| 28.10.2006 - 22:41 - Adolf | |
|
Moc hezké. Jestli takové potvůrky na Marsu nenajdeme, měli bychom je tam vysadit. Měl by to být první krok k zaprasení a zasvinění vesmíru:
http://www.osel.cz/index.php?clanek=2188
|
|
citace:
Moc hezké. Jestli takové potvůrky na Marsu nenajdeme, měli bychom je tam vysadit. Měl by to být první krok k zaprasení a zasvinění vesmíru:
http://www.osel.cz/index.php?clanek=2188
Co je vlastně ta stránka www.osel.cz ?- občas přináší takové "seznace" že bych jim těžko uvěřil i já- např.: mikrovlnný motor ( já tomu z jedné strany věřím, ale z druhé mi přece jen něco takového připadá dívné). je tedy stránka osel.cz nějaká stránka, která přináší nepravdivé informace, nebo je to stránka, která opravdu čerpá z vědy a píše jen pravdu? Děkuji. ____________________
Tomáš Kovařík |
| 29.10.2006 - 01:30 - Adolf | |
|
citace:
Co je vlastně ta stránka www.osel.cz ?- občas přináší takové "seznace" že bych jim těžko uvěřil i já- např.: mikrovlnný motor ( já tomu z jedné strany věřím, ale z druhé mi přece jen něco takového připadá dívné). je tedy stránka osel.cz nějaká stránka, která přináší nepravdivé informace, nebo je to stránka, která opravdu čerpá z vědy a píše jen pravdu? Děkuji.
Je to seriózní stránka zabývající se popularizaci vědy, kde na uváděná fakta se lze spolehnout. Soustřeďuje se ovšem hlavně na informace z biologie. Co se týče způsobu prezentace a interpretace překládaných informací, je psaná novinářsky, tedy metodami spíš než zasvěcujícími do informací metodami účinně vyvolávajícími emoce. Bez toho by se ale v dnešní konkurenci nechytla. Interpretačně je jejich redakce velice propagandisticky aktivní. Patří k odpíračům politické korektnosti (tedy současného tmářství) včetně současného Zeleného atropologického klimatocentrismu.
K intepretacím faktů lze tedy přistupovat všelijak z hlediska svého vlastního zneužívání vědy k ideologickým cílům, nicméně faktická složka je zde vždy nepochybná.
U té fotonové rakety (mikrovlnného motoru) mi není moc jasné, co je na tom zvláštního. Ohaduji tedy, že by se mohlo jednat o nesprávnou intepretaci tvrzení, že nepotřebuje palivo. Ovšem elektromotor také "nepotřebuje palivo". Potřebuje stejně jako tento první typ fotonového reaktivního motoru elektrický příkon, který ale vzniká z nějakého paliva. To však není problém motoru, nýbrž jeho napájení. Motor chce jen svůj energetický příkon.
Tento motor byl v článku porovnáván s iontovým motorem. Iontový motor potřebuje dvě věci: zdroj příkonu a hnací látku. Hnací látkou je ten materiál, který je vyháněn z tryky. V článku je myslím trochu nevhodně použit výraz palivo pro hnací látku. Cheme-li použí inotový motor, musíme do kosmu vynést velice draze spoustu hmotnosti hnací látky, která je pak vypuzována, abychom dosáhli potřebného tahu. U fotonové rakety - v tomto speciální případě fotonového pohonu - by příkon vyvolával jen tok fotonů, které by způsobily potřebný tah. Žádnou další látku, kterou bychom měli vypuzovat z rakety k dosažení tahu, bychom nepotřebovali. Kdybychom tedy využívali např. elekrickou energii ze slunečních článků, přeměnili bychom ji v urychlení užiteného zatížení více než u iontového motoru, kde bychom vedle užitené hmotnosti museli přepravovat spoustu hnací látky. Vyznavači nukleárních termických motorů by nám tu asi správně mohli tvrdit, že k urychlování vesmírné dopravy na dlouhé vzdálenosti nízkým tahem po dlouhou dobu, jsou stejně nejúčinnější termické nukleární pohony, které nad určitou hmotností systému musí porazit všechny ostatní konkurenty, a měli by vzhledem k účinnostem procesů pravdu.
