Témata: Program MPCV / Orion

avitek - 31/8/2006 - 08:19

Dnes, 2006-08-31 má NASA oficiálně oznámit vítěze soutěže na kontrakt na vývoj lodi Orion.

Aby to tady bylo zdokumentováno: Oficiální oznámení NASA o pojmenování programu Orion bylo vydáno dne 2006-08-22, viz

http://www.nasa.gov/home/hqnews/2006/aug/HQ_06299_Orion_announced.html

[Upraveno 31.8.2006 poslal avitek]


Adolf - 31/8/2006 - 08:44

Tak to se těším, jak budou média jako dosud informovat veřejnost, jak postupuje program "nového raketoplánu", který bude létat i na Měsíc.


bejcek - 31/8/2006 - 09:13

To bude "řečí", neopomenou napsat, že tam poletí číňané a rusové dřív ?! Případně Nigerie.


Hawk - 31/8/2006 - 09:41

Pravděpodobnost , že Rusové oblétnou Měsíc v modernizovaném Soyuzu dříve je celkem vysoká.
Jinak návrhy LM a Boeingu se na první pohled moc neliší, tak NASA spíše bude hodnotit na základě zkušeností jak se ji s těmito firmami spolupracovalo. Těžko řící jakou roli budou hrát cena a předpokládané náklady na provoz, když realita bývá diametrálně odlišná.


radek - 31/8/2006 - 10:20

A ja kde ja jsem to slovo ORION už slyšel:

http://en.wikipedia.org/wiki/Project_Orion_(nuclear_propulsion)

Jen doufám že ten projekt nedopadne stejně jako jeho jmenovec. Ambice velké ale po pár letech ticho po pěšině.



Hawk - 31/8/2006 - 10:29

Považuju za chybu, že lunární program odsunul zřejmě vývoj a aplikaci nukleárního pohonu na vedlejší kolej . Přínosy z projektu Prometheus by byly značné. Třeba jenom finanční úspory, mise ke vzdálenějším vesmírným objektům by trvaly kratší dobu a tedy i kratší dobu by vázaly lidské a technické zdroje.


Jirka I - 31/8/2006 - 10:53

Souhlasím. Velmi fandím pilotovaným letům, ale když se na věc podívám racionálně, bez emocí, tak bych podporoval hlavně bezpilotní sondy. Program Prometheus davál šanci odpovědět na mnoho zajímavých otázek kolem Jupitera. Konkrétně jsme se mohli dozvědět, co se děje na Europě, kterou osobně považuju za nejzajímavější těleso sluneční soustavy. Místo toho se bude mnoho let utrácet strašně peněz na něco, co nebude mít "kouzlo" Apolla, bude pravděpodobně stát pár lidských životů a poměr vědecký výstup / cena bude žalostný. Podobně jako u ISS... Pochopitelně to bude super, až lidská bota vstoupí na povrch Marsu, ale osobně si myslím, že kosmonautika má mnoho duležitějších úkolů...


bejcek - 31/8/2006 - 11:08

Vracíme ke stálému problému sondy - auomaty nebo lidé! Co je lepší, přínosnější, levnější atp. ORION, je to krásné souhvězdí zimní oblohy od kterého se vzdalujeme. Sluneční soustava letí vesmírem od souhvězdí Oriona do souhvězdí Herkula. Naše rychlost je suprová (150 až 200km za sec). Jsme vlastně všichni astronauté pánové a dámy!!!

Doufejme, že ORION bude úspěšný program i kosmická loď. Bez problémů to ale nebude.


J2930 - 31/8/2006 - 11:42

quote:
.......Podobně jako u ISS... Pochopitelně to bude super, až lidská bota vstoupí na povrch Marsu, ale osobně si myslím, že kosmonautika má mnoho duležitějších úkolů...


Osobne bych do toho noveho kramu klidne sednul i kdyby pravdepodobnost navratu me neposkozene telesne schranky byla i treba jen 10%. To uz bych se rovnou mohl zbavit rukou a nohou a svet vnimat, napojen na nejaky PC, pomoci sond, druzic a spionaznich letadel :-)

Hledame nove hrdiny! Mece nechte doma a oblecte skafandry! Vzhuru ke hvezdam!


Hawk - 31/8/2006 - 13:01

//Vracíme ke stálému problému sondy - auomaty nebo lidé!

Chtěl jsem to položit jako otázku priorit. Vývoj nukleárního pohonu by zefektivnil jak automaty, tak pilotované lety na Měsíc a Mars (přeprava nákladů a vlastních posádek).
Kromě financí jsou dvě hlavní věci, které brání pronikání člověka do vesmíru, levná a bezpečná doprava z povrchu Země na LEO či výše a výkonný pohonný systém na delší trasy.
Nepochybně ideální by bylo, aby NASA zvládla jak vyvíjet nukleární systém ,tak lunární projekt, ale bohužel jak je vidět, nukleární pohon byl odsunut stranou.


bejcek - 31/8/2006 - 13:45

Nukleární pohon - už od let šedesátých se o něm mluví a sní. Zatím je to nedosažitelné, teorie máme, ale současná technologie pokulhává.
Výroba reaktoru či bomby je první stupeň k ovládání energie jádra. Motory jsou proti tomu mnohem složitější a drahé.
Máte pravdu, že peníze půjdou jinam.
Na první pol. XXI. stol čekají dva úkoly, zvládnutí opravdu levné a bezpečné dopravy na orbit kolem Země. Pak se podívat dál.
Nabízí se otázky, dokážeme to? Neutopí se svět v eko krizi či teroristickém chaosu?

ORION je pěkný název, z mytologie i z oblohy. Sohvězdí Oriona je na obloze a my - tj. celá sluneční soustava se od něho vzdalujeme. Rychlostí asi 180 km/sec-1. Letíme směrem do souhvězdí Herkula. Jsme, dámy a pánové astronauti!

Mnoho úspěchů, ORIONE!


Jirka I - 31/8/2006 - 14:07

Taky bych si do toho sednul. I do STS o jehož bezpečnosti mám vážné pochyby. Přesto mi prostě vadí, že se kvůli jednomu (možná důležitému, možná ne) projektu ruší projekty, které jsou méňe mediálně přitažlivé, ale z hlediska základního výzkumu nesrovnatelné. Jaký má poměr(nebo spíš bude mít až se dodělá) věda/cena ISS? Jaký ho má Hubble?


anonim - 31/8/2006 - 15:19

Nevíte v kolik a kde má nasa vystoupení ohledně toho dodavatele?


Dušan - 31/8/2006 - 16:34

Jako mediálně zabalený projekt pilotovaného programu to vypadá krásně. Nicméně pořád se nemůžu zbavit pocitu, že celý systém je Apollo-Saturn apgrejdovaný po čtyřiceti letech... Svou filozofií a nakonec i názvy jednotlivých komponent. Zda to za ty peníze bude až takový pokrok, Bůh suď...


anonim - 31/8/2006 - 17:51

quote:
Jako mediálně zabalený projekt pilotovaného programu to vypadá krásně. Nicméně pořád se nemůžu zbavit pocitu, že celý systém je Apollo-Saturn apgrejdovaný po čtyřiceti letech... Svou filozofií a nakonec i názvy jednotlivých komponent. Zda to za ty peníze bude až takový pokrok, Bůh suď...


Aspoň že už se konečně něco děje, za dobu mýho celýho života se jen přešlapovalo na místě a snilo o nějáký mezinárodní stanici. A to je málo.


anonim - 31/8/2006 - 18:38

August 31, Thursday
4 p.m. - Orion Crew Exploration Vehicle Contract Award News Briefing - HQ (Public and Media Channels)

přímej přenos na nasa tv, našeho 22.00


anonim - 31/8/2006 - 22:14

http://www.nasa.gov/mission_pages/constellation/main/index.html

Lockheed to Build Orion Crew Vehicle


avitek - 31/8/2006 - 22:15

Ano právě na tiskovce to potvrdili, vybrán byl Lockheed Martin.


avitek - 31/8/2006 - 22:19

RELEASE: 06-305


NASA Selects Orion Crew Exploration Vehicle Prime Contractor

NASA selected Thursday Lockheed Martin Corp., based in Bethesda, Md., as the prime contractor to design, develop, and build Orion, America's spacecraft for a new generation of explorers.

Orion will be capable of transporting four crewmembers for lunar missions and later supporting crew transfers for Mars missions. Orion could also carry up to six crew members to and from the International Space Station.

The first Orion launch with humans onboard is planned for no later than 2014, and for a human moon landing no later than 2020. Orion will form a key element of extending a sustained human presence beyond low-Earth orbit to advance commerce, science and national leadership.

The contract with Lockheed Martin is the conclusion of a two-phase selection process. NASA began working with the two contractor teams, Northrop Grumman/Boeing and Lockheed Martin, in July 2005 to perform concept refinement, trade studies, analysis of requirements and preliminary design options. Lockheed Martin will be responsible for the design, development, testing, and evaluation (DDT&E) of the new spacecraft.

Manufacturing and integration of the vehicle components will take place at contractor facilities across the country. Lockheed Martin will perform the majority of the Orion vehicle engineering work at NASA's Johnson Space Center, Houston, and complete final assembly of the vehicle at the Kennedy Space Center, Fla. All 10 NASA centers will provide technical and engineering support to the Orion project.

The contract is structured into separate schedules for DDT&E with options for production of additional spacecraft and sustaining engineering. During DDT&E, NASA will use an end-item cost-plus-award-fee incentive contract. This makes the award fee subject to final determination after the contractor has demonstrated that it meets the technical, cost, and schedule requirements of the contract.

DDT&E work is estimated to occur from Sept. 8, 2006, through Sept. 7, 2013. The estimated value is $3.9 billion.

Production and sustaining engineering activities are contract options that will allow NASA to obtain additional vehicles as needed. Delivery orders over and above those in the DDT&E portion will specify the number of spacecraft to be produced and the schedule on which they should be delivered.

Post-development spacecraft delivery orders may begin as early as Sept. 8, 2009, through Sept. 7, 2019, if all options are exercised. The estimated value of these orders is negotiated based on future manifest requirements and knowledge gained through the DDT&E process and is estimated not to exceed $3.5 billion.

Sustaining engineering work will be assigned through task orders. The work is expected to occur from Sept. 8, 2009, through Sept. 7, 2019, with an estimated value of $750 million, if all options are exercised.


avitek - 31/8/2006 - 22:23

Celá lod dlouhá 20 metrů, průměr 5 metrů. Dva kulaté panely fotovoltaických baterií.

Tepelná ochrana ablativní, výměnná skořápka, která se vymění po každém letu.

Záchranný systém obsahuje 4 raketové motory, velmi podobný Apollu.


avitek - 31/8/2006 - 22:26

Konstrukce vlastní kabiny z 20 % KOMPOZITNÍ MATERIÁLY, servisní dokonce 31 %. Motor servisní sekce je upravený motor OMS z raketoplánu, stejné hypergolické pohonné látky.


avitek - 31/8/2006 - 22:37

První pilotovaný start je nyní předpokládán v září 2014.


ales - 31/8/2006 - 22:39

Celý kontrakt tedy bude mít hodnotu cca 8 miliard USD? A pokud to dobře chápu, tak kyslíkometanový motor je venku ze hry (alespoň pro Orion/CEV).


avitek - 31/8/2006 - 22:40

První část kontraktu (do září 2013) předpoklá´dá stavbu dvoiu exemplářů, jednoho nákladního a jednoho pilotovaného. Kolik se jich bude stavět pak, búde projednáno později, až se bude domlouvat kontrakt na období do roku 2019.


avitek - 31/8/2006 - 22:42

Lodi se budou kompletovat na KSC, loď v zařízení (budově), kterou bude provozovat hlavní dodavatel, montáž s nosnou raketou Aries I ve VAB.


avitek - 31/8/2006 - 23:01

quote:
Celý kontrakt tedy bude mít hodnotu cca 8 miliard USD? A pokud to dobře chápu, tak kyslíkometanový motor je venku ze hry (alespoň pro Orion/CEV).


Aleši, je to tak.
První fáze (stavba dvou ověřovacích prototypů) ... 3,90 miliardy USD
Druhá fáze (výroba provozních exemplářů bez měsíčních modulů) ... do 3,50 mld. USD
Paralelně s druhou fází peůběžná technická podpora .... 0,75 mld. USD

c e l k e m ..................... 8,15 mld. USD


avitek - 31/8/2006 - 23:04

Kyslíkomethanový motor se uvažoval hlavně pro měsíční modul (přistávací stupeň), ne pro servisní. U ervisního se musí počítat s velmi dlouhou dobou skladování na oběžné dráze (např. při obsluze ISS i vyčkávání u Měsíce) a to přece jen u methanu není tak jednoduché. Výhoda je taky hypergoličnost stávajících pohonných látek a možnost použít vyladěné motory OMS z raketoplánu bez velkých úprav.


[Upraveno 31.8.2006 poslal avitek]


Martin Kolman - 31/8/2006 - 23:04

sorry za offtopic - probiha opakovani tiskovky


Hawk - 1/9/2006 - 08:38

8 lete je běh na dlouhou trať, USA bude asi čtyři roky bez pilotovaných letů a to ještě za předpokladu ,že vše půjde podle plánu.


Honza Mynařík - 1/9/2006 - 09:36

quote:
8 lete je běh na dlouhou trať, USA bude asi čtyři roky bez pilotovaných letů a to ještě za předpokladu ,že vše půjde podle plánu.


Zaráží mi časový nesoulad mezi ukončením provozu STS a zahájením letů Orion - prodleva může být i delší než uváděné 4 roky. Jak víme, málokdy byly plánované termíny dodrženy. Navíc v 1. fázi postavené pouhé dva exempláře (1 pilotovaný, druhý nákladní)představují dost zranitelný transportní systém - v případě havárie nebo jakýchkoliv závad budou US opět bez vlastních dopravních prostředků. Obecně, avízovaná doba k prvnímu letu Orion mi připadá neúměrně dlouhá, vzhledem k tomu, že bude využita celá řada stávajících a vyzkoušených technologií, komponentů i pozemních zařízení.


Hawk - 1/9/2006 - 09:47

//Zaráží mi časový nesoulad mezi ukončením provozu STS a zahájením letů Orion - prodleva může být i delší než uváděné 4 roky. //

Myslím že ještě před jedním či dvěma roky se počítalo se zahájením letů CEVu kolem roku 2012. Teď už to posunuly na rok 2014, takže realistický odhad zahájení letů CEVu by mohl být 2018-2020.

Je zde jistá malá šance, že NASA nemusí být s pilotovanými lety na LEO odkázaná jen na Rusko. Třeba zapracuje soukromý sektor(např. SpaceX) a přijde s pilotovaným prostředkem na LEO dříve než LM s CEVem.


avitek - 1/9/2006 - 10:24

evně doufám, že to nebude až 2018; v kontraktu jsou podmínky na plnění termínů, jinak LM nedostane prémie. Termíno 2014 je tam dán "nejpozději v roce 2014". Myslím, že všichni se budou snažit uskutečnit bezpilotní lety co nejdříve, ale obávám se, že první start Orionu bez posádky bude nejdřív v roce 2010 (to je do čtyř let a to na stavbu letového prototypu je zatraceně málo). Pak by měl uskutečnit ještě řadu dalších testovacích letů a na jejich základě udělat změny pro stavbu prvního letového exempláře pro pilotované lety, nebo dostavbu původního prototypu - když budou chtít šetřit (J. Werich: "Šetřit se musí, ať to stojí, co to stojí!").


Jirka I - 1/9/2006 - 10:25

Jak znám američany (makám pro ně v letecké firmě) tak skutečný termín bude rozhodně posunutý a náklady budou nakonec nesrovnatelné s počátečními odhady. Máte pravdu, soukromý sektor by mohl výrazně pomoci. Sleduju stránky SpaceX a poslední dobou je tam mrtvo... Máte někdo info o dalším startu Falcona?


HonzaB - 1/9/2006 - 12:42

quote:
Jak znám američany (makám pro ně v letecké firmě) tak skutečný termín bude rozhodně posunutý a náklady budou nakonec nesrovnatelné s počátečními odhady. Máte pravdu, soukromý sektor by mohl výrazně pomoci. Sleduju stránky SpaceX a poslední dobou je tam mrtvo... Máte někdo info o dalším startu Falcona?


Nezobecňujte zbytečně (taky mám zkušenost s US leteckou firmou) - není Boeing jako SpaceX. Velké americké firmy jsou hrozné byrokratické kolosy. A mezi těmahle velrybama se to hemží spoustou malinkých dravých ryb.

zdravím
Honza


com304 - 1/9/2006 - 14:12

quote:
Jak znám američany (makám pro ně v letecké firmě) tak skutečný termín bude rozhodně posunutý a náklady budou nakonec nesrovnatelné s počátečními odhady. Máte pravdu, soukromý sektor by mohl výrazně pomoci. Sleduju stránky SpaceX a poslední dobou je tam mrtvo... Máte někdo info o dalším startu Falcona?



Není to zrovna dotaz k CEV, ale můžu se zeptat u jaké firmy a kde děláte?


ales - 2/9/2006 - 10:12

Na stránce NASA o lodi Orion ( http://www.nasa.gov/mission_pages/constellation/orion/index.html ) je mimo jiné i PDF dokument nazvaný "Handout" ( http://www.nasa.gov/pdf/156298main_orion_handout.pdf )[cca 700 kB], kde je pár dalších informací o návrhu lodi od firmy Lockheed Martin. U Crew Module (CM) jsou uvedeny jako pohonné látky GO2/GCH4 což by tedy snad měl být kyslíkometanový pohon (zřejmě pro orientační motorky). Takže nakonec možná už i na Orionu bude malý systém, ověřující pohonné látky související s letem na Mars. No, uvidíme.
[Upraveno 02.9.2006 poslal ales]


Hawk - 2/9/2006 - 17:58

Celkem by mě zajímalo jestli tak kruhová solární pole vybrali z nějakého praktického důvodu nebo to je jen kvůli efektu. Řekl bych, že při zachování základních rozměrů by klasická čtvercová(pí*r*r versus (2*(2*r)) ev. obdelníková pole by byla skoro stejně skladná, akorát by měla větší plochu a tím i zajistila větší příjem energie.


Adolf - 2/9/2006 - 20:05

quote:
Obecně, avízovaná doba k prvnímu letu Orion mi připadá neúměrně dlouhá, vzhledem k tomu, že bude využita celá řada stávajících a vyzkoušených technologií, komponentů i pozemních zařízení.


Kdysi jsem tu objasňoval jistý pojem z plánování a rozpočtování jako hnusné intrikánské politiky a souboje o fondy, které se bohužel ve Veberovi neuvádí. Tehdy to byla ROZPOČTOVÁ KOTVA. Jiná oblíbená forma rozpočtové plánovací intriky je ROZPOČOVÁ VÝHYBKA. V práci ji rádi používáme.

Nechtěj dát prachy. Určí ale ambiciózní prioritu. Ta se rozjede a pokud možno zajistí rozpočtovou kotvou. Postupně během rozjezdu expanduje a zastavuje ostatní programy, které všichni považovali za samozřejmost a neuvědomují si, jak moc je potřebují a že pro ně vlastně nestanovili prioritu a prachy. Žravá priorita dobře posychrovaná rozpočtovou kotvou se však už levně opustit nedá, a tak nezbude než na ukončované programy, kvůli kterým kde kdo začíná křičet, prachy sehnat. Rozpočet se takto přesměruje jinam, než ho jeho seškrtavci naplánovali. Počítám, že NASA cíleně jede k výhybce.


anonim - 2/9/2006 - 20:27

Kduž nad tím přemejšlím, nechtěl bych byl v kůži managerů u Boeingu. Moc se jim v posledních letech nevede.
Mají velký problémy s evropským Airbusem,
V programu JSF to projelo X-32 v soutěži s X-35,
S CEVem to opět projel s Lockhedem,
Delta4 je vydržovaná vládou aby existovaly dva navzájem nahraditelné výrobní programy s Atlasem5,
A u F-22 je situace podobná.

Někdy si řikám, že ta americká soutěživost má něco do sebe, aspoň odpadá plebs typu našeho l-159 atp.


ROBO - 4/9/2006 - 13:17

quote:
Celkem by mě zajímalo jestli tak kruhová solární pole vybrali z nějakého praktického důvodu nebo to je jen kvůli efektu. Řekl bych, že při zachování základních rozměrů by klasická čtvercová(pí*r*r versus (2*(2*r)) ev. obdelníková pole by byla skoro stejně skladná, akorát by měla větší plochu a tím i zajistila větší příjem energie.


Rekl bych ze je to levnejsi .
Mas jen jeden typ panelu a nahradni dil/panel je jenom jeden typ.
Nemusis mit system uchyceni pro stredni panel a pro bocni/krajni panel,vsechny panely jsou stejne ....tedy jeden typ.
Mozna take pro skladovani .


Alex - 4/9/2006 - 16:28

quote:
Kduž nad tím přemejšlím, nechtěl bych byl v kůži managerů u Boeingu. Moc se jim v posledních letech nevede.
Mají velký problémy s evropským Airbusem,
V programu JSF to projelo X-32 v soutěži s X-35,
S CEVem to opět projel s Lockhedem,
Delta4 je vydržovaná vládou aby existovaly dva navzájem nahraditelné výrobní programy s Atlasem5,
A u F-22 je situace podobná.



Či sa Boeingu darí alebo nie, o tom najlepšie hovorí hodnota ich akcii na burze. A tá je najvyššia za posledných cca 5 rokov. Radšej by som teraz nechcel byť v koži manažérov Airbusu - uvedenie A 380 do prevádzky sa neúmerne predĺžuje a náklady na vývoj A-350 sa zdvojnásobujú.


Blaza - 4/9/2006 - 22:34


http://www.nasa.gov/pdf/140649main_ESAS_full.pdf


Jirka - 5/9/2006 - 11:41

quote:
Vracíme ke stálému problému sondy - auomaty nebo lidé!


Za statni penize by melo byt prozkoumavano pouze to, co neni ekonomicky rentabilni pro soukromy kapital. Vzhledem k tomu ze cesta na LEO je pro soukromniky proslapla, tak je jedine spravne ze se NASA pokousi proslapnout cestu i na Mesic, coz je dalsi logicky krok.
Vynechat Mesic by byla zasadni chyba. Samozrejeme je take nutno investovat neco i do pruzkumu vdalenejsich objektu, ale to budou castky vyrazne nizsi.
Jaderne reaktory budou zapotrebi az pro zakladnu na Mesici, nebo let lidi k Marsu, tudiz na jejich vyvoj zbyva porad minimalne 15 let casu. Neni kam spechat.
Vyzkum Jupiteru lze delat i klasickou cestou.


Olda - 5/9/2006 - 13:01

Mám dojem, že výzkumy na LEO jsou daleko prospěšnější než lety na Měsíc a vzdávat se jich, tak jak to uvažuje NASA je krátkozraké a nedomyšlené. Jsem pro průzkum Měsíce, ale myslím si, že má smysl poze jako společný mezinárodní projekt. To s čím přišli Američané je typický egoistický Bushshit, který má vrátit USA zpátky lesk po sérii průs**ů (11.9., Columbie, zpackaná válka v Iráku.....). Stejně jako před léty Apollo, kdy šlo o náplast za Sputnik, Gagarina , Vietnam a když se výzkum Měsíce díky němu rozvinul a přišly na řadu konečně vědecké ( již ne tak na efekt působící mise) , tak kongres zrušil financování projektu a výzkum měsíce byl přerušen v nejlepším a z Apollo Applications nezbylo krom Skylabu skoro nic. Jsem přesvědčen že pilotované vesmírné lety by neměly už být předmětem politických hrátek.


Jirka - 5/9/2006 - 13:27

quote:
Kduž nad tím přemejšlím, nechtěl bych byl v kůži managerů u Boeingu. Moc se jim v posledních letech nevede.
Mají velký problémy s evropským Airbusem,
V programu JSF to projelo X-32 v soutěži s X-35,
S CEVem to opět projel s Lockhedem,
Delta4 je vydržovaná vládou aby existovaly dva navzájem nahraditelné výrobní programy s Atlasem5,
A u F-22 je situace podobná.



Ja myslim ze Boeing si v leteckem i vojenskem prumyslu vede velice slusne. Rakety Delta jsou zanedbatelny byznys urceny jen pro podojeni US AirForce. Boeing na Delte v soucasne dobe rozhodne neprodelava, ale hlavne Sea Launch se rozjizdi velice slusne a Boeing se uz ani nepokousi komercne nabizet Deltu IV nebo II (za nizsi ceny). Je cas vybirat zisky z investic.

V akci CEV taky Boeing nehral prvni housle v tymu s Northrop Grummanem, cili jeho zodpovednost za prohru neni tak velka.

F-22 jsou jiste prasule v kapse.

Lockheed Martin ten kontrakt urcite potreboval mnohem vic a zrejme je v kosmonautice lepsi nez Boeing. Jen me prekvapuje, ze mnoho fandu LM s tim vubec nepocitalo.


Jirka - 5/9/2006 - 14:02

quote:
Mám dojem, že výzkumy na LEO jsou daleko prospěšnější než lety na Měsíc a vzdávat se jich, tak jak to uvažuje NASA je krátkozraké a nedomyšlené.



Obavam se ze vyzkum na ISS v soucasnosti temer neexistuje a to je ISS stejne hlavne vyuzitelna k biologickemu vyzkumu pusobeni beztizneho stavu. Tedy neco co je dulezite pro lety k Marsu.
No snad se na ISS dockame i nejakeho prumysloveho vyzkumu, ale pochybuju.

quote:

Jsem pro průzkum Měsíce, ale myslím si, že má smysl poze jako společný mezinárodní projekt.



Ale partneri musi mit co nabidnout. Jedine co by mohli nabidnout jsou mesicni experimenty a uzitecne zatizeni. Myslim ze tam se americane nebudou branit spolupraci.

quote:

To s čím přišli Američané je typický egoistický Bushshit, který má vrátit USA zpátky lesk po sérii průs**ů (11.9., Columbie, zpackaná válka v Iráku.....).



To ze Americane maji nejakou vizi je hodne dulezite hlavne pro NASA. Nikdo ostatne nenuti dalsi narody aby se vecne opicili po Americanech.
Taky proto si myslim ze Japonci a Evropa by se hlavne meli zamerit na automaticke sondy.

quote:

Stejně jako před léty Apollo, kdy šlo o náplast za Sputnik, Gagarina , Vietnam a když se výzkum Měsíce díky němu rozvinul a přišly na řadu konečně vědecké ( již ne tak na efekt působící mise) , tak kongres zrušil financování projektu a výzkum měsíce byl přerušen v nejlepším a z Apollo Applications nezbylo krom Skylabu skoro nic. Jsem přesvědčen že pilotované vesmírné lety by neměly už být předmětem politických hrátek.


Blbost. To ze Americane predbehli projektem Apollo svou dobu je neco stalo. Tezko mohli dale udrzovat takovy rozpocet na kosmonautiku, kdyz byli ve studene valce s Rusy (kteri Mesic odpiskali).
Byl to politicky spravny tah, kdyz projekt Mesic utlumili a dali se do soutezeni s Ruskem na jinem poli. Chyba ale byla znicit unfrastrukturu Saturnu, hlavne motory F1 a J-2 a lod Apollo.
Pro americany je prioritou vojenska dominance a vliv ve svete, tezko to kdy vymeni za nejakou slapotu na Mesici nebo Marsu.
Myslim ze valka v Iraku dopadla pro Americany docela dobre - hlavnich cilu bylo dosazeno (ikdyz to stalo trosku vic nez nekteri vyhlasovali), ale jeste je ceka konflikt s Iranem a islamisty jinde. To taky nebude zadarmo, ale doufejme ze to neohrozi soucasnou vizi, ktera je vyrazne levnejsi nez bylo Apollo a valka s fanatiky v Iraku je prochazka ruzovym sadem proti valce ve Vietnamu.



Jirka - 5/9/2006 - 14:53

quote:

quote:
Celkem by mě zajímalo jestli tak kruhová solární pole vybrali z nějakého praktického důvodu nebo to je jen kvůli efektu.


Rekl bych ze je to levnejsi .
Mas jen jeden typ panelu a nahradni dil/panel je jenom jeden typ.
Nemusis mit system uchyceni pro stredni panel a pro bocni/krajni panel,vsechny panely jsou stejne ....tedy jeden typ.
Mozna take pro skladovani .



Ja bych si tipnul ze je to z duvodu toho, ze se ty panely nejak musi dostat na orbitu pod aerodynamickym krytem. Povrch servisniho modulu kryty neni a tak musi byt panely slozene pod adapterem na Ares 1.
Zrejme se panely budou rozvijet jako vejir. To umozni velkou pohyblivost a efektivitu, ale i velkou komplikovanost, hmotnost a cenu techto panelu.

Lepsi mi ovsem prijde system pouzity u Dragonu, jehoz panely budou taky kruhove, ale nerozkladatelne a budou schovane pod odklapecim krytem spojovaciho prulezu. Tento system ale u Orionu pouzit nejde.


Vítězslav Novák - 5/9/2006 - 14:59

Nejspíš to patří do Politických souvislostí - ale, Jirko, jakých že cílů Američané v Iráku dosáhli?
Země skoro v občanské válce (a rychle to "skoro" vymazávající), Írán jako jediná zbývající místní mocnost, vzrůst cen ropy, nutnost povolávat záložáky, protože armáda nějak ztratila přitažlivost, když je zrovna válka...
Co z toho je dosažený cíl?

A víceméně potvrzujete to, že let na Měsíc byl v 60. letech JEN prestižní záležitostí. "Dohnali a předehnali jsme komunisty, jupííí!". Že to bylo drahé? Proti válce ve Vietnamu to byla čurda. Ona to byla čurda i proti výdajům Američanek na kosmetiku (se sporným výsledkem...).
Ale cíle bylo dosaženo, co s tím dál? Kašleme na Měsíc...


Olda - 5/9/2006 - 17:43

To Vítězslav Novák: Přesně tak, nenapsal bych to líp. A s tím výdajem na kosmetiku se sporným výsledkem, tak jsem se už dlouho nezasmál - naprostej souhlas.
PS: V devadesátejch letech existoval projekt návratu na Měsíc, s využitím STS a jedné klasické rakety (třeba ARIANE 5 ), psalo se o tom tak v 94 roce v L+K. Daleko levnější a méně spektakulární. No nebylo to ale v tý době politicky potřebný, takže z toho nic nebylo. Bohužel


Jirka - 5/9/2006 - 18:17

quote:
pevně doufám, že to nebude až 2018; v kontraktu jsou podmínky na plnění termínů, jinak LM nedostane prémie. Termíno 2014 je tam dán "nejpozději v roce 2014". Myslím, že všichni se budou snažit uskutečnit bezpilotní lety co nejdříve, ale obávám se, že první start Orionu bez posádky bude nejdřív v roce 2010 (to je do čtyř let a to na stavbu letového prototypu je zatraceně málo). Pak by měl uskutečnit ještě řadu dalších testovacích letů a na jejich základě udělat změny pro stavbu prvního letového exempláře pro pilotované lety, nebo dostavbu původního prototypu - když budou chtít šetřit (J. Werich: "Šetřit se musí, ať to stojí, co to stojí!").



Pokud STS odejde tak jak je planovano nekdy v roce 2010 nebo jen o chvilku pozdeji, tak ISS bude mit kapacitu 6osob dopravovanych pomoci Sojuzu 4x za rok. (Doufam ze ten Sojuz 4x za rok neni jen nejaka neoficialni domenka). To znamena ze NASA si po nekolik nasledujicich let bude moci kupovat dopravu astronautu na ISS za par supu a usetri miliardy za STS.
K zasobovani se budou pouzivat Progressy, ATV, HTV nebo COTS.

K plnemu vyuziti ISS bude asi Orion potreba, ale k tak brutalnimu omezeni provozu ISS jako v minulych letech snad uz nedojde.


Vítězslav Novák - 5/9/2006 - 18:34

Tohle srovnání si pamatuju ještě z té doby - někdy v 70. v planetáriu vykládal Grun o Apollu a vyšlo mu, že v roce největších výdajů na vývoj a výrobu stál projekt Saturn/Apollo třetinu toho, co Aminy utratily za kosmetiku. V tomtéž roce.

To jsem ovšem ještě nevěděl, jak aminy vypadají, jsa indoktrinován imperialisticko podvratnickým Playboyem. Až mnohem později jsem zjistil, že asi všechny, které se dají ukázat, do toho Playboye odchytávají.

Nechme srandy - ono je to spíš smutné. Hodně smutné je čtení o Apollo Applications - srovnáme-li to s realitou. Stejně jako srovnáme-li články z L+K ze 70. let s realitou STS.


Vítězslav Novák - 5/9/2006 - 18:37

Takže provoz ISS bude záviset na Rusech a na tom, jestli budou ochotni vozit Američany - a množství "šupů", za něž budou ochotni je vozit. Monopolista si obvykle ceny diktuje, že?
Ano, k takovému drastickému omezení nedojde. Pokud budou Rusové ochotni vozit a Američané (ESA, případně miliardáři) platit.


Jirka - 5/9/2006 - 18:42

Pokud Rusove nebudou ochotni vozit a Americane nebudou ochotni platit, pak nelze hovorit o partnerstvi v ramci ISS a stanice by se mela budto zrusit, nebo rozdelit na nezavisly Rusky a nezavisly Americky segment.
Pokud by k tomu ale melo dojit, tak by to asi meli Americane odpiskat hned a zbytecne neinvestovat do ISS cas a penize.


Hawk - 5/9/2006 - 18:52

//Monopolista si obvykle ceny diktuje, že?
Zákazník taky, tím že výrobek/službu za tu cenu nekoupí. Navíc ISS jistě není pro život nezbytný statek jako voda nebo pro naší civilizaci zřejmě i elektřina ev. ropa.

CEV vypadá na prospektech velice elegantně, tak za těch 10-15 let uvidíme jak se osvědčí v praxi.
Pokud bude CEV opravdu levný , tak by mohl najít i komerční využití. Vypadá dostatečně komfortně a konzervativní pojetí mluví i pro bezpečnost.
Jinak si myslím, že mezi letem na LEO a na Měsíc bude cenově zhruba dvojnásobný rozdíl. Bezpečnostní procedury se budou dělat ,tak jako tak a lišit se bude hlavně v počtu startů.


Lomikar - 5/9/2006 - 20:49

Při čtení dokumentu http://www.nasa.gov/pdf/140649main_ESAS_full.pdf mne napadlo - proč se uvažuje vždycky dráha kolem Měsíce ve výšce 100 kilometrů? Je pro to nějaký důvod nebo to vyjde nastejno jako dráha - řekněme - ve výšce 30 nebo 300 km? Jaká nejnižší měsíční orbita je dlouhodobě stabilní? A proč žádná sonda nelítala nikdy na oběžné dráze třeba pět kilometrů nad měsícem - vždyť by odtamtud mohla pořídit pěkné fotografie, ne?


HonzaB - 6/9/2006 - 00:04

mám rejpavej dotaz:
Proč NASA vlastně vyvíjí nosné rakety pro CEV, když si je může koupit? V programu EELV jsou nosiče s podobnými vlastnostmi a za desetinu ceny (včetně drobných úprav).

podívejte se na: "http://www.nasawatch.com/archives/2006/08/vse_launchers_w.html"

zdravím
Honza


Ervé - 6/9/2006 - 07:44

LRO má létat na nižší orbitě - myslím kolem 50 km. Pokud si dobře pamatuju, důvodem pro vysokou dráhu jsou nepravidelnosti v gravitačním poli Měsíce, které by loď vychylovaly z dráhy a byly by nutné větší korekce.


Ervé - 6/9/2006 - 07:58

quote:
mám rejpavej dotaz:
Proč NASA vlastně vyvíjí nosné rakety pro CEV, když si je může koupit? V programu EELV jsou nosiče s podobnými vlastnostmi a za desetinu ceny (včetně drobných úprav).

podívejte se na: "http://www.nasawatch.com/archives/2006/08/vse_launchers_w.html"

zdravím
Honza


Důvodů je víc: EELV nejsou zdaleka tak levné, jak se původně plánovalo. Ares 1 bude mít přibližně stejnou cenu za start (raketa - bez Orionu) jako EELV stejné nosnosti a navíc bude man-rated. Výroba SRB v Utahu (a celkové využití infrastruktury STS) je politická záležitost - podpora v Kongresu, bez ní žádný let na Měsíc nebude. Ares 1 a 5 jsou systém, pokud by využili EELV, stejně by musely postavit Ares 5 a zaplatit vývoj man-rated verze EELV.


tomas.pribyl - 6/9/2006 - 08:07

quote:
mám rejpavej dotaz:
Proč NASA vlastně vyvíjí nosné rakety pro CEV, když si je může koupit? V programu EELV jsou nosiče s podobnými vlastnostmi a za desetinu ceny (včetně drobných úprav).

podívejte se na: "http://www.nasawatch.com/archives/2006/08/vse_launchers_w.html"



Podle me jen ten clanek typickym michanim hrusek s jabkama. Viz treba dotaz "kolik EELV by se nakoupilo za vyvoj Aresu" - jenomze ani EELV dostatecne kapacity nejsou k dispozici (jinymi slovy: je potreba je take vyvinout). Dale: EELV nebyly navrovany jako man-rated (tedy pro lety s lidskou posadkou), dalsi naklady by si vyzadalo budovani infrastruktury (stavajici nelze pouzit) atd. Podobnou uvahu by to chtelo podlozit konkretnimi castkami - coz autor neudelal. NASA tuto alternativu zvazovala, ale nakonec ji zamitla (duvody technicke, technologicke, ekonomicke...).

Navic se ve clanku tvrdi, ze cena vyvoje Aresu neni znama - to taky neni pravda, Ares-I ma stat 4,5 mld. USD (start pak 280 mil.), Ares-V ted nemuzu najit, ale start ma byt za 540 mil. USD.

Jen pro srovnani - vyneseni kilogramu nakladu raketou Atlas prijde na 7000 USD, raketou Ares-I na 11000 USD, Ares-V pak na 4500 USD. Ares-I vychazi nejdraz, protoze musi byt man-rated.


Jiří Hošek - 6/9/2006 - 08:42

quote:
V devadesátejch letech existoval projekt návratu na Měsíc, s využitím STS a jedné klasické rakety (třeba ARIANE 5 ), psalo se o tom tak v 94 roce v L+K. Daleko levnější a méně spektakulární. No nebylo to ale v tý době politicky potřebný, takže z toho nic nebylo. Bohužel
Tento úsporný projekt nebyl projektem NASA. Byl to návrh firmy General Dynamics na prozatímní lety dvoučlenných posádek na Měsíc do doby, než NASA dotáhne do konce svůj tehdejší obří projekt FLO, který se od počátku potýkal s nedostatkem peněz. Politickou prioritu tehdy ovšem měla realizace kosmické stanice ISS.


ales - 6/9/2006 - 09:27

quote:
... proč se uvažuje vždycky dráha kolem Měsíce ve výšce 100 kilometrů? Je pro to nějaký důvod nebo to vyjde nastejno jako dráha - řekněme - ve výšce 30 nebo 300 km? Jaká nejnižší měsíční orbita je dlouhodobě stabilní? A proč žádná sonda nelítala nikdy na oběžné dráze třeba pět kilometrů nad měsícem - vždyť by odtamtud mohla pořídit pěkné fotografie, ne?

Oběžná dráha kolem měsíce je principiálně nestabilní kvůli nesymetrii gravitačního pole Měsíce (jaku už psal Ervé). Žádná dráha u Měsíce tedy není úplně stabilní (i SMART-1 nakonec dopadl na Měsíc z původní dráhy ve výši nad 300 km), ale čím níže je dráha nad Měsícem, tím rychleji by družice/sonda (bez aktivních korekcí dráhy) dopadla na povrch Měsíce (rozdíl mezi výškou 30 nebo 300 km tedy je). Např. plánovaná sonda LRO by z dráhy ve výši 50 km bez korekcí dopadla na Měsíc za cca 2 měsíce (viz. např. http://www.space.com/businesstechnology/060207_lro_technology.html ).

Výška 100 km je tedy zřejmě určitým kompromisem mezi dobrou dostupností Měsíčního povrchu (pro pozorování nebo přistání může být snaha o co nejnižší dráhu) a minimalizací potřebných korekcí dráhy po uvažovanou dobu aktivní činnosti u Měsíce (čím níže nebo čím déle u Měsíce znamená větší korekce, tedy větší potřebné delta V, tedy více pohonných látek, větší hmotnost, vyšší cenu, ...). Pro volbu výšky dráhy ale samozřejmě mohou být podstatné i další důvody jako potřeba měnit rovinu dráhy (pro spojovací manévry) nebo viditelnost polárních oblastí atd.


Vítězslav Novák - 6/9/2006 - 10:21

Chtěl jsem jen upozornit, že ty 4 Sojuzy ročně jsou reálné za předpokladu, že Američané (nebo někdo jiný) nejméně dva z nich zaplatí. A na to, že Rusové nejsou povinni nikoho vozit za pár šupů, aby si ten někdo za ušetřené peníze vyvíjel svůj systém.


Ervé - 6/9/2006 - 11:11

Vzhledem k zájmu o místa v Sojuzech pro ESA, turisty a po roce 2010 i NASA je jasné, že rusové nikomu místa zdarma nedají. Je jen dobře, že jsou schopni zvýšit produkci Sojuzů, zvyšuje se tak rezerva pro případ potíží, taky potřebují zvýšit počet míst pro své kosmonauty, za posledních 5 let jich moc neletělo. Od října 2002 při 8 startech Sojuzu TMA z 23 míst jen 10 obsadili rusové, takže kromě nutného velitele letěli jen dva kosmonauti. V TMA-9 bude jen ruský velitel, takže se statistika míst změní na 11 z 26. A NASA mi připadá vcelku spokojená se současnou a plánovanou budoucí situací. Pokud bude raketoplán létat víceméně pravidelně, budou mít dost míst pro své astronauty a určitě párkrát vezmou i ruského, hlavně pro udržení dobrých vztahů. Současné vztahy mezi NASA a FKA jsou podle mně nejlepší za posledních 10 let.


Jirka - 6/9/2006 - 13:06

quote:
mám rejpavej dotaz:
Proč NASA vlastně vyvíjí nosné rakety pro CEV, když si je může koupit? V programu EELV jsou nosiče s podobnými vlastnostmi a za desetinu ceny (včetně drobných úprav).

podívejte se na: "http://www.nasawatch.com/archives/2006/08/vse_launchers_w.html"

zdravím
Honza


V poslednich mesicich na toto tema priznivci EELV (hlavne fanklub Lockheed Martin) vedou neco jako zurivou kampan.
Nekteri navrhuji klasicke EELV, ti rozumnejsi navrhuji Atlas faze 2, coz je vlastne jadro Atlasu V zvetsene na prumer 5m se 2xRD-180 a druhy stupen se 4x RL-10.
Jejich hlavni argumenty jsou ze pry Atlas potrebuje mensi zmeny infrastruktury a jeho vyvoj&provoz bude levnejsi.
Naopak o Aresu 1 tvrdi ze ma vazne problemy pri vyvoji, vyzaduje neskutecne drahe zmeny infrastruktury a vubec bude nekolikanasobne drazsi.
Spolecnym znakem je to, ze pochybuji o odbornosti NASA, kvalitach studie ESAS a ATK spolu s SRB by vymazali okamzite z povrchu zemskeho.

Nicmene hlavnim protiargumentem je to, ze systemove je Ares 1 opravdu nejbezpecnejsi system ze vsech moznosti a navic umoznuje prechod na Ares V, ktery bude mnohem bezpecnejsi, levnejsi a vykonejsi nez cokoliv podobneho na zaklade EELV.

Myslim ze tato diskuze je passe, protoze jednak NASA uz podepsala kontrakt na 1.stp Aresu 1 a vyvoj 2.stp Aresu 1 je taky v plnem proudu.
Dokonce i na jinak slusnem webu www.nasaspaceflight.com se objevuji zavadejici ci minimalne zjednodusujici informace.
Taky bych zduraznil, ze Orion/Ares 1 je primarne urcen pro cesty k Mesici a pro soucinnost s Aresem V, kdezto EELV jsou urceny primarne pro US Airforce.
NASA zatim planuje vystavbu pouze jednoho pilotovaneho a jednoho nakladniho Orionu pro cesty k ISS, mesicni Oriony se budou stavet az v dalsi fazi na zaklade zkusenosti.


HonzaB - 7/9/2006 - 09:38

quote:
quote:
mám rejpavej dotaz:
Proč NASA vlastně vyvíjí nosné rakety pro CEV, když si je může koupit? V programu EELV jsou nosiče s podobnými vlastnostmi a za desetinu ceny (včetně drobných úprav).

podívejte se na: "http://www.nasawatch.com/archives/2006/08/vse_launchers_w.html"



Podle me jen ten clanek typickym michanim hrusek s jabkama. Viz treba dotaz "kolik EELV by se nakoupilo za vyvoj Aresu" - jenomze ani EELV dostatecne kapacity nejsou k dispozici (jinymi slovy: je potreba je take vyvinout). Dale: EELV nebyly navrovany jako man-rated (tedy pro lety s lidskou posadkou), dalsi naklady by si vyzadalo budovani infrastruktury (stavajici nelze pouzit) atd. Podobnou uvahu by to chtelo podlozit konkretnimi castkami - coz autor neudelal. NASA tuto alternativu zvazovala, ale nakonec ji zamitla (duvody technicke, technologicke, ekonomicke...).

Navic se ve clanku tvrdi, ze cena vyvoje Aresu neni znama - to taky neni pravda, Ares-I ma stat 4,5 mld. USD (start pak 280 mil.), Ares-V ted nemuzu najit, ale start ma byt za 540 mil. USD.

Jen pro srovnani - vyneseni kilogramu nakladu raketou Atlas prijde na 7000 USD, raketou Ares-I na 11000 USD, Ares-V pak na 4500 USD. Ares-I vychazi nejdraz, protoze musi byt man-rated.


Obavám se, že právě tady mícháme jablka s hruškama. Nejde přeci srovnávat létající raketu s obrázkem v Powerpointu. O finančních nákladech to platí několikanásobně - obzvláště v případě odhadu rozpočtových nákladů, které NASA vždy překonala řádově.
Osobně bych spíš důvody CEVxARES viděl v rozpočtových kotvách a stálé zaměstnanosti. V poslední době je nejdražší pozemní segment. A ten NASA jen tak nezeštíhlí. Bohužel.

... neboť cesta na Měsíc začíná na Zemi.

Kolik přesně vynese DeltaIV-Heavy a kolik má vynést ARES-I? Delta má v současnost 22t na LEO a ARES-I má mít 25t na LEO. Nebo se mýlím?

zdravím a omlouvám se jistý stupeň pesimismu
Honza

PS: Podívejte se dneska večer na zatmění měsíce, vyvrcholení v 20.51.


tomas.pribyl - 7/9/2006 - 10:49

quote:
quote:
quote:
mám rejpavej dotaz:
Proč NASA vlastně vyvíjí nosné rakety pro CEV, když si je může koupit? V programu EELV jsou nosiče s podobnými vlastnostmi a za desetinu ceny (včetně drobných úprav).

podívejte se na: "http://www.nasawatch.com/archives/2006/08/vse_launchers_w.html"



Podle me jen ten clanek typickym michanim hrusek s jabkama. Viz treba dotaz "kolik EELV by se nakoupilo za vyvoj Aresu" - jenomze ani EELV dostatecne kapacity nejsou k dispozici (jinymi slovy: je potreba je take vyvinout). Dale: EELV nebyly navrovany jako man-rated (tedy pro lety s lidskou posadkou), dalsi naklady by si vyzadalo budovani infrastruktury (stavajici nelze pouzit) atd. Podobnou uvahu by to chtelo podlozit konkretnimi castkami - coz autor neudelal. NASA tuto alternativu zvazovala, ale nakonec ji zamitla (duvody technicke, technologicke, ekonomicke...).

Navic se ve clanku tvrdi, ze cena vyvoje Aresu neni znama - to taky neni pravda, Ares-I ma stat 4,5 mld. USD (start pak 280 mil.), Ares-V ted nemuzu najit, ale start ma byt za 540 mil. USD.

Jen pro srovnani - vyneseni kilogramu nakladu raketou Atlas prijde na 7000 USD, raketou Ares-I na 11000 USD, Ares-V pak na 4500 USD. Ares-I vychazi nejdraz, protoze musi byt man-rated.


Obavám se, že právě tady mícháme jablka s hruškama. Nejde přeci srovnávat létající raketu s obrázkem v Powerpointu.


Spravne! Jenomze ani man-rated Atlas, ani man-rated Delta, ani man-rated Ares zatim neletaji. Resp. treba technologie prvniho stupne Aresu ma za sebou cca 230 startu (zkusebni zazhy nepocitaje) za sebou, coz je zkusenosti jakemukoliv komponentu EELV chybejici. (Jinak ale srovnavat naklady na vyvoj Aresu s naklady na zakoupeni EELV michanim hrusek s jabkama je. To je stejne jako kdybyste srovnaval naklady na zakoupeni jednoho automobilu s naklady na provoz druheho.)

quote:
O finančních nákladech to platí několikanásobně - obzvláště v případě odhadu rozpočtových nákladů, které NASA vždy překonala řádově.


V tomto mate na jedne strane pravdu - na druhe strane: i program EELV vyvojove naklady dosti presvihl a slibovane nizke ceny nedosahl. A pokud budeme dopredu predjimat, ze naklady se prekonaji, tak se tezko nekam dostaneme. (Ja osobne se domnivam, ze cena i terminy Aresu/Orinu jsou realne, protoze se vychazi z jiz existujicich a odzkousenych technologii stejne jako z hotove infrastruktury.)

quote:
Kolik přesně vynese DeltaIV-Heavy a kolik má vynést ARES-I? Delta má v současnost 22t na LEO a ARES-I má mít 25t na LEO. Nebo se mýlím?


Nemylite se (podle nekterych zdroju ma Delta-IV Heavy dokonce nosnost pres 25 tun, cili zcela srovnatelnou s Aresem - za cenu 240 mil. USD, coz je take srovnatelne a Aresem-I, ktery navic bude man-rated, viz muj predchozi prispevek). Ale ono to neni jen o nosnosti/cene. Praxe je mnohem slozitejsi, nez vypichnout dve cisla a nasledne je srovnat. Napr. kdyby posadky letaly na EELV a naklady na Aresu(-V), tak to znamena udrzovat dva pozemni komplexy, dve rakety od dvou vyrobcu... Jednotkova cena startu by pak narostla, a to zvlaste u Aresu-V.

Jinak to velmi presne vystihl Jirka ve svem prispevku: firmy dodavajici EELV vidi v Aresu konkurenci! Proc? Protoze i Pentagon se nechal slyset, ze o Aresu(-I) uvazuje jako o nosici tezkych vojenskych zarizeni (ostatne, prave toto sjednoceni roztristenosti americke kosmonautiky je jednim z cilu soucasne Vize!). Tim padem by dva vyrobci EELV prestali byt umele udzovani pri zivote - a nejmene jeden by musel jit ze hry ven. Nedejboze, kdyby treba SpaceX (nebo soukromy sektor vubec) dokazal vyvoj Falconu dovest do zdarneho konce... Pak by sli oba soucasni vyrobci EELV ze hry...


Jirka - 7/9/2006 - 11:45

Jen bych upozornil ze soucasne EELV maji napriklad problem s malym tahem horniho stupne. Musi pak v prvni fazi letu stoupat velice strme a v pripade preruseni startu by Orion padal take prilis strme a mohl by vyrazne prekrocit maximalni pretizeni 10g. Take nosnost EELV udavana vyrobci muze byt uplne jina pokud se zapocitaji vsechny pozadavky NASA.
Nehlede na to ze spolehlivost raket se tremi samostatnymi jadry (verze heavy) bude urcite nizsi nez je tomu u 5seg SRB v prvnim stupni Arese 1. Take slozitost je mnohonasobne vyssi nez u SRB. Jakykoliv odklad startu Arese1/Orionu pro misi k Mesici muze mit vazne nasledky. Naopak start STS byl malokdy odlozen kvuli SRB.
Atlas faze 2 spoustu problemu resi, ale zase spousta komponent te rakety je jen na papiru.
Co se tyce vyvojovych nakladu, tak temer vsechny penize vlozene do Aresu1 se vrati pri vyvoji AresuV. Nerikam ze EELV by nebylo levnejsi, ale pochybuju o tom, ze by to bylo lepsi reseni. Zavedeneni EELV na ukor Aresu 1 by znamenalo i zanik Aresu V a nutnost prepracovani cele vize. To by znamenalo i zemetreseni ve strukture NASA sotva byla restrukturalizovana pro soucasne potreby. Proto je tento vyvoj krajne nepravdepodobny.
Na opacnou stranu neocekavam zanik EELV, protoze US Airforce i NASA jsou zatim naprosto spokojene s jejich sluzbami a Armada hradi veskere naklady. Myslim ze pokud nedojde k vazne havarii tak to tak i v blizke budoucnosti (10 let) zustane.


tomas.pribyl - 7/9/2006 - 13:20

quote:
Jen bych upozornil ze soucasne EELV maji napriklad problem s malym tahem horniho stupne. Musi pak v prvni fazi letu stoupat velice strme a v pripade preruseni startu by Orion padal take prilis strme a mohl by vyrazne prekrocit maximalni pretizeni 10g. Take nosnost EELV udavana vyrobci muze byt uplne jina pokud se zapocitaji vsechny pozadavky NASA.
Nehlede na to ze spolehlivost raket se tremi samostatnymi jadry (verze heavy) bude urcite nizsi nez je tomu u 5seg SRB v prvnim stupni Arese 1. Take slozitost je mnohonasobne vyssi nez u SRB. Jakykoliv odklad startu Arese1/Orionu pro misi k Mesici muze mit vazne nasledky. Naopak start STS byl malokdy odlozen kvuli SRB.
Atlas faze 2 spoustu problemu resi, ale zase spousta komponent te rakety je jen na papiru.
Co se tyce vyvojovych nakladu, tak temer vsechny penize vlozene do Aresu1 se vrati pri vyvoji AresuV. Nerikam ze EELV by nebylo levnejsi, ale pochybuju o tom, ze by to bylo lepsi reseni. Zavedeneni EELV na ukor Aresu 1 by znamenalo i zanik Aresu V a nutnost prepracovani cele vize. To by znamenalo i zemetreseni ve strukture NASA sotva byla restrukturalizovana pro soucasne potreby. Proto je tento vyvoj krajne nepravdepodobny.


Naprosto souhlasim. Neni nic jednodussiho nez vzit dve nebo tri cisla - a na jejich zaklade dospet k vysledku, ktery si predem stanovim. :-) Realita ale obvykle byva slozitejsi, nez se da prostym srovnanim tri cisel dosahnout...

quote:
Na opacnou stranu neocekavam zanik EELV, protoze US Airforce i NASA jsou zatim naprosto spokojene s jejich sluzbami a Armada hradi veskere naklady. Myslim ze pokud nedojde k vazne havarii tak to tak i v blizke budoucnosti (10 let) zustane.


Jsou-li zakaznici naprosto spokojeni, vznesu doplnujici dotaz: maji v souvasne dobe nejakou jinou volbu? V USA ne, nakupovat zahranicni rakety pak nemohou (mj. zakonne predpisy) a mnohdy nechteji (napr. bezpecnostni duvody). I vazna havarie tak tezko muze soucasnou situaci zmenit v kratkodobem horizontu. Co se stane v hypotetickem pripade, ze se na americkem trhu objevi levnejsi a v technickych parametrech srovnatelnejsi konkurence?


Jirka - 7/9/2006 - 13:54

quote:

Jsou-li zakaznici naprosto spokojeni, vznesu doplnujici dotaz: maji v souvasne dobe nejakou jinou volbu? V USA ne, nakupovat zahranicni rakety pak nemohou (mj. zakonne predpisy) a mnohdy nechteji (napr. bezpecnostni duvody). I vazna havarie tak tezko muze soucasnou situaci zmenit v kratkodobem horizontu. Co se stane v hypotetickem pripade, ze se na americkem trhu objevi levnejsi a v technickych parametrech srovnatelnejsi konkurence?


Konkurence se srovnatelnymi parametry zatim neexistuje takze neni duvod se znervoznovat.
Pokud by Delta IV mela havarii, pak je mozne ze armada zafinancuje vyvoj tezke varianty Atlasu a to by znamenalo konec Delty.


tomas.pribyl - 7/9/2006 - 14:02

quote:
quote:

Jsou-li zakaznici naprosto spokojeni, vznesu doplnujici dotaz: maji v souvasne dobe nejakou jinou volbu? V USA ne, nakupovat zahranicni rakety pak nemohou (mj. zakonne predpisy) a mnohdy nechteji (napr. bezpecnostni duvody). I vazna havarie tak tezko muze soucasnou situaci zmenit v kratkodobem horizontu. Co se stane v hypotetickem pripade, ze se na americkem trhu objevi levnejsi a v technickych parametrech srovnatelnejsi konkurence?


Konkurence se srovnatelnymi parametry zatim neexistuje takze neni duvod se znervoznovat.


Z ceho tedy soudite, ze zakaznici jsou spokojeni? Podle me spokojeny zakaznik neuvazuje o prechodu na jinou raketu - v danem pripade prave Ares-I, jak se Pentagon nechal slyset...


Jirka - 7/9/2006 - 14:13

quote:

Z ceho tedy soudite, ze zakaznici jsou spokojeni? Podle me spokojeny zakaznik neuvazuje o prechodu na jinou raketu - v danem pripade prave Ares-I, jak se Pentagon nechal slyset...


Musim rici, ze jsem to prohlaseni Pentagonu nezaznamenal. Moc bych tomu osobne neveril, ale vylouceno to neni. Technicke zalezitosti se daji vzdycky vyresit, jen se docela divim ze by Armada prosila NASA o vypusteni svych klicovych druzic.
Proste si myslim ze bude zalezet hlavne na tom jak si povede Delta IVH.


tomas.pribyl - 7/9/2006 - 14:21

quote:
quote:

Z ceho tedy soudite, ze zakaznici jsou spokojeni? Podle me spokojeny zakaznik neuvazuje o prechodu na jinou raketu - v danem pripade prave Ares-I, jak se Pentagon nechal slyset...


Musim rici, ze jsem to prohlaseni Pentagonu nezaznamenal. Moc bych tomu osobne neveril, ale vylouceno to neni. Technicke zalezitosti se daji vzdycky vyresit, jen se docela divim ze by Armada prosila NASA o vypusteni svych klicovych druzic.


Ja jsem si vzdycky myslel, ze na vypousteni se podepisuji kontrakty, ne ze se o ne prosi... :-) Ale vratil bych se k puvodni otazce ohledne naprosto spokojenych zakazniku - te jste se taktne vyhnul... ;-)


Jirka - 7/9/2006 - 14:46

quote:

Ja jsem si vzdycky myslel, ze na vypousteni se podepisuji kontrakty, ne ze se o ne prosi... :-) Ale vratil bych se k puvodni otazce ohledne naprosto spokojenych zakazniku - te jste se taktne vyhnul... ;-)

Pokud US Airforce vypousti raketu nad niz ma patronat ze sve vlastni zakladny pak muze rozhodovat uplne o vsem (tak se to obvykle deje nyni).
Pokud by dodala tajnou druzici na civilni raketu nad kterou nema od zacatku dohled a ktera startuje z civilniho raketodromu tak muze vzniknout problem.
Ten problem sice resili i v tajnych misich na STS, ale nemyslim si, ze z toho byly obe strany nejak odvazane.
Ares by taky potreboval nezanedbatelne upravy pro vynaseni klasickych druzic, tudiz musi existovat nejaky padny duvod do toho jit.

Co se tyce spokojenosti Airforce tak za ne nemuzu mluvit. Ale myslim ze ikdyby uniklo nejake prohlaseni o uvahach nad Aresem, tak to neznamena vubec nic.


Jiří Hošek - 7/9/2006 - 14:59

quote:
Proste si myslim ze bude zalezet hlavne na tom jak si povede Delta IVH.
Nejen, jak si povede, ale taky jak dlouho se bude start odkládat. Druhý exemplář má zatím zpoždění 15 měsíců, a to ještě není na startovní rampě (první exemplář čekal na rampě celý rok, než byl připraven ke startu).


HonzaB - 7/9/2006 - 16:25

jen bych chtěl reagovat dvě věci z příspěvku Tomáše Přibyla:

1) pojem "man-rated". Žádný výrobce záměrně nevyrábí zmetky. Každý výrobce se snaží o maximální spolehlivost. Víte, co přesně znamená "man-rated"? Jaká specifická kriteria musí takto označený systém mít?
V současné době není EELV "man-rated", ale funguje (což je podstatné) a nic nebrání jej "doladit".
Oproti tome předpokládaný Ares představuje technicky natolik vágní pojem, že se vůbec nedá zodpovědně hovořit o jeho spolehlivosti, či "man-ratingu".

PS1: Americký Shutle, ani Shenzou ani Sojuz nejsou "man-rated". A lítají s lidmi.

PS2: výtah z Wikipedie, heslo "man-rating":
Man-rating is a term used to describe the certification of a rocket as worthy of transporting humans. There is a widespread misconception that designing and operating a man-rated rocket is substantially more difficult than doing so for a rocket which carries cargo.

Curiously, the space shuttle doesn't meet NASA's established criteria for man-rating.

2) mám zkušenosti s výrobou a sprovozňováním složitějších strojů. A proto vím, jaký je obrovský rozdíl mezi koncepcí a reálným, fungujícím strojem. Proto bych byl velice zdrženlivý ohledně vlastností budoucí rakety.

----
Současně dostupné informace se mi jeví spíše jako "marketingová záležitost" s cílem vytvoření "rozpočtové kotvy". Bohužel.

přeju pěkný den (a koukněte se večer na částečné zatmění Měsíce)
Honza


tomas.pribyl - 7/9/2006 - 18:04

quote:
1) pojem "man-rated". Žádný výrobce záměrně nevyrábí zmetky. Každý výrobce se snaží o maximální spolehlivost.


To je pravda. Na druhe strane technika, ktera ma vozit lidi, ma mnohem prisnejsi kriteria. Podivejte se treba na Saturn-V, kde se prvni stupne testovaly v kompletni sestave pred tim nez sly na start - nevzpominam si, ze by existovala nejaka bezpilotni raketa, ktera by podobne prisne (a drahe) testy mela. (Uprimne: nevim ani o zadne pilotovane, u raketoplanu se neco podobneho delo jen vyjimecne, i kdyz kazdy motor SSME sel pred startem na zkusebni zazehy.)

quote:
Víte, co přesně znamená "man-rated"? Jaká specifická kriteria musí takto označený systém mít?


Zadna specificka obecne prijimana kriteria nejsou (pokud vim). (Mam v literature nejmene dve definice, ale nebudu je tady uvadet - jsou tak vagni, ze je jsem schopen dostatecne napadnout sam. Kdybych napsal napr. spolehlivost 99,96 procenta, tak se nekdo bude ptat, proc ne 99,95 procenta a nekdo jiny, proc ne 99,97 procenta.) S man-ratingem je to podobne jako s penaltou - ta je, kdyz ji rozhodci zapiska. Cili man-rating je, kdyz se stanovi. Kazda raketa ma svoje kriteria pro pripusteni na start - a v pilotovane kosmonautice jsou tato kriteria prisnejsi.

Treba u Vami zminovaneho ruskeho Sojuzu/R-7 to v pocatcich kosmonautiky (a mozna dodnes, to nevim) bylo tak, ze se vyrabely seriove pristroje i komponenty - a jen ty nejlepsi byly vybirane pro pilotovane mise. Nejlepsi = ty, ktere mely pri testech nejmensi poruchovost a vykazovaly nejmensi odchylky. To neznamena, ze ostatni komponenty byly smejdy. Ale proste sly na bezpilotni mise, kde nejaka havarie uz tolik nevadila.

quote:

V současné době není EELV "man-rated", ale funguje (což je podstatné) a nic nebrání jej "doladit".


Funguje, to je pravda. (Nebudu polemizovat, jak moc, to necham na jinych.)

quote:
PS1: Americký Shutle, ani Shenzou ani Sojuz nejsou "man-rated". A lítají s lidmi.


Americka pravidla tezko napasujete na Cinu ci Rusko. A raketoplan neni stastny priklad z jednoho duvodu: je to tak slozity stroj, ze prakticky pro zadny start se nemuze podarit splnit vsechna kriteria, pokud bychom na nich tvrde lpeli. Proto jej USA opousteji...

quote:

2) mám zkušenosti s výrobou a sprovozňováním složitějších strojů. A proto vím, jaký je obrovský rozdíl mezi koncepcí a reálným, fungujícím strojem. Proto bych byl velice zdrženlivý ohledně vlastností budoucí rakety.


S timto souhlasim. Nicmene EELV pro lety s posadkou je take zatim jen v koncepci (viz prispevek Jirky) - a naproti tomu nektere komponenty Aresu byly jiz testovany. Nemam zadny duvod pomlouvat NASA a neverit ji nebo domnivat se, ze si vybrala spatne...

S tou rozpoctovou "kotvou" mozna mate pravdu. Ale ja to otocim proti Vam (nic ve zlem, pochopitelne): pokud bychom chteli pouzit pro vynaseni Orionu EELV, tak musime pocitat i nemale naklady na kompenzaci dodavatelum stavajicich technologii. Chcete priklad? Treba u Lockheed Martin ma NASA objednano o dvacet az tricet nadrzi ET vice nez bude potrebovat. Kdyby tento kontrakt stornovala, tak musi platit nemale kompenzace (zhruba rovnajici se cene techto nadrzi). Kdyz ale nabidne firme velkou a perspektivni zakazku, tak tato milerada stornuje stary kontrakt a hodi ho pod stul, neb novy je dlouhodobe zajimavejsi. Uznavam, ze z technickeho a technologickeho hlediska to neni spravne, ale takto holt funguje ekonomika. Kdyz bude NASA objednavat nadrze ET po jedne, tak ji kazdy kus vyjde na nekolikanasobek soucasne castky. Kdyz si v obchode vyjednate mnozstevni slevu a vezmete si pak jeden kus, prodavac vam jej pochopitelne neda s touto slevou.

Pro predstavu: uvadi se, ze program raketoplanu bude v letech 2005 az 10 stat zhruba dvacet miliard dolaru. Jeho okamzite zruseni v roce 2005 by ovsem stalo: dvacet miliard dolaru...


Vítězslav Novák - 7/9/2006 - 18:39

Předpisy pro man-rated nepochybně jsou v různých zemích různé, stejně tak jsou různé v různých situacích - armádní stroje, které vozí "jenom" vojáky mají méně přísná kritéria - a to i v míru - natož za "mimořádných situací". Taky se budou lišit v čase, ale dost pochybuji, že by se v civilizovaných zemích předpisy zmírňovaly.

Kdysi, ale je to strašně dávno, nám to vysvětlovali v inženýrské statistice: když to má být zařízení, kde hrozí ztráta lidských životů, tak spolehlivost součástek musí být 99,99999x, když ne, tak stačí 99,98 - nekamenujte mě za konkrétní čísla, jsou tam jen pro ilustraci. Přitom každá 9 za desetinou čárkou je řádové zdražení, pokud to vůbec jde udělat.

Takže man-rated zařízení se od počátku vyvíjí jako man-rated, prostě proto, že bude-li vývojář požadovat man-rated spolehlivost (a tím i patřičnou drahotu), hodí mu to na hlavu. Ergo překlasifikovat cosi ne-man-rated na man-rated asi bude velmi, ale velmi vošajstlich. Skoro bych řek, že to nepůjde vůbec.
Raketoplán tak nejspíš vyvíjen byl - byť byl původně zamýšlen na vojenskou spolehlivost, tedy ztráty povoleny. Že byl vyvinut nešťastně, to jsme se tady už shodli.


Blaza - 7/9/2006 - 22:23

Omlouvam se za chybu v minulem prispevku. Ted uz by linky mely byt spravne. Jedna se o schema pristani na mesici a na Marsu, vytazene z 25MB http://www.nasa.gov/pdf/140649main_ESAS_full.pdf
souboru.
http://www.gymvr.cz/binfo/2006/mesic.jpg
http://www.gymvr.cz/binfo/2006/mars.jpg
P.S. Povazuje se vkladani obrazku na kosmo.cz pomoci [img] za normalni nebo za neslusnost?


HonzaB - 8/9/2006 - 17:24

jen připojím poznámky:
- myslím, že přání zdejších diskutujících jsou velmi podobná: kvetoucí kosmická éra.

- NASA držím pěsti (a dokonce velmi silně, protože trochu vidím do složitějších strojů a mám představu o obtížnosti).

- podle mého názoru je (mělo by být) pro NASA podstatné "dobývání vesmíru" a ne slevy na stornopoplatcích (viz. příspěvek Tomáše Přibyla).

- NASA má obrovskou "roztěkanost". Naprostá většina programů byla po čase zastavena. Těch několik realizovaných (Apollo, SST, ...) ale stejně postrádá druhou fázi, tedy využití dosaženého stavu schopností (narážím na Apollo Applications, průběžné modernizace SST, ...). Doufám, že VSE takto nedopadne.

- naše mudrování tady ovlivňuje chování NASA asi v této míře: 0.0000% ;-) a proto bychom měli zamudrovat nad tím, jak postrčit naší zemi blíže kosmu (popularizací a třeba i zalobováním na nějaký "kosmický daňový odpočet")

... a snad už, konečně, SST odstartuje

Honza


Anonym - 8/9/2006 - 17:34

quote:
- podle mého názoru je (mělo by být) pro NASA podstatné "dobývání vesmíru" a ne slevy na stornopoplatcích (viz. příspěvek Tomáše Přibyla).


S timhle souhlasim. Na druhe strane: ty "stornopoplatky" jsou realita a jejich pripadne zaplaceni rovna se kraceni rozpoctu na dobyvani vesmiru... NASA nema nafukovaci rozpocet, takze se holt musi pohybovat v jeho ramci. Proto musi vybirat reseni, ktere zvladne nejen technicky, ale i ekonomicky. (Kdyz jdu do hospody, taky jdu s cilem se najist - a ne s cilem usetrit. Ale zaroven tezko muzu snist, vypit a rozbit vic, nez snese moje kapsa.)


tomas.pribyl - 8/9/2006 - 17:40

quote:
quote:
- podle mého názoru je (mělo by být) pro NASA podstatné "dobývání vesmíru" a ne slevy na stornopoplatcích (viz. příspěvek Tomáše Přibyla).


S timhle souhlasim. Na druhe strane: ty "stornopoplatky" jsou realita a jejich pripadne zaplaceni rovna se kraceni rozpoctu na dobyvani vesmiru... NASA nema nafukovaci rozpocet, takze se holt musi pohybovat v jeho ramci. Proto musi vybirat reseni, ktere zvladne nejen technicky, ale i ekonomicky. (Kdyz jdu do hospody, taky jdu s cilem se najist - a ne s cilem usetrit. Ale zaroven tezko muzu snist, vypit a rozbit vic, nez snese moje kapsa.)


Ten anonym jsem byl ja, omlouvam se.

Jeste by me zajimalo reseni soucasne situace dle Honzy Basteckeho. Podle me se NASA bud vyhne "stornopoplatkum" (penale je presnejsi vyraz) tim, ze stavajicim dodavatelum prideli nove kontrakty - anebo zaplati "stornopoplatky" a vybere nove dodavatele. Osobne treti cestu nevidim. Vy ano?

(Chytraceni typu "nikdy jsme se do teto situace nemeli dostat" je plakani nad rozlitym mlekem. Kdyz NASA kontrakty podepisovala, tak predpokladala jejich plne vyuziti. Ze dnes vime, ze vsechno je jinak, je v duchu rceni "po bitve je kazdy general".)


Vítězslav Novák - 8/9/2006 - 18:01

Mně to ani jako chytračení nepřipadá - Češi mají na to výraz honit bycha. Bych má tu vlastnost, že honit ho je zbytečné, protože Bych ex definitio se dohnat nedá.

Buďme rádi, že si NASA tentokrát snad dala realistické cíle - a hlavně je chce dosáhnout celkem realistickou cestou. Ty zrušené projekty měly tu vlastnost, že byly hodně ambiciózní, hodně efektní - a výsledek byl jaký byl. Vždycky se pak dalo říct, že bohužel, sklouzli jsme, potřebujeme další peníze, další a další, to je už drahý a nakonec se vše rozplizlo, ovšem v době, kdy NASA hnala dalšího zajíce. Ještě lepšího a ještě voňavějšího, většího, dočista dočista...
Teď žádná taková výmluva není na cestě - technologie je vyzkoušená, času na vývoj techniky je dost - já chápu, že 5segmentový motor je něco jiného než 4segment, ale není to nic principiálně nového. Nejkontroverznější část technologie STS se vyhodí - osobně za ni považuji tepelné dlaždičky, místo nich bude ověřený ablativní štít. Nebude se blbnout se znovupoužitelností, která se ukázala být (snad až na SRB) příliš drahá.
Pěsti asi držíme všichni, někdo (já) skeptičtěji než jiní, prože jsem si s nadšením naběhl už několikrát. Ale to je jen strach z dalšího zklamání. pěsti držím snad víc než většina z vás - vy si můžete pár destiletí počkat. Takže říkám škoda těch 30 let, ale líp pozdě než nikdy...


HonzaB - 8/9/2006 - 18:22

quote:
...
Jeste by me zajimalo reseni soucasne situace dle Honzy Basteckeho.
....
Kdyz NASA kontrakty podepisovala, tak predpokladala jejich plne vyuziti. Ze dnes vime, ze vsechno je jinak, je v duchu rceni "po bitve je kazdy general".)


Nechci plakat nad rozlitym mlékem, ani být generálem po bitvě.

Řešení současné situace NASA dle Honzy Bašteckého (ono je to na dlouhou debatu, takže jen nastíním - oblast pilotované kosmonautiky):

1) ideje:
- poučit se a u příštích projektů dbát na řádné posouzení před startem prací a naopak po dosažení operativního režimu systém efektivně využívat a průběžně modernizovat (využít vložené peníze).
- do plánů projektů zahrnout mnohem více vazeb na budoucí využití, pozemní segment, ekonomiku, ...
- nestanovovat nereálné cíle (neočekávat funkce SST jako u letadla)

2) Konečným cílem by asi měla být schopnost spolehlivě lidi a cargo dopravovat NA a Z oběžné dráhy.
- urychlit vývoj CEVu/ARES-I ... toto by mělo představovat dopravu lidí na orbitu
- urychlit vývoj ARES-V ... doprava carga na orbitu
- průběžná modernizace raketoplánu (a případná dostavba dalších orbiterů) ... doprava lidí a carga nahoru i dolu (raketoplán má dvě unikátní vlastnosti: 1.doprava lidi a carga SOUČASNĚ nahordu 2.doprava DOLU na Zem)
Tímto pokryju všechny potřeby a díky značné podobnosti použítých technologií je možné pozemní segment udržet malý.

3) umožnit vstup konkurence a privátního sektoru do dopravy na a z orbity a kosmického výzkumu
- podpora soukromých firem
- definování a publikování důležitých "kosmonorem": stykovací zařízení (asi dvě velikosti: jedno malé pro lidi a jedno velké pro dopravu RACKu), požadavky pro naváděcí zařízení, normovat styčné body systémů pro dodávku energie, paliva a kyslíku. Cílem je, že potom každá firma se schváleným stykovacím může vozit věci "nahoru" - pak bude jedno, jestli na ISS doveze kyslík NASA, ESA, nebo Virgin.

4) neopouštět ISS
- neboť cesta kamkoliv dál vede přes oběžnou dráhu. Minimálně obrazně: všechny technologie nejprve musím dlouhodobě vyzkoušet na oběžné dráze.

... tož asi tak.

zdravím
Honza



HonzaB - 8/9/2006 - 18:25

quote:
Mně to ani jako chytračení nepřipadá - Češi mají na to výraz honit bycha. Bych má tu vlastnost, že honit ho je zbytečné, protože Bych ex definitio se dohnat nedá.

Buďme rádi, že si NASA tentokrát snad dala realistické cíle - a hlavně je chce dosáhnout celkem realistickou cestou. Ty zrušené projekty měly tu vlastnost, že byly hodně ambiciózní, hodně efektní - a výsledek byl jaký byl. Vždycky se pak dalo říct, že bohužel, sklouzli jsme, potřebujeme další peníze, další a další, to je už drahý a nakonec se vše rozplizlo, ovšem v době, kdy NASA hnala dalšího zajíce. Ještě lepšího a ještě voňavějšího, většího, dočista dočista...
Teď žádná taková výmluva není na cestě - technologie je vyzkoušená, času na vývoj techniky je dost - já chápu, že 5segmentový motor je něco jiného než 4segment, ale není to nic principiálně nového. Nejkontroverznější část technologie STS se vyhodí - osobně za ni považuji tepelné dlaždičky, místo nich bude ověřený ablativní štít. Nebude se blbnout se znovupoužitelností, která se ukázala být (snad až na SRB) příliš drahá.
Pěsti asi držíme všichni, někdo (já) skeptičtěji než jiní, prože jsem si s nadšením naběhl už několikrát. Ale to je jen strach z dalšího zklamání. pěsti držím snad víc než většina z vás - vy si můžete pár destiletí počkat. Takže říkám škoda těch 30 let, ale líp pozdě než nikdy...

Bohužel je tu výmluva: VSE je podfinancované ... takže vše může (bohužel) proběhnou podle výše uvedeného scénáře.
Honza


tomas.pribyl - 9/9/2006 - 11:49

quote:

Nechci plakat nad rozlitym mlékem, ani být generálem po bitvě.
...
... tož asi tak.



Ja mam rad na jednoduchou otazku jednoduchou odpoved... :-)

S Vasim rozpisem naprosto souhlasim - ale to neni reseni SOUCASNE situace (spor Ares versus EELV), to je "pouceni z krizoveho vyvoje" (prave v duchu "ted uz vime, jak to delat, aby se to neopakovalo"). Me zajimala odpoved na otazku: "Jak NYNI ven ze situace, kdy jsou nasmlouvane kontakty a jak tedy neplatit penale jinak nez pridelenim lukrativnejsich kontraktu?..."

Jinak jsem se trochu zahrabal v domacim archivu a nasel jedno zajimave srovani (abychom se vratili k puvodnimu tematu). Zatimco jeden let Orion/Ares-I bude stat cca 560 mil. USD, let sestavy Orion/EELV by stal 750 mil. USD. Opravdu se me neptejte, proc, nevim. Vim jen zdroj: s temito cisly operuje americky publicista Donald Nelson, ktery stravil 36 let u NASA a nyni se zivi tim, ze pomlouva NASA kde muze... (Jeho nejoblibenejsi prednaska je o soucasnem americkem programu a jmenuje se "Odpocitavani ke katastrofe".) Cili tomu asi tezko budeme podsouvat zaujatost ve prospech NASA. :-)


tomas.pribyl - 9/9/2006 - 12:01

quote:
quote:

Z ceho tedy soudite, ze zakaznici jsou spokojeni? Podle me spokojeny zakaznik neuvazuje o prechodu na jinou raketu - v danem pripade prave Ares-I, jak se Pentagon nechal slyset...


Musim rici, ze jsem to prohlaseni Pentagonu nezaznamenal. Moc bych tomu osobne neveril, ale vylouceno to neni.


Jen doplnim svoji predchozi informaci: urcita konsolidace americke kosmonautiky je cilem soucasne Vize. Proste jde o to, aby se nevydrzovalo nekolik srovnatelnych raket, ktere preferuji ruzne vladni agentury - napr. Ares (NASA) nebo EELV (Pentagon). Pentagon bezprostredne po vyhlaseni Vize oznamil, ze uvazuje o tom, ze by sve naklady (alespon ty nejtezsi) prevedl na Ares-I (tehdy jeste CLV). Coz by znamenalo snizeni ceny za jednotkovy start - a toto prohlaseni se da vykladat i jako podpora Pentagonu nove Vizi.

(Dokonce se objevily i informace o moznem vyuziti Aresu-V pro vojenske ucely, ale ty bych osobne obratem ruky zaradil do naprosto nepodlozenych spekulaci a zboznych prani.)

Nicmene v dubnu 2005 Pentagon oznamil, ze prozatim s prechodem na EELV nepocita. Toto prohlaseni pochopitelne muzeme interpretovat ruzne (podle toho, jaky chceme dostat vysledek :-). Jednak muze jit o uklidneni stavajicich vyrobcu EELV (aby prestali vest kampan proti Aresu). Jednak muze jit o nicnerikajici prohlaseni, protoze slovicko "prozatim" umoznuje zmenu stavu prakticky kdykoliv.

Takze takto presne se situace ohledne Aresu a Pentagonu ma.


Archimedes - 9/9/2006 - 12:11

Orion je zatím jediný prakticky jistý prostředek pro blízké roky po roce 2010, který by měl umět dovézt něco nezanedbatelné hmotnosti z ISS. Úpravy Sojuzu jeho vedlejší náklad na Zem nezvýší řádově, Kliper je ve hvězdách, COTS zatím taky, návratové ATV nebo HTV jakbysmet.

Je už známo, kolik má mít ta Lockheedí bezpilotní verze Orionu nosnost na ISS a hlavně z ISS dolů na Zem?


HonzaB - 9/9/2006 - 16:19

quote:
...
Ja mam rad na jednoduchou otazku jednoduchou odpoved... :-)
...
"Jak NYNI ven ze situace, kdy jsou nasmlouvane kontakty a jak tedy neplatit penale jinak nez pridelenim lukrativnejsich kontraktu?..."
...


Moje odpověď: Pokud vím, že jsem udělal chybu, pak podle mně je nejrychlejší a nejčestnější chybu přiznat, věc stopnout a zaplatit penále. :-(

Obávám se, že "výměnou" za lukrativnější kontrakty se jenom zahrabávám ve slepé uličce a konečné náklady na všech stranách budou mnohem vyšší. Chápu rovněž, že daňové poplatníky by toto příliš nenadchlo (podobně, jako je nenadchlo 10mldKč za TV NOVA).

zdravím
Honza


HonzaB - 9/9/2006 - 16:38

ještě si dovolím poznámku k ceně za vynesení nákladu na LEO:

Podle mého názoru současná cena není reálným problémem. Obvykle uváděná současně dosahovaná jednotková cena $8000/kg vypadá vysoká, ale po přepočtu Vám vyjde 200Kč/gram. Pohybuju se v průmyslové branži a setkávám se se spoustou materiálů, kde jsou jednotkové náklady vyšší ...
I běžný člověk potkává a používá spoustu materiálů, kde je jednotková cena vyšší: značkové kontaktní lepidlo, obyčejná zubní plomba, materiál katalyzátoru z Fabie, ...

Problémem je spolehlivost a plánovatelnost celého kosmického segmentu jakožto nezbytná podmínka zapojení do rutinní průmyslové praxe. Spousta materiálů musí být udržována a zpracována v nějakých časových limitech (nejde zdaleka jen o biologické vzorky). Pak ale musím být schopen startovat třeba do dvou dnů. Pro chod výroby rovněž musím být schopen se spolehnout na svoje dodávky.

V důsledku uvedené úvahy vidím potřebu zabývat se zefektivněním pozemního segmentu.

zdravím
Honza



Jirka - 9/9/2006 - 20:42

quote:
Moje odpověď: Pokud vím, že jsem udělal chybu, pak podle mně je nejrychlejší a nejčestnější chybu přiznat, věc stopnout a zaplatit penále. :-(

Obávám se, že "výměnou" za lukrativnější kontrakty se jenom zahrabávám ve slepé uličce a konečné náklady na všech stranách budou mnohem vyšší. Chápu rovněž, že daňové poplatníky by toto příliš nenadchlo (podobně, jako je nenadchlo 10mldKč za TV NOVA).



Ta chyba nebo slepa ulicka je jako co?
Snad ne Ares1?
To by me pripominalo diskuze na www.nasaspaceflight.com kde se uz nejaky ten mesic omila jak Ares 1 bude hnedle zrusen a jake ma problemy a nic z toho se zatim neukazuje byt pravdou.


Anonym - 10/9/2006 - 21:43

Naivní dotaz:
je vůbec technicky možné dosáhnout kritéria man-rated při použití TPH v prvním stupni Aresu?


Bohuslav Chrenko - 10/9/2006 - 22:58

Prvý stupeň Aresu má byť odvodený od motorov SRB používaných dnes v raketopláne, teda už teraz je motor na TPH používaný pre lety s ľuďmi. Nebude presne ten istý, ale zväčšený a prejde množsvom pozemných aj letových skúšok. Navyše oproti raketoplánu, kde sú dva SRB, bude iba jeden, to znamená polovičná pravdepodobnosť havárie.
Motor na TPH má nevýhodu, že po zapálení sa už nedá zastaviť, ale je napríklad konštrukčne podstatne jednoduchší.
Málokto si uvedomuje, že aj napr. rusi používaju v Sojuze TPH v systéme záchrany posádok, ktorý funguje pri každom štarte. Použije sa ak treba zachrániť posádku, ale aj keď ho už netreba, odpália ho preč. Podobne aj číňania.


Dušan - 11/9/2006 - 20:55

To všechno vím a uvědomuji si to... Můj dotaz spíše narážel na diskuzi o několik příspěvků zpátky, kde jsem vyrozuměl, že Ares bude postaven na kvalitativně vyšších kritériích spolehlivosti a bezpečnosti (jak selsky rozumím termínu man-rated). A to mi prostě nějak nejde dohromady s motorem na TPH v prvním stupni. Závada na SRB (jasně že díky konfiguraci s ET) stála za zkázou Challengeru. A představa motoru, který když jednou spustím, tak už nelze zastavit... Asi je to jen můj konzervativní předsudek.


Pinkas - 11/9/2006 - 21:16

Málokdy se mluví o tom, že motor na TPH mnohem více zamořuje atmosféru, než motor LOX/RP, nemluvě o LOX/LH2. Existuje nějaké objektivní srovnání motorů z tohoto hlediska? Zcela jistě Delta4H by byla bez konkurence.


Jirka - 11/9/2006 - 22:33

quote:
... že Ares bude postaven na kvalitativně vyšších kritériích spolehlivosti a bezpečnosti (jak selsky rozumím termínu man-rated). A to mi prostě nějak nejde dohromady s motorem na TPH v prvním stupni. Závada na SRB (jasně že díky konfiguraci s ET) stála za zkázou Challengeru. A představa motoru, který když jednou spustím, tak už nelze zastavit... Asi je to jen můj konzervativní předsudek.


SRB lze zastavit pomoci naloze, ktera odpali otvor v komore, snizi snizi tlak v motoru a ten ztrati tah. To ale asi nema primy vliv pri katapultazi posadky pomoci zachranneho systemu.
Ovsem diky vysokemu tahu SRB bude zapotrebi jen jeden motor v 1.stupni CLV, coz je docela vyhodne. Dalsi dobra kombinace by bylo 5 motoru (kapalinovych) v jednom stupni se spolecnou nadrzi.
Dobrou vlastnosti je i jeho okamzita pripravenost ke startu - zadne problemy s tankovanim a instrumentaci (tedy instrumentace je zapotrebi k vektorizovani tahu, ale SRB se zda byt spolehlivy).
Ja myslim ze obava z TPH je skutecne tak trochu predsudek, alespon zaznamy nehovori nijak zvlast proti TPH.


Bohuslav Chrenko - 11/9/2006 - 23:13



A představa motoru, který když jednou spustím, tak už nelze zastavit..


Tiež sa mi viac páčia kvapalinové motory, v kozmonautike sú väčšinou efektívnejšie.
Ale čo sa týka vzletu, ak už raketa odštartuje, sú len dve možnosti: doletí kam má, alebo padne späť na zem. Ak odstavíme predčasne akýkoľvek motor, tak padne. Nemá zmysel odstavovať motor. Len zachrániť posádku a zmierniť škody.
Pri kvapalinových motoroch dochádza k zapáleniu pár sekúnd pred štartom. Dajú sa vypnúť pred odpútaním od rampy, ale príčina nutnosti odstavenia bude najmä z dôvodu ich nesprávneho chodu. TPH motor ide okamžite.


Anonym - 12/9/2006 - 10:57

quote:

Ja myslim ze obava z TPH je skutecne tak trochu predsudek, alespon zaznamy nehovori nijak zvlast proti TPH.

To je pravda - pri havarii CH. motory SRB vlastne fungovaly i po explozi a i presto ze jeden byl na boku prohorely...
martalien


Hawk - 12/9/2006 - 11:11

Ares(v podstatě stávající ET+SRB) se mně moc nelíbí, podle mě je výhodnější kompaktní konstrukce než plno velkých "přívěsků" typu SRB po stranách. Takto si koledují akorát o nové zdroje problémů.


Ervé - 12/9/2006 - 14:33

Naopak, Ares 5 je na tom líp než současný STS, protože odpadá křehký orbiter. Navíc v první fázi bude Ares 5 čistě bezpilotní, takže případná havárie způsobí ztrátu peněz, ale ne životů. Eněrgija měla 4 návěsné bloky, stejně má i Sojuz, Delty nosili a nosí spousty SRB a nikdy to velké problémy nezpůsobilo, takže toho bych se nebál.


Jiří Hošek - 13/9/2006 - 07:13

quote:
Konečným cílem by asi měla být schopnost spolehlivě lidi a cargo dopravovat NA a Z oběžné dráhy.
- urychlit vývoj CEVu/ARES-I ... toto by mělo představovat dopravu lidí na orbitu
- urychlit vývoj ARES-V ... doprava carga na orbitu
- průběžná modernizace raketoplánu (a případná dostavba dalších orbiterů) ... doprava lidí a carga nahoru i dolu
Je jen jeden problém: Nejsou peníze.
Pokud nechcete, aby to vyznívalo jako sci-fi, musíte tento cíl upravit.


avitek - 16/9/2006 - 09:11


NASA vybrala společnost Boeing Co., Huntington Beach, CA, k zadání kontraktu na fázi 2 vývoje tepelné ochrany pro kosmickou loď Orion. Kontrakt se uzavírá na dobu 16 měsíců a má hodnotu přibližně 14 mil. USD. Jedná se o pokračování prací uskutečněných firmou během fáze 1 vývoje fenolplastového uhlíkovými vlákny zesíleného ablátoru PICA (phenolic impregnated carbon ablator).

V rámci kontraktu má firma poskytnout:

- vzorky maeriálu pro tepelný štít k teplotním, strukturním a ekologickým zkoukám a analýzám
- přeběžný a konečný konstrukční nácrh tepelného štítu, používajícího PICA
- oběřovací výrobní linku pro výrobu tepelného štítu v měřítku 1:1 (tj. o průměru 5 metrů)
- kompletní výheldovou studii na vylepšování technologií použití tepelného štítu na bázi PICA
- databázi materiálových a tepelných vlastností PICA


Tomáš_Kovařík - 27/9/2006 - 19:26

Když si pomyslím, že chtějí vyměnit raketoplány za Orion, tak se mi dělá špatně. Je sice pravda že z finančního hlediska je to dobrý krok, ale mě se to prostě nelíbí. Bude po vyřazení raketoplánů ještě možnost, aby raketoplány ještě někdy startovaly??? Kdyby bylo třeba na ISS nutné dovézt nějaký obrovský náklad, tak- byla by možnost startu nějakého raketoplánu?


Anonym - 27/9/2006 - 20:06

quote:
Když si pomyslím, že chtějí vyměnit raketoplány za Orion, tak se mi dělá špatně. Je sice pravda že z finančního hlediska je to dobrý krok, ale mě se to prostě nelíbí. Bude po vyřazení raketoplánů ještě možnost, aby raketoplány ještě někdy startovaly??? Kdyby bylo třeba na ISS nutné dovézt nějaký obrovský náklad, tak- byla by možnost startu nějakého raketoplánu?


Taky by se mi víc líbil Venture Star, ale zatím na něj není know how. A ani nevím jak by se dal použít pro velký cíle. Snad provozovat oba typy, ale nasa má pro budoucnos jinou vizi než raketoplán. Raketoplán by musel jít na drahou generálku, a chtějí upravit pro Arese i stávající rampy. Tak pochybuju že pak ještě poletí.


bejcek - 27/9/2006 - 20:17

quote:
Když si pomyslím, že chtějí vyměnit raketoplány za Orion, tak se mi dělá špatně. Je sice pravda že z finančního hlediska je to dobrý krok, ale mě se to prostě nelíbí. Bude po vyřazení raketoplánů ještě možnost, aby raketoplány ještě někdy startovaly??? Kdyby bylo třeba na ISS nutné dovézt nějaký obrovský náklad, tak- byla by možnost startu nějakého raketoplánu?


Ne, raketoplány po ukončení jejich misí v roce 2010(?) už létat nebudou. Změní se montážní hala na KSC, rampy, řídící technika, pracovníci se budou přeškolovat! - to vše bude upravováno a předěláváno pro Orion a Ares. Eventuelní náklad bude muset počkat na raketu a být vyroben tak aby start přežil.
Je tu paralela s programy Gemini a Apollo -
dnes už NASA další Saturny a Apollo nepostaví i kdyby sebevíce chtěla. Jedině to celé rozjet znovu - od vývoje!


Jirka - 27/9/2006 - 21:52

Nasa nechce vyhledove provozovat vlastni lode pri cestach na LEO. Chce si dopravu kupovat od komercnich firem. Toto je spravny pristup, ale bude jeste nejakou dobu trvat, nez prislusne dopravni prostredky vzniknou (viz COTS).


Olda - 27/9/2006 - 22:03

Právě, problém je to, že komerční firmy na tohle zatím NEMAJÍ a v nejbližší době ani mít nebudou. Možná v příštím desetiletí začnou dopravovat na ISS náklad. Všechny ty projekty jako Rocketplane Kistler a spol. vypadají na první pohled úžasně, ale realita je taková, že jsou to spíše vize a sny než cokoli jiného. Podle mě prvním americkým strojem, který po skončení programu STS dopraví na ISS astronauty anáklad bude Orion. Já osobně, když už bude Orion, nevidím důvod, proč loď nevyužívat při dopravě na ISS a proč kupovat dopravu od komerčních firem.


