|
citace:
1) Ten kdo jej první postaví s nosnosti aspon 20tun. Se okamžitě stane vládcem všeho co máme nad hlavami.
No nevim jestli je to momentalne technicky proveditelne. Vetsina mocnosti je rada za jeden pilotovany start za par let.
citace:
2) Bude moci kontrolovat veškeré dění na naší zemi a to dokonce i silově (vojenskými udery a prakticky okamžitě).
Okamzite vojenske udery pomoci vytahu??? Neco mi zrejme unika. Dokonce i Poljus byl pokus o vyvoj ciste utocne kosmicke zbrane (ovsem ne s globalnim a okamzitym dosahem) a funkcni satelit by byl zrejme opravnene sestrelen bud laserem nebo protisatelitni raketou. To same s vytahem.
citace:
3) Zdraží a to podstatně vývoj a provoz ostatních klasických raketových nosičů. Tím že ne sebe přesune prakticky 100% komercních aktivit ve vesmiru.
Nejdriv ale bude potrebovat stovky klasickych raket na vystavbu a pak bude muset umorit tyto naklady. Nehlede na to ze provoz vytahu se bez raketovych stupnu stejne neobejde. Jak napriklad vytah dopravi naklad na LEO? Nebo na Mesic?
citace:
Je opravdu zajímavé že za předpokladu možnosti technické realizace se o to nikdo vážně nazajímá (myslím státy).
NASA porada nejake souteze na vyvoj soucasti vytahu, ale to je zrejme otazka desitek let.
citace:
Čekal bych takováto prograsivní řešení třeba od činy která by tim přeskočila 1-2 generace kosmických programu a tím by se stala lidrem kosmonautiky.
Cina je jednim z lidru i bez toho. Navic technologicky stale jeste zaostava a dalsich par desitek let zaostavat bude (ve strategickych technologiich).
citace:
Hodně mi to připomíná termonuklearní fuzi taky se o tom hodně mluví ale málo konná .
Ja si myslim ze duvod je stejny. Technologicky na to lidstvo jeste nema.
|
|
Hlavní problém vidím v tom, že náklady na start pořád tvoří jen 15-40% celkové ceny. Pro vynesení družic na nižší dráhu (GPS, průzkumné, vědecké) pořád potřebujeme raketový stupeň, použití např. iontových motorů cenu nesníží. Je možné snížit cenu vlastních družic ? Jde, ale do jaké míry ? Trochu by pomohla celosvětová unifikace, výrazně to ale nepůjde, družice pořád bude specializovaná, vyráběná v malých množstvích. Stavět velkou obyvatelnou stanici-hotel na GEO přináší spoustu problémů s ochranou a dopravou - cena bude vysoká.
Ano, výtah přinese snížení ceny za vynášení nákladu, ale nebude znamenat revoluci a otevření cesty ke hvězdám. |
|
citace:
Hlavní problém vidím v tom, že náklady na start pořád tvoří jen 15-40% celkové ceny.
Podle mne to je zacarovany kruh. Rakety jsou drahe, proto kdyz uz neco posilas, tak posles to naprosto nejlepsi a nejspolehlivejsi, co jde - a tedy drahe. A kdyz posilas neco draheho, tak chces tu naprosto nejlepsi a nejspolehlivejsi raketu, tedy drahou.
Zatimco s vesmirnym vytahem si dokazu predstavit, ze postavis druzici za par tisic $, ktera holt bude mit zivotnost par mesicu, ale posles jich hodne. Nemluve take o tom, ze vytah umozni kompletaci druzic a raket az na obezne draze, takze nemusi byt jejich konstrukce tak robusni (a tezka a draha). Vem si treba to, ze jakmile ses na GEO, tak ti staci do druzice "sprtnout" a to obstara velmi levny motor na stlaceny vzduch (naco iontovy?)
Dalsi vec je, ze 1 vytah ti velmi usnadni tvorbu dalsich, takze v podstate nakonec se naklady na provoz budou blizit nule (prehanim) a budes platit jen ucet za elektrinu ;-) (a i ten by sel vyrazne omezit v pripade, ze se climber bude "vicestupnovy" - tzn. treba do 1000 Km pohaneny laserem, pak se naklad prelozi na climber pohaneny jadernym reaktorem, ktery je z politickych duvodu nepruchodny nize).
