Kosmonautika (úvodní strana)
Kosmonautika@kosmo.cz
  Nepřihlášen (přihlásit)
  Hledat:   
Aktuality Základy Rakety Kosmodromy Tělesa Sondy Pilotované lety V Česku Zájmy Diskuse Odkazy

Obsah > Diskuse > XForum

Fórum
Nejste přihlášen

< Předchozí téma   Další téma >
Téma: MRR - Mid Range Rover (pro Mars)
07.8.2009 - 09:53 - 
Jedním z bohatých výstupů zasedání MEPAG (Mars Exploration Program Analysis Group) z 29.7.2009 je prezentace plánu na novou povrchovou sondu Marsu s pracovním názvem MRR (Mid-Range Rover, rover střední velikosti).

Jak název napovídá, má se jednat o jeden ks pojizdného roveru, velikostně mezi MER a MSL, s možným startem v období 2018-2020. Dodávka energie přez solární panely, životnost > 1 pozemský rok, akční rádius ~5 km.
Předběžný odhad nákladů: 1,3 mld USD

Hlavní úkoly mise mají být :
1) provádět vysoce prioritní in-situ vědecké pozorování (hledání známek života)
2) sběr a příprava vzorků pro případné odeslání na Zemi následující sondou MSR

Více podrobností zde: http://mepag.jpl.nasa.gov/decadal/MRR_SAG_MEPAG_July29_v22.pdf
 
07.8.2009 - 12:20 - 
Přístrojové vybavení takového roveru by se od MSL asi lišilo. Přesto si mylím, že levnější i jednodušší by bylo prostě postavit pro tyto účely další, tedy už vyvinutý a prověřený, exemplář. 
07.8.2009 - 12:42 - 
Soudobá představa podoby MRR:


http://img98.imageshack.us/img98/3020/mrro.jpg
 
20.8.2009 - 09:00 - 
Kdyz se divam na fotky MERu a MRR, tak me napada, ze opet budou problemy. Podle meho by meli upravit a udelat:
1)
Zvetsit kola...dvojnasobny prumer, mozna je i "uzavrit", aby se kolecko nezaneslo...neprilepilo velke mnozstvi "pisku" na vnitrni cast kola (hodne blbe by se vyjizdelo, kdyz by kolo zapadlo po 80-90%, jako v soucasnosti na MERu).

2)
Dat dozadu druhe rameno. Obe ramena konstrukcne "posilit", aby v pripade nouze "pohnuly" i s prevracenym MRR.

3)
Nebylo by na skodu dat vysunovaci "tyc" sikmo dolu do boku mezi kola jako pomucka pro narovnani pri prevracenem MRR.

4)
Vyjizdeci kamera pod vozitko, kamera na drzaku pro pohled do vsech stran. Celkova kontrola spodku vozitka. Pomucka pri prevracenem MRR.

5)
Moznost vyklapet fotopanely...cisteni pri zaneseni prachem/piskem.

