Kosmonautika (úvodní strana)
Kosmonautika@kosmo.cz
  Nepřihlášen (přihlásit)
  Hledat:   
Aktuality Základy Rakety Kosmodromy Tělesa Sondy Pilotované lety V Česku Zájmy Diskuse Odkazy

Obsah > Diskuse > XForum

Fórum
Nejste přihlášen

< Předchozí téma   Další téma ><<  54    55    56    57    58    59    60  >>
Téma: Fyzika
29.8.2018 - 14:09 - 
quote:
... I kdybychom její zdroj měli snadno k dispozici, budou vždycky komplikace s její skladováním, protože by se snadno mohlo stát, že nějaká magnetická past selže. ...



Da sa dokonca povedat ze jedinym moznym riesenim bude antihmotu kontinualne vyrabat podla potreby a okamzite nechat anihilovat v "pohonnej jednotke"
 
29.8.2018 - 14:43 - 
Pokiaľ máš energetické zdroje na efektívnu výrobu antihmoty, tak vyrábať antihmotu vôbec nepotrebuješ, a tieto energetické zdroje využiješ na napájanie pohonu na iných princípoch a obvykle s lepšou účinnosťou. 
29.8.2018 - 16:09 - 
quote:
Pokiaľ máš energetické zdroje na efektívnu výrobu antihmoty, tak vyrábať antihmotu vôbec nepotrebuješ, a tieto energetické zdroje využiješ na napájanie pohonu na iných princípoch a obvykle s lepšou účinnosťou.


Teoreticky by bylo možné použít např. jaderné izomery - více na https://en.wikipedia.org/wiki/Nuclear_isomer , které by mohly být skladovatelnější, přesto trpí stejnými problémy jako štěpení.
Další jsou teoreticky plazmové motory, u kterých máme prozatím velice nízký tah. Představte si motor, který má průtok (objemový tok) stejný jako současné chemické rakety, ale urychluje zplodiny na rychlost současných motorů. Tedy nikoliv na výtokovou rychlost < 3800m/s, ale
pohybuje se až do 300 000 m/s (0,001c - tuším by to měl být špičkový výkon VASIMIRu).
U prvního stupně rakety Saturn (pokud dobře počítám), se zpracovalo každou vteřinu cca 12,5t paliva. Pokud by se takový objem paliva urychlil o další dva řády ... tak nemáme materiál, ze kterého jsme schopni postavit kosmickou loď (a její zásobníky). Stále se jedná o dopravu uvnitř sluneční soustavy, ale již realizovatelnou. A nebude pro nás znamenat zbytečné problémy jako u jaderných motorů.
 
29.8.2018 - 22:01 - 
quote:
Další jsou teoreticky plazmové motory .... Představte si motor, který má průtok (objemový tok) stejný jako současné chemické rakety, ale urychluje zplodiny na rychlost současných motorů.


Omezujícím faktorem u plazmových motorů je hlavně zdroj energie, jaký jsme schopni umístit na palubu rakety. A ač se to nezdá, chemické raketové motory poskytují úžasný výkon. Pokud dobře počítám, tak kdybychom chtěli postavit plazmový motor srovnatelný s motorem F-1 pro Saturn 5, dostaneme se k výkonu 12 GW (2.67 t paliva/s, Isp=2980 N.s/kg ve vakuu). Pro srovnání - Temelín produkuje 2.1 GW.
 
29.8.2018 - 23:05 - 
quote:
... Pokud dobře počítám, tak kdybychom chtěli postavit plazmový motor srovnatelný s motorem F-1 pro Saturn 5, dostaneme se k výkonu 12 GW (2.67 t paliva/s, Isp=2980 N.s/kg ve vakuu). Pro srovnání - Temelín produkuje 2.1 GW.

chytak tejto ulohy spociva v tom, ze pouzijem Isp=59600
Ale hmotnost motora sa navysi o hmotu zdroja, co pokazi C.