S tim souvisi i obrana - dnesni prostredky (laser, anti-druzicove rakety) jsou pouzitelne jen proto, ze potencionalnich cilu je jen par (desitek nanejvys). V okamziku, kdy nekdo bude mit na obezne draze nekolik set druzic, co s tim nadelas? (bez vlastniho vytahu)
|
|
| Ja myslim ze nadsenci do vytahu porad zapominaji na to, ze postavit takovy vytah bude mozne jedine az s rutinnim pristupem na LEO (a vys)at uz to bude pomoci raket nebo neceho jineho. Az bude kg na LEO v radu nekolika (desitek) dolaru/kg, tak vytah nebude zas az takove terno. |
| 16.2.2006 - 16:16 - dodor | |
|
Výtah a vojenství.
Je to přesně jako s výše zmíněným zlevněním satelitů.
Potenciální energie tělesa o hmotnosti 20tun na GEO je přibližne 7TJ.
v ceně elektřiny to činní (1kě /kwh) 1,94 mil kč tzn asi 4USD / kg.
A k té zbrani za tuto cenu dostanete na GEO energii 7GJ kterou můžete kdykoliv přeměnit v kinetickou bombu o teměř podobné energii (předpoklad aerodinamický tvar.)
Tuto bombu můžete schodit na kterékoliv místo na světě během několika minut (závisi na brzdném manévru). Jen pro ilustraci 7TJ je zhruba energie o 7kt TNT což je zhruba 1/3 atomové bomby svržené na Nagasaki
Tak a ted mi řekněte za kolik milionu korun postavite atomovou bombu, budete ji skladovat a hidat a pak ji zase rozeberete a když ji použijete tak vlivem toho že byla atomova tak budete osočovan zbytkem světa.
Neni idealnější zbraně než kinetické.
:)
1) nízka cena
2) nulové náklady za skladování a likvidaci
3) nulové provozní náklady
4) obrovský devastujici ucinek = atomové bombe
5) nulové dlouho trvajici nasledky
6) Obrovska politicka sila mnohem větší než u atomových zbraní
7) nulové riziko zabranění protiuderu protivnika
Ve vyčtech by se dalo pokracovat proste 20tun na GEO schozených dolů je prakticky zbran pro teraforming krajiny
Ještě k výtahu
Další výtah nebude max zase od stejného státu protože stát který ho postaví bude ovládat vesmir a ten už se postara o to aby mu nikdo nedělal konkurenci a to po dlouhou dobu. Je to jak politické tak vojenské rozhodnutí.
A proto se tomu divim pokud je to jen trochu technicky možne. Tak by se USA měly do toho pustit co možna nejrychleji protože ten kdo bude první vyhraje vše a to na dlouhou dobu.
|
| 16.2.2006 - 16:18 - dodor | |
|
At mě nikdo nechyta za slovo oprava ne 7GJ ale 7TJ.
Jak se tu dělají opravy na foru? |
|
citace:
Ja myslim ze nadsenci do vytahu porad zapominaji na to, ze postavit takovy vytah bude mozne jedine az s rutinnim pristupem na LEO (a vys)at uz to bude pomoci raket nebo neceho jineho. Az bude kg na LEO v radu nekolika (desitek) dolaru/kg, tak vytah nebude zas az takove terno.
Precti si PDFko (Google je tvuj kamarad), kde je komplexni studie tvorby vytahu. V podstate na vyneseni zakladniho vytahu potrebujes jen par (myslim 5, ale ne vic nez par desitek) startu raketoplanu (ono to vlakno z principu moc tezke ani byt nemuze - a ty potrebujes natahnout jen zakladni vlakno a pak na nej budes nabalovat dalsi a dalsi. A to zvladnutelne dnesnimi technologiemi.
