Kosmonautika (úvodní strana)
Kosmonautika@kosmo.cz
  Nepřihlášen (přihlásit)
  Hledat:   
Aktuality Základy Rakety Kosmodromy Tělesa Sondy Pilotované lety V Česku Zájmy Diskuse Odkazy

Obsah > Diskuse > XForum

Fórum
Nejste přihlášen

< Předchozí téma   Další téma ><<  56    57    58    59    60  >>
Téma: Fyzika
23.11.2018 - 23:16 - 
https://en.wikipedia.org/wiki/Beam_divergence

https://www.insidescience.org/news/how-far-can-laser-light-travel
Proxima Centauri, located roughly four light-years away, is the closest star to us and is orbited by several exoplanets. If we aimed our most powerful laser there, by the time the light reached it, it would appear brighter than the brightest star looks to us in a clear night sky

https://link.springer.com/article/10.1007%2FBF02508523
The active medium of the amplifier excited by an electron beam makes it possible to amplify without visible distortions a laser beam with a divergence of ≈10 μrad.

Jako argument pro svůj nápad bych uvedl, že obloha by se na pevně dané konkrétní frekvenci toho UV laseru jevila jako "ultratemná" a že by skutečně stačilo zachycení i jednoho jediného fotonu.. ale pochopil jsem, že ten odražeč je asi za hranicí současných možností techniky (ty extrémně málo divergentní ultrafilové paprsky by zase asi bylo dost těžké na tu vzdálenost přesně zaměřovat...)

podle wiki, "The current wavelength limit of production of coherent UV is about 126 nm" ... z toho asi vyplývá i ten limit divergence a limit vzdálenosti, ze které lze získat odraz. Beru zpět.
 
23.11.2018 - 23:50 - 
quote:

Ale pre vykonny laser aj toto je to problem, lebo ten bude ziarit cez atmosferu...a aj prijimat cez atmosferu.



Myslím, že laser i teleskop zachycující odrazy by se musely nacházet v kosmu, na oběžné dráze. Ale nemyslím, že by to měl být až tak obrovský problém.. oproti těm několika desítkám gramům odražeče, vzdalujícího se obrovskou rychlostí ze sluneční soustavy, je to relativně snadná část projektu...

Každopádně, pokud se s tímhle způsobem komunikace počítá i pro budoucí kosmické sondy (o tom se myslím mluvilo už dřív), tak se dá předpokládat, že vysílač i přijímač se budou nacházet na oběžné dráze Země. Ale nenapadlo mi, že ten odraz bude vyžadovat až o tolik řádů větší energie. Vyšší energii lze vměstnat do velmi krátkých pulsů - zde nepřenášíme žádnou informaci, pouze měříme čas do zachycení odrazu, takže z hlediska Nyquist-Shanon teorému jsou nároky na odstup signál-šum úplně někde jinde, než u té komunikace. Ale těch 10^14 mi fakt vyděsilo... :-/
 
23.11.2018 - 23:56 - 
Keď už chcete debatovať o "sci fi"..
Tak tých "vysielačov energie" môžete použiť celú sériu.. Jeden od Zeme druhý od vzdialenosti Marsu.. Tretí od Jupitera.. atď..
Dokonca by tam bolo možné vložiť aj "retransmisie".. [Upraveno 24.11.2018 alamo]
 
24.11.2018 - 00:00 - 
quote:
Akorát, že to nebude moci být zcela pasivní sonda bez elektriky a tedy bez zdroje. Což je ale bohužel mimo zadání, takže nic...


Ještě je tu jedna možnost, a sice dosažení nějaké rekordní rychlosti odražeče během průletu daleko blíže Zemi. V tom případě by mělo být možné použít v podstatě technologii generace Apolla.

Pokud jsem měl možnost to studovat, tak průletové anomálie se obecně vyskytují u sond, které jsou vyslané okolo Slunce a využívají gravitační asistenci Venuše a Země. Jenže u sond, provádějících korekce dráhy letu a používající orientační trysky k natáčení antény k Zemi, není nikdy úplně průkazné, jak vlastně anomálie vznikla, a nejde jí považovat za nějaké exaktní pozorování (v tomto byly Pioneery vyjímečné).

