Kosmonautika (úvodní strana)
Kosmonautika@kosmo.cz
  Nepřihlášen (přihlásit)
  Hledat:   
Aktuality Základy Rakety Kosmodromy Tělesa Sondy Pilotované lety V Česku Zájmy Diskuse Odkazy

Obsah > Diskuse > XForum

Fórum
Nejste přihlášen

< Předchozí téma   Další téma ><<  42    43    44    45    46    47    48  >>
Téma: Plány pro návrat na Měsíc
26.5.2016 - 11:05 - 
Na moskevské konferenci "Pilotované osvojení kosmu" (Пилотируемое освоение космоса se zástupci RKK Energija pochlubili nejnovějšími powerpointy na téma "jak létat k Měsíci zalevno":

Kosmická loď Ryvok (Рывок bude zaparkovaná u ISS, nabere kosmonauty, spojí se s urychlovacím blokem na bázi DM, který ji dotlačí k mezinárodní platformě na okololunární dráze. Pak se vrátí ... v atmosféře země bude brzdit "deštníkem" o 55 m2. Doba letu 5 dní, váha 11,4 tuny. Má to stát třetinu nákladů na let Federace. Nebude třeba sázet lidi na Angaru...


http://ria.ru/science/20160525/1439421407.html

 
26.5.2016 - 11:26 - 
...jo jo... powerpointy... tam se to lítá...  
26.5.2016 - 12:02 - 
Re: Novák http://ria.ru/science/20160525/1439421407.html 

V principu Ryvok (něco jako anglicky tug) by měl pendlovat mezi ISS a LLO. Jeho hmota má být 11,4 tuny. Mohl by být dost prostorný, protože nemusí mít velkou tepelnou ochranu a má létat prakticky jen ve vakuu, kromě brzdění v řídkých vrstvách atmosféry velkým padákem. Zřejmě musí mít motor , aby po zabrzdění padákem přeletěl k ISS. Není jasné, která raketa by ho vynesla k ISS, možná Angara A3. Block D, který ho má vynést z LEO k Měsíci má dostatečnou nosnost a zásobu paliva. Byl již zkoušen v projektu N1, kde měl dopravit komplex k Měsíci, zabrzdit ho na LLO a pak provézt i hlavní část brzdění LK při jeho přistání na Měsíci. Mohl by Ryvok jednak zabrzdit na LLO a pak ho i odeslat zpět k Zemi. Kosmonauti by byli na ISS vynášeni raketou Sojuz jako dosud, nebo později Federace.
Je to celkem reálná cesta k Měsíci a údajně o 30% levnější, než let Federace na LLO s přímým přistáním na Zemi. Nevykoušeno je to brzdění velkým padákem. [Upraveno 26.5.2016 PinkasJ]
 
26.5.2016 - 12:22 - 
Rusové by chtěli letět na Měsíc. Pro začátek by stačilo, kdyby se vrátili na zem

http://svobodneforum.cz/rusove-by-chteli-letet-na-mesic-pro-zacatek-by-stacilo-kdyby-se-vratili-na-zem/
 
26.5.2016 - 12:43 - 
quote:
Rusové by chtěli letět na Měsíc. Pro začátek by stačilo, kdyby se vrátili na zem
http://svobodneforum.cz/rusove-by-chteli-letet-na-mesic-pro-zacatek-by-stacilo-kdyby-se-vratili-na-zem/

2030...
Ach jo, to je fofr (i kdyby to opravdu probíhalo podle plánu)!
 
29.5.2016 - 18:16 - 
ten "ryvok" má byť úplne bez schopnosti návratu do atmosféry
http://danielmarin.naukas.com/2016/05/26/rybok-una-nave-tripulada-rusa-para-viajar-alrededor-de-la-luna/
ja som sa tu už raz pýtal, na kieho ďasa zo sebou vláčiť až k mesiacu - marsu, dopravný prostriedok zem - LEO?
ale odpoveď bola vtedy "tradičná"

sa stavím že keď sa to "opýta Elon", všetci sa zhodnú na "geniálnosti" tej myšlienky..
 
