Kosmonautika (úvodní strana)
Kosmonautika@kosmo.cz
  Nepřihlášen (přihlásit)
  Hledat:   
Aktuality Základy Rakety Kosmodromy Tělesa Sondy Pilotované lety V Česku Zájmy Diskuse Odkazy

Obsah > Diskuse > XForum

Fórum
Nejste přihlášen

< Předchozí téma   Další téma ><<  25    26    27    28    29  >>
Téma: Space Launch System SLS
02.8.2018 - 16:55 - 
Deflektor na rampě 39B, odkud by měl startovat SLS.

 
02.8.2018 - 22:34 - 
quote:
Už je to 10 let....

https://arstechnica.com/science/2018/08/work-begins-on-rocket-engines-for-sls-flights-a-decade-from-now/
Chybí Ti tam předložka "za".
Článek hledí do budoucnosti.
 
03.8.2018 - 01:11 - 
Nn, nechybí, ono to mělo být lehce ironických "Už jen 10 let". No uznej, za cenu vývoje komplet nové těžké rakety vyrábět 6 motorů cca těch 10 let. To je prostě šílené.

Skoro mám chuť se vsadit, že SLS poletí jen několikrát a pak se slavně přesunou na NG nebo BFR/BFS...
 
03.8.2018 - 07:11 - 
quote:
Nn, nechybí, ono to mělo být lehce ironických "Už jen 10 let". No uznej, za cenu vývoje komplet nové těžké rakety vyrábět 6 motorů cca těch 10 let. To je prostě šílené.

Skoro mám chuť se vsadit, že SLS poletí jen několikrát a pak se slavně přesunou na NG nebo BFR/BFS...

Termínem pro dodání těch 6ti motorů je červenec 2024, tedy za 6 let. Pokud se ptáš na motory pro roky 2025 až 2028, tak k tomu se vztahuje rozhodnutí NASA/MSFC z 30.7.2018 jednat s Aerojet Rocketdyne o nákupu dalších 18ti motorů RS-25. Odůvodnění tady:
https://www.fbo.gov/index.php?s=opportunity&mode=form&id=6a6039cb5c4f1140ed2e0d5c78918c6d&tab=core&_cview=0
 
21.8.2018 - 13:48 - 
http://www.kosmonautix.cz/2018/08/motorova-sekce-sls-je-poradny-orisek/
Montáž motorové sekce SLS: Teprve po přečtení tohoto článku si člověk uvědomí, jak strašně složitá, časově náročná a materiálově drahá je výroba a montáž této části SLS. Jen 2 přívody kyslíku po vnějšku vodíkové nádrže mají každý průměr 40,6 cm, pak se větví do 4 motorů. K tomu kilometry trubek a kabelových svazů montovaných ve vrstvách, několik set svarů trubek, několik velkých přírub, včetně plnících, měsíce montážních prací. To všechno se po startu nechá shořet a začne se znovu. Je jasné, že bez znuvupoužitelnosti jde o obrovské ztráty a znovupoužitelnost je u této konstrukce těžko řešitelná. Především použití vodíku v prvém stupni vše velmi prodražuje a zvětšuje. Nejde jen o velikost nádrží, ale i o objem turbo-čerpadel a spalovacích komor.

Není divu, že např. výrobce SRB – fy ATK prosazuje pojem „objemové“ Isp. Tedy ne, kolik N tahu se vyvine spálením 1kg hmoty za 1 sec, ale kolik N tahu se vyvine spálením např. 1 dm3 paliva za 1 sec. Je jasné, že v tom případě vede palivo TPH, ale to má jiné nevýhody. Myslím stále, že pro superrakety je nejlepší 1 stupeň na keorlox nebo metalox a čím větší tah jednoho motoru, tím lépe, tím je konstrukce i montáž jednodušší. Vodík je výhodný v dalších stupních.
 