Dalej... pokial mi nevadi, ze Temelin nepobezi 600 sekund ale 3600, resp. 36000, tak je to ok...

takze na gravitacnu studnu je chemia fajn, a k medziplanetarnym letom mame zatial daleko...
 
30.8.2018 - 00:33 - 
quote:
takze na gravitacnu studnu je chemia fajn, a k medziplanetarnym letom mame zatial daleko...
To je možno práve jedna veľká časť problémov - mnoho ľudí odmieta predstavu, že budú musieť niekde prestupovať a stále trvajú na tom, že ich raketa na Mars musí štartovať od nich z Hornejdolnej.
 
30.8.2018 - 00:59 - 
quote:
chytak tejto ulohy spociva v tom, ze pouzijem Isp=59600
Ale hmotnost motora sa navysi o hmotu zdroja, co pokazi C.


To asi ne, tedy jestli oba mluvíme o stejné věci, když tak mě oprav. Já to bral z hlediska obdobných parametrů jako má motor F-1 (průtok paliva a výtoková rychlost) a Ciolkovského rovnice s tím nijak nesouvisí. Zvýšením Isp si nepomůžeš. Stejného tahu sice dosáhneš, když např. 10x snížíš průtok paliva a 10x zvětšíš výtokovou rychlost. Tah v obou parametrech je lineární. Jenže s výkonem je to tak, že je sice lineární v průtoku paliva, ale už má kvadratickou závislost na výtokové rychlosti. Výsledek je tedy ten, že při zachování stejného tahu, když snížíš průtok paliva 10x, 10x zvýšíš výtokovou rychlost, tak se ale 10x zvětší výkon.

Jinak v tom druhém už souhlasím, když to může běžet hodně dlouho při nějakém mrňavém tahu, tak to nevadí. Proto také dobře fungují různé iontové pohony apod.


[Upraveno 30.8.2018 HonzaVacek]
 
30.8.2018 - 09:01 - 
quote:
Jenže s výkonem je to tak, že je sice lineární v průtoku paliva, ale už má kvadratickou závislost na výtokové rychlosti.

Hm, toto som si nikdy neuvedomil - ak chceme zdvojnásobiť ťah zdvojnásobením výtokovej rýchlosti, potrebujeme na to štvornásobne vyšší výkon. Ak zdvojnásobíme ťah tým, že zdvojnásobíme prietok paliva, potrebujeme na to len dvojnásobne vyšší výkon. Zaujímavé. Dík.
 
30.8.2018 - 10:43 - 
Ono je to asi nějak takhle



kde F, je tah motoru, m s tečkou je průtok paliva v kg/s, Isp je v podstatě efektivní rychlost spalin, E je kinetická energie nějakého množství m spalin, které se vyprodukují za určitou dobu a P je výkon v tomhle případě motoru. Je to bráno v referenční soustavě motoru.

A ono je to nakonec vidět i z Ciolkovského rovnice, kterou tu nadhodil Martin, která je přímo úměrná specifickému impulsu, ale nezávisí na tom, jak rychle palivo spotřebujeme. Když tedy rychlost hoření zdvojnásobíme při stejném množství spotřebovaného paliva, bude výsledná rychlost stejná. Jenom té rychlosti dosáhneme dříve, ale motor bude mít 2x větší výkon. Když to ale uděláme tak, že průtok paliva nezměníme a nezměníme ani celkové spotřebované množství a 2x zvýšíme Isp, bude i výsledná rychlost 2x větší a tedy výsledná kinetická energie urychlené rakety vzroste 4x.

U chemické rakety je samozřejmě fajn, když se nějakou vhodnou kombinací paliva a konstrukce motoru zvětší Isp, protože se tím jak se zvýší výkon a dosáhneme vyšší rychlostí, můžeme urychlit větší náklad apod.

