| 22.3.2007 - 15:19 - Spokojený s režimem | |
|
| Nedávno jsem se dostal s kamarádem do sporu o program Apollo. Já jsem nezpochybňoval obrovskou odvahu kosmonautů ani výtečnou práci důstojníka SS a člena NSDAP, osobně vyznamenaného vůdcem A.Hitlerem za konstrukci raket k zabíjení Londýňanů, W. von Brauna v jeho novém snažení v USA při sestrojení Saturnu - 5 . Já jsem ale zpochybňoval nutnost cesty člověka , když Luna - 16 o pár měsíců později dopravila 50 krát laciněji, bez nebezpečí ohrožení člověka vzorky horniny na Zem. Celý podnik jsem označil za "politicky objednaný počin" , aby bylo komunistům v SSSR ukázáno , že na to "taky máme"! Kolega naopak tvrdil , že i ekonomický přínos byl obrovský - "nové materiály", nové přístroje i pro civilní použití", atd. atd. - prý se 22 miliard tehdejších USD vložených do podniku již několikanásobně vrátilo zpět !! Já ovšem stále nevěřím - proč byly zrušeny lety Apol -18,19,20 ?? - když se jednalo o tak skvěle vynášející podnik ??? Proč osekávat něco ,co tak skvěle vynáší ?? Proč nebylo hned navázáno budováním měsíční základny ??? - to by jistě bylo pro ekonomiku ještě větším "přínosem" jak samotné Apollo. Proč je už teď mezera od posledního přistání 34 let a možná bude 50 ??? - kdybych někde objavil "zlatý důl pro moji kapsu" v žádném případě bych si nedával pauzu 50 roků- to bych musel být blázen ! "Akce Apollo" stála v přepočtu na dnešní kurzy asi 80 miliard USD - byl to historický krok pro lidstvo, ale podle mne krok ekonomicky silně prodělečný - jinak by nemohlo být zahozeno na 50 let to "co už umíme dělat" - dnes je silně ekonomicky výnosná výroba osobních aut, zastavme jejich výrobu - dejme si pauzu 50 let bez aut, bude to stejné jako s Měsícem - opustit něco "velmi výnosného pro civilizaci" co už zvládáme, co prý silně vynáší a přesto na to kašleme |
|
Myslím, že v podstatě je pravda na obou stranách. Jen co se týče výhodnosti bych doplnil, že ty 3 zrušené starty už nemohly nijak víc dát(z hlediska nových materiálů, technologií, apod.). Proto jejich zrušení nemohlo mít vliv na zisk z Apolla.
A ještě jedna drobnost - politici jsou krátkozrací. Vidí v horizontu jednoho volebního období. A v něm viděli jen faktury. Že se s odstupem let technologie přelili do ekonomiky a začali vydělávat(a tím zvyšovat daňový príjem státu), to už neviděli. To bylo pro ně příliš vzdálené.
Proto stačilo málo kritiky(dejte na chleba, ne na rakety) a bylo po základně... |
|
| Myslím, že jsme se tu už dříve shodli na tom, že Apollo bylo především "politický" projekt. Jeho primárním smyslem bylo demonstrovat možnosti a schopnosti USA (v souvislosti se "studenou válkou"). Toho bylo dosaženo už letem Apolla 11. Vědecké a ekonomické přínosy Apolla byly z tohoto pohledu vlastně až "v nadplánu". Hlavní ekonomické přínosy nastaly využitím technologií, vzniklých při vývoji systému Saturn/Apollo. Po dokončení vývoje už další ekonomické přínosy nevznikaly. Vědecky se samozřejmě pokračováním letů na Měsíc dalo něco dalšího získat, ale nebyla to tehdy priorita. Samotné "létání na Měsíc" žádné ekonomické přínosy nemělo, takže ukončení letů rozhodně nebylo nějaké "opuštění výnosného podniku" (ale spíš "minimalizace provozních nákladů"). |
|
Kdysi jsem někde slyšel zmínku o čistě ekonomicky vyčísleném odhadu kolikanásobně se cesty na Měsíc zaplatily celému lidstu. Byl jsem z toho čísla velmi překvapen, protože do té doby jsem si představoval (jako většina lidí) že se na tom muselo spíš šíleně prodělat i když jsem podvědomě tušil pravda je někde úplně jinde
Společensko kulturní dopad už se ale nikdo neodvážil vyčíslit.
Víte někdo přesný informace? |
| 23.3.2007 - 19:34 - Vítězslav Novák | |
|
"dejte na chleba, ne na rakety"
Spíš dejte na armádu - Vietnam žral vojáky i dolary velkou hubou.
A hlavně byla představa, že teď mají takový náskok, že raketoplán bude za pár let, bude dělat těch 50-100 startů do roka a s raketkami ať si hrajou nějací zaostalí bolševici... My budem na orbitě pečení-vaření a cesta dál - to je už brnkačka.
A navíc - koho zajímal nějaký Měsíc? Svoji hračku USA měly, tak je přestala bavit. |
|
citace:
Myslím, že v podstatě je pravda na obou stranách. Jen co se týče výhodnosti bych doplnil, že ty 3 zrušené starty už nemohly nijak víc dát(z hlediska nových materiálů, technologií, apod.). Proto jejich zrušení nemohlo mít vliv na zisk z Apolla.
A ještě jedna drobnost - politici jsou krátkozrací. Vidí v horizontu jednoho volebního období. A v něm viděli jen faktury. Že se s odstupem let technologie přelili do ekonomiky a začali vydělávat(a tím zvyšovat daňový príjem státu), to už neviděli. To bylo pro ně příliš vzdálené.
