|
"takže použijete jen nějaký preselektor, málo selektivní filtr."
Zas tak uplně malo selektivní zřejmě není na vstupu zařízení pro pásmo 3,5Mhz - 3,8Mhz je opravdu jen docela úzký filtr - i když se šířkou asi řádově Mhz. Přesně to nemám k dizpozici - není to konstrukce mnou navržena.
Na vyšších frekvencích by tedy tato dosažitelná šířka pásma mohla již i vadit. |
|
Zaujimave citanie.
Dakujem za komentare.
M: |
|
Zdravím, asi se to už řešilo, ale já to nenašel.
Chci se zeptat, vesmírem sondy a lodě plují nebo letí? Jaká je správna terminilogie? |
|
citace:
Zdravím, asi se to už řešilo, ale já to nenašel.
Chci se zeptat, vesmírem sondy a lodě plují nebo letí? Jaká je správna terminilogie?
Ani neletí ani neplují, pouze setrvávají ve
své inerciální soustavě nebo jsou ve fázi
přechodu na jinou (svou)inerciální soustavu..  |
|
| dalo by sa povedať že "padajú"? |
|
citace:
Chci se zeptat, vesmírem sondy a lodě plují nebo letí?
Kosmická loď (plavidlo) je logickým překladem anglického výrazu spaceship, spacecraft a nebo ruského kasmičeskyj karabľ.
Jelikož kosmické sondy a lodě při svém pohybu vesmírem po většinu času nejsou ve styku s žádným kapalným nebo plynným prostředím, je logičtější tento pohyb nazývat letem, raději než plavbou, i když název loď, nebo plavidlo by k tomu mohlo svádět. Také člen posádky, řídící pohyb lodi je nazýván pilot (většinou jejich původní profese) a ne kormidelník.
Myslím, že v češtině je běžně ustálená fráze "let kosmické lodi" (spaceflight, kasmičeskyj paljot).
Kosmická plavba by znělo spíš jako archaismus z dob před skutečným počátkem kosmického věku.
|
|
dovedené ad absurdum:
pohyb telesa v kozmickom priestore nemôže byť ani let, ani plavba, pretože oboje je odvodené od vytvárania vztlakovej sily, či už v režime statickom, podľa archimedovho zákona, alebo v režime dynamickom, odvodenom od bernouliho zákona o kontinuite prúdu, prípadne sa jedná o pohyb reaktívny odvodený od zákona o zachovaní hybnosti (ale to spravidla platí len po veľmi obmedzený čas).
Takže pohyb družice na obežnej dráhe alebo sondy v medziplnetárnom priestore je vrh vo vákuu, teda pohyb zotrvačný v neodporujúcom prostredí, ktorý je ovplyvnený len gravitačnými poliami.
tak. 
[Upraveno 02.9.2012 Alchymista] |
|
citace:
...Takže pohyb družice na obežnej dráhe alebo sondy v medziplnetárnom priestore je vrh vo vákuu, teda pohyb zotrvačný v neodporujúcom prostredí, ktorý je ovplyvnený len gravitačnými poliami.
tak.
[Upraveno 02.9.2012 Alchymista]
Potom ale najgenialnejsi termin navrhol alamo
I ked to je absurdita typu, co zacne robit dieta, ked sa narodi? ...starnut!
Tak kozmicka lod po vypnuti motorov zacne padat... (a to plati i pri medziplanetarnom lete, len gravitacnych poli nam akosi pribudne)
Ale zas ak zoberiem analogiu s vetronom, pokial je "draha padu" riaditelna, nazyva sa letom...  |
|
Dobrý den
Chci se zeptat, proč na SPACE40 má Sputnik 1 v kolonce SSC (předpokládám, že se jedná o katalogové číslo http://www.lib.cas.cz/space.40/HSSC.HTM) uvedenou dvojku?
Co je v tom případě jednička? Nějaká část nosné rakety?
Děkuji.
Beda |
|
| jj, nosic je 1 ____________________
Per aspera ad astra - 42 |
| 08.3.2013 - 13:53 - friendly_allien | |
|
citace:
Dobrý den
Chci se zeptat, proč na SPACE40 má Sputnik 1 v kolonce SSC (předpokládám, že se jedná o katalogové číslo http://www.lib.cas.cz/space.40/HSSC.HTM) uvedenou dvojku?
Co je v tom případě jednička? Nějaká část nosné rakety?
Děkuji.
Beda
... na oběžné dráze lítal poslední stupeň rakety (č.1) a samotná družice Sputnik (č.2).
