Kosmonautika (úvodní strana)
Kosmonautika@kosmo.cz
  Nepřihlášen (přihlásit)
  Hledat:   
Aktuality Základy Rakety Kosmodromy Tělesa Sondy Pilotované lety V Česku Zájmy Diskuse Odkazy

Obsah > Diskuse > XForum

Fórum
Nejste přihlášen

< Předchozí téma   Další téma ><<  2    3    4    5    6  >>
Téma: konstrukce satelitu
21.10.2005 - 15:49 - 
Amatérský dotaz:
Počítá se se speciálními součástkami?
Kdysi jsem četl, že polovodiče odolnější vůči radiaci musí být ne na křemíku, ale na safíru.

 

____________________
--
MIZ
 
21.10.2005 - 16:07 - 
quote:
Ja mluvim ze skusenosti ...


Ja si to riziko uvedomuji. Neni nulove. Kdyz se takto zblazni krystal procesor vysilace, je druzice stejne efektivne mrtva, tj. se stejnymi vnejsimi projevy. Kdyz procesor ridici napajeni, totez.

Kdyz procesor ridici stabilizacni civky, totez (velmi rychle vysosa akumulatory).

Souhlasim s tim, ze externi spinani pristupu na sbernici je bezpecnejsi, mozna by misto MKO mohl byt potom jen tranzistor. To ovsem znamena pevne nebo pevne vicenasobne timesloty, coz ubira vykon.

Moje zkusenosti nestaci na to, abych posoudil, zda je rozumne toto riziko podstoupit. Muze se k tomu vyjadrit nekdo ze skupiny externich konzultantu (Alesi, myslim tve kontakty) ?
 
21.10.2005 - 16:09 - 
quote:
Amatérský dotaz:
Počítá se se speciálními součástkami?
Kdysi jsem četl, že polovodiče odolnější vůči radiaci musí být ne na křemíku, ale na safíru.


Ne, se specialnimi soucastkami se nepocita.

Poruchy logiky zpusobene radiaci hodlame resit obvodovou (WD) nebo softwarovou (vzajemne hlidani modulu) inteligenci.

S degradaci a starnutim jsme smireni.
 
21.10.2005 - 16:33 - 
quote:
Kdyz se tu resi sbernice, pripomnelo mi to par otazek, ktere me napadly pri cteni toho shrnujiciho dokumentu. (nejsem elektrotechnik, tak jsou asi nektere otazky nesmyslne
- Co se stane pri fyzickem preruseni sbernice v jednom nebo dvou mistech? Pokud chapu dobre, jedno preruseni nevadi, dve a vice ano?
- Ta "bezpecnostni oddelovaci logika" - bude to jen logicke oddeleni nebo i galvanicke (optoclen)?
- Co se stane, pokud se procesor zblazni a po restartu od watchdogu se bude vzdy znovu a znovu dostavat do tohoto stavu? Nezarusi to sbernici tak jako tak, krome pauz, nez procesor po restartu nabehne?
- Jak se o poruse jednoho modulu dozvi jine zarizeni? Z tabule?
- Jak velke je riziko, ze selze MKO1 nebo MKO2 a tim zabrani v praci jinak funkcnimu modulu? (podobne watchdog)
- Je bezpecne propojit RX vstup galvanicky primo na "drat" sbernice?
- Ocekava se ze "vyskyt chyb prenosu bude minimalni". Pipadne obcasne chyby detekuje tedy kazdy modul sam?


Dulezite si je uvedomit si, ze sbernice je na stejne urovni, jako kterykoliv jiny spoj na zakladni desce. Neni to prumyslova sbernice.

Fyzicke preruseni by byl problem, asi by nebylo od veci sbernici vest redundantnimi cestickami na plosnaku :-)

Oddelovaci logika je pouze prevence proti logickemu ruseni (neopravnene vysilani), ne proti elektrickym vlivum, optoclen neni treba.

"Zblazni" je nahodna porucha, ktera se vyleci RESETem, nebo, pokud bude mit Power module tuto pravomoc (ano ci ne?), vypnutim a zapnutim napajeni. Porucha typu nefunkcni registry nebo trvala chyba v PROM by mela byt (aspon velka vetsina) detekovana SW autotestem procesoru po startu - vyzkouset aritmetiku, registry, RAM, zkontrolovat checksum ROM ...

Kazde zarizeni by melo vest evidenci o tom, jak komunikuji ostatni (minimalne nejake citace), tyto informace by melo byt mozne stahnout pres sbernici, nebo primo z nektereho z vysilacovych modulu.

