Kosmonautika (úvodní strana)
Kosmonautika@kosmo.cz
  Nepřihlášen (přihlásit)
  Hledat:   
Aktuality Základy Rakety Kosmodromy Tělesa Sondy Pilotované lety V Česku Zájmy Diskuse Odkazy

Obsah > Diskuse > XForum

Fórum
Nejste přihlášen

< Předchozí téma   Další téma ><<  48    49    50    51    52    53    54  >>
Téma: Fyzika
09.6.2018 - 14:13 - 
Čím dál víc nabývám dojmu, že se to objevují výkřiky ze zamřížovaného okna nejmenovaného ústavu....
Chápu, že to nemusím číst, ale nechápu, že má někdo tu potřebu to psát.
 
09.6.2018 - 22:39 - 
milantos?

Keď ja napíšem napríklad:
Ak sa preukáže nutnosť, pridávať relativistickú úpravu k hodnote Pí, podľa podmienok vyplývajúcich z hodnoty lokálneho zakrivenia priestoru. Mohlo by to pomôcť spresniť výsledky pri matematickom modelovaní a predpovedaní dejov, ako napríklad výbuchy supernov, vzniku čiernych dier, kolíziách veľmi hmotných objektov napríklad neutrónových hviezd, ako aj správania sa degenerovaného plynu vo vnútri veľmi hmotných objektov a dynamických javov v ich objeme..

Naozaj to znie až tak šialene?
Nehovorím predsa ani o nadsvetelnom pohone, ani o cestovaní v čase, už vôbec nie o "nereaktívnom pohone"..
Veď to k čomu som sa prepracoval..
Je už celkom bežná fyzikálna "nuda" ktorá nijakého lajka nezaujme..
[Upraveno 09.6.2018 alamo]
 
10.6.2018 - 08:42 - 
quote:
Je možné aj to, že som zase čosi amatérsky zbastardil a nepochopil..
Ale keď pre pochopenie toho, ako okolo Slnka obieha planéta Merkúr, je potrebné si pripustiť že "číslo Pí má variabilnú hodnotu"..
Nie je potrebné pripustiť si, že to zas až tak pevná konštanta nebude?


Tak od začátku. Co je vlastně Pí ?
 
10.6.2018 - 09:31 - 
quote:
quote:
Je možné aj to, že som zase čosi amatérsky zbastardil a nepochopil..
Ale keď pre pochopenie toho, ako okolo Slnka obieha planéta Merkúr, je potrebné si pripustiť že "číslo Pí má variabilnú hodnotu"..
Nie je potrebné pripustiť si, že to zas až tak pevná konštanta nebude?


Tak od začátku. Co je vlastně Pí ?


... číslo Pi je matematická konstata.

Číslo Pi se objevuje téměř všude. Není to parametr určující zakřivení prostoru, nebo zakřivením prostoru daný. O čísle Pi jsem kdysi napsal dvě práce, trochu o něm vím a právě proto si netroufnu Vám dát lepší definici. ;-)

Z hlediska tady diskutované fyzikální problematiky se sluší poznamenat, číslo Pi se objevuje i v rovnicích snad všech teorií různě zakřivených matematických prostorů, včetně Eulerovského, Riemannovského a Ricciho zakřivení prostoru. A právě rovnice Ricciho zakřivení je jedna z deseti Einsteinovských rovnic popisujících zakřivení časoprostoru v závislost na přítomné hmotě, tak jak je užito v Einsteinovské teorii.

Pár odkazů pro začátek:
https://en.wikipedia.org/wiki/Ricci_curvature

https://en.wikipedia.org/wiki/Einstein_field_equations

https://en.wikipedia.org/wiki/Pi
 
10.6.2018 - 11:50 - 
quote:
quote:
quote:
.. je potrebné si pripustiť že "číslo Pí má variabilnú hodnotu"..
Nie je potrebné pripustiť si, že to zas až tak pevná konštanta nebude?


Tak od začátku. Co je vlastně Pí ?


... číslo Pi je matematická konstata.

...



