|
| Vážit v beztížném stavu se dá pomocí vah založených na principu setrvačnosti. Konkrétní příklad ale nemam. |
|
citace:
Vážit v beztížném stavu se dá pomocí vah založených na principu setrvačnosti. Konkrétní příklad ale nemam.
Tomto zpusobem se da zvazit (a vazi) cela ISS. Zasobovaci lod Progress provede nejaky motoricky manevr: vime, jaky tah maji jeji motory, jaky maji vektor tahu... Kdyz zname presnou obeznou drahu stanice pred manevrem a po nem (plus vyse zminene parametry manevru), tak muzeme dopocitat hmotnost stanice (vetsinou je to s pomerne velkou odchylkou, ale u takoveto stodoly to neni zas tak velky problem). ____________________
Tomas Pribyl |
|
| Nešlo by to jednodušeji? Třeba měřením akcelerometru při tomto motorickém manévru? |
|
citace:
Nešlo by to jednodušeji? Třeba měřením akcelerometru při tomto motorickém manévru?
Samozřejmě, že se měří zrychlení, působené chodem motorů. Problém je ale v přesnosti, protože tah motoru (motorů) závisí na mnoha parametrech (např. i takové prkotiny, jako je počáteční teplota spalovací komory, tlak v systému dodávky KPL, konkrétní nastavení ventilů v cestách paliva a okysličovadla, což vede ke změně směšovacího poměru a tím i změně hodnoty sepcifického impulsu a tím i ke změně tahu). Nicméně je to jediná možná cesta.
To, co se získá z rovnice
m = F/a
je tzv. dynamická hmotnost kosmického tělesa. Např. nejposlednější hodnota pro ISS je pro okamžik 2007-02-23 12:31:48 UTC:
479216,60 liber tj. 217369,0 kg
Jinak astronauti na palubě ISS mají "váhy", kterými si měří hmotnost svého těla. Jedná se o pružinové zařízení, které se rozkmitá a z kmitů se sanoví hmotnost jejich těla (všimněte si na stránkách ISS ve SPACE-40, že toto dělají pravidelně, naposledy to dělali dne 2007-02-05, příští budou dělat v pondělí 2007-02-26).
____________________
Antonín Vítek |
|
Princip pružinového měřiče hmotnosti spočívá v tom, že pro sílu, které je třeba pro stlačení nebo protažení pružiny platí pro značný rozsah výchylek pružiny z rovnovažné polohy lineární závislost (přímá úměrnost)
F = -K.x
(síla F má opačný směr než výchylka x, proto tam to mínus, K je konstantní vlastnost pružiny, odvozená z modulu pružnosti materiálu).
Ta síla musí být komplenzována setrvačnými silami, působenými tělesem o hmotnosti m, tedy
F = m.a = m.(d2x/dt2) = -K.x
Výsledkem řešení této diferenciální rovnice je rovnice harmonického kmitání, kde vyjde pro frekvenci kmitání f (resp pro periodu kmitu T)
f = 1/T = √[K/(2π.m)]
Frekvence f je tedy nepřímo úměrná druhé odmocnině z hmotnosti m (to je křeslo+astronaut+částečně i pružina). Čím je astronaut hmotnější ("víc váží"), tím s ním "pružinové křeslo" pomaleji kmitá. Samozřejmě to rovnou vyhodnocuje mikroprocesor, takže na displeji se přímo odečte hmotnost těla astronauta.
P.S. Omlouvám se, že toto vysvětlení není moc "laické", ale snad pár rovnic nevadí ... a nikoho to nezabije
[Upraveno 24.2.2007 poslal avitek] ____________________
Antonín Vítek |
|
Dobry vecer,
Chcel by som vam polozit jednu otazku: ako je vyriesene pracovne naradie v kozme ? Pocul som o specialnej 'vrtacke', ktora sa pouziva na utiahnutie/uvolnenie skrutiek. Ak je to klasicke riesenie, tak na druhej strane treba vyvinut patricny protimoment, aby kozmonaut ostal na mieste. Je to vyriesene inak ? Su tam haky alebo vrtacku treba o nieco 'opriet' ?
Dakujem |
|
| Pokud vím, řeší se to rotací části vrtačky/šroubováku opačným směrem, aby se momenty vyrovnali. Kosmonauti jsou většinou ještě opření, případně připojení, aby mohli působit silou bez odplavání nebo roztočení. |
|
> Pocul som o specialnej 'vrtacke', ktora sa pouziva na utiahnutie/uvolnenie skrutiek. Ak je to klasicke riesenie, tak na druhej strane treba vyvinut patricny protimoment, aby kozmonaut ostal na mieste. Je to vyriesene inak ? Su tam haky alebo vrtacku treba o nieco 'opriet' ?