31.5.2016 - 08:38 - 
quote:

ja som sa tu už raz pýtal, na kieho ďasa zo sebou vláčiť až k mesiacu - marsu, dopravný prostriedok zem - LEO?


Je to trochu složitější.. např. vláčet s sebou tepelný štít a padáky může být daleko jednodušší, než vláčet s sebou palivo pro zbrždění z meziplanetární (nebo translunární) dráhy na LEO. Prostě Orion apod. není dopravní prostředek LEO - zem ale meziplanetární dráha - zem.

Jaký je delta-v rozpočet pro poletování po sluneční soustavě, to zachycoval takový pěkný graf. Ze všech možných aerobrakingů ten směrem k Zemi dodá zdaleka největíš delta-V, takže je docela logické, že se ho všichni skutečný konstruktéři snaží využít.
 
31.5.2016 - 09:13 - 
Princip Revoku je ale jiný, než motorické brzdění od Luny na LEO. Toto brzdění by se mělo dít aerobrakingem pomocí velkého „padáku“ - spíše velkého, ale zřejmě lehkého tepelného štítu o ploše 55 m3. Nejspíš několika průlety řídkými vrstvami atmosféry Země by se měl zbrzdit na kruhovou rychlost a pak svými motory se přesunout k ISS. Takový manévr je riskantní, náročný na přesnost, nikdo ho dosud nezkoušel. Měl by ale značné výhody v poměru obytného prostoru k vlastní hmotě a také možnosti použití běžných raket jako A5 ( nebo např. F9) k jeho vynesení na LEO k ISS a vynesení urychlovacího bloku pro let k Měsíci. Enegia navrhuje osvědčený block DM. 
31.5.2016 - 10:47 - 
Cize ryvok bude pokryvat aku cast celkoveho dV? Ako a z coho bude dotankovany?
Inak sa mi paci koncept spojenia letu k iss s letom na mesiac, z hladiska "amortizacie" hardweru - jednou navratovou kabinou poriesime aj posadku a zasoby pre iss, aj expediciu na mesiac. Dve misie za cenu jednej [Edited on 31.5.2016 yamato]
 
31.5.2016 - 11:33 - 
Ryvok ("Рывок") http://tass.ru/kosmos/3313272


Nápad zaujímavý... Teplota štítu nemá prekročiť 1300°C, čož by znamenalo, že z hľadiska konštrukcie sa dá vystačiť so žiarupevnými zliatinami a keramickými doskami.
 
31.5.2016 - 13:17 - 
quote:
Cize ryvok bude pokryvat aku cast celkoveho dV? Ako a z coho bude dotankovany?

Při opakovaném použití Rivok ušetří dv potřebné k jeho vynesení na LEO, tedy 7,8 km/s. Hlavně by však umožňoval pružné operace k Měsíci s dostatečným obytným prostorem, byla by to jakýsi odpojitelný modul ISS. Co se týká jeho motorů a doplňování, potřeboval by jen málo výkonné motory se skladovatelným palivem, jako má ISS, aby se k ní na LEO po návratu mohl přiblížit a samozřejmě stykovací uzel. Zásobování palivem by mohlo být přímo z ISS, kam palivo dopravují Progresy, nebo přímo Progresem. Vyvedení na dráhu k Měsíci, zbrzdění na LLO a pak odlet od Měsíce by mu měl zajistit urychlovací blok DM, který by vždy startoval ze Země na normální Angaře 5. Podobně by tyto operace bylo možno zvládnout s F9FT , pokud by měl SpX podobný urychlovací blok jako je DM. Důležitý faktor by byla životnost brzdícího štítu.
 
31.5.2016 - 14:54 - 
Pri ploche 55m2 vychádza priemer 8,2 metra, takže štít zrejme musí byť "pozkladací", vytvorený z pevnej centrálnej časti a obvodovej rozkladacej časti.

