Kosmonautika (úvodní strana)
Kosmonautika@kosmo.cz
  Nepřihlášen (přihlásit)
  Hledat:   
Aktuality Základy Rakety Kosmodromy Tělesa Sondy Pilotované lety V Česku Zájmy Diskuse Odkazy

Obsah > Diskuse > XForum

Fórum
Nejste přihlášen

< Předchozí téma   Další téma >
Téma: Co je "mezikontinentální raketa" ??
24.3.2007 - 22:36 - 
Sám nerozumím této věci - 18.května 1980 bylo oznámeno, že Čína poprvé úspěšně odzkoušela svou první mezikontinentální raketu při letu z Vnitřního Mongolska s dopadem do Tichého oceánu u Gilbertových ostrovů.Přitom je ale známo, ža čínské "těžké" návratové družice FSW byly vypouštěny na orbit /váha asi 2000 kg/ již v letech 1974,75. Vždy jsem se domníval, že raketa , která dokáže udělit rychlost 8 km/sec užitečnému zatížení o hmotnosti 2 tuny, musí být považována za"mezikontinentální", neboť v případě potřeby touto těžkou hlavicí může zasáhnout jakékoli místo na Zemi. Měla tedy Čína mezikont. raketu v roce 1974 nebo skutečně až roku 1980 ???? Nevidím rozdíl mezi takovou raketou pro civilní nebo vojenský účel, důležité jsou "parametry". 
25.3.2007 - 00:34 - 
IMHO, mezikontinentální balistická střela (ICBM) je raketa s dostatečnýmým výkonem uzpůsobena pro využití armádou, tzn. rychlá odezva, možnost dlouhodobé pohotovostní doby a možnost raketu buďto někde schovat (silo,ponorka) nebo rychle přepravovat. Proto mívají ICBM buďto skladovatelné tekuté palivo (Titan) nebo jako většina dnešních ICBM tuhé pohonné látky (Minuteman,Topol-M).
U nosných raket zase spíše záleží na ceně, výkonu a rentabilitě.
Třeba taková Delta IV-heavy by sice vynesla opravdu VELKOU hlavici nebo velké množství hlavic malých, ale nejdříve by musela být několik měsíců připravována týmem několika set lidí, týdny stát na rampě a před samotným startem čekat několik hodin na naplnění nádrže pohonnými látkami. Tohle by asi potenciálnímu příjemci vražedného nákladu opravdu neušlo
A toto by bylo zřejmě potřeba dělat s několika raketami zároveň, pro zajištění dostatečného "pokrytí". Otázkou také je, jestli by vůbec normální nosná raketa vydrželá trajektorii, kterou musí ICBM absolvovat.
Prostě, rozdíl mezi raketou s atomovkou na špici a funkčním ICBM s alespoň minimální šancí na úspěch je asi hodně velký.
No, to by byl konec mým dedukcím, jak to bylo ve skutečnosti už bude muset asi zodpovědět někdo povolanější
 
26.3.2007 - 13:48 - 
Z tohohle hlediska by i prvni uznana mezikontinentalni strela R-7 byla z hlediska predstartovni pripravy tak na hrane  
26.3.2007 - 14:34 - 
Samozrejme, stejne tak prvá americká raketa Atlas. Obě neodpovídaly dnešním požadavkům na pohotovost ICBMs ke startu a proto byly rozmístěny jen omezeně a rychle z výzbroje vyřazeny a nahrazeny raketami se skladovatelnými pohonnými hmotami. 
26.3.2007 - 17:22 - 
Jak dlouho před dopadem prvních US ICBM na ruské území, rusáci tyto rakety zjistí? 
26.3.2007 - 21:02 - 
To je těžká otázka. Původní ICBMs létaly po nejúspornějších balistických drahách, kdy její vrchol byl cca 1500 km a zjištění mohlo být prakticky jen radary- záviselo to tedy na předsunutí radarů oproti cílovým objektům. Mluvilo se většinou o cca 20-25 minutách výstrahy. Současné ICMBs mohou létat i po méně úsporných nízkých drahách, které radar objeví později, navíc hlavice mají vrstvu pohlcující radarové vlny. Na druhé straně satelity mohou sledovat a ohlásit již start raket a pokud by šlo o rakety vypuštěné z USA proti Rusku, to by muselo jít o totální válku, kdy by byly vypuštěny stovky raket a to by určitě neuniklo pozornosti a výstraha by byla delší. Avšak asi první by byly odpáleny rakety z co největší blízkosti Ruska (z moře) s cílem likvidovat radary včasné výstrahy a radary antiraketové obrany a k tomu by stačilo jen několik raket. To je právě hlavní důvod obavy Ruska z antiraket USA v Polsku, neboť bez inspekce na místě si nikdo nemůže být jistý, že raketa v sile má hlavici obranou a ne nukleární útočnou, zvláště ne v době velkého mezinárodního napětí. Takové antirakety po změně programu a hlavice lze technicky použít i jako rakety středního doletu, což platí i obráceně – viz čínský pokus s raketou středního doletu pro zničení satelitu. 
26.3.2007 - 21:08 - 
Myslim, ze Rusko je na tom stejne jako USA. Meli by mit schopnost zjistit ICBM start zhrubqa behem nekolika desitek vterin popripade par minut.
Tipoval bych si, ze maji nejake satelity vcasne vystrahy, ktere monitoruji "zname" oblasti, ve kterych jsou odpalovaci sila USA umistena.
Meli by byt schopni zjistit odpaleni a pocatecni faze letu ICBM (boost phase). Delka teto boost phase by se mela pohybovat v okoli 3-7 minut - zalezi na tom, odkud je ICBM odpalena a kam ma namireno.