25.8.2018 - 14:54 - 
Nemozem si pomoct ale koncept kombinacie saturnu so "shutlom" mi pride z dnesneho pohladu ako hlavna chyba celeho programu.
Ak by ostali u zavedeneho systemu bocneho zavesenia, mohli recyklovat ET (externu nadrz) zo shutlu a dokonca uvazovat o znovupouzitelnosti motorovej sekcie. Pritom mnohe sucasti mohli ostat zo shutlu a naklady na vyvoj by predstavovali zlomok dnesnych nakladov kde sa takme vsetko robi nanovo. Dokonca aj skalovanie nosnosti predlzenim boosterov a nadrze by sa dalo realizovat s mensimi problemami ako su rozne varianty SLS.
 
25.8.2018 - 17:36 - 
Za cudzie/štátne peniaze sa dá koleso vymýšľať dokolečka.  
25.8.2018 - 18:07 - 
quote:
Ak by ostali u zavedeneho systemu bocneho zavesenia
Horní umístění pilotované kosmické lodě je bezpečnější.
 
25.8.2018 - 21:22 - 
Celý problém vznikl z toho, jaké motory měli reálně k dispozici při začátku návrhu SLS: Neuměli již vyrobit F1. Nějaké obdobné motory na kerolox nebo metalox , ale s uzavřeným cyklem, byť s menším tahem nemají dodnes, i když jsou již blízko. Zbývaly jediné reálné motory – SRB a RS-25. Z požadavku na umístění kosmické lodi na vrcholu tak logicky vznikla dnešní konstrukce SLS.

Lepší řešení by bylo věnovat veškeré úsilí obnově výroby F1, nebo ještě lépe podstatně urychlit vývoj AR1 nebo BE-4. V kombinaci s hydroloxovým J-2 tak mohla být vytvořena obdoba rakety Saturn 5, případně ještě s pomocí menších boosterů SRB. Bylo by pak řešitelné přistání prvého stupně podle technologie SpX.

Výhledově by mohla taková raketa vynášet náklady jen na LEO i s návratem 2.stupně a odtud dále do vesmíru by pracoval znovupoužitelný kosmický tahač na jaderný pohon.
 
26.8.2018 - 13:49 - 
quote:
Horní umístění pilotované kosmické lodě je bezpečnější.


To je sice pravda, ale zo 135 misii STS (s velmi obmedzenymi moznostami na abort) by v jedinom pripade (Chalenger) vrchne umiestnenie lode s posadkou nijako nepomohlo.

quote:
Celý problém vznikl z toho, jaké motory měli reálně k dispozici při začátku návrhu SLS ...



Nie celkom suhlasim. Myslim ze chybou bola prave koncepcia s lodou na vrchu, co znemoznovalo pouzit (recyklovat) koncept STS a vyzadovalo kompletne novy vyvoj.

Pouzitie nahrady za orbiter vo forme 2 stup. rakety v nemodifikovanej konfiguracii t.j. 3xRS25 zavesenej bocne by umoznovalo vynasat naklad na LEO odhadom 80+t a realne by sa dalo uvazovat do buducnosti aj s recyklaciou motorovej sekcie a takisto skalovat vykon pridavanim sekcii do SRB a poctu motorov.

Asi naozaj neslo o to najst ekonomicke riesenie ale maximalne podojit federalny rozpocet.
 
26.8.2018 - 18:18 - 
quote:
Horní umístění pilotované kosmické lodě je bezpečnější.
quote:
To je sice pravda, ale zo 135 misii STS (s velmi obmedzenymi moznostami na abort) by v jedinom pripade (Chalenger) vrchne umiestnenie lode s posadkou nijako nepomohlo.


Neporovnával jsem SLS s raketoplánem, ale s nosičem odvozeným od raketoplánu, konkrétně s nosičem z analýzy Augustinovy komise, str. 67 vlevo:
https://www.nasa.gov/pdf/396093main_HSF_Cmte_FinalReport.pdf
Na téže straně jsou představeny in-line rakety Jupiter 130 a Jupiter 241, z nichž později vznikla SLS. Komise konstatuje, že nezkoumala detailně technické rozdíly mezi boční a vrchní variantou, ale poznamenává, že varianta pro boční montáž je považována z podstaty věci (návrhu) za méně bezpečnou pro posádku a je omezenější v růstovém potenciálu.
[Upraveno 28.8.2018 JiříHošek]
 
26.8.2018 - 22:45 - 
quote:
... ale zo 135 misii STS (s velmi obmedzenymi moznostami na abort) by v jedinom pripade (Chalenger) vrchne umiestnenie lode s posadkou nijako nepomohlo.