V podstate zbyvaji "jenom" tyto technologicke problemy:
- tvorba dostatecneho mnozstvi dostatecne pevneho vlakna
- technologie spojovani vlaken (nelze pocitat, ze vyrobis jedno dlouhe vlakno)
- odzkouset ochranu pred atomarnim kyslikem (je nekolik navrhu, ale bez vyreseni predchozich bodu je to zbytecne)
Technicke problemy (neni potreba vyvijet nove technologie):
- dostatecne spolehlivy climber
- prenos energie na climber |
|
citace:
V podstate na vyneseni zakladniho vytahu potrebujes jen par (myslim 5, ale ne vic nez par desitek) startu raketoplanu (ono to vlakno z principu moc tezke ani byt nemuze - a ty potrebujes natahnout jen zakladni vlakno a pak na nej budes nabalovat dalsi a dalsi.
To je chytry, na to jsem skutecne nepomyslel.
Bohuzel je ale vetsina problemu v praxi mnohem komplikovanejsi nez tomu byva teoreticky.
Nejprve se postavi minivytah, ktery bude jen par desitek tun tezky (mozna stovek?) a pomoci nej se zacne stavajici vytah zvetsovat. Vcelku zbyva vyresit jen drobnosti jak jej postavit.
Teoreticky jsou vsechny problemy vyreseny.
|
|
citace:
Nejprve se postavi minivytah, ktery bude jen par desitek tun tezky (mozna stovek?) a pomoci nej se zacne stavajici vytah zvetsovat. Vcelku zbyva vyresit jen drobnosti jak jej postavit.
Teoreticky jsou vsechny problemy vyreseny.
Fakt si to precti - myslim ze vice informaci najdes tady: http://isr.us/Downloads/niac_pdf/contents.html
Taky jsem si rikal, ze to je tezke sci-fi, ale po precteni toho dokumentu bych se klidne vsadil, ze do 50 let to tady bude.
Duvodu, proc se NASA v tomto moc neangazuje, je nekolik (vetsinou politickych):
- zakladni vyvoj technologie nanotrubek je mimo soucasny "zaber" NASA
- NASA preziva take diky tomu, ze v kazdem state se montuje neco - takze kazdy senator muze rict, ze v jeho okresku je "space industry"
- realnost space-elevatoru je "znama" par let - a predstav si, ze chces po lidech, aby rekli, ze to co delali poslednich 40 let je uz totalne zastarale a pojdme vyvijet neco uplne noveho
Prikladem je napriklad posledni iniciativa Apollo 2.0 - tento projekt po technicke strance nic moc neprinese, jedna se opravdu pouze o politiku. Na poradny technicky prinos by musely byt investice nekolikanasobne vyssi (na vyvoj naprosto novych technologie a hlavne na jejich odzkouseni). |
|
citace:
Potenciální energie tělesa o hmotnosti 20tun na GEO je přibližne 7TJ.
v ceně elektřiny to činní (1kě /kwh) 1,94 mil kč tzn asi 4USD / kg.
Ja bych to odhanul na 1TJ (dejme tomu ze teleso muze dopadnout rychlosti o neco nizsi nez unikovou - cca 10km/s)
Ale ta 1Kc/kWh je urcite dotovana cena.
citace:
Tuto bombu můžete schodit na kterékoliv místo na světě během několika minut (závisi na brzdném manévru).
No prave, nebezska mechanika je potvora. Muzes cekat desitky minut na vhodne postaveni a potrebovat velke dV pro zasah vyssich zemepisnych sirek. Navic brzdny manevr neco stoji, motory maji zivotnost a s presnosti zasahu to nebude zadna slava (u atomky je to vcelku jedno). Navic kompaktni projektil se zavrta hluboko pod zem a nasledny podzemni vybuch tak akorat pocucha nervy protivnikum. Nekompaktni projektil se rozpadne ve vzduchu a energie se rozptyli.
Myslim proste ze vdpodstate vsechny kosmicke zbrane se daji povazovat za zbrane prvniho uderu a jako takove ospravedlnuji preventivni uder. Tutiz jsou strategicky trosku "tricky".
Ještě k výtahu
citace:
Další výtah nebude max zase od stejného státu protože stát který ho postaví bude ovládat vesmir a ten už se postara o to aby mu nikdo nedělal konkurenci a to po dlouhou dobu. Je to jak politické tak vojenské rozhodnutí.
