|
citace:
Ten nedostatek trenažérů je podle mně nesmysl. Jak dlouho trvá postavit bazén a maketu lodi? Když jsou peníze tak 3 měsíce. Čína buď let chce uskutečnit, a pak to zvládne, nebo se jí do toho nechce, nedá na to peníze a začne se vymlouvat.
Jen připomínám, že před 15 měsíci Čína odložila let SZ-8 z roku 2007 na září 2008 s odkazem na nepřipravenost skafandrů. |
|
dobry den,
Urobil som par prepoctov, mozete mi to skontrolovat, prosim ?
Ak satelit vo vyske 36000 km nad Zemou je nad Europou (nulovy stranovy posun), a ak zoberieme polomer Zeme ako 6000 km, tak pod akym uhlom bude 'vidiet' satelit objekt, ktory sa nachadza v europe (48 stupnov)? Ja som dostal velmy cudne cislo.
Dakujem |
|
citace:
Urobil som par prepoctov, mozete mi to skontrolovat, prosim ?
Ak satelit vo vyske 36000 km nad Zemou je nad Europou (nulovy stranovy posun), a ak zoberieme polomer Zeme ako 6000 km, tak pod akym uhlom bude 'vidiet' satelit objekt, ktory sa nachadza v europe (48 stupnov)? Ja som dostal velmy cudne cislo.
Protože jste neuvedl žádné svoje konkrétní výsledky, tak není co zkontrolovat, ale mohu uvést svoje odhady a výpočty.
Velmi hrubým odhadem lze říci, že pokud družice vidí objekt přímo pod sebou na rovníku shora (a budu tomu říkat úhel 90°) a objekt blízko pólu vídí zboku (a budu tomu říkat úhel (0°), tak objekt na rovnoběžce 48°s.š. (např. Bratislava) bude z GEO družice vidět zhruba pod úhlem 90°-48°, tedy 42° (z opačného pohledu je to úhel, pod kterým je družice z Bratislavy vidět nad obzorem). To by platilo, pokud by družice byla "v nekonečnu".
Přesnější výsledek dostanu, pokud opravím odhadnutý úhel o hodnotu úhlu, o který vidím družici jinde, než kdyby byla v nekonečnu. Vystačím snad s goniometrií pravoúhlého trojúhelníku. Budu používat poloměr Země 6000 km, i když přesnější by bylo cca 6370 km. Nejprve vzdálenost Bratislavy od spojnice "střed Země" - družice (sZ-d). a = 6000 . cos(48°) = cca 4460 km. Průmět tohoto bodu na spojnici sZ-d je ve vzdálenosti b = 6000 . cos(48°) = cca 4000 km od středu Země. Spojnice sZ-D měří celkem cca 42000 km (6000+36000), takže opravný úhel x = cotg(4460/(42000-4000)) = cca 6,7°. Takže GEO družice (na poledníku Bratislavy) by měla být z Bratislavy vidět cca 35,3° nad místním obzorem (a pod stejným úhlem je vidět z družice povrch Země v Bratislavě).
Pokud otázka směřovala k tomu, pod jakým úhlem je např. Bratislava vidět z GEO družice oproti směru z družice k rovníku, tak je to výše uvedených 6,7° (tedy můj "opravný úhel" [pro nepřesný průměr Země 6000 km]).
Snad jsem se nikde zásadně nespletl (to se klidně mohlo stát, takže případně prosím o opravu). Možná to lze spočítat i snadněji, ale takhle mi to připadalo vyhovující. |
|
citace:
Protože jste neuvedl žádné svoje konkrétní výsledky, tak není co zkontrolovat, ale mohu uvést svoje odhady a výpočty.
Dakujem za Vasu pomoc, ja som dostal podobne vypocty. Dosadil som do vzorcov udaje o polomeru Zeme 6370 km, vyska satelitu 36000 km a 48 stupnov.
Satelit vidi moju polohu 7,08 stupnov od roviny rovnika. Ja vidim satelit od vodorovnej roviny pod uhlom 39,92 stupnov. Vase hodnoty sedia.
Dakujem |
|
| Nevíte prosím, co se zobrazuje na velkém číslicovém panelu v pravé horní části obrazu webkamery NASA č.4 (VAB/různé), která právě snímá vstupní vestibul před Atlantisem? Mohla by to být % vlhtosti a pokud ano proč jsou tak důležitá, že mají vlastní velký displej? |
| 04.6.2007 - 09:31 - Bryansk | |
|
| V prvních 5 měsících 2007 došlo v počtu úspěšných startů kosmických raket k pozoruhodné situaci : 1. Čína - 6 , Rusko - 6 , 2. USA - 4. Jaká je výše rozpočtů kosmických agentur jednotlivých zemí na letošní rok ? - myslím USA, Rusko, Čínu, Indii, Evropu, Brazílii, Izrael. |
|
citace:
Nevíte prosím, co se zobrazuje na velkém číslicovém panelu v pravé horní části obrazu webkamery NASA č.4 (VAB/různé), která právě snímá vstupní vestibul před Atlantisem? Mohla by to být % vlhtosti a pokud ano proč jsou tak důležitá, že mají vlastní velký displej?