MKO-x, pokud bude diskretni, neselze, dokud bude relativne zdrave napajeci napeti. Pokud bude z LI cipu, pak ma mnohem vetsi sanci preziti, nez procesor.

MKO-x nebrani procesoru v praci, tykaji se jen komunikace. Selhani musi byt rozsahle nebo fatalni, aby to melo vliv _na_interni_komunikaci_satelitu_.

Znovu opakuji, odlisujme "nahodnou chybu", na kterou muzeme mit opravne mechanismy, a "trvale mimo provoz", coz by nemelo nastat hned zpocatku. Na nektere "trvale chyby" se muzeme pripravit a nejak se jim branit, ale nikdy to nepujde na vsechny.

RX je bezpecne pripojit. Jsme na jednom plosnem spoji, s jednim napajenim, malem, stinenem. Vetsi pamet RAM, pokud bude jako externi cip, bude propojena stejne.

Chybovost sbernice (ve smyslu nekvalitniho prenosu signalu) bude skoro zadna. Jestli nebude fungovat toto, pak ani externi pameti, externi WD, cidla pripojena k procesorum a podobne, proste nic.

Ta elektronika nahore v zasade funguje, jen je treba mit obranu proti nahodnym porucham a smirit se s tim, ze po nejake dobe zestarne a prestane fungovat zcela.
 
27.10.2005 - 12:31 - 
Na projekt jsem nahral svou verzi magnetickeho modelu Zeme (WMM2005).
Jde o upraveny model, ktery se da stahnout z USA.
Proti originalu je asi 200x rychlejsi, takze se s nim da experimentovat.

Ovsem pro nalodeni na palubu je nepouzitelny - nesmirne pomaly a vypocetne narocny. Musi se predelat do celociselne aritmetiky a nejakych tabulek. Pracuji na tom.
 
27.10.2005 - 13:17 - 
Zkousel jsem (spis namatkovou kontrolou a vizualne), jak velky rastr se pro mapu magnetickeho pole da jeste pouzit bez velke ztraty informace (chyba nekolik malo procent) a muj dolni odhad je okolo 200 hodnot pro kazdou slozku pole, takze cca 600 hodnot celkem pro jednu vysku. Takze i bez komprese by se data mohla vejit do 1KB. Vysledek je pak mapa s hodnotami po cca 15 stupnich, mezi nimi interpolovana. Vic nez jedna vyska najednou potreba nebude, i kdyby se druzice mela diky pohonum pomalu stehovat na vyssi drahu, proste by se jednou za cas uploadovala nova mapa.  
27.10.2005 - 14:11 - 
Dalsi z tech dnes vypustenych druzic ma na sve strance taky velice zajimavou dokumentaci, i co se tyka stabilizace (urceni polohy z magnetickeho pole a osvitu a stabilizaci civkami a gravitacne)

http://www.ncube.no/project_documents

Jen nevim, kdy budu mit cas si to poradne precist
 
27.10.2005 - 14:48 - 
quote:
Dalsi z tech dnes vypustenych druzic ma na sve strance taky velice zajimavou dokumentaci


Taky mi to tak pripada. Vypada to, ze uz to vyresili, resp. implementovali. A v tech PDF je to docela dobre popsano.
 
31.10.2005 - 11:21 - 
Nahral jsem na projekt program pro generovani map magnetickeho pole.
Pouziva (pro max. verohodnost) puvodniho, pomaleho modelu WMM.

Generuje mapy slozek Bx, By, Bz pro rastr 1800x3600 (po desetine stupne -180 az 180, -90 az 90) pro vysky od 100km po 900km po 20km.

Kazda mapa ma asi 77 MB.
 
31.10.2005 - 13:33 - 
Nahral jsem na projekt dalsi dva programy tykajici se mag. pole. Oba jsou soucasti pripravy palubniho modelu MP.

MagTest_Delta testuje rozmerovou a smerovou odchylku presneho modelu a jeho celociselne reprezentace v rastru 0.1 stupne v dane mape pro danou vysku (mapa je generovana predchozim programem).

Napr. pro vysku 500 km je max. odchylka float a celociselneho modelu v celem rastru 0.009 procent a v uhlu 0.76 stupne.

MagTest_Grid testuje, jaka chyba v (ve velikosti vektoru vysledneho pole) vznikne, kdyz bude rastr pro 0.1 stupne pro danou vysku aproximovan hrubym rastrem s danym krokem a mezilehle hodnoty linearne interpolovane.

