Kosmonautika (úvodní strana)
Kosmonautika@kosmo.cz
  Nepřihlášen (přihlásit)
  Hledat:   
Aktuality Základy Rakety Kosmodromy Tělesa Sondy Pilotované lety V Česku Zájmy Diskuse Odkazy

Obsah > Diskuse > XForum

Fórum
Nejste přihlášen

< Předchozí téma   Další téma ><<  25    26    27    28    29  >>
Téma: Laicke otazky
09.6.2014 - 17:34 - 
Díky všem!

1) Netušíte prosím, proč to tedy tenkrát nezkusili? Vím, že dvoudenní let k ISS využívali ke kontrole tepelného štítu, ale i tak mi přijde, že úspora času by to byla celkem podstatná.
2) Intuitivně mi přišlo, že změna rychlosti ve směru nebo v protisměru oběhu kolem Země je energeticky náročnější než posun do boku či nahoru / dolů.
 
09.6.2014 - 17:41 - 
2) Není. Dokování a od-dokování se neprovádí nijak závratnou rychlostí. Obvykle se jedná o cm/s. Ve vesmíru je na všechno čas. Oproti tomu orbitální rychlost všech těles je u ISS 7,7km/s. Neboli 770000cm/s. Tedy odpojení či připojení vyžaduje zanedbatelné dV oproti orbitálním manévrům.

Tady se podívej, jak takové připojení vypadá v reálu


je to pěkná nuda IMHO.

1) Protože kosmický program je zkostnatělý a zároveň je pilotovaná kosmonautika nebezpečná a pod přísným drobnohledem. O zrychleném manévru Sojuzu se hovořilo už minimálně v dobách existence Miru a přesto se k tomu odhodlali až po změně avioniky z digitálně-analogové na plně digitální a jejím několikaletém prověření.

Nejde ani tak o to, že by mohlo dojít k umrtí, ale zrychlený let k ISS má mnohem přísnější parametry a kratší okna. Takže nikdo nechtěl riskovat, že STS tato mine a bude muset předčasně přistát pro nedostatek deltaV (obecně není u kosmických lodí velká rezerva, některé orbitální manévry tak nelze opakovat). To by totiž vyletělo minimálně 500 mega oknem. [Upraveno 09.6.2014 cernakus]
 
10.6.2014 - 07:50 - 
Pokud vím, jedním z důvodů delší trajektorie je snížení stresu (moc úkolů hned první den), dál je dán čas astonautům/kosmonautům, aby se vyblinkali ještě v raketoplánu/sojuzu a neznečišťovali přístroje stanice. Dalším důvodem byla úspora paliva - stačí mírnější/pomalejší manévry, na druhou stranu větší spotřeba stabilizací. Ke Skylabu létali Apolla krátkou trasou při všech letech. 
11.6.2014 - 17:19 - 
V danej dobe bol "rýchly" prílet Apolla ku Skylabu možný vďaka niekoľkým veciam:
- Apollo muselo byť schopné spojiť sa so svojim lunánym modulom "samostane", bez výraznej podpory zo Zeme, v pomerne veľkom rozsahu vzájomných dráh, takže jeho palubné vybavenie bolo na manévre pre stretnutie dvoch telies na orbite špecificky zamerané
- riadiaci a pohonný systém Apolla bol výkonnejší (a zrejme aj celkovo presnejší - primárne určenie pre lety k Mesiacu si to proste vyžaduje), ako u Sojuzu, takže zblíženie telies prebiehalo (mohlo prebiehať) s vyššími zrýchleniami pri manévroch a vyššími rýchlosťami
 
02.9.2014 - 11:43 - 
Existuje system jednotneho znacenia pre lietadla a kozmonautiku?
Ma podobne ako v energetike system KKS aj v letectve oznacenie systemov a komponentov univerzalnu skratku, vdaka ktorej je okamzite jasne z oznacenia ze ide napr. o ventil v privodnom palivovom potrubi k motorom s automatickym pohonom?

napriklad
http://www.kks-kod.cz/ ako uvadza oznacenie =K01HAC10AA001 ze ide o prvu armaturu s automatickym pohonom na ekonomizeri kotla K10.