BTW: Protože ten stupeň byl mnohem větší, tak všichni co si mysleli, že vidí Sputnik, tak ve skutečnosti pozorovali ten stupeň. ;-) |
|
citace:
... na oběžné dráze lítal poslední stupeň rakety (č.1) a samotná družice Sputnik (č.2).
BTW: Protože ten stupeň byl mnohem větší, tak všichni co si mysleli, že vidí Sputnik, tak ve skutečnosti pozorovali ten stupeň. ;-)
Díky. A když Sputnik 2 má trojku, tak v jeho případě se nosič tak vysoko nedostal?
|
|
citace:
... ak zoberiem analogiu s vetronom, pokial je "draha padu" riaditelna, nazyva sa letom...
Vetroň k letu využíva aj termické prúdy, teda letí hore - stúpa, prekonáva gravitáciu. Čo bude analógiou vetroňa v tomto prípade? Že by slnečná plachetnica?
[Upraveno 08.3.2013 fritz.lochmann] |
|
citace:
A když Sputnik 2 má trojku, tak v jeho případě se nosič tak vysoko nedostal?
Sputnik 2 (PS-2) zůstal spojený (podle plánu) s posledním stupněm rakety. |
| 08.3.2013 - 17:51 - David | |
|
| V případě Sputniku -1 a 2 létaly po orbitě ještě kuželovité kryty užitečného zatížení, takže číslování jim dalo č. 1, pak se oddělila družice /s-1/, resp u S-2 neoddělila -č.2 a družicí /S-1/opuštěný nosič -č.3. |
|
citace:
V případě Sputniku -1 a 2 létaly po orbitě ještě kuželovité kryty užitečného zatížení, takže číslování jim dalo č. 1, pak se oddělila družice /s-1/, resp u S-2 neoddělila -č.2 a družicí /S-1/opuštěný nosič -č.3.
Omyl.
Do katalogu, který vede NORAD, se zapisují objekty, u kterých je spolehlivě zjištěna totožnost a základní parametry dráhy. Tudíž č. 1 získal horní stupeň rakety a číslo 2 samotná družice Sputnik 1 - kryt užitečného zatížení nebyl do katalogu vůbec zapsán (v roce 1957 nebyly prostředky pro přesné zaměření, opticky nebyl pozorovatelný).
Pořadové číslo katalogu vůbec nesouvisí s pořadím v jakém se tělesa na oběžné dráze oddělují (a to platí dodnes!). Např. fragment 1988-113E má číslo 19711 a hlavní družice Kosmos 1985 mez. ozn. 1988-113A má číslo 19720.
Na počátku kosmické éry taky nebyla pro záznam do katalogu přesná pravidla a tak třeba sonda Pioneer 1, která startovala v roce 1958, byla do katalogu zapsána až v roce 1961 pod číslem 110.
Vlastně existuje jeden objekt, u kterého není zjištěn původ - je to objekt s číslem 05310, který je COSPARem evidován pod mez. označením 1971-000E. [Upraveno 08.3.2013 jamsed] |
|
citace:
V případě Sputniku -1 a 2 létaly po orbitě ještě kuželovité kryty užitečného zatížení, takže číslování jim dalo č. 1, pak se oddělila družice /s-1/, resp u S-2 neoddělila -č.2 a družicí /S-1/opuštěný nosič -č.3.
Aerodynamické kryty síce na orbite boli, avšak nikdy neboli oficiálne katalogizované. A už vyššie bolo spomenuté, že číslom 1 bol označený nosič, nie Sputnik, takže si david necucaj údaje z prsta. A označenie 1 pre nosič bolo zvolené kvôli tomu, že vtedy to bolo braté tak, že nosič sa dostal na orbitu ako prvý objekt a až potom sa oddelil druhý objekt - samostatný satelit (nebolo to teda kvôli zámene, ako písal friendly_allien).
|
|
| Mám dotaz ohledně radiokomunikace: Dá se spočítat, jak velkou anténu a výkonný vysílač by musela mít automatická sonda u Alfy Centauri (4,37 sv.let), abychom od ní dostávali smysluplná data? Řekněme rychlostí 32 a 320 bitů za sekundu na 70m anténu DSN. Ze slabého vysílače a malé antény Voyagerů dostáváme pořád data dost velkou rychlostí (i když na řádově menší vzdálenosti), kvůli šumu asi jednoduchá extrapolace nefunguje. |
| 12.3.2013 - 11:18 - člověk | |
|
Ervé:
zkusil jsem to dát do kalkulátoru spojení. Jsou to všechno orientační a ilustrační hausnumera, tak prosím nechytejte za slovo. Řadu parametrů je těžké odhadnout.