Zbourani vytahu bude urcite jednodussi nez jeho vystavba. Co takhle posimrani vytahu laserem?
|
|
citace:
Fakt si to precti - myslim ze vice informaci najdes tady: http://isr.us/Downloads/niac_pdf/contents.html
Ja se nechci povazovat za skeptika nebo pesimistu.
Jen si myslim ze zrealizovat neco co je teoreticky mozne nemusi byt vubec jednoduche.
Napriklad vime ze termojaderne reakce nam v praxi pekne bezi (napr slunce nebo bomba), jenomze prakticky je nam to k nicemu. |
|
| Nebo to reknu jeste jinak. STS zrejme dojede na takovou pitomost jako je slozita udrzba a odpadavani izolace. Takovej vytah muze mit tolik pitomosti na ktery nepomysli ani ten nejvetsi genius. A spolehlive ho muze zabit jen jedna takova kravinka. |
| 16.2.2006 - 18:44 - dodor | |
|
1kč/kwh není vůbec malo.
Naše fabrika ma plynovou elektrarnu 2x10MW (50% zemní plyn a 50% degas) a vychází výrobní náklady na 1,1-1,2kc/kwh a je jasne že u klasické uhelné nebo jaderné to je mnohem niže neco kolem 0,7kč/kwh.
To kolik platime my na koncich drátu je jina věc
Samozrejmě by 20tun nebyla ocelové koule ale upravená konstrukce stejně jako klasická bomba nebo kulka.
Tzn. může se roztrhnout jestě ve vzduchu 100m nad zemí nebo až při syku se zemí nebo projít asi tak 10-20m povrchem a tam tam se teprve zničí (tento efekt je na budovy nejučinější) viz zemětřesné bomby.
Zautočit na vesmírný výtah určité země by bylo prakticky vyhlašená války té zemí protože se jedná o strategicky objekt stejně jako pentagon atd.
Tzn. že by ti prakticky vstoupila do valky a to žedně zemí za to nestojí. A teroristi no nevim několika megawatový laser asi neschováte
|
|
citace:
1kč/kwh není vůbec malo.
Nicmene vyrobni naklady znamenaji, ze nekde nekdo umira hladem, protoze investoval a penize nikde.
citace:
Tzn. může se roztrhnout jestě ve vzduchu 100m nad zemí nebo až při syku se zemí nebo projít asi tak 10-20m povrchem a tam tam se teprve zničí (tento efekt je na budovy nejučinější) viz zemětřesné bomby.
Myslim ze s timto projektilem by asi nikdo neutocil na budovy. Byl by docela problem se trefit a navic by to mohlo poskodit male deticky, ktere se obvykle v okoli teroristu nachazi. Vubec by bylo obtizne nechat (minimalne po nekolik 10 km nerizenou) strelu obalenou plazmatem pohybujici se rychlosti 10km/s vybuchnout nejak zvlast na metry presne. Ale mozna ze tady jen placam blbosti.
Proste pokud chcete zbourat mensi mesto, pak je to presne zbran jakou majitel vytahu potrebuje.
citace:
Zautočit na vesmírný výtah určité země by bylo prakticky vyhlašená války té zemí protože se jedná o strategicky objekt stejně jako pentagon atd.
Tzn. že by ti prakticky vstoupila do valky a to žedně zemí za to nestojí. A teroristi no nevim několika megawatový laser asi neschováte
Shromazdovani zbrani na orbite za ucelem prvniho uderu (myslim ze zadna kosmicka zbran nemuze mit pouze odstrasujici ucinek) se rovna asi tomu jako kdyz vam nekdo pod zadkem natahuje draty.
Predpokladam ze preventivni uder by se dal timto omluvit. Tohle vsechno je ale ciste akademicka diskuze.
Americani budou mit dost prace uz jen presvedcit ze jejich ABL (laser v letadle) krouzici nebezpecne blizko Ciny je opravdu jen obranny prostredek proti korejskym raketam.
|
| 16.2.2006 - 21:42 - Adolf | |
|
Myslím, že tu došlo k jistému přecenění možností využít orbitálních zařízení k útokům na pozemní cíle, tak v exkluzivních možnostech vesmírného výtahu.