Anonym - 27/9/2006 - 23:56

quote:
Já osobně, když už bude Orion, nevidím důvod, proč loď nevyužívat při dopravě na ISS a proč kupovat dopravu od komerčních firem.


Orion bude dražší než předpokládaný komerční lety


Olda - 28/9/2006 - 00:14

Troufnu si tvrdit, že nebude. Raketa bude hotová kvůli "Bushovu" letu na Měsíc, kosmodrom taky, technika vyzkoušená, využije se zkušenost i technologíí z předešlých programů( viz. 1. stupeň v podobě SRB) K tomu profesionální zajištění řízení kosmického letu od NASA atd, atd. Použití Orionu mi přijde daleko výhodnější, bezpečnější a efektivnější.


admin - 28/9/2006 - 08:42

quote:
Troufnu si tvrdit, že nebude. Raketa bude hotová kvůli "Bushovu" letu na Měsíc, kosmodrom taky, technika vyzkoušená, využije se zkušenost i technologíí z předešlých programů( viz. 1. stupeň v podobě SRB) K tomu profesionální zajištění řízení kosmického letu od NASA atd, atd. Použití Orionu mi přijde daleko výhodnější, bezpečnější a efektivnější.


Bude. Cena startu Ares 1 + Orion se odhaduje na nějakých cca 500M$. Tzn. jen o něco méně, než start STS. Jen start Ares 1 bude stát cca 280M$(Tome, když tak mě oprav . Náklady na vývoj pětisegmentového SRB se dnes odhadují už na 3G$. IMHO to bude ještě víc. Vždyť na začátku předpokládali vývojové náklady na 1G$...


Jirka - 28/9/2006 - 10:57

quote:
quote:
Troufnu si tvrdit, že nebude.


Bude. Cena startu Ares 1 + Orion se odhaduje na nějakých cca 500M$. ...
Náklady na vývoj pětisegmentového SRB se dnes odhadují už na 3G$. IMHO to bude ještě víc. Vždyť na začátku předpokládali vývojové náklady na 1G$...


Ja myslim ze odhadovat cenu Aresu1/Orionu je velice osidne. Myslim ze by byl uspeh za penize STS uskutecnit dva starty Aresu V a dva starty Aresu1/Orionu.
To co se usetri na ISS by melo jit na LSAM a mesicni infrastrukturu. Zadna uspora penez tedy nehrozi.
Proto je jediny rozumny zpusob vyuziti CEV letat pouze k Mesici a jen vyjimecne k ISS, ale kdo dokaze odhadnout situaci za deset let, ze?

Dulezite je, ze 4xSojuz za rok dokaze udrzet plnou kapacitu 6 osob na ISS a na zasobovani bude 6 progresu, ATV, HTV a snad i COTS.
Co se tyce penez na vyvoj, tak to nevypada tak zle. Vzpomenme jen kolik miliard se prozralo na vraceni STS do provozu po havarii Columbie.

Koluje tady castka 3miliardy a nikdo nevi na co presne je urcena. Pokud za 100 miliard NASA ziska schopnost dopravit lidi nebo naklad na Mesic (nebo asteroid) a zpet a kdykoliv si bezpecne (!!!) zaletet k ISS, tak jsou to dobre investovane penize a vubec mi nebude vadit ze 1/30 te castky byla investovana do motoru bez ktereho to nepujde.


Anonym - 28/9/2006 - 11:09

quote:
Pokud za 100 miliard NASA ziska schopnost dopravit lidi nebo naklad na Mesic (nebo asteroid) a zpet a kdykoliv si bezpecne (!!!) zaletet k ISS, tak jsou to dobre investovane penize a vubec mi nebude vadit ze 1/30 te castky byla investovana do motoru bez ktereho to nepujde.


nezbývá než souhlasit, vo tom to totiž má bejt


admin - 28/9/2006 - 11:40

quote:
quote:
Proto musíme držet pěsti Bushovi a republikánům.


No, Bush už být prezidentem nemůže a republikáni se na to můžou vybodnout stejně jako demokraté.


To sice nemůže, ale výsledek podzimních voleb do značné míry závisí na něm a padne na jeho hlavu. Stejně důležitý vliv bude mít na svého případného nástupce.
Vybodnout se na to můžou, ale republikáni u moci by museli hodně složitě vysvětlovat, proč torpédují plán, který určil jejich republikánský prezident. U republikánů je to IMHO míň pravděpodobnější, že by se na to vybodli...


admin - 28/9/2006 - 11:44

Tu cenu jsem si z prstu nevycucal já.

Jen jsem tím chtěl upozornit, že nějakého slevnění u NASA nemůže být řeč. NASA bude mít k dispozici 20ti tunovou loď pro dopravu 4-6 lidí a téměř žádného nákladu za shruba stejnou sumu, za jakou mají dnes STS. To je jen konstatování, neobhajuji STS.

Mě osobně se nelíbí použití SRB, proto jsem vypíchl zvýšení ceny vývoje 5ti segmentového SRB. To jsem si nemohl odpustit.

Jinak samozřejmě souhlasím. Ať už bude mít NASA cokoli, hlavně že bude konečně zase lítat na Měsíc...


Jirka - 28/9/2006 - 12:35

quote:
Tu cenu jsem si z prstu nevycucal já.


Ja myslim ze to byl puvodne nejaky investigativni novinar.

quote:

Jen jsem tím chtěl upozornit, že nějakého slevnění u NASA nemůže být řeč. NASA bude mít k dispozici 20ti tunovou loď pro dopravu 4-6 lidí a téměř žádného nákladu za shruba stejnou sumu, za jakou mají dnes STS. To je jen konstatování, neobhajuji STS.



Je pravdepodobne ze variabilni cena za jeden start Aresu1/Orionu bude podobna jako variabilni cena za jeden start STS. Je pravdepodobne ze i variabilni cena za jeden Ares V bude podobna jako u STS. Pokud i fixni naklady zustanou stejne, pak plati ze misto peti STS rocne lze mit dohromady pet startu Aresu1/Orion ci Aresu V.
Ja myslim ze s tim lze nadelat vice muziky nez s peti starty STS. Obzvlast kdyz cinnost STS se zcvrkla na dostavbu ISS a opravarensky let k Hubblu. Toto je nejlepsi cenovy odhad jakeho jsem se svymi znalostmi schopen a myslim ze je docela konzervativni.


Adolf - 28/9/2006 - 16:20

Počítám, že z těch útržkovitých informací od novinářských špehů asi není možné, zjistit, co je míněno nákladem na jeden let, a jestli se při porovnávání nějakých novinářských čísel neporovnávají hrušky s jabkama. Tu radost, že by mě někdo vyvedl z omylu, mi tu asi nikdo neudělá, co?

Orion je optimalizován pro určité úkoly. Použít ho pro jiné je podobné jako využívat traktor místo náklaďáku. Jde to, ale efektivita takového podniku klesá. Je optimalizován pro Měsíc a jeho vynášení nákladů k ISS je tak trochu taháním nákladů traktorem nebo je to také v rámci jeho určení, pro které byl optimalizovaně navržen?

Mně prohlášení, že pro ISS budou používány komerční lety připadá spíš jako, že pro tento typ misí optimalizován není a doprava tedy bude na komerčním principu objednána u toho, kdo ji poskytne za nejvýhodnějších tržních podmínek, při čemž o Orionu se nepředpokládá, že by pro tento úkol v konkurenci obstál. Ten nákup od komerčních subjektů může také znamenat možná, že trh to nejkonkurenčněji dodá pomocí Sojuzů a Progresů.


xChaos - 6/10/2006 - 18:27

quote:
Tu cenu jsem si z prstu nevycucal já.
Mě osobně se nelíbí použití SRB, proto jsem vypíchl zvýšení ceny vývoje 5ti segmentového SRB. To jsem si nemohl odpustit.


Oni ho ale v podstatě mají vyvinutý - tedy v podobě pro Ares 5, ne pro Ares 1. První testy téhle konfigurace SRB proběhly ještě před oficiálním ohlášením celé téhle nové přepravní koncepce - takže asi ledacos se chystalo "pod pokličkou" už déle. Oficiálně se to tehdy testovalo tuším v souvislosti s úvahami o zvýšení nosnosti raketoplánu (?), bylo to ještě před havárií Columbie.

Co je složité, není pětisegmentový SRB, ale samostatný let SRB jako prvního stupně Aresu 1. Asi jedno kolikasegmentového. Zatím jediným dosavdním "pokusem" v tomhle směru byl nejspíš samostatný let utržených SRB po explozi Challengeru :-/


Jirka - 6/10/2006 - 18:43

5seg SRB pokusny zazeh vpodstate jen otestoval, ze motor a jine soucastky vydrzi zvyseny tlak i tah.
Tot vse. Jinak si nemyslim ze by samostatny let SRB mel byt az takovy problem. Existuje spousta raket, ktere maji v prvnim stupni jediny motor na TPH.
ATK uz vyrobila spousty motoru do takovych prvnich stupnu. Tohle je asi jejich premiera pri kontraktu na cely samostatny stupen - ikdyz si tim nejsem jisty.
ATK se taky neuspesne uchazelo o kontrakt pro design puvodniho EELV pro armadu, takze se jim to podarilo az s Aresem 1.


xChaos - 6/10/2006 - 18:44

Mimochodem, ještě 2 poznámky k CEV/Orion:

- už jsem se ptal ve vlákně o Dragonu: nevíte někdo, jestli se loď Orion bude připojovat k portu PMA jako STS, nebo přímo k "velkému" portu pro spojování modulů stanice (CBM) ? Totiž to úzce souvisí i s tím, jaký stykovací uzel bude míst LSAM pro přistání na Měsící - bude potřebovat pro propojení s Orionem robotickou ruku jako Dragon ? Nebo bude mít Orion pro lety k ISS jiné rozhraní, než Orion pro lety na Měsíc ?

- mimochodem: ve svých asi sedmi až desíti letech jsem měl "rozkreslenou" kompletní flotilu různých "vlastních" plavidel pro výzkum kosmu :-) a pro lety za hranici nízké oběžné dráhy jsem měl "navrženou" třímístnou loď velice podobnou Apollu, kterou jsem pojmenoval... právě Orion. Takže když se tohle jméno objevilo, tak mě to vážně pobavilo :-) Měla tuším nakreslené solární panely (ale myslím, že byly umístěné tak jako u Sojuzu, ne tak jako u CEV). Bohužel už asi ty nákresy nikde nevyhrabu :-) Bylo to pravda opravdu hodně dětské, a hodně inspirované tím, co jsem tehdy věděl např. o plánech na montáž modulární kosmické stanice pomocí amerického raketoplánu. Jako nosnou raketu jsem si tehdy představal cosi, co bylo velmi podobné konceptu Kistler K-1 (ale samozřejmě jsem tehdy věděl houby o energiích potřebných pro dosažení jednotlivých oběžných drah... byly to jen takové malůvky ve stylu té zlodušské rakety z jedné té Bondovky). Každopádně jednorázově použitelné rakety mě přišly jako hrozné plýtvání, a připadalo mi samozřejmé, že kosmické lety jsou tak strašlivě drahé právě kvůli tomu. V pozdějších úvahách jsem se tudíž dost intenzivně upnul k myšlence SSTO/HTOL raketoplánu... a teprve zprávy před pár lety mě teprve různé ty zprávy o všech těch Rotonech a Rocketplanech a konceptech tankování (nebo dokonce výroby) kapalného kyslíku za letu tak nějak probudily a přiměly začít o tom všem znovu přemýšlet trochu důkladněji - proč vlastně SSTO není až tak jednoduše realizovatelný koncept jak to na první pohled vypadá, apod. No ale to už vzniklo kosmo.cz... a o všem se teď přemýšlí daleko lépe, když už se člověk nemusí bát že bude za naprostého excentrika, když má takovéhle zájmy... :-) Internet je v tomhle ohledu smrtící médium :-)


Jirka - 6/10/2006 - 18:50

quote:
nevíte někdo, jestli se loď Orion bude připojovat k portu PMA jako STS, nebo přímo k "velkému" portu pro spojování modulů stanice (CBM) ? Totiž to úzce souvisí i s tím, jaký stykovací uzel bude míst LSAM pro přistání na Měsící


Orion nemusi mit jen jeden typ mechanismu, stejne jako je to planovane u Dragonu. Myslim ze jeste neni jiste jak bude Orion dokovat u ISS. Mozna pouziji port pro PMA, nebo se bude muset nainstalovat nejaky adapter.
Myslim ze port pro cestu na Mesic bude tak jako tak jiny.


xChaos - 6/10/2006 - 18:50

quote:
Orion je optimalizován pro určité úkoly. Použít ho pro jiné je podobné jako využívat traktor místo náklaďáku. Jde to, ale efektivita takového podniku klesá. Je optimalizován pro Měsíc a jeho vynášení nákladů k ISS je tak trochu taháním nákladů traktorem nebo je to také v rámci jeho určení, pro které byl optimalizovaně navržen?



Já bych řekl, že Orionem bude NASA posílat na ISS svoje "státní" astronauty, aby je "zaškolila" ... a to právě do obsluhy palubních systémů lodi Orion, kterou pak budou létat na Měsíc a na Mars. Prostě ta šestimístná verze bude vlastně takový "výcvikový stroj" NASA - spíše než nějaký hlavní dopravní systém pro LEO/ISS. Většina z kosmonautů kteří letěli s Apollem na Měsíc (každopádně alespoň velitelé, u pozdějších misí) nebyli nováčci - nicméně uvádělo se, že velká odlišnost systémů Gemini a Apolla byla tehdy určitým problémem: ty předchozí zkušenosti jim do značné míry byly nanic, alespoň co se technologické stránky té zkušenosti týkalo.

Komerční sektor bude logicky používat levnější dopravní systémy, které nebudou létat nikam jinam, a kosmonauti na nich nebudou kvůli "výcviku" či "školení", ale kvůli pracovnímu pobytu na ISS jako takovému.


xChaos - 7/10/2006 - 18:03

quote:
Orion nemusi mit jen jeden typ mechanismu, stejne jako je to planovane u Dragonu. Myslim ze jeste neni jiste jak bude Orion dokovat u ISS. Mozna pouziji port pro PMA, nebo se bude muset nainstalovat nejaky adapter. Myslim ze port pro cestu na Mesic bude tak jako tak jiny.


Na některých obrázcích CEV byl na špičce nakreslený velký čtvercový průlez...

Každopádně momentálně jsou podle zde uvedených informací v provozu min. 3-4 odlišné dokovací systémy (Sojuz/Progres, ruské segmenty ISS, ex-Buran+STS=PMA (pokud se na straně STS používá stejný port jako pro lety k Miru), ostatní segmenty ISS=CBM). Že by se pro lety na Měsíc vyvíjel nový, pátý ? Tedy: u jednoúčelových průlezů pro v podstatě trvalé smontování nějakých komponent je celkem pochopitelné, že se použije něco speciálního (ISS navíc používá stejný mechanismus pro trvalou i dočasnou montáž - bod navíc). Ale že by se Orion startující k Měsíci hned od začátku takhle zásadně lišil od Orionu pro lety k ISS ? To je potom ovšem "návrat před éru Apolla" - tam se stejné rozhraní používalo pokud vím aspoň u lunárního modulu vs. u stanice Skylab...


Njn...možná se o tom tady už diskutovalo, teď si nejsem úplně jistý. Prostě jsem jen zvědavý s čím ještě NASA přijde :-)


Archimedes - 8/10/2006 - 12:02

Mel jsem za to, ze u Orionu uz se prakticky pocita s portem PMA, jak pro ISS, tak pro LSAM.


Jirka - 9/10/2006 - 18:50

quote:
Ale že by se Orion startující k Měsíci hned od začátku takhle zásadně lišil od Orionu pro lety k ISS ?

Orion pro Mesic bude nasledovat priblizne 4 roky po prvnim Orionu pro ISS. Da se ocekavat, ze mezi jednotlivymi lodemi budou rozdily. To neni krok zpet, ale krok kupredu.
Ten system by mel byt maximalne modularni. To ze se zatim vyviji napriklad jen jeden servisni modul nemusi znamenat, ze v budoucnu nedojde ke zmene.
Naopak to ze byl zrusen vyvoj ciste nakladniho CEVu nas sice muze mrzet, ale ma to jistou logiku.


Olda - 9/10/2006 - 18:58

Vzhledem k Peogreeeu, ATV,H-II Transport Vehicle a snad i Paromu, pokud se bude realizovat nebude neexistence nákladní verze Orionu až tak velkou ranou pro ISS.


HonzaB - 10/10/2006 - 13:23

quote:
Orion je optimalizován pro určité úkoly. Použít ho pro jiné je podobné jako využívat traktor místo náklaďáku. Jde to, ale efektivita takového podniku klesá. Je optimalizován pro Měsíc a jeho vynášení nákladů k ISS je tak trochu taháním nákladů traktorem nebo je to také v rámci jeho určení, pro které byl optimalizovaně navržen?


Nedá mi to nereagovat:
Je skutečně neefektivní používat traktor místo náklaďáku (osobáku, motorky, autobusu, formule, ...).
Ale pak musíte mít k dispozici náklaďák (osobák, motorku, autobus, formuli, ...). Jinak je traktor nejlepší možná volba pro dopravu čehokoliv!!!

přeju krásný den
Honza






Olda - 12/10/2006 - 10:40

Plán letu Orionu:
http://www.nasaspaceflight.com/content/?cid=4859


Ervé - 17/10/2006 - 11:33

Orion bude mít v servisním modulu upravený raketový motor OMS ? Pro případ jeho selhání má být systém RCS tak silný, aby zvládl TEI - návrat z Měsíce. Původně se mluvilo o jiném motoru, snad z Ageny ?


Daniel Hlávka - 6/11/2006 - 12:05

Irvine aerospace byla vybrána na vývoj padáků pro Orion.

http://www.spacedaily.com/reports/Irvin_Aerospace_Selected_To_Design_Parachutes_For_Orion_Spacecraft_999.html


avitek - 20/11/2006 - 16:49

Studie z roku 2003 (březen) o využití systémů odvozených z lodi typu Apollo pro potřeby ISS, zejména jako "záchranného člunu" (CRV = Crew Return Vehicle).

Vypracovala pracovní skupina ve složení

Aaron Cohen (bývalý ředitel NASA-JSC, manažer pro Apollo CSM v NASA, později úřadující první náměstek administrátora NASA)
Vance Brand (bývalý astronaut)
Dale Meyers (bývalý viceprezident firmy NAA/Rockwell, která vyvíjela Apollo CSM, později asistent administrátora NASA pro pilotované lety, později první náměstek administrátora NASA)
John Young (bývalý astronaut)
Keneth Szali (bývalý ředitel NAA-Dryden Research Center)

viz

http://www.spaceref.com/news/viewsr.html?pid=9031

Je to skutečně návrh, který přímo vede k Orionu!


Jiří Hošek - 28/11/2006 - 12:36

quote:
Studie z roku 2003 (březen) o využití systémů odvozených z lodi typu Apollo pro potřeby ISS, zejména jako "záchranného člunu" (CRV = Crew Return Vehicle).
...
http://www.spaceref.com/news/viewsr.html?pid=9031

Je to skutečně návrh, který přímo vede k Orionu!


Díky panu Vítkovi jsme tuto studii již tehdy, na jaře 2003, znali!
(10 měsíců před oficiálním vyhlášením návratu na Měsíc).


bejcek - 10/2/2007 - 17:09

Lidové noviny z 8.2.07
Nástupce raketoplánu ohrožen.

http://lidovky.zpravy.cz/nastupce-raketoplanu-ohrozen-dkm-/ln_veda.asp?c=A070208_095124_ln_veda_fho


marcellino4 - 16/2/2007 - 13:05

pekny den vsetkym

iba by som sa chcel spytat na jednu specifikaciu ohladne navrhovanej CEV, konkretne aka ma byt maximalna hmotnost materialu vyenseneho a zneseneho touto kozmickou lodou. nasiel som iba udaj o tom, ze pri misii na mesiac je to planovanych cca 100kg

dakujem


Jirka - 16/2/2007 - 13:27

100 kg u Mesicni mise je pozadavek. Vzhledem k vyvojove fazi ve ktere se Orion nachazi nepredpokladam, ze je jasne jakou vlastne bude mit nosnost na ISS.
Zatim to vypada ze k ISS bude startovat s mene palivem v SM, aby Ares 1 byl schopen Orion vubec vynest na pozadovanou drahu (-30 x 160nm).
Na druhou stranu je v navrhu Orionu i Aresu jeste dost rezerv na to, aby bylo mozno nakonec dopravit k ISS slusny naklad i se sesti clennou posadkou.
Pokud bude konecna verze J2X k dispozici jiz pro lety k ISS (misto jeji slabsi verze J-2Xd), tak nosnost Ares 1 / Orionu vyrazne stoupne.


Jirka - 16/2/2007 - 13:31

quote:

Zatim to vypada ze k ISS bude startovat s mene palivem v SM, aby Ares 1 byl schopen Orion vubec vynest na pozadovanou drahu (-30 x 160nm).


Sorry, pozadovana draha je -30 x 100 nm pro Mesic i ISS


avitek - 19/3/2007 - 18:25

Tepelné, akustické, vibrační zkoušky a zkoušky elektromagentické kompatibility lodí Orion se uskuteční středisko NASA Glenn Research Center v Clevelandu ve velké vakuové zkušební komoře na svoji zkušební stanici Plum Brook Station v Sandusky, OH, viz

http://www.nasa.gov/home/hqnews/2007/mar/HQ_07069_Orion_testing.html


avitek - 4/5/2007 - 22:42

NASA zadala dva kontrakty na vývoj teplené ochrany pro návratový modul lodi Orion, viz:

http://www.nasa.gov/home/hqnews/2007/may/HQ_C07023_Orion_Contract_TPS.html


avitek - 6/8/2007 - 17:52

Podle článku

http://www.nasaspaceflight.com/content/?cid=5187

byla pro návratový modul Orionu zrušena varianta přistávání na pevnině s amortizací pomocí nafukovacích vaků. Bylo rozhodnuto, že jako Apollo bude přistávat výlučně na vodě. Vylehčí se tím konstrukce lodi.


J2930 - 6/8/2007 - 19:53

quote:
...byla pro návratový modul Orionu zrušena varianta přistávání na pevnině...



takze od dob Apolla zadny pokrok... tomu rikam pokrok
Nakonec to mozna vsechno bude vypadat jako Apollo jen v hi-tech designu


Nibiru - 6/8/2007 - 19:58

quote:
quote:
...byla pro návratový modul Orionu zrušena varianta přistávání na pevnině...



takze od dob Apolla zadny pokrok... tomu rikam pokrok
Nakonec to mozna vsechno bude vypadat jako Apollo jen v hi-tech designu


Nejsou peníze na blbosti.Je třeba zatočit s teroristy po bolševicku a když něco zbyde tak pak si můžou vymýšlet přistání na pevnině :-)


J2930 - 6/8/2007 - 20:04

quote:
Nejsou peníze na blbosti.Je třeba zatočit s teroristy po bolševicku a když něco zbyde tak pak si můžou vymýšlet přistání na pevnině :-)


Nemyslim ze jde o lehci konstrukci a o prachy... spise v neduveru k zvladnuti technologie, ktera se prave testuje. Alespon budou akcnejsi prime prenosy z pristani... rychle cluny.. vrtulniky...zabi muzi


Nibiru - 6/8/2007 - 20:11

quote:
quote:
Nejsou peníze na blbosti.Je třeba zatočit s teroristy po bolševicku a když něco zbyde tak pak si můžou vymýšlet přistání na pevnině :-)


Nemyslim ze jde o lehci konstrukci a o prachy... spise v neduveru k zvladnuti technologie, ktera se prave testuje. Alespon budou akcnejsi prime prenosy z pristani... rychle cluny.. vrtulniky...zabi muzi


A když se něco nepovede,tak se dá argumentovat,že přešli plynule na další expedici NEEMO :-D

Teď mně ještě napadá,jak proběhne ta akční scéna,tak pak budou muset ještě dát otisky prstů,nahlásit pohlaví a projít testerem na výbušniny,jestli jim třeba nějáký satelit s ručníkem kolem slunečních panelů něco nepodstrčil :-D

No vraťme se k tématu,než se někdo ozve :-) Mohli by se třeba zeptat rusů jak se to dělá,ale to se teď nehodí,teď se trucuje :-D


bejcek - 7/8/2007 - 10:13

Orion - Ares, co všechno ještě bude "vylepšeno, posunuto atp" ? Kdy, že to chtějí přistát na Měsíci? .... 2030?


Jirka - 7/8/2007 - 10:44

Osobne nevim jestli je to dobra zprava, nebo spatna. Pristani do vody ma mnoho vyhod a myslim ze jen dve nevyhody.
Predne odpada nutnost smerovat pristani do jedne pevne vymezene oblasti, zmensuje se nebezpeci ze Orion pristane na nevhodny teren, zmensi se naroky na vahu a naroky na vyvoj ne tak uplne vyvinutych technologii (air bagy a "zelene" pohonne hmoty), nehrozi ze odhozeny servisni modul zasahne oblasti, kde by mohl zpusobit nejakou skodu, navrat z Mesice bude asi jednodussi.
Proti tomu stoji jedna potencionalni nevyhoda - neni jiste jak to ovlivni znovupouzitelnost - mozna nijak zvlast, mozna ano. A jedna jista nevyhoda - zachranne operace na mori jsou ponekud drazsi.
Nejsem si uplne jisty jestli vyhody prevazi nevyhody, ale je docela mozne ze ano.
Navic je docela mozne ze Orion staveny pro pristani na pevnine prece jen skonci v mori a potom by jeho znovupouzitelnost byla jeste vice problematicka.
Mozna ze znovupouzitelnost casti CM nebude ani takove terno jak si ted muzeme myslet.


bejcek - 7/8/2007 - 14:04

Je to těžký výběr - moře/pevnina. Všude hrozí nějaké nebezpečí pro posádku i tu kabinu. Co nechápu je to, že Orion přeci není vyvíjen pro jednorázové krátkodobé používání (řekněme na 5-10 let!). Určitě by měl pracovat mnohem delší dobu.
Nyní se šetří s vahou i rozměry a bude ještě šetřit. To jde na úkor letových možností, bezpečnosti a já nevím čeho dalšího. Dopadne to nakonec tak, že se budou klepat před každým startem aby nepřišla přeháňka, větříček nebo chladný vzduch?!Proč to nedělají důkladně s možnostmi upgradu. Nebo to má vydržet jen od jedné reklamní kampaně ke druhé.
inu Amerika?!


Jiří Hošek - 7/8/2007 - 16:20

quote:
Podle článku

http://www.nasaspaceflight.com/content/?cid=5187

byla pro návratový modul Orionu zrušena varianta přistávání na pevnině s amortizací pomocí nafukovacích vaků. Bylo rozhodnuto, že jako Apollo bude přistávat výlučně na vodě. Vylehčí se tím konstrukce lodi.


Scott Horowitz vyvrací informaci, že varianta přistávání na pevnině byla zrušena.
http://www.spaceref.com/news/viewnews.html?id=1228


Vítězslav Novák - 7/8/2007 - 16:22

quote:

Predne odpada nutnost smerovat pristani do jedne pevne vymezene oblasti, zmensuje se nebezpeci ze Orion pristane na nevhodny teren

Tak to bych tak optimisticky neviděl - loď musí velmi rychle najít, takže příliš se vzdálit z plánované oblasti nesmí. Nejvýš na dolet záchranných vrtulníků tam a zpátky. V nejhorším případě aspoň tam... Těžko najít horší povrch než povrch moře s 5m a vyššími vlnami - přistání v bouři, jaké zvládl Sojuz, nepřipadá v úvahu.


quote:
zmensi se naroky na vahu a naroky na vyvoj ne tak uplne vyvinutych technologii (air bagy a "zelene" pohonne hmoty)


Rusové to vyvinuté mají a nevím o případu, kdy by prachové rakety nezafungovaly včas. Airbagy jsou zbytečné.

quote:
n
nehrozi ze odhozeny servisni modul zasahne oblasti, kde by mohl zpusobit nejakou skodu


Já žil v domnění, že servisní modul má shořet v atmosféře, ne?

quote:

Mozna ze znovupouzitelnost casti CM nebude ani takove terno jak si ted muzeme myslet.


Já si to rozhodně nemyslím - Američané už jednou se znovupoužitelností narazili a nakonec mají cosi částečně znovupoužitelného, ovšem za cenu obrovských nákladů a snížené bezpečnosti. Takže spíš žádné terno a pokud něco obětovat, tak právě znovupouzitelností začít.


Vítězslav Novák - 7/8/2007 - 16:31

Ještě jedna námitka, která by měla zavážit zvláště u takového propagátora zesoukromění kosmonautiky, jako jste vy, Jirko - přistání na moři vyžaduje logistiku, jakou vládne pouze a výhradně marína USA. Několik letadlových lodí, přesné navádění, speciální vrtulníky pro záchranné operace...

Navíc hrozí faktor počasí. Od Měsíce poletíte tři dny, za tu dobu se hurikán sice nezformuje, ale stačí podstatně menší bouře. Viděli jsme všichni, jaké starosti dělají žabákům už vlny od rotorů těch vrťasů. To se bude čekat u Měsíce podobně jako čekají STS na LEO až se počasí umoudří a přestane pršet a foukat? Změnit oblast přistání znamená přesunout tam celý ten cirkus svazku letadlové lodi s podpůrnými plavidly. Ne dražší - zatraceně drahé! A taky zatraceně pomalé.


Jirka - 7/8/2007 - 16:47

quote:
quote:

Predne odpada nutnost smerovat pristani do jedne pevne vymezene oblasti, zmensuje se nebezpeci ze Orion pristane na nevhodny teren

Tak to bych tak optimisticky neviděl - loď musí velmi rychle najít, takže příliš se vzdálit z plánované oblasti nesmí. Nejvýš na dolet záchranných vrtulníků tam a zpátky. V nejhorším případě aspoň tam... Těžko najít horší povrch než povrch moře s 5m a vyššími vlnami - přistání v bouři, jaké zvládl Sojuz, nepřipadá v úvahu.



Myslel jsem to tak, ze je v pripade pristani do more je mozne najit mnohem vice vhodnych mist nez pro pristani na pevninu. Tato flexibilita by se mohla hodit obzvlaste pri nejakem prusvihu u Mesice. Pokud bude Orion primarne urcen pro pristavani na mori, tak je mozne ocekavat na tuto moznost mnohem lepsi reakci.

quote:

quote:
zmensi se naroky na vahu a naroky na vyvoj ne tak uplne vyvinutych technologii (air bagy a "zelene" pohonne hmoty)


Rusové to vyvinuté mají a nevím o případu, kdy by prachové rakety nezafungovaly včas. Airbagy jsou zbytečné.


Najdou se sice kosmonauti, kteri si na pristani v sojuzu stezuji, ale pokud preziji, tak si vlastne nemaji na co stezovat.
Zelenymi phonnymi hmotami jsem mel na mysli hypergolicke palivo, ktere muze byt v CM pouzito misto plynneho kysliku a ethanolu (ci co je tam nyni planovano)

quote:

quote:
n
nehrozi ze odhozeny servisni modul zasahne oblasti, kde by mohl zpusobit nejakou skodu


Já žil v domnění, že servisní modul má shořet v atmosféře, ne?



Nezhori uplne, trosky dopadne v jiste vdalenosti od CM.


tomas.pribyl - 7/8/2007 - 16:54

quote:
přistání na moři vyžaduje logistiku, jakou vládne pouze a výhradně marína USA. Několik letadlových lodí, přesné navádění, speciální vrtulníky pro záchranné operace...


Jen drobnost: docela se bavim tim, jak si nekdo (v podstate kazdy...) vasnive upravuje puvodni zpravu. Ta hovorila o pristani NA VODE, nikoliv NA MORI. Uz od pocatku programu Orion je pritom pocitano s pristanim plus minus nekolik set metru. To znamená, že mu stačí větší rybník, nikoliv menší oceán. Je to samozřejmě jen hraní se slovíčky, ale nedovedu si představit "několik letadlových lodí" na vodní ploše velikosti Máchova jezera... ;-)

(To jen, aby řeč nestála...)


Jirka - 7/8/2007 - 17:05

quote:
Ještě jedna námitka, která by měla zavážit zvláště u takového propagátora zesoukromění kosmonautiky, jako jste vy, Jirko - přistání na moři vyžaduje logistiku, jakou vládne pouze a výhradně marína USA. Několik letadlových lodí, přesné navádění, speciální vrtulníky pro záchranné operace...



Propagator? Tak ted nevim jestli je to zasluzna cinnost nebo ne. Ja jsem se celou dobu bal ze tu naopak nadmerne obhajuju NASA. Citim se potesen, ze jsem svuj pristup tak dokazal vyvazit.

Nemyslim si ale ze budou zapotrebi letadlove lode. CM bude mit po pristani min nez 7t a to lze snadno dopravit vrtulnikem. Vrtulnik muze pristat s trochou nadsazky na kazde barce s HELI nastavbou. Kazdy den jezdim na kole kolem maleho pristavu pro cca 10 lodi, kde vzdycky nejaka ta lodka s helinastavbou parkuje.
Staci mit par takovych lodek, nejake to pruzkumne letadlo a lze pokryt dost velkou plochu more.
Mozna ze by se to ale nevyjimalo debre, kdyby se hrdinove nevraceli na letadlove lodi, ale na nejake kocabce.

quote:

Navíc hrozí faktor počasí. Od Měsíce poletíte tři dny, za tu dobu se hurikán sice nezformuje, ale stačí podstatně menší bouře. Viděli jsme všichni, jaké starosti dělají žabákům už vlny od rotorů těch vrťasů. To se bude čekat u Měsíce podobně jako čekají STS na LEO až se počasí umoudří a přestane pršet a foukat? Změnit oblast přistání znamená přesunout tam celý ten cirkus svazku letadlové lodi s podpůrnými plavidly. Ne dražší - zatraceně drahé! A taky zatraceně pomalé.


Pocasi lze vcelku dobre predvidat na tri dny dopredu. Za 24h muze byt zachranna lod o 500km jinde a Orion by mel mit porad sanci sestup dost vyrazne ovlivnit.


Pinkas - 7/8/2007 - 17:56

Quote: .. Uz od pocatku programu Orion je pritom pocitano s pristanim plus minus nekolik set metru. To znamená, že mu stačí větší rybník, nikoliv menší oceán. …
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------
Domnívám se, že pokud CEV nebude vybaven systémem pro přistání na pevnině (byť záložním), jen šílenci by se s ním trefovali někam na rybník nebo jezero. Přece vždycky může nastat situace, kdy něco nevyjde a přistání bude o dost jinde.


tomas.pribyl - 7/8/2007 - 18:32

quote:
Quote: .. Uz od pocatku programu Orion je pritom pocitano s pristanim plus minus nekolik set metru. To znamená, že mu stačí větší rybník, nikoliv menší oceán. …
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------
Domnívám se, že pokud CEV nebude vybaven systémem pro přistání na pevnině (byť záložním), jen šílenci by se s ním trefovali někam na rybník nebo jezero. Přece vždycky může nastat situace, kdy něco nevyjde a přistání bude o dost jinde.


Samozrejme, ze takovato situace nastat muze.

Ale to se bavime o situaci MIMORADNE - nikoliv RADNE. (Aneb uplne stejne muzu argumentovat v pripade, ze Orion bude dimenzovany na sous - co kdyz se NECO stane a sedne do vody. Samozrejme, ze tuto NOUZOVOU moznost MUSI mit.) Apollo bylo dimenzovano i na pristani na pevninu - ale primarne slo do vody. Sojuz je zase dimenzovany i na vodu - ale primarne pristava na pevninu. Raketoplan je suchozemsky kazdym coulem - a presto je udajne schopen se nekolik minut v pripade potreby udrzet na vodni hladine (jak by se na ni dostal si radeji nepredstavuju).

V pripade Apolla byly timto "nouzovym (zaloznim) systemem" kresla s amortizatory (v pilotovanych lodich nebyly pouzity jen na Apollu-204 a -7). Zadne dalsi systemy tam nebyly - navic Apollo neodhazovalo tepelny stit (s cimz se u Orionu pocita) atd. Tak proc by proboha nemohlo neco, co fungovalo pred skoro ctyriceti lety fungovat za deset let?


Jiří Hošek - 8/8/2007 - 09:26

quote:
Je to těžký výběr - moře/pevnina. Všude hrozí nějaké nebezpečí pro posádku i tu kabinu. Co nechápu je to, že Orion přeci není vyvíjen pro jednorázové krátkodobé používání (řekněme na 5-10 let!). Určitě by měl pracovat mnohem delší dobu.
Nyní se šetří s vahou i rozměry a bude ještě šetřit. To jde na úkor letových možností, bezpečnosti a já nevím čeho dalšího. Dopadne to nakonec tak, že se budou klepat před každým startem aby nepřišla přeháňka, větříček nebo chladný vzduch?!Proč to nedělají důkladně s možnostmi upgradu. Nebo to má vydržet jen od jedné reklamní kampaně ke druhé.
inu Amerika?!

V současnosti převyšuje hmotnost Orionu možnosti nosiče Ares I přibližně o půl tuny.

Proto se provádí revize, v jejímž rámci jsou navrženy změny v LAS a CM. Mezi hlavní zvažované varianty patří zrušení možnosti přistávání na pevnině nebo zmenšení průměru CM pod pět metrů. Výsledek revize by měl být znám zveřejněním konfigurace 607 na přelomu září a října.

Na SM již není co revidovat - ten byl zmenšen v konfiguraci 606.


Jiří Hošek - 8/8/2007 - 11:18

quote:
Orion - Ares, co všechno ještě bude "vylepšeno, posunuto atp" ? Kdy, že to chtějí přistát na Měsíci? .... 2030?

Ze srovnání konfiguračních dokumentů MPIM-rev-2007-07-10-01 a MPIM-rev-2007-04 vyplývá, že plánované termíny vývoje Aresu V byly odloženy o rok, a termíny vývoje LSAMu o dva roky. Přesto zůstává oficiální termín přistání v FY 2020 (asi tam zůstane až do konce mandátu současného US prezidenta).


Ervé - 8/8/2007 - 11:57

Loď za 24 hodin uplave 1000 km, zachraňovat může loď, která uveze Chinook nebo CH-54 - to znamená vrtulníkové a dokové výsadkové lodě, těch má US Navy víc než LL. Samotnou posádku pro případ nouze zachrání jakákoliv fregata vybavená vrtulníkem - tím vylovíte posádku a kabinu můžete zachránit přímým vytažením na palubu. Na Sojuzech selhali rakety měkkého přistání v roce 1969 při přistání Sojuzu 5 s Volynovem (vyrazil si přední zuby) a při přistání Lazutkina s Ciblijevem v Sojuzu TM-25 v roce 1997 (praskla podlaha v místě, kde by seděl M. Foale, pokud by NASA rozhodla o jeho návratu kvůli srážce Miru s Progressem). I při správné funkci je ale přistání Sojuzu tvrdé, protože po dosednutí se kabina obvykle převrátí a poskakuje, než dojde k oddělení padáku, což je velmi nepříjemné hlavně při návratu z dlouhého letu. Pro znovupoužitelnost je moře dost nevhodné, protože slaná voda je pěkné svinstvo a materiál pro stavbu lodi by tomu musel být přizpůsoben. Změny Orionu v této fázi jsou naprosto přirozené, vždyť je to vyvíjený prostředek v rané fázi vývoje.


Jiří Hošek - 8/8/2007 - 12:26

quote:
Změny Orionu v této fázi jsou naprosto přirozené, vždyť je to vyvíjený prostředek v rané fázi vývoje.

Ano, Orion je nyní ve fázi Zhodnocení definice systému.
V 2.Q/2008 bude ve fázi Revize předběžného návrhu.


bejcek - 20/8/2007 - 15:57

V Letectví+kosmonautice č.8/2007 se v drobných info na s.8 píše, že NASA pro kosmickou loď Orion plánuje úpravu kriterií pro výběr astronautů - měli by být menší a lehčí. Tyto antropometrické údaje budou zveřejněny po schválení konstrukce lodě Orion (kan).

Moje připomínka: Co vše ještě omezí? V africe je kmen trpasličích lidí- Pygmejů, pokud z nich vyberou tým nyní, bude dost času naučit je anglicky atp. Orion by pak mohl mít 7-člennou posádku!


Jirka - 20/8/2007 - 16:45

quote:
V Letectví+kosmonautice č.8/2007 se v drobných info na s.8 píše, že NASA pro kosmickou loď Orion plánuje úpravu kriterií pro výběr astronautů - měli by být menší a lehčí. Tyto antropometrické údaje budou zveřejněny po schválení konstrukce lodě Orion (kan).

Moje připomínka: Co vše ještě omezí? V africe je kmen trpasličích lidí- Pygmejů, pokud z nich vyberou tým nyní, bude dost času naučit je anglicky atp. Orion by pak mohl mít 7-člennou posádku!


Na druhou stranu na co zbytecne vozit sadlo tam a zpet na Mesic. Kazdy kilogram stoji jmeni a misto kilogramu sadla lze dovezt na Mesic mozna az nekolik kilogramu vedeckeho vybaveni.
Zrejme ani takovy superman typu Schwarzeneggera by nebyl ten spravny typ pro kosmicky vyzkum.
Treba zacnou uprednostnovat astronauty cinskeho (nebo prave toho pygmejskeho) puvodu. Je to docela dobry zpusob a efektivni zpusob jak zvysit uzitecne zatizeni.
Docela bych se divil kdyby stejny pristup nebyl v nekterych kosmickych programech uz bezne pouzivan.


J2930 - 20/8/2007 - 17:02

quote:
Na druhou stranu na co zbytecne vozit sadlo tam a zpet na Mesic......


Nebo ledvinu a jine prebytecne organy a udy. Vlasy... ty taky neco vazej. Anorekticti astronaute?

quote:
...uprednostnovat astronauty cinskeho (nebo prave toho pygmejskeho) puvodu


Vyber podle rasy? Ehm... fuj!


arccos - 19/9/2007 - 11:57

Ve zprávách posledních měsíců mi to možná uniklo: Budou nakonec první stupně SRB raket Ares vícenásobně použitelné?


avitek - 19/9/2007 - 14:31

quote:
V Letectví+kosmonautice č.8/2007 se v drobných info na s.8 píše, že NASA pro kosmickou loď Orion plánuje úpravu kriterií pro výběr astronautů - měli by být menší a lehčí. Tyto antropometrické údaje budou zveřejněny po schválení konstrukce lodě Orion (kan).



Podmínky (oficiální) pro výběr 2009 (viz samostatná niť) jsou na

http://jobsearch.usajobs.opm.gov/getjob.asp?JobID=62398554&brd=3876&AVSDM=2007%2D09%2D18+00%3A00%3A04&sort=rv&vw=d&q=astronaut&Logo=0&ss=0&customapplicant=15513%2C15514%2C15515%2C15669%2C15523%2C15512%2C15516%2C45575&TabNum=3&rc=2

Na hmotnost (váhu) omezení není, pro výšku je povolený rozsah 62 - 75 in, tj. 157,5 až 190,5 cm.

Takže nic se nemění.


arccos - 19/9/2007 - 15:23

quote:


http://jobsearch.usajobs.opm.gov/getjob.asp?JobID=62398554&brd=3876&AVSDM=2007%2D09%2D18+00%3A00%3A04&sort=rv&vw=d&q=astronaut&Logo=0&ss=0&customapplicant=15513%2C15514%2C15515%2C15669%2C15523%2C15512%2C15516%2C45575&TabNum=3&rc=2




Tak takové pracovní pozice na jobs.cz nenajdete. )


Derelict - 19/9/2007 - 16:56

quote:
quote:


http://jobsearch.usajobs.opm.gov/getjob.asp?JobID=62398554&brd=3876&AVSDM=2007%2D09%2D18+00%3A00%3A04&sort=rv&vw=d&q=astronaut&Logo=0&ss=0&customapplicant=15513%2C15514%2C15515%2C15669%2C15523%2C15512%2C15516%2C45575&TabNum=3&rc=2




Tak takové pracovní pozice na jobs.cz nenajdete. )


Take bych si to nechal libit. Na USA je to nadprumerny plat, prirovnal bych to k pozici na ktere v cechach berete asi tak okolo petinasobku prumerneho platu.


petr - 19/9/2007 - 23:08

quote:
Anorekticti astronaute?

Podle statistik jsou tlouštíci klidnější, společenštější a lépe zvládají krizové situace!
... a co teď s tím?


Jirka - 20/9/2007 - 11:23

quote:
Ve zprávách posledních měsíců mi to možná uniklo: Budou nakonec první stupně SRB raket Ares vícenásobně použitelné?



Ano


bejcek - 19/11/2007 - 11:25

Článek o úspěšné zkoušce padáků pro Orion.

Moon Rocket Parachute Tests a Success 11.15.2007

http://science.nasa.gov/headlines/y2007/15nov_parachute.htm?list181275


Jirka - 19/11/2007 - 12:00

quote:
Článek o úspěšné zkoušce padáků pro Orion.

Moon Rocket Parachute Tests a Success 11.15.2007

http://science.nasa.gov/headlines/y2007/15nov_parachute.htm?list181275


Jedna se o padak prvniho stupne rakety Ares 1. V prvnim stupni je 5 ti segmentovy SRB na tuha paliva odvozeny od 4 segmentoveho motoru pouzivany raketoplanem.
Padaky budou tri a vyhorely stupen vazi asi 100 tun.
Jeste pred temito hlavnimi padaky bude zpomalovat a ridit pad dalsi "drogue" padak, ktery bude rozevren pomoci "pilot" padaku, vystreleneho pomoci pyrotechniky.
Cely system bude vyzkousen v roce 2009 pri startu prvni testovaci rakety Ares 1-X.


Petr - 19/11/2007 - 16:28

jen česko-terminologicky:

pilot parachute ... pilotní padák
drogue parachute ... stabilizační padák

hezký den


Martin Zapletal - 19/11/2007 - 20:08

jedna trošku starší informace:
http://www.boeing.com/news/releases/2007/q4/071113a_nr.html


Alchymista - 20/11/2007 - 00:57

quote:
jen česko-terminologicky:

pilot parachute ... pilotní padák
drogue parachute ... stabilizační padák

hezký den

pilot parachute - výťažný (doslova "vodiaci") padák
drogue parachute - stabilizačný a brzdiaci padák


Jiří Hošek - 6/1/2008 - 08:56

Demokratický prezidentský kandidát Barack Obama chce odložit první pilotovaný let Orionu o 5 roků, tedy na rok 2020.

http://www.spacepolitics.com/2007/11/20/obama-cut-constellation-to-pay-for-education/
http://www.hobbyspace.com/nucleus/index.php?itemid=4947


J2930 - 16/4/2008 - 20:13

Priprava na testy... ve vysokem rozliseni:
http://www.dfrc.nasa.gov/Gallery/Photo/Orion/Large/index.html


a video v megavysokem rozliseni (172 MB):
http://www.nasa.gov/mp4/222704main_NE@Orion-FTA_720.mp4


igi - 17/4/2008 - 09:10

quote:
Demokratický prezidentský kandidát Barack Obama chce odložit první pilotovaný let Orionu o 5 roků, tedy na rok 2020.

http://www.spacepolitics.com/2007/11/20/obama-cut-constellation-to-pay-for-education/
http://www.hobbyspace.com/nucleus/index.php?itemid=4947



Takze Obamu nevolime Ti demokrati mi lezu na nervy, furt by len vsetko rusili... a potom ze ekonomika stagnuje, no bodaj by ne ked rusia vyskum...

Inak k tym astronautom - napr. v sporte je to bezne, spickovi dzokeji su mali a chudi, spickovi basketbalisti maju dva metre, zapasnici sumo nevazia menej nez 100 kil. Vlastne by bolo celkom logicke, ak by astronautov vyberali aj s ohladom na vahu (a rozmery )


Olda - 17/4/2008 - 11:19

quote:
quote:
Demokratický prezidentský kandidát Barack Obama chce odložit první pilotovaný let Orionu o 5 roků, tedy na rok 2020.

http://www.spacepolitics.com/2007/11/20/obama-cut-constellation-to-pay-for-education/
http://www.hobbyspace.com/nucleus/index.php?itemid=4947



Takze Obamu nevolime Ti demokrati mi lezu na nervy, furt by len vsetko rusili... a potom ze ekonomika stagnuje, no bodaj by ne ked rusia vyskum...

Inak k tym astronautom - napr. v sporte je to bezne, spickovi dzokeji su mali a chudi, spickovi basketbalisti maju dva metre, zapasnici sumo nevazia menej nez 100 kil. Vlastne by bolo celkom logicke, ak by astronautov vyberali aj s ohladom na vahu (a rozmery )

Kdo jiný dává šanci USA na alespoň menší změnu k lepšímu než Obama?? John "warmonger"McCain určitě ne a Hillery bohužel poslední dobou taky moc nadějí nedává, je příliš spojená s vládní mocí, co byla dříve. Navíc ani se nedivím, že se tomuhle ideologickýmu blábolu podívat na zoubek, udělal bych to taky.


dubest - 17/4/2008 - 11:37

Koukám, že je tu další kosmofanoušek, který si myslí, že USA potřebují spasit(hahaha), pro NASA je Obama jasně tou nejhorší volbou...bohužel


Olda - 17/4/2008 - 11:47

quote:
Koukám, že je tu další kosmofanoušek, který si myslí, že USA potřebují spasit(hahaha), pro NASA je Obama jasně tou nejhorší volbou...bohužel

To, že je pro NASA nejhorší volbou se mluvilo zpočátku i tom chlípnym Billovi, a nakonec jeho přiškrcení peněz bylo ke prospěchu věci a má docela výraznej podíl na tom, že se ISS konečně začala stavět, Bush starší měl jen velké fráze o letu na Mars do 50 výročí přistání na Měsíci, dával i dost peněz, které se prošustrovávaly ve velkym.
A že tu změnu USA potřebují, aby je lidé na Zemi brali opět za důvěryhodnou zemi, o tom snad kromě pár zarytých Bushofilů a válečnejch štváčú typu křivý huby Saši Vondry (nejodpornější člověk v naší zemi) je snad přesvědčenej každej u nás a jak jsem měl možnost poznat, i ta inteligentnější část populace USA. A to už před třemi lety.


Jirka - 17/4/2008 - 12:17

quote:
quote:
Koukám, že je tu další kosmofanoušek, který si myslí, že USA potřebují spasit(hahaha), pro NASA je Obama jasně tou nejhorší volbou...bohužel

To, že je pro NASA nejhorší volbou se mluvilo zpočátku i tom chlípnym Billovi, a nakonec jeho přiškrcení peněz bylo ke prospěchu věci a má docela výraznej podíl na tom, že se ISS konečně začala stavět,


Tezko rict jakou mohla mit Billova chlipnost, priposr.. a nerozhodnost vliv na kosmonautiku. Jiste je ze tezko mohl ovlnivnit vznik ISS, ktera byla dohodnuta v listopadu 1993 za Goldina (administrator NASA). Bill nastoupil do funkce na zacatku roku 1993. Zeby stacil ISS dohodnout on za par mesici ve funkci?
Predpokladam ze byl vytizen uplne necim jinym.
Taky fakt, ze se neobtezoval vymenit administratora svedci o jeho ignoranci kosmonautiky.

quote:

Bush starší měl jen velké fráze o letu na Mars do 50 výročí přistání na Měsíci, dával i dost peněz, které se prošustrovávaly ve velkym.



Soucasne americke moduly ISS maji prime koreny prave v te dobe. (Freedom, Alfa)

quote:

A že tu změnu USA potřebují, aby je lidé na Zemi brali opět za důvěryhodnou zemi, o tom snad kromě pár zarytých Bushofilů a válečnejch štváčú typu křivý huby Saši Vondry (nejodpornější člověk v naší zemi) je snad přesvědčenej každej u nás a jak jsem měl možnost poznat, i ta inteligentnější část populace USA. A to už před třemi lety.


Ted jsem se snazil si predstavit jak mohou vypadat usta ze kterych vyjde takove souveti. Neni to asi nic pekneho.


J2930 - 17/4/2008 - 12:20

quote:

Takze Obamu nevolime Ti demokrati mi lezu na nervy, furt by len vsetko rusili... a potom ze ekonomika stagnuje, no bodaj by ne ked rusia vyskum...


Taky si prisadim:
tedy nevim za koho se ekonomika USA propadla az temer na dno... nevim kdo rozpoutal dve nakladne valky ktere nemaji konce a nevim za ci vlady USA ztratila zbytek duvery. A taky nevim kdo udelal populisticke gesto smerem k volicum z NASA... USA potrebuji zmenu jako sul a americky obcan se muze jen modlit aby se prestiz ameriky vratila alespon tam co byla za vlady demokratickych prezidentu. Mne osobne je jedno jestli to bude demokrat nebo republikan. Hlavne at je to clovek s mozkem. A at klidne priskriti nenazrannou a rozhazovacnou NASA kdyz to dlouhodobe povede ke kladnym vysledkum. A navic, statni podniky typu NASA nebo Ceske drahy jsou spise ulitbou levicovym volicum nez potrebou pravicove smyslejiciho cloveka.


Ales Michek - 17/4/2008 - 12:24

jaky jse rozdil mezi veliteskym modulem z dob Apolla a nynejsi Orion? Nemyslim material a vynitrni vybaveni, mylsim rozmerove - konstrukcne.???


HonzaVacek - 17/4/2008 - 12:42

quote:
jaky jse rozdil mezi veliteskym modulem z dob Apolla a nynejsi Orion? Nemyslim material a vynitrni vybaveni, mylsim rozmerove - konstrukcne.???


Něco je tady http://www.astronautix.com/craft/cev.htm


Olda - 17/4/2008 - 13:10

quote:
quote:
jaky jse rozdil mezi veliteskym modulem z dob Apolla a nynejsi Orion? Nemyslim material a vynitrni vybaveni, mylsim rozmerove - konstrukcne.???


Něco je tady http://www.astronautix.com/craft/cev.htm


Po těch neustálých redukcích už to opravdu není o mnoho. K letům dál než na měsíc absolutně nepoužitelné, to by se v tý kabině museli za ty 2 roky 4 lidé umlátit. Orion je doufám slepé rameno ve vývoji kosmonautiky a cesta zpět. Nemá o moc větší význam než politický a to je přesně to, kam by jít kosmonautika neměla.


bejcek - 17/4/2008 - 14:16

quote:


Po těch neustálých redukcích už to opravdu není o mnoho. K letům dál než na měsíc absolutně nepoužitelné, to by se v tý kabině museli za ty 2 roky 4 lidé umlátit. Orion je doufám slepé rameno ve vývoji kosmonautiky a cesta zpět. Nemá o moc větší význam než politický a to je přesně to, kam by jít kosmonautika neměla.

Myslím si to podobně, věda jde zase bokem a hlavnmí smysl obnovení letů na Měsíc chápe amer. prezident/kongres politicky, nijak jinak. Je i politický zájem udržet moloch NASA, tak jak je.
Rozhodně z počátku půjde o techniku a technologii, tak jak je to i ve výstavbě ISS. Co a jak s lidmi. Ostatní věda bude vedlejší.


ales - 17/4/2008 - 14:25

quote:
Po těch neustálých redukcích už to opravdu není o mnoho (větší než Apollo). K letům dál než na měsíc absolutně nepoužitelné, to by se v tý kabině museli za ty 2 roky 4 lidé umlátit. Orion je doufám slepé rameno ve vývoji kosmonautiky a cesta zpět. Nemá o moc větší význam než politický a to je přesně to, kam by jít kosmonautika neměla.
Velikost není pro Orion to nejpodstatnější. Pro přistávání na Zemi po příletu od Měsíce nebo Marsu zatím nic spolehlivějšího, bezpečnějšího a výhodnějšího zřejmě nelze postavit (i pro start ze Země je Orion principiálně významně bezpečnější než např. STS). Proto Orion za "slepé rameno kosmonautiky" nepovažuju (i když je jasné, že to v zásadě je totéž, co Apollo).

Pro lety k Marsu se samozřejmě s Orionem počítá jen jako s prostředkem pro dopravu posádky k většímu "planetoletu" na oběžné dráze kolem Země před jeho odletem k Marsu. Hlavní využití Orionu by pak bylo při návratu pro přímé přistání na Zemi (po oddělení od planetoletu). Tedy žádné 2 roky v té malé kabině! Kosmonauti by byli v Orionu řádově hodiny, maximálně dny.

Pár informací o Orionu v češtině je také např. na http://mek.kosmo.cz/pil_lety/usa/orion/index.htm .


Jirka - 17/4/2008 - 14:26

quote:
quote:
quote:
jaky jse rozdil mezi veliteskym modulem z dob Apolla a nynejsi Orion? Nemyslim material a vynitrni vybaveni, mylsim rozmerove - konstrukcne.???


Něco je tady http://www.astronautix.com/craft/cev.htm


Po těch neustálých redukcích už to opravdu není o mnoho. K letům dál než na měsíc absolutně nepoužitelné,


neco je treba tady

http://todayinspacehistory.wordpress.com/2007/07/04/comparison-of-the-apollo-module-to-the-orion-module/

Ale jsou tam ponekud zastarala data.
Hlavni rozdil je samozrejme ve velikosti, ktera hraje samozrejme ve prospech Orionu. Zatimco Apollo melo cca 6.2m3 obyvatelneho prostoru, Orion ma nejakych 9.7m3 (Sojuz 3.5+5m3, Space Shuttle ma 71m3, ISS uz asi hodne pres 500m3).
Samozrejme ze 4clenna posadka ma porad vice mista nez meli v Apollu melo by mit vnitrni usporadani klast duraz na snadnejsi pristup ke vsem systemum a najde se i vice mista na naklad.
Orion ponese i 6-ti clennou posadku na ISS. Porad budou mit vic mista nez treba v navratove sekci Sojuzu, kde jsou i tri kosmonauti jako sardinky (3 lide v 3.5m3).

Dale mame lepsi a doufejme spolehlivejsi dokovaci mechanismus LIDS, schopnost autonomniho letu, pulrocni vydrz na orbite, v uvahu pripada pristavani na pevnine a znovupouzitelnost, vyssi stupen zalohovani (ikdyz asi ne v takovem meritku jako Orbiter, coz je extrem).

quote:

to by se v tý kabině museli za ty 2 roky 4 lidé umlátit.



Kazda mise Orionu samozrejme pocita i s tzv. mission module. Na LEO je timto modulem ISS. Astronauti stravi v Orionu nanejvys tri dny v kuse.
Pri ceste na Mesic je to LSAM - max pobyt cca 6dni za predpokladu ze pripadne cekani na prihodny navratovy manevr (nekolik extra dnu) bude probihat s pripojenym lunarnim modulem.
Pri ceste na Mars nebo asteroidy to bude specializovany mission module.

quote:

Orion je doufám slepé rameno ve vývoji kosmonautiky a cesta zpět.



Nopak je to rameno pekne vitalni. Napr. Dragon, Rusove a Evropane chteji nastupce Sojuzu., Shenzou atd.

quote:

Nemá o moc větší význam než politický a to je přesně to, kam by jít kosmonautika neměla.


Fyzikalni zakony jsou neuprostne a takove vystrelky jako je Shuttle nebo Buran a Klipr nakonec vzdy skonci tam kde maji.


Derelict - 17/4/2008 - 14:33

quote:

Myslím si to podobně, věda jde zase bokem a hlavnmí smysl obnovení letů na Měsíc chápe amer. prezident/kongres politicky, nijak jinak. Je i politický zájem udržet moloch NASA, tak jak je.
Rozhodně z počátku půjde o techniku a technologii, tak jak je to i ve výstavbě ISS. Co a jak s lidmi. Ostatní věda bude vedlejší.


Podle meho je Mesic podstatne vyhodnejsi i z dlouhodobeho hlediska. Jedine co mame na obezne draze je slunecni energie a stav beztize, ale pro rozvoj a zvlaste prumysl jsou potreba suroviny. Proto si myslim ze uz jenom pritomnost na tomto telese by mohla dat sanci nejakemu rozvoji. Otazka je, jakym zpusobem se pritomnost cloveka zuzitkuje.


budla - 17/4/2008 - 14:45

Ono důležitou otázkou k zamyšlení je také to, jestli není návrat na Měsíc spíše krokem zpátky. Vždyť by se na něj mělo začít létat až půl století po poslední misi Apolla. Důležitým faktorem je měsíční základna, protože je z dlouhodobého hlediska létat na Měsíc podobně jako za Apolla, je nesmysl. Nakonec se uskuteční několik letů a na Mars, který sám považuji za velkou výzvu, se pak nepoletí...


Tabun - 17/4/2008 - 17:36

Aby to taky třeba nedopadlo tak, že Orion bude vypadat úplně jinak a bude létat jen na ISS. Jisté informace moc nafdějně nevypadají: http://www.universetoday.com/2008/04/03/report-constellation-program-has-serious-issues/


Ales Michek - 17/4/2008 - 17:51

quote:
Ono důležitou otázkou k zamyšlení je také to, jestli není návrat na Měsíc spíše krokem zpátky. Vždyť by se na něj mělo začít létat až půl století po poslední misi Apolla. Důležitým faktorem je měsíční základna, protože je z dlouhodobého hlediska létat na Měsíc podobně jako za Apolla, je nesmysl. Nakonec se uskuteční několik letů a na Mars, který sám považuji za velkou výzvu, se pak nepoletí...


Hlavnim faktorem je co to lidem prinese, nemyslim z vedeckeho hledisla, ale celkove lidem, ketri dnes a denne pracuji, aby si videlali na jidlo a bydleni. Proc prestalo letat Apollo, jednalo se jen o prestiz, ktera po naplneni prestala mit smysl a lide ji proste zavrhly, nemela kladny prirustek k jejich zivotu, neuspokojovala jejich zakladni potreby. Podobne tomu bude i s lety k Mesici a pak snad k Marsu. Opet pujde jen o prestiz, ktera pokud zde lidstvo nenajde neco jemu prospesneho, skonci podobne jako kdysi apollo....Pokud by lide nasli na Marsu/Mesici napr. surovinu, ktera je ekonomicky dostupnesi nez na zemi, nebo zacne nektera surovina na zemi dochazet a jedine kde ji ziskat bude Mesic ci Mars a nebude nazbyt, do te doby nebude mit lidstvo potrebu na tyto planety dlouhodobeji, nez jen pro nabudezeni naroda, letat...bohuzel


Jirka - 17/4/2008 - 18:13

quote:
quote:
Ono důležitou otázkou k zamyšlení je také to, jestli není návrat na Měsíc spíše krokem zpátky. Vždyť by se na něj mělo začít létat až půl století po poslední misi Apolla. Důležitým faktorem je měsíční základna, protože je z dlouhodobého hlediska létat na Měsíc podobně jako za Apolla, je nesmysl. Nakonec se uskuteční několik letů a na Mars, který sám považuji za velkou výzvu, se pak nepoletí...


Hlavnim faktorem je co to lidem prinese, nemyslim z vedeckeho hledisla, ale celkove lidem, ketri dnes a denne pracuji, aby si videlali na jidlo a bydleni. Proc prestalo letat Apollo, jednalo se jen o prestiz, ktera po naplneni prestala mit smysl a lide ji proste zavrhly, nemela kladny prirustek k jejich zivotu, neuspokojovala jejich zakladni potreby. Podobne tomu bude i s lety k Mesici a pak snad k Marsu. Opet pujde jen o prestiz, ktera pokud zde lidstvo nenajde neco jemu prospesneho, skonci podobne jako kdysi apollo....Pokud by lide nasli na Marsu/Mesici napr. surovinu, ktera je ekonomicky dostupnesi nez na zemi, nebo zacne nektera surovina na zemi dochazet a jedine kde ji ziskat bude Mesic ci Mars a nebude nazbyt, do te doby nebude mit lidstvo potrebu na tyto planety dlouhodobeji, nez jen pro nabudezeni naroda, letat...bohuzel


Myslim ze je vhodne pripomenout Adolfuv termin Tibetizace spolecnosti. Kazda spolecnost je v neustale soutezi s ostatnimi. Ne ze by byla demokracie lepsi nez jine zrizeni, ale zatim mela vyhodu ve stabilnim prostredi. Uvidime ovsem zda nedojde k tzv Rimanizaci demokracie a jejimu padu.
Nechme se prekvapit zda vyvinuta kosmonautika ci obrovske "zbytecne" vydaje na moderni armadu mohou prinest "evolucni" vyhodu nejake spolecnosti. Ja bych rekl ze ano. Podivejme na USA nebo Rusko. Rusko sice stoji na vyuzivani svych prirodnich zdroju, ale kdyby nebylo stale jeste tak vojensky silne, uz by si je mozna neuhajilo.
Take Cina to jiste chape a jeji vydaje do zbrojeni rekordne rostou. Ani cinska kosmonautika na tom neni spatne a urcite jeste poroste. Za par desetileti mohou mit Rimanizovane demokracie zavazny problem uhajit svoji evolucni vyhodu pred Cinou.
Z dnesnich demokracii se muze vyvinout nezivataschopny pseudohumanitni moloch pozdniho Rima a naopak z Ciny se muze vyvinout explozivne se rozvijejici spolecnost typu kapitalistickych spolecnosti z obdobi prumyslove revoluce 17. ci 18. stoleti.


Ales Michek - 17/4/2008 - 18:21

S tim souhlasim.


budla - 17/4/2008 - 19:06

V kosmickém výzkumu nejde "jen o prestiž". Ale například: investice do projektu se vracejí v podobě míst pro zaměstnance a společnosti mohou fungovat a následně odvádět daně. Vývoj nových materiálů, řešení, postupů, uspokojení objevitelských pohnůtek lidstva, dopad na biologii, medicínu a miniaturizaci. Takhle by se mohlo pokračovat dál a dál...


Ales Michek - 17/4/2008 - 20:10

quote:
V kosmickém výzkumu nejde "jen o prestiž". Ale například: investice do projektu se vracejí v podobě míst pro zaměstnance a společnosti mohou fungovat a následně odvádět daně. Vývoj nových materiálů, řešení, postupů, uspokojení objevitelských pohnůtek lidstva, dopad na biologii, medicínu a miniaturizaci. Takhle by se mohlo pokračovat dál a dál...


Bohuzel, nejvetsi spolecnost pro vesmirny vyzkum NASA, je vladni agentura a ta je zavisla hlavne na politicich, urcujicim jeji byti a nebyti . Pokud politici nebudou chtit vedu podporovat, a ta vetsinou neni jejich prioritou(kazdy vime jak se chovaji, sleduji jejich kratkodobe a pro ne posevsi zajmy),pak nebude jeji podpora a tedy ani kosmonautiky... jak vidime(i u Apolla). A opet bohuzel ...


Jiří Hošek - 18/4/2008 - 02:42

quote:
Orion ponese i 6-ti clennou posadku na ISS.
Při zkušebních letech má být posádka Orionu dvoučlenná, při operačních letech k ISS tříčlenná.


Jiří Hošek - 18/4/2008 - 03:15

quote:
quote:
Orion je doufám slepé rameno ve vývoji kosmonautiky a cesta zpět.
Naopak je to rameno pekne vitalni.
Sám Obama označil Orion za vitální a upustil od myšlenky odložení zprovoznění systému Ares I/Orion o pět roků.
http://media.popularmechanics.com/documents/obama-space-policy.pdf


igi - 18/4/2008 - 08:49

no ten predvolebny material vyzera skoro akoby bol Obama fanusikom NASA, ale dolezite su jeho povolebne rozhodnutia, ked sa bude rozhodovat o skutocnych rozpoctoch pre armadu, vedu, zdravotnictvo atd.


Ervé - 18/4/2008 - 10:46

Tak nevím, Orion bude postaven na technologiích, které se v historii osvědčily jako mnohem bezpečnější než STS, o tříčlenné posádce sem nikde neslyšel (2 lidé při zkušebních letech je pochopitelné). To, že spoustu věcí nemá NASA vyřešenou je jasné, vždyť vyvíjejí novou loď. Když vyvíjeli STS, nevěděli a neměli vůbec nic. GAO by nejraději vytáhnul Gemini nebo Apollo a pokračoval v něm, nebo okopíroval Sojuz, aby nebyly žádné rizika s vývojem. Obamovi už někdo vysvětlil, že jeho populistické řeči jsou nesmyslné a neprosaditelné a že mu je oponenti omlátí o hlavu. Chce podpořit družice pro sledování Země (což chtějí všichni včetně Bushe, ale hodnocení prezidentů sem plést nebudu, můj názor je odlišný od zde zmíněných). Výhodou Orionu je, že i když nový prezident odloží misi na Měsíc (na Mars pak můžete zapomenout), Orion/Ares 1 udrží v provozu technologie nutné a nezbytné pro Ares 5, takže další prezident může program oživit (což u Apolla nešlo). Pilotovaný kosmický výzkum pak bude stagnovat, dokud někdo nerozhodne, co dělat po ISS. Nepilotovaný výzkum bude stagnovat pomaleji, protože bude jednoduché každý rok škrtnout nebo posunout nové sondy. Podpora vědy je v USA stejně důležité téma jako kdekoliv jinde. O výhodách investic do vědy a výzkumu nemá smysl diskutovat, proč by jinak investovala Evropa do LHC a ITERu miliardy euro?


Jiří Hošek - 18/4/2008 - 17:46

quote:
Orion ... o tříčlenné posádce sem nikde neslyšel (2 lidé při zkušebních letech je pochopitelné).

http://en.wikipedia.org/wiki/List_of_Constellation_missions


Jirka - 18/4/2008 - 18:11

quote:
quote:
Orion ... o tříčlenné posádce sem nikde neslyšel (2 lidé při zkušebních letech je pochopitelné).

http://en.wikipedia.org/wiki/List_of_Constellation_missions



Wikipedii brat s rezervou.
Kazdopadne Orion pojme 6 lidi. Jestli se rozhodnou kapacitu nevyuzit, nebo poleti stala posadka tri lidi a dalsi tri lidi poleti jen na par dnu a vrati se starou posadkou zpet na Zemi neni tak dulezite.
Dulezite ovsem je ze mise Orionu nejsou vytesany do kamene a muzou se jeste dost zmenit.
Viz nedavne indice o odlozeni letu Orion z duvodu nedostatku penez. Na nasaspaceflight maji zajimavy novy rozpis. Myslim ze je to takove popichnuti kongresu ze jestli nezacnou neco delat s rozpoctem, muze se mezera mezi STS a Orionem jeste docela natahnout.


Jiří Hošek - 18/4/2008 - 23:58

quote:
Wikipedii brat s rezervou.
Beru to s rezervou. Jen doplním, že ty trojky u Crew Size byly převzaty z Constellation mission manifestu (odkaz č. 1.)


Jirka - 19/4/2008 - 09:02

quote:
quote:
Wikipedii brat s rezervou.
Beru to s rezervou. Jen doplním, že ty trojky u Crew Size byly převzaty z Constellation mission manifestu (odkaz č. 1.)


To ovsem nemeni nic na tom ze kapacita je 6 lidi. Je docela pravdepodobne ze stala posadka bude rotovat pomoci Sojuzu i Orionu. Takze 3 na 3. Zbytek kapacity Orionu muze byt naklad nebo docasna posadka.


Jirka - 19/4/2008 - 09:13

Ten naklad je ostatne docela zajimava alternativa. Pokud je na jednu osobu pocitano cca 120kg a Orion by mel mit jeste kapacitu cca 100kg (od Mesice - od ISS to bude mozna i vic) tak bude mozne dopravit na/z ISS cca pul tuny nakladu krome zakladni 3 clenne posadky.
Ja myslim ze smerem nahoru to bude nakladu vic, nebot Orion by mel mit i jistou kapacitu pro neseni externiho nakladu v servisnim modulu.


Adolf - 20/4/2008 - 02:12

quote:
[
Hlavnim faktorem je co to lidem prinese, nemyslim z vedeckeho hledisla, ale celkove lidem, ketri dnes a denne pracuji, aby si videlali na jidlo a bydleni. Proc prestalo letat Apollo, jednalo se jen o prestiz, ktera po naplneni prestala mit smysl a lide ji proste zavrhly, nemela kladny prirustek k jejich zivotu, neuspokojovala jejich zakladni potreby. Podobne tomu bude i s lety k Mesici a pak snad k Marsu. Opet pujde jen o prestiz, ktera pokud zde lidstvo nenajde neco jemu prospesneho, skonci podobne jako kdysi apollo....Pokud by lide nasli na Marsu/Mesici napr. surovinu, ktera je ekonomicky dostupnesi nez na zemi, nebo zacne nektera surovina na zemi dochazet a jedine kde ji ziskat bude Mesic ci Mars a nebude nazbyt, do te doby nebude mit lidstvo potrebu na tyto planety dlouhodobeji, nez jen pro nabudezeni naroda, letat...bohuzel


To, že drobní lidičkové nechápou, jak k jejich životu a síle mocnosti, která udržuje podmínky prosperity v jejich životním prostředí, přispívá třeba kosmonautika, neříká nic o jejím významu. Tvrzení, že pro život nemá žádný význam a jde v ní jen prestiž, připomíná kecy Zelených aj., že někomu jde „jen“ o prachy, ale jinak to význam nemá.

Zajímavá je, že ta „významu postrádající“ prestiž, o kterou zcela odporně jde, je trochu mimo prestiž lidu, který zajímají celebrity, jejich sexuální aféry, a vědu a kosmonautiku považuje jen za zvlášť nudnou součást show-businessu, která je nepatřičně financovaná, protože tolik zábavy za ty prachy neprodukuje. Tvrdit, že jde „jen“ o prestiž je tedy zcela v souladu s mínění prodavače hamburgerů kdekoliv na světě. Fakt je sice asi to, že ty kterým jde jen o tu prestiž, naprosto nezajímá, jak si v důsledku toho budou prodavači hamburgerů žít, ale fakt, že prodavač hamburgerů dnešní době si žije neuvěřitelně dobře v porovnání s prodavačem hamburgerů v době programu Apollo, je do velké míry důsledkem právě těch programů, které prvoplánově větší vypasenost planktonu pracovního trhu nemají, které však nakonec vyšší kvalitu života přinesou i jim. Konec konců všechno to porno, sportovní přenosy a další prvořadé zdroje zájmu k jeho očím přenáší družice.

Ten, kdo skutečně vládne, nakonec musí více poslouchat ty, kdo skutečně mají pod kontrolou tvorbu hodnot a konkurenceschopné pozice a faktem je, že preferencí která skutečně vytváří vyšší tvorbu HDP a tržní pozici, je právě ta odporná prestiž v kruzích investorů.

Budoucnost, života a jeho kvalita totiž nezávisí na ničem jiném než na účelnosti investic investorů kteří investují do budoucí podoby světa. Investice tečou tam, kde je prestiž pro investory a výnosnost investic a perspektiva života nepramení z ničeho jiného než ze souladu prestiže a následné investiční výnosnosti.

Dobu, kdy byla kosmonautika nadějí na zázrak místo reálných očekávání má za sebou. Vytváří obrovské průmyslové hodnoty pro náš každodenní užitek, ale kromě toho vytváří investiční příležitosti, které po přiměřeném období dnešní investice přemění v budoucí výnosy a užitky všech s investory spjatých – i těch prodavačů hamburgerů.

Stát je tu od té doby, kdy třeba v našem prostoru obchodní korporace vedená knížetem Sámem vytvořila investiční prostor, jsou tu proto, aby tvořili investiční příležitosti. Veřejný sektor je tu proto, aby vytvářel investiční pelargu, po které se budou přirozeně šplhat vzhůru investice úspěšných do příštího života a úspěchů. Kam budou investovat, závisí na prestiži. Tedy to, co je budoucí vzrůst, užitek a postavení, je vždy dnešní prestiž.

Kosmonautika se svým potenciálem pro nadstandardní vzrůst prestiže tedy vytváří nadstandardní atraktivnost pro investice a proto budoucí užitky vzestup kvality života.


Alchymista - 20/4/2008 - 02:52

Z hľadiska pohľadu člověkého - a to bez pardonu - predavača hamburgerov má kozmonautika jednu obrovskú nevýhodu. Jej výsledky sa ukážu až o niekoľko rokov. A rovnakú nevýhodu má z pohľadu rovnako debilného politika - plody a prínos kozmonautiky v ľubovoľnej oblasti sa prejaví až po viac ako piatich rokoch od štartu projektu.
A päť rokov je doba, na ktorú dopredu dokáže myslieť možno len francúzky prezident - ten je myslím volený na sedem rokov.
Čo tým chcem povedať - hlavný problém kozmonautiky je v tom, že prináša reálne výsledky príliš pomaly. A bežný "človek" ich prakticky nevníma.

Urobil som si rýchly prieskum medzi svojimi momentálnymi kolegami v práci. 23 mužov vo veku od 19 do 59 rokov.
Otázka: "používate nejaké výsledky kozmonautika vo svojom živote?"
odpoveď ano 3 odpoveď nie 17 odpoveď neviem/možno 3, len jeden priamo spomenul družicové snímky oblakov a diaľkový prieskum (je to tiež vzdelanec, má titul vojenského inžiniera a je šéfom zmeny)
Otázka: "máte doma satelit?" (prímač satelitného vysielania televízie)
ano: 10 nie: 13
Čo dodať... Schválne si to vyskúšajte na svojich príbuzných a kolegoch v práci.


Ales Michek - 20/4/2008 - 10:18

quote:
Z hľadiska pohľadu člověkého - a to bez pardonu - predavača hamburgerov má kozmonautika jednu obrovskú nevýhodu. Jej výsledky sa ukážu až o niekoľko rokov. A rovnakú nevýhodu má z pohľadu rovnako debilného politika - plody a prínos kozmonautiky v ľubovoľnej oblasti sa prejaví až po viac ako piatich rokoch od štartu projektu.
A päť rokov je doba, na ktorú dopredu dokáže myslieť možno len francúzky prezident - ten je myslím volený na sedem rokov.
Čo tým chcem povedať - hlavný problém kozmonautiky je v tom, že prináša reálne výsledky príliš pomaly. A bežný "človek" ich prakticky nevníma.

Urobil som si rýchly prieskum medzi svojimi momentálnymi kolegami v práci. 23 mužov vo veku od 19 do 59 rokov.
Otázka: "používate nejaké výsledky kozmonautika vo svojom živote?"
odpoveď ano 3 odpoveď nie 17 odpoveď neviem/možno 3, len jeden priamo spomenul družicové snímky oblakov a diaľkový prieskum (je to tiež vzdelanec, má titul vojenského inžiniera a je šéfom zmeny)
Otázka: "máte doma satelit?" (prímač satelitného vysielania televízie)
ano: 10 nie: 13
Čo dodať... Schválne si to vyskúšajte na svojich príbuzných a kolegoch v práci.




OK,ja bych se nerad radil do skupiny lidi, kterou popisujete. Ale vesmes vas prispevek popisuje to, co jsem psal, že bohužel 99% lidi uvazuje jinak...


jentak - 20/4/2008 - 16:22

quote:
quote:
Z hľadiska pohľadu člověkého - a to bez pardonu - predavača hamburgerov má kozmonautika jednu obrovskú nevýhodu. Jej výsledky sa ukážu až o niekoľko rokov. A rovnakú nevýhodu má z pohľadu rovnako debilného politika - plody a prínos kozmonautiky v ľubovoľnej oblasti sa prejaví až po viac ako piatich rokoch od štartu projektu.
A päť rokov je doba, na ktorú dopredu dokáže myslieť možno len francúzky prezident - ten je myslím volený na sedem rokov.
Čo tým chcem povedať - hlavný problém kozmonautiky je v tom, že prináša reálne výsledky príliš pomaly. A bežný "človek" ich prakticky nevníma.

Urobil som si rýchly prieskum medzi svojimi momentálnymi kolegami v práci. 23 mužov vo veku od 19 do 59 rokov.
Otázka: "používate nejaké výsledky kozmonautika vo svojom živote?"
odpoveď ano 3 odpoveď nie 17 odpoveď neviem/možno 3, len jeden priamo spomenul družicové snímky oblakov a diaľkový prieskum (je to tiež vzdelanec, má titul vojenského inžiniera a je šéfom zmeny)
Otázka: "máte doma satelit?" (prímač satelitného vysielania televízie)
ano: 10 nie: 13
Čo dodať... Schválne si to vyskúšajte na svojich príbuzných a kolegoch v práci.




OK,ja bych se nerad radil do skupiny lidi, kterou popisujete. Ale vesmes vas prispevek popisuje to, co jsem psal, že bohužel 99% lidi uvazuje jinak...


Nezbývá než souhlasit, lidi myslej dost přízemně a začali by se tím zabývat až by šlo o ně, kdyby usa přistála na měsíci, v eu by si řekly proč my sakra ne. zatím je to ale lidem tady fuk a je jim kupodivu bližší probrém zbytečnýho zabíjení králiku kuli kůži než nutnost letu na měsíc. I intelektuálové většinou nevnímají nutnost letu do vesmíru a považují je za zbytečný s ohledem na problém již zmíněného utrpení králíků


Adolf - 20/4/2008 - 21:28

quote:
Z hľadiska pohľadu člověkého - a to bez pardonu - predavača hamburgerov má kozmonautika jednu obrovskú nevýhodu. Jej výsledky sa ukážu až o niekoľko rokov.


Ten politik na tom nemusí být mentálně o moc lépe než ten prodavač hamburgerů, ale určitý významný rozdíl tu je. Je sice pravda, že výnosy z těchto investic mají delší investční horizont než je politikův volební horizont, ale politikovi stačí, když investoři začnou v jeho období investovat, ne sklízet plody svých investic.

Kosmonautika by už dávno padla do propadliště dějin, kdyby nebyla určitým investičním atraktantem, který se u investorů trvale osvědčil. A investory nakonec musí politici poslouchat více než voliče. I voliči nakonec volí podle toho, jak se u nich investuje a kolik z celkových výnosů z investic i u nich jako zaměstnanců a dalších stakeholderů těchto investic pro ně zůstane.

Já třeba věřím, že návrat na Měsíc zvýší celkovou investiční atraktivnost kosmonautiky a bude větším atraktantem než současná ISS. Jak jsem tu už párkrát omýlal, investice do něčeho úplně nového bude znamenat, že první investované dolary budou mít vyšší výnosy než dolary investované někde úplně jinde. Podle zákona klesajích mezních výnosů se zde vytvoří docela zajímavý prostor pro investice, než bude mezní výnos z posledního dolaru stejný jako u jiných výzkumných aktivit.

Pokud ti, co vytvoří programy, které Orion vynese na Měsíc, budou mít vyšší citační indexy atp. než investoři do jiných výzkumů, rádi investují své geologické aj. granty do Měsíčních programů a nebude nutno na ně žebrat prostředky přímo z rozpočtu NASA a těžko si pak nechají takovou investiční pelargu, po které se mohou jejich invstice šplahat na Měsíc, od politiků vzít.

Mluvím zde o výnosech v podobě citačních indexů takových těch "pouze prestižních" výnosových ukazatelů. Ale prestiž je vlastně investiční atraktant - tedy něco pro život čili pro tok financí extrémně významného.

Výnos v podobě třeba citačního indexu je také skrytým finančním výnosem. Ten, kdo ho má, je totiž nesmírně investičně atraktivní a nemůže si stěžovat na výnosné projekty spolupráce a samozřejmě si vytváří i další příležitosti k vývoji různých tržně uplatnitelných vývojových produktů. Kromě toho výzkumné ústavy, university a podniky z těchto programů produkují i špičkové odborníky s nejvyšší prestiží - tedy uplatnitelností na trhu.

Prestiž je výnosná. Konec konců, většina zdejších diskutérů nevýdělečně "ztratila" roky svého produktivního života, jen aby získala "pouhou" prestiž akademického titulu. Bez této prestiže by jejich život zas takovou kvalitu neměl, museli by třeba prodávat hamburgery.

Skutečnost, že kosmický program znamená investici s velmi dlouhou a špatně v investičním okamžiku odhadnutelnou konečnou výnosností, není až tak úplným problémem. Vynáší okamžitou prestiž v očích investorů a tedy vytvoření toho nejcennějšího v tržní ekonomice - investičních příležitostí. Tam, kde se vytváří investiční příležitosti, plní politici svou funkci dobře. Vytvoří-li kosmonautika Lunární investiční pelargu, investice do níž bude zdánlivě vytvářet "jen pouhou vědeckou prestiž", bude v pozadí reálně vytvářet hodně nesmírně finančně cenných investičních příležitostí, ze kterých budou mít radost vedle vědátorů i investiční bankéři.


J2930 - 21/4/2008 - 12:16

quote:
I intelektuálové většinou nevnímají nutnost letu do vesmíru a považují je za zbytečný s ohledem na problém již zmíněného utrpení králíků


O stavaty Aldebarane. Proc se tady porad michaji zeleni aktiviste s kosmonautikou? Jako by nebylo dost skeptiku mezi odbornou verejnosti a to i v oborech zabyvajicich se vesmirem.. predevsim v oblasti pilotovane kosmonautiky. Ze pani astronomove!

..vetsinu lidi problem s kozesinama a veprovy problem nezajima (narozdil od muslimskych astronautu). Vetsina lidi co se pravidelne doplnuje vepraminem se take nezajima o kosmonautiku. A kdyz, tak to chape jako predrazenou zabavu posahanych vedcu. V ceskych zemich se tento nazor navic mohutne dopuje zavisti.

... a ano v kosmonautice, zejmena pilotovane, vse trva priserne dlouho. I spojeni STS a ISS napriklad. O vyvoji a navratu lidi na Mesic ani nemluve. To je pro normalniho cloveka, jen zprava v hlavnim televiznim zpravodajstvi, ale jinak je to ztrata casu. To si radeji muze precist dobrou knihu, zajit do divadla, jet na vylet. Pro normalniho cloveka je kosmonautika ztrata casu. I kdyz treba chape jeji dulezitost, muze ji podporit jedine tak, ze nebude stat v ceste investicim vlady do teto oblasti.

Po nikom z lidi nemuzete chtit aby si pamatoval co vezl raketoplan pri expedici STS-123. O to se muzu prit jen zaniceni fandove nebo investori.


Jirka - 21/4/2008 - 16:28

quote:
quote:
I intelektuálové většinou nevnímají nutnost letu do vesmíru a považují je za zbytečný s ohledem na problém již zmíněného utrpení králíků


O stavaty Aldebarane. Proc se tady porad michaji zeleni aktiviste s kosmonautikou?


Me by spise zajimalo co ma spolecneho intelektual se zelenymi aktivisty. S uvedenymi vyrazi mi asociuje jeste vyraz tchyne. To by mohlo dat smrtici mix: "Tchyne intelektualka zelenou aktivistkou". Toto se muze koncentrovat jen v jedine osobe - Kuchtova.


Jirka - 22/4/2008 - 17:48

V souvislosti s tou spalenou krajinou ktera zbyla po pristani Sojuzu, pohledu na ty pidikratery v zemi (asi nasledek cinnosti brzdicich raket) a opaleni kabiny Sojuzu se docela tesim na to jak bude vyresen Orion a jeho znovupouzitelnost. Zatim to sice vypada ze bude pristavat do vody, ale stale je zde moznost ze bude pristavat i nekam do kalifornske pouste.
Myslim ze je takrka jiste ze Orion nebude odhazovat tepelny stit a bude asi pristavat ponekud zesikma. To znamena ze do vody nedopadne plochym spodkem, ale bokem, ktery je v porovnani se Sojuzem pomerne "spicaty".
Videl jsem animaci pristani Orionu do vody a zdalo se mi, ze padaky jsou schvalne uchycene "na boku" kabiny, aby naklon kabiny zvyraznily.
Pri pristani na zemi se pak pravdepodobne nafoukne pristavaci airbag pouze na te strane kabiny smerujici k zemi. Airbag bude asi ulozen ve spodni bocni casti kabiny nad tepelnym stitem a pri nafouknuti "obali" bok stitu a predsune se i pred nej.
Je to docela zmena oproti puvodni koncepci odhazovaciho stitu a ctyr velkych airbagu po celem spodku kabiny.
Taky padaky by mely byt odhazovaci v okamziku kontaktu se zemi nebo vodou.


xChaos - 22/4/2008 - 18:06

quote:
O stavaty Aldebarane. Proc se tady porad michaji zeleni aktiviste s kosmonautikou? Jako by nebylo dost skeptiku mezi odbornou verejnosti a to i v oborech zabyvajicich se vesmirem.. predevsim v oblasti pilotovane kosmonautiky. Ze pani astronomove!


Vůbec nevidí důvod, proč by člověk nemohl být intelektuál, zelený aktivista a ještě zájemce o kosmonautiku.

Je fakt, že stanovit, proč je sprchování v první třídě dopravních letadel špatné, ale nesrovnatelně energeticky náročnější kosmonautika je přijatelná, je trochu složité a vede k trochu schizofrenním důsledkům. Ale intuitivně je myslím jasné, o co jde - nezničit Zemi, udělat si z ní příjemné místo na trávení dovolené, a expandovat do vesmíru. A intelektuálů je spousta druhů... podle mě to znamená prostě umět používat pár abstraktních pojmů a vědět co znamenají, být sečtělý, mít všeobecný rozhled a schopnost kriticky myslet. Prostě - nebýt idiot.


bejcek - 23/4/2008 - 11:58

quote:
V Zatim to sice vypada ze bude pristavat do vody, ale stale je zde moznost ze bude pristavat i nekam do kalifornske pouste.
Myslim ze je takrka jiste ze Orion nebude odhazovat tepelny stit a bude asi pristavat ponekud zesikma. To znamena ze do vody nedopadne plochym spodkem, ale bokem, ktery je v porovnani se Sojuzem pomerne "spicaty".

Je to docela zmena oproti puvodni koncepci odhazovaciho stitu a ctyr velkych airbagu po celem spodku kabiny.
Taky padaky by mely byt odhazovaci v okamziku kontaktu se zemi nebo vodou.

Kouká,že jsem něco zaspal, oprvdu bude Orion přistávat pravidelně na vodu? Ne jen v případě nouze?


Jirka - 23/4/2008 - 15:07

quote:
quote:
V Zatim to sice vypada ze bude pristavat do vody, ale stale je zde moznost ze bude pristavat i nekam do kalifornske pouste.
Myslim ze je takrka jiste ze Orion nebude odhazovat tepelny stit a bude asi pristavat ponekud zesikma. To znamena ze do vody nedopadne plochym spodkem, ale bokem, ktery je v porovnani se Sojuzem pomerne "spicaty".

Je to docela zmena oproti puvodni koncepci odhazovaciho stitu a ctyr velkych airbagu po celem spodku kabiny.
Taky padaky by mely byt odhazovaci v okamziku kontaktu se zemi nebo vodou.

Kouká,že jsem něco zaspal, oprvdu bude Orion přistávat pravidelně na vodu? Ne jen v případě nouze?


http://www.nasaspaceflight.com/content/?cid=5401


avitek - 13/5/2008 - 21:58

Nová oficiální publikace:
Science Opportunities Enabled by NASA's Constellation System: Interim Report

Dá se prohlédnout (zdarma) na adrese URL

http://books.nap.edu/catalog.php?record_id=12201


xChaos - 16/7/2008 - 15:09

http://aktualne.centrum.cz/zahranici/amerika/clanek.phtml?id=610947
Inženýři z NASA melouchaří. Staví konkurenční raketu

http://www.space.com/news/ap-080714-alternative-moon-rocket.html
NASA Engineers Work on Alternative Moon Rocket

Moje stanovisko: vzhledem k zákonitostem fungování jakékoliv byrokracie (a NASA je především státem financovaná byrokratické instituce, a pak teprve až jde o nějaký vesmír...) vyhraje ten model, který zaměstná víc lidí a zajistí více zakázek firmám které vlastní/řídí kamarádi rozhodujících politiků :-) (to není kritika - to je prostě smíření se s realitou...)


JS - 16/7/2008 - 15:57

quote:
http://aktualne.centrum.cz/zahranici/amerika/clanek.phtml?id=610947
Inženýři z NASA melouchaří. Staví konkurenční raketu

http://www.space.com/news/ap-080714-alternative-moon-rocket.html
NASA Engineers Work on Alternative Moon Rocket

Moje stanovisko: vzhledem k zákonitostem fungování jakékoliv byrokracie (a NASA je především státem financovaná byrokratické instituce, a pak teprve až jde o nějaký vesmír...) vyhraje ten model, který zaměstná víc lidí a zajistí více zakázek firmám které vlastní/řídí kamarádi rozhodujících politiků :-) (to není kritika - to je prostě smíření se s realitou...)


http://www.launchcomplexmodels.com/Direct/people.htm

Tohle jsou frontmani teto iniciativy. Kupodivu, nikdo z MSFC ani z kontraktoru se k teto iniciative nehlasi.
Ackoliv podobny napad vznikl v NASA a po desitky let se tam propiral, nakonec byl zavrhnut.
Je pravda ze cisla Jupiteru jsou ponekud optimisticka, takze se nedivim ze je manazeri NASA ztrhali.


David - 25/7/2008 - 07:18

Kritizovat NASA jako státní byrokratickou organizaci je čirý nesmysl.Nasa od samého počátku fungije naprosto smysluplně a vysoce efektivně právě v kontrastu s byrokratický způsobem řízení v sovětech, potažmo rusku. Vyjímkou je snad nej ISS, tak ale bylo rozhodující politické zadání a NASA provádě jen to co Kongres platí.V obráceném gardu ale platí, že Kongres zaplatí jen to co NASA dostatečně zdůvodní a navíc žádá hmatatelné výsledky žádně fráze či mlžení.Nasa funguje ve svobodné společnosti a pokud by svůj úkol neplnila již dávno by zanikla a nahradila by ji jiná efektivnější organizace.Navíc zakázky zadává věřejnou soutěží, která probíhá pod veřejnou kontrolou, což nutí dodavatele k maximální efektivnosti a zodpovědnosti, nehledě na premiování bezchybného provozu ve prospěch dodavatele.
Nasa není třeba hájit, hájí ji její výsledky, počínaje Marinnery, Souveyory,Voyagery, konče Phoenixem a v pilotované oblasti Apollo, to může popírat jen zabedněnec, tím nechci nikoho urazit, ani Vlada, ale moje slovní zásoba neobsahuje jiný přiléhavější a výstižnější výraz, pokud mi někdo poradí, rád toto označení opravím.


yamato - 25/7/2008 - 08:16

ignorant


pospa - 17/8/2008 - 12:43

NASA v pátek 15.8. oznámila ukončení kontraktu s firmou Oceaneering International (dva měsíce po podpisu smlouvy) na vývoj a výrobu nových skafandrů pro program Constellation.