Koľko by mohol taký štít vážiť?
Koľko "návratov" by mal/mohol štít vydržať?
Nakoľko praktická a efektívna by bola "výmena štítu" na obežnej dráhe?

 
31.5.2016 - 15:53 - 
quote:
Vyvedení na dráhu k Měsíci, zbrzdění na LLO a pak odlet od Měsíce by mu měl zajistit urychlovací blok DM, který by vždy startoval ze Země na normální Angaře 5.
Obávám se, že Blok DM by nezvládnul navedení na LLO a odlet zpět k Zemi, protože mi vychází, že při hmotnosti Ryvoku cca 11 tun, suché hmotnosti Bloku DM cca 2 tuny, palivu v Bloku DM cca 20 tun a Isp cca 3400 Ns/kg, má Blok DM zásobu delta_v cca 3100 m/s, což jen tak tak stačí na odlet z LEO směrem k Měsíci (TLI). Motorické operace u Měsíce by už musel zajistit jiný pohon (asi ten v Ryvoku, a to by zřejmě nestačilo na LLO, ale jen na vysokou eliptickou dráhu, nebo na dráhu poblíž libračních oblastí u Měsíce [L2, LDRO]).
 
31.5.2016 - 17:59 - 
quote:
Obávám se, že Blok DM by nezvládnul navedení na LLO a odlet zpět k Zemi.

Pane Holub, máte pravdu, měl jsem nějak v hlavě, že Blok DM v projektu N1/LOK/ LK měl provézt TLI a další operace u Měsíce. Na to tam byl ale ještě jeden Blok G. Takže Blok D prováděl jen navedení na rovníkovou dráhu Měsíce a pak měl provézt hlavní část zbrzdění přistávacího LK na Měsíci. Blok D již letěl v různých modifikacích více jak 250 x na raketách Proton a Zenit. Nejnovější varianta DM-3 nese více paliva, ale na TLI + zbrzdění + odlet od Měsíce by nestačil. Možná by stačil na pouhý oblet Měsíce s automatickým návratem. V každém případě, jelikož se o Bloku DM v článku mluví, asi plánují větší nádrže. Horním omezením nádrží je nosnost normální Angary A5 - cca 25 tun na LEO. Pokud by přechod na LLO a odlet z ní musel provádět Ryvok, musel by nést více paliva a nebylo by to výhodné, neboť Blok DM je jako tak jednorázový a je asi jednodušší mu udělat větší nádrže, než zvětšovat nádrže u Ryvoku. I jen navedení na LLO blokem DM by bylo výhodné a nebyl by pak takový problém se skladováním jeho okysličovadla O2 při delším pobytu Ryvoku na LLO, pokud by měl Blok DM zajišťovat i odlet k Zemi. [Upraveno 31.5.2016 PinkasJ]
 
31.5.2016 - 19:23 - 
Pokiaľ by sme predpokladali, že pred odletom z LLO je náklad Ryvok 4000kg dlhodobo skladovateľného paliva (a 400kg užitočného nákladu - posádka + vzorky), tak pri použití paliva UDMH+NOx a motorov s Isp 3200Ns/kg (blízko teoret. maxima 3266Ns/kg) to vychádza len veľmi tesne na návrat (podľa wiki je potrebná delta V ~1310m/s, podľa MEK-Výpočty je zasa pre dané hmotnosti a Isp dosiahnuteľná delta V 1382m/s) a na korekcie dráhy pred prvým aerobreaking a medzi jednotlivými aerobreaking tak zostáva len veľmi málo paliva, nehovoriac už o korekciách dráhy pri stíhaní a pri pripojením k ISS.
Takže si myslím, že aj TEI (odlet z LLO) musí zabezpečiť "blok DM", podobne ako TLI a navedenie na LLO.
[Upraveno 31.5.2016 Alchymista]
 
31.5.2016 - 20:28 - 
mne na tom niečo vadí..
síce mi to príde ako perfektné riešenie pre dopravu nákladu..
a tiež sa tu neustále snažím "vnútiť iným moje názory", že pri "extrémnom športe" riziko nie je na škodu
ale používať to na "pravidelnú osobnú prepravu"?
čo ak nastane nejaký "apollo 13 moment"?
nevidím na tom nijakú zálohu
 