Ano, máte pravdu. Zjednodušeně se říká, že Pí je rozdíl mezi obvodem a průměrem kruhu, obdobná definice je i pro poměr obsahu kruhu a čtverci jeho poloměru, nebo se to zjednodušuje na rozdíl mezi kruhem a čtvercem (což není přesné).
Každopádně je otázkou co s Pí a jeho odvozením. Pokud se bude odvozovat z rozdílu mezi obvodem a průměrem kruhu, v neeuklidovské geometrii dosáhne jiných hodnot než zmiňovaných 3,14... Pak by mohl dosáhnout třeba -1^-2, nebo například 1/3 či 5. Na druhou stranu, Pi je možné odvozovat i jinými způsoby než poměry základních geometrických tvarů a proto je možné se vyhnout pasti, do které padl Alamo.
 
10.6.2018 - 12:00 - 
Jan Baštecký
Otázka je, aký je vlastne rozdiel medzi matematickou a fyzikálnou konštantou?
Tá matematická konštanta Pí tak nejak platí, keď si kruh kreslíme na papier..
Na peknom rovnom stole..
Keď na "dokonale rovný" stôl položíme guľôčku.. Nemala by sa začať sama od seba kotúľať ani do stredu stola, ani sa snažiť prepadnúť cez jeho okraj..
Ale čo je to, v našom vesmíre tá "rovina"?
Hmm..
Čo keby sme si zahrali biliard? V trochu kozmologickejšom meradle?
Dajme tomu že postavíme fakt veľký biliardový stôl.. Aspoň teda o rozmeroch 180 x 90 kilometrov.. (niekde na Sahare..)
A bude naozaj dokonale rovný.. Hodnota pí na jeho ploche by bola klasických 3.1415926535897932384626433832795028841971693993751058
20974944592307816406286208998628034825342117067982148086513282306647.....
Proste rovný ako "Slovo Božie.. ehm.. Allahovo..".
Nezačali by sme pri "šťouchání" pozorovať v správaní sa gulí určité čudné "podivnosti"?
Len čo by sme na jeho okraj, položili prvú guľu.. Ona sama od seba.. By sa začala kotúľať do stredu stola..
[Upraveno 10.6.2018 alamo]
 
10.6.2018 - 12:53 - 
... jen připojím poznámku, že zjednodušeně lze uvést:
Už jen existence nějakého pevného poměru mezi obvodem kruhu a jeho poloměrem je atributem Eukleidovského prostoru. Hodnota této konstanty je dána aplikovanou metrikou. Translačně a rotačně invariantní Eukleidovská metrika dává tuto konstantu rovnou číslu Pi. Jiná metrika může dát jiné číslo.

Třeba v Riemanovských prostorech žádná taková konstanta neexistuje ...

Takže například nekonečný prostor, kde se bude koule koulet vždy směrem do středu stolu nebude mít žádné pevné číslo jako poměr obvodu kruhu k jeho poloměru. Pro větší kruhy bude tento poměr vycházet větší než pro menší kruhy ...

tip: Koukněte se na hilbertovu dimenzi:
https://en.wikipedia.org/wiki/Hilbert_space#Hilbert_dimension
 
10.6.2018 - 20:32 - 
Pekne ste sa rozbehli
Je celkom dobre možné, že som sa vo svojom tvrdení o Pí "tak trochu unáhlil".
quote:
IMHO číslo pí, jeho hodnota, je fundamentálna konštanta pre ten ktorý daný vesmír.
Trochen som nad tým premýšľal a spomenul som si na Eulerovu rovnosť e^(i*Pi) + 1 = 0 a po úpornom spomínaní aj na jej zobecnený tvar (suma všetkých e^(2Pi*i*k/n)=0 pre k od nula po n-1) , čož mi dosť silne pokazilo náladu.
Ak by bolo totiž moje tvrdenie pravdivé, vo vesmíre s iným Pí by museli mať aj iné e a teda zrejme aj kompletne odlišnú matermatiku - proste už systém súradníc by tam vyzeral a fungoval nejak inak. Alebo by tam eulerova rovnosť neplatila, čož je ale to isté, len vo fialovozelenom.
 
10.6.2018 - 21:35 - 
Alchymista je to fakt zaujímavé..
Existuje mnoho metrík.
Záujímavá je Schwarzschildova metrika.
citujem :
"Schwarzschildova metrika nie je izotropická, to znamená, že zakrivenie priestoru sa vzťahuje iba na radiálnu súradnicu r, ale nie na uhlovú časť metriky phi, theta. Takže číslo Pi, ako pomer obvodu kružnice k priemeru bude pre pozorovateľa v zakrivenom a priestore menšie."
Ten Schwarzschild..
To je ten istý pán.. Po ktorom je pomenovaný tzv. "Schwarzschildov polomer"?
 
