|
citace:
online prenos odpojeni a pristani z NASA TV + zaznamy (az budou) najdete na http://www.hvezdarna-vsetin.inext.cz/view.php?cisloclanku=2007040003
zaznam odpojeni je pripraven ke stahovani ____________________
|
|
| Sojuz TMA-10 se dnes (21.10.2007) v 9:14 SELČ odpojil od ISS. Přistání Sojuzu v Kazachstánu je plánováno na 12:37 SELČ (brzdicí manévr v 11:47 SELČ). Přehled událostí sestupu a další informace a odkazy lze nalézt na http://mek.kosmo.cz/video/vmcc_120.htm . NASA TV je a bude u toho. |
|
| Brzdicí manévr Sojuzu TMA-10 proběhl úspěšně (od 11:47 do 11:51 SELČ). Jurčichin, Kotov a Šukor jdou na přistání. |
|
Bude chat? Zatím mě to hlásí chybu - http://kostera.name/chat-flash/chat/
____________________
Milan H. |
|
| Chat je na http://chat.kosmo.cz/ . |
|
| V průběhu sestupu kabina Sojuzu přešla neočekávaně na balistickou trajektorii přistání, takže kosmonauti museli snést mnohem větší přetížení. Kabina dosedla cca 400 km západně od původně plánovaného místa, ale kosmonauti jsou snad v pořádku (ale na potvrzení se ještě čeká). |
|
Sleduji NASA TV,anglicky neumím  ,Sojuz má asi nějaký problém,ví,prosím, někdopodrobnosti? Posádce držím palce!!! a děkuju. V. |
|
| Bylo potvrzeno, že posádka je v pořádku (už je vyprosťují z kabiny). |
| 21.10.2007 - 14:30 - Tomas | |
|
Prvé foto z pristátia
http://www.genezis.eu/index.php?option=com_content&task=view&id=466&Itemid=83 |
|
| Vše dopadlo dobře,ale hned,jako neználka,mně napadá pár otázek:jaký je rozdíl mezi normálním přistáním a přistáním po balistické dráze (náčrtek by byl možný?)Jaké je přetížení při druhé možnosti?Jak to kosmonauti snášejí po půl roce ve stavu bez tíže? Na IAN jsem se dočetl,že balistické přistání je poslední šancí na přežití (až mě zamrazilo),je ještě jiný způsob mezi klasickým přistáním a přistáním po balistické dráze? Děkuju a přeju všem hezkou neděli V. |
|
citace:
Vše dopadlo dobře,ale hned,jako neználka,mně napadá pár otázek:jaký je rozdíl mezi normálním přistáním a přistáním po balistické dráze (náčrtek by byl možný?)Jaké je přetížení při druhé možnosti?Jak to kosmonauti snášejí po půl roce ve stavu bez tíže? Na IAN jsem se dočetl,že balistické přistání je poslední šancí na přežití (až mě zamrazilo),je ještě jiný způsob mezi klasickým přistáním a přistáním po balistické dráze? Děkuju a přeju všem hezkou neděli V.
Diskutovali jsme to trochu na chatu a selským rozumem to vidím asi takto.
Normálně Sojuz prolétá atmosférou řízeně s mírným náklonem (udržovaným pomocí motorků RCS) a tedy i s mírným vztlakem, takže přetížení je menší a přistání přesnější.
Pokud ale úplně dokonale nefunguje systém orientace nebo řízení náklonu, tak se přejde na "balistický" způsob přistání, to znamená "tepelným štítem přímo dopředu". Stabilita je zajištěna tvarem kabiny (aerodynamicky) a pokud to jde, tak se podporuje rotací kabiny kolem podélné osy letu.
Při balistickém přistání působí na posádku mnohem větší přetížení (cca 8g proti standardním 4g), takže mohou nastat zdravotní potíže. Kabina je mnohem více namáhána tepelně i mechanicky, takže se dostává blíže svým konstrukčním limitům a v krajním případě hrozí její selhání (asi tam ale budou pořád solidní rezervy). Kabina také dosadá daleko od hlavních záchranných týmů, takže péče o posádku po přistání je trochu horší. Důležité je i to, že balistické přistání je projevem selhání něčeho, co mělo fungovat. Proto je balistické přistání docela nepříjemná záležitost (nejen pro kosmonauty po půl roce ve stavu beztíže).
Náčrtek snad není třeba kreslit. Kabina se prostě při balistickém sestupu aerodynamicky brzdí více a tím pádem i klesá strměji a dosedá dříve.
Myslím, že u Sojuzu asi není jiná možnost přistání než "standardně", nebo "balisticky". Rozdíly mohou být jen v tom, kdy se přejde na "balistický" sestup (protože systém řízení náklonu může vysadit v různých fázích letu).
