Kosmonautika (úvodní strana)
Kosmonautika@kosmo.cz
  Nepřihlášen (přihlásit)
  Hledat:   
Aktuality Základy Rakety Kosmodromy Tělesa Sondy Pilotované lety V Česku Zájmy Diskuse Odkazy

Obsah > Diskuse > XForum

Fórum
Nejste přihlášen

< Předchozí téma   Další téma ><<  28    29    30    31  >>
Téma: Space Launch System SLS
14.3.2019 - 20:40 - 
quote:
quote:
Loď Orion i se servisním modulem má hmotu cca 26 tun a dv 1855 m/s.
Saturn 5 vynesl 48 tun k Měsíci pomocí SIVB. Přitom měl Saturn 5 LEO nosnost 140 tun.
Pro vodíkový TLI stupeň a vynesení 26 tun k Měsíci by raketa musela mít nosnost na LEO min. 76 tun. Tedy žádná existující komerční raketa, ani FH na to nestačí, zvlášť když nemá vodíkový 2.stupeň. Ovšem kdyby se využilo plně dv vlastního servisního modulu Orionu, snad by to u FH vyšlo, chtělo by to přesně spočíst. FH by vynesl Orion na vysokou eliptickou dráhu a odtud (nebo ještě lépe z perigea dráhy při prvém obletu) by startoval servisní modul Orionu.

Nejjistější by bylo vynést Orion na LEO pomocí Delta IV Heavy nebo FH a pak by asi stačily pro TLI dva paralelní stupňe Centaur o celkové hmotě 2x23 tun. Kdyby se využilo dv Orionu, asi by stačil 1 Centaur, zvláště kdyby FH vynesl Orion na vyšší eliptickou dráhu a po spojení by sestava startovala s perigea této dráhy již s značně vyšší rychlostí, než odpovídá rychlost LEO.
Když by šlo o let EM1 bez posádky, časově by to nebylo nijak napnuté, zvláště pokud by byla kombinace startů Delta IVH + FH
[upraveno 14.3.2019 07:21]


akekolvek dokovanie orionu s pohonnym stupnom by si vyzadovalo vyvoj a upravy, ktore nie je sanca stihnut do 2020 (jedine ze by NASA mala v zalohe nejake tajne, hotove riesenie).

Takze bud sa to da nejako zazracne urobit jednym startom (ale preco by NASA potom hovorila o dvoch nosicoch??), alebo je to cele zo strany NASA iba take PR cvicenie


Jaký vývoj a úpravy? Posazení pasivního dokovací prstence na hotový druhý stupeň? To přece není takový problém, i když já vím, NASA a její papírování
 
14.3.2019 - 20:56 - 
je ten prstenec urcite pasivny? dokaze sa orion spojit s uplne pasivnym telesom, alebo potrebuje nejake aktivne navadzanie? Nakolko sa dokaze stupen stabilizovat? Ako dlho vydrzia kryogenicke hmoty? Ake namahanie ten dokovaci mechanizmus vydrzi? 
14.3.2019 - 21:40 - 
quote:
je ten prstenec urcite pasivny? dokaze sa orion spojit s uplne pasivnym telesom, alebo potrebuje nejake aktivne navadzanie? Nakolko sa dokaze stupen stabilizovat? Ako dlho vydrzia kryogenicke hmoty? Ake namahanie ten dokovaci mechanizmus vydrzi?


Agena taky byla pasivní těleso a šlo to, to jsou 60 léta výdrž kryohmot uvdruhy stupňů je taky známá, takže jde o to propojit pasivní dokovací prstenec místo adaptéru a správně spocitat síly, opravdu bych viděl větší problém v certifikaci nosiče pro Orion
 
15.3.2019 - 06:30 - 
quote:
quote:
je ten prstenec urcite pasivny? dokaze sa orion spojit s uplne pasivnym telesom, alebo potrebuje nejake aktivne navadzanie? Nakolko sa dokaze stupen stabilizovat? Ako dlho vydrzia kryogenicke hmoty? Ake namahanie ten dokovaci mechanizmus vydrzi?


Agena taky byla pasivní těleso a šlo to, to jsou 60 léta výdrž kryohmot uvdruhy stupňů je taky známá, takže jde o to propojit pasivní dokovací prstenec místo adaptéru a správně spocitat síly, opravdu bych viděl větší problém v certifikaci nosiče pro Orion


ja nehovorim ze to nejde, ja hovorim ze to nejde za jeden rok (pri sucasnej NASA)
 
15.3.2019 - 08:28 - 
Tak vzhledem k tomu, že J. Bridenstine tyto úvahy včera rezolutně odmítl, tak je to celé diskuse o ničem. 
15.3.2019 - 09:38 - 
Vycházím z udávané nosnosti FH – 64 tun na LEO. Jelikož bude potřebovat silnější adaptér cca pro 30 tun a zřejmě větší kryt nákladu, vyjdu z LEO nosnosti 60 tun. V tom případě, když ponese Orion + jeho serv. modul, celkem 26 tun, mu zbude na LEO 34 tun paliva. Na LEO tedy bude počáteční hmota Mp = 34 tun + 26 tun + 5 tun suchá hmota 2.st FH = 65 tun (suchá hmota dle https://www.spacelaunchreport.com/falconH.html )
Konečná hmota bude Mk = 26 +5 tun = 31 tun. Z Ciolkovského rovnice vyjde snadno pro Isp = 3410 Ns/kg dv = 2525 m/s

Neboli, pro oblet Měsíc by FH potřeboval od servisního modulu Orionu pomoc ve výši jen cca 600 m/ s z jeho zásoby 1855m/s. Na nějaké případné korekce by zbylo dost.