NASA přesné důvody vypovězení smlouvy neuvedla, ovšem je pravdou, že tradiční výrobce amerických skafandrů Exploration Systems & Technology (joint venture Hamilton Sundstrand a ILC Dover) podal v červnu protest napadající vítězství konkurenční firmy.


mp - 18/8/2008 - 16:18


Záznam telekonference NASA o aktuálním stavu programu Constellation, konané 11.8.2008

http://www.space-multimedia.nl.eu.org/index.php?option=com_content&task=view&id=4227&Itemid=1


JS - 19/8/2008 - 16:42

quote:

Záznam telekonference NASA o aktuálním stavu programu Constellation, konané 11.8.2008

http://www.space-multimedia.nl.eu.org/index.php?option=com_content&task=view&id=4227&Itemid=1


Poslechl jsem si tu konferenci. Mluvilo se tam zejmena o posunuti IOC Orionu (prvni pilotovany let Orion 2) ze Zari 2013 na Zari 2014. Dead line zustava na Brezen 2015 (NASA pry cca pred rokem slibila kongresu).
Duvodem je pry to, ze neni dostatek penez na vyvoj a vnitrni plan na Zari 2013 se ukazal prilis optimisticky. Dochazi tedy k prehodnoceni kontraktu s dodavateli a predelani vnitrniho planu na Zari 2014. Vzhledem k historii jinych projektu se odhaduje cca 50% uspesnost tohoto planu pri soucasne urovni financi. Je ale nepravdepodobne, ze by program mohl byt uspisen i s vice penezi, prave protoze jsou nyni meneny kontrakty a dodaci lhuty.

Doslo k tomu o mnoho drive nez jsem ja sam ocekaval. Normalni praxe je proste hnrnout terminy tesne pred sebou.


Jiří Hošek - 20/8/2008 - 08:32

Video z neúspěšného testu padákového systému Orionu, provedeného dne 31.7.2008:
http://www.spaceref.com/news/viewsr.html?pid=28907


JS - 20/8/2008 - 10:15

quote:
Video z neúspěšného testu padákového systému Orionu, provedeného dne 31.7.2008:
http://www.spaceref.com/news/viewsr.html?pid=28907



Zajimave. Selhal padak, ktery mel Orion dostat do vhodnych podminek pro zahajeni testu skutecnych padaku, ktere budou pouzity pri misi. Zrejme nasledkem toho byly drogue padaky sice vystreleny, ale okamzite odriznuty. (Zrejme kvuli spatnemu casovani nebo spatne vysce - moje spekulace). Dva hlavni padaky se pak utrhly a treti se neotevrel spravne.


Bylo by zajimave vedet jestli by drogue padaky dokazaly Orion uvest do spravne polohy pro otevreni hlavnich padaku i pres nestandartni podminky. Zrejme budou muset ten system udelat trochu vic chyby-vzdorny.


pospa - 20/8/2008 - 11:10

quote:
...Bylo by zajimave vedet jestli by drogue padaky dokazaly Orion uvest do spravne polohy pro otevreni hlavnich padaku i pres nestandartni podminky...

Drogue schutes = stabilizační padáky jsou v systému právě pro tuto funkci. Mají stabilizovat zátěž do správné polohy a zastavit její případnou rotaci před otevřením hlavních padáků. Byly odhozeny téměř okamžitě po jejich rozevření. Tento článek systému totálně selhal.

Důsledkem pak byla několikavteřinová nekontrolovaná rotace kabiny a následné vystřelení třech výtažných padáků v nevhodné poloze. Ty mají za účel vytáhnout hlavní padáky z kontejnerů v Orionu. Během rotace nedošlo k symetrickému napínání spojovacích popruhů a šňůry pouze jednoho z vrchlíku se stihly zcela napnout. Spojovací popruhy dalších dvou výtažných padáků je obmotaly a zabránily úplnému naplnění aspoň tohoto jednoho vrchlíku padáku.

Iniciační závadou ovšem bylo selhání set-up schutes - přípravných padáků, které měly celý systém přivést do stavu podobnému reálnému nasazení(poloha, rychlost, výška)

Zajímavé je, že NASA trvalo 19 dní, než video zveřejnila a přitom příčiny zatím bez dalších podrobností stále vyšetřuje...


JS - 20/8/2008 - 11:33

quote:
quote:
...Bylo by zajimave vedet jestli by drogue padaky dokazaly Orion uvest do spravne polohy pro otevreni hlavnich padaku i pres nestandartni podminky...


Iniciační závadou ovšem bylo selhání set-up schutes - přípravných padáků, které měly celý systém přivést do stavu podobnému reálnému nasazení(poloha, rychlost, výška)



No prave. A stabilizacni (drogue) padaky byly z nejakeho duvodu odstrihnuty jeste driv nez se stacily rozvinout. Moje recnicka otazka tedy znela zda by byly schopny lod stabilizovat. Cili jestli byly odstrihnuty jen z duvodu selhani tech pripravnych padaku, ktere nepatri k Orionu a zdali by tuto situaci zvladli pri ostrem pristani.
Je jasne ze hlavni padaky je proste nemozne rozvinout bez stabilizacnich padaku.


pospa - 20/8/2008 - 11:57

[quote... Moje recnicka otazka tedy znela zda by byly schopny lod stabilizovat.




Opakuji - měly by, to je jejich poslání.

Jsou navržené tak aby se :
1) otevřely spolehlivě - malý počet krátkých šňůr
2) otevřely rychle - krátké šňůry, malý průměr vrchlíku
3) byly stabilní - velké štěrbiny mezi "rovnoběžkami" vrchlíku a dostatečně velký pólový otvor mají omezit oscilace a pulzace


JS - 20/8/2008 - 12:24

quote:
[quote... Moje recnicka otazka tedy znela zda by byly schopny lod stabilizovat.


Opakuji - měly by, to je jejich poslání.

Jsou navržené tak aby se :
1) otevřely spolehlivě - malý počet krátkých šňůr
2) otevřely rychle - krátké šňůry, malý průměr vrchlíku
3) byly stabilní - velké štěrbiny mezi "rovnoběžkami" vrchlíku a dostatečně velký pólový otvor mají omezit oscilace a pulzace


Jeste bych dodal ze by se nemely samovolne odstrihnout (nebo odtrhnout?) ihned po vytazeni.


Mirek Pospíšil - 2/9/2008 - 16:33

Vývoj Orionu se dál zpožďuje.
Předběžné design review, původně plánované na tento měsíc a posunuté na listopad 2008 se znovu posouvá do budoucna. Tentokrát zřejmě až na léto 2009.

http://www.spaceref.com/news/viewnews.html?id=1306


pospa - 15/9/2008 - 12:41

NASA Engineering and Safety Center (NESC) vytvořila tým pro testování a získávání zkušeností s kompozitovými konstrukcemi kosmických lodí.
Tým pracuje od ledna 2007 na Composite Crew Module (CCM), který by v budoucnu mohl přinést hmotnostní úsporu 10-15% v základní konstrukci lodě Orion.



http://www.nasa.gov/directorates/esmd/csd/composite_capsule.html


JS - 18/9/2008 - 13:03

quote:
Vývoj Orionu se dál zpožďuje.
Předběžné design review, původně plánované na tento měsíc a posunuté na listopad 2008 se znovu posouvá do budoucna. Tentokrát zřejmě až na léto 2009.

http://www.spaceref.com/news/viewnews.html?id=1306


Otazka je zda to nesouvisi s celkovym odkladem projektu ohlasenym letos v lete. Mozna je lepsi pockat s PDR Orionu az se ustali koncepce Aresu 1. Stejne neni dost penez na nejaky spech. Pokud se bude prodluzovat STS, bude penez jeste mene.


Mirek Pospíšil - 18/9/2008 - 13:42

quote:
Vývoj Orionu se dál zpožďuje.
Předběžné design review, původně plánované na tento měsíc a posunuté na listopad 2008 se znovu posouvá do budoucna. Tentokrát zřejmě až na léto 2009.

Otazka je zda to nesouvisi s celkovym odkladem projektu ohlasenym letos v lete. Mozna je lepsi pockat s PDR Orionu az se ustali koncepce Aresu 1. Stejne neni dost penez na nejaky spech. Pokud se bude prodluzovat STS, bude penez jeste mene.

Na jednu stranu je pravda, že v konstrukci Ares I je v této fázi vývoje přes 3 tuny hmotnostní rezervy a bude záležet kolik z ní se nakonec podaří nevyčerpat. S tím jde ruku v ruce nonost a tudíž max povolená hmotnost Orionu. Takže dává smysl počkat na první test Aresu I-X v červnu 2009.
Na druhou stranu, každé zpoždění v projektu Orion, za současného ošemetného stavu americké pilotované kosmonautiky po roce 2010 a zvyšujícího se politického napětí mezi Ruskem a USA, vnáší další tlak a nejistotu do amerického pilotovaného programu.


JS - 18/9/2008 - 15:01

http://spaceflightnow.com/news/n0809/04griffin/

Griffin tudiz potvrdil muj predpoklad, ze presuny v terminech jsou dusledkem toho, ze NASA vzdala termin 2013 kvuli nedostatku financi.


Mirek Pospíšil - 18/9/2008 - 16:14

quote:
http://spaceflightnow.com/news/n0809/04griffin/

Griffin tudiz potvrdil muj predpoklad, ze presuny v terminech jsou dusledkem toho, ze NASA vzdala termin 2013 kvuli nedostatku financi.

A v tomto projevu zase Griffin rozebírá příčiny, proč je těch financí nedostatek.

http://www.spaceref.com/news/viewsr.html?pid=29218

Myslím, že trefně to shrnul komentář od trailrider na konci článku


yamato - 19/9/2008 - 09:57

Obavam sa ze po sucasnych sokoch na americkom financnom trhu, ktore su nesystemovo hasene z verejnych zdrojov, sa ekonomika USA na nejaku dobu dostane do recesie, navyse bude musiet nejako riesit zavratny deficit verejnych financii, cize sa bude skrtat. A ako byva zvykom, prva na rade bude NASA. Takze sa obavam ze sucasne odklady nie su ani zdaleka posledne, a je pritom vcelku jedno kto bude dalsim prezidentom Zacinam mat pocit ze dalsi clovek na mesiaci nebude astronaut, ale v tom lepsom pripade turista, v horsom thaikonaut...


JS - 19/9/2008 - 12:34

Pokud jsem spravne pochopil o co v tehle krizi jde, tak financnici vytvareli zisky tak, ze si mezi sebou prodavali pohledavky za stale vyssi ceny. Najednou se ale zjistilo ze tyto pohledavky maji nulovou hodnotu a nikdo je nechce. Vpodstate slo tedy o "letadlo".
Myslim ze dopad krize ve 30. letech byl tak drtivy hlavne kvuli restriktivni politice. Dnes k tomu asi nedojde. Investori neduveruji akciim a tak budou kupovat statni dluhopisy a US vlada se rada zadluzi jeste vic. Zatim US HDP roste a roste i vyvoz - nejsem zadny expert, ale nejak mi nepripadne ze by meli az tak zavazne problemy. Sestra zije na Floride a pred mesicem si koupila obri SUV ke dvema dalsim autum co uz vlastni - jejich cena je ted obzvlast vyhodna. Sice neni (zatim?) americanka, ale zrejme uz pochytila jejich manyry. Tohle nemuze normalni clovek v Evrope pochopit.

NASA Orion potrebuje, tak ho zrejme bude mit. Vyrazene prodlouzeni STS by asi byla chyba, tudiz predpokladam, ze se s Rusy nakonec dohodnou.


Mirek Pospíšil - 29/9/2008 - 09:46

Senát USA schválil předlohu zákona, který by po odsouhlasení Kongresem přidělil NASA prostředky z rozpočtu na r. 2009 ve výši 20,2 mld USD.

Schválený návrh mj. obsahuje 1 mld USD na urychlení vývoje Orionu/Ares I.


David - 29/9/2008 - 16:34

Celý program by mohl jít rychleji než harmonogram, neboť základní technické parametry jsou odvozeny od existujících a spolehlivě fungujících komponent.Rozhodující budou zkušenosti NASA z řízení velkých programů a technologický vyspělost dodavatelů.


JS - 29/9/2008 - 16:45

quote:
Celý program by mohl jít rychleji než harmonogram, neboť základní technické parametry jsou odvozeny od existujících a spolehlivě fungujících komponent.Rozhodující budou zkušenosti NASA z řízení velkých programů a technologický vyspělost dodavatelů.


Obavam se ze na urychleni programu je uz pozde. Puvodne porad drzeli vnitrni termin prvniho letu s posadkou 2013, ale ten byl pred nedavnem posunut na 2014 z nedostatku penez. Pochybuju, ze penize prijdou vcas na to, aby se s tim dalo jeste neco delat. Maximalne to pomuze vytvorit vetsi rezervy, aby se terminy neposunovali jeste dale. Zalezi asi hodne na tom, o kolik se prodlouzi lety STS.


David - 30/9/2008 - 08:55

Měl jsem na mysli situaci " v případě potřeby ", t.j. kdyby se objevil nějaký konkurent. To zatím nehrozí a tak bude NASA postupovat v pohodě, v zásadě je zcela jedno, zda se na Měsíc opět poletí v roce 20, nebo 30, stejně to bude opět americká podrážka, která se otiskne do měsíčního prachu. Přípravy na let na Měsíc se nedají utajit, proto nehrozí nový " Sputnik či Gagarin".
Jedinou komplikací je zásobování nenasytného bumbrdlíčka ISS a pro supervelmoc neudržitelný stav být několik let bez fungující pilotované kosmické lodi, což zřejmě bude důvodem pro urychlení A-1 na úkor A-5 a posunu letu k Měsíci.


Alchymista - 30/9/2008 - 13:01

Obecne k Falconu:
Kozmické rakety vyrábajú v USA súkromné firmy (Lockheed Martin, Boeing...) a predávajú ich NASA i ministerstvu obrany (ktoré sa navyše na ich vývoji nemalou mierou finančne i odborne podieľali) za nejakú cenu.
SpaceX so svojou raketou Falcon potom nepredstavuje konkurenciu pre NASA, ale práve pre ostatné firmy vyrábajúce a dodávajúce nosné rakety.


pospa - 21/10/2008 - 14:48

Asi už jste to viděli, ale pro jistotu:

Prohlídka interiéru makety lodi Orion
http://anon.nasa-global.edgesuite.net/anon.nasa-global/ccvideos/orion_mockup.asx


Mirek Pospíšil - 10/11/2008 - 16:06

Aktuální stav příprav na Pad Abort Test a další aktuality za poslední měsíc:
http://spaceflightsystems.grc.nasa.gov/Orion/documents/ORION_WEEKLY_11012008.pdf
http://spaceflightsystems.grc.nasa.gov/Orion/documents/ORION_WEEKLY_10252008.pdf
http://spaceflightsystems.grc.nasa.gov/Orion/documents/ORION_WEEKLY_10172008.pdf


pospa - 16/12/2008 - 10:03

Po delší přestávce pár nových informací o stavbě lodi - byla zabudována avionika Honeywell pro test LAS ve White Sands.
První pad abort test PA-1 se odhaduje (znovu se spožděním ) na květen 2009.
http://www.aviationweek.com/aw/generic/story_channel.jsp?channel=space&id=news/ORION12158.xml&headline=NASA%20Tests%20Orion%20Avionics


yamato - 17/12/2008 - 11:40

Zrejme sa to tu uz rozoberalo, ale neda mi to...
Uvedomujete si ze uspech programu Constelation v podstate zavisi od uspechu Dragonu? Ak si zoberiete doterajsie vesmirne programy, vzdy sa to dotiahlo do polky a stop. Apollo - 7 vyprav a stop (ziadne applications, nic), STS - urobil sa orbiter a stop (ziadny interorbitalny tahac, stanica). Orion pravdepodobne dopadne tak, ze sa urobi Ares 1 a bude sa lietat k ISS, na ares V. a lety na mesiac sa da zas stopka. Jedine ze by Dragon lietal k ISS podstatne lacnejsie nez Orion, v takom pripade by sa muselo ist na mesiac, aby mal orion vobec nejake uplatnenie.


Jirka - 17/12/2008 - 11:54

quote:
Zrejme sa to tu uz rozoberalo, ale neda mi to...
Uvedomujete si ze uspech programu Constelation v podstate zavisi od uspechu Dragonu? Ak si zoberiete doterajsie vesmirne programy, vzdy sa to dotiahlo do polky a stop. Apollo - 7 vyprav a stop (ziadne applications, nic), STS - urobil sa orbiter a stop (ziadny interorbitalny tahac, stanica). Orion pravdepodobne dopadne tak, ze sa urobi Ares 1 a bude sa lietat k ISS, na ares V. a lety na mesiac sa da zas stopka. Jedine ze by Dragon lietal k ISS podstatne lacnejsie nez Orion, v takom pripade by sa muselo ist na mesiac, aby mal orion vobec nejake uplatnenie.


Tak nevim. Jedine co povzuju za chybu je zniceni Apolla a vyvoj STS. Ted se nasa snazi tu chybu napravit, jenomze nikdy nevstoupis do stejne reky.
Politik nemysli na budoucnost, ale zejmena na svou popularitu. Z toho duvodu je zruseni Cx, nebo aspon Ares docela pravdepodobne. Penize se muzou z NASA prelit nekam jinam a vyvoj prostredku optimalizovaneho pro LEO bude mnohem levnejsi.
Osobne si nemyslim ze ruzne alternativy jako napr DIrect maji nejakou sanci. Spise vidim tyto moznosti:

- Pokracovani v Cx tak jak je.
- Orion pujde na EELV, Mesic se odsune na neurcito

Vyhledove pripada v uvahu jeste dalsi moznost:
- Pilotovany program NASA se zrusi a NASA bude vyuzivat komercni alternativy.

Dragon ma souvislost vpodstate pouze se treti moznosti.


Alex - 18/12/2008 - 16:31

Jedine co povazuju za chybu je zniceni Apolla a vyvoj STS.

V podstate nie. Pokračovanie Apolla by v zásade kopirovalo vývoj Sojuzu. A čo dokáže po cca 40 rokoch prevádzky a zdokonaľovania dnešný Sojuz v porovnani so Sojuzom na začiatku jeho "kariery"? Všetci to dobre vieme. Apollo aj Sojuz boli výsledkom technológii šesťdesiatych rokov a ich možnosti aj v tom najlepšom prípade by v dnešnej dobe boli práve týmto limitované. Ale po vojne je každý generál vrátane mňa.


David - 18/12/2008 - 17:13

Apollo muselo zákonitě ustoupit raketoplánu ze třech důvodů:
l/ jednalo se o technologický skok v před.
2/ Raketoplán vyžadovala koncepce " hvězdných válek", pokud by se nerozpadl SSSR, létal v rámci militarizace kosmu i Buran.
3/Slibně nastavené parametry nákladů na l kg na orbitu, představovaly raketoplán jako fantastickou úsporu nákladů, což dokonale zmátlo odbornou i laickou veřejnost, nikdo o tom nepochyboval a pokud by se tak stalo byl by hravě " uargumentován".
V okamžiku, kdy se vše ukázalo jako liché a doprava naopak dražší se začala stavět ISS, pokud by se nestavěla, byly raketoplány již dvacet let " ve výslužbě".
Apollo mělo obrovské rezervy, pokud by se do velitelské sekce naskládali astronauté jako do Sojuzu a v servizním modulu se upravil obytný prostor,mohlo letět klidně 7 astronautů jako v raketoplánu a konkurovali by celému MIRU, přičemž nebyl zapotřebí ani Saturn-5, postačil by typ 1B.
Vím, že se to co prohlásím nebude mnohým líbit, ale " za peníze utopené v ISS mohla stát stálá základna na Měsíci již nejméně 10 let a mohl se již připravovat let lidí k Marsu či asteroidu."



Ohara - 18/12/2008 - 17:22

Proc, tohle je nejspis pravda, problem je, ze porad jeste neni uplne jasny k cemu budou lidi na Mesici, krom zakladniho vyzkumu. ISS byla a je urcena z velke casti k aplikovanemu vyzkumu, katastrofa bude, pokud se ten nebude konat. Uz jsem tu cetli spoustu duvodu proc letet na Mesic, ale vsem trochu racionalne uvazujicim lidem, to zni bohuzel jako, ze se az dodatecne hleda nejake zduvodneni, zadne z nich bohuzel neni ale "must to have" a to si myslim, ze je problem. To neznamena ze se na Mesic nema letet, ale znamena to, ze to ma smysl, az to bude dostatecne levne aby se vyplatil i vyzkum, ktery neni klicovy vzhledem k aktualnim potrebam spolecnosti.


bejcek - 18/12/2008 - 18:57

quote:

Apollo mělo obrovské rezervy, pokud by se do velitelské sekce naskládali astronauté jako do Sojuzu a v servizním modulu se upravil obytný prostor,mohlo letět klidně 7 astronautů jako v raketoplánu a konkurovali by celému MIRU, přičemž nebyl zapotřebí ani Saturn-5, postačil by typ 1B.
Vím, že se to co prohlásím nebude mnohým líbit, ale " za peníze utopené v ISS mohla stát stálá základna na Měsíci již nejméně 10 let a mohl se již připravovat let lidí k Marsu či asteroidu."



Apollo postupně modernizované jako Sojuzy mohlo být velmi úspěšné a laciné.

Víte někdo jaké jsou skutečné, souhrnné náklady na ISS (Rusko, USA, Evropa)?


Hawk - 18/12/2008 - 19:36

Proc, tohle je nejspis pravda, problem je, ze porad jeste neni uplne jasny k cemu budou lidi na Mesici, krom zakladniho vyzkumu.

K jakému základnímu výzkumu je na Měsíci nutná přítomnost člověka?

Jediný důvod vidím pouze v turistice a o tom nemá smysl uvažovat dokud nebude existovat levný a bezpečný kosmický prostředek na LEO.

Jíny důvod než zábavu nevidím. Protože do budoucna lze téměř vše v kosmu zajistit pomocí robotiky ev. telemetrie. Potřeba přítomnosti člověka v kosmu u průmyslových a výzkumných aktivit bude díky robotice a telemetrii minimální.
Tedy vidím možná ještě jeden důvod a to lékařský, pokud se prokáže že stav beztíže či malé gravitace má blahodárný vliv na některé choroby.


yamato - 18/12/2008 - 20:43

quote:
K jakému základnímu výzkumu je na Měsíci nutná přítomnost člověka?

Jediný důvod vidím pouze v turistice a o tom nemá smysl uvažovat dokud nebude existovat levný a bezpečný kosmický prostředek na LEO.

Jíny důvod než zábavu nevidím. Protože do budoucna lze téměř vše v kosmu zajistit pomocí robotiky ev. telemetrie. Potřeba přítomnosti člověka v kosmu u průmyslových a výzkumných aktivit bude díky robotice a telemetrii minimální.



Ked mal prednedavnom Phoenix velke problemy aj s takym trivialnym ukonom, ako nasypat trochu pody do analyzatoru, tak som si spomenul na argumenty tohoto typu a trpko sa usmial. Trochu to pripomina predpovede z 50 rokov o tom ako o par desatroci vsetku pracu v socialistickej spolocnosti budu robit roboti a ludom bude skvele...


x - 18/12/2008 - 23:49

"Jíny důvod než zábavu nevidím. Protože do budoucna lze téměř vše v kosmu zajistit pomocí robotiky ev. telemetrie. Potřeba přítomnosti člověka v kosmu u průmyslových a výzkumných aktivit bude díky robotice a telemetrii minimální. "

Ackoliv i ja jsem zastance automatizovanych systemu - tak ti rozhodne plne nahradit cloveka nemohou - zvlaste pokud je nutne a to i v pripade Mesice pocitat se zpozdenim signalu - je to prosne mnohem narocnejsi nez tam dopravit lidi. Jen odvaleni kamene (2 lidi staci) aby mohl byt odbran vrtakem vzorek materialu pod nim by bylo velmi narocne. Oni totiz ti lide tam nepotrebuji tak dokonale presnej popis jak to provest - oni si po vycviku poradi sami. Proste nepotrebuji tak presne pokyny a to usnadni praci ridiciho strediska. Vetsi samostanost automatu jako je tomu u lidi je nad moznosti dnesnich ridich systemu.

Na Mars je poslani lidi naproti tomu velmi riskatni a Mesici se jiste budou testovat i ruzne roboty pro Mars.


Alex - 19/12/2008 - 07:19

"Apollo mělo obrovské rezervy, pokud by se do velitelské sekce naskládali astronauté jako do Sojuzu a v servizním modulu se upravil obytný prostor,mohlo letět klidně 7 astronautů"


Ako by bol zabezpečený prechod medzi veliteľským a servisným modulom keď v podlahe veliteľského modulu bol brzdiaci štít?



David - 19/12/2008 - 07:35

To bylo vyřešeno již v projektu MOL v 60-tých létech m.s. Kabina Gemini byla dovybavena průchodem přes tepelný štít. Jinak by ovšem nebyl problém kabinu opatřit na štítu tepelnou izolací, oddělit od SM obrátit a znovu spojit, to by vyžadovalo tak 2 kg paliva.


Hawk - 19/12/2008 - 07:36

quote:
Ked mal prednedavnom Phoenix velke problemy aj s takym trivialnym ukonom, ako nasypat trochu pody do analyzatoru, tak som si spomenul na argumenty tohoto typu a trpko sa usmial. Trochu to pripomina predpovede z 50 rokov o tom ako o par desatroci vsetku pracu v socialistickej spolocnosti budu robit roboti a ludom bude skvele...


V té samé socialistické společnosti se předpovídalo, že za pár desetiletí se budou stavět ohromné kosmické stanice, kolonie na Měsící či Marsu.
Každopádně bych řekl, že robotika urazila za stejnou dobu větší část cesty než kosmonautika.


yamato - 19/12/2008 - 08:34

quote:
V té samé socialistické společnosti se předpovídalo, že za pár desetiletí se budou stavět ohromné kosmické stanice, kolonie na Měsící či Marsu.
Každopádně bych řekl, že robotika urazila za stejnou dobu větší část cesty než kosmonautika.


Ale nie dost velku aby nahradila cloveka. To je asi ako keby ste v 60. rokoch ocakavali od automatov, ze pristanu na mesiaci, budu po nom jazdit, hladat zaujimave horniny, zbierat ich, ze ich nalozia do navratoveho modulu a dovezu ich na zem. V tej dobe absolutne nemozne, aj dnes je to dost tazka uloha. Ale ludia to zvladli bez problemov.

Okrem toho - robotika je menej narocna. To na prvy pohlad vyzera ako vyhoda, avsak maloktora spolocnost sa posuvala dopredu bez toho, aby sa pokusala o veci tak narocne, ze su na hranici jej moznosti. Tazko hranicu posuniete, ak k nej ani nedojdete. A mal som pocit ze kozmonautika je o posuvani hranic. Aspon pri jej vzniku tomu tak bolo...


martinjediny - 19/12/2008 - 11:56

quote:
...Okrem toho - robotika je menej narocna. To na prvy pohlad vyzera ako vyhoda, avsak maloktora spolocnost sa posuvala dopredu bez toho, aby sa pokusala o veci tak narocne, ze su na hranici jej moznosti. Tazko hranicu posuniete, ak k nej ani nedojdete. A mal som pocit ze kozmonautika je o posuvani hranic. Aspon pri jej vzniku tomu tak bolo...


To znie priam romanticky, lenze v konzumnej spolocnosti je romantika klise...
Takze slava ekonomickej krize, novym snom a letu ku hviezdam!


yamato - 19/12/2008 - 12:50

quote:
quote:
...Okrem toho - robotika je menej narocna. To na prvy pohlad vyzera ako vyhoda, avsak maloktora spolocnost sa posuvala dopredu bez toho, aby sa pokusala o veci tak narocne, ze su na hranici jej moznosti. Tazko hranicu posuniete, ak k nej ani nedojdete. A mal som pocit ze kozmonautika je o posuvani hranic. Aspon pri jej vzniku tomu tak bolo...


To znie priam romanticky, lenze v konzumnej spolocnosti je romantika klise...
Takze slava ekonomickej krize, novym snom a letu ku hviezdam!


Ak chcete byt konzumne pragmaticky, nech sa paci, mozeme sa este jedno storocie zasierat na nizkej obeznej drahe a dalej do kozmu posielat len vymakane kovove plechovky, aby sa 2 tyzdne pokusali dostat par zrniek blbej zeminy cez blbe sitko. A zatial tu na zemi budeme rozmyslat, precoze nam upada ekonomika v ktorej uz sto rokov nevymyslel nikto nic noveho


Ohara - 19/12/2008 - 13:10

Zajimavy jak na jedny strane volate po neregulovanem volnem trhu a tudiz liti penez podle aktualnich potreb spolecnosti a na druhou stranu se ohanite romantizmem. To je totalne nekonzistenti. Bud je kosmonautika soucasti volneho systemu pozadavaku spolecnosti a pak musi plnit predevsim jeji potreby - komercni v podstate - jako treba stavbu zarizeni pro vyzkum novych materialu a nebo budete delat plany na zaklade romantickych predstav a tam lit miliardy. Tezko ale romantikou ospravedlnite platci dani, ze davate penize na kosmonautiku podle takhle vagnich kriterii. Volny trh a romantizmus nejde prilis dohromady, pokud se bavime o statnich investicich. Mozna ze se najde nejaky romanticky filantrop, ktery na tom neco vydela kdyz do toho bude lit penize, ale to neni veci statnich vesmirnych agentur.


Vítězslav Novák - 19/12/2008 - 17:45

quote:

V okamžiku, kdy se vše ukázalo jako liché a doprava naopak dražší se začala stavět ISS, pokud by se nestavěla, byly raketoplány již dvacet let " ve výslužbě".



A čím by Američani těch 20 let létali? Zase by zrušili techniku sotva vyvinutou a pustili se do "něčeho ale opravdu úúúúžasného!" jako se Saturnem a STS?

quote:

Apollo mělo obrovské rezervy, pokud by se do velitelské sekce naskládali astronauté jako do Sojuzu a v servizním modulu se upravil obytný prostor,mohlo letět klidně 7 astronautů jako v raketoplánu a konkurovali by celému MIRU, přičemž nebyl zapotřebí ani Saturn-5, postačil by typ 1B.



Kdyby ovšem v servisním modulu nebyly nádrže, motory a infrastruktura, takže se tam vešla možná myš... O díře v té nejcitlivější a pro přežití nejdůležitější součástce kabiny - tedy tepelném štítu - nemluvě.
Samozřejmě blbost a obytná sekce by musela být místo LEMu. Stejně jako přechodová kamera pro Apollo-Sojuz.

quote:

Vím, že se to co prohlásím nebude mnohým líbit, ale " za peníze utopené v ISS mohla stát stálá základna na Měsíci již nejméně 10 let a mohl se již připravovat let lidí k Marsu či asteroidu."



A vracíme se k bodu 1. Jak by se američtí "plavci po hvězdách" na Měsíc dostali, když Saturn zrušili jak Stalin kulaky a Apollo taky? Před 20 lety, tedy v r. 2008 (7 let po prvním zkušebním letu) by odstavili raketoplány - a? A co? Zase hup někam jinam? Zase léta na Zemi a sledovat Rusy, jak létají měsíce?

A kde by získali zkušenosti s dlouhodobým pobytem v kosmu? Jak by otestovali všechna zařízení, která zabezpečují životní podmínky a musí fungovat mnoho měsíců v kosmickém prostoru? Kde by vytrénovali posádky? Kde by vůbec zjistili, jak se chová lidský organismus a co s ním dělat po půlroce (nebo roce) v beztíži?


David - 19/12/2008 - 19:25

Servizní modul SM sloužil jako raketa pro nevedení soulodí o váze 45 tun na dráhu kolem Měsíce a pro návrat cca 15 tun od Měsíce. Při letu na LEO by všechno včetně velkého motoru odpadlo a zbyly by jen manévrovací motorky a SM by byl ze 2/3prázdný.
Stanice MOL měla obytnou část pod kabinou typu Gemini a vstup byl otvorem v tepelném štítu, jeho uzávěr byl na povrchu opatřen stejnou vrstvou ablativního materiálu jako tepelný štím, tak jaký problém.
Dá se předpokládat, že po minimální modernizaci by setava CM,SM na Saturnu 1B uvezla krom astronautů ještě min.15 tun libovolného nákladu, což je zcela srovnatelné s nosností raketoplánu přičemž náklady odhaduji na 25%.


x - 19/12/2008 - 23:26

"A čím by Američani těch 20 let létali? Zase by zrušili techniku sotva vyvinutou a pustili se do "něčeho ale opravdu úúúúžasného!" jako se Saturnem a STS? "

Priznali by omyl - podceneni slozitosti a tim i ceny za pouziti - tedy za soucasneho stavu raketove techniky - a zacali by vyvijit neco jneho - tedy zhruba zrejme dnesni Orion - a do te doby by raketoplany samozrejme udrzovali provozuschopne.
Je to ve vyzkumu zcela bezne, ze priznate zasadni omyl koncepce a zkousite to jinak a do te doby pouzivate to co mate k dispozici - pokud to lze pouzit - jen to proste nema takove parametry jako jste potreboval - staci jen parametr naklady na provoz.


Adolf - 19/12/2008 - 23:37

K té robotice:

Jsem pro to, aby se robotiky při výzkumu vesmíru v maximální míře využívalo robotiky na úkor lidské přítomnosti, neboť věřím, že je to cesta k zlevnění a většímu rozsahu kosmické činnosti, ač to není moc romantické.

Zajímavé je, že teď tu minimalizaci lidí prosazuje Hawk, ač jindy se zastává hlavně romantického přístupu a zrovna on to byl, kdo tvrdil, že kdyby na Marsu bylo aspoň dítě sběhlé v zacházení s lopatičkou, tak by ty problémy s odběrem marsí půdy nebyly. No a já "neromantický technokrat", co by chtěl kosmos plný robotů se teď kosmonautů na Měsíci zastanu.

Domnívám se totiž, že současná robotika má pořád spoustu omezení. Celkem už jde nahradit potápěče pod vrtnou plošinou roboty při potrubářských pracích - sesazování přírub atp. Horší je to s jemnou montáží aj. ale i ta se docela dobře zvládá na výrobních linkách, kde nějakou dobu trvá, než se vše vyladí.

Hůře se provádí komplexnější typově rozmanité montáže aj., kde nešlo přesně vyladit činnost. Moc se to tedy nehodí pro činnosti v údržbě, při vývoji nových postupů atp. Při takových činnostech mají roboti ještě dost co dáhánět.

Lidé jsou dosud v kosmu nenahraditelní, pokud se vyvíjí nové postupy či zařízení při kosmických testech. Také proto jsou potřebné pilotované mise na orbitě, při nichž se provádí aplikovaný výzkum a vývoj zařízení a postupů, které budou následně použity na automatických sondách. Bez lidí se to ale vyvíjí dost pomalu. I všechny ty výzkumy např. na zařízeních dlohodobě vystavených účinkům kosmického prostoru se provádí při pilotované kosmonautice. Také u dlouhodobě činných složitých zařízení, kde je třeba pořád měnit, opravovat aj. zařízení s gyroskopy, hledat poruchy v elektrických obvodech, opravovat a oživovat je, něco na místě kalibrovat, tak tam jsou nanejvýš potřební lidé a roboti je zatím nemají šanci nahradit.

Na Měsíci nepůjde o misi, kdy by se prováděly jen už připravené činnosti při sběru vzorků aj. Půjde do velké míry o odloučené vývojové pracoviště, kde se budou testovat a vyvíjet nové technologie a zařízení, improvizovat při jejich vylaďování v reálných podmínkách, provádět výzkum poškození zařízení v kosmických podmínkách, která kvůli tomu těžko kdo bude vozit na Zem. Budou se provádět improvizované úpravy na fungující technice podle průniku měsíčního prachu, míry poškození atp. Odhalovat chyby aj. K tomu se tam budou hodit lidé. Ti lidé se tam budou především věnovat vývoji směřujícímu k co nejvyšší spolehlivosti a automatizaci kosmických technologií, aby tyto následně byly schopny pracovat automaticky a bezobslužně. Lidé tam tedy budou zapotřebí, aby urychlili vytvoření robustní schopnosti fungovat na Měsíci bezobslužně. Tyto technologie se budou hodit nejen k co nejrozsáhlejšímu výzkumu Měsíce s následným minimálním nasazením lidí, ale i technologie následně vhodné pro Mars.

Lidé by tam tedy měli především pracovat na robotizaci Měsíce a následně Marsu, která bude rychlejší s nimi než bez nich.


Alchymista - 20/12/2008 - 00:38

Adolf - súhlasím v takmer plnom rozsahu - s ľudmi to bude jednoduchšie hoci nebezpečnejšie.

x - to, čo popisuješ, práve urobiť nemohli. Niečo síce podobné urobili sovieti pri neúspechu svojho mesačného programu, ale tí to dokázali aspoň doma okecať propagandou a záplatou v podobe pilotovaných staníc. V USA by v podobnom prípade padali aj veľké hlavy NASA, pretože by to bolo priznanie porážky a neúspechu, čo bolo a stále je politicky nepriateľné - strata prestíže sa neodpúšťa.


Hawk - 20/12/2008 - 08:31

quote:

Zajímavé je, že teď tu minimalizaci lidí prosazuje Hawk, ač jindy se zastává hlavně romantického přístupu a zrovna on to byl, kdo tvrdil, že kdyby na Marsu bylo aspoň dítě sběhlé v zacházení s lopatičkou, tak by ty problémy s odběrem marsí půdy nebyly.



Dolož tohle tvrzení o mně odkazem na můj příspěvek lopatičko

Byl jsme dříve zastáncem pilotovaných letů, zejména na Měsíc. O misi na Mars celkem dlouhodobě tvrdím, že to je na naši technologické úrovni sebevražda.

Ochota vlád financovat velkolepé projekty klesá, takže pilotované lety dál než na LEO jsou opravdu otázkou romantismu. Zdůvodnit lidem výdaje za misi na Mars v řádu desítek miliard , u stálé marsovské základny stovek miliard, aby se zde "vrtaly v hlíně" a "prohlíželi šutráky" bude v demokraciích trochu problém. Bude to i problém u "dobývání Měsíce".
Totalitní režim Číny a pseudodemokracie v Rusku taky nevypovídá o tom, že by byly kromě politických proklamací ochotni tyto akce nějak výrazně financovat.
A když jsme u CEVu, Obama sám prohlásil, že má jiné priority zejména energetiku a vzdělávání. A NASA sama schání finance na CEV prodejem raketoplánů po roce 2010, tak se obávám ,že celý CEV-Orion skončí na misích na nízkou oběžnou dráhu (že se zase opakuku ).
Takže mně vychází i ve střednědobém horizontu, že výzkum jiných planet a dokonce i Měsíce skončí u robotického výzkumu. a bude to trvat podlě mě tak dlouho, dokud nenastane revoluční technologická změna v dopravě na LEO, která přepravu osob a nákladů do kosmu výrazně zlevní.


David - 20/12/2008 - 08:41

Souhlas, USA nepotřebují dokazovat převahu svého systému jako v 60tých létech m.s./ startovací projev J.F.Kennedyho/ a miniaturirace a virtuální techniky postoupily natolik, že " astronaut" může klidně sedět doma a robot pracovat v kosmu.
Základna na Měsíci má stejný, ponekud pochybný smysl jako ISS.


Alchymista - 20/12/2008 - 08:58

quote:
USA nepotřebují dokazovat převahu svého systému jako v 60tých létech
Rozhodne nesúhlasím.
Z presne rovnakého dôvodu dostali pred polstoročím dva kopance od sovietov, Sputnikom a Gagarinom, aby sa zo svojej bohorovnosti prebrali - pomohlo, výsledkom je Apollo. Pokiaľ budú v terajšom kurze pokračovať, o desať rokov dostanú presne rovnaké kopance - všetci američania sa budú síce môcť virtuálne prechádzať po Mesiaci, ale reálne sa tam budú prechádzať číňania.


martinjediny - 20/12/2008 - 10:23

quote:
...Takže mně vychází i ve střednědobém horizontu, že výzkum jiných planet a dokonce i Měsíce skončí u robotického výzkumu. a bude to trvat podlě mě tak dlouho, dokud nenastane revoluční technologická změna v dopravě na LEO, která přepravu osob a nákladů do kosmu výrazně zlevní.



Investicie do revolucnach technologii pridu ihned, ako roboticke misie preukazu opodstatnenu pritomnost ludi, ci velkych projektov na Mesiaci.
Ibazeby revolucnu technologiu zasponzorovala armada, ale to asi nebudu cisto humanisticke dovody...


člověk - 20/12/2008 - 11:38

NASA včera zveřejnila, že až její raketoplány r. 2010 doslouží, tak je prodá jakémukoliv zájemci za sumu - 42 mil. USD /kus. Můžeme se tak těšit, že pár našich kosmofandů koupí také "jeden kus" pro Českou republiku, postavil bych to někam pod Petřín a vodil bych tam školní výpravy, aby se i děti mohly na vlastní oči přesvědčit, jak vlastně dopadl jeden předražený prodělečný projekt, který kdysi tolik sliboval, potom ale málem přivedl NASA "na buben". Každopádně ale zatáhne USA do plné závislosti na Rusku v pilotované kosmonautice možná do r. 2017, na soukromé Falcony bych moc nespoléhal, bylo by to látání děr a riskování životů, abych někomu vydělal na nový domek nebo kožený kabát výměnou za život 5 astronautů. My, diskutující na těchto stránkách bychom si mohli dva tři roky odříct pravidelnou cestu kolem světa s rodinou ve VIP letounech a za tuto sumu pak nechat přivézt třeba Atlantis a postavit ho na Vietnamskou tržnici do Holešovic, Vietnamci by pak mohli prodávat svoje trička nebo salámy přímo z cockpitu posádky tohoto vysloužilého stroje. Kdysi jsem viděl restauraci v trupu letounu IL- 62 , bylo by to tedy podobné- raketoplán by tak alespoň vydělával i po své smrti , tentokrát však obyčejným lidem. Budou Vánoce a tak bychom mohli Atlantis zakoupit právě k Vánocům r. 2010 jako netradiční dárek - vojáci, školní děti a důchodci by tak mohli mít vstup do nákladového prostoru toho stroje po dobu tří týdnů za polovic. Když v Praze nebude nová knihovna, tzv. "Chobotnice" a ani Letní olympijské hry , tak raketoplán Atlantis bude určitou satisfakcí a lékem na rány ukřivděné české malosti.


Tomáš Křeček - 20/12/2008 - 12:54

quote:
NASA včera zveřejnila, že až její raketoplány r. 2010 doslouží, tak je prodá jakémukoliv zájemci za sumu - 42 mil. USD /kus. Můžeme se tak těšit, že pár našich kosmofandů koupí také "jeden kus" pro Českou republiku, postavil bych to někam pod Petřín a vodil bych tam školní výpravy, aby se i děti mohly na vlastní oči přesvědčit, jak vlastně dopadl jeden předražený prodělečný projekt, který kdysi tolik sliboval, potom ale málem přivedl NASA "na buben". Každopádně ale zatáhne USA do plné závislosti na Rusku v pilotované kosmonautice možná do r. 2017, na soukromé Falcony bych moc nespoléhal, bylo by to látání děr a riskování životů, abych někomu vydělal na nový domek nebo kožený kabát výměnou za život 5 astronautů. My, diskutující na těchto stránkách bychom si mohli dva tři roky odříct pravidelnou cestu kolem světa s rodinou ve VIP letounech a za tuto sumu pak nechat přivézt třeba Atlantis a postavit ho na Vietnamskou tržnici do Holešovic, Vietnamci by pak mohli prodávat svoje trička nebo salámy přímo z cockpitu posádky tohoto vysloužilého stroje. Kdysi jsem viděl restauraci v trupu letounu IL- 62 , bylo by to tedy podobné- raketoplán by tak alespoň vydělával i po své smrti , tentokrát však obyčejným lidem. Budou Vánoce a tak bychom mohli Atlantis zakoupit právě k Vánocům r. 2010 jako netradiční dárek - vojáci, školní děti a důchodci by tak mohli mít vstup do nákladového prostoru toho stroje po dobu tří týdnů za polovic. Když v Praze nebude nová knihovna, tzv. "Chobotnice" a ani Letní olympijské hry , tak raketoplán Atlantis bude určitou satisfakcí a lékem na rány ukřivděné české malosti.


...jejíž jste typickou ukázkou. Hlavně se o nic nepokoušet, hlavně se nesnažit, co kdyby to náhodou vyšlo. Jak bych si s tou hrdostí poradil... ...možná na vás prásknu sestřičce, že si bez dovolení sedáte k počítači... ...spapej prášek a šup zpátky do klece, darebáku!


Archimedes - 20/12/2008 - 13:27

Naložit si na záda třikrát víc než unesu a zjistit, že to fakt neunesu, mi nepřijde jako hrdinství. Má smysl posouvat hranice, ale nemá smysl plýtvat energií zbytečně.


Archimedes - 20/12/2008 - 13:36

Na řešení možných problémů s možností kolize Ares-I se startovacím komplexem při startu ve větru se pracuje ve větrném tunelu, použitém kdysi pro testy Saturnu V.

http://www.nasa.gov/mission_pages/constellation/ares/flighttests/aresIx/aresIX-groundwind-tests.html


yamato - 20/12/2008 - 13:56

quote:
Zajimavy jak na jedny strane volate po neregulovanem volnem trhu a tudiz liti penez podle aktualnich potreb spolecnosti a na druhou stranu se ohanite romantizmem. To je totalne nekonzistenti. Bud je kosmonautika soucasti volneho systemu pozadavaku spolecnosti a pak musi plnit predevsim jeji potreby - komercni v podstate - jako treba stavbu zarizeni pro vyzkum novych materialu a nebo budete delat plany na zaklade romantickych predstav a tam lit miliardy. Tezko ale romantikou ospravedlnite platci dani, ze davate penize na kosmonautiku podle takhle vagnich kriterii. Volny trh a romantizmus nejde prilis dohromady, pokud se bavime o statnich investicich. Mozna ze se najde nejaky romanticky filantrop, ktery na tom neco vydela kdyz do toho bude lit penize, ale to neni veci statnich vesmirnych agentur.


Nikdy som nevolal po neregulovanom volnom trhu, volal som len po zmysluplnej regulacii, ktora zaisti stabilitu trhu, namiesto kvaziregulacie sluziacej na politicku reklamu a destabilizujucu cely system.
Neviem preco pilotovanu kozmonautiku nazyvate romantizmom. Byt zavrety 4 dni v priestore o malo vacsom ako moj zachod, 5 krat sa pri tom pozvracat, riskovat zivot pri pristavacom manevri a nasledne sa 2 dni rypat v piesku obleceny v skafandri, s pluzgiermi na rukach a zachvatmi kasla z toho cierneho svinstva, to je asi tak romanticke ako zakopy prvej svetovej vojny. Obhajujem pilotovanu kozmonautiku z cisto praktickeho dovodu, je to skvela investicna prilezitost. Vyzaduje ovela viac inovacie nez nejaka plechovka ovladana na dialku. Pred davom volicov lahsie obhajite vyssie socialne davky, lenze na tie treba najprv zarobit, a to im uz nevysvetlite. Bez inovacie hospodarstvo nerastie. To je ako keby som volne zdroje firmy vrazil do vyssich platov, tiez budu zamestnanci happy, lenze rok na to firma padne, lebo neinvestovala. Pilotovana kozmonautika vobec nie je v rozpore s volnym trhom, naopak je to ukazkovy priklad vysoko navratnej investicie.

Takze mi nedavajte do ust slova ktore som nepovedal a nepozerajte sa na svet ciernobielo.


David - 20/12/2008 - 16:17

Nechápu proč NASA, když už chce létat na ISS nepostaví jednoduchou kabinu třídy Sojuz, jakousi obdobu Gemini, která by uvezla nejen astronauty, ale i 3 tuny nákladu . Nosnými raketami této třídy NASA běžně disponuje.To by se dalo stihnout do dvou let a pak by bylo dost času na Měsíc.


x - 20/12/2008 - 16:18

" virtuální techniky postoupily natolik, že " astronaut" může klidně sedět doma a robot pracovat v kosmu. "

Bohuzel jen v ramci Zeme a to jeste jen pri propojeni optikym kabelem a nebo pres druzici, ale jen na LEO (geostacionarni druzice jiz nikoliv)- u Mesice je jiz velmi patrne zpozdeni signalu ktere prime rizeni na dalku jako je tomu u Zeme jiz velmi znesnadnuje az znemoznuje.
Proste kazda ta roboticka ruka zareaguje se zpozdenim a to jeste umocnuje ze obsluha reaguje na situaci rovnez se zpozdenim - opet proto, ze signal z kamery dostava rovnez se zpozdenim.

Proste nelze delat kvuli zpodeni signalu dane rychlosti svetla veci stejne dobre jak to delame na dalku na Zemi - skoda ale je to tak.


Pinkas J - 20/12/2008 - 16:45

V celé historii lidstva, když existovala nějaká výzva pro člověka, kterou v dané době byl schopen fyzicky i technicky zvládnout – dobytí nejvyšších hor, největších hlubin oceánu, severního, nebo jižního pólu, atd., vždy se o to člověk pokusil a teprve potom uvažoval, jaký to bude mít ekonomický nebo jiný význam. Myslím, že tomu tak bude i v kosmonautice, žádný úspěch automatů nemůže natrvalo zastavit pronikání člověka do vesmíru. Je to výzva, kterou se člověk ze své podstaty nemůže ubránit.


ales - 20/12/2008 - 22:53

David>> " virtuální techniky postoupily natolik, že " astronaut" může klidně sedět doma a robot pracovat v kosmu. "

x> Proste nelze delat kvuli zpodeni signalu dane rychlosti svetla veci stejne dobre jak to delame na dalku na Zemi - skoda ale je to tak.


A co třeba chápat "virtualizaci" trochu pokročileji, než pouhý přenos live obrazu a live řídicích signálů. V dnešní době si dovedu snadno představit, že sonda ("robot") jen nasnímá své okolí a odešle snímky na Zemi. V pozemských počítačích se ze snímků vytvoří virtuální model okolí sondy, ve kterém se mohou vědci virtuálně pohybovat a připravit sekvenci řídicích signálů pro sondu, která je pak může vykonat klidně o několik hodin později. Zpoždění signálu v takovém případě nehraje tak zásadní roli a přitom sonda nemusí mít skoro žádnou "vlastní inteligenci" (ta zůstává na lidech na Zemi).

Prostě si myslím, že důvodem k létání lidí do kosmu by mělo být spíš něco jiného, než překonání nedostatků "robotického" průzkumu a výzkumu. Těch možných "jiných důvodů" samozřejmě zůstává celá řada (lékařství, technologie, obrana, ekonomika, imperiální show, turistika, zábava, sport, soutěže, kolonizace, ...). Proto věřím, že Orion i celý projekt Constellation bude dokončen a američané na Měsíc opravdu poletí (kolem roku 2020).


x - 21/12/2008 - 01:37

"vytvoří virtuální model okolí sondy, ve kterém se mohou vědci virtuálně pohybovat a připravit sekvenci řídicích signálů pro sondu, která je pak může vykonat klidně o několik hodin později. Zpoždění signálu v takovém případě nehraje tak zásadní roli a přitom sonda nemusí mít skoro žádnou "vlastní inteligenci" (ta zůstává na lidech na Zemi). "

Zalezi na presnosti ovladani a i prenosti vytvoreni modelu - cim vetsi nepresnost tak je vetsi odchylka od provedeni ukony a tim vetsi pravdepodobnost ze se ji neco nepovede ci i nekam zapadne ci do neceho narazi.
Nepresnost nastaveni polohy(smeru pohybu sondy a ujete vzdalenosti stejne jako pohyby robotickych ramen) se v dusledku mechanickeho opotrebovani snimacu polohy a prevodu v prubehu casu stale zvetsuje.


Adolf - 21/12/2008 - 11:28

quote:
"A čím by Američani těch 20 let létali? Zase by zrušili techniku sotva vyvinutou a pustili se do "něčeho ale opravdu úúúúžasného!" jako se Saturnem a STS? "

Priznali by omyl - podceneni slozitosti a tim i ceny za pouziti - tedy za soucasneho stavu raketove techniky - a zacali by vyvijit neco jneho - tedy zhruba zrejme dnesni Orion - a do te doby by raketoplany samozrejme udrzovali provozuschopne.
Je to ve vyzkumu zcela bezne, ze priznate zasadni omyl koncepce a zkousite to jinak a do te doby pouzivate to co mate k dispozici - pokud to lze pouzit - jen to proste nema takove parametry jako jste potreboval - staci jen parametr naklady na provoz.


Já mám dojem, že to v podstatě udělali, jen se zpožděním přes 35 let, které je překlenutelné jen díky tomu, že akceptovali několikaletou absenci pilotovaných letů vlastními silami při využití služeb ruských nosičů a ISS. V době, kdy i infrastruktura a raketoplány jsou v podstatě odepsané a tehdejší investice si své odpracovaly.

Udržet si koncepčně méně dokonalou technologii a zároveň vybudovat koncepčně dokonalejší jsou dva vzájemně se v rámci průchodného rozpočtu vylučující projekty. V projektu, který byl sice nedokonalý, ale fungoval také už byly utopené obrovské investice a nepříjemné náklady na let byly z velké části rozpočtem fixních nákladů z využití oněch drahých již vynaložených investic. Když by před jejich spotřebováním postavili nový lepší program a zahodili již vynaložené investice, docela bych si tipnul, že náklady na let v novém technicky lepším programu ovšem při zrahrnutí i těch odepsaných investic na zrušený program by byly vyšší než na drahý let v nedokonalém leč funkčním a již zainvestovaném programu.

Ono otočit rozpočtové kormidlo novým směrem z už zainvestovaného programu jen proto, že nový směr je sám o sobě dokonalejší, bývá docela standardně neúnosně drahé. Raketoplán měl prostě už hozenou docela silnou rozpočtovou kotvu, se kterou něco, jen proto, že to je levnější a technicky lepší, hnout nemohlo. Dokonce i teď o dvě generace později, kdy už někdejší investice vypadají jako veteš, je to rozpočtový problém.


Hawk - 21/12/2008 - 15:10

quote:
V celé historii lidstva, když existovala nějaká výzva pro člověka, kterou v dané době byl schopen fyzicky i technicky zvládnout – dobytí nejvyšších hor, největších hlubin oceánu, severního, nebo jižního pólu, atd., vždy se o to člověk pokusil a teprve potom uvažoval, jaký to bude mít ekonomický nebo jiný význam. Myslím, že tomu tak bude i v kosmonautice, žádný úspěch automatů nemůže natrvalo zastavit pronikání člověka do vesmíru. Je to výzva, kterou se člověk ze své podstaty nemůže ubránit.


Bohužel slezení hory či dobytí pólu je ve finančních možnostech skupiny nadšenců a případných sponzorů. Pilotované přistání na Měsíci či Marsu těžko nějaký spolek nadšenců zafinancuje.







David - 21/12/2008 - 15:18

Jen bych chtěl připomenout, že sověti již před čtyřiceti lety přímo řídili Lunochod na Měsíci, jen pomocí televize a zpoždění při zpětné vazbě jim nečinilo žádné zásadní překážky a najezdili takto jednoduše na Měsíci cca 50 km !
Ostatně každý řidič zpoždění při zpětné vazbě zná , není na to nijak zvlášť školen a nehodovost z tohoto důvodu je zanedbatelná.
Na Marsu v případě jednoduchého pohybu v nenáročném terénu by operátor mohl jen podle vizuálního zhodnocení klidně vydat pokyn na dráhu cca 200m, pak deset minut počkat a znovu rozhodnout. Nic by se nemohlo stát, bepečnostní systém by stejně v případě nebezpečí pohyb zastavily.Výsledný efekt odhaduji na dvacetinásobek současné přesunové rychlosti.


Hawk - 21/12/2008 - 18:35

quote:
Priznali by omyl - podceneni slozitosti a tim i ceny za pouziti - tedy za soucasneho stavu raketove techniky - a zacali by vyvijit neco jneho - tedy zhruba zrejme dnesni Orion - a do te doby by raketoplany samozrejme udrzovali provozuschopne.
Je to ve vyzkumu zcela bezne, ze priznate zasadni omyl koncepce a zkousite to jinak a do te doby pouzivate to co mate k dispozici - pokud to lze pouzit - jen to proste nema takove parametry jako jste potreboval - staci jen parametr naklady na provoz.


Otázka je jestli to byl zásadní omyl. Raketoplány byly krom jiného(hlavně SDI) vyvinuty na stavbu modulární kosmické stanice. Jestli spíše nebylo také zásadním omylem pozdržení tehdejšího Freedomu(později překopaného na ISS) skoro o 10 let. Potom by mohl být projekt STS zastaven už během 90tých let a prostředky mohly být uvolněny na případný lunární pilotovaný program či jinou alternativu.


yamato - 21/12/2008 - 19:08

O tom som uz pisal, raketoplany nasledovali osud apolla, zastaveneho v polovici. V amerike je asi taky zvyk rozbehnut projekt, a vo chvili ked by mohol zacat prinasat ovocie zastavit financovanie.


Spider - 21/12/2008 - 19:28

quote:
O tom som uz pisal, raketoplany nasledovali osud apolla, zastaveneho v polovici. V amerike je asi taky zvyk rozbehnut projekt, a vo chvili ked by mohol zacat prinasat ovocie zastavit financovanie.


nevim jak chcete v tomto případě srovnávat apollo a STS ?

kolik letů mělo apollo a kolik STS ? a to nemluvím o vyneseném nákladu a přepravených osobách, STS mi také vychází i bezpečneší než apollo ( počet mrtvých / přeživši )

STS je možná Drahý, ale to je tak vše co se mu může vytknout ..


Adolf - 21/12/2008 - 20:56

quote:
O tom som uz pisal, raketoplany nasledovali osud apolla, zastaveneho v polovici. V amerike je asi taky zvyk rozbehnut projekt, a vo chvili ked by mohol zacat prinasat ovocie zastavit financovanie.


Raketoplán v polovině? To jako by mohl létat dalších 35 let? Možná to není ještě úplně technicky vyčerpaný program, ale moc mu už asi nezbývá.

Teď potřebují nový typ prostředku, který musí plnit i jiné úkoly, než k nimž byl určen STS. Táhnout STS a zároveň spustit realizaci Orionu by bylo rozpočtově dost brutální. V rámci rozpočtových mantinelů jsou to vylučující se projekty. Nám, kteří to nemusíme platit, se to rozhodnutí o konci STS nemusí líbit, ale je to oběť na oltář dalšího rozvoje kosmonautiky a věřím, že smysluplná.


Adolf - 21/12/2008 - 21:37

quote:

Potom by mohl být projekt STS zastaven už během 90tých let a prostředky mohly být uvolněny na případný lunární pilotovaný program či jinou alternativu.


Když on lunární program v 90. letech neběžel proto, že by na něj nebyly prachy kvůli ISS. Ale proto, že ho neviděli jeho účelnost, zatímco pilotovanou orbitální kosmonautiku jako vývojové pracoviště kosmických technologií apt. potřebovali a je-li umístěná na stále stanici, vychází jednotkově levněji, proto se do ní investovalo.

Teď to vypadá, že by to s poptávkou mohlo být jinak. Docela se mi zdá na základě nárůstu chuti investovat do marsích misí a misí k asteroidům, že dosavadní úspěchy vytvořily takové vědecké výnosy v geologickém výzkumu, že geologové jsou ochotni nacpat část své výzkumné kapacity do vesmíru. To nazančuje, že se tu otvírají určité investiční příležitosti alespoň pro smysluplný výzkum. Jestli geologové, kteří budou světově špičkoví v analýzách měsíčních kamenů, budou mít o kus otevřenější dveře k tučným kontraktům na geologickou prospekci naší matičky Země, půjdou prachy ne zrovna chudých geologů na Měsíc a Mars, čímž se konečně vytvoří situace, že posun možností kosmonautiky nad orbitu vytvoří nové investiční prostory, a tak trochu se zopakuje historie 60. let, kdy kosmonautika dosažením nových obzorů vytvořila nový investiční prostor.

Také by to mohlo hnout s novými směry v robotice aj., čímž by se kosmonautika opět mohla stát tím, čím kdysi byla - generátorem nových technických řešení.


Adolf - 21/12/2008 - 21:58

quote:
Souhlas, USA nepotřebují dokazovat převahu svého systému jako v 60tých létech m.s./ startovací projev J.F.Kennedyho/ a miniaturirace a virtuální techniky postoupily natolik, že " astronaut" může klidně sedět doma a robot pracovat v kosmu.
Základna na Měsíci má stejný, ponekud pochybný smysl jako ISS.


V tomhle je velký kus pravdy. Nové materiály, mikroprocesory aj. to začínalo v kosmu, ale nyní to pro svůj vývoj kosmos nepotřebuje a vyvíjí se to rychleji na Zemi. Podnik, který před 30 či 40 lety uměl dodat kosmickou technologii, měl okamžitě vyšší investiční rating, tedy nákaldy kapitálu, a směr investic na světovém trhu byl významně přesměrován právě k němu. Stát svobodného světa, který měl kosmický program, jím přesměrovával investice k sobě stejně jako když budoval dopravní infrastruktury aj. investiční pelagry.

Dnes si ve vyspělém světě tak moc podnik k nižším nákladům kapitálu nepomůže tím, že jeho výrobek létá v kosmu. Ovšem, udělá-li to samé indický nebo čínský podnik, dostává se najednou do stejné kategorie jako podnik v EU či US. Tam to tedy působí jako významný faktor hospodářského růstu na rozdíl třeba USA. Proto jsou také Evropané kosmicky méně snaživější než třeba Indové.

Ale dobytí Měsíce by situaci mohlo změnit. Když by třeba geologové zapojení v kosmickém programu mohli mít nejvyšší citovanost ve svém oboru na světě a jejich účast na prospekci našeho světa by se v tom okamžiku stala velice privilegovanou. Robotika také potřebuje trochu oživit, ta montovátka automobilů jsou trochu nudná. Něco se určitě vyplatí oživit lepším investičním ratingem dovezeným z kosmu i ve vyspělém světě a jmenovitě v USA.


Jiří Hošek - 13/1/2009 - 07:05

Z jiného tématu:

quote:
podívejte se kde je dnes na Kliper, Orion a další....
Nejen Měsíc BYL zapomenut a opuštěn. Po roce 2010 může USA zapomenout po ukončení programu STS i na vlastní pilotované lety.
Nejméně (viz.současná vláda a krize) do r.2020.
A Měsíc ?.....škoda mluvit.
Prosím, uveďte zdroj, ze kterého čerpáte.


David - 13/1/2009 - 08:23

Já se na ISS dívám kriticky proto, že za stejné peníze mohla již dvacet let stát, resp, se budovat základna na Měsíci. NASA potřebnou technologii měla a měla ji dokonce vyzkoušenou, zatíco sověti nikoli. Proto považuji ISS za krok zpátky a ještě do slepé uličky.Velká část výzkumů plánovaných pro ISS se mohla dělat na Měsíci a na zbytek by stačila jedna levná stanice třídy Skylab.


yamato - 13/1/2009 - 08:52

quote:
Já se na ISS dívám kriticky proto, že za stejné peníze mohla již dvacet let stát, resp, se budovat základna na Měsíci. NASA potřebnou technologii měla a měla ji dokonce vyzkoušenou, zatíco sověti nikoli. Proto považuji ISS za krok zpátky a ještě do slepé uličky.Velká část výzkumů plánovaných pro ISS se mohla dělat na Měsíci a na zbytek by stačila jedna levná stanice třídy Skylab.


vyvoj ide malokedy priamociaro, castejsie skokovito, a popri tom castokrat slapne uplne vedla. Ci je ISS krok vedla sa ukaze az neskor, kazdopadne aj takato je dan za vyvoj...


Jan Baštecký - 13/1/2009 - 16:41

quote:
Já se na ISS dívám kriticky proto, že za stejné peníze mohla již dvacet let stát, resp, se budovat základna na Měsíci. NASA potřebnou technologii měla a měla ji dokonce vyzkoušenou, zatíco sověti nikoli. Proto považuji ISS za krok zpátky a ještě do slepé uličky.Velká část výzkumů plánovaných pro ISS se mohla dělat na Měsíci a na zbytek by stačila jedna levná stanice třídy Skylab.


Dovolím si nesouhlasit. Je něco výrazně jiného nadechnout se a kouknout pod vodu oproti schopnosti pod vodou dlouhodobě žít.

Technologie ISS je o úroveň výš, než technologie Apolla. Uvedu dva příklady:

Elektrická energie:
- Apollo nemělo žádné ukládání a správu el.energie (palivové články v CM doplněné o stříbrooxidové primární baterie). Takže Apollo mělo pouze omezené množství energie a pouze po omezený čas (vlivem samovybíjení, atd ...).
- ISS má vyspělý energetický systém schopný energii získávat z různých zdrojů (vlastní solární články, palivové články v SST, ...), energii ukládat a převádět. Energetický systém ISS už běží zhruba 10 let bez zásadních omezení způsobených jednotlivou poruchou (kontra Apollo 13).

Životní podmínky:
- Apollo mělo pouze láhve se stlačeným kyslíkem a patrony se slisovaným LiOH pro odstraňování CO2. Problémy způsobovala hromadící se vlhkost (pěkně to bylo zobrazeno opět u Apolla13), bující plísně, a smrad v kosmické lodi.
- ISS má systém řízení vnitřní atmosféry. Umí vyrábět kyslík z vody, umí recyklovat vodu, umí řídit vlhkost vzduchu, omezuje vznik různých pachů (a umí je odfiltrovávat). Umí řídit proudění vzduchu...

Na ISS bylo uděláno (a doufám, že ještě bude uděláno) strašně moc práce, vyvinut a odzkoušen obrovský balík technologií nezbytných pro další vývoj.

Prostě si myslím, že "stádium ISS" nešlo a ani nemělo smysl "přeskočit".


Petr Tomek - 13/1/2009 - 17:30

quote:
Já se na ISS dívám kriticky proto, že za stejné peníze mohla již dvacet let stát, resp, se budovat základna na Měsíci. NASA potřebnou technologii měla a měla ji dokonce vyzkoušenou, zatíco sověti nikoli. Proto považuji ISS za krok zpátky a ještě do slepé uličky.Velká část výzkumů plánovaných pro ISS se mohla dělat na Měsíci a na zbytek by stačila jedna levná stanice třídy Skylab.


Problém není ISS sama o sobě. Orbitální stanice se i v budoucnu stavět prostě budou a budou potřeba. Problém je, že by neměly být orbitální stanice na oběžné dráze Země vydávány za cíl kosmonautiky, podobně jako by nemělo být cílem postavit kosmickou loď (to je cíl jen pro inženýry, kteří ji staví). Cílem pro tyhle projekty je udělat to, k čemu jsou určeny t.j. mise. Orbitální stanice za tenhle zásek nemohou. Naopak měly být v takových cestách nápomocné. Překážka je spíš někde v myšlení. Něco jako "Hele vědci - máte orbitální stanici, tak co byste ještě chtěli."


Alchymista - 13/1/2009 - 17:56

Problém Apolla bol v tom, že samo o sebe sa hodilo len na to, čo dokázalo. Cesta na Mesiac za štyri dni, dva dni prechádzok a štyri dni cesty späť. Proste stihnúť všetko za desať, maximálne štrnásť dní, kým nedôjde energia. V tom bola jeho výhoda i jeho limit.

Skylab mal podobu, v akej ho poznáme, sčasti práve aj vďaka tomu, že ďalšie mesačné lety boli zrušené a NASA tak mala "nečakane" k dispozícii výrazne silnejšiu raketu, než pôvodne plánovaný Saturn 1B a tak vytvorila stanicu vskutku luxusnú vybavením i priestorom.

Ani mohutný Saturn V však nebol schopný dopraviť k Mesiacu nič podobné Skylabu, aspoň nie pri jednom lete. V lepšom prípade by na mesačnú orbitu dokázal dopraviť niečo podobné Saljutu, ale na mesačný povrch ani to nie. Na vybudovanie stálej základne, alebo aspoň dlhodobejšie obývateľnej stanice (povedzme počas mesačného dňa - za slnečného svitu) vtedajšia technika nestačila a veľmi pravdepodobne na to nestačí ani technika dnešná.


Vítězslav Novák - 13/1/2009 - 20:04

Konečně něco, Davide, s čím můžu souhlasit.
Ano, USA měly technologii, jejíž další rozvoj umožňoval jak stanice na orbitě, tak pokračování letů na Měsíc a s trochou dalšího vývoje - tedy Evoluce - i lety k nejbližším planetám. Sice by lidstvo dnes nelétalo k Jupiteru, jak psal Clark, ale Mars mohl být v dohledu.

No - neudělali to. Zvolili REvoluční cestu, co měli, to zahodili a nechali se předběhnout těmi Sověty, které tak dohnali a předehnali. Američani mi připadají jako sprinteři a Rusové jako maratónci. Maratón není nic pěkného ani zábavného. Ani když ho člověk běží, ani když se dívá. Ale doběhne se dál.

Případně jako děti, které si vynutí hračku - a pak na ni zapomenou.

Několikrát od Apoll udělali stejnou chybu - rozběh k světlým zítřkům - a tiché ukončení projektu v půlce. ISS neodpískali jenom proto, že si mohli základ koupit od Rusů. Rád bych se mýlil, ale Bushovým plánům přisuzuji stejný osud. Moc rád bych se mýlil - ale zažil jsem 70. léta, nadšení z americké kosmonautiky, L+K o ní psalo furt. A výsledky.


Adolf - 13/1/2009 - 23:30

Zas je tu ten starý spor. Tvrdit, že místo ISS jsme mohli létat na Měsíc, Mars atd., je velmi podobné tomu, jako tvrdit, že místo televizních satelitů, GPS, meteorologických družic, orbitálně přenášeného internetu aj. bychom mohli být na Měsíci. Všechen tento kosmický business je dnes rentabilním průmyslem jako každé jiné odvětví a má své ochotně platící objednatele, jimiž jsme my všichni. To, že občas něco letí i k Marsu, je více vedlejší produkt tohoto průmyslu než navzdory tomuto průmyslu. Díky všem těm infrastrukturám a běžícím programům kosmického businessu, jsou pak náklady na ten vedlejší produkt nějaké té mise k Marsu o kus nižší. Není to však tak, že kdybychom nevyhazovali prachy za televizní satelity, létalo by se za ně na Mars. Ti, co platí ty TV satelity z reklam, by z reklam cesty na Mars neplatili.

ISS je počítám aspoň tak 90% pracoviště tohoto orbitálního businessu. Ty nové uzávěrky foťáků pro bouřkové mraky, je někde nutno zkoušet s lidskou obsluhou, než začnou létat na automatickém satelitu, a ten spektrální filtr, co pozná brouka, který žere kukuřici na poli, je nutno někde s lidskou obsluhou nakalibrovat, než poletí sám v automatické sondě. Bez lidí je to přeci jen drahé. Samozřejmě, že se při tom vyvine i podpora funkce lidí ve vesmíru, provedou i práce trochu mimo podporu orbitálního businessu, ale těžiště práce ISS je vytvořit vývojové pracoviště orbitálního businessu, a ten se zaplatí. Badatelská kosmonautika se tam dělá jen jako vedlejšák.

Cestu na Měsíc ale proto, abychom lépe kalibrovali objektivy meteorologických družic, nepotřebujeme. Pokud budeme kvůli cestě na Měsíc vzít kapacitu kosmických agentur nyní vyčleněnou pro podporu orbitálního businessu, narazíme na prachy a moc tohoto průmyslu, který tuto kapacitu včetně ISS považuje za svou, protože ji svými objednávkami živí. Jestli někdo chce vytvořit další poptávku po těchto činnostech, k zabezpečení činnosti na Měsíci, ať si zajistí stejnou výnosnost z měsíčních kamenů jako oni z orbitálního businessu a jistě si pak snadno zaplatí rozšíření kosmonautiky o lunární business jako si orbitčíci zaplatí orbitální business.

Kosmonautika začala v 60. letech jako průkopnická disciplína, do které tekly peníze s tím, že se očekává její přínos pro budoucí strategické výhody, nikoliv ale ještě měřitelná rentabilita. Nikdo pořádně nevěděl, co ty obrovské výdaje přinesou kromě trochy politické prestiže a vázání sil protivníka ve studené válce, který místo budování vojenských kapacit vyvíjel nějaký protiprogram. Tehdy byla kosmonautika budována pro ni samu. Pro to dostat se dál, výš, s vyšším nákladem, s další schopností manévru či podpory života aj. Nevědělo se, co to vynese, ale bylo logické, že výnosy tu budou.

Pak přišla 70. leta. Kosmonautika už nebyla dítě, co nás těší svými vlastními pokroky. Byl to klacek, od kterého bylo možno očekávat, že si na sebe vydělá, a právem. Její schopnost jí už vytvořila investiční příležitosti a uživila se v mnoha vojenských i civilních oborech. Najednou tu bylo dilema, jestli má chodit do houslí, do rytmiky nebo do práce, ve které umí solidně vydělávat. Stará snaha výš a dál, se začala ukazovat už neproduktivní. Zatímco schopnost doletět na orbitu a něco tam provádět, přinesla bonanzu investičních příležitostí, pro kterou se nedostávaly omezené infrastruktury k jejímu využití, schopnost doletět na Měsíc, nepřinášel nové možnosti špionáže, monitorování počasí, polních kultur ani v telekomunikace, jen snížila dosažitelnost orbitální bonanzy.

Byl tedy čas kdy se stará koncepce kosmonautiky ke zvyšování jejího technického potenciálu, která vyvrcholila Měsícem, střetla s novou koncepcí vytvoření orbitálního businessu. Bylo to dost vypjaté, soutěžili o nedostatkové kapacity a vzrůst schopnosti v koncepci dál a výš, už nepřinášel vzrůst rentability, zatímco orbitální bonanza pro ni uvolněné kapacity přetvářela ve vojensko-strategické výhody, předpovědi počasí, globální komunikaci aj. nesporné výnosy. Střet byl tehdy tvrdý, kosmonautiku dostali pod kontrolu agenti kosmického businessu, kteří museli zabezpečit, aby se jim kosmické rozpočty a kapacity „nezneužily“ k úletům na Měsíc. Badatelská kosmonautika a snahy dostat se dál a výš, měla tak trochu punc tunelování zdrojů pro skutečně užitečné kosmické aktivity, aby se ukojily choutky potrhlých vědců a kosmonadšenců v neužitečných projektech.

Střet těch, kdo přeci jen chtěli dála a výš a těch, co chtěli rentabilitu nákladů a těšili se, že tunelářům samoúčelné kosmonautiky překazí každý do rozpočtu propašovaný projekt, trval desetiletí. Myslím, že Orion je konečně určité usmíření obou táborů a uznání nutnosti vrátit se částečně ke koncepci dála a výš, s jakou v 60. letech kosmonautika začínala.

Důvody jsou tu myslím následující:

Už tu nejde o spor o kapacity, naopak je tu společná snaha nesnižovat kapacity. Současná orbitální kosmonautika produkuje čím dál více tržně uplatnitelných výnosů. Fakt je ten ale, že k tomu potřebuje čím dál méně vynášet kosmické náklady. Kilogram vyneseného nákladu je daleko ekonomicky výkonnější než kilogram před pár lety. Dokáže více věci, má delší životnost aj. Klesá tedy poptávky po kosmické dopravě a její privilegovaní dodavatelé by ji rádi dodávali a vyvíjeli. Jestli zase nepřijde koncepce dál a výš v nějaké modernizované formě, tak se z kosmické dopravy stane něco na způsob strukturální depresí trpícího odvětví jako zemědělství, hornictví či textilní průmysl, které bude skomírat a přesunovat se do rozvojových zemí.

Technologicky je na tom kosmická technika tak, že dnes by na dolar dopravy přivezla na Měsíc i dál více dolarů užitečných investic. Vědy o Zemi jako je geologie aj. jsou dnes vědami o Sluneční soustavě a navíc mají dnes možná tu sílu, jakou měly rozvíjející se obory 60. let kdysi. Lačnost jakou se najednou vyvíjí snahy mít něco na Marsu, ač se to nakonec nestihne, protože naplánované kapacity na to nestačí, naznačují, že geologové v současnosti by mohli mít potenciál novou bonanzu v programu dál a výš objevit a z ní jej zaplatit, nedostává se jim však kapacit.

Obrana kosmické dopravy před strukturální krizí spolu s expanzí věd o Zemi pod vedením geologie (čili planetologie) tedy myslím přinesla program Orion a naději.


David - 14/1/2009 - 08:01

ISS je vlastně zmodernizovaný objekt třídy " MIR". Když už se měla stavět stanice měla by být o třídu výš a ne kopírovat již překonané. Porovnáme-li Mir a ISS je nápadná nejen podoba, ale i technologie, výstavba i funkčnost. Vyjímku tvoří kanadské rameno, ale to není zásadní věc. Příkladně mělo být součástí řešení vytvoření umělé gravitace - třeba rotací dvou obytných prstenců proti sobě atd..


Ervé - 14/1/2009 - 08:21

ISS je o třídu výš než Mir, 6ti členná posádka, specializované vybavení, moduly i systémy. Pokud by se stavěla malá stanice, nevešla by se tam velká posádka (nutné kvůli nezbytné údržbě, čím menší stanice, tím větší podíl údržby ku vědeckému času) ani špičkově vybavené moduly, byl by to opravdu jen další Mir. ISS mohla být ještě dražší a větší s lepším vybavením a 7člennou posádkou, kdyby politici schválili dostatek peněz (CAM, CRV atd.) a vědci se mezi sebou líp dohodly. Testování umělé gravitace mi chybí, ale není vhodné ji dělat na ISS, v případě poruchy neověřených systémů by mohlo dojít k jejímu poškození, vibrace by omezovaly ostatní experimenty. Lepší by byl samostatný modul (Bigelow?), který by zůstal spojen s posledním stupněm rakety lanem nebo konstrukcí a který by to nejdřív důkladně otestoval v malém. ISS se soustřeďuje na výzkum migrogravitace, ne nízké gravitace, zatím nikdo nezaplatil ani za malou centrifugu, která by vyplňovala nákladový modul Progressu/Sojuzu, takže patrně o experimenty ve snížené gravitaci není tak velký zájem. V budoucnu patrně bude nutné postavit dvě stanice, jednu s posádkou, umělou gravitací a všemi těmi otřesy a druhou bez posádky, jen s krátkodobými pobyty pro opravy a výměnu experimentů - pro výzkum mikrogravitace a přesné experimenty, kde lidé ruší.


123 - 14/1/2009 - 10:22

quote:
ISS je vlastně zmodernizovaný objekt třídy " MIR". Když už se měla stavět stanice měla by být o třídu výš a ne kopírovat již překonané. ... Příkladně mělo být součástí řešení vytvoření umělé gravitace - třeba rotací dvou obytných prstenců proti sobě atd..
Do vesmiru sa chodi experimentovat hlavne koli vakuu a mikrogravitacii. Umele zrychlenia simulujuce gravitaciu by boli na skodu vyskumu. uzitocne moze byt asi len pre posadku, ale ISS je o vede a nie o komforte.


Jirka - 14/1/2009 - 10:28

quote:
quote:
Já se na ISS dívám kriticky proto, že za stejné peníze mohla již dvacet let stát, resp, se budovat základna na Měsíci. NASA potřebnou technologii měla a měla ji dokonce vyzkoušenou, zatíco sověti nikoli. Proto považuji ISS za krok zpátky a ještě do slepé uličky.Velká část výzkumů plánovaných pro ISS se mohla dělat na Měsíci a na zbytek by stačila jedna levná stanice třídy Skylab.


Dovolím si nesouhlasit. Je něco výrazně jiného nadechnout se a kouknout pod vodu oproti schopnosti pod vodou dlouhodobě žít.

Technologie ISS je o úroveň výš, než technologie Apolla. Uvedu dva příklady:

Elektrická energie:
.....
Životní podmínky:
......
Na ISS bylo uděláno (a doufám, že ještě bude uděláno) strašně moc práce, vyvinut a odzkoušen obrovský balík technologií nezbytných pro další vývoj.

Prostě si myslím, že "stádium ISS" nešlo a ani nemělo smysl "přeskočit".


Tady ovsem musim souhlasit s Davidem. Apollo a jeho aplikace Skylab mohly bohate nahradit a predcit ISS a jeste by zbylo na pruzkum Mesice a mozna i stanici tamtez.

Porovnavat ISS s Apollem je opravdu nemistne. Kdyztak porovnavejme Skylab vs ISS a Saturn/Apollo vs STS.

Ne nadarmo chce NASA znovuvyvinout Saturn/Apollo (Ares/Orion).

Co se tyce vedy na ISS tak uz to bylo receno mnohokrat, ale znovu si to zopakujme. Stanice typu Skylab mohla byla o tricet let driv a ISS ji snad predcila az nyni tesne pred dostavenim po usili mnoha statu a po nekolikanasobne vetsich investicich.

O STS je snad lepsi nemluvit. Bez vystavby LEO stanice po "malych" 15-20t modulech je to nesmyslny projekt.

Co se tyce vystavby Lunarni stanice, tak nyni NASA hodne mrzi zniceni Saturnu V. Ten mohl hrave prekonat nosnost Aresu. Vykony motoru F-1 a J-2 slo dale hrave zvysovat (vlastne vse bylo na dobre ceste). Take LM a Apollo CSM mohlo projit velice hezkou evoluci. Americane mohli mit Lunarni zakladnu jeste za Regana nebo Bushe starsiho.

Nevim k cemu tuto tragedii prirovnat. Snad jedine k likvidaci zamorske flotily ve stredoveke Cine. http://www.osel.cz/index.php?clanek=254


Petr Tomek - 14/1/2009 - 10:44

quote:

Co se tyce vystavby Lunarni stanice, tak nyni NASA hodne mrzi zniceni Saturnu V.


Pravdou je, že Saturny byly prostě zrušeny, aniž by měla NASA (nebo vůbec někdo) odpovídající náhradu a kvůli okleštění původního projektu STS se jí ani dočkat nemohla. Ares I a Ares 5 jsou vlastně oživením kousků původního projektu STS. I když se je povede dokončit, měli bychom si uvědomovat, že je to vlastně "úsporná varianta" pro přelom sedmdesátých a osmdesátých let minulého století. Rozhodně tedy nemáme důvod moc jásat. Kdyby namísto výroby z gruntu nového laciného nosiče NASA pokračovala ve vývoji Saturnů pravděpodobně bychom dnes byli jinde. Jenže když se podíváte na dobové finanční odhady, pochopíte že se to tehdy jevilo trochu jinak.


M.Filip - 14/1/2009 - 11:23

quote:
Kliper, Orion a další....Měsíc BYL zapomenut a opuštěn. Po roce 2010 může USA zapomenout ....i na vlastní pilotované lety.
Nejméně ....do r.2020. A Měsíc ?.....škoda mluvit.
uveďte zdroj, ze kterého čerpáte.

Jaký zdroj? Vám snad připadá normální, že místo toho, aby pilotované lety pokračovaly dál, alespoň k Měsíci (o pilotovaných letech k Marsu nemá smysl ani uvažovat), nebudou američtí kosmonauti mít od příštího roku na čem létat na dalších x let. A loď Orion snad považujete za pokrok v pilotovaných letech? Kliper zůstal jen u modelu. V minulosti bylo takové 6 leté přerušení (1975-1981)zdůvodnitelné právě vývojem nové kosmické lodi-raketoplánu na tehdejší dobu velmi pokrokové konstrukce....ovšem ...další jeho problémy známe.


Jirka - 14/1/2009 - 11:27

quote:
Ares I a Ares 5 jsou vlastně oživením kousků původního projektu STS.


Nemluvi se zde o projektu Apollo?


Jirka - 14/1/2009 - 11:41

quote:
quote:
Kliper, Orion a další....Měsíc BYL zapomenut a opuštěn. Po roce 2010 může USA zapomenout ....i na vlastní pilotované lety.
Nejméně ....do r.2020. A Měsíc ?.....škoda mluvit.
uveďte zdroj, ze kterého čerpáte.

Jaký zdroj? Vám snad připadá normální, že místo toho, aby pilotované lety pokračovaly dál, alespoň k Měsíci (o pilotovaných letech k Marsu nemá smysl ani uvažovat), nebudou američtí kosmonauti mít od příštího roku na čem létat na dalších x let.



Americane letaji jeste cely rok 2010 na STS a pak se budou vozit na Sojuzu. Uz si ho predplatili i na rok 2011 (myslim).
Lety Orionu by mohly zacit uz roku 2013. Operacni by mohl byt od 2014 nejdriv, realne asi od 2015.

Je take dost pravdepodobne ze dojde k prodlouzeni letu STS i do roku 2011.

quote:

A loď Orion snad považujete za pokrok v pilotovaných letech?



Zcela urcite. Je lepsi nez Apollo a lze pouzit i k letum na ISS misto Sojuzu, coz v soucasne dobe Americane nedokazou. Cili je to zrejmy pokrok.

quote:

Kliper zůstal jen u modelu. V minulosti bylo takové 6 leté přerušení (1975-1981)zdůvodnitelné právě vývojem nové kosmické lodi-raketoplánu na tehdejší dobu velmi pokrokové konstrukce....ovšem ...další jeho problémy známe.


Americane muzou letat do vesmiru dale i mezi roky 2011-2015. Mozna tech astronautu bude vic nez kdy pred tim, pokud mezi ne zapocitame i suborbitalni lety. Mozna prekvapi i Dragon.
Cili nynejsi situace je zcela odlisna.


Petr Tomek - 14/1/2009 - 12:08

quote:
quote:
Ares I a Ares 5 jsou vlastně oživením kousků původního projektu STS.


Nemluvi se zde o projektu Apollo?


Ne v souvislosti s raketoplánem se skutečně mluvilo o tom, že se lidé z Měsíce stahovat nebudou. Kromě raketoplánu se samozřejmě počítalo také s využitím jeho částí v jiných nosičích. Ty vyrianty byly rozpracované včetně SpaceTugů - lodí které měly zajišťovat spojení mezi oběžnou dráhou Země a Měsícem. To co z celého plánu zbylo je skutečně jen takový malinký kousíček toho čím to mělo být. Pokus o znovuvzkříšení téhle myšlenky byl Shuttle C na přelomu 80 a 90 let a pak to zase všechno usnulo.


Jiří Hošek - 14/1/2009 - 16:50

quote:
quote:
Orion ....Měsíc BYL zapomenut a opuštěn. Po roce 2010 může USA zapomenout ....i na vlastní pilotované lety.
Nejméně ....do r.2020. A Měsíc ?.....škoda mluvit.
Prosím, uveďte zdroj, ze kterého čerpáte.

Jaký zdroj?
Dne 12.1.2009 jste tvrdil, že USA budou minimálně 10 roků bez vlastních pilotovaných letů. Přitom zprávy za posledních cca pět měsíců jsou zcela opačné - uvažuje se o zkrácení čtyřleté pauzy mezi posledním letem raketoplánu a prvním letem Orionu. Proto se ptám na zdroj Vaší informace.


Jiří Hošek - 14/1/2009 - 22:09

quote:
Vám snad připadá normální, že místo toho, aby pilotované lety pokračovaly dál, alespoň k Měsíci, nebudou američtí kosmonauti mít od příštího roku na čem létat na dalších x let. A loď Orion snad považujete za pokrok v pilotovaných letech?
Byla to otázka určená mně, tak ze slušnosti odpovídám.

Podporuji myšlenku, aby dalším cílem americké pilotované kosmonautiky po ukončení provozu ISS byl návrat na Měsíc technikou, která by v budoucnu případně umožnila i lety dál. Loď Orion považuji za vhodný prostředek k dosažení tohoto cíle.

Osobně mi připadá normální, že Američané mají smluvně uzavřený kontrakt na dopravu svých astronautů na kosmickou stanici pomocí Sojuzů. Chápu ale, že se oba američtí prezidentští kandidáti vyjádřili v tom smyslu, že absence souběžného přístupu na stanici pomocí amerických pilotovaných strojů by mohla znamenat snížení prestiže USA. Je to politika, uvidíme, co se z toho vyvine.


Mirek Pospisil - 11/2/2009 - 11:16

Ekskurze do interiéru makety Orionu v konfiguraci pro 4 osoby.

javascript:watchNASAOnDemandVideos('http://anon.nasa-global.edgesuite.net/anon.nasa-global/ccvideos/orion_mockup.asx','','','','A%20Look%20Inside%20NASA's%20Orion%20Spacecraft%20Mock-Up','283168main_orion_mockup_small_thum.jpg','170828','')

Z komentáře na mně šel mírně nepříjemný pocit, že se konstruktéři chtějí v nadměrné míře spolehnout na ovládání přez displeje - glass cocpit. I když bude určitě veškerá elektronika několikanásobně zálohovaná (min 3x), přece jen je to kosmická loď a ne stihačka z které se dá skoro vždycky katapultovat.


Mirek Pospisil - 11/2/2009 - 11:21

quote:
Ekskurze do interiéru makety Orionu v konfiguraci pro 4 osoby.
Tenhle odkaz by měl fungovat líp http://anon.nasa-global.edgesuite.net/anon.nasa-global/ccvideos/orion_mockup.asx


xChaos - 11/2/2009 - 11:36

quote:
Z komentáře na mně šel mírně nepříjemný pocit, že se konstruktéři chtějí v nadměrné míře spolehnout na ovládání přez displeje - glass cocpit. I když bude určitě veškerá elektronika několikanásobně zálohovaná (min 3x), přece jen je to kosmická loď a ne stihačka z které se dá skoro vždycky katapultovat.


Problém ale je: co přesně by si na kosmické lodi chtěl řídit "ručně" ? orientovat jí ručně podle hvězd, a pak stisknout ručně tlačítko "zážeh motoru" a dobu hoření odměřovat na mechanických stopkách ? takhle nějak si jistě "astrogaci" představovali možná ještě ve 30. letech 20. století (a možná proto se tehdy do kosmu ještě nelétalo, i když ta technologie už byla v podstatě na dosah... film Žena na Měsíci byl ve vztahu k tehdejší technologii asi něco jako film Matrix pro nás...)


Jirka - 11/2/2009 - 11:39

quote:
Ekskurze do interiéru makety Orionu v konfiguraci pro 4 osoby.

javascript:watchNASAOnDemandVideos('http://anon.nasa-global.edgesuite.net/anon.nasa-global/ccvideos/orion_mockup.asx','','','','A%20Look%20Inside%20NASA's%20Orion%20Spacecraft%20Mock-Up','283168main_orion_mockup_small_thum.jpg','170828','')

Z komentáře na mně šel mírně nepříjemný pocit, že se konstruktéři chtějí v nadměrné míře spolehnout na ovládání přez displeje - glass cocpit. I když bude určitě veškerá elektronika několikanásobně zálohovaná (min 3x), přece jen je to kosmická loď a ne stihačka z které se dá skoro vždycky katapultovat.


Myslim ze kokpit je pry hodne inspirovan linkovym boeingem. Vesmirne lode jasou taky obvykle rizeny naprosto automaticky a to jak v pripade raketopalnu tak treba Sojuzu. Lide vetsinou jen monitoruji a zasahnou jen v pripade selhani automatiky.
Raketoplan potrebuje lidi vpodstate jen pri dokovani s ISS, Sojuz lidi nepotrebuje vubec.
V pripade startu a pristani je lepsi opravdu na nic nesahat. POkud selze automatika tak je lod v prusvihu a to se ani nemusi porouchat display.


Jirka - 11/2/2009 - 11:50

quote:

Problém ale je: co přesně by si na kosmické lodi chtěl řídit "ručně" ?



U Orionu budou lidi opravdu jen asi monitorovat funkci a budou mit moznost prerusit misi na zaklade subjektivniho pocitu - treba ze se veliteli udela spatne, nebo zapomene doma hodinky.

Hodit by se mohli v pripade nejake poruchy. Treba pokud se poroucha zachod, nebo zaseknou PV panely.

Predpokladam ze dokovani bude automaticke, ale lide tvori dalsi kontrolni vrstvu. Stejne jako na STS budou taky asi rucne prepinat mezi jednotlivymi programy ovladajicimi jednotlive faze letu a zadavat ruzna data atd. K tomu je opravdu lepsi klavesnice, mys a display nez kohoutky, prepinace a knofliky.

quote:

.. film Žena na Měsíci byl ve vztahu k tehdejší technologii asi něco jako film Matrix pro nás...)


pohadkova fikce s nelogickou zapletkou ale hezky vizualne zpracovana?


Mirek Pospisil - 11/2/2009 - 11:53

quote:
quote:
Ekskurze do interiéru makety Orionu v konfiguraci pro 4 osoby.
Z komentáře na mně šel mírně nepříjemný pocit, že se konstruktéři chtějí v nadměrné míře spolehnout na ovládání přez displeje - glass cocpit. I když bude určitě veškerá elektronika několikanásobně zálohovaná (min 3x), přece jen je to kosmická loď a ne stihačka z které se dá skoro vždycky katapultovat.