Pravdou je, že hmota, kterou vyvrhují fotonové motory, spočívá jen v hmotnosti fotonů samotných, což je dost neefektivní - reaktivní pohon přerozděluje víc energie hnacího procesu ve prospěch toho lehčího, co z něj vystupuje. Tedy z raketového plynu si víc energie odnáší plyny v raketových plamenech než raketa. Když je "raketovým plynem" něco tak lehkého jako proud fotonů, tak je přerozdělení ještě méně výhodné.
Takováto raketa by se asi moc nehodila k mezihvězdným letům jako ve sci-fi. Elektrický příkon by se v tah přeměňoval s daleko menší efektivností u vyššího zrychlení, než když se jedná o statický nebo téměř statický tah. Jako náhrada iontového motoru by se to ale hodilo.
To, co článek popisuje, je vlastně aplikovaný výzkum. Nejde ještě o vývoj užitečných zařízení a snaží se hlavně o určení podmínek řešení. Jaké potíže vzniknou při vzniku užitečných zařízení, ještě nejsou zcela jasné.
Není tu tedy nic divného. Co se z toho podaří opravu technicky vyrazit není dosud jasné.
|
|
citace:
Co se z toho podaří opravu technicky vyrazit není dosud jasné.
To je nedorozumeni, Adolfe. Ten mikrovlnny motor, jehoz idea vypada tak kontroverzne, byl nastinen jako kovovy uzavreny hrnec spravneho tvaru, ve kterem rezonuji vpustene mikrovlny takovym zpusobem, ze to vyvola cisty tah ... nic z zadne trysky nevyletuje ...
... coz samozrejme opravnene vypada zcela neduveryhodne, navic s prihlednutim k faktu, ze za tim stoji kontroverzni osoba a metodika mereni "ucinku" se zda dost pochybna. |
| 29.10.2006 - 08:57 - Hawk | |
|
| Mně některými články http://www.osel.cz připomíná trochu http://www.zvedavec.org/, s tím rozdílem samozřejmě ,že Osel se snaží zabývat vědou a Zvědavec politikou. Podobné senzacechtivé články by jste třeba na korektním webu typu Letectví a kosmonautika našli obtížněji. |
|
co se týče šancí života na Marsu v minulosti (alespoň na povrchu), tak podle geologů opět o něco klesly - usazeniny zkoumané MERy vykazují totiž vysoký podíl fosforu. a život jak ho známe, získává fosfor z prostředí velmi efektivně a rychle, takže ho třeba v moři na Zemi tolik nezůstává. zdá se tedy, že o něj na Marsu neměl nikdo zájem  více na http://www.newscientistspace.com/article/dn10389-soil-minerals-point-to-planetwide-ocean-on-mars.html ____________________
|
| 29.10.2006 - 11:05 - Adolf | |
|
citace:
To je nedorozumeni, Adolfe. Ten mikrovlnny motor, jehoz idea vypada tak kontroverzne, byl nastinen jako kovovy uzavreny hrnec spravneho tvaru, ve kterem rezonuji vpustene mikrovlny takovym zpusobem, ze to vyvola cisty tah ... nic z zadne trysky nevyletuje ...
Přečetl jsem si to znova i některé články na Eurece aj., kde to dokonce označují i za bezreaktivní motor. Fakt z toho nemá nic vycházet, ani to být v nějaké vazbě s něčím mimo tu zapřírubovanou zvonečkovou bandasku. To je pochopitelně blábol i podle TR, kterou se zdůvodnění ohání. Je ale divné, že tam fakt asi něco měří, jinak by na to občas nějaký fufník nedostali a za ty roky, co s tím plaší, by je už úplně roznesli na kopytech. Bude tu tedy asi nějaká skrytá interakce, na níž to spočívá, a kterou tvůrci zatím neznají. Bude to asi ně co na způsob "gravitačních" motorů, které se ukázaly být skrytými iontovými motory využívajícími atmosféru kolem, bez níž nefungují. Čekám tedy na objasnění skutečného principu.