Co se týče využitelnosti těch orbitálních systémů k útoku, myslím, že dobrým důkazem je i skutečnost, že takováto zařízení kosmické velmoci během závodů ve zbrojení nevyvíjely. Studie proveditelnosti provedená korektně jejich inženýry asi zchladila jakékoliv nápady kosmoválečníků. Jak jsem tak pochopil, tehdy měli trochu strach jen z raketoplánů, neboť ty potencionálně umožňovaly velmi rychle přemístit prostředek na druhou stranu planety, který tam vstoupí do atmosféry a bude schopen skutečně cílených přesných operací.
Uvést útočnou zbraň do operační pohotovosti tak nákladně, s takovými omezeními, co se týče nákladu atp., tak na očích a s takovými omezeními pro údržbu, odstraňování poruch či životností jako vystřelením na orbitu, to je poněkud neefektivní. Útok na cíl, který představuje složitý korekční manévr orbity a pak sestupný manévr, není zas až tak rychlý a nenápadný, aby mohl vážně za ty prachy konkurovat třebas balistické střele. Nejlepší protivzdušnou obranou proti útoku střely s kosmickou rychlostí je sám vzduch. Ta děsná rychlost by asi byla výhodou při útoku na Marsu, velkým problémem ale tady na Zemi. Relativně nejvýhodnější by to asi bylo, kdyby docházelo k řízeným útokům relativně mrňavých tělísek – nějakých kosmických kopí na speciální cíle.
Asi to bude moc pěkné, až tu bude kosmický výtah, ale zázračný věk to zase nebude. Výtahy budou fungovat nikoliv jako náhražka raket, nýbrž jako jejich doplněk, který v součinnosti s nimi umožní zlevnit kosmickou dopravu. Představuji si je jako takovou budoucí kosmickou železnici, který se bude hodit pro přepravu zakázek určitého vhodného rozsahu a ve směrech se železničním spojením. Železnice však vždy musí být doplněna silničními vozy a občas třebas i trakařem. U těchto infrastrukturních nádher je vždy také ten problém jako s tunelem pod kanálem La Manche. Jak se všichni strachovali o vymizení trajektů, až bude tunel zprovozněn, a ejhle slabší stranou v konkurenci je tunel. Výtah také při zdvihání tělesa sníží objem vykonané raketové práce, nikdy ho však nenahradí, protože vytahujeme-li těleso na laně na orbitu, tak zároveň výtah stahujeme z orbity a rakety tu musí hodně odpracovat.
Samotné tahání nákladu na špagátě těchto rozměrů přináší také některé problémy, které si v analogii s běžným taháním dřevěného kačera po dětském pokoji neuvědomujeme. Aby byla tato analogie názornější, bylo by vhodné kačera upevnit místo provázku na gumičku. Kačer by se náhle pohyboval poskoky. Gumička by plandala, vrtěla se, což by v podstatě způsobilo přenos silného mechanického jalového výkonu vedle výkonu činného, energie vln mechanického napětí v materiálu by se přeměňovala v tepelnou, kterou by bylo třeba uchladit. Plandání gumičky přinese dosti chaotický průběh vektoru tahu na náklad, ať co se týče absolutní velikosti, tak směru. Pokud by se „kačer“ tahal z atmosféry, tak tahací gumička – uhlíková trubička – při svém plandání také interaguje s naší turbulentní, reaktivní, oxidační atmosférou. Velmi tuhá vlákna mají omezenou tvorbu vakanací, a tak ač jsou velmi pevná, s možností absorbovat mechanickou energii natažením to u nich není tak zas slavné. Veškeré potahování za „kačera“ při manévrech na orbitě pomocí raketových motorů aj. se budou muset asi optimalizovat k vyladění kmitů té hyperšňůry.
Ten, kdo bude chtít ten výtah udělat, se může těšit na opravdu nádhernou sadu inženýrských problémů, z nichž mnohé zatím ani netušíme.