Myslim ze kokpit je pry hodne inspirovan linkovym boeingem. Vesmirne lode jasou taky obvykle rizeny naprosto automaticky a to jak v pripade raketopalnu tak treba Sojuzu. Lide vetsinou jen monitoruji a zasahnou jen v pripade selhani automatiky.
Raketoplan potrebuje lidi vpodstate jen pri dokovani s ISS, Sojuz lidi nepotrebuje vubec.
V pripade startu a pristani je lepsi opravdu na nic nesahat. POkud selze automatika tak je lod v prusvihu a to se ani nemusi porouchat display.
I v tom nejmodernějším linkovém Boeingu se skleněným kokpitem mají aspoň pár nejzákladnějších přístrojů v "analogové" verzi, nezávislé na primárním zobrazení letových parametrů. Aspoň umělý horizont, rychloměr a výškoměr. To si v podstatě prosadili hlavně piloti jako psychickou berličku pro klid v duši. Jinak i ty letadla dokážou v pohodě letět prakticky od startu po přistání na autopilota, pokud to pozemní segment a počasí umožňují a přesto tam sedí aspoň dva piloti a ještě mají analogovou zálohu viz výše. Čert nespí!
Nejsem nepřítelem displejů, chraň bůh, jen bych ty základní parametry lodi rád viděl ještě někde bokem jako "železnou zálohu" - pro všechny případy.


Ervé - 11/2/2009 - 11:53

quote:
Problém ale je: co přesně by si na kosmické lodi chtěl řídit "ručně" ? orientovat jí ručně podle hvězd, a pak stisknout ručně tlačítko "zážeh motoru" a dobu hoření odměřovat na mechanických stopkách ? takhle nějak si jistě "astrogaci" představovali možná ještě ve 30. letech 20. století (a možná proto se tehdy do kosmu ještě nelétalo, i když ta technologie už byla v podstatě na dosah... film Žena na Měsíci byl ve vztahu k tehdejší technologii asi něco jako film Matrix pro nás...)


Přesně takhle fungoval návrat Sojuzu při problémech s řídícím systémem a let Apolla 13, je to přesně ten nouzový režim, jakého by měl být Orion schopen.


Jirka - 11/2/2009 - 12:16

Digitalni ovladani bude urcite spolehlivejsi nez cokoliv jineho. jak to chapu ja tak kazda soucastka jestli analogova nebo digitalni bude mit digitalni transmitter a bude pripojena na nejakou datovou sbernici. Ta je asi typicky dvoj nebo trojnasobne zalohovana. Na druhem konci sbernice jsou dva nebo tri ridici pocitace. K tem pocitacum se lze dostat pres skleneny kokpit, nebo treba pres programovatelnou "kalkulacku".
Neni mi tedy jasne proc by nekdo potreboval stopky v ruce. Budto je problem v pristroji a pak nepomuze nic jineho nez jeho oprava, nebo je problem ve sbernici nebo pocitaci a pak lze pouzit zalohu, nebo je problem ve sklenenem kokpitu a pak lze pouzit "programovatelnou kalkulacku".
Problem Apollo 13 byl v "pristroji", cimz doslo k nedostatku el. energie a nutnosti vypnout pocitace (tehdejsi pojem pro generatory tepla). K podobne zavade urcite muze znovu dojit - bude nedostatek proudu a pocitace se budou muset vypnout.
Pro ten pripad by bylo dobre mit v zaloze tu "kalkulacku na tuzkove baterky", ktera by mohla zajistit nektere nouzove ukony jako treba uvladani manevrovacich motorku.


Mirek Pospisil - 11/2/2009 - 12:31

Jen tak pro pořádek, aby jsme věděli o čem se bavíme: takto vypadá "skleněný" kokpit nejnovějšího linkáče Boeing 787 Dreamliner



Analogové budíky tam samozřejmě nenajdete, ale ani to všechno nestojí a nepadá na čtyřech velkých multifunkčních displejích!

Další fotky z pracoviště pilotů 787 zde:
http://www.flightglobal.com/blogs/flightblogger/2008/06/fours-front-office.html


Adolf - 11/2/2009 - 12:38

quote:

Problém ale je: co přesně by si na kosmické lodi chtěl řídit "ručně" ? orientovat jí ručně podle hvězd, a pak stisknout ručně tlačítko "zážeh motoru" a dobu hoření odměřovat na mechanických stopkách ? takhle nějak si jistě "astrogaci" představovali možná ještě ve 30. letech 20. století (a možná proto se tehdy do kosmu ještě nelétalo, i když ta technologie už byla v podstatě na dosah... film Žena na Měsíci byl ve vztahu k tehdejší technologii asi něco jako film Matrix pro nás...)


Vzpomínám na jednu sci-fi z 50. let, kdy přesně takhle popisovali jistý rutinní let na Měsíc někdy tak v naší budoucnosti, ale chybí tam jedna další proprieta, kterou ty už nemůžeš znát - ještě si k tomu šoupal logaritmickým pravítkem.

Jsem tedy pro povinné vybavení kosmoletů logaritmickými pravítky, co když selžou počítače.


Alchymista - 11/2/2009 - 13:02

quote:
Jsem tedy pro povinné vybavení kosmoletů logaritmickými pravítky, co když selžou počítače.
Aby si nebol prekvapený. Bol som svedkom, keď sa pilotovi B-737NG (next generation - takmer komplet sklenený kokpit) vysypala kabel. Čuduj sa svete, okrem máp, manuálov a ďalších papierov tam mal i dve "navigačné pravítka" - a to je udelátor len trochu premakanejší ako klasické logáro. Neprekvapilo by ma, keby nejaké nomografické počítadlo bolo vo výbave kozmických lodí aj dnes.


Jirka - 11/2/2009 - 13:05

quote:
Jen tak pro pořádek, aby jsme věděli o čem se bavíme: takto vypadá "skleněný" kokpit nejnovějšího linkáče Boeing 787 Dreamliner



Dulezite ovsem je co je pod tim. Digitalni kokpit proste prevadi veskere signaly z tlacitek, pacek, knofliku, mysi, klavesnic atd na digitalni signal ktery je zpracovan pocitacem a jde pres datovou sbernici. Klasicky zpusob by byly kilometry kablu od tlacitka k pristroji.

Rozdil je v tom ze s programovatelnou kalkulackou mas plny pristup ke vsem zarizenim a nepotrebujes stoh budiku. Ciferniky jsou ovsem vyhodne pokud neznas adresu vyskomeru (a programovatelna kalkulacka je ulozena v kapse) ale zato presne vis kde v kokpitu najdes prislusny budik.

Uz spousta havarii (Cernobyl nevyjimaje) se stala ze nekdo koukal na nespravny budik, nebo budik nefungoval. Pokud se stane na vesmirne lodi prusvih, pak je programovatelna kalkulacka mnohem platnejsi nez zrucne a rychle zachazeni s knofliky a packami.


Petr V - 11/2/2009 - 13:09

Mám ten dojem, že rusáci maj systém řízení sojuzů založený na mechanickém principu- nějaké gyroskopy. Ví o tom někdo něco blíže?


Mirek Pospisil - 11/2/2009 - 13:38

Nevím, jestli jste z videa zachytili větičku, že mají v úmyslu všechny postupy a manuály převést z papírové podoby do pouze počítačové a promítat na těch displejích.

Prostě, podle mně záloha má být záloha, tzn. blbovzdorná, skoro nezničitelná atd.

Představte si Měsíční expedici, kdy Orion 6 měsíců prázdný krouží kolem Měsíce a příjde extrémně silná sluneční erupce, nebo já nevím co ještě a elekto rozvody, počítače, nebo jen ty displeje budou mimo provoz nebo poškozené. Pak se "papírové" manuály a záložní ovládání budou docela hodit.


yamato - 11/2/2009 - 14:10

No ak si dobre pamatam zabery z filmu Apollo 13, tam sa pri restarte pocitaca alebo pri niecom takom logaritmicke pravitka, tuzky a notesy len tak zhavili. Urcite by som to vo vybave nechal. Uz len pre ten pocit ze predsa len som tu pilot este stale ja )


Jirka - 11/2/2009 - 14:20

quote:
Mám ten dojem, že rusáci maj systém řízení sojuzů založený na mechanickém principu- nějaké gyroskopy. Ví o tom někdo něco blíže?


ty jsou uplne vsude


pospa - 11/2/2009 - 14:24

quote:
No ak si dobre pamatam zabery z filmu Apollo 13, tam sa pri restarte pocitaca alebo pri niecom takom logaritmicke pravitka, tuzky a notesy len tak zhavili. Urcite by som to vo vybave nechal. Uz len pre ten pocit ze predsa len som tu pilot este stale ja )
Moje řeč.
Konkrétně šlo o okamžik, kdy ve velitelském modulu docházela šťáva a do 15 minut museli oživit lunární modul a přenést do jeho počítače letové koordináty z počítače v CM. Navíc obě lodi nebyly souosé, takže se musely narycho čísla přepočítat. Jak byl Lovell nervózní a v té stresové situaci si úplně nevěřil, nechal to pro sychr ještě přepočítat v Houstonu. A tam to počítali pro kontrolu 3 maníci, nezávisle na sobě a na logárech.

[Upraveno 11.2.2009 poslal pospa]


Jirka - 11/2/2009 - 14:28

quote:
Nevím, jestli jste z videa zachytili větičku, že mají v úmyslu všechny postupy a manuály převést z papírové podoby do pouze počítačové a promítat na těch displejích.



Myslim ze rikali ze obvykle je spousta papirovych manualu vsude kolem s vlepenymi papirky s poznamkami a ze s tim chteji neco udelat. Manualy ale muzou byt elektronicke s nejakem prenosnym displajem, v laptopu nebo v me oblibene programovatelne kalkulacce.
Tezko si predstavit ze astronaut pristane na Mesici a bude se sebou tahat stoh papiru s manualem jak efektivne pracovat s geologickym kladivkem nebo jak vymenit kolo u roveru.
Dnesni flash disky maji kapacitu pro mnoha set tisici strankove manualy. Uz se tesim az takovy manual bude mozne stahnout z internetu.


bejcek - 11/2/2009 - 20:35

Nedávno jsem na slovenské TV koukal a poslouchal slovenského kozmonauta Ivana Bellu. Pěkně mluvil o prácina kosmické lodi a manuálech. Říkal:"...nic se neučíte nazpaměť, jeden předčítá z manuálu a druhý mačká knoflíky....".


Mirek Pospíšil - 12/2/2009 - 08:06

quote:
Nedávno jsem na slovenské TV koukal a poslouchal slovenského kozmonauta Ivana Bellu. Pěkně mluvil o prácina kosmické lodi a manuálech. Říkal:"...nic se neučíte nazpaměť, jeden předčítá z manuálu a druhý mačká knoflíky....".
Něco podobného říkal taky O.Pelčák v pořadu Krásný ztráty Michala Prokopa. Jen s tím rozdílem že jeden předčítá postup z manuálu, druhý položí prst na knoflík a zatím nic nemačká, první ho zkontroluje jestli vybral správný čudl a dá svolení a až pak druhý kosmonaut ten čudl zmáčkně


yamato - 12/2/2009 - 09:38

Tak to maju podobne ako pravnici Tiez nevieme vsetko naspamat, ale vieme kde to mame hladat


Jirka - 12/2/2009 - 09:42

quote:
jeden předčítá postup z manuálu, druhý položí prst na knoflík a zatím nic nemačká, první ho zkontroluje jestli vybral správný čudl a dá svolení a až pak druhý kosmonaut ten čudl zmáčkně

Pokud jsou cudly digitalni, tak je mozne mit automatickou sekvenci a jednotlive kroky treba jen odklikavat.


Jirka - 12/2/2009 - 09:44

quote:
Tak to maju podobne ako pravnici Tiez nevieme vsetko naspamat, ale vieme kde to mame hladat
Ja mam to stejne pokazde kdyz neco hledam. Zeptam se manzelky.


bejcek - 12/2/2009 - 09:55

Kdysi jsem si myslel, že se "jede" zpaměti a divil se " tahákům" na skafandrech američanů při procházkách po Měsíci. Přesto při Apollu se několikrát dostali do problémů když nějaký čudl vynechali, či smáčkli jinak. My lidé máme děravé hlavy.
Zavedl bych to i na naše silnice, to by byl binec s tahákem na volantu.


Mirek Pospíšil - 12/2/2009 - 10:09

quote:
...Pokud jsou cudly digitalni, tak je mozne mit automatickou sekvenci a jednotlive kroky treba jen odklikavat.
Digitální čudlíky = dotykový display se u skleněných kokpitů neosvědčily. Hlavně ve stihačkách, kde se tyto nové technologie nasazovaly nejdřív. Tam je třeba bleskově reagovat, pilot musí v kritických okamžicích dělat více věcí rychle po sobě nebo najednou a zcela automaticky. Na hladkém displeji pilotům v rukavicích chyběl hmatový vjem a zpětná vazba zmáčknutého čudlu - neměli jistotu jestli zmáčkli to co chtěli, v krizi nebyl čas kontrolovat jestli displej potvrdil zmáčknutí třeba změnou barvy digitálního tlačítka. Navíc za rychle se měnících světelných podmínek (let. souboj plný změn polohy) byly potíže se čtením a přesným umístěním prstu na skle.
Dotykové displeje se nakonec zavrhly a teď mají displeje multifunkční tlačítka kolem dokola skleněné plochy, což vyhovuje mnohem lépe.


Jirka - 12/2/2009 - 10:16

quote:
quote:
...Pokud jsou cudly digitalni, tak je mozne mit automatickou sekvenci a jednotlive kroky treba jen odklikavat.
Digitální čudlíky = dotykový display se u skleněných kokpitů neosvědčily.
***
Dotykové displeje se nakonec zavrhly a teď mají displeje multifunkční tlačítka kolem dokola skleněné plochy, což vyhovuje mnohem lépe.


Digitalni cudl jsem smozrejme myslel obecne takovy cudl, ktery lze ovladat softwarove i manualne.


skeptik a praktik - 12/2/2009 - 12:10

quote:
quote:
Nevím, jestli jste z videa zachytili větičku, že mají v úmyslu všechny postupy a manuály převést z papírové podoby do pouze počítačové a promítat na těch displejích.



Myslim ze rikali ze obvykle je spousta papirovych manualu vsude kolem s vlepenymi papirky s poznamkami a ze s tim chteji neco udelat. Manualy ale muzou byt elektronicke s nejakem prenosnym displajem, v laptopu nebo v me oblibene programovatelne kalkulacce.
Tezko si predstavit ze astronaut pristane na Mesici a bude se sebou tahat stoh papiru s manualem jak efektivne pracovat s geologickym kladivkem nebo jak vymenit kolo u roveru.
Dnesni flash disky maji kapacitu pro mnoha set tisici strankove manualy. Uz se tesim az takovy manual bude mozne stahnout z internetu.


... dnešní Flash disky nepřežijou ani deset minut pod ionizujícím záření!!!


David - 12/2/2009 - 12:18

Ale dají se oživit za několik vteřin !


Jirka - 12/2/2009 - 12:36

http://www.honeywell.com/sites/portal?smap=aerospace&page=Radiation-Hardened-Electronics&theme=T4

Jak asi letaji dnesni sondy?
Kazdopadne pro manualy neco takoveho asi potreba nebude. Staci mit jen vice kopii na bezne flesce a program ktery je bude porovnavat a vyhledavat chyby. Vlastne nejake ta chyba v textu se snese. Zalohovat je nutne jen datove casti.
Lepsi tahat dva nebo tri flash disky nez desitky kilo manualu. Kriticke casti jako napriklad cisla muzou byt kodovane aby se vyloucila nejaka chyba zpusobena radiaci. Pravdepodobnost ze radiace pozmeni dva udaje na ruznych mistech na dva shodne udaje je jiste velmi velmi mala.


martinjediny - 12/2/2009 - 13:42

quote:
... Pravdepodobnost ze radiace pozmeni dva udaje na ruznych mistech na dva shodne udaje je jiste velmi velmi mala.

Asi ako ze sa zrazia dva satelity?


yamato - 12/2/2009 - 14:14

quote:
quote:
... Pravdepodobnost ze radiace pozmeni dva udaje na ruznych mistech na dva shodne udaje je jiste velmi velmi mala.

Asi ako ze sa zrazia dva satelity?


100% istota nebude nikdy a pri nicom. Aj keby bol orion totalne blbuvzdorny, automaticky, 1000x zalohovany a totalne vytuneny, aj tak ho moze zostrelit nejaky vesmirny suter ;-)


Mirek Pospíšil - 28/2/2009 - 03:46

quote:
NASA v pátek 15.8. oznámila ukončení kontraktu s firmou Oceaneering International (dva měsíce po podpisu smlouvy) na vývoj a výrobu nových skafandrů pro program Constellation.

NASA přesné důvody vypovězení smlouvy neuvedla, ovšem je pravdou, že tradiční výrobce amerických skafandrů Exploration Systems & Technology (joint venture Hamilton Sundstrand a ILC Dover) podal v červnu protest napadající vítězství konkurenční firmy.

Tak uběhlo půl roku a máme tu další kolečko
NASA opět udělila kontrakt na nové skafandry firmě Oceaneering International.
http://www.spaceref.com/news/viewpr.html?pid=27656

...trochu šaškárna


Mirek Pospíšil - 28/2/2009 - 20:31

Oceaneering International v souvislosti s udělenou zakázkou okamžitě vypsal volná místa na 28 různých vysoce kvalifikovaných profesí. Vypadá to, jako by na vývoj kosmických skafandrů neměl v současnosti "skoro nikoho" a staví pro tento program tým od nuly.
Jak tohle dopadne?

http://csafe.oceaneering.com/


bejcek - 28/2/2009 - 20:43

NASA asi sebrala nějaké "zkušenosti" u nás. Hlavně aby to nedopadlo jak s padáky pro naši armádu.


x - 1/3/2009 - 03:03

quote:
http://www.honeywell.com/sites/portal?smap=aerospace&page=Radiation-Hardened-Electronics&theme=T4

Jak asi letaji dnesni sondy?
Kazdopadne pro manualy neco takoveho asi potreba nebude. Staci mit jen vice kopii na bezne flesce a program ktery je bude porovnavat a vyhledavat chyby. Vlastne nejake ta chyba v textu se snese. Zalohovat je nutne jen datove casti.
Lepsi tahat dva nebo tri flash disky nez desitky kilo manualu. Kriticke casti jako napriklad cisla muzou byt kodovane aby se vyloucila nejaka chyba zpusobena radiaci. Pravdepodobnost ze radiace pozmeni dva udaje na ruznych mistech na dva shodne udaje je jiste velmi velmi mala.


Dnesni kontrolni CRC soucty dokazi odhalit (ne opravit) chybu s takovou jistotou,ze pravdepodobnejsi je selhani procesoru co ty data FLASH pameti stejne musi nacist a zobrazit.


pospa - 3/3/2009 - 10:36

quote:
Oceaneering International v souvislosti s udělenou zakázkou okamžitě vypsal volná místa na 28 různých vysoce kvalifikovaných profesí. Vypadá to, jako by na vývoj kosmických skafandrů neměl v současnosti "skoro nikoho" a staví pro tento program tým od nuly.
Jak tohle dopadne?
http://csafe.oceaneering.com/
Tak už je to trochu jasnější - Oceaneering International z Houstonu dostal kontrakt na vedení projektového týmu CSSS, v kterém jsou zastoupeny skoro všechny předchozí, na skafandrech pracující konkurenční firmy: United Space Alliance, LLC, David Clark Company Inc. a jeho pobočka Air-Lock Inc., Harris Corp., Cimarron Software Services Inc., Paragon Space Development Corp., Hamilton Sundstrand Corp. a ILC Dover LP.

...vlk se nažral a koza zůstala celá


avitek - 28/3/2009 - 07:31

Přehledný článek o stavu plánování příprav a zkoušek Aresů a Orionu napsal C. Bergin, je na

http://www.nasaspaceflight.com/2009/03/aresorion-slipping-18-months-shuttle-extension-upper-hand/

Je hodně alarmující. První let by mohl sklouznout o dalšího půl druhého roku. Opět se oprašuje možnost prodloužení provozu raketoplánů (jen dvoučlenná flotila).

Doporučuji si článek přečíst!


Hawk - 28/3/2009 - 20:56

Pokud jsem to se svoji mizernou angličtinou pochopil,tak skluz nastane z důvodu projektových změn u Aresu a Orionu.
Prodloužení letu STS bude sice pro fanoušky přijemnou změnou, ale po dokončení ISS prodloužení provozu raketoplánů ztrácí smysl a je to plýtvání personálními, provozními a finančními zdroji, které by byly užitečné jinde, třeba na vývoj jaderného pohonu (Prometheus).


bejcek - 28/3/2009 - 21:06

Jo, Orion se nám posouvá, co vše se ještě objeví a bude to vyžadovat odklad? Myslím, že let na Měsíc do roku 2020 nebude.
Případné další lety raketoplánů nebudou zbytečné, budou tam nahoře mít co dělat. Budou zvyšovat bezpečnost a zlepšovat práceschopnost ISS. Pokud nebudou další lety, tak americká kosmonautika bude velmi dlouho odkázána na rusy což může v budoucnu být problém - monopol!


Pinkas J - 29/3/2009 - 11:33

Myslím, že nejzajímavější z celé zprávy je znovu připomenutí situace s ARES 1:

Situace s ARES je známa v klíčových strukturách agentury (NASA). „9-té patro“ NASA HQ již vyvíjí úsilí posoudit možnost zrušení ARES 1 a nahrazení ho EELVs jako Atlas 5 Heavy, nebo Delta IV Heavy, a koncentrovat úsilí Marshall Space Flight Center (MSFC) na ARES 5.

Jak známo, v současnosti základní návrh ARES 5 má průměr 10 m, v prvém stupni 6 motorů RS 68B a dva 5,5-segmentové SRB. Horní stupeň se stejným průměrem má jeden motor J2-X.
Nyní se znovu zvažuje možnost použít 5-6 SSME prvém stupni a jen 5-segmentové SRB. Relativní větší cena SSME by byla vyvážena úsporami v potřebných úpravách RS 68 a SRB. Kromě toho je možno SSME dosti zjednodušit pro jedno použití a jejich chlazené trysky by měly mít menší problémy s extrémními teplotami mezi plameny obou SRB, nežli jen ablativně chlazené trysky RS 68.¨Nezanedbatelná je asi takédlouholetá zkušenost NASA s těmito motory.
V takovém případě by asi byly nutné dva motory J2-S v druhém stupni a prodloužení jeho nádrže.


Jiří Hošek - 29/3/2009 - 17:53

quote:
NASA HQ již vyvíjí úsilí posoudit možnost zrušení ARES 1 a nahrazení ho EELVs jako Atlas 5 Heavy, nebo Delta IV Heavy, a koncentrovat úsilí Marshall Space Flight Center (MSFC) na ARES 5.

Myslel jsem, že se posuzuje pouze možnost převodu "lehkého" Orionu (pro lety k ISS) na EELV, a "těžký" lunární Orion byl vynášen nosičem Ares 1. Odkud čerpáte informace?


Pinkas J - 29/3/2009 - 18:55

http://www.nasaspaceflight.com/2009/03/aresorion-slipping-18-months-shuttle-extension-upper-hand/

Část článku:
The situation with Ares is known in key areas of the Agency, with a “9th Floor” NASA HQ effort already taking place to evaluate the viability of cancelling Ares I, and replacing the launch vehicle with an EELV (Evolved Expendable Launch Vehicle) - such as an Atlas V Heavy or a Delta IV Heavy - whilst moving the Marshall Space Flight Center (MSFC) effort towards concentrating on Ares V.

Asi se nejprve uvažovalo s EELVs jen pro lety k ISS, ale zřejmě pokud by k tomu došlo, jednodušší je to zavézt jednotně i pro lety k Měsíci.


David - 30/3/2009 - 07:46

Včera na NASA TV běžel pořad o přípravě Aresu 1, usoudil jsem z toho , že je nosič připraven ke zkušebním letům, alespoň první stupeň. Nemohl jsem to bohužel sledovat celé a tak nevím, zda tam byl nosič kompletní, vč, druhého stupně, musel jsem po několika ninutách odejít. Jsem zvědav jestli se na to někdo též díval. Dík.


Jirka - 2/4/2009 - 11:46

quote:
Přehledný článek o stavu plánování příprav a zkoušek Aresů a Orionu napsal C. Bergin, je na

http://www.nasaspaceflight.com/2009/03/aresorion-slipping-18-months-shuttle-extension-upper-hand/

Je hodně alarmující. První let by mohl sklouznout o dalšího půl druhého roku. Opět se oprašuje možnost prodloužení provozu raketoplánů (jen dvoučlenná flotila).

Doporučuji si článek přečíst!



Brgin je znamy svym obdivem k STS a svymi antipatiemi k Aresu. Ostatne cely jeho web slouzi jako takova antiarresovska zakladna. Nicmene na kazdem sprochu pravdy trochu a Bergin peclive referuje jen o moznych dusledcich, moznych hrozbach, moznych vztazich atd.
Ne ze by se v kosmonautice nevyplatilo byt pesimistou, ale Ares ma v NASA zjevne silnou pozici. Pokud ani Bergin neni schopen dolozit nejake konkretnejsi naznaky blizkeho odepsani Aresu, tak je jasne, ze je to stale favorizovany nosic pro Orion.

Jeste silnejsi podporu v NASA ma ovsem STS, ktere je tam prepeclive zabetonovano a horda kontraktoru se tezko bude vzdavat dobreho bydla. Tudiz nejake prodluzovani STS je zcela jasne. Vzhledem k tomu ze Obama nema kapaictu se zabyvat ani mnohem palcivejsimi problemy, tak je pravdepodobne ze NASA bude jeste nejaky cas bezet na autopilota.
Ares/Orion pojede dal podle toho kolik bude penez a STS bude velice tezko mozne uplne zrusit. Snad az s dalsi havarii, nebo nastupem razantniho administratora (nejdrive ovsem musi nastoupit do uradu razantni prezident). Obe alternativy sice maji jistou nenulovou pravdepodobnost, ale budem si na ne muset jeste asi par let pockat.


Ervé - 2/4/2009 - 12:10

NASA běžící na autopilota je nastavená na ukončení STS, jsou nutné obrovské peníze pro jeho udržení, takže pokud je Obama neuvolní, STS skončí jak bylo plánováno. Zastavení Aresu 1 znamená ukončení celého projektu letu na Měsíc, protože by se postavil Orion jen pro ISS a zrušila infrastrukura STS/Ares. Nejvíc se mi líbí: STS pokračuje dobře. Reálně vidíme něco jiného, objevují se další a další problémy způsobené stářím, narůstá riziko další havárie, to je příliš riskantní pro Obamu - vzhledem ke snaze navázat lepší vztahy s Ruskem vidím jako reálné prodloužení STS jen o 1-3 lety, peníze do Orionu/Aresu, letů Sojuzu a pilotovaného Dragonu.


Jirka - 2/4/2009 - 12:22

quote:
NASA běžící na autopilota je nastavená na ukončení STS, jsou nutné obrovské peníze pro jeho udržení, takže pokud je Obama neuvolní, STS skončí jak bylo plánováno.



No ja myslim ze veskery ten povyk kolem Arese je priprava pudy pro nejake pokracovani STS. Nevim kolik letu je mozne udelat, ale program STS muze bezet aniz by raketoplan musel vubec vzletnout do vesmiru. Infrastruktura a kontrakty se budou udrzovat a o to tady jde.

quote:

Zastavení Aresu 1 znamená ukončení celého projektu letu na Měsíc, protože by se postavil Orion jen pro ISS a zrušila infrastrukura STS/Ares.



Zastraveni Aresu by znamenalo prepracovani cele architektury Cx. Tezko rict s jakym vysledkem.


pospa - 9/4/2009 - 17:41

NASA po komplexních testech konečně vybrala materiál pro tepelný štít Orionu.
Bude to Avcoat, stejně jako u Apolla...

http://www.spaceref.com/news/viewpr.html?pid=27928


Mirek Pospíšil - 10/4/2009 - 22:22

Maketa Apolla na steroidech, ehm pardon, Orionu při testech operací po přistání na vodě v zátoce Trident přístavu Canaveral.


Mirek Pospíšil - 10/4/2009 - 22:33

A voda ještě jednou, tentokrát test systému vodního tlumení hluku při startu nosičů na rampě 39B, ze které budou Oriony startovat na Aresech I.


alamo - 11/4/2009 - 00:42

Mirek Pospíšil: " test systému vodního tlumení hluku "

eee.. hluku?
a ja som mal za to, že to tam striekajú, aby sa rampa "neroztopila"
od tepla


x - 11/4/2009 - 00:45

quote:
Mirek Pospíšil: " test systému vodního tlumení hluku "

eee.. hluku?
a ja som mal za to, že to tam striekajú, aby sa rampa "neroztopila"
od tepla



Co vim o tom ja - hluk od motoru se odrazi od rampy zpet k rakete a svymi vybracemi by ji mohl poskodit - takto voda jako clona zamezuje sireni hluku v tak velke intenzite - proste ho ucinne pohlcuje.


Tomas Orszagh - 11/4/2009 - 00:47

A ja som si myslel ze ide o celkove tlmenie vzniknutej energie, resp. jej rozlozenie... od zvukovej, cez tepelnu az po kineticku energiu (vibracie)..


Alchymista - 11/4/2009 - 01:02

Samozrejme, plní to viac úloh, ale výrobca alebo majiteľ to zrejme pomenoval práve "systém vodného tlmenia hluku".


yamato - 11/4/2009 - 09:33

Pokial ja viem skutocne ide hlavne o tlmenie hluku. Niekde som cital ze pri starte raketoplanu vznika taky hluk, ze bez tohoto tlmenia by sa rozpadol raketoplan aj s rampou


pospa - 19/4/2009 - 12:31

quote:
NASA po komplexních testech konečně vybrala materiál pro tepelný štít Orionu.
Bude to Avcoat, stejně jako u Apolla před 50-ti lety...
http://www.spaceref.com/news/viewpr.html?pid=27928
Jak vypadá padasát let stará technologie?
Vzorek AVCOAT 5026-39HCG z roku 1966 - velký kus vpravo (1 ft2), tloušťka 2" (neletěný samozřejmě)
Malý vzorek vlevo, zalitý v pryskyřici, je letěný kousek tepelného štítu z letového testu Apolla 4


Více na tomto odkaze úplně na konci stránky dole:
http://www.spaceaholic.com/apollo_artifacts.htm


Alchymista - 19/4/2009 - 13:05

http://www.spaceaholic.com/apollo_artifacts.htm - veľmi dobrý link! Sú tam napríklad aj palivové články a ďalšie detaily.

Trochu ma prekvapuje, že voľba padla na tento materiál. Síce sa osvedčil, ale vývoj materiálov už predsa musel pokročiť. Alebo že by to bola tak špecifická oblasť technológie, že sa v nej pokrok nekoná?
Samozrejme, beriem do úvahy aj fakt, že materiál typu uhlík-uhlík z raketoplánu je pre jednorázovo používaný tepelný štít príliš drahý.


Mirek Pospíšil - 19/4/2009 - 13:23

quote:
...Trochu ma prekvapuje, že voľba padla na tento materiál. Síce sa osvedčil, ale vývoj materiálov už predsa musel pokročiť...

Taky mně to překvapilo.
Testovalo se ale 8 různých materiálů víc než 3 roky, tisíce testů s ohledem na hmotnost, termální a pevnostní odolnost, celkové náklady, vyrobitelnost, spolehlivost a certifikační náročnost.
Ve finále se vybíralo mezi starým materiálem AVCOAT a novým PICA (Phenolic Impregnated Carbon Ablator) odskoušeným na návratovém tělese sondy StarDust.
Vyhrál AVCOAT.
Lockheed Martin bude pokračovat v jeho zdokonalování pro použití na Orionech.


PatekL - 19/4/2009 - 22:16

Spíš to nikdo (v USA) už dál nevyvíjel. Přeci jednorázový tepelný štít pro pilotovanou kosmonautiku už byl dávno vhodný pouze pro SSSR/Rusko. V USA se počítalo především s mnohonásobně použitelným tepelným štítem.


Alchymista - 19/4/2009 - 23:32

Skôr inak - v USA bol vytvorený zrejme najodolnejší tepelný štít - pre sondu Galileo, ktorá štartovala k Jupiteru v roku 1989. Ale už v roku 1995 neboli takýto tepelný štít znovu vyrobiť, pretože firma, ktorá ho vytvorila a vyrobila medzičasom zanikla a s ňou sa stratilo aj jej utajované know-how.


Mirek Pospíšil - 20/4/2009 - 15:37

quote:
A voda ještě jednou, tentokrát test systému vodního tlumení hluku při startu nosičů na rampě 39B, ze které budou Oriony startovat na Aresech I.
Je z toho i video:
http://www.space-multimedia.nl.eu.org/index.php?option=com_docman&task=doc_download&gid=419&Itemid=


Hawk - 20/4/2009 - 21:52

quote:
Davide zamysli se hlouběji nad svými slovy a pochopíš jak to bylo. Ano považovali to za propagandu ale když se dohodli tak to byl 1, úspěch USA.
Proč má Orion takové problémy s takovýma zkušenostmi a s takovou vyspělou technikou?



Nedostatek peněz, nadšení, politické i veřejné podpory. A chybí i soutěžívost. USA nemá sobě rovného konkurenta jak v pilotované ,tak nepilotované kosmonautice.
Kdo vypouští sondy do vzdálených končin Solárního systému, kdo se jiný se může pochlubit ekvivalentem Hubbla,nebo ISS samotná je hlavně americké dílo.
Jenže třeba i ISS vznikla hlavně díky velké politické podpoře. Ares Orion nemá skoro nic co by ho výrazně hnalo dopředu. V podstatě pomalu skomírá.


David - 21/4/2009 - 06:51

Orion určitě neumírá, ale postupuje vpřed bez halasné propagandy a beze spěchu. Není kam spěchat nikdo jiný než USA není schopen v dohledné době letu lidí na Měsíc. Skluzy v programu nejsou žádným neštěstím a vůbec neohrožují vlastní program. V každém případě USA pilotovanou kosmickou loď potřebují jako atribut supervelmoci, takže Orion bude i když let na Měsíc se možná pozdrží.


Adolf - 22/4/2009 - 22:14

quote:
Právě proto, že v komerčním letectví hrají peníze významnou roli, si doovolím oponovat.
V konečném důsledku je celková cena provozovaného letounu s moderními materiály a technologiemi (pořizovací+provozní+udržovací náklady) nižší zež u klasiky. Jinak by byly novinky neobhajitelné a postrádaly smysl. Rozhodující faktor pro přechod na stroje s velkým podílem nových materiálů a technologií je ale setrvačnost v myšlení a ekonomice velkých odběratelů - nejsou schopni a ochotni dělat hromadně skokové změny a tomu se pak musí přizpůsobit i výrobci, i když už by byli schopní dodávat něco jiného.




Ona ta konzervativnost je v podststatě zcela zákonitá. Letecká společnost nejsou jen letadla, ale i určité infrastruktury, ve kterých je spousta peněz a mají nesmírně dlouhou technickou životnost. Do těch infrastruktur lze počítat i investice vložené do lidského kapitálu lidí, co si se současnou technologií dovedou poradit. Technologii lze buď koupit k infrastruktuře, kterou už mám, nebo koupit technologii s nutností pořídit k ní novou infrastrukturu.

Ta nová technologie by měla nabídnout projekt, že když koupím tu technologii i s infrastrukturou měla by v rozumném investičním horizontu být čistá současná hodnota progresivního projektu i s infrastrukturou než projektu, kdy si kupuji technologii k infrastruktuře.

Tohle se většinou vyplácí v rostoucích oborech, kde tím lze získat větší tržní podíl nebo ještě lépe další rozšíření trhu. Civilní letectví je ale v současnosti rádo, že se uživí za dost nízké obchodní marže neposkytující žádnou rizikovou prémii potřebnou k zaplacení novátorských projektů s nutností přežívat časté konjukturální poklesy na úkor fincování fixního kapitálu. Tady se každý snaží žít z prožírání té infrastruktury, kterou už má. Konzervatismus je tu tedy zákonitý. Nová technologie by musela poskytnou úplně neskutečnou výnosnost, aby se tak chytila ve stagnujícím na konjukturální cykly citlivém oboru.

Kosmická doprava je v současnosti hlavně díky rychlému rozvoji družicových technologií spíš útlumový obor. Kilogram nové družice vytvoří víc výnosů než tuna někdejší družice a její životnost je také nesrovnatelná. Tudíž rostoucí množství orbitální práce lze vytvořit při neusále klesajícím objemu výkonů orbitální dopravy. Při tom je to obor s obrovskými infrastrukturálními náklady včetně nákladů u tradičních výrobců, kteří se snaží dělat inovované technologie k infrastrukturám, které už mají.

Orion je pokus trochu tento trend kontrakce kosmické dopravy zvrátit, zázraky ale neudělá. Apollo vznikalo v době, kdy kosmonautika vznikala jako nový obor, pro který bylo nutno vše nově vytvořit, včetně infrastruktur, který ale vytvářel obrovské množství nových investičních příležitostí. Orion vzniká v době kontrakce kosmické dopravy, kdy hlavní starostí je vycucnout dosucha už realizované investice do existujících infrastruktur. Je to tedy dost podobné jako v civilním letectví.

Pokud kosmonautika Orionem nebo něčím takovým nevytvoří novou bonanzu investičních příležitostí, čeká ji další konzervatismus.


pospa - 23/4/2009 - 12:55

V srpnu má konečně proběhnout PDR (Preliminary Design Review) Orionu.
Tam by mělo padnout rozhodnutí, jestli se sníží kapacita lodi pro lety k ISS ze 6 na 4 astronauty. V současné chvíli se celková hmotnost konstrukce pro 6 osob přiblížila limitu (9525 kg) pro bezpečné přistání pouze na 2 hlavních padácích, při selhání třetího.

Je pravda, že v této fázi ještě nejsou vyčerpány všechny hmotnostní rezervy v konstrukci (12-15%), ale zároveň je mnoho systémů lodi, u kterých jsou známy pouze odhady a né jejich skutečná konečná hmotnost.

To by bylo IMHO trochu ubohé, zvýšit kapacitu oproti Apollu jen o 1 člena a to i pro lety na LEO. Orion se stále oklešťuje, zmenšuje a vypadá čím dál víc spíš jako z nouze ctnost a ne jako špičková a inspirativní technika 21.století.

http://www.aviationweek.com/aw/generic/story_channel.jsp?channel=space&id=news/FOUR042209.xml&headline=Weight%20Forcing%20NASA%20To%20Shrink%20Orion%20Crew


Mirek Pospíšil - 28/4/2009 - 10:46

Maketa Orionu tento měsíc podstupuje sérii testů přistání na vodu přímo v Atlantiku, 30 km od východního pobřeží centrální Floridy.


Alchymista - 5/5/2009 - 18:57

quote:
20.8.2008 - 08:32 - Jiří Hošek
Video z neúspěšného testu padákového systému Orionu, provedeného dne 31.7.2008:
http://www.spaceref.com/news/viewsr.html?pid=28907

Kabína po dopade


Alchymista - 5/5/2009 - 19:00

http://www.capcomespace.net/dossiers/espace_US/projet%20constellation/ Francúzky, ale celkom dosť kvalitných fotiek.


bejcek - 6/5/2009 - 11:38

Hledal jsem to video z neúspěšného testu. Bylo staženo ze stránky:

http://www.spaceref.com/news/viewsr.html?pid=28907

nevíte zda se to dá vidět jinde?


Mirek Pospíšil - 6/5/2009 - 12:17

quote:
Hledal jsem to video z neúspěšného testu. Bylo staženo ze stránky:
http://www.spaceref.com/news/viewsr.html?pid=28907
nevíte zda se to dá vidět jinde?
trěba tady http://www.space.com/common/media/video/player.php?videoRef=SP_080821_parchute_test&mode=


Vlado! - 6/5/2009 - 18:53

quote:
trěba tady http://www.space.com/common/media/video/player.php?videoRef=SP_080821_parchute_test&mode=

To je po 40 letech , zdokonalení, přistání kabiny, tvaru VM Apollo. Kam se asi dopracuje NASA ,za 10 let.


Hawk - 6/5/2009 - 19:41

No snad se po zprovoznění ARESu nepustěj zase do vývoje raketoplánu.


Alchymista - 6/5/2009 - 21:32

Prečo nie? Myslím, že najneskôr do roku 2050 to skúsia znovu. Alebo to dovtedy skúsi niekto iný.
Rakety sú totiž značne nepraktické.


martinjediny - 6/5/2009 - 21:35

quote:
Prečo nie? Myslím, že najneskôr do roku 2050 to skúsia znovu. Alebo to dovtedy skúsi niekto iný.
Rakety sú totiž značne nepraktické.

To mas sice pravdu, ale najprv asi dokoncia let na Mesiac

btw. Ja som stale presvedceny ze bomba by bol prvy/ druhy stupen 100% znovupouzitelny.


Hawk - 6/5/2009 - 22:19

quote:
Prečo nie? Myslím, že najneskôr do roku 2050 to skúsia znovu. Alebo to dovtedy skúsi niekto iný.
Rakety sú totiž značne nepraktické.


Bude to jako zkoušet prorazit hlavou zeď. Rakety jsou možná nepraktické, ale návrat k Aresu dokazuje,že jsou stále zatím nejlepším řešením a to po více než 50letém používání pro kosmický výzkum.
Zatím každý kdo zkoušel vyvynout či používat raketoplán ,tak od něj nakonec ustoupil či ustupuje. Buran,STS, nedokončený Hermes či Hope.

Jsem celkem skeptik, abych se dpmníval, že za 50 let se stane něco technologicky převratného a revolučního v kosmické dopravě. Obecně v dopravě probíhá pouze zdokonalování technologií starých více jak 60-120 let (spalovacím či proudový motor, elektromotor). Nic revolučního se prakticky po 2 sv. válce v dopravě nevyvynulo, jen se zdokonalují staré technologie.


bejcek - 6/5/2009 - 22:34

quote:
http://www.space.com/common/media/video/player.php?videoRef=SP_080821_parchute_test&mode= [/url]


Díky, nemohu se ubránit pocitu roku 1967 a vidím přistávat Sojuz 1 s V. Komarovem.

Ty padáky balili a zkoušku chystali nějací diletanti?!


Jiří Hošek - 6/5/2009 - 23:08

Už se to tady diskutovalo 20.8.2008 - problém nastal při horizontálním vytažení kabiny z letounu, kdy se ji nepodařilo dostat do podmínek simulujících návrat z kosmu.

Za čtvrt roku se má uskutečnit test Pad Abort 1 s návratem kabiny na padácích.


Alchymista - 6/5/2009 - 23:27

IMHO chyba bola zrejme už na začiatku - pri funkcii platformy a padákov, ktoré mali zabezpečiť zbrzdenie a stabilizovanie kabíny po vysadení z lietadla. Tam sa kabína rozkývala v dôsledku nevhodného uchytenia padákov o spodnú hranu až príliš a potom sa to už len zhoršovalo...
Druhý problém by som videl v tom, že hlavné padáky nemali obal (čechol) a hneď sa rozbalili na plnú dĺžku šnúr. To v spôsobilo, že sa šnúry brzdiacich padáčikov namotali okolo šnúr hlavného padáku a zabránili mu v nafúknutí.

Edit: hľadal som nejaké videá z vysadzovania ťažkej techniky na padákoch, našiel zábery prevážne ruskej techniky, a porovnaním záberov to vyzerá jednoznačne tak, že chyba bola predovšetkým vo funkcii doplnkového výťažného a stabilizačného systému, ktorý bol nevhodne usporiadaný a uchytený.


Otázkou je i aerodynamická stabilita samotnej kabíny pri nízkych rýchlostiach - je relatívne nízka vzhľadom na svoj priemer.

Jiří Hošek - v animácii to vyzerá dobre, uvidíme reálny výsledok... Ten manéver s otočením o 90° po skončení práce hlavného motoru je síce zrejme potrebný, ale nebude to robiť "dobrotu", kabína pri tom dostáva rotačný impulz a môže sa rozkývať.

[Upraveno 06.5.2009 Alchymista]


x - 8/5/2009 - 15:56

quote:
quote:
Prečo nie? Myslím, že najneskôr do roku 2050 to skúsia znovu. Alebo to dovtedy skúsi niekto iný.
Rakety sú totiž značne nepraktické.


Bude to jako zkoušet prorazit hlavou zeď. Rakety jsou možná nepraktické, ale návrat k Aresu dokazuje,že jsou stále zatím nejlepším řešením a to po více než 50letém používání pro kosmický výzkum.
Zatím každý kdo zkoušel vyvynout či používat raketoplán ,tak od něj nakonec ustoupil či ustupuje. Buran,STS, nedokončený Hermes či Hope.

Jsem celkem skeptik, abych se dpmníval, že za 50 let se stane něco technologicky převratného a revolučního v kosmické dopravě. Obecně v dopravě probíhá pouze zdokonalování technologií starých více jak 60-120 let (spalovacím či proudový motor, elektromotor). Nic revolučního se prakticky po 2 sv. válce v dopravě nevyvynulo, jen se zdokonalují staré technologie.




Linerarni elektromotor - kdy je jim magneticky vlak pohanen a zaroven nadnasen - ten by mel byt dost nova vec. A neustale zdokobalovany palivovove clanky - z ocekavanycm brzkym praktickym nasazenim - to jsou novinky.
Dale se predevsim elektricky pohon znacne zdokonalil - prechod na bezudrzbove elektricke motory (na asynchronni motory bez komutatoru), zavedeni mnohem uspornejsi tyristorove regulace proudu oproti predchozi odporove, zavedeni rekuperace proudu zpet do napajeci site pri brzdeni - to jsou dost podstatne vylepsneni + nove druhy elektrickych akumulatoru.


x - 8/5/2009 - 16:00

Raketoplan (vicenasobne pouzitelny stroj) se nejspis vrati jakmile bude k dispozici jiny ucinnejsi druh raketoveho pohonu nez dnesni zpusob zalozeny na spalovani paliva.


Alchymista neprihlasený - 9/5/2009 - 04:29

Raketoplán sa určite vráti, až (ak) sa vyrieši/dorieši jednostupňová alebo dvojstupňová koncepcia s návratom oboch stupňov (atmosferický nosič + orbiter), alebo sa stane z nejakého dôvodu zaujímavým koncept MAKS.
A jediným "dobrým dôvodom" pre vzkriesenie sa mi zdá len výrazné zvýšenie požiadaviek na lety ľudského personálu - aspoň desaťnásobné.


Jaro. - 9/5/2009 - 08:55

quote:

A jediným "dobrým dôvodom" pre vzkriesenie sa mi zdá len výrazné zvýšenie požiadaviek na lety ľudského personálu - aspoň desaťnásobné.


Padajúce prvé stupne nie sú dobrým dôvodom?


yamato - 9/5/2009 - 12:24

quote:
quote:

A jediným "dobrým dôvodom" pre vzkriesenie sa mi zdá len výrazné zvýšenie požiadaviek na lety ľudského personálu - aspoň desaťnásobné.


Padajúce prvé stupne nie sú dobrým dôvodom?


Zjavne nie
Ja si myslim ze pri pouzivani pohonu zalozenom na spalovani paliva je momentalna koncepcia viacstupnovych rakiet asi najefektivnejsia. Moze sa vylepsovat znovupouzivanim oboch stupnov, odlahcovanim, efektivnejsou pripravou a udrzbou znovupouzitelnych casti, ale tato koncepcia ma svoje jasne dane limity. Z chemickych paliv uz o moc viac nevyzmykame.
Prelom bude znamenat az prechod na iny sposob pohonu. Bud to bude kozmicky vytah (pre mna stale dost tazko stravitelna predstava) alebo reaktivne systemy zalozene na inych principoch nez horeni paliva (plazmove motory, baterie s velmi vysokou hustotou energie, lucovy prenos energie alebo ine sci-fi ) Anyway, takyto prelom by mal iste aj velmi siroke priemyselne a vojenske uplatnenie, preto nechapem preco sa stale nic nedeje a do vesmiru lietame na prskavkach...


Brano BP - 9/5/2009 - 16:07

Bojim sa, ze cely ORION je vazne ohrozeny, vcera, totiz bola na spravodajskom kanali TA3 uverejnena informacia, ze Barackova vlada nariadila skrty v buducich planoch NASA. Je pravda, ze neuverejnili nic konkretnejsie, ale v sucasnej situacii (kriza), je mozne asi vsetko. Ved z nedostatku financii zakapalo aj Apollo Applications, Freedom (pretransformovana do ISS?)...


x - 9/5/2009 - 17:31

quote:
Raketoplán sa určite vráti, až (ak) sa vyrieši/dorieši jednostupňová alebo dvojstupňová koncepcia s návratom oboch stupňov (atmosferický nosič + orbiter), alebo sa stane z nejakého dôvodu zaujímavým koncept MAKS.
A jediným "dobrým dôvodom" pre vzkriesenie sa mi zdá len výrazné zvýšenie požiadaviek na lety ľudského personálu - aspoň desaťnásobné.



Ne - az s jinym druhem pohonu bude ekonomictejsi motory zachranovat a ne je nicit shorenim v atmosfere - vetsi hmotnost nebude hrat roli a mnohem ucinejsi pohon umozni proste brzdit motorem proti smeru letu na mnohem mensi a pro tepelnou ochranu zcela prijatelnou rychlost - proste jsem presvedcen, ze chemicky pohon tu nebude na veky a tim padem ani rakety.
Tedy alespon ne ty s lidskou posadkou - pro vynaseni nakladu je mozne, ze jednostupnova raketu vynese druzici, a pak prostrednictvim motoru snizi rychlost na prijatelnou uroven pro tepelnou ochranu klesne do atmosfery a rovnez za pomoci motoru doleti do urcene vysky a mista - kde pristane kousek od mista startu (budeli to treba) za pomoci rizeneho padaku s navigacnim systemem.


x - 9/5/2009 - 17:39

Jeste doplnim - takovy pohon bude samozrejme znamenat i velmi znacnou usporu nakladu na meziplanetarni lety - opet vynaseni paliva do "planetoletu" a i jeji velikost kvuli nadrzim pro palivo nutne pro odlet napriklad od Marsu.
Toto vse bude najednou mnohem mensi a tim zrejme stoupne i pocet lidi tam cestujcich - proste mensi naklady a bezpecnost podmninuji primo dalsi vetsi cesty lidi do vesmiru.


Jiří Hošek - 10/5/2009 - 00:55

quote:
Bojim sa, ze cely ORION je vazne ohrozeny, vcera, totiz bola na spravodajskom kanali TA3 uverejnena informacia, ze Barackova vlada nariadila skrty v buducich planoch NASA. Je pravda, ze neuverejnili nic konkretnejsie, ale v sucasnej situacii (kriza), je mozne asi vsetko.
Návrh rozpočtu NASA je zde:
http://www.nasa.gov/pdf/344612main_Agency_Summary_Final_updates_5_6_09_R2.pdf

Škrty v položce Constellation Systems jsou patrné z tabulky na straně 10:
FY2010: 3,252.8 mld. USD --> 3,505.4 mld. USD
FY2011: 6,479.5 mld. USD --> 5,543.3 mld. USD
FY2012: 6,521.4 mld. USD --> 5,472.0 mld. USD
FY2013: 7,080.5 mld. USD --> 5,407.6 mld. USD
FY2014: -,---.- mld. USD --> 5,602.6 mld. USD

V období FY2010 - FY2013 to znamená průměrné snížení rozpočtu o 14,6% (úhrnem o 3,4 mld. USD).


yamato - 10/5/2009 - 08:46

co dodat, politici su politici. Skrtanie vydavkov na vyskum som vzdy povazoval ze rezanie konara na ktorom dana krajina sedi, ale zrejme su ludia ktori povazuju nulove urokove sadzby a prehriate tlaciarne na peniaze za lepsi impulz pre hospodarstvo, nez nove technologie, patenty a poznatky


Brano BP - 10/5/2009 - 15:49

... ale zrejme su ludia ktori povazuju nulove urokove sadzby a prehriate tlaciarne na peniaze za lepsi impulz pre hospodarstvo, nez nove technologie, patenty a poznatky




...presne tak. A pritom sa kedysi (1989) uvadzalo, ze program Apollo sice stal 24 mld. dolarov, avsak aplikacie z neho priniesli len do roku 1989 zisk udajne viac nez 200 mld. dollarov. Ci je do toho zaratana aj inflacia, tak to netusim. A pri sucasnom rozvoji technologii by sa pociatocne investicie iste rychlo vratili...
Iste, politici chcu byt pekni, lenze tak trocha kratkozraki...
Isty pan Ciolkovskij kedysi povedal: Zem je koliskou rozumu, lenze nemozno vecne zit v koliske! Niekedy mam pocit, ze sme sa z nej este ani nezacali driapat von a uz nas do nej opat tlacia nadpozemske sily politiky.
Dufam, ze ani ORION a ni cely CONSTELLATION nezapadnu vo vire dejin...


Brano BP - 10/5/2009 - 15:53

V suvislosti s mojim predchadzajucim prispevkom:
Spomenie si este niekto na X-31, Venture Star? Na ten druhy sa uz tusim zacali stavat aj pripavky. Ako to vyzera s Aerospike motormi? Dali by sa pouzit na Orione? Hmm, asi nie. Vyvija ich vobec niekto? NASA asi nie...


derelict - 10/5/2009 - 16:12

quote:
co dodat, politici su politici. Skrtanie vydavkov na vyskum som vzdy povazoval ze rezanie konara na ktorom dana krajina sedi, ale zrejme su ludia ktori povazuju nulove urokove sadzby a prehriate tlaciarne na peniaze za lepsi impulz pre hospodarstvo, nez nove technologie, patenty a poznatky


Politik se snazi s minimalnim mnozstvim vynalozene namahy udrzet pri moci co nejdele. Je to jina forma "ekonomicnosti".
Dnesni vesmirny program neni ani tak o drapani se z kolebky, jak napsal Ciolkovsky. Je spise o aplikaci poznatku tak, aby prinesly v blizke dobe zisk. I fandove do vesmiru, jako je Armadilo a ostatni jsou hnani ziskem. Protoze jsou to jejich penize, jsou ochotni v urcite mire riskovat, coz v pripade rady akcionaru velkych spolecnosti je temer nemozne. A uz vubec ne v politice. Ktery politik by vyhral, kdyby rekl: Dnes si utahneme opasky a za deset let se zacneme mit lepe.
Orion nepovazuji za nejstastnejsi, ale je to alespon neco. Porad lepsi rakety na tuha paliva (stara technologie v modernim havu), nez X-31 ktery by se vyvijel jeste dalsich 10 let a po tu dobu by nic neletalo. Hodne nadeji vkladam do Skylonu a podobnych programu. Scramjety, areospike motory a dalsi "hracky" nejsou odtroubene. Oba tyto motory jsou zajimave pro vojaky, kteri chteji co mozna nejrychlejsi zasah na vzdalenem miste, proto se tyto motory budou i pres pokracujici krizi vyvijet.
Otazkou je, a byla na to uz otevrena nekolikrat debata, proc na Mesic? Co se nam tam vyplati. Je tu cista veda, ale danovy poplatnik bude chtit levnejsi chleba, televizi a svoji porci nenarocne zabavy. Ptam se protoze na cestu nahoru jsou potreba penize ... a ty na to nikdo v pripade nulove navratnosti neda.
Proto bych si rad trochu rypnul. Diky temto skrtum se Orion zpomali. Snizeni mnozstvi penez do vyvoje dramaticky prodluzuje dobu jeho trvani. Od urcite sumy jej ani neni mozne dokoncit. Neni uz ted Orion mrtve narozene dite? Nebudou nakonec v tomto zavode na Mesici opravdu Cinani prvni ?


Vlado! - 10/5/2009 - 20:03

quote:
Neni uz ted Orion mrtve narozene dite? Nebudou nakonec v tomto zavode na Mesici opravdu Cinani prvni ?
Vidím , že zdravý rozum ještě žije . Trefil hlavičkou na kladivko.


Adolf - 10/5/2009 - 23:30

quote:


V období FY2010 - FY2013 to znamená průměrné snížení rozpočtu o 14,6% (úhrnem o 3,4 mld. USD).


Má někdo představu, co to obnáší časově? Ví někdo o nějakých věcně určitelných dopadech? Jaké to má dopady na další programy - např. ISS v době výpadku STS?

Vypadá to, že šetřit se musí, ať to stojí, co to stojí.


Adolf - 12/5/2009 - 01:14

quote:

Ja myslim ze pokles v polozce constellation ma co delat s rustem polozky na STS a ISS.

Samozrejme ze je blizsi kosile nezli kabat a tudiz se vice penez preleva do polozek, ktere jsou v soucasnosti v porovozu na ukor polozek ve vyvoji.

Je zrejme ze jakekoliv prodlouzeni cinnosti STS jde na ukor constellations. STS mel byt uz davno ve fazi utlumu, coz z duvodu neustale nejistoty ohledne presneho mnozstvi jeho startu nejde. Take odklady neco stoji a jeste budou stat.


To je sdílení mých nejhorších obav vyplývajících ze znalosti rozhodovacíč činnosti aparátů.


David - 12/5/2009 - 07:28

Obavy / z Obamy/jsou bezpředmětné,program běží a není kam spěchat, konkurence žádná a je úplně jedno, jestli se USA vrátí na Měsíc o rok, dva, či pět déle, stejně tam žádný celník nebude, jak svého času sliboval Chruščov.


Ervé - 12/5/2009 - 07:29

Vzhledem k tomu, že teď vpodstatě vypršela jakákoliv možnost prodloužení letů STS po roce 2010, je budoucnost Orionu mnohem lepší než byla před 3 měsíci. USA teď už nemá jinou možnost než Orion dokončit, snížení financí je špatná zpráva, neměly bychom to ale brát tragicky, pořád je to dost peněz na pokračování vývoje.


Jirka Salek - 12/5/2009 - 10:38

No je pravda ze nic jineho nez postavit Orion nezbude. NASA ted vpodstate bezi na autopilota. Nova administrativa USA je zhlcena resenim financnich problemu a Obama nema nejakou zvlastni vizi pro NASA. Tam kde chybi pevne vedeni je ale zivna puda pro vselijake spekulace a intriky. Jen aby americane nedopadli jak Rusove v 60. letech.


alamo - 12/5/2009 - 11:51

problém je hlavne v tom, že orion vyvíjajú až dnes
pri spetnom pohľade, je jasné, že nejaký taký dopravný prostriedok bol už dávno potrebný
buďto ako záloha k raketoplánu ( prinajmenšom už od doby prvej havárie), alebo núdzoví návratoví modul k ISS (plán postaviť veľkú stanicu, mali predsa vždy)
ostatne keby úplne nezrušili apolo, dnes by orion vyvíjať nemuseli, proste by stačilo na starý segment z apola, vyvinúť novú ľahšiu a priestrannejšiu kabínu, a celý systém priebežne modernizovať
čo by bolo rozhodne lacnejšie
a rozhodne by to nebolo na prekážku pri vývoji raketoplánu, vďaka pokračovaniu apola, by sa sním nemuseli toľko ponáhľať, finančné prostriedky by sa rozložili na dlhšie časové obdobie, a vďaka získanému času a možno aj oveľa väčším investíciám do vývoja (jednotlivé ročné výdaje sú vďaka pomalším prácam menej náročné, a práve vďaka tomu v celkovej bilancii vyššie)
mohlo sa tak stať že raketoplán, by dostal úplne inú podobu, a vydržal by v prevádzke omnoho dlhšie s omnoho väčšou spoľahlivosťou..
čo by? keby? ..
vravel som že je to jasné, pri pohľade do zadu, a po bitke je každý generálom
ale mali by tam mať nejakých plánovačov, ktorý takéto veci dokážu premyslieť dlho dopredu
najhoršou možnosťou by bolo, že ch tam majú, ale prednosť dostáva momentálna "politická objednávka"


Jirka Salek - 12/5/2009 - 11:54

http://www.thespacereview.com/article/1370/1

Tohle je velmi velmi dulezita informace. Studii o dalsim smerovani pilotovanych letu v NASA ma vest Norm Augustine. Ten ma velmi uzke vazby na Lockheed Martin. Pikantni navic je ze uz v roce 1990 odpiskal iniciativu Bushe starsiho, kdyz doporucil ulozit Mesic a Mars k ledu a zamerit se na roboticke mise. Clintonova administrativa pak pro pilotovane lety znamenala pohromu. Pokud Augustin zrecykluje studii z roku 1990 tak da Obamovi do ruky trumf postupne utlumit pilotovane lety a snizit naklady NASA. Ostatne navrh rozpoctu na rok 2010 je uz v tomto duchu.

Lze tedy ocekavat ze s touto studii pujde ocesany Orion na EELV s tim ze architektura pro let na Mesic se vyresi pozdeji.
Studie samozrejme nemuze byt prilis konkretni, takze ve hre bude stale moznost dokoncit Orion na Aresu 1. Bude asi dost zalezet jakou podporu ma Ares v managementu NASA a jak budou probihat testy.


Ervé - 12/5/2009 - 14:08

Teď je NASA ve zvláštní situaci, bez administrátora, bez jednotného postoje ani uvnitř v NASA, ani v Bílém domě, o Kongresu nemluvě. To ale znamená, že se pojede dál tak, jak bylo rozhodnuto, tedy skončí STS a soustředí se na Orion. K velké změně tohoto kurzu by byl zapotřebí nový administrátor s jasnou podporou Obamy a Kongresu, takové rozhodnutí nevznikne dřív než za půl roku a to už bude na záchranu STS pozdě. NASA by měla jasně trvat na tom, aby pro zmenšení mezery v pilotovaných letech byl použit COTS a ne STS.


xChaos - 13/5/2009 - 22:22

quote:
NASA by měla jasně trvat na tom, aby pro zmenšení mezery v pilotovaných letech byl použit COTS a ne STS.


Já si taky myslím, že by to ve Space X zvládli. Ale asi se dost čeká na to, jak dopadne první komerční let...


Jiří Hošek - 16/5/2009 - 16:29

Davide, toto téma se jmenuje Program Orion (CEV), a není tedy o Rusku a Číně.

Poslední příspěvky jsou o dopadech právě zveřejněných "Rozpočtových požadavků NASA na fiskální rok 2010" na program Orion, resp. já osobně se pokouším hledat odpověď na Adolfovu otázku "Má někdo představu, co to obnáší časově?"

Ptám se tedy i Vás, Davide: Máte z těch čísel představu, kdy by mohl Orion poprvé zamířit k Měsíci? Nehrozí po ukončení činnosti kosmické stanice v roce 2020 další mezera či dokonce ukončení pilotovaných letů?


pospa - 19/5/2009 - 10:34

Hm hm hm, nějak se nám nenápadně změnil název vlákna...
Dřív to myslím bylo o projektu Orion - Crew Exploration Vehicle.

S programem Constellation by se to podle mně nemělo zaměňovat. Loď Orion je jeho součástí, ale jen jeden z několika projektů v něm zahrnutých.

Navrhuji vrátit vláknu původní název a příspěvky týkající se celého programu, např. posledních pár o rozpočtu přesunout do samostatné nitě "Program Constellation".

K Orionu:
V nově zrekonstruované budově OCB (Operations and Checkout Building) si vyvěsili velký plakát kompletní lodi (možná 1:1), asi aby věděli jak má vypadat až ji tam budou skládat


http://www-pao.ksc.nasa.gov/kscpao/images/large/2009-3203.jpg


Mirek Pospíšil - 19/5/2009 - 12:57

Díky Aleši


pospa - 13/6/2009 - 20:59

Teast alternativního záchranného systému MLAS (Max Launch Abort System) pro loď Orion byl z důvodu špatného počasí v NASA Wallops Flight Facility odložen z 15.6. na NET 20.6.2009.





http://www.spaceref.com/news/viewsr.html?pid=31486


Alchymista - 13/6/2009 - 21:35

Dúfam, že dopadnú lepšie ako pri teste padákového systému...


David - 14/6/2009 - 17:07

Pro J.H : Program běží ,demontuje se rampová úprava která sloužila raketoplánu , provádějí se ověřovací zkoušky, první let nosné rakety je " na spadnutí", tak jaképak obavy , zejména když je jasné že s raketoplány je konečně konec a na tom žádná čísla nic nezmění.


Jiří Hošek - 15/6/2009 - 22:58

Davide, ptal jsem se Vás na něco jiného. Ale už nemá smysl to tady rozebírat, protože správce před měsícem správně přesunul celý blok příspěvků včetně těch "mých čísel", naznačujících odklad vývoje nosiče Ares V, do nitě Program Constellation.


David - 16/6/2009 - 06:22

pro J.H. žádný odklad VÝVOJE se nekoná, zpoždění či zdržení ve vývoji není odkladem vývoje, vývoj právě probíhá a jak z projektu vyplývá ISS není mezi jeho prioritami, a ani jako slepá ulička být nemůže.


Jiří Hošek - 16/6/2009 - 23:08

Řeč je raketě Ares V. Probíhají práce na koncepci (studie), nikoli práce na samotném projektu (protože na to zatím nejsou peníze).


David - 17/6/2009 - 07:36

Zcela zákonitě má přednost ARES-1, neboť má nést astronauty, bezpilotní nosič nepotřebuje tolik péče, naděje, že na Ares-5 nejsou nebo nebudou peníze jsou zcela liché.


Ervé - 17/6/2009 - 07:59

To nejsou, ale Aresem 1 budou udrženy všechny technologie nutné pro vývoj Aresu 5, takže jednoroční odklad (třeba ho Obama navrhne kvůli krizi, snad ne) neohrozí projekt jako takový. Jak se kabina po úspěšném zažehnutí druhého stupně zbaví toho alternativního záchranného systému? Přece ho nebudou tahat na orbitu, nedejbože k Měsíci.


David - 17/6/2009 - 08:06

Alternativní neznamená druhý, letová loď bude vybavena jen jedním záchranným systémem.Alternativní záchranný systém by mohl ovšem klidně absolvovat celý let a se sníženým výkonem by mohl změkčit přistání na pevnině.


Ervé - 17/6/2009 - 15:25

Vím, co znamená alternativní. Je hovadina použít vysocevýkonné TPH motory záchranného systému pro měkké dosednutí, protože jsou 20x až 50x výkonnější než potřebujete pro zbrždění. Pokud je chcete použít pro zbrždění při navedení do atmosféry (při letu z Měsíce zbytečné), pořád máte 10x větší přetížení a mnohem těžší motor. Pokud záchranný systém po zahájení funkce druhého stupně neodhodíte, plýtváte váhou a to je při letech k Měsíci neodpustitelné.


JirkaSalek - 17/6/2009 - 16:03

quote:
Jak se kabina po úspěšném zažehnutí druhého stupně zbaví toho alternativního záchranného systému? Přece ho nebudou tahat na orbitu, nedejbože k Měsíci.


Nejednodussi by to asi bylo pomoci hlavnich motoru LASu. Zrejme budou nejmene ctyri ale ikdyz trysky smeruji sikmo mimo modul, tak hrozi ze ho trochu ozehnou. Leda ze by pod LASem byl jeste nejaky kryt treba na nejakem lane, ktery by byl odhozen az by byl LAS v bezpecne vzdalenosti. Nebo nejake to ozehnuti Orionu nevadi...
Trysky toho alternativniho LASu mohou mit asymetricky tah, takze odletajici LAS vzdy poleti mimo drahu Ares/Orion.


pospa - 17/6/2009 - 16:16

Při hledání dalších informací o MLAS, např. zde:
http://www.nasa.gov/offices/nesc/home/Feature_MLAS_Fact_Sheet.html

jsem narazil na zajímavou stránku s podrobnostmi a fotkami ze zkušební výroby a testování kompozitní skořepiny velitelského modulu lodě Orion.
Už o tomto projektu padla zmínka dřív, ale tady je toho ještě víc:
http://www.nasa.gov/offices/nesc/home/Feature_6_090908.html


adam - 17/6/2009 - 22:01

Mohl by mi nekdo fundovany rict...
Proc se zkousi i MLAS? Myslel jsem ze je je LAS a finito ???


Ervé - 18/6/2009 - 07:49

to Jirka Salek: podle popisu a obrázku nemůžete MLAS odhodit zažehnutím jejich motorů, protože motory jsou mezi kabinou Orionu a jeho přístrojovou sekcí (v boost skirtu, ne ve forward fairing). Je ale možné, že pro reálný systém by je přesunuly dopředu, aby se daly snadno odhodit. Pro odhození se zatím vždy používal pomocný motor, protože zážeh hlavního motoru kvůli velkému výkonu zbytečně ohrožuje kabinu. Spalovací komory záchranných systémů jsou vždy předimenzované a neřeší se úspory kg, takže odhození co nejdřív je důležité.


pospa - 18/6/2009 - 09:07

Erve, myslím že jsi to nevyhodnotil tak docela správně.
Pouze pro účely tohoto testu, jehož účelem je sledovat chování MLAS při nemotorizované fázi letu, je boost skirt vybaven 4 TPH motory pro vynesení celé sestavy do výšky a udělení požadované rychlosti.
Obrázek schematu letu i fotka popisují konfiguraci pouze pro tento testovací let. Vyústění abort motorů je na Forward Firing naznačeno čtyřmi zaslepenými rourami, čouhajícími z obrysu FF a natřenými na černo.

Skutečný letový MLAS by měl být vybaven 4 nebo více motory na TPH, umístěnými uvnitř Forward Firing, s vyústěním šikmo dolů po stranách, mimo obrys rakety, tak jak naznačuje testovací MLAS. Tyto motory podle mě mají sloužit a) k oddnesení kabiny do potřebné vzdálenosti v případě launch abort a zároveň b) k odhození už nepotřebného MLAS v případě úspěšného startu s tím, že nemusí být použity všechny motory (např jen 3 ze 6).

K otázce proč testovat alternativu k LAS píše NASA toto:
"... In a parallel effort, another NASA team is preparing to demonstrate an alternate escape system to explore different technological approaches to the same task...!
... Paralelně (k LAS) je jiným NASA týmem vyvýjeno úsilí připravit a demonstrovat alternativní záchranný systém, který by prozkoumal jiné technologické přístupy k řešení stejného zadání ...


JirkaSalek - 18/6/2009 - 12:54

M.P. to rekl spravne. Jen bych dodal spekulaci ze MLAS by mohl byt lehci a hlavne kratsi. Tudiz by se mohl vyuzit i pro pilotovanou verzi rakety Ares V.


yamato - 18/6/2009 - 19:17

quote:
M.P. to rekl spravne. Jen bych dodal spekulaci ze MLAS by mohl byt lehci a hlavne kratsi. Tudiz by se mohl vyuzit i pro pilotovanou verzi rakety Ares V.


Pro... co?


martinjediny - 18/6/2009 - 19:45

quote:
...Tudiz by se mohl vyuzit i pro pilotovanou verzi rakety Ares V.

Na V. je krasne prave to ze je nepilotovana. to umoznuje vyrazne zvysit jej nosonost. mat medzistupen medzi standartnou a tazkou raketou by znamenalo mat nieco medzi potrebou LEO a Mesiaca. Zatial uplatnenie nevidim.


Mirek Pospíšil - 19/6/2009 - 15:52

V této prezentaci je možné se dočíst velmi komplexní info o MLAS:
http://pmchallenge.gsfc.nasa.gov/docs/2009/presentations/Schaible.Dawn.pdf


pospa - 22/6/2009 - 10:11

Testovací start MLAS z důvou zpoždění předběžných testů na místě startu byl opět odložen.
Tentokrát na NET 25.6.2009, přičemž další odklad je dost možný...

http://www.spaceref.com/news/viewpr.html?pid=28497


JirkaSalek - 22/6/2009 - 14:09

quote:
quote:
...Tudiz by se mohl vyuzit i pro pilotovanou verzi rakety Ares V.

Na V. je krasne prave to ze je nepilotovana. to umoznuje vyrazne zvysit jej nosonost. mat medzistupen medzi standartnou a tazkou raketou by znamenalo mat nieco medzi potrebou LEO a Mesiaca. Zatial uplatnenie nevidim.


To jsem nepochopil. Ares V je staveny jako manrated. Cili evidentne by mel byt schopny nest pilotovany Orion. Vzhledem k jeho velke vysce je nutne aby Orion mel kratsi LAS, tak aby se vesel do budovy VABu.
Somozrejme pokud Ares V ponese Orion, tak zbude mene hmotnosti na Altair. Tudiz vhodna mise by byla nejspis rotace zakladni posadky pro Lunarni stanici, nebo vyprava k NEO.


martinjediny - 22/6/2009 - 14:48

quote:
...Ares V je staveny jako manrated. ...

Urcite?
Ares V mam zbehnutu len zbezne, a nepoznam pre nu planovany pilotovanu aplikaciu, aj v EN wikipedii je oznacena ako "Cargo Launch Vehicle"

Ares I je man-rated, je nejaky odkaz na man-rated Ares V ?


JirkaSalek - 22/6/2009 - 15:06

quote:
quote:
...Ares V je staveny jako manrated. ...

Urcite?
Ares V mam zbehnutu len zbezne, a nepoznam pre nu planovany pilotovanu aplikaciu, aj v EN wikipedii je oznacena ako "Cargo Launch Vehicle"

Ares I je man-rated, je nejaky odkaz na man-rated Ares V ?


Nejaky oficialni odkaz nemam, ale bezne se tak o Aresu V diskutuje. RS-68B je manrated. Dalsim vyraznym pozadavkem jsou bezpecnostni koeficienty, ktere jsou pro STS, Ares 1 a Ares V shodne.


Ervé - 23/6/2009 - 08:36

Nikde jsem o Aresu V jako man-rated neslyšel, NASA striktně označuje Ares V jako cargo vehicle http://www.nasa.gov/mission_pages/constellation/ares/aresV/index.html
Chystají ho ale asi tak, aby tam možnost změny na man-rated byla, až budou mít za sebou dost startů. Vysoký požadavek na spolehlivost je nutný, nikdo nechce ztratit raketu a náklad za 1-2 milardy dolarů.


Mirek Pospíšil - 25/6/2009 - 16:01

Tak dnes měl proběhnout testovací let MLAS.
Podle této zprávy to ale vypadá, že se opět odkládá a to na neurčito.
http://www.nasa.gov/centers/wallops/missions/mlas.html

V kalendáři Wallops Flight Facility http://sched.wff.nasa.gov/wffsched/ je zatím :
25.6. 08:00 - MLAS SequenceTest 4
26.6. 08:00 - MLAS Mission Dress Rehearsal Tentative (Time TBD)


pospa - 30/6/2009 - 14:57

Vibrace rakety Ares I sice probíráme v jiném vlákně, ale samotný výzkum lidské odolnosti vůči vibracím se týká spíš lodi Orion.

V tomto dokumentu http://www.congrex.nl/08a11/presentations/day2_S14/S14_05_McCann.pdf je popsáno, jakým způsobem byla testována lidská schopnost číst a reagovat na změny údajů na ovladacích panelech připravované lodi.
Zajímavá je třeba informace, že čtení bylo testováno na fontech Lucida velikosti 10pt, 12pt a 14 pt na vzdálenost 46 cm, což myslím jde. Bez vibrací


pospa - 8/7/2009 - 13:35

Podle http://twitter.com/NASA_Wallops proběhl dnes 8.7.2009 zhruba kolem 12:25 SELČ ve Wallops Flight Facility úspěšný první start testovací verze systému MLAS - alternativního záchranného systému pro pilotované lodě Orion.

Obrázky zatím nikde nejsou k dispozici (doufejme, že později budou), v této chvíli jen písemná svědectví očitých pozorovatelů, např:

"...Everything looked good on the launch from an outside perspective. It took off nice and straight, burned for 3-4 seconds. It didn't seem to wiggle much, which was great considering the strange motor configuration. The bottom segment fell off, sucessfull chute deploy. The dummy capsule segment then deployed two small chutes, and decended about 2/3 of the way back to ground. The capsule then descended from the MLAS cone, deployed two drouge chutes, and then the mains deployed. It seemed like the mains deployed very low (under 1000 ft possibly), but that might have been part of the test considering it only flew to about 5000 ft."

... Vše během startu vypadalo dobře, alespoň z vnějšího pohledu. Odstartovalo to pěkně a přímo, hoření 3-4 sekundy. Nezdálo se, že by se to moc třáslo, když si člověk uvědomí tu divnou konfiguraci motorů. Spodní segment odpadl, padáky úspěšně otevřené. Maketa segmentu s kabinou vypustila dva malé padáky a klesala kolem 2/3 výšky zpět k zemi. Kabina samotná nakonec vypadla z kuželového krytu MLAS, vypustila dva stabilizační a pak dva hlavní padáky. Vypadalo to, že hlavní padáky se otevřely velmi nízko (pod 300 metrů), ale to mohlo být součástí testu, jelikož celkově systém vystoupal zhruba tak do 1500 m. [Upraveno 08.7.2009 pospa]


pospa - 8/7/2009 - 13:48

Netrvalo to dlouho a první obrázek + stručný report je na světě



http://hamptonroads.com/2009/07/photo-nasa-tests-astronaut-escape-pod-wallops-island


Alchymista - 8/7/2009 - 13:52

Hhhhhm... Vyzerá to skutočne impozantne.


Vyfun - 8/7/2009 - 14:30

Wau. Připomíná mi to sci-fi vize raketoplánů dalších generací. To je na tuhé palivo?


pospa - 8/7/2009 - 14:45

Zde http://www.nasa.gov/offices/nesc/home/MLAS_pictures2.html ještě několik fotek MLAS během předstartovních příprav na jednoduché startovací stolici, vše tehdy ještě pod ochranou "pojizdného plátěného hangáru".

Skutečně impozantní rozměry.
Ceklová výška sestavy 10,2 m
Celková hmotnost 20,8 t


pospa - 8/7/2009 - 14:51

quote:
Wau. Připomíná mi to sci-fi vize raketoplánů dalších generací. To je na tuhé palivo?
Mně tvar spíš připomíná četbu jedné z mých prvních verneovek Ze Země na Měsíc.
I když tam šlo o dělový náboj, vypadal (bez těch stabilizátorů) nemlich stejně - tvarem a skoro i rozměry ...




http://cs.wikipedia.org/wiki/Ze_Zem%C4%9B_na_M%C4%9Bs%C3%ADc
[Upraveno 08.7.2009 pospa]


pospa - 8/7/2009 - 15:45

NASA image of the day:


http://www.nasa.gov/multimedia/imagegallery/image_feature_1406.html

oficiální zpráva: http://www.nasa.gov/exploration/features/mlas.html

a video ze startu:
http://mfile.akamai.com/20356/mov/etouchsyst2.download.akamai.com/18355/qt.nasa-global/ccvideos/larc/mlas-launch.mov


pospa - 9/7/2009 - 11:29

Zveřejněny zajímavé letecké snímky z průběhu testovacího letu MLAS
http://www.nasa.gov/exploration/multimedia/galleries/mlas-gallery.html


JirkaSalek - 12/7/2009 - 21:10

quote:
quote:
... Nová US loď Orion bude vybavena moderní technikou. Co však bude skutečně umět na LEO víc, než Sojuz? Bude mít na LEO více místa pro posádku? Bude moci zůstat déle u ISS jako záchranný člun? Bude moci déle samostatně zůstat na LEO? Bude moci dopravovat více nákladu na ISS než Progres? Bude moci se automaticky spojovat s ISS? Nebude ani přistávat na pevnině. Její předností bude více místa na jednoho člena posádky při startu a přistání (ale v té době sedí kosmonauti nehnutě v křeslech) a také větší náklad, který může odvézt z LEO, dále 6 kosmonautů místo 3. To vše za cenu nesrovnatelně větší, než Sojuz. ...



Ještě bych upřesnil, že:
- Orion nebude mít (alespoň ve verzi 1, tedy zhruba minimálně do roku 2018) možnost bezpilotního resp. automatického letu s výjimkou jednoduchého startu a přistání;
- velikost posádky byla (v důsledku nárůstu vlastní hmotnosti Orionu a snížení nosnosti rakety Ares 1) zmenšena i pro lety na LEO (a tedy k ISS včetně) ze 6 osob na 4.



Nevim jestli je to oficialni, ale skutecne to takto bylo prezentovano na serveru nasaspaceflight.com ktery se vpodstate stylizoval do kritika soucasneho programu Cx. Ovsem uz zapomeli dodat dulezite pozadi tohoto rozhodnuti:
-Co se tyce automatiky Orionu tak fakt je ten, ze plne automaticky Orion neni proste zapotrebi. Zadny bezpilotni Orion nikdy k ISS letat nebude a nikdy to ani nebude zapotrebi. Neni tedy ani nutne aby tato schopnost byla uvedena ve specifikaci pro Orion.
- Velikost posadky je opet zcela zrejma. Sest osob letajicich v Orionu k ISS neni zapotrebi, protoze tato schopnost zrejme nebude vyuzita. Nahoru poleti ctyri clenove stale posadky a zrejme povezou navic nejaky naklad. Dva turiste ktere by Orion mohl uvest, ale pro ktere by nebylo misto ve stale posadce jsou pro NASA bezceni. Neni divu ze tato specifikace bude zrejme opet vygumovana ze specifikace Orionu. Takto usetri penize za alternativni usporadani sedacek pro Lunarni a ISS Orion. Dva cleny stale posadky bude zrejme stridat Sojuz.

Tezko tvrdit ze za tyto zmeny muze hmotnost Orionu ci Aresu, protoze schopnosti tohoto systemu vytezuje let k Mesici, ne let k ISS.


martinjediny - 12/7/2009 - 22:19

quote:
...Tezko tvrdit ze za tyto zmeny muze hmotnost Orionu ci Aresu, protoze schopnosti tohoto systemu vytezuje let k Mesici, ne let k ISS.

kedze posadka je aj pre let na Mesiac vynasana "len" na orbitu, je myslim mozne porovnavat ju so sojuzom, resp. zondom.


alamo - 12/7/2009 - 23:28

"velikost posádky byla (v důsledku nárůstu vlastní hmotnosti Orionu a snížení nosnosti rakety Ares 1) zmenšena i pro lety na LEO (a tedy k ISS včetně) ze 6 osob na 4."

najjednoduchší spôsob ako zvýšiť klasickému dopravnému lietadlu "rentabilitu", a znížiť cenu za letenku, je narvať doňho čo možno najviac sedadiel..
dovedené ad-absurdum "lety na stojáka" http://ekonomika.idnes.cz/lety-na-stojaka-planuji-i-v-evrope-zvazuje-je-ryanair-p0n-/eko-doprava.asp?c=A090706_122232_eko-doprava_jan číňania to možno znesú, hrať sa na sardinky, ale dúfam že európania si radšej priplatia

s tohto uhla pohľadu, orion proste nebude schopný konkurovať dragonu, pri letoch k iss, odkiaľ ho dragon vytlačí. a jeho nepoužívanie pri "normálnych" letoch na leo, a následná nízka prevádzka, povedie k nárastu ceny.
s dopravného prostriedku pre desať ľudí môžete ľahko spraviť luxusné fáro pre piatich, a superluxusné pre dvoch. ale keď je kapacita už od začiatku obmedzená, naopak to nejde.
až teraz som začal vidieť, osud nového programu nasa, naozaj čierne..


Alchymista - 13/7/2009 - 00:28

quote:
číňania to možno znesú, hrať sa na sardinky, ale dúfam že európania si radšej priplatia
Zabudni. Ak s tým raz začnú, tak s tým prerazia. Konkurencia v cenách leteniek na vnútroeurópskych linkách je tvrdá...

quote:
s dopravného prostriedku pre desať ľudí môžete ľahko spraviť luxusné fáro pre piatich, a superluxusné pre dvoch. ale keď je kapacita už od začiatku obmedzená, naopak to nejde.
Alebo malý náklaďák... Lenže limity Dragonu sú asi inde.

Osud Dragonu je zatiaľ vo hviezdach. Na tento rok majú vcelku optimisticky "naplánovaný" päťhodinový demo-let (dátum asi nie je stanovený).
Konkurenčnou výhodou Dragonu môže byť fakt, že je pripravovaná i nákladná bezpilotná varianta, ktorá sa iste bude hodiť po ukončení letov STS. Lenže v tejto úlohe mu celkom úspešne bude konkurovať ATV, ktoré má väčšiu kapacitu.
Problém Dragonu je zrejme v tom, že síce môže nahradiť Orion (prípadne Sojuz a Progress) pri zásobovaní ISS, ale na mesačné misie (zrejme) nie je dimenzovaný (návrat od Mesiaca znamená okrem iného 2,7x väčšiu kinetickú energiu, ktorej sa musí loď pri vstupe do atmosféry zbaviť).
Takže ak chcú letieť na Mesiac, Orion mať musia, použitie Dragonu na zásobovanie ISS potom znamená prevádzkovať dva rôzne, prevážne nekompatibilné systémy.

Ťažko posúditeľnou je potom otázka životnosti oboch lodí počas pripojenia k ISS. U Sojuzu je garantovaný pol rok, pričom systém je odskúšaný doslova počas desaťročí prevádzky a životnosť lode pripojenej k stanici bola zvyšovaná postupne. Garantovať pol roka u Orionu a Dragonu by bola IMHO v prvých piatich rokoch reálnej prevádzky dosť odvaha a optimizmus. U Orionu síce uvádzajú 210 dní na mesačnej orbite, ale to je zrejme vzdialenejší cieľ, na počiatku prevádzky bude aj jeden mesiac dosť.


JirkaSalek - 13/7/2009 - 10:06

quote:

quote:
"velikost posádky byla (v důsledku nárůstu vlastní hmotnosti Orionu a snížení nosnosti rakety Ares 1) zmenšena i pro lety na LEO (a tedy k ISS včetně) ze 6 osob na 4."



s tohto uhla pohľadu, orion proste nebude schopný konkurovať dragonu, pri letoch k iss, odkiaľ ho dragon vytlačí. a jeho nepoužívanie pri "normálnych" letoch na leo, a následná nízka prevádzka, povedie k nárastu ceny.
s dopravného prostriedku pre desať ľudí môžete ľahko spraviť luxusné fáro pre piatich, a superluxusné pre dvoch. ale keď je kapacita už od začiatku obmedzená, naopak to nejde.
až teraz som začal vidieť, osud nového programu nasa, naozaj čierne..

Kapacita Orionu je omezena z duvodu kolik lidi NASA chce dopravovat na orbitu. Jak velka posadka to tedy je? Pro cesty k ISS jsou to zrejme 4 osoby. Vychazim ze sesticlenne posadky ISS, kdy dva clenove jsou Rusove.
Orion ma maximalni kapacitu 6 osob a tato schopnost zustane zachovana. Je ale mozne, ze spocatku bude vyvinuta verze Orionu pouze pro 4 osoby + extra naklad nahoru dolu.
Proc posadku ISS nestridal raketoplan kdyz mohl? Raketoplan prece muze snadno vystridat tri nebo i sest clenu zakladni posadky ISS pokud by to bylo zapotrebi. Stridal ovsem jen jednoho clena.
Co se tyce Dragonu, tak jsem sice jeho fanda, ale stale neverim ze pilotovany Dragon poleti drive nez pilotovany Orion.
Doufam ale, ze to zvladne alespon nakladni Dragon.


Ervé - 13/7/2009 - 15:18

Životnost kosmické lodě není dána mnohaletou praxí, ale původními požadavky na systém a jejich splněním. Orion je od počátku vyvíjen pro půlroční životnost (u Země i Měsíce), takže jí po několika testovacích letech dosáhne (dlouhodobý má být už 2. bezpilotní let Orionu 2013?). Když to dokázala ESA u ATV na poprvé, tak to zvládne i NASA u Orionu. A pokud jde o výcvik opravdu dlouhodobého letu, je předčasný, na Měsíci bude posádka 6 měsíců až po roce 2020 (optimisticky). Let na Mars je ještě dál. Testování systémů, léků, výcviku atd. už probíhá a dělat víc je teď zbytečné. Dragon budou dlouho testovat při dopravě nákladů a vzorků, takže bude důkladně vyzkoušený, než do něj sednou první lidé.


pospa - 17/7/2009 - 13:38

Další rána pro Orion, nebo spíš pro Ares I ?

Sean P.Stapf, analytik pro katapultovací pilotní křesla ze 45.Space Wing, Patrick AFB (Florida) zaslal NASA následující rozbor havárie rakety Titan IV - A20 z roku 1998, na kterém ilustruje své přesvědčení, že systém LAS pro lodě Orion, startující na raketě Ares I, není schopný zachránit posádku v případě havárie nosiče v rozmezí času MET +30 až +60 s.
Hlavní problémem při abortu v této fázi letu vidí 100% jistotu, že úlomky pevného paliva a trosky rakety při explozi 1.stupně by se šířily všemi směry takovou rychlostí, že by dostihly "katapultovanou" kabinu Orionu a propálily by a roztrhaly nylonové padáky, na kterých by se kabina podle uvažovaného scénáře už v té chvíli snášela k Zemi. Kabina s posádkou by v takovém případě dopadla na zem vysokou rychlostí, silně převišující lidské limity.

http://www.spaceref.com/news/viewsr.html?pid=31792


M: - 17/7/2009 - 14:07

Preco rana?
proste sa riesia problemy jeden za druhym. Bolo by lepsie bez nich, ale je rozumne s moznostou neplanovanych problemov ratat.

Este ani nie je iste, ze mu to zozeru tak, ako im to predklada.


Ervé - 17/7/2009 - 14:21

No nevím, je dost odvážné předpokládat, že trosky vyhozené výbuchem vyletí výš, než kabina poháněná výkonným raketovým motorem, navíc když motor na TPH je 30 m pod kabinou a pohybu trosek TPH brání vybuchující horní stupeň. Na druhou stranu proto se bude systém LAS testovat, takže nějaké úpravy ještě mohou proběhnout. Například můžou po vyhoření hlavního motoru LAS zažehnout ještě oddělovací motor a impulz využít k prodloužení doby volného letu (do otevření padáku).


yamato - 17/7/2009 - 15:27

Dost prekvapujuce, mal som za to ze zachrana kabiny je viacmenej vyriesena a odskusana zalezitost. Predsa tento koncept vyuzivali vsetky americke vesmirne lode s vynimkou Shuttlu (ktoremu by to minimalne raz dost bodlo) a na sojuzoch bol obdobny system dokonca uspesne vyuzity


M: - 17/7/2009 - 16:02

LAS vyskusany, ale v predpokladanych podmienkach.

Este je otazka, ci zasah padaku troskami je urcite na 100% a ci nefunkcnost LASu pre 30 - 60 sek o kolko navysuje riziko.

lebo z formulacie problemu mam pocit, ze 100% zasah je len pre 10% vybuchov ku ktorym dojde k 2% z neuspenych startov, ktorych je 12% zo vsetkych startov.


alamo. - 17/7/2009 - 16:04

keď "prdne" stupeň na tph, dá to asi iný efekt ako havária nosiča na kvapalné palivo. toť vše..


Mirek Pospíšil - 17/7/2009 - 16:25

quote:
keď "prdne" stupeň na tph, dá to asi iný efekt ako havária nosiča na kvapalné palivo. toť vše..
Přesně tak. Doporučuju si prohlídnout prezentaci v mém předchozím odkazu.
Fotky z havárie Titanu (po 0,5 s) ukazují směr a vzdálenosti odlétajících žhavých - hořících kusů THP do stran. Prakticky kulová obálka přímo letících trosek do 5-6 s po výbuchu, pak teprv začínají trochu zpomalovat a pod vlivem gravitace po obloucích přecházet do volného pádu. Jako obrovský šrapnel nebo granát. Nejde o to, že by kabina nestihla vyletět dostatečně rychle vysoko nad epicentrum výbuchu, ale spíš by její padáky mohly zasáhnout žhavé trosky z boku.


Mirek Pospíšil - 12/8/2009 - 14:03

Prezentace aktuálního stavu (07/2009) projektu Orion, představená nedávno komisi Review of U.S. Human Space Flight Plans Committee.

http://www.nasa.gov/pdf/374566main_072809_HSFR_Constellation_Orion.pdf


pospa - 18/8/2009 - 15:02

První test přerušeného startu Orionu na rampě - Pad Abort Test PA-1 se odkládá na počátek roku 2010.

http://www.aviationweek.com/aw/generic/story_channel.jsp?channel=space&id=news/orion08179.xml&headline=Orion%20Pad%20Abort%20Test%20Slips%20Into%202010

Je to bída - původní plán na PA-1 byl 09/2008 a potom 04/2009
Zdržení údajně kvůli vývojovým problémům s avionikou a řídicí elektronokou LAS.

[Upraveno 18.8.2009 pospa]


Jiří Hošek - 18/8/2009 - 15:59

PA-1
Už jsem někde viděl termín 6.1.2010


Jiří Hošek - 22/8/2009 - 15:24

quote:
PA-1
Už jsem někde viděl termín 6.1.2010
Už vím kde - v prezentaci, která je o tři příspěvky výše, na str. 38.
http://wiki.nasa.gov/cm/blog/Constellation/posts/post_1250881650532.html

06.01.2010 PA 1
01.12.2011 AA 1
01.12.2012 AA 2
01.05.2013 PA 2
15.10.2013 AA 3

Pad Abort (PA):
http://www.nasa.gov/images/content/176631main_jsc2007e20991_lores.jpg

Ascent Abort (AA):
http://www.nasa.gov/images/content/176581main_jsc2007e20962_lores.jpg


Jiří Hošek - 22/8/2009 - 15:29

quote:
Už vím kde - v prezentaci, která je o tři příspěvky výše, na str. 38.
Omlouvám se. Prezentace je zde:
http://www.nasa.gov/pdf/374566main_072809_HSFR_Constellation_Orion.pdf


PatekL - 25/8/2009 - 19:09

Podle: http://www.novosti-kosmonavtiki.ru/content/news.shtml NASA navrhla včera Rusku účast na společném letu na Mars. To neměla NASA Davidovi dělat, to je podpásovka.


yamato - 25/8/2009 - 20:07

quote:
Podle: http://www.novosti-kosmonavtiki.ru/content/news.shtml NASA navrhla včera Rusku účast na společném letu na Mars. To neměla NASA Davidovi dělat, to je podpásovka.