Vyslání laserového odražeče (který je sám o sobě velmi lehký) na podobnou trajektorii by umožnilo prověřit existenci průletové anomálie u zcela pasivního tělesa: odražeč by se v ideálním případě oddělil od mateřského tělesa před průletem kolem Venuše a při průletu kolem Země by se velice přesně měřila odchylka skutečné rychlosti od očekávané.

Taková technologie se používá od 60tých let rutinně, akorát myslím nikdy neproběhlo měření flyby anomalies při průletech sond vracejících se od Venuše.

Končím spamování fóra svými nápady :-) [Upraveno 24.11.2018 xChaos]
 
24.11.2018 - 09:06 - 
quote:
Myslím, že laser i teleskop zachycující odrazy by se musely nacházet v kosmu, na oběžné dráze.

Určitě by to bylo nejlepší. Nicméně třeba zrovna pro komunikaci s Psyché má posloužit známý pětimetr na Palomaru. Takže úplně nutné to není.
 
24.11.2018 - 10:06 - 
quote:
quote:
Myslím, že laser i teleskop zachycující odrazy by se musely nacházet v kosmu, na oběžné dráze.

Určitě by to bylo nejlepší. Nicméně třeba zrovna pro komunikaci s Psyché má posloužit známý pětimetr na Palomaru. Takže úplně nutné to není.

Pro teleskop není použití pozemského zásadním omezením. Samozřejmě. liší se časová okna pro příjem signálu. Ale co do velikosti teleskopu, vlivem atmosférické extinkce je potřeba na povrchu Země teleskop o sběrné ploše zhruba 2x větší než v kosmu.
 
06.12.2018 - 12:28 - 
https://tech.sme.sk/c/22001963/zopakovali-stary-pokus-stopu-po-tmavej-hmote-zatial-nenasli.html

v astrofyzike som laik, ale nemoze byt cela ta tmava hmota len hladanie niecoho, co neexistuje? Mne sa napr. celkom pacila teoria (neviem uz od koho), podla ktorej existuju dalsie dimenzie mimo nasich troch.

Ked si dame dokopy zname zahady fyziky:
-gravitacie je viac ako viditelnej hmoty, teda prichadza akoby "z nicoho"
-subatomarne castice neustale vznikaju a zanikaju "z nicoho"
-cely vesmir vznikol "z nicoho"
-v ciernych dierach sa hmota a energia straca "do nicoho"
-pri kvantovych javoch sa castice spravaju, akoby boli spojene, aj ked v nasich troch rozmeroch spojene nie su (kvantova viazanost)

Na moj vkus je tam toho "nicoho" az privela, mam z toho dojem akoby sa velka cast fyziky odohravala "za oponou", v dalsom rozmere alebo rozmeroch kam nevidime, a cez tuto oponu preskakuju sily, hmota a energia do nasich troch rozmerov. My sa tu potom cudujeme, vymyslame nelogicke kvantove javy, temne hmoty a temne energie, aby nam to v rovniciach sedelo, ale pritom sa snazime napasovat tie rovnice na spicku ladovca, ktoreho spodok nevidime. A potom nevieme spojit relativitu s kvantovou mechanikou a nevieme preco...
 
06.12.2018 - 12:42 - 
taky nejsem odborník, ale není to takhle:
Ked si dame dokopy zname zahady fyziky:
-gravitacie je viac ako viditelnej hmoty, teda prichadza akoby "z nicoho" - Ne - jen nevidíme, z čeho gravitace pochází.
-subatomarne castice neustale vznikaju a zanikaju "z nicoho" - Ne, vznikají a zanikají páry částice-antičástice přeměnou energie. Něco z ničeho nikde nevzniká.
-cely vesmir vznikol "z nicoho" - Ne - jen nedokážeme popsat stav vesmíru před a v okamžiku velkého třesku.
-v ciernych dierach sa hmota a energia straca "do nicoho" - Ne, hmota se ukládá v černé díře (hmotnost dokážeme změřit), energie vyzařuje nebo zůstává za horizontem události.
-pri kvantovych javoch sa castice spravaju, akoby boli spojene, aj ked v nasich troch rozmeroch spojene nie su (kvantova viazanost) - Platí jen u některých částic a některých stavů, pokud vím, není prokázaná jako všeobecná vlastnost.
 