10.6.2018 - 21:48 - 
quote:
Alchymista je to fakt zaujímavé..
Existuje mnoho metrík.
Záujímavá je Schwarzschildova metrika.
citujem :
"Schwarzschildova metrika nie je izotropická, to znamená, že zakrivenie priestoru sa vzťahuje iba na radiálnu súradnicu r, ale nie na uhlovú časť metriky phi, theta. Takže číslo Pi, ako pomer obvodu kružnice k priemeru bude pre pozorovateľa v zakrivenom a priestore menšie."
Ten Schwarzschild..
To je ten istý pán.. Po ktorom je pomenovaný tzv. "Schwarzschildov polomer"?



Ano ;o)
 
10.6.2018 - 22:49 - 
Jan Dusatko
Keby sa pre tento problém, ujalo pomenovanie "alamova pasca"..
Hmm.
To by bolo.. Pre mňa osobne.. Veľmi uspokojivé..

 
11.6.2018 - 08:19 - 
quote:
Alchymista je to fakt zaujímavé..
Existuje mnoho metrík.
Záujímavá je Schwarzschildova metrika.
citujem :
"Schwarzschildova metrika nie je izotropická, to znamená, že zakrivenie priestoru sa vzťahuje iba na radiálnu súradnicu r, ale nie na uhlovú časť metriky phi, theta. Takže číslo Pi, ako pomer obvodu kružnice k priemeru bude pre pozorovateľa v zakrivenom a priestore menšie."
Ten Schwarzschild..
To je ten istý pán.. Po ktorom je pomenovaný tzv. "Schwarzschildov polomer"?



Ano. ;-)

Schwarzschildova metrika je nejjednoduššní netrivialni (tedy mimo pole prazdneho prostoru) reseni Eisteinovych rovnic pole. Byla první publikované řešení už v roce 1916. Platí za předpokladu určitých zjednodušení situace (jeden nerotující objekt, nulový náboj, nulova kosmologicka konstanta), ktere ale lze dost často použít s dobrým výsledkem.

Klasické předpovědi (a po jejich potvrzení důkazy) Einsteinovy obecné teorie (stáčení dráhy Merkuru v gravitačním poli slunce, zpomalování hodin GPS družic na oběžné dráze Země) se počítají podle této metriky.

Schwarzschildův poloměr je souřadnicová singularita ve Schwarzschildově metrice. Byla vyřešena přesnějším výpočtem podle Hilbertovy metriky. Další omezení se řeší podle následně objevených složitějších metrik ... ;-)

"Menší Pi" jakožto poměr obvodu a průměru kružnice zde bude pouze v případě kružnic se středem ve středu souřadnic, jinak neexistuje taková konstanta.
 
11.6.2018 - 09:48 - 
K téhle diskuzi o Pi bych měl pár poznámek.

Pi je matematická konstanta a nemění se při přechodu z jednoho zakřiveného prostoru do druhého. Spočítat například obvod kruhu v nějakém zakřiveném prostoru neprovedeme změnou hodnoty Pi, ale zavedením metrického tenzoru.

I kdybychom žili v prostoru křivém jako traktorová pneumatika, dojdeme ke stejné hodnotě Pi, tak jak ji známe. A to z jednoho prostého důvodu. Pi je definováno v eklidovském protoru. Čili ideálně plochém.

