Kosmonautika (úvodní strana)
Kosmonautika@kosmo.cz
  Nepřihlášen (přihlásit)
  Hledat:   
Aktuality Základy Rakety Kosmodromy Tělesa Sondy Pilotované lety V Česku Zájmy Diskuse Odkazy

Obsah > Diskuse > XForum

Fórum
Nejste přihlášen

< Předchozí téma   Další téma ><<  3    4    5    6    7    8  >>
Téma: European Space Agency (ESA)
11.2.2015 - 16:35 - 
Mno, už jsem chtěl napsat, že to bylo velmi nominální. Tak příště doufejme už se vzorky z Marsu, nebo s posádkou, nebo tak něco. 
11.2.2015 - 16:47 - 
"...demonstrating new technologies for use on a future space plane and reusable launchers."

...tak to mi přesně napadlo: že pro případný vícenásobně použitelný druhý stupeň se tohle uspořádání (tzn. kuželovité těleso, s tepelným štítem na boku) může vlastně docela hodit. (něco jako tři F9-H boostery, na kterých nahoře sedí zmenšené X-33 :-) ale pochybuju, že případné přistání do moře by udělalo případnému motoru druhého stupně dobře.
 
11.2.2015 - 17:05 - 
No já nevím, zrovna pro velký horní stupeň se mi jako lepší jevilo spíš osově souměrné těleso se štítem vespod (už kvůli minimalizaci plochy štítu + spotřeby materiálu + jednoduchosti jeho tvaru = ceně průběžné údržby - takový "antiraketoplánový/anti-STS přístup"). 
11.2.2015 - 20:39 - 
nejsou ale náhodou prázdné poslední stupně raket s aspoň trochu rozumnou nosností pořád zhruba tak nějak těžké, jako to užitečné zatížení (nebo dokonce těžší ?). a nebyla by v takovém případě plocha štítu nedostatečná, nebo tvar válce nevhodný.

kdyby návratová tělesa mohla jednoduš mít tvar válců se štítem vespodu (jako to jistě stačí v Kerbal Space programu :-), tak by byl svět velmi jednoduchý. jenže i tak: vespodu je tryska, takže velká díra ve štítu, a když dáme tepelný štít nahoru, tak zase získáme těleso, které bude mít těžiště (motor) přesně na druhé straně, než ten štít.

takže by bylo cool nahradit horní stupeň "něčím jako IXV", co ten štít bude mít ze strany, a ještě se pomocí těch velkých klapek dokáže po jednom oběhu manévrováním v atmosféře vrátit do oblasti startu (toto je kvůli rotaci Země při čistě balistickém návratu nemožné).

no jo, ale to jsou jen takové fantazie, no... fakticky netuším, jestli IXV doopravy umí něco víc, než X-37 (OTV)
 
11.2.2015 - 21:21 - 
Nejsou. Druhý stupeň Falconu 9 má pod pět tun prázdný, a náklad se šplhá někam k patnácti. Při průměru 3,7 metru by neměl o moc větší balistický koeficient než třeba Dragon. Vlastně by ho měl skoro stejný.

Já navíc neřekl, že si to představuju jako válec. Spíš asi jako mírný komolý kužel. Každopádně umístěním štítu vespod a nádrže s kapalným kyslíkem taky vespod by měl takový stupeň těžiště hodně nízko, což má smysl z hlediska stability. Pokud jde o trysku motoru, pak výsuvný nástavec (jako má třeba Vinci) na něčem jako Raptor dává ideální smysl. Na oběžné dráze se nástavec zasune, kryt se zevnitř zavře (ta mechanika mi přijde jako jediné komplikované místo, ale zase by se s ní nemanipulovalo v žádné kritické fázi letu, jen na orbitě), a celé to vstoupí do atmosféry. Přistání klidně můžou zajistit superdracoidní motory po stranách adaptované na metalox. Koneckonců už teď je to osm tun tahu na motor, a druhý stupeň rozumné velikosti by podle mě měl maximálně tak třicet-čtyřicet tun. A když se jich bez problémů vejde osm do malého Dragonu, určitě se jich vejde tak deset do desetkrát těžšího stupně, ne?