 
20.8.2009 - 10:05 - 
quote:
Kdyz se divam na fotky MERu a MRR, tak me napada, ze opet budou problemy. Podle meho by meli upravit a udelat:
1) Zvetsit kola...dvojnasobny prumer, mozna je i "uzavrit", aby se kolecko nezaneslo...
velikost kol (průměr x šířka) je daná vypočteným zatížením na jednotku plochy a předpokládanými vlastnostmi terénu. Vše co by bylo navíc by byl extra balast, který si na Marsu nemůže nikdo dovolit. U MERu jsou kola "uzavřena" z venkovní strany - mezery mezi pružnými spirálovými paprsky je vyplněna pružnou pěnou aby se do nich nezaklesly drobné kameny. Z vnitřní strany je kolo otevřené aby se vlezl náboj s pohonem kola a natáčecí mechanismus - toto komplikované řešení si vyžádal požadavek na minimální objem roveru ve složeném stavu uvnitř poskládaného landeru - čtyřstěnu. MSL má kola otevřená z obou stran, uvidíme jak se osvědčí. Vždy ale musíme myslet na poměr hmotnost/užitek (nutnost zahrnout prvek do konstrukce)
quote:
2)Dat dozadu druhe rameno. Obe ramena konstrukcne "posilit", aby v pripade nouze "pohnuly" i s prevracenym MRR.
Myslím že ne. Rameno IDD je už teď poměrně těžká a složitá součást roverů. Dublovat je by byl neúnosný přepych. Jako obranu proti zapadnutí bych viděl spíš dokonalejší prevenci tohoto stavu = lepší autonomní SW, schopný vyhodnotit nebezpečnost situace s větším předstihem a zabraňující přechodu do rizikového stavu. Je to mnohem hmotnostně výhodnější (0 g navíc) a prevence je vždy lepší než reakce nějakým HW, které s sebou vláčím jen "pro sychr"
quote:
3) Nebylo by na skodu dat vysunovaci "tyc" sikmo dolu do boku mezi kola jako pomucka pro narovnani pri prevracenem MRR.
Totéž co bod 2)
quote:
4) Vyjizdeci kamera pod vozitko, kamera na drzaku pro pohled do vsech stran. Celkova kontrola spodku vozitka. Pomucka pri prevracenem MRR.
Tato kamera tam už je - každý rover s ní počítá v karuselu na konci robotické paže. Jen je třeba v návrhu její optiky počítat i se snímáním vzdálenějších objektů = inspekce roveru.
Microscopic Imager u MERů má bohužel fix focus pro snímání ze vzdálenosti 69 mm, s hloubkou ostrosti +/- 3 mm. Pní ale své původní zadání a je velmi spolehlivá - minimum pohyblivých dílů. A o to jde. Splnit požadavanou funkci s minimem hmotnosti a maximem spolehlivosti. Nic navíc.
quote:
5) Moznost vyklapet fotopanely...cisteni pri zaneseni prachem/piskem.
Tady by se o tom dalo uvažovat, ALE. U FV panelů MERů jsou použity pohony "na jedno použití", pouze pro vyklopení ze složeného stavu. Jejich konstrukce i spolehlivost (dlouhodobá) může být o něco slabší, než u pohonů od kterých bychom chtěli obousměrný provoz, opakované použití a dlouhodobou spolehlivost. To je opět hmotnost navíc. Mě osobně by se víc líbila do panelů zabudovaná elektrostatická mřížka, odstraňující napadaný prach na stranu. Nevím jak pokročili s vývojem, pozemní testy vypadaly nadějně, ale je pravda, že marsovský polétavý prach je svými vlastnostmi trochu něco jiného a možná by to nemuselo fungovat úplně spolehlivě.
Počkáme a uvidíme.
 
20.8.2009 - 10:09 - 
quote:
Mě osobně by se víc líbila do panelů zabudovaná elektrostatická mřížka, odstraňující napadaný prach na stranu. Nevím jak pokročili....

Ja byc tam dal na mechanicke rameno koste a kdyz by nedelalo pruzkum tak by zametalo.....
 
20.8.2009 - 10:24 - 
quote:
quote:
Mě osobně by se víc líbila do panelů zabudovaná elektrostatická mřížka, odstraňující napadaný prach na stranu. Nevím jak pokročili....
Ja byc tam dal na mechanicke rameno koste a kdyz by nedelalo pruzkum tak by zametalo.....
Jako fórek dobrý, ale tento způsob by panely nenávratně poničil (poškrábal) asi nejvíc => snížil jejich účinnost.
Když už by rameno mělo tak obrovský (zbytečný) dosah, aby pokrylo celou plochu panelů, dal bych na jeho konec spíš účinný ventilátor, který by prach odfoukl. Když nepříjde dust devil k roveru, musí si ho rover vyrobit sám
Otázkou je, jak by to byla energeticky náročná metoda...
 
20.8.2009 - 13:02 - 
quote:
Tato kamera tam už je - každý rover s ní počítá v karuselu na konci robotické paže. Jen je třeba v návrhu její optiky počítat i se snímáním vzdálenějších objektů = inspekce roveru.
Microscopic Imager u MERů má bohužel fix focus pro snímání ze vzdálenosti 69 mm, s hloubkou ostrosti +/- 3 mm. Plní ale své původní zadání a je velmi spolehlivá - minimum pohyblivých dílů. A o to jde. Splnit požadavanou funkci s minimem hmotnosti a maximem spolehlivosti. Nic navíc.
Zrovna v tomto prípade by sa to dalo po skúsenostiach ošetriť vtipnejšie - Kamera má priehľadný protiprachový kryt, "Dust cover", ovládaný motorom, je odklopný (http://www.nasaimages.org/luna/servlet/detail/nasaNAS~4~4~18010~122161:Martian-Microscope)- v takom prípade by sa mohla miesto jednoduchého krytu použiť korekčná šošovka, ktorá by ohniskovú vzdialenosť optiky vhodne upravila.

Slnečné batérie - koľko elektrického výkonu by sa získalo, keby boli panely pohyblivé, tak, aby sa mohli otáčať/naklápať za slnkom povedzme +/-30°? vyplatilo by sa to?
 
