Kosmonautika (úvodní strana)
Kosmonautika@kosmo.cz
  Nepřihlášen (přihlásit)
  Hledat:   
Aktuality Základy Rakety Kosmodromy Tělesa Sondy Pilotované lety V Česku Zájmy Diskuse Odkazy

Obsah > Diskuse > XForum

Fórum
Nejste přihlášen

< Předchozí téma   Další téma ><<  1    2  >>
Téma: Mezihvězdný let (pouze seriózní plány)
15.4.2016 - 21:24 - 
Z debaty na Spaceflight Now:
http://spaceflightnow.com/2016/04/13/russian-billionaire-devotes-100-million-to-star-flight-initiative/

"Starchip" prý musí ustát zrychlení 60000 g... elektronika v některých dělostřeleckých granátech naváděných GPS je ale certifikovaná na 15500 g. Kulka vystřelená z pistole je vystavena průměrně 31000 g, špičkové zrychlení je až 190000g.

Pravda, ta zrychlení u výstřelů působí po relativně krátkou dobu: toto bude "výstřel" trvající řadu hodin. Skutečně si to stěží umím představit a zní to méně realisticky, než jiné projekty, kterým se dostalo výrazně méně publicity...
 
30.8.2016 - 10:02 - 
Myslím, že je to znovu aktuální vzhledem k posledním zprávám o objevu planety terestriálního typu v obyvatelné zóně kolem Proximy Centauri.
Viz: http://www.exoplanety.cz/2016/08/24/exoplaneta-proxima-b/

Nějaké moje úvahy ke komunikaci s hejnem mikrosond (celkem kladně hodnocené jinde na netu):

Počítá se prozatím s laserovou komunikací, ale tam vidím přesné zaměření jako obrovskou výzvu (samotná Breakthrough iniciativa to připouští). Rádiová komunikace nevyžaduje tak přesné zaměření a nízká bitrate není u mise, která má trvat desítky let, zas takový problém - no dobře, tak by to probublávalo tou sítí retranslací ještě třeba i několik let po průletu.. no a co? Lepší, než data nedostat nikdy.

Můžeme prostě daným směrem udržovat proud sond s konstantními rozestupy (např. 1 den? ideální pro laserové pole, které se celý den nabíjí solární energií, a večer jednou "pulsne" a odešle další sondu), které počítají s tím, že i pokud vypadne velké množství sond v řetězci, tak se sondy, mezi kterými je rozestup např. měsíc, dokáží pořád dorozumět.

Během průletů (velmi rychlých) může každá sonda zaměřit svoje přístroje trochu jiným směrem... no ale svoje data začne odesílat teprve až předá dál data, která přijala od sondy před sebou (onboard paměť bude výrazně menší problém, než bitrate...). Opačným směrem budou proudit nějaké ACK (acknoledg, po vzoru TCP/IP) signály - pokud dorazí ACK od jakékoliv sondy s nižším pořadovým číslem, tak to bude signál, že daný packet je možné přeskočit a vysílat něco jiného, nebo dokonce vlastního)

Signály z doby prvních průletů by tak k Zemi přicházely až skrze retranslace sond, které startovaly řadu let po startu té první (a nejspíš by byly už i výrazně vylepšené :-) - tyto sondy by zatím neměly žádná vlastní data z průletu, ale přesto by v projektu hrály zásadní roli (tedy, pokud by se ve vypouštění dalších stovek mikrosond přestalo příliš brzo, tak by data získaná první vlnou sond přišla vniveč.. později by už pokračování bylo volitelné, ale dá se čekat, že náklady by postupně díky úsporám z rozsahu klesaly, mohlo by ovšem být zajímavější začít stejný řetězec - možná už vylepšený, s větším rozlišením, kapacitou, a možností větších rozestupů - posílat směrem k jiným blízkým hvězdám)

V čem se Breaktrhough celkem shodujou s mými dřívějšími představami je to, že by po ukončení urychlování solární plachta změnila tvar na parabolu - pouze s tím rozdílem, že podle mě by bylo jednodušší, aby parabola sloužila jako v podstatě obyčejná rádiová anténa, což by snížilo nároky na přesnost manévrování směrem k Zemi. plachta by se popravdě měla zdeformovat hned na dvě paraboly - jednu směrem vágně kupředu a druhou dozadu - aby šlo zepředu přijímaný signál předávat dál.