Tedy aspoň k takovéhle koncepci jsem se dopracoval po pár týdnech zmačkaných papírů. :-) [Upraveno 11.2.2015 Geal]
 
11.2.2015 - 21:30 - 
co ale co když je to s tím tepelným štítem na boku a aerodynamickými klapkami celkově jednodušší? (teď se minimálně poprvé vyzkoušelo, že to funguje...) 
11.2.2015 - 21:36 - 
To já nevím, jestli je to jednodušší koncept, ale je to složitější tvar. Kulový vrchlík může mít řadu dlaždic identických (a všechny mají stejný poloměr křivosti), ale jak se koukám na ten design od ESA, tam to asi moc nepřipadá v úvahu. A u toho nosiče, kde bude hodně velký důraz na nízkou výrobní a provozní cenu, může tohle být docela významné, protože tam ten štít bude zapotřebí při každém letu, takže ty úspory by mohly být docela podstatné. U nějakého toho letadla s lidmi se to asi tak neprojeví, protože tam stejně bude hromada dalších nákladů navíc. [Upraveno 11.2.2015 Geal] 
12.2.2015 - 08:59 - 
tak co jsem pochopil, tak miniraketoplán PRIDE bude ještě lehčí, než IXV (aby ho Vega dostala skutečně až na oběžnou dráhu), možná by se na něm podílelo Japonsko - a úkol by byl +/- něco jako "civilní X-37".

takže ta vícenásobná použitelnost posledního stupně bylo fakt jen takové plácnutí.
 
12.2.2015 - 11:17 - 
Možná by mohl být o něco větší, pokud by měl vlastní pohon. Což asi nebude, ale... (Jsem třeba právě zjistil, že detonační raketový motor - zřejmě moje nová mánie - by s kyslíkem a vodíkem mohl mít Isp až 4.8 kNs/kg, tak si říkám, že třeba s takovým metanem by to taky mohlo i na špičce Vegy být zajímavé. :-)) 
12.2.2015 - 12:30 - 
Vylovený IXV po úspěšném letu

 
12.2.2015 - 13:45 - 
U Buranu ani údajně nevěděli, proč by měl být nákladový prostor zrovna tak velký, jak ho navrhli. Ruští špioni sice získali rozměry STS ještě ve vývojové fázi a poskytli to politbyru a armádě, ale proč má americký raketoplán tu payload bay zrovna tak a tak velkou, to se jim zjistit nepodařilo. Tak ruští generálové rozhodli, že Buran bude mít nákladový prostor stejných rozměrů jako STS a že se později určitě ukáže, proč ho mají ti amíci právě tak velký a na co se bude rusům hodit taky.

Já ňák nevím. Einstein sice říkal, že dvě věci jsou nekonečné, vesmír a lidská blbost, přičemž u toho vesmíru si není úplně jistý. Takže výše popisované projektování Buranu by této definici odpovídalo a pokud jde o inteligenci zelených mozků, o té jsem se kdysi sám přesvědčil na vojně. Ale stejně se mi to nezdá. Utratit balík peněz za vývoj něčeho, co nevím, jak má být velké a pro co má sloužit, to by byla volná jízdenka do Gulagu. A zaslouženě, protože každý takový kretén je superškůdce lidstva. Takže se ptám - nějaké důkazy, že to bylo takhle?
 
12.2.2015 - 13:53 - 
No, ono změřit rozměry družic na orbitě nebyl žádný problém, takže sověti museli vědět, že KH mají tyhle rozměry. Takže si určitě spočítali, že Pentagon chce vypouštět velké špionážní satelity pomocí STS. Navíc několik sovětských vědců tvrdilo, že se snažili prosadit menší raketoplán, ale armáda jim nařídila postavit ekvivalent STS. Taky nejspíš chtěli pomocí Buranu v budoucnu nahradit Proton. 
24.2.2015 - 07:55 - 
Pro IXV plánován další start v roce 2019.


Profil letu prototypu z února 2015

http://www.space.com/28622-european-space-plane-ixv-2019-launch.html?cmpid=559074
 
24.2.2015 - 09:10 - 
quote:
Pro IXV plánován další start v roce 2019.


Že by ze slušnosti k NASA nasadila ESA "tempo Orion"?
 