Este to nie je schvalene, este to musi odobrit David


ohara - 25/8/2009 - 20:48

A je to tady, ted jen doufejme, ze na obou stranach budou mit dostaecne dlouhou dobu rozum aby to realizovali (jinak se totiz nepoleti ani na mesic)


martinjediny - 25/8/2009 - 22:30

echcem rypat do Davida, ze je to len vdaka pokrocilemu Ruskemu programu Mars500 , takze vnesiem pesimizmus do spoluprace:
Nebude to len tlak na kongres?


ohara - 25/8/2009 - 22:40

Z casti urcite, z casti mozna snaha zachranit co se da. Na druhou stranu mozna soucasna krize kosmonautiky, donuti jednotlive agentury chovat se racionlneji.


J.Mede - 25/8/2009 - 22:44


Este to nie je schvalene, este to musi odobrit David




Davida nechte na pokoji, vy zastydlí bolševici jenom rozléváte nenávist vůči americe a přitom neznáte mentalitu Rusa, ten uznává
pouze autoritu vemoci a ne Tebe. Za totálu chodili rusové běžně v tryčkách s americkou vlajkou, to by se u nás nikdo neodvážil a když jsme jim prodávali džíny a nebyly americké tak je nekoupili, jestli se Rus s někým dohodne tak to musí být někdo kdo je na jejich úrovni a s koho mají respekt. A Rusko je pořád velmoc ať chcete nebo ne.


ohara - 25/8/2009 - 23:02

Vubec nechapu co to tu blabolite a co to ma spolecneho s mezinarodni kosmnautikou.


David - 26/8/2009 - 04:08

Pokud je to sázka NA AMERICKOU HRDOST, TAK URČITĚ VYJDE. Let na Mars je ovšem tak daleko, že" spolupráce " je více než mlhavým gestem. I belive ted ... kongresmany do řádně dopálí.


Ervé - 26/8/2009 - 08:36

Není někde anglická nebo česká verze? A co na to NASA, není to jen neoficiální vyjádření?


novák - 26/8/2009 - 09:32

quote:
Není někde anglická nebo česká verze? A co na to NASA, není to jen neoficiální vyjádření?


Anglicky
http://en.rian.ru/science/20090825/155920610.html a http://spacefellowship.com//2009/08/25/nasa-suggests-teaming-up-with-russia-for-mars-flight/

Jde o projev moskevského představitele NASA na mezinárodní aerokosmické konferenci v Moskvě. Můj dojem je, že jde jen o nekonkrétní úvahy, nicméně dokreslující náladu v NASA.


ohara - 26/8/2009 - 09:49

Podle me se na to da divat nekolika zpusoby: 1) volani o pomoc. Tzn. aby si doma uvedomili v jakym sou srabu a zacali s tim neco delat nebo 2. skutecne se snazi prenezt cast vyvoje a tudiz nakladu na Rusko, cimz zachrani soucasne projekty v kterych uz utopili spoustu prace a usili a bylo by naprosto demotivujici je shodit ze stolu (to muze byt i soukroma iniciativa nejake skupiny uvnitr NASA ktera se boji o vlastni projekty) a nebo 3. sondaz terenu, kdy pokud by Rusko stejne neoficialne kyvlo, by pak politici mohli slavne vyhlasit novou eru spoluprace v kosmu, usetrit tak prachy a pripsat si politicky body. NASA jako takova tezko muze takove rozhodnuti sama udelat, protoze neni nezavislou organizaci, to je na jejim zrizovateli. Pokud to teda neni projev cireho zoufalstvi, tak bych cekal ze je to varianta 3 a ze po ukonceni prace komise prijde Obama behem mesice dvou s neajakym zasadnim projevem (pokud se na tom pred tim s Ruskem domluvi, aby to nebyla blamaz).


JirkaSalek - 26/8/2009 - 12:27

K tomu aby NASA mohla uvazovat o spolupraci s Rusy potrebuje svoji vlastni kosmickou lod (nemusi byt nutne NASA, ale musi byt US) a svoje vlastni raketove nosice (opet ne nutne NASA, ale urcite US). Proc by jinak nemohli prekousnout fakt, ze by par let letali na Sojuzu? Jen proto aby se vzapeti stejne vrhli do naruce Ruskemu drozkari ?

Obama jako spravny demokrat a populista bude v kosmonautice skrtat - ale ne moc. Nemyslim ze by byl schopen vyprodukovat nejakou skutecnou vizi a zmenit zabehane poradky. Tudiz ocekavam ze VSE bude sice ulozena k ledu, ale nepodnikne nejake prevratne pokusy o jeji formalni likvidaci. Tudiz STS, ISS, Ares1 i Orion budou pokracovat na ukor Ares V, Altairu a meziplanetarnich misi.


Jan Baštecký - 26/8/2009 - 12:56

Narazil jsem na zajímavost:

podle grafu uvedeného v dokumentu "374566main_072809_HSFR_Constellation_Orion.pdf" na straně 50 byla vypořtená pravděpodobnost tragické katastrofy (LOC=lost of crew) systému Orion 1:113.

Podle grafu byla díky úpravám snížena pravděpodobnost LOC katastrofy na 1:341 (tedy skoro třikrát zvýšena spolehlivost). To ale stejně není o moc lepší naž raketoplán ...

... asi budeme vzpomínat na SST!


Ervé - 26/8/2009 - 14:10

U raketoplánu je % smrtelné nehody 1:65, to je výrazně horší než Orion.


David - 26/8/2009 - 14:39

Kennedy byl také demokrat a když se jednalo o americké zájmy, tak se na Měsíc bez problémů letělo.Je ovšem otázkou, zda je v americkém zájmu návrat na Měsíc za každou cenu nyní, nebo v klidu počkat, až se někdo na NASA " dotáhne " a pak v klidu " zafinišovat ". Jelikož není žádná konkurence, platí to druhé !
Pokud se týče " nabídky " na společný let k Marsu, byla učiněna na ruské půdě, čistě jako zdvořilostní a zcela nezávazná, spíše míněna jako lichotka v tom smyslu, že amíci považují Rusy za schopné tam " nějak" doletět, sice v dalším miléniu, což jako hosté " zapoměli" diplomaticky dodat, ale přece jen.


JirkaSalek - 26/8/2009 - 14:40

Pokud se podivate na hlavni faktory uvedene analyzy LOC na slidu 50 tak jsou to:

1. Mikrometeroidy
2. padaky
3. oddeleni CM od SM
4. selhani oddelovaciho motoru LAS
5. bocni tepelna ochrana
6. oddeleni dokovaciho zarizeni

Neni jiste jestli je tam zahrnuta vubec nosna raketa, ale asi ani. Kazdopadne je to predbezna analyza. Orion bude urcite bezpecnejsi nez Shuttle - az se zabehne.


Mars - 26/8/2009 - 16:20

quote:
Podle: http://www.novosti-kosmonavtiki.ru/content/news.shtml
25.08.2009 / 20:07 Пилотируемая экспедиция на Марс станет актуальна не менее, чем через сто лет


В условиях сегодняшней экономической и научной ситуации отправка на Марс пилотируемой экспедиции нерентабельна. Об этом заявил сегодня главный научный консультант ракетно-космической корпорации "Энергия" академик РАН Борис Черток на Шестом Международном аэрокосмическом конгрессе.
"До сих пор пилотируемые экспедиции не сделали фундаментальных открытий такого уровня, как беспилотные, - заметил он. - Поэтому сейчас разумнее потратить деньги на исследование Марса автоматами, чем посылать туда дорогостоящую экспедицию, которая привезет не больше, а может быть и меньше сведений."
По словам академика, "время для полета человека на красную планету наступит лет через сто, минимум пятьдесят, пока же лозунг современной космонавтики должен быть не "Вперед, на Марс!", а "Вперед, на Луну!"
НАСА планирует экспедицию на Марс уже после 2020 года.
По мнению ученого "человек должен вернуться на Луну уже не для поднятия национального имиджа, а как исследователь, и должен вернуться туда надолго". Причем Черток видит человека не столько исследователем космоса, сколько "монтажником, строителем, а в будущем - космическим туристом", передает ИТАР-ТАСС.



ohara - 26/8/2009 - 16:29

Pilotovanej let na Mars ne driv nez za sto let a posilat automaty, tak to se toho asi nedoziju


martalien2 - 26/8/2009 - 16:45

Tak nam asi nezbude nic jinyho, nez postavit neco v garazi a pak si tam zaletet... Smele do toho po vzoru Delostreleckeho klubu jako v Ceste na Mesic od J. Verna...


Ľuboš - 26/8/2009 - 23:41

quote:
Pilotovanej let na Mars ne driv nez za sto let a posilat automaty, tak to se toho asi nedoziju

Stačí, ak Číňania zatrúbia v roku 2020 prípravu na let na Mars a Amíci aj Rusi sa pretrhnú, aby tam boli skôr.


nick.do - 27/8/2009 - 10:46

quote:
quote:
Podle: http://www.novosti-kosmonavtiki.ru/content/news.shtml
25.08.2009 / 20:07 Пилотируемая экспедиция на Марс станет актуальна не менее, чем через сто лет


В условиях сегодняшней ..........


muže někdo přeložit to podstatné aspon do angličtiny? jak za sto let? je to duveryhodny zdroj?


jirka44 - 27/8/2009 - 11:18



muže někdo přeložit to podstatné aspon do angličtiny? jak za sto let? je to duveryhodny zdroj?


V podmínkách současné ekonomické situaci a úrovni vědy je vyslání pilotované expedice na Mars nerentabilní. O tom dnes hovořil hlavní vědecký poradce, raketové a kosmické společnosti Eněrgija,akademik Boris RAS Chertok na šesté mezinárodní kongres Aerospace.
"Doposud pilotované lety nepřinesly zásadní objevy v takové míře jako bezobslužné, - řekl. - Je tedy rozumnější utratit peníze na průzkum Marsu stroji než vysílat tam drahou výpravu, která přinese ne více, ale možná ještě méně informací."
Podle slov akademika, "čas k letu člověka na Rudou planetu přijde za sto let, nejméně padesát, takže slogan současné kosmonautiky musí být ne "vpřed na Mars" ale "vpřed na Měsíc! "
NASA plánuje expedici na Mars již po roce 2020.
Podle vědce, je třeba vrátit se na Měsíc už ne z důvodu zvýšení národní prestiže, ale jako výzkumník, a musí se vrátit tam na dlouho." Přitom Chertok člověka nejen průzkumníkem, ale "montérem, budovatelem, a v budoucnu - vesmírným turistou", ITAR-TASS.


Alchymista - 27/8/2009 - 12:38

Pokus o preklad

quote:
25.08.2009 / 20:07 Pilotovaná expedícia na Mars sa stane aktuálnou za sto rokov

V podmienkach súčasnej ekonomickej a vedeckej situácie je vyslanie pilotovanej expedície na Mars nerentabilné. O to sa vyjadril dnes hlavný vedecký konzultant raketo-kozmickéj spoločnosti "Energia" akademik Ruskej akadémie vied Boris Čertok na šiestom Medzinárodnom aerokozmickom kongrese.

"Doteraz pilotované expedície neurobili fundanetálne objavy takej úrovne ako bezpilotné", povedal. "Preto preto je teraz rozumnejšie dávať peniaze na na výskum Marsu automatmi, než posielať tam drahú expedíciu ktorá neprivezie viac, a možno i menej vedomostí."
Podľa slov akademika, "čas pre leť človeka príde o sto rokov, najmenej o päťdesiat rokov, dovtedy by heslom súčasnej kozmonautiky nemalo byť "Vpred, na Mars!" ale "Vpred, na Mesiac!"
NASA plánuje expedíciu na Mars už po roku 2020.
Podľa názoru vedca "človek sa musí vrátiť na Mesiac už nie pre zvýšenie národného imidžu, ale ako výskumník, a vrátiť sa sem nadlho". Pritom Černok vidí človeka ani ni ako výskumníka vesmíru ale ako "montéra, staviteľa, a v budúcnosti - kozmického turistu", povedal pre ITAR-TASS.


quote:
je to duveryhodny zdroj?

Redakcia stránky napovie... http://www.novosti-kosmonavtiki.ru/content/editors.shtml
quote:
Magazín bol založený v roku 1991 spoločnosťou "Videokosmos". Je vydávaný OOO Informačno-vydavateľským domom "Novosti kosmonautiki" pod záštitou Roskosmos a Kozmických vojsk Ruska pri účasti stáleho predstaviteľa ESA v Rusku, Asociácie múzeí kozmonautiki a RKK Energia.
Poloficiálny a zrejme dobre informovaný...
Súvisiace fórum je tiež informačne hodne "výživné", ale aspoň "stredoškolská" ruština je bezpodmienečne nutná.
[Upraveno 27.8.2009 Alchymista]


novák - 27/8/2009 - 13:04

Podstatně delší výtah z řeči je na aktualitách Roskosmosu http://www.roscosmos.ru/NewsDoSele.asp?NEWSID=7207 .

Jde o části řeči "Základní problémy kosmonautiky" Borise Čertoka (uvedeného jako spolupracovníka Koroljova, akademika, nyní hlavní vědecký konzultant Eněrgije) a jeden ze tří projevů přednesených na plenárním zasedání IAS ´09 (6. mezinárodní aerokosmický kongres - ofic.stránky - http://www.fund.ru/congress/eng/iac2009.shtml .

Další projevy měl šéf Roskosmosu Perminov a šéf kazašské kosmické agentury Musabajev.
Jde tedy o zcela oficiální ruské stanovisko.


Alchymista - 27/8/2009 - 13:30

vďaka. Takže výroky boli formulované "trochu" inak a v inej súvislosti.


novák - 27/8/2009 - 13:44

Ony aktuality na "Novosti kosmonavtiky" jsou prakticky opsané, někdy krácené, z aktualit na stránkách Roskosmosu. Tady jen vytrhli zajímavý odstavec z projevu.


pospa - 27/8/2009 - 14:47

Aktuální press-kit od Lockheed Martin k lodi Orion se rozrostl o několik nových dokumentů a obrázků.
http://www.space.com/missionlaunches/090826-mro-computer-glitch.html
Je vidět, že jim z výsledků Augustinovy komise taky není dvakrát do zpěvu a snaží se Orion obhájit za každou cenu.
viz třeba http://www.lockheedmartin.com/data/assets/ssc/Orion/Toolkit/LMOrionWhitePaperforAugustineCommittee6.25.09.pdf


JirkaSalek - 27/8/2009 - 15:37

Jsou tam docela zajimave napady. Napriklad jsem netusil ze je s urcitosti planovana verze Orionu jen se dvema nadrzemi ze ctyr. Podobny koncept vyuzilo i Apollo pro mise na LEO.
Doted jsem myslel ze Orion k ISS bude letat pouze se ctyrmi poloprazdnymi nadrzemi. Roboticka paze, zvetsene nakladni prostory a samostatny let servisniho modulu po odpojeni CM jsou docela zajimave napady, tezko ale rict jestli maji sanci na realizaci.


Ervé - 27/8/2009 - 15:37

Hlavně chtějí ukázat, že teď už je na změnu pozdě, Orion je tak daleko, že vývoj něčeho nového by způsobil ještě delší výpadek. STS není možné držet donekonečna, osobně pochybuju, že Obama přidá jediný let STS, je tam příliš velké riziko, že část viny z případné katastrofy by padla na něj. Přidat pár letů nemá žádný smysl, jen přibydou náklady a zbrzdí se vývoj nástupce.


yamato - 27/8/2009 - 17:05

quote:

O tom dnes hovořil hlavní vědecký poradce, raketové a kosmické společnosti Eněrgija,akademik Boris RAS Chertok na šesté mezinárodní kongres Aerospace.
"Doposud pilotované lety nepřinesly zásadní objevy v takové míře jako bezobslužné, - řekl.


Hm, cize automaticke sondy na mars su uspesnejsie nez pilotovane vypravy na mars... Cim to asi bude?

Vazne dokaze niekto tvrdit ze lunochod mal vacsi vedecky a technologicky prinos ako pilotovane vypravy? Robi si srandu? Alebo nebodaj ocakavaju zasadne objavy z paluby ISS? 300 km nad zemou? Preco nepovedia na rovinu ze v sucasnosti je to pridrahe alebo ze si na to netrufaju, namiesto toho splieta taketo vyhovorky...

P.S. Stale mam pred ocami Phoenix, ako sa tyzden snazi dostat blby prach cez blbe sitko...


x - 27/8/2009 - 18:04

quote:
Hlavně chtějí ukázat, že teď už je na změnu pozdě, Orion je tak daleko, že vývoj něčeho nového by způsobil ještě delší výpadek. STS není možné držet donekonečna, osobně pochybuju, že Obama přidá jediný let STS, je tam příliš velké riziko, že část viny z případné katastrofy by padla na něj. Přidat pár letů nemá žádný smysl, jen přibydou náklady a zbrzdí se vývoj nástupce.


Pise te logicky OK - ovsem ne z hlediska politiky - pokud USA bude jeste vice zesmesnovano (jako obcas i zde na Webu), ze nema zadny prostredek pro pilotovanou kosmonatiku a je PLNE odkazno na Ruske Sojuzy - tak proste to prodlouzi - politicky by to pro nej bylo neprijatelne, aby nepratele USA toho vyuzivali a jeho kritici mu doma tak predkaldali, ze i on tim, ze to dopustil - je to castecne za to odpovedny (za poskozeni prestize USA ve svete) tak pokud nebudou vaznejsi problemy a dostane prohlaseni o tom, ze to neni nebezpecne - tak to taky ucinni - to prodlouzeni letu.
Havaraie by nesla tolik na jeho triko - vsichni me presvedcovali o spolehlivosti a ja jsem by presvedecen, kvuli kritice, ze je nezbytne, aby USA meli prosteredek pilotovane kosmonautiky.


Alchymista - 27/8/2009 - 20:54

quote:
P.S. Stale mam pred ocami Phoenix, ako sa tyzden snazi dostat blby prach cez blbe sitko...
Trapas, samozrejme.
Lenže v prípade pilotovanej výpravy znamená ekvivalentný problém takmer istý smrťák... Nepodarilo sa pripojiť skafander... zaseknuté dvere modulu...


yamato - 27/8/2009 - 23:14

quote:
quote:
P.S. Stale mam pred ocami Phoenix, ako sa tyzden snazi dostat blby prach cez blbe sitko...
Trapas, samozrejme.
Lenže v prípade pilotovanej výpravy znamená ekvivalentný problém takmer istý smrťák... Nepodarilo sa pripojiť skafander... zaseknuté dvere modulu...


No, explozia kyslikovej nadrze je tutovka, a predsa to chlapci z apolla 13 prezili. Lenze taku mieru improvizacie by zrejme ziadna sonda nepredviedla.
Na druhu stranu, kazdy astronaut vie ake su jeho sance. Preco je nepripustne aby zahynul clovek pri vyskume vesmiru, ale smrt na motorke nam pride ako normalka?


alamo - 27/8/2009 - 23:23

"Preco je nepripustne aby zahynul clovek pri vyskume vesmiru, ale smrt na motorke nam pride ako normalka?"

pretože keď si prerazí kostrč motorkár na svojom súkromnom pohybovadle, nakrkne to menej ľudí, ako keď si ju prerazí astronaut ktorému letenku platia daňovníci..
ak chcete aby vaša smrť nikoho moc nevzrušovala, musíte si lámať väz privátne..


yamato - 28/8/2009 - 16:09

quote:
"Preco je nepripustne aby zahynul clovek pri vyskume vesmiru, ale smrt na motorke nam pride ako normalka?"

pretože keď si prerazí kostrč motorkár na svojom súkromnom pohybovadle, nakrkne to menej ľudí, ako keď si ju prerazí astronaut ktorému letenku platia daňovníci..
ak chcete aby vaša smrť nikoho moc nevzrušovala, musíte si lámať väz privátne..


No to ja chapem, ale historicka skusenost z objavnych vyprav je jednoznacna, so smrtou proste treba pocitat. Ak to chceme mat supersafe, superhealthy a vobec bombaspica, tak budeme len vyvijat a vyvijat, platit a platit, a nakoniec aj tak nikam nepoletime. Tym nechcem povedat ze treba astronautov poslat na smrt, ale pri urcitej urovni bezpecnostnych opatreni treba povedat dost, zvysok uz je riziko ktore musime podstupit.


JirkaSalek - 28/8/2009 - 16:27

quote:
Tym nechcem povedat ze treba astronautov poslat na smrt, ale pri urcitej urovni bezpecnostnych opatreni treba povedat dost, zvysok uz je riziko ktore musime podstupit.


Takovyto pristup NASA skutecne zvolila, kdyz umoznila nedavno vetsi flexibilitu v pozadavcich "Human rated". Sklidila za to kritiku ze slevuje z pozadavku.


x - 28/8/2009 - 22:00

"Tym nechcem povedat ze treba astronautov poslat na smrt, ale pri urcitej urovni bezpecnostnych opatreni treba povedat dost, zvysok uz je riziko ktore musime podstupit. "

Opet i politia v tom urcite je - jakoukoliv vetsi problematictejsi udalost (ne-li rovnou havarii) ihned velmi rozeberou a zvelici jak novinare tak predevsim odpurci USA - opet hned pripomenou havarie Ruska. Zde muzete namitat, ze Rusko nic noveho nepodnikalo - jenze to je prave to pokud nic noveho delat nebude jen to vyzkousene stare a relativne spolehlive nikomu moc nedavam prilezitost me kritizovat - jsou bezne kritizovani, ti kdo se pokouseji o neco noveho a skonci to havarii - nikoliv ti co stale delaji relativne dore totez a to i v jinych oborech vedy i prumyslu !!!!

Nehlede, ze kazda havarie kor majici za nasledek vyhozeni penez za celou misi jeste na jejim zacatku + smrt (havarie s umrtim posadky jeste behem letu k Marsu, kdy jeji vedecky i dalsi techniky prinos je jen minimalni), ma za nasledek zcela urcite vysetrovani jak zrejme i polici tak i kongresem USA. A bude jen velmi nesnadne se obhajit - a upozornuji kazdy politik da od reditele NASA + delsich vedoucich rychle ruce - prose verejnost pozaduje po politikovi potrestani za neuspech a tak se prilis nebude branit navrhu na jeho ci jejich odvolani...

A to muze mit za nasledek i rodinny rozvrat - konec dobre zacate kariieri - nutnost zastavat misto mnohem nizsi (tedy i s o dost nizsim platem) - pokud mu vubec nejake jeste daji.. - a to ma za nasledek bezne presehovani do horsiho bytu nebo domu a to vestsinou i v horsi ctvri a rozvrat rodinny je tu hned - i manzelka vam bude vycitat - nemel si to povolit, nic by se nestalo kdyby to jeste par let pockalo - vidis kam ty si nas svou aktivnosti dohnal...

Muzu vas uproznit, ze pokud neco vyjite ci programujete a nesplnite ternim (zde obdoba ze to skonci dost velkym problemem) tak vas vetsinou nikdou neprodrzi, presto ze jste upozornoval - je to na zkousku nevim jak to dopadne - prakticky vzdy mate z toho NEGATIVNI REPUTACI, nez kdyby jste jel pohodlne v zabehlych kolejich (jen vyjmecne se to uzna jako nevydareny pokus a nemate z toho zadne nasledky).

Svet proste neni idelani a tak kazdy musi velmi premyslet a riziko je pri postupu jak pisete pro nej velmi znacne !!!


M: - 28/8/2009 - 22:51

quote:
"Tym nechcem povedat ze treba astronautov poslat na smrt, ale pri urcitej urovni bezpecnostnych opatreni treba povedat dost, zvysok uz je riziko ktore musime podstupit. "
...
Svet proste neni idelani a tak kazdy musi velmi premyslet a riziko je pri postupu jak pisete pro nej velmi znacne !!!


Vsetko ma svoje hranice.
Ak si myslite, ze vytah, do ktoreho nastupujete je blbuvzdorny, tak nie je! Ma presne definovane comu musi odolat. Napr. sa nevyzaduje odolnost viac, ako jedno jednoduche nerozumne konanie. Alebo sila posobiaca na steny, ci dvere vacsia ako 300N.

Ale porovnanie s beznym zivotom tu uz niekto spominal predomnou.(motorkar)


x - 29/8/2009 - 18:13

"Ale porovnanie s beznym zivotom tu uz niekto spominal predomnou.(motorkar) "

Nerod to pisu - ale lide si spoustu veci ve sem zivote zavini svou nezodpovednosti (hazarderstvim) a i svou blbosti.
Takze pokud se motorkar, vyvboura a zahyne pritom - v zatace napriklad - v rychlosti prevysujici 100 km/h v miste, kde je povolena maximalne 40 Km/h - pak je to ciste jeho neodpovednost a hazaderstvi - on proste nemel zadny rozumny duvod takto zcela zbytecne riskovat....

A mnoho lidi si pri zaslechuti teto zpravy rekne - jen dalsi potencionalni vrah - jinak se to jeho hazarderstvi oznacit neda - (co kdyby pri te sve havarii jeste navic treba smetl chodce) - jiz alespon neni nazivu a tudiz nemuze treba priste i nekomo jinemu ublizit - evolucni teorie - neodpovedny jedinec zabije rychle sam sebe a tim se vcas "odstrani a nepreda tolik genu dale" se opet potrvdila.


x - 30/8/2009 - 22:39

Jeste k tomu doplnim - oni ti vedouci cinitele NASA i dalsi museji mit tak proste jistotu, ze pri neuspechu se jim podari ten jejich postup obhajit - ze UDELALI VSE MYSLITELNE CO MOHLI A TOTO BYLO JEN ZBYTKOVE RIZIKO, ktere se neda uplne vyloucit jak i spravne pisete.

Tedy to proste neschvali, dokud si nebudou jisti ze se nepodari najit cokoliv co bylo mozne pro uspech mise ucninit a oni to presto neudelali.


pospa - 2/9/2009 - 09:43

quote:
V srpnu má konečně proběhnout PDR (Preliminary Design Review) Orionu.
Tam by mělo padnout rozhodnutí, jestli se sníží kapacita lodi pro lety k ISS ze 6 na 4 astronauty. V současné chvíli se celková hmotnost konstrukce pro 6 osob přiblížila limitu (9525 kg) pro bezpečné přistání pouze na 2 hlavních padácích, při selhání třetího.
...
Tak dva měsíce trvající PDR bylo skutečně dokončeno, přičemž vyvrcholilo schůzkou mngmentu 31.8.
Na té byl projekt interně (v rámci Orion Project Office) uvolněn do další vývojové fáze - Critical Design Phase, zakončené CDR v 2011 nebo spíš později.
Na to ovšem potřebují formální schválení na vyšší úrovni (Ch. Bolden) a ten zřejmě bude muset počkat na určení směru dalšího vývoje US pilotované kosmonautiky z míst nejvyšších (B.Obama, Senát).
Zatím stále existuje riziko, že by mohl být vývoj Orionu tímto rozhodnutím zpomalen, nebo pozastaven, na úkor jiných "dopravců".

http://www.nasa.gov/home/hqnews/2009/sep/HQ_09-202_Orion_Passes_PDR.html

Jak už všichni víme, kapacita Orionu byla skutečně během této vývojové fáze snížena na 4 osoby s tím, že při dalším vývoji systému (kdy budou z provozu známy konečné parametry lodě i nosiče) existuje potenciál na opětovné zvýšení kapacity na 6 osob.

Vývoj Orionu stál do dnešních dnů 3,1 mld USD
a celý program Constellation zatím 7,7 mld USD.
[Upraveno 02.9.2009 pospa]


pospa - 17/12/2009 - 10:58

Tento týden, 15.12.2009 proběhl úspěšný pozemní test (šestý v pořadí) raketového motoru pro řízení polohy záchranného systému LAS lodi Orion během použití (záchrana, odhození).
Jedná se o 1 motor na TPH s osmi výstupními tryskam, škrcenými proporcionálními keramickými ventily.



http://www.nasa.gov/mission_pages/constellation/orion/acm_test.html
... videa stojí za to

popis motoru na str. 18 tohoto dokumentu http://pmchallenge.gsfc.nasa.gov/docs/2007Presentations/Presentations/Hatfield_Skip.pdf

[Upraveno 17.12.2009 pospa]


M: - 17/12/2009 - 13:05

jj.
... video stojí za to


letec - 17/12/2009 - 13:39

quote:
quote:
Jsem tedy pro povinné vybavení kosmoletů logaritmickými pravítky, co když selžou počítače.
Aby si nebol prekvapený. Bol som svedkom, keď sa pilotovi B-737NG (next generation - takmer komplet sklenený kokpit) vysypala kabel. Čuduj sa svete, okrem máp, manuálov a ďalších papierov tam mal i dve "navigačné pravítka" - a to je udelátor len trochu premakanejší ako klasické logáro. Neprekvapilo by ma, keby nejaké nomografické počítadlo bolo vo výbave kozmických lodí aj dnes.


... i v poslední verzi Boeingu dostanou piloti "logáro" pro výpočty spotřeby natankovaného paliva a jeho správné natankování. Ale na rozdíl od "logára" je kruhové a "šoupe" se dokolečka!

Bez paliva mi totiž nepomůže ani dvacet barevných displejů ...


Archimedes - 17/12/2009 - 17:25

quote:
http://www.nasa.gov/mission_pages/constellation/orion/acm_test.html
... videa stojí za to
Normálně se výlevů zdržuju, ale teď si to neodpustím...ty krááááááávo Taková magie s TPH motorem...respekt!


Alchymista neprihlásený - 17/12/2009 - 19:59

Teda... Tíško čumím...
Motoru evidentne príliš nevadí ani zmena kritického prierezu trysiek v pomere najmenej 1:4. Tvorca použitej TPH je veľmi skúsený alchymista.


Jiří Hošek - 6/1/2010 - 03:01

quote:

06.01.2010 PA 1

Doplnění příspěvku z 22.8.2009:
Test Pad Abort 1 byl v říjnu 2009 odložen na březen 2010.


JirkaSalek - 6/1/2010 - 09:55

quote:
quote:
http://www.nasa.gov/mission_pages/constellation/orion/acm_test.html
... videa stojí za to
Normálně se výlevů zdržuju, ale teď si to neodpustím...ty krááááááávo Taková magie s TPH motorem...respekt!


Toto je technologie vyvinuta pro "kill vehicle" z protiraketovych strel. Mnohem zajimavejsi bylo jedno Japonske video kde slo videt kill vehicle pri pozemnim testovani, kdy se dokazalo vznaset tesne nad zemi a manevrovat. Nevim ale jestli to nebylo ve vetrnem tunelu ktery ten vehikl trochu nadnasel.
Bylo to nekde na youtube.


pospa - 6/1/2010 - 10:20

quote:
Mnohem zajimavejsi bylo jedno Japonske video kde slo videt kill vehicle pri pozemnim testovani, kdy se dokazalo vznaset tesne nad zemi a manevrovat. Nevim ale jestli to nebylo ve vetrnem tunelu ktery ten vehikl trochu nadnasel.Bylo to nekde na youtube.

Japonci: http://www.youtube.com/watch?v=63gqPvWbkMg
Lockheed Martin: http://www.youtube.com/watch?v=KBMU6l6GsdM

V tunelu to nebylo, nadnáší se to samo a ještě to dokáže reagovat na změnu polohy svého cíle.

"LOCKHEED MARTIN TEAM CONDUCTS FREE-FLIGHT HOVER TEST OF MDA'S MULTIPLE KILL VEHICLE-L, Wall Street Journal (Market Watch), Dec 4, 2008. Lockheed Martin Corporation announced today that its team successfully conducted a free-flight hover test of the U.S. Missile Defense Agency's Multiple Kill Vehicle-L. Conducted Dec. 2 at the National Hover Test Facility at Edwards Air Force Base, Calif., the test met all objectivesThe full-scale prototype flew at an altitude of approximately 23 feet (7 meters) for 20 seconds, maneuvering while simultaneously tracking a target. "This test demonstrated the integrated operation of the MKV-L in near-earth flight," said Rick Reginato, Multiple Kill Vehicle program director, Lockheed Martin Space Systems Company. "This represents a major step forward for the earliest operational payload designed to destroy multiple threat objects with a single missile defense interceptor."
[Upraveno 06.1.2010 pospa]


pospa - 20/1/2010 - 12:53

quote:
Test Pad Abort 1 byl v říjnu 2009 odložen na březen 2010.
Momentální stav příprav na PA1 a vylepšení hrubé makety kabiny o ovládací panel s reálnými displeji a některými přepínači (z přebytků ve skladu ND pro raketoplány)

http://spaceflightsystems.grc.nasa.gov/Orion/documents/ORION_WEEKLY_01152010.pdf


pospa - 30/1/2010 - 23:28

Další dva týdenní reporty.

http://spaceflightsystems.grc.nasa.gov/Orion/documents/ORION_WEEKLY_01222010.pdf
http://spaceflightsystems.grc.nasa.gov/Orion/documents/ORION_WEEKLY_01292010.pdf


člověk - 31/1/2010 - 09:46

Lidi mají strach co bude s Orionem, Ares 1 a Ares 5, když jde nyní do Kongresu návrh rozpočtu, který nepočítá s financováním letu na Měsíc. Na co bude Orion, když ISS už stářím žerou červotoči a na Měsíc se nepoletí ?? ISS brzy zaklepe bačkorama - kdo si vycucá z prstu nějaký další program ???, když G.W.Bush po dvou prohraných válkách v Asii je už na důchodu ??? Kdy vysloví další nesmyslný plán, jenom pro to, aby byl sám osobně slavný ?


x - 1/2/2010 - 00:35

quote:
Lidi mají strach co bude s Orionem, Ares 1 a Ares 5, když jde nyní do Kongresu návrh rozpočtu, který nepočítá s financováním letu na Měsíc. Na co bude Orion, když ISS už stářím žerou červotoči a na Měsíc se nepoletí ?? ISS brzy zaklepe bačkorama - kdo si vycucá z prstu nějaký další program ???, když G.W.Bush po dvou prohraných válkách v Asii je už na důchodu ??? Kdy vysloví další nesmyslný plán, jenom pro to, aby byl sám osobně slavný ?

ISS tu bude jeste dost dlouho !!!


Olda - 1/2/2010 - 09:00

quote:
quote:
Lidi mají strach co bude s Orionem, Ares 1 a Ares 5, když jde nyní do Kongresu návrh rozpočtu, který nepočítá s financováním letu na Měsíc. Na co bude Orion, když ISS už stářím žerou červotoči a na Měsíc se nepoletí ?? ISS brzy zaklepe bačkorama - kdo si vycucá z prstu nějaký další program ???, když G.W.Bush po dvou prohraných válkách v Asii je už na důchodu ??? Kdy vysloví další nesmyslný plán, jenom pro to, aby byl sám osobně slavný ?

ISS tu bude jeste dost dlouho !!!

Já taky věřím, že ISS má ještě před sebou víc zítřků, než za sebou včerejšků. A vždyť teprve před časem vyla osazena většinou vědeckých modůlů. Teprve teď může ukázat, že to nebyla marná investice. Bohužel na zrušení Bushova rozhodnutí o ukončení provozu raketoplánů je už zřejmě pozdě. Ten člověk zk..vil na co přišel a následky poneseme dlouhá desetiletí. Podle mě Orion nakonec vznikne, i když se mi vůbec nelíbí, ale nic jinýho Amíci teď v plánu rozpracovaný nemaj a Dragon jako pilotovaná loď je chiméra. Zrušení opětovného vztyčení vlajky na Měsíci je rozumné, možný let k asteroidu naopak velmi zajímavou alternativou.


Ervé - 1/2/2010 - 12:16

Zrušení raketoplánů byl rozumný způsob, jak rychle vyvinout lety na Měsíc a možná i k asteroidům a na Mars bez obrovského nárůstu výdajů NASA, jen se stálým mírným nárůstem. Navíc by už příští rok byly raketoplány neefektivní - 2-3 zásobovací lety k ISS ročně nemůžou zaplatit celý program. Obamovy řeči o novém programu letů k asteroidům jsou podle mně nesmysly, copak se dá velký program postavit na pár misích k asteroidům a nějaké vhodné kometě? Pro let k asteroidu potřebujete 90% techniky pro let na Měsíc. Bohužel, Bush měl aspoň odvahu dělat zásadní rozhodnutí a nést i jejich nepříjemné následky (Irák bude za 5-10 let považován za úspěch). Obama je zatím zklamání a už od něj moc dobrého nečekám, snad aspoň nezkazí všechno.


Jan Toman - 1/2/2010 - 13:04

Žádná z vyvíjených či uvažovaných kosmických lodí kromě Orionu neuvažuje o jiném využití, než jsou lety na LEO k ISS. Padne-li v budoucnu rozhodnutí o cestách dále (kamkoliv), bude potřeba modifikovat či stavět úplně něco nového. V tomto vidím v rozhodnutí Obamy velký krok zpět. S rozhodnutím zrušit Space Shuttle souhlasím, byly drahé a nebezpečné. Ale budou mi chybět.


-=RYS=- - 2/2/2010 - 20:26

Se slzou v oku snim o jinem Orionu.
http://www.distantworlds.wz.cz/DisWorlds1-2/Clovek/Oriong.htm
http://www.distantworlds.wz.cz/DisWorlds1-2/Clovek/Orion.htm

Kde bychom uz byli, kdyz by byl prvni let v roce 1972.....


pospa - 5/2/2010 - 15:07

quote:
quote:
06.01.2010 PA 1
Doplnění příspěvku z 22.8.2009:
Test Pad Abort 1 byl v říjnu 2009 odložen na březen 2010.
Bude se PA-1 konat i v případě, že zrušení CxP projde kongresem?


Ervé - 8/2/2010 - 09:07

Určitě, rozpočet na FY2010 platí, končí v září 2010, teprve potom, POKUD projde Kongresem, začne platit rozpočet na FY2011. Nehledě na to, že test Pad Abort poskytuje data potřebná i pro jakoukoliv jinou pilotovanou loď, takže by ho Obama nezrušil, ani kdyby mohl.


admin - 18/2/2010 - 09:27

quote:
G.W.Bush po dvou prohraných válkách v Asii


Já vím, že si hrozně přejete výhru teroristů a islamistů, ale pořád se ještě píše rok 2010 a Vaše soukromé představy jsou irelevantní...


admin - 18/2/2010 - 09:30

quote:
Bohužel na zrušení Bushova rozhodnutí o ukončení provozu raketoplánů je už zřejmě pozdě. Ten člověk zk..vil na co přišel a následky poneseme dlouhá desetiletí.


Zrušení STS bylo to Vaše zk..vení? Takže se mělo pokračovat v letech 40 let starých shuttlech? Nebo jak byste si to představoval?

Koncepce energetické soběstačnosti USA je taky zk..vená práce?

Klidně si Bushe nenáviďte, ale buďte férový. Jinak mi připadáte jako sklerotický dědula, který nadává z principu a je úplně jedno proti čemu...


Jan Bastecky - 18/2/2010 - 17:03

Napadá mně, jedno "dežaví":

Myslíte si, že američané stihnou lítat s novou lodí, než jim ISS spadne (a rusové si předtím odpojí svoji část Miru 2)?

Už jednou to (z politických důvodů) nestihli. Přestali létat s Apollem a než zprovoznili raketoplán, tak jim Skylab shořel v atmosféře ...


x - 18/2/2010 - 18:56

Myslim, ze po tolika letech necinnosti by jiz byl Skylab k nicemu.


x - 18/2/2010 - 19:00

"Myslíte si, že američané stihnou lítat s novou lodí, než jim ISS spadne "
Dnes se spolupracuje a za penize jim ji proste budou udrzovat na obezne draze.
To je princip dneska - to co levnjec cenove sam nevyvinu a nevyrobim - to nakupuji a to po celem svete (s cenou dopravy samozrejme pocitam) - vyjimku tvori pouze strategicka rezerva.


Ervé - 19/2/2010 - 08:49

Dragon může s lidmi letět už 2013, Orion 2014 (pokud se uvolní peníze), ISS neskončí do roku 2020. Bush nikdy netvrdil, že ISS skončí 2015 - on to prostě neřešil, protože to bylo příliš vzdálené - dvě volební období jiného prezidenta. O ISS po roce 2015 rozhodne v letech 2012-14 nástupce Obamy.


JiříHošek - 23/2/2010 - 22:29

quote:
quote:

06.01.2010 PA 1

Doplnění příspěvku z 22.8.2009:
Test Pad Abort 1 byl v říjnu 2009 odložen na březen 2010.

Počátkem února 2010 byl opět odložen - na duben 2010.


jarous - 26/2/2010 - 11:51

Orion nikam nepoletí. Bude zrušen, protože firmy co ho dělají, byly zadobře s Bushem a republikány. Nějaká firma co v ní má vliv a zájmy Obama, pak dostane kšeft na novou loď. Kdy to bude nebo nebude ja každému buřt, hlavně když to sype.


admin - 26/2/2010 - 12:00

quote:
Orion nikam nepoletí. Bude zrušen, protože firmy co ho dělají, byly zadobře s Bushem a republikány. Nějaká firma co v ní má vliv a zájmy Obama, pak dostane kšeft na novou loď. Kdy to bude nebo nebude ja každému buřt, hlavně když to sype.


A která? LM? Boeing? Ty dostaly zakázku od Bushovy administrativy na Orion. SpaceX? Ti dostali od Bushe zakázku na Dragon. OSC? Nemlich to samé, ale pro Cygnus.

Takže které firmy máte na mysli?


JiříHošek - 2/4/2010 - 09:31

Test PA-1 byl stanoven na 6.5.2010

http://forum.nasaspaceflight.com/index.php?topic=18511.30


-=RYS=- - 3/4/2010 - 05:38



http://ntrs.nasa.gov/archive/nasa/casi.ntrs.nasa.gov/20100011003_2010002275.pdf


pospa - 15/4/2010 - 22:33

V rámci příprav na PA-1 dostal LAS i svou vlastní tepelnou ochranu, chránící ho před silnými výkyvy nočních teplot ve White Sands Missile Range.


Ludek_F - 27/4/2010 - 21:19

Test PA-1 byl stanoven na 6.5.2010 ...



http://www.nasa.gov/centers/dryden/status_reports/orion_pa-1_status_03_30_10.html

http://ntrs.nasa.gov/archive/nasa/casi.ntrs.nasa.gov/20090029919_2009029992.pdf

http://www.nasa.gov/mission_pages/constellation/orion/index.html
http://www.nasa.gov/mission_pages/constellation/orion/pa1-countdown-profile.html
http://www.nasa.gov/mission_pages/constellation/multimedia/flt_seq/ ...Pad Abort 1 Flight Sequence

... ... ...


pospa - 30/4/2010 - 14:44

Orion PA-1 bude live přenášet NASA TV.

Přenos začíná 6.5.2010 v 8:00 am EDT - 14:00 SELČ
Startovací okno je pak: 9:00-12:00 am EDT - 15:00-18:00 SELČ

http://www.spaceref.com/news/viewpr.html?pid=30720



Countdown a časový profil letu:
http://www.nasa.gov/mission_pages/constellation/orion/pa1-countdown-profile.html


pospa - 6/5/2010 - 17:40

Pad Abort test PA-1 dnes proběhl velmi úspěšně.
Gratulace do White Sands Missile Range !

Fotky a video http://www.nasa.gov/mission_pages/constellation/orion/index.html


Csaba - 6/5/2010 - 19:40

Ahoj Mirku - ja jsem zapomnel si vyptat od tebe kontakt - prosim ozvi se mi na:

borospace@yahoo.com

dekuji

Csaba


Ľuboš - 7/5/2010 - 10:11

Kristepane, na Spaceflight uvádzajú, že test stál 220 mil. USD !!!


yamato - 7/5/2010 - 18:01

quote:
Kristepane, na Spaceflight uvádzajú, že test stál 220 mil. USD !!!


government mining
Tolko nestal snad cely vyvoj Falcon9...
Tunajsi government funclub asi nepresvedcim, tak dalej nekomentujem...


Alchymista - 7/5/2010 - 19:26

To fakt nie je preklep?


martinjediny - 7/5/2010 - 21:51

quote:
quote:
...na Spaceflight uvádzajú, že test stál 220 mil. USD !!!
...Tolko nestal snad cely vyvoj Falcon9...
Tunajsi government funclub asi nepresvedcim, tak dalej nekomentujem...

To je normalna cena. Staci prikazat uradnikovi aby rozhodoval preukazatelne hospodarne a je to v haji. Na kazde preukazatelne rozhodnutie potrebuje dalsiu komisiu a konzultantov. A ked mi niekto povie, ze odomna ocakava 100% vysledok bez moznosti chyby, tak dostane cenu, ze sa mu hlava zatoci.
Ak niekto bude odomna pozadovat vypocet este aj na skrutku na upevnenie bezpecnostneho stitku, tak je to v haji. Ta cena potom nemoze inak vyzerat.

Ak to riadi niekto, kto tomu nerozumie a len zhana aliby, tak je to v haji. Ak robim uplny atyp s vopred ocakavanymi prekvapeniami, tak dobra cena znamena, ze mam k dispozicii 5- 10% rozpoctu na prekvapenia. A nie je to nehospodarne.
Ak by som ich mal 100% riesit vopred tak rozpocet stupne 2-3nasobne.

Braun si to mohol dovolit, lebo vedel co robi a kolko kedy riskuje.
Musk to riesi zrejme so svojimi inziniermi obdobne.
To statny uradnici nedokazu. to idu radsej cestou 3 nasobnych sum.

btw. mysli si niekto, ze Musk to dokaze za menej ako 80 mil USD?


pospa - 9/5/2010 - 16:01

Další foto z PA-1
http://www.nasa.gov/mission_pages/constellation/multimedia/pad_abort_050610/orion_pa1_launch.html

... např. kompletní LAS, až po přehodový kužel zabořený do písku, je dost dobrý


admin - 9/5/2010 - 23:34

quote:
quote:
Kristepane, na Spaceflight uvádzajú, že test stál 220 mil. USD !!!


government mining
Tolko nestal snad cely vyvoj Falcon9...
Tunajsi government funclub asi nepresvedcim, tak dalej nekomentujem...


Ne ne, to si nás pochopil špatně.
Já jsem snad ten poslední, kdo by Muskovi nepřál megaúspěch. Jen jsem od přírody opatrný tvor, takže bych se na něj nespoléhal a raději si připlatil i za toho vrabce v hrsti.


yamato - 10/5/2010 - 17:01

lenze prave to "radeji priplacanie" drzi svetovu kozmonautiku v patovom komatickom stave. Kazdy si radeji priplati, monopoly si radeji prihodia nieco k cene, a radeji nic prevratneho nenavrhuju, lebo:

-je to riskantne, administrativa to neschvali
-sucasna technika je zalozena na tom, ze sa pouzije iba raz. Ukazte mi vyrobcu, ktoremu by toto nevyhovovalo.


Alchymista - 10/5/2010 - 17:13

quote:
sucasna technika je zalozena na tom, ze sa pouzije iba raz. Ukazte mi vyrobcu, ktoremu by toto nevyhovovalo.
Výrobca raketoplánu, u ktorého je medziletová údržba drahšia ako stavba nového kusu. A opäť na to stačí úradník s pečiatkou.


Adolf - 10/5/2010 - 17:56

Kterak o zkoušce únikového modulu informuje bulvár:

http://www.novinky.cz/veda-skoly/199660-nasa-otestovala-unikovy-system.html


yamato - 10/5/2010 - 18:32

quote:
quote:
sucasna technika je zalozena na tom, ze sa pouzije iba raz. Ukazte mi vyrobcu, ktoremu by toto nevyhovovalo.
Výrobca raketoplánu, u ktorého je medziletová údržba drahšia ako stavba nového kusu. A opäť na to stačí úradník s pečiatkou.


pravda. monopol sa poisti pre kazdy pripad...


Vítězslav Novák - 10/5/2010 - 19:43

Yamato, už nejméně jednou šla US astronautika cestou lacinějšího prostředku - a výsledkem je STS.

Nejméně jednou šla sovětská kosmonautika cestou "ušetříme ať to stojí co to stojí" - a výsledkem byla N-1.

Až bude Musk vynášet na LEO náklady spolehlivě jako Sojuz nebo Progress a za zlomkovou cenu - pak rád uznám, že jste měl pravdu. Rád, velmi rád zjistím, že jsem se mýlil. Prozatím nemám nejmenší dúvod něco takového očekávat.


Hawk - 10/5/2010 - 20:08

Citace z článku Antonína Vítka:

"Lehká raketa Ares I, kterou Obama ruší, byl paskvil. Stavěli to, aby to bylo rychle a lacino, aby se využily existující výrobní linky. První skutečný pokus neměl s Aresem I nic společného. Vzali motor na pevné palivo, který kvůli havárii raketoplánu Columbia měli tak dlouho na skladě, že mu prošla garanční doba, místo druhého stupně rakety dali maketu o stejné váze a tvaru a jen ozkoušeli, jak se to bude chovat po aerodynamické stránce. Přitom existují rakety Atlas V nebo Delta IV- proč nepoužít je?

Na Aresu V, těžké raketě z programu Constellation, není fyzicky udělané vůbec nic. I tahle raketa byla taková "zbastlená". Bylo tedy lepší stáhnout ji ze stolu a začít dělat něco úplně jiného."

http://zpravy.idnes.cz/lide-se-na-mesic-vrati-kvuli-heliu-i-bez-obamy-rika-expert-vitek-p78-/vedatech.asp?c=A100421_121349_zahranicni_jw


yamato - 10/5/2010 - 22:16

quote:
Yamato, už nejméně jednou šla US astronautika cestou lacinějšího prostředku - a výsledkem je STS.

Nejméně jednou šla sovětská kosmonautika cestou "ušetříme ať to stojí co to stojí" - a výsledkem byla N-1.

Až bude Musk vynášet na LEO náklady spolehlivě jako Sojuz nebo Progress a za zlomkovou cenu - pak rád uznám, že jste měl pravdu. Rád, velmi rád zjistím, že jsem se mýlil. Prozatím nemám nejmenší dúvod něco takového očekávat.


STS bol lacnejsi prostriedok? A drahsia alternativa bolo co?
N1 bol pokus predbehnut americanov za kazdu cenu, aj keby sme mali zbuchat raketu "na kolene", postavit ju na rampu a dufat ze bude fungovat. Nefungovala.
Ja netvrdim ze Musk bude urcite uspesny a spolahlivy, o tom moje komenty nie su. Ja tvrdim, ze NASA funguje na systeme statnych tendrov, kde sa vyberie dodavatel z az dvoch ponuk, ten potom zoberie do partie aj toho druheho, zinkasuje peniaze, zacne nieco vyvijat, 10nasobne to predrazi az sa program zrusi. Prachy a fleky su iste, realny vysledok zaujima snad iba fandov ako sme my. Tvrdim ze kozmonautika potrebuje realnu trhovu sutaz a tvrdim ze realna trhova sutaz nas posunie dalej a rychlejsie nez 10 programov constellation.


martinjediny - 10/5/2010 - 22:19

quote:
...STS bol lacnejsi prostriedok? A drahsia alternativa bolo co? ...

Podla povodneho palnu vsetko ostatne. nevyslo. i ked ja stale tvrdim, ze hned v uvode zavrhli perspektivnejsiu cast STS, prvy stupen navratovy.


J.Mede - 10/5/2010 - 23:51

quote:
quote:
...STS bol lacnejsi prostriedok? A drahsia alternativa bolo co? ...

Jak může někdo říct že STS je drahý. je pravda měl své chyby ale za ty léta již mohl být postaven daleko modernější raketoplán, ale i tento, uvažte vždyť je to autobus dále je to kamion a potom i autjeřáb. Kterým dopravním prostředkem by jste vybudovali třeba ISS, STS vám dopraví modul až na místo a když je potřeba doveze ho zpět, kdo toto dokáže? Nikdo a přitom se na tento úžasný stroj snášejí jen samá negativa.


Alchymista - 11/5/2010 - 02:45

Mať sťahovák je iste dobrá a praktická vec, ale mať len sťahovací voz a používať ho i a cesty do práce a nedelné výlety, pretože nič iné nemám - to je už nepraktické vôbec nie je a celkom významne sa mi to predraží.
To je ale bohužiaľ celý príbeh STS.
STS je skutočne úžasný, ale prácu, na ktorú sa skutočne hodí - stavbu kozmickej stanice - robí sotva polovicu svojej kariéry. Stroje už dosluhujú a postaviť nové a lepšie - na to sa nenašli ani peniaze, ani "politická vôľa".


Adolf - 11/5/2010 - 09:51

Článek ke zkoušce záchranné věže:

http://www.osel.cz/index.php?clanek=5032


yamato - 11/5/2010 - 12:17

quote:
quote:
...STS bol lacnejsi prostriedok? A drahsia alternativa bolo co? ...

Podla povodneho palnu vsetko ostatne. nevyslo. i ked ja stale tvrdim, ze hned v uvode zavrhli perspektivnejsiu cast STS, prvy stupen navratovy.


pokial ja viem, po zavedeni STS sa mali zrusit vsetky ostatne "zastarale" nosice. Az challenger a nasledna pauza vratila uradnikov do reality. Ale mozem sa mylit...


Svatopluk Klich - 11/5/2010 - 15:34

Možná to znáte sami, když děláte pro opravdu velkou firmu:
- vyvinete systém, který musíte vyvinout relativně rychle, levně a spolehlivě - aby jste se představili jako schopná dodavatelská firma - což se vám řekněme povede a vy se uvedete
- několik dalších zakázek fungujete tak, že děláte celkem rychle, spolehlivě, ale cenu pomaličku zvyšujete - moc dobře víte, že už jste se uvedli a nikdo nemá zájem riskovat jinou firmu, když vaše řešení fungují
- jak léta jdou, začínáte být se stejnou kvalitou práce opravdu hodně drazí - cítíte se těžko nahraditelní a "MÁTE tam svoje LIDI"
- takhle to jde až do zemětřesení různého druhu ve firmě, pro kterou děláte.

Stát (USA) je opravdu velká firma a hodně dalších firem na ni je napíchnuto naprosto stejným způsobem, jaký jsem popsal. 220 milionů jen za TEST záchranného systému - to už je prosím opravdu hodně.

Ale to jen ilustruje poměry v NASA. Ani nechtějme vědět, co se děje v zákulisí a jak

Nezačínáte mít pocit, že i Vy na místě prezidenta Obamy by jste s tím chtěli něco udělat?

My pravičáci v tom máme jasno - viď Yamato? A pro ty ostatní se stačí jen zamyslet, na jakých základech funguje prosperující společnost. Je to jednodušší, než by kdo čekal.

Omlouvám se, pokud můj tón snad zní "poučlivě" - opravdu bych to nechtěl. Mám úctu k vám všem, protože si tohoto fóra opravdu vážím a vytváříte ho VY.

Orion může jet dál a svým způsobem mu fandím - vyzkouší se hodně nových věcí a opravdu to může být dobrá americká loď. Jen doufám, že za "lidskou cenu". Diskuse v NASA a jinde snad tomu pomůže.


Svatopluk Klich - 11/5/2010 - 16:48

quote:
Ale uz aby jsme se pohnuli.


Ta budoucnost se jmenuje Razaksat a nyní Falcon 9. Už to nebude dlouho trvat - i kdyby se nedej bože něco stalo - Elon Musk nechce prohrát a neprohraje. A pak se to pohne i v NASA.


milantos - 11/5/2010 - 20:26

Také jsem ochotenfandit soukromému sektoru. Ale : najde se někdo, kromě státního sektoru, kdo si u něho objedná vynesení nákladu ?
Pokud se nenejde v soukromém sektoru zájemce o využívání nosné kapacity, celý projekt je pouze chimérou.
Otázka zní : potřebuje soukromý sektor nosný prostředek vůbec k něčemu. ?


pospa - 12/5/2010 - 17:07

OK, od ITERu zpět k Orionu

Nevím jestli jste to už viděli, ale zde je velmi dobrá kompilace vidozáznamů testu PA-1 z několika různých kamer

http://vimeo.com/11631855


Csaba - 12/5/2010 - 19:57

...krása...


yamato - 12/5/2010 - 20:15

tie ciernobiele zabery si ake spektrum? IR? preco maju lepsie rozlisenie?


Alchymista - 12/5/2010 - 20:39

Keďže obloha je na nich dosť tmavá, povedal by som, že sú v IR oblasti.
Lepšie rozlíšenie - stačí si zobrať, že väčšina kamier sníma jeden farebný pixel ako štyri "čiernobiele" pixely cez filtre - dva zelené, jeden modrý a jeden červený. Keď farebné filtre odstrániš, hneď máš lepšie rozlíšenie (teoreticky - nič nie je také jednoduché, ako sa zdá)


Vlado 1 - 12/5/2010 - 21:39


http://vimeo.com/11631855

Na jaké palivo bylí stabilizační motorky na špici záchranného kompletu ?
Kdo ví odpoví. Děkuji


yamato - 12/5/2010 - 22:18

quote:
Keďže obloha je na nich dosť tmavá, povedal by som, že sú v IR oblasti.
Lepšie rozlíšenie - stačí si zobrať, že väčšina kamier sníma jeden farebný pixel ako štyri "čiernobiele" pixely cez filtre - dva zelené, jeden modrý a jeden červený. Keď farebné filtre odstrániš, hneď máš lepšie rozlíšenie (teoreticky - nič nie je také jednoduché, ako sa zdá)


ci to nebude mat nieco spolocne aj s vlnovou dlzkou IR ziarenia... tusim sa to tiez niekde v rovnici nachadza


adam - 12/5/2010 - 22:33

quote:
OK, od ITERu zpět k Orionu

Nevím jestli jste to už viděli, ale zde je velmi dobrá kompilace vidozáznamů testu PA-1 z několika různých kamer

http://vimeo.com/11631855


wow... nadhera


milantos - 12/5/2010 - 22:34

Jak už bylo zmíněno, monochromatický snímač má vyšší rozlišení.Podstatné je to, že pro delší vlnové délky je atmosféra jednak průzračnější, a jednak méně ovlivňuje procházející paprsek atmosférický seeing ( ono kmitání a vlnění obrazu.)


Vlado 1 - 12/5/2010 - 22:43

Pro sestřih je použito 10 kamer.


M: - 13/5/2010 - 09:14

quote:

http://vimeo.com/11631855
Na jaké palivo bylí stabilizační motorky na špici záchranného kompletu ?...

TPH



riadene cez keramicke ventily


pospa - 13/5/2010 - 09:41

quote:
quote:
Na jaké palivo bylí stabilizační motorky na špici záchranného kompletu ?...
TPH

riadene cez keramicke ventily
Pár detailů o LAS ACM v tomto tři roky starém dokumentu, na str. 18 :

http://www.scribd.com/doc/17051288/NASA-Orion-Crew-Exploration-Vehicle-2007


xChaos - 19/5/2010 - 12:42

http://en.wikipedia.org/wiki/Ares_IV

... prostě v dosavadní NASA neměl šanci projekt, který by nezahrnul produkty ATK Thiokol v nějaké klíčové roli :-)


Jirka - 19/5/2010 - 14:54

quote:
http://en.wikipedia.org/wiki/Ares_IV

... prostě v dosavadní NASA neměl šanci projekt, který by nezahrnul produkty ATK Thiokol v nějaké klíčové roli :-)


To ovsem plati treba i o Boeingu nebo Lockheedu.


xChaos - 19/5/2010 - 16:04

Atlas 5 je skutečně asi nejlepší raketa dneška - je to kombinace toho nejlepšího z americké i ruské kosmické technologie). Proto je to ovšem taky tak drahé, že všichni raději hledají cesty, jak ušetřit.

co se Delty IV týče, tak si úplně nejsem jistý, jestli použití pohonu s nejlepším Isp (LOX/LOH) je za každou cenu výhodné - i u prvních stupňů raket. když už v prvním stupni LOX/LOH, tak bych volil menší množství motorů, s menším tahem... a pro prvních několik desítek sekund letu skutečně použil nějaký TPH motor (nebo případně něco na kerosen, jako u Atlasu 5/Falconu). Což ovšem některé varianty Delty IV používají... jenomže ekonomičnost úspor z rozsahu když vyrobíme prostě 3 stejné první stupně (na stejné palivo, apod.) zřejmě převáží případně technické výhody, které by měl kombinovaný pohon...

podstatné na Falconu 9 ovšem je to, že Elon Musk je nejdřív podnikatel, a pak teprve inženýr. A proto dal přednost ekonomickému řešení před technicky nejelegantnějším a nejoptimálnějším. No a pokud se mu jeho "levné" řešení podaří navíc ještě skloubit s vícenásobným použitím stupňů vylovených z moře, tak to skutečně bude průlom ve zlevnění cestování do vesmíru.

všichni sníme o tom, že to bude třeba 100x levnější než teď: ano, bylo by to krásné - ale zatím i 10x levnější starty jsou pokrok. ovšem NASA sama o sobě tímhle směrem nebyla připravena uvažovat.


Petr F. - 19/5/2010 - 16:13

quote:
... Elon Musk je nejdřív podnikatel, a pak teprve inženýr. A proto dal přednost ekonomickému řešení před technicky nejelegantnějším a nejoptimálnějším. No a pokud se mu jeho "levné" řešení podaří navíc ještě skloubit s vícenásobným použitím stupňů vylovených z moře, tak to skutečně bude průlom ve zlevnění cestování do vesmíru.

všichni sníme o tom, že to bude třeba 100x levnější než teď: ano, bylo by to krásné - ale zatím i 10x levnější starty jsou pokrok. ovšem NASA sama o sobě tímhle směrem nebyla připravena uvažovat.


NASA mela jine zadani od Kongresu. Jeji zadani znelo: maximalni bezpecnost. O nakladech se nikdy nehovorilo mezi hlavnimi kriterii.


pospa - 19/5/2010 - 16:24

Orion PA-1 post flight obrázky
Kabina i další díly po přistání se zdají být zcela bez poškození

http://www.nasa.gov/mission_pages/constellation/multimedia/pad_abort_050610/orion_pa1_postflight.html


pospa - 19/5/2010 - 16:32

Test PA-1 byl žízen z mobilního řídícího stanoviště ze vzdálenosti cca 4 míle (6,5 km) od místa startu.

http://www.nasa.gov/mission_pages/constellation/orion/pad_abort1_mmc.html


-=RYS=- - 20/5/2010 - 15:00

quote:
Orion PA-1 post flight obrázky
Kabina i další díly po přistání se zdají být zcela bez poškození

http://www.nasa.gov/mission_pages/constellation/multimedia/pad_abort_050610/orion_pa1_postflight.html





Kdyz se divam na tyhle obrazky:
http://www.nasa.gov/images/content/454341main_jsc2010e077614_hi.jpg
http://www.nasa.gov/images/content/454344main_jsc2010e077616_hi.jpg
http://www.nasa.gov/images/content/454347main_jsc2010e077624_hi.jpg
Tak premyslim o tom, jak se dovnitr ma vejit 7 kosmonautu.
Vnitrni prostor se mi zda dost malej.
Nemate nekdo link s obrazkem jak maji byt uvnitr lidi "ulozeni"?


pospa - 20/5/2010 - 16:15

quote:
Kdyz se divam na tyhle obrazky ... Tak premyslim o tom, jak se dovnitr ma vejit 7 kosmonautu. Vnitrni prostor se mi zda dost malej. Nemate nekdo link s obrazkem jak maji byt uvnitr lidi "ulozeni"?
Nevím o tom, že by se kdy měla kapacita Orionu měnit na 7 osob.

V roce 2005, kdy se ještě uvažovalo o průměru kabiny 5,4 m byly sice prováděny studie i s 10 členy na palubě, ale po redukci průměru na 5 m byla kapacita stanovena na 6 osob pro dopravu na LEO (ISS) a na 4 osoby ke vzdálenějším cílům (Měsíc, Mars) .
V červenci 2008 pak byla kapacita dále snížena na pouze 4 astronauty také na LEO.

Jako záchranný člun u ISS si myslím že by 6 osob mohla pojmout, ale 7 nilokiv.


http://www.tallgeorge.com/projectconstellation.php#Crew


M: - 20/5/2010 - 16:24

quote:
...Jako záchranný člun u ISS si myslím že by 6 osob mohla pojmout, ale 7 nilokiv.


Do daleko mensieho Dragonu Musk napchal 7.
http://en.wikipedia.org/wiki/File:Spacexdragon.jpg

Ak by sa upravilo zadanie pre NASA, tak ich tam musi napchat 12.
Odviez a zit par dni je rozdiel. Znacny.


M: - 20/5/2010 - 16:34

http://www.foxnews.com/images/525730/0_61_ship1_320.jpg


Vítězslav Novák - 21/5/2010 - 12:58

STS, yamato, byl presentován a plánován jako mnohonásobně použitelný prostředek, který bude samozřejmě lacinější, než to plýtvání s jednorázovými raketami. Vyšlo co vyšlo - a jsem přesvědčen, že nic lepšího s daným zadáním vyjít nemohlo. Protože zadání šlo za meze dané technologií. A cena není daná tím, že by pro STS nebylo využití a proto málo létal - on málo létá, protože častěji ho nelze po přistání připravit na další let. Po každém letu se dělá údržba, které by se u pozemního prostředku říkalo generální oprava. To pak není ani rychlé, ani laciné.

U N-1 se šetřilo. Nešlo o to "dohnat a předehnat Američany za každou cenu", ale "za to, co vám ÚV utrousí". A protože gensekem už nebyl starý sedlák Nikita Sergejevič, ale celoživotní politruk Leonid Iljič, tak tu kozu tak dlouho odnaučovali žrát - až chcípla. N-1 měla motory, pro které neexistoval pozemní stend k ozkoušení. Nebyly na něj peníze. PROTO se musely testovat až přímo v raketě, ne kvůli rychlosti vývoje. A to nemohlo dopadnout dobře. Momentálně mají podobné problémy s Bulavou. Tentokrát šetřil hlavní konstruktér - možná z frajeřiny, nechte si ten váš stend, nepotřebujeme ho.

Pilotovaná kosmonautika je drahá a má-li být aspoň trochu bezpečná, tak musí být. Nevěřím na nějaké velké ušetření organizační změnou. Až se vymyslí něco jiného, co vynese člověka spolehlivě na LEO, aniž by se musel podřizovat Ciolkovského rovnici - tak snad.
Až...
Pokud...


yamato - 21/5/2010 - 13:26

quote:
STS, yamato, byl presentován a plánován jako mnohonásobně použitelný prostředek, který bude samozřejmě lacinější, než to plýtvání s jednorázovými raketami. Vyšlo co vyšlo - a jsem přesvědčen, že nic lepšího s daným zadáním vyjít nemohlo. Protože zadání šlo za meze dané technologií. A cena není daná tím, že by pro STS nebylo využití a proto málo létal - on málo létá, protože častěji ho nelze po přistání připravit na další let. Po každém letu se dělá údržba, které by se u pozemního prostředku říkalo generální oprava. To pak není ani rychlé, ani laciné.

U N-1 se šetřilo. Nešlo o to "dohnat a předehnat Američany za každou cenu", ale "za to, co vám ÚV utrousí". A protože gensekem už nebyl starý sedlák Nikita Sergejevič, ale celoživotní politruk Leonid Iljič, tak tu kozu tak dlouho odnaučovali žrát - až chcípla. N-1 měla motory, pro které neexistoval pozemní stend k ozkoušení. Nebyly na něj peníze. PROTO se musely testovat až přímo v raketě, ne kvůli rychlosti vývoje. A to nemohlo dopadnout dobře. Momentálně mají podobné problémy s Bulavou. Tentokrát šetřil hlavní konstruktér - možná z frajeřiny, nechte si ten váš stend, nepotřebujeme ho.

Pilotovaná kosmonautika je drahá a má-li být aspoň trochu bezpečná, tak musí být. Nevěřím na nějaké velké ušetření organizační změnou. Až se vymyslí něco jiného, co vynese člověka spolehlivě na LEO, aniž by se musel podřizovat Ciolkovského rovnici - tak snad.
Až...
Pokud...


neviem sice na ktory moj prispevok reagujete, ale budiz. Suhlasim so vsetkym co ste uviedli, az na posledny odsek. Rovnica Kozmonautika=draha je dlho budovana dogma, ktora sa tak zazila ze uz s nou nikto nepolemizuje. Keby som napisal Letectvo=drahe, tak to uz by take jednoznacne nebolo. Ale preco? Aj lietadla operuju v podmienkach, ktore su pre cloveka smrtelne, a nielenze tam vacsinou nikto neumiera, ale este si to moze dovolit aj kazdy priemerne zarabajuci smrtelnik. V com je rozdiel? V ciolkovskeho rovnici to nebude, skor v pristupe k jej rieseniu. Nevravim ze ju mame obchadzat, ale ked je moznost zachranovat vsetky stupne, preco to uz davno nerobime? Ked polovicu nakladov na start zhlta administrativa, preco ju neorezeme? Ked druhu polovicu zhlta udrzba, resp. generalka po kazdom lete, preco to staviame na vodikove motory, ked kerozinove su menej narocne?
Tu nejde o to ze je technologicky nevyhnutne, aby bola kozmonautika draha. Tu ide o to ze je to statny sektor, institucia na zamestnavanie ludi, ktora nemoze zbankrotovat, nema konkurenciu a preto nemusi ani produkovat realne vysledky.


Vítězslav Novák - 21/5/2010 - 14:47

Na příspěvek z "10.5.2010 - 22:16 - yamato"

Počkáme - uvidíme. Jsem takový Nevěřící Tomáš. Až položím prst...

A hrozně rád bych se mýlil.


xChaos - 25/5/2010 - 23:06

http://spacenews.com/commentaries/100524-obama-rocket.html


Adolf - 27/5/2010 - 18:22

xChaosův článek asi nikdo nečetl, protože se o něm nehádáte. Je to asi nejoslňujícnější vylíčení zářných zítřků od dob, kdy komunistický Ogoňok sovětským dětem v roce 1960 nastiňoval skvělou perspektivu ve stylu: “V roce 2010 budeš, pionýre, už dávno žít v komunismu a sovětský člověk na Měsíci postaví mnoho základen zrovna tak jako sputnikových měst na orbitalnoj doroge.” Tak to zkouším napravit překladem do češtiny.


Mon, 24 May, 2010
Obamova raketa
________________________________________
By Edward Hujsak

Když U.S. president Barack Obama promluvil ke kosmickým pracovníkům, aby odhalil svůj plán pro budoucí americkou kosmonautiku, apeloval na vývoj “pokročilého” těžkého nosiče. To signalizovalo výzvu pro NASA, aby se vrhla na nové paradigma konstrukce nosiče za využití všeho, co se naučila během předchozích 60 let. Už žádné zotavování starých konstrukcí. Už žádné retro vysněného Saturnu 5 či jiného raketového pozůstatku. „Pokročilý“ těžký nosič znamená něco nového – novost v konstrukci, nový ve výrobním procesu, nový provozně.

Tohle vypadá, že je odpovídající přístup k několika řešením a příležitostem, které určitě budou určovat nadcházející běh událostí. Postavení těžkého raketového nosiče je vážný podnik. Řešení by mělo být založeno na nejméně jednom pevném předsevzetí a odrážet pronikavý vhled do schopností provádět celou řadu dalších poslání po dalších nejméně 50 let.

• Těžký nosič Americe umožní provádět v kosmu velké věci. Program Apollo to předvedl. Bylo zapotřebí těžkého nosiče, aby se lidé dostali na Měsíc. Ovšem většina amerických úspěchů v kosmu byla vynášena raketami omezenými na užitečné zatížení menší než 25 000 kilogramů na nízkou orbitu Země. Ano, ale postavili jsme jednu velkou věc, mezinárodní kosmickou stanici (ISS), ale za nesmírnou cenu a v prodlouženém harmonogramu stavby. Konstrukce kosmického plavidla po kousíčkách se může dost prodražit.

Ačkoliv už proběhla spousta diskusí týkajících se návratu na Měsíc a lidskou cestu na Mars, neexistuje nic porovnatelného s pevným závazkem presidenta John F. Kennedyho v 60. letech poslat lidi na Měsíc. Pevné předsevzetí lze jasně vidět, ale ukázalo se být odlišné od všeho už uvedeného. Klíč spočívá v uvědomění si, že konec životnosti ISS je před nám jen za několik let. Nikdo nenavrhuje výměnu a lze pochybovat, že se postaví nová ISS. Pokud bychom čekali až do dne, kdy bude uzavřena, aniž bychom cokoliv dělali, je jasné, že by opět v amerických kosmických činnostech vznikla mnohaletá mezera.

Naštěstí NASA už poukázala na cestu do budoucnosti v post-Apollo projektu ze 70. let v orbitálním pracovišti Skylab. Ačkoliv sužovaná ztrátou izolace, ztrátou poloviny svých energetických zdrojů a dalšími problémy, byla její mise enormním úspěchem toho, co v té době bylo považováno za jakousi podružnou operaci. Astronauti na stanici pobývali ve třech turnusech po 28, 59 a 84 dnech. Zkušenost ze Skylabu nás naučila, že skromné rozměry a na klíč dodaná stanice jsou vlnou nesoucí budoucnost.

Plánování by mělo začít už teď, abychom na orbit dostali první stanici rychle poté, co bude ISS mimo provoz, čímž bychom zajistili bezešvý přechod na nový způsob kosmického provozu. Stanice na klíč budou sloužit četným účelům pro výzkum, výrobu a jako turistické hotely. Mohl by to být pro U.S. kosmický průmysl obrovský business, uspokojující potřebu stanic pro mnoho národů a zajišťující jejich servis během odpovídajících směnových cyklů. Stanice na klíč budou vážit mezi 75 a 100 tunami. To definuje primární poslání těžkého nosiče a určí jeho velikost.

• Ve světle současných mezinárodních obav ohledně klimatických změn a poškozování životního prostředí lidskými aktivitami by NASA a Ministerstvo obrany (DoD) měly být na špici konverze své energetické spotřeby na zelené zdroje. DoD už v tomto směru činí kroky svými experimenty s používáním biopaliv k pohonu letounů a jejich prosazováním.

V raketovém průmyslu u raketových motorů na tuhé palivo dlouho používané chloristany vedly k uvolňování chemikálií během zpracování, vstupovaly do podzemní vody a široce se rozptylovaly bez možnosti to zvrátit. Chloristany jsou podezřelé z karcinogenity, ačkoliv citlivost u lidí nebyla až dosud určena. Ale argumenty pro pokračování zamořování těmito chemikáliemi jsou slabé, uvážíme-li, že jsou k dispozici čistě hořící hnací látky s lepším výkonem. Budoucí vývoj NASA by měl použití takových chemikálií zakázat. Prozatímní plán NASA na těžké nosiče zahrnuje vývoj motoru s tahem milion liber poháněného kerosenem. To předznamenává dopravu obrovských tonáží oxidu uhličitého do vrchní atmosféry. Kromě mohutných sopek neexistují žádné přirozené procesy, které by to dělaly. Není známo, zda to bude škodlivé, ale musí se uvážit možné následky, a je-li to možné, vyhnout se jim. Existuje alternativa – motory na vodíkový pohon, které uvolňují pouze vodu.

• Pro budoucí těžký nosič poháněný kapalným vodíkem by náklady na vývoj raketového motoru byly téměř odstraněny. Nové v každém směru vhodné motory jsou již k dispozici u Pratt & Whitney Rocketdyne jako RS-68 a RS-68A. RS-68 byl použit jen k několika letům rakety Delta. RS-68A s lepším výkonem se zatím vyvíjí. Spíše než podstoupit vývoj nového motoru s vysokým tahem, měl by vývoj pokračovat na následující generaci tohoto motoru a následovat tak úžasný pokrok, který po mnoho let probíhal u vodíkem poháněného motoru RL 10.
• Bude těžké dosahovat smysluplných úspor nákladů u svazkových vícestupňových konstrukcí. V takových konfiguracích je toho málo, co by šlo považovat za „pokročilé“, NASA by tedy trvala na tomto následujícím přístupu. Nové paradigma by mělo spočívat na uvědomění si, že mnoho stupňů znamená správu mnoha systémů, mnoho průmyslových subjektů, mnoho podpůrných služeb atd. Každá z nich může udělat něco pro snížení nákladů, ale kombinovaný účinek bude stejně zklamáním. Nové paradigma apeluje na zhotovení těžkého nosiče pomocí velké jednostupňové orbitální rakety.

Vodíkem poháněný těžký nosič je velký s průměrem v rozmezí od 18 do 27 metrů. Jeho postavení je přímočará záležitost. Všechna potřebná technologie je k dispozici. Je to jen úkol pro inženýry a výrobce, aby to uvedli do použitelnosti. Jeho mohutné rozměry by nikoho neměly znepokojovat. Stovky tanků obsahujících metan na lodích pro kapalný zemní plyn s průměrem 36 metrů už byly postaveny a dále se staví.

Avšak jeho rozměry vylučují jakékoliv úvahy, že by se to postavilo v továrně a poslalo na místo odpálení, jak se to nyní praktikuje. Nové paradigma volá po umístění továrny na místo odpálení a po přivážení materiálu, součástí a subsystémů pouze do továrny.

Nejde o děsivý koncept. V určité míře se to už dělalo. Např. v 80. letech odpalovací personál na Vandenbergově letecké základně v Kalifornii prováděl veškeré úpravy konstrukce na Atlasu E a F ICBM při jejich letové přípravě a pak je odpálili. Výrobci součástí jinde by mohli odlehčit geopolitické obavy ohledně koncentrace mnohadolarových činností pouze v jedné oblasti země.

V budoucnu se budou i nadále vypouštět náklady skromnější velikosti. Obamova administrativa zaujímá správnou pozici při rozhodování o tom, jak umožnit aby to, co je nyní už zaběhlým průmyslem, soutěžilo o business kosmických letů v otevřené soutěži jak zaběhnutých dodavatelů tak nováčků. V rámci tohoto mandátu by se měla objevit návratová loď pro cestující o skromných rozměrech. Návrat k X-33, na nějž byla již vynaložena více než miliarda dolarů s praktičtějším provedením, to je jeden z nápadů. Poháněný řadou pokročilých motorů RL 10 by to mohl být dlouhodobě užitečný systém. Zde by se mohl použít NASA navrhovaný motor o tahu milion liber poháněný kerosenem, pokud bude regulovatelný – jako znovupoužitelný válcový booster pro X-33.

To, o čem by NASA měla být, jsou nadcházející působivé výzvy ve výzkumu a využití kosmu. Obamova raketa bude předznamenávat novou éru kosmického výzkumu. Bude vynášet užitečné zatížení za dvacetinu nákladů na libru oproti raketoplánu. S jasným předsevzetím ohledně orbitálních kosmických stanic na klíč podobných Skylabu, bude mít Amerika schopnost vypouštět i jiné mise, takové jakou jsou cesty k Měsíci, robustní robotický výzkum Marsu, lidské cesty k Marsu, agresivní výzkum sluneční soustavy a pokročilé práce na solárních elektrárnách vyzařujících elektrickou energii na Zemi.

Edward Hujsak je kariérní raketový inženýr a autor dvou knih o raketách, “Budoucnost U.S. raketnictví” a “Vše o raketových motorech”.


Ervé - 28/5/2010 - 08:20

Nejvíc se mi líbí nosič typu X-33 (kyslíko-vodíkový Venture Star) s opakovatelně použitelným boosterem na kerosín. Nosnost cca 20 t na LEO - buď náklad, nebo blok posádky se záchranným systémem. x boosterů a nový centrální stupeň jako Heavy nosič. Ale do té doby Ares 1 a Orion a připravit Falcon IX a Dragon.


wintermute. - 28/5/2010 - 09:58

quote:
V ciolkovskeho rovnici to nebude, skor v pristupe k jej rieseniu. Nevravim ze ju mame obchadzat, ale ked je moznost zachranovat vsetky stupne, preco to uz davno nerobime? Ked polovicu nakladov na start zhlta administrativa, preco ju neorezeme? Ked druhu polovicu zhlta udrzba, resp. generalka po kazdom lete, preco to staviame na vodikove motory, ked kerozinove su menej narocne?
Tu nejde o to ze je technologicky nevyhnutne, aby bola kozmonautika draha. Tu ide o to ze je to statny sektor, institucia na zamestnavanie ludi, ktora nemoze zbankrotovat, nema konkurenciu a preto nemusi ani produkovat realne vysledky.


Ja by som si dovolil suhlasit s p. Novakom, ono to v tej ciolkovskeho rovnici bude. Pokial chceme lietat podla nej tak to drahe bude. K tej rovnici si treba este pridat limity, ktorych sa musite drzat aby ste tam dopravili ludi zivych. Porovnavat to s letom v atmosfere je zavadzajuce, tam vam pomaha atmosfera a bavime sa o vyskach do 12km. Keby sme nemali atmosferu tak by sme sa useli riadit ciolkovskeho rovnicou aj pri letoch "lietadlami", lietanie by bolo tiez o niecom inom a moc lacne byt tiez asi nebolo.

Ked chcete lacno lietat do vesmiru tak rekatami to podla mna urcite nebude. Ja dufam ze za mojho zivota bude postaveny funkcny vesmirny vytah.


Derelict - 28/5/2010 - 10:52

quote:
quote:
V ciolkovskeho rovnici to nebude, skor v pristupe k jej rieseniu. Nevravim ze ju mame obchadzat, ale ked je moznost zachranovat vsetky stupne, preco to uz davno nerobime? Ked polovicu nakladov na start zhlta administrativa, preco ju neorezeme? Ked druhu polovicu zhlta udrzba, resp. generalka po kazdom lete, preco to staviame na vodikove motory, ked kerozinove su menej narocne?
...


Ja by som si dovolil suhlasit s p. Novakom, ono to v tej ciolkovskeho rovnici bude. Pokial chceme lietat podla nej tak to drahe bude. K tej rovnici si treba este pridat limity, ktorych sa musite drzat aby ste tam dopravili ludi zivych. Porovnavat to s letom v atmosfere je zavadzajuce, tam vam pomaha atmosfera a bavime sa o vyskach do 12km. Keby sme nemali atmosferu tak by sme sa useli riadit ciolkovskeho rovnicou aj pri letoch "lietadlami", lietanie by bolo tiez o niecom inom a moc lacne byt tiez asi nebolo.

Ked chcete lacno lietat do vesmiru tak rekatami to podla mna urcite nebude. Ja dufam ze za mojho zivota bude postaveny funkcny vesmirny vytah.


Ono je to vcelku jednoduche. Pro reaktivni motory a start bez opory v atmosfere rovnice plati. Air-breathing motory Ciolkovskeho rovnici "upravuji", protoze si berou palivo ze vzduchu. Scramjety a hypersonicke letouny maji oporu ve vzduchu a vzduch zase "zerou", proto jsou jeste vyhodnejsi nez air-breathing rakety. Na druhou stranu, tyto motory nemohou pracovat bez dostatecneho prisunu kysliku, tedy mimo vysokou atmosferu.
Resenim jak Ciolkovskeho rovnici obejit je bud vytvorit pohon/zdoj energie na Zemi a nahoru dopravovat jenom naklad, nebo pouziti jinych metod, jako by mohl byt vytah, nebo napriklad hypoteticky gravitacni motor.


yamato - 28/5/2010 - 11:20

quote:
quote:
V ciolkovskeho rovnici to nebude, skor v pristupe k jej rieseniu. Nevravim ze ju mame obchadzat, ale ked je moznost zachranovat vsetky stupne, preco to uz davno nerobime? Ked polovicu nakladov na start zhlta administrativa, preco ju neorezeme? Ked druhu polovicu zhlta udrzba, resp. generalka po kazdom lete, preco to staviame na vodikove motory, ked kerozinove su menej narocne?
Tu nejde o to ze je technologicky nevyhnutne, aby bola kozmonautika draha. Tu ide o to ze je to statny sektor, institucia na zamestnavanie ludi, ktora nemoze zbankrotovat, nema konkurenciu a preto nemusi ani produkovat realne vysledky.


Ja by som si dovolil suhlasit s p. Novakom, ono to v tej ciolkovskeho rovnici bude. Pokial chceme lietat podla nej tak to drahe bude. K tej rovnici si treba este pridat limity, ktorych sa musite drzat aby ste tam dopravili ludi zivych. Porovnavat to s letom v atmosfere je zavadzajuce, tam vam pomaha atmosfera a bavime sa o vyskach do 12km. Keby sme nemali atmosferu tak by sme sa useli riadit ciolkovskeho rovnicou aj pri letoch "lietadlami", lietanie by bolo tiez o niecom inom a moc lacne byt tiez asi nebolo.

Ked chcete lacno lietat do vesmiru tak rekatami to podla mna urcite nebude. Ja dufam ze za mojho zivota bude postaveny funkcny vesmirny vytah.


no a preco teda musime vyhadzovat tie stupne? preco robime jednorazove vodikove motory, ked sa tam da dostat na lacnejsich kerozinovych? Vasa reakcia neodpoveda na moje otazky.


Adolf - 28/5/2010 - 11:42

quote:

Ked chcete lacno lietat do vesmiru tak rekatami to podla mna urcite nebude. Ja dufam ze za mojho zivota bude postaveny funkcny vesmirny vytah.


Zatím nikdo netuší, kolik vlečný kabel pro takový výtah bude stát, kolik vydrží pracovních cyklů, ani dodatečnéh náklady s tím spojené. Asi to nějakou dobu potrvá, než to bude bezkonkurenčně levné. Zatím jde o budoucnost příliš nejasnou, abychom měli šanci pro ni dělat výrobní kalkulace.

Ciolkovského rovnice říká, že potřebujeme spoustu energie a hnací látky. Nepřímo i to, že potřebujeme hardware s odolností extrémním podmínkám. Kdyby šlo čistě jen o Ciolkovského rovnici - tedy vlastně o ceny hnacích látek, tak by kosmonautika mohla být výrazně levnější.

Ten optimista, co sní o Obamově raketě, je až úsměvně nadšený. Nejspíš skoro až lobbyisticky zaujatý jejich určitými koncepcemi. Ale jako profík, co rakety fakt staví, si je jist, že rovnici lze vyhovět o dost levněji. Tvrdí, že lze létat na orbitu na DVACETINU jednotkové ceny raketoplánu. Tvrdí, že lze dosáhnout obrovských úspor z rozsahu, když se některé podniky budou realizovat skutečně těžkotonážními raketami a ne lepením kosmických stanic po kousíčkách jak vlaštovčí hnízdo. Tvrdí, že tohle je možné bez jakéhokoliv technikého průlomu - jen racionální investiční politikou. Má-li pravdu, pak toto tvrzení vypovídá o gigantické bonanze investičních příležitostí.

O poptávce po kosmických letech předpokládám, že je velice pružná a má velmi dlouhou pružnou část. Poptávané množství je silně limitované současnou nepružnou nabídkou s obrovskými cenami. Kdyby došlo k posunu poptávkové křivky, jejíž možnost Hujsak slibuje, vyvolalo by to nejpíš indukovanou poptávku tak velikou, že by došlo k Jevonsovu paradoxu - objednavatelé by objednávali daleko větší objem kosmických letů, než kolik jejich zlevněním ušetřili, a celkové poptávané množství (ve finančním objemu) by bylo daleko větší než dnes. Kdyby se létalo za dvacetinu dnešní ceny, tak by trh mohl být třebas o stonásobku do kosmu vynášené tonáže a tento průmysl by byl ve finančním objemu pětkrát větší. A to všechno bez revoluce jen s evolucí, co normálně probíhá ve všech průmyslových odvětvích, když se dostanou ze svých pionýrských začátků a začnou fungovat jako dospělý obor. Kosmonautika nám nějak zamrzla v pubertě.


ales - 28/5/2010 - 11:55

quote:
no a preco teda musime vyhadzovat tie stupne?
No přece proto, že to vychází levněji, než je používat znovu (důvodem je technologie [neumíme to recyklovat levně], fyzika [ta Ciolkovského rovnice nás nutí jít na hranice našich technologických možností a stejně nám to vychází hodně velké a těžké] a také "ekonomika" [nemáme důvod létat do kosmu tak často, aby se splatila počáteční vysoká cena za umožnění recyklace]).
quote:
preco robime jednorazove vodikove motory, ked sa tam da dostat na lacnejsich kerozinovych?
Protože vodíkové motory dostanou do kosmu větší náklad (důvodem je opět ta Ciolkovského rovnice). Sice za vyšší cenu, ale jednotkově to vychází možná i lépe, než u "kerosenových".

Takže celkově si také myslím, že kosmonautika není drahá proto, že "si to tak výrobci zařídili", ale prostě proto, že je velmi náročná (což je dáno fyzikou). Tězko se to k něčemu přirovnává, ale snad by se to naznačit tak, jako bychom chtěli postavit terénní auto, které dokáže ujet v těžkém terénu 400000 km bez jediné zastávky, bez jediné poruchy a bez jediné opravy nebo údržby. Takové auto bude zřejmě také dost drahé. Je to ale jen nedokonalé přirovnání, tak mne nechytejte za slovo.


Adolf - 28/5/2010 - 21:03

NASA vyhazuje ředitele programu Constellation

By Amy Klamper
Space News
posted: 27 May 2010
11:34 am ET
WASHINGTON – Heft Hanley vrchní ředitel určený pro NASA program Constellation v Johnsonově kosmickém středisku (JSC) v Houstonu odstoupil, aby se stal náměstkem ředitele pro strategické dovednosti v JSC, jak uvedli činitelé NASA.

Na své nové pozici bude Hanley pověřen udržením „tolika lidskými klíčovými schopnostmi pro kosmické lety v JSC, kolik je to jen možné, při přechodné ukončovací fázi Constellation a raketoplánu,“ řekla 26. května mluvčí NASA Lynnette Madison Space News. Madison řekla, že Dale Thomas v současnosti programový ředitel Constellation bude sloužit jako činný programový ředitel.

„Na ústředí mi poradili, že mé služby jako programového ředitele Constellation už nejsou s okamžitou platností dále požadovány,“ napsal Hanley 26. května v e-mailu poslaném řídícím pracovníkům programu Constellation. „Dale Thomas bude zástupovat, dokud se nevydá něco formálnějšího (na NASA Exploration Systems Mission Directorate).

Administrátor NADA Charles Bolden, který svědčil před komisí parlamentní komory pro Vědu a technologii, když vyšel Hanleyův e-mail, a byl během tohoto slyšení dotazován Rep. Gabrielle Giffords (D-Ariz.), zda je to pravda, že ze svého místa byl odstraněn programový manager.

„Je to pravděpodobně správně,“ odpověděl Bolden. „Není to akce, ke které bych přistoupil já. Byla to akce přijatá šéfem Ředitelství průzkumných misí Doug Cookem a Ředitelstvím Johnsonova kosmického střediska Mike Coatsem. Byl jsem ohledně toho konzultován. Rozumím tomu, že to spolu s ním dnes ráno vyřídili.“

NASA na Constellation utratila asi 10 miliard dolarů během 5-letého úsilí o výměnu vyřazovaného raketoplánu za nové rakety a kosmickou loď optimalizovanou pro lunární mise. NASA navrhla ve svém rozpočtovém požadavku pro rok 2011 zrušení Constellation, ačkoliv agentura nyní piluje plán pokračování vývoje Pilotovaného průzkumného plavidla Orion – klíčové součásti Constellation – k použití jako nouzového záchranného člunu pro mezinárodní kosmickou stanici.

Bolden řekl komisi senátní komory pro Vědu a technologii během slyšení 26. května, že NASA utratí asi 4,5 miliardy dolarů na restrukturalizaci programu Orion.
Originál a odkaz:
http://www.space.com/news/nasa-moon-program-chief-ousted-100527.html


xChaos - 29/5/2010 - 11:01

Nevím, kam Adolf směřuje s tou svou ironií a zveřejněním strojového překladu článku, který nebyl až tak zásadní.

Osobně si myslím, že použití kyslíkovodíkových motorů už v prvním stupni kosmonautiku šíleně prodražuje, no. Možná by toto u opravdu obřího nosiče nehrálo takovou roli... ale já cítím určitou zdravou skepsi k čemukoliv příliš obřímu (sice obdiv: rád bych někdy v životě viděl letět obří raketu, obří vzducholoď - ale zároveň i skepsi: protože vím, že lidstvu se málokdy vyplatila sázka na tyto obří projekty... Titanic zdaleka nebyl jediný obr, který selhal...)

Ale proto, že provoz boosterů na tuhá paliva je dost humus (to palivo je potenciálně karcinogení, nebo co), tak bych právě použití SRB omezil místo rutinních startů pilotovaných lodí a nákladů právě jen na nejtěžší nosič, který nejspíš poletí jednou za několik let.

Ať už postaví jakoukoliv obří raketu, tak 2-4 SRB boostery z programu Shuttle jí nemůžou ublížit: ekologické na tom bude prostě už jen to, že to nepoletí 10x do roka, jako teď.


M: - 29/5/2010 - 11:13

quote:
Nevím, kam Adolf směřuje s tou svou ironií a zveřejněním strojového překladu článku, který nebyl až tak zásadní...

Zdrzal som sa komentara, pretoze som ten clanok nepovazoval az za tak zasadny a nemal som k tomu povedat nic svetoborne. Trocha ironie mi nevadila, pretoze som mal skutocne pocit, ze si raketovy odbornik skor prihrieva vlastnu polievocku, ako by sa snazil o objektivne zhodnotenie. Myslim, ze sa priamo na tomto fore daju najst relevantnejsie analyzy ako poskytol on. Uz len splech o biopalivach je na smiech.
Nemyslim, ze by nebol odbornik, len som mal pocit, ze sa snazi publikum dotlacit niekam.


xChaos - 29/5/2010 - 11:27

quote:
Uz len splech o biopalivach je na smiech.