Z dosavadnich vysledku se zda, ze rastr po 10 stupnich (tj. v prvnim priblizeni 36*18 hodnot po 3*4 = 7.5 KB data dava odchylku pod 2 procenta. Presnejsi vysledky chteji jeste cas (vypocetni) :-) Mohl by se na tom nekdo spolupodilet ? Slo by to rychleji.
 
31.10.2005 - 15:26 - 
Priklad: vysledek vypoctu pro vysku h=580 km, kruhova draha:

chyba 0.1 % 120 x 90 => velikost 129600 B (krok-D = 30, krok-S = 20)
chyba 0.2 % 72 x 60 => velikost 51840 B (krok-D = 50, krok-S = 30)
chyba 0.3 % 60 x 52 => velikost 37440 B (krok-D = 60, krok-S = 35)
chyba 0.4 % 48 x 45 => velikost 25920 B (krok-D = 75, krok-S = 40)
chyba 0.5 % 40 x 40 => velikost 19200 B (krok-D = 90, krok-S = 45)
chyba 0.6 % 40 x 33 => velikost 15840 B (krok-D = 90, krok-S = 55)
chyba 0.7 % 38 x 30 => velikost 13680 B (krok-D = 95, krok-S = 60)
chyba 0.8 % 36 x 28 => velikost 12096 B (krok-D = 100, krok-S = 65)
chyba 0.9 % 30 x 30 => velikost 10800 B (krok-D = 120, krok-S = 60)
chyba 1.0 % 30 x 26 => velikost 9360 B (krok-D = 120, krok-S = 70)
chyba 1.1 % 30 x 24 => velikost 8640 B (krok-D = 120, krok-S = 75)
chyba 1.2 % 29 x 23 => velikost 8004 B (krok-D = 125, krok-S = 80)
chyba 1.3 % 25 x 24 => velikost 7200 B (krok-D = 145, krok-S = 75)
chyba 1.4 % 25 x 22 => velikost 6600 B (krok-D = 145, krok-S = 85)
chyba 1.5 % 24 x 22 => velikost 6336 B (krok-D = 150, krok-S = 85)
chyba 1.6 % 24 x 20 => velikost 5760 B (krok-D = 150, krok-S = 90)
chyba 1.7 % 24 x 19 => velikost 5472 B (krok-D = 150, krok-S = 95)
chyba 1.8 % 23 x 19 => velikost 5244 B (krok-D = 160, krok-S = 95)
chyba 1.9 % 22 x 18 => velikost 4752 B (krok-D = 170, krok-S = 100)
chyba 2.0 % 21 x 18 => velikost 4536 B (krok-D = 175, krok-S = 100)
chyba 2.1 % 20 x 18 => velikost 4320 B (krok-D = 180, krok-S = 100)
chyba 2.2 % 19 x 18 => velikost 4104 B (krok-D = 190, krok-S = 100)
chyba 2.3 % 20 x 17 => velikost 4080 B (krok-D = 180, krok-S = 110)
chyba 2.4 % 19 x 16 => velikost 3648 B (krok-D = 190, krok-S = 115)
chyba 2.5 % 19 x 16 => velikost 3648 B (krok-D = 190, krok-S = 115)
chyba 2.6 % 19 x 15 => velikost 3420 B (krok-D = 190, krok-S = 120)
chyba 2.7 % 18 x 15 => velikost 3240 B (krok-D = 210, krok-S = 120)
chyba 2.8 % 16 x 16 => velikost 3072 B (krok-D = 230, krok-S = 115)
chyba 2.9 % 17 x 15 => velikost 3060 B (krok-D = 215, krok-S = 120)
chyba 3.0 % 16 x 15 => velikost 2880 B (krok-D = 225, krok-S = 120)
chyba 3.1 % 17 x 14 => velikost 2856 B (krok-D = 215, krok-S = 130)
chyba 3.2 % 16 x 14 => velikost 2688 B (krok-D = 230, krok-S = 130)
chyba 3.3 % 16 x 14 => velikost 2688 B (krok-D = 225, krok-S = 130)
chyba 3.4 % 15 x 14 => velikost 2520 B (krok-D = 250, krok-S = 130)
chyba 3.5 % 15 x 14 => velikost 2520 B (krok-D = 240, krok-S = 130)
chyba 3.6 % 13 x 16 => velikost 2496 B (krok-D = 295, krok-S = 115)
chyba 3.7 % 12 x 16 => velikost 2304 B (krok-D = 300, krok-S = 115)
chyba 3.8 % 16 x 12 => velikost 2304 B (krok-D = 230, krok-S = 150)
chyba 3.9 % 15 x 12 => velikost 2160 B (krok-D = 240, krok-S = 150)
chyba 4.0 % 15 x 12 => velikost 2160 B (krok-D = 240, krok-S = 150)
chyba 4.1 % 14 x 12 => velikost 2016 B (krok-D = 265, krok-S = 150)
chyba 4.2 % 12 x 12 => velikost 1728 B (krok-D = 300, krok-S = 150)
chyba 4.3 % 12 x 12 => velikost 1728 B (krok-D = 300, krok-S = 150)
chyba 4.4 % 12 x 12 => velikost 1728 B (krok-D = 300, krok-S = 150)
chyba 4.5 % 12 x 12 => velikost 1728 B (krok-D = 300, krok-S = 150)
chyba 4.6 % 12 x 12 => velikost 1728 B (krok-D = 300, krok-S = 150)
chyba 4.7 % 12 x 12 => velikost 1728 B (krok-D = 300, krok-S = 150)
chyba 4.8 % 12 x 12 => velikost 1728 B (krok-D = 300, krok-S = 150)
chyba 4.9 % 12 x 12 => velikost 1728 B (krok-D = 300, krok-S = 150)