U plazmových motorů a podobných to už ale moc fajn není (tedy z hlediska tahu, z hlediska dosažené výsledné rychlosti to fajn je), protože jsou závislé na nějakém externím zdroji energie, který dává nějaký maximální výkon. Takže když Nx zvětšíme Isp musíme jít dolů s druhou mocninu N co do průtoku paliva, aby to ten zdroj zvládl. A tím i vlastně klesne Nx tah motoru. To je vlastně důvod, proč různé fyzikální pohony mají vysoké Isp, aby se dosáhlo nějaké rozumné výsledné rychlosti, ale tah mají minimální, takže musí pracovat hodně dlouhou dobu, aby se té konečné rychlosti dosáhlo.

Doufám, že jsem to ve výsledku nakonec moc nepomotal, jak někdy bývá mým dobrým zvykem

[Upraveno 30.8.2018 HonzaVacek]
 
30.8.2018 - 13:45 - 
Řekněme raději zcela jasně, že výkon raketového motoru (reaktivního pohonu), závisí na Isp (při zachování tahu) jen lineárně, nikoliv kvadraticky.

Při 100% účinnosti motoru je to P = 0.5 * F * Isp (kde F je tah v Newtonech, Isp je specifický impuls v Ns/kg [nebo výtoková rychlost v m/s], a P pak vychází ve Wattech).

Pokud tedy zvýšíme Isp např. 10x (při zachování stejného tahu), výkon (a v principu i potřebný příkon [např. iontových motorů]) se zvýší také "jen" 10x (nikoliv 100x).
 
30.8.2018 - 14:10 - 
quote:
Řekněme raději zcela jasně, že výkon raketového motoru (reaktivního pohonu), závisí na Isp (při zachování tahu) jen lineárně, nikoliv kvadraticky.

Při 100% účinnosti motoru je to P = 0.5 * F * Isp (kde F je tah).

Pokud tedy zvýšíme Isp např. 10x (při zachování stejného tahu), výkon (a v principu i potřebný příkon [např. iontových motorů]) se zvýší také "jen" 10x (nikoliv 100x).


Při zachování stejného tahu ano, ale nikoliv při zachování stejného průtoku paliva. O tom píšu v tom předminulém příspěvku. Pokud tedy 10x zvýšíš jenom Isp tak jsi ta tom 100x, protože se i 10x zvýší tah motoru. Musíš k tomu snížit průtok paliva 10x aby tah nevzrostl.
 
30.8.2018 - 14:24 - 
Ano, to je pravda, ale u raketových motorů se většinou neuvádí hmotnostní průtoky paliva (pohonné látky), ale spíš jen tah a Isp. Svým předchozím příspěvkem jsem se jen pokusil omezit případná nedorozumění. 
30.8.2018 - 14:42 - 
quote:
Ano, to je pravda, ale u raketových motorů se většinou neuvádí hmotnostní průtoky paliva (pohonné látky), ale spíš jen tah a Isp. Svým předchozím příspěvkem jsem se jen pokusil omezit případná nedorozumění.


Vždycky je lepší si vyjasnit, jak to je vlastně myšleno, nedorozumění jsou na nic, navíc dost často spoustu věcí nenapíšu zrovna nejsrozumitelněji.

Jak píšeš, ono běžně se počítá s Isp a tahem a nakonec většinou není potřeba ani ten výkon. O ten se ale musíme začít starat v okamžiku, kdy motor je závislý na nějakém vnějším zdroji, abychom mohli odhadnout, co od motoru můžeme čekat nebo alespoň jaké má limity.

Např. z té předchozí diskuze, kde jsem to srovnal s Temelínem si myslím, že je úplně zřejmé, že chemické motory pro start na LEO nejdou vlastně ničím nahradit, protože ten potřebný výkon do plazmových apod. motorů prostě nejsme schopni dodat. Jediná varianta by byla jaderný pohon, ale ten si zase v atmosféře nikdo nedovolí použít.
 
30.8.2018 - 21:54 - 
quote:
Ale hmotnost motora sa navysi o hmotu zdroja, co pokazi C.

