citace:Jak velkou ochranou je zde tzv. Faradayova klec?
Tedy umístění do uzemněné a plně uzavřené kovové schránky.
Ptám se, jak by ona pomohla. Vstupy z vnějšku jsou jen optické kabely. Toto je jako celek umístěné v podzemním bunkru.
Zajímá mne čistě vlastní klec, jak by to pomohla ochránit - tedy bez braní v úvahu jakýchkoliv vstupů - může být v ní jen akumulátor pro vyřešení napájení v ní umístěné elektroniky. https://cs.wikipedia.org/wiki/Faradayova_klec
Faradayove klec nevyresi vse. Zakladni problemy jsou tři:
1) Vlnová délka (a jakékoliv otvory). Pokud je otvor menší než lambda půl, je vůči dané frekvenci faradayova klec izolovaná
2) Faradayova klec dle konstrukce chrání zpravidla proti elektrické složce elektromagnetického pulsu. Ale nikoliv proti magnetickému poli. Klasický puls má jak elektrickou, tak magnetickou složku, které jsou naštěstí spojeny.
3) Indukce na jakémkoliv kovovém předmětu umožní šíření (a za určitých podmínek vyzařování) elektromagnetického pole.
Ochrana proti EMP je velice zajímavou záležitosti. V praxi není prakticky možné vyřešit dokonale izolovanou komoru.
- Puls může projít po napájení, zde je velký problém jak zajistit ochranu. Galvanické oddělení například pomocí transformátorů není dokonalé, je potřeba zde zařadit i ochranu proti přepětí (varistory), kmitání (tlumivky a kondenzátory), ochrany proti proudovému nárazu pomocí jističů, bleskojistek, jiskřišť nebo například pomocí doutnavek (viz. staré radary, funguje to velice slušně).
- Pro ochranu datových spojů je možné udělat můstek z optočlenů, který zajistí ochranu (například optický kabel).
- Dalším zdrojem nedokonalostí je ventilace, tedy chlazení a přívod čerstvého vzduchu. Pro EMP generovaný Comptnovým jevem
Vlastní puls z jaderných zbraní má stejné efekty jako GRB. Je možné ho rozdělit na tři fáze:
1) Rychlá fáze, která nastupuje v řádu nanosec (10-20ns). a není proti ní žádná obrana. Jak vývoj výboje, tak změna vodivosti varistorů je příliš pomalá, v řádu milisec.
2) Druhá fáze je obdobná jako u blesků, dochází zde k výbojům a proti ní existuje ochrana pomocí běžného vybavení
3) Třetí fáze u GRB nebude (ale dochází k ní při erupcích, konkrétně při zásahu koronálního výtrysku do zemského pole), protože je způsobená nabitými částicemi, které jsou ovlivňovány zemským geomagnetickým polem. I v případě kdy by nabité částice ve výtrysku letěly 99,99% rychlosti světla, za 7500 světelných let se o zpozdí o třičtvrtě roku.
Celé je to na podstatně delší diskusi, která navíc není určena pro toto téma. Z jistých důvodů ani není vhodná. Pro vice informací doporučuji hledat klíčová slova jako vircator (virtual cathode magnetron), HMP atd.
Ťažko povedať - na takéto posúdenie nemám vedomosti...
JD to popísal oveľa lepšie
Ešte jedna úvaha: Kým žiarenie vytvárajúce "normálny" jadrový EMP trvá pravdepodobne len milisekundy (doba "horenia" jadrového paliva u Car bomby bola až 4 milisekundy, u ostatných je to ešte menej), tak GRBs trvajú desiatky sekúnd až minúty a "dosvit" minúty až hodiny. Takže v spektre EMP od GBR bude aj vysoký výkon v oblasti dlhovlnného žiarenia na nízkych až supernízkych frekvenciách, a zároveň i v krátkovlnnej oblasti. To akúkoľvek ochranu pravdepodobne výrazne skomplikuje
Dovoluji si preposlat jeste podrobnejsi informace na tema diskuse o Eta Carinae.
1. Vznik, vyvoj a konec zivota velmi hmotnych hvezd (VMS, 100MSun > M > 1000MSun) v zavislosti na jejich parametrech (hmotnost, rotace, metalicita, ...) je velmi nejisty, protoze je jich hrozne malo. Je tedy tezke je pozorovat v dostatecne blizkosti a testovat tak modely. Vsechny zavery o nich v literature je tedy potreba brat s velkou rezervou.
2. Eta Carinae (ktera je mimochodem na jizni, nikoli severni obloze, jak bylo napsano v diskusi) se nejspis nestane Gama zableskem (GRB). I kdyby se jim stala, tak nejspis osa jeji rotace (a tedy i smer, ve kterem bude emitovano velke mnozstvi tvrdeho zareni) nemiri na Zemi. Detaly jsou napr. v tomto popularnim clanku v Scientific American:
3. Co se tyce samotneho vypoctu, je myslim docela v poradku. Vzhledem ke vsem neurcitostem stejne nema smysl delat cokoli jineho nez radove odhady (pokud tedy clovek neni profesional zabyvajici se modelovanim hypernov a GRB ). Takhle bych to odhadl ja:
Energie 1 supernovy je typicky 10^51 erg. Toto cislo je prekvapive radove stejne pro vsechny SN vznikajici vybuchem hvezd 8-120 MSun. (pro hmotnejsi hvezdy roste viz http://adsabs.harvard.edu/abs/2002ApJ...567..532H) " target=_blank> http://adsabs.harvard.edu/abs/2002ApJ...567..532H) . SN explodujici diky parove nestabilite maji opravdu vyssi energie nez 1e51 erg, ale timto mechanismem exploduji jen hvezdy se ZAMS hmotnosti cca 130-250 MSun a navic nizkou metalicitou. Ani jedno z toho neni pripad Eta Carinae.