V současnosti je problém takový výtah vyvíjet. Je známa spousta vývojových projektů, kde se začal velice nákladně vyvíjet celý komplex, řešení pro výsledný systém, ale vyhodily se za něj nesmírné prachy úplně zbytečně, protože hlavní článek se nepodařilo vyvinout, nebo byl vyvinut v úplně jiné epoše. Vlákna se vyvíjí velice slibně a to se zatím jeví jako základní článek, kolem kterého by šlo ten výtah postavit. Pokud ale ta vlákna ještě nejsou, je vývoj ostatních komponent předčasný a je možno ho omezit jen na některé akademické studie určitých významných fenoménů, které bude potřeba kontrolovaně zvládnout.
Přeskakovat s výtahem nějakou vývojovou epochu, to vidím dost neprůchodně. Počítám, že výtah nebude žádné vývojové přeskakování, nýbrž velice poctivá cesta do vyššího levelu. Počítám, že to nebude, že si koupím kus motouzu a vyzraju na takové složitosti jako rakety, kterými se pak nemusím zabývat – spíš naopak.
Vzpomínám, jak se za komunistů, kdy se učilo, že vše vynalezli Rusové – Jabločkin žárovku před Edisonem aj., ale pro nepochopení carské vlády se to nerealizovalo, také měli nějakého mužika na Urale, který údajně postavil parní stroj před Wattem. No, nepostavil ho, stejně jako nemohou Číňané předběhnout technologické velmoci v řešení něčeho tak složitého, jako bude ten výtah. U parního stroje se během jeho vývoje ukázal největší problém nikoliv jeho konstrukční nápad, nýbrž technologické možnosti nejlepších obráběčů v nejtechnologičtější zemi tehdejšího světa Anglii. Nezvládali potřebnou přesnost výroby a až po velice dlouhých pokusech vyvinuli technologii vyvrtávání, byl učiněn základní krok k parnímu stroji, který kovář z Uralu nemohl udělat, i kdyby byl sebegeniálnější.
Vesmírný výtah udělá ten, kdo přijde s komplexní technologickou revolucí, která umožní ho vyvinout, těžko to půjde udělat jen na základě chytrého nápadu za využití toho, co je k dispozici už teď.
____________________
Áda |
| 16.2.2006 - 22:33 - dodor | |
|
Adolf jako obvykle sepsal roman
Vývojové epochy přeskočit lze viz. Japonsko
To neprodělale klasickou průmyslovou revoluci ale prakticky z desetiletí na desetiletí se stalo ze zaostale agrarní země. Prumyslovou vlemocí dálného východu mluvím o 10-20 letech 20 století. Na konci 19 stol tam parni stroje teměř neexistovaly stejně jako tovarny.
Ve 20 letech 20stol. už to byla průmyslova země stejně jako československo. A přitom většinu pohonu už neobstaravaly parni stroje ale elektromotory. Ani v 30letech nemely takový podíl elektricky pohaněných stroju ve výrobě USA, VB atd. jako Japonsko. (Dá se tomu říkat vývojová setrvačnost viz. raketoplan)
Tzn. epoch technologické epochy překonavat lze jsme toho světky každý den. viz. elektronika a taiwan atd.
Tuležité je že ten konkretní stát neprošel nebo aspon nebyl významě zasaže předchozí vlnou a že lidi tam tím nejsou "postižení". Tzn. že jsou přístupní novým věcem jinde ověřeným ale ne hromadně rozšířeným.
|
| 16.2.2006 - 22:59 - Adolf | |
|
citace:
Vývojové epochy přeskočit lze viz. Japonsko
V tomto smyslu Japonsko po té své revoluci v roce 1868 nic nepřeskočilo. Většina jeho úspěšného úsilí při přebírání industriální kultury ze zahraničí proběhla až v době 2. průmyslové revoluce, tak se stali úspěšným industriálním národem této epochy a pak se z nedlouho vyvíjeli nejen jako ti, kdo industrializaci přejímají, nýbrž i jako ti, kdo ji úspěšně sami rozvíjí. Není to ale tak, že zatímco tady by supěly parní stroje a u Japonců do té doby jen tradiční řemesla, a pak najednou by Japonsko přišlo s elektromotory a technologickou vlnou 2. industriální revoluce, zatímco vyjevení běloši by na ně zírali od svých parních mašin. Japonci jen nastoupili do toho industrializačního vývoje později a pak jím postupovali dál.