Proč tedy Bridenstine mluvil o nutnosti 2 startů? Nemyslím si, že to jen tak plácnul, že snad takové věci předem konzultuje. Je více možností: Buďto nevěří v oficiální údaj nosnosti FH (jako více lidí), nebo není správná udávaná suchá hmota 2.st. FH, nebo by raději viděl prověřené nosiče jako je Delta 4H nebo Atlas 5. Ale to by vyžádalo 2 starty, spojení ve vesmíru a to je značně složitější.

Pro účel vyvedení Orionu na dráhu s obletem Měsíce s jedním nosičem bych viděl nejlepší New Glenn s LEO nosností cca 50 tun, ale vodíkovým 3.stupněm. Má větší průměr, větší kryt nákladu a jistě i silnější adaptér. S mírnou pomocí servisního modulu Orionu by to zvládl. Bohužel, ten do r. 2020 zcela zřejmě nebude.
[upraveno 15.3.2019 09:55]
 
15.3.2019 - 09:59 - 
quote:
Tak vzhledem k tomu, že J. Bridenstine tyto úvahy včera rezolutně odmítl, tak je to celé diskuse o ničem.


čo odmietol?

quote:

Neboli, pro oblet Měsíc by FH potřeboval od servisního modulu Orionu pomoc ve výši jen cca 600 m/ s z jeho zásoby 1855m/s. Neboli na nějaké případné korekce by zbylo dost.


no tak to sú tie dva štarty naozaj zvláštne. Myslím si ale že ten výpočet je trochu zjednodušený - napr. horný stupeň FH by určite nešiel až "do sucha". Takisto ak je nosnosť FH 64 ton, a tebe vyšla hmota na LEO 65 ton, tak nám tam niekde poletuje jedna tona

Ale aj tak to vyzerá, že s pomocou servisného modulu Orionu by to malo vyjsť. Neviem načo tie dve rakety... možno aby ULA dostala tiež "nažrať"?
 
15.3.2019 - 10:05 - 
"odmietol"
Akonáhle by sa zistilo že aj dva štarty menších nosičov, s celou následnou "gymnastikou" sú lacnejšie, ako jeden štart SLS..
Nebude to trochu "trápne"?
 
15.3.2019 - 10:41 - 
Bridenstine odmítl použití alternativy pro celý projekt(všechny lety s Orionem). Tvrdí, že u EM-1 je to ale možnost, jak stihnout start v roce 2020. Tak jsem to pochopil já.

IMHO mu jde hlavně o to přitlačit na výrobce SLS.
 
15.3.2019 - 10:44 - 
Snáď na to nezareagujú "tradične"..
 
15.3.2019 - 11:05 - 
quote:

no tak to sú tie dva štarty naozaj zvláštne. Myslím si ale že ten výpočet je trochu zjednodušený - napr. horný stupeň FH by určite nešiel až "do sucha". Takisto ak je nosnosť FH 64 ton, a tebe vyšla hmota na LEO 65 ton, tak nám tam niekde poletuje jedna tona

Už je to možná zase bezpředmětné a nic takového nebude,tak jen krátce k tvým poznámkám:
- 2.st FH by mohl teoreticky jít do „sucha“, neboť následně by startoval serv. Modul Orionu, ale to je detail.
- Když to přečteš pozorněji, nepočítal jsem s LEO nosností FH 65 tun ale jen 60 tun. (5tun jsem ubral na těžší adaptér a větší kryt) – to je samozřejmě odhad a může to být značně více, neboť ten těžší adaptér ponese FH již od země a tím nosnost FH na LEO může být ještě dost nižší než 60 tun
V mém výpočtu na LEO zbude 60 (nosnost) - 26 (Orion) = 34 tun paliva a na LEO bude celková hmota: 34 (palivo) + 26 (Orion) + 5 (suchá hmota 2.st) = 65 tun. Tedy chybu 1 tuny nevidím, ale to jsou opět detaily.

Stále si myslím, že hlavně při použití New Glenn by se vyplatily lety k Měsíci jen jedním startem s mírnou pomocí dv od Orionu. Rovněž z FH by to snad bylo řešitelné.

 
15.3.2019 - 11:15 - 
PinkasJ
Bridenstine hovoril o dvoch štartoch.. Nie o jednom..
"Riešite" niečo úplne iné..
[upraveno 15.3.2019 11:16]
 
15.3.2019 - 11:30 - 
quote:

- 2.st FH by mohl teoreticky jít do „sucha“, neboť následně by startoval serv. Modul Orionu, ale to je detail.



no ja mam pocit, ze do sucha nemozes ist nikdy, je to otazka bezpecneho vypnutia motora. Ale neviem aku "rezervu" tam musia nechat. Je to trochu aj otazka toho, ako presne vedia, kolko paliva tam este je (v minulosti uz kvôli tomu obmedzovali zazeh)
 
<<  28    29    30    31  >>  


Stránka byla vygenerována za 0.151269 vteřiny.