Kosmonautika (úvodní strana)
Kosmonautika@kosmo.cz
  Nepřihlášen (přihlásit)
  Hledat:   
Aktuality Základy Rakety Kosmodromy Tělesa Sondy Pilotované lety V Česku Zájmy Diskuse Odkazy

Obsah > Diskuse > XForum

Fórum
Nejste přihlášen

< Předchozí téma   Další téma ><<  1    2    3    4  >>
Téma: Indická kosmonautika
16.8.2003 - 14:22 - 
MEK příspěvek #4932

Neskromný indický sen se má začít naplňovat už v roce 2008.
"Naše země je teď připravena provést obrovský skok na poli vědy. Jsem rád, že vám mohu oznámit, že Indie do pěti let vyšle svoji vlastní vesmírnou misi k Měsíci," prohlásil podle agentury Reuters premiér Vádžpéjí v pátek během oslav 56. výročí nezávislosti.
...
Státní indická agentura pro výzkum vesmíru již dříve oznámila, že vesmírná družice bez astronautů o hmotnosti zhruba 350 kilogramů by měla okolo Měsíce obíhat asi dva roky. Člověk se pak má dočkat nejpozději v roce 2015.
...
Kosmický program podporují v Indii především nacionalisté. Jiní však bez obalu říkají, že jde o nezdravé ambice, které si stále ještě velice chudá země se stamiliony lidí živořících pod hranicí chudoby nemůže dovolit financovat.
[iDnes]

http://www.reuters.com/newsArticle.jhtml?type=scienceNews&storyID=3282557


href="http://edition.cnn.com/2003/TECH/space/08/15/india.moon.reut/index.html
">http://edition.cnn.com/2003/TECH/space/08/15/india.moon.reut/index.html


href="http://zpravy.idnes.cz/vedatech.asp?r=vedatech&c=A030815_191904_vedatech_mad&t=A030815_191904_vedatech_mad&r2=vedatech
">http://zpravy.idnes.cz/vedatech.asp?r=vedatech&c=A030815_191904_vedatech_mad&t=A030815_191904_vedatech_mad&r2=vedatech


Otazka je jasna - ma na to Indie skutecne nebo jde o placnuti do vody?
 

17.8.2003 - 22:23 - 
MEK příspěvek #4939

Díky za odkazy na Reuters i CNN. Jde tedy pouze o 350-ti kilogramový lunární orbiter v ceně 80 miliónů USD. Jen bych dodal, že nosnou raketou již Indie disponuje, vždyť vlastní technikou vypouštějí stacionární družice.
Nechápu větu v článku idnes "Člověk se pak má dočkat nejpozději v roce 2015", která tam rozpoutala takovou diskusi. Rozhodně to neznamená přistání lidí na Měsíci !! Mohlo by však jít o vynesení pilotované lodě na oběžnou dráhu kolem Země, podobné lodím Sojuz a Shenzhou. O tom se v Indii uvažuje.

 

18.8.2003 - 23:28 - 
MEK příspěvek #4944

Zmíněná lunární družice má být vynesena za pět let raketou GSLV, takže stojí za to něco o této nosné raketě napsat.

Nosná raketa GSLV (Geosynchronous Satellite Launch Vehicle) je určena pro dopravu družic na geostacionární dráhu. Třístupňová raketa o délce 49 m a startovní hmotnosti 401 t má centrální první stupeň na tuhé pohonné látky (TPL), a kolem něj jsou zavěšeny čtyři urychlovací stupně s kapalnými pohonnými látkami (KPL) tvořenými kombinací N2O4 a nesymetrického dimetylhydrazinu. Motory Vikas těchto urychlovacích stupňů jsou analogií francouzských motorů Viking 2 raket Ariane 4. Na druhém stupni je použita stejná kombinace KPL jako na urychlovacích stupních. Třetí stupeň je kryogenní, používající jako KPL kapalný kyslík a vodík. Dva exempláře motorů třetího stupně RD-56M (tedy pro dva starty) byly Indii prodány Ruskem. Indie vyvíjela tento nosič asi 10 let a vynaložila na vývoj 305 miliónů USD. Raketa má nosnost 1,5-1,9 t na přechodovou dráhu ke geostacionární. Pokud by teoreticky vynášela náklad pouze na nízkou oběžnou dráhu kolem Země, pak by měla nosnost 5 tun. Nosiče GSLV startují z komplexu Sriharikota na východním pobřeží Indie u Bengálského zálivu.
První start nosiče GSLV-D1 se uskutečnil 18.4.2001 s družicí GSAT-1. GSAT-1 je experimentální telekomunikační družice pro zkoušky audiovizuálního digitálního přenosu a internetových služeb, které budou zajišťovány dalšími indickými družicemi. Dne 8.5. 2003 dopravila raketa GSLV-D2 na stacionární dráhu družici GSAT-2.

Další starty již budou uskutečňovány raketami GSLV druhé generace, GSLV Mk.2. V horním stupni bude první kryogenní motor indické licenční výroby. Nosnost na přechodovou dráhu ke geostacionární vzroste na 2,7 t. Pro nejbližší období jsou plánovány tyto starty:
2005 GSLV-D3 (Mk.2), družice GSAT-3
2006 GSLV-C1 (Mk.2), družice Insat 3D (tím se Indie zbaví dosavadní závislosti ve vypouštění družic Insat na evropské raketě Ariane)
2007 GSLV-C2 (Mk.2), družice GSAT-4
2007 GSLV-C3 (Mk.2)

Dne 24.4.2002 byl schválen vývoj rakety GSLV třetí generace (GSLV Mk.3). Raketa má mít centrální kryogenní stupeň L110 o průměru 5 m, doplněný dvěma urychlovacími stupni S200 na TPL (tato kombinace je ve světě obvyklejší než u raket GSLV Mk.1 a Mk.2, které mají centrální stupeň na TPL a urychlovací stupně na KPL). Horní stupeň C25 bude opět kryogenní s indickým motorem. Celková startovní hmotnost rakety bude 629 t a nosnost 4-4,4 t na přechodovou dráhu ke geostacionární s potenciálem růstu do 6 tun. První start se má uskutečnit v roce 2008 a ročně se počítá s vynášením dvou stacionárních družic nové třídy.
Rakety GSLV Mk.3 mají mít nosnost 10 t na nízkou oběžnou dráhu kolem Země a pokud se rozhodne o indickém pilotovaném programu, pak právě tyto rakety zde budou využity. Nejdřívějším možným termínem prvního indického pilotovaného letu je rok 2012. Znovu však upozorňuji, že nejde o program přistání na Měsíci.