Pro lepší představu je dobré si uvědomit, že při očekávané rychlosti 0.1c by po deseti dnech první ze sond doletěla zhruba tam, kde je dnes po desítkách let Voyager 1 - ovšem výkon vysílače bude u mikrosondy představovat jen zlomek toho, čím disponuje Voyager 1. Mít k dispozici až 10 retranslací na každý světelný den tedy není žádný overkill.
 
30.8.2016 - 10:49 - 
https://www.quora.com/How-can-Voyager-send-a-signal-strong-enough-for-us-to-receive-in-spite-of-its-enormous-distance-from-us
When Voyager transmits a signal, from its high gain antenna that is pointed at Earth, the signal power is at about 19 watts, but it becomes weaker and weaker as it travels about 16 hours at the speed of light, to reach Earth.

Dnes jsme víceméně schopní zachytit 19 W na vzdálenost cca 1 světelný den, přesně zakřivená zrecyklovaná solární plachta by snad mohla vytvořit anténu s o něco větším ziskem (směrovější), než má dnes Voyager, ale současně se dá stěží předpokládat, že výkon zdroje na palubě bude větší, než miliwatty
 
30.8.2016 - 20:54 - 
Breakthrough Starshot Report 2: Drilling Down to the Basics
http://www.centauri-dreams.org/?p=36277
 
06.10.2016 - 13:33 - 
Hvězdolet v 21. století: Fantazie? Realita?

http://www.karelpacner.cz/?str=hom&id=581&n=hvezdolet-v-21-stoleti-fantazie-realita
 
27.10.2016 - 22:55 - 
On the stability of a space vehicle riding on an intense laser beam
https://arxiv.org/abs/1610.08043

We found conditions of position stability for spherical and conical shape of the sail. The simplest stable configurations require the StarChip to be removed from the sail to make the distance to the center of mass of nanocraft bigger than curvature radius of the sail. Stability criteria do not require the spinning of the nanocraft. A flat sail is never stable (even with spinning).

Česky: tvary laserem akcelerované plachty zaručující stabilitu zahrnují kulové a kuželovité tvary plachty (nanosondy projektu Breakthrough Starshot tedy asi budou vypadat trochu jinak, než ploché solární plachty na prvních ilustracích)
 
26.7.2017 - 21:08 - 
https://www.centauri-dreams.org/?p=38164

Tak už přišli na to, že pro komunikaci na mezihvězdné vzdálenosti by se vyplatila série retranslací, jak jsem (tuším někam sem, i jinam) párkrát psal - říká se tomu "SailBeam".
 
26.7.2017 - 22:39 - 
https://www.scientificamerican.com/article/reaching-for-the-stars-breakthrough-sends-smallest-ever-satellites-into-orbit/
Breakthrough Starshot, the $100 million initiative aiming to send robotic missions to nearby stars by the mid-21st century, has achieved what might prove to be a “Sputnik moment” in successfully lofting its first spacecraft—the smallest ever launched and operated in orbit.
 
04.2.2018 - 21:16 - 


Sailing to the Nearest Stars
http://phl.upr.edu/press-releases/sailingtotheneareststars

Dobrý postřeh “In our nominal mission scenario, the probe would take a little less than 100 years – or about twice as long as the Voyager probes have now been travelling. And these machines from the 1970s are still operational,” says Michael Hippke.

Mise se mi líbí. 146 let až na oběžnou dráhu Proximy je docela dost, ale současně by asi šlo k Proximě vyslat další seterskou sondu stejné koncepce jako průletovou, takže data z průletové misse by byla k dispozici desetiletí před navedením trvalejší sondy a oběžnou dráhu (a šla by samozřejmě použít pro zpřesnění její navigace).

Myšlenka využít jako retranslace pomaleji letící rozptýlené sondy mě napadal dřív, než jsem si přečetl, že všechny tyto projekty o tom celkem vážně uvažují (dokonce bych navrhl vyslat nejdříve nejméně dokonalé retranslační mezihvězdné sondy, které nebudou ještě mít tak dokonalé plachty a nebudu schopny dosahovat tak vysokých rychlostí... nicméně dala by se na nich testovat životnost a spolehlivost mezihvězdných technologií, např. jaderných baterií... později vyslané rychlejší sondy by je jednak rychle "předhonily", jednak by bylo možné je vylepšit na základě dat z prvních pokusů...)

Samozřejmě: dočkat se výsledků během našich životů by bylo cool.. ale umírat s tím, že se aspoň už někam letí, taky z hlediska pozorovatele-vědce nebude špatné.
 