Pomohlo by. Pri misii CRS7 vybuchol druhý stupeň Falconu 9 a Dragon sa oddelil neporušený. Stačilo, keby software bol naprogramovaný tak, aby otvoril padák a Dragon pristane na mori. Dokonca aj pri havárii Chalengeru kabína s astronautami zostala vcelku a astronauti zahynuli až pri náraze na vodnú hladinu.
 
27.8.2018 - 14:22 - 
quote:
Neporovnával jsem SLS s raketoplánem, ale s nosičem odvozeným od raketoplánu, konkrétně s nosičem z analýzy Augustinovy komise, str. 67 vlevo:
https://www.nasa.gov/pdf/396093main_HSF_Cmte_FinalReport.pdf
Na téže straně jsou představeny rakety Jupiter 130 a Jupiter 241, z nichž později vznikla SLS. Poté komise konstatuje, že varianta pro boční montáž je považována za podstatně méně bezpečnou pro posádku a je omezenější v růstovém potenciálu.



Diky za link a citaciu. Len by som asi trochu polemizoval s prekladom: inherently je skor z "podstaty veci (navrhu)" nez "podstatne" a text by potom znel : varianta pro boční montáž je považována z podstaty veci (navrhu) méně bezpečnou pro posádku a je omezenější v růstovém potenciálu.
Takisto by som pripojil konstatovanie predchadzajuce danej vete, ze "komisia neskumala detailne technicke rozdiely medzi bocnou a vrchnou variantou".

Ale viacmenej suhlasim so zavermi: t.j. ze vrchna varianta je z podstaty veci bezpecnejsia, na druhu stranu si myslim, ze bocna varianta je pre prakticke vyuzitie dostatocne bezpecna, co sa prakticky ukazalo pri prevadzke STS (co je menej bezpecna varianta nez bocne zavesenie).

quote:

Porovnání bezpečnosti in-line varianty (Ares) a nosiče odvozeného z raketoplánu s bočně umístěným nákladem je i v grafu na str. 92 vpravo nahoře. Varianta blíže ke středu grafu má nižší hodnotu.



V tejto casti vystupujuci navrh 5c uz nie je specificky odliseny (ci sa jedna o bocnu alebo vrchnu variantu) pretoze ako sa pise na strane 67 (The Committee examined the Shuttle-derived family, consisting of in-line and side-mount vehicles substantially derived from the Shuttle.)
a potom na str. 92 (Variant 5C uses a directly Shuttle-derived, heavy- lift vehicle ... bez rozlisenia).


Pre uplnost prikladam link na podrobnejsi rozbor komisie pre bocnu variantu:
http://www.nasa.gov/pdf/361842main_15%20-%20Augustine%20Sidemount%20Final.pdf

Z mojho pohladu najpodnetnejsia je tam asi ta posledna tabulka.

 
27.8.2018 - 14:28 - 
quote:

Pomohlo by. Pri misii CRS7 vybuchol druhý stupeň Falconu 9 a Dragon sa oddelil neporušený. Stačilo, keby software bol naprogramovaný tak, aby otvoril padák a Dragon pristane na mori. Dokonca aj pri havárii Chalengeru kabína s astronautami zostala vcelku a astronauti zahynuli až pri náraze na vodnú hladinu.



Zrovnanie nie je uplne ferove.
V pripade varianty s oddelitelnou lodou na boku by platilo to iste, ak by prezila kabina s posadkou vybuch tak by mohla dopadnut kontrolovane. U shuttlu sa pochopitelne s oddelenim kabiny od orbitera nepocitalo.
 