 

19.8.2003 - 11:20 - 
MEK příspěvek #4945

A je to tu. Jak patrno, výzkum Vesmíru je možný pouze při vzájemné rivalitě dvou mocností. A Indie se nechce nechat zahanbit Čínou a chce také být asijskou mocností.
Jen tak dál, třeba se i Američané a Rusové budou muset zapojit do "trumfování" )
V.
 

26.8.2003 - 10:22 - 
MEK příspěvek #4988

Tak to mi přijde absurdní. Indie stát který trpí chudovou, kde lidé umírají hlady, polovina populace je negramotná a ta druhá si nechá hradit vzdělání se zahraničí formou křesťanských asociací aj..

Vyrábí jaderné zbraně, kupuje moderní stíhací letouny su-27 a konečně chystá se i na měsíc. Tomu se tedy říkají vhodně investované peníze.

U Číny to ještě chápu ale Indie a konečně i Brazílie si maji udělat pořádek na vlastním dvoře než vstoupí na jiný.
 

26.8.2003 - 10:44 - 
MEK příspěvek #4989 - reakce na příspěvek #4988

To vubec neni absurdni. Spickova technika a technologie vzdy byla tahounem ekonomiky. Pokud se maji z bidy co nejdrive vyhrabat, tak je potreba investovat do vzdelani a spickovych technologii.
Kosmonautika potrebuje spickove technologie a velmi vzdelane lidi.
 

26.8.2003 - 11:06 - 
MEK příspěvek #4990

Indie + Čína + Brazílie mají dohromady zhruba 2 800 000 000 obyvatel.
Není možné aby tyto státy zajistily všem jejich obyvatelům životní úroveň srovnatelnou např.s Japonskem. Znamenalo by to HDP 28 000,-USD x 2,8 mld.obyv.
Ovšem určitý HDP tyto samostatné státy mají a jak se svými financemi naloží je jejich problém. Pokud je vloží do vyspělých technologií (jejich výroby a řízení)a nebudou ohrožovat ostatní státy, tak je to pro ně i svět k prospěchu...
(Ostatně hospodářsky vyspělé Japonsko v kosmonautice také není se zhruba 3 starty ročně velmocí - ale má významný podíl v tomto oboru).
Čím více států bude mít podíl v kosmických programech, tím víc bude konkurence a konečně to oživí celosvětovou recesi...Např.pokud Indie nebo Brazílie bude chtít vyrábět složité a přesné díly pro kosmickou techniku, může to znamenat odbyt strojů a výrobků pro české strojírenské firmy, které např.v Indii mají již mnoho let dobré jméno. I když se tam např.obráběcí stroje vyvážely především do zbrojovek...atd...
M.F.

 

26.8.2003 - 12:57 - 
MEK příspěvek #4993

Přeloženo my jim budeme platit vzdělání a oni budou zbrojit aby se nám vyrovnali.

Já bych ty výdaje měřil poměrem k celkovému HDP (né čísly) kolik procent HDP dá na armádu Japonsko a kolik Čína nebo Indie. Určitě jsou to nesrovnatelná čísla.


 

26.8.2003 - 13:15 - 
MEK příspěvek #4994

Kromě toho sami Indové přiznali že si od kosmického programu neslibují nové technologie protože vše co používají mají od rusů nebo američanů. Tady jde spíše o národní nebo spíše státní řevnivost . Ukázat Pákistánu že jsme lepší a zároveň Číně že se jim alespoň vyrovnáme.

Nikdo neříká že se nemají peníze dávat do vzdělání ale to je právě to co Indie ani Brazílie nedělá.
 

26.8.2003 - 18:18 - 
MEK příspěvek #4996

Srovnáváte Japonsko s Indií a Čínou kolik vynakládají na zbrojení a výzkum vesmíru.Já si myslim,že takových zemí je ve světě víc (Izrael,Turecko atd.).
U chudých zemí jsou položky na armádu vždy o dost vyžší než u bohatších (mám
namysli procentuální vyádření k HDP).Protože zbraně jsou drahé a mimo jiné je většinou vyrábý a dodávají ty bohatší země.Vlastní armádu mají skoro všechny státy."A votom to je".
 

26.8.2003 - 18:37 - 
MEK příspěvek #4997 - reakce na příspěvek #4994

Ne nevím, jestli jsou zrovna Češi Ti praví, kteří by měli někomu radit kam alokovat finanční zdroje, po tom co u nás zahučely stamiliardy do neznáma.
 

27.8.2003 - 08:07 - 
MEK příspěvek #5006

Budete se divit, ale podle nejnovějšího vydání CIA World Factbook vynakládá Indie na zbrojení 2,3% (rozpočtový rok 2002) hrubého národního produktu, zatímco ČR 2,1 % (rozpočtový rok 2001). A to nemáme vojenské námořnictvo.

A takhle vypadá podle poslední statistiky UNESCO otázka vzdalávání

DATA Public expenditure on education as percentage of GNP (GNI) Public expenditure on education as percentage of GDP Public expenditure on education as percentage of total government expenditure.
YEAR 1998/1999 1999/2000 2000/2001 1998/1999 1999/2000 2000/2001 1998/1999 1999/2000 2000/2001
COUNTRY

Czech Republic 4,3 4,4 4,5 4,2 4,4 4,4 ... 9,7 9,7
India 3,2 4,1 ... 3,2 4,1 ... 12,6 12,7 ...


Z toho vyplývá, že Indie vydává na školství o třetinu víc ze státního rozpočtu než naše republika a přitom se honosíme tím, že máme školství na úrovni!

Takže tvrdit něco podle "osobního dojmu" a nemít proto žádný objektivní podklad v ruce, je mírně řečeno, velmi ošidné.