Tady jsem trochu pátral, jakou hmotnost by vlastně měla taková malá jaderná elektrárna použitelná např. pro VASIMR, kde se počítá s výkonem v řádu 10 MW. Počítají se specifickou hmotností ~2kg/kW.

http://www.adastrarocket.com/NETS2013.pdf
 
31.8.2018 - 08:50 - 
quote:
Ano, to je pravda, ale u raketových motorů se většinou neuvádí hmotnostní průtoky paliva (pohonné látky), ale spíš jen tah a Isp. Svým předchozím příspěvkem jsem se jen pokusil omezit případná nedorozumění.


Ano obvykle staci tah a Isp, lebo zdrojom energie si je palivo same. ale presne to som myslel co pisal Honza, ze v okamihu externeho zdroja musim zmenit uhol pohladu.

Ja som len v tom porovnani spochybnil, ze 12GW motora F-1 pre Saturn 5 nebude potrebnych pre raketu s obdobnym nakladom, nakolko paliva bude podstatne menej a Saturn potreboval vykon na urychlenie ton paliva, co pri vyssom Isp odpada. na druhej strane si kazim C, takze si nie som celkom isty ci pri starte urychlujem 3000 ton aj pri fyzikalnom motore.

A Honza sice uviedol predpokladany zdroj ako 2kg/kW, ale netusim kolko bude vysledny Vasimir a jeho charkteristiky.

V kazdom pripade pre start zo zeme je to zatial nepouzitelne, lebo len zdroj na urychlenie sameho seba potrebuje 64000 sekund = cca 18hodin pri 100% ucinnosti. Takze vzhladom na gravitracnu studnu (ktoru som zatial opomenul) je to nerealne.
 
31.8.2018 - 09:31 - 
quote:
A Honza sice uviedol predpokladany zdroj ako 2kg/kW, ale netusim kolko bude vysledny Vasimir a jeho charkteristiky.


Já si říkal, že pro nějaké podrobnější informace bude nejlepší jít přímo ke zdroji, tzn. k Ad Astra Rocket, která VASIMR vyvíjí. Nejsou sice moc sdílní, ale je to mnohem lepší než u Positron Dynamics s tím jejich pohonem založeným na mionové katalýze.

K nějakým podrobnějším dokumentům se lze proklikat v sekci FAQ.
http://www.adastrarocket.com/aarc/VASIMR

Oni předpokládají, že celá ta raketa by vážila 356 t. Z toho by bylo 214 t pohonných látek a 62 t náklad. Zbytek je tedy zdroj energie + samotný VASIMR + konstrukce atd. Zdroj 30 MW.

Oni se tam zabývají hlavně misí na Mars. Nicméně mě napadlo něco jiného. Proč tam hned cpát lidi? Tohle by možná mohl být vícenásobně použitelný dopravní prostředek (záleží ale na životnosti reaktoru i samotného pohonu), který by mohl pendlovat po sluneční soustavě a dopravovat sondy k planetám.

Jednak by to bylo celé lehčí, protože by to mohlo být konstruováno pro menší náklady, nebyla by potřebná ta silná radiační ochrana (tady jsem nikde nenašel, kolik z té hmotnosti zabírá) a bylo by to i rychlejší v porovnání s klasickou raketou. Jenže o takovémto využití se zase nezmiňují. Je ale možné, že i kdyby se použil 5x-10x tak by to bylo moc drahé a ani by se nenašel dostatečný počet zákazníků.

Jinak s tím F-1, že by bylo potřeba méně paliva při vyšším Isp máš pravdu, to mi nedošlo. Tím bychom mohli snížit tah a té energie by nebylo potřeba tolik, ale asi se stále někde budeme pohybovat u toho Temelínu. Až najdu chvilku, tak to zkusím spočítat.
[Upraveno 31.8.2018 HonzaVacek]
 
31.8.2018 - 10:31 - 
O urychlování brázdovým polem v plazmatu tady už řeč byla, tak tedy ještě jednou jeden článek přímo z CERNu.

http://www.osel.cz/10081-miniaturni-urychlovace-prichazeji-awake-urychlil-prvni-elektrony.html
 
31.8.2018 - 15:58 - 
quote:
...Jinak s tím F-1, že by bylo potřeba méně paliva při vyšším Isp máš pravdu,...Tím bychom mohli snížit tah a té energie by nebylo potřeba tolik, ...