Proto stačilo málo kritiky(dejte na chleba, ne na rakety) a bylo po základně...
Ač je to takřka neuvěřitelné a v 90% názorů naprosto nemožné, tak v tomhle s Vámi naprosto souhlasím. |
|
citace:
"dejte na chleba, ne na rakety"
Spíš dejte na armádu - Vietnam žral vojáky i dolary velkou hubou.
Nebo třeba tam. I když těch pár ušetřených miliard byla jen kapka v moři... |
|
Pokračování Apolla by bylo hladovou zdí s významnými místními ekonomickými multiplikačními efekty, někde jsem četl, že se na programu Apollo podílelo snad až 700.000 lidí.
|
|
citace:
Pokračování Apolla by bylo hladovou zdí s významnými místními ekonomickými multiplikačními efekty, někde jsem četl, že se na programu Apollo podílelo snad až 700.000 lidí.
Ne nutně. Pokud by to pokračovalo směrem k Apollo Applications a pak i stálé základně, tak by tato "technologická revoluce" byla mnohem delší a mnohem hlubší. |
|
citace:
citace:
Pokračování Apolla by bylo hladovou zdí s významnými místními ekonomickými multiplikačními efekty, někde jsem četl, že se na programu Apollo podílelo snad až 700.000 lidí.
Ne nutně. Pokud by to pokračovalo směrem k Apollo Applications a pak i stálé základně, tak by tato "technologická revoluce" byla mnohem delší a mnohem hlubší.
Jestli jsem dobre cetl dostupne informace, vetsina materialu a technologii se "udala" v odberatelske sfere zhruba za 10 let. Nejprve vojaci s jejich pravem "prvni noci", pak prumysl a nakonec bezni spotrebitele. Pri soucasnych delkach volebnich obdobi je to mimo chapani politiku. Kdo z nich by chtel napomahat svemu nepriteli.
Jsem v tomhle smeru zvedavy na Cinu. |
|
citace:
Jestli jsem dobre cetl dostupne informace, vetsina materialu a technologii se "udala" v odberatelske sfere zhruba za 10 let. Nejprve vojaci s jejich pravem "prvni noci", pak prumysl a nakonec bezni spotrebitele. Pri soucasnych delkach volebnich obdobi je to mimo chapani politiku. Kdo z nich by chtel napomahat svemu nepriteli.
Jsem v tomhle smeru zvedavy na Cinu.
V prumysl se samovolne vyviji tak, aby ziskal vetsi podil na trhu. V netrznim prostredi se toto deje spise skrze lobisty, znamosti, korupci, atd. V trznim a liberalnim prostredi je to pak spise skrze inovace.
V realnem (ani liberalnim ani plne netrznim) prostredi se obvykle uplatnuji regulace, ktere mohou smerovat zminene inovace ruznym smerem.
V soucasnosti je velky tlak na inovace tak, aby prumysl byl setrny k zivotnimu prostredi a lidem. Prumysl tak vymyslel cely obor HSE, ktery pozira velke mnozstvi zdroju.
Proto politika zasadnim zpusobem ovlivnuje smer kterym se prumysl vyviji.
V pripade Apolla byl politicky tlak na to, aby space industry rozvijela inovace ve smeru dosazeni Mesice v urcitem terminu.
V pripade STS to byly inovace k dosazeni znovupouzitelnosti raketove techniky a rozvnomernem rozvrstveni investic na uzemi USA.
V soucasnosti je tlak na HSE - bezpecnost provozu raket, ochrana zivotniho prostredi a lidskeho personalu.
VSE nemuze byt uz z principu stejna jako Apollo, protoze sebou vlaci aparat HSE a milion ruznych standartu, operacnich filozofii a postupu.
V soucasnem prumyslu vam nedava nejvetsi vyhodu byt technicky nejlepsi, ale mit vsechny certifikaty ISO a HSE, byt politicky korektni, nedelat testy na zviratech atd.
To je smer kterym se vyviji soucasny prumysl v regulovanych ekonomikach. Proto prumysl vymyslel globalizaci, protoze zavadeni techto certifikatu je nesmirne drahe. To je duvod proc obri prumyslovi globalni giganti maji nejlepsi certifikaty a HSE politiku a proc budou tezit ze soucasneho regulacniho silenstvi.
Male zacinajici spolecnosti maji cim dal tim mensi sanci uspet v tomto prostredi.
Cina lezi ponekud stranou tohoto silenstvi a tezi z toho, ze sem globalni spolecnosti rady investuji proto, aby unikly ze sparu zapadni regulace. Uvidime jak dlouho jim to bude prochazet |
|
citace:
V soucasnem prumyslu vam nedava nejvetsi vyhodu byt technicky nejlepsi, ale mit vsechny certifikaty ISO a HSE, byt politicky korektni, nedelat testy na zviratech atd.
Je to ujety smer. Puvodni smysl techto certifikaci bylo zarucit minimalni naklady a maximalni zisk urcitou optimalizaci firmy, zajisteni transparentnosti vsech operaci a umoznit dalsi rozvoj presunutim usetrenych penez do vyvoje. Dnes se to vymklo kontrole.
Je jen otazkou casu, kdy nekdo rekne, ze rakety poskozuji zivotni prostredi, doporuci nasadit katalyzatory atd .. (vtip). Pri soucasnych reakcich verejnosti na GMO (ktere nam maji umoznit lepe se prizpusobit) a ochranarskou politiku pro zivotni prostredi, ktera uz davno nesplnuje co by mela, je zde pro prumysl i pro vesmir obrovske riziko. Predsi jenom, vetsina techto programu je placena z dani, z kapes smrtelniku, pro ktere je napr. "GMO je spatna vec, protoze v tom jsou ty, no, geny." (citat).