 

27.8.2003 - 08:55 - 
MEK příspěvek #5010

Také si nemyslím, že zrovna Indická republika je nějak extrémně zaostalou zemí, jak zde tvrdí Dodo. Jen abysme se ještě nedivili. Ve srovnání s ČR to zas nebude tak zlé.
Pochopitelně zajistit všem z miliardy obyvatel nějaký blahobyt nelze.(Ovšem není to jen otázka státu, ale i náboženských a etnických a extrémistických skupin a jejich způsobu života).Nemohu ovšem říci že by velká většina lidí v ČR na tom byla nějak dobře, spíše naopak.
A co se týká kosmonautiky - podívejte se např.na:
http://www.isro.org/
href="http://www.jayaengineeringcollege.com/M_isro.asp">http://www.jayaengineeringcollege.com/M_isro.asp
href="http://www.geocities.com/indian_space_story/history.html">http://www.geocities.com/indian_space_story/history.html
a potom na stránky české kosmické agentury....a můžete porovnávat.
M.F.
 

28.8.2003 - 07:26 - 
MEK příspěvek #5015

Já jsem se také trochu díval a hledal oporu pro svá tvrzení (bohužel nemám takové zdroje jako pan Vítek) Použil jsem encyklopedický atlas světa (jeho ekonomickou část, všechny uvedené údaje pochází z roku 1993-1994. To znamená že jsou 10 let staré, ale ekonomika rostla ve všech více zmíněných státech.


Indie:

Počet obyvatel: 918 000 000
Ozbrojené síly (Pozemní, letectvo, námořnictvo): 1 100 000, 110 000, 55 000
HDP (USD): 269 mld.
HDP / obyvatele 310 USD

Naděje na dožití při narození: muži 57,7 roků, ženy 58,7 roků

Struktura HDP: zemědělství a rybolov 31%, těžba 2,3%, průmysl 21%, stavebnictví 5,7%, služby 40% ( doprava a spoje 7%, obchod a cestovní ruch 12,5%, finančnictví 8,5%, veřejná správa a obrana 6%).


Čína:

Počet obyvatel: 1 195 000 000
Ozbrojené síly (Pozemní, letectvo, námořnictvo): 2 300 000, 470 000, 260 000
HDP (USD): 435 mld.
HDP / obyvatele 365 USD

Naděje na dožití při narození: muži 69 roků, ženy 72 roků


Struktura HDP: zemědělství a rybolov 25%, průmysl a těžba 41%, stavebnictví 5,5%, služby 28,5% (doprava a spoje 6%, obchod a finančnictví 11%, ostatní služby 11,5%).


Japonsko:

Počet obyvatel: 124 900 000
Ozbrojené síly (Pozemní, letectvo, námořnictvo): 149 900, 43 100, 44 700
HDP (USD): 3 700 mld.
HDP / obyvatele 29 700 USD

Naděje na dožití při narození: muži 76,1 roků, ženy 82,1 roků


Struktura HDP: zemědělství a rybolov 2,2%, průmysl a těžba 35,8%, stavebnictví 8,7%, služby 53,3% (doprava a spoje 6,4%, obchod a finančnictví 29,9%, ostatní služby 17%).



Česko:

Počet obyvatel: 10 330 000
Ozbrojené síly (Pozemní, letectvo, ostatní): 41 000, 32 000, 23 000
HDP (USD): 31,5 mld.
HDP / obyvatele 3 030 USD

Naděje na dožití při narození: muži 68,2 roků, ženy 76,4 roků


Struktura HDP: zemědělství a rybolov 4%, průmysl a těžba 40%, stavebnictví 4%, služby 52% (doprava a spoje 7%, obchod a finančnictví 14%, ostatní služby 31%).


Zajímavé výpisky:

Indie:

2/3 práce schopného obyvatelstva pracuje v zemědělství, průmysl zejména textilní a potravinářský, vzrůstá produkce hutnictví železa a chemie (výroba hnojiv). Doprava především železniční (vybudována především ještě v době britské koloniální zprávy).
Značná část obyvatel žije v chudobě a trpí podvýživou. Nedostatečné finanční prostředky na boj s malárii, tuberkulózou a cholerou. Vzdělání je bezplatné, ale negramotnost postihuje stále ještě téměř polovinu dospělých obyvatel.


Čína:

Čína je na prvním místě na světě v těžbě černého uhlí a rud (železných i neželezných). Průmysl tradiční úloha těžkého průmyslu a výroby hnojiv a textilu. Rychlý rozvoj elektrotechnického průmyslu a petrochemie. Doprava neexistující silniční síť a zastaralá železniční.
Čína učinila významný pokrok v zajištění zdravotní péče. Skupiny zdravotníků jsou pravidelně posílány do venkovských oblastí. Do značné míry se podařilo vymítit výskyt infekčních chorob. Sociální péče je omezena na zaměstnance státních podniků. Povinná školní docházka.


Japonsko:

Většina paliv a surovin se dováží, Od laciné sériové produkce přešlo Japonsko na progresivní technologie a získalo značný podíl na světových trzích. První místo na světě ve výrobě automobilů a lodí, největší výrobce speciálních ocelí na světě, významná strojírenská velmoc,
Až do dvacátých let existovaly jen cesty pro pěší, nejdokonalejší systém pošt a telekomunikací na světě.
Většina japonské populace je zajištěna programem veřejné nebo soukromé zdravotní a sociální péče. Na vzdělání populace se klade velký důraz a patří k nejnáročnějším na světě.


Česko:

Země je naprosto nezávislá ve výrobě a zpracování potravin, Těžba, zpracování a spalování hnědého uhlí vytvořily ze severních Čech nejpostiženější místo na světě, velmi je významná výroba dopravních prostředků, důraz na výrobu velkých investičních celků, významná je oblast petrochemie a těžké chemie,
Celá země má velmi zastaralou komunikační a technickou infrastrukturu. Velmi hustá železniční síť je málo efektivní.