27.8.2018 - 15:11 - 
Také považuji klasickou koncepci za lepší. Ale i u klasické koncepce raket je řada variant, které nejsou stejně výhodné pro všechna použití. Když se omezíme jen 1. stupně „Superraket“ jako SLS, BFR, C9, Nová Energia:
Při startu potřebuje každá plný tah motorů, brzy však pro dané zrychlení vzhledem k úbytku hmoty paliva postačuje menší tah, nastupuje regulace motorů nebo jejich postupné vypínání.
Když vezmeme příklad BFR, kde prvý stupeň je monoblok:
1. st. bude mít 31 Raptorů. Po startu je nutno snižovat tah, nebo motory postupně vypínat. Těsně před oddělením 1. stupně by jich postačilo asi jen 10-15 ( druhý stupeň jich má 7). V každém případě ale stupeň bude urychlovat všechny vypnuté motory, nebo motory s omezeným tahem ( to je mrtvou hmotu včetně podílu hmoty jednotných nádrží) až do oddělení stupně. To je samozřejmě nevýhodné, ale u monobloku je těžko to udělat jinak. Navíc u znovupoužitelného (což by mělo být u superraket normou) monoblokového stupně musí návratový motor ubrzdit celou suchou hmotu stupně a to z maximální dosažené rychlosti stupně.

Proto se domnívám, že je výhodnější modulová konstrukce prvého stupně, ať už jsou moduly stejné, se stejným palivem , např.nová Energia – moduly Sojuz 5, nebo jako moduly mohou sloužit menší SRB nebo kapalinové bloky (obdobně jako u Atlas 5, Vulacan, čínských raket), s jedním centrálním modulem na KPH.
Tyto moduly lze odhazovat postupně, nebo ve dvojicích a centrální stupeň může v každém případě pracovat značně déle. Tak by se spolu s motory odhazovala postupně i příslušná suchá hmota nádrže motoru. Myslím, že to je energeticky výhodnější.
Pokud jde o záchranu modulů, závisí na způsobu: U záchrany na moři a’la SpX by to bylo obtížnější, u nové Energie (zřejmě na rogalových padácích) by to umožnilo jejich postupné přistávání. Co se týká modulů SRB, snad by se také našlo řešení.
[Upraveno 27.8.2018 PinkasJ]
 
28.8.2018 - 14:23 - 
quote:
inherently je skor z "podstaty veci (navrhu)
V tejto casti vystupujuci navrh 5c uz nie je specificky odliseny

Díky. Příspěvek jsem opravil.
 
31.8.2018 - 00:19 - 
Crawler a věž se projely k rampě.

https://spaceflightnow.com/2018/08/27/sls-mobile-launch-platform-to-go-on-the-move-this-week/
 
31.8.2018 - 00:32 - 
 
31.8.2018 - 13:36 - 
quote:
Crawler a věž se projely k rampě.
Stále jsou na crawlerway a směřují k rampě. Přesun lze živě sledovat tady:
https://science.ksc.nasa.gov/shuttle/countdown/video/video.html
(Kliknout na Live Video Stream pod textem Channel 7, VAB, případně na Live Video Stream pod textem Channel 3, LC-39 Views)
 
06.9.2018 - 22:21 - 
Dnešní test.

 
07.9.2018 - 11:42 - 
Parádní záběry z dronu.

https://www.facebook.com/NASAGroundSystems/videos/243082676400213/
 
07.9.2018 - 12:57 - 
SLS to má „za pár“, ale ani ostatní s větším nebo menším zpožděním nespí. Pokusím se shrnout plánované projekty superraket s technickými údaji, které jsou dostupné, případně opravte:

1/ SLS: Core dia 8,4 m + 2 SRB , nemá zatím znovu-použitelnost
Celkový startovní tah: Bock 1, Blok 1B: ( 2x SRB + 4 x RS 25): 4020 tun. Blok 2: není ještě stanoven (boostery na KPH)
Nosnost LEO: Blok 1 : 95 tun, Block 2 : 130 tun
Nosnost k Měsíci: Block 1 :26 tun, Block 1B: 37 tun.
Nosnost deep space: Block 2: 45 tun
Konečná nosnost Bloku 2 je tedy podobná jako u Saturnu 5. Problém je, zda vůbec přejdou na boostery na KPH – mají mít buď motory AR1 nebo BE-4. Kolik jich bude zatím není publikováno
Pozn.: Moc dlouho se spalo, kapalné boostery s uzavřeným cyklem a se značně silnějšími motory měla již Energia v r. 1988.