06.12.2018 - 13:37 - 
quote:

-subatomarne castice neustale vznikaju a zanikaju "z nicoho" - Ne, vznikají a zanikají páry částice-antičástice přeměnou energie. Něco z ničeho nikde nevzniká.


Skutečně neustále vznikají a zanikají "z ničeho". Jde o vznik párů částice-antičástice, které existují po dobu kratší, než vyplývá z Heisenbergova principu neurčitosti, protože vznikají na "energetický dluh". Čím vyšší je dluh, tím větší či energetičtější částice vznikají, ale existují kratší dobu. Za určitých okolností se mohou takové částice zmaterializovat (např. nad horizontem černé díry).

quote:

-pri kvantovych javoch sa castice spravaju, akoby boli spojene, aj ked v nasich troch rozmeroch spojene nie su (kvantova viazanost) - Platí jen u některých částic a některých stavů, pokud vím, není prokázaná jako všeobecná vlastnost.


Kvantová provázanost je obecná vlastnost všech kvantových systémů, dokonce to ani nemusí být elementární částice. Pochopitelně jenom u některých jsme schopní do skutečně prakticky pozorovat a ověřit (ale to je jenom naše technologické omezení).
 
06.12.2018 - 13:56 - 
Zpravidla se tak vysvětluje Casimirův jev(částice z ničeho).

https://cs.wikipedia.org/wiki/Casimirův_jev
 
06.12.2018 - 14:23 - 
No, když už jste tohle téma nadhodili, tak tady je taková jedna hypotéza, čekající na otestování, jak v teoretické rovině, tak v té experimentální.

http://www.osel.cz/10242-jsou-temna-hmota-a-temna-energie-projevem-hmoty-o-zaporne-hmotnosti.html
 
06.12.2018 - 15:14 - 
quote:
taky nejsem odborník, ale není to takhle:
Ked si dame dokopy zname zahady fyziky:
-gravitacie je viac ako viditelnej hmoty, teda prichadza akoby "z nicoho" - Ne - jen nevidíme, z čeho gravitace pochází.



no vsak ale prave o to ide, ze nevidime z coho pochadza. Ta teoria, ktorej nazov si uz nespomeniem, predpoklada ze gravitacia je schopna posobit napriec vsetkymi dimenziami. Takze napr. galaxia by mala vacsinu svojej hmoty v inych dimenziach, takze ju nevidime, pricom ale tato hmota sa gravitacne prejavuje aj v "nasich" dimenziach a mota nam hlavy. Asi ako ked mate na papieri (2D vesmir) kovove piliny a na tieto piliny zacnete posobit magnetom v tretej dimenzii. Obyvatelia papierovesmiru by sa asi tiez cudovali...

quote:

-subatomarne castice neustale vznikaju a zanikaju "z nicoho" - Ne, vznikají a zanikají páry částice-antičástice přeměnou energie. Něco z ničeho nikde nevzniká.



no ale akej energie? V akej forme? Kde sa ta energia berie? Co je jej nosicom? Samozrejme nieco z nicoho nevznika, ale nemoze byt to nieco umiestnene "za oponou" a ku nam to len akosi preskakovat?

quote:

-cely vesmir vznikol "z nicoho" - Ne - jen nedokážeme popsat stav vesmíru před a v okamžiku velkého třesku.



napriklad preto ze z celej fyziky vidime iba malu cast?

quote:

-v ciernych dierach sa hmota a energia straca "do nicoho" - Ne, hmota se ukládá v černé díře (hmotnost dokážeme změřit), energie vyzařuje nebo zůstává za horizontem události.



