citace: Asi jako před 120 lety průkopníci aviatiky, kteří nevěřili moudrým vědeckým důkazům, že aktivní let tělesa těžšího než vzduch je vyloučený, a sestrojili letadlo.
To si hodně přibarvujete, rozhodně to nebyl většinový(!) vědecký názor. Každý pták je samo o sobě těleso těžší než vzduch a naši předci rozhodně nebyli tak hloupí jak líčíte. Koneckonců klíčovým prvkem byl spalovací motor, tehdejší novinka a bez něj by letadlo nebylo.
A jaký je v současné době názor většiny raketových odborníků na BFR netuším. Nejde ani tak o technickou možnost jej postavit, ale o dobu vývoje a cenu.
citace: Asi jako před 120 lety průkopníci aviatiky, kteří nevěřili moudrým vědeckým důkazům, že aktivní let tělesa těžšího než vzduch je vyloučený, a sestrojili letadlo.
To si hodně přibarvujete, rozhodně to nebyl většinový(!) vědecký názor. Každý pták je samo o sobě těleso těžší než vzduch a naši předci rozhodně nebyli tak hloupí jak líčíte. Koneckonců klíčovým prvkem byl spalovací motor, tehdejší novinka a bez něj by letadlo nebylo.
A jaký je v současné době názor většiny raketových odborníků na BFR netuším. Nejde ani tak o technickou možnost jej postavit, ale o dobu vývoje a cenu.
To se dá vcelku souhlasit, jde o cenu a dobu vývoje, ale vzpomeňme, co SpaceX za deset let dokázala a za jakou cenu
citace:
To si hodně přibarvujete, rozhodně to nebyl většinový(!) vědecký názor.
Víceméně se to tvrzení týkalo tehdy dostupných konstrukčních materiálů a jejich vlastností a známých účinností "výkonových hustot" (power-to-weight ratio) tehdy dostupných tepelných strojů (tedy hlavně parních strojů - spalovací motory i parní turbíny byly tehdy málo známý hi-tech a obecně nebyly pokládané za dostupné).
První letadla taky byla těsně na hranici možností tehdejší technologie, a v podstatě tvrzení o "nemožnosti" se týkalo technologií až do konce 19.století a parního stroje.
(paradoxně: parní letadlo nakonec vzlétlo, ve 30. letech, a s parními turbínami se až do vynálezu proudových motorů počítalo pro stratosférické létání...)
Parní letadlo Hirama Maxima vzlétlo už v roce 1894. Jen se s letem nepočítalo a tak se rozbilo kvůli absenci řízení. Funkční vzducholoď by ale o moc dřív nebyla kvůli materiálům - hlavně zpracování hliníku.
citace:
(paradoxně: parní letadlo nakonec vzlétlo, ve 30. letech, a s parními turbínami se až do vynálezu proudových motorů počítalo pro stratosférické létání...)
Konečne niečo, čo sa ponáša na stroje zo sci fi seriálov nášho detstva. Ono to nakoniec asi bude aj tak ešte 10 krát zmenené počas vývoja, ale verím, že to bude fakt cool, každopádne, dobre sa na to pozerá, teším sa ako si raz otvorím pálavu lebo tramín a budem pozerať prvý štart a po líci mi bude stekať slza dojatia
citace:Konečne niečo, čo sa ponáša na stroje zo sci fi seriálov nášho detstva. Ono to nakoniec asi bude aj tak ešte 10 krát zmenené počas vývoja, ale verím, že to bude fakt cool, každopádne, dobre sa na to pozerá, teším sa ako si raz otvorím pálavu lebo tramín a budem pozerať prvý štart a po líci mi bude stekať slza dojatia
Hmmm, obrázek je to pěkný! ;-)
Zajímavé je, že obrázek existuje ve dvou verzích - původně byl vlevo dole mezi siluletama i raketoplán, nyní je tam pouze textová poznámka.
Jde o stroj velikostí srovnatelný s orbitálním stupněm raketoplánu (bez ET), tedy vlastní užitečný prostor (posádka + náklad) je zde o hodně menší. Raketoplán měl kapacitu zhruba 80 "člověko-dní". Na kolik člověko-dní odhadujete kapacitu zobrazeného BFR?
Kapacitně je zobrazené BFR spíš na jednodenní výlety na LEO pro movité zájemce, než na cestu někam dál ...
Raketoplan fical na palivovych clankoch, BFR by malo ficat na solaroch. Takze tie clovekodni treba porovnavat skor s Mirom a ISS.