Možná, že některé kosmické "vrtačky" mají opatření na zlepšení stability, ale myslím že na ISS je to vždy tak, že kosmonauti s nářadím pracují jen v poloze, kdy se mohou dobře "zapřít" a nástroj přitom pevně držet (aby vyrovnali moment, který vzniká ne rotací části "vrtačky", ale "třením" šroubu nebo vrtáku v materiálu). Při vrtání nebo šroubování se kosmonauti na ISS vždy drží druhou rukou pevně konstrukce stanice, nebo jsou zaklesnuti nohama na plošince PFR (nikdy nešroubují v okamžiku, kdy jen volně "plavou" v prostoru bez opory).
Takže se domnívám, že "vrtačka" je vždy "opřena" o kosmonautovu ruku a celý kosmonaut v tu chvíli musí být solidně "opřen" o konstrukci stanice (teoreticky by kosmonaut mohl být "opřen" o reaktivní zádovou manévrovací jednotku, ale nepoužívá se to). |
|
citace:
Pokud vím, řeší se to rotací části vrtačky/šroubováku opačným směrem, aby se momenty vyrovnali.
Nejde jen o rotaci hlavy vrtačky, ale i o treci sily. Tudiz by opacny moment musel byt hoooodne velky a zavisly hlavne na velikosti momentu trecich sil, ne jen na rotaci hlavy vrtacky. To by vyzadovalo nezavisly gyroskop. Bylo by pak zajimave sledovat co by to s kosmonautem udelalo kdyby takovym roztocenym gyroskopem chtel pohnout nebo ho odsaturovat.
|
|
Zřejmě jde diskuze o univerzálním "šroubováku" PGT (Pistol Grip Tool). Skutečně nemá kompenzaci kroutícího momentu, ale je to jinak značně sofistikované nářadí, řízené mikroprocesorem. Pomocí tohoto mikroprocesoru se dá nastavit kroutící moment (tedy "síla" utahování nebo povolování šroubů či matic), dá se nastavit předepsaná počet otáček. Na hlavici se dají připojit různé nástavce (případně i prodloužení), ale v podstatě je určen na standardní šrouby a matice 3/8". Původně byl vyvinut pro opravářské expedice k Hubbleovu dalekohledu, a později byl modernizován pro potřeby montáže ISS. Nejedná se o vrtačku.
____________________
Antonín Vítek |
|
| kolik je tech šroubováku? já myslim že jich maj jen pár kusů asi 8 Ks či tak nějak |
|
citace:
kolik je tech šroubováku? já myslim že jich maj jen pár kusů asi 8 Ks či tak nějak
Jen 8 kusů je určeno pro výcvik prací v NBF (Neutral Buyoancy Facility, to je ten bazén v JSC v Houstonu). Kolik je letových kusů se mi ještě nepodařilo zjistit.
____________________
Antonín Vítek |
|
Dobry vecer,
Ak kotrolujem dlzku obehu ISS a dlzku 'normalnej' vychadzky do kozmu, tak dojdem k zaujimavej otazke: co robi kozmonaut v case, ked sa stanica nachadza v tme ? Nemozu tam byt silne reflektory + ked tam nie je atmosfera, nie je tam ani rozpyl svetla (atmosferou). Len tak 'existuje' v skafandre, pocuva hudbu a komunikuje cez radio ?
Dakujem |
| 28.3.2007 - 19:58 - J2930 | |
|
citace:
...nie je tam ani rozpyl svetla (atmosferou). Len tak 'existuje' v skafandre, pocuva hudbu a komunikuje cez radio ?...
Mezi Zemi a Sluncem te atmosfery take moc neni... a preci sem svetlo doleti....  a prisvecuje si treba reflektorem na skafandru. Pracuje.
Napr. video:http://spaceflight.nasa.gov/gallery/video/shuttle/sts-115/qtime/sts115_fd04_02.mov
http://spaceflight.nasa.gov/gallery/video/shuttle/sts-115/qtime/sts115_fd10_01.mov
|
| 28.3.2007 - 20:02 - Martin Kolman | |
|
Kdyz jsem minule sledoval vycházku (to byla ta s "třepáním" při skládání solárního panelu) tak sem získal ten pocit, že:
Dělají za umělého světla, tzn. astronauti mají takové ty halogenky na přílbě po stranách, možná budou i nějaké reflektory na stanici.