Prinost vesmirne mise byl v tom, ze zde byl jednoznacny cil - dostat se za jakoukoliv cenu na Mesic. Dnes je cil trochu jiny - dostat se za prijatelnou cenu na Mesic a ucinit ho ekonomicky vyhodnym. Je tu jedna nepopiratelna vyhoda. Mesic je absolutne mrtve teleso, dle nasich informaci nepratelske vsem nam znamym formam zivota. Jedine, s cim si zde budeme muset delat startost je, aby jsme ho neudelali nepratelskym i pro sebe. |
|
citace:
V soucasnem prumyslu vam nedava nejvetsi vyhodu byt technicky nejlepsi, ale mit vsechny certifikaty ISO a HSE, byt politicky korektni, nedelat testy na zviratech atd.
No byrokracie mě sympatická není (ISO..), ale zase proč by měly pokusy na zvířatech nějak zvlášť urychlit vývoj... zvlášť v kosmonautice a zvlášť v dnešní době totálního počítačového dohledu a teleprezence... dnes stačí dělat pokusy na zvířatech v podstatě už jen v situacích, kdy je jasné, že to těm zvířatům neublíží.
|
|
citace:
No byrokracie mě sympatická není (ISO..), ale zase proč by měly pokusy na zvířatech nějak zvlášť urychlit vývoj... zvlášť v kosmonautice a zvlášť v dnešní době totálního počítačového dohledu a teleprezence... dnes stačí dělat pokusy na zvířatech v podstatě už jen v situacích, kdy je jasné, že to těm zvířatům neublíží.
Pokusy na zviratech maji smysl pro aplikace, ne pro vlastni kosmonautiku. Tzn. farmacie a dalsi. V zacatcich kosmonautiky nebyla jina moznost, jak overit co se deje s organismem. Proto psi, opice a dalsi. Proto i seskok padakem z vysky pres 30km. Proto raketove sane - a obrovske vysledky na poli technologie, mediciny, ale i pro prumysl.
Byrokracie mi take neni sympaticka, ale bez urciteho byrokratickeho (nebo jestli chcete, administrativniho) aparatu nebudete schopny zvladnout logistiku akce, na ktere pracuje nekolik desitek, mozna i stovek tisic lidi, do ktere jsou zapojeny desitky az stovky dodavatelu a vse by se melo stihnout v terminu danem startovnim oknem. Nastesti tahle lekce prisla po valce, kdy byly problemy s logistikou napriklad vylodeni v Normandii jeste v zive pameti. A tuhle lekci si prumysl vzal k srdci. |
|
citace:
citace:
V soucasnem prumyslu vam nedava nejvetsi vyhodu byt technicky nejlepsi, ale mit vsechny certifikaty ISO a HSE, byt politicky korektni, nedelat testy na zviratech atd.
No byrokracie mě sympatická není (ISO..), ale zase proč by měly pokusy na zvířatech nějak zvlášť urychlit vývoj... zvlášť v kosmonautice a zvlášť v dnešní době totálního počítačového dohledu a teleprezence... dnes stačí dělat pokusy na zvířatech v podstatě už jen v situacích, kdy je jasné, že to těm zvířatům neublíží.
ISO je velice dulezite, protoze zavadi dulezite standardy a kompatabilitu mezi jednotlivymi subjekty, ktere potrebuji spolupracovat. Firmam se opravdu nevyplati nakupovat od subdodavatelu, kteri nabizi levny produkt, ale byla by s nimi prilis slozita komunikace a problem ve splneni vseho papirovani.
Proto je ISO dulezite a spousta firem v Cesku nema sanci proniknout na spickove trhy, protoze se na ISO diva s opovrzenim.
Co se tyce pokusu na zviratech, tak je to zamozrejme v mnoha pripadech nezbytne. To se tyka i pokusu na lidech. Ty se stale provadeji hlavne ve farmaceutickem prumyslu, ale i v chemickem, kdy se zkouma mozne negativni pusobeni ruznych pouzivanych chemikalii. Firmy se tak chrani proti pripadnych miliardovym zalobam. |
|
| Co se týče farmacie,tak šílené jsou zejména schvalovací řízení u nových léků. Roky trvá než se nové účinné léky dostanou na trh. Je těžké odhadnout kolik lidí trpí nebo zbytečně zemře kvůli zdlouhavým náročným schvalovacím procedurám na nové léky. Navíc tyto byrokratické předpisy tvoří celkem značnou část nákladu ve vývoji nového léku. |
|
Přesně. V současné době se např. téměř vůbec nevyvíjejí antibiotika. Firmám se to nevyplatí.
Vzhledem k růstu počtu bakteriálních kmenů odolných vůči všem známým antibiotikům, je toto velmi hrozivá situace. Zvlášť když už existují bakterie moru, nebo TBC zcela odolných vůči všem známým antibiotikům...
http://www.osel.cz/index.php?clanek=2550 |
|
citace:
Co se týče farmacie,tak šílené jsou zejména schvalovací řízení u nových léků. Roky trvá než se nové účinné léky dostanou na trh. Je těžké odhadnout kolik lidí trpí nebo zbytečně zemře kvůli zdlouhavým náročným schvalovacím procedurám na nové léky. Navíc tyto byrokratické předpisy tvoří celkem značnou část nákladu ve vývoji nového léku.