[Upraveno 11.6.2018 HonzaVacek]
 
11.6.2018 - 09:57 - 
Dovolil som si malé zhrnutie.
https://forum.freespace.sk/blog/120/zapis-839-alamova-pasca/
"alamova pasca?"
quote:

https://sk.m.wikipedia.org/wiki/Konštanta_jemnej_štruktúry
Pozoruhodným faktom je, že hodnoty týchto čísel sú veľmi dobre upravené tak, aby umožnili vývoj života.“[7] Keby hodnota fyzikálnych konštánt boli iné, nemohli by existovať žiadni živí pozorovatelia, ani život našej formy vo vesmíre. Napríklad zmena o nepatrné 4% by spôsobila, že pri jadrovej fúzii vo vnútri hviezd by sa nevytvoril žiadny uhlík. Keby bolo α > 0 , 1, nedošlo by k fúzii vôbec, pretože gravitácia by neprekonala elektrostatické odpudzovanie atómových jadier.[8]


 
11.6.2018 - 16:17 - 
@Honza Vacek
Áno máte pravdu..
Ale..
Planéta Merkúr si na svojej dráhe okolo Slnka tak nejak "všimne" že "Pí" má iné kvality a začne sa chovať podľa Schwarzschilda..
Planéta Merkúr sa však skladá z atómov..
Tie sa skladajú z jadra a elektrónov..
Aká "kozmologická cenzúra", bráni napríklad elektrónom na orbitáloch, aby si tiež všimli že je "Pí" iné, a upravovali svoje chovanie?
 
11.6.2018 - 21:07 - 
Alchymista?
quote:

Je celkom dobre možné, že som sa vo svojom tvrdení o Pí "tak trochu unáhlil".
quote:
IMHO číslo pí, jeho hodnota, je fundamentálna konštanta pre ten ktorý daný vesmír.
Trochen som nad tým premýšľal a spomenul som si na Eulerovu rovnosť e^(i*Pi) + 1 = 0 a po úpornom spomínaní aj na jej zobecnený tvar (suma všetkých e^(2Pi*i*k/n)=0 pre k od nula po n-1) , čož mi dosť silne pokazilo náladu.
Ak by bolo totiž moje tvrdenie pravdivé, vo vesmíre s iným Pí by museli mať aj iné e a teda zrejme aj kompletne odlišnú matermatiku - proste už systém súradníc by tam vyzeral a fungoval nejak inak. Alebo by tam eulerova rovnosť neplatila, čož je ale to isté, len vo fialovozelenom.

Ak tomu správne rozumiem..
Takže buďto tomu zdeformovanému "Pí" v tom inak tvarovanom priestore, prisúdime hodnotu konštanty.. A z nášho normálneho sa tam stane nejaká "teoretická hodnota"
A basta fidli..
Alebo nie.. Ale potom "zbohom matematika"?
 
11.6.2018 - 21:48 - 
Tak ještě jednou. Pí je matematická konstanta, a protože je to konstanta, tak se nikdy nemění. Definice, že je to poměr obvodu kružnice k jejímu průměru, platí pouze v Euklidovských prostorech. V zakřivených prostorech tahle definice neplatí. V nich ten poměr není ani Pí a není to ani konstanta. V zakřivených prostorech neplatí spousta postulátů a vět, které jsou v euklidovské geometrii běžné, a které se i běžně používají. Typickým příkladem je i Pythagorova věta.
Abychom dokázali v zakřivených prostorech nějak počítat, musíme přejí od Euklidovy geometrie ke geometrii diferenciální a v ní se můžeme setkat s pojmy jako jsou například tenzory křivosti a metrické tenzory. A právě ten poslední nám pomáhá v zakřiveném prostoru „měřit“ (proto má ten název). Pokud ho vyjádříme v maticovém tvaru můžeme pro interval vzdálenosti v diferenciálním tvaru napsat

ds^2 = gij*dxi*dxj

Tím dokážeme spočítat vzdálenost mezi dvěma body a např. i obvod kruhu na zakřivené ploše. Pokud to bude sférická plocha, objeví se tam nejspíše i nějaké to Pí, ale bude to stále stejné Pí, které známe.

Merkur si tedy nevšimne, že se mu změnilo Pí (to je stále stejné), ale že se mu změnila geometrie prostoru, ve kterém se pohybuje. Zjistí dokonce, že mu i jinak plyne čas než na vzdálenějších oběžných drahách nebo když je v pericentru a v apocentru. A to už jsme u OTR.

Ke stáčení perihelia Merkuru jeden takový krátký článek.
http://users.math.cas.cz/~krizek/cosmol/pdf/K155.pdf
 
12.6.2018 - 07:18 - 
Honza Vacek
Neviem či tú otázku položím správne. Či vôbec bude mať zmysel..
Keď sa výsledky z operovania v rovinnom Euklidovskom priestore, prevádzajú do zakriveného priestoru alebo naopak.
Je tam v tom presune prítomná nejaká transformácia, nejaká obdoba Lorenzovej transformácie?
 
