Kosmonautika (úvodní strana)
Kosmonautika@kosmo.cz
  Nepřihlášen (přihlásit)
  Hledat:   
Aktuality Základy Rakety Kosmodromy Tělesa Sondy Pilotované lety V Česku Zájmy Diskuse Odkazy

Obsah > Diskuse > XForum

Fórum
Nejste přihlášen

< Předchozí téma   Další téma ><<  28    29    30    31  >>
Téma: Space Launch System SLS
14.3.2019 - 20:40 - 
quote:
quote:
Loď Orion i se servisním modulem má hmotu cca 26 tun a dv 1855 m/s.
Saturn 5 vynesl 48 tun k Měsíci pomocí SIVB. Přitom měl Saturn 5 LEO nosnost 140 tun.
Pro vodíkový TLI stupeň a vynesení 26 tun k Měsíci by raketa musela mít nosnost na LEO min. 76 tun. Tedy žádná existující komerční raketa, ani FH na to nestačí, zvlášť když nemá vodíkový 2.stupeň. Ovšem kdyby se využilo plně dv vlastního servisního modulu Orionu, snad by to u FH vyšlo, chtělo by to přesně spočíst. FH by vynesl Orion na vysokou eliptickou dráhu a odtud (nebo ještě lépe z perigea dráhy při prvém obletu) by startoval servisní modul Orionu.

Nejjistější by bylo vynést Orion na LEO pomocí Delta IV Heavy nebo FH a pak by asi stačily pro TLI dva paralelní stupňe Centaur o celkové hmotě 2x23 tun. Kdyby se využilo dv Orionu, asi by stačil 1 Centaur, zvláště kdyby FH vynesl Orion na vyšší eliptickou dráhu a po spojení by sestava startovala s perigea této dráhy již s značně vyšší rychlostí, než odpovídá rychlost LEO.
Když by šlo o let EM1 bez posádky, časově by to nebylo nijak napnuté, zvláště pokud by byla kombinace startů Delta IVH + FH
[upraveno 14.3.2019 07:21]


akekolvek dokovanie orionu s pohonnym stupnom by si vyzadovalo vyvoj a upravy, ktore nie je sanca stihnut do 2020 (jedine ze by NASA mala v zalohe nejake tajne, hotove riesenie).

Takze bud sa to da nejako zazracne urobit jednym startom (ale preco by NASA potom hovorila o dvoch nosicoch??), alebo je to cele zo strany NASA iba take PR cvicenie


Jaký vývoj a úpravy? Posazení pasivního dokovací prstence na hotový druhý stupeň? To přece není takový problém, i když já vím, NASA a její papírování
 
14.3.2019 - 20:56 - 
je ten prstenec urcite pasivny? dokaze sa orion spojit s uplne pasivnym telesom, alebo potrebuje nejake aktivne navadzanie? Nakolko sa dokaze stupen stabilizovat? Ako dlho vydrzia kryogenicke hmoty? Ake namahanie ten dokovaci mechanizmus vydrzi? 
14.3.2019 - 21:40 - 
quote:
je ten prstenec urcite pasivny? dokaze sa orion spojit s uplne pasivnym telesom, alebo potrebuje nejake aktivne navadzanie? Nakolko sa dokaze stupen stabilizovat? Ako dlho vydrzia kryogenicke hmoty? Ake namahanie ten dokovaci mechanizmus vydrzi?


Agena taky byla pasivní těleso a šlo to, to jsou 60 léta výdrž kryohmot uvdruhy stupňů je taky známá, takže jde o to propojit pasivní dokovací prstenec místo adaptéru a správně spocitat síly, opravdu bych viděl větší problém v certifikaci nosiče pro Orion
 
15.3.2019 - 06:30 - 
quote:
quote:
je ten prstenec urcite pasivny? dokaze sa orion spojit s uplne pasivnym telesom, alebo potrebuje nejake aktivne navadzanie? Nakolko sa dokaze stupen stabilizovat? Ako dlho vydrzia kryogenicke hmoty? Ake namahanie ten dokovaci mechanizmus vydrzi?


Agena taky byla pasivní těleso a šlo to, to jsou 60 léta výdrž kryohmot uvdruhy stupňů je taky známá, takže jde o to propojit pasivní dokovací prstenec místo adaptéru a správně spocitat síly, opravdu bych viděl větší problém v certifikaci nosiče pro Orion


ja nehovorim ze to nejde, ja hovorim ze to nejde za jeden rok (pri sucasnej NASA)
 
