika a politika idu malokedy dokopy. V case setrenia a stupajucich cien vsetkeho by ale snad aj politici mohli trochu rozmyslat...


xChaos - 5/4/2011 - 23:00

http://science.slashdot.org/story/11/04/05/1619206/Worlds-Most-Powerful-Rocket-Ready-In-2012-SpaceX-Says
http://www.foxnews.com/scitech/2011/04/05/powerful-rocket-world-ready-2012-spacex-says/

njn, tak já jsem od SpaceX očekával hodně... ale zdvojnásobení ohlášené nostnosti vyrazilo dech i mě.


alamo - 5/4/2011 - 23:32

quote:
njn, tak já jsem od SpaceX očekával hodně... ale zdvojnásobení ohlášené nostnosti vyrazilo dech i mě.


mne ani moc nie..
teda nadchlo ma to, ale keďže som sa za to v duchu po celý čas takpovediac modlil, a súčasne si vravel, radšej v to ani nedúfaj
miesto "vyrazenia dychu", som bo "príjemne prekvapený"

pre pilotvaný program, totiž treba použiť najsilnejší možný nosič, ktorý je zároveň komerčne použiteľný.. a mal som odhad, že to bude niekde okolo 50 ton

a netvrďte mi, že by sa na niečo takéto Musk dával, keby nemal nijakú vyhliadku, na nejaký komerčný náklad, vhodný pre FH..
čo to asi tak bude? čo to tam "pečú"? a "kto"?
...........................................
napadlo vôbec niekoho, na tej tlačovke, Muskovi položiť otázku, či už má vyhliadku na nejaký komerčný náklad (teda nie od vlády) pre takýto ťažký nosič? [Upraveno 05.4.2011 alamo]
ale myslím si že ak áno, Musk by na to musel odpovedať "prepáčte to je dôverné firemné tajomstvo, musíme chrániť záujmy našich obchodných partnerov.." [Upraveno 05.4.2011 alamo]


Ladia - 5/4/2011 - 23:52

quote:
njn, tak já jsem od SpaceX očekával hodně... ale zdvojnásobení ohlášené nostnosti vyrazilo dech i mě.


A co teprve až tam narve další dva boostery

PS: nechystá se SpaceX vydat nějaký veřejně obchodovatelný akcie?


alamo - 6/4/2011 - 00:51

"a netvrďte mi, že by sa na niečo takéto Musk dával, keby nemal nijakú vyhliadku, na nejaký komerčný náklad, vhodný pre FH..
čo to asi tak bude? čo to tam "pečú"? a "kto"?"

doteraz najťažším komerčným satelitom, vyneseným na gto, je TerreStar-1 (v roku 2009) realizátor Space systems Loral , má to vraj zapísané v Guinessovej knihe rekordov
takmer 7 tonové "monštrum", vybavené anténou s priemerom 18 metrov

http://en.wikipedia.org/wiki/TerreStar-1
http://terrestar.web9.hubspot.com/technology-solutions/technology-overview/
v severnej amerike umožňuje rovnako ako iridium, spojenie priamo "do mobilu"


hm..
povedal by som, že niekto chystá určitú "expanziu"
a predpoklady, o tom že satelity na gto, budú čoraz ľahšie, sa nenaplnia [Upraveno 06.4.2011 alamo] [Upraveno 06.4.2011 alamo] [Upraveno 06.4.2011 alamo]


yamato - 7/4/2011 - 08:58

musim sa smiat, jak su niektori ludia pesimisti az do horkeho konca

Falcony su vehementne prehlasovane za nespolahlive nosice (pretoze su nove...), pritom devina ma zatial 100% spolahlivost a letela na prvy pokus. Ziadny iny "spolahlivy" nosic to nedokazal, a ak si niekto mysli ze Delta alebo Atlas nemoze spadnut, tak je skor ideologicky zatazeny. Nevraviac o tom ze Merlin bol testovany dost drasticky (skrutka vhodena do cerpadla), a novy Merlin-1D ma mat menej casti, ergo mal by byt este spolahlivejsi.

Ohladom "komercnych rieseni co sa lahko pretazia" - Falcony su riesene ako human-rated, co okrem ineho znamena trojnasobne zalohovanie a 40% predimenzovanie. Toto nie je made in china. Niektorych ludi vazne nepresvedci ani realny harware na orbite, stale sa mudu modlit k powerpointovym "osvedcenym" konstrukciam.

Mame moznost sledovat startujuce inovacie v kozmonautike (o co sme sa tu nedavno spolocne modlili) a napriek tomu stale vidiet preferencie starych predrazenych rieseni, ktore su vraj bezpecnejsie (nie su!). Podla mna najnebezpecnejsie je platit pol miliardy za start a dalsiu miliardu rocne za "udrziavanie kapacit", pretoze to je prahsprosty tunelarsky monopolizmus, ktory dusi akykolvek vyvoj, a tymto sposobom sme sa dopracovali od mesacnych misii po neschopnost dostat sa na orbit.


Vasek - 7/4/2011 - 09:11

Human rated dela prave i statistika uspesnosti startu, coz zatim rozhodne nema ..
Dale snizeni ceny je trosku osemetna zalezitost, uvidi se, az pojede v realnem provozu a bude muset udelat cely system vyroby i s kontrolami apod .. pak se uvidi, o kolik snizi cenu a jak vlastne bude komercne uspesny ...

V.

quote:
musim sa smiat, jak su niektori ludia pesimisti az do horkeho konca

Falcony su riesene ako human-rated, co okrem ineho znamena trojnasobne zalohovanie a 40% predimenzovanie. Toto nie je made in china. Niektorych ludi vazne nepresvedci ani realny harware na orbite, stale sa mudu modlit k powerpointovym "osvedcenym" konstrukciam.



yamato - 7/4/2011 - 09:16

quote:
Human rated dela prave i statistika uspesnosti startu, coz zatim rozhodne nema ..



tak to bol prvy raketoplan, a vlastne aj prve saturny na tom dost spatne... statistika startov ziadna, a napriek tomu po nich chceli aby boli human rated...

Na human-rating ma NASA sadu pravidiel a poziadaviek, ktore musi nosic splnat. Falcony splnaju vsetky. Shuttle nie.


Miloš hůla - 7/4/2011 - 10:28

quote:

Mame moznost sledovat startujuce inovacie v kozmonautike (o co sme sa tu nedavno spolocne modlili) a napriek tomu stale vidiet preferencie starych predrazenych rieseni, ktore su vraj bezpecnejsie (nie su!). Podla mna najnebezpecnejsie je platit pol miliardy za start a dalsiu miliardu rocne za "udrziavanie kapacit", pretoze to je prahsprosty tunelarsky monopolizmus, ktory dusi akykolvek vyvoj, a tymto sposobom sme sa dopracovali od mesacnych misii po neschopnost dostat sa na orbit.




Zlatá slova.
Což ovšem neznamená, že to SpaceX zvládne, ale není komu jinému držet palce.


Tomas Habala - 7/4/2011 - 10:37

quote:
Podla mna najnebezpecnejsie je platit pol miliardy za start a dalsiu miliardu rocne za "udrziavanie kapacit", pretoze to je prahsprosty tunelarsky monopolizmus...


Ja mam skor dojem, ze je to zaujem statu skryte dotovat firmy typu Boeing a pouzivat nato NASA.

Ženeva - Americký výrobce letadel Boeing dostal od americké vlády nepovolenou podporu ve výši nejméně 5,3 miliard dolarů, zjistila Světová obchodní oragnizace (WTO).

Jak podle serveru BBC zjistila mezinárodní skupina soudců, podpora zahrnovala peníze na výzkum a vývoj od vesmírné agentury Nasa.

http://aktualne.centrum.cz/ekonomika/doprava/clanek.phtml?id=695876


yamato - 7/4/2011 - 10:45

monopolizmus jak hovado... jedna z veci, ktore USA potrebuju urobit, aby sa dostali z krizy, je zbavit sa prebujnelej tradicie lobistov, monopolistov a skrytej podpory zo strany statu (u nas sa tomu hovori klientelizmus)
Kozmonautika (a nie len ona) sa potrebuje drzat skor tradicie suboja applu a microsoftu, garazovych startupov a silicon valley. Rozviaz mi ruky a uhni mi z cesty...


pospa - 7/4/2011 - 11:47

Trochu z jiné strany - unmanned mise.
Kvůli vzrůstajícím cenám současných nosičů má NASA silný zájem certifikovat F9 pro bezpilotní planetární sondy.
Doposud se drží pravidla, že nový nosič je pro vědecké sondy vhodný až po třech úspěšných startech za sebou.
Takže ještě jeden 100% start F9 v tomto roce a Musk je s tímto nosičem kompletně ve hře o vynášení vědeckých satelitů pro NASA.

http://www.spaceflightnow.com/news/n1104/04launchcosts/


Adolf - 7/4/2011 - 13:00

http://www.space.com/11311-spacex-huge-private-rocket-moon-mars.html

Tady v článku, který je do velké míry recyklací toho, co jsem sem hodil už včera, ovšem uvádí další působivý slib.

SpaceX rovněž uvažuje o stavbě ještě silnější rakety zvané „super heavy-lift“ vehicle, která by měla asi trojnásobek nosnosti Falcon Heavy čili asi o 50 procent silnější než Saturn 5.

Takový prostředek by pravděpodobně neměl problémy doletět na měsíc, Mars či dále.

Musk SpaceX řekl, že má právě teď malý kontrakt s NASA na zkoumání možností stavět raketu super heavy-lift.


Conquistador - 7/4/2011 - 13:11

že by Falcon X ... i když dne nosnosti to vypada spiš na Falcon XX [Upraveno 07.4.2011 Conquistador]


alamo - 7/4/2011 - 13:36

"ze by Falcon X..."

hm.. no, za ten čas, čo toto fórum navštevujem som naň "vyklopil", také "kvantum" špekulácií a dohadov, že v niečom sa proste nevyhnutne musím "trafiť"
čiže sa jedná o "kvantový efekt"

k falconu x.. , musím pvedať len jedno
ak nasa za štúdiu falconu x Muskovi zaplatí, tak jej tú štúdiu spraví, ale on "sám" ho realizovať bude, až keď bude "komerčne použiteľný"


yamato - 7/4/2011 - 13:45

ja mam dojem ze 150t nosic, to uz je moc. NASA by bola jediny zakaznik (teda ak sa nepustime do tych vesmirnych hotelov), a to je prilis mala rocna produkcia. Tych 50t je vyuzitelnych jak komercne, tak pre NASA, pride mi to daleko optimalnejsia nosnost.

P.S. neda sa niekde kupit opcia na jeden shuttle? az sa tieto nove silne masinky fakt postavia, uplatnim opciu, kupim shuttle, prerobim ho na autobus a budem vozit turistov. Letenka na orbit za 3mil, no nekup to


alamo - 7/4/2011 - 14:00

quote:
P.S. neda sa niekde kupit opcia na jeden shuttle?


to myslíš, potencionálny, viacnásobne použiteľný nosič, s kapacitou 50 ton na LEO?
pretože tam sa momentálne (zdá sa) presunula nosnosť, od ktorej začne byť efektívne ho prevádzkovať [Upraveno 07.4.2011 alamo]


yamato - 7/4/2011 - 14:04

myslim jeden olietany shuttle orbiter. Vyhodim motory, nalozim tam pretlakovy modul s 40-50 kreslami pre pasazierov, a posadim to na tu novu skvelu supa dupa heavy lift raketu s nosnostou 150t za 100mil. (malinovky su gratis )


alamo - 7/4/2011 - 14:08

quote:
myslim jeden olietany shuttle orbiter. Vyhodim motory, nalozim tam pretlakovy modul s 40-50 kreslami pre pasazierov, a posadim to na tu novu skvelu supa dupa heavy lift raketu s nosnostou 150t za 100mil. (malinovky su gratis )


aha.. takto.. ja som už myslel že jednostupňový, čosi ako skylon


pospa - 7/4/2011 - 15:06

Po úterní tiskovce dělal Musk ještě hodinové interview v Chairman's Forum.
Myslím, že stojí za to si poslechnout jeho vize a myšlenky.

http://www.youtube.com/watch?v=0UNCdh05ck8&feature=player_detailpage#t=53s


Ľuboš - 7/4/2011 - 16:21

quote:
Po úterní tiskovce dělal Musk ještě hodinové interview v Chairman's Forum.
Myslím, že stojí za to si poslechnout jeho vize a myšlenky.

http://www.youtube.com/watch?v=0UNCdh05ck8&feature=player_detailpage#t=53s


Zaujímavé. Muskova "speach schopnosť" ale stále prezrádza jeho mimácky pôvod,škoda že si konenčne nenajme niekoho, kto ho naučí presvedčivejšie prezentovať jeho názory, dnes by bol oveľa ďalej v zabezpečení financovania svojich projektov vládnymi "grantami"


x - 7/4/2011 - 18:11

"Falcony su vehementne prehlasovane za nespolahlive nosice (pretoze su nove...), pritom devina ma zatial 100% spolahlivost a letela na prvy pokus. "

Mam bohuzel velmi spatne zkusenosti kdyz mala zacinajici firma silne preceni sve moznosti a naslibuje to co neni pak schopna splnit - netusi co to obnasi. Ve vyvoji proste pracuji a tak vim jak dulezitou jsou zde zkusenosti a klik problmu se v praxi vyskytnou.
Cela velka cast SW se musela predelat - nebot ona zvladla jen planovane zatizeni - v krizovem stavu musela toho zpracovat vice a tak se proste zahltila - tedy vpodstate spadla - holt nedostatek zkusenosti lidi co to navrhovali byl pricinou - spatne chovani systemu odhadli.

Proste nevi jak je to narocne ta zacinajici firma - a jde mi spise o ten vetsi nosic - jak se ji to bude darit.
A neuspechy mel behem testovani - vzdyt se to o tom zde psalo v diskuzi primo.
Doufam tez ze vse je tak nadimenzovane jak ma byt pry o 40% a ze to neni jen "papirovy" trik.


yamato - 7/4/2011 - 18:53

quote:
"Falcony su vehementne prehlasovane za nespolahlive nosice (pretoze su nove...), pritom devina ma zatial 100% spolahlivost a letela na prvy pokus. "

Mam bohuzel velmi spatne zkusenosti kdyz mala zacinajici firma silne preceni sve moznosti a naslibuje to co neni pak schopna splnit - netusi co to obnasi. Ve vyvoji proste pracuji a tak vim jak dulezitou jsou zde zkusenosti a klik problmu se v praxi vyskytnou.
Cela velka cast SW se musela predelat - nebot ona zvladla jen planovane zatizeni - v krizovem stavu musela toho zpracovat vice a tak se proste zahltila - tedy vpodstate spadla - holt nedostatek zkusenosti lidi co to navrhovali byl pricinou - spatne chovani systemu odhadli.

Proste nevi jak je to narocne ta zacinajici firma - a jde mi spise o ten vetsi nosic - jak se ji to bude darit.
A neuspechy mel behem testovani - vzdyt se to o tom zde psalo v diskuzi primo.
Doufam tez ze vse je tak nadimenzovane jak ma byt pry o 40% a ze to neni jen "papirovy" trik.



mam pocit ze vy ste proste negativista

SpaceX precenila svoje moznosti az tak silne, ze ako zacinajuca firma poslala na orbit funkcnu kozmicku lod vlastnym nosicom, a tu lod potom dostala spat na zem. Pred 10 rokmi ciste sci-fi. Aky dokaz este treba?
Toto nie su nejaki amateri - nadsenci z garaze, co sa rozhodli postavit raketu. Musk nabera ludi z aerokozmickeho priemyslu, spicku medzi spickou, nie je lahke stat sa zamestnancom SpaceX (a zaujemcov je mnohonasobne viac nez volnych miest). Rychle napredovanie firmy dokladuje, ze tu robia skutocni majstri remesla, ktorym nikto nehadze polena pod nohy. Navyse sa v plnej miere vyuzivaju data z NASA. Takze tu nejde o nejaky garazovy startup. Oni vedia co robia a na co maju.


Ladia - 7/4/2011 - 19:14

quote:
quote:
Podla mna najnebezpecnejsie je platit pol miliardy za start a dalsiu miliardu rocne za "udrziavanie kapacit", pretoze to je prahsprosty tunelarsky monopolizmus...


Ja mam skor dojem, ze je to zaujem statu skryte dotovat firmy typu Boeing a pouzivat nato NASA.

Ženeva - Americký výrobce letadel Boeing dostal od americké vlády nepovolenou podporu ve výši nejméně 5,3 miliard dolarů, zjistila Světová obchodní oragnizace (WTO).

Jak podle serveru BBC zjistila mezinárodní skupina soudců, podpora zahrnovala peníze na výzkum a vývoj od vesmírné agentury Nasa.

http://aktualne.centrum.cz/ekonomika/doprava/clanek.phtml?id=695876



No a Airbus dostal 3,2mld EUR, což je skoro to samý :-/


alamo - 7/4/2011 - 19:24

tak ma práve napadlo
nakoľko asi bola tá Muskova tlačovka, reakciou na "ťah" ATK s "euroatlantickým" nosičom liberty?
[Upraveno 07.4.2011 alamo]


-=RYS=- - 8/4/2011 - 04:45

quote:
quote:
Po úterní tiskovce dělal Musk ještě hodinové interview v Chairman's Forum.
Myslím, že stojí za to si poslechnout jeho vize a myšlenky.

http://www.youtube.com/watch?v=0UNCdh05ck8&feature=player_detailpage#t=53s


Zaujímavé. Muskova "speach schopnosť" ale stále prezrádza jeho mimácky pôvod,škoda že si konenčne nenajme niekoho, kto ho naučí presvedčivejšie prezentovať jeho názory, dnes by bol oveľa ďalej v zabezpečení financovania svojich projektov vládnymi "grantami"


To jen potvrzuje, ze je to mimozemstan.
Po priletu na Zem se rozhodl pomoci pozemstanum k cestam ke hvezdam.
Howg.

I kdyz...mozna lobisti zapracuji....bude mit dlouho pripravovanou nahodnou smrtelnou automobilovou nehodu.


-=RYS=- - 8/4/2011 - 04:49

quote:
ja mam dojem ze 150t nosic, to uz je moc. NASA by bola jediny zakaznik (teda ak sa nepustime do tych vesmirnych hotelov), a to je prilis mala rocna produkcia. Tych 50t je vyuzitelnych jak komercne, tak pre NASA, pride mi to daleko optimalnejsia nosnost.

P.S. neda sa niekde kupit opcia na jeden shuttle? az sa tieto nove silne masinky fakt postavia, uplatnim opciu, kupim shuttle, prerobim ho na autobus a budem vozit turistov. Letenka na orbit za 3mil, no nekup to


Mam dojem, ze tu 150t raketu bude delat nejen pro NASA a kosmo hotely, ale i pro dulni spolecnosti co chteji kopat na Mesici.
Preci jenom takovej elektrickej buldozer na PEM clanky neco vazi, bagr taky a mobilni plosina s rafinerii tez.

Jsem zvedavej jak pujde vyvoj dal. Mozna Musk otevre druhou fabriku raket na Mesici, aby si dulni spolecnosti mohli to vytezene zlato, platinu atd. privezt na Zem.
Kdo vi, mozna ze prvni lodenici postavi prave Musk.


PINKAS J - 8/4/2011 - 07:31

Fandím Muskovi i jeho Falconu 9H a považuji předpokládané výkony za reálné. Avšak nesdílím optimizmus, že Musk se stane téměř monopolním dodavatelem nosičů pro NASA, státní agentury, soukromý sektor, Mars a Měsíc, přičemž se ani nebere v ohled vývoj a možnosti dalších států.
Co vlastně Musk zatím předvedl? Když opomenu Falkon 1, předvedl raketu F 9 + kosmickou loď Dragon, kterou m.j. považuji za mnohem větší úspěch, než samotný F 9. Ten má tyto základní parametry:

Startovní hmota: 333.400 kg
Nosnost na LEO: 10.450 kg
Celkový počet motorů: 10

Pro srovnání: ATLAS V 401 (téměř 10 let starý):

Startovní hmota: cca 320.000 kg
Nosnost na LEO: 12.500 kg
Celkový počet motorů: 2

Pro srovnání ZENIT 2 ( cca 25 roků starý):

Startovní hmota: 459.000 kg
Nosnost na LEO : 14.400 kg (zhruba přepočteno na 28° šířky)
Celkový počet motorů: 2

Je jasné, že Falkon 9 není žádný zázrak a jak Atlas tak Zenit mohou v případě potřeby udělat stejnou konfiguraci, jako má mít Falkon 9H a to s ještě větší nosností než 53 tun na LEO (hlavně u Zenitu). Rozhodující bude zákazník, cena a rychlost vývoje. V případě skutečné konkurence se můžeme dožít zajímavých cen jak u Atlasu, tak u jiných světových výrobců, takže nevěřím v žádnou převažující dominanci Space X a Falkonů.


Xagi - 8/4/2011 - 07:46

quote:

Je jasné, že Falkon 9 není žádný zázrak a jak Atlas tak Zenit mohou v případě potřeby udělat stejnou konfiguraci, jako má mít Falkon 9H a to s ještě větší nosností než 53 tun na LEO (hlavně u Zenitu). Rozhodující bude zákazník, cena a rychlost vývoje. V případě skutečné konkurence se můžeme dožít zajímavých cen jak u Atlasu, tak u jiných světových výrobců, takže nevěřím v žádnou převažující dominanci Space X a Falkonů.




No najvacsi prispevok SpaceX podla mna bude ze ukazali ako sa to da robit relativne lacno.
To ze sa to da robit iba draho vedel kazdy doteraz


pospa - 8/4/2011 - 08:13

Přesně tak, ta inovace je v tom, že:
1) design i výroba F9 je komplet made in USA a to privátní firmou založenou 8 let před prvním 100% úspěšným letem na LEO
2) cena je 3x nižší než konkurenční nosiče stejné nosnosti


pospa - 8/4/2011 - 08:31

quote:
Jsem zvedavej jak pujde vyvoj dal. Mozna Musk otevre druhou fabriku raket na Mesici, aby si dulni spolecnosti mohli to vytezene zlato, platinu atd. privezt na Zem. Kdo vi, mozna ze prvni lodenici postavi prave Musk.
Další směřování SpaceX, nebo spíš svou celkovou vizi nastínil Musk v rozhovoru po úterní tiskovce.
Muskovým konečným cílem je přispět k trvalému osídlení Marsu lidmi tím, že přinese lidstvu řádově levnější dopravu na LEO. Jako klíčový prostředek k tomuto cíli - zlevnění, vidí nevyhnutelnost PLNÉ znovupoužitelnosti nosičů. I když s FH zlevní kg na LEO 6x, je to podle něj stále málo, jelikož se zatím stále jedná o jednorázově použitelný nosič. Následující vývojovou kapitolou u SpaceX bude zaměření právě na tu znovupoužitelnost nosičů. Palivo tvoří pouze 0,3% ceny startu a pokud budou nosičě bezpečne a v celku vracet na Zem, cena vynesení nákladu se zlevní ne 6x, ale 60x nebo 100x. To bude teprve ten správný průlom v kosmické dopravě.

Ohledně osídlování Měsíce a Marsu zastává Musk názor, že Měsíc není k trvalému osídlení vhodný hned z několika důvodů.
Jako průzkumná základna možná ano, ale ne na perspektivní rozšíření lidské civilizace.
Nevýhody vidí v nízké gravitaci, dlouhém lunárním cyklu den/noc - z toho plynoucí obyvatelné pouze polární oblasti, absence atmosféry, blízkost Země - pokud život na Zemi zničí asteroid, Měsíc bude silně ovlivněn taky.
Mars je pro trvalé osídlení v budoucnu mnohem vhodnější.

Pod to bych se mohl podepsat.


-=RYS=- - 8/4/2011 - 08:42

Souhlas, ale je treba si uvedomit, ze bez toho Mesice zadnej Mars nebude.

Mam takovou vizi, ze by se raketa/lod postavila kompletne z "regolitu" na Mesici. Po castech by se dopravili dily na LLO orbitalni lodenici a na Mars by se letelo z Mesice.

Vyhoda je v mensi gravitacni studni nez je Zeme.
A pokud se rozjede v budoucnu MEsicni tezebni prumysl, tak prepravni lode pro habitaty na Mars, vcetne vsech potrebnych (i ISRU) komponentu pro prumysl na Marsu by se vyrabeli na Mesici a tez z Mesice by byli vynasene.
Rekl bych, ze neco jako FH startujici z povrchu Mesice unese vic nez tech 53tun. Cili Mesicni varianta pozemni FH z fabriky na Mesici + vyroba paliva.
Bud by to startovalo najednou nebo po castech by to prepravni moduly povrch Mesice <> LLO stanice na nekolikrat prevazeli na orbitalni lodenici.
Dokonce jstem presvedcen, ze jako prvni se bude stavet "orbitalni" vytah do L bodu mezi Mesicem a Zemi.
Takze by dily lode na Mars mohl vyvezt vytah.


yamato - 8/4/2011 - 10:28

quote:

Je jasné, že Falkon 9 není žádný zázrak a jak Atlas tak Zenit mohou v případě potřeby udělat stejnou konfiguraci, jako má mít Falkon 9H a to s ještě větší nosností než 53 tun na LEO (hlavně u Zenitu). Rozhodující bude zákazník, cena a rychlost vývoje. V případě skutečné konkurence se můžeme dožít zajímavých cen jak u Atlasu, tak u jiných světových výrobců, takže nevěřím v žádnou převažující dominanci Space X a Falkonů.



Je nezmysel hodnotit Falcon 9 podla nosnosti. Nosice Falcon mali byt prelomove cenou, nie nosnostou. A to sa, damy a pani, podarilo. Ak vychadzame z cien uvadzanych na strankach SpaceX, tak tie su tretinove oproti americkej konkurencii. Nevraviac o tom ze cele to zabralo necelych 10 rokov vyvoja, a mame 2 funkcne nosice a treti na ceste, pozemnu infrastrukturu a potencialne pilotovanu kozmicku lod. Tu sa snad ani neda porovnavat s konkurenciou, kedze ta za poslednych 30 rokov nic noveho nevyvinula, zato zhltala neuveritelne kvanta penazi.

Dufam ze SpaceX NEbude mat monopolne postavenie. Dufam ze sa rozbehne skutocny konkurencny boj, kde sa bude bojovat o kazdy start. Ale nie lobovanim v kongrese, ale cenou a kvalitou. To sa potom nebudeme stihat divit, co vsetko sa zrazu da a jak dlho vlastne trva proces vyvoja a inovacii.

Ohladom kolonizacie, okrem rapidneho poklesu cien za start za klucove povazujem zvladnutie ISRU technologii. Mesiac by som vnimal ako surovinovu zakladnu, osidlenie bude skor charakteru ubikacii pre robotnikov, plus nejaky priestor pre vedu, na masivnejsie osidlenie je asi predsa len vhodnejsi Mars. V neposlednom rade je tam ovela viac vody, Mesiac so svojimi polarnymi zasobami nemusi na masivnu spotrebu stacit.


xchaos - 8/4/2011 - 11:32

quote:
Souhlas, ale je treba si uvedomit, ze bez toho Mesice zadnej Mars nebude.


Nerad bych rozpoutával zbytečný flamewar, ale fakt nemůžu souhlasit.

Ačkoliv ostatní diskutéři tady trochu poupravili můj názor, že pro náklad je povrch Marsu (pomocí padáků a aerobrakingu) lépe dostupný, než měkké přistání na Měsíci (pomocí brzdících motorů) - není to tak docela pravda, bohužel - tak návrat na Měsíc, jakkoliv je zajímavý (hlavně s přihlédnutím k těm podzemním tunelům, zřejmě trvale obyvatelným), nemá až tak moc společného s cestou na Mars.