Proč jsem nazval Indii chudou zemí:

Dle mého názoru patří jako jediná z výše zmíněných do zemí III světa. Nejde jen o HDP, jež má jen o 15% menší než Čína, ale také celkovou sociální a kulturní situaci v zemi a tu opravdu nelze srovnat rozdíl v průměrném dožití a zdravotní péčí mezi Indii a Čínou je jako mezi českem a Japonskem.

Možná že se vám zdá že je Indie bohatá a ona vlastně je jenže to bohatství opravdu drží v rukách jen malé procento obyvatel mnohem menší než v Číně to je dáno i minulostí. Vezměte si jen že před 60 lety měly oba státy stejnou startovní pozici, skončila válka. V Indii se snažil Gaudii vytvořit demokratickou a tržní společnost. A v Číně Mao Ce Tung budoval rolnickou třídu. Že by na tom socialismu něco bylo.

Pravdou je, a proto jsem to tam i uvedl, že průměrný věk dožití je v Číně o více než 10 let vyšší.

Pozn.

Nevím jestli se to bude panu Vítkovi líbit (snad se neurazí), blíží se do onoho požehnaného věku. Ale pokud je opravdu Indie vyspělá pak objevila perfektní lék na růst důchodců (růst věku dožití) ve vyspělých státech. Je to naprosto jednoduché nastavit zdravotnictví tak aby se důchodu pokud možno nedožili a tento důchod zůstal jen pro vyvolené co dostali oněch zmiňovaných 12% investovaných do vzdělání.

Bylo chybou říkat že se mají porovnávat procentuální části HDP. A to bez porovnání specifik daných regionů. Takto můžeme porovnat jen sousedící státy.
Jelikož v Indii (ale zase střílím jen tak od boku) neexistuje část rozpočtu určených pro sociální, zdravotní zabezpečení ( u nás tvoří asi ½ státního rozpočtu) a pokud k tomu přidáte i důchody tak 2/3.
Pak podle přepočtu na indické poměry HDP máme investice na vzdělání minimálně 2x9,7 = 19,45% a obranu 4,2%.
Dále je nutno se ptát zde v Indii nespadají platy a sociální zabezpečení vojáků pod jiné složky rozpočtu.

O Indických výdajích na obranu ve výši 2,3% značně pochybuji. Protože je prakticky neustále ve střetu s Pákistánem a sem tam provede invazi na Cejlon. Mimoto si kupuje letadlové lodi z Velké Británie, ponorky a letectvo z Ruska to musí stát ohromné množství peněz jež ovšem nemusí být hrazeny z vojenského rozpočtu. Nevím to určitě ale např. jaderný program Indie také nebyl veden jako vojenský, ale pod záštitám vědy.
A ještě jednou Indický vzdělávací systém. Pan Vítek je velmi sečtělý a scestovalý možná potkal na svých cestách své Indické kolegy. Víte jak podle mě poznáte dobrý státní vzdělávací systém. Je to naprosto jednoduché jste jím krásným příkladem pokud je stát schopen dát v konkrétním oboru vědci potřebné vzdělání pro jeho budoucí kreativní práci pak ho lze označit za dobrý.
A teď bych chtěl vědět kolik Indů, jež jste potkal mělo své vzdělání dosaženo v Británii, USA či jinde?


Je Česká republika chudý stát?

Dle mého názoru není a ani nemůže být. Dokáže totiž zajistit pohodlný život pro všechny obyvatele republiky ať už si to zaslouží či ne. A kdo chce a nebojí se práce má život i docela příjemný. Naproti tomu 90% indů makají od narození většina nevychodí ani základní školu aby pak se pak nedožili ani krásného stáří. Opravdu mnozí z nás netuší v jakém blahobytu v Evropě žijeme.
Ten popis života indů mi připomíná naši jednu menšinu ti mají podobný život jen bez té práce.

Zajistit blahobyt nelze to bych netvrdil historie dává množství příkladů. Jen to chce opravdu pevnou ruku. ve vládě a bohužel toho demokracie schopna není jedna vláda stát zadluží a druhá šetří na to aby ta třetí jí mohla zase zadlužit. Je to případ Česka ale i Indie a Brazílie, které jsou zadluženy na 300 let dopředu a ten dluh se již nevyplatí ani splácet doufám že se do podobné situace nedostaneme.

Dobré příklady rozvoje státní ekonomiky Irsko, Finsko, Japonsko, Korea a Norsko ať už jim v tom pomohly nerostné suroviny nebo čas. Jedno je jisté chudý stát nemůže dělat kvalitní vědu musí jít stejnou a postupnou cestou jako Japonsko nebo Finsko. Zajistit investice do průmyslu a sériové výroby, z takto získaných prostředků zajistit další vzdělání populace., takto získané vzdělání spojit z dalšími investicemi a vytvořit masivní aplikovaný výzkum. A i když se vám to nebude líbit tak klasická, teoretická věda se dá opravdu dělat jen ve vyspělých státech (např. G8).



Ještě dodatek v polovině 70. let se stala havárie v jedné továrně na barviva. Při požáru toxických látek umřelo poleptáním plic a otravou přes 15 000 lidí víc než při Černobylu. Proč by stát, jež nedokáže zajistit bezpečnost práce a výroby v jednoduchém chemickém závodě. Proč by se měl pouštět to takto nebezpečných věcí jako konstrukce raket a jaderných zbraní.



 

28.8.2003 - 08:15 - 
MEK příspěvek #5018

Jsou to pěkná čísla a povídání pane Dodo, ovšem čísla jsou to stará 10 let a za tu dobu indická a čínská ekonomika rostly, kdežto česká nikoliv. V ČR pouze vrostl počet mobilů ze 100 na 9 000 000 a to nepovažuji za růst ekonomiky.
Bohužel však za tu dobu v ČR ubylo zhruba 100 000 obyvatel (a Česku přibyla v kosmu jedna družice, ještě zaplacená jiným státem). Indii a Číně přibylo za tuto dobu zhruba 350 000 000 obyvatel (a také několik družic vypuštěných převážně vlastními poměrně výkonnými raketami). I když třeba jejich vědci byli vyškoleni v Britanii nebo USA. Ovšem řekněme si na rovinu - uzná Vám někdo v USA nebo Britanii diplom z VŠE, UK, nebo ČVUT Praha, možná tak jako střední školu...mimochodem o nekvalitě našeho školství hovoří např.i neschopnost našich ,,politiků,, přednášet ve světovém jazyce v cizině (a ti co to trochu umí získali vzdělání ve vyspělých státech).
Ovšem co mě nejvíce vytočilo je hovořit v souvislosti s ekonomikou ČR o srovnání a státní ekonomice Irska, Finska, Japonska, Korey a Norska. A ještě přidat jako doušku oblíbené téma komun.komentátorů RP o havárii v kapitalistické továrně na chemikálie, když v té době jsme v česku scípali ve špíně soc.ekonomiky a ještě dnes nás Spolana krmí pohádkami, že ty dioxiny jsou vlastně léčiva.
M.F.
 