12.6.2018 - 08:24 - 
Honza Vacek - vďaka za navedenie, toto mi vôbec nedoplo...
Po použití pojmu diferenciálnej geometrie je to už zrejmé - a moja úvaha je nezmysel.

Pre alamo - pí zostane, e zostane, ale R bude vyjadrené hodne zložito a komplexne.

Jednoduché vzorce prestanú fungovať - treba si ale uvedomiť, že "jednoduché vzorce" sú vlastne vytvorené riešením zložitejších integrálov a k "jednoduchej podobe výsledku" vedú len v definovaných podmienkach, v "priestore s učitými vlastnosťami", v Euklidovom priestore.
[Upraveno 12.6.2018 Alchymista]
 
12.6.2018 - 10:35 - 
Alchymista?
Povedané inak.. Ak to nezohľadníme, použijeme v zakrivenom priestore, tam neplatný postulát?
 
12.6.2018 - 11:58 - 
V podstate ano.  
12.6.2018 - 13:26 - 
A aké rozsiahle dôsledky, by použitie toho nekorektného matematického postupu vlastne malo?
Výsledok by bol totálne "zdeformovaný", tak že na prvý pohľad uvidíme že to nedáva zmysel?
Alebo by mohla vzniknúť aj "drobná nepresnosť"?
Napríklad v prípade, že pozorujeme zrážku dvoch neutrónových hviezd, matematická modelácia by nám dala predpoveď, ich splynutie do jednej masívnejšej neutrónovej hviezdy..
Ale reálne pozorovanie by ukázalo, že vznikla čudná "podměrečná" čierna diera.
 
12.6.2018 - 13:48 - 
IMHO "niečo medzi tým", čím viac sa bude skúmaný/uvažovaný priestor svojimi vlastnosťami odlišovať od rovinného, "euklidovského", tým bude výsledok nepresnejší. Takže chyby, ktorých sa týmto dopúšťame, začínajú od stáčania periapsis Merkuru (~43 uhlových sekúnd za storočie z ~5600 uhlových sekúnd za storočie celkovej zmeny), cez chybné odhady výsledkov splynutia neutronových hviezd až po závery či je vesmír otvorený, alebo bude "koniec sveta" - vrátane napríklad výpočtov dlhodobých orbitálnych dráh asteroidov ohrozujúcich Zem, posudzovanie presnosti a fungovania družicových navigačných systémov atď. 
12.6.2018 - 14:29 - 
Mňa osobne fascinuje jeden zaujímavý rozpor..
Keď hovoríme o iných vesmírnych, tak predpokladáme že tam budú možné aj inak postavené fyzikálne zákony..
Inak zakrivený vesmír - iná geometria priestoru - iné vzťahy v priestore - iné postuláty pre ich popis - iná matematika - iná fyzika - iné konštanty.. odlišné "prírodné zákony".

Ale keď sa pozrieme do silne zakrivenej oblasti v našom vlastnom vesmíre..
Predpokladáme že napriek extrémne silnému zakriveniu, tam nijakú zmenu "prírodných zákonov" nezaznamenáme..

Nie je v tom určité prorirečenie si?
 
12.6.2018 - 19:12 - 
quote:
Mňa osobne fascinuje jeden zaujímavý rozpor..
Keď hovoríme o iných vesmírnych, tak predpokladáme že tam budú možné aj inak postavené fyzikálne zákony..
Inak zakrivený vesmír - iná geometria priestoru - iné vzťahy v priestore - iné postuláty pre ich popis - iná matematika - iná fyzika - iné konštanty.. odlišné "prírodné zákony".

Ale keď sa pozrieme do silne zakrivenej oblasti v našom vlastnom vesmíre..
Predpokladáme že napriek extrémne silnému zakriveniu, tam nijakú zmenu "prírodných zákonov" nezaznamenáme..

Nie je v tom určité prorirečenie si?



... to je marný!

Není tady žádný rozpor. "Přírodní zákony" nejsou to samé, co běžná Alamova osobní zkušenost.