15.3.2019 - 08:28 - 
Tak vzhledem k tomu, že J. Bridenstine tyto úvahy včera rezolutně odmítl, tak je to celé diskuse o ničem. 
15.3.2019 - 09:38 - 
Vycházím z udávané nosnosti FH – 64 tun na LEO. Jelikož bude potřebovat silnější adaptér cca pro 30 tun a zřejmě větší kryt nákladu, vyjdu z LEO nosnosti 60 tun. V tom případě, když ponese Orion + jeho serv. modul, celkem 26 tun, mu zbude na LEO 34 tun paliva. Na LEO tedy bude počáteční hmota Mp = 34 tun + 26 tun + 5 tun suchá hmota 2.st FH = 65 tun (suchá hmota dle https://www.spacelaunchreport.com/falconH.html )
Konečná hmota bude Mk = 26 +5 tun = 31 tun. Z Ciolkovského rovnice vyjde snadno pro Isp = 3410 Ns/kg dv = 2525 m/s

Neboli, pro oblet Měsíc by FH potřeboval od servisního modulu Orionu pomoc ve výši jen cca 600 m/ s z jeho zásoby 1855m/s. Na nějaké případné korekce by zbylo dost.

Proč tedy Bridenstine mluvil o nutnosti 2 startů? Nemyslím si, že to jen tak plácnul, že snad takové věci předem konzultuje. Je více možností: Buďto nevěří v oficiální údaj nosnosti FH (jako více lidí), nebo není správná udávaná suchá hmota 2.st. FH, nebo by raději viděl prověřené nosiče jako je Delta 4H nebo Atlas 5. Ale to by vyžádalo 2 starty, spojení ve vesmíru a to je značně složitější.

Pro účel vyvedení Orionu na dráhu s obletem Měsíce s jedním nosičem bych viděl nejlepší New Glenn s LEO nosností cca 50 tun, ale vodíkovým 3.stupněm. Má větší průměr, větší kryt nákladu a jistě i silnější adaptér. S mírnou pomocí servisního modulu Orionu by to zvládl. Bohužel, ten do r. 2020 zcela zřejmě nebude.
[upraveno 15.3.2019 09:55]
 
15.3.2019 - 09:59 - 
quote:
Tak vzhledem k tomu, že J. Bridenstine tyto úvahy včera rezolutně odmítl, tak je to celé diskuse o ničem.


čo odmietol?

quote:

Neboli, pro oblet Měsíc by FH potřeboval od servisního modulu Orionu pomoc ve výši jen cca 600 m/ s z jeho zásoby 1855m/s. Neboli na nějaké případné korekce by zbylo dost.


no tak to sú tie dva štarty naozaj zvláštne. Myslím si ale že ten výpočet je trochu zjednodušený - napr. horný stupeň FH by určite nešiel až "do sucha". Takisto ak je nosnosť FH 64 ton, a tebe vyšla hmota na LEO 65 ton, tak nám tam niekde poletuje jedna tona

Ale aj tak to vyzerá, že s pomocou servisného modulu Orionu by to malo vyjsť. Neviem načo tie dve rakety... možno aby ULA dostala tiež "nažrať"?
 
15.3.2019 - 10:05 - 
"odmietol"
Akonáhle by sa zistilo že aj dva štarty menších nosičov, s celou následnou "gymnastikou" sú lacnejšie, ako jeden štart SLS..
Nebude to trochu "trápne"?
 
15.3.2019 - 10:41 - 
Bridenstine odmítl použití alternativy pro celý projekt(všechny lety s Orionem). Tvrdí, že u EM-1 je to ale možnost, jak stihnout start v roce 2020. Tak jsem to pochopil já.

IMHO mu jde hlavně o to přitlačit na výrobce SLS.
 
15.3.2019 - 10:44 - 
Snáď na to nezareagujú "tradične"..
 
15.3.2019 - 11:05 - 
quote:

no tak to sú tie dva štarty naozaj zvláštne. Myslím si ale že ten výpočet je trochu zjednodušený - napr. horný stupeň FH by určite nešiel až "do sucha". Takisto ak je nosnosť FH 64 ton, a tebe vyšla hmota na LEO 65 ton, tak nám tam niekde poletuje jedna tona

Už je to možná zase bezpředmětné a nic takového nebude,tak jen krátce k tvým poznámkám:
- 2.st FH by mohl teoreticky jít do „sucha“, neboť následně by startoval serv. Modul Orionu, ale to je detail.
- Když to přečteš pozorněji, nepočítal jsem s LEO nosností FH 65 tun ale jen 60 tun. (5tun jsem ubral na těžší adaptér a větší kryt) – to je samozřejmě odhad a může to být značně více, neboť ten těžší adaptér ponese FH již od země a tím nosnost FH na LEO může být ještě dost nižší než 60 tun
V mém výpočtu na LEO zbude 60 (nosnost) - 26 (Orion) = 34 tun paliva a na LEO bude celková hmota: 34 (palivo) + 26 (Orion) + 5 (suchá hmota 2.st) = 65 tun. Tedy chybu 1 tuny nevidím, ale to jsou opět detaily.

