Kosmonautika (úvodní strana)
Kosmonautika@kosmo.cz
  Nepřihlášen (přihlásit)
  Hledat:   
Aktuality Základy Rakety Kosmodromy Tělesa Sondy Pilotované lety V Česku Zájmy Diskuse Odkazy

Obsah > Diskuse > XForum

Fórum
Nejste přihlášen

< Předchozí téma   Další téma ><<  1    2    3    4    5  >>
Téma: ROSA (Roll-Out Solar Array)
23.9.2017 - 15:31 - 
údaje pre križovanie dráh ISS a ROSA okolo konjunkcie 22.9.2017 18:56
22 Sep 2017 18:10:32.000 48.692234 km ISS 420,28 km Rosa 404,28 ISS-Rosa=16,00 km
22 Sep 2017 18:56:51.000 38.824181 km ISS 412,33 km Rosa 394,87 ISS-Rosa=17,46 km
22 Sep 2017 19:43:07.000 112.994644 km ISS 420,29 km Rosa 404,22 ISS-Rosa=16,07 km

Rychlosti v 18:56:51

viss=sqrt(7.1242^2+1.8553^2+0.0578^2)*1000=7362.0449
vrosa=sqrt(7.1084^2+1.9564^2+0.0702^2)*1000=7373.0441
rozdiel v=viss-vrosa=-10.9993 m/sec

http://www.imagehosting.cz/images/isskonsfs.png
http://www.imagehosting.cz/images/isskongpg.png
http://www.imagehosting.cz/images/isskonvfv.png

---------
Vzdialenosť cca v 2D ISS od ROSA v smere rýchlosti
čas 18:10:32
x1=sqrt(48.692234^2-(420.282012-404.279959)^2)=45.9877
18:56:51
x2=sqrt(38.824181^2-(412.331518-394.875284)^2)=34.6785
19:43:07
420.288919-404.222328=16.0666
x3=sqrt(112.99464^2-16.0666^2)=111.8466

rozdiel smerom na sever 18:10:32 - 18:56:51
x1+x2=80.6662 km
rozdiel smerom na juh 18:56:51 - 19:43:07
x3-x2=77.1681 km


a len čísla z obrázku:
Period Period/2
ISS 01:32:39,02 00:46:19,51
ROSA 01:32:18,51 00:46:09,26
delta t 00:00:20,51
crosing max latitude
ISS juh 18:10:32 18:10:42,50
ISS sever18:56:51 00:46:19 18:56:59,25 00:46:17
ISS juh 19:43:07 00:46:16 19:43:18,00 00:46:19
01:32:35 01:32:36

kde sú 3 až 4 sekundy chýbajúce v obehu z bodu do toho istého bodu po 1 obehu je skryte v orbitálnej mechanike.
doplnil som niektoré údaje [Editoval 25.9.2017 lamid]



-------------


Inklinácia oproti ISS 0,004°, stočenie roviny obežnej dráhy o 1,5°(geocentric).

[Editoval 27.9.2017 lamid]
 
23.9.2017 - 15:47 - 
quote:
Rozdíl oběžných rychlostí ISS a ROSA je sice cca jen 10 m/s, ale kvůli rozdílu výšek uletí pomalejší ISS za jeden oběh o celých 100 km víc, než rychleji letící ROSA. ... nebo (snadněji) z rozdílu oběžných dob. Ten rozdíl teď činí celých 20 sekund na jediný oběh, takže na půloběh je to cca 10 sekund a při orbitální rychlosti kolem 7,67 km/s to dává rozdíl více než 75 km na půloběh .... Orbitální mechanika je opravdu zrádná.


Áno, polomer dráhy je rôzny, tak aj ubehnuté dráhy sú rôzne. Cez čas je to počítať najlepšie.
 
24.9.2017 - 08:32 - 
quote:
Ten rozdíl teď činí celých 20 sekund na jediný oběh, takže na půloběh je to cca 10 sekund ....Orbitální mechanika je opravdu zrádná.


Perióda delene 2 platí pre kruhové dráhy a eliptické s apogeom v bode zvratu zemepisnej šírky.
U eliptických s apogeom medzi bodmi zvratu, je 1/2 perióda na strane apogea dlhšia a na strane perigea kratšia.