( resp. pokrocilejsie systemy znacenia v energetike www.rds-pp.cz)
 
02.9.2014 - 12:09 - 
quote:
Existuje system jednotneho znacenia pre lietadla a kozmonautiku?
Ma podobne ako v energetike system KKS aj v letectve oznacenie systemov a komponentov univerzalnu skratku, vdaka ktorej je okamzite jasne z oznacenia ze ide napr. o ventil v privodnom palivovom potrubi k motorom s automatickym pohonom?

napriklad
http://www.kks-kod.cz/ ako uvadza oznacenie =K01HAC10AA001 ze ide o prvu armaturu s automatickym pohonom na ekonomizeri kotla K10.

( resp. pokrocilejsie systemy znacenia v energetike www.rds-pp.cz)


V letectví ani v kosmonautice neexistuje systém jednotného značení komponentů a systémů. Existují pouze individuální systémy označování jednotlivých výrobců letadel nebo komponentů či systémů, ale systém srovnatelný se systémem kks používaným v energetice, v těchto oborech neexistuje. [Upraveno 02.9.2014 dodge]
 
04.9.2014 - 23:04 - 
quote:
Existují pouze individuální systémy označování jednotlivých výrobců letadel nebo komponentů či systémů, ale systém srovnatelný se systémem kks používaným v energetice, v těchto oborech neexistuje. [Upraveno 02.9.2014 dodge]

Dik, celkom ma to prekvapilo, aspon od cias ISS by som ocakaval nejaku unifikaciu...
 
14.9.2014 - 09:15 - 
Zajimalo by mne jak fungovaly systemy orientace v prvnich kosmickych lodich Vostok, Mercury, Gemini. V ruznych zdrojich je uvadena orientace podle hvezd, ale to si na tehdejsi dobu neumim prestavit, jeste bych rozumnel zamereni podle slunce, mesice nebo obzoru zeme. Diky za vysvetleni,odkaz nebo klicove slovo pro vyhledavani. 
10.10.2014 - 14:49 - 
Dobrý den, mohu se zeptat na význam křivek na obrazovce v Mission Control Center během startu raketoplánu? Jde o čas 4:59 v tomto videu:t=4m58s

Předpokládám, že na ose x je horizontální vzdálenost a na ose y vertikální vzdálenost od místa startu a oranžová křivka znázorňuje skutečný letový profil, ale co ostatní křivky? Některé z nich mají např. souvislost s RTLS? Díky!
 
12.10.2014 - 00:22 - 
Je možné, že sú vopred prepočítané dráhy pre rôzne varianty vyvedenia na orbitu a rôzne varianty prerušenia štartu a RTLS manévru.
Vyzerá to, akoby vyznačovali "krajné medze" podmienok, kedy sa dané manévre dajú uskutočniť a zrejme to bolo určené ako pomôcka pre rýchle rozhodovanie v prípade problémov.
 
27.12.2015 - 18:54 - 
????
Na tomto portálu je určitě par chytrých lidí , kteří mi vysvětlí , proč se vymýšlí monstrózní skafandry, když pro práci ve vakuu a v těžkých podmínkách byl již před 50 lety vyvinuty lehký skafandr na zips. Bez omezení pohybu – poskoky, výskoky, kliky, práce s nástroji, golf, řízení vozidla, atd. Ba dokonce si je mohli samy zavléct v omezeném prostou(LM VM) a ve stižených podmínkách (neklidná hladina moře).


feature=youtu.be
 
27.12.2015 - 20:38 - 
quote:
proč se vymýšlí monstrózní skafandry, když pro práci ve vakuu a v těžkých podmínkách byl již před 50 lety vyvinuty lehký skafandr na zips.

