Start Cygnus OA-6 (CRS5) na - Atlas V 401 je plánován na středu 23.3 v půlhodinovém startovním okně začínající ve 4:05:48 CET. Předpověď počasí je aktuálně na 80% pro start v plánovaném termínu i v případě odkladu na následující den.
Start Cygnus OA-6 (CRS5) na - Atlas V 401 je plánován na středu 23.3 v půlhodinovém startovním okně začínající ve 4:05:48 CET. Předpověď počasí je aktuálně na 80% pro start v plánovaném termínu i v případě odkladu na následující den. NASA TV přenos začíná ve 3:00 CET.
Hodně blbej čas. Na něco takového si dávat budíka, tak to snad až na první start FH.
Loď Cygnus OA-6 na Atlas V v čase 04:05:52.227 CET úspěšně odstartovala k ISS.
Zhruba 21 min poté se loď oddělila od stupě Centaur na výchozí orbitě 232/237Km, 51.65°. V 6:29 pak i potvrdila rozvinutí svých UltraFlex solárních panelů.
Tato loď byla také doposud nejtěžším nákladem Atlas V.
Gratulace do ULA a Orbital ATK.
citace: ... Tato loď byla také doposud nejtěžším nákladem Atlas V...
No to snáď nie . Možno Atlas V vo verzii 401
Loď Cygnus je nejtěžším nákladem co kdy Atlas V nesl.. a to v jakékoliv konfiguraci!
Podle Orbital ATK je udávaná startovní hmotnost prodlouženého Cygnu 7,492 kg.
Pokud bych ale snad chtěl řešit i rozdíly mezi lodí Cygnus OA-4 a OA-6, tak OA-4 podle NASA nesl asi o 118kg více nákladu, čili by se snad mohlo i předpokládat, že bude o podobný rozdíl těžší.
Nicméně ULA i Orbital ATK udávají hmotnost obou lodí řádově stejnou.
@Raul: Tomu je ťažké uveriť keď Atlas V vo verzii 551 letel napríklad 2.9.2015 s družicou MUOS-4. Na nízku dráhu odvezie 18,8 tony, na GEO 8,9 t tak myslím že na LEO dopravil viac než pri tomto štarte Cygnusu.
Je pravda že na Wiki nie je údaj o hmotnosti konkrétnych nákladov vynesených Atlasom, teda aspoň ja som nenašiel.
Tu je zoznam štartov Atlasu všetkých verzií pre roky 2010 - 2019: https://en.wikipedia.org/wiki/List_of_Atlas_launches_(2010–19)
Pravda je tiež to že Atlas V vo väčšej komfigurácii na LEO nedopravoval nič, len na GTO a na GEO ...
[Editoval 23.3.2016 fritz.lochmann]
MUOS-4 měl kolem 6740kg, nicméně potřeboval nejsilnější verzi nosiče, jelikož ten byl na rozdíl od Cygnu samozřejmě dopraven Atlasem až na GTO (3819/35786km/19.11°).
Atlas V skutečně nedopravil na orbit těžší náklad než Cygnus. Tečka.
A doplním ještě kompletní video - včetně hoření Centauru.
Podle videa včerejšího startu, totiž Centaur hořel o více než minutu, než zveřejněný plán.
Na tomto videu byl start v čase 0:14 a SECO v 19:41, tj. v T+19:27. Podle plánu v T+18:09.5, během přenosu potom aktualizováno na T+18:16.5 - tedy SECO bylo o 70 sekund déle než plán. Vizualizace ukazuje čas SECO T+19:18, což by bylo o cca 61 sekund později než plán.
Prozatím se proslýchá, že důvodem je o cca 5.4 sekundy kratší hoření prvního stupně, což je z videa také možné vidět. Dokonce se povídá, že by to mohlo být i vlivem vyčerpání paliva v důsledku odlišného směšovacího poměru RP-1/LOX. Ovšem to bych spíš nepředpokládal, jelikož tomu by normálně měla předcházet i určitá nestabilita hoření.
Delší hoření Centauru se možná může zdát jako problém, ale AtlasV 401 má s Cygnem poměrně dost velké výkonové rezervy, takže si něco takového mohl dovolit.
Co jsem se ae zatím nikde v těchto článcích nedočetl je to, že i při OA-4 hořel Centaur také déle - a to o 38sekund. Ovšem toho si téměř nikdo nevšiml díky chybné vizualizaci při přenosu.
Podle tohoto videa byl start v čase 0:48 a SECO ohlášeno v 19:43, tj. v T+18:55. Podle plánu mělo být ale už v T+18:16.7 - tedy SECO bylo o 38 sekund déle než plán. Vizualizace je posunuta tak, že čas zde ukazoval přesně 18:18 v okamžiku SECO... i když až v čase videa 19:49, tj. o 6 sekund později než bylo ohlášeno komentátorem.