Pár zmínek o předchozím balistickém sestupu Sojuzu TMA-1 jsem našel na:
http://www.esa.int/esaCP/Pr_13_2003_i_EN.html
http://www.russianspaceweb.com/iss_soyuztma1.html |
|
| Pane Holube,dík za odpověď.Vím,že se to nedá porovnat,ale jaké může být přetížení při plném brždění dobrého auta na suchu z rychlosti třeba 100 km/h na nulu? |
|
citace:
Vím,že se to nedá porovnat,ale jaké může být přetížení při plném brždění dobrého auta na suchu z rychlosti třeba 100 km/h na nulu?
Pokud auto dokáže z rychlosti 30 m/s (108 km/h) zabrzdit na 30 metrech (to dokáží jen opravdu dobrá auta), tak mi to vychází na zpomalení 15 m/s2, tedy cca 1,5g (pokud se nepletu ve výpočtu).
Ovšem samozřejmě ve stíhačkách a akrobatických letounech piloti také zažívají přetížení až 8g (i více), ale zřejmě většinou po kratší dobu než kosmonauti při sestupu atmosférou (a ta doba působení přetížení je dost podstatná). |
|
citace:
Pokud auto dokáže z rychlosti 30 m/s (108 km/h) zabrzdit na 30 metrech (to dokáží jen opravdu dobrá auta), tak mi to vychází na zpomalení 15 m/s2, tedy cca 1,5g (pokud se nepletu ve výpočtu).
Aleši, nepleteš se a počítáš dobře. Jinak jsem na DC-8 při přerušeném přistání na Ruzyni zažil odhadem něco mezi 1,5 a 2g, ale narozdíl od auta skoro ve vertikálním směru /hlava-nohy/ a nebylo to nic moc příjemného, ale trvalo to jen asi 5 sekund.
Jinak při balistickém sestupu sojuzů je VŽDY NÁVRATOVÝ MODUL UVÁDĚN DO ROTACE. Jinak by vždycky plachtil někam, třeba i do ještě strmějšího sestupu, který by mohl být velmi nebezpečný. Rotace v průběhu jedné otočky kolem podélné osy (ona je to spíš precese než čistá rotace) se efekt aeridynamických sil způrměru a tedy nuluje.
____________________
Antonín Vítek |
| 21.10.2007 - 23:39 - Luděk | |
|
Přidám se jako Neználek2 :
* Jak a kdy poznají v řídícím středisku na Zemi přechod z normálního na nouzový režim balistického sestupu návratového modulu? Mají spojení, nebo podle sledování trajektorie sestupu, ...?
* V jakých částech sestupu, jakým způsobem a v jakém rozsahu je vlastně spojení s posádkou kosmické lodě ( před zahájením , během průletu atmosférou, během závěru sestupu) u Sojuzů a totéž i u STS?
Díky předem, Luděk Fík. |
|
citace:
Rotace v průběhu jedné otočky kolem podélné osy (ona je to spíš precese než čistá rotace) se efekt aeridynamických sil způrměru a tedy nuluje.
Šlo by,prosím,přeložit tuto větu,pro nás neználky, do češtiny? A ještě mě napadlo,omlouvám se že odbíhám od tématu,vyrobit,nebo sehnat odkaz,na slovníček pojmů,které se používají v kosmonautice a astronomii? Na IAN má pěkné články pan Grygar,ale je to samý čtvereček,trojúhelník,lomítko...Díky V. |
|
citace:
* Jak a kdy poznají v řídícím středisku na Zemi přechod z normálního na nouzový režim balistického sestupu návratového modulu? Mají spojení, nebo podle sledování trajektorie sestupu, ...?
* V jakých částech sestupu, jakým způsobem a v jakém rozsahu je vlastně spojení s posádkou kosmické lodě ( před zahájením , během průletu atmosférou, během závěru sestupu) u Sojuzů a totéž i u STS?Díky předem, Luděk Fík.
Pokusím se odpovědět zatím alespoň "laicky" podle mých obecnějších znalostí a zjištění. Někdo mne případně opraví nebo doplní.
Kabina Sojuzu přechází na balistický sestup sama zcela automaticky, takže řídicí středisko to může jen registrovat. Včera jim o tom kosmonauti stačili říct ještě těsně před ztrátou spojení, ale předpokládám, že se to dá také zjistit z telemetrie i z radarového sledování trajektorie (nevím ale jestli se kabina Sojuzu běžně radarově sleduje).