Mozna by si na to vzpomeli starsi rocniky. V padesatych letech byla vyvinuta nova antikoncepce. Nemela zadne zname vedlejsi ucinky, vypadalo to jako uzasny a genialni pripravek. Pozdeji se zjistilo, ze tento "lek" mel kumulativni ucinky, po delsim, zpravidla az rocnim uzivani, zacal poskozovat genetickou vybavu, nasledkem toho se rodily postizene deti. Zaloby postizenych rodin sli do stamilionu. Z techto duvodu je dnes jakykoliv novy smer vyvoje nebo i preparat podroben nejprve laboratornim testum, pak pokusum na zviratech, pokusum na lidech ... a veskere toto testovani ma za ucel zabranit podobnym situacim. Ano, je spousta latek, postupu ci dalsich zajimavosti, ktere by mohli pomoci nemocnym. Ale se stejnou pravdepodobnosti by je i mohly zabit. To je hlavni duvod, proc testovani ve farmacii trva dele a pocita se ne na mesice, ale na roky.
Technika ma podstatne jednodusi pohled. Funguje to / nefunguje to. Jak dlouho trval vyvoj raket ? Goddard, Braun, Koroljev ... vsichni pracovali roky, nez se jim podaril vyvoj noveho systemu. Bez pocitacu, navic jako politicky ukol, proto byly povolene urcite "ztraty". Dnes tyto ztraty nejsou povoleny. Nikdo by dnes politicky neustal to, co se bralo jako jedna z variant dobyvani Mesice - smrt astronautu. Dnes tam lide musi doletet za kazdou cenu zivi a musi se vratit. Technologicke zav y jako byla Columbia a Chalenger jsou "snesitelne" z ekonomickych zajmu, ale politicky zajem je odlisny.
Mimochodem, docela by mne zajimalo, byly nejak odskodneni pozustali techto a podobnych katastrof ? V rusku se to standardne resilo Leninovym radem a vencem s ucasti statniku. |
|
Ještě k Apollu. Samozřejmě to byl politický projekt. Ale přistání prvních Američanů strašlivě zasáhlo Kreml - byl to tvrdý úder rigidnímu sovětskému systému řízení a plánování. Pokud si my starší vzpomínáme, nám to rok po sovětské okupaci připadalo jako balzám. Tuším v 80. letech odhadoval jeden ze sovětských generálních konstruktérů zisky z vedlejšího přínosu Apolla na 300 mld USD a úpěl nad tím, že oni nejsou schopni něčeho takového dosáhnout.
Začátkem 90. let, při nějaké konferenci v Praze, přesně už si nepamatuji, jsem mluvil s několika Američany o dalším vývoji vědy a techniky. Stěžovali si, že by k novému vzepětí potřebovali nový projekt Apollo - romantickou vizi, která by burcovala lidi a taky politiky, kteří by viděli dál než za jedno volební období.
A k těm lékům. Právě koncem 60. let se ukázalo, že tuším contergan (či jak se to jmenovalo), prášek proti bolestem hlavy, který si oblíbily zvláště ženy, způsoboval těžké vrozené vady jejich dětem. A důvod? Neexistoval předpis zkoušet nová léčiva na generacích pokusných zvířat. Možná, že právě tento případ, který hýbal světem, byl podnětem k dnešnímu velmi přísnému testování. |
|
citace:
Technika ma podstatne jednodusi pohled. Funguje to / nefunguje to.
Vubec ne. Musi to fungovat podle predpisu, ktere zacinaji od urcite statni politiky, mezinarodnich dohod, stavebniho povoleni, EIA, IPPC ktere urcuje emisni limity, danove zatizeni, zakonik prace, vnitrofiremni predpisy, filozofie&procedury a take firemni public relations. K tomu se ted pridava kupceni s emisemi, ktere dale penalizuje vypousteni i toho nejmensiho prdu.
Pokud je tedy nejake technicke reseni funkci a levne, ale nesplnuje podminky uvedene vyse, tak je nelze pouzit. Pak je nutno pouzit i nekolikanasobne drazsi reseni.
Pokud to takto pujde dal, tak bude pokracovat uprk podnikatelskych aktivit do Ciny a do danovych a prespisovych raju. Mozna ze nepohrdnou ani Mesicem. |
| 29.3.2007 - 16:28 - Adolf | |
|
Co se týče pokusů na zvířatech, je hodně naivní se domnívat, že se bez nich lze obejít. Existují sice určité oblasti, v nichž se omezují, nebo vzniklo určité kastování tvorů, na kterých se co smí dělat při vědomí – např. chobotnice se už zpravidla nesmí pitvat bez anestézie, ale tyhle věci jsou nutné. Je kolem toho postaven obrovský průmysl produkce pokusných zvířat – nejčastěji různých hlodavců, ale dost často i kopytníků, psů aj. Jedna rasa speciálních laboratorních psů, co nekoušou, když je laboranti trápí, byla vyšlechtěna zrovna v Čechách. Produkuje např. bezbakteriální jedince nebo chovy geneticky naprosto shodných hlodavců (i bez klonování), chovy tvorů se sklony k různým onemocněním, která lze snadno vyvolat či až chovy zrůdiček s přesně definovanými malformacemi. Tento průmysl vyprodukuje ročně snad až stovky milionů zvířat, která jsou laboratořemi lačně spotřebována, a bez nich se medicínský a farmaceutický výzkum nehne.To, že dnes, když se zkouší šampón na očích králíčka, tak mu to oko nejdřív vyloupnou, protože už umí sejmout signály bolesti z oka a celého králíka jako senzor nepotřebují, a pak napíší, že šampón nebyl na živých zvířatech testován, neznamená, že by poklesla spotřeba laboratorních zvířat. Jen jistým způsobem stouply bariéry vstupu do odvětví a pomohlo se tak trochu jeho oligopolizaci a omezení konkurence za cenu zpomalení inovací a vzniku monopolní renty na úkor spotřebitele.