Podla dat, co si nasiel je problem potom este v tom, ze tah je tak mizerny, ze neudvihne zdroj s motormi... potom uvahy o menej paliva mozem vynachat...
takze zlata chemia...

a fyzikalne fungovanie len nad orbitou...
 
31.8.2018 - 16:30 - 
quote:
Podla dat, co si nasiel je problem potom este v tom, ze tah je tak mizerny, ze neudvihne zdroj s motormi... potom uvahy o menej paliva mozem vynachat...
takze zlata chemia...


No, a jsme zase na začátku To, co jsem tam počítal, byla obdoba F-1 a to i z hlediska tahu, aby to dokázalo uzvednout i nějaký ten náklad, a pak vyjde napájecí potřebný zdroj v počtu desítek Temelínů. Tah sice můžeš zachovat tím, že zvýšíš Isp a úměrně tomu snížíš spotřebu paliva, ale nepříjemnost je ta, že se zvýší nároky na napájecí zdroj, protože se zvýší výkon motoru. On to tady připomenul i Aleš, když jsme si ujasňovali, jak je to s tou závislostí výkonu na Isp. V případě, že zachováváš tah motoru, tzn. že zvyšuješ jeho Isp a úměrně tomu snižuješ spotřebu paliva, roste výkon lineárně. To byl i důvod, proč jsem ten F-1 ani nepočítal pro vyšší Isp a vzal jsem jeho parametry tak, jak jsou, a stejně to to z hlediska potřebného zdroje nedopadlo dobře.

Jo, je to tak, pro start ze Země nemáme k chemickým motorům vůbec žádnou alternativu a to asi ani teoreticky vzdálenou.
 
16.9.2018 - 13:52 - 
Tak to vypadá, že nás vesmír bude co do počtu dimenzí asi jenom 3+1

http://www.osel.cz/10115-gravitacni-vlny-priplavily-realitu-do-sneni-o-extra-dimenzich.html
 
17.9.2018 - 20:23 - 
Čo zostane z ateizmu.. Ak ZABIJEME determinizmus?
Môže ateizmus existovať, bez determinizmu?
 
17.9.2018 - 20:34 - 
a načo by bol ateizmu determinizmus? 
17.9.2018 - 20:44 - 
Pýtaš sa.. Ako keby to bola iba ďalšia tentononc.. "viera"..  
17.9.2018 - 21:07 - 
quote:
Tak to vypadá, že nás vesmír bude co do počtu dimenzí asi jenom 3+1

http://www.osel.cz/10115-gravitacni-vlny-priplavily-realitu-do-sneni-o-extra-dimenzich.html

Bylo by bláhové, kdybychom se domnívali, že vesmír má pro nás nějaké zázračné Startrekové dimenze, nebo podobné uspořádání. To jsou jen pohádky. A musíme se s tím smířit stejně jako s termodynamickými zákony a s Newtonem. Bohužel je zde mnoho takových, kteří naše omezení nejsou ochotni přijmout. Lepší je vzít do ruky realitu a snažit se z ní vytřískat, co se dá.

 

____________________
Pavel Nedbal
 
17.9.2018 - 21:29 - 
A "realita" jest čo?
Skutočne ste si taký istý, že je tak "pevná" ako by sa vám páčilo?
 
18.9.2018 - 12:27 - 
nevidel by som to tak cierne. to ze gravitacne vlny neinteraguju s inymi dimenziami ale len 3/3+1, nie je nic neobvykle.
silna, slaba, a elmag. interakcie maju svoju domenu priestoru. napr. foton neinteraguje slabo, neutrino elmag. atd.... :-)
clanok z osla ma vobec nepripravil o iluzie muldidimenzialneho vesmiru :-)
 
18.9.2018 - 18:33 - 
quote:
Bylo by bláhové, kdybychom se domnívali, že vesmír má pro nás nějaké zázračné Startrekové dimenze, nebo podobné uspořádání. To jsou jen pohádky.