Je pravda, že lety do kosmu jsou především obrovsky energeticky náročné. Biopaliva tady fakt nehrají roli: kapalný kyslík je slušně "bio" (všechen plynný kyslík v atmosféře pochází ze živých organismů, podle současných představ) - ale energeticky náročné bude ho separovat, stlačit, apod. Proto bych sázel hlavně na efektivitu - aby každý další let znamenal, že se dozvíme něco nového, překročíme hranice našich možností. (Opakem je vojenské využití vesmíru, když jsme u toho: tam se pouze zdokonalujeme ve schopnosti diktovat si naše podmínky jiné části lidstva - a pokud se přitom zdokonalíme v nějaké nové technologii - tak jen omylem, a ne ze zvědavosti - ale spíše hnáni strachem, že protivník to vynalezne dřív než my - tedy, ať už je přínos vojenského výzkumu jakýkoliv, tak jeho hlavní motivací je nakonec vždy strach z jiných lidí - zatímco motivací vědeckého výzkumu je zvědavost a touha poznat neznámé).

Pravda, když jsme u ekologičnosti kosmonautiky: nikdo mi nevymluví, že velká solární elektrárna (či větrná farma u pobřeží), apod. navzdory své nepředvídatelnosti nemůže sloužit právě třeba k výrobě kyslíku či vodíku: tam se prostě ta paliva hromadí, takže je celkem jedno, kolik hodin denně to běží, nebo ne. Podle mě to ale dnes nikdo neřeší, protože ta energie je dnes fakt zlomkem nákladů celého startu - ve srovnání s náklady na materiál, jeho zpracování, jednorázovou "spotřebu" celé rakety, náklady na lidskou pracovní sílu, apod.


M: - 29/5/2010 - 14:43

quote:
...(všechen plynný kyslík v atmosféře pochází ze živých organismů, podle současných představ) ...

sympaticka poznamka
Mozno by sa dalo zalozit samostatne vlakno. "Ucili nas v skole, ze na 100%"
- kyslik produkuju pralesy
- uhlovodiky v zemi su biopovodu
- Zem vdaci za vznik zivota vode a kysliku
- produkovana CO2 sposobuje AGW
- clovek vznikol z opice
- ...

Tych 100% je dnes niekde uplne inde a niektore teorie viac nez zaujimave


x - 29/5/2010 - 14:55

"Titanic zdaleka nebyl jediný obr, který selhal"
Jen diky neprimerene rychle jizde ledovcovym polem - mel sesterskopu lod Olympic a ta jezdila Atlantikem radu let.
To jen tak na okraj.


Adolf - 29/5/2010 - 18:46

quote:
Nevím, kam Adolf směřuje s tou svou ironií a zveřejněním strojového překladu článku, který nebyl až tak zásadní.



Hujsak píše jako kombinace ideologického agitátora a obchodníka s ojetými vozy. To jistě silně podkopává věrohodnost jeho slov a svádí to k tomu, nehledat v jeho pokleslých praktikách nekalé reklamy podstatnou informaci a posuzovat to jen jako řeč politika či podomního obchodníka. On ale přesto všechno poskytuje spoustu velmi zajímavých informací, které by neměly být mezi tím balastem přehlédnuty. Proto jsem poukázal na to, že přes všechny nectnosti, které v tom vnímám, ten obsah stojí za promyšlení.

Je to nabídka snažící se vyhovět současným objednatelům – jak jejich ideologii rudozelených socanů, tak i jejich reálným technickým požadavkům. V těchto požadavcích bude určitá doktrína. Ta může být stejně ujetá, jako byla za dob, kdy ve snaze mistrovat pokrok vzniklo zadání pro raketoplán, nebo velice realistická. Každopádně ti, kdo takové podbízivé pamflety jako Hujsak píší, ji znají. Z projevu Obamy ji nevyčteme, z nabídky Hujsaka, ač při ní kecá jak Palacký i jak dealer s předraženým nádobím dohromady, dost odhadneme. Také se můžeme dovědět, které všechny koncepce nabídek se požadavkům zadavatele snaží vyhovět. Ty ostatní jsou strašně anti-ekologické, i kdyby ten kerosen dělali z řepky a tuhé palivo z včelího vosku, to, co dělá jeho podle mě zaměstnavatel je jediné politicky korektní – tedy ekologické a ač, těžko co má dražší logistiku paliva, jeho vodík je jediný ideologicky (tedy ekologicky) nezávadný.

Zadání tedy je asi nic konstrukčně nevyvíjet – jen modifikovat dosažená řešení a to směrem jak k požadované nosnosti, tak především technologičnosti a logističnosti, kde má teď být těžiště inovací s cílem optimalizace procesů k dosažení nízkých nákladů jako všude ve vyspělém průmyslu. Kosmonautika byla dosud spíš prototypovou dílnou a zkušebnou, nikoliv průmyslově optimalizovaným procesem.

Dodavatelé budou muset dodat řešení, o kterých budou muset dokázat, že jsou funkční, že jsou brzy dostupná a hlavně že bude dosaženo trvale co nejnižších nákladů nejen pořízení od dodavatele, ale na celý proces. Hujsak může přehánět jako ve všem, co napsal, s tou dvacetinou jednotkových nákladů, ale kandidáti na dodavatele budou myslím teď dodávat nikoliv výrobek, nýbrž řešení celého procesu s kalkulací, která slíbí nějaká taková čísla poklesu nákladů. Počítám, že s komplexními procesy a jejich kalkulacemi, které bude nabízet jeho zaměstnavatel, je Hujsak obeznámen a teď jim dělá PR.

Já si také myslím, že nákladnost kosmické dopravy je způsobena kromě konstrukční náročnosti použitého hardware je určitá zamrzlost vývoje celého procesu. Většina průmyslových inovací nespočívá v konstrukčních inovacích, nýbrž v technologických a logistických řešení celých procesů. Já bych se tak moc nedivil, že když se místo na konstrukční průlomy soustředí na restrukturalizaci kosmonautiky z prototypovny na průmysl, tak by se Hujsakova dvacetina jednotkových nákladů mohla dostavit.


Alchymista - 29/5/2010 - 20:42

quote:
...když se místo na konstrukční průlomy soustředí na restrukturalizaci kosmonautiky z prototypovny na průmysl...
Že to je možná cesta, naznačuje i cena sojuzov - a to ich rusi stavajú stále skôr tým prototypovým či malosériovým spôsobom (lacná pracovná sila sa na cene samozrejme podpisuje tiež).


Adolf - 29/5/2010 - 21:31

quote:
Že to je možná cesta, naznačuje i cena sojuzov - a to ich rusi stavajú stále skôr tým prototypovým či malosériovým spôsobom (lacná pracovná sila sa na cene samozrejme podpisuje tiež).


Myslím, že Sojuzy to dobře ilustrují, ačkoliv moc konkrétních věcí o tom nevím. Ale ač jde o kusovou výrobu, pochybuji, že je má moc prototypový charakter. Dnes lze dobře vyladit i takto malé výroby. Současné NC stroje umožňují dobře automatizovat složité kusovky. Procesně lze dobře vylaďovat všechny ty předstartovní přípravy a další služby. Myslím, že za posledních 30 let se nějak moc Sojuz konstrukčně nezměnil, a když tak spíš ve směru technologičnosti než v jiných charakteristikách, ale technologicky a možná i logisticky prošel zřejmě docela zajímavou inovační cestou.

Žádné konstrukční baroko. Žádné drahé průlomy. Žádné zdražující vylepšení konstrukce. Vylepšení v provádění.

US teď asi zkusí vybrat pár již fungujících konstrukcí, pro které už existují infrastruktury, které jen naškálují a vyladí pro nové účely a většinu investic vloží do technologií a logistiky provedení a zabezpečujících služeb. Provedou v kosmonautice to, co usilovně provádí v normálním podnikovém sektoru.


M: - 29/5/2010 - 21:48

quote:
...Žádné konstrukční baroko. Žádné drahé průlomy. Žádné zdražující vylepšení konstrukce. Vylepšení v provádění....

Obava ale zatuzil po baroku, po novych vylepsenych konstrukciach,...
Zachranit ho moze jedine techmologicky prevrat.


Adolf - 29/5/2010 - 22:20

quote:

Obava ale zatuzil po baroku, po novych vylepsenych konstrukciach,...
Zachranit ho moze jedine techmologicky prevrat.


Na Rozpočet NASA jsem dal 13.5 článek Amy Klamper o zákulisí poptávkových řízení po nových řešení. Nabyl jsem z toho dojmu že žádné průlomy, nýbrž že chtějí něco jako Atlas a Deltu na hormonech a amerikanizovaný anaboliky nabitý RD-180 pro 1. stupeň. U všeho pak procesní optimalizaci a outsourcing služeb. Tento článek spolu s Hujsakem považuji za nakouknutí klíčovou dírkou do toho, co se za vznešenými politikářskými deklaracemi ukrývá.


MIZ - 31/5/2010 - 13:56

Ještě k tomu Hujsakovu článku, co sem dával Adolf, mám pár mini a trochu i mimo detailů:
"V raketovém průmyslu u raketových motorů na tuhé palivo dlouho používané chloristany vedly k uvolňování chemikálií během zpracování, vstupovaly do podzemní vody a široce se rozptylovaly bez možnosti to zvrátit. Chloristany jsou podezřelé z karcinogenity, ačkoliv citlivost u lidí nebyla až dosud určena. Ale argumenty pro pokračování zamořování těmito chemikáliemi jsou slabé, uvážíme-li, že jsou k dispozici čistě hořící hnací látky s lepším výkonem. Budoucí vývoj NASA by měl použití takových chemikálií zakázat. Prozatímní plán NASA na těžké nosiče zahrnuje vývoj motoru s tahem milion liber poháněného kerosenem. To předznamenává dopravu obrovských tonáží oxidu uhličitého do vrchní atmosféry. Kromě mohutných sopek neexistují žádné přirozené procesy, které by to dělaly. Není známo, zda to bude škodlivé, ale musí se uvážit možné následky, a je-li to možné, vyhnout se jim. Existuje alternativa – motory na vodíkový pohon, které uvolňují pouze vodu."

Chloristany rozhodně nejsou něco, co by se dalo s klidem mazat na chleba. Jsou to sloučeniny, které slouží jako zdroj kyslíku. Proto se přidávají do raketových motorů na TPH. Jsou samy o sobě málo stabilní a při zahřátí už teprve. Chlor se redukuje z oxidačního stavu +7 v chloristanu přes +5 v chlorečnanu, +3 v chloritanu a +1 v chlornanu v ideálním případě až na -1 v chloridu, vždy za uvolnění dalšího kyslíku z molekuly. Výsledkem jejich použití jsou tedy poměrně neškodná chloridy. Chlorid sodný např. známe jako kuchyňskou jedlou sůl. Ale on to tam píše, že jsou s chloristany problémy při výrobě a zpracování. Já to jen chci trochu zdůraznit, že z hlediska použití to nic moc hrozného není a všechny fáze před tím použitím jsou jen otázkou zvládnutelné technologie a jejího správného a bezpečného používání.

Množství CO2 vyprodukovaného během několika minut práce motoru na kerosin lze jistě nějak spočítat a vzhledem k uváděným sopkám to těžko bude důležité množství.

Poslední poznámku mám k motorům na vodík, které jsou přeci tak ekologicky krásné, když produkují jenom vodu. To je pravda, často až populisticky zneužívaná. Jen nesmíme zapomenout, že ten vodík neleží někde na hromadě, odkud se lopatou do motoru nahází. Všechny fáze jeho výroby až po tankování do nádrží spotřebovávají poměrně dost energie, kterou musíme vyrobit a to by se nemělo opomínat.


Adolf - 31/5/2010 - 19:14

NASA dělá záchranným člunem vlny u plánu Boeingu na komerční kosmickou stanici
By Amy Klamper
Space News
posted: 31 May 2010
09:59 am ET

WASHINGTON – Boeing je ochoten pro NASA postavit kapsli pro posádku na komerční bázi za pevnou cenu, ale má podle vedení Boeingu problémy s plány agentury na pokračování financování vývoje Pilotované průzkumné lodě Orion ke službě jako záchranného člunu pro kosmickou stanici.

„S nedávným oznámením o záchranném plavidle pro posádku jako součástí Orionu, jsme zjistili, že budeme mít vícenáklady s konkurencí vládou financovaná kapsle komerční kapsli za pevnou cenu,“ řekla Jayne Schnaars, vícepresidentka obchodního vývoje pro kosmický výzkum u Boeingu, během prezentace na zdejší Ženské aerokosmické konferenci 18. května. „Tak pracujeme s NASA, abychom jim řekli: ‚Chceme ten business a víme, že to umíme udělat, pomozte nám.‘“

Po únorovém oznámení, že Orion a zbytek programu Constellation se zruší ve prospěch outsourcované rutinní dopravy posádky komerčními operátory, se Bílý dům v dubnu rozhodl o dokončení NASA financování ořezané kapsle Orion, která bude startovat bez posádky k mezinárodní kosmické stanici, aby tu posloužila jako únikové plavidlo.

Lockheed Martin, který v roce 2006 porazil Boeing a jeho týmového kolegu Northrop Grumman na přímý kontrakt na Orion s počáteční cenou 3,9 miliardy dolarů, tyto zprávy uvítal jako částečnou úlevu pro tento projekt. Ale pro Boeing je pokračující financování kapsle Orion od NASA, která bude potřebovat pouze záchranný systém ke zrušení startu, aby mohl začít vynášet posádku, to tomuto obchodnímu případu, o jehož uzavření Schnaars řekla, že budou bojovat, významně zvýší riziko.

„Bez ohledu na to, co spousta lidí říká, ‚To můžu postavit, můžu to vypustit a bude to fungovat,‘ musíme se jen ujistit, že to má obchodně smysl a zrovna teď v tom existují významné výzvy,“ řekla.



Originál a odkazy:
http://www.space.com/missionlaunches/boeing-crew-capsule-orion-sn-100531.html

Docela blázinec, co?


xChaos - 2/6/2010 - 10:22

No co by ? velké korporace se prostě bojí vzájemné konkurence jako čert kříže.

Ale trh je právě o tom, že zákazník (třeba i stát) má na výběr mezi několika dodavateli. Pokud stát jednomu dodavateli zaručí monopol, tak je to akorát socialismus bez fangliček.


yamato - 2/6/2010 - 12:56

Adolf, tie automaticke preklady su skoro necitatelne

ale inak... ze by sa korporacie branili konkurencii? ale neeee, tomu neveriiiim


pospa - 8/6/2010 - 17:22

Lockheed Martin ohlásil stažení 600 pracovníků přímo zapojených do projektu Orion.
http://www.nasaspaceflight.com/2010/06/orion-liability-lockheed-pull-600-engineers-off-contract/


Téměř ve stejnou dobu bylo dokončeno sařování nosné skořepiny GTA (Ground Test Article) Orionu v NASA Michoud Assembly Facility...
http://www.spaceref.com/news/viewnews.html?id=1400


PAV - 9/6/2010 - 03:24

quote:
Adolf, tie automaticke preklady su skoro necitatelne
pro neangličtináře alespoň něco základního (chválím), pro ostatní přidává odkaz na originál (děkuji) - - - tak proč ne?


Adolf - 9/6/2010 - 11:42

quote:
pro neangličtináře alespoň něco základního (chválím), pro ostatní přidává odkaz na originál (děkuji) - - - tak proč ne?


Ono tu šlo o kousek něčeho jiného. Udělat kvalitní překlad složitějšího textu je trochu pracné. Vyžaduje to často dvě fáze - (1) překlad z angličtiny, (2) překlad z překladatelštiny do přirozené češtiny, a ta druhá fáze bývá pracnější než ta první. Dát si s tím tu práci u pro bono překladu nestojí za to, zvlášť když svůj účel to splní i tak. A účelem je přinést sem nikoliv jen věcný, ale i emotivní obsah článku. Stejný článek, když je tu na něj jen odkaz, má nepatrnou šanci na diskusní ohlasy i od lidí, kteří si jej bez potíží přečtou a věcně jej pochopí. I opilý půlnoční rychlopřeklad při lahvičce vína ale často mívá dramatickou - tedy emotivní - odezvu i mezi angličtináři včetně Hawka, který si to umí přečíst i bez překladu, ale je-li to česky, tak pak své emoce ještě vkládá do komentářů o překladu, čímž jen dotvrzuje, že účel to splnilo i v jeho případě.


yamato - 9/6/2010 - 14:46

ved ja nekritizujem ze si s tym Adolf dava tu namahu, ale niektore vety mi prisli take krkolomne ze nieco som k tomu proste splechnut musel


Adolf - 13/6/2010 - 00:52



NASA je pod tlakem se specifikací záchranného člunu pro astronauty Orion
By Amy Klamper
Space News Staff Writer
posted: 11 June 2010
12:06 pm ET
WASHINGTON – U.S. sněmovní Komise pro vědu a technologii dala NASA jeden týden na obnovení odhadů nákladů a harmonogramu na zeštíhlenou verzi Crew Exploration Vehicle Orion, kterou agentuře nařídili postavit k zajištění nouzového úniku posádky z Mezinárodní kosmické stanice.

Mluvčí NASA Bob Jacobs řekl, že agentura již pracuje na tom, aby tyto žádané informace komisi poskytla včetně toho, kolik bude stát záchranný člun Orion postavit, jak dlouho to potrvá a zda agentura upraví existující kontrakt na Orion s Lockheed Martinem nebo dá tento kontrakt do nabídky.

„Budeme pracovat na poskytnutí vedením Komise žádaných rozpočtových informací,“ řekl Jacobs 10. června. „Existuje vnitřní tým uvnitř Výzkumných systémů, který provádí tyto odhady pro Orion:“

Požadavek sněmovní Komise pro vědu a technologii vznesený 10. června v dopise administrátorovi NASA Charlesi Boldenovi přichází jako přehledný výtah komise k legislativnímu oprávnění NASA pro program a výdajové ukazatele nejméně na rok dopředu. Dopis byl podepsán předsedou sněmovní Komise pro vědu a technologii Bartem Gordonem (D-Tenn.), členem Ralphem Hallem (R-Texas) a reprezentanty Gabrielle Giffords (D-Ariz.) a Pete Olson (R-Texas), předsedkyní a členkou subkomise pro kosmos a aeronautiku.

Během slyšení 26. května před touto komisí Bolden vypověděl, že, záchranný člun NASA Orion, který nařídil postavit president Barack Obama, by mohl stát kolem 4,5 miliardy dolarů a jeho dokončení by trvalo pět let.

Gordon řekl, že mu povídali, že interní odhady NASA na něj věší cenovku až 7 miliard dolarů, a naléhal na Boldena, aby mu slíbil propracovaný odhad jako součást revidovaného rozpočtového požadavku na rok 2011 a řekl, že tento bude Kongresu okamžitě doručen.

10. června dopis Boldenovi, Gordonovi a jeho kolegům dal NASA uzávěrku na dodání rozpočtových podrobností požadovaných komisí do 16. června.

„Jelikož se komise připravuje pohnout vpřed s pověřením pro agenturu, je nezbytné, abychom od agentury měli zdůvodnění k takovýmto významným programovým a finančním změnám,“ uvádí se v dopise.

Gordon a jeho kolegové též v dopise Boldena požádali, aby komisi poskytl „rozpočtové analýzy a předpoklady“ za plánem NASA na postavení záchranného člunu Orion, prodloužením provozu kosmické stanice za rok 2020, podporou vývoje komerčních pilotovaných systémů pro dopravu astronautů na ni a vývoj těžkého raketového nosiče při souběžném investovaní miliard dolarů do technologií a prostředků pro předcházející robotické mise, které povedou k pilotovaným expedicím na asteroid v roce 2025.

Ačkoliv NASA řekla, že zkusí dodržet termín komise 16. června, Jacobs Space News řekl, že zpracování jasného odhadu kalkulace a harmonogramu u projektu jako je záchranný člun Orion normálně trvá dokončit dva měsíce.


Systém zrušení startu u Orionu z NASA vypuštěný na svůj první testovací let. Odpálený ke Zrušení 1 6. května 2010 na raketové střelnici ve White Sands v Novém Mexiku. Zde únikový systém (nalevo) přeorientoval atrapu kapsule Orion a je nastavený k jejímu uvolnění po úspěšném zrušení startu.


Adolf - 13/6/2010 - 07:42






Šéf NASA říká, že bída o finance nutí k zpomalení Měsíčního programu
By Amy Klamper
Space News Staff Writer
posted: 11 June 2010
10:26 am ET
WASHINGTON – Program NASA Constellation stojí před potenciální 1 miliardou dolarů nedostatečného financování ve zbývajících čtyřech měsících současného rozpočtového roku, který pravděpodobně donutí smluvní partnery omezit práce na hlavních prvcích programu před tím, než agentura obdrží od kongresu pověření, které potřebuje, aby toto úsilí oficiálně ukončila.

V dopise z 9. června klíčovým zákonodárcům U.S. uvedl administrátor NASA Charles Bolden, že zpomalení prací by mohlo vést k „omezení pracovních sil smluvních partnerů odhadem o 30-60 procent současného stavu nebo o 2 500 – 5 000 v porovnání s tímto rokem.“

Podle tohoto dopisu stojí NASA před odhadovanými 994 miliony potenciálních nákladů spojených s ukončením programu Constellation, které NASA dle návrhu provede příští rok. „Když budou tyto odhadované závazky z ukončení vyčísleny, bude celý program Constellation konfrontován s celkovým odhadovaným nedostatkem 991 milionu dolarů za probíhající práce na programu v rozvaze letošního roku v porovnání s revidovaným plánem na finanční rok 2010,“ uvádí se v dopise.

Někteří smluvní partneři na 5 let starém programu určeném k náhradě vyřazovaného raketoplánu novou raketou a pro ni optimalizovanou kosmickou lodí řekli NASA, že očekávají, že agentura pokryje potenciální náklady ukončení, jak tvrdí zdroje z vlády a kongresu.

Ale činitelé NASA říkají, že všichni tito smluvní partneři jsou nasmlouváni podle standardních klausulí vložených do většiny agenturních kontraktů, aby si odložili financování letošního roku jako pojistku proti nákladům, k nimž by mohlo dojít v důsledku zrušení zakázek, vypršení pronájmů a výpovědí pro zaměstnance, pokud je program konečně uzavřen.

„Za podmínek odhadovaného nedostatku nemůže s dostupnými zdroji program Constellation pokračovat v celém rozsahu aktivit plánovaném na finanční rok 2010,“ napsal Bolden v dopise, který byl poslán Rep. Bartu Gordonovi (D-Tenn.) předsedovi komise sněmovny reprezentantů pro vědu a technologii a Sen. Billu Nelsonovi (D-Fla.), který předsedá senátní subkomisi po vědu a vesmír. „Podle zákona proti deficitu nemá NASA jinou volbu než tuto situaci srovnat.“

Bolden řekl, že NASA „obecně neposkytne žádné další financování“ vývoje prvního stupně rakety Ares I z Constellation a mohla by“ snížit rozsah zbývajících kontraktů a omezit úroveň podpory smluvních partnerů,“ uvádí v dopisu.

Kapsule pro posádku Orion z Constellation původně určená ke startům na Aresu I by v podstatě moha zapadnout, jelikož se NASA rozhoduje jak nejlépe pokračovat s vylehčenou verzí této kapsule použité jako nouzový záchranný člun na mezinárodní kosmickou stanici. Dopis říká, že prioritou bude tranzice na pilotovanou verzi záchranného člunu Orion s vedlejší prioritou určenou na pokračování práce na J-2X – motoru konstruovanému, aby sloužil jako druhý stupeň Aresu I.

Dopis uvádí, že 89 milionů dolarů na pozemní operace Constellation budou kráceny snížením „úrovně podpory smluvních partnerů, rozsahu úkolových objednávek a provozních nákladů. Vynaloží se úsilí, aby se zachovaly práce umožňující strategii letových testů, ale s dopadem na harmonogram.“

I další oblasti budou omezeny včetně prací na oděvu pro aktivity mimo plavidlo Constellation a na programovou integraci, uvádí dopis.

Několik vlivných zákonodárců oponuje plánům Bílého domu na zrušení Constellation a Kongres loni vydal zákon zakazující NASA, aby to učinila, dokud nebude na Capitol Hill schválen náhradní program.


pospa - 29/6/2010 - 15:27

Ještě pár nových fotek z testu PA-1



více tady :
http://www.spaceflight.nasa.gov/gallery/images/exploration/constellationtests/ndxpage28.html


pospa - 15/8/2010 - 13:19

Pokrok ve stavbě Orion GTA:

http://exploration.grc.nasa.gov/Orion/documents/ORION_WEEKLY_07092010.pdf

http://exploration.grc.nasa.gov/Orion/documents/ORION_WEEKLY_07302010.pdf

http://exploration.grc.nasa.gov/Orion/documents/ORION_WEEKLY_08062010.pdf


pospa - 20/9/2010 - 12:41

Ve vodním bazénu NBL v JSC proběhly v srpnu testy kabiny Orion (JENOM) s ohledem na EVA - výstup a návrat bočním průlezem do/z volného prostoru (vody). Testováno zejména kvůli kontrole designu bočních dveří/průlezu, rozmístění vnějších madel (pevných i odnimatelných), rozmístění vnitřního vybavení v kabině, atd.



http://www.nasaspaceflight.com/2010/09/constellation-proceeds-orion-capsule-eva-testing/


pospa - 25/9/2010 - 17:51

Další Orion reporty:

http://spaceflightsystems.grc.nasa.gov/Orion/documents/ORION_WEEKLY_09032010.pdf
http://spaceflightsystems.grc.nasa.gov/Orion/documents/ORION_WEEKLY_09102010.pdf
http://spaceflightsystems.grc.nasa.gov/Orion/documents/ORION_WEEKLY_09162010.pdf


pospa - 5/11/2010 - 16:06

Týdenní reporty za říjen 2010

http://exploration.grc.nasa.gov/Orion/documents/ORION_WEEKLY_09232010.pdf
http://exploration.grc.nasa.gov/Orion/documents/ORION_WEEKLY_10012010.pdf
http://exploration.grc.nasa.gov/Orion/documents/ORION_WEEKLY_10082010.pdf
http://exploration.grc.nasa.gov/Orion/documents/ORION_WEEKLY_10152010.pdf
http://exploration.grc.nasa.gov/Orion/documents/ORION_WEEKLY_10222010.pdf
http://exploration.grc.nasa.gov/Orion/documents/ORION_WEEKLY_10292010.pdf


Adolf - 30/11/2010 - 20:23

První kapsule Orion by měla letět v roce 2013 na obrovské raketě
By Amy Svitak
Space News Staff Writer
posted: 30 November 2010
09:55 am ET

WASHINGTON - Lockheed Martin Space Systems vyjednává s United Launch Alliance (ULA) o zakoupení těžkého nosiče Delta 4 Heavy pro bezpilotní testovací let Orion Crew Exploration Vehicle v roce 2013, ačkoliv NASA na tuhle zkoušku ještě nepřidělila peníze.

Činitelé NASA říkají, že agentura ještě reviduje náklady a rozsah navržených bezpilotních zkoušek Orionu v kontextu nově platné legislativy, která žádá vývoj kosmické kapsule a těžkého raketového nosiče schopného donést astronauty za nízkou orbitu Země do roku 2016.

Ale John Stevens vicepresident Lockheed Martin pro záležitosti vývoje programu Orion řekl, že tato v Denveru sídlící společnost jednoduše nemá čas čekat na NASA, až skončí své revize.

„Máme-li stihnout letové datum 2016 uvedené v autorizačním zákoně, musíme mít v roce 2013 letový test,“ řekl 23. listopadu Space News s odkazem na znění Autorizačního zákona pro NASA z roku 2010, který podepsal president Barack Obama, aby nabyl účinnosti 11. října. „Tak jsme do toho vložili své peníze, takže si můžeme rezervovat odpalovací rampu na test v roce 2013, protože je to potřebné, abychom stihli datum 2016, který určil Kongres.“

Jednání o raketě pro Orion

Stevans odmítl říci, kolik peněz Lockheed Martin vložil do zahájení formálních rozhovorů s ULA, v Denveru sídlícím poskytovatelem startovních služeb, který je ve spoluvlastnictví Lockheed Martin a v Chicagu sídlícího Boeing Co. Řekl, že dokud NASA neschválí financování dema, „jsou všechny peníze, které do toho vložíme jako zálohu, v nebezpečí.“

Mluvčí ULA Chris Chavez odmítl letový test komentovat, ale řekl, že zálohy na odpálení jsou stejným dílem rozloženy mezi Lockheed Martin a Boeing, což znamená, že Lockheed by mohl stáhnout polovinu svých peněz v záloze, kdyby nebyl schopen dosáhnout dohody o kontraktu na tento start.

„Stažení nerefundovatelných záloh by mohlo vytvořit výdělek podle toho, jakou část nákladů ULA vydala na práce na těchto aktivitách až do okamžiku stažení,“ řekl Chavez 23. listopadu v e-mailu.

Lockheed Martin, který v roce 2006 porazil v Los Angeles sídlící Northrop Grumman Corp. a jeho společníka Boeing s kontraktem za 3,9 miliardy dolarů na konstrukci a stavbu Orionu, očekává, že dokončí nepilotovaný test, i když budoucnost Orionu je od února zpochybněna, tehdy Obama navrhl zrušení této kapsule pro šest osob spolu se zbytkem programu NASA Costelation spojeného s měsícem.

Avšak agentura pořád ještě plánuje zrušení raketové rodiny Ares z Constellation, dostane-li kongresové schválení ve výdajovém zákoně v roce 2011. Orion v dubnu uspěl se znovuoživením, tehdy Obama oznámil plány k jeho využití jako záchranného člunu pro posádku Mezinárodní kosmické stanice.

Obamův návrh záchranného člunu, na který se obecně pohlíželo více jako na politický ústupek než technickou nezbytnost, se uvnitř NASA, v průmyslu a nakonec v Kongresu střetl s odporem.

Mnohoúčelová kapsule Orion

Autorizační zákon pro NASA nakonec president podepsal, aby vstoupil v účinnost, v říjnu ukončil volání po vývoji mnohoúčelového prostředku pro posádku – zkratkou MPCV – aby mohl v roce 2016 nést astronauty na misi do hlubokého vesmíru, nikoliv jen na krátký odskok zpátky na kosmickou stanici.

Ačkoliv zákon Orion nespecifikuje jako MPCV, směřuje to NASA, aby při jeho stavbě využilo hardware a konstrukce Orionu.

Navíc koncept výdajové legislativy pro rok 2011 od Senátního rozpočtového výboru v červnu přidal 1,1 miliardy dolarů na pokračování prací na Orionu, stejnou částku zplnomocnil i pro MPCV. Je ještě třeba, aby výdajový zákon pro NASA schválil celý Senát, ale jeho prvky by mohly být v nadcházejících týdnech zapracovány do širšího výdajového balíčku pro rok 2011.

Činitelé NASA mezitím říkají, že agentura ještě pořád určuje, jak s Orionem dále postupovat a vypracovává plán realizace MPCV, který byl vytčen v autorizačním zákonu pro NASA z roku 2010.

„Hodně z prací vztahujících se k MPCV může pokračovat podle už existujících kontraktů, ale bude-li to vhodné, NASA provede strategické schůzky k určení akviziční strategie, budou-li zapotřebí další kroky, aby byly splněny požadavky, rozsah, a hlavní cíle MPCV,“ napsal mluvčí NASA Michael Braukus 19. listopadu v e-mailu s dodatkem, že testovací let Orionu v roce 2013 se pořád ještě reviduje, aby se zjistilo, zda je k dispozici dost peněz.

„V tomto okamžiku NASA neočekává specifikaci konkrétního prostředku kontraktorovi, Agentura se zaměří na to, aby byly splněny hlavní cíle testu,“ napsal.

I přes neortodoxní přístup Lockheed Martinu k získání testovacího startu pro svůj prostředek v roce 2013, řekl Stevens, že tento krok je v souladu s novou Obamovou vizí pro NASA, která usiluje o rozšíření trhu pro komerčně stavěné rakety a hardware prostřednictvím kombinace veřejných a soukromých investic.

„Tahle část nového paradigmatu – předpokládáme, znamená, že musíme přinést kůži na trh,“ řekl. „Podstupujeme teď a zase v omezeném rozsahu riziko doufajíc, že to, co děláme, je na kvazi-komerečním základě a v tomto stylu.“

Testování pro misi do hlubokého vesmíru

Stevens řekl, že původní testovací režim pro Orion obsahoval rané letové testy kapsule bez posádky na nízkou orbitu Země na Aresu I. Při plánech NASA na přerušení rodiny raket Ares ve prospěch spoléhání na soukromě vyvinuté dopravní služby, se však rozsah a záměry testů Orionu změnil.

„V původním plánu letového testu byl před letem ke stanici už předchůdce,“ řekl. „Teď provádíme v jistém smyslu mnohem úplnější test letového prostředku, než měl být před tím.“

Stevens řekl, že plánovaný letový test Lockheedu v roce 2013 by měl Orion vypustit na vysoce eliptickou orbitu s apogeem v 17 000 kilometrech, nastavit kapsuli k návratu do atmosféry Země při rychlostech, jichž bude dosaženo při návratu z mise do hlubokého vesmíru.

„Záměrem je, že když to dostanete na vysoce eliptickou orbitu, tak to bude mít vyšší návratovou rychlost, než z nízké orbity Země,“ řekl Stevens. „Jakmile se vrátíte z této orbity z apogea, zrychlíte prostředek tak, že ve skutečnosti dosáhneme návratové rychlosti, která je stejná jako při návratu z lunární orbity.“

V porovnání s před tím plánovanými letovými testy v programu Constellation, řekl Stevans, že lunární varianta Orionu, která by se použila k provedení testu v roce 2013, by musela odložit pro let Delta 4 heavy některé subsystémy, ta je schopna dopravit na nízkou zemskou orbitu asi 25 metrických tun užitečného zatížení.

Např. když by kapsule letěla s modifikovanou verzí svého palubního záchranného systému, aktivní by byly pouze oddělovací motory konstruované k odtržení systémů od kapsule, řekl Stevens.

„Protože to není pilotovaná verze, nemusíte vézt záchranný systém, ale z aerodynamických důvodů ano, tak chceme provést aerodynamickou obdobu,“ řekl Stevens s dodatkem, že na misi nepoletí ani pole solárních panelů lodi.

Velká raketa NASA na pořadu dne

Stevens řekl Lockheed Martin, že neplánují koupit Delta 4 Heavy pro žádnou misi Orionu po nepilotovaném letovém testu v roce 2013, hlavně proto, že se předpokládá, že NASA začne stavět a testovat těžký raketový nosič, jak bylo určeno v autorizačním zákoně pro NASA.

„Předpokládáme, že do roku 2016 by měly být nějaké letové testy a že bychom se s těmito lety sesynchronizovali,“ řekl. „Tohle by byla preferovaná volba oproti použití Delta 4 nebo Atlas 5, pokud by byl těžký raketový nosič k dispozici,“ řekl.

Ačkoliv Lockheed Martin vidí Orion jako vypouštěný na novém NASA vlastněném těžkém raketovém nosiči, ULA nedělá tajnosti se svou ambicí vynášet pilotované prostředky, ať už pro NASA nebo pro komerční poskytovatele.

Např. generální ředitel ULA Michael Gass nabízel Delta 4 Heavy pro Orion v roce 2009 Augustinově komisi – panelu jmenovanému Bílým domem s úkolem revize plánů pilotované kosmonautiky NASA.

Vicepresident ULA pro záležitosti vývoje Georgie Sowers řekl v říjnu sympoziu komerčních kosmických letů, že nejlepším způsobem, jak Orion brzy dostat na start, je na raketě Delta 4 Heavy.

„Delta 4 Heavy je právě teď jediná raketa ve flotile U.S. s dostatečnou nosností,“ řekl v projevu na Mezinárodním sympoziu pro osobní a komerční kosmické lety v Las Cruces N. M. 20. října. „Ta vás dostane na nepilotované demo počátkem roku 2013 a k pilotovaným letům už v roce 2014 nebo 2015.“

Sowers řekl, že jakmile Orion vzlétne, všechno, co potřebujete k zajištění mise za nízkou orbitu Země je schopnost doplnit ve vesmíru palivo hornímu stupni Centaura. „Jedno doplnění paliva znamená schopnost zaletět do Lagrangeova bodu soustavy Země-Měsíc nebo provést lunární průlet ve stylu Apolla 8,“ řekl.

Tlak na komerční kosmickou loď NASA

ULA byla jednou z pěti společností, kterou v únoru NASA vybralo k účasti v prvním kole projektů Vývoje komerčních pilotovaných prostředků zamýšlených k podpoře Obamovy komerční pilotované iniciativy. Společnost použila svých přidělených 6,7 milionu dolarů, aby pracovala na Nouzovém detekčním systému potřebném pro certifikaci svých raket Atlas 5 a Delta na humane rate.

Gass Augustinově komisi v roce 2009 řekl, že ULA by potřebovala čtyři a půl roku, aby své rakety Delta 4 Heavy dostala na humane-rate za jednorázové náklady 500 milionů dolarů plus 300 milionů dolarů za start.

Avšak studie v Los Angeles sídlící Aerospace Corp. v roce 2009, která zkoumala nákladové a harmonogramové důsledky spojené s human-ratingem nosiče Delta 4 Heavy shledala, že tento proces by do dokončení trval mezi pěti a půl rokem až sedmi lety.

Co se týče Delta 4, Lockheed Martin řekl, že je nyní zaměřen na navrhovaný letový test Orionu v roce 2013.

„Bylo by předčasné, abych činil nějaká prohlášení o tom, zda zkusíme nebo ne vystřelit lidi na Orionu sedícím na Deltě 4,“ řekl.



Dělníci spouští makutu Orionu ve skutečném měřítku na modul nesoucí konstrukci během manévru nasazení na montážní linku v Provozním a zkušebním zařízení NASA v Kennedyho kosmickém středisku na Floridě. Credit: NASA



L2-Farside Mission – zde zobrazená mise na odvrácenou stranu měsíce je preferovaná výrobcem kosmické lodi Orion Lockheed Martin Space Systems. Vidí ji jako mezikrok směrem k mnohem ambicióznějším misím za nízkou orbitu Země. Zde je vyobrazeno, jak bude posádka astronautů na dálku ovládat roboty na lunárním povrchu. Credit: Lockheed Martin



Technici připravují záchranný prostředek při zrušení startu Orionu na tes 6. května na testovacím polygony U.S. Army White Sands v New Mexico. Test Facility



Umělecká ilustrace vyobrazující misi k asteroidu „Plymouth Rock“ s astronauty a kosmickou lodí NASA Orion, jak to vidí u Lockheeed Martin. Credit: Lockheed Martin


JiříHošek - 30/11/2010 - 22:54

quote:
L2-Farside Mission – zde zobrazená mise na odvrácenou stranu měsíce je preferovaná výrobcem kosmické lodi Orion Lockheed Martin Space Systems.
http://www.lockheedmartin.com/data/assets/ssc/Orion/Toolkit/LMFarsideWhitepaperFinal.pdf
quote:
Vidí ji jako mezikrok směrem k mnohem ambicióznějším misím za nízkou orbitu Země.
http://www.lockheedmartin.com/data/assets/ssc/Orion/Toolkit/SteppingStones.pdf


pospa - 28/1/2011 - 11:16

Nosná konstrukce Orionu GTA byla v prosinci 2010 zcela dokončena a přepravena do závodu LM v Denveru, Co.

http://cxamdb.com/article.asp?artid=532




Vývojáři SW Orionu dodali v lednu 2011 dokončený integrovaný palubní SW verze 6.1 pro obsluhu všech systémů kosmické lodi(navigace, komunikace, životní podmínky, atd).

http://cxamdb.com/article.asp?artid=537
[Upraveno 28.1.2011 pospa]


pospa - 24/3/2011 - 10:00

Lockheed Martin ve svém závodě Waterton Facility poblíž Denveru (Col) otevřel nový simulátor kosmických operací pro Orion/MPCV - Space Operations Simulation Center (SOSC).

http://www.lockheedmartin.com/products/Orion/


Adolf - 24/3/2011 - 23:26

Kosmická kapsule NASA začíná s testy v nové zkušebně
SPACE.com Staff
Date: 22 March 2011 Time: 04:33 PM ET


Lockheed Martin’s Space Operations Simulation Center in Colorado dovede simulovat dokovací manévry na orbitě pomocí atrapy kosmické kapsule NASA Orion (nalevo) a Mezinárodní kosmické stanice.
CREDIT: Lockheed Martin


První verze nové pilotované kosmické kapsule NASA Orion je připraven k zahájení sérií rigorózních prověrek v rámci přípravy tohoto prostředku k prvnímu letu v roce 2013.

Primární dodavatel NASA pro Orion je aerokosmická firma Lockheed Martin odhalila včera 21. března u Denveru v Coloradu prototyp kosmické lodi a prostorné testovací centrum na technické úrovni doby. Lockheed's Space Operations Simulation Center (SOSC) podrobí Orion různým aktivitám, otestuje mj. charakteristiky i jeho navigaci, přibližování, sestupné a přistávací systémy.

„Lockheed Martin postavil své pozoruhodné zařízení, aby vyvinuli a otestovali systémy kosmické lodi, dále demonstrovali naše odhodlání vylepšit bezpečnost a pokročilé dovednosti budoucích U.S. pilotovaných letů,“ řekl v prohlášení vicepresident a generální ředitel pilotovaných kosmických programů u Lockheedu.

Seznámení s Orionem

Původně zkonstruovaná, aby startovala na NASA raketě Ares I, měla loď Orion u NASA sloužit jako nástupce jejich flotily raketoplánů, která je letos určená po třech desetiletích kosmických letů do výslužby. Kosmická agentura plánovala použití lodi Orion k dopravě astronautů na Mezinárodní kosmickou stanici a zpět.

Ale mise kosmické lodi Orion se mezi tím změnila. Loni president Barack Obama zrušil na měsíc orientovaný program NASA Constellation, který zahrnoval i Ares I, a nařídil nový plán, který upřednostňuje výzkum asteroidu a Marsu.

V rámci nového plánu by lodi Orion primárně sloužily jako úniková plavidla posádky pro kosmickou stanici a mohly by hrát roli v budoucím výzkumu hlubokého vesmíru. Lockheed se chytá na další možnosti a spřádá plány na vyslání několika provázaných kapsulí Orion na asteroid – potenciální pilotovaná mise zvaná „Plymouth Rock“.

Aerokosmické firma rovněž vyvinula několik dalších scénářů, které tyto představy dovádí až k eventuální pilotované misi Orionu k Marsu. Navíc k Plymouth Rock tyto možnosti obsahují i misi k Lagrangeovu bodu nad odvrácenou stranou měsíce a cestu k měsícům Marsu, které by byly doplňkem robotických misí na povrch Marsu, řekli její činitelé.

Kosmické lodi Orion o tvaru želatinového bonbónu mají průměr asi 16,5 stopy (5 metrů) na jejich širších koncích. Při svém návratu na Zem, šplouchnou do oceánu stejně jako NASA kapsule Mercury a Apollo spíše, než by přistávaly na ranveji jako raketoplán.

Lodi Orion byly původně konstruované, aby nosily čtyři astronauty na měsíc nebo šest astronautů na nízkou orbitu Země, ačkoliv NASA v roce 2009 omezila původní velikost posádky na čtyři lidi.
Video: http://www.space.com/video

Test za testem

NASA už provedla několik testů konstrukce kosmických lodí Orion. V květnu 2010 např. kosmická agentura úspěšně otestovala systém zrušení startu Orionu – únikovou věž s raketovým pohonem konstruovanou, aby ve stavu nouze při startu kapsuli odnesla od rakety.

A v loňském červenci prošla konstrukce kosmické lodi svou fází 1 bezpečnostních revizí požadavků NASA pro human rating – rigorózních zkoušek k určení, zda je kapsule dost bezpečná k dopravě astronautů.

Coloradské testy budou stavět na těchto minulých úspěších, pomáhajících ověřit schopnost Orionu vydržet v drsném prostředí hlubokého vesmíru ještě před jeho prvním orbitálním testovacím letem v roce 2013 a zahájením operačních letů v roce 2016, uvedli činitelé Lockheedu.

Inženýři ze zařízení SOSC vyhodnotí u prototypu Orionu navigační a dokovací technologii stejně jako testované vlastnosti systémů lodi pro přibližování, střetnutí, zobrazování, sestup a přistání.

41 000 čtverečních stop (3 809 čtverečních metrů) velké SOSC je postaveno na hluboké formaci podkladových hornin a v důsledku toho je silně odstíněno od místních seismických poruch. Tohle založení poskytuje ultra-stabilní prostředí k testování přesných přístrojů a precizních navigačních systémů potřebných pro kosmické lodi, řekli činitelé.

Lockheed včera v SOSC provedl určité demonstrace, aby ukázal, co to umí. Ta dema obsahovala simulované mise na asteroid a ke kosmické stanici pomocí laserem a opticky řízených robotických navigačních systémů, řekli činitelé.

Po skončení různých testů v Coloradu pošle Lockheed prototyp kapsule Orion do Virginie, kde podstoupí rigorózní zkoušky přistání ve vodě.


pospa - 10/5/2011 - 10:19

Aktuální stav prací na GTA - montáž vnitřní tepelné izolace a backshell.
Ty (simulované ?) černé dlaždice vnější tepelné ochrany mě dost překvapily...






Vzhledem k tomu, že byl program Constellation oficiálně zrušen a vyvýjená loď Orion byla přejmenována na Multi Purpose Crew Vehicle, navrhuji adminům přejmenovat toto vlákno na "MPCV / Orion", nebo nějak podobně. Díky


Jiří Hošek - 11/5/2011 - 06:32

Pokud bude schválen high altitude abort test Orionu na rok 2014, pak by při něm mohl být použit exemplář GTA.
Jsou už nějaká fota ze stavby exempláře pro let Orionu OFT-1 v roce 2013?


ales - 25/5/2011 - 09:55

NASA oficiálně oznámila, že pro svoje budoucí pilotované mise do hlubšího kosmu si vybrala kosmickou loď MPCV (odvozenou z lodi Orion), kterou bude vyvíjet a stavět firma Lockheed Martin. První pilotovaný let MPCV (Multi-Purpose Crew Vehicle) má proběhnout v roce 2016.

http://www.space-travel.com/reports/NASA_Announces_Key_Decision_For_Next_Deep_Space_Transportation_System_999.html


yamato - 25/5/2011 - 10:35

2016?? vidim ze old-space, costplus kultura este zije... odkedy sa vyvija orion?


pospa - 25/5/2011 - 10:43

quote:
První pilotovaný let MPCV (Multi-Purpose Crew Vehicle) má proběhnout v roce 2016.
... hm, 11 let od zahájení vývoje?

... Jak dlouho že se vyvýjel STS, 9 let ?


pospa - 25/5/2011 - 11:00





... no comment !

[Upraveno 25.5.2011 pospa]


Ervé - 25/5/2011 - 15:02

Dobrá zpráva, když už mají x miliard investovaných do vývoje, je hloupost vše zahodit ve dvou třetinách cesty. Nová loď by stejně musela být něco obdobného. Uvidíme jak se podaří uhlídat ceny při konkurenci Dragona.


pospa - 25/5/2011 - 16:38

quote:
NASA oficiálně oznámila, že pro svoje budoucí pilotované mise do hlubšího kosmu si vybrala kosmickou loď MPCV ...
"...The spacecraft will carry four astronauts for 21-day missions ..."

Tak mně napadá, jaké deep space mise se dají pořídit za 21 dní?
K Měsíci? K asteroidům, prolétajícím blízko Země?
A jak stanovili zrovna číslo 21? Podle objemu zásob pro 4-člennou posádku?
Pro deep space misi bude stejně nutné loď připojit k nějakému většímu obytnému/skladovacímu objemu.
Jestliže má první pilotovaný let MPCV nastat někdy za 5 let (což je ve hvězdách ), na zadání takového většího modulu je sice dost času, ale jasněji stanovené cíle už dnes by rozhodně neškodily.


yamato - 25/5/2011 - 17:07

dovolim si odhadnut buducnost, na zaklade minulosti - MPCV aj HLV najprv nestihnu terminy, potom prekrocia rozpocty, a potom odidu do dejin. Nahradi ich nejaky novy bomba plan, predstaveny nejakym novym prezidentom.


Ervé - 26/5/2011 - 07:31

Moc pesimistické, reálně se MPCV postaví, protože bude potřebný jak pro lety k Měsíci, asteroidům nebo v další fázi (variantě) k Marsu. Nosič falcon IX heavy nebo HLV, který ale doufám zruší.


yamato - 26/5/2011 - 08:26

quote:
Moc pesimistické, reálně se MPCV postaví, protože bude potřebný jak pro lety k Měsíci, asteroidům nebo v další fázi (variantě) k Marsu. Nosič falcon IX heavy nebo HLV, který ale doufám zruší.


no ja by som bol rad keby sa postavil a keby sa fakt letelo na mesiac alebo asteroid, ale posledne dekady v NASA ma presvedcili, ze uz sa nepostavi asi nic uz bolo tolko bomba planov, tolko programov, a nic z toho, vzdy len prekrocenie rozpoctu a zastavenie programu.
NASA zacne lietat na mesiac az vtedy, ked si bude moct kupit u sukromnikov letenku...


raul - 26/5/2011 - 08:43

quote:
Tak mně napadá, jaké deep space mise se dají pořídit za 21 dní?
K Měsíci? K asteroidům, prolétajícím blízko Země?
A jak stanovili zrovna číslo 21? Podle objemu zásob pro 4-člennou posádku?

Podle návrhu Flexible Path z loňského roku by těch 21 dní mělo představovat geo-space let do E-M L1, možnost zde např. servisovat satelity přetažené z S-E L2. Na to by měl být samotný MPCV ještě vybaven.

http://www.nasa.gov/pdf/448310main_NASA%20KSC_crawley_2010april%2014.pdf
Na straně 8-9.

Pro cesty do hlubšího vesmíru už bude potřeba podpora dalšího modulu.


... bo - 26/5/2011 - 09:15

http://images.spaceref.com/news/2011/isdc.bigelow.pdf


admin - 26/5/2011 - 10:15

quote:
Moc pesimistické, reálně se MPCV postaví, protože bude potřebný jak pro lety k Měsíci, asteroidům nebo v další fázi (variantě) k Marsu. Nosič falcon IX heavy nebo HLV, který ale doufám zruší.


Mno, to by měl zvládnout i pilotovaný Dragon...


Jan Baštecký - 26/5/2011 - 13:17

ještě k mapě "MPCV is built near ME":

Téměř podobný obrázek jsem viděl u raketoplánu. Každý stát unie se hrdě zapojí do kosmického průmyslu, každý politik a senátor je spokojen.

... a obrovské následné náklady jsou jiná kapitola.


Jiří Hošek - 28/5/2011 - 07:28

quote:
A jak stanovili zrovna číslo 21?
Délka letu 21 dní (a další údaje) byla uvedena již v lednu v těchto dokumentech:
http://images.spaceref.com/news/2011/Sec.309.Report.pdf (str.18)
http://www.nasa.gov/pdf/509766main_509766main_NAC_Exploration_Program_Status_20110111.pdf (str.12)


Jiří Hošek - 28/5/2011 - 07:48

http://www.johnkazeva.com/space/rocket_science/ORION/CxP_70000_CARD_RevB.pdf
Dokument z roku 2008, str. 102. Zde je to uvedeno jako minimální požadovaná hodnota.


pospa - 28/5/2011 - 12:53

quote:
http://www.johnkazeva.com/space/rocket_science/ORION/CxP_70000_CARD_RevB.pdf
Dokument z roku 2008, str. 102. Zde je to uvedeno jako minimální požadovaná hodnota.
OK
"[CA3164-PO] Orion shall provide a habitable environment for a crew of four for a minimum of 21.1 days during each lunar mission.
Rationale: Defines the number of days that Orion is required to provide support for the crew based on the maximum mission duration including contingencies and docked operations with LSAM. Includes 16.8 days for nominal mission timeline with crew, plus 4.3 days contingency, and assumes Orion supports crew during Orion- LSAM docked operations."

Zajímavé, NASA počítala s nominální misí k Měsíci a zpátky (s posádkou v Orionu) v délce 16.8 dne. Plus dalších 210 dní na LLO bez posádky.
Když budu brát dobu přeletu 2 X cca 3 dny, tak mi zbývá +/- 10 dní na jiné operace na LEO, či LLO. Plus další 4,3 dny jako rezerva.


-=RYS=- - 29/5/2011 - 03:30

quote:
http://images.spaceref.com/news/2011/isdc.bigelow.pdf


Bohuzel, odkaz uz nefunguje, nasel jsem vsak nejake foto z toho PDF.







Kazdopadne je tam vice mista nez na ISS. To by bylo dost velke pohodli a luxus. Na ISS si clovek nemuze ani natahnout napric nohy.
A kdyz by ty "nafukovacky" roztocili pro vytvoreni gravitace...tak by to byla parada.


http://www.flickr.com/photos/jedibfa/5146872991/in/photostream/



[Upraveno 29.5.2011 -=RYS=-]


Jiří Hošek - 29/5/2011 - 07:44

quote:
Tak mně napadá, jaké deep space mise se dají pořídit za 21 dní?
K Měsíci? K asteroidům, prolétajícím blízko Země?

K Měsíci z hlediska délky mise OK, nemá však potřebné delta-v pro opakování mise Apolla 8, ale pouze pro průlet. MPCV má mít zásobu rychlosti 5233 ft/s, tj. 1595 m/s. Manévr LOI vyžaduje cca 880 m/s, TEI 930 m/s. V projektu Constellation se počítalo s tím,že manévr LOI vykoná přistávací modul Altair.

Ohledně asteroidů kopíruji svůj příspěvek z tématu "Přistání člověka na asteroidu" z 23.5.2010:

Příklad 1: 2019, asteroid 2008 EA9, 205-denní trajektorie
http://www.lpi.usra.edu/sbag/meetings/sbag2/presentations/PlymouthRockasteroidmission.pdf
str. 15

odlet od Země 3,305 km/s
brzdění u asteroidu 0,44 km/s
odlet od asteroidu 1,15 km/s
celkem 4,9 km/s


Příklad 2: 2025, asteroid 1999 AO10, 156-denní trajektorie
http://www.lpi.usra.edu/decadal/sbag/topical_wp/PaulAAbell.pdf
str. 6

odlet od Země 3,291 km/s
brzdění u asteroidu 2,193 km/s
odlet od asteroidu 1,746 km/s
celkem 7,23 km/s


pospa - 12/7/2011 - 11:03

Celkem by mně zajímalo, jestli NASA stále hodlá paralelně testovat oba koncepty záchranného systému pro MPCV - LAS i MLAS.

V tomto dokumentu http://ntrs.nasa.gov/archive/nasa/casi.ntrs.nasa.gov/20110012906_2011013500.pdf
je MLAS popisován jako smíšený systém se 6 tlačnými motory na TPL (s vektorováním tahu!) a 8 stabilizačními motorky na KPL pro řízení polohy. Plus 3 motory na odhození MLAS po ukončení funkce.
Řekl bych dost komplikovaný systém...


Ervé - 13/7/2011 - 09:51

Tuto koncepci taky nechápu, proč místo toho nenavrhli 1 centrálně pod špičkou umístněný motor se 4 bočními tryskami?


yamato - 13/7/2011 - 10:04

ja tak celkovo nerozumiem v com to ma byt vyhodne. Zahadzuje sa to tak ci tak, lahsie to zrejme nebude, evidentne je to komplikovanejsie a navyse mame TPH motory okolo kabiny s posadkou (v standardnej koncepcii je TPH nad posadkou. Tiez to nie je vyhra, ale aspon nesedite oblozeni vybusninami)


pospa - 13/7/2011 - 11:31

quote:
Tuto koncepci taky nechápu, proč místo toho nenavrhli 1 centrálně pod špičkou umístněný motor se 4 bočními tryskami?
Ale to by byl přece už existující LAS.

Jak se píše v dokumentu, na který jsem odkatzoval dřív, tak důvodem pro testování koncepce MLAS má být obava z ohybových momentů způsobených příliš dlouhou věží LAS a asymetrie tahu trysek TPL motoru na řízení polohy až na konci věže.

"In year 2007, the NASA Associate Administrator for Exploration (NAAE) acknowledged and identified potential risks associated with the vertical assembly design of the solid rocket abort motor. Such concerns involved the height of the abort motor potentially initiating severe bending moments and contributing to the Attitude Control Motor (ACM) plume asymmetry; thereby, affecting the overall stabilization phase of the vehicle 1. In addition, the vehicle utilizes solid propellants for coast stabilization, which prevents control over varying the flow of thrust from the motors. As a result, the NAAE had asked the NASA Engineering and Safety Center (NESC), an organization established in July 2003 in response to the Columbia accident, to develop and demonstrate an alternate Launch Abort System (LAS) as risk mitigation for the baseline Orion LAS."

Přesto si myslím, že za 8 let vývoje konceptu a testování se už NASA mohla rozhodnout pro jednu koncepci a nemrhat dalšími prostředky na paralelní vývoj dvou záchranných systémů. Je to čím dál víc do očí bijící, jak málo efektivní NASA je.


PINKAS J - 20/7/2011 - 12:36

http://www.space-travel.com/reports/NASA_inks_agreement_with_maker_of_Atlas_V_rocket_999.html

NASA podepsala dohodu s ULA na úpravu rakety AtlasV pro vyslání astronautů k ISS. S raketou AtlasV počítají také společnosti Sierra Nevada Corp. a Blue Origin budující nástupce Shuttle . O využití AtlasV vážně uvažuje i Boeing. Space X vyvíjí svou raketu.


-=RYS=- - 21/7/2011 - 06:13

quote:

Pro deep space misi bude stejně nutné loď připojit k nějakému většímu obytnému/skladovacímu objemu.
Jestliže má první pilotovaný let MPCV nastat někdy za 5 let (což je ve hvězdách ), na zadání takového většího modulu je sice dost času, ale jasněji stanovené cíle už dnes by rozhodně neškodily.


Je taky otazkou jestli by se onen nafukovaci habitat nevesel do trunku za samotnou kabinu a na LEO by se premistil uz nafouknutej na predek lode (prechodova cast).


Ervé - 21/7/2011 - 09:04

Atlas V by musel být ve verzi bez boosterů na TPH (bezpečnost posádky), tedy ve váze cca 10 t plná loď - radikální změna Orionu na MPCV.


yamato - 21/7/2011 - 09:09

quote:
Atlas V by musel být ve verzi bez boosterů na TPH (bezpečnost posádky), tedy ve váze cca 10 t plná loď - radikální změna Orionu na MPCV.


nebolo by jednoduchsie prerobit Deltu IV heavy?


PINKAS J - 21/7/2011 - 10:34

Když mohl létat Shuttle těsně vedle obrovských motorů na TPH, proč by nemohl létat AtlasV s malými boostry na TPH, když Orion je na špici rakety? Kromě toho jsem někde četl, že Atlas uvažuje použít 2 hlavní motory místo jednoho a zvětšit nádrže. Delta4 Heavy je příliš drahá, příprava ke startu zdlouhavá, při každém větším problému ať technickém nebo zaviněném počasím musí vypouštět 3 velké nádrže H2


Ervé - 21/7/2011 - 14:10

TPH motory jsou tím bezpečnější, čím jsou větší. NASA by nedala povolení k pilotovanému letu pro raketu využívající malé boostery - jejich výbuch v případě utržení kusu TPH a ucpání trysky by zdemoloval raketu tak rychle, že by nebylo dost času na záchranu posádky. U SRB s obrovským kritickým průřezem je šance minimální.
Delta IV Heavy je strašně neoperativní a drahá raketa, navíc s nižší bezpečností danou 3 motory 1. stupně. U Atlasu bude ještě nutné vyměnit nebo posílit motory 2. stupně - 2 RL-10 v Centauru nezajišťují bezpečný profil letu pro posádku.


yamato - 21/7/2011 - 14:19

co takto primontovat SRB k prvemu stupnu atlasu?


leemer - 1/8/2011 - 13:47

NASA uveřejnila zajímavé fotografie a video z testování rozměrové a hmonostní makety MPCV pro přistání na vodu. Testování probíhá od července při různých rychlostech, které simulují reálné přistání na vodní hladinu. Více viz http://www.nasa.gov/multimedia/videogallery/index.html?collection_id=67871&media_id=102738521.


Credit: NASA/Sean Smith


pospa - 17/8/2011 - 13:29

Minulý týden proběhla integrace MPCV(-GTA?) a LAS.
Následovat budou testy této sestavy v akustické komoře.




Další fotky v Orion/MPCV photostreamu http://www.flickr.com/photos/nasampcv/


Jiří Hošek - 17/8/2011 - 22:30

quote:
Minulý týden proběhla integrace MPCV(-GTA?) a LAS.
Ano, jde o Ground Test Article.


pospa - 18/8/2011 - 09:02

quote:
quote:
Minulý týden proběhla integrace MPCV(-GTA?) a LAS.
Ano, jde o Ground Test Article.
Vím, je to stále stejný kus HW, jako před přejmenováním z Orionu na MPCV.
Otazník a závorky jsem tam dal jen proto, že jsem zatím nikde nezahlédl označení MPCV-GTA, po předchozím vzoru Orion-GTA.


Jiří Hošek - 19/8/2011 - 06:30

www.nasa.gov: Multi Purpose Crew Vehicle ground test article, or GTA
http://www.nasa.gov/multimedia/imagegallery/image_feature_1971.html


Ervé - 19/8/2011 - 08:09

Jestli bude stejně přetížený jako Orion, tak to žádná sláva nebude. Jsou někde odhadované hmotnosti? Na wikině jsou ještě data Orionu.


Jiří Hošek - 20/8/2011 - 07:27

Ta data jsou shodná s Orionem, protože NASA vybral pro MPCV Reference Vehicle Design beyond-LEO verzi Orionu design block 2.

Některá data MPCV jsou zde na str.18:
http://www.nasa.gov/pdf/510449main_SLS_MPCV_90-day_Report.pdf


-=RYS=- - 20/8/2011 - 20:07

Jakej je nahradni nosic za Ares?
Mozna by propojovaci prstenec upravili i pro F9 ci FH.


-=RYS=- - 22/8/2011 - 17:05

Tak me napadlo pri psani sem (http://www.kosmo.cz/modules.php?op=modload&name=XForum&file=viewthread&start=184&page=4&tid=1391#pid72246), ze kdyz jsou problemem penize a financovani, tak se mohli vsichni dohodnout na spolecnem postupu.

Mam na mysli, aby se NASA, ESA, RAKA, JAXA, CSA a pripadne i ISRO sesli a domluvili si postupy tak, aby bylo mozno pouzivat co nejlevnejsi "statni" pilotovanou kosmonautiku svetove a systemove.

Vyuzit pro modernizaci to co uz je, jinak to dopadne stejne jako Constelattion atd. , velke reci, finance zadne, vysledek zadny.

Misto vyvoje Orionu+PPTS+pilotovanej ATV+light verze Sojuzu pro Indii ala Cinskej "Sojuz", by se pro dopravu lidi na LEO (ISS, prestupni stanice, palivova stanice, hotel, lodenice) dokoncil MAKS.
Kazdy stat z tohoto seskupeni by mel k dispozici dokumentaci k standardni "pasove-seriove" vyrobe pilotovanejch MAKSu i nakladnich MAKSu. V Rusku (Ukrajina) by se vyrobilo 5 Mriji, ktere by se propujcovali pro starty...proste by preletalo do statu z kterych se bude startovat MAKSem.
MAKSy + nadrz by si jednotlive organizace vyrabeli samy nebo sdilenym postupem....rusove motory, nadrze ESA atd. . Cili urcitej "pasovej" zpusob vyroby.
Coz znamena usporu financi pri vyrobe a pouzivani. Soucasne by to bylo technicky kompatibilni, aby evropskej MAKS slo pripojit k JAXA nadrzi (napriklad) a aby pripojovaci chomout k ISS byl stejny jako u ostatnich MAKSu, aby se kazdy MAKS mohl pripojit k ISS (a dalsim stanicim ci k jinemu MAKSu v ramci zachrany).

Co se tyce lodi pro hluboky vesmir ala 4-mistnej PPTS, tak by se vsichni dohodli na jednom typu kapsle, kterou by si vsichni mohli "doma" vyrabet unifikovane-seriove. Pripadne opet sdilenym zpusobem...tepelny stit rusove, korekcni motorky NASA atd..
Kazdopadne by system pripojeni k poslednimu stupni nosice mel byt stejny a kompatibilni, aby indicka (ci jinej vyrobce) kapsle sla pripojit k "prstenci" F9 ci prstenci Sojuzu/Angary nebo Ariane5 ci Atlasu.
Pricemz by kazda organizace bud si vyrobila vlastni druh levneho nosice (u vseho moznost vstupu privatni firem) ala Muskovo Falcon ci jine modularni ( = levne) nosice ala Angara.

Myslim si, ze neni dobre pro platce dani v danejch zemi, aby se vyhazovali penize za hrani si na vlastnim pisecku. To je dost draha politika.
Napriklad ESA by nemusela vyvijet vlastni pilotovanej nosic s lodi, stacilo pristoupit na domluvu s Ruskem, takze ESA Sojuzy z Korou jsou zajimavou moznosti reseni. Asi to tak dopadne i s Indii, zakoupej licenci na Sojuzy s tim, ze budou chtit po Rusech, aby si to v Indii bud vyrabeli vse sami nebo alespon vetsinu.

Tudiz cena Sojuzu-nosice by mohla klesnout jeste dolu. Kdyz by Rusko vyrabelo tyto Sojuzy pro vsechny partnery ESA, Indie, JAXA tak by pasova vyroba ve fabrice v Rusku zlevnila tyto nosice.
Myslim tim na tolik, ze by to bylo levnejsi nez kdyz by si narodni staty vyrabeli podobny nosic (nosnost) sami.

Boeing chce svou CST-100 prodavat "seriove" jako sva letadla s tim, ze si zakaznik vyresi propojeni s vypoustecim prstencem posledniho jakehokoliv vhodneho stupne.

Mozna by SpaceX mohla dodavat sve nosice podobnym zpusobem. Hromadna vyroba by zlevnila nosice a zajistila praci pro zamestnance.
A zefektivneni vypousteni tim, ze alespon prvni stupen bude znovupouzitelny dal zlevni starty pro ostatni agentury.

Tohle je jen muj vlastni nazor jakozto "posledniho" z poslednich danovych platcu ESA agentury.


x - 22/8/2011 - 19:01

"ze by to bylo levnejsi nez kdyz by si narodni staty vyrabeli podobny nosic (nosnost) sami."

Ovsem to by nemela mi hlavni slovo zde propaganda - propagovani narodnich zajmu - jak to ted priznici Rusu vuci USA casto delaji - takto by zesmesnovali pak i ESA a tim i Evropu.

V USA se takto nebere - co nevyrobim levnejs tak to koupim a to kdekoliv ve svete. A tudiz nikdo z USA pri pouziti lode ESA z USA zesmenovat ESA - jen ale Evropsikym nacionalistum bude to jiste vadit a rikat penize z Evropskych zdroju by plne meli smerovat na podporu Evropskych firem. A to jiz problem zde bude.


-=RYS=- - 23/8/2011 - 01:42

Je videt, ze jsme stale nevyspela civilizace.
Thor v SGC rekl Jackovi, ze jsme pata rasa a ze jsme pripraveni.
Rekl bych, ze jestli k nam nekdo prileti, tak akorat ze sebe udelame ostudu.
Ani se nedivim lidem ala Musk (ze by Antik? ), ze chteji pryc ze Zeme.
Bejt zdravej, mit penize.... vzal bych manzelku (tedy kdyz by nejaka byla) a sup do rakety.
Nejakej podzemni jeskynni habitat se svetlovodama a sklenikama se na Marsu vytvorit da (http://www.kosmo.cz/modules.php?op=modload&name=XForum&file=viewthread&start=9&page=1&tid=1555#pid72264).


Jiří Hošek - 28/8/2011 - 10:17

Aktualizuji svůj příspěvek z 22.8.2009

quote:

06.01.2010 PA 1
01.12.2011 AA 1

Pad Abort (PA):
http://www.nasa.gov/images/content/176631main_jsc2007e20991_lores.jpg

Ascent Abort (AA):
http://www.nasa.gov/images/content/176581main_jsc2007e20962_lores.jpg

Test PA 1 se uskutečnil 6.5.2010
Test AA 1 je nyní plánován na březen 2014


Jiří Hošek - 28/8/2011 - 10:17

Zdroj:
http://space.flatoday.net/2011/08/nasa-aims-to-move-orion-test-to-cape.html
http://www.orbital.com/NewsInfo/Publications/ATB_Fact.pdf


Ervé - 31/8/2011 - 15:03

Jsou někde důvěryhodné informace o MPCV? Na wikině sem našel údaj o váze kabiny 8,9 t, přetlakovaném objemu kabiny 19,5 m3, z toho využitelný objem 9 m3 - to je snad nesmysl, aby vybavení zabíralo 10,5 m3 ? V Apollu to byly 4 m3 a to byla technologie 60.let.


pospa - 31/8/2011 - 15:59

quote:
Jsou někde důvěryhodné informace o MPCV? Na wikině sem našel údaj o váze kabiny 8,9 t, přetlakovaném objemu kabiny 19,5 m3, z toho využitelný objem 9 m3 - to je snad nesmysl, aby vybavení zabíralo 10,5 m3 ? V Apollu to byly 4 m3 a to byla technologie 60.let.
Například v tomto článku http://www.universetoday.com/88434/human-mission-to-an-asteroid-the-orion-mpcv/ jsou popisovány testy vodního přistání kabiny MPCV o hmotnosti 22000 lb (9,9 t) a potvrzen je vnitřní obyvatelný prostor okolo 9 m3.
Poměrně velký objem přetlakované části - větší část válcového prostoru "pod podlahou" zaberou všemožné systémy lodi a skladovací prostory. Další prostor ukrojí 4 sedačky, Ovladací panel(y) a další nutné vybavení uvnitř lodi. Je třeba mít na paměti, že MPCV se projektuje pro čtyřčlennou posádku a dlouhodobý let (v řádu měsíců) k asteroidu .
I v článku se zmiňují o tom, že zatím není jasné, zda při těchto misích bude použita varianta "Plymouth Rock" = let dvou spojených Orionů/MPCV, nebo pohodlnější varianta letu jednoho MPCV s připojeným velkým obytným modulem.



http://lunarscience.nasa.gov/articles/nasas-first-lunar-orion-test-capsule-built
[Upraveno 01.9.2011 pospa]


Pepa z Depa - 31/8/2011 - 16:50

quote:
Jsou někde důvěryhodné informace o MPCV? Na wikině sem našel údaj o váze kabiny 8,9 t, přetlakovaném objemu kabiny 19,5 m3, z toho využitelný objem 9 m3 - to je snad nesmysl, aby vybavení zabíralo 10,5 m3 ? V Apollu to byly 4 m3 a to byla technologie 60.let.


Zapomelo se ale na misto pro podpurne systemy systemu podpurnych a hlavnich,nahradni dily a v neposledni rade jeste sluzebni prostory pro servisni firmu.


Jiří Hošek - 31/8/2011 - 23:06

quote:
Jsou někde důvěryhodné informace o MPCV? Na wikině sem našel údaj o váze kabiny 8,9 t, přetlakovaném objemu kabiny 19,5 m3, z toho využitelný objem 9 m3
Důvěryhodné zdroje jsem uvedl v příspěvku z 28.5.2011 - 07:28.


raul - 9/9/2011 - 22:40

NASA oznámila další milník pilotované kosmonautiky prvním svárem kabiny Orion určené již pro kosmický let.


Agamemnon - 10/9/2011 - 12:54

quote:
NASA oznámila další milník pilotované kosmonautiky prvním svárem kabiny Orion určené již pro kosmický let.


let je plánovaný na júl 2013, nosič je delta iv heavy

nejaký ten článok ku tomu:
http://www.nasaspaceflight.com/2011/09/nasa-orion-progress-welds-begins-oft-1-vehicle/ [Edited on 10.9.2011 Agamemnon]


Jiří Hošek - 15/10/2011 - 13:50

Vizualizace návrhu na použití upraveného servisního modulu ATV jako servisního modulu MPCV:

http://www.bbc.co.uk/news/science-environment-14986217


Agamemnon - 18/10/2011 - 07:23

mozno to niekoho zaujima...
nejake info o sucasnom stave stavby toho letoveho kusu... plus stav testov las, padakov, etc...

http://www.nasaspaceflight.com/2011/10/space-bound-orion-lunar-missions-referenced/


xchaos - 11/11/2011 - 11:54

více k tomu stejnému...

http://www.spaceflightnow.com/news/n1111/10orioneft1/
Lockheed Martin to select Delta 4 rocket for Orion test


Agamemnon - 11/11/2011 - 12:00

quote:
Delta 4

delta iv heavy


yamato - 11/11/2011 - 12:22

je k tomu aj video: http://forum.nasaspaceflight.com/index.php?topic=27243.15


kiez by bola nasa tak produktivna aj v reali, jak je v tvorbe animacii...


xchaos - 11/11/2011 - 12:43

vtipné je, že se obloukem vrátili tam, kde diskuze o CEV Orion před snad 10ti lety začala... tehdy se to kreslilo postavené právě na Deltu IV :-)

Hlavně ta raketa je při cca stejných parametrech asi 3-4x levnější, než by byl Ares I.... je taky ekologická (kyslíkovodíková) a nepálí tuny sraček (v podstatě derivát hnojiva, dá se říct :-). ATK Thiokol jsou fakt komici - politický lobbying v USA v tomhle konkrétním bodě fakt mlátí dveřma.

(Solid booster dává smysl, když _občas_ potřebujeme levně jednorázově zvýšit nosnost rakety, za cenu zhoršení jejích ostatních parametrů ... ale jako základ designu?)


Ervé - 11/11/2011 - 13:24

Delta IV Heavy nemůže vynášet Orion při pilotovaných letech - není man-rated a bez nového druhého stupně ani nikdy nebude. Je stejně drahá, neoperativní (stovky tun LOX a LH čerpané a vyčerpávané při každém odkladu startu kvůli silnému větru nebo oblačnosti) a 3-10x nebezpečnější, než Ares 1. Počítá se s ní jen pro bezpilotní testy Orionu. SRB je osvědčený, bezpečný a nebyl by o nic dražší.


yamato - 11/11/2011 - 14:14

quote:
Delta IV Heavy nemůže vynášet Orion při pilotovaných letech - není man-rated a bez nového druhého stupně ani nikdy nebude. Je stejně drahá, neoperativní (stovky tun LOX a LH čerpané a vyčerpávané při každém odkladu startu kvůli silnému větru nebo oblačnosti) a 3-10x nebezpečnější, než Ares 1. Počítá se s ní jen pro bezpilotní testy Orionu. SRB je osvědčený, bezpečný a nebyl by o nic dražší.


v com je rozdiel oproti SLS? to je tiez v podstate vodikova raketa, musi sa napustat a vypustat atd.
Nebolo jednoduchsie urobit DeltuIV man-rated?

Aj ked podla mna najlepsia raketa pre pilotovane lety je kerolox - na sposob sojuzu alebo falconu. Je to operativne, relativne bezpecne, dostatocne vykonne pre vacsinu misii (BEO misie sa aj tak musia rozdelovat na viac startov kvoli kapacite)


Agamemnon - 11/11/2011 - 14:29

quote:
Nebolo jednoduchsie urobit DeltuIV man-rated?


atlas v je v man-rating procese... aj ked nvm, v ktorej verzii...


yamato - 11/11/2011 - 14:38

myslim ze Atlas nema potrebnu nosnost pre MPCV. Keby mal, tak neni o com...


Agamemnon - 11/11/2011 - 14:47

quote:
myslim ze Atlas nema potrebnu nosnost pre MPCV. Keby mal, tak neni o com...

jedine v heavy konfigu, a ten este neletel... ale atlas sa man-ratuje kvoli dream chaseru, cst-100 a blue originu...

mpcv jedine na sls - aspon zatial to tak vyzera... mozno FH


yamato - 11/11/2011 - 14:59

FH z principu asi nie, inak by to mohlo vyzerat ze to co robi NASA a ULA zvladne aj mala firmicka... Potom by boli neprijemne otazky


Conquistador - 11/11/2011 - 20:13

Ty otázky vyvěrají a pramění jak vřídlo v Yellowstonském národním parku pomalu už těď, až Space X do Dragonu nacpe šest lidí na let a bude to dříve než MPCV, a ukáže se že dragon zvládne vše co MPCV za pětinovou cenu tak to bude pro NASA a kongres PR armagedon. NASA a Lockheed Martin budou mít pak co vysvětlovat, protože ta kapsule stojí pomalu jak vývoj druhá generace raketopánu a přitom oprášili v programu constelation -Orion/MPCV pouze upravu kapsule Apollo [Upraveno 11.11.2011 Conquistador]


yamato - 11/11/2011 - 20:29

quote:
Ty otázky vyvěrají a pramění jak vřídlo v Yellowstonském národním parku pomalu už těď, až Space X do Dragonu nacpe šest lidí na let a bude to dříve než MPCV, a ukáže se že dragon zvládne vše co MPCV za pětinovou cenu tak to bude pro NASA a kongres PR armagedon. NASA a Lockheed Martin budou mít pak co vysvětlovat, protože ta kapsule stojí pomalu jak vývoj druhá generace raketopánu a přitom oprášili v programu constelation -Orion/MPCV pouze upravu kapsule Apollo [Upraveno 11.11.2011 Conquistador]


vsak veterany su vzdy drahsie jak nove stroje


Agamemnon - 11/11/2011 - 20:34

quote:
Ty otázky vyvěrají a pramění jak vřídlo v Yellowstonském národním parku pomalu už těď, až Space X do Dragonu nacpe šest lidí na let a bude to dříve než MPCV, a ukáže se že dragon zvládne vše co MPCV za pětinovou cenu tak to bude pro NASA a kongres PR armagedon. NASA a Lockheed Martin budou mít pak co vysvětlovat, protože ta kapsule stojí pomalu jak vývoj druhá generace raketopánu a přitom oprášili v programu constelation -Orion/MPCV pouze upravu kapsule Apollo [Upraveno 11.11.2011 Conquistador]


mpcv:
Pressurized Volume: 19.56 m3

dragon:
Pressurized Volume: 10 m3

sorry, ale toto stačí na case closed...
to sú neporovnateľné lode, hlavne s úplne iným určením... mpcv je na lety BLEO, má viac ako 2x také delta-v ako dragon, dvojnásobný vnútorný priestor...


yamato - 11/11/2011 - 20:43

quote:
quote:
Ty otázky vyvěrají a pramění jak vřídlo v Yellowstonském národním parku pomalu už těď, až Space X do Dragonu nacpe šest lidí na let a bude to dříve než MPCV, a ukáže se že dragon zvládne vše co MPCV za pětinovou cenu tak to bude pro NASA a kongres PR armagedon. NASA a Lockheed Martin budou mít pak co vysvětlovat, protože ta kapsule stojí pomalu jak vývoj druhá generace raketopánu a přitom oprášili v programu constelation -Orion/MPCV pouze upravu kapsule Apollo [Upraveno 11.11.2011 Conquistador]


mpcv:
Pressurized Volume: 19.56 m3

dragon:
Pressurized Volume: 10 m3

sorry, ale toto stačí na case closed...
to sú neporovnateľné lode, hlavne s úplne iným určením... mpcv je na lety BLEO, má viac ako 2x také delta-v ako dragon, dvojnásobný vnútorný priestor...


najdrahsich 9,56 m3 v historii...
Dragon nema servisny modul, takze dV sa neda moc porovnavat. Staci pridat servisny modul s motormi SuperDraco pod trunk alebo namiesto neho, a je to.


Conquistador - 11/11/2011 - 21:14

quote:


najdrahsich 9,56 m3 v historii...



Tak tak ))) co je to devět metrů čtverečních, velký prd... to je cca 1,8 m velká krychle... ty brďo z toho protoru za ty miliardy se mi dělá uplná zavrať, aby se v tom prostoru astronauti nestratili (polovina bude vypnená přístroji a harampádím)...

Za to by ta krychle mola být pomalu z ryzího zlata!!! Nebo za to co stál MPCV a celý slavný Orion i s powerpointy a videi budoucích uspěchů kapitalistické práce, by byl Skylon XY generace s 500 M3 prostorem pro posádku


Agamemnon - 11/11/2011 - 22:30

nj, skylon, dragon aj mpcv majú jednu spoločnú vec... tú najdôležitejšiu... ani jeden z nich neexistuje


Conquistador - 11/11/2011 - 22:54

Tak! Existuje pouze Sojuz a Senshou (Sojuz 2. generace)!.... Škoda že se toho nedožil Koroljov nebo bývalý generální tajemník Chruščov, hlavně tomu druhému by se nad stavem věci za oceánem vyloudil malý usměv.
[Upraveno 11.11.2011 Conquistador]


Agamemnon - 11/11/2011 - 22:58

quote:
Tak! Existuje pouze Sojuz a Senshou (Sojuz 2. generace)!.... Škoda že se toho nedožil Koroljov nebo bývalý generální tajemník Chruščov, hlavně tomu druhému by se nad stavem věci za oceánem vyloudil malý usměv. [Upraveno 11.11.2011 Conquistador]


hehe


Conquistador - 11/11/2011 - 23:02

Ještě dodatek... k předchozímu

Jinak ano, ani jeden neexistuje, ale spočítejme si kolik který projekt spolykal peněz a ještě spolyká, tak NPCV vede na plné čaře která v jeho případě pomalu ve finančním nedohledu..


Jiří Hošek - 12/11/2011 - 08:46

quote:
Škoda že se toho nedožil Koroljov nebo bývalý generální tajemník Chruščov, hlavně tomu druhému by se nad stavem věci za oceánem vyloudil malý usměv.
Chtěli by se na tu BEO dráhu dostat taky - a dřív než v roce 2014.


Conquistador - 12/11/2011 - 10:38

Tak jasně no, na to projektují a staví PPTS... Ale i tak je MPCV nejdrahší kosmo podnik v posledních letech a moc nového nepřinaší.. nebo spíš skoro nic.


Jiří Hošek - 12/11/2011 - 11:02

quote:
Ale i tak je MPCV nejdrahší kosmo podnik v posledních letech a moc nového nepřinaší.. nebo spíš skoro nic.
Ale na rozdíl od Skylonu XY generace, s kterým jste jej včera srovnával, má naději na realizaci.


PINKAS J - 12/11/2011 - 11:35

Je pravda, že výrobce a NASA věnují na studie, konstrukci,výrobu a testování MPCV mnohem více peněz než Musk na Dragon, ale on převzal mnoho poznatků od NASA a dalších firem (od jejich bývalých zaměstnanců). Takže upřímně přiznal po prvém letu Dragonu , že Space X stojí na ramenou gigantů a asi věděl, o čem mluví. I kdyby letový MPCV stál 3x více než Dragon, jsem přesvědčen, že pro lety člověka k asteroidům nebo Marsu bude vybrán MPCV.


yamato - 12/11/2011 - 11:44

quote:
Je pravda, že výrobce a NASA věnují na studie, konstrukci,výrobu a testování MPCV mnohem více peněz než Musk na Dragon, ale on převzal mnoho poznatků od NASA a dalších firem (od jejich bývalých zaměstnanců). Takže upřímně přiznal po prvém letu Dragonu , že Space X stojí na ramenou gigantů a asi věděl, o čem mluví. I kdyby letový MPCV stál 3x více než Dragon, jsem přesvědčen, že pro lety člověka k asteroidům nebo Marsu bude vybrán MPCV.


to je skor politicka otazka.
Ohladom preberania poznatkov, tu istu prilezitost ma aj Boeing a Lockheed. NASA je verejna institucia platena z penazi danovych poplatnikov, aby poskytovala poznatky na dalsie vyuzitie. Ked sa tak po par dekadach aj realne stane, tak sa vsetci tvaria pomaly akoby to bola kradez...


Conquistador - 12/11/2011 - 12:06

quote:
quote:
Ale i tak je MPCV nejdrahší kosmo podnik v posledních letech a moc nového nepřinaší.. nebo spíš skoro nic.
Ale na rozdíl od Skylonu XY generace, s kterým jste jej včera srovnával, má naději na realizaci.


No i kdyby druhý stroj (defakto jakýkoli, od MAKS-u až po pilotovatelné ATV) měl tolik potencionálních přiklepnutých prostředku, (a nemusel by jich ani tolik) tak by určitě do roku 2015-16 také létal. Krom toho u MPCV není jisté co se sním opět stane až nastoupí nová garnitura do uřadu prezidenta, protože je to podnik odvislý od NASA, kongresových zdrojů / politických hrátek, a jestli se udrží tak jak se udrží? Cíl cesty muže být změněn a nebo uplně zrušen a zůstane jen u toho že to bude vozit posádku na LEO a zpět, na což to je velmi drahá hračka protože Sojuz (po případě připravovaný Dragon) to zvládne X-krát levněji. [Upraveno 12.11.2011 Conquistador]


Jiří Hošek - 12/11/2011 - 15:31

quote:
Krom toho u MPCV není jisté co se sním opět stane až nastoupí nová garnitura do uřadu prezidenta, protože je to podnik odvislý od NASA, kongresových zdrojů / politických hrátek, a jestli se udrží tak jak se udrží? Cíl cesty muže být změněn a nebo uplně zrušen a zůstane jen u toho že to bude vozit posádku na LEO a zpět, na což to je velmi drahá hračka protože Sojuz (po případě připravovaný Dragon) to zvládne X-krát levněji.
Riziko změny cíle ve prospěch LEO významně kleslo s tím, kdy po obávané změně garnitury z REP na D mu byl zrušen nosič pro lety na LEO (Ares I), a byl přesunut přímo na nosič pro vzdálené lety (SLS).


Conquistador - 12/11/2011 - 16:05

Politika a politici je (jsou) vše, jen né vypočitatelná.

To ano SLS je oprášený zmenšený Ares V... Ale dodnes není jasné kde tento nosič bude létat a bude (jestli bude) postaven bude mu například stačit kapacita na lunární misi?

Ares V měl cíl směr měsíc později Mars, defakto ke každému startu bylo vymyšleno i datum a hlavně cíl byl známy u SLS je uděláno 0.0 prd, a cil je rozplizly neurčitý asteroid kdesi ve vesmíru. A také dokud nebude SLS hotový tak MPCV je k ničemu protože na vše je ta "katedrálně" prostorná kapsule těžká a sice má NASA Deltu ale ještě jsem nikde nezahlédl vážnou diskuzi NASA nebo nějaký powerpointový plán že by se to naroubovalo na tento nosič.

Dle mého názoru je rozumné oba prostředky vyvíjet naraz ale nosič musí být vždy dřív hotov aby se stihle pár i testovacích startů než se na to posadí lidé… jinak se muže udát velký průšvih, zatím co zde to máme naopak kapsule je pomalu hotová ale po SLS není pomalu ani konstrukční čárka na papíře.


yamato - 12/11/2011 - 16:20

quote:
... Ale dodnes není jasné kde tento nosič bude létat ...


to je predsa fuk. SLS je jobs program. USA sa zacinaju utesene transformovat z results programov na jobs programy. Uz sa tesim na nejaky americky phobos-ground...

quote:

Dle mého názoru je rozumné oba prostředky vyvíjet naraz ale nosič musí být vždy dřív hotov aby se stihle pár i testovacích startů než se na to posadí lidé… jinak se muže udát velký průšvih, zatím co zde to máme naopak kapsule je pomalu hotová ale po SLS není pomalu ani konstrukční čárka na papíře.



ale je, pani senatori to predsa uz cele nakreslili Boostre mame, uz sa dokonca testoval aj 5segmentovy. Hlavna nadrz je v podstate ET, upravy montaznej linky sa tusim uz tiez testovali. Motory su SSME - mame na sklade, J-2X sa testoval teraz nedavno. Na SLS nie je moc co vyvijat, je to v podstate prekonfigurovany STS


Conquistador - 12/11/2011 - 17:54

Tak jasně vše je jednotlive hotové, těd to jen nějak pospájet a posvarovat dokupy... když si NASA najme McGyvera a jeho univerzální švýcarský nožík, tak mužou letěs do roka a do dne..

Ale poněvač je již vše defakto hotovo, tak pak by mne ale zajímalo kde zahučí všechny ty miliardy za vyvoj SLS a proč to bude trvat dalších 5-10 let než to poletí


yamato - 12/11/2011 - 18:26

ja si stale myslim ze to ani nepoleti, ale rad sa necham prekvapit.

Aj ked, obetovat tazke miliardy na kazdy start... ved tie peniaze budu chybat inde, vyskum a vyvoj novych technologii, ISRU aplikacie, depoty atd. Zase sa vsetko podriadi udrzaniu jedneho monstra pri zivote, aka STS


Jiří Hošek - 12/11/2011 - 23:58

quote:
To ano SLS je oprášený zmenšený Ares V... Ale dodnes není jasné kde tento nosič bude létat a bude (jestli bude) postaven bude mu například stačit kapacita na lunární misi?
Paul Spudis v tom nevidí problém
http://www.osel.cz/index.php?clanek=5968

quote:
Ares V měl cíl směr měsíc později Mars, defakto ke každému startu bylo vymyšleno i datum a hlavně cíl byl známy u SLS je uděláno 0.0 prd, a cil je rozplizly neurčitý asteroid kdesi ve vesmíru. A také dokud nebude SLS hotový tak MPCV je k ničemu protože na vše je ta "katedrálně" prostorná kapsule těžká a sice má NASA Deltu ale ještě jsem nikde nezahlédl vážnou diskuzi NASA nebo nějaký powerpointový plán že by se to naroubovalo na tento nosič.

Dle mého názoru je rozumné oba prostředky vyvíjet naraz ale nosič musí být vždy dřív hotov aby se stihle pár i testovacích startů než se na to posadí lidé… jinak se muže udát velký průšvih, zatím co zde to máme naopak kapsule je pomalu hotová ale po SLS není pomalu ani konstrukční čárka na papíře.
Právě díky tomu, že crew module je ve vysokém stupni vývoje, si mohou ověřit chování celé sestavy MPCV/iCPS při reálném kosmickém letu s využitím Delty IV Heavy. Ale i mise SLS-1 bude nepilotovaná. Teprve SLS-2 má být pilotovaná, přičemž riziko pro posádku bude sníženo díky LAS.

Pokud jde o stesk "Ares V měl cíl směr měsíc později Mars, defakto ke každému startu bylo vymyšleno i datum a hlavně cíl byl známy": SLS-3 nebude dřív než za 10 let. Není tedy bezpodmínečně nutné stanovovat cíl v tomto funkčním období prezidenta.


Agamemnon - 15/11/2011 - 08:38

nejake novinky:

http://www.nasaspaceflight.com/2011/11/eft-1-orion-hatch-door-orion-modal-testing/

- z toho, co som vyrozumel, tak mali nejake problemy s kompozitmi, ktore vyriesili (o materialoch nvm takmer nic, takze mozno som si to prelozil zle)
- test je planovany na "early" 2014... takze asi q1... nosic delta iv heavy
- test bude obsahovat reentry z vysokeho apogea, kvoli high energy navratu
- test orionu ma zahrnat aj test s hornym stupnom delty, ktory ma byt pouzity pre prve lety sls
- SM design sa stale vyhodnucuje (jedna varianta je odvodena z ATV) - pekny obrazok orionu s atv je tam
- pozemne zvukove testy sa uskutocnili
[Edited on 15.11.2011 Agamemnon]


Jiří Hošek - 19/11/2011 - 07:39

Animace Exploration Flight Test-1

http://www.nasa.gov/multimedia/videogallery/index.html?media_id=119820481


Agamemnon - 12/12/2011 - 21:05

podľa tohto bude EFT-1 test uskutočnení už v októbri 2012

http://fdfhome.gsfc.nasa.gov/fdinfo_Launch_2012.html


yamato - 12/12/2011 - 21:09

aleba... niekto ich tlaci?


avitek - 30/12/2011 - 09:10

Dne 2011-12-20 se na armádní střelnici U.S. Army's Yuma Proving Grounds v Arizoně uskutečnil úspěšný test padákového systému pro loď Orion při shozu hmotnostní makety z letadla C-130 z výšky 7500 metrů:

http://www.nasa.gov/exploration/systems/mpcv/parachute-dec20.html


Agamemnon - 4/1/2012 - 18:32

updateli tú tabuľku... teraz je tam dátum pre EFT-1 ako NET 2014...

http://fdfhome.gsfc.nasa.gov/fdinfo_Launch_2012.html


Jiří Hošek - 4/1/2012 - 22:42

Ta tabulka byla totiž předtím blbě - ve skutečnosti byl start Delty IV Heavy s misí EFT-1 po celou dobu plánován na počátek roku 2014 (jak jste ostatně psal již dne 15.11.2011).
Všechny ostatní čtyři starty raket Delta IV tam byly a jsou správně, včetně jediného skutečně plánovaného startu Delty IV Heavy pro letošní rok s družicí NROL-15.


Agamemnon - 19/1/2012 - 10:43

vyzera to, ze start bude na jar 2014
http://www.nasaspaceflight.com/2012/01/eft-1-spring-2014-launch-date-contract-negotiations/


evahorbalova - 10/2/2012 - 23:41

quote:
Pokus o preklad

quote:
25.08.2009 / 20:07 Pilotovaná expedícia na Mars sa stane aktuálnou za sto rokov

V podmienkach súčasnej ekonomickej a vedeckej situácie je vyslanie pilotovanej expedície na Mars nerentabilné. O to sa vyjadril dnes hlavný vedecký konzultant raketo-kozmickéj spoločnosti "Energia" akademik Ruskej akadémie vied Boris Čertok na šiestom Medzinárodnom aerokozmickom kongrese.

"Doteraz pilotované expedície neurobili fundanetálne objavy takej úrovne ako bezpilotné", povedal. "Preto preto je teraz rozumnejšie dávať peniaze na na výskum Marsu automatmi, než posielať tam drahú expedíciu ktorá neprivezie viac, a možno i menej vedomostí."
Podľa slov akademika, "čas pre leť človeka príde o sto rokov, najmenej o päťdesiat rokov, dovtedy by heslom súčasnej kozmonautiky nemalo byť "Vpred, na Mars!" ale "Vpred, na Mesiac!"
NASA plánuje expedíciu na Mars už po roku 2020.
Podľa názoru vedca "človek sa musí vrátiť na Mesiac už nie pre zvýšenie národného imidžu, ale ako výskumník, a vrátiť sa sem nadlho". Pritom Černok vidí človeka ani ni ako výskumníka vesmíru ale ako "montéra, staviteľa, a v budúcnosti - kozmického turistu", povedal pre ITAR-TASS.


quote:
je to duveryhodny zdroj?