 |
| 29.3.2007 - 17:02 - J2930 | |
|
citace:
...a bez nich se medicínský a farmaceutický výzkum nehne.
nekdo se krmi antibiotiky a je zivouci zombie. Nekdo do posledniho dechu bojuje o zivot aby mohl sledovat svou oblibenou telenovelu nebo filozofovat na netu. Nekdo zere cesnek pije kozi mliko a cvici ja nevim kolik tibetanu. kdyz umre tak umre. Nekdo dela pokusy na lidech... socialni, ekonomicke, radiacni, ... nekdo lidi kupuje, nekdo je i prodava. nekdo je zabiji a boji se kdy sam bude zabit. tak zabiji vice, vice vice a vice. nekdo to ma takhle rad. |
| 29.3.2007 - 17:43 - Adolf | |
|
citace:
tak zabiji vice, vice vice a vice. nekdo to ma takhle rad.
Copak tu existuje nějaká možnost volby? Když chceme účinnou a levnou medicínu, farmakologii, zootechniku atp. tak ty pokusy dělat musíme. Když přijdeš na nový způsob využití tkáňových kultur, takže část myší nahradí levnější rakovina na Petriho misce, tak zachráníš o třeba 50 milionů bílých potkanů, kteří se díky tomu ani nenarodí, vyděláš miliardy a zlevníš léky. Všichni ti budeme vděční, nechtěj ale po mě, ale bych se obětoval pro ty myši, a zřekl se pokročilé medicíny, jen aby se ti hlodavci nemuseli narodit.
Ti, kdo pro své blaho potřebují radost ze skonání myši, se neukájí pocitem, že v biomedicíncké laborce někdo krmí myš azidothimidinem, ale koupí si živožravého hroznýše a ukájí se při jeho krmení.
|
| 29.3.2007 - 18:21 - J2930 | |
|
citace:
Copak tu existuje nějaká možnost volby?
Jisteze existuje. Zachranis skomirajiciho lineho duchodce drahymi vyslechtenymi leky a zabije te nekdo na dalnici. Peudohumanismus. 
Nekdo sahne po antibiotikach nekdo po lipovem caji. Nekdo predchazi nemocem pohyboveho aparatu nekdo si je buduje. Nekdo prispiva k rozvoji zivneho prostredi pro rakovinu a tvrdi ze ne. Nekdo to pak musi lecit...
Jiste, jsou obeti. Nekdo musel tu modrou bobuli sezrat aby zjistil, ze je to boruvka, nekdo zemrel aby zjistil, ze to je vrani oko.
Postavis elektrarnu aby ses podival na TV... nebo se muzes jit projit... a zjistit ze v parku sere pes a beha veverka.... maly kosmonaut na planete Zemi. |
| 29.3.2007 - 18:42 - Adolf | |
|
Šéf komise při příležitosti přijetí sebeoslavné Deklarace EU vykřikoval něco o tom, že Unie není cizí říše, která okupuje území našich států, ale že je to náš výtvor, na kterém se podílíme. Jsem sice rád, že tu máme aspoň Unii takovouhle, ale stejně nejsem schopen na ni nepohlížet jako na uzurpující mocnost. Z toho plyne i omezenost, s jakou bych např. byl ochoten za ni bojovat.
Znechucuje mě základní teze společenství, která tvrdí, že EU není nějakých obchodním společenstvím, nýbrž společenstvím hodnot. Asi by mi to nevadilo, kdyby mělo jít o hodnoty, se kterými se mohu ztotožnit, a které považuji za skutečné historické dědictví naší civilizace. Když se ale za jakousi snad „novou“ evropskou tradicí vydává maladaptivní pseudohumanismus či dokonce Zelená úchylka – viz to jejich rozhodnutí o alternativních zdrojích energie, probouzí to ve mně něco dost podobného krvežíznivosti. Nelze se pak divit, že v těchto záležitostech vnímám aktivity Evropy jako nepřátelské vměšování, nebyl bych ochoten bojovat, abych to bránil, a byl bych naopak ochoten proti tomu bojovat – třebas i ve spojení s cizí mocí, abych to v Evropě zničil.
Vnucují nám různé harmonizace daní, abychom náhodou někde neměli příliš levný stát, levnou dopravu do práce aj., ale jen za to krmí obtížné parazity nebo staví zemědělské hladové zdi, aniž by se zmohli aspoň na to, co už umí proti nám poloneandrtálští Číňané – vystřelit kosmonauta. Jak mám věřit perspektivě Evropy a jejímu směřování k nějakému smysluplnému cíli, když platí umělé zaostávání vlastního agrárního sektoru za prachy, za které by se dalo létat k Marsu, a neumí odvézt ani euronauta za orbitální humna. Jak mám věřit jejímu systému hodnot, když prioritu má umělá nákladná retardace hospodářského sektoru před pronikáním za nové hvězdné obzory, za které dnes doletí i státy, jež zatím představující na světovém hospodářském poli nosiče vody – jako Čína. Připadá mi to jako určení hodnot a preferencí v rodině, která svým dětem zaplatí prázdniny v Karibiku, ale nekoupí jim počítač. Jak mám právě takovému systému hodnot věřit? Jak nemám jeho vnucování vnímat jako vměšování cizí moci? Jak to dopadne, až přijde čas konfrontace a já si budu moci vybrat, za co chci bojovat?
