|
Americké kosmické velitelství konečně katalogizovalo první úlomky ze sestřelu USA-193. Mají mezinárodní označení 2006-057C až U, katalogová čísla 32502 až 32518.
Připojuji rozptyl drah (pořadí čísel je mezinárodní označení, sklon k rovníku ve stupních, doba oběhu, výška perigena, výška apogea)
2006-057C, 57.23, 100.00, 162, 1355
2006-057D, 58.29, 106.01, 213, 1870
2006-057E, 57.95, 93.58, 171, 729
2006-057F, 58.41, 102.73, 227, 1549
2006-057G, 58.82, 94.26, 172, 794
2006-057H, 58.60, 103.40, 230, 1609
2006-057J, 58.37, 96.87, 235, 983
2006-057K, 58.23, 100.04, 240, 1282
2006-057L, 58.55, 95.69, 242, 862
2006-057M, 58.45, 94.33, 225, 748
2006-057N, 58.55, 96.70, 239, 962
2006-057P, 57.80, 88.86, 205, 231
2006-057Q, 58.47, 89.06, 202, 255
2006-057R, 58.73, 94.70, 243, 764
2006-057S, 58.36, 96.24, 193, 965
2006-057T, 59.23, 92.41, 241, 544
2006-057U, 58.49, 90.63, 187, 423
Všimněte si, že
1) žádný z úlomků nemá vyšší perigeum jako výška sestřelu (247 km),
2) úlomek s nejvyšším apogeem (objekt H) má perigeum podstatně nižší, než 247 km, jen 230 km, což znamená, že jeho životnost bude nejvýše několik týdnů.
Jinak podle údajů z počátečního sledování oblaku trosek radiolokátory ze základny Vendenberg AFB v Kalifornii byl celový počet zaregistrovaných objektů (trosek) méně něž 3000 (podle formulace se to této hotnoě blížulo, žedný neměl rozměr větší naž cca 250 mm.
Většina z těchto úlomků již znaikla (ještě než mohly být katalogizovány.
____________________
Antonín Vítek |
|
| Sorry, nejvyšší apogeum má objekt D, 1870 km, ale perigeum má jen 213 km, takže zanikde velice brzy, během několika dnů. ____________________
Antonín Vítek |
|
quote:
Vlado:
Dle mého odhadu můžou doletět fragmenty rakety SM -3 až na apogeum 25 500 km. a žádná část z družice po rozbití nebude mít menší rychlost než 7,7 km/s ,což pádu k Zemi nepřispěje.
quote:
Antonín Vítek:
Nejvyšší apogeum má objekt D, 1870 km, ale perigeum má jen 213 km, takže zanikde velice brzy, během několika dnů.
Další z nekonečné série žertovných blamáží Vlada. |
|
Teď jsem použil program SATEVO (upozorňuji, že vzhledem ke krátké době sledování uvedených úlomků nejsou balistické koeficienty dobře známé, takže výpočet poklesu drah je značně nejistý), ale k mému překvepení všechny z dosud katalogizovaných úlomků by měly zaniknout již dneska a některé by už dokonce měly být dole!
____________________
Antonín Vítek |
|
| Vzhledem k mlčení považuju za jisté, že nádrž s hydrazinem trefili. Oblak trosek v TV o tom svědčil. |
|
citace:
Vzhledem k mlčení považuju za jisté, že nádrž s hydrazinem trefili. Oblak trosek v TV o tom svědčil.
Mlčení není. Tvrdí to. Viz poslední odkazy na stránce USA-193 ve Space-40
____________________
Antonín Vítek |
|
z videa som nastrihal obrázky, ktoré sú uložené tu: http://img4.net/myfiles.php?folder=US193%20-%20SM3
Popis:
US193 26-47-45 odpal.jpg - odpálenie antirakety SM-3
US193 26-53-60 buster1.jpg - koniec činnosti boosteru (cca 7-8 sekúnd)
US193 26-53-80 buster2.jpg - oddelenie boosteru
US193 27-02-74 stupen1.jpg - činnosť motoru 1. stupňa
US193 27-42-18 stupen1 end.jpg - motor 1. stupňa dohára (horel cca 45-49 sekúnd)
US193 27-43-15 stupen1 end.jpg - oddelenie motoru 1. stupňa a štart motoru 2. stupňa
US193 27-45-49 stupen2.jpg - činnosť motoru 2. stupňa (posledný časový údaj)
US193 zásah 01 flash.jpg - primárny záblesk pri zásahu
US193 zásah 02 fireball.jpg - "ohnivá guľa" zrážky
US193 zásah 03 fireball.jpg
US193 zásah 04 fireball.jpg
US193 zásah 05 explosion.jpg - výbuch - všimnite si rýchlo expandujúce plyny
US193 zásah 06 explosion.jpg
US193 zásah 07 explosion.jpg
US193 zásah 08 plyn.jpg - z miesta zrážky sa šíria trosky a plyn
US193 zásah 09 plyn.jpg
US193 zásah 10 plyn.jpg
Pri zásahu vzniklo niekoľko väčších samostatných trosiek a dva mraky trosiek, ktoré pravdepodobne zodpovedajú prerozdeleniu kinetickej energie medzi satelitom a hlavicou antirakety - postupne sa mraky od seba zreteľne oddelia
US193 zásah 11 dva mraky trosiek.jpg
US193 zásah 12 dva mraky trosiek.jpg
US193 zásah 13 dva mraky trosiek.jpg
US193 zásah 14 dva mraky trosiek.jpg
|
|
Jinak jsem provedl orientační výpočet změny rychlosti pro úlomek s nejvyšším apogeem (bezprostředně na prvním oběhu po zásahu mohlo činit asi 2028 km) a vyšlo mi to na 447 m/s.