- pásmo Ka (frekvence 26 GHz)
- výkon vysílače sondy 10kW do antény (tj. příkon vysílače cca 20kW)
- anténa na sondě 80 dBi (cca 60m parabolický reflektor namířený k Zemi s přesností cca desetin stupně, perfektně tvarově stálý)
- uvažovaná šířka pásma pro posouzení šumu 150 Hz (cca desítky bit/s)
- neuvažován žádný zisk kódování (samoopravný kód) - umožní snížit potřebný výkon či rozměry antény)
- pozemní anténa 85 dBi (cca DSN)
- vzdálenost 3,4 ly = 3,2e16 metrů
- citlivost přijímače na Zemi -140 dBm (mnohem lepší než běžně dostupné)
v takové konfiguraci vychází, že přenos desítek bitů za sekundu by měl být realistický (cca 10 dB rezerva výkonu zdroje), velmi pravděpodobně by bylo možné snížit řádově potřebný výkon vysílače nebo o něco rozměr antény na sondě
neumím posoudit, jak by pomohly chlazené přijímače, digitální zpracování signálu apod.
hodně by pomohla fázovaná anténa na sondě - jako Aegis
můj orientační závěr - řádově jednotky kW výkonu, řádově desítky metrů anténa na sondě - a desítky až stovky bitů/s k nejbližší hvězdě |
| 12.3.2013 - 22:41 - wintermute- | |
|
citace:
Mám dotaz ohledně radiokomunikace: Dá se spočítat, jak velkou anténu a výkonný vysílač by musela mít automatická sonda u Alfy Centauri (4,37 sv.let), abychom od ní dostávali smysluplná data? Řekněme rychlostí 32 a 320 bitů za sekundu na 70m anténu DSN. Ze slabého vysílače a malé antény Voyagerů dostáváme pořád data dost velkou rychlostí (i když na řádově menší vzdálenosti), kvůli šumu asi jednoduchá extrapolace nefunguje.
Ono treba asi povedat, ze to co chytame z Voyagerov nieje uplne normalna komunikacia v zmysle, antena -> zosilovac -> demodulator -> data. Dovodom je, ze uz sa neda hovorit o pomere signal/sum. Sum dosahuje vyssiu uroven ako signal. Prijimany sum, sa nahrava, Sampluje na digital s vysokou presnostou, Vzhladom na to, ze vieme ako by mal signal vyzerat a ako nie, tak pomocou superpocitacov sa "demoduluje". Pomocou FFT (rychlej furierovej transformacie) sa z toho sumu doluje nieco co pripomyna signal. V ziadnom pripade s nejedna o real-time proces.
Nemyslim si, ze by bola pre nas mozna komunikacia na taku vzdialelnost, ak sa bavime o vysielacom vykone radovo v stovkach watov. |
|
citace:
hodně by pomohla fázovaná anténa na sondě - jako Aegis
No neviem... Ploché pasívne fázované antény majú hodne zaujímavých a užitočných vlastností, ale na toto sa nehodia, pretože majú aj pomerne veľké šumové čísla. A vo fázovacích prvkoch sú aj dosť veľké straty s prvky samotné sú zdrojom šumu. Hlavná výhoda je vo veľmi rýchlom skenovaní priestoru, to ale na diaľkovej sonde nepotrebuješ, tam ide naopak o veľmi presné zamierenie a veľmi úzku vyžarovaciu charakteristiku, čo sa dá zrejme ľahšie dosiahnuť "klasickou" parabolou.
|
| 13.3.2013 - 08:19 - člověk | |
|
citace:
čo sa dá zrejme ľahšie dosiahnuť "klasickou" parabolou
Asi by si to zasloužilo podrobnější rozbor, ale v případě minimálně pasivní fázované soustavy máte určitě pravdu.
Parabolický reflektor bude mít určitě menší šumovou teplotu a ve stavu beztíže bez podpůrné konstrukce vyjde mnohem lehčí a jednodušší - pro sondu je tedy výhodnější. |
| 13.3.2013 - 11:26 - Machi | |
|
| V projektu Longshot počítali tuším s dvou nebo čtyř metrovým dalekohledem a laserovou komunikací. |
|
Odborný rozbor by bol určite zaujímavý - ale urobiť to je mimo moje schopnosti a vedomosti.
Udržanie tvaru antény a podporná konštrukcia bude podľa mňa zhruba rovnako náročné pre parabolu i plochú anténu. Bavíme sa totiž o anténach s plochou pár sto metrov štvorcových - a udržať potrebnú "rovinnosť" plochej antény je pri ploche porovnateľnej s plochou futbalového ihriska hodne náročná úloha, na splnenie ktorej by už zrejme boli potrebné "aktívne" mechanické prvky, rovnako ako na udržanie správneho tvaru paraboly.