Spousta technologie bude samozřejmě univerzálně použitelná pro obě mise - ostatně, i velitelská sekce lodi Apollo byla navržená pro návrat vyšší rychlostí, kterou by se Apollo vracelo od Měsíce. (V současnosti si podle mě nejde reálně představit, že by nějaký větší "vícenásobně použitelný" planetolet při cestě zpět hladce zabrzdil na nízké oběžné dráze - ať už poletí od Měsíce nebo od Marsu - a to ani při použití jaderného pohonu, na který pořád spousta myslitelů sází - nejspíš by takový planetolet zůstal po prvním použití na eliptické dráze kolem Slunce...).

Hlavním problémem, proč nejde jednoduše poslat lidi alespoň na průletovou misi kolem Marsu, dnes není hmotnost zásob a paliva, které by se muselo vynést na nízkou oběžnou dráhu (a zvláště s Falconem 9 toto problém nebude). Problém je, že nevíme, jaké budou reálné účinky kosické radiace (a hlavně erupcí na Slunci) během dvouletého pobytu lidí v otevřeném kosmu: nejdéle tam kosmonauti zatím byli max. asi tak týden, a min. během první fáze návratu na Měsíc to nebude o moc lepší.

Pilotovaná mise k L2 Země-Slunce, tedy do vzdálenosti 1,500,000 km od Země, by v současnosti byla naprosto zásadním skokem k otestování budoucích misí. Odhaduji, že by trvala min. 5x tak dlouho, než oblet Měsíce (ale možná je to chybný odhad ?). Tzn. šlo by o cca 4 týdny dlouhý pobyt mimo nízkou oběžnou dráhu - ale za zlomek nákladů oproti přistání na Měsíci. Ale současně relativně bez rizika, s nutností nakládat jen minimum paliva, apod.


yamato - 8/4/2011 - 12:08

quote:

Pilotovaná mise k L2 Země-Slunce, tedy do vzdálenosti 1,500,000 km od Země, by v současnosti byla naprosto zásadním skokem k otestování budoucích misí. Odhaduji, že by trvala min. 5x tak dlouho, než oblet Měsíce (ale možná je to chybný odhad ?). Tzn. šlo by o cca 4 týdny dlouhý pobyt mimo nízkou oběžnou dráhu - ale za zlomek nákladů oproti přistání na Měsíci. Ale současně relativně bez rizika, s nutností nakládat jen minimum paliva, apod.


A s pouzitim FH ako nosica by naklady skutocne boli "smiesne". Vlastne netreba nic vyvijat, da sa to vyskladat z hardweru ktory mame alebo v blizkej dobe budeme mat - ako kabina Dragon, ako habitat Bigelow, EDS - druhy stupen Falconu. V Trunku moze byt este nainstalovany motor z druheho stupna F1 na navratovy manever.

Vyskum na ISS je pekny, ale treba sa pohnut dalej a dat si "rande s realitou"


Machi - 8/4/2011 - 12:59

Lety k planetám, budou snad relativně dostupné až s rozvojem dnes exotických pohonů. Třeba takový fůzní pohon by hodně pomohl. Loď pro let k Marsu, či pásma asteroidů by vážila 500 - 1000 tun. S raketou s nosností 150 tun, by nebyl zase takový problém ji poskládat na nízké orbitě a odstartovat od Země. Při vysokém isp a odpovídajícím tahu by větší potřebná rychlost k opuštění pozemské zóny gr. vlivu byla mnohem menším problémem, než postavit fabriku na rakety na Měsíci. Mimochodem jsem jediný komu tento nápad (postavit fabriku na rakety na Měsíci) přijde v dnešní době jako naprostá pitomost? Vždyť máme dnes problém postavit raketu na Zemi se vším dostupným zázemím.



yamato - 8/4/2011 - 13:12

quote:
Lety k planetám, budou snad relativně dostupné až s rozvojem dnes exotických pohonů. Třeba takový fůzní pohon by hodně pomohl. Loď pro let k Marsu, či pásma asteroidů by vážila 500 - 1000 tun. S raketou s nosností 150 tun, by nebyl zase takový problém ji poskládat na nízké orbitě a odstartovat od Země. Při vysokém isp a odpovídajícím tahu by větší potřebná rychlost k opuštění pozemské zóny gr. vlivu byla mnohem menším problémem, než postavit fabriku na rakety na Měsíci. Mimochodem jsem jediný komu tento nápad (postavit fabriku na rakety na Měsíci) přijde v dnešní době jako naprostá pitomost? Vždyť máme dnes problém postavit raketu na Zemi se vším dostupným zázemím.



az taka pitomost to nie je, ale asi by neslo o rakety s parametrami "pozemskych" rakiet. Skor nieco velice jednoduche, s pretlakovou dodavkou paliva a relativne nizkym vykonom.

Nezabudajme ze dnes uz existuje technologia kovovych 3D plotterov, je teda celkom realne si prislusnu raketu na mesiaci "vyrenderovat"


Alchymista - 8/4/2011 - 16:22

Nemýľ sa...
Veci vyrábané na 3D plotroch sa v súčasnosti hodia v lepšom prípade ako "lacná" náhrada nenáročných plastových dielov. Na čokoľvek náročnejšie sú vhodné len veľmi obmedzene a k použiteľnosti na náročné konštrukčné prvky povedie ešte riadne dlhá cesta.
Proste - na 3D plotri sa dá vyrobiť čerpadlo do zahradnej fontánky, veril by som, že sa tak dá vyrobiť aj funkčná vodná turbína, ale neverím, že by sa tak dalo vyrobiť turbočerpadlo na skvapalnené plyny s rozumnou hmotnosťou alebo spaľovacia komora kvapalinového raketového motoru.
Problém je v tom, že akonáhle začne hrať významnejšiu úlohu samotná štruktúra materiálu, vznikajúca a menená pri klasických výrobných postupoch, produkty 3D tlačiarní nevyhnutne prehrávajú v každom smere.


yamato - 8/4/2011 - 16:36

ved preto som hovoril o jednoduchych raketach s pretlakovou dodavkou...


Alchymista - 8/4/2011 - 16:47

Tým ti vypadne len turbočerpadlo, ale stále musíš vyriešiť spaľovaciu komoru, trysku, tesnosť tenkostenných tlakovaných nádrží, potrubia, ventily...
Pritom beriem do úvahy aj fakt, že na Mesiaci sa dá lietať z výrazne horším konštrukčným číslom než na Zemi.
Ja netvrdím, že sa to urobiť nedá, ale pochybujem, že sa to podarí dosiahnuť v rozumne dohľadnej dobe. Technológia 3D tlačiarní má pred sebou ešte veľmi dlhý vývoj, kým sa stane použiteľnou na takéto účely, ktoré i dnes stále predstavujú špičku technologických schopností našej techniky.
[Upraveno 08.4.2011 Alchymista]


derelict - 8/4/2011 - 17:43

quote:
Tým ti vypadne len turbočerpadlo, ale stále musíš vyriešiť spaľovaciu komoru, trysku, tesnosť tenkostenných tlakovaných nádrží, potrubia, ventily...
Pritom beriem do úvahy aj fakt, že na Mesiaci sa dá lietať z výrazne horším konštrukčným číslom než na Zemi.
Ja netvrdím, že sa to urobiť nedá, ale pochybujem, že sa to podarí dosiahnuť v rozumne dohľadnej dobe. Technológia 3D tlačiarní má pred sebou ešte veľmi dlhý vývoj, kým sa stane použiteľnou na takéto účely, ktoré i dnes stále predstavujú špičku technologických schopností našej techniky.



To je dane napriklad krystalickou mrizkou. V soucasnosti 3D plottery delaji vicemene amorfni (nekrystalizovane) materialy. Jsou pokusy, jak vyresit krystalizaci, ale zatim to znamena, ze i v nejlepsim pripade bude dany vyrobek bude trpet velkym mnozstvim poruch (ve slova smyslu krystalickych).
Dalsi, vcelku podstatny detail. Prestoze 3D plottery umoznuji rozumnou finalizaci vyrobku pro lidske oko, bude problem dosahnout presnosti potrebne u specialnich vyrobku a rotacnich soucasti. Zaroven zapomente na jakekoliv finisovani (lapovani, zihani, kaleni, nitridaci), protoze bud to ten obrobek neda po strance roztaznosti a hmotnosti (deformuje se), nebo je pri dane presnosti vyroby tato povrchova uprava zbytecna.
Nekdy v budoucnu to bude urcite zajimave ... predstavte si moznost tisknout mikrocipy (i kdyz, ta uz tu castecne je).


yamato - 9/4/2011 - 20:29

okej, spat k FH
jeden z vedlajsich efektov cross-feedu je ten, ze boostre vyhoria ovela skor ako standartny prvy stupen. Oddelia sa teda pri ovela mensej rychlosti a v mensej vyske. Co dava celkom slusnu sancu na zachranu (bez akychkolvek uprav) a teda aj dalsi rapidny pokles ceny.
A ak by sa podarilo (pri lahsich nakladoch) nechat trochu paliva v centralnom stupni, ten by sa mohol po oddeleni otocit a restartovat (Merlin restartovatelny za letu uz dnes pohana druhy stupen). Zbrzdeny centralny stupen padne do atlantiku a vuala, vyhadzujeme len druhe stupne (zatial)


pospa - 9/4/2011 - 21:07

quote:
...okej,Zbrzdeny centralny stupen padne do atlantiku a vuala, vyhadzujeme len druhe stupne (zatial)
Osobně si myslím, že se Musk bude snažit řízeně přistát s každám stupněm - 100% znovupoužitelnost nosiče.
Podle mého by bylo možné s každým (poloprázdným) stupněm přistát stejně, jak to plánuje s Dragonem v rámci CCDEV.
Pak jen kontrola stavu, případně výměna optřebených součástí, natankovat a letíme znova.

čas od 4:32
http://spacex.com/multimedia/videos.php?id=58


yamato - 10/4/2011 - 12:58

quote:
quote:
...okej,Zbrzdeny centralny stupen padne do atlantiku a vuala, vyhadzujeme len druhe stupne (zatial)
Osobně si myslím, že se Musk bude snažit řízeně přistát s každám stupněm - 100% znovupoužitelnost nosiče.
Podle mého by bylo možné s každým (poloprázdným) stupněm přistát stejně, jak to plánuje s Dragonem v rámci CCDEV.
Pak jen kontrola stavu, případně výměna optřebených součástí, natankovat a letíme znova.

čas od 4:32
http://spacex.com/multimedia/videos.php?id=58


no to je jasne ze bude chciet riadene pristavat, ale rozumny inzinier ide krok po kroku. Najprv treba stupne dostat na povrch v relativne "znovupouzitelnom" stave. Ked sa to podari, mozu sa pridat nejake pristavacie motory, kridla alebo nieco ine.


xChaos - 10/4/2011 - 20:55

quote:
V Trunku moze byt este nainstalovany motor z druheho stupna F1 na navratovy manever.


Já doufám, že to není úplný nesmysl, když to šířím - hledal jsem to, ale v datasheetech jsem přesné rozměry ani hmotnost nenašel. Faktem je, že průměr odpovídá zcela určitě, ale jak je to s délkou a hmotností, to si jistý nejsem (zase by šlo asi postavit "zkrácený" první stupeň). Horší problém vidím se skladovatelností kapalného kyslíku - pro dlouhodobé expedice bych čekal, že spíš přidají do trunku třeba dodatečné přídavné nádrže pro Draco trustery (jejichž tah pro manévrování bohatě stačí - jde jen o zásobu paliva).

S tím 2.stupněm F1 jsem to myslel spíš jako rychlé jednoduché řešení při odletu od země - kdyby 2.stupeň F9/F9 heavy sám o sobě nestačil.

Taky mi napadlo, že by se ta Bigelow obytná bublina dala klidně naložit do trunku složená, a použít jako habitat i během jediného startu.

Ale hlavně těch 53 tun na LEO je najednou strašně moc - to si je možné klidně představit prodloužený/rozšířený 2.stupeň, prodloužený/rozšířený trunk Dragonu, a celkově poměrně velkou expedici... mj. to znamená více jak 10t k Marsu při jediném startu, to je ale čirou náhodou cca tolik, kolik bude vážit plně naložený Dragon směřující k ISS... z toho je 6t užitečného zatížení, ale pokud by mise byla pilotovaná a trojmístná a nesměřovala k ISS... tak jak dlouho jsou vlastně 3 lidi schopní žít se 6t zásob na palubě ? (nápověda: na ISS dopravuje každý start Progresu jen asi 2t zásob...)


yamato - 10/4/2011 - 20:58

len pre doplnenie: niekde na nete som videl ze trunk sa dodava v roznych dlzkach, podla poziadaviek misie

druhy stupen F1 pouziva hypergolicke latky, takze skladovatelnost nie je problem


yamato - 10/4/2011 - 21:46

Na nasaspaceflight som nasiel poznamky zo sympozia Space Access'11, kde sa zucastnila aj Gwynne Shotwell, prezidentka SpaceX. Prikladam v anglictine:

Lucky to be president of the coolest company she knows of.

Falcon 1 program is inactive until at least early next year.

FH core almost (but not quite) full when boosters separate.

NASA wants a fresh Dragons for CRS (because of costing uncertainties), so DragonLab will all be reflights.

Insurance rates 7-8% by Flight 6.

Production rate of 12 F9s by 2013.

Sep events largest cause of failure for LVs. F9 factor of safety 1.4 (vs 1.25 for EELV).

Might have redundant engines on second stage in future!

Dragon on ship's deck within 2 hours of landing.

Abort system core of CCDEV2 proposal. People up within 3 years of starting on abort system.

Elon driving for reusability; continuing work on both first and second stage recovery.

Merlin 1D on test stand now. Still really want to build a F-1 class engine.

"We haze our lobbyists." Four new lobbyists.

1D meant to be easier to mass-produce.

Had to pay full price for her Tesla.

Trying to get to ISS on next flight, but could still have COTS3.

FH: C3=3 km2/s2 -> 12 tonnes, C3=90 km2/s2 -> 3 tonnes. Still optimizing trajectories for FH.

Lots of little customers for DragonLab, rather than few big (heading cats); first in 2013.

Really happy to launch Orbital Starbuses; rest of relationship "complex".

Did look at Falcon 1e Heavy to chase Minotaur IV; trading with manifesting on F9. Orbcomm moved 1e payloads to F9, and that put 1e on hold.

Falcon 5 is hard to control; not worth it.

5.2 meter faring on FH. Bunch of little payloads on first FH flight.

Plan is crossfeed on FH from start.

Few (very few) people still working on Raptor.

Development of abort engine long pole for crew. Still in trade whether to use parachutes nominally for propulsive landing.

Interested in electric propulsion.

10-15 years until first Mars mission.

...

On the fresh Dragons point, was apparently the case that they had no idea what it would cost to refurb them when the CRS contracts were written, so NASA just specified new ones to allow for fixed contracts. The recovered Dragon is actually in better shape than they predicted, so the spacecraft costs for DragonLab are going to be pretty low.


a este pikoska

Paul Breed on Unreasonable Rocket

...
3D printing rocket nozzles in stainless steel. Plastic in process filled cooling channels -> use multiple pieces, but welding destroys stainless coating. So, direct metal sintering: more expensive, but works much better.


Conquistador - 10/4/2011 - 22:03

mohl by nám to nějak slušný angličtinař přelouskat a hodit zde v CZ/SK


Adolf - 10/4/2011 - 23:29

quote:
mohl by nám to nějak slušný angličtinař přelouskat a hodit zde v CZ/SK


Poznámky k překladu: Jsou to fakt poznámky, takže může být problém porozumět tomu bez kontextu a mohlo to způsobit, že jsem si něco vyložil jinak, než to zapisující myslí zapisující.
-----------


Je štěstí být presidentem té společnosti, která z těch, co ona zná, nejvíc letí.
Program Falcon 1 je neaktivní přinejmenším do počátku příštího roku.

Když se booster oddělí, jádro FH je téměř (ne však zcela) plné.

NASA chce čerstvé Dragony pro CRS (kvůli nákladovým nejistotám), takže celý DragonLab bude znovu v letu.

Pojistné sazby do Letu 6 budou 7-8%.

Výrobní tempo 12 F9 do roku 2013.

Zářijové události největší příčinou selhání u LV. Bezpečnostní součinitel u F9 je 1,4 (versus 1,25 u EELV).

V budoucnu by na druhém stupni mohly být redundantní motory.

Dragon na palubě lodi do 2 hodin po přistání.

Návrh pro jádro systému zrušení letu CCDEV2. Lidé nahoře do 3 let po startu systému zrušení.

Elon směřuje ke znuvupoužitelnosti, pokračování prací jak na záchraně prvního tak druhého stupně.

Merlin 1D teď na testovací pozici. Pořád opravdu chce postavit motor třídy F-1.

„Naháníme své lobbyisty.“ Čtyři noví lobbyisté.

1D znamenala nejsnadnější masovou produkci.

Muset platit plnou cenu za její Tesla.

Zkoušení dostat se na ISS v příštím letu, ale mohl by ještě mít COTS3.

FH: C3=3 km2/s2 -> 12 tun, C3=90 km2/s2 -> 3 tuny. Ještě optimalizuje trajektorie pro FH.

Spousta malých zákazníků pro DragonLab, spíše než pár velkých (vůdčí kočky); první v roce 2013.

Opravdu šťastný z vypuštění Orbital Starbusů; zbytek vztahů „složitý“.

Koukal na Falcon 1e Heavy, aby honil Minotaur IV; obchodování s předvedením na F9. Orbcomm přešel na 1e náklady pro F9 a to 1e přerušuje.

Falcon 5 se těžko kontroluje; nestojí za to.

Na FH 5,2 metrů daleko. Balík malých nákladů na prvním letu FH.

Plánuje se příčnost od startu FH.

Málo (velmi málo) lidí ještě pracuje na Raptoru.

Vývoj motoru systému zrušení u dlouhé tyče pro posádku. Pořád ve zvažování, zda použít padáky pro nominálně reaktivní přistání.

Zajímal o elektrický pohon.

10-15 let do první mise na Mars.

...

U čerstvé záležitosti Dragonů byl zjevně ten problém, že neměli ponětí, co by mohla stát jejich renovace, když psali kontrakt, takže NASA už specifikovala nový, aby umožnila pevné kontrakty. Renovovaný Dragon je ve skutečnosti v lepším stavu, než předpovídali, náklady na kosmickou loď u DragonLabu budou dost nízké.


yamato - 10/4/2011 - 23:54

zopar oprav:

NASA chce nové Dragony pro CRS (kvůli neistým nákladom na znovupoužitelnost), takže DragonLab bude znovupoužívať olietané dragony.

Oddelenie stupňov největší příčinou selhání u LV. Bezpečnostní součinitel u F9 je 1,4 (versus 1,25 u EELV).

Hotové jadro záchranného systému pre CCDEV2. Lidé poletia do 3 let po startu prací na záchranném systému.

1D navrhnutý pre čo najlahšiu masovou produkci.

Na FH 5,2 metrů priemer krytu. Balík malých nákladů na prvním letu FH.

Plánuje se cross-feed od prvého startu FH.

U Dragonů byl zjevně ten problém, že neměli ponětí, co by mohlo stát jejich znovupoužití, když psali kontrakt COTS, takže NASA požadovala nový Dragon na každý let, aby umožnila pevné sumy kontraktov. Použitý Dragon je ve skutečnosti v lepším stavu, než předpovídali, náklady na kosmickou loď u DragonLabu budou dost nízké.


-=RYS=- - 12/4/2011 - 02:42

quote:


Hlavním problémem, proč nejde jednoduše poslat lidi alespoň na průletovou misi kolem Marsu, dnes není hmotnost zásob a paliva, které by se muselo vynést na nízkou oběžnou dráhu (a zvláště s Falconem 9 toto problém nebude). Problém je, že nevíme, jaké budou reálné účinky kosické radiace (a hlavně erupcí na Slunci) během dvouletého pobytu lidí v otevřeném kosmu: nejdéle tam kosmonauti zatím byli max. asi tak týden, a min. během první fáze návratu na Měsíc to nebude o moc lepší.



A proto se na reseni tohoto problemu musi makat.
Zatim nejspolehlivejsi se jevi Bigeluv nafukovaci habitat, kde jedna z vrstev je pro cistou vodu a druha vrstva pro odpadni vodu (extrementy atd.). Voda dokaze zadrzet zareni.

Druhou moznosti o neco slozitejsi je vytvorit pulsni OFDM VF generator pro kmitocty 20kHz-1.2MHz (byl to jeden experiment na ISS) s magnetickejma (MiniWhip) antenama okolo plaste lodi.
S vykonem 5kW ERP vznika umela magnetosfera jako na Zemi. MEla by ochranit posadku, pravda...rusila by pristroje a komunikaci, proto by se pravdepodobne zapinala jen pri predpovedi erupci na Slunci...tudiz by to nebezelo nonstop.

A asi idealni je kombinace obeho.

Pred lety jsem taky experimentoval, jestli jde "vysilat" jen na feritku (pouzil jsem 3x dvouotvorove jadro pro transformator k TV antene z 300Ohmu dvoulinky na 75Ohmu koaxialu). Pri 30 Wattech mi to topilo, ale spojeni po Evrope chodilo. Ale jak jsem zapl linear 1kW, tak to po 5s bouchlo (prasklo), moc velke teplo se indukovalo z dratocivky do feritoveho materialu.


Petr Štěpánek - 12/4/2011 - 17:01

Nevíte někdo kdy přibližně budou další starty Falconu 9 v tomhle roce?Na stránkách spaceX v nadcházejícíh misích je jen uveden rok 2011...


yamato - 12/4/2011 - 19:19

datum startu je top secret malo to byt niekedy v lete... celkovo ten launch manifest je dost scifi, na tento rok je tam asi 10 startov, ak to chcu stihnut tak maju co robit...


yamato - 12/4/2011 - 19:20

aha, tak len 5 startov... to uz je len 1 start mesacne


raul - 12/4/2011 - 21:11

quote:
Nevíte někdo kdy přibližně budou další starty Falconu 9 v tomhle roce?Na stránkách spaceX v nadcházejícíh misích je jen uveden rok 2011...

Co se týče F9/Dragon, tak podle spaceflightnow jsou na letošek plánovány 3 starty
15.7. F9/Dragon C2 - přiblížení na 6 mil k ISS v rámci COTS
8.10. F9/Dragon C3 - demonstrace setkání a zadokování k ISS v rámci COTS
7.12. F9/Dragon C4 - první komerční zásobovací let k ISS
Termíny jsou ale už z prosince loňského roku, takže odklad je dost pravděpodobný.


Jiří Hošek - 12/4/2011 - 22:36

quote:
Termíny jsou ale už z prosince loňského roku, takže odklad je dost pravděpodobný.
Podle níže uvedeného dokumentu z 30.3.2011, tabulka na str. 12 (a též text na str.5) je Dragon C3 odložen na leden 2012:

http://science.house.gov/sites/republicans.science.house.gov/files/documents/hearings/033011_charter_0.pdf


pospa - 13/4/2011 - 14:48

Podle tohoto článku http://www.spacenews.com/venture_space/110412-eelv-spacex-priority-after-iss.html ze včerejška, Musk ohlašuje úvodní let Dragonu k ISS v září říjnu tohoto roku.

"Elon Musk said he expected his next Falcon 9 flight to the space station, carrying the company’s Dragon cargo capsule on its inaugural flight to the orbital complex, is likely to occur in September or October."


yamato - 13/4/2011 - 14:56

stale nechapem kedy chce robit tie komercne lety. Komercnici su druhoradi? Ved ma od nich viac penazi jak od NASA (zatial)


Conquistador - 13/4/2011 - 15:08

asi mu jde v prvé řadě o preztiž a vice být zviditelněný... což touto cestou je reklama zadarmo...

Samosebou mezi temito lety pro NASA na ISS jsou velké časové proluky a pokud si rozšiří hangár na finalní montáž raket (montáž 2 naraz např.), tak muže odpalovat klidně dvě za měsíc.. V tom problém nevidim, a co se týče vyrobních kapacit tak zde problém také asi nebude..


pospa - 13/4/2011 - 15:22

quote:
stale nechapem kedy chce robit tie komercne lety. Komercnici su druhoradi? Ved ma od nich viac penazi jak od NASA (zatial)
Jak to myslíš?
V launch manifestu http://www.spacex.com/launch_manifest.php má komerčních zákazníků celkem dost. A dovedu si představit, že někteří si nepřáli být na seznamu zatím vidět, nebo mají zatím před podpisem smlouvy.
Musk vidí budoucí poměr svých zakázek (státní vs. komerční) jasně ve prospěch komerčních.


raul - 13/4/2011 - 15:24

Nejvíce teď zjevně Muska zajímá penězovod US Letectva a to má zájem hlavně o FH. Komerční náklad teď zřejmě nakonec naloží do trunku Dragona, při jeho testovacích letech dotovaných NASA.


alamo - 13/4/2011 - 15:29

quote:
stale nechapem kedy chce robit tie komercne lety. Komercnici su druhoradi? Ved ma od nich viac penazi jak od NASA (zatial)


poistenie od poisťovne..
ide o to aby bola poistka čo najmenšia, a to prispelo k zníženiu celkovej ceny
takže najprv musí v poriadku, odpáliť nejaké tie rakety, až potom mu budú schopné poisťovne vykalkulovať nejakú rozumnú cenu


yamato - 13/4/2011 - 15:32

quote:
quote:
stale nechapem kedy chce robit tie komercne lety. Komercnici su druhoradi? Ved ma od nich viac penazi jak od NASA (zatial)
Jak to myslíš?
V launch manifestu http://www.spacex.com/launch_manifest.php má komerčních zákazníků celkem dost. A dovedu si představit, že někteří si nepřáli být na seznamu zatím vidět, nebo mají zatím před podpisem smlouvy.
Musk vidí budoucí poměr svých zakázek (státní vs. komerční) jasně ve prospěch komerčních.


no v launch manifeste su, ale nikde nepocut ze by sa chystal nieco pre nich odpalit. To mi nejde do hlavy. Chce to urobit az po COTS 2/3? A este pred koncom roka, alebo bude delay?


raul - 13/4/2011 - 15:53

quote:
no v launch manifeste su, ale nikde nepocut ze by sa chystal nieco pre nich odpalit. To mi nejde do hlavy. Chce to urobit az po COTS 2/3? A este pred koncom roka, alebo bude delay?

Např. ty ORBCOMM satelity mají být vypuštěny na dráhu s inklinací 52st, ve výšce 350/750km. Poté přejdou na kruhovou 750km vlastními motory. ISS má také 52st/350km, takže to napovídá že budou v Dragonu C2/C3.
http://www.spaceref.com/news/viewpr.html?pid=33016


raul - 15/4/2011 - 14:35

Vývoj motoru Merlin 1C+, který měl být na Falconu 1E a také na Falconu 9 blok 2, byl zrušen. Je nahrazen vývojem motoru Merlin 1D, který bude součástí nového 69 metrového F9b2. Ten by měl letět z CC snad začátkem 2013 s 3.6t satelitem na GEO a ještě tentýž rok jako centrální stupeň FH. Poté se s Merlinem 1D počítá i pro cca 2x silnější Falcon 1E.