|
| 29.10.2006 - 13:21 - Adolf | |
|
citace:
co se týče šancí života na Marsu v minulosti (alespoň na povrchu), tak podle geologů opět o něco klesly - usazeniny zkoumané MERy vykazují totiž vysoký podíl fosforu. a život jak ho známe, získává fosfor z prostředí velmi efektivně a rychle, takže ho třeba v moři na Zemi tolik nezůstává. zdá se tedy, že o něj na Marsu neměl nikdo zájem více na http://www.newscientistspace.com/article/dn10389-soil-minerals-point-to-planetwide-ocean-on-mars.html
Dostat se k tomuto odkazu asi vyžaduje mít zaplacené předplatné, co?
Ovšem vypadá to trochu smutně. Nicméně, jsou tu ještě naděje. Existuje např. hypotéza hluboké horké biosféry, podle níž by i na Zemi měly být hlavní formou života měly být hlubinné baktérie podobného typu jako jsou ti uranoví vodíkožrouti, metanožrouti a vůbec kamenožrouti. Její vyznavači dokonce tvrdí, že to není jen hlavní forma života, ale i původní. Život prý vznikl v hlubinách Země a do tak nepřátelského prostředí jakým je povrch planety, pronikl až následně a přizpůsobil se mu. Kdyby to snad byla pravda, byla by to šance o pro život na Marsu.
Také, kdo ví, jak je to s interpretací. Pozemské organismy také usilovně soutěží o biogenní prvky jako fosfor nebo železo, přesto tu máme ložiska fosfátů a železných rud, které nejenže nejsou projevem toho, že by zdejší organismy o ně neměly zájem, nýbrž naopak dokladem aktivity života v jeho místních specifických projevech.
|
|
[quoteTen mikrovlnny motor, jehoz idea vypada tak kontroverzne, byl nastinen jako kovovy uzavreny hrnec spravneho tvaru, ve kterem rezonuji vpustene mikrovlny takovym zpusobem, ze to vyvola cisty tah ... nic z zadne trysky nevyletuje ...
Taxem na to kouk a napadlo me ze by se to mohlo hybat i diky "soucasne fyzice". Pokud si to predstavim tak ze jedna strana se chova jako idealni zrcadlo pro mikrovlny a druhy konec jako zrcadlo z napr. 90% odraznosti - to muze byt dano prave tim tvarm. Pak muze dojit k tomu ze na jedne strane se mikrovlny odrazeji a "tlaci na kryt" a na te druhe se cast mikrovln meni na teplo a "tlak je tam mensi". Rozdil techto "EM tlaku" by pak delal tah a ten by byl tim vetsi cim by se mikrovlny odrazily sem a tam vicekrat nebo cim vetsi by byl vykon vysilace uvnitr. Az do roztaveni zrcadel...  |
| 05.11.2006 - 18:56 - Adolf | |
|
citace:
Taxem na to kouk a napadlo me ze by se to mohlo hybat i diky "soucasne fyzice". Pokud si to predstavim tak ze jedna strana se chova jako idealni zrcadlo pro mikrovlny a druhy konec jako zrcadlo z napr. 90% odraznosti - to muze byt dano prave tim tvarm. Pak muze dojit k tomu ze na jedne strane se mikrovlny odrazeji a "tlaci na kryt" a na te druhe se cast mikrovln meni na teplo a "tlak je tam mensi". Rozdil techto "EM tlaku" by pak delal tah a ten by byl tim vetsi cim by se mikrovlny odrazily sem a tam vicekrat nebo cim vetsi by byl vykon vysilace uvnitr. Az do roztaveni zrcadel...
Nevím, co tam je. Ale připadá mi divné, aby to fungovalo jen jako soustava ideálních zrcadel. Je to bandaska z vodivého materiálu, uvnitř níž bublaj mikrovlny. V té bandasce tedy probíhá spousta elektromagnetických procesů a z vnějšku budí nějaké divné pole divně interagující s okolím - třebas i s dráty ve zdi laboratoře.  |
|
[quote V té bandasce tedy probíhá spousta elektromagnetických procesů a z vnějšku budí nějaké divné pole divně interagující s okolím - třebas i s dráty ve zdi laboratoře.