moje laicke chapanie ciernych dier je take, ze hmota sa v ciernej diere stlaca az do singularity, co je zase taka matematicka barlicka (stlacenie takeho kvatna hmoty a energie do nekonecne maleho bodu? Ale no tak...). Znova sa vynara otazka, ci ta hmota nahodou niekam neunika. To by bol defacto reverzny proces oproti velkemu tresku. Pritom ak plati ze gravitacia posobi napriec dimenziami, tak meranie hmotnosti (t.j. gravitacneho posobenia na okolie) nam bude skutocne pekne pasovat. Akurat ze ta hmota je fuc


quote:

-pri kvantovych javoch sa castice spravaju, akoby boli spojene, aj ked v nasich troch rozmeroch spojene nie su (kvantova viazanost) - Platí jen u některých částic a některých stavů, pokud vím, není prokázaná jako všeobecná vlastnost.
quote:

Kvantová provázanost je obecná vlastnost všech kvantových systémů, dokonce to ani nemusí být elementární částice. Pochopitelně jenom u některých jsme schopní do skutečně prakticky pozorovat a ověřit (ale to je jenom naše technologické omezení).





mne ide hlavne o to, ze tento jav existuje a nema logicke vysvetlenie (ostatne ako cela kvantova fyzika) - teda aspon o nom neviem. Tutiz sa zase natiska otazka, ci vidime z fyziky naozaj vsetko.

Touto mojou uvahou samozrejme nespochybnujem existenciu uvedenych javov, takze mi ich nemusite vysvetlovat len mam pocit ze fyzika sa akoby uspokojila s popisom ich existencie a dalej nic. Vsetky tieto javy, podla mna, spaja jedna spolocna vlastnost, a sice ze posobia dojmom akoby fyzika pokracovala este niekde inde, kde ju uz nevidime. Pravdupovediac tento dojem je jedina vec co ma napada, ktora spaja relativitu s kvantovou fyzikou
[Edited on 06.12.2018 yamato]
 
06.12.2018 - 15:20 - 
quote:

Ta teoria, ktorej nazov si uz nespomeniem, predpoklada ze gravitacia je schopna posobit napriec vsetkymi dimenziami.



teraz ked to po sebe citam mam dojem ze nevedomky vykradam Interstellar
 
06.12.2018 - 15:21 - 
quote:
-subatomarne castice neustale vznikaju a zanikaju "z nicoho"
-cely vesmir vznikol "z nicoho"



Tohle je v podstatě princip vypařování černé díry, kdy virtuální pár vznikne v blízkosti horizontu a jedna z částic virtuálního páru vletí pod něj.

quote:
-v ciernych dierach sa hmota a energia straca "do nicoho"



Co se děje pod horizontem ČD nevíme, protože současná fyzika končí právě na něm. Čili tvrzení, že se hmota ztrácí na ničeho je poněkud nadnesené.
 
06.12.2018 - 15:27 - 
quote:

Co se děje pod horizontem ČD nevíme, protože současná fyzika končí právě na něm.


no ved prave

quote:

Čili tvrzení, že se hmota ztrácí na ničeho je poněkud nadnesené.



cela tato diskusia je nadnesena, takpovediac len kecame Pokial viem, cierne diery sa vysvetluju tak, ze hmota a energia sa v nich stlaca do singularity, teda do nekonecne maleho bodu. Vo vseobecnosti ked niekto v prirodnych vedach operuje nekonecnom, tak mam z toho pocit ze je v koncoch a nevie co dalej
 
06.12.2018 - 15:48 - 
quote:
Co se děje pod horizontem ČD nevíme, protože současná fyzika končí právě na něm.


Pro zjednodušení je možné uvažovat nad tím, že veškerá hmota je stlačena pod horizont černé díry. Jak moc, co se s ní stane a jaké má vlastnosti současná fyzika patrně nevysvětlí. Asi nezbyde nic jiného, než aby tam nějaký dobrodruh skočil a zjistil to .... ;o)

Hlásí se někdo dobrovolně? ;o)
 
06.12.2018 - 16:30 - 
hotovo, dalej?