kroky jsou v desetinach zemepisneho stupne, pro zvoleny limit chyby
je to nejlepsi mozne rozdeleni do mrize, velikost udava pametove naroky na tabulku slozek MP pri velikosti jednoho udaje 4 bajty.
 
31.10.2005 - 22:57 - 
Díky Wartexi že jsi se do toho pustil, mít družci s fungující aktivní stabilizací pomocí cívek by bylo velké plus.
Chtěl bych si tu ujasnit pár věcí ohledně modelu zemského MP. Mám-li model, mohu na základě znalosti zeměpisné šířky, délky a výšky nad Zemí určit lokální souřadnice zemského mag. pole. Naopak to neplatí, znám-li Bx, By, Bz, najdu minimálně několik bodů (míst) v prostoru které odpovídají daným složkám MP, kolik takových míst najdu závisí samozřejmě i na přesnosti měření. Abych určil zeměpisné souřadnice družice, potřebuji znát určitou historii měření složek magnetického pole abych odtud určil trajektorii družice která je jedinečná.
Dále, na družici mohu měřit 3 složky zemského magnetického pole vzájemně na sebe kolmé vztažené na 3 osy družice, jak z nich ale určím geomagnetické složky Bx, By, Bz? Úkol je to řešitelný, ale tím obtížnější čím složitější a přesnější je model MP Země.

Jak bychom tedy konkrétně využili model MP pro stabilizaci družice v prostoru?

Já jsem původně uvažoval velice jednoduchý model Země ve kterém magnetické póly Země souhlasí se Zemskými póly a stejně tak Zemský mag. rovník = Zemský rovník. Pokud by magnetometr na palubě družice měřil průchody minimy mag. pole (Zemský rovník) a maximy (Zemské póly), mohu na základě měření času určovat velice přibližně geografickou polohu družice za předpokladu že se tato nachází na přibližně polární dráze, pro sklon dráhy 98°by mohla být přesnost určení zeměpisných souřadnic družice lepší než 20°, stejně tak přesnost natočení (orientace) družice vůči zemskému povrchu. Řešení aktivní stabilizace družice s tímto "superjednoduchým" modelem se mi zdálo relativně dosažitelné a také pro naše potřeby dostačující, potřebujeme hlavně mířit anténou k Zemi, alespoň nad územím ČR, s přesností cca do +-30°. Pokud je družice alespoň takto stabilizována, postačuje to i pro následné rozvinutí tetheru.
Použijeme-li podstatně přesnější model Země, můžeme i podstaně zpřesnit orientaci družice v prostoru vůči Zemi, bude to ale mnohem náročnější na výpočty a na naše úsilí. Nicméně, když se toho ujmeš a pokud možno ještě někdo další, bude jenom lépe a rád pomohu pokud budu schopen.