Ve VAB je služba starající se o vlhkost vzduchu - stará se o její snižování. Budova je tak veliká, že při zvýšená vlhkosti mohou vypadávat srážky ze vzduchu (mrholí). Vzhledem k blízkosti moře ta vlhkost vzduchu bývá vysoká.
|
|
citace:
V prvních 5 měsících 2007 došlo v počtu úspěšných startů kosmických raket k pozoruhodné situaci : 1. Čína - 6 , Rusko - 6 , 2. USA - 4. Jaká je výše rozpočtů kosmických agentur jednotlivých zemí na letošní rok ? - myslím USA, Rusko, Čínu, Indii, Evropu, Brazílii, Izrael.
Informace o rozpočtech kosmických agentur se snaží udržovat V.Ajgl na http://www.ajgl.cz/space/Agencies.htm .
Ovšem statistiky startů jsou z pohledu rozpočtů VELMI ošidné, protože řada komerčních a vojenských družic, včetně jejich nosičů, vůbec není placena z těchto agenturních rozpočtů, ale z jiných peněz (soukromých, nebo vojenských). Určit, které starty a družice jsou hrazeny ze státních rozpočtů, si osobně netroufám. Je to dost neprůhledné a dokonce i Čína zřejmě vypustila např. NigComSat-1 za peníze Nigérie a jiné starty zase mohly jít z vojenského rozpočtu. Těžko říci. V každém případě jsou čínské kosmonautické výsledky docela solidní a určitě je tu nikdo nezpochybňuje. Těším se na další vývoj nejen v čínské kosmonautice. |
|
| Jsou vůbec ekonomicky dostupné technologie, které by umožnili kosmickým stanicím při správné údržbě vydržet v kosmickém prostoru třeba 100 let. Ptám se v souvisloti na již zaniklé projekty relativně megalomanských orbitálních konstrukcí. Když si to pak člověk spojí třeba s MIRem, který musel jít do kytek už cca po 15 letech... |
|
Saljut 6 provozován s posádkami 4 roky. Saljut 7 s posádkami 4 roky.
Mir 15 let. ISS patrně 15-25 let (od roku 2000, zatím 7 let).
Myslím že trend je jasný. Životnost 100 let je zatím nedosažitelná kvůli nedostatku peněz - gyroskopy, solární panely, ale i vědecké přístroje s dlouhou životností by se musely vyvinout a na to nejsou peníze. Hmotnost takových dílů by byla větší, vývoj náročný a navíc vždy je určitá míra nespolehlivosti, takže po x letech by se musely vyměňovat velké celky, vědecké přístroje by zastaraly, pokud bychom je draze nevyměňovali. Prostě je to zbytečné a bez raketoplánů to bude ještě mnohem náročnější. |
|
citace:
Saljut 6 provozován s posádkami 4 roky. Saljut 7 s posádkami 4 roky.
Mir 15 let. ISS patrně 15-25 let (od roku 2000, zatím 7 let).
Myslím že trend je jasný. Životnost 100 let je zatím nedosažitelná kvůli nedostatku peněz - gyroskopy, solární panely, ale i vědecké přístroje s dlouhou životností by se musely vyvinout a na to nejsou peníze. Hmotnost takových dílů by byla větší, vývoj náročný a navíc vždy je určitá míra nespolehlivosti, takže po x letech by se musely vyměňovat velké celky, vědecké přístroje by zastaraly, pokud bychom je draze nevyměňovali. Prostě je to zbytečné a bez raketoplánů to bude ještě mnohem náročnější.
Záleží na vlastní koncepci stanice. Mir byl postaven bez pomoci STS, nebo jemu podobnému stroji. Ale ISS byla od počátku komcipována pro maximální využití STS při stavbě a provzu (pouze ruský segment /mimo vědecko-energetické platformy/ se měl budovat pomocí klasických raket). Takže, pokud bude nástupce ISS koncipován pro stavbu bez STS a jemu podobných prostředků, tak se také bez nich obejde. |
|
Jistě že se obejde, protože bude muset. Vzhledem k větším přetížením a vibracím při startu běžných raket bude všechno vybavení robustnější. Pokud japonský HTV bude fungovat, bude možné velké a rozměrné bloky vybavení vynášet na stanici a také se jich zbavovat. Rusové možná konečně postaví nákladní loď pro Proton/Angaru. Jinak se budou muset odhazovat celé moduly. Při vracení nákladu na Zem se dají použít bezpilotní verze např. Sojuzu (doveze cca 500 kg nákladu, tedy desetinu toho, co STS), lepší bude Orion.