Tyhle pseudohodnoty neukazují ani ke stabilitě ani k perspektivě nových příležitostí a EU se chová jako typická říše pracující na svém zničení.
|
| 29.3.2007 - 18:50 - Adolf | |
|
J2930
Nějak ti teď nerozumím. Asi chceš naznačit něco o možnostech volby.
To, co já tvrdím, je, že my možnosti volby úplně volné nemáme. Že jsou volby, kterými vytváříme svou perspektivu a budoucí příležitosti, jako třeba lety do vesmíru nebo vývoj nových energetických technologií, případně nová farmakologie i za spotřeby milionů potkanů, nebo pracujeme na tom, aby z nás byl Tibet. |
|
citace:
Tyhle pseudohodnoty neukazují ani ke stabilitě ani k perspektivě nových příležitostí a EU se chová jako typická říše pracující na svém zničení.
Souhlasim. |
| 29.3.2007 - 19:00 - J2930 | |
|
citace:
Nějak ti teď nerozumím. Asi chceš naznačit něco o možnostech volby.....nebo pracujeme na tom, aby z nás byl Tibet.
v tomhle bidnem svete nelze byt bohuzel Tibetem. to je pravda. Ale i kosmonautika je o ruznych pristupech. A stejne tak farmacie. Nikdy neni jen jedna cesta a lekarstvi se potaci ve stredoveku. to nepopres i pres mrtvoly potkanu. stejne ti nakonec uriznou pulku zaludku ... pri tve lasce k prasatkum. Ale mozna i mne. super farmacie nesuperfarmacie. reznictvi |
| 29.3.2007 - 19:03 - J2930 | |
|
citace:
citace:
Tyhle pseudohodnoty neukazují ani ke stabilitě ani k perspektivě nových příležitostí a EU se chová jako typická říše pracující na svém zničení.
Souhlasim.
ja myslim ze si nemuzete na nic stezovat. Evropa je bohuzel to nejlepsi misto pro ziti. Az na pilotovanou kosmonautiku samozrejme. |
| 30.3.2007 - 15:30 - Adolf | |
|
Když bych se měl zase vyjádřit k divu fenoménu Apollo, těžko bych se nemohl opakovat, co jsem tady už vícekrát tvrdil. Je to fakt podivné, že jednou takhle počátkem druhé půlky minulého století najednou tehdejší mocnosti zavalené spoustou jiných nákladných starostí jako Studená válka nebo Vietnamská válka, vyvinuly během několika let kosmické supertechnologie, kterých se pak z velké části vzdaly, takže dnes v technologicky i ekonomicky daleko obdařenější epoše na to zíráme a zopakovat bychom to kvůli svým investičním prioritám neuměli.
Vývoj technologie a hospodářství není nějak moc kontinuální záležitostí. Koncem předminulého století se spustila tzv. 2. průmyslová revoluce. Od té doby rostl potenciální produkt hospodářsky rozvinutých zemí konstantním tempem každý rok, jak se naplňoval potenciál rozvojového programu touto revolucí spuštěného. Ale program se časem vyčerpá a nepřijde-li další inovativní diskontinuita, cesty k zářným zítřkům se začnou zatemňovat zpomalením vzrůstu potenciálního produktu. Došlo k tomu i u programu 2. průmyslové revoluce. Potenciální produkt se začal v 60. letech zpomalovat. V 70. letech pak spadnul, dost nízko, v 80. letech se začal trochu sbírat, a 90. léta znamenají nástup nové epochy návratu k vysokým hodnotám potenciálního produktu. Tenhle fakt vyčerpání jednoho vývojového programu a bída období hledání nového je esencí vývoje tohoto období. Takové ty kecy o energetické krizi 70. let aj. nejsou ve skutečnosti ničím jiným jen určitým symptomatickým projevem té hlavní krize – vyčerpání vývojového programu.
I vnitropolitické problémy tehdejších zemí, jako byla např. určitá krize komunismu, jakou jsme u nás poznali koncem 60. let a pak při následné „normalizaci“, byla všeobecnější. V té době byly i barikády v Paříži, USA bylo rozervány sérií vnitřních konfliktů, které neměly zas tak daleko k občanské válce, a díky nimž se i úplně zbytečně zřekla vítězství ve Vietnamské válce, kterou za Vietnamce v rozhodující fázi vybojovali vnitroameričtí „povstalci“. Projevilo se to, co je v hospodářské zdraví horší než horečka ve fyzickém zdraví – pokles výnosnosti investic. Výrazně klesala např. výnosnost investic do výzkumu a vývoje. Kamsi do ztracena se začaly utápět projekty supersonických letadel a půl století se prudce rozvíjející letecká technologie najednou narazila na jakési „meze růstu“. Teorie mezí růstu se začala nosit mezi tehdejší intelektuální elitou. Zaručený růst, pokrok a zářné zítřky najednou přestaly platit. Zelený defétismus a meze růstu mají kořeny v tehdejším zklamání pokroku. Pokrok se zastavil a na pokroku založené společnosti najednou narazily na vnitřní potíže z toho plynoucí. Hlad po nových projektech s vekou návratností investic a zejména projektech, které by poskytly novou bázi technice, na které by se mohla rozvíjet k dalšímu pokroku a růstu produktivity byl enormní.