... bo - 18/4/2011 - 10:59

Bezos si chce patentovat systém záchrany prvního stupně ...

http://www.comspacewatch.com/news/viewsr.rss.html?pid=35932


yamato - 18/4/2011 - 13:49

quote:
Bezos si chce patentovat systém záchrany prvního stupně ...

http://www.comspacewatch.com/news/viewsr.rss.html?pid=35932




stale sa neriesi otazka tepelneho namahania stupna pocas zostupu. Bud sa stupen oddeli pomerne skoro (co je dost napr... nanic ) alebo to vidim na motoricke zbrzdenie (aspon na tepelne pripustnu rychlost)
Samotne pristatie by som riesil trosicku inak. Po vypusteni klzaveho padaku sa stupen navedie cca. do oblasi cakajucej nakladnej lode. Z tejto lode odstartuje tazky vrtulnik, ktory padajuci stupen zachyti podobne, ako sa kedysi chytali navratove puzdra spionaznych druzic. Nasledne sa stupen ulozi na lod a hajde domu. Alebo sa pocka na dalsie 2-3 stupne, podla frekvencie startov...


alamo - 18/4/2011 - 14:03

quote:
stale sa neriesi otazka tepelneho namahania stupna pocas zostupu. Bud sa stupen oddeli pomerne skoro (co je dost napr... nanic ) alebo to vidim na motoricke zbrzdenie (aspon na tepelne pripustnu rychlost)
Samotne pristatie by som riesil trosicku inak. Po vypusteni klzaveho padaku sa stupen navedie cca. do oblasi cakajucej nakladnej lode.


alebo keď už sa uvažuje o tom, že nosič, by menil svoju polohu k "smeru letu". počas jednotlivých fáz letu, začalo uvažovať nad úplne iným dizajnovým riešením, než je klasická štíhla raketa..
[Upraveno 18.4.2011 alamo]


Conquistador - 18/4/2011 - 14:08

v tom bych spatřoval problém, přesně nevím jaká je suchá váha prvního stupně Falconu 9, ale pokud to je nad 40 tun, tak to ti neodtahne ani ten nejtěžší vrtulník na světe a to ruský Mil 10 nebo Mil 6 s nosnosti okolo 40 tun...

Takže by si stupeň nusel počkat dokud ta dopravní lod nepřijede a nevytáhne, sice tu byl prototyp vrtulniku s nosnosti cca 100 tun a to Mil 12. Ale ten vznikl pouze ve dvou prototypech a nějaký vrtulník v podobné váhové kategorii a nosnosti dnes ve vývojí není...


... bo - 18/4/2011 - 14:12

quote:
quote:
Bezos si chce patentovat systém záchrany prvního stupně ...

http://www.comspacewatch.com/news/viewsr.rss.html?pid=35932




stale sa neriesi otazka tepelneho namahania stupna pocas zostupu. Bud sa stupen oddeli pomerne skoro (co je dost napr... nanic ) alebo to vidim na motoricke zbrzdenie (aspon na tepelne pripustnu rychlost)
Samotne pristatie by som riesil trosicku inak. Po vypusteni klzaveho padaku sa stupen navedie cca. do oblasi cakajucej nakladnej lode. Z tejto lode odstartuje tazky vrtulnik, ktory padajuci stupen zachyti podobne, ako sa kedysi chytali navratove puzdra spionaznych druzic. Nasledne sa stupen ulozi na lod a hajde domu. Alebo sa pocka na dalsie 2-3 stupne, podla frekvencie startov...



Yamato, Musk i Bezos zaměstnávají špičku v oboru. Buď si jistý, že "otázku tepelného namáhání stupně během sestupu" řeší a mnoho jiného o čem nemáme ani ponětí ...


yamato - 18/4/2011 - 15:20

quote:
quote:
quote:
Bezos si chce patentovat systém záchrany prvního stupně ...

http://www.comspacewatch.com/news/viewsr.rss.html?pid=35932




stale sa neriesi otazka tepelneho namahania stupna pocas zostupu. Bud sa stupen oddeli pomerne skoro (co je dost napr... nanic ) alebo to vidim na motoricke zbrzdenie (aspon na tepelne pripustnu rychlost)
Samotne pristatie by som riesil trosicku inak. Po vypusteni klzaveho padaku sa stupen navedie cca. do oblasi cakajucej nakladnej lode. Z tejto lode odstartuje tazky vrtulnik, ktory padajuci stupen zachyti podobne, ako sa kedysi chytali navratove puzdra spionaznych druzic. Nasledne sa stupen ulozi na lod a hajde domu. Alebo sa pocka na dalsie 2-3 stupne, podla frekvencie startov...



Yamato, Musk i Bezos zaměstnávají špičku v oboru. Buď si jistý, že "otázku tepelného namáhání stupně během sestupu" řeší a mnoho jiného o čem nemáme ani ponětí ...



Keby ma zamestnali, tak by som nemusel spekulovat a takto verejne urazat ich inteligenciu

Ohladom nosnosti vrtulnika - ak to nejde vrtulnikom, vidim to na motoricke vertikalne pristatie (na lodi). Co znamena 2 restarty motorov - najprv brzdenie a potom pristatie.
Brzdenie pomocou nafukovacieho deceleratora ma zrejme svoje limity (FH centralny stupen by si zrejme neskrtol), navyse je to dalsi system navyse, zrejme bude technicky lepsie pouzit na brzdenie motor.


Ervé - 18/4/2011 - 15:37

To je jen o trochu lepší řešení - musíte mít systém startování motoru za letu (na 1. stupních nebývá) a padáček pro orientaci stupně a směstnání paliva na dně nádrží pro správné sání.


yamato - 18/4/2011 - 15:44

quote:
To je jen o trochu lepší řešení - musíte mít systém startování motoru za letu (na 1. stupních nebývá) a padáček pro orientaci stupně a směstnání paliva na dně nádrží pro správné sání.


Merlin na hornom stupni sa startuje aj restartuje za letu, technicky je to stale Merlin (aj ked upraveny), teda problem je uz ciastocne vyrieseny.
Co sa tyka padacika - stupen bude potrebovat reaktivny orientacny system (na otocenie po oddeleni), takze padacik asi nie je potrebny (skor poriadny padak .
Zostup by potom prebiehal takto: 1. oddelenie 2.otocenie motormi napred 3. restart motorov a zbrzdenie 4. vypnutie motorov 5. prelet atmosferou a vypustenie padaka 6. odhodenie padaka a restart 7. motoricke pristatie na plosine


Machi - 18/4/2011 - 15:53

quote:
v tom bych spatřoval problém, přesně nevím jaká je suchá váha prvního stupně Falconu 9, ale pokud to je nad 40 tun, tak to ti neodtahne ani ten nejtěžší vrtulník na světe a to ruský Mil 10 nebo Mil 6 s nosnosti okolo 40 tun...

Takže by si stupeň nusel počkat dokud ta dopravní lod nepřijede a nevytáhne, sice tu byl prototyp vrtulniku s nosnosti cca 100 tun a to Mil 12. Ale ten vznikl pouze ve dvou prototypech a nějaký vrtulník v podobné váhové kategorii a nosnosti dnes ve vývojí není...


Nosnosti vrtulníků:
Mi-6 - 12 tun
Mi-10 - 15 tun
Mi-12 - 20-25 tun
Mi-26 - 20 tun

Jedná se o povolené zatížení v běžném provozu.


pospa - 18/4/2011 - 16:01

quote:
Zostup by potom prebiehal takto: 1. oddelenie 2.otocenie motormi napred 3. restart motorov a zbrzdenie 4. vypnutie motorov 5. prelet atmosferou a vypustenie padaka 6. odhodenie padaka a restart 7. motoricke pristatie na plosine
Vidím to podobně, jen u prvního stupně bych vynechal body 2, 3, 4.
Těžiště poloprázdného stupně bude velmi blízko motorové sekce - natočí se do potřebného směru samovolně.
Nač brzdit pohyb po balistické dráze - zbytečná ztráta paliva.
Padákové brždění sestupu bude nutné a motorické přistání je samozřejmost.

Pro horní stupně pak bude motorické brždění pro návrat z orbitu nutné.
Možná se nevyhnou i nějakému typu (pohyblivého) tepelného štítu.


yamato - 18/4/2011 - 16:08

quote:

Nač brzdit pohyb po balistické dráze - zbytečná ztráta paliva.



no pretoze bez brzdenia nam ten stupen jaksi zhori. Bud motoricky zbrzdime na "nehorlavu" rychlost, alebo prvy stupen obalime tepelnou ochranou, co znamena naklady na udrzbu alebo vymenu tepelnej ochrany po kazdom lete.


... bo - 18/4/2011 - 16:10

quote:
quote:
Zostup by potom prebiehal takto: 1. oddelenie 2.otocenie motormi napred 3. restart motorov a zbrzdenie 4. vypnutie motorov 5. prelet atmosferou a vypustenie padaka 6. odhodenie padaka a restart 7. motoricke pristatie na plosine
Vidím to podobně, jen u prvního stupně bych vynechal body 2, 3, 4.
Těžiště poloprázdného stupně bude velmi blízko motorové sekce - natočí se do potřebného směru samovolně.
Nač brzdit pohyb po balistické dráze - zbytečná ztráta paliva.
Padákové brždění sestupu bude nutné a motorické přistání je samozřejmost.

Pro horní stupně pak bude motorické brždění pro návrat z orbitu nutné.
Možná se nevyhnou i nějakému typu (pohyblivého) tepelného štítu.


První supeň Falconu9 má po oddělení rychlost 3km/sec. Nechat ho padat bez přibrždění klade vysoké nároky na přesné umístění a nadimenzování tepelné ochrany ...


xChaos - 19/4/2011 - 14:40

http://science.slashdot.org/story/11/04/19/0214248/NASA-Awards-New-Commercial-Crew-Contracts
$75M going to SpaceX for developing their sidemount escape system and testing their Dragon capsule, $92M to Boeing for developing their CST-100 capsule, $80M to Sierra Nevada Corp.'s DreamChaser top-mounted spaceplane, and $22M for Blue Origin's capsule and pusher escape system.

Vařila NASA kašičku.. tomu dala, tomu dala, tomu málo, tomu nic :-)

Rozumějme tomu tak, že jestliže Falcon 9 a Falcon 9 Heavy společně ohrozí trh pro Boeing Delta IV heavy, a samotná CST-100 bude startovat na Atlasu 5 od Lockheedu, tak dostane Boeing alespoň odškodnění - rýsuje se už předem, že "noname" SpaceX Dragon bude pro turisty, ale NASA ho bude pokládat za "podřadný" a objedná si ho spíše jen na vožení nákladu - a koupí si spíš "značkový" Boeing CST-100 pro lety na ISS a neméně "značkový" Lockheed Orion pro průzkumné lety do hlubokého kosmu. Aneb přece nepotečou peníze amerických daňových poplatníků nějakému přivandrovalci z IT, když má Amerika tolik "kamenných" aerospace firem, že ano...

Je ale fakt, že DreamChaser může pro lety na LEO být nakonec rozumné a levné řešení... možná, že Dragon nakonec dojede na svojí univerzálnost - bude použitelný sice pro všechny typy letů do kosmu, ale pro žádný úkol nebude úplně optimální.

No nic, zase jsem se rozepsal... je to všechno pěkné, ale moc to nevypovídá o tom, kdy se konečně podívá do kosmu běžný smrtelník, a nezaplatí za to víc, než by ho stálo třeba luxusní sportovní auto (rozuměj: nebude to zadarmo, ale bude to v dosahu člověka ze střední třídy)


yamato - 19/4/2011 - 15:19

o privilegovanom postaveni Boeingu a Lockheedu sa asi nemusime bavit, ale toto tajne milenectvo moze dostat vazne trhliny. Americka odborna verejnost sa uz teraz pyta neprijemne otazky, napr. preco sa plati za Atlas 150mil., ked iny dodavatel (SpaceX) dokaze to iste za 50 mil.? Preco sa do orionu nalialo 9 miliard a este nelieta, ked mala firmicka zalietala porovnatelnu kabinu aj s raketou a pozemnym komplexom za necelu miliardu? Ako vlastne ULA dosla k tym cenam? Mozeme donekonecna polemizovat a porovnavat orion s dragonom, atlas s falconom a hladat vselijake pochybne alibi pre ULA, faktom ostava ze rozdiel v pomere cena/vykon je doocibijuci. Ak sa NASA bude snazit nachranovat svojich tradicnych kamaratov, tieto otazky budu zaznievat stale hlasnejsie, az to prerastie sferu odbornej verejnosti a potom to bude uz politicky problem.


Alchymista - 19/4/2011 - 18:21

quote:
Ak sa NASA bude snazit nachranovat svojich tradicnych kamaratov, tieto otazky budu zaznievat stale hlasnejsie, az to prerastie sferu odbornej verejnosti a potom to bude uz politicky problem.
Myslím, že aj aktuálne rozhodnutie nie je čisto rozhodnutím NASA, ale skôr výsledkom rôznych politických tlakov a lobizmu mimo samotnú NASA - a uradníci NASA sú len jeho viditeľnými vykonávateľmi.


M: - 19/4/2011 - 21:52

quote:
o privilegovanom postaveni Boeingu a Lockheedu sa asi nemusime bavit, ale toto tajne milenectvo moze dostat vazne trhliny. Americka odborna verejnost sa uz teraz pyta neprijemne otazky, napr. preco sa plati za Atlas 150mil., ked iny dodavatel (SpaceX) dokaze to iste za 50 mil.? Preco sa do orionu nalialo 9 miliard a este nelieta, ked mala firmicka zalietala porovnatelnu kabinu aj s raketou a pozemnym komplexom za necelu miliardu? Ako vlastne ULA dosla k tym cenam? Mozeme donekonecna polemizovat a porovnavat orion s dragonom, atlas s falconom a hladat vselijake pochybne alibi pre ULA, faktom ostava ze rozdiel v pomere cena/vykon je doocibijuci...

Ak zanedbam lobing a reklamu, znizit cenu mozes:
1/lacnymi vstupmi
2/nizkym ziskom
3/efektivnou organizaciou prace
4/prevratnym objavom
5/mensim rozsahom ponuky

Musk ma efektivnu organizaciu prace a neponuka cely rozsah, co napr. Boeing. Krasa toho ale je ta, ze neponuka to, co vlastne "nie je" potrebne. Napr. prebujnena a samoseba potrebna administrativa.

Na druhej strane mu mensia administrativa chyba pri prekonavani administrativnych prekazok.


xchaos - 19/4/2011 - 22:18

http://procurement.ksc.nasa.gov/documents/SelectionStatement-Final_Signed.pdf

V hodnocení asi 10ti zájemců o grant na komerční pilotované lety společnost SpaceX dostala v kategorii "technická způsobilost" "žluté" hodnocení (tedy známku 3 na české stupnici 1-5).

to mě přijde svrchovaně absurdní - když ze všech soutěžících firma SpaceX jako jediná předvedla zkušební let celé sestavy, který by bez jakýchkoliv problémů bývala mohla absolvovat i posádka na palubě. všechny ostatní přihlášky, jakkoliv dobré nápady to snad mohou být, jsou proti tomu "vaporware" - kromě prověřené spolehlivosti Atlasu 5 se nemohou odvolat vůbec na nic.


yamato - 20/4/2011 - 08:56

quote:
http://procurement.ksc.nasa.gov/documents/SelectionStatement-Final_Signed.pdf

V hodnocení asi 10ti zájemců o grant na komerční pilotované lety společnost SpaceX dostala v kategorii "technická způsobilost" "žluté" hodnocení (tedy známku 3 na české stupnici 1-5).

to mě přijde svrchovaně absurdní - když ze všech soutěžících firma SpaceX jako jediná předvedla zkušební let celé sestavy, který by bez jakýchkoliv problémů bývala mohla absolvovat i posádka na palubě. všechny ostatní přihlášky, jakkoliv dobré nápady to snad mohou být, jsou proti tomu "vaporware" - kromě prověřené spolehlivosti Atlasu 5 se nemohou odvolat vůbec na nic.


co dodat, skutocny orbitalny let zrejme nema tu vahu ako uradnicky stempel... NASA by sa mala premenovat na NPDA - National Powerpoint and Delay Administration


Svatopluk Klich - 20/4/2011 - 09:31

quote:
http://procurement.ksc.nasa.gov/documents/SelectionStatement-Final_Signed.pdf

V hodnocení asi 10ti zájemců o grant na komerční pilotované lety společnost SpaceX dostala v kategorii "technická způsobilost" "žluté" hodnocení (tedy známku 3 na české stupnici 1-5).

to mě přijde svrchovaně absurdní - když ze všech soutěžících firma SpaceX jako jediná předvedla zkušební let celé sestavy, který by bez jakýchkoliv problémů bývala mohla absolvovat i posádka na palubě. všechny ostatní přihlášky, jakkoliv dobré nápady to snad mohou být, jsou proti tomu "vaporware" - kromě prověřené spolehlivosti Atlasu 5 se nemohou odvolat vůbec na nic.



Jaký užitek má sir Humphrey ze SpaceX?

Dovedu si živě představit speciální díl seriálu "Jistě, pane ministře", kde se tato "problematika" řeší.

A "Úřad pro letectví a vesmír" je snad něco jiného, než úřad?


Ervé - 20/4/2011 - 09:33

To jste si špatně přečetli. Ve skutečnosti měl SpaceX nejlepší hodnocení ze všech účastníků v 1. kole (bílá a zelená), zatímco Boeing měl bílá a žlutá a OSC bílá a bílá. V konečném hodnocení se pak SpaceX zvedl na zelená a modrá, na stejnou úroveň se zvedl i Boeing a jsou hodnoceni jako nejlepší. protože ale chce NASA udržet výzkum vztlakového tělesa, dostane prachy i SierraNevada - splnili všechny požadavky NASA jako SpaceX i Boeing a projekt je perpsektivní. BlueOrigin pak s dobrým konceptem nechávají ve hře, pokud by některý ze tří předchozích selhal.


Ervé - 20/4/2011 - 09:45

Taky u všech v prvním hodnocení kritizují přílišnou sebedůvěru, pokud jde o systém záchrany posádky - což je pravda. SpaceX i Boeing to při druhém pohovoru zachránili, ostatní ne.


yamato - 20/4/2011 - 11:03

quote:
Taky u všech v prvním hodnocení kritizují přílišnou sebedůvěru, pokud jde o systém záchrany posádky - což je pravda. SpaceX i Boeing to při druhém pohovoru zachránili, ostatní ne.


prilisna sebeduvera? to je co? bud to funguje, alebo nie. Jediny realny argument je preto vysledok testu.

Ja ten uradnicky sposob rozhodovania asi nikdy nepochopim, zrejme jsem ohavne prolezly dusevnim zdravim


Ervé - 20/4/2011 - 11:06

Jenže ani Boeing, ani SpaceX žádný test neprovedly a nemají ani testovací hardware - takže se nedá posuzovat nic jiného, než to, jak moc rozpracované a seriózně vedené to mají.


yamato - 20/4/2011 - 11:11

quote:
Jenže ani Boeing, ani SpaceX žádný test neprovedly a nemají ani testovací hardware - takže se nedá posuzovat nic jiného, než to, jak moc rozpracované a seriózně vedené to mají.


to chapem, ale ako moze nejaky uradnik zhodnotit technicky navrh ako "prilis sebavedomy"? Keby povedal, ze to nemoze fungovat, lebo neviete ratat a ten motor v ziadnom pripade nebude mat ten tah, tak to pochopim, ale povedat ze navrh je "prilis sebavedomy"? To jakoze ty to nedokazes, lebo si looser? To co je?


... bo - 20/4/2011 - 11:13

quote:
Jenže ani Boeing, ani SpaceX žádný test neprovedly a nemají ani testovací hardware - takže se nedá posuzovat nic jiného, než to, jak moc rozpracované a seriózně vedené to mají.


No Boeing má nějaké ty zkušenosti s Apollem...

Jinak jestli NASAmani předpokládají obdobný průběh prací jako na LAS pro Orion, no tak to není divu, že považují SpaceX za hurá optimisty


yamato - 20/4/2011 - 11:28

cela tato novodoba kultura NASA ma neskutocne stve. Ked zacinali, nevedeli ani poriadne lietat na orbit. Dostali za ulohu Mesiac - za 10 rokov? Jasne, neni problem! Po mesiaci prisiel raketoplan - obrovska okridlena vesmirna lod? So znovupouzitelnym stitom a motormi? Jasne, da sa!
A teraz? Len bacha aby sme neboli prilis sebavadomi! Pozor chlapci, urcite to krachne! Chcete novy system? To sa neda, urcite nie za 3 roky. Ze to zvladnete? No neverte si tolko!


Ervé - 20/4/2011 - 13:39

Četli jste vůbec tu zprávu? Jasně tam píšou, že v prvním hodnocení kritizovali to, že firmy podceňují možné problémy se záchranným systémem, neberou ho jako jeden z rizikových prvků a nepočítají v plánech s možnými komplikacemi. U SpaceX a Boeingu jim při podrobnějším dotazování zodpověděli většinu otázek, takže hodnocení pak zvedli. Nevím co se tomu dá vytknout.


David - 20/4/2011 - 15:20

Když amíci dokázali v šedesátých létech m.s. postavit letuschopnou kosmickou měsíční loď na základě konkurzu v soukromé firmě, není pro ně žádný problém postavit kosmickou loď pro " plazení " k ISS nejen v soukromé firmě , ale i soukromě financované.


Alchymista - 20/4/2011 - 15:35

To je dosť prehnané tvrdenie - podrobnejší pohľad na históriu vývoja Apollo vyznieva trochu inak...
Ďalšia vec je, aký objem financií bol do projektu Apollo vložený. Tých 10 miliárd dolárov (z rokov 1960-1970) predstavuje po započítaní inflácie nie menej ako 50 miliárd dolárov v roku 2010.


yamato - 20/4/2011 - 15:47

quote:
To je dosť prehnané tvrdenie - podrobnejší pohľad na históriu vývoja Apollo vyznieva trochu inak...
Ďalšia vec je, aký objem financií bol do projektu Apollo vložený. Tých 10 miliárd dolárov (z rokov 1960-1970) predstavuje po započítaní inflácie nie menej ako 50 miliárd dolárov v roku 2010.


50 miliard na 10 rokov? to je cca. 5 miliard na rok, nie? Aky rozpocet ma dnes NASA? 18 miliard? To by mali lietat do alfa-centauri, a nie spekulovat ako sa dostat na LEO...


yamato - 20/4/2011 - 16:06

v skutocnosti to bolo 25 miliard, alebo 170 miliard v dolaroch z roku 2005 (cize teraz okolo 200 a viac).

stale je to cca. 20 miliard na rok, co je len o malo viac nez ma dnes NASA (ak sa nemylim) - kde je chyba? Preco sme vtedy lietali na mesiac a teraz nevieme lietat na LEO?


Svatopluk Klich - 20/4/2011 - 20:04

Jednoduše shrnuto...

SpaceX nepasuje do krámu - tvrdí, že létat do vesmíru není drahé ani složité a věci se dají dělat levněji, rychleji, spolehlivěji,... - no prostě průser.

Teď jde o to, aby se to nedostalo k "obyčejným" lidem - musíme lidi jako Muska prohlásit na naivní snílky, kteří si to představují jako Hurvínek válku, za lidi, kteří lžou, všechno si představují příliš jednoduše, nedbají na předpisy, nařízení, normy, termíny, vyhlášky, povolení, zakázání, ukázání, podkázání, skázání a nadkázání noremních normativů zákonných nařízení konkrétních problematických otázek konstruktivně destruktivního typu a už vůbec si myslí, že když jen vyřízení povolení postavit lešení trvá týden a obnáší 15 oboustranně popsaných A4, tak letět do vesmíru s lidmi je přece mnohem mnohem.... no prostě - TOHO CHLAPA OKAMŽITĚ ZAVŘÍT !!!!!!!!!


Tak mě napadá, jestli základní chybu, kterou Musk dělá není v tom, že nežádá několik DESÍTEK miliard a všeobecnou a všeobjímající podporu státu, protože to není jen tak, lítat tam nahoru - prostě že neřekne, že ty ouřady NUTNĚ, ale FAKT NUTNĚ potřebuje a z balíku, který mu přiklepnou, je bude živit.


M: - 20/4/2011 - 20:06

quote:
v skutocnosti to bolo 25 miliard, alebo 170 miliard v dolaroch z roku 2005 (cize teraz okolo 200 a viac).

stale je to cca. 20 miliard na rok, co je len o malo viac nez ma dnes NASA (ak sa nemylim) - kde je chyba? Preco sme vtedy lietali na mesiac a teraz nevieme lietat na LEO?


1/ Vtedy slo manazmantu o splnenie ciela a neboli administrativne prekazky.
2/ Dnes je to biznis za statne peniaze. Dosiahni maximalny zisk = podoj stat ako vies a s nulovymi nakladmi. S nulovymi nakladmi ale viac ako ppt nedosiahnes.
3/ ak by predsalen niekto chcel nieco robit, narazi na tolko administrativy, ze nemoze.


Adolf - 20/4/2011 - 20:14

quote:
SpaceX nepasuje do krámu - tvrdí, že létat do vesmíru není drahé ani složité a věci se dají dělat levněji, rychleji, spolehlivěji,... - no prostě průser.



Je to Prométheus. Olympští už pro něj hledají místo na Elbrusu a játrožravého ptáka.

Nejspíš mu nařídí, že Falcon musí létat do vesmíru na řepkový olej.


... bo - 20/4/2011 - 21:38

Klid. NASA už není průkopnická organizace nadšenců jako v 60. letech, ale taky to není zdroj všeho zla. Prostě už nemá drive ... zato má pořád značné know-how ..

Musk už dostal asi 300 mega na cargo systém a teď má přiklepnutých dalších 70 na vývoj LES. V porovnání s náklady na Constellation to vypadá jako pakatel, ale ve skutečnosti je to hromada peněz..


Somora - 20/4/2011 - 22:19

Trochu neoprávnená kritika NASA. Ak majú rozhodnúť kto dostane štátne peniaze , musia sa správať ako skeptici z povolania. Ak by sa za par rokov niekto zabil na v kozmickej lodi spaceX-u, našla by sa armáda kritikov NASA. Zasadali by parlamentne vyšetrovacie komisie a padali by hlavy.Oni si len robia svoj prácu.
Musk si može postaviť raketu ako chce, ale za vlastne peniaze. Ak chce obchodovať so štátom/prostredníctvom NASA/bude musieť akceptovať isté limity a predpisy.NASA má velké skúsenosti s prílišným sebavedomím/Chalenger/zatváraním očí pred hroziacou katastrofou/Columbia/podcenením bezpečnosti/Apollo1/výnimkou z pravidla/Apollo13/a Murphyho zákonom/ Skylab1/.Myslím že rady skúsenejších si zaslúžia trochu pozornosti.
A čo sa táka rozdelovania dotácií, robia všetko preto aby ich nik nemohol obviniť s klientelizmu, korupcie a netransparentnosti. Daňová poplatník sa pozerá.Aj mne sa zdá rodelenie grantu trochu mimo logiku, ale za rozhodnutím je politika.


M: - 20/4/2011 - 22:53

Predstavim Vam fikciu a z dobrych dovodov to nemozem ani inak nazvat.

Investiciu do podniku, ktoru sme zvazovali, nam zaplati EU.

Len ked sme ju zhanali na trhu sami, tak stala 1/4 z toho, co bude stat cez eurofondy. Proste ak zaplatis celu masineriu okolo, tak 75% ide na sprostredkovatelske agentury, vykazy uzitocnosti, ...
Ale vsetko bude vykazane vycislene a vycistene do posledneho centika, v citane preukazania efektivneho vyuzitia!

Pochybujem, ze NASA funguje inak.

Zruste uradnikov ktory, prerozdeluju dane a kontroluju "efektivnost" v podstate svojej prace.
Ak by boli dane mensie, lahsie by nam ostali peniaze na investiciu, ktora by naviac bola lacnejsia o lacnejsie dane.
Takto prizivime darmozracov v EU i doma, ale inak by sme prisli o tych 25% a to nie je malo.

P.S. Podobnost s realitou je ciste nahodna. Este by som napisal nieco o zvieratach, ale velkym sa aj tak nic nestalo, ani nestane a male ryby nestoja za rec.


x - 20/4/2011 - 23:20

quote:
cela tato novodoba kultura NASA ma neskutocne stve. Ked zacinali, nevedeli ani poriadne lietat na orbit. Dostali za ulohu Mesiac - za 10 rokov? Jasne, neni problem! Po mesiaci prisiel raketoplan - obrovska okridlena vesmirna lod? So znovupouzitelnym stitom a motormi? Jasne, da sa!
A teraz? Len bacha aby sme neboli prilis sebavadomi! Pozor chlapci, urcite to krachne! Chcete novy system? To sa neda, urcite nie za 3 roky. Ze to zvladnete? No neverte si tolko!