Maluvka pekna. Predpokladam ze pasazieri by fungovali na smeny, takze mozete mat stovku pasazierov, ale spolocne priestory vzdy vyuziva maximalne povedzme 30. Zvysni su zavreti v svojich kamrlikoch a pozeraju Teoriu velkeho tresku ☺ Tym sa ten priestor trochu relativizuje.
Nějak mi ta matematika nejde. Váží to celkem 85 bez paliva. kolik že váží konstrukce, pohonné jednotky, energetické bloky, zařízení na úpravu a recyklaci vody, vzduchu, ostatní technologie pro život osádky. Pokud chci na Mars, tak skafandry. K tomu váha 100 lidí = minimálně 7 tun, potraviny na 500dnů pro 100 lidí - jen při 400 g na den to je 20 tun, k tomu zásoba vody a kyslíku a alepoň nějaké oblečení. To zatím z těch žádných malůvek nevypadá na realitu
No nic, na podzim bude další konference a další malůvky
Těšení může být nekonečné
No tak je jisté, že první verze nebude pro 100 lidí ani omylem.
Očekávám, že budou BFR/BFS vyvíjet dál. Třeba až k hodnotám původního návrhu ITS, nebo i dále.
citace:No tak je jisté, že první verze nebude pro 100 lidí ani omylem.
Očekávám, že budou BFR/BFS vyvíjet dál. Třeba až k hodnotám původního návrhu ITS, nebo i dále.
pri výstavbe prvej kolónie to aj tak bude hlavne o preprave techniky, zásob a zopár špecialistoch, ktorí to tam budú budovať. Pokojne postačí ak posádka bude pri prvých letoch do 10 ľudí. Než sa z toho stane hromadná doprava ešte pretečie veľa metánu v riekach na Titane
citace: K tomu váha 100 lidí = minimálně 7 tun, potraviny na 500dnů pro 100 lidí - jen při 400 g na den to je 20 tun, k tomu zásoba vody a kyslíku a alepoň nějaké oblečení. To zatím z těch žádných malůvek nevypadá na realitu
O.K.
Stačí si vzít čísla z ISS - množství potravin, vody, kyslíku a oblečení, které veze každá zásobovací loď a kolik odpadů se odváží.
Nic moc lepšího v recyklaci se zatím nevymyslelo.
Samozřejmě, trenýrky se dají otočit zpředu dozadu i naruby ale s 200 g rýže nevydrželi ani v Číně
citace:O.K.
Stačí si vzít čísla z ISS - množství potravin, vody, kyslíku a oblečení, které veze každá zásobovací loď a kolik odpadů se odváží.
Nic moc lepšího v recyklaci se zatím nevymyslelo.
Samozřejmě, trenýrky se dají otočit zpředu dozadu i naruby ale s 200 g rýže nevydrželi ani v Číně
Mimochodem, takováhle agregovaná kriteria a jejich porovnání s existujícími lodemi jsem sem dával několikrát (naposledy v příspěvku "04.10.2016 - 11:06 - Jan Baštecký"). Vzdycky jsem byl za skeptika... ;-)
nie ste za skeptika, len mam pocit ze sa vzdy vsetko prepocitava na jeden BFR. Povezie 100 ludi, tak potrebuje nalozit xx ton vody, xy ton potravin, xz ton trenirok...
lenze z tych prezentacii vyplyva, ze bude lietat viac nakladnych, ako posadkovych BFR. A nakladny BFR ma enormnu kapacitu. Takze podla mna najrealnejsi scenar je, ze kazdy prelet bude realizovat skupina lodi, jedna s posadkou a niekolko dalsich nakladnych. A kazda nakladna lod moze niest naklad urceny na povrch marsu + cast zasob pre prelet.
Doplnit zasoby na preletovej drahe bude potom uz pomerne banalita.
O to větší náklady především na jejich výrobu a o to menší pravděpodobnost, že se tak proto stane v dohledné době.
A NASA nikdy podle mne nepřistoupí na misi, kde nebude možné v případě potíží ihned po přistání odletět zpět.
citace:
A NASA nikdy podle mne nepřistoupí na misi, kde nebude možné v případě potíží ihned po přistání odletět zpět.
keby NASA chcela otehotniet, tak iba s podmienkou ze v pripade problemov je mozne zase odtehotniet a potom by sa cudovala, preco vsetky kamaratky uz maju deti a ona nie...
obavam sa ze taketo podmienky si NASA nemohla tak celkom klast ani pri Apolle (13tka musela obletiet mesiac, neurobila celom vzad hned po explozii) a pokial chce ist na mars, musi akceptovat drsnu realitu medziplanetarnych letov.