31.5.2016 - 21:33 - 
je to síce asi dosť "schizofrénia" odo mňa
ale pre "extrémny šport" predsa stačí, keď sa "upgraduje" už existujúci hardvér
pre vývoj úplne nového zariadenia by som preferoval opačný postup, najprv ho spraviť čo najbezpečnejšie, a až potom ho "osekať", pre "racionalizáciu"
tak akosi, ako keď rusi urobili s lode sojuz zásobovací progres
rivok na to ide zle.. teda aspoň podľa môjho názoru
 
31.5.2016 - 21:35 - 
čo ak nastane nejaký "apollo 13 moment"?
nevidím na tom nijakú zálohu

Akú zálohu?
Dneska jsem zrovna o tomhle psal v Souvislostech kosmonautiky. Měl snad nějakou zálohu Stanley, když šel mezi lidožrouty do rovníkové Afriky? Anebo Amundsen při cestě na Jižní a na Severní pól? Mallory při výstupu na Everest anebo Fawcett při výpravě do Amazonie? A spousta dalších? Každá taková výprava, posouvající lidské hranice, je rizikem par excellence, pokud budeme chtít při cestách do vesmíru 100% bezpečnost, tak snad radši nikam nelézt, nemluvě o tom, že to není možné, člověk může dojít k úhoně i v tramvaji, natož v kosmické lodi. Západ, který kdysi dobyl a ovládl celý svět, přišel o odvážné chlapy a namísto nich má podělané bábovky, které ani nedokážou bránit své ženy při "akcích" vetřelců.
 
31.5.2016 - 21:47 - 
Nový Jiřík
ale predsa medzi "Lindberghom" ktorý chce "prelom", a medzi "Jánom s Hornej Dolnej" ktorý cestuje do práce, je určitý rozdiel..
ja sa viem "vcítiť" do oboch
to je môj problém
 
31.5.2016 - 22:25 - 
K úvahám o potřebném delta_v dodám jen to, že podle mých informací stačí pro TEI z kruhové LLO (výška 100 km) dv cca 1000 m/s [tak tomu snad bylo u Apolla] (teoreticky by ve vhodné situaci dokonce možná mohlo stačit i jen cca 800 m/s), takže to by Ryvok zvládnout mohl (ovšem samozřejmě, pokud by měl dělat i LOI pro navedení na dráhu kolem Měsíce, tak by musel zůstat na silně eliptické dráze [např. 100 x 1000 km]). 
31.5.2016 - 22:42 - 
čiže
chcelo by to asi ďalší kus hardvéru "interorbitálny ťahač", čo by pri mesiaci čakal, a dotiahol by to na miesto určenia
tak nejak
musím povedať, že je to "pekné PDFko", ale za "realistický projekt" sa označiť nedá
 
31.5.2016 - 23:07 - 
Všechny zveřejněné údaje jsou nejasné a zřejmě nepřesné.
Hmota s plným nákladem 11,4 tuny, suchá hmota 7 tun . Že by 4 tuny paliva a zbytek – jen 400 kg náklad ? I kdyby měl Blok DM celkovou hmotu 25 tun (což je max. nosnost A5), tak při suché hmotě 3 tuny dosáhne s Ryvokem jen dv 3152 m/s. Když bude mít suchou hmotu jen 2 tuny, dosáhne DM dv 3400 m/s. Z LEO na LLO se udává potřeba cca 4040 m/s, možná je to méně. Asi by byl nejlepší Blok DM na LOX/LH2 s celkovou hmotou 25 tun a dv cca 4080 m/s. Dělal by kvůli životnosti jen TLI + LOI, Ryvok pak TEI. Stejně psali o vylepšeném DM, tak ať ho vylepší pořádně.
 