Mir mohl fungovat tak dlouho, protože byl dvakrát výrazně omlazen - v letech 1989/90 připojením Kvantu 2 a Kristallu a v letech 1994/5 připojením Spektru a Prirody.
Plánuje se vynášení Progressů a Sojuzů raketami Sojuz 2 a 3? Větší nosnost zanmená víc nákladu. |
|
citace:
Jsou vůbec ekonomicky dostupné technologie, které by umožnili kosmickým stanicím při správné údržbě vydržet v kosmickém prostoru třeba 100 let. Ptám se v souvisloti na již zaniklé projekty relativně megalomanských orbitálních konstrukcí. Když si to pak člověk spojí třeba s MIRem, který musel jít do kytek už cca po 15 letech...
Jestli jste měl na mysli kilometry dlouhé kosmické elektrárny či kosmická města, tak to je spíš záležitost sci-fi než reálné kosmonautiky 21.století. |
|
citace:
... a v letech 1994/5 připojením Spektru a Prirody.
Drobné upřesnění: šlo o roky 1995 a 1996. |
| 12.6.2007 - 10:15 - hroch | |
|
| Zdravim! Jedna hodne laicka otazka. Dohadujeme se jake realne zvuky, pri praci na obezne draze, astronaut slysi? (radiovou komunikaci do toho nepocitaje). Prenaseji se nejake zvuky (treba v podobe vibraci)pres naradi, rukavice, ruku,...., az k usim astronauta? |
|
citace:
Jestli jste měl na mysli kilometry dlouhé kosmické elektrárny či kosmická města, tak to je spíš záležitost sci-fi než reálné kosmonautiky 21.století.
Měl jsem na mysli poněkud "skromnější" vizi stanice typu Space Base:
"V roce 1968, kdy vrcholily přípravy k letu na Měsíc, musel NASA opět rozhodovat o dalších perspektivních cílech. O rok později byl navržen projekt obří kosmické základny Space Base se stočlennou osádkou. Měla sloužit i jako základna meziorbitálních tahačů s nukleárními motory pro kyvadlovou dopravu mezi Space Base a stálou základnou na Měsíci. Bylo jasné, že taková obří základna si vyžádá velkokapacitní dopravní obsluhu. Proto se souběžně s návrhem kosmické stanice zrodila myšlenka kosmického raketoplánu Space Shuttle."
http://www.vesmir.cz/clanek.php3?CID=138 |
|
Díky za odpověď, už jsem se ve Vašem dotazu zorientoval.
Design Life: 10 years.
http://www.astronautix.com/craft/spaebase.htm
|
| 12.6.2007 - 21:25 - Martin Kolman | |
|
citace:
....na obezne draze, astronaut slysi?....
Hlavně zřejmě slyší běh "klimatizace" která ve skafandru udžuje podmínky pro život. Tyto přístroje mívají řadu ventilátorů a pump, takže mu to vevnitř asi dost hučí (například i na palubě ISS je celkem slušný "kravál" od všech běžících přistrojů). Slyší samozřejmě i svůj vlastní dech. |
| 16.6.2007 - 17:41 - David | |
|
Dobrý den,
mám dotaz, přemýšlím jak to vlastně ve vesmíru je s teplem. vše je tam obklopeno vakuem (a vakum je vyborný tepelný izolant), přesto je vše obaleno tepelnou izolací?
z diskuze jsme postřehl že si kosmonauti stežovaly, že jim mrznou konečky prstů(kam se to teplo ztrácí)?, přesto se na stanici montují velké radiátory, které odvádějí přebytečné teplo?
předpokládám že jedínný možný úbytek tepla ve vesmíru je vyzařováním, ale i přesto si myslím že by měl být tepla přebytek, vznikající dopadem slunečního světla..
co třeba nářadí? fotoaparat mají venku zabalený do tepelné izolace ( zde je asi problém že by na něm klesala teplota pod limitní hodnoty ) ale Aku šroubovak izolovaný řekl bych není, spíše na opak, je tmavé barvy aby lépe vyzařoval teplo ?
za případné odpovědi předem děkuji. |
|
| Chápete to vcelku správně, ale je nutné si uvědomit, že na oběžné dráze je obvykle družice střídavě na plném slunci a v úplné tmě (s tím, že občas si může nějakou část sama zastínit a že do toho má co mluvit i odraz od Země), takže někdy je potřeba chladit a někdy potřeba se ohřát, což se s tepelnou izolací reguluje lépe. U kosmonauta k tomu přistupuje i to, jak rychle a přesně zvládá jeho skafandr reagovat na podobné výkyvy. |
|
Dobry vecer,
Chcel by som polozit otazku, ako je to s napatovou hladinou 'nuly' vo vesmire. Kedze nie je nijaka referencia Zeme, tak odkial sa berie nula ? Pred pripojenim raketoplanu sa naboje vyrovnaju ako ? Predsa ked sa dokuje, iskra nepreskoci. Ak by to bol vrtulnik, tak by mohol spustit najprv lano na povrch stanice, ale vo vesmire ? Povrch stanice je z vodiveho materialu.