Mesic - politicke rozhodnuti a byli presvedveni - ze budou podrzeni prezidentem pri pripadne smrtelne havarii - ale jen v prvnich letech k nemu - pak jiz zajem verejnosti odpadl a tim i podpora politiku.

Raketoplan - podcenena slozitost a tim i poruchovat a to dost ukazkovym zpusobem dle vseho - proto ta skepse.


x - 20/4/2011 - 23:22

quote:
Klid. NASA už není průkopnická organizace nadšenců jako v 60. letech, ale taky to není zdroj všeho zla. Prostě už nemá drive ... zato má pořád značné know-how ..

Musk už dostal asi 300 mega na cargo systém a teď má přiklepnutých dalších 70 na vývoj LES. V porovnání s náklady na Constellation to vypadá jako pakatel, ale ve skutečnosti je to hromada peněz..




V 60. letech - proste podpora politiku byla velmi silna a lety do vesmiru byli prukoponicke = havarie prijatelna.


x - 20/4/2011 - 23:26

quote:
v skutocnosti to bolo 25 miliard, alebo 170 miliard v dolaroch z roku 2005 (cize teraz okolo 200 a viac).

stale je to cca. 20 miliard na rok, co je len o malo viac nez ma dnes NASA (ak sa nemylim) - kde je chyba? Preco sme vtedy lietali na mesiac a teraz nevieme lietat na LEO?


Dnes s 50% nadeji na preziti - by se nikdo nenasel kdo to povoli a to je ten duvod proc to jde pomalu a postupne.
Politicke rozhodnuti - plna podpora politiku - a proste jednalo se defakto o projekt studedne valky - tedy propagandisticke soutezeni kde obeti jsou proste pripustne.

Dnes by naopak zvitezilo dle vseho referendum a ulpnem zakazu letani s lidmi do vesmiru - alespon za penize danovych poplatniku.


Vasek - 20/4/2011 - 23:46

Pánové nadávat na NASU umí každej a na úředníky taky. Ale bez nich a bez jisté míry administrativy by vesmírný program a výzkum neexistoval. Přerozdělování je nutné, neb jedině tak je možné udržet šíři záběru jaký NASA má ... ale samozřejmě tato administrativa něco stojí .. ale nejde to bez ní ...
Přesněji jde, ale podívejte se, jaký je rozdíl mezi Pobřežím slonoviny a třeba Francií či Japonskem .. (neadmistrativní společnost x vysoce organizovaná společnost).

A když jsme u toho, tak právě o tu šíři záběru, co má NASA jde .. o to, že máme horu satelitů, které nám věe monitorují a přinášejí neskutečné moře informací, že je i pilotovaný program, že se dělá spousta výzkumů materiálů a nových metod a taky že vznikají X-Prize z kterých pak vznikají nové Falcony a Dragony .. A to vše díky "přebujelé" administrativě.


Ervé - 21/4/2011 - 09:40

Souhlas - NASA nejenom že posílá sondy k planetám, Slunci, asteroidům a zkoumá Zemi, ale i provozuje ISS, testuje kyslíko-metanové motory, zkoumá v letectví, pomáhá SpaceX s Dragonem a OSC s Taurusem atd. Že je tam mnohem víc lidí než je třeba je daň za velikost a politickou podporu jednotlivých států. Hlavní problém je v tom, že Obama a spol. chtěli všechno Bushovo zrušit a neví, co místo toho, zatímco Kongres chce letět dál. Když se nemůžou dohodnout, nepoletí se nikam. Větší problém vidím v ESA než v NASA. Což takhle postavit pilotovanou loď ne pro drahou Ariane 5, ale pro Sojuz z Kourou a tvrdě vyhandlovat s Rusy rozumnou cenu a pohrozit jim, že jinak se Sojuzy úplně zruší a nakoupí se levnější Falcony IX (s finální montáží v Kourou). 9 t loď s 5,5 t kabinou a la Apollo je ideální pro 4 lidi k ISS.


Ervé - 22/4/2011 - 08:40

S byrokracií počítal, proto se taky umístnil s Boeingem nejlíp z hodnocených. Navíc není sám, má vlivné přátele (minimálně Branson, pár vlivných z počítačové branže a guvernéra státu, kde sídlí).


... bo - 22/4/2011 - 09:39

quote:
S byrokracií počítal, proto se taky umístnil s Boeingem nejlíp z hodnocených. Navíc není sám, má vlivné přátele (minimálně Branson, pár vlivných z počítačové branže a guvernéra státu, kde sídlí).


Naprosto souhlasím. Musk není naivní snílek ...


alamo - 22/4/2011 - 14:33

http://www.thespacereview.com/article/1826/1
Following SpaceX down the rabbit hole

zaujímavé zamyslenie nad dôsledkami, oznámenia o vývoji nosiča FH
už názov je prízračný
"space x všetkých ťahá do králičej diery"
narážka na Alicu v krajine zázrakov, a skokový prechod z "normálna" do sveta v ktorom je možné naozaj všetko
preklad s google
"Pro určitou generaci, mohlo by to být nazýván "Matrix Moment," singulární příležitost, která vyzývá k rozhodnutí vzít buď vzít modrou pilulku, nebo červené, buď pokračovat s status quo ve snu, nebo se probudit a čelit realitě, která čeká. SpaceX zdá se, nabízí jen to volba, a tak či onak Rozhodnutí musí být učiněno."

[Upraveno 22.4.2011 alamo]


alamo - 23/4/2011 - 02:41

vysoký štátny úradník Alexej Krasnov ruskej vesmírnej agentúry vraj ohlásil, že rusi nepustia na ISS, nijaké súkromné vesmírne lode až do úplného preukázania ich spoľahlivosti..
http://nasawatch.com/archives/2011/04/monopolizing-is.html
monopol má sladkú a opojnú chuť


Olda - 23/4/2011 - 09:17

quote:
vysoký štátny úradník Alexej Krasnov ruskej vesmírnej agentúry vraj ohlásil, že rusi nepustia na ISS, nijaké súkromné vesmírne lode až do úplného preukázania ich spoľahlivosti..
http://nasawatch.com/archives/2011/04/monopolizing-is.html
monopol má sladkú a opojnú chuť

Naprosto s Ruskem souhlasím.


yamato - 23/4/2011 - 10:28

quote:
vysoký štátny úradník Alexej Krasnov ruskej vesmírnej agentúry vraj ohlásil, že rusi nepustia na ISS, nijaké súkromné vesmírne lode až do úplného preukázania ich spoľahlivosti..
http://nasawatch.com/archives/2011/04/monopolizing-is.html
monopol má sladkú a opojnú chuť


to sa dalo cakat, rusi zrejme uz pocitaju s tymi 60.mil. dolarmi za kazdeho americana co tam dovezu, a to na peknych par rokov. A zrazu pride nejaky IT fracek a urobi to iste za 20...
Bude zaujimave sledovat, co budu hovorit po preukazani spolahlivosti Dragonov (nech si pod tym predstavuju co chcu).
Inak dost kontroverzne prehlasenie od niekoho, kto pri prvom lete sojuzu poslal kozmonauta na smrt, takmer zabil celu medzinarodnu posadku stanice Mir pri kolizii, a kto sa nedavno len stastnou nahodou vyhol katastrofe pri navrate z ISS. Preco si myslia ze zrovna oni su etalon spolahlivosti?


alamo - 23/4/2011 - 12:17

quote:
to sa dalo cakat, rusi zrejme uz pocitaju s tymi 60.mil. dolarmi za kazdeho americana co tam dovezu, a to na peknych par rokov. A zrazu pride nejaky IT fracek a urobi to iste za 20...


75 miliónov je to.. keď sa rozráta celá suma, a pripočítajú sa aj zásobovacie progresi

ale ATV a HTV, im problém nerobilo..
hoci tie nijaké iba čisto skúšobné lety nerobili, a išli k ISS na "prví pokus"

ale je to fakt srandovné, neviem si predstaviť, ako by chceli zákaz zrealizovať, to akože rusi "preniknú" na americký segment a američanom dajú do držky, keď sa budú pokúšať pripojiť niečo "neštandardné, k americkému segmentu?

podľa mňa je to "trucovanie", iba odpoveďou na americké "trucovanie", keď sa rusi rozhodli, voziť turistov, z americkej strany tiež boli "vyhrážky" že turistov nepustia do amerického segmentu


Olda - 23/4/2011 - 13:26

Myslím si, že je naprosto logické, že země, jenž před padesáti lety vypustila Gagarina nehodlá riskovat stanici kvůli pokusům nějakého soukromníčka, kterej vypustil úspěšně asi dvě rachejtle z šesti. Žádné trucování bych v tom nehledal.


Somora - 23/4/2011 - 13:51

HTV a ATV sú zariadenia patriace oficiálnym kozmickým agentúram, zastupujúcim zmluvných partnerov projektu ISS. Dragon patrí súkromnej firme. Ak by štartoval pod hlavičkou NASA, Rusko by iste neprotestovalo. Musk nieje USA, Musk nieje zmluvný partner. Kto ponesie zodpovednosť ak sa niečo nepodarí?


alamo - 23/4/2011 - 14:57

teda chlapci, čo vám na to povedať?

buďto tam dragon a cygnus pustia, alebo môžu ISS odpísať..
politické rozhodnutie predĺžiť prevádzku stanice je pekné
ale buďto znížia náklady na prevádzku aspoň minimálne o 50%, alebo stratí v USA podporu vo verejnosti (pretože to hlavne američania ju platia z daní), a deorbitovať sa bude možno už o 4 roky..


... bo - 23/4/2011 - 15:19

Láry fáry - Dragon poletí pro NASA a vůči ostatním smluvním partnerům ISS ponese za Dragon odpovědnost NASA... a Musk je určitě smluvně vázaný a má vyřešené pojistky atd ..

Rusové si trochu ucvrkávaj do gatí, ty prachy jim budou chybět.

Oldo, ta stanice nepatří zdaleka jenom Rusům tak nemaj moc co plkat.


Somora - 23/4/2011 - 15:20

Ak to Dragon pri pokuse o priblíženie napasuje do niektorého modulu ISS , môžeme "deorbitovať" už za rok a pripísať si dalších 6 obetí kozmonautiky. Fandím SpaceX-u ale chápem obavy Rusov.


... bo - 23/4/2011 - 15:29

quote:
Ak to Dragon pri pokuse o priblíženie napasuje do niektorého modulu ISS , môžeme "deorbitovať" už za rok a pripísať si dalších 6 obetí kozmonautiky. Fandím SpaceX-u ale chápem obavy Rusov. [/quotet]

To samé platí o ATV, HTV atd. Je jedno pod jakou hlavičkou ty stroje lítaj. Vyrábějí je z velké části soukromé firmy.

Rusové zase klasicky politikaří.


... bo - 23/4/2011 - 15:52

http://www.theregister.co.uk/2011/04/21/musk_mars_dragon_claim/


Alchymista - 23/4/2011 - 16:50

- ATV - priebeh prvého letu je na Space40 a dobre ukazuje, koľko testov prebehlo počas približovania pred samotným zostykovaním. Navyše, ATV používa z "ruského pohľadu" odskúšané a osvedčené komponenty - systém zblíženia a nezanedbateľná časť pohonného systému je totiž ruská.
- Japonské HTV sa k stanici nepripája a pri priblížení nesmeruje na bloky stanice - priletí síce takmer k nej, ale konečné pripojenie k stanici zaisťuje manipulátor
- Spôsob zostykovania stanice s raketoplánom bol dostatočne odskúšaný už na Mire a raketoplán predtým i potom viac krát dokázal, že jeho systémy bezpečne zvládajú priblíženie k iným kozmickým objektom. Navyše pri stykovom manévri vždy existovala priama kontrola z paluby raketoplánu.

Z tohoto pohľadu je zatiaľ Dragon odskúšaný celkom nedostatočne. Na to by potreboval ešte aspoň dva skúšobné lety s bezproblémovými priblíženiami k cieľovému telesu (ale nie k ISS).

Ohľadne poistiek - ste si istý, že niekto poistí riziko zrážky Dragonu s ISS?
Ako napísal Sonora - pod koho bude Dragon patriť pri priblížení k ISS a kto bude niesť zodpovednosť za škody spôsobené činnosťou kozmického objektu?

Rusom samozrejme nejaké (možno i citeľné) peniaze utečú, ako bude Dragon úspešný. Ale značne väčšie, navyše už vložené peniaze im zhoria v atmosfére, ak bude Dragon neúspešný...



alamo - 23/4/2011 - 17:11

quote:
Japonské HTV sa k stanici nepripája a pri priblížení nesmeruje na bloky stanice - priletí síce takmer k nej, ale konečné pripojenie k stanici zaisťuje manipulátor


a ako sa k nej má pripájať dragon?
a aké škody, môže dragon na stanici napáchať po tom čo ho zachytí "ruka", a napasuje na uzol?


avitek - 23/4/2011 - 19:37

Originální zpráva je na webu ruské kosmické agentury FKA, viz

http://www.federalspace.ru/main.php?id=2&nid=16575 (rusky)

Doslovný překlad prvního odstavce:

Rusko zváží možnost přistykování první americké komerční kosmické lodi k ISS, vyvinuté soukromou společností SpaceX, pouze po úspěšném demonstračním letu, který by zaručil vysokou úroveň spolehlivosti a bezpečnosti, řekl v pátek tiskové agentuře RIA Novosti náčelník oddělení pilotovaných programů Roskosmosu (=FKA) Aleksej Krasnov.

Vychází z toho, že SpaceX požádala NASA o souhlas s tím, aby start Dragonu naplánovaný na listopad 2011 byl už plánován s konečným připojením ke stanici.

Dále je citován:

Krasnov také připomenul, že komerční kosmický systém vyvinutý v USA, se nepřipojuje k ISS v automatickém režimu, jako ruské kosmické lodi Sojuz nebo nákladní lodi Progress.

"Jsou zachycovány manipulátorem stanice a následně připojeny k stykovacímu uzlu. To znamená, že před povolením připojení musí komerční systém projít všemi požadovanými zkouškami a schválováním stejným způsobem, jako tomu bylo v případě našich evropských partnerů před zahájením provozu evropských náklaďáků ATV", řekl Krasnov.

Uvědmte si ale, že ať je to interview vysoce postaveného pracovníka (na úrovni náměstka FKA), de o neoficiální interview, nikoliv o oficiální prohlášení. SpaceX stejně plánovala nejméně jeden let s postupným přibliováním ke stanici ISS, podobně, jako začínal letu ATV-1, ale v případě Dragonu bez závěrečního zachycení SSRMS a připojení (i když prosákly zprávy, že by ten let mohl být "open ended", tj. jít tak daleko, pokud vše bude probíhat hladce bez problémů, toho se asi Rusové bojí a já se jim nedivím).


... bo - 23/4/2011 - 20:13

HTV-1 se připojil během prvního testovacího letu - způsob připojení pomocí robotické ruky ... vezl už náklad - žádné ruské výhrady.. proč??
http://en.wikipedia.org/wiki/HTV-1

ATV-1 Jules Verne se připojil také během prvního testovacího letu .. také vezl náklad
Ano ATV se připojuje k ruskému uzlu a používá ruské know how... žádné ruské výhrady ..
http://en.wikipedia.org/wiki/HTV-1

Dragon poletí už podruhé. Pokud je mi známo, tak systém připojení je momentálně stejný jako u Japonců. Takže se sice ruským obavám nedivím, ale ze zcela jiného důvodu.
Dragon bude konkurencí v plném rozsahu. Bude konkurovat Progresům i Sojuzům. Modernější, prostornější, levnější, opakovatelně použitelný a bez jediného kousku ruské technologie a know how ..


avitek - 23/4/2011 - 20:22

quote:
HTV-1 se připojil během prvního testovacího letu - způsob připojení pomocí robotické ruky ... vezl už náklad - žádné ruské výhrady.. proč??
...


HTV byl sice vyvinut a postaven soukromou japonskou firmou MHI Aerospace, ale ve spolupráci a pod dohledem organizace JAXA, která je řádným členem mezinárodního týmu organizací provozujících ISS. Navíc komponenty setkávacích radiotechnických systémů byly testovány při několika letech amerických raketoplánů.

Stejně tak elektronika setkávacího systému evropského ATV byla vyvinuta na základě ruských sysstémů, stejně jako stykovací systém a dlouho (ještě před prvním letem se zkoušel systém MBRL (což je d jisté míry odboba ruského systému TORU a KURS ale speciálně pro ATV.



... bo - 23/4/2011 - 20:31

quote:
quote:
HTV-1 se připojil během prvního testovacího letu - způsob připojení pomocí robotické ruky ... vezl už náklad - žádné ruské výhrady.. proč??
...


HTV byl sice vyvinut a postaven soukromou japonskou firmou MHI Aerospace, ale ve spolupráci a pod dohledem organizace JAXA, která je řádným členem mezinárodního týmu organizací provozujících ISS. Navíc komponenty setkávacích radiotechnických systémů byly testovány při několika letech amerických raketoplánů.

Stejně tak elektronika setkávacího systému evropského ATV byla vyvinuta na základě ruských sysstémů, stejně jako stykovací systém a dlouho (ještě před prvním letem se zkoušel systém MBRL (což je d jisté míry odboba ruského systému TORU a KURS ale speciálně pro ATV.





The docking target system for the Dragon module, the DragonEye, was tested during STS-127 by mounting it near the docking port on Space Shuttle Endeavour and using it while approaching the International Space Station. The DragonEye's LIDAR and thermal imaging capabilities were both checked out. The DragonEye flew again on STS-133, during February and March 2011, for further testing.


alamo - 23/4/2011 - 20:34

stratená debata..
kým rusi nevydajú nejaké oficiálne vyhlásenie, tak je zbytočná
a ak by ho vydali, a v ňom stálo "dragon budeme pokladať za bezpečný a spoľahlivý až keď vykoná zakotvenie na ISS, ale do tej doby ho pokladáme za neoverený, a preto na to povolenie nedáme.."
keby v ňom bolo niečo takéto, tak by to začala byť dokonca,smiešna debata [Upraveno 23.4.2011 alamo]


... bo - 23/4/2011 - 20:35

Teď aby to nevypadalo, že jsem nějak zaujatý vůči Rusům případně jejich technologiím. Naopak, jenom mi vadí jejich ... vyjednávací metody....


yamato - 23/4/2011 - 21:32

cely ten pristup je chory. Dragon preukazal ze vie lietat. Stykovacia navigacia dragonu uz bola testovana na STS. Dragon ma byt zachyteny manipulatorom. Za bezpecnost celeho testu zodpoveda NASA, ktora ma informacie o technologii dragonu, nastavuje podmienky a pravidla testu atd.
A rusi sa tvaria ako keby sa k stanici pokusal pripojit nejaky podomacky vyrobeny amatersky habakuk. Majstri sveta, hoci ani im obcas stykovka nevyjde, a to maju 50 rocne skusenosti. Cele je to len o diskreditacii konkurencie, zrejme sa na tie dolare uz velmi tesili.


Radek Valkovič - 24/4/2011 - 10:15

Pravdou je, že Rusové mají právo chtít ověřenou techniku a že v původních plánech byl další let Dragonu před připojením k ISS. Rusové se obávají, že tlak na urychlení Dragonu ze strany NASA i Muska může vézt k nezodpovědnosti. Na druhou stranu testy proběhly, Dragon fungoval na oběžné dráze a pokud bude přiblížení a setkání probíhat O.K. a s dosatkem stop kroků, není proč čekat. Vždycky se může setkání zrušit a Dragon vrátit na Zem.


yamato - 24/4/2011 - 11:21

kazda nova technika je neoverena, ak by sme trvali stoj co stoj na overenej a oliatnej technike, tak prakticky zmrazime vyvoj (co sa statnym vesmirnym agenturam uspesne dari poslednych 30 rokov). Za Dragon zodpoveda NASA, ktora je aj majoritnym investorom ISS, a ak je NASA schopna zabezpecit letovy program, ktory ISS neohrozi a pritom umozni stykovku, tak v tom nevidim problem. Rusom usiel vlak a snazia sa to aspon nejako zabrzdit.


Vlado1 - 24/4/2011 - 12:45

quote:
Rusom usiel vlak a snazia sa to aspon nejako zabrzdit.


Vlak ujel USA ale i s penězi. Celá NASA byla sponzorský program sovětsko ruské kosmonautiky.


yamato - 24/4/2011 - 18:14

quote:
quote:
Rusom usiel vlak a snazia sa to aspon nejako zabrzdit.


Vlak ujel USA ale i s penězi. Celá NASA byla sponzorský program sovětsko ruské kosmonautiky.


myslim ze tieto perly ducha tu maju vlastne vlakno...


Jiří Hošek - 24/4/2011 - 23:00

quote:
Vychází z toho, že SpaceX požádala NASA o souhlas s tím, aby start Dragonu naplánovaný na listopad 2011 byl už plánován s konečným připojením ke stanici.
Myslím, že to není zcela přesné.

Таким образом он прокомментировал сообщения ряда СМИ о том, что компания SpaceХ обратилась к НАСА с просьбой разрешить пристыковать к МКС первый коммерческий космический корабль уже в декабре 2011 года. = Vychází z toho, že SpaceX požádala NASA o souhlas s tím, aby se první komerční Dragon připojil ke stanici už v prosinci 2011.

Chápu to tak, že SpaceX nežádala o změnu profilu letu demonstrační mise COTS 2 (plánované na září/říjen 2011), který se má pouze přiblížit k ISS, ale o to, aby další v pořadí let Dragonu (prosinec 2011), dosud plánovaný jako demonstrační let COTS 3, byl kvalifikován rovnou na první komerční let CRS 1. [mezitím Musk oznámil, že tento let sklouzl z prosince 2011 na leden 2012]

Krasnov pouze říká, že Rusko posoudí možnost komerčního letu CRS 1 až po úspěšném demonstračním letu COTS 2.


pospa - 28/4/2011 - 14:31

Teď nevím, dát to sem, nebo spíš do "Mars - pilotované lety - úvahy"?
Patří to jaksi do obou vláken, jelikož jde o vizi dragonu na Marsu.



http://youtu.be/6p6EruPdoXY

Moc pěkná představa, i když zatím jen čirá simulace >10 let vzdálené (teoreticky možné) budoucnosti.


yamato - 28/4/2011 - 15:13

no nehovoril som to? no povedzte, nehovoril som to? No hovoril! Jasne ze hovoril!


yamato - 28/4/2011 - 20:41



neviem ci ste to uz videli, je tam pouzity dragon, vyzera ze staci prestriekat...


... bo - 28/4/2011 - 23:34

Jakpak asi odstartuje??


Jiří Hošek - 28/4/2011 - 23:56

quote:
Jakpak asi odstartuje??
Myslíte z Marsu? Návratový prostředek je zřejmě uprostřed obrázku v pozadí.


yamato - 29/4/2011 - 09:35

otazne je ci sa z toho obrazku daju odvodzovat nejake zavery o strategii SpaceX pre mars, alebo ci ide len o umelecke stvarnenie


pospa - 29/4/2011 - 10:22

quote:
otazne je ci sa z toho obrazku daju odvodzovat nejake zavery o strategii SpaceX pre mars, alebo ci ide len o umelecke stvarnenie
Dají.
Dost dobře to zapadá do Muskových plánů na co nejrychlejší multiplanetární rozšíření pozemského života. Je to troufalá až divoká představa, ale zvykněme si na to, že Elon není obyčejný podnikatel, ale skutečný průkopník.
Další důkaz o tom svědčící je včerejší článek v Business Week:

http://www.businessweek.com/magazine/content/11_19/b4227076914379.htm

Je v něm taky zajímavá zmínka o Elonově rozhodnutí téměř nic ze svých (SpaceX) vynálezů nepatentovat.
Jako svou konkurenci vidí "pouze" Čínskou a Ruskou vládu (vládní space-organizace) a proti těm patenty nemají valného smyslu, ba naopak by spíš sloužily jako návod ke kopírování myšlenek.
Raději si vše novátorské nechává pouze ve své "CEO hlavě".


arccos - 29/4/2011 - 10:38

No a kromě toho... http://osel.cz/index.php?zprava=1854 [Upraveno 29.4.2011 Arccos]


yamato - 29/4/2011 - 10:44

tak uz vieme preco je SpaceX taka tajnostkarska - svoje technologie nema chranene patentom a povazuje ich za obchodne tajomstvo. Preto neprezradzaju nic, co prezradit nemusia. Skoda pre nas

Dalsia zaujimava vec, ktora ma uz napadla - rozdiel medzi CEO v SpaceX a CEO niekde v Boeingu. Kym v prvom pripade je to nadsenec, ktory chce dokazat nieco nove, co este nikto nedokazal, a CEO je vlastne z donutenia, v druhom pripade je to drzitel titulu MBA, ktory sa stara hlavne o svoju stolicku a kratkodobe profity spolocnosti (aby ho akcionari nevymenili). Rozdiel v kulture a vykonoch spolocnosti je evidentny. Myslim ze zapadna ekonomika, postavena na inovaciach, teraz potrebuje takychto Henry Fordov a Elonov Muskov.

Dalsia vec - inspiracia. Musk ma pravdu, nasa spolocnost nemoze byt iba o problemoch, vecne rozhadanych politikoch, hladujucich detoch a nezamestnanosti. To vsetko su problemy ktore treba riesit, ale potrebujeme aj viziu a inspiraciu. Nejaky ciel pred sebou, na ktory chceme dosiahnut. Inak iba stagnujeme a utapame sa v problemoch, z ktorych mnohe zrejme ani nejdu vyriesit.


-=RYS=- - 29/4/2011 - 11:16

Jak tak procitam Muskovo prohlaseni ohledne opakovane znovupouzitelnosti prvniho a pripadne druheho stupne, tak me napadlo, jestli nekoupil od rusu za US$ know-how jejich navratovych stupnu k Energii. Stejne uz rusum nejake ty dolarky dal za urcite know-how uz predtim.

http://www.buran-energia.com/energia/energia-consti-1eretage.php






Padaky by byly typu kridlo s motorickejma tahlama rizenejma dvema GPSkama (zadek/predek).
V kombinaci riditelneho sestupu pomoci padaku typu kridlo by teoreticky mohl stupen pristavat primo na letadlove lodi nebo lodi podobne, ktera ma rovny hladky povrch bez konstrukcnich vycnelku.
Protoze nejblizsi vhodna zemina ve smeru startu (alespon trochu) je 374km vzdalene letiste u Norman Castle na ostrove Great Abaco Island v nejsevernejsi casti Bahamskeho souostrovi.


[Upraveno 29.4.2011 -=RYS=-]


yamato - 29/4/2011 - 11:44

to mate odkial ze Musk kupoval know-how od rusov? Ja v jeho technologii nic ruskeho nevidim.
Navrat prvych stupnov Energie je trosicku iny technicky problem ako navrat prveho stupna Falconu. Energia nemusi riesit tepelnu ochranu (zrejme) - stupne sa oddelovali skor. Naopak trebalo riesit pristatie stupna, kedze Rusi startuju ponad step. Musk naopak musi riesit zbrzdenie alebo tepelnu ochranu stupna, pristatie riesit moc nemusi (splashdown) - staci ak sa k nemu zachranari dostanu dostatocne rychlo a vytiahnu ho z vody.


Ervé - 29/4/2011 - 14:43

U Eněrgije byl hlavní problém to, že celá záchrana stupně byl jen plán, hezké náčrty a makety krytů, to je všechno. Výsledkem celého složitého přistávacího modulu by byl 40 t obrovský blok (35 t stupeň + cca 5 t podvozek a záchranné vybavení) stojící ve stepi nebo lese - vrtulník ho neodveze, 8*8 tahač neodtáhne, na vagon se nevejde - co s tím? Rozmontovat na dva-tři bloky někde v divočině? U Muska je hlavní problém výrazně vyšší rychlost stupně (namáhání) a přistání do vody - poškození motorů mořskou vodou.


