citace:
ta tvoja inovacie ja viac ako 5x tazsia...
to bude asi chyba. Citujem zo stranky RocketLab: Rutherford is an oxygen/kerosene pump fed engine specifically designed in-house for Electron using an entirely new propulsion cycle. Its unique high-performance electric propellant pumps reduce mass and replace hardware with software.
citace:
ta tvoja inovacie ja viac ako 5x tazsia...
to bude asi chyba. Citujem zo stranky RocketLab: Rutherford is an oxygen/kerosene pump fed engine specifically designed in-house for Electron using an entirely new propulsion cycle. Its unique high-performance electric propellant pumps reduce mass and replace hardware with software.
jasne,
1/ usetrili par gramov na turbine... ale "zabudli" zaratat nasobne hmotnejsie baterie.
2/ mikromotory bude prave oblast, kde maju elektromotory sancu, pretoze priemer turbiny ti ovplyvnuje konstrukcne moznosti turbiny aj cerpadla a ich ucinnosti.
takze pre amaterske rakety velkosti elektron je sanca aj pre elektromotory.
velky hraci to ale riesia inak.
aj ked zlepsovanie baterii a mozno superkondenzatorov casom umozni posun aj tu.
Zpoždění ve vývoji softwaru se věnuje včerejší zpráva Úřadu generálního inspektora (OIG). Podle zjištění OIG je odklad zahájení komplexního testování softwaru SLS záměrný s cílem umožnit zrání testovacích případů. Aktuální datum kompletní verifikace softwaru SLS je červen 2018 (software Orionu taky červen 2018, software GSDO květen 2018). OIG vyjádřil znepokojení.
William H.Gerstenmaier, Associate Administrator for Human Exploration and Operations for NASA navrhl 27.4. aby prvý start SLS s Orionem EM1 byl odročen na rok 2019. Konečné řešení má být přijato v září.
Důvodem prý je, že ESA dodá příslušenství servisního modulu se zpožděním ( modul měl být dodán původně v lednu 2017) a je nutný cca 1 rok k jeho prověření. (pozn.: z různých zdrojů) [Upraveno 29.4.2017 PinkasJ]
citace:
aj ked zlepsovanie baterii a mozno superkondenzatorov casom umozni posun aj tu.
Pouze vzhledem k tomu, že jde o jednorázově použitý článek, tak se divím, že používají lithium a ne hliníkovou baterku (jednorázovou, ne akumulátor). Ale koukám, že jsem v jiném fóru...
citace:Důvodem prý je, že ESA dodá příslušenství servisního modulu se zpožděním ( modul měl být dodán původně v lednu 2017) a je nutný cca 1 rok k jeho prověření.
Aktuální termíny integrace servisního modulu (z prezentace Billa Hilla z 29. března)
- instalace termoregulačních jednotek - červen 2017
- instalace nádrže N2 - červenec 2017 (U/R)
- instalace pomocných motorů - srpen 2017 (U/R)
- instalace postranních korekčních motorků systému RCS - září 2017 (U/R)
- instalace palivových nádrží - září 2017 (U/R)
- integrace hlavního motoru OMS-E - říjen 2017 (U/R)
- funkční testy - říjen-listopad (U/R)
- předání do NASA (U/R)
Po spojení s kabinou Orionu jsou plánovány testy kompletní kosmické lodi na stanici NASA Plum Brook v Sandusky (Ohio), což je těch 12 měsíců. Po návratu do Kennedyho vesmírného střediska jsou nutné další 4 měsíce do startovní připravenosti Orionu na vrcholu rakety SLS na rampě 39B. Proto nyní vychází datum 2018 jako nedosažitelné.
citace:Dostať zaplatené dvakrát za to isté - to sa oplatí
Je to test motoru ACM (attitude control motor) záchranné věžičky LAS.
Série těchto testů byla provedena v rámci programu Constellation před Pad Abort testem-1 (PA-1 6.10.2010):
HT-4 31.10.2007
HT-5 31.1.2008
HT-7 9.4.2008
HT-6 14.1.2009
HT-8 31.3.2009
V poslední době byly uskutečněny další tři testy motoru ACM v rámci přípravy na Ascent Abort test-2 (AA-2, konec 2019):
HT-9 12.2.2014
HT-10 25.3.2015
HT-11 27.4.2017
Je to dosud plně neověřené technologie co se týče rozměrů svařenců i tloušťky materiálu. SpX používá podobnou technologii, ale v mnohem menších rozměrech a zřejmě je spolehlivá – vydrží start i přistávání 1. stupňů. U ET STS byla použitá zřejmě klasická technologie svařování a byla také spolehlivá.