2/ NEW GLENN: dia 7 m, první stupeň znovu –použitelný, údaje o nosnosti jsou včetně návratu 1.st.
Motory: 1. st: 7x BE-4 (7x 249 tun), 2. st: 2x BE-3U (2x 50 tun), 3 st: 1x BE-3U (50 tun)
Startovní tah : 7x 249 tun = 1743 tun.
Nosnost LEO: 45 tun, nosnost GTO: 13 tun.
Jelikož má 2 i 3 stupeň kryogenní, jeho výkony vzhledem k hmotě budou vysoké.

Pozn.: Dal jsem NEW GLENN do superraket, protože vzhledem k 2. a 3.stupni na LOX/LH2 má šanci létat k Měsíci s náklady. Navíc je možno do budoucna sestavit také 3-modulovém uspořádání 1. stupně s celkovým startovním tahem 5230 tun, čímž by asi byl nosností nejsilnější superraketou. Naopak jsem tam nedal FH, neboť má již malou naději na zvětšení výkonů a SpX ho hodlá nahradit BFR.

3/ BFR: Core dia 9 m , startovní hmota 4400 tun, oba stupně znovupoužitelné.
LEO nosnost: 150 tun, nemá ale další stupeň, pro let mimo LEO nutno na LEO dotankovat palivo dalšími tankovacími BFR. Kdyby byl místo nákladu 150 tun doplněn 3. Stupeň na LOX/LH2, mohl by mít BFR mírně vyšší nosnost k Měsíci než měl Saturn 5.
První stupeň: 31 motorů Raptor = Startovní tah 31 x 173 t = cca 5360 tun
Druhý stupeň: 7 motorů Raptor = tah 7x 178 tun = 1246 tun
Všechny motory na metalox.

4/ENERGIA: http://www.russianspaceweb.com/superheavy.html
Pozn: Na obr. Jsou označeny boostery 1. stupně jako druhý stupeň, já uvádím boostery + střední modul jako 1. stupeň. Rogozin prohlásil, že v zadání rakety je návrat 1 stupně (zřejmě jednotlivých modulů), uvidíme. Nosnost se uvádí od 90 do 160 tun na LEO, podle varianty.

Podle vynášeného nákladu a provedení stupňů se zvažují v podstatě 3 varianty Energie pro lety k Měsíci:
A/ 1. stupeň 6x Sojuz5, každý dia 4,1 m s motorem RD 171MV o tahu 740 tun (sl) + 2. stupeň na LOX/RP s 2x motory RD 0124 M ( z Angary) + 3 stupeň na LOX/LH2 s motory 2x RD - 0150 + Block DM-3 s motorem RD-58MF na LOX/ RP s vícenásobným restartem pro letové korekce a manévry. Je to varianta pro vynášení Federace.
Startovní tah 4440 tun, největší šíře 12 m

B/ 1. stupeň 6x Sojuz5 ( var.jako A) + 2.stupeň na LOX/LH2 s 2x motory RD 0150 + 3.stupeň na LOX/LH2 s 2x motory DR 0146 + Block DM-3 . Tato varianta je určena pro vynášení měsíčního landeru a má zřejmě větší nosnost.
Startovní tah 4440 tun,

C/ 1.stupeň 4x Sojuz 5 + core modul na LOX/LH2 s 3 x RD 0120 ( motory z původní Energie) + 2. stupeň na LOX/LH2 s 2 x motory RD 0146 + opět korekční blok DM-3. Vynášela by měsíční lander.
Startovní tah: 3425 tun.
Pozn.: podle nejnovějších informací - viz dále - p. Novák tato varianta zatím odpadne.

Která z variant bude více používaná nebo zvolená není jasné. Většina motorů již byla použita, nebo se používají. Výhodou modulového řešení prvého stupně s 6 moduly je, že tyto moduly se budou sériově vyrábět pro raketu Sojuz5. Další výhoda je, že boční moduly mohou regulací tahu odpadat postupně, nebo ve dvojicích, případně všechny najednou, ale vždy centrální modul pracuje déle. Dále bude připravena i varianta jen s 3 moduly 1. Stupně pro menší náklady.