Píšem o bodoch kríženia dráh satelitov, prípadne ich max zemepisnými šírkami.
 
26.9.2017 - 09:56 - 
ROSA ( Roll Out Solar Array) bola odhodená z ISS 26.6.2017
Už 1/4 roka letí po návratovej dráhe.
Za 3 mesiace poklesla o 17 km z 404 km na 387 km, doba obehu z 92,6470 na 92,2929, inklinácia o 0,005° z 51.6425° na 51.6375°.


na obrázku je simulácia a reálny priebeh návratu ROSA do atmosféry. Podľa simulácie zhorí po 370 dňoch od odhodenia z ISS, čo je 30.6.2018
V stĺpci P je reálna hodnota výšky obežnej dráhy, stĺpec O je vypočítaná výška podľa simulácie. Stĺpec C je hustota vzduchu zo simulácie. Súčasne je Rosa v oblasti kde ?=… E-12 kg/m3
Hodnoty pre simuláciu sú zo 31.07.2017 (stále nevidím dôvod ich meniť):
M= 300 kg
A= 5 m2
H= 404,9 km
F10.7 cm=72,3 SFU
Ap=25


Po príspevku Martina Jedineho sledujem aj Solar Flux Unit (SFU) a AP index. Ich priebeh premietnutý do zmeny stredného pohybu dávajú zmysel:





a za tie 3 mesiace jediné čo môžem konštatovať je, že všetko závisí od aktivity Slnka. Ak stúpa SFU, hustne atmosféra, tým aj odpor vzduchu a Rosa viac klesá.

A predpoveď aktivity Slnka je vo hviezdach.
Dlhodobá od jan 2000 do jan 2019 je tu:


a pozrime sa na odhady návratu Rosa
http://www.satview.org/spacejunk.php?sat_id=42813U
http://www.satflare.com/track.asp?q=42813&Lat=48.1482&Lon=17.1067&Alt=100&Chart=1#TOP

satview :27 Jan 2018 at 18:53 UTC
satflare:26/02/2018 18:00:00 +/- 84 hours UTC
calsky :18.2.2018


neviem koľko z Vás to sleduje, ale ta volatilita od decembra 12.2017 do 11.2018 je zaujímavá.



Neviem, či už to nie je moc na jeden príspevok:
Zemeguľa si za 3 mesiace sťahuje Rosu do prstenca rotujúceho okolo rovníka:
inklinácia ROSA:
26.6.2017 inklinacia=51.6425
26.9.2017 inklinacia=51.6375

Ide laický pohľad na to, čo sa stalo za posledné 3 mesiace. Ak máte vzorce ako sa to deje, rád ich uvidím, hlavne o stáčaní obežnej dráhy.


---

[Editoval 26.9.2017 lamid]
 
09.10.2017 - 12:19 - 
Tretia konjunkcia ISS a ROSA nastala 7.10.2017





Min Range 7 Oct 2017 02:20:00.665 51.367747 km


Najďalej pri polorbite boli od seba 209 km na Novou Guinea:

Max Range 7 Oct 2017 02:42:37.469 209.418837 km



A potešili obyvateľov okolo Vancouveru, kde ISS a Rosa boli viditeľne po západe Slnka od seba 5°:
http://www.imagehosting.cz/images/stellaaua.png

Stáčanie orbity:


Ďalší blízky prelet by mal byť 18.10.


----
doplnil som do tabuľky dobu obehu ROSA a k tomu zodpovedajúcu kruhovú výšku orbity [Editoval 09.10.2017 lamid]

----
upravil tabuľku, doplnil Classical Orbit Elements, časy a výšku križovania orbit:

[Editoval 10.10.2017 lamid]
 
11.10.2017 - 15:39 - 
Pozrel som sa na stáčanie orbity satelitu (stáčanie uzlových bodov).

Tu na fore sa to rozoberalo vo vlákne
http://www.kosmo.cz/modules.php?op=modload&name=XForum&file=viewthread&fid=3&tid=671&start=60&page=3
...
16.2.2005 - 21:40 - Antonín Vítek:
dOMEGA/dt = - (3.mu.J2.req^2.cos(i).(1+e.cos(f)).sin^2(omega+f)/(h^2.p)
...