Ze stejného důvodu, jako se vyvíjí nové raketové nosiče, kosmické lodě, letadla, auta, lodě, počítače, atd. atd...
Vývoj zkrátka nelze zastavit. Stále se budeme snažit vyrobit věci s lepšími parametry, vyšší užitnou hodnotou, příjemnější pro uživatele, efektivnější pro provozovatele, levnější pro dodavatele i koncového zákazníka...
Je ale pravdou, že do toho taky nezřídka a nemalou měrou vstupují i další faktory, jako je politika, státní zakázky, udržitelná zaměstnanost, mezinárodní vztahy, atd. atd, které jdou většinou proti těm prvně jmenovaným důvodům. Ale vývoj nových variant a verzí toho už dříve vyvinutého podněcují také.
Ale tak už to na světě chodí a dá se to změnit jen málo ... vlastně dá, ale to jsou spíš jen vzácné výjimky, jako například SpaceX, kde mimo jiné také vyvíjejí zcela nový vlastní skafandr.


PS: vývoj nových skafandrů PXS a Z-2 si zadala NASA, aby vyhovovaly novému standartu pro práci vně vyvíjeného Space Exploration Vehicle. Jakýkoli ze starších typů amerických skafandrů pro tento účel není použitelný.

 
27.12.2015 - 20:50 - 
proč se vymýšlí monstrózní skafandry, když pro práci ve vakuu a v těžkých podmínkách byl již před 50 lety vyvinuty lehký skafandr na zips.

Ze stejného důvodu, jako se vyvíjí nové raketové nosiče, kosmické lodě, letadla, auta, lodě, počítače, atd. atd...
Vývoj zkrátka nelze zastavit. Stále se budeme snažit vyrobit věci s lepšími parametry, vyšší užitnou hodnotou, příjemnější pro uživatele, efektivnější pro provozovatele, levnější pro dodavatele i koncového zákazníka...

Tak tuhle odpověď jsem moc nepochopil. V čem jsou moderní skafandry typu "sněhulák Michelin", ve kterých se skoro nedá pohnout, příjemnější, levnější, efektivnější, s lepšími parametry a vyšší přidanou hodnotou?
 
27.12.2015 - 21:03 - 
quote:
V čem jsou moderní skafandry typu "sněhulák Michelin", ve kterých se skoro nedá pohnout, příjemnější, levnější, efektivnější, s lepšími parametry a vyšší přidanou hodnotou?

Odpověď jsem původně pojal spíš obecně - proč se vyvíjí něco nového a nepoužije se 50 let stará technologie (i když výjinky existují, že )
Později jsem původní příspěvek doplnil o vysvětlení ke konkrétním novým skafandrům.
Nehodnotím, zda-li jsou/budou PXS a Z-2 lepší či horší, než starší typy skafandrů, to ukáže až jejich využití v praxi, ale rozhodně jsou vyvíjeny a testovány podle jiného zadání NASA, než byl vyvíjen například měsíční A7L.
 
28.12.2015 - 22:59 - 

quote:
Tak tuhle odpověď jsem moc nepochopil. V čem jsou moderní skafandry typu "sněhulák Michelin", ve kterých se skoro nedá pohnout, příjemnější, levnější, efektivnější, s lepšími parametry a vyšší přidanou hodnotou?


Já to taky nepochopil. Plně s vámi souhlasím.

Skafandr A7L Apollo , plně funkční vážil 91 kg .
Novodobý skafandr na ISS , váží 145kg.
Jeho pohyblivost je omezena jen na pohyb rukou a v pásu.
Chtěl bych vidět, jak by se, s taktovým skafandrem, dostal do LM.


 
28.12.2015 - 23:25 - 
Třeba mohou mít lepší protimeteroritickou ochranu tak i ochranu před kosmickým zářením - to jen píšu proč tomu tak může být (tedy nevím to přesně - jen odhaduji z jejich vzhledu). Nové věci, které mohou být i větší a hmotnější se často musí vyvíjet jen proto, že se prostě změnili - tedy zpřísnili příslušné normy, které prostě musí splňovat.
Sice je to tedy dle mne méně pohyblivé, ale zato to více ochrání zdraví kosmonautů.
[Upraveno 28.12.2015 tycka]
 
28.12.2015 - 23:47 - 
quote:

Skafandr A7L Apollo , plně funkční vážil 91 kg .
Novodobý skafandr na ISS , váží 145kg.
Jeho pohyblivost je omezena jen na pohyb rukou a v pásu.
Chtěl bych vidět, jak by se, s taktovým skafandrem, dostal do LM.