Ľuboš - 30/4/2011 - 19:44

Novy SPACEx material:

http://www.spacex.com/downloads/20110428-spacex-sts-134.pdf


xchaos - 1/5/2011 - 15:49

Neříkal jsem náhodou, že tenhle záměr u Dragonu začínám tušit ? Prostě konečně nějakou loď zase po dlouhé době koncipuje inženýr - a ne úředník nebo politik... :-)

http://www.theregister.co.uk/2011/04/21/musk_mars_dragon_claim/print.html
Multimillionaire's private space ship 'can land on Mars'
Elon Musk's amazing claim for 'Dragon' capsule

[Upraveno 01.5.2011 xChaos]


xchaos - 1/5/2011 - 16:10

A aktuálně nejnovější informace, že Rusové vlastně nehodlají spěchat s povolením přistání soukromých lodí u ISS, je dost jobovka pro SpaceX.
http://www.livingfuture.cz/clanek.php?articleID=10241

Hlavně, že ESA i Japonci směli přistát hned při prvním letu... ovšem kdo ví, jestli tohle stanovisko není vylobbované někým v Americe, komu hrozí, že kvůli SpaceX přijde o prachy.


... bo - 2/5/2011 - 16:22

Tohle je starší, ale pěkný.

http://www.popularmechanics.com/science/space/rockets/4328638

Tady je popis Merlinu
http://www.livescribe.com/cgi-bin/WebObjects/LDApp.woa/wa/MLSOverviewPage?sid=n7SMWV6PdG7r


Alchymista - 2/5/2011 - 20:38

http://www.livingfuture.cz/clanek.php?articleID=10241

quote:
Rusové jsou si této situace vědomi a už zdražili místa pro americké kosmonauty ve své vesmírné lodi Sojuz.
Autor zrejme pletie hrušky s jablkami a vytvára väzby, ktoré nemajú príliš reálny podklad.

Dôvodom zvyšovania ceny za kozmickú letenku je pre rusov skôr rýchly pokles hodnoty doláru a s tým spojený všeobecný rast ceny materiálových vstupov a práce, zrejme značne rýchlejšie, ako sa predpokladalo pred rokom či dvomi - za posledný rok vzrástli ceny titanu, hliníku a medi o 30%, striebra ale napríklad až o 250%. Podobný vývoj je i v cenách ostatných vstupov.
Je teda otázkou, ako sa nakoniec zmení cena kozmickej letenky aj na Falcone/Dragone, pretože v kalkuláciách a porovnaniach sa objavujú i ceny spred niekoľkých rokov.


yamato - 3/5/2011 - 18:46

http://www.youtube.com/spacexchannel#p/c/F0D3A9748DC5E42D/8/j625b3qb4Z0

toto ste uz videli? su tam zaujimave zabery do kuchyne SpaceX


... bo - 3/5/2011 - 20:11

quote:
http://www.youtube.com/spacexchannel#p/c/F0D3A9748DC5E42D/8/j625b3qb4Z0

toto ste uz videli? su tam zaujimave zabery do kuchyne SpaceX


Super. Tohle je přesně co odlišuje Američany od zbytku světa.
Nikde jinde asi opravdu nemůže vzniknout startup firma tohoto typu .. možná ještě v Austrálii nebo Kanadě.


... bo - 3/5/2011 - 20:37

http://www.universetoday.com/wp-content/uploads/2011/05/DSC_1148.jpg

pěkný detail


yamato - 3/5/2011 - 20:48

nikdy nepochopim ako moze ta chaoticka zmes trubiciek, cerpadiel a ventilov, co si hovori raketovy motor, fungovat


... bo - 3/5/2011 - 21:22

http://www.universetoday.com/85307/behind-the-scenes-at-spacexs-space-launch-complex-40/#more-85307

Tohle je zdrojový článek.


yamato - 3/5/2011 - 21:38

quote:
quote:
http://www.youtube.com/spacexchannel#p/c/F0D3A9748DC5E42D/8/j625b3qb4Z0

toto ste uz videli? su tam zaujimave zabery do kuchyne SpaceX


Super. Tohle je přesně co odlišuje Američany od zbytku světa.
Nikde jinde asi opravdu nemůže vzniknout startup firma tohoto typu .. možná ještě v Austrálii nebo Kanadě.


ja osobne si myslim ze ten "cinsky nastup" je fatamorgana na hlinenych nohach. Mizerne platena pracovna sila, ktora sa raz vzburi, umelo podhodnoteny chuan, ktory strati svoju krasu hned ako klesne dolar, kopirovanie vsetkeho bez jedinej inovacie a mesta duchov, ktore tvoria 60% HDP.
USA mozno maju strukturalne problemy a giganticky dlh, ale vidiet ze este stale maju aj slobodne podnikanie, priekopnikov a inovatorov, a potencial vytvarat cele nove priemyselne odvetvia. Este sa mozeme dockat zaujimaveho zvratu


pospa - 4/5/2011 - 10:30

Hmm, zajímavé !
Podle tohoto článku http://www.parabolicarc.com/2011/05/03/nasa-send-dragon-mars/ v NASA probíhají studie, jak využít bezpilotní Dragon s vrtací soupravou pro vědeckou misi na Mars.

... velmi dobrý nápad jak otestovat avizované schopnosti FH+Dragon na rudé planetě. Že by nový vítr pro ExoMars?
No nekupte to - nosič+start+lander za 200-300 mil USD.
Stačí dodat vědecké vybavení a provozní tým a máte komplet bezpilotní vědeckou misi "za pár šlupek"

[Upraveno 04.5.2011 pospa]


yamato - 4/5/2011 - 11:31

quote:
Hmm, zajímavé !
Podle tohoto článku http://www.parabolicarc.com/2011/05/03/nasa-send-dragon-mars/ v NASA probíhají studie, jak využít bezpilotní Dragon s vrtací soupravou pro vědeckou misi na Mars.

... velmi dobrý nápad jak otestovat avizované schopnosti FH+Dragon na rudé planetě. Že by nový vítr pro ExoMars?
No nekupte to - nosič+start+lander za 200-300 mil USD.
Stačí dodat vědecké vybavení a provozní tým a máte komplet bezpilotní vědeckou misi "za pár šlupek"

[Upraveno 04.5.2011 pospa]


ved to sme tu prednedavnom preberali - vyuzit amortizovane Dragony ako lacny pristavaci modul. Neviem ake upravy su potrebne z hladiska fyziky, mars ma predsa len trochu inu atmosferu, ale z hladiska ekonomickeho by to bola bomba


-=RYS=- - 4/5/2011 - 11:56

Me spise zajima, kdy udelaj nastupovaci rampu
Protoze zatim je to jen pro nakladni Falcon9+Dragon C.
Kdyz bude v podminkach (a to pri GEO satech bude), ze nakladani bude vertikalni a nebude se s tim hybat, tak stejne budou muset nejak vyrobit budovu typu VAB, tak aby mohla poodjet tesne pred startem mimo.
Tahle budova by jim slouzila jak pro usazeni nakladu na prstenec/prstence (v pripade vystreleni 2 druzic soucasne...viz Iridium-NEXT...az 8 druzic soucasne ve dvou patrech), tak i pro nasednuti posadky.
Zatim nevidim na web kamerach, ze by se tam stavelo.

A jeste takova drobnost, co kdyz by se startovalo z rovniku, z toho nove budovaneho kosmodromu v Brazilii. Falcon9 ted z Floridy unese 10.5t/LEO, mozna by potom vynesla 11.6t/LEO.


Jiří Hošek - 4/5/2011 - 22:50

quote:
A jeste takova drobnost, co kdyz by se startovalo z rovniku, z toho nove budovaneho kosmodromu v Brazilii.
V uživatelské příručce jsou výpočty pro Kwajalein (9° s.š.).

http://www.spacex.com/Falcon9UsersGuide_2009.pdf

(str. 24, 26)


xChaos - 5/5/2011 - 00:23

http://www.spacex.com/updates.php
SpaceX has been profitable every year since 2007
...
China has the fastest growing economy in the world. But the American free enterprise system, which allows anyone with a better mouse-trap to compete, is what will ensure that the United States remains the world’s greatest superpower of innovation.

--Elon--
...
ehm, ehm... je pěkné sledovat tenhle americký sen.. jenže i v USA existují byrokratické molochy generující astronomické prodělky a kolapsy. zdá se, že Elon Musk pracuje na tom odstěhovat americký sen z úpadkové každodenní reality zase někam o kus dál... kontinenty už došly, takže na řadě je jiná planeta :-)


pospa - 5/5/2011 - 12:08

quote:
http://www.spacex.com/updates.php
SpaceX has been profitable every year since 2007
...
Myslím, že některé pasáže z tohoto článku je dobré tady přímo zmínit:

Cena standardního letu rakety Falcon 9 je 54 milionů dolarů. Jsme jediná společnost, která veřejně zpřístupnila tyto informace na našich webových stránkách (www.spacex.com). Podepsali jsme mnoho právně závazných smluv s vládními i komerčními zákazníky za tuto cenu (nebo méně). Vzhledem k tomu, SpaceX je vertikálně integrovaná, známe a můžeme řídit drtivou většinu našich nákladů. To je důvod, proč jsem si tak jistý, že náš výkon se zvýší a naše ceny budou v průběhu času klesat tak, jak je tomu v případě každé jiné technologie.

Průměrná cena NASA mise plně naložené lodi Dragon k Mezinárodní kosmické stanici je 133 milionů dolarů, včetně inflace, nebo zhruba $ 115m v dnešních dolarech a máme na to pevně sjednaný kontrakt s NASA na 12 misí za fixní cenu. Tato cena zahrnuje náklady na vypuštění Falcon 9, kosmickou loď Dragon, všechny operace, údržbu a režii, a všechny práce nutné k integraci s kosmickou stanici. Pokud dojde k překročení nákladů, SpaceX pokryje tento rozdíl. (Tento koncept může být cizí pro některé tradiční dodavatele kosmických vládních zakázek, kterí zřejmě věří, že pokrytí překročených nákladů by mělo být povinností daňového poplatníka.)

Celkové výdaje společnosti, od roku svého založení v roce 2002 až po fiskální rok 2010, byly nižší než 800 milionů dolarů, což zahrnuje všechny náklady na vývoj nosiče Falcon 1, Falcon 9 a lodi Dragon. V těchto 800 milionech dolarů jsou také náklady na vybudování místa startu na Vandenberg, Cape Canaveral a Kwajalein, stejně jako firemní výrobní závod, který může zajistit až 12 misí Falconů 9 s lodí Dragon za rok. Tato celková suma rovněž zahrnuje náklady na pět letů Falconu 1, dva lety Falconu 9, a jeden start a přistání lodi Dragon.

Nosič Falcon 9 byl vyvinut od prázdného listu papíru do prvního startu za čtyři a půl roku, za něco o málo více než 300 milionů dolarů. Falcon 9 je mosič třídy EELV, s tahem zhruba jeden milión liber (čtyřikrát více než maximální tah Boeingu 747) a unese více užitečného nákladu na oběžnou dráhu, než Delta IV Medium.

Kosmická loď Dragon byla vyvinuta od prázdného listu papíru do prvního předváděcího letu v čase něco málo přes čtyři roky za asi 300 milionů dolarů. V loňském roce, se SpaceX stala první soukromou společností, ve spolupráci s NASA, která dokázala úspěšně vypustit na oběžnou dráhu a navrátit zpět novou kosmickou loď. Kosmická loď a raketa Falcon 9, která ji vynesla, byly navrženy, vyrobeny a vypuštěny americkými pracovníky pro americkou společnost. Sestava Falcon 9/Dragon bude schopná, po přidání záchranného systému, sedadel a modernizovaného systému na podporu životních podmínek, vynést až sedm astronautů na oběžnou dráhu, což je více než dvojnásobek kapacity ruských Soyuzů a navíc za méně než třetinovou cenu za 1 sedadlo.

SpaceX byla zisková ve všech letech od roku 2007, přes dramatický růst zaměstnanců a velké investice do infrastruktury a provozu. Máme více než 40 letů v plánovaném manifestu startů, což představuje více než 3 miliardy amerických dolarů v tržbách.

Toto jsou objektivní fakta, potvzená externími auditory. Kromě toho, SpaceX hodlá pracovat na mnohem dramatičtějším snížení cen v dlouhodobém horizontu, kdy bude dosaženo plného znovupoužití kosmických nosičů. Nebudeme spokojeni s naším pokrokem, dokud nedosáhneme tohoto dlouho očekávaného cíle kosmického průmyslu.


yamato - 5/5/2011 - 12:50

no, o cislach nema zmysel polemizovat, nemame data. Ale 12 startov za rok? Ked vidim kolko to trva kym nieco vypustia, mam dojem ze to hovoria o nejakej inej firme... Ale pevne verim ze to je len opatrnost pred zahajenim beznych operacii


pospa - 5/5/2011 - 13:02

quote:
no, o cislach nema zmysel polemizovat, nemame data. Ale 12 startov za rok? Ked vidim kolko to trva kym nieco vypustia, mam dojem ze to hovoria o nejakej inej firme... Ale pevne verim ze to je len opatrnost pred zahajenim beznych operacii
Číslovka 12 indikuje maximální kapacitu současného výrobního závodu.
Pokud bude poptávka vyšší, bude nutná další investice, nebo subkontrakting.


M: - 5/5/2011 - 13:10

quote:
...dokud nedosáhneme tohoto dlouho očekávaného cíle kosmického průmyslu...

...a potom nas odkupi boeing, aby vsetko doviedol k dokonalosti.


yamato - 5/5/2011 - 13:14

quote:
quote:
...dokud nedosáhneme tohoto dlouho očekávaného cíle kosmického průmyslu...

...a potom nas odkupi boeing, aby vsetko doviedol k dokonalosti.


kym bude mat Elon 51% akcii, nikto nic odkupovat nebude. Toto nie je firma na kvartalne zisky, toto je Elonova velmi draha osobna hracka Dufajme ze to tak aj zostane


-=RYS=- - 5/5/2011 - 14:29

quote:
quote:
no, o cislach nema zmysel polemizovat, nemame data. Ale 12 startov za rok? Ked vidim kolko to trva kym nieco vypustia, mam dojem ze to hovoria o nejakej inej firme... Ale pevne verim ze to je len opatrnost pred zahajenim beznych operacii
Číslovka 12 indikuje maximální kapacitu současného výrobního závodu.
Pokud bude poptávka vyšší, bude nutná další investice, nebo subkontrakting.


Ja bych rekl, ze soucasny nizky pocet startu znamena, ze se stale neco doladuje na stavajicici kombinaci F9+D a F1e.
Je predpoklad, ze do konce roku to budou mit vse doladene a pak nastane onen kyzeny okamzik plne seriove "pasove" vyroby porad stejneho vyrobku.

Dalsi veci, proc si myslim, ze je tak malo startu jsou dva fakty.
1) Doladeni Dragona jak pro naklad tak pilotovaneho.
2) Prace na FH.

Oba body zamestnava velke mnozstvi vyvojaru a techniku.

To ze jim uz 2x vystartoval "prototyp" (da se predpokladat, ze ten druhej start uz byl notne doladenej nosic a lod), neznamena, ze po dokonceni vyvoje by tech 12k rocne nezvladli.
Podle meho navic mluvi jen o F9, pripadne F9+D.
Ale je otazka jestli zvladnou vyrobit 4-8 FH za rok.

Moje domenka, ze jako prvni startoval jeste mokrej prototyp je napriklad prvni start, kdy se F9 otocil temer na startovaci lavici o 20st a malem havaroval. Cili pro druhej start museli doladit startovaci sekvenci motoru, natoceni motoru atd..

To je hlavni duvod, proc ted nevypoustej 12 F9 rocne.


yamato - 6/5/2011 - 12:06

V suvislosti so SpaceX mozno pozorovat dve veci:
-aj americky vyrobca za americke ceny prace moze byt tak konkurencieschopny, ze ziska znacnu cast trhoveho podielu. Podla stanoviska SpaceX ani Cina nedokaze ich cenam konkurovat. To ukazuje na silu inovacie a skodlivost prilisnej byrokracie.
-SpaceX ako jedina firma zverejnila svoje pevne ceny na internete. Za tieto ceny su zjednane a zaplatene starty, uctovnictvo je auditovane. Napriek tomu je vela spekulacii o skutocnych cenach SpaceX za start. Niektori ludia proste nedokazu takto nizkym cenam ani uverit. Ukazuje to hlbku a zakorenenost paradigmy o drahych raketach, drahych lodiach, drahom vsetkom. Velki dodavatelia si dali evidentne vela prace, aby nas presvedcili, ze start do vesmiru MUSI byt drahy.
Btw. na Cape Canaveral sa uz sklada dalsi Falcon, ak nedojde k spojeniu COTS 2 a 3, start by mohol byt uz 15.jula. Viac info na fore nasaspaceflight.com


-=RYS=- - 6/5/2011 - 15:01

quote:
V suvislosti so SpaceX mozno pozorovat dve veci:
-aj americky vyrobca za americke ceny prace moze byt tak konkurencieschopny, ze ziska znacnu cast trhoveho podielu. Podla stanoviska SpaceX ani Cina nedokaze ich cenam konkurovat. To ukazuje na silu inovacie a skodlivost prilisnej byrokracie.
-SpaceX ako jedina firma zverejnila svoje pevne ceny na internete. Za tieto ceny su zjednane a zaplatene starty, uctovnictvo je auditovane. Napriek tomu je vela spekulacii o skutocnych cenach SpaceX za start. Niektori ludia proste nedokazu takto nizkym cenam ani uverit. Ukazuje to hlbku a zakorenenost paradigmy o drahych raketach, drahych lodiach, drahom vsetkom. Velki dodavatelia si dali evidentne vela prace, aby nas presvedcili, ze start do vesmiru MUSI byt drahy.
Btw. na Cape Canaveral sa uz sklada dalsi Falcon, ak nedojde k spojeniu COTS 2 a 3, start by mohol byt uz 15.jula. Viac info na fore nasaspaceflight.com


Spise se obavam, ze bude mit dlouhopripravovanou nahodnou smrtelnou nehodu.
Podle meho, kolem nej, jeho lidi a rodiny je hromada lidi jako ochranka. To se mafii (v SGC/SGA/SGU to nazyvali "spolecnost") urcite libit nebude, kdyz ztraci takovou dlouho pripravovanou a uplatkarskou zatez.
Stejne je to s nama lidma na hlavu... rozpocet NASA je kolik.... 30-40mld USD rocne, rozpocet SpaceX 1mld USD rocne a ministerstvo obrany ma 800mldUSD rocne.

Kdyz by z tech 800mldUSD utrousili 20mld, tak by byl Skylon1.
A troufam si rikat, ze kdyz by seskupeni svetovych vedcu pod OSN pracovalo 20 let za 40mldUSD rocne, tak bychom se za 20-30let dostali ke skokovemu FTL pohonu na bazi cervi diry...jako v BSG2004.

Vzdyt i takove nic jako ITER neni vic jak 30mld celkove, za tuhle castku jsme mohli mit fuzi uz davno.
Amici nejdriv ji, pak odstoupili, a nedavno zase pristoupili.
Finance ze vsech prislibenych stran lezou jak z chlupate deky.

Jako rasa... jde to s nami z kopce.

Vite, mel jsem sen.... V pondeli rano se probudim, v 8h sednu na zapadnim nadrazi v Zatci na Maglev, za hodku jsem na Ruzyni, tam prestoupim na neco jako "Olympic Carrier" o delce 300m z BSG2004 (pro 960 cestujicich, umi 20 FTL skoku za sebou....mezi skokama 5LY, za 24h se da nacestovat vzdalenost az 800LY) a za 5000Kc me vezme na kolonii Terra2. Okolo 20h pristava lod v orbitalni lodenici, prestoupim na malou prepravni lod na druhy mesic planety (prumer cca 500km), kde druhy den zrana pristanem na mistni rafinerske stanici (rafinuje rudu vytezenou z mesice a vystup jsou ingoty). Nasledne jdu do sve garsonky, kterou si s kolegou pronajimame. V poledne mu konci sichta a jeho 5 tydenni turnus, takze stihne jeste vecerni odlet do lodenice Terra2, kde nasedne na zpatecni let "Olympic Carrier", jeste stihne nakoupit darky v obchodnich stankach pro obe dcery. Jak dorazi do naseho bytu, tak se pozdravime, reknem si co je noveho a co v praci a za hodinu odchazi. Ja se jdu vyspat, abych na ranni sichtu prisel odpocatej, protoze co naplat, rizeni podavace regolitu chce nejakou tu pozornost. Bzz. je 6.30h rano, zlidctit se v koupelne, najim se (kolega mi predem koupil jidlo do lednice... takto jsme domluveni, ja mu zase nakoupim, az mi to bude za mesic koncit), prevliknu do pracovniho a trada do vozidla pro pracovniky...je nas 6, uz se zname 2 roky, stejny tvare. Jen klid bracho.... za 4 tejdny jedem na celej mesic domu (mame 4-tydenni turnusy). Jeste to musim 3 roky vydrzet nez skonci 5-leta smlouva...... .
http://www.bsg.cz/imgs/content/encyklopedie/lode/kolonialni/big/kriznik_1.jpg
http://www.bsg.cz/imgs/content/encyklopedie/lode/kolonialni/big/kriznik_8.jpg
http://www.bsg.cz/imgs/content/encyklopedie/lode/kolonialni/big/kriznik_10.jpg

Co myslite, bude to tak za 100let, 300 ci za 800 let?
Otazkou je, jestli nezdegradujem a jestli v budoucnu budou taky nejaci Muskove.



[Upraveno 06.5.2011 -=RYS=-]


yamato - 6/5/2011 - 15:16

ak budete niekam cestovat na tazbu dajakej rudy, tak jedine kvoli obmedzujucej rychlosti spojenia. Tazit budete jedine ako teleoperator tazobneho robota. Manualne prace uz ludia robit nebudu, na to su prilis drahi a smrtelni, "robotnici" budu riadit robotov na dialku, ostatni sa budu zaoberat nejakou mozgovou aktivitou - niecim v com nas roboty dufam este dlho nenahradia. A ak sa podari vyriesit FTL spojenie, tak do tej prace nebudeme ani cestovat, a ak budeme cestovat, tak len preto ze chceme


-=RYS=- - 6/5/2011 - 15:30

Asi jsem to tak presne nevyplynulo z toho co jsem napsal, ale v podstate je to tak, jak jste napsal.
Tech 6 lidi je odvezeno pretlakovym vozem do 20km vzdalene rafinerie, pricemz 12h sichtu kazdej odvede na svem teleoperatorskem stanovisti.
A nejde jen o jednu rafinerii, ale o soustavu rafinerii na jednom miste a priprava materialu pro odvoz/odlet do vyrobnich zavodu.
V podstate z tohoto miste se ovladaji tezarsko-rafinerske stroje na dalku, ale jen v tomto bezpecnem miste od lidske zakladny se poloingoty dotavuji nebo velke ingoty pretavuji do zobchodovatelnych podob (pripadne doplneni dalsich rud do ingotu pro kombinaci zeleza, iridia, molybdenu, uhliku a dalsich prvku pro konecny ingot), kolega pak uz zpracovany ungot vezme dalkovym robotickym strojem, nalozi na delsi "vlak" z valnikovych nosicu a odvazi to cilovych destinaci dle zakazky. Povrchova vyrobna seriove vyrabenejch dilu pro lode, stroje atd.. odletovej raketovej nosic pro odlet na orbitalni slevarnu (v nulove gravitaci maji materialy jine parametry nez na povrchu). Zkratka je to pracoviste mezi poloingotem a koncovym ingotem, pripadne koncovym ingotem v pozadovanem tvaru pro seriove vyrabene kusy (kapotaz vesmirne lode v orbitalni lodenici seriove vyrabenyma deskama-desky, neco jako polo kapotaz-polopancerovani Galactiky a plne pancerovani-plna kapotaz Pegasu v BSG2004).
Jinak pochopitelne, vzdy pujde o soustredeni teleoperatorskych center, jen pri tomto tezkem prumyslu je obcas pri problemech treba lokalne lidsky zasahnout, proto vzdalene (kvuli bezpecnosti vlastni termonuklearni elektrarny) detasovane pracoviste od hlavniho lidskeho sidliste-podpovrchove kolonie.


Machi - 6/5/2011 - 21:41

NASA má zhruba 18,5 mld. dolarů na rok.


-=RYS=- - 7/5/2011 - 00:53

quote:
NASA má zhruba 18,5 mld. dolarů na rok.


Bral jsem to jen priblizne i kdyz daleko od skutecneho cisla jsem nebyl. Zkratka ty cisla jsem odhadoval z toho, co jsem kde cetl.


Adolf - 8/5/2011 - 12:54

http://www.space.com/11575-commercial-space-rocket-launches-spacex-prices-musk.html
Účet za soukromou raketu: Šéf SpaceX Elon Musk ta čísla objasňuje
InnovationNewsDaily Staff
Date: 05 May 2011 Time: 11:24 AM ET


Start rakety Falcon 9 od SpaceX z 8. prosince spolu s první kosmickou lodí Dragon od této společnosti. O tři hodiny a 20 minuto později tato kapsule šplouchla do Tichého oceánu, čímž se stala první svého druhu od jiného než vládního subjektu.
CREDIT: collectSPACE/Robert Z. Pearlman
Velký obrázek: http://i.space.com/images/i/7537/original/spacex-dragon-first-launch-101208-02.jpg

Nízké ceny startů nabízené NASA U.S. firmou kosmických letů SpaceX natolik udivily čínské činitele, že přiznali, že Čína je není schopna překonat. Nyní šéf SpaceX Elon Musk předložil důvody, proč je jeho firma na špici konkurenčního peletonu, a nazval to triumfem amerických inovací oproti nižším zámořským cenám práce.

SpaceX má ve svých kontraktech s NASA na 12 misí dopravy astronautů a zásob na Mezinárodní kosmickou stanici pevné ceny. Musk očekává, že ceny jeho soukromé raketové společnosti budou napříště jen klesat, jak se budoucí výkonnost bude zdokonalovat. Fotka Falconů a Dragonů: http://www.space.com/46-falcon-dragons-spacex.html

„Čína má nejrychleji rostoucí ekonomiku světa,“ říká Musk v prohlášení. „Ale americký systém svobodného podnikání, který umožňuje, aby konkuroval každý, kdo má lepší pastičku na myši, je tím, co zajistí, že Spojené státy zůstanou největší světovou supervelmocí v inovacích.“



Falcon 9 od SpaceX se připravuje na svůj letový debut v roce 2010. Obrácení spoluzakladatele PayPalu Elona Muska na rakeťáka, tento podnik podnítilo.
CREDIT: SpaceX
Velký obrázek: http://www.space.com/images/i/354/original/091231-spacex-elon-02.jpg

SpaceX může své ceny dobře kontrolovat, protože dohlíží na většinu provozu při kosmickém letu sama, počínaje jejími raketami Falcon 9 až ke kosmické kapsuli Dragon, která je schopna na orbitu vynést sedm astronautů. To je více než dvojnásobek kapacity sedadel v ruském Sojuzu, který v současnosti astronauty a kosmonauty vozí, a to s cenou za sedačku za méně třetinu.

Jakékoliv překročení nákladů by bylo uhrazeno SpaceX a nikoliv U.S. daňovými poplatníky řekl Musk.

Podle Muska jsou ceny za start rakety SpaceX založeny na následujícím:

• Cena za standardní let rakety Falcon 9 je 54 milionů dolarů.
• Průměrná cena za plně vybavenou nákladní misi NASA s Dragonem k Mezinárodní kosmické stanici je 133 milionů dolarů včetně inflace.
• Celkové výdaje společnosti od jejího založení v roce 2002 až do konce finančního roku 2010 byly méně než 800 milionů dolarů.
• Nosič Falcon 9 byl vyvinut od prázdné čtvrtky na rýsovacím prkně až po první start za čtyři a půl roku jen za 300 milionů dolarů.
• Kosmická loď Dragon byla vyvinuta od prázdné čtvrtky až po první zkušební let jen za něco málo přes čtyři roky za asi 300 milionů dolarů.
• SpaceX byla počínaje rokem 2007 každý rok zisková.