To je řádová shoda s tím, co bylo pozorováno u FY-1C.
____________________
Antonín Vítek |
|
Včera (2008-02-27) byly katalogizovány další úlomky 2006-057V až AH.
Za chvíli přidám do SPACE-40, ještě zjistím, zda už něco bylo označeno jako zaniklé.
____________________
Antonín Vítek |
|
| Boli by nejaké podrobnosti o zásahu? Napríklad doba letu antirakety od štartu po zásah, vzdialenosť od miesta štartu, geometria zrážky a podobne? |
|
Včera (2008-02-28) byly katalogizovány další úlomky: 2006-057AJ až 2006-057AY. Celkem tedy 45 úlomků (nebo 46 včetně objektu A, pro který ale nejsou žádné TLE, takže mohl být formálně vyloučen z katalogu). Space Track zatím neuvádí žádný zánik, ale může to být jen administrativní záležitost (jsou v aktualizování těchto věcí dost liknaví).
Provedu analýzu, až splním nákupní povinnosti (a návštěvu chlupodravce), tedy po obědě. Pak udělám aktualizaci stránky startu 2006-057 ve SPACE-40.
____________________
Antonín Vítek |
|
Tři různé prostorové pohledy na dráhy zatím katalogizovaných úlomků z družice USA-193:
http://www.obsat.com/images/193DEB1.gif
http://www.obsat.com/images/193DEB2.gif
http://www.obsat.com/images/193DEB3.gif
Porovnání dráhy objektů s drahou ISS:
http://www.obsat.com/images/193DEB4.gif
Zveřejnil jeden z amatérských pozorovatelů družic, Daniel Deak
____________________
Antonín Vítek |
|
Udělal jsem statistický přehled rozdělení výšek apogea a perigea katalogizovaných úlomků pro nejnovětší data o jejich oběžných drahách (většinou se vztahují k dnešnímu dni; některé úlomky, většinou s extrémně nízkými perigei mají dráhy starší - pravděpodobně již zanikly).
Celkově byly zveřejněny dráhy pro 42 úlomků; pro tři úlomky elementy zveřejněny nebyly, sice byly zřemě sledovány, ale asi zanikly dříve, než mohly být jejich dráhy přesně stanoveny (jedná se o tělesa X, Y a Z).
Červenou čarou je vyznačena průměrná výška dráha původního satelitu.
Výška apogea původně rekordního úlomku 2006-057D k dnešnímu dni poklesla na 1792 km; novým rekordmanem co do výšky apogea je úlomek 2006-057AJ (2671 km).
____________________
Antonín Vítek |
|
Nepotřebuje komentář:
http://airspace.nifc.gov/mapping/nifc/_content.cfm?content=BLMtfrrecent
8/5536 - SPECIAL NOTICE .. THIS NOTAM REPLACES FDC 8/5501 DUE TO ADDITION OF CONTACT NUMBER. EFFECTIVE IMMEDIATELY UNTIL 0803092300 UTC. AIRCRAFT ARE ADVISED THAT A POTENTIAL HAZARD MAY OCCUR DUE TO REENTRY OF SATELLITE USA-193 DEBRIS INTO THE EARTHS ATMOSPHERE. FURTHER NOTAMS WILL BE ISSUED IF MORE INFORMATION BECOMES AVAILABLE. IN THE INTEREST OF FLIGHT SAFETY, IT IS CRITICAL THAT ALL PILOTS/FLIGHT CREW MEMBERS REPORT ANY OBSERVED FALLING SPACE DEBRIS TO THE APPROPRIATE ATC FACILITY TO INCLUDE POSITION, ALTITUDE, TIME, AND DIRECTION OF DEBRIS OBSERVED. FAA HEADQUARTERS, AIR TRAFFIC SYSTEMS OPERATIONS SECURITY, 202-493-5107, IS THE FAA COORDINATION FACILITY.