A nebo tak - "Šest znám cest jak ke hvězdám se vznést!" |
|
Mikrovlnný motor s takovými výkony jako popisují, je IMHO nesmysl a to co naměřili, je nějaký artefakt. Reálný tlak záření je mizivý.
Serveru www.osel.cz se ale musím trochu zastat, opravdu jsou zaměřeni hlavně na biologii a tam celkem hodně sledují aktuální publikace (velmi pěkně se tam dal sledovat například průběžný vývoj antropologického sporu o "hobita"). U fyziky je to slabší (i když jak který autor), ale i tam minimálně uvádí původní zdroj. |
|
Je zajímavé, že jsme se všichni shodli na tom, že jako nejpodezřelejší zpráva na www.osel.cz nám přišel zrovna ten mikrovlný motor :-) Jako by to bylo až příliš dobré na to, aby to mohla být pravda...
Já to osobně docela sleduju: většinou jsou tam takové sice senzační, ale nikoliv "paradigma měnící" zprávy. Ale Stanislav Mihulka mě trochu štve tím svým zcela nekritickým zpochybňováním globálního oteplování: často na základě s ničím nesouvisejících zpráv. Osel.cz prostě tupě přejímá současné oficiální náboženství širokých amerických lidově-konzervativních mas, které zhruba říká, že: 1.globální oteplování je mýtus, 2.i kdyby se Země skutečně oteplovala, tak za to nemůže člověk, ale je to přirozený proces, 3.i kdyby za to mohl člověk, tak stejně nemá smysl se s tím snažit cokoliv dělat. Že takovému náboženství věří řadoví Američané je celkem pochopitelné, protože je to zbavuje pocitu viny, a nenutí je to přemýšlet o tom, jestli by třeba neměli nějak změnit svůj životní styl. Co to ale přináší Stanislavu Mihulkovi na Oslu, to fakt nechápu. A jak někdo může v ochlazení světového oceánu o zlomek stupně vidět "důkaz" nějakých Brezinových enviroskeptických výlevů, to také nechápu: zvlášť když se ty oceány ochladí po tom, co roztáhly stovky kilometrů čtverečních ledovců v Antarktidě a Grónsku, Severozápadní cesta Severním ledovým oceánem je najedou splavná až do října, apod. Pokud díky růstu teploty atmosféry roztají ledovce, tak je logické, že ta studená voda pak krátkodobě ochladí oceán, ne ? Copak Osel.cz neslyšel o nelineárních procesech ?
Každopádně www.osel.cz sleduju a v některých bodech týkajících se přesahů vědy do politiky docela i nadšeně souhlasím... jen ta Mihulkova svatá válka proti teorii skleníkového efektu a globálního oteplování mě není jasná. Lidí, kteří (finančně) vydělají na tom, když se s tím nic dělat nebude, je určitě více, než těch, kteří vydělají v případě, že se oteplování prokáže... tak jako tak musíme vzít na vědomí, že lidstvo se globálně k planetě Zemi chová jako hejno kobylek a že uvolnilo do atmosféry obrovské množství dosud vázaného uhlíku... pokud se čirou náhodou ukáže, že se stal zázrak, a že se s tím Země dokázala nějak vyrovnat, tak teda nevím, co to vlastně dokazuje: že i nadále se člověk může vůči světu kolem sebe chovat jako bezohledný idiot, protože mu to i v budoucnu vždycky projde ? |
| 08.11.2006 - 12:14 - Hawk | |
|
| xChaos: Mluvíš mně z duše chlape. |
| 08.11.2006 - 13:25 - J2930 | |
|
citace:
....tak jako tak musíme vzít na vědomí, že lidstvo se globálně k planetě Zemi chová jako hejno kobylek a že uvolnilo do atmosféry obrovské množství dosud vázaného uhlíku...