Matematika sice vyšla z běžné praxe, ale už dávno se od ní "odpojila". Současná matematika je axiomaticky postavený teoretický systém, který stojí mimo fyzikální realitu. I v oblasti silného zakřivení, nebo dokonce v jiném vesmíru, tam všude bude matematika stejná.

To ovšem nic nemění na tom, že některé matematické teorie a postupy nám pomáhají v běžném životě a tak je používáme (v jiném vesmíru bychom používali jiné části matematiky...). Matematika došla k existenci některých konstant (například čísla Pi). Číslo Pi se objevuje v mnoha matematických oblastech, a jednou z nich je poměr obvodu a průměru kruhu v Eukleidovské geometrii.

Dlouho jsme si mysleli, že struktura našeho vesmíru odpovídá Eukleidovské geometrii a počítala s tím i Newtonovská mechanika. Nicméně postupně se hromadící nesrovnalosti teorie a reality vedly k revoluci ve formě Einsteinovy obecné teorie relativity. Nyní již víme, že náš fyzický prostor neodpovídá Euklidovské definici, jde spíš o (matematicky vzato) něco jako Riemanovsko-Ricciho prostor, tak jak je popsán v Einsteinových rovnicích. Ovšem při obecné osobní zkušenosti (malé rychlosti, hmoty, náboje ...) je odchylka velmi malá, takže lokálně můžeme používat zjednodušené představy. Podobně jako když nahradíte křivku funkce tečnou v nějakém bodě, tak odchylka hodnot v blízkém okolí tohoto bodu bude poměrně malá ...

Naši současnou snahou je zjistit parametry našeho vesmíru. Je třeba začít přesným měřením velmi jemných "odchylek". Proto existují družice GOCE, proto existuje urychlovač LHC, středisko CERN, detektory gravitačních vln GOCE a připravovaná LISA, ... atd.

Ještě historická poznámka:
Mimochodem není to poprvé, se měníme náš pohled na svět. Podobná situace nastala s Ptolemaiovskou geocentrickou soustavou. Ta používala kružnic a epicyklů, jakožto dokonalých tvarů drah nebeských těles. Ve své době byla mimořádně progresivní a umožňovala výpočty a předpovědi mnoha důležitých úkazů. Teprve přesná měření Tychona de Brahe shromáždila odchylky a umožnila revoluci ve formě Keplerovských zákonů a následnou Newtonovskou fyziku.
[Upraveno 12.6.2018 HonzaB]
 
12.6.2018 - 20:21 - 
Domnievam sa, že tak ako existuje niekoľko "dosť očividných" "úrovní" fyziky, existuje k nim ekvivalentných aj niekoľko "úrovní" matematiky.

Podľa mňa typickým príkladom môže byť newtonova teoria gravitácie vo fyzike a infinitisimálny počet (kalkulus) v matematike - až integrálny a diferenciálny počet umožňuje efektívne riešenie úloh newtonovej teorie gravitácie a až newtonova teoria gravitácie stavia úlohy, ktorých riešenie je na danej úrovni presnosti meraní (podmienených dostupnou technologiou) možné efektívne riešiť len metódami integrálneho a diferenciálneho počtu.

Cyklus vývoja je zrejmý: meranie/pozorovanie -> teoria -> výpočet -> meranie -> rozbor chýb -> teoria -> výpočet -> meranie...
Pričom "meranie", jeho presnosť, je podmienená dosiahnutou technologickou úrovňou a "výpočet" dosiahnutou úrovňou matematických schopností.

Je tiež treba mať na pamäti ešte jednu vec: k mnohým zdanlivo jednoduchým "školským" vzorcom vedie v skutočnosti veľmi zložitý výpočet.
Napríklad voľný pád v v gravitačnom poli. Hračka, zvlášť vo vakuu.
Rovnováha na naklonej rovine. Takisto hračka.
Pohyb voľne sa valiaceho valca po naklonenej rovine a určenie jeho rýchlosti = zdanlivo len kombinácia dvoch predošlých.
oooops

A k pochopenie, prečo je to zrazu tak zložité, vedie až oprostenie sa od jednoduchých "školských vzorcov" a prechod na vyššiu, omnoho zložitejšiu analýzu celého problému, na ktorú nebude matematika "školských vzorcov" stačiť. A rovnako prestane stačiť aj "jednoduchá školská fyzika" a bude treba pribrať prinajmenšom valivé trenie, zotrvačnosť a momenty zotrvačnosti.
[Upraveno 12.6.2018 Alchymista]
 
12.6.2018 - 20:47 - 
quote:
Nie je v tom určité prorirečenie si?