Státy hledaly východiska i v investičních projektech pod jejich patronátem. Monstrprojekty velké vědy v kosmu, urychlovačích aj. se neměly nikdy tak dobře jako počátkem vyčerpání programu 2. průmyslové revoluce. Je to logické, neměly dost úspěšné konkurence nabízející větší a rychlejší výnosnost. Bylo tedy možno spustit gigantické projekty čisté vědy a vývoje s nejasným vyústěním s návratností za obzorem dohlednosti jako projekt Apollo. Zároveň tyto projekty dobře sloužily na bojištích studené války i v poskytnutí nové vize společnostem zklamaným koncem pokroku. V 70. letech např. se biomedicíncký výzkum v USA dostal do stavu, že pomohl farmakologii a medicínskému průmyslu dostat se na úroveň ziskovosti a tržního postavení, že jeho nová výnosnost začala být nezpochybnitelná, a fyzikům, kosmonautům atp. se o tyto prostředky na veřejně podporovaný výzkum a vývoj konkurovalo s jejich výnosy z výzkumu těžko. Ve zlatých časech kosmonautiky byla ale výnosnost investic do výzkumu malá, a tak ty zlaté časy přišly.
V dobách poklesu návratnosti investic a určité investiční krize přišly i další pokusy řešit problémy s koncem pokroku problémy pomocí veřejné moci a veřejných investic. USA, které tou dobou čelilo konci pokroku kosmickými závody byly pod mocí politické reprezentace, která se snažila čelit i investiční krizi. Existuje jistý model společnosti, který se eufemicky nazývá korporativní stát. Původní název byl sice fašismus, ale v zemích, kde funguje dosud, se mu tak říkat nesmí, a tak byl vytvořen tento popisný název (i když i ten už je profláknutý). Povrchně uvažující naivkové si myslí, že podstata fašismu spočívá v brutalitě státní moci. To je ale nesmysl. Jde o podružný projev, který se vůbec nemusí projevit a jen za určitých speciálních okolností se projevuje. Takové Švédsko je klasickým korporativním státem ovšem s velmi přívětivou tváří veřejné moci. O věcech tam však rozhodují propojené korporace veřejných organizací a privilegovaných soukromých korporací s monopolními výsadami, jak se na fašismus sluší. Veškeré vydělané přebytky tam obyvatelstvo odevzdá do investičních projektů mocných – buď v podobě superprogresivních daní nebo jako podružní investoři různých IG Farben - tedy pardon dnes a u nich spíš SKF, Volv a Saabů, k zbohatnutí magnátů těchto korporací, neboť jen tak se vyhnou zdanění. Investiční aktivita Ameriky a její zaměření na ty správné národní priority měl zachránit stejný společenský model, jaký fungoval ve Švédsku, Salazarově Portugalsku, BAASistických arabských republikách aj. – korporativní stát. Na obyvatelstvo byla uvalena superprogresivní daň, jakou chvíli Kennedymu záviděli i švédští kryptofašisté. Aby byly investice vytlačené z obyvatelstva hrozbou daní pořád udrženy pod „národní“ kontrolou, začalo se pracovat na vládních agenturách, které měly kontrolovat investiční činnost v zemi v jakýchsi korporacích vládních investičních agentur a spjatých soukromých společností. Takové NASA tak funguje dodnes, ale už to dávno není zárodek systému k řízení investiční činností v USA, jaký to původně měl být.
Dnes tu máme pár vládních investičních účelových agentur a ani nás tak moc nenapadne, že jde o připomínku na časy, kdy se takto začala budovat síť investičních korporací, která měla řekněmě pošvédštit, když nechceme říci fašizovat USA. No, nakonec to nějak nevyšlo, hrdinný americký lid si nenechal vzít svobodu a ve spontánní revoltě CIA, prolil mozek kryptofašistického uzurpátora v Dallasu. Superprogresivní daň vzala za své a síť investičních agentur k transformaci hospodářského života země na korporativní stát také. Naštěstí Apollo chvíli vydrželo i záchranu svobody.
V 60. letech bylo hlavním cílem vývoje kosmonautiky vyvinout dopravní kapacity, které umožní výnosné aplikace. Nebylo moc jasné, co to přinese, ale čekalo se, že nové dopravní kapacity vytvoří příležitosti pro nové výnosné aplikace. Nechtělo se tak moc, aby bylo jasné, co to vynese. Čekalo se, že to automaticky nějakou příležitost vytvoří, ač není dosud jasná. Tyto riskantní předpoklady však tehdy vycházely. Pak ale předpoklady docela vyšly, až se to projevilo zvláštními efekty, které jako by začaly zpomalovat vývoj nosičů. Najednou kosmonautika vytvořila kosmické aplikace, které začaly být opravdu výnosné – vojenský průzkum, meteorologii, geografii, monitorování vegetace, ledovců, hydrologické situace nebo předpověď počasí. Rozdělila se tedy na kosmickou dopravu a kosmickou aplikaci. Většina lidí (i zde) docela nesprávně chápe kosmonautika hlavně jako kosmickou dopravu a vnímá ji kolik odveze tun materiálu na orbitu či dál. Koncem 60. a v 70. letech začala být kosmonautika hlavně tím, co přinesou aplikace, zatímco doprava jen službou, která to zajistí. Víc dopravy je pak plýtváním a hlavním cílem kosmonautiky je co největší výnosný výkon s co nejmenším objemem dopravy, která je k tomu zapotřebí. Dnes to v porovnání se 70. lety dokonce vypadá jako krize kosmonautiky, protože kilo kosmického nákladu vyprodukuje tolik telekomunikace či dálkového průzkumu země, kolik vyprodukovaly tuny v 70. letech, a navíc to kilo dnes pracuje roky. Dopravy je tedy pro výnosy z kosmonautiky třeba docela málo, a tak dnes, kdy koukáme na TV skoro jen přes satelit, mezi tím stahujeme filmy ze serverů na jiných kontinentech a bez družicových snímků povětrnostní situace aj. si vůbec nedovedeme představit život, potřebujeme daleko méně kosmické dopravy než tehdy, kdy bylo telekomunikací a průzkumu jen zlomeček dnešního objemu.