19.6.2015 - 20:50 - 
Platinový 3D tištěný motor

http://www.esa.int/Our_Activities/Space_Engineering_Technology/Hot_firing_of_world_s_first_3D-printed_platinum_thruster_chamber
 
21.7.2015 - 22:31 - 
http://www.czechspace.cz/cs/kandidati-na-mise-m4

Evropská kosmická agentura (ESA) vybrala tři kandidáty pro čtvrtou středně velkou misi (M-class) a pokračuje tak ve své strategii nazvané Kosmická vize 2015–2025, která má za cíl zajistit špičkový výzkum blízkého i vzdáleného vesmíru. Doporučené mise by se měly zabývat výzkumem exoplanet, fyzice plazmatu a rentgenové astrometrii. Realizována však může být jen jedna z nich. Vypuštění je plánováno na rok 2026.
 
22.7.2015 - 00:01 - 
quote:
http://www.czechspace.cz/cs/kandidati-na-mise-m4

Evropská kosmická agentura (ESA) vybrala tři kandidáty pro čtvrtou středně velkou misi (M-class)...


Je evidentní, že by ESA potřebovala aspoň 2× tak více prostředků. Vybrat z 27 návrhů jen jeden je brutální.
 
22.7.2015 - 14:45 - 
quote:
pokračuje tak ve své strategii nazvané Kosmická vize 2015–2025,


Nema to byt skor Kozmicka krize?
 
04.8.2015 - 21:03 - 
Kdyby někdo měl zájem, tak se na adrese uvedené níže již může registrovat na Open Day v ESTECu, Holandsko.

https://www.eventbrite.co.uk/e/esa-estec-open-day-2015-registration-17495794392 [Upraveno 04.8.2015 Abe]
 
01.9.2015 - 18:40 - 
Předběžný příspěvek ČR do ESA na rok 2016 je (bohužel) 13 799 898,32 euro. 
01.9.2015 - 18:41 - 
quote:
Nema to byt skor Kozmicka krize?


Proc si to myslis?
 
01.9.2015 - 20:02 - 
quote:
Předběžný příspěvek ČR do ESA na rok 2016 je (bohužel) 13 799 898,32 euro.

Byl by někde pěkně pohromadě soupis každoročích příspěvků ČR do ESA (v € a %) a to od doby, kdy jsme do ní vstoupili?
Dík
 
01.9.2015 - 20:46 - 
Česko je členem ESA od 12.11.2008, viz https://cs.wikipedia.org/wiki/Evropsk%C3%A1_kosmick%C3%A1_agentura

Zde jsou odkazy na výroční zprávy, lze stáhnout i PDF. Za 2013 je zajímavá strana 46 a 44, atd. CZ:31.4 M€,FR:7813.6 M€
http://esamultimedia.esa.int/multimedia/publications/Annual-Report-2013/
http://esamultimedia.esa.int/multimedia/publications/Annual-Report-2012/
http://esamultimedia.esa.int/multimedia/publications/Annual-Report-2011/
http://esamultimedia.esa.int/multimedia/publications/Annual-Report-2010/
http://esamultimedia.esa.int/multimedia/publications/Annual-Report-2009/
 
02.9.2015 - 06:18 - 
Podle výročních zpráv ESA se podle relativních tabulek zdá, že v roce 2012 nastal skok o 0.32% nahoru, což je dobře. Ovšem tabulka relativních čísel ve zprávě 2013 není, zato je tam číslo 31.4 M€, takže je těžké na tu tabulku navázat ...

Mandatory Optional
CZ 2012 1.00% 0.34%
CZ 2011 0.82% 0.20%
CZ 2010 0.81% 0.21%
CZ 2009 0.82% 0.08%
 
02.9.2015 - 13:36 - 
quote:
quote:
Předběžný příspěvek ČR do ESA na rok 2016 je (bohužel) 13 799 898,32 euro.

Byl by někde pěkně pohromadě soupis každoročích příspěvků ČR do ESA (v € a %) a to od doby, kdy jsme do ní vstoupili?
Dík


Je to např. v analýze, kterou jsme v CSO vydali loni. Je tam i výhled do roku 2020. Analýza je ke stažení na http://www.czechspace.cz/cs/navrh-ucasti-cr-v-esa-k-roku-2014
 
02.9.2015 - 13:53 - 
No vida, přesně něco takového jsem hledal. Dík

Str 30-31 http://www.czechspace.cz/sites/default/files/analyzacm2014.pdf
 
02.9.2015 - 14:20 - 
quote:
Podle výročních zpráv ESA se podle relativních tabulek zdá, že v roce 2012 nastal skok o 0.32% nahoru, což je dobře. Ovšem tabulka relativních čísel ve zprávě 2013 není, zato je tam číslo 31.4 M€, takže je těžké na tu tabulku navázat ...