Ja som použil:

kde:
R0:6378.137km R earth
J2:1.08263E-3 Earth second dynamic form
ω:2*π/T T-period
a: semi-major axis
exc: eccentricity
inkl: inklinácia


A pre TLE
0 ISS DEB (ROSA)
1 42813U 98067MT 17282.86264140 .00067641 00000-0 73347-3 0 9990
2 42813 51.6365 184.2299 0000894 28.1801 331.9242 15.62891133 16552

a den neskôr
ISS DEB (ROSA)
1 42813U 98067MT 17283.94959860 +.00066276 +00000-0 +71534-3 0 9999
2 42813 051.6362 178.7389 0000827 032.4652 327.6394 15.63018547079791



Poteší, keď sa vypočítaná hodnota rovná rozdielu RAAN 184.2299°- 178.7389° vyššie uvedených v TLE = 5,491

 
12.10.2017 - 11:31 - 
Dopočítal som aj stáčanie perigea (priamky apsíd):


kde:
Req:6378137 m R earth
J2:1.08262668E-3 Earth second dynamic form factor
ω:2*π/T
a: semi-major axis
exc: eccentricity
inkl: inklinácia rad


výsledok už nie je tak presný, asi je to už skoro kruhovou obežnou dráhou Rosa.




Pozn. Pre toho, kto študoval astrofyziku je to školské cvičenie. Ja som rád, že som sa v tom zorientoval. Ešte sa dopátrať ku klesaniu inklinácie.
 
18.10.2017 - 11:11 - 
Je tu ďalšie podletenie ROSA pod ISS. Na prvé sa čakalo 3 mesiace a teraz to ide stále častejšie.
Oproti predpovedi nastala o deň skôr, včera 17.10.2017. A už ďalšia nastane 27.10.2017.








Ďalšie priblíženie nastane už 27.10.

 
29.10.2017 - 09:04 - 
Rekapitulácia po 4 mesiacoch:
Pokles o 34,88 km z 404,9 km na 370,02 km, doba obehu z 92,6470 na 91,9442, inklinácia o 0,0067° z 51.6425° na 51,6358°.


Hodnoty pre simuláciu sú zo 31.07.2017 :
M= 300 kg
A= 5 m2
H= 404,9 km
F10.7 cm=72,3 SFU
Ap=25
Už vidím dôvod ich zmeniť. Ale je zaujímavé vidieť porovnanie teórie s praxou.


Na nasledujúcich grafoch je vidieť vplyv slnečného počasia na zmenu pádu ROSA:

U AP indexu je to výrazné(ak poskočí Apindex-fialová vyskočí zmena doby obehu-modrá , u SFU sa s klesajúcou výškou aj menšie zmeny prejavujú silnejšie (treba si uvedomiť aj škálu SFU (0-300). Ak by bola 0-120 tak by odozva zmeny doby obehu na SFU bola výraznejšia).


a pozrime sa na odhady návratu Rosa
http://www.satview.org/spacejunk.php?sat_id=42813U
http://www.satflare.com/track.asp?q=42813&Lat=48.1482&Lon=17.1067&Alt=100&Chart=1#TOP

satview :04 Jan 2018 at 19:32 UTC
satflare:18/01/2018 14:00:00 +/- 84 hours UTC
calsky :5.1.2018









27.10. prebehla aj konjunkcia v čase 00:42 UTC do 1:28 UTC
Ďalšia bude 3.11.2017 [Editoval 29.10.2017 lamid]
 
29.10.2017 - 19:04 - 
quote:
Ale je zaujímavé vidieť porovnanie teórie s praxou.

Na nasledujúcich grafoch je vidieť vplyv slnečného počasia na zmenu pádu ROSA...

... prvych 50 dni Ti ide jak cez kopirak a dalsich 50 mas systematicku odchylku...
pri rozmernych a lahkych objektoch to vobec nie je lahke trafit.
... a ak to je navyse plachta, tak je to priam vestenie
 
30.10.2017 - 14:18 - 
[quote...a dalsich 50 mas systematicku odchylku...
pri rozmernych a lahkych objektoch to vobec nie je lahke trafit.
... a ak to je navyse plachta, tak je to priam vestenie



Nejde o veštenie.
Proste atmosféra žije svoj život (daný Slnečnou aktivitou), nie sú to mŕtve konštantné podmienky do ktorých sa vpočítajú zákony orbitálnej mechaniky.