Jestli si Číňané osvojí nanotechnologie spolu se spoustou dalších věcí, na nichž lze stavět při vývoji vesmírného výtahu, tak mají šanci. Pokud tak ale neučiní, tak nepřijdou s něčím, co přijde až za touto etapou, sami.
____________________
Áda |
|
| Jenze Japonsko sice preskocilo historicke vyvojove obdobi, ale nepredbehlo technologicky ostatni, maximalne predbehlo v aplikaci (poctu) nekterych technologii, coz se pri zasadni narazove renovaci bezne stava, ze zeme, ktera do neceho takto praskne ma pak vetsi "penetraci" obyvatelstva danym druhem techniky nez zeme, kde dochazi ke kontinualnimu vyvoji. Viz mobily a USA, Evropa, Asie a Vychodni Evropa. V USA, ac jsou technologicky vyspelejsi, neni tolik mobilu jako u nas(na pocet obyvatel). Je to dano tim, ze v USA je proste daleko vice telefonnich linek a to temer zadarmo. Byla tam velka penetrace obyvatelstva predchudci mobilu, tedy pagery, coz v kombinaci se vsudypritomnymi pevnymi linkami za smesne hovorne tvorilo idelani kombinaci. Naopak u nas byla pevna telefonni sit zastarala a draha, tudiz se mobilni teelfony v pohode ujaly, mnohdy anhradily na nepristupnych mistech smesne neschopny Telecom. To ale neznamena, ze CR byla a je technologicky vyspelejsi a dokazala by vest svet v oblasti mobilni komunikace:) Stejne je to s Japonskem a podobnym pokrokem nektere zeme v soucasnosti. Obvykle takovi dohaneci sice preskoci urcitou kapitolku, ovsem stale jen dohaneji, nepredhani, na predehnani je potreba solidnich zakladu pro vyzkum, jak zakladni, tak aplikovany, ustalene instituce, vzdelane a azkusene odborniky atd. Ziskat toto zazemi trva desetileti. Cina ma dobre naslapnuto a urcite Zapad dohani a v necem mensim ho muze i predehnat, nicmene stale ho dohani hlavne diky nakupu ci kradeni uz znamych technologii, ne vyvojem zcela novych. |
| 17.2.2006 - 06:21 - DODOR | |
|
Samozřejmě že jsem nemyslel že Japonsko předehnalo technologicky a ekonomicky např. USA. Což nakonec i ukazala 2.sv válka.
Jen říkám že díky tomu že nemělo kontinuální vývoj techniky jako tehdejší vyspělé země tak je mohlo tímto skokem rychleji dohnat. A tím se dostat mezi 15 nejbohadších zemí té doby.
Stejně je to snámi a ČR pokud Paroubek a socani budou investovat do tradičních oborů hutnictví, těžba, montážní linky tak se určitě nedostanem tam kde jsme byli za 1. republiky.
Rovněž nam už ujel vlak s elektronikou. Takže oslavovat philipsy a jim potobne je stejně nesmyslné.
Jediná možnost je udělat skok a věnovat se biotechnologiim, nanotechnologiim atd. Jak vyvojovým střediskum tak i samotné výrobě. Jistě že se tím dnes neuživí 500 000 nezaměstnaných ale za 10let možná ano.
|
|
Adolf psal:
citace:
vytahujeme-li těleso na laně na orbitu, tak zároveň výtah stahujeme z orbity
Takhle to nefunguje - ty si predstavujes vytah jako "zasobarnu potencionalni energie, ze ktere kazdy vytazeny naklad odcerpa cast energie a tu je potreba raketami doplnit" - vytah prave funguje uplne jinak - je udrzovan v pozici pomoci odstredive sily a je mu celkem jedno, zda vytahujes po nem 1 kilo nebo 10 tun (samozrejme do urciteho limitu pevnosti vlakna).