Redakcia stránky napovie... http://www.novosti-kosmonavtiki.ru/content/editors.shtml
quote:
Magazín bol založený v roku 1991 spoločnosťou "Videokosmos". Je vydávaný OOO Informačno-vydavateľským domom "Novosti kosmonautiki" pod záštitou Roskosmos a Kozmických vojsk Ruska pri účasti stáleho predstaviteľa ESA v Rusku, Asociácie múzeí kozmonautiki a RKK Energia.
Poloficiálny a zrejme dobre informovaný...
Súvisiace fórum je tiež informačne hodne "výživné", ale aspoň "stredoškolská" ruština je bezpodmienečne nutná.
[Upraveno 27.8.2009 Alchymista]


Agamemnon - 11/2/2012 - 10:19

http://www.nasaspaceflight.com/2012/02/orion-hoping-for-success-second-generation-parachute-system/

dokončujú sa prípravy na ďalší test padákov... test je naplánovaný na koniec feb.


Ervé - 13/2/2012 - 07:08

Boris Čertok, no, Rusko nemá na Mars peníze a v nejbližších letech ani mít nebude, takže si to nějak zdůvodnit musí. Činnost MERů by překonali dvě vyjížďky astronautů na roveru, přitom by mohli prohrábnout sedimenty, posbírat zajímavé kameny k podrobnému výzkumu, totéž se bude dát říct o MSL, o vrtání hloubkových vzorků nemluvě. Čověka nejbližších 50 let nic nenahradí. Souhlasím ale s tím, že Měsíc by měl přijít na řadu první. Na Mars se při současné úrovni techniky dá bezpečně letět na výpravu šup sem, šup tam s 10-20 dny na povrchu, i ta ale má smysl pro prvních 5-6 výprav, než se dokončí podrobný průzkum Marsu a založí se základna na povrchu. Takže: 1. levnější cesty na orbitu (Falcon IX Heavy nebo jiný levnější těžký nosič), do 2017, základna na Měsíci pro 4 lidi (do 2022) a potom na Mars (2025), aspoň 3 výpravy tam a zpátky pro hledání podpovrchového života (do 2032).


xchaos - 13/2/2012 - 12:04

quote:
cil je rozplizly neurčitý asteroid kdesi ve vesmíru.


Až na to, že je to daleko inteligentnější cíl: lidi pořád nenakoukli dál jak 400 000 km od Země - ačkoliv technologické předpoklady pro to existují v podstatě už 40 let. Podívat se někam "na půl cesty" je logický předpoklad předtím, než lidi zkusí letět na Mars.

Vracet se Měsíc by bylo odpolední divadelní představení pro malé děti.


Agamemnon - 17/2/2012 - 09:55

http://www.aviationweek.com/aw/generic/story_channel.jsp?channel=space&id=news/asd/2012/02/16/02.xml&headline=France,%20Italy%20Shun%20Orion%20Development

- taliansko a francuzsko nesuhlasi s navrhom nasa vyvinut na zaklade atv service module pre orion... islo by o techn s malou pridanou hodnotou, oni chcu pokracovat na vyvoji dalsich novych schopnosti a technologii...
- ak by nedoslo k dohode medzi usa a esa, tak by to mohlo znamenat stiahnutie esa z iss


-=RYS=- - 17/2/2012 - 13:16

To jako NASA vrati penize co jsme i z mych dani do toho dali?
Aby se nekouslo Rusko, pak by je Rusove uz nesvezli a Amici chudaci zustanou na zemi.
ESA to udelala chytre, Sojuz-Korou jde upravit pro svoz lidi via TMA.
Nekde o tom ESA a Roskosmos psal, ze v dalsi casti spoluprace je predpoklad upravy pro naklad i pilotovany start.

Byla by tim zvysena i bezpecnost soucasnych startu pilotovanych Sojuzu z Bajkonuru. Kdyz by se neco stalo na parkovaci draze pred ISS, tak by zalozni posadka odstartovala ze zalozniho kosmodromu v Korou. Vydelaj na tom vsichni. A to i v pripade, kdyz by nakladni Sojuz vybuchl na rampe a znicil rampu v Bajkonuru. Korou je zaloha.

A Amici at si trhnou.

Kdyz by jim slo o to se co nejdrive dostat na ISS drahu, tak by s ESA dohromady zaplatili urychlene prace na Sojuz-Korou kosmodromu pro upravu rampy pro kombi stary naklad+pilotovane starty.
Myslim, ze by uz Amici zkousli to, ze budou startovat alespon z Americkeho kosmodromu (sice Jizni Amerika, ale Amerika, maj to letadlem 5 hodin pres Karibik z Floridy).

Bylo by to jistejsi a v podstate hned (rekl bych, ze kdyz se to rozume zafinancuje, tak do roka by se mohlo letat z Korou pilotovane).

A kdyz nad timto ekonomickym resenim premejslim hloubeji, tak kdyz by Indove nebyli blbci, tak by se domluvili s Rusama taky na otevrenym know-how. Neco by si Indove vyrabeli sami...treba nosic a lod by Rusove vyrabeli dal.

Znamenalo by to dalsi zlevneni startu Sojuzu.
Dovedete si predstavit hromadnou seriovou vyrobu nosice v Indii.
Narozdil od Ciny bych jim veril, maj kvalitu, pri vyrobe se da linka kontrolovat zastupci ESA/Roskosmosu.
A i Rusaci by lode mohli delat hromadneji a levneji.

Nevim, je to proste takovej napad jako odpoved na "no at iss/no Liberty".
Ono uz i ti Frantici myslej ekonomicky a z toho mala delaj bic. Nepremejslej o necom jako SLS, hezky si postupne doladej Ariane 5 pro reentry ATV a mozna do budoucna z toho muze byt lod pro 6 lidi s prechodovou komorou....ve spolupraci s Roskosmosem.



-=RYS=- - 17/2/2012 - 13:18

quote:
quote:
cil je rozplizly neurčitý asteroid kdesi ve vesmíru.


Až na to, že je to daleko inteligentnější cíl: lidi pořád nenakoukli dál jak 400 000 km od Země - ačkoliv technologické předpoklady pro to existují v podstatě už 40 let. Podívat se někam "na půl cesty" je logický předpoklad předtím, než lidi zkusí letět na Mars.

Vracet se Měsíc by bylo odpolední divadelní představení pro malé děti.


Michaeli, souhlasim s tebou.
Rikam si, aby se pri prvnim pruzkumu pulkilometroveho kamene nezjistilo, ze obsahuje temer cistej titan, platinu atd..
To by kosmonauti urcite narubali hromadu "vzorku".
Nakonec by to mohlo rozjet tezebni vesmirnej zavod.


Machi - 17/2/2012 - 13:26

"Rikam si, aby se pri prvnim pruzkumu pulkilometroveho kamene nezjistilo, ze obsahuje temer cistej titan, platinu atd.."

Kdyby byl nějaký blízkozemní asteroid celý (nebo z valné části) z titanu či platiny, už bychom to dávno věděli (díky spektrofotometrii).


-=RYS=- - 17/2/2012 - 13:28

Kdyz by byl povrch pokrytej krycim regolitem do hloubky nekolika metru tak nic nezjistime.
Jedine vrtanim do jadra neco zjistime.
Ten nalepenej regolit se muze nachytat za par milionu let.


Machi - 17/2/2012 - 14:33

I to se dá zjistit. Regolit málokdy pokryje celý povrch asteroidu, zvláště kvůli jejich nekulovému tvaru. Takže každé takové odhalené místo by se výrazně projevilo ve spektru.


-=RYS=- - 17/2/2012 - 14:44

Ty uz si byl na takovem sutru?

Nikdo z nas tam nebyl a ani sondy...Hayabusa ani poradne neotestovala povrch.

Je treba ocuchat takovej kamen co to je jak to je co je uvnitr a jestli se to ekonomicky hodi na tezbu a zpracovani...pretaveni a vyroby ingotu pro LEO valcovnu.


Vlado1 - 17/2/2012 - 14:48

quote:
I to se dá zjistit. Regolit málokdy pokryje celý povrch asteroidu, zvláště kvůli jejich nekulovému tvaru. Takže každé takové odhalené místo by se výrazně projevilo ve spektru.
Jaký regolit ? Jak by se na tom asteroidu vytvořil ?


yamato - 17/2/2012 - 15:01

http://nssdc.gsfc.nasa.gov/planetary/image/near_descent_157416593.jpg

tak jak tento


Machi - 17/2/2012 - 15:05

Za prvé byla u planetek hromada sond, vesměs vybavených zobrazujícími spektrometry. U velké části byla také provedena měření hmotnosti.
Od Itokawy a Erosu máme dost přesná data na to, abychom mohli nějaká koncentrovanější ložiska kovů vyloučit.
Dále existují modely, které předpovídají jak by měla nitra různých planetek vypadat. Ono takové ložisko musí nejprve nějak vzniknout. Na Zemi je to spojeno s vulkanickou činností, která u planetek není. Planetky s kovovým složením jsou relativně vzácné, což podporuje názor, že se jedná o vnitřní zbytky diferencovaných planetesimál (tedy zbytky jejich jader). Dále známe složení nejčastěji se vyskytujích kovových planetek z kovových meteoritů, které dopadly na Zemi. Žádná sláva z hlediska případné těžby to tedy není a rozhodně to ještě dlouho nebude ekonomicky výhodné.
Dále máme radarové snímky mnoha blízkozemních planetek, kde by se kovová složka projevila velmi výrazně a to i dost hluboko pod povrchem (min. decimetry).
Nehledě k tomu, že díky vzácnosti kovových planetek je krajně nepravděpodobné, že by případný let vedl k některé z nich, prostě proto, že případný cíl musí umožňovat let k němu s minimálním delta V.


Machi - 17/2/2012 - 15:08

Ještě jsem zapomněl dodat, že podstatná část regolitu asteroidu má podobné složení jako jeho vnitřní části už proto, že se jedná hlavně o zbytky prachu, který byl dříve z něj vyražen dopady jiných těles.


Vlado1 - 17/2/2012 - 16:06

quote:
že se jedná hlavně o zbytky prachu, který byl dříve z něj vyražen dopady jiných těles.
Zas tá fyzika. Jakou má hmotnost asteroid ? Jaké bude na něm gravitační zrychlení? Jakou rychlostí se asteroidy potkávají ?Jakou rychlost vyraženého prach udrží ?


Agamemnon - 17/2/2012 - 16:45

quote:
quote:
že se jedná hlavně o zbytky prachu, který byl dříve z něj vyražen dopady jiných těles.
Zas tá fyzika. Jakou má hmotnost asteroid ? Jaké bude na něm gravitační zrychlení? Jakou rychlostí se asteroidy potkávají ?Jakou rychlost vyraženého prach udrží ?


ja by som si to nepredstavoval ako zrážky 2 veľkých asteroidov... ale skôr, že do veľkého asteroidu narazí nejaký maličký kúsok

edit:
dáta z wikipédie pre ceres:
hmotnosť: 9,43*10^20 kg
úniková rýchlosť na povrchu: 0,51 km/s
gravitačné zrýchlenie: 0,27 m/s^2 (0,028g)
[Edited on 17.2.2012 Agamemnon]


Machi - 17/2/2012 - 16:55

"ja by som si to nepredstavoval ako zrážky 2 veľkých asteroidov... ale skôr, že do veľkého asteroidu narazí nejaký maličký kúsok"

Asi tak nějak. Navíc mají pozůstatky srážky určitý směr a rychlost a z hlediska statistiky vždy část zůstane poblíže a dopadne zpět. A určité množství prachových částic, které odletí, se časem může dostat zpět na planetku, protože zůstane na podobné dráze a planetka bude tento prostor pomalu "čistit".


yamato - 17/2/2012 - 17:48

fotky z near nestacia... fotky z hayabusy nestacia... prisiel vlado prvy veliky a za pouzitia SR urcil, ze na asteroidoch nie je ziadny prach. Gratulujem, ty tu marnis cas, nesiahame ti po clenky


Vlado1 - 17/2/2012 - 17:51

quote:
17.2.2012 - 16:55 - Machi Reagovat

"ja by som si to nepredstavoval ako zrážky 2 veľkých asteroidov... ale skôr, že do veľkého asteroidu narazí nejaký maličký kúsok"

Asi tak nějak. Navíc mají pozůstatky srážky určitý směr a rychlost a z hlediska statistiky vždy část zůstane poblíže a dopadne zpět. A určité množství prachových částic, které odletí, se časem může dostat zpět na planetku, protože zůstane na podobné dráze a planetka bude tento prostor pomalu "čistit".

Aha ,to je tá logika ,bude lítat a bude na něj sedat prach. Každý sebemenší meteorit co dopadne na asteroid (třeba rychlost 20 000 m/s )se tepelně rozloží a kapky plazmatu se rozptýlí do vesmíru. Zrnka prach o rychlosti 500m/s (př. pro ceres) tam těžko najdeme.


yamato - 17/2/2012 - 17:55

skoda ze to tie asteroidy nevedia


M: - 17/2/2012 - 18:05

quote:
quote:
že se jedná hlavně o zbytky prachu, který byl dříve z něj vyražen dopady jiných těles.
Zas tá fyzika. Jakou má hmotnost asteroid ? Jaké bude na něm gravitační zrychlení? Jakou rychlostí se asteroidy potkávají ?Jakou rychlost vyraženého prach udrží ?

Zrejme si "hosi od fotosopu" mysleli, ze nie vsetok prach je vyvrhnuty po zrazke asteroidov unikovou rychlostou a tak cast nechali dopadnut akoze spat...


Alchymista neprihlásený - 17/2/2012 - 21:49

Úvaha, že zrážky asteroidov prebiehajú pri podobných rýchlostiach ako vstup meteorov do zemskej atmosféry, alebo dopady na povrch mesiacu, je chybná.
Vysoká rýchlosť vstupu do atmosféry je spôsobená "pádom" telesa v zemskom gravitačnom poli - preto aj najpomalšie meteory vstupujú do zemskej atmosféry rýchlosťou 11km/s a na povrch Mesiacu dopadajú rýchlosťami minimálne 2,4km/s.

Pri zrážkach asteroidov je to podobné - minimálna rýchlosť zrážky zodpovedá únikovej rýchlosti pre dané telesá. Prvé tri (najväčšie) asteroidy majú únikovú rýchlosť Juno 180m/s, Pallas 320m/s a Ceres 510m/s, ostatné ešte menej.

Rozdiely orbitálnych rýchlostí telies na podobnej dráhe okolo Slnka sú relatívne malé - desiatky až stovky metrov za sekundu, samozrejme, na pretínajúcich sa dráhach bude stretávacia rýchlosť podstatne väčšia, ale pravdepodobnosť zrážky výrazne menšia - najviac zrážok bude teda prebiehať malými rýchlosťami.


Alchymista - 18/2/2012 - 08:50

v predošlom príspevku som sa dopustil chyby - asteroid 3 Juno je až desiaty najväčší asteroid, a asteroid 4 Vesta je väčší ako 2 Pallas.


raul - 23/2/2012 - 15:11

Tweet@NASA
Fotka z včerejší návštěvy studentů zhruba naznačující velikost vnitřního prostoru na maketě Orionu.


http://www.nasa.gov/multimedia/imagegallery/image_feature_2182.html


Agamemnon - 23/2/2012 - 15:49

nejak sa roztrhlo vrece s tymi fotkami... prv dragon, potom cst a teraz mpcv musia sa vsetci pochvalit, hehe


Alex - 24/2/2012 - 05:25

quote:
nejak sa roztrhlo vrece s tymi fotkami...

Veď práve že to vrece sa neroztrhlo. Pustiť po jednej fotke do "eteru", tak to sa teda ešte dosť načakame kým si urobime naozahstnú predstavu ako v skutočnosti vyzera interier lodí.


Agamemnon - 24/2/2012 - 07:20

quote:
quote:
quote:
nejak sa roztrhlo vrece s tymi fotkami...


Veď práve že to vrece sa neroztrhlo. Pustiť po jednej fotke do "eteru", tak to sa teda ešte dosť načakame kým si urobime naozahstnú predstavu ako v skutočnosti vyzera interier lodí.


doteraz neboli ziadne a teraz su 3 naraz
matematicky je to narast nekonecne vela percent


Agamemnon - 27/2/2012 - 09:52

http://www.nasaspaceflight.com/2012/02/orion-ptv-preparing-drop-test-eft-1-orion-progress/

clanok o orione
- na 29.2.2012 je naplanovany test padakov...
- zaciatok 2014 je eft-1 (orion na delta iv heavy)
- 17.12.2017 je start na sls na oblet mesiaca
+ info o stavbe lode pre eft, rozne obrazky a pod...


Agamemnon - 29/2/2012 - 17:59

ďalšie info
http://www.nasaspaceflight.com/2012/02/exploration-mission-1-sls-orion-debut-mission-moon-outlined/


Agamemnon - 1/3/2012 - 19:58

drop test orionu (padákov) bol úspešný...
a video: http://www.yumasun.com/news/ground-77156-army-wednesday.html


Agamemnon - 18/4/2012 - 18:59

http://www.nasa.gov/home/hqnews/2012/apr/HQ_12-119_Orion_Parachute_Test.html

ďalší úspešný test padákov


pospa - 25/6/2012 - 13:21

Výškový Abort test Orionu se z důvodu financování může posunout až na 2018.
http://www.spacenews.com/civil/120622-orion-abort-test-delay.html

Tak to už mi hlava nebere


Ľuboš - 25/6/2012 - 13:44

quote:
Výškový Abort test Orionu se z důvodu financování může posunout až na 2018.
http://www.spacenews.com/civil/120622-orion-abort-test-delay.html

Tak to už mi hlava nebere


The flight test would be powered by a special abort-test booster assembled by Dulles, Va.-based Orbital Sciences Corp. from surplus U.S. Air Force solid-rocket motors.

Takze "vyvoj" nosiča na test - neuveritelne, preco nepouziju booster z STS ? Zvlášť keď má letieť iba Orion mockup.


pospa - 25/6/2012 - 14:10

quote:
Takze "vyvoj" nosiča na test - neuveritelne, preco nepouziju booster z STS ? Zvlášť keď má letieť iba Orion mockup.
Myslím, že potřebují simulovat správné podmínky letu (výška,rychlost, přetížení), jaké budou panovat za letu s SLS nosičem.
SRB z STS je pro tento typ letu IMHO nepoužitelný.


admin - 25/6/2012 - 15:07

quote:
Výškový Abort test Orionu se z důvodu financování může posunout až na 2018.
http://www.spacenews.com/civil/120622-orion-abort-test-delay.html

Tak to už mi hlava nebere


To už možná i ten Skylon poletí dřív...


-=RYS=- - 25/6/2012 - 16:53

Musej prece nejak opatrne svym danovym poplatnikum jemne rici, ze zbytecne vyhodili miliardy do soukromych monopolnich kapes a to i v podobe mastnych uplatku a ze je treba ukoncit program MPCV/Orion a nechat rozvinout mnohem levnejsi soukromniky.
Kdyz by se na Orion vykaslali vcetne SLS, tak by meli prachy nejen pro pilotovanou kosmonautiku pro privaty, ale i pro JPL planetarni vyzkum, JWST atd..


Ľuboš - 25/6/2012 - 20:12

quote:
quote:
Takze "vyvoj" nosiča na test - neuveritelne, preco nepouziju booster z STS ? Zvlášť keď má letieť iba Orion mockup.
Myslím, že potřebují simulovat správné podmínky letu (výška,rychlost, přetížení), jaké budou panovat za letu s SLS nosičem.
SRB z STS je pro tento typ letu IMHO nepoužitelný.


? Myslel som že SRB bol pôvodne uvažovaný ako nosič pre Orion.
A nejdú skúšať ORION, ale Mockup


alamo - 25/6/2012 - 20:23

SLS a orion sú projekty bežiace "birokratickou zotrvačnosťou"
v zásade neexistuje žiadna vôľa na ich praktické využitie
ak by aj bol Obama ďalšie štyri roky prezidentom a udržal ten zotrvačník v chode
po ňom príde ďalší čo to nedokončené odpálkuje do stratena, rovnako ako Obama odpálkoval constelation


Agamemnon - 25/6/2012 - 20:32

pár mojich postrehov

miešate tu viac vecí dokopy:
- zdržanie sa týka testu LAS...
- zdržanie cca neovplyvňuje prvý let orionu na sls, keďže s posádkou je naplánovaný na 2021 (myslím, že tak je posledný dátum) - sls skôr aj tak nebude
- prvý let (orbitálny) orionu je 2014, nosič je delta iv heavy... tento dátum stále ostáva... letový kus je už dávno vo výrobe... (a ak si dobre spomínam, tak už je objednaný aj nosič - ale to si nie som istý)
- sls momentálne viac drží na žive kongres... obama menej - ten napr. navrhol viac peňazí pre ccdev a pod...
- srb z sts nie je k dispozícií, už len preto, že sa nevyrába a vyrobené kusy poletia na prvých letoch sls (via nsf)
[Edited on 25.6.2012 Agamemnon]


alamo - 25/6/2012 - 20:40

a na čo tak asi orion po tom čo ho otestujú asi tak použijú?
totožto medzi rokom 2014 a 2021 je fakt hlboká časová jama, a také jamy, dokážu dnes zhltnúť, nielen vesmírny projekt, ale aj celé režimi a štáty... EU napríklad.. [Upraveno 25.6.2012 alamo]


Agamemnon - 25/6/2012 - 20:43

quote:
a na čo tak asi orion po tom čo ho otestujú asi tak použijú?


ktorý teraz myslíš? ten prvý z 2014?
ak by som si mal tipnúť, tak ho úplne rozoberú a zanalyzujú každú skrutku do posledného detailu...


alamo - 25/6/2012 - 20:48

quote:

ak by som si mal tipnúť, tak ho úplne rozoberú a zanalyzujú každú skrutku do posledného detailu...



kurňa to bude asi to najdrahšie anaolizovanie v dejinách letov do vesmíru


Agamemnon - 25/6/2012 - 20:50

to je to najlogickejšie, čo sa dá urobiť s prototypom... a po prvom lete... to isté, čo robia aj ostatní... aj spacex analyzovali dragon po prvom lete... normálna vec...
[Edited on 25.6.2012 Agamemnon]


Jiří Hošek - 25/6/2012 - 23:45

quote:
prvý let (orbitálny) orionu je 2014

Aktuální termín je září 2014 (informace z 11.6.2012):
http://msdb.gsfc.nasa.gov/change_log.php

quote:
nosič je delta iv heavy... tento dátum stále ostáva...

Dokonce je to z Cape Canaveral od nynějška druhý let Delta IV Heavy v pořadí (předchozí letí už za tři dny).

quote:
letový kus je už dávno vo výrobe...

Foto letového kusu:
http://www.nasa.gov/multimedia/imagegallery/image_feature_2290.html


-=RYS=- - 27/6/2012 - 03:34

Kdyz by prumer lode byl o trochu vetsi, tak by stredovej "tunel" od poklopu mohli protahnout lodi az ke "dnu" a tim zlepsit strukturalni pevnost a soucasne vytvorit prechodovou hermetickou komoru pro EVA kdy ostatni na palube nemusi byt ve skafandru v dehermetizovane kabine.
Timto by mohli postupne zlepsit vlastnosti i Dragonu...zvetsit prumer a prodlouzit stredovej tunel, ktery by v nouzi mohl poslouzit i jako dalsi ochrana pred zarenim ze Slunce behem erupce. Takze behem nahlasene CME by i bez skafandru presli do stredoveho tunelu, nejak by se tam slozili a natocili lod zadkem ke Slunci.

Myslim, ze lod k Mesici/Marsu by takovou prechodovou komorou meli byt vybaveni.




Agamemnon - 3/7/2012 - 13:15

http://spaceflightnow.com/news/n1207/02orion/

nejake novinky o orione + nejake obrazky


-=RYS=- - 5/7/2012 - 06:09

quote:
http://spaceflightnow.com/news/n1207/02orion/

nejake novinky o orione + nejake obrazky



Reakce pod clankem hovori jasne.
Lidi jsou nastvani, ze se vyhazuji 3mldUSD. Ze by za tyhle penize SpaceX vytvorila uplne vse...plnenavratovou F9/FH, pilotovanej Dragon i Dragon Mars.

Jinak je to jasne, 3mld USD stoji dokonceni Oriona.
Z cehoz realne naklady jsou jen 1mld USD a 2mld USD se rozmazne mezi uplatky pro ruzne firmy/politiky a soucasne financovani vlastni strany.

Jako v Praze, kde naklady na OpenCard atd. jsou silene, ale ve skutecnosti pulka penez zmizi v cerne dire, aby se tim zaplatily politicke strany ODS, TOP09 a VV. Tedy, aby se zaplatili nejen naklady na provoz stran, ale i na medialni cinnost v podobe predvolebnich kampani.

[Upraveno 05.7.2012 -=RYS=-]


Agamemnon - 5/7/2012 - 09:16

quote:
Reakce pod clankem hovori jasne.
Lidi jsou nastvani, ze se vyhazuji 3mldUSD. Ze by za tyhle penize SpaceX vytvorila uplne vse...plnenavratovou F9/FH, pilotovanej Dragon i Dragon Mars.


sorry, ale diskusiu pod sfn nečítam... tam sa objavujú také nezmysly, že už sa mi pár krát rozum zastavil, tak som s tým prestal... čokoľvek tam niekto napíše, tak pre mňa nemá váhu (to je podobné ako napr. s diskusiami na sme.sk, idnes.cz a pod... to tiež nemá zmysel čítať)

a to je inak príklad nezmyselného komentáru... lebo nevytvorili

[Edited on 05.7.2012 Agamemnon]


x - 5/7/2012 - 13:15

"ale i na medialni cinnost v podobe predvolebnich kampani. "
OT - za každý odvezdaný hlas dostává strana přípěvek v parlamentních volbách je to 100 kč za každý hlas - v komunáních volbách částku neznám, ale je to určitě napsané vzákoně.

Tento celkový příspěvek - je znám počet hlasů které dostali - bohatě stačí na zaplacení předvolební kampaně politické strany - prostě se jedná o příspěvky za hlas, které to z větší části finnancují.


Agamemnon - 5/7/2012 - 18:08

http://www.spacenews.com/civil/070512-working-group-backs-european-prop-module-for-orion.html


Ľuboš - 6/7/2012 - 00:07

quote:
http://www.spacenews.com/civil/070512-working-group-backs-european-prop-module-for-orion.html


Takže ESA dosiaľ splácala cez ATV podiel na činnosti stanice pre NASA. Ale...
- ATV nebude ďalej vyrábať, lebo ide len o kópie starého hardware a treba robiť niečo nové ??? !!!! ???? (po 5 ks tempom jeden za 1,5 roka)
- podiel na roky 2017 - 2020 vo výške asi 450 mil. euro nechce splácať ani formou vývoja "propulsion modulu" pre ORION, pretože niektorým vládam sa zdá byť nedôstojné v pozícii poddodávateľa.
- ESA by rada robila niečo nové (napr. zberač smetia mna LEO), ale sami nevedia, či im to Amíci uznajú ako platbu za činnosť stanice

Záver: bezbrehé plytvanie sa prenieslo spoza mora aj do Európy a ani nemám chuť to ďalej rozvádzať


Conquistador - 6/7/2012 - 01:54

http://www.space-travel.com/reports/ATK_Unveils_Unique_Liberty_Capability_999.html

Zajímavý koncept hermetizovaného nakladního modulu umístěného pod pilotovanou kabinu MPCV/ATK (alespoň to vypada jako kabina Orion), řekl bych že se jedná o celkem zajímavé řešení problému okolo drobného zásobovaní ISS...


Agamemnon - 6/7/2012 - 07:18

quote:
http://www.space-travel.com/reports/ATK_Unveils_Unique_Liberty_Capability_999.html

Zajímavý koncept hermetizovaného nakladního modulu umístěného pod pilotovanou kabinu MPCV/ATK (alespoň to vypada jako kabina Orion), řekl bych že se jedná o celkem zajímavé řešení problému okolo drobného zásobovaní ISS...


jedna sa o navrh/prispevok atk do sutaze o ccdev... aby vyuzili plnych 20t (+-) svojho nosica, tak ku kabine pre ludi pridali aj naklady modul schopny vyniest nejakych 2.5t zasob... nejake dalsie info apod. je vo vlakne o ccdev


Agamemnon - 11/7/2012 - 08:55

http://www.nasaspaceflight.com/2012/07/nasa-esd-key-orion-requirement-lunar-missions/


Agamemnon - 17/7/2012 - 08:39

http://www.nasaspaceflight.com/2012/07/orion-production-processing-testing-eft-1/


Agamemnon - 18/7/2012 - 23:21

dnešný úspešný test padákov orionu:

http://www.nasa.gov/exploration/systems/mpcv/orion_parachute_test.html


Alex - 19/7/2012 - 05:46

quote:
dnešný úspešný test padákov orionu:

http://www.nasa.gov/exploration/systems/mpcv/orion_parachute_test.html

Nechapem filozofiu týchto padákov. Najskôr sa otvoria dva stabilizačné padáky a kabína klesá stabilne. Potom sú oba stabilazačné padáky odhodené a otvoria sa opäť dva plochou podobné stabilizačné padáky uchytené excentricky takže kabína klesa dosť nestabilne (žalúdky astronautov si určite užijú svoje) a až potom sa otvarajú hlavné padáky. Načo sú použité 2x stabilizačné padáky? Akoby nemohli byť použité iba raz. Len to komplikuje konštrukciu kabíny aj padákového systému. Bol takýto podľa mňa komplikovaný systém použitý aj pri Apolle?


yamato - 19/7/2012 - 08:46

apollo neviem, Dragon vyhadzuje iba stabilizacne a nasledne hlavne.


martalien2 - 20/7/2012 - 00:12

quote:
Načo sú použité 2x stabilizačné padáky?......

Ty prvni dva jsou jen kvuli srovnani letu. Tady se podivejte kolik je jich ve skute4nosti.


Alchymista - 20/7/2012 - 02:06

Pri jednom z predošlých testov (31.7.2008) došlo k tomu, že kabína sa po oddelení od vysadzovacej plošiny príliš rozkývala, následne roztočila a padákový systém zlyhal.
Príčinou neúspechu bol nesprávne fungujúci "orientačný padák",ktorý mal kabínu po oddelení od plošiny otočiť do "správnej" polohy pre test padákového systému.


Pri aktuálnom teste 18.7.2012 použili odlišnú plošinu a odlišný "orientačný" padákový systém - s dvomi menšími padákmi a inak umiestnenými. Padákový systém kabíny pozostáva z dvoch brzdiacich a stabilizačných padákov (drogue parachute) a troch hlavných padákov "vystrelovaných" z kontajnerov a vyťahovaných z obalov výťažnými "pilotnými" padáčikmi

Apollo - systém je princípom a počtom padákov rovnaký ako u Orion.
Požiadavka na bezpečné pristátie zahrňovala jeden brzdiaci a stabilizačný padák a dva hlavné padáky.
Reálne boli použité dva brzdiace a stabilizačné padáky a tri hlavné padáky vystrelované z kontajnerov a vyťahované z obalov výťažnými padáčikmi. Pritom jeden z dvoch brzdiacich a stabilizačných padákov a jeden z troch hlavných padákov je považovaný za "záložný". Fakt, že "záložné" padáky sú vystrelené a rozvinuté súčasne so "základnými" padákmi umožňuje, aby systém nemusel obsahovať žiadny "detektor zlyhania" ("failure detector").
Odlišnosť je v spôsobe zavesenia kabíny na padáky. Apollo viselo na lanách sklonené v uhle 29° a zvesené v jednom bode. [Upraveno 20.7.2012 Alchymista]


Alex - 20/7/2012 - 06:01

Vcelku zaujímave videa



Agamemnon - 24/8/2012 - 07:43

splashdown test modelu:


Agamemnon - 22/9/2012 - 10:14

na nsf prebieha diskusia o sm pre orion postaveným esa a odvodeným od atv (vyzerá to stále viac reálnejšie, podľa tej diskusie) a oi. je tam nejaké techn. info a porovnania, analýzy a tak - takže ak má niekto záujem, tak tu niekde to začína a pokračuje do konca threadu (zaujímavé info tam má hlavne užívateľ "woods170"):

http://forum.nasaspaceflight.com/index.php?topic=27029.msg954160#msg954160


Agamemnon - 3/11/2012 - 09:02

fotka (veľká) orionu pre eft-1 z 1.11.:
http://forum.nasaspaceflight.com/index.php?action=dlattach;topic=27243.0;attach=476365


Alex - 3/11/2012 - 18:02

quote:
fotka (veľká) orionu pre eft-1 z 1.11.:
http://forum.nasaspaceflight.com/index.php?action=dlattach;topic=27243.0;attach=476365

A to veľké čierne po obvode - to sú staré pneumatiky na zjemnenie tvrdého pristatia?


Alchymista - 3/11/2012 - 19:07


Meracie a iné kable... Ale k dokončeniu má zobrazená vec ešte riadny kus pred sebou.


Agamemnon - 7/11/2012 - 21:24

mpcv eft-1 štart v septembri 2014...
nosič (delta iv heavy) sa už vyrába

http://www.nasaspaceflight.com/2012/11/eft-1-september-2014-launch-paced-delta-ivh/


HonzaVacek - 14/11/2012 - 23:27

NASA testuje možnost použití rotoru místo padákového systému u návratové kabiny.
http://scitechdaily.com/nasa-testing-helicopter-rotor-system-for-capsule-reentry/

Jenom pro upřesnění. Funguje to na stejném principu jako tzv. autorotace v případě vrtulníku, kterému vysadí motor. Myšlenka využít rotoru u návratových kabin vznikla už v dobách programu Apollo.



[Upraveno 14.11.2012 HonzaVacek]


ALV - 15/11/2012 - 10:23

Honza Vacek:Myšlenka využít rotoru u návratových kabin vznikla už v dobách programu Apollo.

Myšlenka využít rotoru u návratových kabiny vznikla už v dobách programu... Gemini a Sojuz; jeden z návrhů pro Gemini pocházel z tehdejšího Českloslovenska.


HonzaVacek - 15/11/2012 - 12:42

quote:
... Gemini a Sojuz; jeden z návrhů pro Gemini pocházel z tehdejšího Českloslovenska.


Díky za upřesnění. Dá se o tom někde najít něco bližšího? Mám teď na mysli ten československý návrh.


Agamemnon - 21/11/2012 - 23:41

http://www.flightglobal.com/blogs/hyperbola/2010/01/french.html
...


HonzaVacek - 22/11/2012 - 01:17

quote:
http://www.flightglobal.com/blogs/hyperbola/2010/01/french.html
...


Kdyby tuhle myšlenku francouzská vláda dotáhla až do detailu, tak by možná mohla i přijít na to, že mohou pomocí Ariane vynést k ISS i dva Sojuzy najednou Tahle představa je podle mě nerálná. Tím neříkám, že by to technicky třeba nešlo, ale pilotovaná kosmonautika je ještě věcí národní prestiže a žádný stát nepřistoupí na to, aby jeho pilotovaná loď startovala z cizího území. Nebo, že by Ariane startovala z KSC?

Co se týká SM-ATV pro Orion, tak ESA sice je připravena SM postavit, ale na druhou stranu si dovedu představit i ten ohromný tlak domácích firem na NASA, aby na to nekývla. A ono asi nebude záležet jenom na NASA, divil bych se, kdyby se do toho ještě nevložil Kongres. Takže jsem docela zvědavý, jak tohle nakonec dopadne.

[Upraveno 22.11.2012 HonzaVacek]


Agamemnon - 22/11/2012 - 07:37

quote:
Co se týká SM-ATV pro Orion, tak ESA sice je připravena SM postavit, ale na druhou stranu si dovedu představit i ten ohromný tlak domácích firem na NASA, aby na to nekývla. A ono asi nebude záležet jenom na NASA, divil bych se, kdyby se do toho ještě nevložil Kongres. Takže jsem docela zvědavý, jak tohle nakonec dopadne.


nasa na to uz kyvla... ten sm na zaklade atv je navrh nasa... esa s tym neprisla, len vyuzila ponuku od nasa...

ono to este nie je uzavrete, kongres to musi schvalit, ale vzhladom na to, ako sa to vyvija zatial, tak sa asi ocakava, ze to prejde (vzhladom na to, ze ostal prezident, pomery sil, ale napr. aj to, ze nasa poziadala esa, aby sa rozhodli do januara)


Alchymista - 22/11/2012 - 20:35

U prvého ATV bolo hodne dielov a sub/systémov z Ruska - ako to bolo u ďalších?
Teda - nakoľko by bol servisný modul od ESA skutočne "len od ESA" a nebol závislý na ruských technológiách, dieloch a systémoch? Tam môže byť aj zádrhel z opačnej (ruskej) strany - šlo by o reexport, čo zrejme majú aj rusi nejak poistené.


HonzaVacek - 22/11/2012 - 21:01

quote:
Tam môže byť aj zádrhel z opačnej (ruskej) strany - šlo by o reexport, čo zrejme majú aj rusi nejak poistené.


Tam by mohl být i problém ze strany Kongresu, pokud by některé klíčové součásti SM od ESA byly z Ruska.

Zajímalo by mě však, jakou délku autonomní mise by umožňoval SM od ESA. Jde totiž o následující. Ta jednání mezi NASA a ESA již probíhají nějakou dobu. Nicméně poslední prezentace Lockheed Martin, která by zmíněna ve vlákně "Návrat na Měsíc", SM od ESA nezmiňuje. Naopak se tam operovalo s prodlouženou misí k EML2 na více než cca 60 dní. Mám tedy z toho takový pocit, že SM od ESA tak dlouhý let umožňovat nebude a LM se tou prodlouženou misí snaží vyšachovat ESA ze hry.

[Upraveno 22.11.2012 HonzaVacek]


xChaos - 23/11/2012 - 12:06

ESA dodá servisní modul pro MPCV/Orion (podle všeho vznikne na bázi osvědčeného ATV, pouze NASA do něj dodá hlavní manévrovací motor, na který je ale v servisním modulu ATV místo už teď - je tam rezerva buď na "průlez skrz" nebo asi na něco takovéhohle ). Překvapivě se do tohoto rozhodli investovat Britové... Francouzi logicky byli proti, přišlo jim to jako příliš malý pokrok kupředu.
Spaceflight Now | Breaking News | ESA member states fund Orion service module
http://www.spaceflightnow.com/news/n1211/22mpcv/


dzejar - 7/12/2012 - 10:10

Při testování prototypu vesmírné lodi Orion našli pracovníci NASA pukliny

http://www.livingfuture.cz/clanek.php?articleID=10975


Agamemnon - 7/12/2012 - 10:28

quote:
Při testování prototypu vesmírné lodi Orion našli pracovníci NASA pukliny

http://www.livingfuture.cz/clanek.php?articleID=10975


jop, len problem je, ze toto uz trva pomerne dlho a este stale (posledne, co som videl info - asi pred tyzdnom) to nevyriesili...


Agamemnon - 23/12/2012 - 09:07

esa sm pre orion... nejaké info...

http://forum.nasaspaceflight.com/index.php?topic=30427.msg994426#msg994426

- 3,5 t prázdna váha
- 8,6 t paliva
- hlavný motor: shuttle oms
- 4 solárne panely - AsGa - dodávajú 11 kW
- let v dec. 2017, dodávka nasa v 2016


Agamemnon - 23/12/2012 - 22:23

http://forum.nasaspaceflight.com/index.php?topic=30427.msg994639#msg994639

toto je zaujímavé:
esa si podrží licenciu na niektoré súčasti SM - to znamená, že nasa, ak bude chcieť vyrobiť vlastné verzie neskôr, tak bude musieť alebo outsourceovať dané časti do európy, alebo ich vyvinúť nanovo


Agamemnon - 29/12/2012 - 13:03

tiež to vyzerá, že esa bude ten SM vyvíjať tak, aby bol kompatibilný s ariane 5...


J.Mede - 29/12/2012 - 21:39

quote:
tiež to vyzerá, že esa bude ten SM vyvíjať tak, aby bol kompatibilný s ariane 5...

Když už tak už, určitě by se takový SM hodil i nové Ruské lodi k Měsíci a Marsu.


Agamemnon - 29/12/2012 - 21:56

jo, taký univerzálny SM by bol pomerne užitočný


Alchymista - 30/12/2012 - 09:18

Akékoľvek univerzálne diely hardware sú užitočné (pokiaľ sú dobre navrhnuté). Šetrí to vývojové i výrobné náklady a uľahčuje spoluprácu na projektoch.


yamato - 30/12/2012 - 10:26

...a pokial sa na takom univerzalnom dieli stane porucha, znamena to shut-down pre vsetky lety a misie pouzivajuce tento diel, az pokym sa to nevysetri a neprijmu sa opatrenia. Co mozu byt mesiace, alebo roky...


Agamemnon - 30/12/2012 - 14:37

roky to nebudú... ak pôjde o diel, ktorý už predtým fungoval, tak ide o "lokálnu" poruchu, a to sa dá nájsť...
ak by šlo o systematický problém, samozrejme, bude sa stáť dlhšie...

btw... yamato... univerzálne diely znižujú cenu


yamato - 30/12/2012 - 16:10

aga, ja viem. Ale prinasaju ten problem co som popisal. Cim vacsi diel, tym vacsi problem. Ak je to cely SM, je to velky problem.

Predstav si ze STS by bol univerzalne pouzivany "diel", v USA aj v rusku namiesto sojuzov. Jedna zhorena Columbia a nelietame 2 roky, nikto. ISS by za tu dobu spadla z oblohy... Trochu som to prehnal, ale na vysvetlenie trebalo


Agamemnon - 30/12/2012 - 16:25

colubmia mala systematický problém (raketoplány ich mali viac)

napr. posledná havária sojuzu (nosiča) zastavila lety na nejaké 2 mesiace

ja viem závisí na situácií...


j.mede - 31/12/2012 - 04:49

quote:
jo, taký univerzálny SM by bol pomerne užitočný
je jistý že Amíci exoMarz opustili, takže výzkum Marsu leží na ESA-RUSI. Prvně tam Rusi pošlou vrtnou platformu na pásovém podvozku, vytěženou horninu budou tavit na jngtoty, servisni moduly zboží vynesou na orbit kde se náklad přeloží do neheremetrického modulu.
ESA bude pro Orion vrábět SM, no uvidíme jak se osvědčí pro Ruskou návratovou loď PTK-NP každá pro 4 kosmonauty


yamato - 31/12/2012 - 11:43

quote:
Prvně tam Rusi pošlou vrtnou platformu na pásovém podvozku, vytěženou horninu budou tavit na jngtoty, servisni moduly zboží vynesou na orbit kde se náklad přeloží do neheremetrického modulu.



a to mas odkial? najprv tam musia spolahlivo vediet poslat aspon malu sondu, bez toho aby spadla uz pri starte, zasekla sa na LEO, stratila na preletovej drahe alebo vypla na martanskej orbite...


Jiřík - 2/1/2013 - 01:20

quote:
quote:
Prvně tam Rusi pošlou vrtnou platformu na pásovém podvozku, vytěženou horninu budou tavit na jngtoty, servisni moduly zboží vynesou na orbit kde se náklad přeloží do neheremetrického modulu.


a to mas odkial? najprv tam musia spolahlivo vediet poslat aspon malu sondu, bez toho aby spadla uz pri starte, zasekla sa na LEO, stratila na preletovej drahe alebo vypla na martanskej orbite...


Yamato, mluvíš mi z duše. Před pár dny jsem tu vyjádřil opatrný optimismus, pokud šlo o plánované čínské aktivity u Marsu. Ale když to má probíhat v ruské režii, jsem na základě všech dosavadních ruských "úspěchů" u Marsu velmi skeptický.


Agamemnon - 10/1/2013 - 18:27

16.1. bude spoločná tlačovka esa a nasa ohľadom orionu (a sm)


Jaro. - 16/1/2013 - 19:41

http://www.nasa.gov/exploration/systems/mpcv/orion_feature_011613.html

Máme tu podpis zmluvy NASA a ESA.


Jaro. - 16/1/2013 - 19:42


Agamemnon - 17/1/2013 - 09:54

http://www.nasaspaceflight.com/2013/01/orions-atv-deal-esa-astro-em-2-mission/

nejake dalsie info.... vyzera to, ze prvy let s posadkou by mohol absolvovat aj europan...

sorry, bez prekladu tentokrat, kedze nie som za pc, a predsa len tablet na to nie je prave naj

edit:
este nejake dalsie info, aj nejake konkretne cisla
http://blogs.esa.int/atv/2013/01/16/atv-2-0/
[Edited on 17.1.2013 Agamemnon]


Alex - 23/1/2013 - 10:13

http://technet.idnes.cz/vedecky-sloupek-jana-kolare-o-projektu-orion-f39-/tec_vesmir.aspx?c=A130122_160933_tec_vesmir_mla


bejcek - 7/2/2013 - 19:19

http://www.osel.cz/index.php?clanek=6710

ATV bude žít dál

Původní loď Orion měla mít vlastní servisní modul s typickými vějířovitými solárními panely. Jenže po několika měsících jednání se NASA rozhodla spolupracovat s Evropskou kosmickou agenturou ESA a “objednala“ si servisní modul u ní. ESA s návrhem souhlasila, protože její návrh vychází z konstrukce lodi ATV. Mnout ruce si mohou obě strany. Evropa si zajistí, že její unikátní know-how nezanikne, nebude muset propouštět odborníky a rušit fungující infrastrukturu. NASA dostane modul na odzkoušeném základu, a zřejmě i levněji, než kdyby vše řešila od nuly. Zástupci obou agentur dohodu před několika dny stvrdili svými podpisy.


yamato - 7/2/2013 - 19:42

hlavne ze sme v hre, my europa


PINKAS J - 9/2/2013 - 12:43

Evropa tím postoupí o velmi důležitý krok k vlastním letům s posádkou alespoň na LEO – již jí bude chybět jen vlastní kabina a třeba by ji mohla získat od NASA nebo Space-X výměnou za servisní moduly.


yamato - 9/2/2013 - 13:15

quote:
Evropa tím postoupí o velmi důležitý krok k vlastním letům s posádkou alespoň na LEO – již jí bude chybět jen vlastní kabina a třeba by ji mohla získat od NASA nebo Space-X výměnou za servisní moduly.


europa by nemala problem urobit vlastnu kabinu, keby chcela. Ale z nejakeho zahadneho dovodu nechce. Asi to nejako suvisi s ekologiou, solidaritou, eurofondami alebo niecim podobne europskym


alamo - 9/2/2013 - 13:56

quote:
europa by nemala problem urobit vlastnu kabinu, keby chcela. Ale z nejakeho zahadneho dovodu nechce. Asi to nejako suvisi s ekologiou, solidaritou, eurofondami alebo niecim podobne europskym


trochu of topic..
hm.. aby bolo možné v európe postaviť vlastnú vesmírnu kabínu (kapsľu, loď, kocábku, necky.. vyberte si podľa vkusu..)
nechcelo by to najprv zmeniť spôsob tvorby rozpočtu esa?
mám dojem, že on vlastne totiž žiadny spoločný oddiel astronautov v esa nie je.. každý síce prispieva do rozpočtu, ale len na to čo ho zaujíma
obvzvlášť to platí u pilotovaných letov
takže keď letí nemecký občan platí to nemecká vláda, keď letí francúz tak francúzska atď
a vlastná loď.. nenarušila by túto pohodlnú nedohodu, tak trochu?


martinjediny - 9/2/2013 - 21:53

quote:
...europa by nemala problem urobit vlastnu kabinu, keby chcela. Ale z nejakeho zahadneho dovodu nechce. Asi to nejako suvisi s ekologiou, solidaritou, eurofondami alebo niecim podobne europskym

Ano pragmatizmom...
nie je kam lietat... !
pre 3 osoby rocne, este aj to v rozne terminy nebudu vyvijat cely system... to nie je len kapsula..., presnejsie kozmicka lod...


novák - 11/2/2013 - 10:34

quote:
mám dojem, že on vlastne totiž žiadny spoločný oddiel astronautov v esa nie je..


Váš dojem je mylný. Společný oddíl existuje od roku 1978, roku 1998 ESA rozhodla o zrušení "národních astronautů", poslední z nich (Perrin z Francie) do ESA nastoupil roku 2002. Sídlí v Kolíně nad Rýnem (European Astronaut Centre). Vizte http://cs.wikipedia.org/wiki/Astronauti_ESA s dalšími odkazy.


yamato - 11/2/2013 - 11:06

quote:
Ano pragmatizmom...
nie je kam lietat... !
pre 3 osoby rocne, este aj to v rozne terminy nebudu vyvijat cely system... to nie je len kapsula..., presnejsie kozmicka lod...


no to je zaujimavy pohlad, este ze sa ho nedrzi ani USA, ani Rusko, ani Cina (t.j. mocnosti ktore europu predbehli)

Ono totiz cakat az bude "kam" a az to bude mat "zmysel" vedie len k dalsiemu cakaniu. Treba vytycit ciel alebo viziu a ist za tym. Ci je to mesiac, orbitalna stanica alebo asteroid. Hovori sa tomu iniciativa a zvycajne to mavaju ti co su na cele...


martinjediny - 11/2/2013 - 20:03

quote:
quote:
Ano pragmatizmom...
nie je kam lietat... !
pre 3 osoby rocne, este aj to v rozne terminy nebudu vyvijat cely system... to nie je len kapsula..., presnejsie kozmicka lod...


no to je zaujimavy pohlad, este ze sa ho nedrzi ani USA, ani Rusko, ani Cina (t.j. mocnosti ktore europu predbehli)

Ono totiz cakat az bude "kam" a az to bude mat "zmysel" vedie len k dalsiemu cakaniu. Treba vytycit ciel alebo viziu a ist za tym. Ci je to mesiac, orbitalna stanica alebo asteroid. Hovori sa tomu iniciativa a zvycajne to mavaju ti co su na cele...


krok pred nami, ale krok zbytocnym (predcasnym) smerom...
A je to len krok, ak bude treba urobime ho kedykolvek tiez.

Zatial iniciaticvne prevadzkujeme spickove rakety a venujeme sa spickovym bezpilotnym misiam. A to napriek celej narodnostnej rozdrobenosti EU.
Na vykony a urovem kozmonautiky EU mozme byt hrdi, i ked je viac vedecka jak propagandisticka. A prave o to viac.


yamato - 11/2/2013 - 20:54

quote:

krok pred nami, ale krok zbytocnym (predcasnym) smerom...


no neviem, explozia trhu s komercnymi satelitmi, ale aj explozia nasich vedomosti o slnecnej sustave, bola zalozena na apolle. Pred nim boli rakety a vesmirna technika len riskantne prskavky, po nom sme si uz trufli posadit na to polmiliardovy satelit, alebo tazku vesmirnu sondu. Ono tie technologie sa nezjavili same od seba.

quote:

A je to len krok, ak bude treba urobime ho kedykolvek tiez.



doteraz sme vzdy nechali niekoho ineho aby ho urobil.

quote:

Zatial iniciaticvne prevadzkujeme spickove rakety a venujeme sa spickovym bezpilotnym misiam. A to napriek celej narodnostnej rozdrobenosti EU.
Na vykony a urovem kozmonautiky EU mozme byt hrdi, i ked je viac vedecka jak propagandisticka. A prave o to viac.


ved prave!! mame na to, a nerobime nic, resp. robime velmi malo!


Agamemnon - 6/3/2013 - 22:31

mpcv esa sm popis... sorry, tentokrát bez prekladu:
http://forum.nasaspaceflight.com/index.php?topic=30931.msg1023066#msg1023066


JiříHošek - 10/4/2013 - 22:39

Mise EM-2 bude mít možná nový cíl:


pospa - 29/4/2013 - 16:47

ETF-1 status update 04/2013 a info o ESA servisním modulu. (bohatý obrazový materiál)

http://www.nasa.gov/pdf/742964main_20130418_heoc_dumbacher.pdf


PS: překvapilo mně, kolik částí ESA SM bude i tak dodávat NASA.
- Crew Module Adapter
- Solar cells
- Auxiliary thrusters
- Main engine
- Thrust vector control
- Network Interface Cards


dodge - 7/5/2013 - 17:48

Orion na KSC

http://www.nasa.gov/multimedia/imagegallery/image_feature_2503.html


PinkasJ - 8/5/2013 - 08:20

Zajímal by mne vnější průměr isogridové části a detailnější rozložení prostoru uvnitř, síla isolace. Pokud vím, většina přístrojů bude soustředěna v prstenci obklopujícím isogridovou část u dna a která má zhruba trojúhelníkový průřez. Má vnitřek lodi nějaký hygienicko-sanitární úsek a úsek pro užitečný náklad?


JiříHošek - 8/5/2013 - 19:25

Je zajímavé, jak málo technických informací o Orionu je vlastně k dispozici.
Tak aspoň jeden odkaz.

http://archive.feedblitz.com/632435/~4204251


Agamemnon - 8/5/2013 - 19:59

najviac verejného (poloverejného) infa o orione je asi na nsf - z toho, čo som videl + keďže oni majú info priamo od zdrojov (nasa, esa)... problém je, že tam je to rozhádzané cez rôzne témy, potom rôzne články, etc...
a urobiť z toho súhrný zoznam je celkom náročné...
ono je celkom možné, že informácia, na ktorú sa pýta p. pinkas, je niekde dostupná... ale nie je jednoduché ju nájsť v tej kope vecí okolo

to isté v podstate platí aj pre sls...


Agamemnon - 28/5/2013 - 07:16

delta iv pre eft-1 let bude buduci marec odoslana na floridu...
jej vyroba je uz za hranicou 50 %

http://www.nasaspaceflight.com/2013/05/eft-1-delta-iv-h-shipping-florida-next-march/


JiříHošek - 5/7/2013 - 08:55

EM-1: manažeři NASA žádají ambiciózní změny pro úvodní misi SLS/Orion.

http://www.nasaspaceflight.com/2013/07/em-1-nasa-request-changes-debut-slsorion-mission/


dodge - 18/7/2013 - 20:53

Montáž na KSC.

http://www.nasa.gov/content/spacecraft-processing-procedures-at-kennedy-space-center/#.UegyAY30F8E


Agamemnon - 24/7/2013 - 18:48

http://forum.nasaspaceflight.com/index.php?topic=32439.msg1077601#msg1077601

prebehol test zhodenia orionu na padákoch


dodge - 25/7/2013 - 17:37

Nakládka Orionu do C-17 k padákovým testům.

http://www.nasa.gov/content/loading-operations-for-orion-spacecraft-parachute-test/#.UfFFro30F8E

http://www.nasa.gov/sites/default/files/9356040756_3aa46c48a5_o.jpg


dodge - 19/8/2013 - 17:37

Stacionární testy na námořní základně Norfolk ve Virginii.

http://www.nasa.gov/content/orion-spacecraft-stationary-recovery-test-at-norfolk-naval-base-in-virginia/#.UhI655L0F8E

http://www.nasa.gov/sites/default/files/9511248391_80bc5ec490_o.jpg


JiříHošek - 24/8/2013 - 11:07

Nová animace koncepce mise k přesměrovanému asteroidu

http://www.nasa.gov/content/new-imagery-of-asteroid-mission/#.UhZ2zxvbNB5

0:25 v Orionu je pouze dvoučlenná posádka
[Upraveno 24.8.2013 JiříHošek]


Agamemnon - 3/9/2013 - 22:38

http://www.nasaspaceflight.com/2013/09/orion-30-hour-orbital-checkout-prior-tli/

nejaké orion info... z l2 a tak


dodge - 24/10/2013 - 16:45

Pathfinding Operations for Orion Spacecraft at Kennedy Space Center.

http://www.nasa.gov/sites/default/files/2013-3722.jpg

http://www.nasa.gov/content/pathfinding-operations-for-orion-spacecraft-at-kennedy-space-center/


Agamemnon - 28/10/2013 - 18:27

zapli orion (eft-1)...
imo kvôli testom a tak...
prvý krát, afaik

via nsf


Agamemnon - 28/10/2013 - 19:19

http://www.nasaspaceflight.com/2013/10/eft-1-orion-life-via-first-power-up/


xChaos - 8/11/2013 - 22:47

Lockheed Martin Team Tests Orion’s Protective Panels
http://spacefellowship.com/news/art35857/lockheed-martin-team-tests-orion-s-protective-panels.html

Jde o jakýsi "boční nosný aerodynamický kryt", nebo jak ty "ochranné panely přeložit". Podle toho článku to nebude mít význam jen jako aerodynamická ochrana, ale bude to i mechanicky podpírat kabinu (...protože samotný servisní modul by asi její váhu během startu neustál?). Dostal jsem se k tomu náhodou přes svoje Twitter zdroje... okrajově zajímavé (u Dragonu podobnou roli hraje trunk, ten se neodhazuje, počítám že Rusové to také budou mít nějak konzervativní... ale u meziplanetární mise může odhození všech pomocných konstrukčních prvků, které byly potřeba jen při startu ušetřit spoustu paliva pro odlet)


JiříHošek - 9/11/2013 - 09:46

Servisní modul pro Orion EFT-1 je na KSC.

http://www.universetoday.com/106247/orion-service-module-comes-together-and-testing-affirms-flight-design-for-2014-blastoff/


Agamemnon - 30/11/2013 - 20:10

podľa nsf sa rieši a je blízko dohoda medzi esa a nasa, podľa ktorej by esa vyrábala servisný modul pre všetky oriony, výmenou za to by esa zostala iss partner až do konca (aj keby došlo k predĺženiu činnosti do 2028) + by dostala nejaké miesto/miesta na bleo letoch


dodge - 5/12/2013 - 05:54

Heat Shield for NASA's Orion Spacecraft Arrives at Kennedy Space Center.

http://www.nasa.gov/press/2013/december/heat-shield-for-nasas-orion-spacecraft-arrives-at-kennedy-space-center/#.UqAG_9LuLTp


dodge - 5/12/2013 - 17:37

Orion Heat Shield Transported Aboard Super Guppy Plane.



http://www.nasa.gov/content/orion-heat-shield-transported-aboard-super-guppy-plane/


dodge - 6/12/2013 - 22:14

NASA’s Super Guppy aircraft takes off from Manchester, N.H., carrying the heat shield that will protect Orion on its first mission, Exploration Flight Test-1, to Kennedy Space Center for installation.



[Upraveno 07.12.2013 dodge] [Upraveno 07.12.2013 dodge]


dodge - 6/12/2013 - 22:18

NASA Public Affairs Officer Josh Byerly talks with Rose Flores, Orion Crew & Service Module Chief Engineer, about the delivery of Orion's heat shield to the Kennedy Space Center in Florida.

https://www.youtube.com/watch?feature=player_embedded&v=5Z1K8g8Bzz8


dodge - 9/12/2013 - 07:47





Arccos - 9/12/2013 - 09:48

No, hlavně, aby si nespletli letiště.
(jo, já vím, že je to jiné letadlo...)


yamato - 9/12/2013 - 10:43

Tak celkom nechapem preco taky rozruch kvoli jednemu stitu? Co je supramagneticky? Ine nemenovane kabiny vznikli "tak mimochodom"


Agamemnon - 9/12/2013 - 12:00

pr


xChaos - 10/12/2013 - 01:42

quote:
Tak celkom nechapem preco taky rozruch kvoli jednemu stitu? Co je supramagneticky? Ine nemenovane kabiny vznikli "tak mimochodom"


Je zatím největší svého druhu: přeci jen, plocha kruhu roste se čtvercem průměru, takže je určitě minimálně 2x větší než jakýkoliv jiný.

Ono kdo nějaký čas bydlel pod stanem, tak ví, že při delším pobytu dělá trochu větší prostor děsně moc. A tohle bude prostě zatím zdaleka největší loď, schopná vrátit se z vesmíru 2.kosmickou rychlostí.

Samozřejmě si lze představit, že by finální meziplanetární loď měla více menších návratových těles... ale počítá se každé kilo a jedno větší těleso prostě bude efektivnější, než více malých. A demonstrace schopnosti vrátit se je docela dobrý krok směrem k tomu, aby šlo někam letět...


pospa - 10/12/2013 - 09:01

quote:
Je zatím největší svého druhu: přeci jen, plocha kruhu roste se čtvercem průměru, takže je určitě minimálně 2x větší než jakýkoliv jiný.

Ani ne.
Orion : d = 5 m ; s = 19,6 m2
MSL: d = 4,5 m ; s = 15,9 m2


yamato - 10/12/2013 - 11:39

no dobre, je to velky stit. No a? Jeho konstrukcia vychadza z 40 rokov stareho apolla. Samotny orion je tiez velka kabina, ale stale je to "len" kabina typu apollo.

Neberte to zle, tesim sa z kazdeho milnika, len ma prekvapuje ze sa pisu cele litanie o tom, ako sa podarilo zvarit pretlakovu konstrukciu, ako sa zacal vyrabat stit, ako dopravili pretlakovu skrupinu na testy, ako prepravuju stit, ako to spajaju dokopy...

Ved to su veci co su snad rutina, nie? Robilo sa to pred 40 rokmi (takmer rovnakym sposobom), rusi to robia niekolko krat rocne. Dragon sa zjavil ako zazrak z rozpravky, dlho sa pisalo ze sa nieco chysta, ukazovala sa trochu smiesna maketa, a zrazu bum padakove skusky, bum zalet, hotovo. Clovek zrazu nevie kto su profici a kto je start-up.


xChaos - 11/12/2013 - 00:42

Tak uznávám, že NASA je trochu v situaci, kdy musí předvést, že za ty peníze taky skutečně něco dělá...


yamato - 11/12/2013 - 10:02

A dělá? Ked si spocitame tie naklady...


dodge - 12/12/2013 - 17:19

NASA's Orion Spacecraft Heads Cross Country.
A test version of NASA’s Orion spacecraft gears up to take a long road trip. Starting from NASA’s Langley Research Center in Hampton, Va., the mockup will take a four-week journey across the nation to Naval Base San Diego in California. There, the test article will be used to support NASA’s Underway Recovery Test in February 2014. The test will simulate the recovery of Orion during its first mission, Exploration Flight Test – 1 (EFT-1), scheduled for September 2014.


http://www.nasa.gov/content/nasas-orion-spacecraft-heads-cross-country/


JiříHošek - 1/1/2014 - 09:16

Milníky v přípravě na let EFT-1 v letošním roce (podle toho, co jsem četl)

XX.03.2014 instalace tepelného štítu na CM
XX.03.2014 spojení CM a SM
XX.03.2014 přeprava nosné rakety Delta IV Heavy na Floridu
02.04.2014 připravenost CSM pro pozemní operace
15.04.2014 integrace LAS
22.05.2014 MS/CSR
01.06.2014 dokončení příprav Orionu pro předstartovní operace
XX.07.2014 Delta IV Heavy na SLC-37B
15.07.2014 spojení LAS/CSM
04.08.2014 PMSR
XX.08.2014 integrace MPCV na nosič
04.09.2014 Flight Readiness Review (FRR)
18.09.2014 start


xChaos - 5/1/2014 - 17:06


JiříHošek - 5/1/2014 - 19:38

Jen doplním, že na fotce není exemplář pro kosmický let EFT-1, ale mockup, o kterém psal 12.12. dodge


-=RYS=- - 6/1/2014 - 02:10

Spise se divim, ze to NASA vubec vyrabi a utapi v tom potrebne penize.
Meli dat ty penize stavajicicm privatnim subjektum.
Minimalne Dragon je nejbliz k pilotovane lodi, ale jsou i dalsi subjekty.
Pripada mi to jako kdyz statni moloch NASA zacina pred smrti trepat nozickama a tak rozhazuje penize na nesmysly.

[Upraveno 06.1.2014 -=RYS=-]


pospa - 9/1/2014 - 20:54

Prohlídka polofunkční palubní desky středně přesné makety interiéru kabiny Orion. Budou na ní schopni v reálném čase "promítat" data z letu EFT-1.


dodge - 17/1/2014 - 05:48

Testy padákového systému nad Arizonou.

http://www.nasa.gov/press/2014/january/nasa-tests-orion-spacecraft-parachute-jettison-over-arizona/#.Uti1Z9J5PTp


JiříHošek - 22/2/2014 - 17:50

Jeden ze tří stupňů CBC rakety Delta IV Heavy pro let EFT-1 byl naloděn k odeslání na Cape Canaveral. Přibude k němu ještě jeden CBC.

http://www.decaturdaily.com/collection_529cbcd6-9b48-11e3-a735-0017a43b2370.html
http://blog.al.com/breaking/2014/02/what_alabama_floats_downriver.html
[Upraveno 22.2.2014 JiříHošek]


JiříHošek - 2/3/2014 - 10:46

Zítra má loď ULA s nákladem dorazit na Cape Canaveral AFS. Loď veze:
- centrální + jeden boční stupeň CBC rakety Delta IV Heavy pro misi EFT-1
- stupeň CCB + horní stupeň Centaur rakety Atlas V pro misi NROL-33
- komponenty pro misi GPS IIF-7

Zbývající boční stupeň CBC spolu s druhým stupněm DCSS a adaptérem MSA pro připojení Orionu k nosné raketě Delta IV Heavy budou odeslány do CCAFS v dubnu.


JiříHošek - 3/3/2014 - 21:26

Loď Delta Mariner dorazila do Port Canaveral.


JiříHošek - 6/3/2014 - 23:04

Video z transportu stupňů CBC do Horizontal Integration Facility na SLC 37

http://www.space-multimedia.nl.eu.org/index.php?option=com_content&view=article&id=8760


dodge - 13/3/2014 - 05:58

Už jsou tam.



http://www.nasa.gov/content/boosters-for-orion-spacecrafts-first-flight-test-arrive-at-port-canaveral-florida/


Agamemnon - 13/3/2014 - 17:38

dátum eft-1 je momentálne net 4.12.2014... posun doprava, kvôli nahustenému programu...


Agamemnon - 15/3/2014 - 09:24

quote:
dátum eft-1 je momentálne net 4.12.2014... posun doprava, kvôli nahustenému programu...


http://www.nasaspaceflight.com/2014/03/eft-1-slips-december-satellite-launch-first/

takže konkrétne ide o to, že prednosť štartu dostal vojenský satelit


JiříHošek - 15/3/2014 - 10:30

Konkrétně jde o to, že 5. března bylo rozhodnuto o posunutí vojenského satelitu AFSPC-4 z 4. čtvrtletí na červen, tedy před EFT-1

Aktuální plán startů raket Delta IV z rampy SLC-37B:
květen - GPS 2F-6
červen - AFSPC-4
prosinec - EFT-1
[Upraveno 15.3.2014 JiříHošek]


dodge - 20/3/2014 - 07:01

http://www.universetoday.com/110450/us-air-force-space-surveillance-satellite-bumps-nasas-long-awaited-orion-launch-to-dec-2014/


dodge - 21/3/2014 - 06:46

NASA představila boostery Delty IV pro Orion.



http://www.universetoday.com/109533/nasa-unveils-orions-powerful-delta-iv-heavy-rocket-boosters-for-dec-2014-blastoff/


JiříHošek - 24/3/2014 - 20:47

Loď Delta Mariner připlula do přístavu v Decatur pro zbývající části nosné rakety.


alamo - 11/4/2014 - 09:17

orion má nedostatočnú tepelnú ochranu, pre misiu k marsu
http://www.thespacereview.com/article/2484/1


dodge - 12/4/2014 - 08:16

Návštěva zrekonstruované letové řídící místnosti pro NASA Orion Spacecraft.



http://www.nasa.gov/content/visiting-the-renovated-flight-control-room-for-nasas-orion-spacecraft/

První integrované testy systému.


Inženýři v budově v NASA Kennedy Space Center na Floridě, provádějí testování avioniky na kosmické lodi Orion, která se připravuje na svou první cestu do vesmíru později v tomto roce.

http://www.nasa.gov/press/2014/april/nasas-orion-spacecraft-powers-through-first-integrated-system-testing/


JiříHošek - 12/4/2014 - 12:14

quote:
Inženýři v budově v NASA Kennedy Space Center na Floridě, provádějí testování avioniky na kosmické lodi Orion, která se připravuje na svou první cestu do vesmíru později v tomto roce.

Orion proletí v prosinci na svém druhém obletu Země dvakrát skrz vnitřní Van Allenův radiační pás. Radiačnímu prostředí byly přizpůsobeny elektronické systémy včetně počítačů a procesorů.


JiříHošek - 25/4/2014 - 16:07

Loď Delta Mariner dnes vyplula z přístavu v Decatur. Na Mysu Canaveral je očekávána za 10 dní, 5.5.2014.


JiříHošek - 27/4/2014 - 08:29

Aktuální harmonogram příprav:

květen - instalace tepelného štítu na CM
květen - spojení CM a SM
červen - instalace backshell panelů na CM


dodge - 4/5/2014 - 08:24

Vybrán studenty navržený radiační experiment na palubě Orion EFT-1 při zkušebním letu v prosinci 2014.



Umělecká představa ukazuje Orion, jak to bude vypadat ve vesmíru při zkušebním letu Flight Test-1 s připojeným stupněm Delta IV. Středoškolští studenti navrhli experiment s radiačním stíněním, byl vybrán v celostátní soutěži k letu na palubě v prosinci 2014

http://www.universetoday.com/111518/student-designed-radiation-experiment-chosen-to-soar-aboard-orion-eft-1-test-flight-in-dec-2014/
[Upraveno 04.5.2014 dodge]


JiříHošek - 8/5/2014 - 19:54

Poslední booster, druhý stupeň a adaptér jsou na Mysu Canaveral.

https://twitter.com/NASA/status/464406272977412097
https://twitter.com/NASAKennedy/status/464397218842431488/photo/1
[Upraveno 12.5.2014 JiříHošek]


JiříHošek - 12/5/2014 - 23:31

Horní stupeň pro EFT-1 v Horizontal Integration Facility
https://www.facebook.com/NASAKennedy/photos/a.101382733090.91717.86505458090/10152090620338091/?type=1&theater


JiříHošek - 25/5/2014 - 10:11

https://www.facebook.com/photo.php?fbid=631849980218071&set=a.137600586309682.27017.129562970446777&type=1&theater


dodge - 29/5/2014 - 05:50

http://www.space.com/26015-nasa-space-launch-system-orion-capsule.html?cmpid=557594


dodge - 29/5/2014 - 17:43

Připojování k tepelnému štítu.



http://www.nasa.gov/content/orion-crew-module-set-for-connection-to-heat-shield/#.U4dVmvl_t8F


JiříHošek - 29/5/2014 - 21:44

Tady je aktuálně nejnovější fotka z připojování:
https://www.facebook.com/NASAOrion/photos_stream?fref=photo#!/photo.php?fbid=635303626539373&set=pb.129562970446777.-2207520000.1401392389.&type=3&theater


dodge - 31/5/2014 - 07:16

Tepelný štít připojen.



http://www.nasa.gov/content/orion-heat-shield-attached/#.U4lljvl_t8F


dodge - 1/6/2014 - 07:58

Největší tepelný štít na světě připraven ke zkušebnímu letu.


Inženýři firmy Lockheed Martin a NASA instalují největší tepelný štít kdy postavený na modul Orion na Kennedy Space Center

http://www.universetoday.com/111012/world-largest-heat-shield-attached-to-nasas-orion-crew-capsule-for-crucial-fall-2014-test-flight/


dodge - 5/6/2014 - 22:02

Orion je připraven cítit teplo.


Technici dokončili instalaci tepelného štítu na Orionu před jeho první cestou do vesmíru v prosinci.

http://www.nasa.gov/press/2014/june/nasas-orion-spacecraft-is-ready-to-feel-the-heat/#.U5DMzfl_t8G


yamato - 5/6/2014 - 22:14

quote:
Orion je připraven cítit teplo.



v anglictine to znie lepsie


dodge - 10/6/2014 - 18:23

Orion Comes Together.



http://www.nasa.gov/content/orion-comes-together/#.U5cxBfl_t8G


dodge - 11/6/2014 - 08:15

Engineers Start Stacking Operations for Maiden Launch of NASA’s Orion Deep Space Test Capsule.



http://www.universetoday.com/112385/engineers-start-stacking-operations-for-maiden-launch-of-nasas-orion-deep-space-test-capsule/


JiříHošek - 11/6/2014 - 22:14

Jen bych upřesnil, že na fotografii z dnešního příspěvku od dodge je neletový mock up. Stejná fotografie je i v tomto rok starém článku:
http://www.universetoday.com/101445/orion-takes-shape-for-2014-test-flight/
[Upraveno 11.6.2014 JiříHošek]


JiříHošek - 18/6/2014 - 22:47

170 dní do startu


[Upraveno 18.6.2014 JiříHošek]


dodge - 26/6/2014 - 05:42

Testy padákového systému pro Orion bez problémů.


Testovací verze Orionu sestupuje na svých třech hlavních padácích na US Army Proving Ground v Arizoně závěrečném testu výkonnosti padákového systému. NASA připravuje Orion na jeho první cestu do vesmíru v prosinci, dvě hodiny letu a čtyři oběhy Země, s cílem prověřit účinnost mnoha kritických systémů kosmické lodi potřebné k provedení letů posádku na Deep Space destinací v budoucnosti.

http://www.nasa.gov/press/2014/june/parachutes-for-nasas-orion-spacecraft-hit-no-snags-in-most-difficult-test/#.U6uVPJR_vTp


dodge - 21/7/2014 - 17:45

Orion Crew Module at the Neil Armstrong Operations and Checkout Building, Kennedy Space Center.



http://www.nasa.gov/content/orion-crew-module-at-the-neil-armstrong-operations-and-checkout-building-kennedy-space/#.U801Ivl_t8F


pospa - 22/7/2014 - 09:42

Apollo a STS veteráni při prohlídce Orionu v nově pojmenované Neil Armstrong Operations and Checkout Building na KSC.
Zleva: KSC Director Bob Cabana, Apollo 11 astronaut Michael Collins, Apollo astronaut Jim Lovell, Apollo 11 astronaut Buzz Aldrin, and NASA Administrator Charlie Bolden.


dodge - 1/8/2014 - 05:50

Reporters Invited to See Orion, Speak with NASA Managers at Navy Days-Los Angeles.


At the U.S. Naval Base San Diego in California, the Orion boilerplate test vehicle and support hardware are loaded into the well deck of the USS Anchorage for Underway Recovery Test 2 on July 29, 2014. NASA, Lockheed Martin and the U.S. Navy will conduct tests in the Pacific Ocean to prepare for recovery of the Orion from a deep space mission. This recovery test will allow the teams to demonstrate and evaluate the recovery processes in open waters.

http://www.nasa.gov/press/2014/july/reporters-invited-to-see-orion-speak-with-nasa-managers-at-navy-days-los-angeles/#.U9sOSfl_t8G


dodge - 4/8/2014 - 19:14

Underway Recovery Tests for NASA's Orion Spacecraft.



http://www.nasa.gov/content/underway-recovery-tests-for-nasas-orion-spacecraft/#.U9-_DPl_t8F


dodge - 7/8/2014 - 05:49

NASA, Navy Prepare for Orion Spacecraft to Make a Splash.


U.S. Navy personnel use a rigid hull inflatable boat to approach the Orion boilerplate test article during an evolution of the Underway Recovery Test 2 in the Pacific Ocean off the coast of San Diego, California on Aug. 2, 2014.


The Orion boilerplate test vehicle is slightly lifted by crane from the water to test the proof of concept basket lift method during an evolution of the Underway Recovery Test 2 near the USS Anchorage in the Pacific Ocean off the coast of San Diego, California on Aug. 3, 2014.

http://www.nasa.gov/press/2014/august/nasa-navy-prepare-for-orion-spacecraft-to-make-a-splash/#.U-L3JuN_vTp


David - 7/8/2014 - 10:45

Systém přistávání na vodu se od dob Apolla jak vidno nezměnil.


yamato - 7/8/2014 - 12:12

No ved toto... v porovnani s dragonomV2 alebo trebars dreamchaserom mam pocit ze sa pozeram na historicke snimky...


David - 7/8/2014 - 14:59

Inovace je v tom, že místo tří balónů jich má hned pět.


JiříHošek - 10/8/2014 - 07:18

quote:
orion má nedostatočnú tepelnú ochranu, pre misiu k marsu
http://www.thespacereview.com/article/2484/1
To myslím vyřešili tady:
http://spirit.as.utexas.edu/~fiso/telecon/Raftery_5-14-14/Raftery+5-14-14.pdf
str. 72 - montáž planetoletu u kosmické stanice v EML-2, Orion doveze posádku a jiný Orion (v rámci svého klasického letu ke stanici) jí po skončení mise přiveze z EML2 zpět na Zemi.


David - 10/8/2014 - 07:57

Pro odlet a tedy i přílet k a od Marsu je potřeba tělesu dodat, nebo zbrzdit na hranici sféry gravitace Země rychlost 2,5 až 3,5 km/s. V případě, že marsolet při návratu nebude přistávat " z chodu " přímo do atmosféry, ale bude mít mezipřistání na stanici odhaduji, že bude muset motoricky zbrzdit k bodu L tuto rychlost, na stanici u Měsíce o další 1 km/s a u stanice na LEO / obdoby ISS/ o další 3 km/s. To se mi nezdá reálné a jediná možnost postupné brzdění v zemské atmosféře riskantní.
Nevím, zda se to tu již probíralo, ale mě se zdá romantická představa montáží, odletů a příletů planetoletů na obdobu ISS ať na LEO, nebo u Měsíce či v bodu L nereálné, zejména energeticky.


JiříHošek - 10/8/2014 - 14:20

To David:
Konstrukce tepelného štítu Orionu se nezměnila od dob programu Constellation, jehož cílem byl Měsíc. TPS Orionu vychází z TPS Apolla, který byl navržen na základě požadavku na návratovou rychlost 11,074 km/s (nejvyšší dosaženou návratovou rychlost mělo bezpilotní Apollo 4, které, urychleno motorem SPS, dosáhlo 11,139 km/s). I TPS Orionu je konstruován na návratovou rychlost těsně nad 11 km/s. Při využití vhodné trajektorie návratu se jeho výdrž odhaduje na nejméně 11,4 km/s, ale absolutní horní hranice jeho schopností nebyla dosud stanovena. Podrobnější analýzu schopností TPS lze totiž udělat až na základě dat z letového testu EFT-1.


JiříHošek - 16/8/2014 - 08:51

110 dní do startu. Aktuální foto:

http://mediaarchive.ksc.nasa.gov/imageviewer.cfm?mediaid=69977&mr=m&w=516&h=757&fn=2014-3492&sn=KSC-2014-3492

a ve vysokém rozlišení:
http://mediaarchive.ksc.nasa.gov/imageviewer.cfm?mediaid=69977&mr=l&w=0&h=0&fn=2014-3492&sn=KSC-2014-3492
[Upraveno 16.8.2014 JiříHošek]


dodge - 22/8/2014 - 18:53

Back Shell Tile Panels Installed on NASA's Orion Spacecraft.

http://www.nasa.gov/content/back-shell-tile-panels-installed-on-nasas-orion-spacecraft/#.U_d1Kvl_t8E


JiříHošek - 22/8/2014 - 20:57

Stejná fotka, jako jsem dal já.
Opakování je matka moudrosti


dodge - 23/8/2014 - 05:40

quote:
Stejná fotka, jako jsem dal já.
Opakování je matka moudrosti


A ten text je kde?

[Upraveno 23.8.2014 dodge]


JiříHošek - 23/8/2014 - 18:38

quote:
A ten text je kde?
Ten text i s fotkou jsou ze 7. srpna a na stránku, na níž odkazujete, byly zkopírovány 22. srpna. Viz
http://mediaarchive.ksc.nasa.gov/detail.cfm?mediaid=69977
[Upraveno 23.8.2014 JiříHošek]


dodge - 26/8/2014 - 14:54

NASA Mission Control Looks To Human Spaceflight Comeback With EFT-1.

http://aviationweek.com/space/nasa-mission-control-looks-human-spaceflight-comeback-eft-1?NL=AW-05&Issue=AW-05_20140826_AW-05_530&YM_RID=%27email%27&YM_MID=%27mmid%27&sfvc4enews=42&cl=article_3


JiříHošek - 26/8/2014 - 22:36

V tom článku je ve druhém odstavci chybně uvedena délka letu EFT-1. Ve skutečnosti bude o třetinu kratší.


JiříHošek - 26/8/2014 - 23:20

Na horní stupeň rakety Delta IV Heavy byla nasazena prodlužovací tryska.

http://mediaarchive.ksc.nasa.gov/imageviewer.cfm?mediaid=70126&mr=m&w=756&h=517&fn=2014-3621&sn=KSC-2014-3621

http://mediaarchive.ksc.nasa.gov/imageviewer.cfm?mediaid=70129&mr=m&w=756&h=517&fn=2014-3624&sn=KSC-2014-3624

Pro srovnání původní stav:
https://www.facebook.com/photo.php?fbid=631849980218071&set=a.137600586309682.27017.129562970446777&type=1&theater


dodge - 30/8/2014 - 14:44

Heat Protecting Back Shell Tiles Installed on NASA’s Orion EFT-1 Spacecraft Set for Dec. 2014 Launch.

http://www.universetoday.com/114064/heat-protecting-back-shell-tiles-installed-on-nasas-orion-eft-1-spacecraft-set-for-dec-2014-launch/


JiříHošek - 30/8/2014 - 19:53

Hledal jsem, zda je už nainstalovaný Forward bay cover, zatím bezvýsledně. Na této archivní fotografii z června je vpravo dole:
http://mediaarchive.ksc.nasa.gov/imageviewer.cfm?mediaid=69651&mr=l&w=0&h=0&fn=2014-3089&sn=KSC-2014-3089

Ve druhém zářijovém týdnu má být Orion převezen do Payload Hazardous Servicing Facility, kde bude natankován amoniak a pohonné hmoty. Poté bude přesunut zpět pro připojení Launch abort system.
Přibližně dva měsíce před startem, tedy cca počátkem října, bude nosná raketa Delta IV Heavy přepravena na startovní komplex SLC-37B a zvednuta do vertikální polohy. Na rampě se budou provádět testy připravenosti včetně zkušebního natankování kapalným vodíkem a kapalným kyslíkem. Krátce po generálce bude na horní část připojen Orion a o pár týdnů později bude start.


dodge - 8/9/2014 - 17:48

Orion’s First Crew Module Complete.


NASA’s first completed Orion crew module sits atop its service module at the Neil Armstrong Operations and Checkout Facility at Kennedy Space Center in Florida. The crew and service module will be transferred together on Wednesday to another facility for fueling, before moving again for the installation of the launch abort system. At that point, the spacecraft will be complete and ready to stack on top of the Delta IV Heavy rocket that will carry it into space on its first flight in December. For that flight, Exploration Flight Test-1, Orion will travel 3,600 miles above the Earth – farther than any spacecraft built to carry people has traveled in more than 40 years – and return home at speeds of 20,000 miles per hour, while enduring temperatures near 4,000 degrees Fahrenheit.

http://www.nasa.gov/content/orion-s-first-crew-module-complete/#.VA3Po_l_t8F


dodge - 10/9/2014 - 08:24

Assembly Complete for NASA’s First Orion Crew Module Blasting off Dec. 2014.




Stacking NASA’s first completed Orion crew and service modules at the Neil Armstrong Operations and Checkout Facility at Kennedy Space Center in Florida in early September 2014.


NASA’s first completed Orion crew and service modules being moved inside the High Bay at the Neil Armstrong Operations and Checkout Facility at Kennedy Space Center in Florida in early September 2014.


Orion service module assembly in the Operations and Checkout facility at Kennedy Space Center – now renamed in honor of Neil Armstrong.


Orion crew capsule, Service Module and 6 ton Launch Abort System (LAS) mock up stack inside the transfer aisle of the Vehicle Assembly Building (VAB) at the Kennedy Space Center (KSC) in Florida. Service module at bottom.


Orion EFT-1 capsule under construction inside the Structural Assembly Jig at the Operations and Checkout Building (O & C) at the Kennedy Space Center (KSC); Jules Schneider, Orion Project Manager for Lockheed Martin and Ken Kremer, Universe Today.

http://www.universetoday.com/114426/assembly-complete-for-nasas-first-orion-crew-module-blasting-off-dec-2014/


pospa - 11/9/2014 - 14:41

První dokončený Orion poprvé tankuje palivo.
Mezi přihlížejícími je i ředitel KSC Bob Cabana.


dodge - 12/9/2014 - 05:50

NASA’s Orion Spacecraft Nears Completion, Ready for Fueling.


The Orion crew module, stacked atop its service module, moved out of the Neil Armstrong Operations and Checkout Building at NASA’s Kennedy Space Center in Florida on Sept 11. Orion was transported to the Payload Hazardous Servicing Facility at Kennedy where it will be fueled ahead of its December flight test. During the flight, Orion will travel 3,600 miles into space to test the spacecraft systems before humans begin traveling in Orion on future missions.


The Orion crew and service module stack made a 20 minute trip from the Neil Armstrong Operations and Checkout Building at NASA’s Kennedy Space Center in Florida on Sept. 11, 2014, to the Payload Hazardous Servicing Facility.

https://www.youtube.com/watch?v=3jWe_gzozXE

http://www.nasa.gov/press/2014/september/nasa-s-orion-spacecraft-nears-completion-ready-for-fueling/#.VBJtK5R_vTq
http://www.nasa.gov/exploration/systems/mpcv/index.html


dodge - 14/9/2014 - 07:47

NASA’s First Completed Orion Takes First Step on Journey to the Launch Pad.


Scott Wilson, NASA’s Orion Manager of Production Operations at KSC and Ken Kremer/Universe Today discuss Orion EFT-1 mission during capsule rollout on Sept. 11, 2014 at the Kennedy Space Center, FL.

http://www.universetoday.com/114468/nasas-first-completed-orion-takes-1st-step-on-journey-to-the-launch-pad/


JiříHošek - 21/9/2014 - 13:46

Fotky z Horizontal Integration Facility








[Upraveno 21.9.2014 JiříHošek]


JiříHošek - 26/9/2014 - 23:19

29.září bude raketa Delta IV Heavy převezena z HIF na SLC-37.
30.září bude vztyčena do svislé polohy.
http://www.spaceref.com/news/viewpr.html?pid=44045


David - 27/9/2014 - 08:37

Při pohledu na Deltu IV Heavy a jejích 5 metrů průměru jsem si vzpomněl, že jsem někde četl, že původní Atlas projektovaný koncem čtyřicátých let, měl mít též průměr 5 m a pět motorů.


JiříHošek - 28/9/2014 - 23:02

Orion byl dnes přemístěn z Payload Hazardous Servicing Facility (foto 1) do Launch Abort System Facility (foto 2).




dodge - 29/9/2014 - 07:45

http://www.universetoday.com/114885/assembly-completed-on-powerful-delta-iv-rocket-boosting-maiden-orion-capsule-test-flight/


dodge - 29/9/2014 - 19:22

Boostery připraveny pro první let Orionu.

Rocket Boosters Prepared For Orion Spacecraft's First Flight.



http://www.nasa.gov/content/rocket-boosters-prepared-for-orion-spacecrafts-first-flight/#.VCmVNPl_t8H


JiříHošek - 30/9/2014 - 21:15

Delta IV Heavy zůstává kvůli špatnému počasí stále v HIF. V 6pm místního času bude další brífink ohledně potenciálního 8:30pm rolloutu na SLC-37.

Ještě jedna fotka z nedělního převozu Orionu s VAB v pozadí.


JiříHošek - 1/10/2014 - 20:00

Fotografie z dnešního vztyčování Delty do vertikální polohy




dodge - 2/10/2014 - 05:36


JiříHošek - 2/10/2014 - 22:52

Další fotografie zde:

http://www.spaceflightnow.com/delta/d369/141002photos/


dodge - 6/10/2014 - 18:38

Záchranný systém nainstalován na Orion.


David - 11/10/2014 - 18:42

Na stránkách NASA lze poslat na palubě Orionu svoje jméno na první let. Na certifikátu je uveden jako datum startu 4. prosinec.
Podle čísla to vypadá, že jméno poslalo již půl milionu lidí ! [Upraveno 11.10.2014 David]


xChaos - 15/10/2014 - 18:08

A co teprve, když to svoje jméno někdo pošle přes satelitní internet a geostacionární družici :-) to se to jméno ocitne hned 40 000 km daleko.. dále než Orion :-)


JiříHošek - 15/10/2014 - 22:51

Ogive panely jsou nainstalovány


[Upraveno 15.10.2014 JiříHošek]


dodge - 18/10/2014 - 08:22

Boeing úspěšně dokončil poslední milník pro CST-100.

http://www.nasa.gov/press/2014/october/boeing-concludes-commercial-crew-space-act-agreement-for-cst-100atlas-v/#.VEIG__msV8F



dodge - 23/10/2014 - 07:50

Dokončena montáž pro první let.


Manažer programu NASA Orion Mark Geyer předvádí model Launch Abort System

http://www.universetoday.com/115389/assembly-complete-for-nasas-maiden-orion-spacecraft-launching-in-december-2014/


pospa - 31/10/2014 - 10:17

Orion pro misi EFT-1 je kompletní. Do startu 4.12. zbývá 35 dní.
http://www.nasaspaceflight.com/2014/10/eft-1-orion-assembly-conduts-frr/


Zbycho - 2/11/2014 - 11:46

Fotky na The Atlantic:

http://www.theatlantic.com/infocus/2014/06/nasas-new-orion-spacecraft-and-space-launch-system/100765/


dodge - 5/11/2014 - 20:35

Orion se připravuje na přesun na rampu.



http://www.nasa.gov/content/orion-prepares-to-move-to-launch-pad/#.VFp8EfmG98F


jamsed - 6/11/2014 - 06:17

quote:
Orion se připravuje na přesun na rampu.


Snímek je z instalace čtyř dílů aerodynamického krytu; přesun na startovní rampu je naplánován na pondělí 10. listopadu.


JiříHošek - 10/11/2014 - 22:59

Ve dvě hodiny v noci středoevropského času začne převoz Orionu na Space Launch Complex 37B, na který dorazí o šest hodin později, tj. v 8 hodin ráno. Během zítřka bude Orion připevněn na vrchol rakety Delta IV Heavy.



dodge - 11/11/2014 - 07:44

Raketa Orionu připravena pro prosincovou zkoušku.



http://www.universetoday.com/116149/orions-rocket-ready-to-rock-n-roll-for-critical-december-test-flight/


pospa - 11/11/2014 - 08:27

quote:
Během zítřka bude Orion připevněn na vrchol rakety Delta IV Heavy.

Kvůli špatnému počasí odsunuto o 24 hodin


JiříHošek - 12/11/2014 - 21:32

Fotografie z dnešního roll-outu a připevnění na nosnou raketu





dodge - 12/11/2014 - 21:36


dodge - 12/11/2014 - 21:55


dodge - 15/11/2014 - 11:56

Osm klíčových událostí při prvním zkušebním letu EFT-1.


Profil letu Exploration Flight Test 1 (EFT-1) 4. prosince 2014.

http://www.universetoday.com/116312/cool-infographics-explain-8-key-events-on-orions-eft-1-test-flight/


dodge - 21/11/2014 - 07:58

První let Orionu bude testovat radiační rizika v souvislosti s uvažovaným letem NASA s lidskou posádkou na Mars.

http://www.universetoday.com/116497/first-orion-flight-will-assess-radiation-risk-as-nasa-thinks-about-human-mars-missions/


Erakis - 21/11/2014 - 14:45

quote:
První let Orionu bude testovat radiační rizika v souvislosti s uvažovaným letem NASA s lidskou posádkou na Mars.


No dosť pochybujem že za taký krátky čas, čo let potrvá toho veľa nového namerajú. Celkovo si nemôžem pomôcť, ale celý let EFT-1 mi príde ako veľa kriku pre nič. V podstate len na elitptickú orbitu s nie veľmi vysokým apogeom vypustia upgradeovanú verziu modulu Apollo (ktorá je navyše skôr maketou s tepelným štítom ako reálnou kozmickou loďou) a vyskúšajú návrat do atmosféry rýchlosťou, ktorá ani nedosahuje rýchlosť, ktorou sa budú lode vracať s BEO misií. Keby to vystrelili k Mesiacu ako Číňania, alebo aspoň na podstatne vyššie apogeum. Takto v podstate ide skôr o obyčajný technologický test tepelného štítu, ale NASA to bude verejnosti s veľkou pompou prezentovať ako udalosť, po ktorej už USA majú novú úžasnú kozmickú loď, s ktorou to čochvíľa dotiahnu až na Mars. A americká verejnosť a kongresmani budú opäť nachvíľu spokojný, že tá NASA voľačo predsa len robí a že už nebudú odkázaný na zlého uja Putina.


Alex - 21/11/2014 - 16:19



No dosť pochybujem že za taký krátky čas, čo let potrvá toho veľa nového namerajú. Celkovo si nemôžem pomôcť, ale celý let EFT-1 mi príde ako veľa kriku pre nič. V podstate len na elitptickú orbitu s nie veľmi vysokým apogeom vypustia upgradeovanú verziu modulu Apollo (ktorá je navyše skôr maketou s tepelným štítom ako reálnou kozmickou loďou) a vyskúšajú návrat do atmosféry rýchlosťou, ktorá ani nedosahuje rýchlosť, ktorou sa budú lode vracať s BEO misií. Keby to vystrelili k Mesiacu ako Číňania, alebo aspoň na podstatne vyššie apogeum. Takto v podstate ide skôr o obyčajný technologický test tepelného štítu, ale NASA to bude verejnosti s veľkou pompou prezentovať ako udalosť, po ktorej už USA majú novú úžasnú kozmickú loď, s ktorou to čochvíľa dotiahnu až na Mars. A americká verejnosť a kongresmani budú opäť nachvíľu spokojný, že tá NASA voľačo predsa len robí a že už nebudú odkázaný na zlého uja Putina.