Mozna se Martani chovali stejne a jsme jejich potomky (odhlidnu-li od vyse zmineneho fosforu). Mozna je to ale vlastnost vetsiny virovych onemocneni...nakonec sveho hostitele stejne znici a prijnou tak o sve zivne zivotni prostredi. Je to chovani ale naprosto normalni. Nerizene chovani s cilem mnozit a sirit se. Cloveka ale prave definuje schopnost sve chovani korigovat. Pro nektere ale prilisna namaha... Ve sve lenosti se tesim na to az muj exkrement zaprasi Mars...nejspise bych ale mnel neco delat pokud nechci aby se potomci rodily rovnou do skafandru, protoze na Mars to asi nedam....a skafadry stejne nebudou pro vsechny. Takze az mne bude 50 let umru stejne na rakovinu a o zivote na Marsu se jeste bude stale diskutovat...je puvodni nebo ho zaprasily rovery? |
| 12.1.2007 - 00:06 - Adolf | |
|
Neotřelé náhledy na možné marťanské potvůrky:
http://www.osel.cz/index.php?clanek=2367 ____________________
Áda |
| 12.1.2007 - 17:08 - J2930 | |
|
citace:
Neotřelé náhledy na možné marťanské potvůrky:
http://www.osel.cz/index.php?clanek=2367
Hledame, ale metody jsou mylne...dokonce i kdyz uz by jsme si mysleli ze mame spravnou metodu, muzeme byt porad tesne blizko pravdy, ale nikoli tak aby jsme ji odhalili...
Kdyz budeme hledat vhodne podminky pro zivot cloveka, budeme hledat vodu, kyslik, ... to nam chutna... to nam vyhovuje a zname to... dejme tomu z 80 procent. Jak potom muzeme vedet, ze ze sta procent co chutna Martanovi? Tezko. Klidne muzeme strilet od boku a vsechno to muze byt pravda... nebo taky nic, protoze porad budeme hledat nam uz zname, nam podobne. |
| 12.1.2007 - 23:51 - Adolf | |
|
citace:
Kdyz budeme hledat vhodne podminky pro zivot cloveka, budeme hledat vodu, kyslik, ... to nam chutna... to nam vyhovuje a zname to... dejme tomu z 80 procent. Jak potom muzeme vedet, ze ze sta procent co chutna Martanovi? Tezko. Klidne muzeme strilet od boku a vsechno to muze byt pravda... nebo taky nic, protoze porad budeme hledat nam uz zname, nam podobne.
Ono by podle různých teorií mohl život existovat na rozmanitějších chemických bázích, než je ta naše. Nějak moc seriózně o tom ale asi s našimi možnostmi nelze. Ovšem, i potvory, které žijí tady, by na Marsu žít mohly a třeba ten peroxid by jim chutnal. Na druhou stranu různé takové ty exotické formy života, co žijí v kamenech, živí se jedy a dýchají třeba i peroxidy, případně jsou stejně mrňavé jako hypotetické organismy, co měly vytvořit stromatolit z Antarktidy, se nám i tady odhalovali těžko, i když po nich doslova šlapeme a máme tu perfektní vybavení v hojném rozsahu.
Prozatím to tedy vidím pořád tak, že případní mikromarťani dříve sežerou sondu, která je bude hledat, než je sonda objeví. A to i v případě, že to bude nějaký příbuzný pozemských kamenožroutů. Kdyby to bylo něco na bázi čpavkového roztoku místo roztoku vodního či jiných imaginární biochemický exot, tak už vůbec nemáme dlouho šanci to odhalit.
