Kosmonautika (úvodní strana)
Kosmonautika@kosmo.cz
  Nepřihlášen (přihlásit)
  Hledat:   
Aktuality Základy Rakety Kosmodromy Tělesa Sondy Pilotované lety V Česku Zájmy Diskuse Odkazy

Obsah > Diskuse > XForum

Fórum
Nejste přihlášen

< Předchozí téma   Další téma ><<  1    2    3    4  >>
Téma: Vesmirna rampa
28.7.2008 - 00:40 - 
Problém tepelnej ochrany strely odpálenej elektromagnetickým delom by som nevidel ako kľúčový, táto oblasť je celkom dobre preskúmaná a riešenia existujú.
Vážnejšia vec sú straty rýchlosti aerodynamickým odporom a s tým spojený fakt, že "strela" musí mať v spodných vrstvách atmosféry rýchlosť výrazne vyššiu, ako prvá kozmická, pretože tú potrebuje družica-strela mať po opustení atmosféry a teda po odpočítaní všetkých strát. Straty pri prielete atmosférou môžu byť kľudne 25-50% aj pri veľmi starostlivom tvarovaní strely pre hypersonický let. Počiatočná rýchlosť strely po opustení urýchľovacieho zariadenia teda musí dosahovať 10-15 km/s. Okamžite sa tiež objaví problém veľkých zrýchlení, ktoré budú dosahovať hodnoty až tisíce G a problém prechodu od kladného zrýchlenia na urýchľovači k zápornému pri voľnom lete strely.
 
28.7.2008 - 11:10 - 
quote:
Problém tepelnej ochrany strely odpálenej elektromagnetickým delom by som nevidel ako kľúčový, ...
... rýchlosť strely po opustení urýchľovacieho zariadenia teda musí dosahovať 10-15 km/s. Okamžite sa tiež objaví problém veľkých zrýchlení, ktoré budú dosahovať hodnoty až tisíce G ...


Tiez si myslim, ze tepelna ochrana nie je klucova. A to sme este nehovorili o znizeni odporu atmosfery ionizaciou pomocou laserov,...

Rychlosti mozno znizit, pokial by delom nahradzali len prve stupne. A tym ziskat i omnoho prijatelnejsie G. Neviem si vsak predstavit, ze by druhy stupen prezil iny pohon ako na tuhe palivo.
 
07.8.2008 - 10:13 - 
Budem si sam reagovat na svoj prispevok

Clovek sa uci a na astronautics.ic.cz/sondy/venera/venera7.html
som nasiel zaujimavy udaj, ze Venera7 pri pristavani uspesne prekonala cca 350g!
 
13.3.2012 - 09:57 - 
Koukám, že tento nápad nedávno někdo oprášil. Hlavně zajímavým způsobem vymysleli, jak konec tunelu zvednout do výšky 20 km (mě se tomu ani nechce moc věřit, teda). Přetížení by nemělo překročit 3g.

http://www.gizmag.com/startram-maglev-to-leo/21700/
Startram - maglev train to low earth orbit
 
13.3.2012 - 10:42 - 
Koľko kilometrov bude mať "tunel" pre dosiahnutie rýchlosti 9000m/s pri zrýchlení 30m/s^2? Mne vyšiel klinec do rakve tohto nápadu dlhý zhruba 1350km...

A druhý klinček - 50 tonový náklad musí po dobu piatich minút urýchľovania získavať každú sekundu energiu 6,5 gigajoule - bez zahrnutia strát, teda na napájanie odpalovacieho systému treba ekvivalent najmenej siedmych blokov 1GW pracujúcich v JE Temelín.
Bohužiaľ nemám žiadne relevantné údaje o energetickej účinnosti maglev systémov.
[Upraveno 13.3.2012 Alchymista]
 
13.3.2012 - 11:00 - 
quote:
Koľko kilometrov bude mať "tunel" pre dosiahnutie rýchlosti 9000m/s pri zrýchlení 30m/s^2? Mne vyšiel klinec do rakve tohto nápadu dlhý zhruba 1350km...


myslím že není nutné celý náklad urychlovat na tak vysokou rychlost, z trubky by mohl startovat nějaký horní stupeň rakety, který by už jen v řídké atmosféře a s počáteční cca 1/2 potřebné rychlosti dopravil náklad na orbitu. spíše si myslím, že by se používalo vyšší zrychlení, šlo by jen o náklad.

trubka by jistě byla vzduchoprázdná, z toho by plynuly určitě problémy při opouštění "hlavně" ( prudké zbrždění ? náraz do atmosféry? , hypersonický třesk ? )

stejně asi nejsou výše uvedené problémy ničím ve srovnání s potřebnou podpůrnou konstrukcí 20 Km vysoké pilíře ... i 5 Km by byl velký problém...
 
13.3.2012 - 11:09 - 
tam sa nerata s piliermi, ale s magnetickou levitaciou volneho konca trubice. Co mi pride ako dalsi klinec

to uz je lepsi napad ponorit celu rampu pod vodu, aby nad hladinou bolo iba ustie. Rampu by nadnasali vzduchove vankuse, dalo by sa s tym tocit do roznych azimutov, vystreloval by sa horny stupen s nakladom, nepodliehalo by to vrtochom pocasia (v pripade burky sa cela rampa proste ponori)
 
13.3.2012 - 19:46 - 
Pořád se tady opakuje, v případě startu z rampy na LEO, idea vakuovaného tubusu a nikde nápad, jak to řešit na horním konci. V zde probíraném případě StarTramu je horní konec 20km vysoko, kde je tlak cca 7kPa. Na stránce StarTramu popisují jakési ventily vypouštějící vzduch, který před sebou tlačí kabina. Při nadzvukové rychlosti !?!
Dál je tady údaj o tlaku uvnitř tubusu (téměř vakuum odpovídající atm. výšce 75km) dosahovaný magnetohydrodynamickou pumpou. Pokud vím, tak magnetohydrodynamického pohonu jakékoliv látky lze dosáhnout pouze u vodivých materiálů (tekutý kov, omezeně voda, ionizovaný plyn...) protékaných el.proudem (stovky, tisíce ampér) vložených do silného magnetického pole. Silné magnetické pole by zde zřejmě, vzhledem k principu, jakým by celá konstrukce držela ve vzduchu, k dispozici bylo, ale pokud bychom chtěli ionizací dosáhnout vodivosti vzduchu, potřebovali bychom skutečně extrémní množství energie.
To už mi přijde realističtější nedělat tubus, ale otevřenou MAGLEV dráhu a těžit z výhod přísunu energie k pohonu zvenčí bez nutnosti tahat s sebou palivo.
Technická: vzhledem k potřebné intenzitě mg. pole by mě zajímalo do kolika (tisíc) kilometrů okolo dráhy by se moc nedalo spolehnout na údaj kompasu
 
13.9.2018 - 16:44 - 
Že bychom se dočkali?

https://www.nextbigfuture.com/2018/09/china-tibetan-magnetic-rocket-launcher-will-look-like-huangdicun-airbase-test-launcher.html
 
13.9.2018 - 21:34 - 
quote:
Že bychom se dočkali?

https://www.nextbigfuture.com/2018/09/china-tibetan-magnetic-rocket-launcher-will-look-like-huangdicun-airbase-test-launcher.html


ak som spravne pochopil, tak ako prvy stupen nepouziju lietadlo s klasickym motorom, ale ramjet a ten urychlia narozdiel od nemcov z druhej svetovej magnetickou drahou a nie dvomi TPH raketami...
 
<<  1    2    3    4  >>  


Stránka byla vygenerována za 0.231279 vteřiny.