20.8.2009 - 13:25 - 
U MSL bude na rameni kamera MAHLI od Malin Space Science Systems.
Disponuje 2 Mpx (1600x1200 px) barevným CCD a s fokusem od 22,5 mm do nekonečna.
To by myslím pro případnou self-inspection mohlo stačit.

viz: http://www.msss.com/msl/mahli/index.html


U MRR je soubor požadavků na micro imager zatím ve fázi sběru námětů a úvah.

[Upraveno 20.8.2009 pospa]
 
06.1.2010 - 13:58 - 
Finální zpráva MRR-SAG (Mid Range Rover - Science Analysis Group) ohledně možné vědeké náplně mise MAX-C 2018 (Mars Astrobiology Explorer - Cacher).
Zveřejněna 11/2009.

http://mepag.jpl.nasa.gov/reports/MRR-SAG_Full_Report_v64b.pdf
 
08.1.2010 - 04:16 - 
Podle meho by meli agentury (NASA, JAXA, ESA.....) nejdriv okolo ciloveho objektu (Mesic, Mars, Venuse, Titan, Ganymed..) spustit telekomunikacni viceucelove druzice na zpusob Iridium ci UMTS-S pro 100% spojeni se zarizenim (i lidska zakladna) na povrchu objektu s vyuzitim prenosu dat mezi objektem <> Zemi nejen v MW pasmu (tato linka v kteroukoliv dobu mezi 3-ma druzicema a Zemi), ale i pomoci laseroveho paprsku (neco jako FSO.. http://www.ok1mjo.com/all/wifi/satelit_FSO.jpg). Pricemz tyto druzice okolo objektu budou viceucelove... tedy aby umeli "mistni GPS/Galileo", vyzkumna cast na palube kazde druzice (merici sondy...magnetometr, meric ruznych zareni atd, kvalitni astronomicky dalekohled ktery by i fotil povrch objektu ...treba samotnou sondu nebo zniceny Beagle2 na Marsu nebo vyhledani a vyfoceni pozemskych objektu na povrchu objektu... treba sondy Luna nebo kratery po dopadech poslednich stupnich Saturn5, laserovy dalkomer, linearni transporder pro starsi ci budouci sondy v oblasi, radioamatersky majak/prevadec atd..) by mela byt vzdy k dispozici.

System by tak mel fungovat jako "komercni" letajici "BéTeEsky" ve standardnich systemech UMTS-S/LTO-S na principu "SIMek".
Tim se zlevni jakakoliv sonda letici k objektu.
Predpoklad je, ze by jedna a vice techto telekomunikacnich druzic pres dalekohled-kameru zaznamenavala "na zivo" pristani techto sond jako v pripade Phoenixe na Marsu. Avsak misto jednoho snimku bychom dostavali skutecne zive video v kvalite FullHD (1920x1080) cimz bychom dostavali uplne nove informace z objektu ktere jsme jeste nikdy nemeli.

Vyhodou je, ze nektere BTSky muze provozovat (odeslat a zaparkovat na obeznych drahach) NASA, dalsi JAXA, dalsi ESA.... .

Tyto druzice by meli byt vyrobene pro dlouhodobou zivotnost provozu (15-25let)...cili "jaderny" termoelektricky napajeci system s vice obohacenym Uranem (30-45%) ... neco jako Toshiba 4S nebo Hiperion..cili bez vymeny paliva muze reaktor dodavat elektriku a teplo 30-40let.

Takze nasledne sondy a moduly jako treba MRR by meli jednodussi telekomunikacni system (tim padem by MRR a vlastne vsechny "sondy" meli mensi hmotnost a takto ziskane kilogramy by se vyuzili v jinych castech dan sondy...napriklad pro mensi pomocne vozitko ktere by doprovazelo hlavni vozidlo MRR).

 
08.1.2010 - 08:22 - 
Sen je to hezký, ale nereálný. Když nejsme schopní najít milióny pro jednoduchou retranslační družici kolem Marsu pro MSL ani dokončit ExoMars v plánované podobě, není šance sehnat miliardy na systém, o kterém mluvíš. Investice do sond na výzkum planet jsou omezené a v současnosti ani dohledné budoucnosti se nebudou výrazně zvyšovat. 
08.1.2010 - 11:03 - 
quote:
Sen je to hezký, ale nereálný. Když nejsme schopní najít milióny pro jednoduchou retranslační družici kolem Marsu pro MSL ani dokončit ExoMars v plánované podobě, není šance sehnat miliardy na systém, o kterém mluvíš. Investice do sond na výzkum planet jsou omezené a v současnosti ani dohledné budoucnosti se nebudou výrazně zvyšovat.


