| 10.2.2012 - 08:46 - David | |
|
| Ruské plány jsou hezká věc, ale nějak u nich postrádám termíny realizace, nebo jsou stanoveny jako za Koroljova " později", resp." ještě později" ? |
|
citace:
...V budoucnu snad dodělám svou grafiku ( http://2.bp.blogspot.com/-tBhW1byXaoo/TyPVyi4K3RI/AAAAAAAAAHc/vpZe4VaPAyY/s0/SpaceObservatories2012.png ) i s plánovanými ikonami u každé mise, které by měly zohlednit základní parametry misí (účel, úhlové rozlišení, spektrální rozlišení,...
Velmi zaujimavy graf. Niektore grafy vedia povedat viac a zrozumitelnejsie, ako niekolko stran textu. |
| 11.2.2012 - 06:33 - David | |
|
| Už jsem si zvykl na to, že jakkoli se " dotknu " Ruska, resp SSSR je příspěvek " spamován a přesunut " přesto by mne zajímalo co se přesunovači zdálo spamové na konstatování, že Rusko v posledních 20 letech nemá žádnou planetární sondu ? Napsal jsem to jako reakci na kritiku NASA,že se nedostečně věnuje přípravě dalších planetárních sond. |
|
| http://www.esa.int/esaCP/SEM0FLYXHYG_index_1.html ____________________
Per aspera ad astra - 42 |
| 16.2.2012 - 19:09 - Machi | |
|
To co se zkoumá a jak zkoumá ovlivňují vědci a poté samozřejmě množství prostředků, která na své bádání získají.
Ovšem v každé skupině vědců dojde později ke specializaci a každý žádá jiná měření. Proto například letěl Mars Express, protože v danou chvíli měl dodat měření, která k dispozici nebyla. Trošku jiná situace je třeba u misí jako ChangE, která byla spíše testem přístrojů a operačních rutin potřebných pro zvládnutí budoucích misí.
A to poslední čeho se můžem obávat je, že díky NASA nebudou mít ostatní organizace co dělat. Příklad z velmi dobře prozkoumaným (na současné standardy) Marsem. Není pořádně prozkoumaná exosféra a Deimos(tady měl najít uplatnění Yinghuo). O nitru toho víme velmi málo (zde měla pomoci mise Mars 96, plánovaný a zrušený Netlander, a nyní je plánovaný program MetNet). Exobiologie Marsu je stále v plenkách. Zde měl najít uplatnění Beagle 2, další částečně exobiologická mise je až ExoMars (a nepřímo i Trace Gas Orbiter).
Takže jedním důvodem proč vysílat sondy je dostat se k datům, které prostě nikdo jiný nemá.
Dále "otevřená společnost".
Data se veřejně publikují až po uplynutí určité doby, která se pohybuje od 6-ti měsíců po několik let. V té době mají přístup k datům jen vědci z daných týmů, kteří je samozřejmě využijí při publikaci svých prací.
Je také dobré dodat, že volně přístupná data mají nyní nejen američané a evropané, ale stalo se to dobrým zvykem i v Japonsku a dokonce i v Číně (data z ChangE jsou dostupná).
"a posouvá jim pomyslnou laťku tak vysoko že se ani nesnaží nejen ji překonat, ale jen se k ní přiblížit"
V určitých oblastech ano, ale stejně platí, že američané se nesnaží zbytečně přiblížit k laťkám jiných států (třeba Rosetta).
Navíc jak už jsem uváděl v prvním bodu, tak místa je ve Sluneční soustavě dost pro všechny. Zase příklad. Zvládli američané dovést vzorky z asteroidu?
V neposlední řadě je důležitým faktorem těchto misí vývoj špičkových technologií.
V dnešní době je situace taková, že například u přístrojů pro kosmické mise, každá skupina má něco "nej". Proto také je na evropských misích třeba americký UV spektrometr, na amerických roverech jsou spektrometry z Německa, vámi obdivované snímky Vesty pořizují opět německé kamery, špičkou v oblasti magnetometrů jsou britové, planetární seismometry má nejlepší Francie a Rusko, králem zobrazovacích spektrometrů je Itálie a tak bych mohl pokračovat. Dá se říct, že vědci jsou už dávno globální komunita, která se snaží co nejlépe využít lokálních finančních prostředků.
Na závěr, ať jen nemluvím do větru, doporučuji třeba tuto brožurku (má přes 200 stránek ) o misi Mars Express - http://www.esa.int/esapub/sp/sp1240/sp1240web.pdf .