Jinak já teď uvažuji jednoduchou stabilizaci družice pomocí zemského MP, kdy na družici mám 1 nebo 2 na sebe kolmé permanentní magnety a několik na sebe kolmých zkratovaných cívek. Výsledky bych chtěl dát na projekt ještě do setkání 12.listopadu.
Jako cívky uvažuji vlastní hliníkovou nosnou konstrukci družice, při rotaci družice 1ot./10 sec. mi vychází proud konstrukcí 5mA a doba na zatlumení kmitů na hodnotu 1/e původní hodnoty v řádech dnů, maximálně týdnů. Ostatní disturbance jako vliv zemské atmosféry, slunečního záření apod. vycházejí v porovnání jako nepříliš výrazné.
Dále po vysunutí tetheru je třeba počítat s tím že se momenty setrvačnosti okolo os X a Y družice zvýší mnohonásobně a úměrně tomu se i sníží výchylky kyvů družice (resp. soustavy mateřské těleso družice - tether) kolem těchto os a celá soustava bude stabilizována gradientem grav. pole, je ale třeba vhodně navrhnout velikost permanentních magnetů(u) aby se "nepřetlačovaly" s gravitačně i magneticky stabilizovaným tetherem.
 
01.11.2005 - 08:02 - 
Zdravim Mariane,

v podstate vychazim z toho, co uvadeji ti Norove (nCube).

pomoci vhodneho a dostatecne presneho mereni palubniho MP (to je na samostatnou diskusi) je mozne resit celou problematiku stabilizace a urceni polohy (ADCS).

v prvni fazi je nutne merit palubnim 3-osym magnetometrem jen VELIKOST vnejsiho mag. pole, BEZ OHLEDU NA NATOCENI. Sekvence techto hodnot potom, jak sravne uvadis, jednoznacne urcuje trajektorii, a to i vystrednou. V malem prostoru palubniho mikrokontroleru se zrejme omezime jen na kruhove, temer polarni drahy a budeme spolehat na to, ze to tak opravdu bude. Norove pred vypustenim zabudovavaji do ADCS nekolik konstant urcujicich drahu.

To je urceni polohy. Mam-li drahu, mohu predikovat, jake slozky pole bych mel merit. Ze sekvence toho, co skutecne merim, odvodim parametry rotace (slozky uhlove rychlosti a natoceni souradne soustavy satelitu). Norove to meri jednak magnetometrem, jednak osvitem jednotlivych ploch. Na zpracovani vzorku pouzivaji Kalmanuv filtr, takze ve vysledku je urceni polohy (aspon podle jejich simulaci) docela impozantni.

Znam-li parametry rotace, mohu regulovat natoceni aktivnim zasahem pomoci civek. Ve vysledku dosahnu (viz nCube) zadane rotace (resp. nerotace v orbit frame). Pak mohu pristoupit k uvolneni tetheru. Zase analogie s Nory - oni vystrkuji ze satelitu "boom". Potom se uz uloha ADCS redukuje, protoze druzice, jak pises, se stabilizuje sama gradientem GP a akcni zasahy by uz byly neucinne.

Podle projektu nCube je aktivni zregulovani polohy otazkou zhruba 2 obehu, tj. 3 hodin, pri max. spotrebe systemu (zpocatku) asi 1 Watt.
 
01.11.2005 - 11:24 - 
Mariane, zkousel jsem nahrubo prepocitat tu pasivne tlumenou kostku (bez uvazovani vlivu toho permanentniho magnetu, ktery nema vliv na tlumeni, jen na to, kolem jakeho smeru to bude kyvat) a vyslo mi to podobne...ale s tim, ze jsem musel uvazovat, ze kostra je z cisteho hliniku a nejsou tam zadne prechodove odpory, takze jeji celkovy odpor je v radu jednotek, max. desitek mikroohmu. Da se na to spolehat??  
01.11.2005 - 11:33 - 
Jina vec je pochopitelne, co s tim udela ten magnet a to, ze ho to pokazde trochu jinak "nakopne" kvuli nesymetrii zemskeho pole, doufam se dostanu k udelani simulace.  
01.11.2005 - 13:17 - 
Jeste neco - to teoreticke zpomaleni na 1/e je sice pekne, ale pro tu potrebnou odchylku do cca 30 stupnu to znamena, ze bychom se oproti jakz-takz synchronni rotaci podle magnetickeho pole (2x za obeh) nesmeli rozsynchronizovat o vic nez jednu celou otocku za nekolik obehu - tj. otocka za rekneme 10^4 sekund - to i pri exponencialnim poklesu (a myslim bude mensi) znamena prodlouzeni doby stabilizace o rad. 
01.11.2005 - 21:56 - 
quote:
Jeste neco - to teoreticke zpomaleni na 1/e je sice pekne, ale pro tu potrebnou odchylku do cca 30 stupnu to znamena, ze bychom se oproti jakz-takz synchronni rotaci podle magnetickeho pole (2x za obeh) nesmeli rozsynchronizovat o vic nez jednu celou otocku za nekolik obehu - tj. otocka za rekneme 10^4 sekund - to i pri exponencialnim poklesu (a myslim bude mensi) znamena prodlouzeni doby stabilizace o rad.