V jednou případě ovšem, když nebyl k dyspozici přenos videa přes satelit
TDRS, nechali astronauty prostě čekat a dívat se na Zemi
To jsou ovšem moje dojmy pouze z jediné EVA co sem zatím trochu souvysle sledoval, praxe může být jiná.... |
|
> ... vychadzky do kozmu ... co robi kozmonaut v case, ked sa stanica nachadza v tme ? Nemozu tam byt silne reflektory ...
Proč by tam nemohly být reflektory? Jsou tam!
Viděl jsem v NASA TV (na netu) několik EVA a konstatuju, že i ve stínu Země kosmonauti na povrchu stanice pracují úplně normálně a bez problémů. Svítí si přitom reflektory na přilbě skafandrů, ale na některých místech ISS a v nákladovém prostoru raketoplánu jsou i pevně zabudované reflektory vnějšího osvětlení. Nasvícení je tak dobré, že TV záběry z přilbových kamer jsou ve stínu Země docela dobré a dokonce i záběry z větší vzdálenosti z kamer na povrchu ISS nebo z raketoplánu jsou přijatelné (clona objektivu je hodně otevřena, ale obraz je poměrně kvalitní).
Odpověď na původní otázku tedy podle mne zní: Kosmonauti při EVA mohou normálně pracovat i ve stínu Země, protože mají "pracoviště" dostatečně osvětleno reflektory. |
|
Ještě na okraj práce ve tmě: Ruské skafandry typu Orlan-M neměly původně ve výbavě žádné přílbové reflektory. Tak se dohodli s NASA, udělaly se drobné úpravy a teď se v případě, že se leze ven z modulu Pirs v ruských skafandrech, se na jejich přílby montují ty americké reflektory a kamery.
Dříve se skutečně v době "orbitální noci" ruští kosmonauti flákali a odpočívali. Problém časových harmonogramů ruských výstupů do volnoho prostoru (VKD) taky spočíval v tom, že kritické fáze práce se mohly dělat jen v době přeletů ISS nad územím bývalého SSSR, kdy bylo možné spojení s řídicím střediskem CUP přes ruské pozemní stanice. Dnes je to řešeno tak, že spojení Rusům zajišťují taky Američani (ale i tak je tam kvůli výpadku jedné TDRS asi 20minutová mezera na každém oběhu). ____________________
Antonín Vítek |
| 30.3.2007 - 12:24 - J2930 | |
|
Rosvicene prilbove reflektory. Jsou docela dobre polohovatelne...kdyz uz to tady zahlcuju obrazky:
http://spaceflight.nasa.gov/gallery/images/shuttle/sts-116/ndxpage4.html |
|
>> ..ale i tak je tam kvůli výpadku jedné TDRS asi 20minutová mezera na každém oběhu
Znamená to, že počas tých 20' nemá ISS vôbec žiadne spojenie so Zemou, alebo len toľko, že vtedy používa nejaké úzkopásmovejšie cez inú družicu? |
|
citace:
>> ..ale i tak je tam kvůli výpadku jedné TDRS asi 20minutová mezera na každém oběhu
Znamená to, že počas tých 20' nemá ISS vôbec žiadne spojenie so Zemou, alebo len toľko, že vtedy používa nejaké úzkopásmovejšie cez inú družicu?
Žádná jiná družice nemůže TDRS zastoupit. Na některých obězích je v té mezeře (která je přibližně nad Indickým oceánem) mohou zaskočit ruské pozemní stanice, ale to jen v případě, že dráha ISS je hodně "severně", aby přelétala přes území bývalého SSSR. Při jižnějších přeletech se dá v nouzi použít spojení v pásmu UHF přes pozemní stanici USAF na ostrově Diego Garcia v Indickém oceánu, případně pozemní stanice poblíž australského města Perth. Ale většinou to není třeba.
____________________
Antonín Vítek |
|
citace:
citace:
>> ..ale i tak je tam kvůli výpadku jedné TDRS asi 20minutová mezera na každém oběhu
Znamená to, že počas tých 20' nemá ISS vôbec žiadne spojenie so Zemou, alebo len toľko, že vtedy používa nejaké úzkopásmovejšie cez inú družicu?
Žádná jiná družice nemůže TDRS zastoupit. Na některých obězích je v té mezeře (která je přibližně nad Indickým oceánem) mohou zaskočit ruské pozemní stanice, ale to jen v případě, že dráha ISS je hodně "severně", aby přelétala přes území bývalého SSSR. Při jižnějších přeletech se dá v nouzi použít spojení v pásmu UHF přes pozemní stanici USAF na ostrově Diego Garcia v Indickém oceánu, případně pozemní stanice poblíž australského města Perth. Ale většinou to není třeba.