28.8.2003 - 08:36 - 
MEK příspěvek #5020

Na 10 000 000 / 1 družice to máme evivalent 1 000 000 000 / 100 družic to je docela slušný poměr.

Já bych řekl že česká republika za deset let také porostla myslím a je to jen odhad že dnešní HDP/ na obyvatele je u ČR 5500 USD a v Číně 1500-1600 USD to je skoro stejný růst.

Jenže v bývalém socialistickém zřízení ČSSR se nestala žádná velká havárie jež by vyhladila okresní město.

Problémy s chemii (pesticidy mají všechny státy) a ty rozvojové obzvlášť.

Irsko bylo ještě 60 letech zemědělská krajina. (co se stalo)
Totéž Finsko víte co všechno vyráběla NOKIE v 80 letech. Paradoxně je zachránil právě rozpad SSSR.

Norsko to je příklad dobře investovaných peněz s těžby né jako na blízkém východě.

Musíte brát v úvahu že počet obyvatel ČR je jen 10 000 000 lidí a na to jsme opravdu dost dobří. (stejně jako všechny malé evropské státy na rozdíl od jiných malych států ve světě.)

Jediný problém českého vzdělání jsou jazyky né vědomosti. A možná jak to tak sleduji i zdravého sebevědomí.

Diplom vám v evropě uznají (musí EU) ovšem jen někdy musíte dělat zkoušky. V jiných státech je to ovlivněno systémem vzdělání těžko vysvětlíte (myslím že v JAR) že máte titul Ing. jež tam trvá 6 let a vy ste jej stihl za 5. V tom případě vám uznají jen BC.

Ale má se stím prý něco dělat alespoň na naší škole bude se počítat 5,5 let.

Chemie i když jí haníte tak můžu říci že je to jeden z oborů na který jako češi můžeme být hrdí.
 

28.8.2003 - 09:31 - 
MEK příspěvek #5022

Právě že v bývalém ČSR a ČSSR se velké havárie staly. V únoru 1948 a pak se to potvrdilo v srpnu 1968 a 1969. A ty vyhladily přímo i nepřímo mnohem víc lidí než 15 000 lidí.
Tehdy jsme ještě měli šanci stát se stejně vyspělým státem (státy) jako Rakousko, Finsko, Irsko nebo Norsko. Ovšem tuto šanci jsme již propásli. Dopady to bude mít ještě po několik generací. A bude to mít neblahý vliv i na kosmický výzkum v dnešní ČR. Ekonomiky Indie, Číny a Brazílie jsou schopny zapojit do vědy a výzkumu velký počet lidí i poměrně slušné peníze, což v ČR je právě naopak. Takže se snadno může stát, že 21.století (i kosmický výzkum) bude právě pod vlivem ekonomik těchto ,,rozvojových,, států. HDP na hlavu u těchto států snižuje právě ten vysoký počet bezprizorních obyvatel, kterých většina by se do pracovního procesu stejně nezapojila i kdyby jim práci dali.
M.F.
 

28.8.2003 - 10:23 - 
MEK příspěvek #5023

Ano Indie má mnoho vědců, slyšel jsem že např. v USA je 50% matematiků indického původu. Ale proč by se vraceli s čeho by je platili.
Já jsem porovnával technologickou vyspělost bývalého zřízení ne politickou na tom jsme byli stejně jako každá druhá totalita.
Ale mimochodem v oněch padesátých letech kdy se u nás děly procesy se stejné procesy konaly v USA (i když ne v takovém měřítku). Francie a Británie hájily poslední zbytky koloniálního zřízení a nebály se k tomu použít síly.
Právě o to tu jde o ten šedý průměr ke kterému patřím já i většina zde ten se dokáže v Evropských podmínkách vyšvihnout mezi elitu ale v Indii?
Já si myslím že jsou si lidé rovni a nerozdělují se do kast jak je tomu v indii dítě má mít stejný základ a nezáleží na tom zda má na čele skvrnu červenou nebo fialovou.

 

28.8.2003 - 10:53 - 
MEK příspěvek #5024

Par poznamek k Dodo.
1. Je blbost porovnavat HDP dle zmineneho zdroje. Spravnejsi a daleko vice vypovidajici je srovnavat HDP podle parity kupni sily. Pak se razantne zlepsi pozice Ciny, Indie i CR.

2. Startovaci podminky Indie a Ciny byly priblizne stejne nekdy v sedmdesatych letech. Ovsem pak pomaloucku polehoucku zacali cinsti komuniste zavadet, svete div se, tvrdy kapitalismus. A to rychleji nez v Indii. Proto dnes ma Cina navrch. NE kvuli socialismu. Socialismus je ekonomicky paskvil neschopny zivota.

3. Za uspech muze Irsko atd. vdecit jedine a pouze tvrdemu kapitalismu, ne statni ekonomice. To je blbost!!!

4. Jake invaze na Sri Lanku Indie provadi?

 

28.8.2003 - 11:18 - 
MEK příspěvek #5025

Poznámka k Dodo:
Porovnávat politické procesy v USA a u nás v 50.letech je trošku silná káva, a koloniální války mocností - ano to bylo oblíbené téma v komunistických učebnicích. Nestudujete náhodou vokovickou sorbonnu?
A k těm kastám: Kdo měl(má) červený řidičák, tak ten je dnes v ČR v kastě nejbohatších a vládnoucích. A komunisté ve svých školních učebnicích taky vyzdvihovali jak máme vyspělý chemický příp.hutní průmysl. Ale z ingotu družici nevykovete?
M.F.
 