Mandatory Optional
CZ 2012 1.00% 0.34%
CZ 2011 0.82% 0.20%
CZ 2010 0.81% 0.21%
CZ 2009 0.82% 0.08%



Tady ta čísla jsou lehce zavádějící a neodpovídají na to, na co se ptal Mirek. Dovolím si tedy přidat jiný přehled. První sloupec je rok, druhý příspěvek ČR do rozpočtu ESA pro daný rok, třetí je procentuální vyjádření výše ročního příspěvku ČR vzhledem k celkovému příspěvku všech členských států ESA a čtvrtý sloupec je procentuálním vyjádřením výše ročního členského příspěvku ESA vzhledem k celkovému rozpočtu ESA.

2009 - 7 120 584,00 € - 0,24 % - 0,17 %
2010 - 10 150 000,00 € - 0,37 % - 0,27 %
2011 - 10 434 353,34 € - 0,35 % - 0,26 %
2012 - 11 526 364,46 € - 0,40 % - 0,29 %
2013 - 14 389 073,91 € - 0,44 % - 0,33 %
2014 - 13 982 386,73 € - 0,44 % - 0,34 %
2015 - 14 150 253,17 € - 0,45 % - 0,32 %
2016 - 13 799 898,32 € - 0,39 % - 0,25 %
 
02.9.2015 - 15:27 - 
quote:
třetí sloupec je procentuální vyjádření výše ročního příspěvku ČR vzhledem k celkovému příspěvku všech členských států ESA a čtvrtý sloupec je procentuálním vyjádřením výše ročního členského příspěvku ESA vzhledem k celkovému rozpočtu ESA.
2009 - 7 120 584,00 € - 0,24 % - 0,17 %
2010 - 10 150 000,00 € - 0,37 % - 0,27 %
....

Z rozdílu 3. a 4. sloupce vyplývá i jiný zdroj financí ESA rozpočtu, než jen příspěvky členských států. Je tím dalším zdrojem zisk z výdělečné činnosti, nebo ještě jiné zdroje příjmů rozpočtu?
 
02.9.2015 - 21:41 - 
quote:
quote:
třetí sloupec je procentuální vyjádření výše ročního příspěvku ČR vzhledem k celkovému příspěvku všech členských států ESA a čtvrtý sloupec je procentuálním vyjádřením výše ročního členského příspěvku ESA vzhledem k celkovému rozpočtu ESA.
2009 - 7 120 584,00 € - 0,24 % - 0,17 %
2010 - 10 150 000,00 € - 0,37 % - 0,27 %
....

Z rozdílu 3. a 4. sloupce vyplývá i jiný zdroj financí ESA rozpočtu, než jen příspěvky členských států. Je tím dalším zdrojem zisk z výdělečné činnosti, nebo ještě jiné zdroje příjmů rozpočtu?


Rozdíl netvoří zisk s výdělečné činnosti. Onen rozdíl mezi příspěvky členských států a celkovým rozpočtem je kolem jedné miliardy euro. Letos je to přibližně 1,3 a na příští rok dokonce 1,8 miliardy euro. Tyto prostředky jsou z valné většiny tvořeny financemi z EU na Galileo (dříve vývoj, dnes zejména vypouštění družic) a stavbu a vypuštění družic pro programu Copernicus (dříve GMES). Druhým největším zdrojem je EUMETSAT a vývoj a vypuštění družic pro něj. Drobné položky pak tvoří platba třetích stran na provoz CSG, příspěvek na provoz Esrange/Andøya, příspěvky spolupracujících států na základě dohody ECS atd.
 
16.9.2015 - 18:11 - 
quote:
Kdyby někdo měl zájem, tak se na adrese uvedené níže již může registrovat na Open Day v ESTECu, Holandsko.

https://www.eventbrite.co.uk/e/esa-estec-open-day-2015-registration-17495794392 [Upraveno 04.8.2015 Abe]


Ahoj vespolek,

protože pojedu do Holandska začátkem října, tak se půjdu podívat na ESTEC Open Day. Pravděpodobně budu mít místo v autě ... ;-)

Kdyby se chtěl někdo přidat, tak se mi ozvěte na email:

jan tečka bastecky zavinac seznam tecka cz

... nehlaste se všichni! ;-)
 
<<  3    4    5    6    7    8  >>  


Stránka byla vygenerována za 0.331712 vteřiny.