Aplikace ale přinesly rozpor. Najednou tu byla parta, co chtěla všechny ty prachy, co jdou do kosmu na aplikace s dopravou jen jako naprosto přiměřenou službou aplikacím. Původní koncepce – dál, výš, s větším nákladem – se jevila jako vyhazováním peněz. Tato koncepce svůj cíl vytvořit nové příležitosti splnila, teď ji tyto příležitosti samy dusily. Vytěžme příležitosti orbity a neplýtvejme prachy na dopravní kapacity, které už nové výnosy nepřinesou. O kolik je výnosnější příležitost na Měsíci než na orbitě? Když není, tak za takové blbosti nevyhazujte prachy. Podívejte kolik se za měsíční misi dá pořídit vysoce užitečných špionážních satelitů, meteodružic atp. Ty nové podněty vývoji technologií aj. už kosmonautika poskytla. Další a další misí Apolla další a další nové materiály aj. vznikat nebudou – to spíš aplikované mise na orbitě něco přinesou.
Takže to nakonec proběhlo „Na obou březích tehdejšího vesmíru“ – projekt Apollo byl zlikvidován ve formě, kterou nelze nenazvat pálením mostů. Unikátní raketový motor neobyčejné vyvinutý v Rusku pro měsíční mise s uzavřeným cyklem bylo nařízeno zničit, zničit veškerou dokumentaci, zničit postavené raketové motory, zahladit stopy, aby zas někdo nechtěl neužitečně ulétávat k Měsíci, když je třeba vést Studenou válku a vůbec být užitečnými.
Na NASA bylo uvaleno cosi podobného nucené správě Pentagonem. Co se bude tvořit už nesměli určit služební inženýři. Nařídili jim zvnějšku STS s jeho požadavky na optimum, jak si tehdy představovali prostředek pro aplikace a vojenskou využitelnost, s určitými brzdami, aby to nikdo nemohl zneužít, aby s tím za politicky poněkud jiných okolností neuletěl někam mimo užitečnou orbitální zónu. Proto ty krásné silné rakety nesměly nosit více koncových stupňů než jen toho kachlíkového kluzáka, ač logičtější by byl modulární systém pro různé typy vynášených modulů koncových stupňů – asi jako Eněrgia myslím. Tak se ale celý systém posychroval, aby nevyrážel nežádoucí vývojové větve a byl přikován jen k jedinému řešení, a to ve skutečnosti optimální nebylo.
Teď je ale čas, že orbitální kosmonautika je průmyslem jako každý jiný. Velké projekty základního výzkumu na orbitě působí rozpačitě. Určitě si lze „koupit“ dobrý citační index ve vědecké literatuře z výsledku na ISS spíše několikanásobně dráže než z jiných výzkumných projektů, co jich po světě je. V konkurenci výnosnosti výzkumných projektů už orbita v dnešní době obnovené dynamiky hospodářského růstu a výzkumné výnosnosti spíš prohrává. ISS je drahá kapacita s obrovskými fixními náklady, pro kterou není dost výnosných výzkumných projektů, aby se fakt rentovala. Kdo chce vložit prachy do výzkumu, má atraktivnější možnosti. Orbita je tedy výnosným průmyslovým prostorem a málo výnosným výzkumným prostorem. Došlo tedy k jistému výzkumnému vyčerpání orbity a zase se tedy nabízí možnost jít výš a dál za jinými neznámými příležitostmi. Není to už konkurence využití orbitálních příležitostí. Situace je podobná jako počátkem kosmonautiky – vytvořme dopravní kapacitu, která nás tam doveze, vytvoří se tím nové příležitosti, které třeba zatím ani neznáme.
Faktem však je obava, že měsíční kamení těch příležitostí nemusí přinášet tolik jako orbitální prázdnota. Nicméně zatím se to špatně odhaduje. Kdybychom uměli plně využít třeba záznamu informací o minulé aktivitě Slunce v měsíčním regolitu, mohlo by to přinést revoluci v klimatologii atp. Nějaké příležitosti, která nám nejsou dosud dost jasné nebo je ani netušíme, tam budou. Dnes ale každý výzkumný projekt soutěží o prostředky se spoustou konkurentů s nezpochybnitelným výnosem. Biomedicíncké výzkumy slibují za každý milion spotřebovaných potkanů nějaký ten objev, z něhož vzniknou příští cytostatika a V_I_A_G_R_Y. A za Orion by určitě aspoň nová V_I_A_G_R_A byla, takže zlaté časy velké vědy s nedostatkem konkurenčních výnosných výzkumných projektů jsou pryč. Měsíc bude buď stejně výnosný jako chov geneticky shodných potkanů na pokusy, nebo se tam létat nebude. Já ale optimisticky věřím, že bude stejně výnosný jako nově vyvinutá laboratorní bílá krysa.
|
|