Dakujem
Juraj |
|
| "Zemneni" se dela pres okolni ridke plazma pomoci tzv. plazmovych kontaktoru, ktere lokalne zvysuji hustotu nabitych castic a tim vytvareji dostatecne velke "konktakni plochy". Takze potencial stanice se dorovnava vuci potencialu okolniho plazmatu. |
| 19.6.2007 - 10:29 - zippi | |
|
zdravim, pozeral som zabery z lucenia posadky STS a ISS a medzi tym sa tam objavi zabery (pohlad z okna STS na ISS) ked okolo okna prelietavalo vela "smetia"
viem ze je vo vesmire smetie, ale az tolko? mne to pripadalo tak ako keby tam jemne snezilo  aj velkost castic sa podobali velkosti vlociek, i ked kamera moze skreslovat.
to je tak vzdy? teda je to trvaly jav? alebo nahodou prelietavali cez take uzemie...
vdaka |
|
> ... (pohlad z okna STS na ISS) ked okolo okna prelietavalo vela "smetia" ... ako keby tam jemne snezilo
Ten záběr se mi nepodařilo najít, ale je skoro jisté že toto "smetí" pocházelo z ISS nebo z připojeného raketoplánu (protože mělo malou relativní rychlost vůči ISS). Šlo zřejmě o "tekutý odpad" vypouštěný občas do okolního prostoru, kde krystalizuje do jemných vloček. Svoje okolí si tak ISS "zaneřáďuje" sama, ale vzhledem k poměrně nízké hustotě toho "sněhu", vše bezpečně zanikne v hustých vrstvách atmosféry během několika týdnů.
Rozhodně nešlo o klasické "kosmické smetí", tedy zbytky družic nebo posledních stupňů raket, protože relativní rychlost takových objektů bývá vůči ISS tak vysoká (nejméně stovky metrů za sekundu), že nemohou být pozorovány jako "sněžení" v tandemu s ISS. |
| 19.6.2007 - 13:03 - zippi | |
|
videl som to na NasaTv dnes ráno (chvílu pred tým ako som písal príspevok) bol to zostrih z predošlého dňa, chvílu po tom ako sa rozlúčila posádka, bolo tam viac záberov z STS...
Boli to malé častice, možno ako drobný sneh, a vyzeralo to tako sneženie (rýchlost pohybu).
Može to byť aj prach ktorý sa nachádza volne v priestore? Alebo ten je taký riedky ze ho nieje možné tak vidieť?
Slnko svietilo približne oproti, čo asi zoslilňovalo ten efekt. |
|
citace:
videl...
Boli to malé častice, možno ako drobný sneh, a vyzeralo to tako sneženie (rýchlost pohybu)...
Včera se vypouštěla odpadní voda z raketoplánu, a s největší pravděpdobnosstí to mohlo být právě ono. Nedíval jsem ne na tnto pořad, ale časem si ho stáhnu.
____________________
Antonín Vítek |
|
Podle letového plánu na 11. den letu (2007-06-18) mělo se provádět vypouštění odpadní vody v době od 12:50 do 14:00 UTC (14:50 - 16:00 SELČ).
____________________
Antonín Vítek |
|
Kdysy zde probíhala diskuse o pobytu člověka ve vakuu, této problematice se věnuje část článku zde:
http://www.distantworlds.wz.cz/DisWorlds1-2/Zivot/Meze.htm |
| 20.6.2007 - 12:28 - zippi | |
|
| spomínané "smetie" ci "sneženie" je vidieť na tomto videu http://labrador.freepgs.com/2m/STS-117%20-%20FLIGHT%20DAY%2011%20HIGHLIGHTS.ASF 43,9 MB resp. http://www.space-multimedia.nl.eu.org/index.php?option=com_remository&Itemid=63&func=fileinfo&id=791 v čase videa 12:50 až 13:20 |
|
| Podíval jsem se na "FD-11 Highlights" a myslím, že to jsou opravdu následky vypouštění odpadní vody do kosmu (odpovídá to i letovému plánu). V okolí raketoplánu ani ISS rozhodně takto "nesněží" běžně ale jen při těchto "příležitostech" (při vypouštění odpadu). |