Zda bylo delší hoření Centauru záměrné, nebo vlivem problému na prvním stupni zatím ULA nepotvrdila.
Každopádně Cygnus byl vynesen na spávnou dráhu.
[Upraveno 25.3.2016 raul]
Americké nosné rakety, řízené počítačem v případě nedostatečného výkonu některého ze stupňů automaticky přecházejí na záložní plán prodloužením činnosti dalších stupňů. Předvedl to příkladně již před padesáti lety nosič AS 502, nebo 507.
Quote: Americké nosné rakety, řízené počítačem ….
Proboha, Davide, takto fungují všechny vícestupňové rakety, nejen americké od začátku kosmické éry. Časový harmonogram činnosti stupňů je jen informační údaj a spočtený z ideálních hodnot. Stupně se nikdy nevypínají podle časového údaje, ale podle dosaženého vektoru rychlosti a rozhodující je tento vektor u posledního stupně. Stačí větší poryv větru při startu, jiný tlak vzduchu, jiná teplota, nestejná kvalita paliva a časový diagram se mírně mění. Již nejjednodušší balistické rakety např. 8k14 (Scud) neřídily při střelbě na cíl svůj dolet dobou chodu motoru, ale snímači zrychlení a jejich integrátorem – vektorem rychlosti. V podstatě to byl malý analogový počítač, který po dosažení zadaného vektoru rychlosti vypnul motor. U vícestupňových, jako je Atlas V bývá řízení všech stupňů soustředěno ve vrchním stupni a ten se stará, aby výsledná dráha a rychlost byla co nejpřesnější. Tedy nepřepíná na žádný záložní plán, ale pokračuje ve své základním úkolu [Upraveno 25.3.2016 PinkasJ]
ULA potvrdila ukončení chodu prvního stupně o 6s dříve, kompenzované delším chodem Centauru. Ovšem neposkytla žádné informace o důvodech proč se tak stalo.
Důsledkem delšího zážehu Cygnu byl také proveden o 8s kratší deorbit zážeh.
citace:Již nejjednodušší balistické rakety např. 8k14 (Scoud) neřídily při střelbě na cíl svůj dolet dobou chodu motoru, ale snímači zrychlení a jejich integrátorem – vektorem rychlosti.
Přesně tak, i tyto jednoduché rakety měly analogově naprogramovaný časový průběh odklonu osy rakety od vertikály (funkčně řízeno grafitovým kormidlem ve výstupu motoru), akcelerometry a integrátory pro měřené rychlosti. Rovina střelby se stanovovala otočným vypouštěcím stolem. K baterii patřila skupina počtářů, kteří na mechanických kalkulačkách zpracovali veškeré údaje pro střelbu – souřadnice místa odpálení a cíle, dále údaji o větru z meteorologického balonu a údaje o potřebném množství paliva. Skupina geografů musela odvodit souřadnici místa vypuštění od známé souřadnice nějakého blízkého bodu. U Scudu to bylo řešeno tzv. „topogazem“ s gyroskopy a mechanickým počítačem, který musel dojet od známé souřadnice k místu startu rakety a předat vypočtenou souřadnici počtářům. Samozřejmě, musela být také četa s cisternami paliva a četa s požárním vozidlem. Přesto u Scudu příprava k odpálení z pochodové polohy a prázdné rakety trvala jen něco přes 30 minut.
Obsluhy V2 to měly trochu jednodušší, pokud vypouštěly mnoho raket z jednoho místa na jeden cíl. [Upraveno 25.3.2016 PinkasJ]
http://www.kosmonautix.cz/2016/05/navrat-antaresu-se-blizi/
Nový 1. stupeň Antaresu s ruskými motory RD 181 má být tento týden dopraven na kosmodrom k testu. První start má být nejdříve 6. července.
Antares s Cygnusem má letět ještě nejméně 12 x, nosnost nákladu zvýšena na 3200 kg, neboť motory jsou silnější, než původní NK33. V článku není uvedeno, zda stupeň s nádržemi bude nadále dodávat Ukrajina z Južnoje v Dněpropetrovsku, zřejmě ano.
Podle https://en.wikipedia.org/wiki/Antares_(rocket) Orbital dříve objednal 100 stunů v Južnoje a pro Antares 200 zřejmě zůstanou stejné, jen adaptované pro motory RD 181, které poletí se sníženým tahem. Pro Antares 300 bude vyroben nový stupeň, zřejmě delší, kde motory RD 181 budou pracovat na plný výkon. Při komerčních letech (pro jiné zákazníky) bude moci Antares 200 vynést na LEO 7000 kg, Antares 300 ještě více.
. Možno Atlas V vo verzii 401 