5/ LONG MARCH 9: core dia 8-9 m, tah 5000-5200 tun, LEO nosnost 140 tun, k Měsíci 50 tun (údaje se různí)
Zvažují se dvě varianty:
A/ Centrální modul dia 8-9 m na LOX/RP se 4 motory po 650 tun tahu + 4 boostery na LOX/RP dia 3,35 m, každý o tahu 650 tun.
2. st. dia 8-9 m, na LOX/LH2 s 2 motory po 200 tun tahu

B/ Centrální modul dia 8-9 m na LOX/LH2 s 5 motory po 200 tun tahu + 4 boostery na TPH, pětisegmentové, každý o průměru 3,35 m a tahu 1000 tun.
2. st. dia 8-9 m, na LOX/LH2 s 1 motorem, 200 tun tahu.
Výhodou čínského nosiče ( ale i amerických), že bude startovat z ostrovu Hainan s nízkou zeměpisnou šířkou. Také asi finanční problémy nebudou tak napjaté.

Závěr: Boj o vzdálenější vesmír co se týče nosičů se přiostřuje a asi bude vyrovnaný a hlavně zajímavý.

[Upraveno 07.9.2018 PinkasJ]
 
07.9.2018 - 13:50 - 
pěkné

Falcon heavy bych tam dal, už jenom proto, že je to ze všech jediná raketa, která existuje, hned do důchodu nepůjde

navýšení výkonů, reálně možné je, uvidíme co se stane s armádní podporou raptoru pro druhý stupeň ...
 
07.9.2018 - 16:47 - 
Tenhle týden jsem někde zachytil zprávu, že z finančních důvodů nebude u Rusů v superraketě kyslíkovodíkový motor v druhém, ale až v třetím stupní (protože pak nebude třeba tak velký tah a motor včetně vývoje vyjde levněji...)

edit: https://ria.ru/science/20180903/1527742260.html [Upraveno 07.9.2018 novák]

edit: aha, nejde o vývoj motorů, ale stupně [Upraveno 07.9.2018 novák]
 
07.9.2018 - 17:33 - 
Jelikož Rusové, jak už jsem psal, uvádějí jako 1. stupeň boostery a 2. stupeň jako centrální modul, znamená to, že by odpadla varianta C Energie podle mého předešlého přehledu.
Jinak ty 3 motory na LOX/LH2, které byly ve variantě C nebylo třeba vyvíjet, jsou z původní Energie – RD 0120. Nicméně je určitě snazší postavit nejdříve varianty A nebo B nové Energie.
 
09.9.2018 - 15:59 - 
Věž přijela zpět do VAB k dalším úpravám.

http://www.spaceflightinsider.com/space-centers/kennedy-space-center/what-goes-out-must-come-back-nasa-moves-mobile-launcher-to-vab-for-year-of-work-leading-to-em-1/
 
09.9.2018 - 16:35 - 
quote:
Věž přijela zpět do VAB k dalším úpravám.
To zní hrozně, a Curt Godwin to nijak nevysvětluje.

Ve VAB budou probíhat testy, při kterých se bude ověřovat kompatibilita systémů plošiny s vybavením haly. Integračními testy bude kontrolováno, zda systém vyhovuje stanoveným specifikacím, a akceptačními testy bude ověřeno, zda vyhovuje skutečným požadavkům. Úpravy znamenají například to, že pod některá přístupová ramena na věži plošiny mohou být vloženy podložky.
 
09.9.2018 - 17:24 - 
quote:
Věž přijela zpět do VAB k dalším úpravám.
Ještě doplním, že mobilní plošina je ve VAB poprvé. Byla postavena na odstavné ploše 400 metrů severně od VAB.
 
25.9.2018 - 12:12 - 
Pro-SLS článek. 2 starty ročně. Mno...

https://thehill.com/opinion/technology/408152-why-nasas-space-launch-system-is-indispensable
 
11.10.2018 - 23:08 - 
 
<<  25    26    27    28    29  >>  


Stránka byla vygenerována za 0.284281 vteřiny.