Takhle jednoduché to s těmi dimenzemi navíc zase není, takže to teď bude trochu delší. Jsou sice různé úvahy, jak by vypadal náš vesmír, kdyby měl více dimenzí a někdy jsou i doplněny nějakým jednoduchým matematickým cvičením, ale ty pak opravdu patří spíše někam do sci-fi, maximálně do různých popularizačních knih o vesmíru, aby byly zajímavější. Těmi se ale v tom článku při analýze zachycené gravitační vlny nezabývali.

V kosmologii totiž kromě astronomie hraje významnou roli částicová fyzika, a to z toho důvodu, že kromě gravitace sehrály zbylé dvě interakce (elektro-slabá a silná) významnou úlohu krátce po velkém třesku a tím i předurčily, jak se vesmír dále bude vyvíjet a jak tedy vypadá dnes, kdy hraje dominantní úlohu gravitace + něco (temná hmota a temná energie). Ty nápady, že vesmír by mohl mít i nějaké ty rozměry navíc, pocházejí právě od teoretických fyziků, kteří se zabývají částicovou fyzikou a popisem interakcí. A v tomhle oboru (a nakonec i v astronomii) se nakupila řada problémů a nejasností, které dnešní fyzika vysvětlit nedokáže a neví si s nimi rady. Jednou z cest, jak některé z nich vyřešit, je předpoklad, že by náš vesmír mohl mít ještě další rozměry, takže by se jevil ne jako 3+1, ale jako 3+1+N. Velkým problémem těchto hypotéz však je to, že zatím nejdou otestovat, a to ani na úrovni předpokladů, ze kterých vycházejí, takže „končí v šuplíku“. Nicméně, pokud to jde, je potřeba se i jimi zabývat (třeba už jenom proto, že se vyloučí, protože jsou v rozporu s pozorováním a s experimenty a řekne se: Tak tudy cesta nevede), abychom získali co nejlepší představu, jak náš vesmír vlastně vypadá.

A pro některé z těch hypotéz se situace změnila v okamžiku, kdy se poprvé podařilo detekovat gravitační vlnu, takže byly vytaženy ze šuplíku a jenom se čekalo na vhodnou příležitost. A ta příležitost nastala, když se podařilo pozorovat srážku masivních neutronových hvězd, o čemž je ten článek na Oslu. Z té srážky se podařilo nasbírat v elektromagnetickém spektru tolik dat, že šlo přesně určit, co se odehrálo, jak se to odehrálo, v jaké to bylo vzdálenosti a hlavně, podařilo se zachytit i gravitační vlny z té srážky. Bylo tedy možné spočítat, jakou amplitudu by gravitační vlny měly mít a porovnat ji s naměřenou hodnotou.

Hypotézy, které se tímto pozorováním podařilo otestovat a ve výsledku vlastně vyloučit, předpokládají vesmír s 3+1+N dimenzemi, a že gravitace se šíří i v těch dalších dimenzích. To se pak projeví v průběhu poklesu amplitudy gravitační vlny se vzdáleností. Pokud by vesmír byl 3+1, bude klesat amplituda jako 1/R, když bude 3+1+N, tak R bude mít exponent 1/R^x, kde x = (2+N)/2 nebo x=(D-2)/2, kde D je celkový počet dimenzí. Pro 3+1 je exponent x=1, pro 4+1 by už měl hodnotu 1,5. Týká se to ale velkých dimenzí, ne těch malých svinutých z různých M-teorií. Ty jsou tak malé, že na pokles amplitudy by měly mít vliv. A autoři toho článku z naměřeného poklesu amplitudy gravitační vlny pak vypočítali, kolik by vesmír tedy měl mít dimenzí. A protože tady máme dvě Hubbleovy konstanty (jednu z měření Planck a druhou z HST+Gaia), tak pro výpočet použili obě dvě. Vyšlo jim 3,98 a 4,02. Vesmír by tedy měl být 3+1 dimenzionální. Je to sice zatím jedno měření, ale vypadá to, že ty vícerozměrné teorie, které předpokládají, že gravitace se šíří i v těch dalších dimenzích, jsou ze hry.