Komunikace Sojuzů se Zemí obecně probíhá jen v dosahu pozemních sledovacích stanic (typicky jen nad Ruskem) a myslím, že většinou v klasickém VHF pásmu. Spojení při sestupu obvykle na několik minut přerušuje plazma kolem kabiny v době jejího maximálního aerodynamického ohřevu. Po zpomalení se zřejmě ještě z kabiny Sojuzu vysunují dodatečné antény pro závěrečnou komunikaci před dosednutím.
Něco málo o komunikačním vybavení Sojuzu jsem našel na:
http://www.russianspaceweb.com/soyuz_tech.html
http://www.spaceref.com/news/viewsr.html?pid=18269
Americký raketoplán může komunikovat se Zemí jak prostřednictvím pozemních stanic, tak i prostřednictvím retranslačních geostacionárních družic TDRS (podobně jako ISS). Proto má na oběžné dráze trvalé spojení s řídicím střediskem (i když ne vždy je spojení dostatečné pro TV přenos). Při sestupu atmosférou je jedna z antén komunikačního systému směrována "dozadu" za raketoplán do koridoru bez plazmatu a směrem k družici, takže teoreticky snad lze udržet stálé spojení i po celou dobu přistávání. Přesto se myslím často stává že i raketoplán bývá několik minut v průběhu přistání bez použitelného spojení s řídicím střediskem.
O komunikačním vybavení raketoplánu blíže viz. http://science.ksc.nasa.gov/shuttle/technology/sts-newsref/sts-ovcomm.html
citace:
citace:
Rotace v průběhu jedné otočky kolem podélné osy (ona je to spíš precese než čistá rotace) se efekt aeridynamických sil způrměru a tedy nuluje.
Šlo by,prosím,přeložit tuto větu,pro nás neználky, do češtiny? A ještě mě napadlo,omlouvám se že odbíhám od tématu,vyrobit,nebo sehnat odkaz,na slovníček pojmů,které se používají v kosmonautice a astronomii? Na IAN má pěkné články pan Grygar,ale je to samý čtvereček,trojúhelník,lomítko...Díky V
Osobně to chápu tak, že při balistickém sestupu rotuje kabina podobně jako "káča" (setrvačník) na zemi (samozřejmě mnohem pomaleji) a také se podobně chová. Vršek "káči" se při rotaci mírně a pomalu "kývá". To je zmiňovaná "precese", kterou může mít i kabina Sojuzu. Pokud by kabina nerotovala, tak by při jakékoliv nesymetrii a náklonu měla tendenci někam pomalu "zahýbat". Pokud ale rotuje, tak se toto "zahýbání" vždy spolehlivě postupně rozloží (směruje) do všech stran, takže "v průměru" pak kabina letí "rovně".
Více o precesi lze najít např. na:
http://fyzweb.cuni.cz/dilna/krouzky/sr_rot/k35.htm
http://cs.wikipedia.org/wiki/Precese
Kvalitní slovník kosmonautických pojmů má A.Vítek na svém webu SPACE 40.
Má zde jak plné názvy nejrůznějších zkratek - http://www.lib.cas.cz/space.40/INDEXA.HTM ,
tak i výkladový slovník řady odborných termínů - http://www.lib.cas.cz/space.40/NORMA/NORMAUV.HTM |
| 22.10.2007 - 23:37 - Luděk | |
|
Děkuji za odpověď o komunikaci s kosmickými loděmi během přistání.
Přidávám odkaz na PRESS RELEASE - S_P_ KOROLEV ROCKET & SPACE CORPORATION ENERGIA
On Return of ISS-15 and VE-13 Crews to Earth : http://www.energia.ru/eng/news/news-2007/press_release-10-21.html
(čas a souřadnice přistání, něco málo k balistickému sestupu, 3 fotky z CUP).
Luděk Fík
|
|
Otázka k prechodu na balistický režim zostupu:
Došlo k nemu údajne vo výške 50km. Je prechod na balistický režim zostupu iniciovaný činnosťou riadiaceho systému, alebo je to zabezpečené čisto konštrukciou (napríklad tvarom) kabíny - teda napríklad pôsobením aerodynamických síl, bez ďalšieho zásahu riadenia?
Ako je zabezpečené riadenie "aerodynamického zostupu" - teda kĺzavého zostupu po dráhe s menšími preťaženiami? Pracujú tam nejaké raketové motory, ktoré udržujú kabínu vo vhodnej polohe? |
|
citace:
Otázka k prechodu na balistický režim zostupu:
Došlo k nemu údajne vo výške 50km. Je prechod na balistický režim zostupu iniciovaný činnosťou riadiaceho systému, alebo je to zabezpečené čisto konštrukciou (napríklad tvarom) kabíny - teda napríklad pôsobením aerodynamických síl, bez ďalšieho zásahu riadenia?