Ono se staci zamyslet napr. nad tim, na kolik pouziti byl vyvinut AL7 (max 3 vychazky) a na kolik ten na ISS. Pripadne nad jeho mirou pouziti jinou osobou, atd atd...

 

____________________
Andy
http://astronautics.ic.cz
 
29.12.2015 - 01:48 - 
Ako píše Andy - a ďalej:
- pracovné tlaky, dýchacia zmes, doba prípravy kozmonauta pred výstupom, doba "prebrethingu",
- nutnosť zmien tlaku v stanici pred výstupom?, je potrebný pomocník pri obliekaní? je skafander individuálny (na mieru pre daného kozmonauta), alebo univerzálny?, v akom rozsahu? čo je "individuálne" u univerzálneho skafandru?
- odpor skafandru voči pohybu, rozsah pracovného a manipulačného priestoru (kam kozmonaut v skafandi dosiahne), možné uhly otočenia v zápästí, v lakti, v ramene, v členku, v kolene a v bedre
- manipulačné možnosti rukavíc, životnosť a odolnosť rukavíc
- životnosť skafandru po "rozbalení", počet výstupov/cyklov, životnosť skafandru v otvorenom vesmíre (A7L ~24 hodín, A7LB ~48 hodín)
- výkon klimatizácie (človek v kľude produkuje ~120W, šprintér až ~1,6kW), riadenie vlhkosti prostredia, systém odstraňovania CO2
- elektrická a elektronická výstroj - spojenie, kamery, individuálne osvetlenie, schopnosti a možnosti automatiky skafandru, informačný systém (skafandru samotného, o pracovnej úlohe, o okolitom prostredí...)
- pohodlie pri použití

---------------
Apollo A7L: celková hmotnosť 91 kg, pracovný tlak 25,5 kPa, Life Support 6 hod + 30 min
Apollo A7LB: celková hmotnosť 96,2 kg, pracovný tlak 25,5 kPa, Life Support 7 hod + 30 min
---------------
EMU: celková hmotnosť 115 kg, pracovný tlak 29,6 kPa, Life Support 8 hod + 30 min
Enhanced EMU: celková hmotnosť 124 kg(STS)/145 kg(ISS), pracovný tlak 29,6 kPa, Life Support 8 hod + 30 min
---------------
Orlan-MK: celková hmotnosť 120 kg, pracovný tlak 40 kPa, doba autonomnosti 7 hod + ? (skutočná doba práce až 8+ hod)
Orlan-MKS: celková hmotnosť 110 kg, pracovný tlak 40 kPa, doba autonomnosti 7 hod + ?
+ vhodný pre kozmonautov s telesnou výškou od 165 do 190cm
+ životnosť 5 rokov
+ klimatizácia zvláda stredný telesný výkon 300kcal/h (~350W) a maximálne 600kcal/h (~700W)
---------------
Krečet (sovietsky "mesačný", cca 1969): celková hmotnosť 106 kg, pracovný tlak 40 kPa, doba autonomnosti 10 hodin, pracovná životnosť 48 hodín

[Upraveno 29.12.2015 Alchymista]
 
29.12.2015 - 13:10 - 
quote:
Třeba mohou mít lepší protimeteroritickou ochranu tak i ochranu před kosmickým zářením - to jen píšu proč tomu tak může být (tedy nevím to přesně - jen odhaduji z jejich vzhledu). Nové věci, které mohou být i větší a hmotnější se často musí vyvíjet jen proto, že se prostě změnili - tedy zpřísnili příslušné normy, které prostě musí splňovat.
Sice je to tedy dle mne méně pohyblivé, ale zato to více ochrání zdraví kosmonautů.

OK. Nevařme z vody a počkejme, co nám, doufejme, že brzy, představí SpaceX. Možná se pak nestačíme divit. Anebo třeba taky ne, uvidíme.
 