WIE UNTIL UFN
____________________
Antonín Vítek |
| 01.3.2008 - 16:55 - Blaza | |
|
| Zajimalo by me, jakou asi mela rychlost strela RIM-161 v okamziku srazky, zda-li stoupala/klesala a jestli byla vypalena proti smeru nebo po smeru letu USA-193. |
|
Byly katalogizovány další objekty - 2006-057AZ až 2007-057BJ. Celkem jich bylo dosud katalogizováno 56 (včetně objektu A, tj. původní družice).
Co se týče vlastní střelby, zdé se, že zasah byl skoro kolmo ke směru letu a pravděpodobně blízko apogea balistické dráhy s´hlavice střely. Tedy zboku a skoro vodorovně. Ale je to z neoficiálních zdrojů, které mohou být nejisté. ____________________
Antonín Vítek |
|
citace:
Zajimalo by me, jakou asi mela rychlost strela RIM-161 v okamziku srazky, zda-li stoupala/klesala a jestli byla vypalena proti smeru nebo po smeru letu USA-193.
Jednoducha uvaha hovori, ze satelit "zostrelil" hlavicu.
Ak by hlavica vrazila do satelitu kolmo na drahu jeho letu, odovzdala by svoju nevelku kineticku energiu, teoreticky by sa mohli telesa od seba len "odrazit, sklznut,..." 
Ked to napalil satelit celne do tela strely, tak vzhladom na pomer rychlosti bolo uplne jedno odkial kam letela a nastalo to co sme videli...
Avsak z ohladom na zvysenie pravdepodobnosti zasahu mu zrejme letela oproti a kopirovala jeho predpokladanu drahu.
Ja by som krivku apogea strely urcite kryl s orbitou satelitu, plus by som ju tam v kriticky okamih podrzal pomocnymi motorcekmi... |
| 02.3.2008 - 14:52 - Vlado | |
|
citace:
Jak může raketa SM-3 letící rychlostí 10 km/s zpomalit družici USA 193(nebo fragmenty po rozbití) která letí stejným směrem rychlostí 7,7 km/s
Dle mého odhadu můžou doletět fragmenty rakety SM -3 až na apogeum 25 500 km. a žádná část z družice po rozbití nebude mít menší rychlost než 7,7 km/s ,což pádu k Zemi nepřispěje.
Stejný směr? Proč si to myslíte?
SM-3 10km/s? Kde jste to vzal?
Ty údaje jsem vyčetl nějakých novinách nebo časopisu. Bylo to i s vyobrazením dráhy letu.
Je logické, že lépe se trefuje do tělesa které letí před tebou po stejné dráze.
To apogeum jsem odhadl z rychlosti 10 km/s a z perigea 247 km . Program na to nemám.
|
|
| Vědci pracují s exaktně definovanými pojmy a s relevatními daty. Šarlatáni a pavědci používají ke své práci novinové články. |
| 02.3.2008 - 16:03 - Vlado | |
|
Vědci pracují s exaktně definovanými pojmy a s relevatními daty. Šarlatáni a pavědci používají ke své práci novinové články.
---------------------------
Nejsem vědec ,ani pavědec ,ba ani šarlatán, ale jsem jenom konzument informací s selským rozumem, který se občas ozve a je za to bit ze všech stran, to pro to, že se vymyká normálu a nesežere všechno jak se mu to podá.
|
|
Člověk se zdravým seleským rozumem by se například podíval na toto
http://www.nasa.gov/images/content/126444main_iss_assembly_3a.jpg
a zjistil by velmi rychle, že žvásty o chybějících hvězdách jako důkazu o falšování jsou opravdu jen žvásty.
A mohli bysme pokračovat donekonečna... |
| 02.3.2008 - 17:05 - Blaza | |
|
citace:
Co se týče vlastní střelby, zdé se, že zasah byl skoro kolmo ke směru letu a pravděpodobně blízko apogea balistické dráhy s´hlavice střely. Tedy zboku a skoro vodorovně. Ale je to z neoficiálních zdrojů, které mohou být nejisté.
Dekuji za odpoved. Priznam se, ze jsem s takovouto trajektorii nepocital a mam problem tomu uverit. Jestli se casem dozvim, ze strela byla navadena pouze z lodi nebo se dokonce navadela sama, tak budu celkem v soku. |
|
citace:
Vědci pracují s exaktně definovanými pojmy a s relevatními daty. Šarlatáni a pavědci používají ke své práci novinové články.