 
06.12.2018 - 22:12 - 
quote:
No, když už jste tohle téma nadhodili, tak tady je taková jedna hypotéza, čekající na otestování, jak v teoretické rovině, tak v té experimentální.

http://www.osel.cz/10242-jsou-temna-hmota-a-temna-energie-projevem-hmoty-o-zaporne-hmotnosti.html



no vida, dalsia teoria kde nieco neustale vznika. Z nicoho Priznajme si, sucasna kozmologia aj fyzika castic konci pri zavoji, ktory sa snazime opisovat pomocou konstant a suchych konstatovani o konci fyziky. [Edited on 06.12.2018 yamato]
 
06.12.2018 - 23:12 - 
quote:

no vida, dalsia teoria kde nieco neustale vznika. Z nicoho Priznajme si, sucasna kozmologia aj fyzika castic konci pri zavoji, ktory sa snazime opisovat pomocou konstant a suchych konstatovani o konci fyziky. [Edited on 06.12.2018 yamato]


Původně se věřilo, že je Země plochá a kolem je moře, pak že je kulatá a vše se točí kolem ni. Pak, že pluje kolem Slunce a vznila z prachu hvězd a ty plujou ve vesmíru a je logické se ptát v čem pluje vesmír...
 
07.12.2018 - 00:14 - 
Fyzikovia (bez preklepu) majú na triku rôzne tvrdenia.
Napríklad aj tvrdenie, že všetky inerciálne systémy sú rovnocenné.
To ale nemôže platiť - pretože ľubovoľný inerciálny systém je vlastne nekonečný. A keď budem skúmať inerciálny systém spojený s mojím notebookom, tak už niektoré vzdialenejšie asteroidy sa pohybujú vysoko naddsvetelnými rýchlosťami.
Nezmysel? V rámci tvrdenia o rovnocennosti inerciálnych systémov nie. Len to nefunguje. Takže buď sú inerciálne systémy zoradené hierarchicky, alebo existuje len jeden jediný. A tento inerciálny systém by logicky potom mal mať aj počiatok súradníc.

Ale o inom som chcel:
Majme jediný inerciálny systém pre celý vesmír.
Majme dve galaxie - našu a nejakú susednú.
Situácia prvá - pohybujú sa paralelne nízkou rýchlosťou (voči inerciálnemu systému, voči sebe navzájom a vzhľadom k rýchlosti svetla).
Sitácia druhá - pohybujú sa paralelne malou rýchlosťou voči sebe navzárojom, ale vysokou rýchlosťou voči inerciálnemu systému a vysokou vzhľadom k rýchlosti svetla, takže im vzrastá relativistická hmotnosť.
Otázka: Aký typ rotácie budeme pozorovať u susednej galaxie? S temnou hmotou alebo bez nej?
 
07.12.2018 - 22:26 - 
Souvisí to sice s temnou hmotou a temnou energií jenom okrajově a je to i poněkud přízemnější, ale je dobré to vědět.

Od 20.5.2019 nás opustí mezinárodní etalon kilogramu a začne platit nová definice kilogramu SI, která je založena na Planckově konstantě. Ta byla zafixovaná na hodnotu 6.62607015×10-34 Js. Kilogram lze tedy dopočítat pomocí známých fyzikálních zafixovaných konstant (podobně jako metr definovaný přes sekundu a rychlost světla).

Podobně jako Planckova konstanta byly zafixované i další konstanty: elementární náboj, Avogadrova konstanta, Boltzmannova konstanta a světelná účinnost.
 
08.12.2018 - 10:46 - 
Koľko fyzikálnych konštánt je teraz už zafixovaných?
"Donedávna" to bola len permeabilita vakua a rýchlosť svetla vo vakuu (a od nich priamo odvodené "elektrikárske" konštanty - permitivita vakua, impedancia vakua, coulombova konštanta...)
 
