Kosmonautika (úvodní strana)
Kosmonautika@kosmo.cz
  Nepřihlášen (přihlásit)
  Hledat:   
Aktuality Základy Rakety Kosmodromy Tělesa Sondy Pilotované lety V Česku Zájmy Diskuse Odkazy

Obsah > Diskuse > XForum

Fórum
Nejste přihlášen

< Předchozí téma   Další téma ><<  26    27    28    29  >>
Téma: Laicke otazky
20.3.2017 - 23:24 - 
quote:
vakuované vs. hermetické - zrejme sa to stratilo v prekladoch a "interpretáciách".

Uzavretie aerodynamického krytu musí byť skutočne veľmi tesné až hermetické, pretože i celkom "tenký" prúd vzduchu pri rýchlosti 1-2km/s dokáže "úžasné veci", takže spoje aerodynamického krytu musia perfektne tesniť, alebo byť uspôsobené na zabránenie prenikania prúdenie pod kryt(labyrinty, turbolátory...) - pre predstavu: plyny zo slepého náboja do samopalu 58 majú cca 5cm od ustia hlavne rýchlosť 600-800m/s.




vhodná štěrbina a vývěva je na světě, pro pevnost konstrukce nic dobrého ...

jak je vlastně řešené odtlakování? soustavou přetlakových ventilů?
 
21.3.2017 - 08:11 - 
quote:
quote:
- pre predstavu: plyny zo slepého náboja do samopalu 58 majú cca 5cm od ustia hlavne rýchlosť 600-800m/s.
... a s tímto nesouhlasím. Porovnáváte neporovnatelné.
Proud plynu u usti hlavne má kompletně jiné energetické parametry. Vysoky tlak (v hlavni je tlak ve stovkách barů), vysokou rychlost, obrovské množství jak statické i kinetické energie na objemovou jednotku.
päť centimetrov od ústia je už tlak plynov v prúde prakticky vyrovnaný s okolím (neviem z hlavy, koľko presne je priemer otvoru na nástavci, ale 5cm je viac ako desať "kritických priemerov" trysky). Námietku ale beriem, hoci - neslobodno si zamieňať podmienky prúdenia v hlavni a prúdenia mimo hlaveň.

quote:
vhodná štěrbina a vývěva je na světě, pro pevnost konstrukce nic dobrého ...
jak je vlastně řešené odtlakování? soustavou přetlakových ventilů?
Preto tiež vojenský piloti nosia pri letoch nadzvukovou rýchlosťou výškové obleky - pokiaľ by v 11-12km došlo pri nadzvuku k odhermetovaniu kabíny, tak ejekčný efekt prúdenia okolo trupu urobí v kabíne podtlak zodpovedajúci výške viac ako 20-25km (pre Mig-21 pri Mach 2,05 v 11000m to malo byť "v najhoršom prípade" okolo 0,01atm - tj. ekvivalent výšky vyše 30km)

Na "odtlakovanie" priestoru pod krytom stačí aj celkom jednoduchá odpružená klapka ("dvierka"), maximálne ešte chránená z vnútornej strany systémom jednoduchého labyrintu (drážka tvaru U a do nej so štrbinou vložená doska), brániaceho tomu, aby prúdenie v otvore klapky pri odtlakovaní dosiahlo nejak vysoké hodnoty.
Pokiaľ sa nad problémom "trochu pobáda", tak sa dá urobiť aj iný trik - funkčný ekvivalent obojsmerného vyrovnávacieho ventilu vo forme venturiho trubice.
 
12.10.2017 - 23:07 - 
hral som sa s uvahami pre deorbit telesa a maximalne zatazenie mi vychadza pre vztlakove teleso pri cca 4,5 km/s...
moze to byt spravne?


 
13.10.2017 - 03:05 - 
V akej výške?  
13.10.2017 - 09:43 - 
Máš na mysli zatížení tepelné, nebo mechanické? Každopádně oboje silně závisí na profilu sestupu (úhlu, strmosti) a na parametrech toho vztlakového tělesa (rozměry, hustota, tvar, klouzavost, ...). Obecně bych ale řekl, že každé aerodynamické zatížení prostě stále roste s rychlostí a hustotou atmosféry. 4,5 km/s jako maximum tak může vyjít jen pro určité konkrétní podmínky (zpomalování nebo zrychlování a přitom současně i změna výšky [hustoty atmosféry]). Jaké podmínky jsi předpokládal? 
13.10.2017 - 19:01 - 
urcite uhol nabehu vyrazne ovplyvnuje tepelne namahanie...
nezavislo od uhlu ale maximum bolo (pre rovnake uhly pocas zastupu) dosiahnute pri cca 4,5km/s
v zavislosti od uhlu sa menila len spickova dosihnuta teplota.
preto by malo mat zmysel pri 4,5km/s mat najmensi uhol nabehu.


vychadzal som z predpokladu, ze klzavost telesa je nezavisla od hustoty atmosfery. rozdiel hustoty sposobuje len rozdielnu rychlost potrebnu k vyvodeniu vztlaku.

takze som predpokladal, ze teleso si samo klesne do hustoty atmosfery, v ktorej uz bude nadnasane. Pomer vztlaku a celneho odporu ostava staly, takze potom viem vypocitat pracu z odporu a prejdenej drahy...

vypocet supersonickeho vztlaku bude snad porovnatelny v rozsahu 8000 - 2000 m/s
takze aj ked hodnoty nemusim mat presne, tak princip by mohol byt porovnatelny.

https://drive.google.com/open?id=0BwoCTlyAHBdXakV0ZmNkRkQ4M1k
 
16.10.2017 - 00:14 - 
Takhle od oka to může sedět, případně to můžu prohnat vlastní simulací.
Jen u té teploty ze ztrátového výkonu - zdaleka ne všechna jde do tělesa, většina jde v rázové vlně pryč kolem tělesa.
Zhruba
[plošná hustota tepelného toku, W/m2] = 0.0002 * [v, m/s]^3 * ( [rho_atm, kg/m3] / [poloměr křivosti náběžné strany, m] )^0,5
 
16.10.2017 - 12:20 - 
quote:
...[plošná hustota tepelného toku, W/m2] = 0.0002 * [v, m/s]^3 * ( [rho_atm, kg/m3] / [poloměr křivosti náběžné strany, m] )^0,5

urcite pri ohreve nabeznej strany ma vplyv aj medzna vrstva, ale mne slo hlavne o porovnanie tepelneho namahania pri vztlakovom telese v zavislosti od rychlosti.
preto som sa uspokojil so zjednoduseniami...

...ten tvoj vzorec je zaujimavy, skusim sa s nim pohrat.
dakujem.
 
<<  26    27    28    29  >>  


Stránka byla vygenerována za 0.287003 vteřiny.