Doporučuji zejména pasáž týkající se přístrojů Beaglu 2, který jak všichni ví, havaroval, ale přístroje měl na nejvyšší možné úrovni. Schválně si je třeba srovnejte s přístroji na MERech (hmotnost, spotřeba el. energie, schopnosti). Jen taková výběrová chuťovka. Beagle měl kamery, z nichž každá vážila ~175 gramů a přitom pořizovala snímky o jednom Mpix (stejně jako MERy) a každá byla vybavena 12-ti filtry. |
| 17.2.2012 - 02:50 - Machi | |
|
Tak tohle mne příjemně překvapilo -
http://www.asianscientist.com/topnews/isro-indian-mission-to-planet-venus-2012/.
Venuše potřebuje novou družici s výkonným radarem jako sůl.
Navíc pokud by to vyšlo, mohla by tato družice pozorovat spolu s Akatsuki. |
|
JUICE assessment study report (Yellow Book)
Publication date: 13 Jan 2012
http://sci.esa.int/science-e/www/object/index.cfm?fobjectid=49837 ____________________
Per aspera ad astra - 42 |
|
http://news.xinhuanet.com/english/sci/2012-02/06/c_131393210.htm
mapa mesiaca vo vysokom rozliseni... od cinanov ____________________
Per aspera ad astra - 42 |
| 27.2.2012 - 22:51 - David | |
|
Co je to platné že byl Beagle "špičkově" vybaven, když nedokázal to nejjednodušší a to přistát, čili veškeá " výbava" mu byla naprosto k ničemu. Sám Mars Expres, ale špičková konstrukce zcela jistě je, zejména tím, že kompatibilní s americkými sondami, resp, rovery a jeho smímky a výsledky měření jsou s americkými téměř srovnatelné.
|
| 28.2.2012 - 13:27 - Machi | |
|
Davide vy jste ale vtipálek, byl bych rád abyste nám to tady jako kovaný odborník vysvětlil a srovnal nám podrobněji ty výsledky.
Také byste mohl napsat čí přístroj vlastně ta data pořizuje.
A jestlipak víte kdo přišel s přenosovým zařízením povrch Marsu -> družice Marsu (poprvé použitým na americkém MGS)?
Ad Beagle.
Přístrojové vybavení jsem tu uvedl jako příklad toho, že neexistuje stát, který by měl všechno "nej". Některé přístroje umí lépe USA, některé umí lépe EU. To samé platí zřejmě i pro Japonce (kde si z hlavy ale nic nevybavuji), či pro Rusko (zde zřejmě obor gama a neutronových spektrometrů). |
| 28.2.2012 - 18:17 - David | |
|
| Měl jsem na mysli snímky z ME, které jsou srovnatelné s s americkými, což zatím jiný stát nedokázal. |
|
| http://www.spaceflightnow.com/news/n1202/28marsplanning/ ____________________
Per aspera ad astra - 42 |
|
http://sci.esa.int/science-e/www/object/index.cfm?fobjectid=50105
bepicolombo k merkuru odstartuje pocas startovacieho okna v auguste 2015 ____________________
Per aspera ad astra - 42 |
|
citace:
JUICE assessment study report (Yellow Book)
Publication date: 13 Jan 2012
http://sci.esa.int/science-e/www/object/index.cfm?fobjectid=49837
a ešte "súperi" pre JUICE:
ATHENA (Advanced Telescope for High ENergy Astrophysics):
http://sci.esa.int/science-e/www/object/index.cfm?fobjectid=49835
NGO (New Gravitational wave Observatory):
http://sci.esa.int/science-e/www/object/index.cfm?fobjectid=49839
neskôr tento rok bude zvolený jeden z týchto 3 projektov a ten ESA uskutoční
[Edited on 29.2.2012 Agamemnon] ____________________
Per aspera ad astra - 42 |
| 29.2.2012 - 19:57 - Machi | |
|
Výběr měl být původně už teď v únoru, ale odsunuli ho na duben.
Jsem skutečně napjatý.
Moje osobní pořadí je tohle:
1. JUICE (bývalý EJSM/LAPLACE/JGO)
2. NGO (bývalá LISA)
3. ATHENA (bývalé IXO)
Škoda že ESA nemá rozpočet jako NASA, pak by letěly všechny tři.