A to je cenné poznanie.

Už minule som spomínal:
"a za tie 3 mesiace jediné čo môžem konštatovať je, že všetko závisí od aktivity Slnka. Ak stúpa SFU, hustne atmosféra, tým aj odpor vzduchu a Rosa viac klesá.
A predpoveď aktivity Slnka je vo hviezdach.
Dlhodobá od jan 2000 do jan 2019 je tu.... obrázok"


Tu je detail výšky v km od času:



Vždy keď stupne Slnečná aktivita nastane zlom v grafe.

quote:
... a ak to je navyse plachta, tak je to priam vestenie



na plachtu verím,
že ešte príde čas keď zaplachtí,
aj keď uvažujem nad tvarom "šarkana". (či je schopný plachtenia)
To by prepisovali dátumy zániku tu mnou citované serveri k hodne vyšším dátumom.
 
30.10.2017 - 15:03 - 
Proč si myslíš, že ROSA ještě zaplachtí? Nevidím žádný důvod, proč by ROSA měla letět hustší atmosférou po delší dobu s nenulovým úhlem náběhu. Podle mne by měla padat jako stuha se závažím na jedné straně (jen bez třepetání). Tedy pořád hranou ve směru letu (a s nulovým úhlem náběhu). 
30.10.2017 - 15:40 - 
quote:
Proč si myslíš, že ROSA ještě zaplachtí? Nevidím žádný důvod, proč by ROSA měla letět hustší atmosférou po delší dobu s nenulovým úhlem náběhu. Podle mne by měla padat jako stuha se závažím na jedné straně (jen bez třepetání). Tedy pořád hranou ve směru letu (a s nulovým úhlem náběhu).

Podobne si to predstavujem aj ja, len predpokladam, ze by mohlo ist o aj o viazanu rotaciu v smere slnecneho ziarenia vdaka funkcii "slnecnej plachty" a excentrickeho taziska.

Pokial ide o vestenie, tak som mal na mysli prave slnecnu aktivitu (ktoru si rovnako oznacil za problem), ktora sa v kratkom case dokaze podstatne podpisat prave na rozmernych a lahkych telesach.

ono odpor bude rovnako posobit na delovu gulu ako na balonik, ale vzhladom na pomerne pomalsie stracanie kinetickej energie a teda dlhsiu dobu na orbite, sa pri delovej guli da viac spolahnut na priemerne API
 
30.10.2017 - 16:25 - 
A dovedete někdo vyčíslit poměr tlaku slunečního záření vs. odpor atmosféry? A pokud je porovnatelný, nepovede na jedné polovině oběhu ke vztlaku a na druhé přesně ke stejně velkému opaku ? 
30.10.2017 - 17:40 - 
quote:
A dovedete někdo vyčíslit poměr tlaku slunečního záření vs. odpor atmosféry? A pokud je porovnatelný, nepovede na jedné polovině oběhu ke vztlaku a na druhé přesně ke stejně velkému opaku ?


Nikto to nevie.
Ja jedine registrujem (SFU a AP index) ako na Slnečnú aktivitu reaguje ROSA
 
30.10.2017 - 17:49 - 
quote:

Ja jedine registrujem (SFU a AP index) ako na Slnečnú aktivitu reaguje ROSA

Tak vliv sluneční aktivity na hustotu vysoké atmosféry je známý už hodně dlouho. Ale kde z toho interpretovat, že ROSA bude "plachtit" nebo bude ovlivněna tlakem sl. záření ?
 
31.10.2017 - 03:13 - 
quote:
Ale kde z toho interpretovat, že ROSA bude "plachtit" ... ?