Ako je zabezpečené riadenie "aerodynamického zostupu" - teda kĺzavého zostupu po dráhe s menšími preťaženiami? Pracujú tam nejaké raketové motory, ktoré udržujú kabínu vo vhodnej polohe?
Je tam dvojí ovládání orinetace:
a) Tvar kabiny včetně jejího dna je osově symetrický (spodní tepelný štít je vzlatně vrchlík koule - jako byste uřízli hladce kus koule). Protože však rozložení hmot uvnitř přistávacího modulu je záměrně nesymetrické, pokud kabina vstoupí do atmosféry orientována přeně svoji osou symetrive ve směru letu, tak aerodynamické síly působí přesně ve směru osy, ale setrvačné síly sice také v jejím směru, ale posunuté, tak aby procházely těžištěm. V důsledku toho tato dvojice sil vytváří koutící momen, který se snaží otočit kabinu tak, aby obě dvě síly - aerodynamické i setrvačná - procházely těžištěm. Kabine se tedy trochu samovolně natočí, takže její osa symetrie už není shodná se směrem letu (vektorem rychlosti). V důcleku toho není obtékéní kabiny vzduchem symetrické, a kromě brzdicí složky aerodynamické síly (rozkládáme výsledou síly do dvou navzálem kolmých složek, jedna je shodná se směrem rychlosti, druhá k němu kolmá), exisluje další složka, která míří kolmo na brzdicí. Ta vyvolává eket, kterému se říká "aerodynamický snos" (BTW, poměru těchto složek síly se říká "aerodynamická jemnost"). Toto natočení kabiny se neřídí během sestupu žádnými tryskami, pouze před vstupem do atmosféry se kabina nasměruje tak, aby letěle tepelným štítem dopředu.
b) Trysky, kterými je kabina vybavena, se během aerodynamicky řízeného sestupu atmosforou užívají k jejímu natáčení kolem osy. V důsledku toho se mýže směr aerodynamického snosu nasměrovat v rozsahu 360 stupnů kamkoliv je třeba. Obvyhle tento snos míří směrem nahoru, což způsobuje, že kabina trochu "plachtí" a nesestupuje příliš rychle do atmosféry. V počátku sestupu - kdyby nastala situce, že letí příli "na placato", by bylo možné naopak na chvíli to otočit o 180 st., aby se "zabořila hlouběji do atmosféry" a "neodrazila se zpátky do vesmíru, nebo alesponě nepřeletěla plánované místo přistání. Otočení trochu doprava nebo doleva je pak využíváno k směrovému řízení letu. Je to hodno podobné, jako u letadel, ale s tím rozdílem, že aerodynamická jemnost kabiny Sojuzu je skoro o řád menší, než u běžných dopravních letadel.
____________________
Antonín Vítek |
| 23.10.2007 - 09:17 - Ervé | |
|
| Každopádně druhá porucha z 10 letů TMA napovídá o nedotažení nové elektroniky v Sojuzu. K tomu výpadek ISS, mám dojem, že dlouhodobé prohospodařování nedostatečných financí Ruska se projevuje. Naštěstí je Sojuz dostatečně bezpečný. |
|
citace:
Každopádně druhá porucha z 10 letů TMA napovídá o nedotažení nové elektroniky v Sojuzu. K tomu výpadek ISS, mám dojem, že dlouhodobé prohospodařování nedostatečných financí Ruska se projevuje. Naštěstí je Sojuz dostatečně bezpečný.
Ještě že osud letů nezávisí na tvém dojmu...  |
|
citace:
citace:
Každopádně druhá porucha z 10 letů TMA napovídá o nedotažení nové elektroniky v Sojuzu. K tomu výpadek ISS, mám dojem, že dlouhodobé prohospodařování nedostatečných financí Ruska se projevuje. Naštěstí je Sojuz dostatečně bezpečný.
Ještě že osud letů nezávisí na tvém dojmu...
Muj dojem je ze Sojuz je relativne jednoduchy a robustni. Kdyby k nejake podobne zavade melo dojit na raketoplanu, tak by bud nastoupily zalozni systemy nebo by doslo ke katastrofe.
Sojuz proste jen pristane po balisticke trajektorii.
V tehle souvislosti by me zajimalo jestli je Sojuz alespon "one fault tolerant". Cili jestli selhal primarni i zalozni ridici system. Nebo snad doslo jen k jednomu selhani a Soujuz cilene presel na balistickou drahu roztocenim podel vertikalni osy?
Je k dispozici nejaky zaver proc doslo k predeslym balistickym sestupum? |
|
| Dve poruchy za desať letov je celkom dosť, treba ale zobrať do úvahy aj fakt, že lode Sojuz TMA zostávajú na orbite pol roka pripojené k ISS, teda prakticky bez údržby a len s neveľkou kontrolou. |