Ono to u plochých antén systémov Aegis vyzerá "celkom jednoducho", ale u systému Patriot či S-300 je dobre vidieť, že ploché antény sú celkom hrubé - "doska" či rám, v/na ktorom sú antény umiestnené sú hrubé minimálne tak 30 cm, skôr viac, takže rám antény je celkom masívny a u námorného systému AN/SPY-1 Aegis alebo stacionárnych pozemných radarov PRO je skrytý v samotnej konštrukcii lode či železobetónovej stavby.
Navyše, pasívne ploché antény majú nevyhnutne aj zložitý vlnovodový trakt s aktívne riadenými prvkami k jednotlivým žiaričom (a ten musí byť "presný" v zmysle fázových a šumových vlastností) - u paraboly je žiarič obvykle len jeden, takže stačí jeden vlnovod.
|
| 13.3.2013 - 12:19 - člověk | |
|
Pasívní fázované ploché antény jsou zcela mimo diskusi. Velké, komplikované, těžké, mechanicky náročné - jejich jedinou výhodou je skutečně jen možnost rychlého elektronického zaměření "jinam".
Parabolický reflektor musí udržet přesný tvar bezpodmínečně, jinak v dané konfiguraci přijímače v ohnisku nevytvoří dostatečně úzký svazek (tedy zisk a šumovou teplotu).
Aktivní fázovaná soustava si s geometrickým uspořádáním nemusí lámat příliš hlavu - deformace se dají kompenzovat korekcí fázového řízení jednotlivých prvků, a to lze dělat rychle, softwarově a tedy snadno. Anténa je schopná "autokalibrace". VF energie se nemusí přenášet na dálku z centrálního zdroje, vytváří se lokálně v jednotlivých prvcích a k prvkům se přivádí "jen" napájení a datový tok.
Pokud by se technologicky, miniaturizací a nanotechnologií podařilo vyrobit aktivní mnohatisícprvkovou anténu, že by ji bylo možno na lehké konstrukci napnout jako "tlustší plátno", byla by bezpochyby praktičtější a nejvíce flexibilní. Ve vesmíru překousneme konstrukce mnohem křehčí, než u mobilních raketových komplexů S-XXX apod., které jsou určené pro přesun terénem a musí si své vlastnosti uchovat v boji.
Upozorňuji, že to je jen teoretizování. Zatím něco podobného nikdo vyrobit ani vzdáleně neumí. Posouzení skutečných vlastností při použití DNES dostupných technologií samozřejmě musí dopadnout jinak.
Dále nevím jistě, jak je to se šumovými vlastnostmi aktivní fázované soustavy při příjmu. Důležitý rozdíl mezi pozemním příjmem a kosmickým příjmem je také ten, že na Zemi obklopuje anténu z polosféry stran teplý a šumící povrch, zatímco v kosmu jsou to bodové zdroje (hvězdy), těleso sondy a šumová teplota hvězdného pozadí, která je nízká. Je proto otázka, jakou má faktor šumu při této aplikaci váhu. |
| 13.3.2013 - 14:30 - člověk | |
|
nějaké informace k tématu:
http://www.microwavejournal.com/articles/17992-evolution-of-aesa-radar-technology
|
|
Zdravím, měl bych dva laické dotazy:
1. Jaké úpravy by potřeboval americký raketoplán, aby byl schopen doletět k ISS v řádu hodin tak, jako nyní ruské lodě?
2. Když nějaká loď dokuje u ISS či od ní oddokovává, tak toto nelze dělat ve směru či proti směru letu ISS, protože by tím loď změnila svou rychlost na orbitální dráze?
Děkuji. |
|
Ahoj.
1. Myslím, že raketoplán by pro rychlejší profil letu k ISS nepotřeboval žádné úpravy. Jde v podstatě jen o změnu "metodiky" (výběr vhodných "startovních oken"). Žádné "palivo navíc" není potřeba. Ani Progressy a Sojuzy nepotřebovaly žádné úpravy.
2. Přílet k ISS je podle mne teoreticky možný z libovolného směru, protože vzájemné rychlosti spojovaných těles jsou tak malé (oběžné dráhy jsou prakticky shodné), že jsou zvládnutelné i slabými manévrovacími motorky s přijatelnou spotřebou paliva. Z praktických důvodů se na ISS používají jen směry ve stejné rovině dráhy (tedy "shora", "zezdola", "zepředu" a "zezadu"). |
|
| atv prilietava po smere letu, iirc ____________________
Per aspera ad astra - 42 |
|
honza78
1) Pouze SW profily, jako u Sojuzů.
2) Proč si to myslíš? |