Dobrá, budu konkrétnější. Je-li na družici (kostce 10*10*10cm o hmotnosti 1kg), řekněme v těžišti družice umístěn permanentní magnet čtvercového průřezu o straně 30mm a o výšce do několika mm, je ekvivalentní proud po obvodu magnetu přibližně 40kA (pro Br = 1.4T odpovídající kvalitnímu NdFeB magnetu). Při výchylce kyvů družice +-60° to odpovídá maximální rychlosti po obvodu družice asi 0.08m/sec v zemském mag. poli 0.4Gauss. To je zhruba dvojnásobná rychlost než-li maximální rychlost rotace družice po obvodě po jejím vypuštění, jak jsme na tomto fóru již před několika měsíci uvažovali, přibližně počítali a zjišťovali. Rotace družice okolo osy rovnoběžné se siločárami zemského mag. pole pro anténu příliš nevadí, rychlost rotace okolo osy kolmé na tuto osu se může přičíst nebo odečíst k rychlosti kyvů družice vlivem permanentního magnetu. V krajním případě bude celková rychlost na obvodu družice asi 0.12m/sec. Na zpomalení této rychlosti o 0.04m/sec vlivem indukovaných proudů v hliníkové kostře družice mi vychází potřebná doba přibližně 20 dní, tím by se měl vliv počáteční rotace družice okolo osy kolmé na zemské siločáry zcela eliminovat, na další zpomalení obvodové rychlosti kostky až na 0.04m/sec je zapotřebí přibližně dalších 20dní, výchylka kyvů by se ovšem měla snížit na asi maximálně +-20°. Jinak řečeno, ať je počáteční amplituda kyvů třeba maximální, tj. +-180°, do přibližně 2ou měsíců by se výchylky měly snížit na asi +-20°což postačuje pro stabilizaci antény (předpokládám vyzařovací úhel antény asi 60°). Zvolí-li se permanentní magnet poněkud menší, může se tento čas snížit asi na polovinu.
Předpokládám že přechodové odpory v kostře družice by neměly mít vliv neboť vlastní kostra je z jediného kusu duralu, všechny proudy tečou uvnitř materiálu. Samotný odpor materiálu je myslím o 10-20% vyšší než u čistého hliníku.
 
01.11.2005 - 22:10 - 
quote:
Zdravim Mariane,
v podstate vychazim z toho, co uvadeji ti Norove (nCube).
pomoci vhodneho a dostatecne presneho mereni palubniho MP (to je na samostatnou diskusi) je mozne resit celou problematiku stabilizace a urceni polohy (ADCS).


Je mi to teď o trochu jasnější. Norové asi přistoupili k tomuto způsobu stabilizace kvůli potřebě přesné stabilizace antény o vyzařovacím úhlu pouhých 10-20°, alespoň je to v jejich dokumentaci zmiňováno, u naší antény počítáme vyzařovací úhel asi 60°a více, tak bychom mohli v požadované přesnosti trochu slevit. Mimochodem, na setkání 12.11. by se měl dostavit špičkový odborník na RF antény, tak to tam můžeme probrat.
 
04.11.2005 - 08:57 - 
Do projektu jsem nahral funkcni verzi modelu magnetickeho pole pro x51.

Makrem lze zvolit, zda bude model podporovat ruznou vysku, nebo jen jednu konkretni.

Pro konkretni vysku jsou pripraveny tabulky od 500km do 800km po 20km.

Pro jednu vysku zabira celkem 3.7 KB kodu a jeden vypocet trva 3.7 ms (DALLAS/22 Mhz, vsechny promenne v xdata).

Varianta pro ruzne vysky zabira 7.2 KB a vypocet trva 8.4 ms.

Presnost modelu je v obou pripadech lepsi nez 1.7 procenta ve velikosti vektoru a 1.4 stupne v odchylce vektoru.

Tim je tato (mala) etapa uzavrena a jdu dodelat tu implementaci sbernice.
 
09.11.2005 - 08:24 - 
Do projektu jsem nahral prvni funkcni SW implementaci palubni komunikacni sbernice satelitu.