Myslím si, že to ide poznať z grafu doby obehu. Ak sa z konkávnej funkcie prejde v priamku, alebo dokonca sa stane konvexná. ROSA to už raz predviedla:


štandardne by mala mať doba obehu konkávnu funkciu (graf leží vždy pod dotyčnicou)
 
31.10.2017 - 08:59 - 
quote:
Myslím si, že to ide poznať z grafu doby obehu. Ak sa z konkávnej funkcie prejde v priamku, alebo dokonca sa stane konvexná. ROSA to už raz predviedla: ...
Domnívám se, že podobný efekt by mohla mít situace, kdy je po určitou dobu atmosféra v dané výšce "hustší než obvykle" a pak přejde do stavu "řidší než obvykle". Výsledkem bude podle mne také konvexní křivka grafu doby oběhu (i v této části grafu křivka doby oběhu stále klesá, jen pomaleji). Faktem je, že od "plachtění" to asi nelze snadno odlišit. Takže ROSA sice teoreticky mohla "zaplachtit", ale osobně to nepovažuji za moc pravděpodobné.

Ohledně tlaku slunečního záření se uvádí, že začíná převažovat nad aerodynamickým odporem atmosféry Země až cca ve výškách nad 600 - 900 km (v závislosti na stavu atmosféry). Proto si myslím, že ve výškách pod 400 km, už ROSA nemůže být významněji ovlivněna slunečním zářením (odpor atmosféry by už měl být o několik řádů větší).

Spíš mě zajímá, jestli ROSA bude vůbec někdy z ČR/SR dobře pozorovatelná (před zánikem). Zatím to vypadá, že spíš ne (jde mi o pozorování prostým okem). Asi je obecně moc tmavá.
 
31.10.2017 - 09:15 - 
No, já bych to interpretoval daleko jednodušeji - snížila se hustota atmosféry v dané výšce a tím se zpomalil pokles výšky . Na to má vliv hned několik faktorů a není k tomu potřeba vnášet "plachtění", Křivka do konvexní přechází při jakémkoliv vlivu zmenšení odporu atmosféry.  
31.10.2017 - 09:18 - 
Toto ma skutočne zaujalo:
26.6.2017 inklinacia=51.6425
26.9.2017 inklinacia=51.6375
Čím je spôsobená zmena sklonu dráhy? Nejakou smerovou/stranovou zložkou aerodynamického odporu? Aj vysoká atmosféra rotuje spoločne so Zemou a nízkou atmosférou, takže na družicu pôsobí nielen čelný odpor, ale aj aerodynamické sily podobné "bočnému vetru"...
(zmene inklinácie o 0,05° zodpovedá deltaV ~6,7m/s)
 
31.10.2017 - 09:49 - 
K možnosti "plachtenia" - podľa mňa sa efekt z obežných dôb odhaliť nedá, pretože ak objekt rotuje "voči povrchu Zeme", tak sa "plachtenie" prejaví len na určitom úseku obežnej dráhy, a na inom úseku dráhy vznikne efekt opačne orientovaný - navyše nemusí byť rovnako veľký, pretože objekt bude v inej výške a v prostredí s odlišnou hustotou.  
31.10.2017 - 09:54 - 
Skokovou změnu sklonu dráhy bych nejspíš připsal "chybám měření". Používaná přesnost měření parametrů dráhy (pravděpodobně z občasných radarových pozorování) podle mne není tak dobrá, aby ta čísla občas "neutekla" do nerealistických hodnot. Většinou se to pak zase brzy vrátí poblíž původních (předchozích) hodnot.

Ale ano, je tam vidět celkový pomalý sestupný trend sklonu dráhy. Nejspíš to bude nějak souviset s poklesem výšky dráhy, protože sklon ISS nemá žádný dlouhodobý změnový trend (pokud ten sklon ISS motoricky nekorigují spolu s výškou dráhy).

Viz např. grafy na https://www.calsky.com/observer/satorbit.cgi?file=42813.png&lang=en (Inclination [vpravo dole, červeně])
a https://www.calsky.com/observer/satorbit.cgi?file=25544.png&lang=en

ROSA:




ISS:
 
31.10.2017 - 10:02 - 
quote:

Spíš mě zajímá, jestli ROSA bude vůbec někdy z ČR/SR dobře pozorovatelná (před zánikem). Zatím to vypadá, že spíš ne (jde mi o pozorování prostým okem). Asi je obecně moc tmavá.