Jiné vesmíry bych sem raději netahal. Je to sice v poslední době atraktivní téma i mezi některými kosmology, ale o jiných vesmírech nevíme vůbec nic a ani nevíme, jestli vůbec existují. Máme dost starostí s tím naším, který můžeme přímo pozorovat.

Zakřivením prostoru se přírodní zákony nezmění z toho důvodu, že zakřivení nijak nemění základní fyzikální konstanty, které jsou klíčové pro chování základních interakcí (silná, slabá, elektromagnetická a gravitační). Jsou to Planckova konstanta h, rychlost světla c a Gravitační konstanta G.

 
12.6.2018 - 22:39 - 
quote:
...fyzikální konstanty, které jsou klíčové pro chování základních interakcí (silná, slabá, elektromagnetická a gravitační). Jsou to Planckova konstanta h, rychlost světla c a Gravitační konstanta G.

nuz a ak sa vydame cestou hladania "jemnych odchylok", tak velmi rychlo narazime na problem G!
G=6,67408(31)E-11
(to h pozname na 9platnych cislic +2 odhadom)

"Otazka za milion" jak v 21 storoci spresnit G aspon o 1 rad?
 
12.6.2018 - 22:41 - 
quote:
... Napríklad voľný pád v v gravitačnom poli. Hračka, zvlášť vo vakuu.
Rovnováha na naklonej rovine. Takisto hračka.
Pohyb voľne sa valiaceho valca po naklonenej rovine a určenie jeho rýchlosti = zdanlivo len kombinácia dvoch predošlých.
oooops

A k pochopenie, prečo je to zrazu tak zložité, vedie až oprostenie sa od jednoduchých "školských vzorcov" a prechod na vyššiu, omnoho zložitejšiu analýzu celého problému, na ktorú nebude matematika "školských vzorcov" stačiť. A rovnako prestane stačiť aj "jednoduchá školská fyzika" a bude treba pribrať prinajmenšom valivé trenie, zotrvačnosť a momenty zotrvačnosti.


... pravděpodobně jste myslel jednu z hravých demonstrací Waltera Lewina. Doporučuji pro začátek:


 
13.6.2018 - 12:34 - 
Páni prepáčte mne to akosi nedá pokoj..
Pokúsil som sa na tú guľovitú plochu, nakresliť si aj zopár "štvorcov"..
(iba tak akosi virtuálne, v predstavách..)
Mno.. Pokúsiť sa definovať, v zakrivenom priestore, veľkosť plochy alebo obvodu v "centimetroch štvorcových" je asi pekná volovina..
Ale zistil som akési dve krajné polohy, keď to zmysel, tak akosi dáva..
Počiatočná krajná poloha "equatorial" (pardon.. nepoznám odbornú terminológiu.. Tak si vymýšľam vlastnú..):
Na pravidelné zakrivenom povrchu platí, že je tam možné nakresliť, kruh o maximálne možnom prípustnom polomere, zodpovedajúcom polomeru zakrivenia samotného plochy.. priestoru.. V ktorom operujeme..
Keby sme sa tam pokúsili nakresliť "štvorec", s rovnakou plochou a obvodom, bude predstavovať dokonale zhodnú entitu..
"Rovník"..
Konečná krajná poloha je "singularita"
Čím menší kruh a "štvorec" so zhodnými parametrami, obvod alebo plocha, sa snažím nakresliť, tým viac sa to blíži k vlastnostiam platným pre euklidovský plochý priestor..
Pričom platí, že ten rozdiel medzi týmito dvoma krajnosťami, sa mení "harmonicky", podľa určitých pravidiel..

Nemohlo by to naznačovať, že aj pre vzťahy medzi obvodom kruhu a "štvorca" v zakrivenom priestore , nejaké tie "postuláty" budú existovať?
Aj keď teda akurát omnoho zložitejšie, ako v Euklidovskom priestore..
 
<<  48    49    50    51    52    53    54  >>  


Stránka byla vygenerována za 0.244363 vteřiny.