08.12.2018 - 13:11 - 
quote:
Koľko fyzikálnych konštánt je teraz už zafixovaných?
"Donedávna" to bola len permeabilita vakua a rýchlosť svetla vo vakuu (a od nich priamo odvodené "elektrikárske" konštanty - permitivita vakua, impedancia vakua, coulombova konštanta...)


Těch základních, od kterých se odvíjejí definice základních jednotek SI, je zafixováno 7.


1. Přechod mezi mezi dvěma hladinami jemné struktury základního stavu cesia 133: 9 192 631 770 Hz => s
2. Planckova konstanta: 6.62607015e-34 Js => kg
3. Rychlost světla: 299 792 458 m/s => m
4. Elementární náboj: 1,602 176 634e−19 C => A
5. Boltzmannova konstanta: 1,380 649e−23 J/K => K
6. Avogadrova konstanta: 6,022 140 76e23 1/mol => mol
7. světelná účinnost monochromatického záření 540e12 Hz na 683 lm/W => cd (Kandela)
 
08.12.2018 - 16:49 - 
Podrobně, včetně definic to nalezneme přímo u zdroje:
https://www.bipm.org/utils/common/pdf/CGPM-2018/26th-CGPM-Resolutions.pdf

A ještě obrázky, jak jsou mezi sebou provázané.



Jenom ještě pro upřesnění. Z nových definic SI je vidět, že již neexistuje, žádný mezinárodní etalon příslušné jednotky, a všechny jsou definované čistě fyzikálně.


[Upraveno 08.12.2018 HonzaVacek]
 
08.12.2018 - 21:55 - 
Ak mam definovany cas, naboj a dlzku,
tak kg viem urcit aj z pritazlivosti cievok a nepotrebujem wattove vahy?
 
08.12.2018 - 22:41 - 
IMHO nie  
09.12.2018 - 09:32 - 
Majme vakuovu komoru s dvomi vodicmi (horizontalnymi cievkami) s normalovym magnetickym polom voci Zemskemu.
jedna cievka je pevna, druha na bezmomentovom zavese umoznujucim horizontalny posun.

ak viem merat dlzku, prud a cas,

tak z vypocitnej pritazlivej sily a zmeraneho zrychlenia cievky urcim jej hmotnost. Nasledne meriam s pridanym zavazim...

 
09.12.2018 - 11:04 - 
Takže jeden kg bude definován podle síly, kterou na sebe působí dvě cívky při určitých parametrech. Síla, tedy jeden N, je co? Jeden N je definován jako síla, kterou urychujete jeden kg zrychením 1/s^2. Tedy už v druhém kroku dojde k definici kruhem.  
09.12.2018 - 12:18 - 
Možná se pletu, ale fungovat by to mohlo za předpokladu, že se nebude měřit přímo síla nějakým siloměrem, který vychází z definice Newtonu, ale bude se měřit přímo zrychlení, o kterém píše Martin, což by mohl být trochu problém z hlediska přesnosti, která asi bude nic moc.

Nakonec i ty Wattové váhy mají jednom rameni je závaží, na které působí tíhová síla mg a na druhém rameni jsou cívky. Ve výsledku je to ale hodně složité zařízení, aby to měřilo hodně přesně.





Jinak ještě k těm fixovaným konstantám. Permeabilita vakua již není přesně 4Pie-7, ale je definovaná přes Planckovu konstantu a konstantu jemné struktury, elementární náboj a rychlost světla

 
09.12.2018 - 12:23 - 
A čo ak zistíme že sa tieto základné konštanty, určitým spôsobom modifikujú - menia podľa úrovne "zakrivenosti" priestoru?
Podľa mňa reálne hrozí, že takto definovaný kilogram, bude mať inú hmotnosť na Zemi, inú na Mesiaci a inú na Marse..
Cievka je cievka, je to kruh, a na každom s týchto miest, keď narysujeme kruh a presne ho zameriame.. Zistíme.. Že má iný pomer "obvodu k polomeru".. Číslo "Pí" je tam trochu iné..
 
<<  56    57    58    59    60  >>  


Stránka byla vygenerována za 0.266903 vteřiny.