____________________
Áda |
|
Na Marsu jsou jeskyně a v nich možná i život
http://www.novinky.cz/koktejl/na-marsu-jsou-jeskyne-a-v-nich-mozna-i-zivot_111603_hh0e3.html |
| 25.8.2007 - 10:06 - Adolf | |
|
Trocha hádání o možný život na Marsu na základě reinterpretací pokusů provedených Vikingem:
http://www.space.com/news/070823_mars_life.html |
|
| Rozhodně dobré zprávy, je lepší nejdřív navrhnout, co by tam mohlo být a poslat přístroj, který to potvrdí nebo vyvrátí, než tam poslat přístroj, a teprve potom začít zkoumat, proč mám tak divné výsledky. To chce podporovat a tlačit, aby se posílalo víc sond schopných takový (nebo jiný možný) život detekovat. Budou Phoenix a MSL schopny takového průzkumu? Doufám že ano, tyto teorie o peroxidu vodíku jsem slyšel už před pár lety. |
| 29.8.2007 - 12:00 - J2930 | |
|
| mozna by to mohlo souviset aneb podle cas. Svet (zari07) se americkym vedcum podarilo ozivit bakterii starou 8 milionu let vylovenou z petimetroveho vrtu v Antarktide... |
|
Copak bakterie, ty dokázaly "přežít" [udržet si schopnost návratu k biologické aktivitě] i pár měsíců na povrchu Měsíce - Apollo.  ____________________
--
MIZ |
|
| Nebylo to pár měsíců, ale dva a půl roku, tedy 31 měsíců - od 17.4.1967 (start Surveyoru 3) do 20.11.1969, kdy Conrad a Bean odmontovali kameru v Apollu 12. |
|
citace:
Trocha hádání o možný život na Marsu na základě reinterpretací pokusů provedených Vikingem:
http://www.space.com/news/070823_mars_life.html
Jo, na tu teorii o životě na bázi roztoku vody a peroxidu vodíku jsem taky narazil, je to dost zajímavý... akorát se obávám, že kdyby to bylo tak snadné, tak na to baktérie v polárních oblastech Země už dávno přišly taky... |
|
citace:
Nebylo to pár měsíců, ale dva a půl roku, tedy 31 měsíců - od 17.4.1967 (start Surveyoru 3) do 20.11.1969, kdy Conrad a Bean odmontovali kameru v Apollu 12.
Ale to je zpochybňované, neboť není vyloučeno kontaminování nesterilním prostředí cestou na Zem či dokonce v laboratoři.
http://en.wikipedia.org/wiki/Reports_of_Streptococcus_mitis_on_the_moon |
|
citace:
citace:
Nebylo to pár měsíců, ale dva a půl roku, tedy 31 měsíců - od 17.4.1967 (start Surveyoru 3) do 20.11.1969, kdy Conrad a Bean odmontovali kameru v Apollu 12.
Ale to je zpochybňované, neboť není vyloučeno kontaminování nesterilním prostředí cestou na Zem či dokonce v laboratoři.
http://en.wikipedia.org/wiki/Reports_of_Streptococcus_mitis_on_the_moon
S možnou kontaminací budou vždy problémy. Jak udržet něco ve sterilitě je velmi těžké. |
| 03.9.2007 - 21:49 - Adolf | |
|
citace:
Jo, na tu teorii o životě na bázi roztoku vody a peroxidu vodíku jsem taky narazil, je to dost zajímavý... akorát se obávám, že kdyby to bylo tak snadné, tak na to baktérie v polárních oblastech Země už dávno přišly taky...
Naše psychrofilní bakterie jdou na chlad jinak. Peroxid nepotřebují. V pozemských podmínkách by to byla komplikace. Na Zemi by nesehnaly volný H2O2 v prostředí. Musely by si ho energeticky velice náročně vyrobit. Na druhou stranu na Marsu je, jak to tak vypadá, relativně hojný. Může tedy fungovat jednak jako dostupné oxidační činidlo místo našeho volného kyslíku a jednak jako složka nemrznoucí směsi.
Je to tedy adaptace na Zemi nepoužitelná, v prostředí Marsu však možná vhodná. ____________________
Áda |
| 19.9.2007 - 08:32 - Adolf | |
|
Zajímavá příprava EU na příští marsí mise s hledáním života:
http://www.space.com/missionlaunches/070917_mars_pregnancy.html ____________________
Áda |
| 21.10.2007 - 22:58 - Mojek | |
|
citace:
citace:
Co je vlastně ta stránka www.osel.cz ?- občas přináší takové "seznace" že bych jim těžko uvěřil i já- např.: mikrovlnný motor ( já tomu z jedné strany věřím, ale z druhé mi přece jen něco takového připadá dívné). je tedy stránka osel.cz nějaká stránka, která přináší nepravdivé informace, nebo je to stránka, která opravdu čerpá z vědy a píše jen pravdu? Děkuji.