28.8.2003 - 11:20 - 
MEK příspěvek #5026

Ad Dodo #5020:

K těm statistickým zdrojům: Není to nic, co by neměl nikdo z nás zde diskutujících k dispozici, je to na webu. UNESCO, OSN (mám na mysli zejména její specializované organizace) i CIA mají své webovské stránky. Chce to jen trochu úsilí, aby člověk příslušné údaje nalezl a současně zhodnotil i jejich věrohodnost.

To je bohužel vlastnost Internetu, že na něm najdete jak spolehlivé a podrobné informace, tak údaje nepřesné a nakonec i tendenčně zkreslené nebo záměrně nepravdivé a lživé. Proto je nutno v případě potřeby konfrontovat data z mnoha zdrojů.

V Indii jsem bohužel nebyl a už se tam ani nepodívám (po angioplastice po dvou těžkých infarktech mám zakázáno létat i na krátké vzdálenosti, takže můj akční rádius se omezil maximálně na nejbližší evropské státy). Setkal jsem se s několika indickými kolegy a musím potvrdit, že všichni, s nimiž při hovoru na to přišla řeč, získali vyšší vědecké vzdělání v USA (kupodivu, nebo možná v důsledku statistického výběru - všichni studovali zhruba v šedesátých létech (přibližně moje generace) a tehdy byla dost odstředivá tendence v Indii od Velké Británie). Ne všichni však zůstali v USA, někteří se vrátili domů do Indie. Neměl jsem však zatím možnost dostat se do osobního kontaktu s mladšími indickými vědeckými pracovníky - prostě k

Byl jsem však v Číně a mohu říci, že je to na jedné straně rychle se rozvíjející země - dokonce ekonomicky překotně až nekontrolovaně (mnohde asi budou litovat, protože to má i negativní důsledky, zejména na životní prostředí a kulturu). Velkoměsta jako Peking, Šanghaj, Nanking, Kanton se mění den ze dne. Dva roky stačily na to, aby v Pekingu se v první polovině devadesátých let obrátil poměr cyklistů a automobilistů na ulicích.
Ale na druhé straně - obrovské rozdíly mezi velkoměsty a čínskými "středně velkými městy", jako je např. Čeng-tu (čínský přepis Chengdu, jestli se nemýlím, tak kolem 2 mil. obyvatel). Ale co je naprosto nebetyčný rozdíl, to je čínský venkov. Nicméně i tady: domek, že by v něm u nás člověk do něj nedal ani prasata, protože by se bál, že se na ně zřítí, seskládaný z kamenů bez malty, ale zavedená elektřina a na střeše televizní anténa.

Co jsem si nikdy před návštěvou Číny neuvědomoval, jsou obrovské kulturní rozdíly (kulturu zde myslím v tom nejširším slova významu, včetně sociálního chování lidí). Na jednu stranu jsou Čínani velice milí a zdvořílí - upozorňovali nás např., že nikdy nesmíme položit otázku tak, aby na ni bylo možno odpovědět buď "ano" nebo "neů, protože by vám vždy odpověděli "ano", neboť je zdvořilé s partnerem v rozhovoru vždy souhlasit - ale na druhou stranu nevšímaví a lhostejní. Co se týče např. chování Číňanů vůči zvířatům, zejména určeným ke konzumaci, tak to je naprosto nepopsatelné. Jestli jste viděli v televizi ty záběry u nás týraných slepic, tak ty mají proti čínským zvířatům na trzích Havaj. A mezi tím chodí lidé (tedy Číňané) a nehnou brvou. Je to jiná mentalita a pravděpodobně něco podobného bychom našli i v Indii, byť třeba v jiných souvislostech (jak jsem říkal, tam jsem nebyl, nemohu sloužit).

Pakistán versus Indie. Tady bych chtěl jenom podotkonout, že to je křiklavý případ toho nejstrašnějšího a přitom bohužel zcela obvyklého, ba zákonitého střetu ideologií, v tomto případě náboženství. To platí bohužel na celém světě a ani západní svět není výjimkou. Jako každá mince má to svůj rub i líc. Tím rubem je samozřejmě utrpení lidí, za ten líc můžeme považovat rozvoj vědy a techniky. Za co můžeme děkovat i tomu, že již dnes máme skoro každý u sebe mobil - střetu komunizmu a kapitalizmu, zkráceně řečeno. Ale můžeme tomu střetu "poděkovat" i za havárii obou raketoplánů (domyslete si to do důsledků sami).

Omnlouvám se, že jsem se tak "rozepsal", a trochu od věci, ale nedalo mi to.

Příště snad budu stručnější a konrétnější.



Vůbec se nezlobím, že mi Dodo připomíná můj věk. BTW, v pondělí budu sepisovat žádost o důchod (přetahuji již o 3 roky a předpokládám, že ještě nejméně rok budu vedle důchodu pracovat v AV ČR).
 

28.8.2003 - 17:09 - 
MEK příspěvek #5027

Jenom poznámka: Továrna v Bhopálu patřila americké společnosti a technologie výroby byla také made in USA. Viz.:
http://www.greenpeace.cz/bhopal/online.html
 

29.8.2003 - 06:12 - 
MEK příspěvek #5030

To ale neznamená že nebyla řízena Indii, nestavěla se podle Indických norem a nedodržovla indickou bezpečnost práce, a výroby. Kdyby stála u nás tak se to nestane.
 

29.8.2003 - 07:04 - 
MEK příspěvek #5031

Vidíte a já si dodnes myslel že to byla německá fabrika a patřila IG farben i já se mýlím.
 

29.8.2003 - 07:06 - 
MEK příspěvek #5032

Napíšu k tomuto tématu ještě jeden příspěvek a slibuji že poslední, protože se mi zdá že to dochází až k příliš osobním střetům a o politice se bavit nechci.

V prvé řadě chci popřát hezký důchod, hodně zdraví a složit poklonu za přínos české vědě panu Vítkovi. Vůbec bych podle vašeho vzhledu, jak vás znám z TV, nehádal že toho máte tolik za sebou. Dokonce jsem si myslel že jste o pár let mladší.