Mimochodem nechodí tady někdo, kdo s tím může něco udělat (nějaký politik, či člen nějakého výboru)? Přece jen jsme členy ESA. |
|
citace:
Výběr měl být původně už teď v únoru, ale odsunuli ho na duben.
Jsem skutečně napjatý.
Moje osobní pořadí je tohle:
1. JUICE (bývalý EJSM/LAPLACE/JGO)
2. NGO (bývalá LISA)
3. ATHENA (bývalé IXO)
Škoda že ESA nemá rozpočet jako NASA, pak by letěly všechny tři.
Mimochodem nechodí tady někdo, kdo s tím může něco udělat (nějaký politik, či člen nějakého výboru)? Přece jen jsme členy ESA.
moje poradie je rovnaké... tiež by som juice privítal najviac...
jj... ja aspoň dúfam, že pre esa podržia vývoj z posledných rokov a opäť jej navýšia rozpočet pre nasledujúce 4 roky...
:) hmm, len niektorí z nás sú členmi esa 
____________________
Per aspera ad astra - 42 |
| 01.3.2012 - 01:31 - Machi | |
|
| Zatím je v plánu navyšování rozpočtu každý rok o 3,8% (jestli si to pamatuji dobře). Doufám že to vydrží alespoň tak. |
|
NASA přichází s dalším (třetím) návrhem do výběru budoucí mise programu Discovery:
InSight
(Interior Exploration using Seismic Investigations, Geodesy and Heat Transport)
Jako základ povrchové sondy Marsu by sloužila konstrukce úspěšného Phoenixe. Předchozí název obdobného návrhu sondy byl GEMS.
Na stavbě a přístrojovém vybavení by se podíleli: JPL, Lockheed Martin Space Systems, French Space Agency (CNES), German Aerospace Center (DLR) a další NASA centra.
Start 2016
http://insight.jpl.nasa.gov/
http://www.jpl.nasa.gov/news/news.cfm?release=2012-050
PS: hmm zajímavé, NASA před pár týdny vypověděla ESA spolupráci na ExoMarsu, ale hned na stejné starovací okno (2016) čile plánuje vlastní misi...  |
|
citace:
PS: hmm zajímavé, NASA před pár týdny vypověděla ESA spolupráci na ExoMarsu, ale hned na stejné starovací okno (2016) čile plánuje vlastní misi...
a najvacsia sranda je, ze este do toho taha europu  ____________________
Per aspera ad astra - 42 |
| 01.3.2012 - 11:47 - Machi | |
|
Ono to není zase až tak překvapivé.
Exomars a související mise by stály hodně a NASA na ně nemá peníze, kdežto InSight je plánován v rámci programu levných Discovery misí. Zapojení Evropy není překvapivé, neboť mise má být zaměřena na průzkum nitra Marsu. Velmi důležitou roli tam hraje tedy seismometr a v této oblasti Evropa exceluje. Navíc se teď dívám, že i další přístroj (HP3) je evropský. |
|
Hlavně, že něco poletí!
(teda, doufejme) |
|
Jasně, NASA do mise dá "jen" nosič, osvědčený lander (bez nutnosti vývoje), integraci a řízení mise + zpracování dat.
Ale to, že by InSight měl mít jen 2 vědecké přístroje a přitom oba dodané z Evropy, to mi příjde celkem funny.
Když uvážíme, jak dlouho NASA pracovala na plánování a konstrukci své účasti na ExoMarsu, tak výsledek v podobě InSight mi připadá dost paradoxní.
Jen pro pořádek, ty dva přístroje (sady) mají být:
1) SEIS (Seismic Experiment for Interior Structure) dodaný od:
- French Space Agency (CNES), ve spolupráci s:
- Institut de Physique du Globe de Paris (IPGP)
- Swiss Federal Institute of Technology (ETH)
- Max Planck Institute for Solar System Studies (MPS)
- Imperial College a Jet Propulsion Laboratory (JPL)
2) HP3 (Heat Flow and Physical Properties Package) od:
- German Space Agency (DLR)
Jako doplněk primární sady přístrojů pak ještě 3. přístroj - RISE (Rotation and Interior Structure Experiment) od JPL. |
|
| Doufám, že nějakou tu kameru v seznamu nemají jenom proto, že je to samozřejmost... |
|
inak... niekde som videl odhad na to discovery ako $700+M? je to pravda?
to potom mohli kludne ostat pri tom exomarse... rusi by prevzali 300M od nich, co urobia aj tak teraz a mohlo sa ist dalej vo flagship misii...
edit:
vlastne... takto je to aj lepsie... ak by letel aj exomars, aj americania, tak mame o jednu misiu viac
[Edited on 01.3.2012 Agamemnon] ____________________
Per aspera ad astra - 42 |
|
citace:
Doufám, že nějakou tu kameru v seznamu nemají jenom proto, že je to samozřejmost...