Dalsi sledovani by uz potom mely zajistovat pozemni radary vcasne vystrahy.. v pripade Ruska by to byly pozemni radary typu Dnestr/Dnepr/Daugava a Daryal/Pechora.

Vice zde.. (anglicky)
http://russianforces.org/sprn/
http://www.fas.org/spp/starwars/program/soviet/hen_house.htm
http://www.fas.org/spp/starwars/program/soviet/pechora.htm
http://www.fas.org/spp/starwars/program/soviet/lpar_site.htm
http://www.fas.org/spp/starwars/program/soviet/index.html

A zde jsou ekvivalenty USA:
http://www.fas.org/spp/starwars/program/index.html

V CR se navrhuje stavba tohoto XBR radaru.. mam dojem
http://www.fas.org/spp/starwars/program/gbr.htm


Ted jenom jedna moje spekulace.. myslim, ze toto vcasne varovani muze mit trochu zpozdeni v pripade odpaleni SLBM z balistickych ponorek. Nikdo totiz nevi, kde tyto ponorky presne jsou.. samozrejme je ukolem utocnych ponorek tyto balisticke potopit jeste pred odpalenim techto SLBMs, ale jestli by tomu skutecne tak bylo, by se zjistilo az "na ostro". To same plati pro ruske balisticke ponorky.

Snad jsem to napsal spravne.. kdyztak me nekdo opravte..



Tady jsou nejake informace ohledne ruskych radaru.
 
27.3.2007 - 12:32 - 
Mezikontinentální řízená střela (MBŘS), intercontinental ballistic missile (ICBM), Межконтинентальная баллистическая ракета (МБР, je řízená střela o doletu větším jak 6000km, někdy se lze potkat s dálkou vyšší jak 5500km. Je celkem lhostejno na jaké palivo, s jakou dobou bojové pohotovosti a systémem řízení. V historii se šlo setkat i s letounovými střelami tohoto doletu a na straně Sovětského svazu i s orbitální raketou (R-36O), tu ovšem zapovídá smlouva SALT. Všechny součastné typy jsou balistické rakety pohybující se po balistické křivce s doletem okolo 10000km. Na tento dolet je apogeum dráhy ve výšce cca 1600km. První raketou této kategorie byla skutečně Sovětská R-7, předchůdce dnešních kosmických nosičů Vostok, Sojuz, Molnija…., ale první operačně nasazenou byl Atlas ve Spojených státech.

Systémy včasné výstrahy na území Ruska nejsou dnes v dobrém stavu. Velká díra vzniklá likvidací radaru včasné výstrahy Darjal (jednomu ze tří dokončených) v roce 1995 v Litvě byla nahrazena na sklonku loňského roku radarem Voroněž, ale po rozpadu Sovětského svazu se většina systémů ocitla na území postsovětských států. S Kazachstánem má Rusko vztahy dobré, ale dva uzle na Ukrajině (dva radary Dněpr), provozované Ruskou armádou, mají budoucnost nejistou. Celkově se už z ekonomických i politických důvodů nekonala dostavba a modernizace, takže nelze mluvit o moderní síti. Letos by měl do systému přijít další RL Voroněž, ale co bude dál?
S kosmickým segmentem je to ještě horší. Po požáru na řídícím středisku v devadesátých létech a ztrátě družic včasné výstrahy se začalo budovat znovu. V současnosti je v provozu jedna geostacionární družice systému Oko, Kosmos-2379 z roku 2001 a dvě na drahách eliptických, Kosmos-2393 (2002) a Kosmos-2422 (2006), ovšem to je tak čtvrtina nutného počtu. Takže je pod dohledem území Spojených států, ale už nikoli prostory okolních moří, kde hlídkují ponorky s balistickými raketami.
Takže systém včasné výstrahy (Система предупреждения о ракетном нападении Kosmických vojsk RF je mírně řečeno neefektivní, i když ne zcela nefunkční.
 
 


Stránka byla vygenerována za 0.231461 vteřiny.