Neviděl bych to tak beznadějně. Ale je jasné, že k tomu bude potřeba dobrá průzračnost a nerušící Měsíc. Ale ani pak to nebude něco, co upoutá pozornost . Navíc období pozorovatelnosti i geometrie osvitu není v tuhle dobu pro naše pozorování výhodná. I tak bych na to šel radši s triedrem než neozbrojeným okem
 
31.10.2017 - 10:15 - 
Tak ma napadá - efekt "plachtenia" sa v zmenách výšky (vo vertikálnej rovine, respektíve v smere normály k povrchu Zeme) odhaluje "dosť ťažko", ale v prípade pootočenia celej schémy o 90° (do horizontálnej roviny) by sa rovnaké aerodynamické sily pôsobiace na plochú dosku mali prejaviť práve zmenami inklinácie dráhy.  
31.10.2017 - 10:26 - 
quote:
Toto ma skutočne zaujalo:
26.6.2017 inklinacia=51.6425
26.9.2017 inklinacia=51.6375
Čím je spôsobená zmena sklonu dráhy? Nejakou smerovou/stranovou zložkou aerodynamického odporu? Aj vysoká atmosféra rotuje spoločne so Zemou a nízkou atmosférou, takže na družicu pôsobí nielen čelný odpor, ale aj aerodynamické sily podobné "bočnému vetru"...
(zmene inklinácie o 0,05° zodpovedá deltaV ~6,7m/s)



Nie je to atmosférou, ale nehomogenitou Zeme.
Laicky si to predstavujem, že každý objekt okolo nehomogénneho telesa skončí ako prstenec okolo rovníka.

už som tu dával odkaz na príspevok od Antonín Vítek:

"d) Bude-li družice obíhat s nějakým sklonem k rovníku (i<>0)&(i<>90), pak "hmotnost" připadající na zploštění (tedy ta "hmotná kružnice") se bude snažit otočit rovinu dráhy do roviny rovníku; výsledkem bude vektorové složení momentu setrvačnosti oběhu na dráze a kroutícího momentu "sklápějícího" rovinu dráhy, což vede k precesnímu pohybu osy oběhu družice, přesněji řečeno vektoru momentu hybosti na dráze (tedy stáčení roviny dráhy podle zemské osy). Podobný efekt vidíme na rotujícím setvačníku (např. vlček), postaveném na špičku; když nemá osu přesně svisle, začne jeho osa rotace vlivem působení tíže opisovat plochu pláště kužele a to tím rychleji, čím více je odkloněna od svislice. Rovina kolmá na osu rotace vlčka je v tomto případě to, co koresponduje s rovinou oběhu družice. "
http://www.kosmo.cz/modules.php?op=modload&name=XForum&file=viewthread&fid=3&tid=671&start=60&page=3
 
31.10.2017 - 13:07 - 
doštudované - vďaka 
16.11.2017 - 16:35 - 
Možem sa spýtať čo to je?

červená krivka
Prečo inklinácia stúpa?
Sú to stotiny, ale čo to spôsbuje?
 
16.11.2017 - 20:05 - 
Pořád si myslím, že hlavní "příčinou" relativně mírných a krátkodobých neočekávaných výkyvů v grafech jsou nepřesnosti v měření (a určení parametrů) dráhy. Důležitý je jen celkový dlouhodobý trend grafů. 
04.12.2017 - 16:42 - 
quote:
Aby ISS prelietaval v konjunkcii s ROSA v intervale viditeľnosti po/pred západe/východe Slnka nám nad hlavou je málo pravdepodobné, ale možno ho raz uvidíme.


Ak sa nič radikálne nezmení, tak 7.12. je ďalšia konjunkcia. A asi bude pozorovateľná aj od nás:


A ako by to mohlo vyzerať v 500 mm APSC z Bratislavy o 18:30 vo výške 19° nad obzorom.


Ak si to v Stellariu nasimulujete, je pekne vidieť aj prekríženie ich dráh z pohľadu od pozorovateľa.

Kríženie z SkytechX:
[Editoval 04.12.2017 lamid]
 
04.12.2017 - 23:17 - 
Tak ve výšse 24°, při pozorování na západě, když je osvětlená odvrácená strana tělesa, se dá "pozorovat" ROSA opravdu jen na té mapce. To je tak rozumná hranice na spatření ISS neozbrojeným okem.  
<<  1    2    3    4    5  >>  


Stránka byla vygenerována za 0.393333 vteřiny.