Dnes je trochu paradoxne ze vacsiu ochotu riskovat ma sukromny sektor, nez "priekopnicka" agentura na to urcena
@tyčka @yamato
Bohužiaľ.. Pravdu máte tak trochu obidvaja..
Ekonomika je čudná vec.. "Zmysel" v nej má to,čomu väčšina ľudí verí že "má zmysel". O tom že sa Elonovo podarí, namotať na "zmyselnosť" tohto podniku, dostatok ľudí.. Ja osobne dávno pochybujem..
Musíme především porovnávat technickou složitost a finanční náročnost toho, co SpX dosud dokázal a co plánuje. Raketa Falcon 9 nijak podstatně nevybočuje z praxe jiných výrobců z posledních 40 let, spíše je konzervativní. Je klasicky stupňovitá, má palivo dávno používané, motory Merlin nemají vysoký tah, ani Isp, jsou s otevřeným cyklem, což už NASA ani Roskosmos nevyvíjely. Podařilo se jim však postupným zlepšováním dosáhnout nejlepší poměr tahu ke hmotě, který vysokotlaké motory s uzavřeným cyklem zatím nedosahují a i to přispělo k vysokému konstrukčnímu číslu F9
Podstatný úspěch F9 je v přistání jejího prvého stupně. Z technického hlediska však jde o problém podobný, jako když řízením raketového motoru a kormidel s naváděním založeným na GPS chceme zasáhnout nějaký cíl. Rozdíl je ovšem v měkkém přistání v cíli, což však dokázala i různá raketová vznášedla, sondy, které přistávaly na Měsíci i Marsu a dokázal to i Shepard. SpX mají prvenství, že to zavedli téměř sériově. Celý vývoj rakety F9 založený na známých technologiích a také mnohaletých zkušenostech NASA trval řadu roků.
Pokud se týká BFR a přistání člověka Marsu jde o technický i finanční problém o řád, spíše 2 řády větší. Tím nemyslím vlastní raketu BFR, ta je v podstatě opět klasická, ovšem již s motory s uzavřeným cyklem a na palivo metan. Přesto její konstrukce by neměla představovat zásadní problém. Saturn 5 před 50 roky byl složitější, prakticky stejně výkonný a používal už H2.
Nesrovnatelně větší problém bude přistání z 1 a 2 kosmické rychlosti a nechci ani rozebírat problémy zajištění života posádky na cestě, po přistání, práci na Marsu a výrobu paliva pro návrat. Podle mého názoru se tyto problémy budou řešit několik desetiletí a pokud člověk v tomto století poletí na Mars, bude muset mít zajištěn návrat zpět prostředky, které si poveze sebou, nebo budou předem na Mars dopraveny. BFR však bude mezitím použitelná pro různé jiné účely kosmonautiky, možná i dálkové dopravy na Zemi.
Souhlasím, jenom bych nebyl tak skeptický co do časů, v podstatě je to vše řešitelné současnými technologiemi, tak je to zase a jenom otázka toho, kolik peněz a úsilí tomu kdo bude chtít věnovat
Od NASA se rychlých kroku nedočkáme, u soukromníků je to otázka peněz, vize potažmo byznysu
citace: u soukromníků je to otázka peněz, vize potažmo byznysu
Jenže - jaký v tom hledat byznys? Je potřeba vyvinout infrastrukturu i jen na přežívání. A návratnost? V čem ? V horizontu 1 generace jde jen o investování - a ne zrovna malé. Proč by měl mít stát - potažmo NASA, zájem kolonizovat ? Vybudovat výzkumnou základnu- to ano.
ludia ako Bezos nemaju problem investovat svoj majetok do projektu, ktoreho navratnosti sa nedoziju. Nie su to dedici rodinnych majetkov zavisli od svojho majetkovo-socialneho statusu, peniaze zarobili z nuly a neplanuju si ich vziat do hrobu.
citace:ludia ako Bezos nemaju problem investovat svoj majetok do projektu, ktoreho navratnosti sa nedoziju. Nie su to dedici rodinnych majetkov zavisli od svojho majetkovo-socialneho statusu, peniaze zarobili z nuly a neplanuju si ich vziat do hrobu.
s tým súhlasím, ale tiež veľa miliardárov investuje aj do predlžovania života, aby sa tých realizácií dožili čo najviac. Nedávno som čítal článok, rozhovor s nejakým odborníkom na investície a vravel, že súčasný objem investícií do technológií na predlžovanie života je porovnateľná s investíciami pár desaťročí dozadu do softvérových technológií. Ono ak by človek bol schopný žiť tých cca 200 rokov, aj tie dlhodobé misie by sa hneď zdali prijateľnejšie.