21.7.2016 - 21:47 - 
http://www.rozhlas.cz/leonardo/vesmir/_zprava/prvni-soukroma-mise-na-mesic--1634576

 
21.7.2016 - 22:06 - 
Nevíte někdo něco o případné snaze SpaceX vyhrát Google Lunar X prize? Měli by na to jako nikdo jiný a taková reklama by rozhodně nebyla od věci, prokázala by, že to s Marsem myslí doopravdy vážně.  
21.7.2016 - 22:40 - 
quote:
Nevíte někdo něco o případné snaze SpaceX vyhrát Google Lunar X prize? Měli by na to jako nikdo jiný a taková reklama by rozhodně nebyla od věci, prokázala by, že to s Marsem myslí doopravdy vážně.


SpaceX sa tejto sutaze nezucastnuje. Ale na Falcone 9 budu startovat niektori uchadzaci.
 
21.7.2016 - 23:33 - 
quote:
quote:
Nevíte někdo něco o případné snaze SpaceX vyhrát Google Lunar X prize? Měli by na to jako nikdo jiný a taková reklama by rozhodně nebyla od věci, prokázala by, že to s Marsem myslí doopravdy vážně.


SpaceX sa tejto sutaze nezucastnuje. Ale na Falcone 9 budu startovat niektori uchadzaci.

OK, ale proč to ignorují? Bez Falcona se žádný z těch amatérů na Měsíc nedostane, i kdyby postavili nevím jaký zázrak, naproti tomu SpaceX by do Falcona mohla posadit nějaký samochod, co ujede těch 500 metrů, a měli by všechno - slávu za vynesení, slávu za splnění kritérií i ty miliony, i když ty by byly jen příjemným bonusem. Ale proč dodat jen náklaďák a potom se dívat, jak se někdo jiný sluní v přízni médií?
 
21.7.2016 - 23:45 - 
Třeba proto, že za vynesení dostane zaplacenou plnou cenu. Rozhodně víc než za výhru té ceny. A SpaceX je především komerční firma.
A aby se o ní mluvilo v térto souvislosti si již tiskovou zprávou zajistí - prostě bude v ní zdůrazňovat, že to byla jejich raketa, co jim to vynesla.
[Upraveno 21.7.2016 tycka]
 
22.7.2016 - 07:27 - 
Pokud vím, tak uzávěrka přihlášek týmů do GLXP byla už před několika lety. SpaceX se nepřihlásila, takže tím to končí. Dodatečně se do této soutěže už zřejmě vstoupit nedá. Určitě by se ale dalo letět i "mimo soutěž". Případně by se mohli stát "partnerem" nebo "sponzorem" některého z přihlášených týmů. 
22.7.2016 - 08:16 - 
SpX ma ine plany aj priority. Chcu posielat stovky ludi na mars ekonomicky udrzatelnym sposobom.
Vyvijat vedla toho nejake samochoditko pre viacmenej amatersku sutaz nie je tym najlepsim vyuzitim casu, ludi ani penazi.
 
22.7.2016 - 14:43 - 
to bych chtel tu raketu i jednou videt...
to bych chtel tu raketu i jednou videt ve vesmiru...
nojo, to byla malinkata raketa, velika raketa je neco jinyho...
nojo, ale s tolika odklady nemuzou konkurovat...
to bych chtel tu kapsuli videt, dyt no nema ani evropa...
nojo, ale pockejme si jestli zvladnou zasobovaci lety...
nojo, ale je to jen pul tuny...
nojo, tak jim ten booster neshorel, ale pockejme si jestli dokazou pristat...
nojo, tak pristali, ale do vody. To bych chtel videt jak se s tim trefi na nejakou barku...
nojo, trefili se, ale rozbili to. Slavit budu az pristanou mekkce...
nojo, pristali mekkce, ale to na znovupouzitelnost nestaci. Pockejme si na to kolik bude stat znovupouziti...

nojo... [Edited on 22.7.2016 yamato]
 
<<  42    43    44    45    46    47    48  >>  


Stránka byla vygenerována za 0.188290 vteřiny.