K těm statistickým zdrojům máte určitě pravdu ale sám jste řekl že to chce úsilí (mnoho času na vyhledání a dobrý přístup na internet a bohužel se tyto dvě věci v mém případě vylučují. Když mám čas doma tak nemám internet a když jsem práci tak internet sice ubohý mám ale nemám čas.)

Takže jsem bohužel v těchto věcech odkázán na své vzpomínky a vědomosti.

Domek ve kterém by u nás člověk nedal ani prasata.

No přece jen zkuste pane Vítek zavzpomínat na vyprávění vašich rodičů v čem vyrůstali a strávili děctví (pokud nejsou s PRAHY). Můj otec má například napsáno místo narození nouzový domek (podle vyprávění do bylo obydlí z vepřovic o dvou místnostech kde v jedné byla kuchyň a ložnice (5 lidí) a v druhém chovali prase a měli v něm i kůlnu. U domu byla malá zahrádka. A to patřili tehdy mezi ty relativně bohatší. A to nemluvím o vyprávění mého pradědy ze světové války (bojoval na Piavě). Nebylo chudšího kraje než severní Itálie. A podívejte dnes kde se dostal tento kraj za 90let.

Musím s vámi souhlasit že může nastat velký problém se znečišťováním prostředí (nekontrolovaným). Jen uvažte že většina el. energie v obou zemích (Čína, Indie) se vyrábí spalováním uhlí. O odsíření se jim zdát ani nemůže takže nekontrolovaně vypouští obrovské množství CO2 do atmosféry. Při tak rychlém růstu energetické spotřeby průmyslu a obyvatel to za pár let může být problém. A co pak automobilismus atd.

Příště snad budu stručnější a konrétnější.

Prosím nebuďte, protože vaše příspěvky se opravdu dobře čtou a člověk je vždy potěšen když vidí příspěvek s vaším jménem. Čím delší tím lepší.



1. Je blbost porovnavat HDP dle zmineneho zdroje. Spravnejsi a daleko vice vypovidajici je srovnavat HDP podle parity kupni sily. Pak se razantne zlepsi pozice Ciny, Indie i CR.

Je možno porovnávat i tak nebo americky podle Hamburger indexu. Ale buď tak či onak stejně se dojde k tomu že na rozdíl od Číny patří Indie do zemí třetího světa.


2. Startovaci podminky Indie a Ciny byly priblizne stejne nekdy v sedmdesatych letech. Ovsem pak pomaloucku polehoucku zacali cinsti komuniste zavadet, svete div se, tvrdy kapitalismus. A to rychleji nez v Indii. Proto dnes ma Cina navrch. NE kvuli socialismu. Socialismus je ekonomicky paskvil neschopny zivota.

Startovací podmínky stejné nebyly protože v 70letech byla Čína ekonomicky zničena hordami mladých komunistů s rudými knížkami a reformou venkova. Zato Indie měl demokracii již od svého vzniku, i když to byla demokracie jen virtuální jak je tomu do dnes.

Komunismus a demokracie jsou způsoby vlády. Co je to vlastně kapitalismus nevím, pokud si ho mám představit jako způsob výdělku peněz za vykonanou práci bez regulace ze strany státu a kohokoliv jiného. Pak musím říci že neexistuje stát který kdy kapitalismus měl stejně to platí i o komunismu.

V Číně je vláda jedné strany (do vlády se může dostat časem každý když je členem této strany a dostatečně dlouho leze do zadku)

V Indii se pro účast ve vládě musíte narodit do jedněch z nejvyšších Kast (nábožensky) jinak na postup ve straně nemáte šanci. To je jako by jste v KDU-ČSL podporovali homosexuály, volali po potrestání kněží za jejich sexuální delikty a vyznávali pravoslaví.

Tržní ekonomika (regulovaná) a socialismus se nevylučují Jugoslávie, Polsko a mnoho jiných.

V 50-60 letech se naše ekonomika vyvíjela stejně úspěšně ne-li lépe než např. rakouská. To až normalizace a vstup do RVHP zakonzervovala naši ekonomiku a zastavila její růst a orientaci na jiná odvětví průmyslu.

Neřekl jsem že socialismus lepší než demokracie. Jen tvrdím že pro nastartování rychlého růstu ekonomiky je lepší vláda pevné ruky a je jedno zda je založena na principu (nacionálním, sociálním, náboženském, nebo vlády pevné ruky např. německý kancléř Konrád Edenauer).


Za uspech muze Irsko atd. vdecit jedine a pouze tvrdemu kapitalismu, ne statni ekonomice. To je blbost!!!

Ještě jednou co je to tvrdý kapitalismus? Jediné co mě napadá je výrobní linka Henryho Forda, v dnešní podobě INTERSPAR, TESCO atd. kde se k lidem chovají jako ke zvířatům bez práv.

Ale v tom určitě úspěch těchto zemí nespočívá. Tržní ekonomika a Kapitalismus je naprosto něco jiného.

3. Jake invaze na Sri Lanku Indie provadi?

Pokud mě můj mozek neklame tak si vzpomínám že Indie provedla invazi v 70 letech na Sri Lanku (Cejlon) Na podporu vládních jednotek ( tehdy se mi zdá že Tamilská osvobozenecká armáda ovládala již 70 procent země). Odůvodnila to tím že kdyby Tamilové obsadili celou Srí Lanku došlo by k podobné vzpouře i v kontinentální Indii. A od té doby drží na jižním pobřeží připravené základny co kdyby zase někdy.



Porovnávat politické procesy v USA a u nás v 50.letech je trošku silná káva, a koloniální války mocností - ano to bylo oblíbené téma v komunistických učebnicích.