Tak akosi. Bohužiaľ.


milantos - 21/11/2014 - 17:32

Pánové, nemohli byste si alespoň v kosmonautice odpustit ty duchaplné politické kecy ?


xChaos - 21/11/2014 - 20:55

quote:
celý let EFT-1 mi príde ako veľa kriku pre nič.


Chápu. Bruce Willis by to napoprvé vyzkoušel při letu na Mars. Chuck Norris rovnou při mezihvězdném letu (jenom by se po cestě asi trochu nudil, no).

Něco testovat je hrozná nuda. Jen loseři testují.


JiříHošek - 21/11/2014 - 22:19

Press kit

http://www.nasa.gov/sites/default/files/files/orion_flight_test_press_kit(1).pdf


Erakis - 21/11/2014 - 22:46

xChaos, ty si očividne nepochopil moje výhrady. Nekritizujem samotný let, ale spôsob, akým ho ide NASA pred verejnosťou prezentovať. A to viac menej len pre to, aby si chránila svoj obraz pred americkými daňovými poplatníkmi. PR je síce pekná vec, ale netreba to preháňať, lebo to môže vzbudzovať medzi verejnosťou prehnané očakávania, ktoré sa nemusia tak skoro naplniť. Na weboch NASA sa o EFT-1 hovorí ako o "históriu tvoriacom mílniku, prvom lete prvej kozmickej lode určenej pre misie do hlbokého vesmíru". Samozrejme sa popritom nezabudne spomenúť Mars a asteroidy, bez zbytočného zdôrazňovania, kedy by malo k takým letom naozaj dôjsť. EFT-1 pritom nebude ani zďaleka komplexný test kozmickej lode Orion v podmienkach, za akých by mala lietať, ale len krátky orbitálny let polosurového technologického demonštrátora, ktorý má od pilotovateľného Orionu ešte dosť ďaleko. Ved aj raketu použijú takú, s ktorou Oriony nikdy lietať nebudú (v tomto ohľade to má daleko aj od testovacieho letu Apolla 4, s ktorým je EFT-1 často zrovnávaný). V podstate sa nič naozaj nové neodskúša, reálny technologický prínos misie bude malý, vedecký nulový (meraním radiácie toho veľa nezachránia, to je skôr dalšie PR). Teraz chcú proste čo najskôr dostať na orbitu niečo, čo môžu označiť ako novú kozmickú lod USA, aby bola verejnosť spokojná, bez ohľadu na to, ako to naozaj vyzerá s ich súčasným pilotovaným programom spojeným s misiami Orion/SLS.


Pavel007 - 22/11/2014 - 00:17

Tak primárním cílem mise je vyzkoušet ten tepelný štít, co jsem se dočetl, tak prý to je dosud největší štít, co byl vyrobenej, i ta kabina je celkem velká, tak mi to přijde logický, vždyť to je v podstatě ten nejzákladnější problém, co je nutno spolehlivě vyřešit, kdyby se ukázalo, že jim ten systém návratu nefunguje, tak by nemohli pokračovat v nějakém vymýšlení smysluplných misí. Takovýhle zřejmě relativně levný prvotní test, kdy až taková maketa to nebude, když určitě budou muset mít vyřešený celý systém navigace a orientace, mi smysl dává. Dělat oblety měsíce asi by stálo hromadu peněz a času...
Když jim to bude fungovat, tak už si budou věřit, že to k tomu měsíci dají a mohli rovnou jako druhý let už udělat nějakou parádičku...
Kromě toho proletí Van Allenovými pásy, takže určitě to důležité naměří. [Upraveno 22.11.2014 Pavel007]


yamato - 22/11/2014 - 00:39

Povedzte mi, co takeho by pri oblete mesiaca zmerali, co pri tomto lete nezmeraju. Ze robia PR je skor dobre, kozmonautika zije z penazi danovych poplatnikov, a aspon mame pernamentny prisun informacii. Samozrejme da sa aj remcat, tak ako sa remcalo ked lietali raketoplany iba na leo, teraz sa remca ze sa lod pre beo zatial "iba" testuje, a ked v tom poletia ludia okolo mesiaca tak sa bude remcat ze to nie je nic nove. Remcanie forever


Erakis - 22/11/2014 - 01:42

Tak polopatisticky:
to Pavel007: tento štít je síce najväčší, ale v skutočnosti je len o niečo málo väčší ako štít MSL, navyše priamo vychádza z tepelného štítu Apolla, takže až o takú novinku naozaj nejde. Okrem toho dnes sa dajú robiť veľmi presné počítačové simulácie, takže si myslím, že aj bez takejto skúšky majú pomerne veľkú istotu, že sa im tá "veľká kabína" pri návrate nerozpadne. Čo sa týka toho krátkeho preletu cez Van Allenove pásy, tak také merania môžu urobiť napr. pri akejkoľvek GTO misii, navyše v súčasnosti prebieha aj špeciálne na to určená vedecká misia RBSP, takže nie, let EFT-1 v tomto ohľade určite žiadne dôležité zistenia neprinesie.

to yamato: čo by zmerali pri oblete Mesiaca také, čo pri tejto misii nezmerajú? No napr. aj v súvislosti so spomínanou radiáciou by sa na tak vzdialenom lete dali robiť naozaj obsiahlejšie a zmysluplnejšie vedecké merania vplyvu na budúci deep-space pilotovaný let, ktoré by už možno niečo nové naozaj priniesli. A hlavne by sa dal odskúšať návrat pri druhej kozmickej rýchlosti, čo by bol skutočne záťažový test pre plánované budúce misie Orionu (namiesto plánovaných 8900 m/s pri EFT-1).

Takže stále trvám na tom, že humbuk okolo technologického letu EFT-1 je skôr takou predraženou PR kampaňou, nie zmysluplnou propagáciou skúšky novej kozmickej lode. Mimochodom, spomeň si yamato, ako si v tomto vlákne pár stránok dozadu sám "remcal". Ak sa nenahneváš budem ťa citovať:
"Ved to su veci co su snad rutina, nie? Robilo sa to pred 40 rokmi (takmer rovnakym sposobom), rusi to robia niekolko krat rocne. Dragon sa zjavil ako zazrak z rozpravky, dlho sa pisalo ze sa nieco chysta, ukazovala sa trochu smiesna maketa, a zrazu bum padakove skusky, bum zalet, hotovo. Clovek zrazu nevie kto su profici a kto je start-up. "


yamato - 22/11/2014 - 08:27

som pocteny ze ma citujete, ale to bolo o tom, ze NASA uz nie je ten leader ktory robi nove veci a razi cestu. Teraz sa bavime o remcani na skusobny let, ktory sice nie je nicim prevratny, ale aspon je a aspon sa to niekam hybe. Nevidim dovod byt kriticky voci tomuto letu, ide len o skusku, dolezite je aby nasledovali dalsie ambicioznejsie lety.


dodge - 22/11/2014 - 09:12

quote:
Jen loseři testují.


Nebo jek pravil jeden herec:

"Text se učí zbabělci a zkoušet musí neumělci."


Pavel007 - 22/11/2014 - 10:14

dodge-tak družice radiaci sice změří, ale jestli náhodou taky nejde o to, změřit ji uvnitř Orionu. Takový machrování, že jen zbabělci testují, v případě, kdy jde o lidské životy, asi není namístě. Já právě myslím, že se jedná o nejlacinější kompromis, kdy než aby spoléhali na simulace, tak udělají takovýhle nejkratší prvotní test všech základních systémů. Myslím, že se tam pak bude všem lépe spát a data získaná můžou využít k faceliftu, kdyby se ukázalo, že ne vše vyšlo podle toho, jak si to představovali v simulacích. Taky to je myslím dobrá motivace. Nepředpokládám, že tam v NASA jsou všichni takoví tupci, aby je tohle všechno, o čem se tu diskutuje, nenapadlo taky. Prostě vyhodnotili všechny okolnosti a vyšlo jim tohle...
Sice to je rutina, ale už 40 let tuhle koncepci neprovozovali, a ty znalosti a zkušenosti se ztrácí, staří Apollo bardi už jsou v důchodu, pro tuhle generaci to rutina není. [Upraveno 22.11.2014 Pavel007]


David - 22/11/2014 - 13:27

Důležité je, že kosmická loď poslední generace určená pro lety s posádkou do vzdálenějšího prostoru nejen k Měsíci ale i mimo Hillovu sféru Země, předvede DE FACTO míru připravenosti k operačnímu nasazení a hlavně že vývoj běží též v oblasti nosiče.


JiříHošek - 22/11/2014 - 16:08

quote:
Ved aj raketu použijú takú, s ktorou Oriony nikdy lietať nebudú (v tomto ohľade to má daleko aj od testovacieho letu Apolla 4, s ktorým je EFT-1 často zrovnávaný) ....... plánovaných 8900 m/s pri EFT-1.
Osobně srovnávám EFT-1 s AS-202 vzhledem k použité nosné raketě a stejné návratové rychlosti 8900 m/s. http://cs.wikipedia.org/wiki/AS-202
quote:
Keby to vystrelili k Mesiacu ako Číňania, alebo aspoň na podstatne vyššie apogeum.
S Ch-5 T1 bych to nesrovnával, ten svojí velikostí připomínal automatickou pračku.
quote:
čo by zmerali pri oblete Mesiaca také, čo pri tejto misii nezmerajú? ........ naozaj obsiahlejšie a zmysluplnejšie vedecké merania vplyvu na budúci deep-space pilotovaný let, ktoré by už možno niečo nové naozaj priniesli. A hlavne by sa dal odskúšať návrat pri druhej kozmickej rýchlosti, čo by bol skutočne záťažový test pre plánované budúce misie Orionu.
To bude příště . A ne jen oblet Měsíce, ale 25-denní deep-space mise Orionu na vzdálenou lunární retrográdní orbitální dráhu. Opravdová generálka na pilotovaný deep-space let .


xChaos - 22/11/2014 - 21:23

quote:
Okrem toho dnes sa dajú robiť veľmi presné počítačové simulácie, takže si myslím, že aj bez takejto skúšky majú pomerne veľkú istotu, že sa im tá "veľká kabína" pri návrate nerozpadne.


To je samozřejmě pravda. Mají spočítané, že se jim vyplatí kolem toho udělat humbuk, když je velká šance, že to prostě zafunguje. A když ne, tak aspoň nikoho nezabijí.

Pro americkou veřejnost je těžké pochopit, co NASA přesně dělá a za co utrácí miliardy. Testovací jízda je naproti tomu něco, co je srozumitelné i takovému automechanikovi - než auto předá opravené klientovi, projede se s ním.

Takže na rozdíl od abstraktních vědeckých misí (které často ani nikde nepřistanou, nepořídí fotky, apod.) je testovací let budoucí pilotované lodi dokonale srozumitelný každému. Takže proč to trochu nezpropagovat? Zvlášť, když se kolem té lodi další 3 roky nic viditelného dít nebude?

Leda bychom skutečně hráli na to, že propagaci zvládneme zdarma my nadšenci, a kosmické agentury ať dělají tu těžkou práci a do tohohle nám nefušují :-) to bych samozřejmě pochopil, no...


alamo - 22/11/2014 - 21:57

hmm..
v zásade, vôbec nechápem čo prečo a načo, nasa v obore pilotovaných letov poslednou dobou činí, a preto si jej počínanie netrúfam nijako komentovať ani hodnotiť..
bolo to dosť diplomatické? (musíte toho povedať dosť.. a zároveň nič..)


yamato - 22/11/2014 - 22:34

Mne sa paci ako ste tu (skoro)vsetci odbornici na dusu americkeho danoveho poplatnika, viete co pochopi, co nepochopi a co ho najviac potesi


dodge - 23/11/2014 - 10:12

quote:
Mne sa paci ako ste tu (skoro)vsetci odbornici na dusu americkeho danoveho poplatnika, viete co pochopi, co nepochopi a co ho najviac potesi


A hlavně jak vědí co má a nemá NASA svým daňovým poplatníkům správně prezentovat.


yamato - 23/11/2014 - 10:31

Z mojho pohladu - pilotovane lety su ovela, ovela zaujimavejsie a napinavejsie nez roboticke misie. A pre laicku verejnost desatnasobne. Takze nasa celkom logicky robi velke halo okolo vsetkeho co sa tyka pilotovanych letov.


dodge - 23/11/2014 - 11:20

GO pro paneský let 4.prosince

Po deseti letech tvrdé práce, po četných zvratech, vzestupech a pádech, za méně než dva týdny dojde k prvnímu zkušebnímu letu.

http://www.universetoday.com/116400/orion-passes-key-nasa-flight-review-go-for-maiden-test-flight-on-dec-4/


David - 23/11/2014 - 11:26

V otevřené společnosti, jaká nepochybně v USA je, je všechno pod veřejnou kontrolou. Média jsou svobodná a jejich zaměření se řídí zájmem publika, pokud by publikum příprava Orionu nezajímala, tak by se jí nezabývala.
Neférové výroky typu " trampolína" samozřejmě Američany urážejí a invokují k očekávání pádné odpovědi kterou bude pilotovaná loď nové generace což znamená m.j. i neustálý zájem o postup vývoje. Neférovější o to, že je vyslovil ten kdo několik desetiletí byl se svými Sojuzy oproti raketoplánům v pozici " chudého příbuzného ".
Historicky nic nového, vždy když měly USA přestávku v pilotovaných letech potřebnou pro co nejrychlejší uvedení lodi nové generace do provozu tak sovětská/ nyní ruská propaganda/ zveličovala " neschopnost
dopravit astronauty na LEO . Důvod byl prostý, pokud by souběžně probíhal starý program a připravoval se nový , nasazení nové lodě by se významně opozdilo.
Přísloví praví: " Psi štěkají, ale karavana jde dál ". Strategie zastavení starého pro zrychlení realizace nového se vždy osvědčila a ve svém důsledku vedla i drtivému vítězství USA v Moon Race.


milantos - 23/11/2014 - 11:55

Postupné kroky jsou potřebné nejen ve vývoji, ale i v PR. Oznámit, že chceme každý rok např. 2mld dolarů, a že možná s tím za 20 - 25 let poletíme na Mars- to je zaručená cesta ke krachu financování a jakékoliv podpory ze strany daňových poplatníků.
A zdejší argumenty, že to je podobné jako Apollo, mají asi jako takovou váhu, jako že vývoj a testování aut je zbytečné - vždyť jsou v podstatě stále podobná už několik generací.


JiříHošek - 23/11/2014 - 12:14

11 dnů do startu.
Sumarizace názorů účastníků zdejší diskuse k testu EFT-1 (pokud jsem někoho pochopil nesprávně, tak se ozvěte):

70% bez výhrad k EFT-1: David, dodge, Hošek, milantos, Pavel007, xChaos, yamato

20% výhrada k PR: Erakis, Alex

10% bez komentáře: alamo


pospa - 23/11/2014 - 12:26

Připojuji se ke skupině, která s letem EFT-1 nemá větší problém a považuje ho za logický a potřebný krok ve vývoji nové pilotované lodě.


Dugi - 23/11/2014 - 12:30

I já se hlásím ke skupině, která EFT-1 uznává jako logický první krok k dalšímu vývoji Orionu. ;-)


Machi - 23/11/2014 - 13:29

Já tedy vůbec nechápu, proč se vůbec diskutuje o tom, zda testovat nebo ne. Každá rozumná agentura testuje a navíc u Orionu už víme hodně dlouho, že tento let je plánován a je to logická součást celého projektu.
Větší problém vidím v zajištění finanční budoucnosti celého projektu SLS-Orion.


alamo - 23/11/2014 - 13:41

pripomeniem ares I X, podnik s nepríjemne podobným charakterom
po ňom bol celý program zrušený (zmena byzantského charakteru, zmenilo sa totálne všetko a pri tom ani zbla)
testovanie je dobrá vec
akurát si treba dávať bacha, aby pri tom jeden neupadol do podozrenia, že to robí, je iba preto aby zúfalo ukázal "aha, ja niečo robím"


Petr_Šída - 23/11/2014 - 18:50

Mě si taky připište do kolonky bez výhrad


kecy o nefunkční maketě mi příjdou docela úlet


yamato - 23/11/2014 - 19:17

quote:

akurát si treba dávať bacha, aby pri tom jeden neupadol do podozrenia, že to robí, je iba preto aby zúfalo ukázal "aha, ja niečo robím"



a co teda treba robit, aby nikto neupadol do podozrenia? letiet rovno na alfa centauri?


pospa - 23/11/2014 - 19:23

quote:
a co teda treba robit, aby nikto neupadol do podozrenia? letiet rovno na alfa centauri?
Přesně tak


Véna - 23/11/2014 - 20:06

Proč testovat? Třeba i proto, že jen za simulace vám nikdo nedá certifikaci ... Prostě to musíte prokázat při reálných letech ... a ač je vše jasné, testují i automobilky .. a divil byste se, kolik se toho najde. Takže takový zkušební let ověřující primárně i koncepci letu (radiace, přistání se zvýšenou rychlostí, tepelné štíty, navigační systémy atd.) je víc jak potřebný a žádnou simulací jej nenahradíte ... Aneb jak se říká šedivá teorie a zelený strom života


Erakis - 23/11/2014 - 20:10

Tak mne príde ako úlet toto trápne kádrovanie na tých "s výhradami" a "bez výhrad" a "pripisovanie do koloniek". Čo sme na zjazde KSC? Niektorý diskutéri očividne nesledujú túto diskusiu až tak pozorne, ako si myslia a tak celkom stále nepochopili, čo som vlastne ohľadom letu EFT-1 kritizoval. Ale inak súhlasím, testovať je super, testovať je prima, hlavne ak v dátume a cieli prvého pilotovaného letu nemáme vôbec jasno. Pardon, v roku 2021 zaručene priletíme k zachytenému a na lunárnu orbitu prenesenému asteroidu XY. Či...?


alamo - 23/11/2014 - 20:42

quote:

a co teda treba robit, aby nikto neupadol do podozrenia? letiet rovno na alfa centauri?

to by bolo pekné.. pripúšťam
bohužiaľ trochu mimo naše možnosti
podľa mňa by stačilo mať zrozumiteľný program, do ktorého by sa dal každý krok zaradiť a jasne zdôvodniť
čo u nasa absentuje, tvrdím nielen ja ale aj mnohý iný


yamato - 24/11/2014 - 07:57

Ked nemas program, nemaju ti politici co zrusit To je strategia


Lubos - 24/11/2014 - 13:11

quote:
Ked nemas program, nemaju ti politici co zrusit To je strategia


postačí, keď si skrátia rozpočet, lebo nič nerobíš


yamato - 24/11/2014 - 15:49

quote:
quote:
Ked nemas program, nemaju ti politici co zrusit To je strategia


postačí, keď si skrátia rozpočet, lebo nič nerobíš



Jak nerobis? Vsak EFT-1 robis. Vyzera to uzasne (na animaciach), az tak vela to nestoji (v porovnani s celym programom constellation), a okrem toho skrtat jeden let je mikromanagement pod uroven vzneseneho senatu

Nasledne treba rovnakou taktikou podhodit pilotovany let, potom oblet mesiaca, potom asteroid...vzdy pod radarom rozpoctovych skrtacov

Okej, viem ze takto to nefunguje...


JiříHošek - 24/11/2014 - 21:19

quote:
Tak mne príde ako úlet toto trápne kádrovanie na tých "s výhradami" a "bez výhrad" a "pripisovanie do koloniek". Čo sme na zjazde KSC? Niektorý diskutéri očividne nesledujú túto diskusiu až tak pozorne, ako si myslia a tak celkom stále nepochopili, čo som vlastne ohľadom letu EFT-1 kritizoval. Ale inak súhlasím, testovať je super, testovať je prima, hlavne ak v dátume a cieli prvého pilotovaného letu nemáme vôbec jasno. Pardon, v roku 2021 zaručene priletíme k zachytenému a na lunárnu orbitu prenesenému asteroidu XY. Či...?
Já nikoho nekádruju . Motivem vzniku toho sumáře bylo pro mne překvapivé zjištění, že diskutéři na sebe vzájemně reagovali, ale nekritizovali přitom EFT-1. Nechtěl jsem Vás tím nijak vyloučit - vím, že například ohledně SLS je můj názor minoritní a nestydím se za to.

Diskusi jsem sledoval pozorně, a jestli jsem nepochopil, co jste vlastně ohledně letu EFT-1 kritizoval, tak je to spíš tím, že ve Vašich příspěvcích je těžké se vyznat, vždyť jste sám napsal, že ani xChaos to nepochopil. Já mám bohužel pocit, že většinou bývá konec Vašich příspěvků o něčem jiném než začátek a nevím, kdy používáte ironii a kdy ne . Zkuste to prosím napsat jednou větou.
[Upraveno 24.11.2014 JiříHošek]


Erakis - 24/11/2014 - 23:35

No pán Hošek, tak keď som písal niektorí diskutéri, tak zrovna vás som nemyslel. Myslel som tých, ktorý tu stále riešili, že niekto kritizuje samotný test, pričom ten tu naozaj nikto nekritizoval (vid napr. machi, predtým spomínaný xChaos). Mne išlo len o upozornenie na stav, ked niekto (NASA) z obyčajného, v skutočnosti neprevratného testovacieho letu demonštrátora kozmickej lode robí taký mediálny PR cirkus, pričom budúcnosť celého projektu je v skutočnosti viac než hmlistá a neistá (alamo správne upozornil na analógiu s testovacím letom Aresu). Niekomu sa taká prehnaná propagácia môže páčiť (hlavne že sa v médiách spomenie kozmonautika, že), mne to ale príde ako výkrik do tmy. To že vás fascinovalo zistenie, že diskutéri na seba reagovali je síce pekné, no myslím, že v diskusiách by to malo byť úplne normálne. A to ako na to niektorí diskutéri zareagovali a prihlasovali sa k tzv. kolonke, ako keby mali dostať zadarmo lístky na štart, my prišlo naozaj trápne (napr. u P. Sidu, ktorý navyše neviem kde zobral, že tu niekto hovoril o nefunkčnej makete - to je tiež príklad nepozorného diskutéra). No a ak máte problém sa v mojich príspevkoch vyznať, tak s tým vám žiaľ nepomôžem, akoby totiž povedal istý klasik - "myslel som, že moja bazinga bola zrejmá". [Upraveno 24.11.2014 Erakis]


Petr_Šída - 25/11/2014 - 00:39

Vaše slova, pane Erakis:

Celkovo si nemôžem pomôcť, ale celý let EFT-1 mi príde ako veľa kriku pre nič. V podstate len na elitptickú orbitu s nie veľmi vysokým apogeom vypustia upgradeovanú verziu modulu Apollo (ktorá je navyše skôr maketou s tepelným štítom ako reálnou kozmickou loďou)

a neberte mě za slovo za nepřesnou citaci, to byla ironie


pokud si nepamatujete, co píšete, je to Váš problém, jiní si zapamtovat dokáží

dovolil bych si rýpanec, v čem je podle Vás Orion odlišný od budoucí letové verze, že si vysloužil takový popis, co vím tak se od plné letové verze liší tak akorát přidanými senzory

(to s tím upgradem Apola taky myslíte vážně?)

Abychom si rozuměli, taky se mi mnohé, co se v NASA děje ne úplně líbí, ale za A mi do toho nic není, neb nejsem plátcem amerických daní, B let EFT1 do toho rozhodně nepatří



Erakis - 25/11/2014 - 01:05

Ja si pamätám čo som napísal a za slovo vás zoberiem pán Sída, lebo z takýchto nepresností vznikajú takéto zbytočné diskusie. O nefunkčnej makete naozaj nepadlo ani slovo. A ked som napísal trochu hyperbolizované tvrdenie o tom, že EFT-1 má bližšie k makete s tepelným štítom ako k reálnej kozmickej lodi, vari som až tak kecal? Alebo si naozaj myslíte, že EFT-1 je plne použiteľná pilotovaná lod a že by ste sa do nej mohol rovno posadiť ako astronaut? Vaše tvrdenie, že sa od plnej letovej verzie líši iba pridanými senzormi je viac než mylné, podľa NASA sa totiž počas tohto letu vyskúša iba (alebo až, ako chcete) 55% systémov potrebných pre let pilotovaný. A taká vec ako servisný modul vám niečo hovorí? Pri lete EFT-1 ho totiž takmer úplne vystihujú naozaj len 2 slová - hmotnostná maketa. No a keď tu mnohí označujú napr. aj nové verzie Sojuzu za loď zo 60. rokov, prečo by som aj nemohol trochu zarypnúť a označiť EFT-1 kapsulu za upgradeovanú verziu Apolla? [Upraveno 25.11.2014 Erakis]


Petr_Šída - 25/11/2014 - 02:26

Jenže ono finálnímu Orionu chybí právě jen ten servisní modul, že? Na samotné kapsli se bude měnit co? Takže sory, ale je to kec, a na to jsem reagoval, blíž k maketě to nemá ani náhodou. To by platilo, kdyby to byl tepelný štít s hmotnostní maketou kapsle za ním, což zjevně není pravda.

Ale jinak pravda, úplně zbytečná diskuse.

Jenom otázka pro ostatní, počítá se s tím, že tenhle exemplář bude znovupoužit jako letový, nebo se s ním počítá pro další testy?


Pavel007 - 25/11/2014 - 13:30

No psali, že získaná data data využijí pro upgrade, těžko říct, jestli to znamená, že udělají změny na tomhle konkrétním kousku, nebo na dalším... Jinak Orion má úplně jiné šasi než Apollo, to bych asi se Sojzem nesrovnával, Orion je úplně jiná loď s podobným tvarem, který asi má svůj důvod...
[Upraveno 25.11.2014 Pavel007]


JiříHošek - 25/11/2014 - 20:17

quote:
Jenom otázka pro ostatní, počítá se s tím, že tenhle exemplář bude znovupoužit jako letový, nebo se s ním počítá pro další testy?
Současný plán je, že CM z EFT-1 bude použit v prosinci 2018 při testu Ascent Abort 2 (Cape Canaveral, rampa SLC-46, nosič Peacekeeper)
http://www.spaceflightinsider.com/organizations/nasa/nasa-official-talks-ascent-abort-2/

[Upraveno 25.11.2014 JiříHošek]


JiříHošek - 25/11/2014 - 20:36

quote:
Mne išlo len o upozornenie na stav, ked niekto (NASA) z obyčajného, v skutočnosti neprevratného testovacieho letu demonštrátora kozmickej lode robí taký mediálny PR cirkus, pričom budúcnosť celého projektu je v skutočnosti viac než hmlistá a neistá
Díky za shrnutí. Takže jsem Vás předtím pochopil správně


dodge - 26/11/2014 - 13:44

http://aviationweek.com/space/orion-flight-test-ready-take-human-spaceflight-beyond-low-earth-orbit?NL=AW-05&Issue=AW-05_20141126_AW-05_345


Pavel007 - 26/11/2014 - 15:05

...ono taky to má smysl v tom, že ten design bude do jisté míry modulární a při EFT1 zjistí, že jim funguje nějaký základní design a systémy, než tam začnou cpát další různé specifické systémy. Asi by bylo blbý, poté co zjistí, že jim něco nefunguje, pak překopávat implementaci nějakých dalších subsystémů, kdyby museli něco víc předělávat v základní konstrukci...


David - 26/11/2014 - 15:16

V projektu Apollo se CM zkoušel během vývoje na jednoúčelových stavebnicových nosičích na THP bez SM. Spolu s SM se zkoušel během dvou prvních letů Saturnu 5 s cílem simulovat rychlost návratu od Měsíce.
Při letech nosičů na THP se ověřovaly základní prvky konstrukce, jako tvar, tuhost, umístění padáků, těžiště, stabilizační soustava a pod.
Tyto zkoušky Orion zřejmě vynechal a přešel rovnou na ověření konstrukce při přistávání od Měsíce k čemuž " SM" nepotřebuje.
Technologická úroveň je zřejmá ve srovnání s nedávným letem čínského modulu po obdobné dráze.


Pavel007 - 26/11/2014 - 16:25

Rusové mají naplánovány při testovacích letech nové PTK lodě první dva lety bez lidí na LEO a až třetí let je oblet Měsíce-rovněž bez lidí....


JiříHošek - 26/11/2014 - 21:33

quote:
V projektu Apollo se CM zkoušel během vývoje na jednoúčelových stavebnicových nosičích na THP bez SM. Spolu s SM se zkoušel během dvou prvních letů Saturnu 5 s cílem simulovat rychlost návratu od Měsíce.
Při letech nosičů na THP se ověřovaly základní prvky konstrukce, jako tvar, tuhost, umístění padáků, těžiště, stabilizační soustava a pod.
Tyto zkoušky Orion zřejmě vynechal a přešel rovnou na ověření konstrukce při přistávání od Měsíce k čemuž " SM" nepotřebuje.
Orion nevynechává oproti Apollu žádný typ zkoušek, ale každý typ vykonává jen jednou.


1) Pad Abort
07.11.1963 Apollo Pad Abort Test 1
29.06.1965 Apollo Pad Abort Test 2


06.05.2010 Orion Pad Abort (PA-1)



2) Ascent Abort
13.05.1964 Apollo Abort Test A-001 (nosič Little Joe II)
08.12.1964 Apollo Abort Test A-002 (nosič Little Joe II)
19.05.1965 Apollo Abort Test A-003 (nosič Little Joe II)
20.01.1966 Apollo Abort Test A-004 (nosič Little Joe II)
(musím opravit p.Davida - šlo o testy celé lodi včetně SM - resp. oddělení LES+CM od SM během letu rakety)


2019 Orion Ascent Abort (AA-2)



3) Úvodní lety do kosmu
26.02.1966 AS-201 (nosič Saturn IB, CM+SM, suborbitální, urychlení v apogeu 488 km pro dosažení návratové rychlosti 8300 m/s)
25.08.1966 AS-202 (nosič Saturn IB, CM+SM, suborbitální [necelý 1 oběh Země], urychlení v apogeu 1128 km pro dosažení návratové rychlosti 8900 m/s)


04.12.2014 Orion EFT-1 (nosič Delta IV Heavy, CM + atrapa SM, necelé 2 oběhy Země, apogeum 5800 km, vzhledem k absenci SM bez urychlení v apogeu, návratová rychlost 8900 m/s)

4) Návrat druhou kosmickou rychlostí
09.11.1967 Apollo 4 (nosič Saturn V, CM+SM, urychlení v apogeu 17329 km, návratová rychlost 11144 m/s)
04.04.1968 Apollo 6 (nosič Saturn V, CM+SM, urychlení v apogeu 22225 km se nezdařilo, návratová rychlost 9997 m/s)

2018 Orion EM-1 (nosič SLS, CM+SM, návrat od Měsíce)
[Upraveno 27.11.2014 JiříHošek]


JiříHošek - 26/11/2014 - 21:41

Nejnovější fotografie

http://spaceflightnow.com/2014/11/26/photos-delta-4-heavy-ready-for-orion/


dodge - 28/11/2014 - 08:17

Orion -1 týden.

http://www.universetoday.com/116572/orion-on-track-at-t-minus-1-week-to-first-blastoff/


David - 28/11/2014 - 13:07

Jestli to dobře počítám, mělo by to být ve čtvrtek v 02.05 SEČ, zase bude " noční šichta".


ales - 28/11/2014 - 13:32

Startovní okno EFT-1 je 4.12.2014 od 13:05 SEČ do 15:44 SEČ. Protože celá mise má trvat jen 4,5 hodiny, tak ještě téhož večera (SEČ) budeme moci sledovat i plánované přistání. Takže žádná "noční šichta".


Erakis - 29/11/2014 - 14:33

Pár dní pred testom EFT-1 to vyzerá tak, že prvý pilotovaný let Orionu sa nám nenápadne odkladá a odkladá. Tentokrát minimálne na rok 2024.
http://www.nasaspaceflight.com/2014/11/orions-em-2-unlikely-occur-prior-2024/


JiříHošek - 29/11/2014 - 15:45

Ten článek není o odkladu prvního pilotovaného letu Orionu, ale o odkladu mise ARM (přesunutí na EM-3 nebo EM-4). S EM-2 se stále počítá jako s pilotovanou misí, jen bude mít alternativní náplň.
Je to o tom, že robotická část mise neodstartuje před rokem 2019 a na stabilní LDRO nebude před rokem 2024, což víme už půl roku.
http://www.lpi.usra.edu/sbag/meetings/jul2014/presentations/1030_Wed_Mazanek_ARM_OptionB.pdf
str. 18 a násl.


David - 30/11/2014 - 10:55

Srovnáme-li to s projektem APOLLO / PILOTOVANÝ LET 6 let, oblet Měsíce 7 let, přistání na Měsíci 8 let / a uvážíme-li, že se sunou po " vyšlapané" cestě tak to tempo není nijak oslňující.
"Republikánský " návrat na Měsíc byl efektivnější a jelikož zřejmě příští prezident bude republikán , je návrat k prioritě Měsíce, resp. tamní základny vysoce pravděpodobný.


milantos - 30/11/2014 - 11:29

Návrat na Měsíc v podobě Apolla = s lidmi ( a požadavek financí na něj) se nedá celkem ničím odůvodnit. Základní výzkum a průzkum zvládnou i automatické sondy. Je potřeba najít důvod, proč vyvíjet novou loď a raketu . Samozřejmě, že nezanedbatelný důvod je pro USA vývoj tohoto systému s využitím výzkumu špičkových technologií a rovněž je důvodem ten systém mít. Zkoumání asteroidu se dá ( i v PR) určitě lépe využít i z hlediska časových možností daleko lépe, než futuristický cíl Mars. Tam chybí ještě hodně postupných kroků, které je potřeba zvládnout


Pavel007 - 30/11/2014 - 15:30

I když možná nám začíná nová studená válka, tak se to třeba zase urychlí.


yamato - 30/11/2014 - 15:35

Uvedte mi prosim jeden program automatickeho vyskumu, ktory mal taky dopad na technologie, ale aj na verejnost a vnimanie sveta, ako pilotovane apollo.


milantos - 30/11/2014 - 16:22

Pokud to je otázka na mě, tak já jsem přesvědčený o nutnosti vývoje jak lodi, tak rakety. Jen ne momentálně pro let na Měsíc- to , co by tam momentálně dělali lidi, udělá i automatika. Těžko zdůvodňovat "opakování" Apolla. Důležitost vývoje této techniky jak pro vývoj a technologii, tak i PR jsem uvedl výše.


yamato - 30/11/2014 - 16:38

no ano, opakovanie apolla za tie peniaze nestoji - treba vacsi a tazsi ciel ak na mesiac, tak aj so zakladnou. Ale este radsej na mars viem ze by to bolo velmi narocne a politicky tazko priechodne, ale myslim si ze v pilotovanej kozmonautike maju zmysel projekty, ktore su na hranici realizovatelnosti. Tie mozu posunut stav vedy a techniky. Naopak projekty, na ktore nam staci sucasna technika, su iba drahe


dodge - 1/12/2014 - 07:42

Skvělá animace, krásně podrobnosti prvního letu Oriona!

http://www.universetoday.com/116785/cool-nasa-animation-beautifully-details-every-step-of-orions-first-launch/


xChaos - 1/12/2014 - 11:32

quote:
Tie mozu posunut stav vedy a techniky.


Rád bych podotkl, že každý další den, který někdo stráví na téměř libovolné vyšší dráze, než je nízká LEO, chráněná radiačními pásy, posune stav vědy a techniky dost zásadně.

Např. i hloupé tři týdny na oběžné dráze kolem Měsíce by pomohly získat dost zásadní zkušenosti, než odstartujeme směrem k Marsu.

Samozřejmě je otázka, proč se něco takového nevyzkoušelo už před 20-30 lety, když by to z řady hledisek bylo srovnatelné s náklady na několik měsíců pobytu na LEO. Ale i když jsme na to čekali hrozně dlouho, tak to neznamená, že je to "opakování Apolla" a že to jde přeskočit. [Upraveno 01.12.2014 xChaos]


Petr_Šída - 1/12/2014 - 13:43

proč se něco takového nevyzkoušelo už před 20-30 lety

odpověď je jednoduchá - politici, a blbé PR, závod se přeci vyhrál, tak proč něco dál


a výše zaznělo, že není důvod vracet se na Měsíc, stačí automaty

s tím bych si dovolil nesouhlasit, program Apolo byl utnut ve chvíli, kdy se konečně mohli nahoru dostat vědci, takže na povrchu byl jediný geolog ...

to že je průzkum pomocí lidí efektivnější je známo, a na povrchu je toho ještě hodně co zkoumat


dodge - 1/12/2014 - 18:55

Orion na rampě.



http://www.nasa.gov/content/nasas-orion-spacecraft-at-the-launch-pad/#.VHyrttKG_Tp


yamato - 1/12/2014 - 19:56

quote:

Rád bych podotkl, že každý další den, který někdo stráví na téměř libovolné vyšší dráze, než je nízká LEO, chráněná radiačními pásy, posune stav vědy a techniky dost zásadně.



ale asi nie tolko, ako sa posunula od zaciatku mercury po koniec apolla


milantos - 1/12/2014 - 22:19

quote:


Rád bych podotkl, že každý další den, který někdo stráví na téměř libovolné vyšší dráze, než je nízká LEO, chráněná radiačními pásy, posune stav vědy a techniky dost zásadně.



Na to tam snad není potřeba člověk, který má na sobě připevněny měřáky.


Ervé - 2/12/2014 - 07:30

Ale jen ten člověk s měřáky přinutí konstruktéry, aby něco vymysleli. Podle mně (jak většina ví) je primární základna na Měsíci jako výzkumná laboratoř pro případnou misi na Mars - Cíle: 1. vliv měsíční gravitace na člověka - stačí (při vhodně rozmístěných závažích na těle) omezit osteoporózu a ztrátu svalů? Loď na Mars či jinam by pak mohla relativně lehce rotovat při letu tam i zpátky. 2. ISRU technologie 3. vliv na rostliny a zvířata 4. průzkum Měsíce 5. ostatní


dodge - 2/12/2014 - 15:35



https://www.facebook.com/NASAOrion?fref=ts


dodge - 3/12/2014 - 08:29

Pomocí skleněného kokpitu budou řídit astronauti Orion přes Sluneční soustavu.

http://www.universetoday.com/116895/orions-glass-cockpit-will-steer-astronauts-through-the-solar-system/


dodge - 3/12/2014 - 08:31

Premiérové hodiny zobrazující odpočítávání.




http://www.universetoday.com/116856/nasa-premiers-new-countdown-clock-for-orions-first-launch/


dodge - 3/12/2014 - 17:10


Tiskovka Charlieho Boldena na SLC-37 s Orionem na vrcholu ULA Delta IV Heavy rakety.


dodge - 3/12/2014 - 17:40

23 hodin do vzletu


dodge - 3/12/2014 - 18:08

Meteorologická předpověď dává 70% šanci na počasí vhodné ke vletu.
Start je plánován na 7:05 EST (13:05 SEČ), startovní okno má 2 hod. 39 min.


tycka - 3/12/2014 - 23:15

O Orion píše Karel Pacner na stránkách Technetu:

http://technet.idnes.cz/orion-mpcv-zkusebni-start-dck-/tec_vesmir.aspx?c=A141202_142819_tec_vesmir_kuz


pospa - 4/12/2014 - 06:48

quote:
O Orion píše Karel Pacner na stránkách Technetu.

Bohužel je tam několik nepřesností, například servisní modul Orionu nebude obsahovat palivové články (fuel cells).


JiříHošek - 4/12/2014 - 06:53

Živý přenos

http://spaceflightnow.com/2014/12/02/orion-eft1-mission-status-center/


Ervé - 4/12/2014 - 07:22

quote:
quote:
O Orion píše Karel Pacner na stránkách Technetu.

Bohužel je tam několik nepřesností, například servisní modul Orionu nebude obsahovat palivové články (fuel cells).


Taky měl upozornit, že obytný prostor Orionu je 9 m3 jen proto, že snad dalších 6 m3 je vyčleněno pro zásoby - u Apolla to bylo myslím 6m3 obytný a 1,5 m3 zásoby. [Edited on 04.12.2014 Ervé]


dodge - 4/12/2014 - 07:46


JiříHošek - 4/12/2014 - 09:05

Čtyři hodiny do startu. Podle plánu má už půl hodiny probíhat tankování rakety kapalným vodíkem a kyslíkem.


JiříHošek - 4/12/2014 - 10:09

Podle livestreamu tankování evidentně probíhá.
Dohled nad Orionem převzal od ULA tým řízení letu MCC.


JiříHošek - 4/12/2014 - 10:59

Start je plánován na počátek startovního okna v 13:05 SEČ.
Počasí v místě startu vypadá slibně (70%).
Za deset minut má začít brífink NOAA ohledně počasí v místě přistání.

Přímý přenos na NASA TV
http://www.nasa.gov/multimedia/nasatv/


JiříHošek - 4/12/2014 - 11:07

Tankování tří CBC bylo dokončeno. Začíná tankování horního stupně.


JiříHošek - 4/12/2014 - 11:25




JiříHošek - 4/12/2014 - 11:36

Tankování horního stupně bylo dokončeno.


alamo - 4/12/2014 - 12:00

prečo sa vlastne, pri štarte delty objavuje to "flambovanie"?
doteraz pri každom štarte, tam vyskočil ten plameň a pekne celú raketu oblizol a prismahol..


JiříHošek - 4/12/2014 - 12:13

To se objevovalo při synchronním zážehu všech tří motorů. Při posledním startu už to kvůli vizuálnímu efektu upravili.


dodge - 4/12/2014 - 12:18


dodge - 4/12/2014 - 12:29

https://www.facebook.com/video.php?v=727320770670991&set=vb.129562970446777&type=2&theater


Ervé - 4/12/2014 - 12:34

quote:
prečo sa vlastne, pri štarte delty objavuje to "flambovanie"?
doteraz pri každom štarte, tam vyskočil ten plameň a pekne celú raketu oblizol a prismahol..

Myslím že vodík tryskající motorem (před tím, než přistříknou kyslík a zapálí směs) uniká tryskou a stoupá kolem rakety, po zážehu motoru vzplane.


JiříHošek - 4/12/2014 - 12:34

Průběh odpočítávání pro nejbližší půlhodinu

L-0 hod 30 min - Briefing ohledně počasí v místě startu
L-0 hod 19 min - Zahájení odpočítávání (15 minut pro go nebo no-go)
L-0 hod 16 min - Hlasování konečného go nebo no-go pro start Orionu
L-0 hod 8 min - Přepnutí Orionu z externího napájení na vlastní baterie
L-0 hod 8 min - Hlasování konečného go nebo no-go pro start Delty IV Heavy
L-0 hod 5 min – Východ Slunce
L-0 hod 4 min – Zahájení konečného odpočítávání
L-0 hod 0 min – Start


xChaos - 4/12/2014 - 12:52

spaceflightnow.com nedostupný....


JiříHošek - 4/12/2014 - 12:54

Dostupné

http://www.ustream.tv/nasahdtv


Ervé - 4/12/2014 - 12:59

Zpoždění, čeká se, až odpluje člun, který vplul do zakázané oblasti.


dodge - 4/12/2014 - 13:07

Odloženo na 7:17 EST
[Upraveno 04.12.2014 dodge]


JiříHošek - 4/12/2014 - 13:13

Plánovaná vzletová sekvence

L+1 min 23 sec - Max Q (maximální dynamický tlak během vzletu)
L+1 min 25 sec – Mach 1 (dosažení rychlosti zvuku)
L+3 min 56 sec – Odhození dvou bočních stupňů CBC
L+5 min 30 sec – Vypnutí hlavního motoru zbývajícího stupně CBC
L+5 min 33 sec – Oddělení horního stupně s Orionem od stupně CBC
L+5 min 49 sec –Zážeh motoru horního stupně v délce trvání 11 min 50 sec
L+6 min 15 sec – Oddělení tří panelů chránících servisní modul
L+6 min 20 sec – odhození záchranné věžičky LAS
L+17 min 39 sec – Vypnutí motoru horního stupně, navedení na počáteční oběžnou dráhu 185 x 888 km nad Zemí


jamsed - 4/12/2014 - 13:20

Odpočet zastaven pro silný přízemní vítr.


Ervé - 4/12/2014 - 13:20

A ground wind violation is reported

Pozdrženo kvůli přízemnímu větru?


dodge - 4/12/2014 - 13:20

Odpočítávání je pozastaveno kvůli pozemním větru přesahujícímu limity.


Pavel007 - 4/12/2014 - 13:45

13:55


tomd - 4/12/2014 - 13:57

Znovu odloženo pro vítr.


alamo - 4/12/2014 - 14:13

ehm..


Pavel007 - 4/12/2014 - 14:17

14:26


dodge - 4/12/2014 - 14:21

Všichni GO


Pavel007 - 4/12/2014 - 14:24

kujva, zas to stopli...


Ervé - 4/12/2014 - 14:28

Plnící a odtokový ventil blbne. Doufám že ho jen párkrát otevřou a zavřou a bude OK, jinak je pro dnešek konec.
A fill and drain valve on the rocket did not function correctly. Standing by as rocket and spacecraft are safed.


Pavel007 - 4/12/2014 - 14:34

launch is on hold. A fuel and drain value did not close. The team is cycling all valves on the core and booster stages. 1 hour and 8 minutes left in today's launch window.


dodge - 4/12/2014 - 14:34

Orion launch is on hold. A fuel and drain value did not close. The team is cycling all valves on the core and booster stages. 1 hour and 8 minutes left in today's launch window.


Ervé - 4/12/2014 - 14:55

U středního (základního) boosteru (není jasné, jestli tím myslí u prostředního bloku nebo obecně jeden z bloků) ventil vodíku nepracuje jak má. Takže dnes na 90% nic.

Cycling the fill and drain valves has shown that the core booster valve for the hydrogen tank is not showing as it should for launch.
[Edited on 04.12.2014 Ervé]


tomd - 4/12/2014 - 14:57

Moc pozitivně to nevypadá. Opakované otevírání/zavírání asi moc nepomohlo.
Cycling the fill and drain valves has shown that the core booster valve for the hydrogen tank is not showing as it should for launch.


dodge - 4/12/2014 - 15:15


Pavel007 - 4/12/2014 - 15:28

15:44


dubest - 4/12/2014 - 15:36

odklad 24h


dodge - 4/12/2014 - 18:49

Mobilní servisní věž pojíždí zpět k Orionu k předletovým zkouškám.



http://www.nasa.gov/content/mobile-service-tower-rolled-back-for-orion-flight-test/#.VICentKG_Tp


ales - 4/12/2014 - 19:04

Myslím, že v této souvislosti je lepší překládat sousloví "roll back" jako "odsunutí". Snímek je z dnešního brzkého rána (EST) po odsunutí/odjezdu servisní věže od rakety pár hodin před prvním pokusem o start Orionu EFT-1.


yamato - 4/12/2014 - 19:30

Tak vidime ze aj "proven providers with track record" maju odklady. Jediny kto odstartuje aj v snehovej burke su rusi


tycka - 4/12/2014 - 21:26

Technet psal i o vlastním startu a to dokonce i formou
on-line reportáže, která by měla pokračovat opět zítra po poledni.

http://technet.idnes.cz/orion-ve-vesmiru-0kv-/tec_vesmir.aspx?c=A141204_100207_tec_vesmir_vse


xChaos - 4/12/2014 - 22:29

quote:
Jediny kto odstartuje aj v snehovej burke su rusi


Ano... ovšem bez ohledu na počasí jim +/- každý 20tý (nebo kolikátý) Proton v různých fázích letu selže či bouchne... nabízí se teorie, že prostě (min. starší) ruské nosiče nemají tak komplexní diagnostiku a když se "kanón" jednou naláduje, tak není moc dalších možností, než zapálit doutnák a běžet se schovat (samozřejmě myšleno s nadsázkou!!)

Faktem je, že spolehlivost R-7 derivátů (hlavně man-rated verze Sojuzu) je pro změnu mimo jakékoliv srovnání (snad kromě amerických Atlasů, ale nevím, jestli to je včetně odkladů).

Delta 4 Heavy má zatím vynikající score... ovšem stejně jako Falcon 9, tak je to tam asi v rostoucí míře napínavá soutěž (komu nejnovější model kixne dřív). (Otázka je, kdo stál za tou zbloudilou lodí, a jestli ten vodíkový ventil byl "zamrzlý" hned od začátku...)


Ervé - 5/12/2014 - 07:03

Vzhledem k ceně za start není Delta IV Heavy pro Falcon (Heavy) žádnou konkurencí. 4 kyslíkovodíkové stupně (3 CBC a Centaur) jsou problémem sami o sobě, nepotřebují *pomoc* SpaceX.


dodge - 5/12/2014 - 11:26



http://www.universetoday.com/117005/cool-sketchnote-infographic-explains-nasas-orion-eft-1-flight-in-detail/


dodge - 5/12/2014 - 12:41


dodge - 5/12/2014 - 12:46

20 minut do dalšího pokusu. Tým NASA / Lockheed Martin / ULA je připraven.


dodge - 5/12/2014 - 12:59

-6 min všichni GO


HonzaCh - 5/12/2014 - 13:02

kde to sledujete?
http://www.ustream.tv/nasahdtv je teď nějak seknuté...


HonzaCh - 5/12/2014 - 13:03

quote:
kde to sledujete?
http://www.ustream.tv/nasahdtv je teď nějak seknuté...


OK, už se to zase rozjelo...


dodge - 5/12/2014 - 13:06

liftoff


xChaos - 5/12/2014 - 13:18

quote:
4 kyslíkovodíkové stupně (3 CBC a Centaur) jsou problémem sami o sobě,


Tak zase je fascinující, že čistě LH/LOX raketa vlastně vůbec vznikla: pokud vím, tak je to v podstatě jediná v celé historii, ne? Ekonomicky konkurenceschopné to není, ale rozhodně je to hi-tech: čím déle s tím někdo získává zkušenosti, tím lepší má šance.

SLS má směřovat k tomu mít LH/LOX všechny stupně, kromě kerosenových advanced boosterů: a pro starty bezpilotních nákladů typu interstellar probe ty stupně budou 3 (4-motorový velký horní stupeň, který volitelně ještě ponese běžný Centaur). To mj. znamená doplňovat na rampě palivo všem natankovaným stupňům, apod.

Dosavadní starty Delta IV Heavy byly vojenské - ale to je právě to, je to ukázka toho, jak se v USA dá do vojenského rozpočtu skrýt pokročilý hi-tech, který ve výsledku skutečně má šanci posunout nějaké hranice. Takže ten testovací let není tak nesmyslný: demonstruje a testuje technologie, které bude potřeba používat při pilotovaných letech SLS (tzn. start posádky na vícestupňové kyslíkovodíkové raketě, což v podstatě zatím historicky byl jen Saturn V, s dvěma takovými horními stupni). (Nebo spíš demonstrují, že tuhle technologii pořád ovládají i po 50 letech... něco podobného třeba Rusko předvést nemůže..)


JiříHošek - 5/12/2014 - 13:24

Horní stupeň DCSS vypnut, Orion je na počáteční dráze.


xChaos - 5/12/2014 - 13:25

mě se líbí, jak se kyslíkovodíkové boostery odhazují až po 4 minutách... dobrý kontrast s TPH motory nebo prvními stupni na kerosen...


yamato - 5/12/2014 - 13:39

DeltaHeavyje iste fascinujuca raketa, ale pri tomto lete je to len nosic. Dolezite je ako uspeje Orion. Zatial mal jednu velku ulohu - odhodit LAS, to prebehlo dobre. V usa sa to naposledy robilo pred 40 rokmi.


PinkasJ - 5/12/2014 - 14:08

Koncepce Delta 4 Heavy je technicky vyjímečna a rovněž tak cenově. Hlavně že pracovala dnes také výjimečně dobře a vynesla Orion bez chyby, gratulujeme. Při velmi drahých nákladech cena nosiče není určující.


JiříHošek - 5/12/2014 - 14:32

Dosažené apogeum na prvním oběhu bylo 878 km (o 10 km níže oproti plánu).


dodge - 5/12/2014 - 14:35

Exploration Flight Test-1: Orionova "Zkouška ohněm" je v plném proudu.

http://aviationweek.com/blog/exploration-flight-test-1-orions-trial-fire-underway?NL=AW-05&Issue=AW-05_20141205_AW-05_598&YM_RID=%60email%60&YM_MID=%60mmid%60&sfvc4enews=42&cl=article_3


pospa - 5/12/2014 - 14:35

Přicházím opožděně, moc práce, ale připojím aspoň časovou osu hlavních událostí letu:
(doufám, že to mají na nsf správně )

0.17 . . . T+0:17:39 Cutoff of upper stage first burn
1.55.26 T+1:55:26 Ignition of upper stage second burn
2.00.09 T+2:00:09 Cutoff of upper stage second burn
2.05.00 T+2:05:00 Entering first high radiation period
3.05.00 T+3:05:00 Peak altitude
3.23.41 T+3:23:41 Crew Module/Service Module separation
3.30.00 T+3:30:00 Entering second high radiation period
4.13.35 T+4:13:35 Entry blackout
4.13.41 T+4:13:41 Entry blackout
4.15.03 T+4:15:03 Peak heating
4.16.05 T+4:16:05 Acquisition of signal
4.19.31 T+4:19:31 Drogue chute deploy
4.20.38 T+4:20:38 Main chute deploy
4.23.20 T+4:23:20 Splashdown!


A ještě aktuální pozici Orionu (ve 14:33 SEČ)


JiříHošek - 5/12/2014 - 14:43

quote:
(doufám, že to mají na nsf správně )

Mají to správně - odpovídá to sekvenci z press kitu.


JiříHošek - 5/12/2014 - 14:50

10 minut do druhého zážehu stupně DCSS (plánovaná doba zážehu 4 minuty 45 sekund).


JiříHošek - 5/12/2014 - 15:01

Zážeh


JiříHošek - 5/12/2014 - 15:06

Motor RL-10 vypnut.


JiříHošek - 5/12/2014 - 15:08

Jestli jsem dobře pochopil, tak apogeum asi bude ve výšce jen cca 5054 km.


David - 5/12/2014 - 15:12

Škoda, že pod Orionem není S-4B s LEMem.


JiříHošek - 5/12/2014 - 15:13

Orion se nyní nachází v pásmu vysoké radiace.


pospa - 5/12/2014 - 15:19

Kamery jsou po dobu letu v radiačních pásech z důvodu vysoce rušivé radiace vypnuty.
Ještě, než se tak stalo, byl pořízen tento snímek z palubního video streamu.


dodge - 5/12/2014 - 15:21


pospa - 5/12/2014 - 15:24

Když už start, tak z pořádného úhlu


fritz.lochmann - 5/12/2014 - 15:25

quote:
Orion se nyní nachází v pásmu vysoké radiace.

Tak. Sovietsky človek nesklamal, opäť zlyhal a je značne pozadu. Na prvý skúšobný štart PTK-NP si počkáme ešte veľmi dlhý čas ... Orion, aj keď osekaný a bez človekov to už má za sebou.


pospa - 5/12/2014 - 15:26

EDL Orionu bude sledovat dron se záběry v živém přenosu


ales - 5/12/2014 - 15:28

Parametry dráhy byly v přenosu uváděny v "námořních mílích" (nm), takže apogeum 3136 nm = 3609 mil = 5808 km.


pospa - 5/12/2014 - 15:29

Ještě jeden solidní snímek Země před vlétnutím do Van Allenova radiačního pásu


JiříHošek - 5/12/2014 - 15:29

quote:
Jestli jsem dobře pochopil, tak apogeum asi bude ve výšce jen cca 5054 km.
Omlouvám se, hodnotu 3137 nm jsem násobil koficientem 1,61 (anglická míle) místo 1,852 námořní míle. Apogeum tedy bude ve výši cca 5809 km, tedy podle plánu.
Zmátl mě předstartovní press kit, kde byly hodnoty uvedeny v anglických statutárních mílích.
[Upraveno 05.12.2014 JiříHošek]


pospa - 5/12/2014 - 15:31

Posádka ISS je v tom s náma, EFT-1 taky sledují online


pospa - 5/12/2014 - 15:52

3000 mil nad Zemí




přibližně v této fázi letu


JiříHošek - 5/12/2014 - 16:05

Za pět minut dosáhne Orion nejvyššího bodu své dráhy.


JiříHošek - 5/12/2014 - 16:21

Výška dosaženého apogea byla 5800,4 km.


JiříHošek - 5/12/2014 - 16:29

Orion CM se oddělil od servisního modulu a stupně DCSS.


JiříHošek - 5/12/2014 - 16:36

Návratový modul se opět nachází v pásmu vysoké radiace.


dodge - 5/12/2014 - 17:00




JiříHošek - 5/12/2014 - 17:11

Orion opustil pásmo vysoké radiace.


yamato - 5/12/2014 - 17:14

9min do reentry


JiříHošek - 5/12/2014 - 17:19

Orion vstoupil do horních vrstev zemské atmosféry.


yamato - 5/12/2014 - 17:27

"flawlessly", jak sa u nas na zahori vravi


JiříHošek - 5/12/2014 - 17:30

Orion přistál.


pospa - 5/12/2014 - 18:34






Takže, první test zdá se: ej Ou Kej


Alex - 5/12/2014 - 18:38

quote:
Orion přistál.


Ak pristal tak celý program testu bol v podstate úspešne splnený. Možno dokonca na 100%. Môžeme oslavovať.Ja už som oslávil. Sovietskym resp. ruským šampanským - celkom mi chutilo.


pospa - 5/12/2014 - 18:41

quote:
...Ja už som oslávil. Sovietskym resp. ruským šampanským - celkom mi chutilo.
U nás Rulándské šedé


Alex - 5/12/2014 - 18:45

quote:
quote:
...Ja už som oslávil. Sovietskym resp. ruským šampanským - celkom mi chutilo.
U nás Rulándské šedé

Na to ruské "Rossyjkoe ygrystoe" bola akciová cena. Kto by nekúpil? Ja som neodolal.


yamato - 5/12/2014 - 19:06

ja len dopijam biele...


Michal_LV - 5/12/2014 - 19:26

... no a já jsem se pokusil alespoň trochu přiblížit místní realitě... a otevřel jsem St. George Bourbon !

Gratulace!


pospa - 5/12/2014 - 20:02

Ke gratulantům se připojili Elon Musk, který si neodpustil nenápadný šťouchanec do svých konkurentů

Elon Musk ‏@elonmusk
Congratulations to @NASA on the flawless Orion flight, as well as to program prime contractors @LockheedMartin and @Boeing!



A také MSL Curiosity:

Curiosity Rover ‏@MarsCuriosity
Congrats #Orion! We're one step closer to bootprints next to these rover tracks. #JourneyToMars


dodge - 5/12/2014 - 20:48

Významný milník na cestě agentury NASA na Mars.

Orion úspěšně dokončil první kosmický test.

http://www.nasa.gov/press/2014/december/nasa-s-new-orion-spacecraft-completes-first-spaceflight-test/#.VIILitKG_To


yamato - 5/12/2014 - 20:52

quote:
Ke gratulantům se připojili Elon Musk, který si neodpustil nenápadný šťouchanec do svých konkurentů



ono, az dokonci FH, kludne by sa mohol medzi nich zaradit. Program Orion by mohol uskutocnit niektore lety na FH a necakat na SLS, ktory poleti bohviekedy, a ak aj poleti, vzdy len raz za niekolko rokov


yamato - 6/12/2014 - 07:36

"45th Space Wing confirms the offending vessel during today's countdown was 300-ft barge towed by 60-ft tug boat."


...


ale ukazalo sa ze to neboli Muskovci [Edited on 06.12.2014 yamato]


dodge - 6/12/2014 - 08:41

Nová éra výzkumu Marsu zahájena nádherným startem Orionu.

http://www.universetoday.com/116947/mars-era-opens-with-spectacular-blastoff-of-nasas-new-orion-crew-spacecraft/


dodge - 6/12/2014 - 08:59



https://www.facebook.com/video.php?v=10152850319846772&set=vb.54971236771&type=2&theater


pospa - 6/12/2014 - 12:27

Pěkné detaily




yamato - 6/12/2014 - 13:14

Na to ze sa griloval pri 2000 stupnoch vyzera velmi dobre


pospa - 6/12/2014 - 17:01

Ještě přidám jednu kvalitnější s hlavními padáky.
Btw všimli jste si, že každý vrchlík má jinak dělená pole? Zřejmě kvůli snadné identifikaci v případě závady.


dodge - 7/12/2014 - 10:21

https://www.youtube.com/watch?v=LoItSvCBN0U


Posádka USS Achorage sleduje sestup Orionu na padácích v Tichém oceánu.

http://www.nasa.gov/press/2014/december/nasa-invites-media-to-view-orion-spacecraft-recently-returned-from-space/#.VIQbxzGG98F


pospa - 7/12/2014 - 17:35

USS Anchorage - To je řádná garáž


Petr_Šída - 7/12/2014 - 17:47

Od dob Apola se vyzvedávání notně změnilo

to je pořádná garáž - to teda, i shuttle by se tam asi vlezl (teda až na směrovku)


pospa - 7/12/2014 - 18:22

quote:
.... i shuttle by se tam asi vlezl (teda až na směrovku)

Najít přesné rozměry doku se mi sice nepodařilo, ale z této fotky bych jeho šířku odhadl na 13 - 15 metrů. Shuttle měl rozpětí 23,8 m , takže by se nevešel ani na šířku.


dodge - 7/12/2014 - 19:33




















Ervé - 8/12/2014 - 07:08

Do doku USS Anchorage se vejdou LCAC široké 14,3 m, takže dok má nejmíň 15 m na šířku.


Jara - 8/12/2014 - 11:15

Predpokladam ze v pripade budoucího vyzvedavani posadky je scenar stejny jak v Apollu?
1.Kratka vyprava - ihned v kosi do vrtulniku
2.Dlouha vyprava - vyzvednuti cele lodi do doku a potom ven,v pripade Marsu karanténa.V tomto pripade by to chtelo trochu pridat na tempu vyzvedavani.


Alex - 8/12/2014 - 17:40

Podľa mňa je to reakcia na úspešný let Orionu tak to dávam tu. S tými termínmi v podstate súhlasím aj keď pochybujem že ich zrealizujú Rusi. Jedine ak NASA, nikto iný na to podľa mňa nemá. Ostatní vrátane Činy majú akorát na pekné vizualizácie ale reálne nie na to čo je uvedené v článku.

http://e-svet.e15.cz/technika/rusove-vyviji-novou-vesmirnou-lod-v-roce-2028-s-ni-chteji-na-mesic-1143867


yamato - 8/12/2014 - 17:47

quote:
Podľa mňa je to reakcia na úspešný let Orionu tak to dávam tu. S tými termínmi v podstate súhlasím aj keď pochybujem že ich zrealizujú Rusi. Jedine ak NASA, nikto iný na to podľa mňa nemá. Ostatní vrátane Činy majú akorát na pekné vizualizácie ale reálne nie na to čo je uvedené v článku.

http://e-svet.e15.cz/technika/rusove-vyviji-novou-vesmirnou-lod-v-roce-2028-s-ni-chteji-na-mesic-1143867


NASA sa na mesiac vobec nechysta. Rusi len planuju a planuju a planuju. Jediny kto to realne moze urobit je podla mna prave ta Cina. Jej nepilotovany program je podozrivo kompatibilny s pilotovanym letom na mesiac.


yamato - 8/12/2014 - 17:50

inak, ked vidim tych potapacov - vypusta kabina zbytkovy hydrazin? STS detankovali ludia v skafandroch, a tu si chlapec len tak plava pol metra od trysky... alebo sa to berie ako vojenske riziko?


Alex - 8/12/2014 - 18:39

NASA sa na mesiac vobec nechysta. Rusi len planuju a planuju a planuju. Jediny kto to realne moze urobit je podla mna prave ta Cina. Jej nepilotovany program je podozrivo kompatibilny s pilotovanym letom na mesiac.



Súhlasím s tým že Rusi iba stále plánujú, plánujú a stále len a plánujú ale "skutek utek". Podľa mňa Rusi na to nemajú resp. nebudú mať financie a Činania hlavne skúsenosti. Takže to potom ostane na NASA. Ak oni nebudú mať z rôznych dôvodov záujem tak potom "Smola".


yamato - 8/12/2014 - 19:41

USA tiez nemali skusenosti, kym ich neziskali. Kazdy jeden cinsky lander dosadnuty na povrch je skusenost. Kazdy pilotovany modul pripojeny k stanici je skusenost. O par rokov budu mat viac skusenosti ako NASA pri apolle 11.


JiříHošek - 8/12/2014 - 22:45

quote:
http://e-svet.e15.cz/technika/rusove-vyviji-novou-vesmirnou-lod-v-roce-2028-s-ni-chteji-na-mesic-1143867

NASA sa na mesiac vobec nechysta. Rusi len planuju a planuju a planuju.
Článek na e15 byl ze zprávy TASSu http://tass.ru/kosmos/1630293 diletantsky přeložen.

V této původní zprávě se v souvislosti s rokem 2028 nepíše o letu NA MĚSÍC, ale K MĚSÍCI.
"Первый пилотируемый полет ПТК к Луне ( ПТК-Л ) планируется на 2028 год".
Expedice na povrch Měsíce v článku datují "po roce 2030".

Chybný překlad na e15:
"První pilotovaný let PTK na Měsíc ( PTK-L ) se plánuje na rok 2028"


dodge - 9/12/2014 - 05:52

Test ohněm Orionu poskytuje data pro konečný design.

http://aviationweek.com/space/orion-s-trial-fire-delivers-data-final-design?NL=AW-05&Issue=AW-05_20141208_AW-05_863&YM_RID=%60email%60&YM_MID=%60mmid%60&sfvc4enews=42&cl=article_1


dodge - 9/12/2014 - 05:55

NASA pokračuje s Orionem k EM-1 v roce 2018.

http://aviationweek.com/blog/nasa-slips-orion-em-1-readiness-2018


dodge - 9/12/2014 - 06:00


dodge - 9/12/2014 - 10:00

Vítej zpátky, Orione !!!


dodge - 10/12/2014 - 07:19





dodge - 10/12/2014 - 07:43

http://www.universetoday.com/117146/nasas-first-orion-back-on-land-after-flawless-ocean-recovery/
http://www.universetoday.com/117100/why-nasas-orion-spacecraft-flew-old-slow-computers-into-orbit/


dodge - 12/12/2014 - 08:20

http://www.universetoday.com/117207/orion-off-loaded-for-cross-country-trek-to-florida-home-base/


dodge - 14/12/2014 - 08:21

Souhrn videí z přistání a vylovení.

http://www.universetoday.com/117296/amazing-up-close-videos-capture-orions-final-descent-splashdown-and-ocean-recovery/


dodge - 15/12/2014 - 14:57

První letová zkouška Orionu přinesla konstruktérům 200 GB technických údajů.

http://aviationweek.com/space/orion-flight-test-generated-200-gb-engineering-data?NL=AW-05&Issue=AW-05_20141215_AW-05_333&YM_RID=%27email%27&YM_MID=%27mmid%27&sfvc4enews=42&cl=article_3&elq=~~eloqua..type--emailfield..syntax--recipientid~~&elqCampaignId=~~eloqua..type--campaign..campaignid--0..fieldname--id~~ [Upraveno 18.12.2014 dodge]


dodge - 18/12/2014 - 20:17

Orion dorazil zpět na KSC, média přizvána k prohlídce kosmické lodi.



http://www.nasa.gov/press/2014/december/nasa-s-orion-arrives-back-at-kennedy-media-invited-to-view-spacecraft/#.VJMnUF4AAA


dodge - 19/12/2014 - 06:40


yamato - 19/12/2014 - 14:30

rozhodne zaujimave pracovisko


dodge - 21/12/2014 - 08:17

Bezpečný návrat na KSC.


Pohled na první Orion po návratu do NASA Kennedy Space Center na Floridě dne 19.prosince 2014 po úspěšném odpálení na 5. prosince 2014.


Pohled shora na Orion po návratu do NASA Kennedy Space Center na Floridě na 19.prosince, 2014.


Detailní pohled na tři základní vzorky odebrané z tepelného štítu Orionu po návratu do NASA Kennedy Space Center na Floridě v roce 2014.


Jules Schneider, Lockheed Martin manager programu Orion na KSC, a Ken Kremer/Universe Today redaktor Orion během příjezdu na NASA Kennedy Space Center na Floridě 19.12. 2014

http://www.universetoday.com/117483/nasas-first-orion-crew-module-arrives-safely-back-at-kennedy-space-center/


dodge - 23/12/2014 - 08:31

Nové video ukazuje pohled z okna Orionu během návratu.

http://www.universetoday.com/117501/nasa-video-shows-astronauts-eye-view-of-trial-by-fire-from-inside-orion-eft-1-on-first-test-flight/


dodge - 7/1/2015 - 20:30

Orion na přepracování na KSC.



http://www.nasa.gov/content/orion-spacecraft-in-post-mission-processing-at-kennedy-space-center/#.VK2JQyuG98H


dodge - 24/1/2015 - 15:11


pospa - 2/2/2015 - 19:06

Právě teď probíhá jakýsi NASA Social event, ale zaujal mě tento pohled, kdy jsou vidět tři nové americké lodě v reálu vedle sebe.
SCT-100 jen v nosné skořepině a Dragon v cargo verzi, ale velikostní rozdíly jsou poměrně dobře patrné - ten Orion není zase tak o moc větší, než komerční lodě pro LEO.


kamilfredo - 2/2/2015 - 19:34

A dokonca mam pocit ze je umiestneny v popredi, pred zvysnymi dvoma modulmi....


yamato - 2/2/2015 - 19:40

quote:
A dokonca mam pocit ze je umiestneny v popredi, pred zvysnymi dvoma modulmi....


nie je, len je vyssi.

Pokial sa vsetky tri lode dostanu do operacnej sluzby, bude to prvy krat v historii co ma jedna krajina takuto flotilu.


pospa - 2/2/2015 - 20:02

quote:
quote:
A dokonca mam pocit ze je umiestneny v popredi, pred zvysnymi dvoma modulmi....
nie je, len je vyssi.
Hm, tady to vypadá, že má kamilftedo pravdu s tím Orionem v popředí.


yamato - 2/2/2015 - 20:21

aha, ano, uznavam, slibuji co jsem odvolal a odvolavam co jsem slibil
zmiatol ma ten podstavec na orione, zadna noha na prvej fotke vyzerala ako roh podstavca


milantos - 2/2/2015 - 22:20

Ta druhá fotka je evidentně dělaná rybím okem ( stačí se podívat, kde jsou ve skutečnosti ty dvě vlajky před Orionem), takže si s perspektivou může fotograf dělat, co chce. Ten první snímek je dost věrohodný a nevím, jestli se dá z něho odhadnout, co je blíž. Hlavně to již není děláno rybím okem, takže nedochází k nějakému výraznému porušení perspektivy a zkreslení bližšího předmětu


Petr_Šída - 2/2/2015 - 22:38

quote:
Ta druhá fotka je evidentně dělaná rybím okem ( stačí se podívat, kde jsou ve skutečnosti ty dvě vlajky před Orionem), takže si s perspektivou může fotograf dělat, co chce. Ten první snímek je dost věrohodný a nevím, jestli se dá z něho odhadnout, co je blíž. Hlavně to již není děláno rybím okem, takže nedochází k nějakému výraznému porušení perspektivy a zkreslení bližšího předmětu



Je to nejspíš slepené panorama, u rybího oka by to zkreslení bylo v obou směrech, ale trochu vystrčený dopředu bude, řekl bych, že to srovnaly dozadu, a Orion má větší průměr, tak je trochu vepředějc, ale záměr bych v tom nehledal


dodge - 10/3/2015 - 08:20

Prohlídka Orionu po úspěšném zkušebním letu.


Sejmutý tepelný štít

http://www.nasa.gov/content/taking-a-closer-look-at-orion-after-successful-flight-test/#.VP6bDfmG98F


David - 11/3/2015 - 16:05

Na NASA TV právě se chystá / v 16.30 / zkouška bočních urychlovačů americké superrakety.


dodge - 19/3/2015 - 15:08

Testy skafandrů pro program Orion.



http://www.nasa.gov/content/astronaut-spacesuit-testing-for-orion-spacecraft/#.VQrYVo6G98F


Alex - 19/3/2015 - 16:25

quote:
Testy skafandrů pro program Orion.

http://www.nasa.gov/content/astronaut-spacesuit-testing-for-orion-spacecraft/#.VQrYVo6G98F

Vzhľadom na to že je to upgrade skafandrov STS, zaujímalo by ma, koľko ten upgrade stal. Keďže to manažuje NASA, asi nie málo.


Ervé - 20/3/2015 - 09:16

Ten upgrade je ale dost významný, skafandry z STS nebyli dělané pro pobyt ve vakuu, ale jen pro výšky tuším do 40 km. Nikdy se s nimi nepočítalo pro EVA.


Alex - 20/3/2015 - 10:19

quote:
Ten upgrade je ale dost významný, skafandry z STS nebyli dělané pro pobyt ve vakuu, ale jen pro výšky tuším do 40 km. Nikdy se s nimi nepočítalo pro EVA.

Mne sa nezdá že toto sú skafandre pre EVA. Ale možno sa mýlim.


JiříHošek - 20/3/2015 - 17:49

Zvažuje se jejich použití pro EVA v rámci mise ARM.



http://ntrs.nasa.gov/archive/nasa/casi.ntrs.nasa.gov/20140004810.pdf

http://www.nasaspaceflight.com/2014/12/nasa-evaluting-shuttle-aces-asteroid-eva/

[Upraveno 20.3.2015 JiříHošek]


Alex - 20/3/2015 - 18:37

quote:
Zvažuje se jejich použití pro EVA v rámci mise ARM.



http://ntrs.nasa.gov/archive/nasa/casi.ntrs.nasa.gov/20140004810.pdf

http://www.nasaspaceflight.com/2014/12/nasa-evaluting-shuttle-aces-asteroid-eva/

[Upraveno 20.3.2015 JiříHošek]

Tak to by bolo super pretože vyzerajú byť na rozdiel od doterajších mohutných a ťažkopádnych skafandrov určených na EVA veľmi jednoduché resp. relatívne ľahké.


David - 10/4/2015 - 17:47

Poslední scénář amerického letu " do vzdáleného vesmíru " , který vymyslel Obama, zřejmě dodalo naše výzkumné pracoviště v Bohnicích. Posuďte :
1/ k asteroidu poletí automatická sonda, která z povrchu odebere balvan cca 4 m v průměru a tento balvan dopraví na oběžnou dráhu kolem Měsíce.
2/ K tomuto balvanu se vydá kosmická loď s posádkou a ta z balvanu odebere vzorky a ty odveze na Zemi.
Jestli nápady Obamových předchůdců na raketoplán a ISS by bylo možno úspěšně označit za výplody mdlého rozumu, tak v případě Obamova nápadu je možností jedině chorý mozek.
[Upraveno 10.4.2015 David]


NovýJiřík - 10/4/2015 - 20:53

quote:
Poslední scénář amerického letu " do vzdáleného vesmíru " , který vymyslel Obama, zřejmě dodalo naše výzkumné pracoviště v Bohnicích. Posuďte :
1/ k asteroidu poletí automatická sonda, která z povrchu odebere balvan cca 4 m v průměru a tento balvan dopraví na oběžnou dráhu kolem Měsíce.
2/ K tomuto balvanu se vydá kosmická loď s posádkou a ta z balvanu odebere vzorky a ty odveze na Zemi.
Jestli nápady Obamových předchůdců na raketoplán a ISS by bylo možno úspěšně označit za výplody mdlého rozumu, tak v případě Obamova nápadu je možností jedině chorý mozek.
[Upraveno 10.4.2015 David]

Vzpomínám si na slavnou větu doktora Štrosmajera ve slavném Dietlově seriálu Nemocnice na kraji města: "Kdyby blbost nadnášela, tak byste se vznášela jako holubička". Co ty víš, Davide, třeba je tebou uváděný scénář myšlen jako test nového principu kosmického pohonu a k Měsíci se poletí nosičem poháněným několikastupňovou blbostí...


David - 18/4/2015 - 08:18

Tak nám začínají stavět první " ostrou" loď Orion.. Má letět nikoli v roce 2017, ale 18 dokonce je pravděpodobný skluz na rok 19. Vrcholem všeho je že jim ještě navíc pomáhá, i ve skluzu, Evropa která má dodat SM.
Zdá se že hlemýždí tempo se šíří z Číny jako asijská chřipka.
Kdyby Američané podobným tempem realizovali Moon Race, tak na Měsíc letěli v osmdesátých letech m.s. a museli by projít sovětskou celní kontrolou. [Upraveno 18.4.2015 David]


dodge - 29/5/2015 - 15:50

Práce na analýze tepelného štítu Orionu se schylují ke konci





http://www.nasa.gov/centers/marshall/news/orion-heat-shield-analysis-work-nears-conclusion-at-marshall-center.html


dodge - 16/7/2015 - 07:15

Lockheed Martin Space Systems představil testovací laboratoř pro Orion

http://www.bizjournals.com/denver/blog/boosters_bits/2015/07/lockheed-martin-space-systems-unveils-test-lab-for.html


dodge - 25/8/2015 - 18:31

Orion připraven k zítřejšímu testu padákového systému z palby letounu C-17.

http://www.nasa.gov/exploration/systems/orion/index.html

https://www.facebook.com/NASAOrion


Pavel007 - 25/8/2015 - 23:29

To bude zajímavý sledovat, co jsem pochopil, budou testovat situaci, když se neotevře jeden z padáků.


dodge - 28/8/2015 - 17:05

http://www.nasa.gov/feature/orion-parachute-system-withstands-failure-test


dodge - 31/8/2015 - 09:12

Průběh testu selhání padákového systému.

http://www.universetoday.com/121957/nasa-tests-orions-fate-during-parachute-failure-scenario/


David - 31/8/2015 - 11:40

Já bych to kvalifikoval jako ověření bezpečnosti PADÁKOVÉHO SYASTÉMU V TOM SMYSLU, ZDA JE BEZPEČNÝ PRO POSÁDKU I V PŘÍPADĚ NEOTEVŘENÍ JEDNOHO ZE TŘÍ PADÁKŮ.
Ostatně i v obdobném projektu Apollo, postačily dva padáky ze tří k bezpečnému přistání posádky, jednou to dokonce proběhlo při skutečném letu k Měsíci a posádka v pohodě přistála NA DVOU PADÁCÍCH.



[Upraveno 31.8.2015 David]


JiříHošek - 31/8/2015 - 18:14

quote:
Já bych to kvalifikoval jako ověření bezpečnosti PADÁKOVÉHO SYASTÉMU V TOM SMYSLU, ZDA JE BEZPEČNÝ PRO POSÁDKU I V PŘÍPADĚ NEOTEVŘENÍ JEDNOHO ZE TŘÍ PADÁKŮ.
Já taky, ale dodge sem dal 28.8.2015 - 17:05 odkaz přímo na článek z nasa.gov, nazvaný Test odolnosti při selhání padákového systému Orionu.
V článku je to pak popsáno správně.


Povl - 31/8/2015 - 18:51

quote:
jednou to dokonce proběhlo při skutečném letu k Měsíci a posádka v pohodě přistála NA DVOU PADÁCÍCH.

Ano, Apollo 15. Sice se nezabili, ale moc velká pohoda to nebyla.



Škoda že na tom videu není vidět, jak sebou Orion prásknul o zem.


admin - 1/9/2015 - 14:12

quote:
Za pár dní budou vyndávat toho Kazacha, určitě bude z mekkého" přistání Sojuzu naklepaný jako řízek. Tak se na to společně podívejme a pak pokračujme v této diskuzi.


Opravdu jsi tak nechápavý? Oni mají nařízeno si do lehátek lehnout. Mezi americkým nebo ruským klopýtáním těsně po přistání není žádný rozdíl.


xChaos - 8/9/2015 - 23:05


pospa - 9/9/2015 - 14:10

K obrázku v předchozím příspěvku doplním, že se jedná o schema přetlakového modulu pro misi EM-1 (2018) a čísla 1 - 7 označují pořadí v jakém budou jednotlivé díly velitelské sekce Orionu spojeny třecím svařováním v jeden celek. Předchozí kabina pro první misi EFT-1 měla svarů přibližně 2x více.
Tento proces probíhá v Michoud Assembly Facility a začal minulou sobotu 5.9. svařením prvních dvou dílů Tunnel a Forward Bulkhead, i když NASA původně ohlašovala započetí těchto prací už za začátek letošního května.
Více tady : http://www.nasaspaceflight.com/2015/09/em-1-orion-assembly-cdr-process-continues/
a zde : http://www.nasa.gov/press-release/first-pieces-of-nasa-s-orion-for-next-mission-come-together-at-michoud


JiříHošek - 9/9/2015 - 20:28

Díly Tunnel a Forward Bulkhead přetlakového modulu Orionu pro misi EM-1 se zaměřením na vnitřní stěny (interiér)





dodge - 16/9/2015 - 20:39

První svar na Orionu



http://www.nasa.gov/image-feature/first-weld-of-orion-exploration-mission-1-crew-module


pospa - 16/9/2015 - 21:04

Teď něco aktuálnějšiho, než týden stará zpráva o prvním svaru.

Před hodinou skončila tiskovka o pokroku na Orionu (Robert Lightfoot a William Gerstenmaier). Hrůza!
- první pilotovaný let pravděpodobně nastane až v roce 2023
- celý vývoj Orionu až do prvního letu s posádkou (včetně fáze v rámci programu Constellation) tedy bude trvat téměř 20 let!
- náklady: $5.8 mld pod Constellation, $4.5 mld od zrušení Constellation do dnes, $6.77 mld do prvního pilotovaného letu, asi 2023.
- celkem bude vývoj a testování Orionu stát daňové poplatníky 17,27 miliardy USD!!!

Ten Lockheed Martin se vůbec nemá špatně ... Takový krásný projektík na 20 let ... v hodnotě celoročního rozpočtu NASA. A když k tomu připočteme účast na dříve Aresu dnes SLS, Oj! to je krásný život ... a dostatek $$$ na lobbying proti komerčníkům ... Jen aby ti konerčníci náhodou nedoletěli s pasažéry na Mars dřív, než Orion vyveze první posádku opatrně k nějakému menšímu šutru za Měsícem...


JiříHošek - 16/9/2015 - 22:33

quote:
- první pilotovaný let pravděpodobně až 2023
NASA bude pokračovat v práci směrem k dřívějšímu datu připravenosti (cílem zůstává srpen 2021), ale konzervativní odhad spolehlivosti 70% JCL vyšel na duben 2023. NASA se tedy zavazuje uskutečnit EM-2 nejpozději k tomuto datu.
Pro srovnání: odhad 70% JCL pro EM-1 vyšel na listopad 2018. NASA se tedy zavázala nejpozději k tomuto datu, přesto Gerstenmaier 16.12.2014 označil jako cíl červen 2018.
Agresivní úroveň 50% JCL se pro EM-1 a EM-2 nezjišťovala.


quote:
- náklady: $5.8 mld pod Constellation, $4.5 mld od zrušení Constellation do dnes, $6.77 mld do prvního pilotovaného letu, asi 2023.
- celkem bude vývoj a testování Orionu stát daňové poplatníky 17,27 miliardy USD!!!
5,8 + 4,7 + 6,77 = 17,27

K částce $6.77 mld od října 2015 do EM-2:
V prezidentském návrhu rozpočtu NASA jsou tyto částky:
FY2016: 1,096
FY2017: 1,120
FY2018: 1,123
FY2019: 1,127
FY2020: 1,138
celkem: 5,604, takže 6,770 zřejmě vychází do srpna 2021.


Véna - 16/9/2015 - 23:30

Miro,

NASA neni uplne hloupa,aby zbytecne tlacila nesmyslne penize ... azMusk zase zacne litat a poleti s posadkou bezpecne a pravidelne, pak je narok na jakekoli takova prohlaseni. Do te doby NASA jede tou rekneme spolehlivejsi cestou .. COz ukazuje i to, ze Musk je stale prizemneny ...


quote:

Ten Lockheed Martin se vůbec nemá špatně ... Takový krásný projektík na 20 let ... v hodnotě celoročního rozpočtu NASA. A když k tomu připočteme účast na dříve Aresu dnes SLS, Oj! to je krásný život ... a dostatek $$$ na lobbying proti komerčníkům ... Jen aby ti konerčníci náhodou nedoletěli s pasažéry na Mars dřív, než Orion vyveze první posádku opatrně k nějakému menšímu šutru za Měsícem...


dodge - 17/9/2015 - 05:26

quote:
Teď něco aktuálnějšiho, než týden stará zpráva o prvním svaru.



Zpráva vydána 16.9. 2015 - to je týden staré? Že by dilatace času?


pospa - 17/9/2015 - 06:43

quote:
quote:
Teď něco aktuálnějšiho, než týden stará zpráva o prvním svaru.

Zpráva vydána 16.9. 2015 - to je týden staré? Že by dilatace času?
Stačí se podívat na dva předchozí príspěvky od Jirky a mně z 9.9. - o prvním svaru na Orionu, který proběhl 5.9. jsme oba psali už minulý týden.


JiříHošek - 17/9/2015 - 06:47

Mirek už odpověděl, napíšu svůj názor (psal jsem ho souběžně):
Jenže ten svar byl na zdejším fóru popsán již 8. a 9. září, přičemž NASA k němu 8. září vydala prohlášení č. 15-182 (je dva příspěvky pod zprávou z 16.9.2015 od Sarah Loff). Nechápu, proč Loff napsala 16.září článek, který nepřináší žádné nové informace ani novou fotografii. Možná se vrátila z dovolené. dodge, nic ve zlém, ale už jsem zaznamenal potřetí, že jste sem dal dávno probrané události.


JiříHošek - 17/9/2015 - 07:47

Ještě k tomu ukazateli odhadu spolehlivosti JCL pro nestatistiky:

Ukazatel 70% JCL říká, že s pravděpodobností 70% se přes různé dílčí zpoždění, které v budoucnu nastanou, stihne start do určitého termínu, a s 30% pravděpodobností se nestihne.

50% JCL ukazuje 50% pravděpodobnost, ale na druhou stranu se s 50% pravděpodobností bude odkládat. Není tedy tolik spolehlivý.


pospa - 17/9/2015 - 14:53

Pěkná sumarizace zdlouhavého vývoje Orionu, provázeného mnoha změnami zadání v rámci CxP a jeho další osud až do současnosti s projekcí do prvního pilotovaného letu EM-2 někdy v období srpen 2021 až duben 2023.

http://www.nasaspaceflight.com/2015/09/orion-passes-kdp-c-cautious-2023-crew-debut/


PinkasJ - 17/9/2015 - 18:12

Orion měl smůlu, že se musel přizpůsobit nosnosti ARES 1, to je - 25 tun na LEO, včetně výkonného servisního modulu (dv 1,595 m/s). Ovšem pro lety na LEO ( speciálně ISS), které nelze vyloučit, nyní má NASA k disposici jen Atlas 5 , který má LEO nosnost jen 20 tun. Zřejmě by bylo redukováno množství paliva servisního modulu. Další možností je Delta 4H nebo FH, ale to by bylo drahé (zvláště u Delta 4H)


NovýJiřík - 17/9/2015 - 23:16

quote:
Pěkná sumarizace zdlouhavého vývoje Orionu, provázeného mnoha změnami zadání v rámci CxP a jeho další osud až do současnosti s projekcí do prvního pilotovaného letu EM-2 někdy v období srpen 2021 až duben 2023.

Já nějak nevím, pořád se píše, jak úžasně si USA posichrují pilotovanou kosmonautiku tím, že budou mít tři kosmické lodi od tří různých dodavatelů, ale vidím to dost skepticky. Silně mi to připomíná multikoncepční rozplizlost, která zpomalila a nakonec pohřbila sovětský měsíční program. Když se leje voda do několika sudů najednou, nakonec se nemusí naplnit ani jeden. Třeba ten Orion. Kolik peněz už se do něj nalilo (a do SLS), kolik se ještě nalije, a první pilotovaný let v roce 2023??? A jen tak mimochodem, kolik to bude stát, jestliže i po tom roce 2023 předvede SLS s Orionem jeden start za několik let?
Jak dopadne Dragon 2, to je zatím otázka, ale jestli dopadne úspěšně (tj. provozuschopně, levně a s opakovatelným použitím po přistání na kosmodromu), tak ve spojení s FH celou tu černou díru na peníze jménem SLS/Orion jednoduše smázne, protože ta nebude schopná konkurence. Na námitku, že Dragon je pro LEO, zatímco Orion do hlubokého vesmíru, lze namítnou dvě věci. Zaprvé, jak často hodlá NASA do toho hlubokého vesmíru lítat, zadruhé, co brání SpX připojit k Dragonu nafukovací habitat made in Bigelow a letět potom klidně i mnohem dál, než Orion?


Ervé - 18/9/2015 - 07:15

Souhlas. Vyztužit štít pro vyšší odolnost by neměl být takový problém. Orion měl potíž s tím, že ho museli celý překopat podle Aresu 1 - jenže s tím měli počítat od začátku. Taky od té doby už by byl dávno hotový, kdyby postupovali rozumně a ne jen cucali rozpočet NASA. Ukazuje se, že ani NASA se nevyhnula degradaci technických kádrů a zdravého úsudku (jak ji pozoruju všude kolem).


yamato - 18/9/2015 - 08:14

quote:
Souhlas. Vyztužit štít pro vyšší odolnost by neměl být takový problém. Orion měl potíž s tím, že ho museli celý překopat podle Aresu 1 - jenže s tím měli počítat od začátku. Taky od té doby už by byl dávno hotový, kdyby postupovali rozumně a ne jen cucali rozpočet NASA. Ukazuje se, že ani NASA se nevyhnula degradaci technických kádrů a zdravého úsudku (jak ji pozoruju všude kolem).


a prave preto dava zmysel, ze USA budu mat tri lode od troch dodavatelov, resp. dve komercne lode od dvoch dodavatelov. O tie lode ani tak nejde, ide o posun taziska pilotovanych letov do komercnej sfery.
Pretoze NASA s Orionom nam nazorne ukazuje, ze model "administrativnej kozmonautiky" uz proste nefunguje. Za tie peniaze a za tu dobu by tu lod postavila aj nigeria...


dodge - 14/10/2015 - 05:42

Mark Kirasich jmenován hlavním manažerem projektu Orion.



http://www.nasa.gov/press-release/nasa-appoints-mark-kirasich-to-serve-as-orion-program-manager


dodge - 5/11/2015 - 08:00

Akreditace médií

http://www.nasa.gov/press-release/nasa-opens-media-accreditation-for-orion-service-module-event


JiříHošek - 6/11/2015 - 19:46

Nejnovější fotografie testovacího exempláře evropského služebního modulu Orionu




dodge - 6/11/2015 - 20:02

Obslužný modul připraven k letu



http://www.nasa.gov/image-feature/orion-service-module-stacking-assembly-secured-for-flight


pospa - 6/11/2015 - 21:42

Další zajímavé záběry na servisní sekci Orionu eSTA, stavěnou v italském Turíně.





http://www.planetary.org/blogs/jason-davis/2015/20151106-in-pictures-orion-sls-hardware.html


hugis - 20/11/2015 - 21:54

Nový náter zlepší tepelnú ochranu:


JiříHošek - 21/11/2015 - 06:03

K předchozímu příspěvku připojuji odkaz na článek, který obsahuje souvislosti rozhodnutí o tepelné ochraně Orionu pro misi EM-1
http://www.kosmonautix.cz/2015/11/orion-se-bude-lesknout/


pospa - 21/11/2015 - 08:33

quote:
Nový náter zlepší tepelnú ochranu

Nejedná se o nátěr, ale o kovovou fólii/plech, který překryje původní černé dlaždice tepelné ochrany, čímž se dále omezí přestup tepla z a do pilotované kabiny Orionu.


dodge - 25/11/2015 - 05:53

http://www.nasa.gov/press-release/nasa-tv-to-air-event-marking-arrival-of-test-orion-powerhouse


dodge - 27/1/2016 - 19:56

Dokončena přetlaková část.



http://www.nasa.gov/image-feature/engineers-mark-completion-of-orion-s-pressure-vessel


JiříHošek - 27/1/2016 - 23:39

quote:
Dokončena přetlaková část.
Svařování modulu pro posádku bylo dokončeno již 13. ledna, kdy mj. vznikly následující dvě fotografie, které nabízejí hezký pohled dovnitř kosmické lodi.
Jsou to novější fotografie než od dodge.







Včera byla pořízena tato fotografie, na níž je vidět příprava Orionu k letecké přepravě na Kennedyho kosmické středisko. Přeprava na palubě letounu Super Guppy je plánována na 1. února.


[Upraveno 27.1.2016 JiříHošek]


JiříHošek - 29/1/2016 - 06:51

Testovací exemplář servisního modulu Orionu na stanici NASA v Plum Brook. Nad ním je Orion Crew Module Adapter, pod ním Orion Spacecraft Adapter, zakrývající motorovou část. Na poslední fotografii je spodní pohled.






dodge - 1/2/2016 - 17:30

Nyní návrat ze vzdušného zámku MCT zpět na zem do reality:
Super Guppy připravena k transportu Orionu.



http://www.nasa.gov/image-feature/super-guppy-ready-to-transport-the-orion-spacecraft


JiříHošek - 1/2/2016 - 23:01

Orion pro Exploration Mission-1 byl dopraven na KSC.


JiříHošek - 12/2/2016 - 13:15

Tepelný štít Orionu pro EM-1 ve výrobní hale firmy Lockheed Martin v Sunnyvale, Kalifornie





dodge - 1/4/2016 - 18:04

Testy makety kabiny s posádkou

http://www.nasa.gov/image-feature/orion-spacecraft-suited-crew-testing


admin - 10/9/2016 - 22:14

Další test LAS Orionu 7.9.


Toto téma přichází z:
http://www.kosmo.cz

Url tohoto webu:
http://www.kosmo.cz/modules.php?op=modload&name=XForum&file=print&fid=3&tid=982