27.2.2018 - 21:14 - 
http://www.astro.cz/clanky/kosmonautika/nasa-planuje-let-ke-hvezdam.html 
30.4.2018 - 10:49 - 
Zajímavý koncept mezihvězdné lodi za použití asteroidu.

https://www.esa.int/spaceinimages/Images/2018/04/TU_Delft_E_A_S_Evolving_Asteroid_Starships_project

https://www.tudelft.nl/en/tpm/research/projects/from-creative-chaos-to-interstellar-spaceship/

 
17.6.2018 - 16:36 - 
Kolik lidí je třeba poslat, aby posádka přežila let.

https://www.sciencealert.com/to-start-a-new-life-at-proxima-centauri-this-is-how-many-people-we-need-to-send-to-survive-the-journey
 
17.6.2018 - 16:52 - 
quote:
Kolik lidí je třeba poslat, aby posádka přežila let.

Asi sa to stratilo v preklade.. (Googletranslator..)
Nevšimol som si že by rátali s nejakým radikálnym predĺžením dĺžky ľudského života.
 
17.6.2018 - 16:58 - 
Aha..
Asi toto..
"we can expect to have improved the duration by one order of magnitude, i.e. 630 years. This is speculative as technology as yet to be invented."
Priemerná dĺžka života zvýšená o jeden rád. 630 rokov? [Upraveno 17.6.2018 alamo]
 
18.6.2018 - 07:15 - 
quote:
Aha..
Priemerná dĺžka života zvýšená o jeden rád. 630 rokov? [Upraveno 17.6.2018 alamo]


Ne, tam mluví o době letu - při rychlosti 200 km/s 630 let, při 2000 km/s (o jeden řád zvýšená rychlost) pak 63 let. Posádka musí být nejmíň 98 osob (genetická variabilita) - patrně s kontrolou a opravou poškozených genů, jinde jsem četl o 300-500 lidech. Prodloužený život nepřináší žádný významný benefit, protože je člověk jen déle starý, s omezeným výkonem - muselo by se prodloužit mládí (výzkum telomerů?).
Osobně povauji za vhodnější Alfu Centauri, ne Proximu, jenže u Proximy o planetě víme, u Alfy zatím ne.
Jen připomenu, s jaderným reaktorem a iontovými motory jsme schopni postavit sondu pro dosažení rychlosti 200 km/s (průletová automatická sonda). Zpomalení a navedení na orbitu, případně dvojnásobná nebo vyšší rychlost je mimo naše současné reálné možnosti. [Edited on 18.6.2018 Ervé]
 
18.6.2018 - 09:04 - 
Ervé..
Díky za upresnenie prekladu..
 
18.6.2018 - 12:04 - 
Když to začnete řešit skutečně a máte rozum, zjistíte, že jsou všichni vedle jak ta jedle. :-D
Pokud chcete opravdu pochopit proč, máte možnost: http://www.hvezdolet.cz/ [Upraveno 18.6.2018 kocourek]
 
18.6.2018 - 14:19 - 
k medzihviezdnym niekoľko generačným letom s ľudskou posádkou hlavne treba poriadny dôvod. Myslím, že najbližšie desaťročia budú hlavne o blízkych planétach nášho solárneho systému a ich mesiacoch. Ak niečo poletí mimo solárny systém, tak si dovolím typovať, že v tomto storočí to bude s pravdepodobnosťou blížiacou sa sto percentám len o robotických sondách s EI. Všetko samozrejme môže zmeniť nejaký dnes netušený objav a značný skok v technológií pohonu a mnohých ďalších oblastiach.  
04.11.2018 - 21:31 - 
Could 'Oumuamua be an extraterrestrial solar sail?
https://phys.org/news/2018-11-oumuamua-extraterrestrial-solar.html

Původní text (cca týden starý) může být tady (to je hodně seriózní zdroj)
https://www.centauri-dreams.org/2018/10/29/on-oumuamua-thin-films-and-lightsails/

Novinky to ale celý pomotaly dohromady se staršíma zpráma (teda podle mě).
https://www.novinky.cz/zahranicni/svet/488096-nasli-nas-asteroid-oumuamua-muze-byt-sondou-mimozemstanu.html [Upraveno 04.11.2018 xChaos] [Upraveno 04.11.2018 xChaos]
 
<<  1    2  >>  


Stránka byla vygenerována za 0.205384 vteřiny.