Stále si myslím, že hlavně při použití New Glenn by se vyplatily lety k Měsíci jen jedním startem s mírnou pomocí dv od Orionu. Rovněž z FH by to snad bylo řešitelné.

 
15.3.2019 - 11:15 - 
PinkasJ
Bridenstine hovoril o dvoch štartoch.. Nie o jednom..
"Riešite" niečo úplne iné..
[upraveno 15.3.2019 11:16]
 
15.3.2019 - 11:30 - 
quote:

- 2.st FH by mohl teoreticky jít do „sucha“, neboť následně by startoval serv. Modul Orionu, ale to je detail.



no ja mam pocit, ze do sucha nemozes ist nikdy, je to otazka bezpecneho vypnutia motora. Ale neviem aku "rezervu" tam musia nechat. Je to trochu aj otazka toho, ako presne vedia, kolko paliva tam este je (v minulosti uz kvôli tomu obmedzovali zazeh)
 
21.3.2019 - 23:52 - 
Velmi očekávaná reakce. Nic překvapivého...

https://www.space.com/space-industry-lawmakers-defend-sls-megarocket.html
 
05.4.2019 - 00:04 - 
Včera proběhl další test RS-25.

https://www.space.com/nasa-sls-megarocket-engine-test-video.html
 
05.4.2019 - 07:52 - 
quote:
Včera proběhl další test RS-25.

Včerejší test byl v současné sérii výjimečný. Šlo o akceptační zážehový test “green run” nového letového motoru RS-25 č. 2062, určeného pro misi EM-2. Současně byla odzkoušena záložní řídicí jednotka ECU pro existujících 16 letových motorů RS-25. NASA označila včerejší test za vyvrcholení testů na stanovišti A-1 pro první čtyři lety SLS.
Nyní má tedy k dispozici 16 letových motorů RS-25 a 17 letových řídicích jednotek ECU. Stejný test nového letového motoru č. 2063 byl uskutečněn 19. října 2017.



https://www.nasa.gov/centers/stennis/news/NASA-Achieves-Rocket-Engine-Test-Milestone-Needed-for-Moon-Missions

O tom, že včera šlo o test nového letového motoru č. 2063 pro EM-2, se čtenář mohl s předstihem dozvědět v posledním odstavci článku
https://www.kosmonautix.cz/2019/04/cesta-k-exploration-mission-1-a-2-ohlednuti-za-1-ctvrtletim-a-vyhled-na-2-ctvrtleti-2019/

Na stanovišti A-1 bude nyní zahájena série Retrofit 2 vývojových testů neletového motoru RS-25 č. 0528. Série je součástí restartu výroby motorů RS-25.
 
24.4.2019 - 11:30 - 
Stále jsem byl na pochybách, zda motor Aerojet AJ1E6 původně určený pro Atlas 5 a také pro boostery SLS Block 2 jsou 2 samostatné motory nebo dvoukomorový motor napájený jedním čerpadlem. Konečně jsem to našel:

Aerojet, in partnership with Teledyne Brown, offered a booster powered by three AJ1E6 engines, which would be a newly developed LOX / RP-1 oxidizer-rich staged combustion engine. Each AJ1E6 engine would produce 4,900 kN (1,100,000 lbf) thrust using a single turbopump to supply dual combustion chambers.

Tedy je to dvoukomorový motor, jako přímá náhrada RD 180 u Atlas 5
 
24.4.2019 - 20:36 - 
SPACE LAUNCHJ SYSTEM DATA SHEET
http://www.spacelaunchreport.com/sls0.html

V přehledu se uvádí u SLS Block 2 s novými boostery (solid nebo liquid) celková hmota SLS cca 2900 tun.
Přitom nosnost LEO ( 48x296 km, 28,5°) 130 tun, nosnost TLI cca 50 tun, nosnost k Marsu 45 tun

Pro srovnání: Saturn 5 měl téměř stejné parametry, včetně startovní hmoty (2970 tun).
S kapalnými boostery by snad SLS mohl mít hmotu mírně nižší. Jsou to pro SLS dobré parametry, ale bohužel srovnáváme dvě rakety s rozdílem 50 roků. Raketová technika se moc nepohnula a jedině elektrické nebo jaderné motory mohou přinést změnu, ale zřejmě jen od LEO výše, nejspíše od Gateway výše.
 
27.4.2019 - 05:32 - 
Zdá sa že po zaplašení komerčných strawman nápadov, sa situácia normalizuje do obvyklého snafu..
http://nasawatch.com/archives/2019/04/heomdasap-push.html
 
13.5.2019 - 01:38 - 
SLS Block 1 má za sebou 700 testů v aerodynamickém tunelu.

https://www.nasaspaceflight.com/2019/05/nasa-sls-europa-clipper-wind-tunnel/

 
<<  28    29    30    31  >>  


Stránka byla vygenerována za 0.227183 vteřiny.