Sám jsem řekl že se to nedá brát doslova. Ale např. spravedlivý demokratický právní systém USA odsoudí na smrt několik 100 lidí ročně a pak se ukáže že mnozí byli neviní. (To je demokracie).
Další příklad víte kde vznikly první koncentrační tábory nebo to ani v třetí říši a ani SSSR (Gulag) jak si myslí většina bylo to v Britské imperiální říši konkrétně v JAR za Bůrské války kdy desítky tisíce bůrských obyvatel (holandských přistěhovalců) uzavřeli ve střežených a ohrazených sběrných táborech při minimálním přísunu vody a potravin jich většina pomřela. V té době již byla Británie demokracii. Dalším případem je výrok Winstona Churchila že je samozřejmě všemi deseti za demokracii v commonwealthu, ale nedovede si představit hlasovací právo pro Indy vždyť by nás (angličany) přehlasovali.

Nestudujete náhodou vokovickou sorbonnu?

Ne nestuduji a na rozdíl od některých z vás jsem zažil budování komunismu jen do 10 let svého života.

Mám vystudovanou elektrotechniku a snad mi čas dovolí udělat si i doktorát.


Jedna vzpomínka na socialismus.

Pro rybářskou povolenku jsem potřeboval potvrzení ředitele školy. Vstoupil jsem do ředitelny a pozdravil „Dobrý den paní ředitelko potřeboval bych váš podpis atd….“ a její odpověď „ Co jsi měl říci když jsi vstoupil do dveří jak se zdraví. Ještě jednou zaklep a vstup znova“. Tak jsem opět vstoupil a projev zopakoval. Očividně už neměla čas tak se zmohla jen na toto „ Ve škole se nezdraví Dobrý den paní ředitelko ale čest práci soudružko ředitelko. Vrať se a ještě jednou.“ Tak jsem klapal již potřetí, a jelikož jsem rybařit chtěl a nic mi to neudělá tak jsem vykonal to co chtěla jen jsem slušně pozdravil.


A k těm kastám: Kdo měl(má) červený řidičák, tak ten je dnes v ČR v kastě nejbohatších a vládnoucích. A komunisté ve svých školních učebnicích taky vyzdvihovali jak máme vyspělý chemický příp.hutní průmysl. Ale z ingotu družici nevykovete?
M.F.


Já si myslím že každý může udělat něco se zařazením ve společnosti, ale s tím (např. vlézt někomu do otvoru) že se narodíte do špatné kasty (Hinduismus) s tím až do konce svého života nic neuděláte.


Myslím a víte to i vy že socialismus ukázal že dokáže dělat kvalitní základní i aplikovaný výzkum (První člověk ve vesmíru, první družice, první vesmírná stanice, první termonukleární bomba). Vůbec totalitní systémy dokážou vědu dobře zužitkovat ke svým cílům, ale jen ta věda pro spotřební průmysl je dána požadavky trhu a ten byl v těchto systémech potlačen proto to zaostání např. v polovodičích atd.

Dalším totalitním systémem kde kvetla věda bylo Nacistické německo také proto že se zaměřilo jen na konkrétní obory a dělalo převážně aplikovaný výzkum pro armádu podpořený množstvím peněz.


Na závěr bych měl pro pana Vítka jednu otázečku mohl by to vědět četl jsem že sovětští vědci pracující pro vojenské účely (i raketoví) měli oproti obyčejným lidem mnoho sociálních výhod (speciální obchody, školy pro své rodiny atd.). Pokud je toto pravda tak vidíte že komunismus neexistoval.

P.S.

Už k tomuto tématu nenapíši ani řádku.


S pozdravem

Ing. Radek Doležal




 

29.8.2003 - 22:56 - 
MEK příspěvek #5040

Přestože Ing. Doležal již nehodlá reagovat, odesílám příspěvek, který jsem si připravil včera. Jen pro zajímavost.
Z ukazatele střední délky života (nazýváte to nadějí na dožití při narození), který v Indii činí 58 let a v ČR 72 let, nelze automaticky odvodit, že by Indové v průměru umírali těsně v předdůchodovém věku. Například v ČR byl v průběhu minulého století růst střední délky života ovlivněn především poklesem kojenecké úmrtnosti. Na území dnešní České republiky činila kojenecká úmrtnost kolem roku 1900 celých 22,5% (tzn. prvních narozenin se nedožilo každé čtvrté až páté dítě), zatímco v roce 1990 jen 1,08%. Střední délka života v ČR je 72 let. Když započtu pouze hodnotu kojenecké úmrtnosti z počátku minulého století, bez jakýchkoli jiných vlivů, dostanu hodnotu 57 let, což je na úrovni Indie.

V ČR problém důchodového systému vzniká tím, že je vyšší úmrtnost než porodnost (byť těsně), takže se bude zvyšovat poměr důchodců k ekonomicky aktivním. V Indii naopak počet obyvatel roste, protože ženy mají děti v nižším věku než u nás a mají jich víc.

 

30.8.2003 - 11:18 - 
MEK příspěvek #5044 - reakce na příspěvek #5030

Doufám, že Vám Vaše víra v kvalitní chod našich úřadů a institucí dlouho vydrží.
 

02.9.2003 - 23:02 - 
MEK příspěvek #5060

Omlouvám se za toto upozornění na můj předchozí ("nekosmonautický") příspěvek #5040, ale kdo vyhledává poslední zaslané příspěvky stejným způsobem jako já, nemá šanci jej najít (poměrně brzy ho "přebil" Hawk příspěvkem #5044 někde uprostřed této diskuse).
 

26.6.2008 - 08:16 - 
Center for Defense Information publikovalo v květnu 2008 zajímavou tudii o dlouhodobých plánech Indie ve využívání kosmického prostoru, včetně možného vojenského:

India’s Space Ambitions: Headed Toward Space War?
May 2008
By Jessica Guiney, CDI Research Analyst

Studie v PDF formátu (anglicky) je ke stažení na URL

http://www.cdi.org/pdfs/GuineyIndiaSpace.pdf

 

____________________
Antonín Vítek
 
03.7.2008 - 07:45 - 
Upřímně řečeno z tohohle:
http://www.kosmo.cz/modules.php?op=modload&name=kosmo&file=index&fil=/m/telesa/2007/sre1.jpg
se dá usuzovat, že Indové chtějí vyrobit nějakou vícenásobně použitelnou kosmickou loď.
 
<<  1    2    3    4  >>  


Stránka byla vygenerována za 1.677684 vteřiny.