29.12.2015 - 13:35 - 
NovýJiřík: Jenže SpaceX zatím ukázalo ve videu záchranný skafandr pro Dragon a tam by s trochou nadsázky stačil stratosférický skafandr z MiGu-21...

Jinak nechápu smysl otázky - měsíční skafandr neměl zabudované nouzové záchranné trysky se zásobou paliva a další věci. Skafandr pro EVA na ISS zas nepotřebuje pohyblivé nohy...
 
29.12.2015 - 14:26 - 
Jenže SpaceX zatím ukázalo ve videu záchranný skafandr pro Dragon a tam by s trochou nadsázky stačil stratosférický skafandr z MiGu-21...

Jenže nevěřím tomu, že by SpaceX nepracovala i na skafandru venkovním, už proto, aby její kosmonauti při cestách na ISS nebyli v případě potřeby výstupu z lodi závislí na místních zásobách. O cestách kamkoliv dál ani nemluvě.
 
18.3.2017 - 17:29 - 
quote:
... Nevíte někdo náhodou jak je to s omezením průměru vynášeného nákladu? Zda se může udělat nástavba například s dvoj, nebo trojnásobkem průměru nosné rakety?

neexistuje dovod aby to teoreticky neslo
problem je u existujucich rakiet, ktore su stavane na nejaku velkost. najvacsi vplyv ma zmena priemeru krytu.
s nou suvisi hmotnost AD krytu, tazisko a aerodynamicke namahanie.
A s tym spojeny profil letu a znizenie nosnosti.


Kedze technologie maju nejaku obvyklu mernu hmotnost, tak sa da predpokladat, ze vacsi vynasany satelit bude mat vacsiu hmotnost, zatial co vacsi AD kryt nosnost zmensi.

preto pokial nepride vyslovene atypicky naklad, tak nepredpokladam, ze by malo mat zmysel uvazovat nad vacsimi krytmi, ako s akymi bola raketa naprojektovana.

Ak si pozries Alesove simulacie, tak najvacsi problem nebude vo velkosti straty rychlosti pri velkom priemere, ale zo zmeny AD namahania a struktralnej pevnosti rakety. preto bude musiet byt zmeneny profil letu a ten moze mat zasadny vplyv na nosnost.
rovnako nemusi byt ani zasadny problem s narastom hmotnosti krytu, nakolko hovorime o prvom stupni, kde je tolerancia k C realtivne vysoka.

 
18.3.2017 - 17:48 - 
quote:
quote:
... Nevíte někdo náhodou jak je to s omezením průměru vynášeného nákladu? Zda se může udělat nástavba například s dvoj, nebo trojnásobkem průměru nosné rakety?

neexistuje dovod aby to teoreticky neslo
problem je u existujucich rakiet, ktore su stavane na nejaku velkost. najvacsi vplyv ma zmena priemeru krytu.
s nou suvisi hmotnost AD krytu, tazisko a aerodynamicke namahanie.
A s tym spojeny profil letu a znizenie nosnosti.


Kedze technologie maju nejaku obvyklu mernu hmotnost, tak sa da predpokladat, ze vacsi vynasany satelit bude mat vacsiu hmotnost, zatial co vacsi AD kryt nosnost zmensi.

preto pokial nepride vyslovene atypicky naklad, tak nepredpokladam, ze by malo mat zmysel uvazovat nad vacsimi krytmi, ako s akymi bola raketa naprojektovana.

Ak si pozries Alesove simulacie, tak najvacsi problem nebude vo velkosti straty rychlosti pri velkom priemere, ale zo zmeny AD namahania a struktralnej pevnosti rakety. preto bude musiet byt zmeneny profil letu a ten moze mat zasadny vplyv na nosnost.
rovnako nemusi byt ani zasadny problem s narastom hmotnosti krytu, nakolko hovorime o prvom stupni, kde je tolerancia k C realtivne vysoka.




Díky za odpověď.
Napadlo mě to v souvislosti s nafukovacím modulem od Bigelow Aerospace s tím, že tam spíše než o hmotnost půjde o rozměry. Takže vlastně nic nebrání tomu, aby se konstruovaly a vynášely na nízkou oběžnou dráhu velké objekty typu Bigelow, které by mohly být určené pro kosmické turisty.