Podle zatím jediného dostupného obrázku sondy by měla být nějaká jednodušší kamera jen na robotickém rameni.
http://insight.jpl.nasa.gov/images/gallery/InSight_Lander.jpg
Něco podobného, jako stereoskopická kamera SSI na Phoenixu, zřejmě není v plánu.
Pokud by měl InSight přistát do podobné oblasti jako PML, tak se dá celkem pochopit. |
| 01.3.2012 - 14:57 - Machi | |
|
Přistát na jiné planetě (či měsíci) a nemít sebou alespoň jednoduchou kameru, je jako jet na dovolenou se zavázanýma očima.
Jinak já té misi moc nefandím, protože má v podstatě podobný vědecký program jako přistávací demonstrátor ExoMarsu (2016) a navíc je to přímý konkurent "plachetnice" pro Titan - mise TiME. K tomu ještě ESA plánuje jako nástupce ExoMarsu v roce 2022 plnohodnotnou geofyzikální misi (tzn. s více přistávacími moduly). A také je plánována rusko-finsko-španělská mise MetNet, která má podobné cíle s mnohem více prvky.
Je prostě škoda na to teď plýtvat prostředky (~ 500 mil.$, ne 700+ $). |
|
citace:
(~ 500 mil.$, ne 700+ $).
thx
[Edited on 01.3.2012 Agamemnon] ____________________
Per aspera ad astra - 42 |
| 01.3.2012 - 15:16 - David | |
|
| Velká tělesa, planety a jejich velké měsíce mají tak bohatý povrch, že jedna mise nemůže těleso vyčerpávajícím způsobem prozkoumat, proto více misí není mrháním prostředky, ale záruka vyšší komplexnosti výzkumu, pokud je ovšem prioritou výzkum,nikoli politické kosmické " body". |
| 01.3.2012 - 15:25 - Machi | |
|
Zajímavé Davide. Když jsem vám to tady minule psal, tak jste tvrdil, že ostatní země nemají co zkoumat, protože už to za ně udělaly USA.
Teď jste obrátil, ale jen protože se jedná o americkou misi.
Jediný kdo tady pořád háže "politickými kosmickými body" jste vy.
Já fandím TiME, protože se zanedlouho uzavře okno pro přímý průzkum Titanových moří a je třeba v praxi vyzkoušet ASRG. A proto si myslím, že je nyní (pro příští misi Discovery) InSight mrhání prostředky. Mimochodem TiME je mnohem "američtější" mise než InSight. |
| 01.3.2012 - 15:53 - David | |
|
| Ale já přece nejsem soudce ani autorita,proč bych tedy nemohl v rámci diskuze převzít jiný názor, byť odlišný od toho mého původního, nechápu proč na mně požadujete, aby se nikdy nemýlil a zejménu nechápu proč mi zakazujete změnit názor. Jinak je to ovšem případ, jeden o " voze a druhý o koze". Pokud jsem napsal, že není již třeba nic ve Sluneční soustavě zkoumat, neboť vše již provedli američané tak jsem měl na mysli základní výzkum, což plyne z toho že jsem uvedl v jakém stavu by byl základní výzkum Sluneční soustavy bez amerických sond. Jistě se shodneme na tom, že by to byla velice žalostná bilance, přes skutečnost, že se o základní výzkum pokoušela flotila kolem 30 slovy : Třiceti sovětských/ruských sond.Amerika může být zcela právem na své kosmické sondy pyšná a to nejen politicky ale zejména technologicky, což je jistě mnohým " trnem v oku" a rádi by americký obrovský náskok v této oblasti " zmezinárodněním" eliminovali a tato nápady skrývají pod průhlednou zástěrkou finančních úspor.To ovšem neznamená, že ta či která sonda nemůže vězt ssebou nějakého hosta, ale jen hosta, nikoli partnera.Určitě by bylo směšné, kdyby příkladně rusové, kteří dodali na MSL jeden přístroj požadovali aby MSL byl americko-ruskou, nebo ještě absurdněji mezinárodní sondou, pod " pavoučím praporem" jak v době Apolla na podobné nápady reagoval jeden americký kongresman. |