Vse je pripraveno pro procesor x51.

KOMBUS.ASM - implementace linkove a transportni vrstvy
KOMBUS.H - header s funkcemi rozhrani a jejich popisem
MAIN.C - vzorovy testovaci program (prijima a odpovida na zpravu)

Na prazskem setkani bych rad demonstroval funkci cele sbernice na nekolika na stole propojenych zarizenich. Do te doby budu mit predpokladam analyzu chovani celeho systemu (casy, latence, sirka pasma, zatez procesoru).

Implementace je pripravena pro procesor AT89C2051, delka datove zpravy je omezena na 32B (volitelne pri prekladu), krystal 11.0592 MHz (volitelne).

Je to prvni funkcni varianta, ktera by mela byt jeste o neco optimalizovana. Pokud bychom se dohodli, ze ji transformujeme do Robertovy varianty a zachovame datove ramce, zjednodusi se zhruba o tretinu velikosti.
 
05.1.2006 - 15:00 - 
Do projektu jsem nahral PDF dokument s popisem logicke urovne komunikace naseho satelitu.

Prostudujte do schuzky 14.1.06.
 
06.1.2006 - 08:44 - 
Do projektu jsem nahral novou verzi implementace palubni sbernice.

KomBus_02.zip
 
06.1.2006 - 10:16 - 
quote:

Vse je pripraveno pro procesor x51.

KOMBUS.ASM - implementace linkove a transportni vrstvy
KOMBUS.H - header s funkcemi rozhrani a jejich popisem
MAIN.C - vzorovy testovaci program (prijima a odpovida na zpravu)



Docela by me zajimalo, kolik bude v palubnim pocitaci k dispozici
RAM pro pripadny navigacni software.

Predstavuju si to tak, ze by se pri kazde komunikacni relaci s druzici
prenasela sekvence matic transforumujicich sestici hodnot napeti
na sesti solarnich clancich na pozadovane polohy dvou nezavislych
solarnich plachet. Cele by to fungovalo v soucinnosti s casovacem,
v podstate na velikosti pameti zalezi hlavne to, na kolik primkovych "sektoru" rozdelime kruhovou obeznou drahu kolem Zeme.

Jde hlavne o to, ze s druzici budeme schopni na pocatecni sun-synchroni polarni draze komunikovat kvalitne asi tak jednou za 24 hodin - a mezi jednotlivymi relacemi musi solarni plachty ovladat autonomni software...
 
09.1.2006 - 08:25 - 
Velikost pameti bude takova, jaka bude potreba.

Nejaka pamet je samozrejme potreba, ale pro vlastni vypocty a navigaci to neni zasadni. Vsechno je to o spouste operaci ve floating point a vypoctu hodnot goniometrickych funkci sin a cos. Nic jineho v tom neni.

Totez se tyka modelu (napr. IGRF pro magneticke pole). Bud tam muzu mit slozite vzorce, nebo nejake tabulkove aproximace a pak potrebuji misto na tabulky, ovsem ne v RAM, ale v pameti kodu.

Hodne RAM je potreba v zasade pouze pro pametove narocne ukladani, tj. data z experimentu, fotky, prubehy merenych velicin, mezivysledky algoritmu a podobne.

Takze, pro navigaci je mnohem dulezitejsi vykon, nez pamet. Kdyz rikam vykon, myslim treba neco na urovni 286 na 4 MHz ... s timto srovnatelna konfigurace je naprosto, naprosto dostatecna.

Pokud navigacni pocitac dokaze udelat radove tisice operaci v FP za sekundu a nemusi delat nic jineho, pak je to vic nez dost.

Pro nase ucely (CubeSat) se da udelat rada zjednoduseni, vypocty nemusi byt tak presne, modely tak dokonale, navigace na nejaky ten stupen orientace take nemusi hledet, takze si myslim, ze vykon v radu stovek FP operaci za sekundu by take vyhovel :-) ale tisice by byly rozhodne lepsi.
 
11.1.2006 - 13:03 - 
Mam dotaz ohledne schuzky v sobotu konstrukcni skupiny 14.ledna:

- kdo se zucastni ?
- Alesi, mas potvrzeny navrh programu ?
 
11.1.2006 - 13:27 - 
Zatím to pro schůzku 14.1.2006 vypadá na 6 - 8 lidí.
Potvrdili: Aleš H., David K., David H., Jarda K., Jirka B., Honza D.
Možná: Martin K., a nový zájemce

K programu nikdo neměl připomínky.
 