 

____________________
Zajímá mne vše nové.
 
18.3.2017 - 19:45 - 
Pri danom priemere základne (vrcholu druhého/tretieho stupňa) sa nedá aerodynamický kryt príliš zväčšovať. So zväčšovaním priemeru sa totiž dosť výrazne mení namáhanie zadnej časti aerodynamického krytu, nielen v absolutnej hodnote, ale aj spôsobom namáhania, a tak rýchlo rastú požiadavky na pevnosť krytu. Plus vznikajú komplikácie okolo oddelovania veľkopriemerového krytu.

Pri veľkých priemeroch krytov existujúcich (a historických) rakiet si možno všimnúť, že existuje istá snaha zväčšovať aj priemer horného stupňa pri jeho súčasnom skrátení, teda smaha potrebný priemer dosiahnuť v dvoch krokoch.
 
18.3.2017 - 22:10 - 
quote:
...Pri veľkých priemeroch krytov existujúcich (a historických) rakiet si možno všimnúť, že existuje istá snaha zväčšovať aj priemer horného stupňa pri jeho súčasnom skrátení...


urcite je jednoduchsie naprojektovat raketu s velkym krytom, ako upravovat jestvujucu z maleho krytu na velky priemer...

navyse kryty su vakuovane, takze ide vlastne o tlakovu nadobu a nie len kryciu skrupinku. a pre tlakove nadoby je charakteristicke ze pomer hmotnosti nadoby k objemu je rovnaky bez ohladu na velkost.
objem sice rastie s tretou mocninou a plocha s druhou, ale tiez mi rastie aj hrubka steny, takze dohromady je to pomer tretej mocniny k tretej.


quote:

Napadlo mě to v souvislosti s nafukovacím modulem od Bigelow Aerospace s tím, že tam spíše než o hmotnost půjde o rozměry. Takže vlastně nic nebrání tomu, aby se konstruovaly a vynášely na nízkou oběžnou dráhu velké objekty typu Bigelow, které by mohly být určené pro kosmické turisty.


ak mam podobne kryty a zvacsim kryt dvojnasobne, tak hmotnost mi automaticky stupne 8 nasobne.
sucasne mi 4nasobne stupne AD tlak a navyse pride k problemu, ktory spominal alchymista, ze spodok krytu nie je podoprety po celej ploche a na precnievajucej nemalej plohe vznikaju podtlaky a namahania, ktore som predtym nemusel riesit, co je dalsi narast hmotnosti...

urcite sa to riesit da, aj pokles nosnosti sa da urcit
a so spominanym Bigelovom 330 sa jednoducho mohlo dojst k tomu, ze uz by nemusela napr. stacit znizena nosnost.

B330 ma 20ton.
FH ma 54ton na LEO, co hmotou je dost, ale pre Bigelowa asi nizko, a na GTO ma nosnost 22 ton. to je hmotou na hrane, ale zas asi vyssie, ako potrebuje.
takze nosnost medzi tym, na drahu medzi tym, by vyhovovala zrejme aj s rezervou.

ale ak by zvacsovali kryt tak nosnost by mohla klesnut o tolko, ze na niektore drahy by uz FH vyniest B330 nevladal...

ale cele mi to pride este dost vzdialene a prilis vela neznamych, takze dovodov i buducich rieseni moze byt skutocne vela...
 
19.3.2017 - 18:54 - 
quote:
... navyse kryty su vakuovane, takze ide vlastne o tlakovu nadobu a nie len kryciu skrupinku. a pre tlakove nadoby je charakteristicke ze pomer hmotnosti nadoby k objemu je rovnaky bez ohladu na velkost.
objem sice rastie s tretou mocninou a plocha s druhou, ale tiez mi rastie aj hrubka steny, takze dohromady je to pomer tretej mocniny k tretej.


jen poznámka: Aerodynamické kryty nejsou vakuované a tedy tato úvaha neplatí.
Pouze u citlivých nákladů se uvnitř udržuje suchý vzduch a konstantní teplota. V operačních manuálech některých raket je to rozebíráno podrobněji včetně průběhu poklesu tlaku při letu rakety ...
 