Věřím, že se problém vyřeší. Přejít na př na svazek více menších nádrží jako u FH nebo A5 (a má být také u Energia 5VR) je v této etapě vyloučeno. Výkonově vychází u rakety lepší monoblok než modulové řešení, pokud se nevyužívají navíc samostatně i jednotlivé moduly jako F9 nebo A1, A3,(Fenix).
V únoru začala NASA na žádost Trumpovy administrativy prověřovat možnost, zda by mohla letět posádka už při prvním letu SLS. V pátek úřadující administrátor NASA Robert M. Lightfoot Jr. novinářům řekl, že by to bylo technicky možné, ale že zvýšené náklady (600 až 900 M$), čas a risk nestojí za to.
První start se má uskutečnit v roce 2019, let s posádkou v srpnu 2021, ale nejspíš později.
Viz https://www.nytimes.com/2017/05/12/science/nasa-trump-request-moon-new-rocket.html
Re odkaz pana Chlachula:
Když se dívám do vodíkového tanku v odkazu, říkám si, zda by přece jen nebylo lepší udělat takovou nádrž ze svazku menších, technicky jednodušších tanků, konstrukčně podobných jako u FH. Pro 5 tanků by vycházel průměr cca 3,75 m. Teď už však u SLS není cesta zpět.
citace:Re odkaz pana Chlachula:
Když se dívám do vodíkového tanku v odkazu, říkám si, zda by přece jen nebylo lepší udělat takovou nádrž ze svazku menších, technicky jednodušších tanků, konstrukčně podobných jako u FH.
Myslím, že NASA tu není od toho, aby se zabývala vývojem a výrobou součástek, které je možno jednoduše objednat u komerčních firem a které v podstatě nepřinášejí technologické inovace. Tato cesta bude vždy dražší a vývoj nákladnější a pochopitelně i s mnohými problémy, ale vede k zvládání a zavádění nových technologií, které potom využije průmysl.Z hledisky čisté komerce bylo možno zůstat u Saturnů v několika variantách i kabinách Apollo , ale asi bychom byli ochuzeni o spoustu materiálů a technologií, které z dalšího vývoje používá průmysl. [Upraveno 14.5.2017 milantos] [Upraveno 14.5.2017 milantos]
Myslím, že NASA tu není od toho, aby se zabývala vývojem a výrobou součástek, které je možno jednoduše objednat u komerčních firem a které v podstatě nepřinášejí technologické inovace. Tato cesta bude vždy dražší a vývoj nákladnější a pochopitelně i s mnohými problémy, ale vede k zvládání a zavádění nových technologií, které potom využije průmysl.
Možná se pletu, ale NASA je tu od toho, aby létala do vesmíru, a ne aby zajišťovala kšefty a následně i zavádění nových technologií pro soukromé korporace. Pokud se ty kšefty a inovace pro soukromý sektor projeví jako pozitivní externalita, tak fajn, ale kvůli tomu tu NASA není.
citace:
Možná se pletu, ale NASA je tu od toho, aby létala do vesmíru, a ne aby zajišťovala kšefty a následně i zavádění nových technologií pro soukromé korporace.
mate pravdu, pletiete sa NASA je tu prave od toho, aby skumala a vyvijala nove prelomove technologie (v ramci nosnych programov ako Apollo alebo SLS), ktore sa nasledne zavedu do priemyslu. Ten s ich vyuzitim potom tvori lepsie produkty, pracovne miesta, zvysuje HDP a podobne (po vasom "ksefty")
V letectve to tymto sposobom celkom dobre funguje. V kozmonautike bohuzial amerika skoncila s monopolom ULA, ktory nejavil najmensi zaujem o nejake inovovanie (ako kazdy monopol), az do prichodu SpaceX.
Takze pokial sa NASA vytrapi s technologiou trecieho zvarania velkych nadrzi, ktoru ale potom vyuzije trebars Bezos, tak veci prebehnu presne tak ako by prebiehat mali.
citace:
mate pravdu, pletiete sa NASA je tu prave od toho, aby skumala a vyvijala nove prelomove technologie..
a čo samotný prieskum vesmíru?
na prieskum zase moc nových technológií nepotrebuješ..
navyše narozdiel od nových technológií potencionálne s komerčným prínosom, je prieskum Pluta alebo Marsu stále označiteľný za "čistú vedu"
koľko by malo ísť finančných prostriedkov na prieskum, alebo "percent snaženia" na "čistú vedu"?