„Záměrem SpaceX je navíc dosáhnout v dlouhém výhledu daleko dramatičtějších redukcí cen, až se jim podaří plná znuvupoužitelnost nosiče,“ řekl Musk. „Nebudeme se svým pokrokem spokojeni, dokud tohoto cíle kosmického průmyslu, o který tak dlouho usiluje, nedosáhneme.“


pospa - 8/5/2011 - 13:40

quote:
Adolf:
Účet za soukromou raketu: Šéf SpaceX Elon Musk ta čísla objasňuje
InnovationNewsDaily Staff
Date: 05 May 2011 Time: 11:24 AM ET
... jen zopakování příspěvku na předchozí straně z 5.5.2011 - 12:08


Adolf - 8/5/2011 - 19:10

quote:
Date: 05 May 2011 Time: 11:24 AM ET
... jen zopakování příspěvku na předchozí straně z 5.5.2011 - 12:08


Když jsem to četl, věděl jsem, že jsem to už někde viděl, ale nevzpomněl jsem si, že to bylo tady. Oba ty články jsou o stejném prohlášení Muska, ale od jiných autorů. Takže se shodují tak z 90%, ale pár odlišností tam je.


martinjediny - 8/5/2011 - 20:28

quote:
V niecom ma Musk pravdu, ale rozdiel medzi nim a cinou je v strachu. Cinska raketa musi fungovat a vyvoj je riadeny uradnikmi.
Uradnici nevedia kde odlahcit a projektanti nebudu riskovat obvinenie z nezdaru. Pri prototype sa to da ospravedlinit, lenze teraz niet toho, kto by si dovolil zasiahnut do fungujucej rakety.
A pri dvoch startoch rocne to asi ani nema zmysel.

Cinska raketa patri k historicky najtazsim na svete v pomere uzitocna hmotnost / startovacia hmotnost.

Zbytocne maju "polovicne" ceny, ak vynesu len "tretinu".

P.S. nejak taktne pomlcal o lacnejsich Ruskych nosicoch.


yamato - 8/5/2011 - 20:31

kolko stoji start sojuzu?


martinjediny - 9/5/2011 - 02:20

quote:
kolko stoji start sojuzu?

2002 Dnepr 3400 USD/kg - ten mam spoznamkovany, stranku uz zamkli, takze odkaz je zbytocny.
Sojuz bol 4xxx - mozno niekde najdem podklady, nebol pre mna zaujimavy.
(Sustredil som sa na analyzu malych nosicov, aj Dnepr presiel len ako ilustracne porovnanie)

Cenu sojuzu skus dohladat cez ESA a Kuru...


M: - 9/5/2011 - 12:08

quote:
kolko stoji start sojuzu?


"ESA" kupila Sojuzy pre Kouru po 35 mil Eur/ks, co je cca 5000Eur/kg + palivo a start.

Lenze
1/ ta cena je ustrelena nefunkcnym trhom a birokraciou EU.
2/ z Ruska sa striela lacnejsie
3/ Az Musk "ohrozi" rusov, vytiahnu angaru a posadia si cenu, kam budu chciet.


yamato - 9/5/2011 - 13:51

quote:
Az Musk "ohrozi" rusov, vytiahnu angaru a posadia si cenu, kam budu chciet.


ved tu vytahuju uz 20 rokov, a stale ju nevytiahli


Adolf - 9/5/2011 - 14:30

Že by konečně zase kosmické závody - Rusko vs Musk? Konečně budou mít soupeře.


yamato - 9/5/2011 - 15:17

a zeby konecne zavody v co najnizsich cenach? zrejme nas cakaju zaujimave casy (uz sa opakujem)


-=RYS=- - 10/5/2011 - 05:53

quote:
a zeby konecne zavody v co najnizsich cenach? zrejme nas cakaju zaujimave casy (uz sa opakujem)


Tim mate vsici na mysli to, ze dostupnost LEO pro bezneho cloveka (co si postavi CubeSat pro vysteleni, ci HAM druzici Amsat-Oscar) je diky zkomercionalizaci kosmu?


yamato - 10/5/2011 - 09:18

podla toho co chapete pod pojmom bezny clovek
ak skutocne dojde k vyraznemu padu cien a rozsireniu komercnych kapsul, orbit sa spristupni pre "top 10" vrstvu obyvatelstva, ktora si bude moct dovolit hyperexkluzivnu dovolenku vo vesmirnom hoteli. Zopar miliardarov - dobrodruhov sa mozno zacne hrat na kolumbov a budu robit BEO vypravy na vlastnu past, v ramci svojich moznosti a existujucich technologii - oblet mesiaca, rekordy vo vzdialenosti cloveka od zeme, mozno si niekto trufne aj na oblet marsu.

Pre nas obycajnejsich smrtelnikov tu bude suborbitalna turistika, na ktoru si budeme cely zivot setrit, a ked si nasporime tych 200tis. dolarov na celozivotny zazitok v spaceship two, tak nam manzelka oznami, ze v ziadnom pripade, mame predsa deti, povinnosti a hypoteku, nemozeme len tak zgegnut v nejakej rakete a tie peniaze ona vyuzije praktickejsie


Ervé - 10/5/2011 - 11:11

Asi tak :-)
Na druhou stranu ale různé loterie a soutěže s možností výhry balistického skoku nebo možná i letu na orbitě - šance pro každého.


M: - 10/5/2011 - 11:19

quote:
...je diky zkomercionalizaci kosmu?


Nie komercializacii, ale vdaka Muskovi a aj krachom inych sukromnikov pred nim.
Falcon nie je prva komercna raketa. V USA je kosmo vyroba od zaciatku komercna.

Jediny rozdiel medzi Muskom a "ostatnymi" je, ze
1/ Musk je "zly" manager
2/ Musk ma dlhodobu viziu/program
3/ Ma motivaciu ho dosiahnut
4/ Ma peniaze

Velke podniky disponujuce dostatocnym financnym krytim nemaju motivaciu.

Manageri su kontraktovani na cca 3 - 5 rokov.
To je motivacne obdobie managera. co horsie skutocna motivacia su 1/4 rocne vysledky. Neexistuje v sucasnom riadeni moznost presadenia dlhodobeho projektu (bez inej hrozby).

Nasledne ich dlhodobe programy su "fiktivne, platoniocke"...

To sa ale zmeni v okamihu, vzniku konkurencie. Lebo stratu pozicie na trhu obuchaju akcionari managerom o hlavu rovnako ako nedosiahnuty zisk.

Zly/dobry manager.
Velke firmy maju managament inteligentny, netvorivy. Tvorivost je nebezpecna vlastnost, zvysujuca riziko krachu, pri velmi neistych prinosoch.
Obvykle akcionar tuzi aby s chladnou hlavou osvedcenymi postupmi manager riadil ich firmu smerom k ziskom. Vacsinou nemaju chut "hazardovat" so svojim majetkom.
Je otazkou casu, kedy Musk rypne do niecoho, co ho polozi.
Na druhej strane na novych moznostiach trhu, ktore vytvoril bude s "minimalnym" rizikom zbierat urodu netvorivy managmant.
Pozrite, jak sa zrazu rozhybal boeing a ostatni.


arccos - 10/5/2011 - 12:13

quote:

Pre nas obycajnejsich smrtelnikov tu bude suborbitalna turistika, na ktoru si budeme cely zivot setrit, a ked si nasporime tych 200tis. dolarov...

Tak já teda osobně doufám, že časem na cena klesne na desítky tisíc dolarů. Snad se dočkám.


yamato - 10/5/2011 - 12:28

keby bola cena len vysledkom posobenia trhovej sutaze, tak by klesala. V nasom svete ale nejaky urad vymysli kopec blbosti na ochranu astronauta - spotrebitela, takze pocas vycviku vam pred kazdou procedurou daju podpisat formular, ze ste boli oboznameni a s danou procedurou suhlasite, ze suhlasite so startom, ze suhlasite so zazehom a takisto ze suhlasite s padom do atmosfery (aj fyzika musi podliehat riadnemu osetreniu ochrany spotrebitela). Nakoniec bude tolko papierov a formularov, ze cestovka zriadi nove oddelenie, ktore treba zaplatit - a ceny stupnu. A potom pride urad a zacne vysetrovat, ci vyssie ceny neposkodzuju spotrebitela...


janis - 10/5/2011 - 13:19


Tak já teda osobně doufám, že časem na cena klesne na desítky tisíc dolarů. Snad se dočkám.




...a taky klesne cena dolaru -pokud v tý době bude vůbec ještě dolar měnou ve světě a ne jen dalším vydáním potištěného papíru.


olda - 10/5/2011 - 14:32

quote:
quote:

Pre nas obycajnejsich smrtelnikov tu bude suborbitalna turistika, na ktoru si budeme cely zivot setrit, a ked si nasporime tych 200tis. dolarov...

Tak já teda osobně doufám, že časem na cena klesne na desítky tisíc dolarů. Snad se dočkám.

A delším časem klesne snad na tisíce korun (snad se dočkám i já)


M: - 10/5/2011 - 16:02

quote:
...A delším časem klesne snad na tisíce korun (snad se dočkám i já)


Toho sa bat netreba. Ak by to hrozilo, tak uz sa najde nejaky uradnik, co na to narazi primeranu spotrebnu a ekologicku dan.

Inak technicke minimum suborbitalneho skoku by sa malo pohybovat na urovni ceny spiatocnej letenky Praha - Moskva pre velkokapacitne zariadenia, alebo Let stíhačkou L-39 - 30 minut pre mensie skupiny.


x - 10/5/2011 - 17:22

"ekologicku dan"

To je zcela v poradku - zatez zivotniho prostredi ze spalin, necht at si kazdy druh dopravy (i toto je jen doprava - podbne jako vyhlidkovy let letadlem) zaplati hezky pekne sam - neni duvod aby podbne atrakce nebyly zatizeni dani minimalne stejne jak bude zatizena i letecka doprava v budoucnu.


x - 10/5/2011 - 18:28

quote:

Pre nas obycajnejsich smrtelnikov tu bude suborbitalna turistika, na ktoru si budeme cely zivot setrit, a ked si nasporime tych 200tis. dolarov na celozivotny zazitok v spaceship two, tak nam manzelka oznami, ze v ziadnom pripade, mame predsa deti, povinnosti a hypoteku, nemozeme len tak zgegnut v nejakej rakete a tie peniaze ona vyuzije praktickejsie


Pro nas ostani je relativne snadno zaplatitely let ve specialnim letadle - kde je tech balistickych skoku nekolik, ale snad jen v desitkach sekund - zaludecni potize maji byt soucasti zazitku vetsiny z nich. A prave proto to ma byt obcas i zadarmo pro dobrovolniky v ramci snad testu prostredku prave proti zaludecni nevolnosti.

Na pocit letu kolem Zeme by stacila specilani "poutova" atrakce - ktera byse podobne jako letecky simulator ruzne naklanela a i drncala a misto oken by mela monitory ukazujici zabery ze skutecneho kosmickeho letu.


yamato - 10/5/2011 - 18:31

quote:

Na pocit letu kolem Zeme by stacila specilani "poutova" atrakce - ktera byse podobne jako letecky simulator ruzne naklanela a i drncala a misto oken by mela monitory ukazujici zabery ze skutecneho kosmickeho letu.


az na to ze to nie je skutocny kozmicky let. Ked chcem letiet do vesmiru, mam na mysli ten priestor nad atmosferou, nie nejaky simulator s obrazovkami. To je ako keby ste si sadli na senecke jazera, najali si zopar studakov, aby sa natreli nacierno a nosili vam mojito z bufetu, a tvarili sa ze ste v tunise


arccos - 10/5/2011 - 19:56

Mě stav beztíže vůbec nezajímá. Ostatně bych si ho vzhledem k mému žaludku docela rád odpustil. Já se chci podívat do vesmíru, vidět z té výšky Zemi...


Olda - 10/5/2011 - 23:50

quote:
quote:
...A delším časem klesne snad na tisíce korun (snad se dočkám i já)


Toho sa bat netreba. Ak by to hrozilo, tak uz sa najde nejaky uradnik, co na to narazi primeranu spotrebnu a ekologicku dan.

Inak technicke minimum suborbitalneho skoku by sa malo pohybovat na urovni ceny spiatocnej letenky Praha - Moskva pre velkokapacitne zariadenia, alebo Let stíhačkou L-39 - 30 minut pre mensie skupiny.

Úředník na nic daň uvalit nemůže. To mohou jen politici. Úředník je potom pouze povinen tuto daň vybrat a popřípadě na poplatníkovi vymoci. Aby bylo jasno!


Conquistador - 11/5/2011 - 01:23

Ježíši kriste.. už je to tu zase.....

Opět to spěje k tématu o vzorných úřednících kteří jsou oběti vlastního systému který si tam pečlivě chrání, většina úředníku (stejně jako politiků) jsou paraziti kteří znemožňují a komplikují efektivní práci slušným lidem kteří se o něco snaží, mají nějakou vizi a prostředky jak ji uskutečnit.
Když chcete člověka a jeho vizi zbrzdit nebo ho alespoň nutně otrávit aby od ní upustil a nevíte jak na to, pošlete na něj byrokraty s haldami zbytečných papíru s normami (a když nejsou tak si je vymyslíte) o velikosti a zastrouhanosti tužky, či druhu osvětlení na toaletě, či jiné nedůležité pitomosti, která je pro úředníky a jejich mašinerii tak důležitá že se to stává alfou a omegou přežití celého projektu... Tím se vývoj samotného projektu časově brzdí, a lidé začínají být všeobecně otrávení....

Jinak zde se pan Olda pořád vymlouvá na politiky, a že úředníci jsou chudáci a oběťmi systému, ale není pravě úřednictvo které nápady a normy politiků vypracovává a uvádí v život?! Věřím že některé nápady dokonce přichází právě z úřednického stavu a ne z politického, a jsou vytrvale politikům podsouvány tak aby byly přijaty přesně tak jak úředníkům vyhovují...

Omlouvám se všem za hluboké OT.. [Upraveno 11.5.2011 Conquistador]


-=RYS=- - 11/5/2011 - 04:36

quote:
podla toho co chapete pod pojmom bezny clovek
ak skutocne dojde k vyraznemu padu cien a rozsireniu komercnych kapsul, orbit sa spristupni pre "top 10" vrstvu obyvatelstva, ktora si bude moct dovolit hyperexkluzivnu dovolenku vo vesmirnom hoteli. Zopar miliardarov - dobrodruhov sa mozno zacne hrat na kolumbov a budu robit BEO vypravy na vlastnu past, v ramci svojich moznosti a existujucich technologii - oblet mesiaca, rekordy vo vzdialenosti cloveka od zeme, mozno si niekto trufne aj na oblet marsu.

Pre nas obycajnejsich smrtelnikov tu bude suborbitalna turistika, na ktoru si budeme cely zivot setrit, a ked si nasporime tych 200tis. dolarov na celozivotny zazitok v spaceship two, tak nam manzelka oznami, ze v ziadnom pripade, mame predsa deti, povinnosti a hypoteku, nemozeme len tak zgegnut v nejakej rakete a tie peniaze ona vyuzije praktickejsie


Asi jste me nepochopili.
Tim "pro obycejneho cloveka" mam na mysli nejakou organizaci, ktera si vyrobila CubeSat a chtela (ta organizace) by ten svuj satelit dostat za "lidovejsi-dostupnejsi" cenu na LEO.
Tou organizaci mam na mysli treba Amsat-CZ/DE atd., skoly, spolky typu czCube a pod..


olda - 11/5/2011 - 07:38

quote:
Ježiši kriste.. už je to tu zase.....

Opět to speje k tematu o vzorných uřednicích kteří jsou objeti vlastního systému který si tam pečlivě chrání, vetšina uředníku (stejně jako politiků) jsou paraziti kteří znemožnují a komplikují efektivní práci slušným lidem kteří se o něco snaží, mají nějakou vizi a prostředky jak ji uskutečnit.
Když chcete člověka a jeho vizi zbrzdit nebo ho alespon nutně otrávit aby od ní upustil a nevite jak na to, pošlete na něj byrokraty s haldami zbytečných papíru s normami (a když nejsou tak si je vymyslíte) o velikosti a zastrouhanosti tužky, či druhu osvětlení na toaletě, či jiné neduležité pitomosti, která je pro uředniky a jejich mašinerii tak duležita že se to stává alfou a omegou přežití celeho projektu... Tim se vývoj samotného projektu časově brzdí, a lidé začinají být všeobecně otrávení....

Jinak zde se pan Olda pořád vymlouvá na politiky, a že uředníci jsou chudáci a objetmi systému, ale není pravě uřednictvo které nápady a normy politiků vypracovává a uvádí v život?! Veřím že některé nápady dokonce přicházi právě z uřednického stavu a né z politického, a jsou vytrvale politikům podsouvány tak aby byly přijaty přesně tak jak uředníkum vyhovují...

Omlouvám se všem za hluboké OT.. [Upraveno 11.5.2011 Conquistador]

Věř mi, že kdyby ty nápady vycházely od úředníků, kteří na rozdíl od politiků musejí mít pro obor, v němž pracují kvalifikaci, tak by vše bylo daleko jednodušší, kvalitnější, dávalo by smysl. Politici žádné odborné znalosti většinou nemají a podle toho jejich rozhodnutí vypadají. Týmy odborníků často vytvoří návrhy kvalitních právních předpisů, že kterých se politikařením ve stranických kuloárech a sněmovně stávají paskvily.

A oběť se píše bez j, úředníci musejí znát i pravopis!


yamato - 11/5/2011 - 08:03

tentoraz dam oldovi za pravdu, najvacsie hovadiny vymyslaju politici a politicky dosadeni nominanti. Uradnik - veteran vie ako co funguje, kde to drhne a co nefunguje vobec, ale na cele je vzdy minister a nim dosadeni nominanti, ktori nevedia nic, a nez to zistia, tak uz ich vymeni iny minister a jeho nominanti (ktori zase nevedia nic)

RYS - myslim ze volna kapacita v Dragon trunk je pre amaterske satelity ponukana zdarma, alebo za symbolicke ceny


-=RYS=- - 12/5/2011 - 06:10

K financim pro US armadu, aktualni info, Obama chce 708mld USD do 30.zari 2011. 159mld stoji Irak do 30.zari 2011 od zacatku roku.
30.zari je konec fiskalniho roku v USA.
Vyroba a vyneseni aktualni hlidaci druzice pro starty IMBC stalo 6mld USA (vyvoj je za 5mld, 800ml stalo vyneseni, vyvoj je i pro nasledujici druzice SBIRS, kterych bude celkove 14.
Ale i tak vyneseni 9t druzice o velikosti autobusu na drahu 32kKm za 800mega USD je docela darda. FH by to mohl zvladnout levneji.


http://zpravy.idnes.cz/obama-chce-rekordnich-708-miliard-dolaru-na-vojensky-program-pa6-/zahranicni.asp?c=A100201_190817_zahranicni_iky


pospa - 12/5/2011 - 11:37

Ve SpaceX byl do funkce CFO (finanční řiditel) jemnován Bret Johnsen.

http://www.spacex.com/press.php?page=20110511

Do teď byla myslím tato pozice neobsazená, nebo si ji držel sám Musk.
Je fakt, že řídit finance v rychle rostoucí firmě s kontrakty za 3 mld USD a 1300 zaměstnanci chce celého člověka s určitými zkušenostmi.

Proslýchají se odhady, že by SpaceX mohla/měla vstoupit na akciový trh na konci 2012.

... zkontrolujte si své úspory; myslím, že bude nával


arccos - 12/5/2011 - 12:09

...hmmm, o tom by se dalo uvažovat.


Xagi - 12/5/2011 - 13:48

quote:
Ve SpaceX byl do funkce CFO (finanční řiditel) jemnován Bret Johnsen.

http://www.spacex.com/press.php?page=20110511

Do teď byla myslím tato pozice neobsazená, nebo si ji držel sám Musk.
Je fakt, že řídit finance v rychle rostoucí firmě s kontrakty za 3 mld USD a 1300 zaměstnanci chce celého člověka s určitými zkušenostmi.

Proslýchají se odhady, že by SpaceX mohla/měla vstoupit na akciový trh na konci 2012.

... zkontrolujte si své úspory; myslím, že bude nával



Heheh to urcite bude. ale treba povedat ze to bude riadne rizikova investicia


yamato - 12/5/2011 - 14:24

no, AK nastane nova era sukromnej kozmonautiky, a AK sa NASA bude v buducnosti opierat hlavne o komercnych dopravcov, tak tu mame emerging market a celkom slusny potencial rastu (priam az astronomicky ). Povedane jazykom financnikov, mame celkom dobre risk to reward ratio Stale ale plati ze to moze vypalit aj zle (to je ten risk), takze si pekne pripravte peniazky, ktore vam nebudu chybat. T.j. nie vase dochodkove uspory, nie uspory na studium vasich deti, a rozhodne si za tymto ucelom nepoziciavajte od rusky hovoriacich "podnikatelov"


alamo - 12/5/2011 - 21:22



ak tá kabína-ascender naložený na pristávacej plošine v strede, je "štandardný" dragon, potom to neráta s použitím falconu H
ale novím nosičom X
veľký aerodynamický prekryt FH, má mať priemer 5,2 metra
a pobrať náklad s priemerom 4,6 metra
kabína dragonu má na výšku 2,9 metra, a aj s okrúhlym aerodynamickým nástavcom na uzle aj do 3,5..
s toho obrázku sa teda dá odvodiť, že tie "diely" na marse, si budú žiadať nosič (aerodynamický kryt) s priemerom aspoň 8 metrov, a výškou niečo pod 20 metrov
takže úplne nový nosič, s radu x

najviac by ma zaujímalo, to čo na obrázku nie je vidieť
totiž to čo zostáva na orbite, stupeň pre TEI a hab pre návrat
[Upraveno 12.5.2011 alamo]


yamato - 12/5/2011 - 22:17

alamo, z tejto animacie sa neda odvodit vobec nic, nie je to totiz nejaka architektura s ktorou by spacex realne pocitala, je to len starsia animacia upravena pre spacex a jej dragon. Grafici nie su technici, takze netreba brat vsetky obrazky uplne vazne


pospa - 13/5/2011 - 08:38

Můžu potvrdit yamatova slova - kromě Dragonu, samostatně přistávajícího na Marsu, je víceméně vše použito ze starší animace Mars Design Reference Architecture (DRM) 5.0, kterou dělali v JF&A, viz http://www.frassanito.com/work/animations/Mars/Mars.html

Co se týče práce grafiků, řekl bych, že John Frassanito & Associates odvádí stabilně velmi dobrou práci, která je samozřejmě inspirována a konzultována s NASA techniky - žádné amatérské výmysly nebo malůvky od nich neuvidíte.


alamo - 13/5/2011 - 09:39

hm.. animácia je to dobrá
ale nejak si musím položiť otázku, či sa Musk vôbec zamýšľa nad spôsobom ako dosiahnuť mars sám, alebo či len čaká až rozhodnutie urobí nasa, a on sa zúčastní ako subdodávateľ?


pospa - 13/5/2011 - 09:51

quote:
... či sa Musk vôbec zamýšľa nad spôsobom ako dosiahnuť mars sám, alebo či len čaká až rozhodnutie urobí nasa, a on sa zúčastní ako subdodávateľ?
Jednoznačně jako subdodavatel.
Jeho cílem není suplovat národní pilotované programy, ale stát se nejlevnějším a spolehlivým kosmickým dopravcem.


yamato - 13/5/2011 - 09:58

do Muskovej hlavy nevidim, ale ja by som rozmyslal asi takto: budem vyvijat systemy, ktore su lacne, komercne vyuzitelne a lahko adaptovatelne pre mars. Kedze sa daju vyuzit komercne, vyvoj sa mi zaplati tak ci tak. V urcitej faze by si mala NASA uvedomit, ze na mojich vyvinutych a osvedcenych systemoch vie postavit misiu na mars za relativne nizku cenu. Potom staci trochu subdodavatelskeho lobingu, aby sa rozhybali, a moze sa letiet. A este na tom zarobim...
Vid human rated FH, Dragon2 s motorickym pristavanim, dimenzovany na mars reentry, dragontrunk pouzitelny ako sklad zasob pre prelet...


alamo - 13/5/2011 - 10:16

tak to má smolu
nasa momentálne žiadny program nemá, nemá ani len vedenie
buďto nejaký privátny program vyhlási sám, alebo bude čakať naveky


yamato - 13/5/2011 - 10:39

NASA sa dostala do stavu akejsi agonie, ale moze si za to sama. Roky sluzila ako kasicka pre "osvedcenych dodavatelov" a sucasne ako urad prace, kde su dolezite pracovne miesta, nie vysledky. Dospelo to do stavu, ked NASA nie je realne schopna dotiahnut nic do konca, ale zato je schopna zhltnut akukolvek sumu penazi. Momentalne vsak prechadza urad asi najzasadnejsou tranformaciou od svojho vzniku a doba vyhradneho dopravcu americkych astronautov sa konci. Tak snad v blizkej buducnosti sa veci pohnu. Aj ked este vidiet posledny odpor zavedenych struktur, ktore sa cez rozne nezmysly, ako SLS alebo HLV snazia zachovat ako taky status quo.


M: - 13/5/2011 - 13:40

quote:
tak to má smolu
nasa momentálne žiadny program nemá, nemá ani len vedenie
buďto nejaký privátny program vyhlási sám, alebo bude čakať naveky

program NASA urcuje prezident. Ak Musk dokaze v ramci jeho volebneho obdobia a za malo penazi ist na Mars, tak dostane podporu.
- Toto volebne obdobie nestiha,
- nasledujuce urobi pripravu
- v dalsom leti

Takze do 2025 sa pristava na Marse vdaka Muskovi.
(ak zachova sucasny drive, alebo ak to niekto neurobi skor)


Martin - 13/5/2011 - 15:24

Pánové, líbí se mi Váš optimismus a musí se přiznat, že Muskovi lidé udělali pořádný kus práce a je pravda, že NASA je obtěžkána byrokratickými problémy nejrůznějšího druhu. Státní podpora pilotované kosmonautiky je mizerná a obrat k lepšímu je v nedohlednu. Ale před tím něž začnu s ovacemi na adresu SpaceX a jejich schopnosti pilotované kosmonautiky, počkal bych na výsledek byť třeba jen jediného pilotovaného letu. Tzn. vzletu, navedení na dráhu, vlastní cíl letu a hlavně bezpečného návratu kosmonautů na zem. Od přepravy nákladu k pilotované lodi může být dlouhá cesta.


yamato - 13/5/2011 - 16:44

quote:
Pánové, líbí se mi Váš optimismus a musí se přiznat, že Muskovi lidé udělali pořádný kus práce a je pravda, že NASA je obtěžkána byrokratickými problémy nejrůznějšího druhu. Státní podpora pilotované kosmonautiky je mizerná a obrat k lepšímu je v nedohlednu. Ale před tím něž začnu s ovacemi na adresu SpaceX a jejich schopnosti pilotované kosmonautiky, počkal bych na výsledek byť třeba jen jediného pilotovaného letu. Tzn. vzletu, navedení na dráhu, vlastní cíl letu a hlavně bezpečného návratu kosmonautů na zem. Od přepravy nákladu k pilotované lodi může být dlouhá cesta.


ak by v prvom Dragone sedel clovek, prezil by cely let v zdravi. To sa neda povedat ani o ATV, ani o HTV, ani o prvom sojuze. Je fakt ze SpaceX este nikoho do vesmiru neposlala, ale je takisto fakt, ze to moze urobit hned teraz. LAS nie je podmienkou pilotovaneho letu, shuttle ziadny nema.
SpaceX sa celkom mudro vydala cestou integrovaneho LAS, co je chytrejsia volba nez tvarit sa ze sa nic nemoze stat (NASA a shuttle). Takze este chvilu potrva nez niekoho do kozmu posle. Ale tu schopnost ma uz teraz. A to je na 8 rocnu firmu s 1300 zamestnancami a 800 preinvestovanymi milionmi bezprecedentny vykon.


x - 13/5/2011 - 19:05

"LAS nie je podmienkou pilotovaneho letu"
Castecne by zde pomohli katapultacni kresla a to i pri navratu - kdyby nemohli pro poskozeni podvozku ci dalsich sytemu bezne pristat.


x - 13/5/2011 - 19:13

"na něj byrokraty s haldami zbytečných papíru s normami "

Jak ktere - kdyz pro neznalost vas vyrobek nekoho zabije - tak bude jiz pozde - a lide proste i dle pruzkumu jsou presvedceni ze stat je od toho, aby prostrednictvim dozoru je ochranil pred nezbezpecnym byt levnym vyrobekem.
A ja to schvaluji - proste laik nepozna ze kotouc brusky se kdykoliv muze rozthnou a vyletnout proti nemu ven jak je nekvalitne vyroben.