Já osobně bych až tak rezolutní nebyl, že vesmír je pouze 3+1 a ty další velké dimenze patří do pohádek a Startreků, ačkoliv je to asi nejpravděpodobnější. Pokud by byla gravitace vázaná stejně jako zbylé interakce jenom na 3+1, tak je stále možné, že vesmír má ještě nějaký ten rozměr navíc. Problém by však byl ten, jak je zjistit, pokud by do nich nepronikala žádná ze známých interakcí. Určitě to ale bude ještě zajímavé, protože na téma té srážky neutronových hvězd vs. další dimenze se určitě vyrojí spousta článků, které buď pozorování podpoří, nebo naopak budou ukazovat kde autoři udělali chybu.

Pokud odhlédneme od dimenzí vesmíru, tak výsledky toho měření mají ještě další důležité výstupy. Jednak se potvrdilo, že gravitační vlny se šíří rychlostí světla (rozdíl mezi zábleskem v elmag. oboru a příchodem gravitační vlny byl necelé 2s), a pokud existují gravitony, tak jejich střední doba života je minimálně 4.5e8 roků.

 
18.9.2018 - 18:52 - 
Srandovné ale je.. Že keď sa snažíme "spočítať" vlastnosti nejakej elementárnej častice.. Tak sa to deje vo všemožných matematických "Hilbertovích priestoroch"..
(čo som ako laik pochopil..)
Tie sa však pokladajú za čisto "virtuálnu" vec.. Je to iba taká matematická pomôcka..
Dodal by som k tomu..
Istý Ludwig Boltzmann zakladateľ "štatistickej fyziky" si kedysi "vymyslel" atómy.. Aby pomocou nich vysvetlil termodinamiku..
Predstavte si.. "Všetci" mu tvrdili :
"Áno.. Áno.. Tie vaše rovnice s tými virtuálnym atómami a molekulami pekne fungujú.. A predpovedajú realitu..
Ale to predsa nie je dôkaz o tom že atómy a molekuly skutočne existujú.."
Boltzmann s toho vraj mal hrozné depresie..
Čo ak sme v trochu podobnej situácii.. Čo sa "minirozmerov" týka?
 
19.9.2018 - 16:30 - 
quote:
Čo ak sme v trochu podobnej situácii.. Čo sa "minirozmerov" týka?


Ty dimenze by měly být skutečné, není to jenom matematický nástroj, jestli to myslíš takhle. Na LHC v CERNu se je snaží najít, stejně tak ve Fermilab.

https://atlas.cern/updates/physics-briefing/continuing-search-extra-dimensions
 
19.9.2018 - 16:32 - 
Doporučuji si přečíst článek Kde selhává teorie relativity? v Astropise č. 1 ročník 2008, kde je rozsáhlý článek popisující hledání (a vylučování) extradimenzí. Kromě toho, nevím, jestli to nebyl sám velký pan Gauss, tak jiný slovutný matematik dokázal, že stabilní dráhy těles jsou možné pouze v třídimenzionálním prostoru. Mimochodem pan Gauss je autorem vzorce, podle něhož centrální síly klesají N-1 mocninou vzdálenosti, tedy pro N=3 je to 1/r2. Od té doby (myslím ten článek z 2008 velmi pokročilo hledání v mikrorozměrech, podle stability drah můžeme vyloučit v galaktických rozměrech, no a teď, s pozorováním gravitačních vln když ne v kosmologických, tak aspoň v intergalaktických vzdálenostech.
Pro někoho uspokojení, že se svět chová normálně, pro někoho ztráta nadějí. Je to podobné tomu hledání supersymetrií a dalších a dalších částic, kdy se stále potvrzuje standardní model. Berte si to, jak chcete. Zdravím. Pavel Nedbal

 

____________________
Pavel Nedbal
 
<<  54    55    56    57    58    59    60  >>  


Stránka byla vygenerována za 0.302445 vteřiny.