Se stavbou "telekomunikacni satelitni site" okolo astronomickeho objektu by to mohlo byt stejne jako se stavbou Galilea.
Postupne... nejdriv poslat 6 druzic v "jednom pouzdru" a po priletu (+ atmosfericke brzdeni/raketove brzdeni tam kde objekt nema atmosferu) vypustit tyto druzice tak, aby zacali vetsinu dne plnit svoji funkci. Za par mesicu poslat dalsich 6 druzic a z techto 12-ti sestavit drahy tak, aby byl pokryt povrch objektu. U vetsich objektu (Mars, Venuse) by se system postupne doplnoval az na 24-30 druzic.
Seriovosti vyroby by tyto druzice byli levnejsi. Spolecna cesta druzic v jednom pouzdru k danemu objektu zlevni samotnou cestu.
Dalo by se vyuzit i to, ze by se druzice poskladaly na obezne draze do cestovni (prepravni Zeme>objekt) "rakety" (spise pouzdra s plazma/iontovym motorem).
Mozna by celkove v prubehu 6-8 let vystavby celkova casta sla do 1-2 miliard, ale jednotlive "lety" by sli spise do desitek milionu.
Myslim si, ze na takovy rozpocet ma i jen jedna kosmicka agentura, ale pokud by se naklady rozpocetli na jednotlive agentury, tak by to bylo jeste levnejsi a soucasne by se spravedlive rozdelila moznost pro ostatni agentury ci dalsi subjekty levneji v takove "siti" komunikovat se Zemskou zakladnou.
Prvotne potrebujeme takove druzice okolo Mesice...na to staci 12-16 druzic na 450km drahach (v budoucnosti pri vetsi hustote preletu ruznych zarizeni+budovani stale lidske zakladny+zvyseny prenos vsech dat by se pocet druzic navysil az na 20 druzic na 200km drahach).
Sekundarne by bylo zapotrebi okolo Marsu 14 druzic na 800km drahach, pozdeji cca 32 druzic na 400km drahach.

Kazdopadne je zapotrebi, aby alespon okolo Mesice nekolik (6-8 na 800km drahach) takovych druzic bylo co nejdrive.
Jak budou druzice pribyvat, tak se drahy druzic muzou snizovat (lepe se vyuziji dalekohledy na palubach).

update:
Jeste me napadlo, ze by dotcene organizace vytvorili konzorcium pod spravou neutralniho OSN a soucasne by OSN investovalo do casti tohoto konzorcia (rizeni hlavnich modulu, sekundarni "vedecke" moduly na satelitech by se pronajimali vyzkumnym organizacim planety..tedy takovym, ktere by nemeli se samotnou telekomunikacni funkci satelitu nic spolecneho..jen by si pronajimali vedeckou cast satelitu a tim by se dostavali zpetne finance do kosmickych agentur...ty co se proinvestovali vystavbou), takze minimalne cast penez by se agenturam vratila...neco jako dlouhodoba pujcka.
Tudiz by pod OSN vznikl vybor (obdoba UNICEF, UNPROFOR atd..) pro mirovou spravu kosmickych prostredku ... lidstva.
Eventualne by tento vybor jednou v budoucnu resil problematiku prvniho kontaktu.
[Upraveno 08.1.2010 -=RYS=-]
 
24.4.2010 - 20:32 - 
Znovu o něco podrobnější prezentace mise/roveru MAX-C pro zasedání MEPAG v březnu 2010.

Jednotlivé prvky roveru a vybavení začínají v tomto stádiu dostávat konkrétnější konceptuální podobu:
- Přistání pomocí skycrane, ovšem ne přímo na kola, jako MSL, ale na paletě a to společně s evropským ExoMarsem !!!
- Dva kruhové (d = 2,2 m) solární panely Ultraflex
- Zdvojený kanistr na vzorky - dvě kešky
- atd

http://mepag.jpl.nasa.gov/meeting/mar-10/MEPAG_status_March_2010_v5.pdf


Ideu společného vysazení dvou roverů na jednom místě a rozdělení jejich pracovní náplně pak rozebírá tato prezentace:

http://mepag.jpl.nasa.gov/meeting/mar-10/2R-iSAG_final_report_v10.pdf

[Upraveno 24.4.2010 pospa]
 
25.4.2010 - 00:41 - 
Áno, ale odkaz na toto stretnutie už mesiac visí na

http://www.kosmo.cz/modules.php?op=modload&name=XForum&file=viewthread&fid=3&tid=1270&start=30&page=2

22.3.2010 - 15:58 - Jaro.
Niektoré novinky o tomto veľkom ESA-NASA projekte:

MEPAG Meeting #22 - March 17-18, 2010 - Monrovia, California

http://mepag.jpl.nasa.gov/meeting/mar-10/
 
 


Stránka byla vygenerována za 0.171949 vteřiny.