Jakmile tady vytah jednou bude, tak opravdu jedine naklady na dopravu na orbit bude pouze cena (elektricke) energie pro pohon "kabiny" a naklady na udrzbu oproti opotrebeni vlakna (tzn. obcas pojede s nakladem i dalsi vlakno). |
|
No, popravde je to asi tak, ze kazdy climber, pokud by nebyl pohanen reaktivne, musi akci pro svuj pohyb (tj. dostatecnou silu pro kompenzovani tihove sily v danem miste) vzhuru ziskat diky reakci vlakna, cili jeho zrychleni smerem nahoru musi pocitit vlakno jako pusobici silu smeren dolu ... takze v tomto smyslu climber vlakno skutecne dolu "stahuje". Samozrejme cim je vyse, tim vetsi ma na vlakne obeznou rychlost a tim mensi zbytkovou tihu pocituje.
Ovsem vytah je konstruovan tak, aby mel "prebytek" tahu smerem od Zeme, tj. teziste ma mit mirne nad GEO ... prebytek by mel byt tak velky, aby spolehlive s rezervou kompenzoval reakci climberu.
Skutecne technicke problemy vytahu, domnivam se, lezi nekde jinde, zejmena, jak se pise v tom skvelem clanku na BOINC, ve vydrzi vlakna v agresivnich vrstvach a dale v ozarovani climberu pri "prulezu" oblasti radiacnich pasu. |
|
Skutecne technicke problemy vytahu, domnivam se, lezi nekde jinde, zejmena, jak se pise v tom skvelem clanku na BOINC, ve vydrzi vlakna v agresivnich vrstvach a dale v ozarovani climberu pri "prulezu" oblasti radiacnich pasu.
Pokud by si někdo chtěl přečíst ten článek, tak je zde |
| 19.2.2006 - 14:16 - Adolf | |
|
citace:
Ovsem vytah je konstruovan tak, aby mel "prebytek" tahu smerem od Zeme, tj. teziste ma mit mirne nad GEO ... prebytek by mel byt tak velky, aby spolehlive s rezervou kompenzoval reakci climberu.
Jasně! Climber nejenže vytahuje sebe nahoru, ale také částečně vytahuje i vlákno z výtahu, a právě tento tok hmot nahrazuje tok raketových plynů jako zdroj reaktivní síly, která zajistí potřebný přírůstek potenciální energie, a to s daleko vyšší účinností než u rakety. Ta je energeticky víc rozfukovač plynů než nosič nákladů.  |
| 19.2.2006 - 14:18 - Adolf | |
|
| To Michal Pavelka: Potěšující, že článek byl tak stručný a lehce čitelný. Měl jsem strach, že nebudu mít čas ho číst. |
| 19.2.2006 - 14:25 - Adolf | |
|
| Stejně si myslím, že se prozatím poněkud podceňují problémy se stovkami kilometrů chaoticky se třepotajícího svéhlavého vlákna. |
|
- Fyzikalni vsuvka -
Vesmirny vytah je de facto zpusob, jak si pro dostani se na obeznou drahu Zeme vystacit s dodavanim potencialni energie (splhanim po lane). Potrebna kineticka energie je odebirana z rotacni energie Zeme.
- Konec fyzikalni vsuvky -
:) |
| 20.2.2006 - 12:59 - Adolf | |
|
Tak mě napadá, když nám vesmírný výtah bude zpomalovat zeměkouli, jestli kvůli tomu proti němu nebudou protestovat Zelení.  ____________________
Áda |
|
| Já bych to neříkal s takovým úsměvem. Je témeř jisté, že Zelení protestovat budou. Snad se to ale omezí jen na trvalé potížisty, které už moc vážně nikdo nebere. |
|
citace:
Já bych to neříkal s takovým úsměvem ....
Cetli jste Rudy Mars ? Tam vytah udelal peknou paseku, kdyz ho revolucionari shodili z orbity dolu. Taky to byl pekne masivni tubus.
Nastesti na Zemi toto nehrozi :-) |
| 20.2.2006 - 14:40 - Adolf | |
|
citace:
Nastesti na Zemi toto nehrozi :-)
Takže příští prioritní cíl bojovníků Kalífátu za nastolení spravedlnosti Alláhovy nad světem je jasný.  ____________________
Áda |
|