Je to seriózní stránka zabývající se popularizaci vědy, kde na uváděná fakta se lze spolehnout. Soustřeďuje se ovšem hlavně na informace z biologie. Co se týče způsobu prezentace a interpretace překládaných informací, je psaná novinářsky, tedy metodami spíš než zasvěcujícími do informací metodami účinně vyvolávajícími emoce. Bez toho by se ale v dnešní konkurenci nechytla. Interpretačně je jejich redakce velice propagandisticky aktivní. Patří k odpíračům politické korektnosti (tedy současného tmářství) včetně současného Zeleného atropologického klimatocentrismu.
K intepretacím faktů lze tedy přistupovat všelijak z hlediska svého vlastního zneužívání vědy k ideologickým cílům, nicméně faktická složka je zde vždy nepochybná.
U té fotonové rakety (mikrovlnného motoru) mi není moc jasné, co je na tom zvláštního. Ohaduji tedy, že by se mohlo jednat o nesprávnou intepretaci tvrzení, že nepotřebuje palivo. Ovšem elektromotor také "nepotřebuje palivo". Potřebuje stejně jako tento první typ fotonového reaktivního motoru elektrický příkon, který ale vzniká z nějakého paliva. To však není problém motoru, nýbrž jeho napájení. Motor chce jen svůj energetický příkon.
Tento motor byl v článku porovnáván s iontovým motorem. Iontový motor potřebuje dvě věci: zdroj příkonu a hnací látku. Hnací látkou je ten materiál, který je vyháněn z tryky. V článku je myslím trochu nevhodně použit výraz palivo pro hnací látku. Cheme-li použí inotový motor, musíme do kosmu vynést velice draze spoustu hmotnosti hnací látky, která je pak vypuzována, abychom dosáhli potřebného tahu. U fotonové rakety - v tomto speciální případě fotonového pohonu - by příkon vyvolával jen tok fotonů, které by způsobily potřebný tah. Žádnou další látku, kterou bychom měli vypuzovat z rakety k dosažení tahu, bychom nepotřebovali. Kdybychom tedy využívali např. elekrickou energii ze slunečních článků, přeměnili bychom ji v urychlení užiteného zatížení více než u iontového motoru, kde bychom vedle užitené hmotnosti museli přepravovat spoustu hnací látky. Vyznavači nukleárních termických motorů by nám tu asi správně mohli tvrdit, že k urychlování vesmírné dopravy na dlouhé vzdálenosti nízkým tahem po dlouhou dobu, jsou stejně nejúčinnější termické nukleární pohony, které nad určitou hmotností systému musí porazit všechny ostatní konkurenty, a měli by vzhledem k účinnostem procesů pravdu.
Pravdou je, že hmota, kterou vyvrhují fotonové motory, spočívá jen v hmotnosti fotonů samotných, což je dost neefektivní - reaktivní pohon přerozděluje víc energie hnacího procesu ve prospěch toho lehčího, co z něj vystupuje. Tedy z raketového plynu si víc energie odnáší plyny v raketových plamenech než raketa. Když je "raketovým plynem" něco tak lehkého jako proud fotonů, tak je přerozdělení ještě méně výhodné.
Takováto raketa by se asi moc nehodila k mezihvězdným letům jako ve sci-fi. Elektrický příkon by se v tah přeměňoval s daleko menší efektivností u vyššího zrychlení, než když se jedná o statický nebo téměř statický tah. Jako náhrada iontového motoru by se to ale hodilo.
To, co článek popisuje, je vlastně aplikovaný výzkum. Nejde ještě o vývoj užitečných zařízení a snaží se hlavně o určení podmínek řešení. Jaké potíže vzniknou při vzniku užitečných zařízení, ještě nejsou zcela jasné.
Není tu tedy nic divného. Co se z toho podaří opravu technicky vyrazit není dosud jasné.
No já si myslím že z fyzikálního hledisko je to možné já jsem několik magnetronů otestoval sice ta změna nebyla tak významná ale váha to zaznamenala a pokud se to bere vzhledem kvýkonu zářiče tak s takjový výkon se nějakým způsobem musí projevit |
|