To je zajímavé. Zůstala vůbec někde v kontinentálních státech nějaká pozemní stanice ještě z dob Apolla, nebo to od 80.let všechno běží jen a pouze přes TDRS ? |
|
citace:
Zůstala vůbec někde v kontinentálních státech nějaká pozemní stanice ještě z dob Apolla, nebo to od 80.let všechno běží jen a pouze přes TDRS ?
Ano jako záložní spojení na VHF/UHF na White Sands Missile Range a na Wallops Flight Station. Jednou měsíčně se testuje spojení mezi ISS a těmito stanicemi.
____________________
Antonín Vítek |
|
>>Žádná jiná družice nemůže TDRS zastoupit. ...... Ale většinou to není třeba.
Takže behom tej štvrťhodinky, keď na nich 'big-bradá z hjústnu' nevidí, tam hore môžu robiť neplechu  (napr. rozprávať si ftipy o Griffinovi ..), asi ako Apollonauti nad odvrátenou stranou Mesiaca
Btw, spojovacie družice so silno eliptickou dráhou sú už definitívne minulosťou? |
|
citace:
... Btw, spojovacie družice so silno eliptickou dráhou sú už definitívne minulosťou?
Ale ano, stále se používají, ale naprosto ne pro spojení s raketoplány ani s ISS. Většinou jde o komunikace mezi dvěma body na Zemi, ležícími ve vysokých zeměpisných šířkách. Proto je používají FRusové, protože na severu Sibiře jsou stacionární družice moc nízko nad obzorem (nebo vůbec pod obzorem) a nedají se použít.
Američani používali HEO-družice ke spojení se špionážními družicemi na polárních drahách (systém SDS).
____________________
Antonín Vítek |
|
Dobrý večer,
Napadla ma teraz takáto otázka:
Predstavme si hypotetickú situáciu: astronaut sa zobudí po spánku na stanici a zistí že nebol pripútaný. Teraz je v strede obytného priestoru a nemá na dosah žiadny pevný bod - držadlo, stenu, nič.
Teraz hlavná otázka: ako prinúti svoje telo, aby sa pohol nejakým smerom ? Skúsi si odhdzovať svoje šaty a pohybovať na základe akcie-reakcie ?
Vďaka |
|
citace:
ako prinúti svoje telo, aby sa pohol nejakým smerom ? Skúsi si odhdzovať svoje šaty a pohybovať na základe akcie-reakcie ?
Vďaka
Kolem je vzduch - tak bude plavat jako ve vode - jak primitivni ale jake ucinne - no teda nic moc ale na pohyb to staci.
martalien |
|
Kolem je vzduch - tak bude plavat jako ve vode ...
V prostredi mikrogravitacie je to mozne ? Vzduch okolo astronauta kladie taky odpor, ze moze plavat ?
Ď. |
|
citace:
taky odpor, ze moze plavat ?
Ď.
Je to jen o tom odporu. Pokud bude rukama jen mavat tam a sem tak se ani nehne. Pokud s nimi pri pohybu dopredu pujde podel tela nad hlavu tak aby spicky prstu smer ovali "nahoru" a pak prudce kmitne natazenyma rukama zpet do upazeni (dlane natoceny tak aby kladli co nejvetsi odpor) - bohate to na pohyb staci.  |
|
Mám doma i na hvězdárně (velmi mizerná kvalita) video "Astrosmiles", kdysi to pustila ČT2?. Tam různé posádky STS předvádějí stav beztíže. Je tam celá řada situací pohybu lidí v beztíží. Např.: Astronaut Storry Musgrave je "zavěšen" v prostoru a začne rukama se jakoby odstrkovat od okolí (jako když se chcete otočit) a začne se skutečně otáčet a dostane se po jedné otočce do výchozí polohy.
Určitě se nějaké video dá najít někde na stránkách NASA. Nebo to někdo má nahrané lépe. |
|
Souhlasím s martalienem, že v orbitální stanici by mělo jít "plavat" vzduchem podobně, jako pod vodou (jen mnohem, mnohem pomaleji).
Navíc si myslím že vzhledem k tomu, že beztíže na stanici není úplně dokonalá, by mělo stačit pár minut počkat (i bez pohybu) a "mikrogravitace" kosmonauta sama "odnese" k některé ze stěn stanice. |