Cinan to dela podle toho jak si mysli ze to tak funguje a z nejlevnejsich materialu co sezene - na jeho neznaly pohled vypadaji stejne. A zdejsi obchodnik s vidinou velkeho zisku je tam nekoupi a sem je priveze a tragedie je na svete.

Cinan - tim myslim zbozi pochybne "znacky" navrzene primo Cinanem a ne v Evrope ci USA navrzeno a vyrabeno na stejnych strojich a ze stejneho materialu jako drive v Evrope nebo USA.


MichalR - 13/5/2011 - 23:40

Zdravím, na podzim 2010 jsem zaregistroval informaci (nechávám si emailem zasílat tiskové články a hot news přímo od PR SpaceXu), že Elon draftoval dva experty; zejémna pak Kena Bowersoxe, bývalého astronauta NASA, který 5x letěl s shuttlem jako pilot či specialista mise, ztrávil půl roku jako velitel na ISS. Těžko hledat lepšího člověka na pozici člověka odpovědného za plánování a bezpečnost pilotovaných misí.

SpaceX (a tuším že hlavně Elon Musk) má dobrý čich na ty správné lidi. Ono se není co divit, v NASA, zejména pak spousty zkušených expertů v Marshallově a Goddardově centru vesmírných letů) je hodně lidí, kteří "nemají projekt" - není se co divit, NASA nemá dlouhodobou vizi, která by udržela zdravě ambiciozní špičkové lidi.

Tedy, myslím, že přítomnost top expertů v týmu Spacex zajistí, že pilotovaný Dragon nebude průšvih. Možná bych byl opatrnější s odhadem, kdy se jim to celé povede, neboť na vydání licence je zapotřebí spousty a spousty testování a to stojí čas, a nelze očekávat že vše půjde úplně hladce. Ale vůbec nepochybuji o tom, že se jim to povede.


xChaos - 14/5/2011 - 09:44

Já to vidím jako obrovský politický problém, hlavně: berou vítr z plachet až příliš mnoha jiným subjektům.

Jednak jsou tu Rusové, co už teď váhají s povolením k přistání u ISS. Je otázka, jestli to mají ze své hlavy, nebo jestli si to u nich zaplatil/dohodl někdo z americké strany. Proč nevznikly žádné pochybnosti u prvního letu ATV nebo HTV ? ATV letělo přímo k ruskému portu - jenže, samozřejmě v podstatě ATV je prostě ruský letový hardware s evropským softwarem, vypouštěný na evropském nosiči., dá se říct. HTV je ovšem nezávislé, japonské, a letělo při prvním letu přímo k ISS. Takže je dost diskriminace, že Dragon nesmí - když HTV smí.

A to se bavíme jen o zásobování, tedy o relativně druhořadém kšeftu. Intriky a snahy udržet si monopol začnou narůstat až půjde o důležitější zakázky nebo o pilotované lety. Myslím, že nyní se hlavně hledá vhodná strategie pro ty intriky.... pokud se kosmonautika po vzoru IT branže nakazí patentovými spory, bylo by to velmi smutné. (BTW, skoro všechny non-dragon pilotované lodi mají startovat na Atlasu V - který používá ruský motor, který mají USA jen licencovaný... takže to taky bude ještě zajímavé...)


yamato - 14/5/2011 - 12:48

SpaceX si nic nepatentuje. Elon sa vyjadril, ze v svete kde existuje Cina to aj tak nema zmysel ) Radsej su tajnostkari, na co samozrejme doplacame najviac my, zvedavi fandovia


x - 14/5/2011 - 14:07

"říct. HTV je ovšem nezávislé, japonské, a letělo při prvním letu přímo k ISS"

DRAGON - podle nich amaterska splacenina udelana tak, aby byla co nejlevnejsi - a to proste musi vyratit spolehlivosti.

HTV - proste dohli na nej renomovane kosmicka agentura.


x - 14/5/2011 - 14:09

"branže nakazí patentovými spory"
Navim co timm myslite - ale patenty prece jen zajistuji navrat invetsovanych prostredku co vyvoje a vyzkumu i to ze nekdo se pokousi zdokonalit i docela bezne veci - tak ze jsou mnohem lepsi na pouzivani.


derelict - 14/5/2011 - 14:22

quote:
"branže nakazí patentovými spory"
Navim co timm myslite - ale patenty prece jen zajistuji navrat invetsovanych prostredku co vyvoje a vyzkumu i to ze nekdo se pokousi zdokonalit i docela bezne veci - tak ze jsou mnohem lepsi na pouzivani.


To plati pouze v idealizovanem svete. Patentove rizeni nepatri mezi nejlevnejsi. V soucasnosti je tu nekolik prekazek. Nevim nakolik se zjednodusilo patentovani v ramci zemi Evropy, jestli uz je to konsolidovane. Spousta zemi patentove zakony neuznava, jakmile se neco objevi rady to obslehnout. Navic v situaci, kdy je mozne patentovat scitani nebo po nekolika desitkach let uzivani mys, mi tahle forma ochrany investic pripada cela postavena na hlavu.
Patent puvodne vznikl jako pravo slechty. "Odvarem" je pak uzitny vzor. Ale muj osobni nazor, kdyz clovek neco vymysli, mel by to prodat, ne patentovat. At si tyhle problemy resi nekdo jiny,ja osobne do toho uz vickrat nepujdu.
Myslim, ze Musk zvolil nejrozumnejsi cestu, kde orezava naklady. Pokud mate technologie, vyrobu a vyvoj, nemusite patentovat ... ale musite se drzet na spici a starat se o sve lidi. Proste jde o to udrzet dostatecny naskok pred konkurenci.


x - 14/5/2011 - 15:38

"kdy je mozne patentovat scitani nebo po nekolika desitkach let uzivani mys, mi tahle forma ochrany investic pripada cela postavena na hlavu."

To jsou patenty v USA - a tam je mnohem mensi pravni ochrana - je to jen potvrezni - ze jste uradu ten nakres proste prinesl v tento cas - kdokoliv vas narok snadno zpocybni kdyz to jiz davno pozival - a vy jako majitel toho "patentu" se musite domahat nahrady skody soudne - a tam proste NEUSPEJETE a zaloba na poskozeni dobreho jmena proti vam a to uspesna - nasleduje ihned po skonceni te prvni soudni kauzy !!!


x - 14/5/2011 - 15:42

"kdyz clovek neco vymysli, mel by to prodat, "
Ukazate to prvnimu zakaznikovi a prvni co on udela jde na patentovaci urad sam si to necha patentovat a pokud jste to nepublikoval ci nevyrabel predtim tak neuspejete a on vas jeste zalaluzje za poskozeni jeho dobreho jmena.

Ten kdo to od vas koupi - riskuje bez patentu - ze konkurent prvni vyrobek rozebere a o zkopiruje a hned to bude vyrabet - ne vzdy je to zcela slozite zarizeni - casto je to jen prave ten genialni napad.


x - 14/5/2011 - 15:50

V dobe kdy jde zcela dokonale analyzovat jakakoliv - alespon synteticky vyrobena chemikalie - tedy novy lek - jsou patenty jedinym resinim jak vubec se da ve farmacii a dalsim chemickem prumyslu jedinym resenim jak vubec neco vynalezat.

Vy vynalezate pouze ucinnou latku - jak udelat velkovyrobu a casto i klinicke testy na dobrovolnych pacientech (vy mate jen testy na zviratech nejcasteji) jiz dela a plati budouci vyrobce te latky.


derelict - 14/5/2011 - 17:10

quote:
"kdyz clovek neco vymysli, mel by to prodat, "
Ukazate to prvnimu zakaznikovi a prvni co on udela jde na patentovaci urad sam si to necha patentovat a pokud jste to nepublikoval ci nevyrabel predtim tak neuspejete a on vas jeste zalaluzje za poskozeni jeho dobreho jmena.

Ten kdo to od vas koupi - riskuje bez patentu - ze konkurent prvni vyrobek rozebere a o zkopiruje a hned to bude vyrabet - ne vzdy je to zcela slozite zarizeni - casto je to jen prave ten genialni napad.


O to mi jde. Neco vymyslite a prodate spolecnosti, ktera ma zajem to pouzivat a prodavat. Je tam trochu vyssi riziko, ale kdyz uz vas ta spolecnost zna, nepokousi se na vas delat mysky, vi, ze prijdete s dalsim napadem.
Tento postup praktikuji uz delsi dobu, je to jednodussi nez se tahat s patenty. Co si s tim dotycna firma udela jiz je jeji vec. Ja pritahnu jenom dotazeny napad s postupy, analyzami, pripadne i ve fazi konecneho produktu.


xChaos - 14/5/2011 - 20:48

quote:
V dobe kdy jde zcela dokonale analyzovat jakakoliv - alespon synteticky vyrobena chemikalie - tedy novy lek - jsou patenty jedinym resinim jak vubec se da ve farmacii a dalsim chemickem prumyslu jedinym resenim jak vubec neco vynalezat.


Spíš ne řešením, jak "vynalézat" - ale řešením, jak pomocí monopolního postavení dosahovat astronomických zisků.

Souhlasím, že bez patentů by musel být vývoj financován jiným způsobem - ale zisky farmaceutických korporací jsou dnes astronomické - podotýkám, že _zisk_ se počítá až po odečtení nákladů, a náklady na vývoj jsou taky náklady.

Patenty chrání především investory a zajišťují jim zisk. Pokud vývoj i výrobu financuje stejný subjekt, tak si samozřejmě lze stěží představit jiný model - nicméně, ve světě bez patentů by se asi na vývoj tak jako tak složili ti, co to umí vyrobit a vědí že existuje poptávka, apod. - komunikace nemusí probíhat jen přes právníky a na naší dobu se z hlediska patentové ochrany bude pohlížet možná tak, jako my pohlížíme co já vím - na středověké pojetí vojenství a bezpečnosti :-)


x - 14/5/2011 - 21:16

"Souhlasím, že bez patentů by musel být vývoj financován jiným způsobem - ale zisky farmaceutických korporací jsou dnes astronomické"
Ja vim ze jich nakaldy jsou tez astronimicke - a patentova ochrana je zde snad pouze 10 let.

Proste musite brat jen zisk z patentu a ne z vyroby tzv. generik - to jsou leky jiz s proslou patentovou ochranou - ty muze vyrabet kazdy - jen naklady na investici do zarizeni jsou tez obrovske.


x - 14/5/2011 - 21:21

"nicméně, ve světě bez patentů by se asi na vývoj tak jako tak složili ti, co to umí vyrobit a vědí že existuje poptávka, apod."

Ti by vyrobily vyrazne zdokonaleny balici stroj a nebo stroj na vyrobu nanocastic.
Pravni kus - ci jeden z prvnich kusu by sel nepis pres prostredniky hned do laboratori - kde by byl prozkouman a zhotovena kopie spolu s postupem vyroby.

Tvrdit ze by se mu to do te doby zaplatilo - trh proste potrebuje omezene mnozstvi balicich stroju a tak by se invetice urcite vracela delsi dobu.
A navic by vam klidne rekli - my jsem radi ze jste to zdokonalili - ale my si radi klidne jeste 1/2 roku pockame - a to jiz nam doda stejnou kopii toho vaseho stroje konkurnece za o to jiste tak o 1/3 levneji.


budla - 17/5/2011 - 20:12

Mohu se zeptat prosím na zdroj tvrzení, že Rusové dělají problémy s příletem k ISS? Přijde mi to celé nelogické...


-=RYS=- - 18/5/2011 - 02:09

quote:
quote:
V dobe kdy jde zcela dokonale analyzovat jakakoliv - alespon synteticky vyrobena chemikalie - tedy novy lek - jsou patenty jedinym resinim jak vubec se da ve farmacii a dalsim chemickem prumyslu jedinym resenim jak vubec neco vynalezat.


Spíš ne řešením, jak "vynalézat" - ale řešením, jak pomocí monopolního postavení dosahovat astronomických zisků.

Souhlasím, že bez patentů by musel být vývoj financován jiným způsobem - ale zisky farmaceutických korporací jsou dnes astronomické - podotýkám, že _zisk_ se počítá až po odečtení nákladů, a náklady na vývoj jsou taky náklady.

Patenty chrání především investory a zajišťují jim zisk. Pokud vývoj i výrobu financuje stejný subjekt, tak si samozřejmě lze stěží představit jiný model - nicméně, ve světě bez patentů by se asi na vývoj tak jako tak složili ti, co to umí vyrobit a vědí že existuje poptávka, apod. - komunikace nemusí probíhat jen přes právníky a na naší dobu se z hlediska patentové ochrany bude pohlížet možná tak, jako my pohlížíme co já vím - na středověké pojetí vojenství a bezpečnosti :-)


Skoda, ze licence na celem svete neprobihaji jako u ETSI Evropskeho technologickeho institutu.
Proste, chci vyrabet GSM mobily/BTSky/DRM rozhlasove vysilace-prijimace/TETRA vysilacky?
Staci za "smesnej peniz" koupit registraci a na zaklade vydaneho ID si veskerou dokumentaci ke GSM/TETRA/DRM/DAB/ERMES technologii si stahnu z webu ETSI.
Jsem zvedavej, jak to bude s Galileem, kolik bude stat registrace u EADS-Aliate (Galileo neni produktem ETSI).

Mozna....jen domenka, ze v budoucnu Musk vyda veskerou vyrobni dokumentaci kazdemu, kdo zaplati jeho licencni ID registraci.
To by pak byla planeta plna kosmodromu a nanich Falconi.

Kazdopadne je alespon v soucasnosti, ze si to hlida pod poklickou.
A je zajimave, ze jeho zamestnanci v podstate zatim nic "nevynesli". Mozna to u tech zamestnancu funguje tak jako u Apolla v 60-tych letech, ze lidi jsou motivovany nejen mzdou, ale i prestizi a duverou v Muska jako zachrance US kosmonautiky...mozna tim dostava Musk ze svych lidi to nejlepsi.


ucvrnkls - 18/5/2011 - 17:44

quote:

To by pak byla planeta plna kosmodromu a nanich Falconi.



Rys je proste snilek Ale v necem ma pravdu. Urcite otevreni svetu vzdy projektu dokaze pomoct z hlediska jeho rozvoje. Kdyby NASA po ukonceni projektu apollo otevrela treba po 10ti letech dokumentaci apolla alespon za nejaky financni obnos, tak by se nemusela spousta veci vyvijet znova. Osobne mam pocit ze projekt apollo mel velky dopad na obecny technologicky rozvoj .. na druhou stranu byla velka vetsina zkusenosti s velkymi raketami proste ztracena.
Jenze to by si pak mohl raketu udelat kazdy kin-kong-cil .. hm..blbej polarizovanej svet :/


x - 18/5/2011 - 18:23

quote:
quote:

To by pak byla planeta plna kosmodromu a nanich Falconi.



Rys je proste snilek Ale v necem ma pravdu. Urcite otevreni svetu vzdy projektu dokaze pomoct z hlediska jeho rozvoje. Kdyby NASA po ukonceni projektu apollo otevrela treba po 10ti letech dokumentaci apolla alespon za nejaky financni obnos, tak by se nemusela spousta veci vyvijet znova. Osobne mam pocit ze projekt apollo mel velky dopad na obecny technologicky rozvoj .. na druhou stranu byla velka vetsina zkusenosti s velkymi raketami proste ztracena.
Jenze to by si pak mohl raketu udelat kazdy kin-kong-cil .. hm..blbej polarizovanej svet :/


Toto uz se tady myslim probiralo - ta dokumentace casto byla majetkem externich firem a ty jsou soukrome a nebo jiz i zkrachovali.

A myslim ze to co slo je jiz davno zname - raketu dalej motory a jejich dokumentace existuje - ale i tak si to nikdo nemuze vyrobit kdo chce z duvodu narocnosti technologii.
Silne vodiko-ksylikove motory pouzviva i raketoplan jako hlavni motory - takze je muzete namontova ve vetsim poctu do rakety a mate Saturn 5 - a nebo stejnem poctu a pouzijete i 2 pomocne motory rakety na tuhe pohone hmoty.
Zbytek z duvodu pouziti modernich dokonalesjich materialu stejne musite vyvinout vetsinou znovu.
Zbytek technologii - hlavne jeji elektronika je dnes vhodna jiz jen do technickeho muzea.


yamato - 19/5/2011 - 11:27

ono postavit heavy lift raketu dnes nie je problem. Saturn5 bol prelom, pretoze pred nim nic take nelietalo. Dnes sa da z technologie STS relativne lahko zbuchat 100t nosic - mame silne startovacie boostre, mame vykonne vodikove motory, mame vyrobne linky na objemne vodikove nadrze. Samotny STS je vlastne nosic s nosnostou 75t na LEO (po zapocitani hmotnosti shuttlu)
Cely problem je politicko-penazovodovy. Projekt je prilezitost pre firmy, ktore tieto technologie vyrabaju. Tie mali iste prijmy z projektu STS, a kedze tak ucinne dojili NASA, stratili akukolvek schopnost regulovat vlastne naklady a zefektivnovat vyrobu. Preto cena za start STS postupne stupala, aj ked jeho schopnosti boli stale rovnake... Teraz mame projekt SLS, spocivajuci vo vyuziti existujucich technologii novym sposobom, a tieto firmy sa zase snazia podojit NASA co najviac (lebo tak sa so statom obchoduje), a preto sa tvaria ze on ten booster je vlastne obrovsky problem a vyvoj bude drahy a narocny, a ten 30 rocny vodikovy motor vlastne potrebuje komplet nove testy, a to bude drahe a narocne, a my vlastne vobec nerozumieme aerodynamike rakiet (hlavne ze strielame okridleny shuttle), treba to otestovat, to bude drahe a narocne...


pospa - 24/5/2011 - 16:37

Spacevidcast 5 min prohlídka SpaceX provozu na KSC LC40.

http://www.spacevidcast.com/2011/05/23/a-tour-of-space-launch-complex-40-spacepod-2011-05-23/

Celá, 10 min verze prohlídky, nebo 20 min rozhovor s Muskem je jen pro předplatitele (8,33$/mesíc)
Kdyby to někdo na netu objevil, nebo se rozhodl zainvestovat a nasdílet, vůbec bych se nezlobil za link.


yamato - 24/5/2011 - 19:50

http://blogs.forbes.com/bruceupbin/2011/05/24/spacex-responds-to-forbes-contributor-loren-thompson/


alamo - 25/5/2011 - 11:49

akú by mala asi nosnosť "2/3 FH"?
spomenul som si na debatu kde sme riešili či musk skúsi zavesiť na F9, bostre odvodené s F1
teraz ma napadlo že vďaka prečerpávaniu paliva je to riešiteľné, aj s väčšou "štandardizáciou", space x má možnosť zavesiť na F asymetricky iba jeden ďalší boster, miesto dvoch, vďaka prečerpávaniu paliva by si "jadro" z neho odoberalo palivo, a po jeho odhodení pokračovalo v lete s plnými nádržami.. rovnaký letový profil ako "štandardné FH..
ja nosnosť odhadujem niekde medzi 30 - 40 tonami
to by už bolo skutočne komerčne využiteľné prakticky "hneď", teda kým sa nenájdu náklady pre "úplnú" FH


Ragulin - 3/6/2011 - 10:55

Zajímavé video z Cape Canaveral lanuch pad 40. Je to sice starší, ale jsou tam věci, které jsem ještě neviděl.

http://www.youtube.com/watch?v=JHVIduoyZX8


yamato - 10/6/2011 - 12:22

http://www.itar-tass.com/en/c154/162275.html

COTS 2/3 poleti v novembri-decembri, vyzera to ze uz je rozhodnute. Vzhladom k tomu, ze na Cape uz dorazily oba stupne F9 a pripravy sa tykaju hlavne Dragonu, natiska sa otazka ci medzicasom nepoleti este nejaky komercny naklad...


Alex - 10/6/2011 - 17:24

Čo vlastne robia na Dragone celý rok medzi prvým a druhým štartom? Zdá sa mi to pridlhá doba už aj kvôli tomu, že prvý let bol bez problémov.


yamato - 10/6/2011 - 18:17

quote:
Čo vlastne robia na Dragone celý rok medzi prvým a druhým štartom? Zdá sa mi to pridlhá doba už aj kvôli tomu, že prvý let bol bez problémov.


prvy let bol bez dragon-trunku, bez solarnych panelov a bez priblizovacieho hardveru a softveru pre ISS. Takze to robia

Okrem toho, start je tiez otazkou negociacii s NASA ohladom spojenia COTS 2 a 3. NASA zase musi negociovat s partnermi, hlavne s rusmi. Konieckoncov rozhodnutie padlo az teraz. Tazko mozete pripravovat let, ked neviete ci poletite k ISS, ako blizko, co poveziete, ci sa spojite alebo nie...


pospa - 17/6/2011 - 15:00

Dvě čerstvé novinky:

- SpaceX žaluje fy Valador a jejího víceprazidenta J.Fragolu za pomluvu týkající se údajné nebezpečnosti a nespolehlivosti F9
http://www.spacenews.com/commentaries/110616-fromwires-spacex-sues-safety-expert.html

- jeden z hlavních lobbistů fy Orbial Sciences corp. Mark Bitterman po 19 letech odchází a míří rovnou do dveří konkurence - SpaceX
http://www.spacenews.com/civil/110616-orbital-lobbyist-join-spacex.html


Jak je vidět, SpaceX i nadále, nebo spíš čím dál víc, přetahuje schopné a důležité mozky jako lampa noční motýly a zároveň vyvolává u konkurence neskrývané obavy, vedoucí je k nekalé činnosti.


yamato - 17/6/2011 - 16:29

quote:
Dvě čerstvé novinky:

- SpaceX žaluje fy Valador a jejího víceprazidenta J.Fragolu za pomluvu týkající se údajné nebezpečnosti a nespolehlivosti F9
http://www.spacenews.com/commentaries/110616-fromwires-spacex-sues-safety-expert.html




dost chaby pokus, ak uvazime ze tento start sledoval cely svet v priamom prenose, vratane komunikacie, a to na cele s NASA. Ak by sa cokolvek neocakavane stalo, pravdepodobne by sme si to vsimli

A ak by na tom aj bolo zrniecko pravdy, nie je to skor dobra reklama? Raketa stratila dva motory a napriek tomu bola misia 100% uspesna


M: - 17/6/2011 - 16:48

quote:
...A ak by na tom aj bolo zrniecko pravdy, nie je to skor dobra reklama? Raketa stratila dva motory a napriek tomu bola misia 100% uspesna

Ak budu stracat priemerne 1 motor z 9, tak o nic nejde. Ale ak stratia 4, alebo 5 z deviatich je to pruser.

Takze strata 2motorov bol extrem, alebo extrem este len pride?


yamato - 17/6/2011 - 17:00

slovicko "bol" je dost zavadzajuce, kedze sa evidentne nic take nestalo


pospa - 17/6/2011 - 18:17

Ještě jedno drobné doplnění:
Pokud jsem si správně přeložil str. 10 žaloby http://www.courthousenews.com/2011/06/16/Space.pdf (první US žaloba, co jsem kdy četl), tak SpaceX žaluje Valador+Fragolu o náhradu škody ve výši 1 000 000 USD + další případné výdaje a poplatky.

...je to moc, nebo málo? ...za poškození reputace
V této fázi bych asi řekl tak akorát.

[Upraveno 17.6.2011 pospa]


pospa - 17/6/2011 - 18:31

quote:
Takze strata 2motorov bol extrem, alebo extrem este len pride?
Dva z devíti motorů prvního stupně F9 se plánovaně a automaticky vypínají 10 s před vypnutím zbývajících sedmi motorů.


yamato - 17/6/2011 - 19:39

quote:
Ještě jedno drobné doplnění:
Pokud jsem si správně přeložil str. 10 žaloby http://www.courthousenews.com/2011/06/16/Space.pdf (první US žaloba, co jsem kdy četl), tak SpaceX žaluje Valador+Fragolu o náhradu škody ve výši 1 000 000 USD + další případné výdaje a poplatky.

...je to moc, nebo málo? ...za poškození reputace
V této fázi bych asi řekl tak akorát.

[Upraveno 17.6.2011 pospa]


v USA sa bezne sudi a vysudi o ciastky v hodnote statisicov az milionov dolarov odskodneho za blbosti (vsetci pozname priprad odskodneho za samoobliatie horucou kavou)
Vzhladom k tomu ze tu ide o zavazne obvinenie, navyse v case ked sa rozhoduje o velkych kontraktoch a celom buducom smerovani kozmonautiky, ja osobne si myslim ze je to malo


martinjediny - 17/6/2011 - 20:17

quote:
slovicko "bol" je dost zavadzajuce, kedze sa evidentne nic take nestalo


Ak sa nic take nestalo tak zavadzajuce to je
Ja som sa len snazil pochopit podstatu tvrdenia expertov, preco by mal byt Falcon nebezpecny.
-mozno som to zle pochopil
-mozno oni nie su experti
-mozno...

takze moj komentar patri vyslovene k ich "spekulacii"


yamato - 21/6/2011 - 09:16

vcera sa na spacex stranke na facebooku zjavila informacia, ze druhy dragon bol prvy krat "oziveny" - spustil sa palubny softwer atd. Vsetko vraj brebehlo bez problemov, az boli chlapci z toho prekvapeni


Andrej33 - 4/7/2011 - 20:30

Na stránkach space x sa objavilo nové video z testu motora merlin.


yamato - 7/7/2011 - 20:00


feature=related


Alchymista - 8/7/2011 - 12:47

quote:
Čo vlastne robia na Dragone celý rok medzi prvým a druhým štartom? Zdá sa mi to pridlhá doba už aj kvôli tomu, že prvý let bol bez problémov.
quote:
yamato
prvy let bol bez dragon-trunku, bez solarnych panelov a bez priblizovacieho hardveru a softveru pre ISS. Takze to robia.

Navyše, stavba pilotovanej kozmickej lode je celkom dlhodobá záležitosť. Rusi, ktorý "sekajú sojuzy ako Baťa cvičky" uvádzajú, že im stavba jedného Sojuzu trvá dva až tri ROKY a to je v podstate zabehnutá, takmer "sériová" produkcia (a toľko im stavba sojuzov trvala aj v minulosti). Progress majú údajne hotový za pol roka až rok.
Zrejme je v procese stavby pilotovanej lode dosť prác, ktoré sa proste nedajú príliš urýchľovať bez rizika následných problémov.


Svatopluk Klich - 8/7/2011 - 17:47

Konec jedné éry.
Snad se dostaneme do nové, kdy se vesmír opravdu stane našim životním prostorem. Našlápnuto na to lidstvo má.


ucvrnkls - 8/7/2011 - 17:48

Poslední raketoplan je nahore. Ted vse zavisi uz jen na Muskovi a spol Drzme mu palce.


yamato - 8/7/2011 - 17:56

nastastie nie len na Muskovi, to by sme popreli komercny vesmir hned pri jeho zrode. Je tu este Orbital, Boeing, Blue Origin, Sierra Nevada, Reaction Engines... Celkom slusna sanca ze aspon zopar z nich uspeje


Svatopluk Klich - 8/7/2011 - 17:56

Zcela vážně pánové - on to dokáže a pak....