13.2.2006 - 16:53 - 
Neviem ci to posielam do spravneho vlakna. Mozno idem s krizikom po funuse, ale...

Doporucujem vsetky napady vyskusat na pozemnej druzici. T.j. hoci neuplny model(*1) umiestnit napr. do pivnice (sklepa, ineho bytu,... )a snazit sa pracovat na dialku. V prvej etape moze byt vylucena radiova cesta a pripojenie realizovat kabelom.


Bezne taketo testy (a nasledne prerabky (krajsie: redesign)) zaberu 80% investicii a casu cca 90%. Ja len aby ludia nepracovali na fantastickych, priam genialnych napadoch o ktorych sa jednoduchou prevadzkou (na zemi) zisti, ze su nepouzitelne. Vo finale samozrejme komora s polohovadlom, umelou oblohou a klamnymi cielmi (optickymi, magnetickymi).


1* - ano, hoci aj na "prkenku". Vzdy je lahsia cesta naspat na zaciatku, ako po vyrobe alebo nakupe narocnych a drahych dielov (plosne spoje, frezovane diely, konektory,...)
 
13.2.2006 - 18:04 - 
> Mozno idem s krizikom po funuse, ale... Doporucujem vsetky napady vyskusat na pozemnej druzici

Rozhodně s tím počítáme. Křížek po funusu to snad ještě není, protože zatím jsme se k sestavě "na prkénku" dostali jen u několika dílů. Některé věci zkoušíme předem fyzikálně a matematicky modelovat na počítači. Doufám, že brzy to "na prkénku" už budeme testovat více (a několik dílů dohromady). Je to jeden z našich nejbližších průběžných cílů.
 
14.2.2006 - 07:44 - 
quote:
Neviem ci to posielam do spravneho vlakna. Mozno idem s krizikom po funuse, ale...
Doporucujem vsetky napady vyskusat na pozemnej druzici.


Dekujeme za pripominku, jakakoliv snaha pomoci je velmi vitana.

Jak uz napsal Ales, samozrejme pocitame s poradnymi zkouskami, a to samozrejme nejen fyzikalnimi (vakuum, vibrace, teplota), ale tez provoznimi.

Krome ciste simulovanych testu v SW simulatoru pocitam i s kombinovanymi testy, kdy bude skutecny satelit (nebo jeho vzorek) komunikacne pripojen k simulatoru a simulovan z hlediska cidel, jako by byl na draze.

K testum samozrejme patri i komora, kde lze fyzikalni podminky (aspon nektere) simulovat doopravdy, ale nejsem si jisty, zda neco takoveho bude v silach naseho tymu.

Mily priteli, stante se clenem naseho tymu :-)
 
14.2.2006 - 15:26 - 
quote:

Jak uz napsal Ales, samozrejme pocitame s poradnymi zkouskami, a to samozrejme nejen fyzikalnimi (vakuum, vibrace, teplota), ale tez provoznimi.



Tieto testy som na mysli nemal. Bez tychto testov (presnejsie bez bumaziek z tychto testov) vam nikto neda do rakety ani zuvacku.


Mal som na mysli vypracovanie koncepcie satelitu t.j. testy prvotnych napadov.

Ak to rozvediem, v prvom kroku na jednom PC bude bezat model satelitu a na druhom pozemna stanica. Snimace, akcne cleny, procesor, ako aj okolie (aj s poruchami) bude len virtualne a na druhom PC mozte sledovat "jak to leti". Spojene na zaciatku sietou a neskor seriovou linkou a nakoniec TRX. Dve PC preto, aby vyvoj pozemnej stanice a satelitu mohol prebiehat sucasne. Po odladeni vsetkych napadov, beziacich na nadupanom PC, moze prist postupna premena snimacov, akcnych clenov a procesora za realne diely. Dalsia vyhoda, na virtualnom satelite moze pracovat mnoho ludi naraz (a bez spajkovacky).


Na simulator ako aj pozemnu stanicu doporucujem pouzit SW ControlWeb. Zhodou okolnosti vyraba takmer ceska firma (Moravske pristroje). Pri ciste virtualnom vyvoji staci demoverzia.

Ja len, ze tu uz ludia naozaj pisu SW, letuju a pritom vela napadov nie je odladenych spolu s ostatnymi super napadmi.
 
<<  2    3    4    5    6  >>  


Stránka byla vygenerována za 0.203278 vteřiny.