19.3.2017 - 23:38 - 
quote:
jen poznámka: Aerodynamické kryty nejsou vakuované a tedy tato úvaha neplatí...

jeden prednasajuci, co sa zucastnil vypustania satelitu ako technik, ma presviedcal, ze AD kryt je vakuovany, ale nijak som si to neoveroval. ani ci vobec, alebo ci len v spec. pripadoch.
btw. technicky sa mi vakuovanie zdalo byt dost narocne a predtym som predpokladal, ze to je jak pises. a zda sa mi to tak aj dostupnejsie.
ale neoveroval som to.
 
20.3.2017 - 01:31 - 
quote:
quote:
jen poznámka: Aerodynamické kryty nejsou vakuované a tedy tato úvaha neplatí...

jeden prednasajuci, co sa zucastnil vypustania satelitu ako technik, ma presviedcal, ze AD kryt je vakuovany, ale nijak som si to neoveroval. ani ci vobec, alebo ci len v spec. pripadoch.
btw. technicky sa mi vakuovanie zdalo byt dost narocne a predtym som predpokladal, ze to je jak pises. a zda sa mi to tak aj dostupnejsie.
ale neoveroval som to.


... to máš nejspíš chybu v překladu. Přidávám odkazy (soubory jsou dostupné na netu):

- "Soyuz_Users_Manual_Part1.pdf" , kapitola "3.2.6.Static pressure under the fairing" až "3.3 fairing air-conditioning system"

- "falcon_9_users_guide_rev_2.0.pdf", kapitola "4.3.6 Fairing Internal Pressure"

ps: AD kryt je někdy udržován mírně přetlakovaný, čímž se lépe řídí kontrolované vnitřní prostředí (netěsnostmi uniká vnitřní atmosféra ven a nikoliv okolní vzduch a prach dovnitř).
 
20.3.2017 - 12:08 - 
vakuované vs. hermetické - zrejme sa to stratilo v prekladoch a "interpretáciách".

Uzavretie aerodynamického krytu musí byť skutočne veľmi tesné až hermetické, pretože i celkom "tenký" prúd vzduchu pri rýchlosti 1-2km/s dokáže "úžasné veci", takže spoje aerodynamického krytu musia perfektne tesniť, alebo byť uspôsobené na zabránenie prenikania prúdenie pod kryt(labyrinty, turbolátory...) - pre predstavu: plyny zo slepého náboja do samopalu 58 majú cca 5cm od ustia hlavne rýchlosť 600-800m/s.

 
20.3.2017 - 13:43 - 
quote:
Uzavretie aerodynamického krytu musí byť skutočne veľmi tesné až hermetické, pretože i celkom "tenký" prúd vzduchu pri rýchlosti 1-2km/s dokáže "úžasné veci", takže spoje aerodynamického krytu musia perfektne tesniť, alebo byť uspôsobené na zabránenie prenikania prúdenie pod kryt(labyrinty, turbolátory...)

Souhlas ... ;-)
quote:
- pre predstavu: plyny zo slepého náboja do samopalu 58 majú cca 5cm od ustia hlavne rýchlosť 600-800m/s.

... a s tímto nesouhlasím. Porovnáváte neporovnatelné.
Proud plynu u usti hlavne má kompletně jiné energetické parametry. Vysoky tlak (v hlavni je tlak ve stovkách barů), vysokou rychlost, obrovské množství jak statické i kinetické energie na objemovou jednotku.
Oproti tomu aerodynamický kryt je maximálně namáhán v okamžiku "maxQ", který bývá při rychlostech kolem 300-400m/s a ve výšce 11-14km (což odpovídá tlaku cca 0.3 baru). Tedy objemová energie plynu je o několik řádů nižší ...

ps: ve vedlejším tématu probíraná numerická simulace počítá i parametry v bodě "maxQ".... ;-)
 
<<  25    26    27    28    29  >>  


Stránka byla vygenerována za 0.396139 vteřiny.