Tu romantiku máme před sebou. Už jsem toho v životě viděl celkem dost, ale na to, co příjde, se opravdu těším. Držme palce všem lidem, kteří něco dovedou a jsou zdrojem.


Olda - 8/7/2011 - 21:05

quote:
nastastie nie len na Muskovi, to by sme popreli komercny vesmir hned pri jeho zrode. Je tu este Orbital, Boeing, Blue Origin, Sierra Nevada, Reaction Engines... Celkom slusna sanca ze aspon zopar z nich uspeje


Sázím na Sojuz!


alamo - 8/7/2011 - 23:54

sú len dve možnosti
buďto sa na "éru raketoplánov" raz bude spomínať ako na poslednú zlatú éru pilotovanej kozmonautiky
alebo ako na úpadkový vek stagnácie, a dobu premrhaného času a financií

to ale bude záležať len na tom ako to opíše ten ktorí historik


Machi - 9/7/2011 - 01:11

Nevím, dle mne zlatá éra pilotované kosmonautiky skončila v USA Skylabem
Na druhou stranu přelom tisíciletí byl zase zlatou érou bezpilotní kosmonautiky.


yamato - 9/7/2011 - 08:32

to sa robilo taketo halo aj ked koncilo apollo? ze koniec pilotovanej kozmonutiky?
ano, raketoplan bol pekny, velky, mohol vozit veci hore aj dolu. Ale pozrime sa na to globalne. Bola to brzda. Nedostal sa inam ako na LEO. Vynasanie nejakych hornych stupnov sa zatrhlo. Kazdy start stal pol miliardy. Viazal personal aj financie. S raketoplanom nejake "to the moon and beyond" nehrozilo. Mne osobne sa paci nove smerovanie NASA - podpora commercial space a sustredenie sa na posuvanie hranic za LEO. Treba sa zbavit romantickych predstav z cias apolla. Bez sukromnikov sa kozmonautika rozvijat nebude. Tak ako by sa bez komercnej sfery nerozvijalo letectvo, telekomunikacie, IT, proste nic. Pozrite sa na toto: http://www.pcporadenstvi.cz/domaci-pocitac-1954 - IT sfera bez vplyvu komercie.


honzaH - 9/7/2011 - 09:07

quote:
to sa robilo taketo halo aj ked koncilo apollo? ze koniec pilotovanej kozmonutiky?
ano, raketoplan bol pekny, velky, mohol vozit veci hore aj dolu. Ale pozrime sa na to globalne. Bola to brzda. Nedostal sa inam ako na LEO. Vynasanie nejakych hornych stupnov sa zatrhlo. Kazdy start stal pol miliardy. Viazal personal aj financie. S raketoplanom nejake "to the moon and beyond" nehrozilo. Mne osobne sa paci nove smerovanie NASA - podpora commercial space a sustredenie sa na posuvanie hranic za LEO. Treba sa zbavit romantickych predstav z cias apolla. Bez sukromnikov sa kozmonautika rozvijat nebude. Tak ako by sa bez komercnej sfery nerozvijalo letectvo, telekomunikacie, IT, proste nic. Pozrite sa na toto: http://www.pcporadenstvi.cz/domaci-pocitac-1954 - IT sfera bez vplyvu komercie.



Fotografie nepochází z magazínu "Popular Mechanics", ale jedná se o fotomontáž, která byla v soutěži o úpravu fotografie řídícího centra jaderné ponorky. Základem je fotografie řídícího centra ponorky - respektive jeho maketa - a do ní byl (mimo muže) vkomponován taky terminál, značky DEC LA36 DECwriter II. (Více: http://www.hoax.cz/cze/index.php?action=hoax_detail&id=363)


yamato - 9/7/2011 - 09:27

quote:
quote:
to sa robilo taketo halo aj ked koncilo apollo? ze koniec pilotovanej kozmonutiky?
ano, raketoplan bol pekny, velky, mohol vozit veci hore aj dolu. Ale pozrime sa na to globalne. Bola to brzda. Nedostal sa inam ako na LEO. Vynasanie nejakych hornych stupnov sa zatrhlo. Kazdy start stal pol miliardy. Viazal personal aj financie. S raketoplanom nejake "to the moon and beyond" nehrozilo. Mne osobne sa paci nove smerovanie NASA - podpora commercial space a sustredenie sa na posuvanie hranic za LEO. Treba sa zbavit romantickych predstav z cias apolla. Bez sukromnikov sa kozmonautika rozvijat nebude. Tak ako by sa bez komercnej sfery nerozvijalo letectvo, telekomunikacie, IT, proste nic. Pozrite sa na toto: http://www.pcporadenstvi.cz/domaci-pocitac-1954 - IT sfera bez vplyvu komercie.



Fotografie nepochází z magazínu "Popular Mechanics", ale jedná se o fotomontáž, která byla v soutěži o úpravu fotografie řídícího centra jaderné ponorky. Základem je fotografie řídícího centra ponorky - respektive jeho maketa - a do ní byl (mimo muže) vkomponován taky terminál, značky DEC LA36 DECwriter II. (Více: http://www.hoax.cz/cze/index.php?action=hoax_detail&id=363)


Ups anyway, v 50.tych rokoch sa "experti" zhodovali, ze domaci pocitac je zbytocnost bez realneho vyuzitia a jediny kto bude s pocitacmi pracovat budu vedatori


Agamemnon - 9/7/2011 - 09:28

quote:
sú len dve možnosti
buďto sa na "éru raketoplánov" raz bude spomínať ako na poslednú zlatú éru pilotovanej kozmonautiky
alebo ako na úpadkový vek stagnácie, a dobu premrhaného času a financií

to ale bude záležať len na tom ako to opíše ten ktorí historik


a čo tak: doba, kedy sme získali neuveriteľné skúsenosti o znovupoužiteľných lodiach? to asi najskôr - keďže niečo ako raketoplán sa určite bude vyvíjať opäť, by som povedal... v podstate: z každej situácie sa treba poučiť a zlepšiť budúce rozhodnutia...

nvm, prečo sa z toho robí taká obrovská tragédia... áno, je to škoda, ale bolo jasné, že lietať navždy nemôžu... prídu (sú) iné zaujímavé dopravné prostriedky namiesto nich... tak ako napísal yamato s tým apollom - po ňom tiež chvíľu američania nemali s čím lietať a potom prišli s niečim zaujímavým, ako je raketoplán... takže si myslím, že toto určite nie je úplný koniec...


Alchymista - 9/7/2011 - 13:43

Ano, po Apolle prišiel raketoplán, ktorý sa v danom čase javil ako veľmi progresívne riešenie, ktoré umožní výrazne znížiť cenu za vynesenie kilogramu nákladu a umožní operatívny prístup na obežnú dráhu.
Nestalo sa tak - a môžeme sa dohadovať, prečo...
Miesto rozvoja americkej pilotovanej kozmonautiky priniesol jej stagnáciu a svoju zmysluplnosť ukázal až v poslednom desaťročí svojej prevádzky, pri stavbe ISS.
Každopádne časom sa z raketoplánu stal doteraz najdrahší spôsob, ako dostať náklad a ľudí na obežnú dráhu a v podstate zakonzervoval stav americkej pilotovanej kozmickej techniky na najmenej dve desaťročia.

Má isté obavy, či nastúpený smer vývoja - využitie ponuky komerčného sektoru pre dopravu ľudí na LEO - skutočne prinesie zlacnenie "leteniek" pri zachovaní bezpečnosti a spoľahlivosti dopravného systému.
Mám tiež obavy, aby sa tento nový smer, ktorý sa teraz javí ako progresívne riešenie, nezopakoval v istých smeroch dejiny raketoplánov. Ale to sa bude dať overiť najskôr tak o desať rokov...

quote:
a čo tak: doba, kedy sme získali neuveriteľné skúsenosti o znovupoužiteľných lodiach?
Nemôžem si pomôcť, ale v tomto smere sú skúsenosti s raketoplánom skôr negatívne - ako sa to nemá robiť. [Upraveno 09.7.2011 Alchymista]


Agamemnon - 9/7/2011 - 14:18

quote:

quote:
a čo tak: doba, kedy sme získali neuveriteľné skúsenosti o znovupoužiteľných lodiach?
Nemôžem si pomôcť, ale v tomto smere sú skúsenosti s raketoplánom skôr negatívne - ako sa to nemá robiť. [Upraveno 09.7.2011 Alchymista]


ja som to tak aj myslel - to, že sa teraz ukazuje, že to nebolo asi najlepšie riešenie, ešte neznamená, že z raketoplánov nič dobré nevzišlo - skúsilo sa to, niekto to aj tak raz musel urobiť... treba si z toho zobrať ponaučenie pri ďalšom vývoji...

inak som čítal kdesi, že ak by sa taký projekt robil teraz, so skúsenosťami z raketoplánov... tak napr. údržba medzi letmi by trvala oveľa menej času (keďže v tom článku sa spomínalo, že napr. súčiastky, ktoré bolo potrebné najviac kontrolovať sa nachádzali na neprístupných miestach a pod...)
[Edited on 09.7.2011 Agamemnon]


yamato - 9/7/2011 - 17:30

quote:

Má isté obavy, či nastúpený smer vývoja - využitie ponuky komerčného sektoru pre dopravu ľudí na LEO - skutočne prinesie zlacnenie "leteniek" pri zachovaní bezpečnosti a spoľahlivosti dopravného systému.
Mám tiež obavy, aby sa tento nový smer, ktorý sa teraz javí ako progresívne riešenie, nezopakoval v istých smeroch dejiny raketoplánov. Ale to sa bude dať overiť najskôr tak o desať rokov...



novy smer sa neda porovnavat s raketoplanmi. Raketoplan bol politicky administrovany projekt, technicke riesenie vzniklo skor v rozpoctovej komisii senatu, nez v hlavach konstrukterov, bol to skor "jobs program" nez program pilotovanych letov...

komercia funguje uplne inak. V konkurencnom prostredi si nikto nemoze dovolit viest projekt s ohladom na bocne zaujmy. Cena za start, spolahlivost a bezpecnost su klucove pre prezitie firmy, vratane investorov a managerov. V konkurencnom svete ked vam katastrofalne zlyha nosic, tak nikto nebude cakat dva roky nez to vyriesite. Prejde ku konkurencii a vy ste skoncili. Funguje to tak vsade a nie je dovod preco by to nefungovalo v kozmonautike.


alamo - 9/7/2011 - 19:03

quote:
Ano, po Apolle prišiel raketoplán, ktorý sa v danom čase javil ako veľmi progresívne riešenie, ktoré umožní výrazne znížiť cenu za vynesenie kilogramu nákladu a umožní operatívny prístup na obežnú dráhu.
Nestalo sa tak - a môžeme sa dohadovať, prečo...



pretože padol do pasce "prevádzkových nákladov"
skutočne bol schopný znížiť cenu za dopravu
ale flotila by musela mať aspoň 20 exemplárov miesto 4
a každý z nich by musel letieť aspoň raz za mesiac
trh však takú výhodnú ponuku nedokázal stráviť
a raketoplán nedokázal vytvoriť dostatočný obrat, a vďaka tomu ani zisk
a to isté čaká aj skylon..
ponuka nestimuluje dopyt, a dopyt nestimuluje ponuku


yamato - 9/7/2011 - 19:13

quote:

ponuka nestimuluje dopyt, a dopyt nestimuluje ponuku



to je nejaka revolucna ekonomicka teoria?

problem s ponukou v kozmonautike je taky, ze aby nizsia cena nejako razantne zvysila dopyt, musela by ta cena klesnut o tri rady. Ak klesne cena za start z 500 na 200 milionov, tak je to sice polovicna uspora, ale stale je to mimo moznosti absolutnej vacsiny ekonomickych subjektov. Ak by cena klesla na 100 tisic, zakon ponuky a dopytu sa prejavi, a velmi silne.


x - 9/7/2011 - 19:15

"Prejde ku konkurencii a vy ste skoncili. Funguje to tak vsade a nie je dovod preco by to nefungovalo v kozmonautike. "

Ale zas ne tolik - pokud budu padat velmi casto a pritom se to vyplati - starta jidla ci paliva,vody nijak moc neboli finnacne - bude mit stale zajemcu vic nez dost - je to u prpravcu - pokud je nejlevnejsi - prilis je nazajima ze naklad jejich kamiony ci lode az prilis casto nedovezou az k cili.

Takze byt co nejlevenejsi je kolkrat ta nejlepsi cesta bez ohledu na rizika.


x - 9/7/2011 - 19:17

quote:
quote:

ponuka nestimuluje dopyt, a dopyt nestimuluje ponuku



to je nejaka revolucna ekonomicka teoria?

problem s ponukou v kozmonautike je taky, ze aby nizsia cena nejako razantne zvysila dopyt, musela by ta cena klesnut o tri rady. Ak klesne cena za start z 500 na 200 milionov, tak je to sice polovicna uspora, ale stale je to mimo moznosti absolutnej vacsiny ekonomickych subjektov. Ak by cena klesla na 100 tisic, zakon ponuky a dopytu sa prejavi, a velmi silne.


Zde vyjmecne plne souhlasim - casto nasto nizka nebizena cena oprvadu nstrtuje poptavku - ale skutecne opravu nerealne nizka aby to opravdu melo vyznam.


Machi - 9/7/2011 - 19:57

"pretože padol do pasce "prevádzkových nákladov"
skutočne bol schopný znížiť cenu za dopravu
ale flotila by musela mať aspoň 20 exemplárov miesto 4
a každý z nich by musel letieť aspoň raz za mesiac
trh však takú výhodnú ponuku nedokázal stráviť
a raketoplán nedokázal vytvoriť dostatočný obrat, a vďaka tomu ani zisk
a to isté čaká aj skylon..
ponuka nestimuluje dopyt, a dopyt nestimuluje ponuku"

Nevím kolik stály první lety (prvních pět let) raketoplánu, ale pochybuju, že i tyto byly kdovíjak levné. Plány vynášet další raketové stupně (a vysílat tak družice třeba na GEO) v nákladovém prostoru vesměs padly po havárii Challengeru (jen pár "prošlo", třeba Magellan, či Galileo). Ostatně havárie Challengeru byl skutečný hřebíček do rakve raketoplánu. Myslím, že jen konkurence sovětského Miru způsobila, že raketoplán zůstal naživu kvůli stanici Freedom (a pozdější ISS). To jsou samozřejmě ale jen mé názory. Pravdou ovšem je, že celý projekt docela setřel už Feynman během vyšetřování právě nehody Challengeru a rozhodně nebyl sám.


alamo - 9/7/2011 - 21:09

tak dobre čakajme na skylon.. uvidíme či sa vôbec dočkáme


Machi - 9/7/2011 - 21:37

Nedočkáme-li se Skylonu, dočkáme se něčeho jiného, "Show must go on"


Alchymista - 9/7/2011 - 22:01

To je práve problém - kozmonautika už dávno prestala byť "Show". Väčšinu ľudí v podstate nezaujíma, hoci jej produkty každodenne využívajú. [Upraveno 09.7.2011 Alchymista]


martinjediny - 9/7/2011 - 22:27

quote:
Ano, po Apolle prišiel raketoplán, ktorý sa v danom čase javil ako veľmi progresívne riešenie, ktoré umožní výrazne znížiť cenu za vynesenie kilogramu nákladu a umožní operatívny prístup na obežnú dráhu.
Nestalo sa tak - a môžeme sa dohadovať, prečo...


Uz som to tu pisal, ale zhrniem znovu.
Pretoze ho pouzivali na ine ako bol urceny.

Raketoplan bol jediny dopravny prostriedok, ktory dokazal nosit velke veci z orbity dolu. To nedokazol nik iny a navyse to robil za vybornu cenu. Problem je s nosenim veci hore. Tam bol drahy.
kedze ho pouzivali "nevytazeny", musel mat ekonomicky problem.
Pri znasani druzic dole sa povodne navyse pocitalo s pridanou hodnotou obrovskej ceny druzic. lenze vyvoj ide tak dopredu, ze kazda druzica je zastarana uz v okamihu jej startu na orbitu.

Spocitajte si, kolko stoji znesenie 1kg z orbity alternativnym sposobom, napr. sojuzom.
Zrazu dostanete vysoku efektivnost STS. V tomto bol tento system prelomovy.


Alchymista - 9/7/2011 - 23:11

Ano, schopnosť znášať celé objekty z orbity je hodná pozornosti. V tom bol raketoplán skutočne unikátny a bez konkurencie.
Na využitie tejto schopnosti bohužiaľ mnoho príležitostí nedostal, hoci svojím spôsobom sa za takéto dajú považovať aj lety s modulmi Spacelab a Spacehab.


-=RYS=- - 10/7/2011 - 06:14

V okamziku pravidelne kyvadlove dopravy Zeme-LEO-LLO-Mesic s "dulni" cinnosti na Mesici se ukaze, ze Skylon bude letat "plny" (30 lidi).

V dalsim kroku vetsi Skylon pro 100-130 lidi.

Jak na kosmickou ekonomiku, to je zaklad.
V podstate takovou modelovou situaci nam ukazuje serial BSG2004 (prvni dil) a Caprica (ac ukazuje kolonie o 30 let drive nez dej BSG2004, tak i tou dobou funguje vesmirna ekonomika, vcetne tezby asteroidu/komet).
V podstate za 50let nejpozdeji to tady musi fungovat jako v Caprice. Samozrejme zatim bez FTL skokoveho motoru a bez umele gravitace.
Ale vetsina veci z tohoto serialu az tak Sci-Fi neni.


Je tu jeste jedna myslenka.
Jelikoz na Mesici je 1/6 gravitace, tak teoreticky, by se clovek zijici na Mesici mel dozit vyssiho veku nez na Zemi z duvodu "tolik nezatizeneho fyziologickeho organismu".
Predstavte si lidi, kteri se dozivaji 110-140 let.
Nemyslite, ze uz jen toto je dost lakave pro hodne "milionaru" se usadit v Mesicni kolonii?

Zkratka ekonomiku kosmicke dopravy je treba hledat vsude a dlouhovekost by byl jeden z cilu teto ekonomiky.


Ja osobne si myslim, ze ekonomika nosicu by mela byt v kombinaci naklad / cestujici na bazi toho nejlevnejsiho co mame.
Cili pro naklad pouzivat SeaDragon (500t na LEO) pro LEO lodenici-prestupni stanice. Pricemz SeaDragon je vicenasobne pouzitelny s pristavanim na vode. Dle vyzkumu je to funkcneschopne.

Pro cestujici bud dvoupatrovej Dragon na spici FH pro alespon 16 cestujicich s tim, ze drtiva vetsina FH je znovupouzitelna (pri pristavani do vody se nad vodou zapali TPH motory, aby se neposkodila konstrukce nadrzi atd... podobne jako pristava Sojuz s TPH pribrzdenim).
A samozrejme, pumpovat penize do vyvoje Skylonu.
Mozna se Musk da dohromady s Brity.
Protoze bez geostacionarniho vytahu je Skylon jedine ekonomicke reseni dopravy cestujicich nebo malych nakladu.
Teoreticky by mel umet 8t/800km nebo 14t/350km pri startu z Brazilie/Korou.
Tak nejak si predstavuji, ze misto samostatne manevrujiciho modulu (hydrazin) pro cestujici v Skylonu tak jak to Britove zamysleji tam bude vetsi kabina s prestupnim "chomoutem" jako u STS-ISS, pricemz Skylon domanevruje az k lodenici-prestupni stanici.
Cestujici si presednou (ze Skylona do stanice a ti co cekaji na linku na Zem ze stanice do Skylona) do stanice a pozdeji si presednou do "hranateho" kosmobusu LEO-LLO/L a tam na LLO/L si presednou do jineho "hranateho" kosmobusu pro cestu na povrch Mesice.
Pripadne v L si presednou do kabiny vytahu a za 5 dni jsou na povrchu (tech Lunarnich vytahu by mohlo byt vicero).

V tomto miste souhlasim s tim, aby stala prestupni stanice byla ne na LLO, ale v L1.



avitek - 11/7/2011 - 17:08

Já se tady vrátím k tématu vyjádřenému v titulku této nitě, tedy Dragon/Falcon 9.

SpaceX podala žalobu na firmu Valador, Fairfax, VA a jejího viceprezidenta J. Fragolu, pro pomluvu. Joseph Fragola dne 2011-06-08 poslal majl Bryanu O'Connorovi na ústředí NASA (bývalý astronaut, tč. vedoucí oddělení bezpečnosti a zajištění letů), ve kterém tvrdil, že v průběhu prosincového zkušebního letu F9 "údajně" předčasně selhaly dva z 9 motorů prvního stupně a že první stupeň krátce po oddělení druhého stupně explodoval.

Firma popírá, že něco takového nastalo. Dva z motorů byly záměrně vypojeny podle plánu 10 sekund před ukončením činnosti prvního stupně (můj dojem je, že se mohlo jednat o plánované snížení přetížení v souvislosti s poklesem hmotnosti nosiče, viz škrcení SSME u raketoplánu, aby přetížení nestouplo nad 3G v závěru startu). Oddělený 1. stupeň byl sledován TV z Dragonu a žádná exploze se nekonala.

SpaceX žaluje jak firmu, tak Fragolu, protože její pověst tímto tvrzením utrpěla v souvislosti účastí SpaceX na soutěži o pilotovanou verzi Dragonu pro NASA. Fragola se motal v NASA při definování projektu Ares I a V. Krátce před tím, než SpaceX obvinil, obrátil se na SpaceX s tím, že jim za 1 mil. USD bude radit, jak zvýšit spolehlivost jejich raket, ale ti ho poslali kamsi. Takže to může být trochu i pomsta - alespoň tak text žaloby naznačuje.

Plný text podání na soud je ke stažení na

http://www.courthousenews.com/2011/06/16/Space.pdf


pospa - 12/7/2011 - 08:27

quote:
SpaceX podala žalobu na firmu Valador...
Probírali jsme v tomto vláknu zhruba před měsícem, přesněji 17.6.


avitek - 12/7/2011 - 08:58

quote:
quote:
SpaceX podala žalobu na firmu Valador...
Probírali jsme v tomto vláknu zhruba před měsícem, přesněji 17.6.


Sorry, ten zatracenej německej doktor, jak pak se jenom jmenuje, nějak od A. ...


pospa - 13/7/2011 - 13:25

Možná jste to zachytili někdo už dřív, ale já to vidím dnes poprve - SpaceX Launch Control Center pro F9/Dragon na Cape Canaveral AFS.




http://mediaarchive.ksc.nasa.gov/detail.cfm?mediaid=54312
http://mediaarchive.ksc.nasa.gov/detail.cfm?mediaid=54314


... tomu říkám "Lean manufacturing" aplikovaný v kosmonautice


x - 14/7/2011 - 19:07

Je otazka nakolik to staci v pripade problemu - doufam ze takove samozrejmosti jako nekolikanasobne jistene napajeni a alespon cast systemu zdvojena (i zdroj ci jina cast PC si kdykoliv muze vybrat svoji poruchu) a napajena ze zcela jina vetve (jinak zalohovana - vcetne vsech datovych rozvodu co tam maji - a samozrjme i vcetne spojeni s raketou - datove radiove spojeni). A pokud mozno alespon v urcite vzalenosti od sebe veskere rozvody - opatreni proti pozaru jednech.

Vcetne tohoze i projektor si muze poruchu tez vybrat v tem nejmene vhodnem okamziku.


x - 14/7/2011 - 19:13

Toto neni zbytecnost - ale nutnost proverena praxi - havarie jsou totiz casto diky celemu retezci poruch zacinajici podobnyma banalitami - tedy sem tam vypadekm nejakeho zarizeni v tu nejmene vhodnou dobu.
A 100% spolehlivost elektroniky a techniky zarucit az doposud neumi nikdo.

Je to jaki v ciste komercnich rozvodnych siti - funguji dobre - jen pri vetsim vypadku dojde k pretizeni zbylych casti a tim k vypadnuti celeho mesta - pokud je rychle vypnutim jen casti mesta neodlehci.


yamato - 14/7/2011 - 20:04

x, uvedte nejaku havariu v poslednych 20 rokoch sposobenu vypadkom pozemneho riadiaceho strediska. Mam pocit ze zase hladate problemy aj tam kde nie su, ale velmi rad sa necham poucit.


Alchymista - 14/7/2011 - 22:47

yamato, myslím, že x mieri k tomu, čo predchádzalo Titanicu, Challengeru, Collumbii, Černobylu i Fukušime - reťazcu "nevýznamných" udalostí končiacich skutočne veľkým malérom.
Ani v jednom prípade s hodnotením rizika spôsobom "uvedte podobnú udalosť za posledných X rokov" pred udalosťou jednoducho neuspeješ, vždy to bola prvá udalosť svojho druhu v známych dejinách.

Cintoríny sú plné optimistov.


MichalR - 14/7/2011 - 23:01

quote:
yamato, myslím, že x mieri k tomu, čo predchádzalo Titanicu, Challengeru, Collumbii, Černobylu i Fukušime - reťazcu "nevýznamných" udalostí končiacich skutočne veľkým malérom.
Ani v jednom prípade s hodnotením rizika spôsobom "uvedte podobnú udalosť za posledných X rokov" pred udalosťou jednoducho neuspeješ, vždy to bola prvá udalosť svojho druhu v známych dejinách.

Cintoríny sú plné optimistov.


Tak to pozor, tady mícháte nikoliv hrušky a jablka, ale spíš dětské pleny s hydrazinem.

Titanic - lidská chyba v kombinaci s pekelně zlou náhodou (trefili se skvěle bokem lodi, navíc se opomělo na komunikační systémy.
Challenger a Columbia jsou zde víceméně známy
Černobyl - fatální lidské selhání (pokusy s jaderným reaktorem, prováděný jinou než původně určenou posádkou. v týmu, který manipuloval s JR nebyl ani jeden fyzik!!!)
Fukušima - přírodní katastrofa bezprecedentního rozměru.

Chape, proboha, dávat tyto události k sobě, to bych čekal spíše v bulváru....


x - 14/7/2011 - 23:04

quote:
x, uvedte nejaku havariu v poslednych 20 rokoch sposobenu vypadkom pozemneho riadiaceho strediska. Mam pocit ze zase hladate problemy aj tam kde nie su, ale velmi rad sa necham poucit.


Dokazu si zive predstavit co by se delo po kompletnim vypadek ridiciho strediska civilniho letoveho prostoru - sidliciho ho v Jenci u Prahy - v nasem vzdusem prostoru - nez snad by se zacal ridit mozna nouzove ze zahranici.

Jinak totalni vypadek dispecrskeho stanoviste - UPS se po obnoveni doavky neprepla zpet na sit - znamenal uplne vyrazeni jedne trasy metra ve spice snad na nejmne 1 hodinu.
Vlaky jezdit mohli - ale bez kontroli - takze vydali dipeceri prostrednictim pevnych telefonu do stanovist dozorcich stanic prikaz k okamzitemu ukonceni provozu - vlaky jen dojedou do nejblizsi stanice.

Vypadek baterie - neprevzala napajeni linky 155 - malem znamenal skutecne lidsky zivot - 112 proste neznala (uz byla neni to tak davno) - nastesti soused mel znat cislo na pohotovostni sluzbu (mozna pohotovost nemocnice to byla) a ty jiz sanitku privolali a radili jim jak ji pomoci nez prijela.


x - 14/7/2011 - 23:09

OT - Ten Titanik si zavinili dost sami pokusem o obrat se soucasnym spomalenim - parni turbina uprostred se da velmi spatne reverzovat nez 2 parni stroje po stranach.
Nemela hlidka dalekohledy - dustojnit prideleny tesne pred plavbou - nevedel kam je jeho predchudce ulozil a nevarovali je na mlhu.
Ci dokonce mozna i o ni dustojnik na mustku vedel a NEPRIVOLAL kapitana z duvodu snizeni rychlosti - pluly plnou rychlosti ledem -