Jeste dodam, ze jde jen o mechanickou a elektromagnetickou energii. Jinak je vetsina energie uvolnena gravitacnim kolapsem jadra (~10^53 erg) v neutrinech, ale ty odleti, a celkem nic nedelaji. Celkova energie GRB je vicemene stejna (10^51 erg, vic ji neni k dispozici), ale je vyzarena jen do uzkeho uhlu podel osy rotace.
Vzdalenost: 2.3 kpc
Cas, behem ktereho je energie vyzarena: tady je obrovska neurcitost; zalezi to na casti spektra; v gamma je to u GRB par sekund; ve viditelnem az hodiny. Pouziju 3 min jako v Tvojem vypoctu, a muzes to naskalovat podle potreby.
Jednoduchym vypoctem s pomoci programu units dostaneme prvni odhad pro sfericky symetricke vyzareni energie:
You have: 1e51 erg / 4 pi (2.3kpc)^2 3min
You want: W/m^2
* 8.7772985
Tedy 9W/m^2.
Predpokladalo se ale, ze energie je vyzarena rovnomerne do vsech smeru, a GRB pritom zari jen podel osy, v kuzelu o vrcholovem uhlu nejspis nekolika stupnu. Kdyz tedy pridame tento efekt "beamovani", energie se zvysi o 1-2 rady. Tim se dostaneme vicemene na stejne cislo, jako tech uvedenych 90 W/m^2.
Dalsi vec je, ze tech 1e51 erg je horni odhad, protoze jen cast energie se dostane do tvrdeho zareni vyzareneho podel osy rotace hvezdy. Zbytek bude hlavne v mechanicke energii vselijakych razovych vln. Muj odhad ale je, ze to nebude dramaticke snizeni, nejspis jen faktorem nekolik.
4. Ohrozeni pro Zemi. Jak je videt z vyse uvedeneho, neurcitost vsech vypoctu je velika, ale je to konzistentni s odhady, ktere jsem ruzne cetl a slysel, ze mezni vzdalenost pod kterou by zivot na Zemi mohl GRB ovlivnit nebo ohrozit je okolo 1 kpc. Resit, jestli je to 500pc, nebo 2-3 kpc je myslim v soucasnosti predcasne, neverim, ze je nekdo schopen to spocitat s dostatecnou presnosti a spolehlivosti.
Hlavni nebezpeci je myslim destrukce ozonove vrstvy ruznymi reakcemi s NO a NO_2, ktere vznikaji pri ozareni vzduchu tvrdym zarenim. Vznik superbouri a EMP nevim, ve srovnani se Slunecni konstantou se mi te energie nezda az tak moc velika.
S nicivosti Slunecnich erupci bych to nesrovnaval, tam je mechanismus uplne jiny. EM zareni (X, UV, viditelne) nam nijak neskodi, ale co je problem jsou oblaka vyvrzene horke plazmy (coronal mass ejection, CME), ktera interaguji se zemskou magnetosferou a rozkmitaji ji. To pak naindukuje velke proudy na dlouhych elektrickych vedenich v Kanade, ktere funguji jako skvele anteny , a spali to transformatory. Na vzdalenost kpc se k nam ale zadna plazma nema sanci dostat, mnohem drive se zastavi interakci s mezihvezdnym plynem.
Shrnuto: je to hodne zajimavy problem, ale konkretne Eta Carinae bych se nebal a na jeji explozi se tesim (i kdyz je sance, ze k ni dojde behem mojeho zivota miziva ).
Uvedene informace pochazi z diskuse s Richardem Wunschem. Pokud by nekdo na toto tema mel nejake dotazy, mohu preposlat. [Upraveno 23.1.2017 Derelict]
Shrnuto: je to hodne zajimavy problem, ale konkretne Eta Carinae bych se nebal a na jeji explozi se tesim (i kdyz je sance, ze k ni dojde behem mojeho zivota miziva ).
Velmi nadějná je taky Betelgeuze, která je navíc k Zemi mnohem blíž, takže objekt s magnitudou kolem -20 by byl solidním úkazem. Jenom je škoda Oriona, ten už pak nebude stát za nic.
citace:Když pomineme možnost, že si Hawking omylem smazal jednu nulu, a všelijaké spiklenecké bláznivosti, tak podle Schulze-Makucha Hawking možná jenom méně věří ochotě a schopnostem lidstva spravovat planetu Zemi s její unikátní biosférou.
V tom som s ním za jedno.. Aj keď s úplne iných dôvodov..
Takže odpoveď na otázku "prečo", by sme možno mali v zásade hotovú.
Nasledovať by mala otázka "Ako?"
). Takhle bych to odhadl ja: 