Články do novin často píší i vědci. Nelze všechno co je v novinách brát jako špatné, ale opatrnost je na místě, někteří novináři dělají pro noviny špatnou službu. To znám.
Psát o vědě pro nováky není lehké, nepíšete to pro vědce, ale pro někoho kdo tomu moc nerozumí a musí se mu to podat po lopatě. Opravdu to není lehká práce umět mluvit či psát pro laiky. |
|
citace:
...zdé se, že zasah byl skoro kolmo ke směru letu a pravděpodobně blízko apogea balistické dráhy s´hlavice střely. Tedy zboku a skoro vodorovně. Ale je to z neoficiálních zdrojů, které mohou být nejisté.
Nerad sa priem s autoritou v obore, ale neleze mi do gebule ten zasah z boku, vsetko ostatne mi logicky sedi...
1/ Napr. na zasah telesa 8m dlheho letiaceho 8000 m/s pri triafani z boku sa musim zosuladit cca na 1/1000 sekundy presne... to pri radovo tonovych telesach a sucasnej technike si neviem predstavit. (este tak lepsie fotaky s rychlou uzavierkou)
2/ ak by draha strely bola v zavere rovnobezna s drahou satelitu, tak tam si zas viem predstavit triafanie s presnostou na decimetre...
proste si hlavica len strazi svoju polohu v predpokladanej drahe letu satelitu a centruje sa mu do cesty... |
|
citace:
citace:
Co se týče vlastní střelby, zdé se, že zasah byl skoro kolmo ke směru letu a pravděpodobně blízko apogea balistické dráhy s´hlavice střely. Tedy zboku a skoro vodorovně. Ale je to z neoficiálních zdrojů, které mohou být nejisté.
Dekuji za odpoved. Priznam se, ze jsem s takovouto trajektorii nepocital a mam problem tomu uverit. Jestli se casem dozvim, ze strela byla navadena pouze z lodi nebo se dokonce navadela sama, tak budu celkem v soku.
Buď v šoku!
Při těchto nutných rychlostech a přesnosti navádění se musí řídit hlavice sama. Nelze zavádět nějaký další systém s dalším zpožděním ... |
|
Na rýchlosť anirakety 10km/s neverím, to by musela mať trochu iné rozmery. Na rýchlosť zrážky 10km/s už áno, pretože 7,8-7,9km/s z toho predstavuje rýchlosť satelitu a na vlastnú rýchlosť antirakety pripadá ten zvyšok - teda 2-2,2km/s, čo je pri hmotnosti hlavice cca 10kg dosiahnuteľné.
Hlavica strely sa samozrejme musí poradiť sama, pretože doba prechodu povelového signálu je viac ako jedna milisekunda, čo predstavuje zmenu polohy cieľa o najmenej 8-10 metrov. Chyba určenia polohy cieľa môže byť na takejto diaľke až niekoľko metrov. Poloha útočiacej hlavice je určená s rovnakou chybou, chyba rýchlosti hlavice tiež. Systém riadenia bude ale vždy kombinovaný - raketa je navádzaná povelovo alebo inerciálne s korekciou rádiovými povelmi do vypočítaného bodu stretnutia s cieľom. Pred dosiahnutím priestoru je uvoľnená hlavica, ktorá už ďalej funguje na základe programu a cieľ vyhľadá samostatne a samostatne sa navedie na cieľ.
citace:
Antonín Vítek napísal:
Co se týče vlastní střelby, zdé se, že zasah byl skoro kolmo ke směru letu a pravděpodobně blízko apogea balistické dráhy s´hlavice střely. Tedy zboku a skoro vodorovně.
To by zodpovedalo stavu, že miesto vypustenia neležalo priamo na priemete dráhy družice a družica bola zasiahnutá na vrchole balisticklej krivky antirakety.
Pre Martina - hlavica bola zrejme orientovaná tak, že "pozerala" smerom k družici, ale pohybovala sa kolmo alebo šikmo na jej dráhu (letela "vytočená"). Situácia je podobná neriadenej križovatke v prehľadnej otvorenej krajine - ak sa súčasne blížia dve autá, jednému stačí pred križovatkou mierne pridať alebo pribrzdiť, aby sa bezpečne minuli. Antiraketa robí presný opak, ale princíp je rovnaký.
Veľmi záleží na tom, na akú diaľku dokáže hlavica družicu zachytiť a sledovať - od toho záleží, koľko času má potom na vlastné korekcie dráhy. Manévrovací priestor hlavice nebude príliš veľký - používa impulzné raketové motorčeky na tuhé palivo - takže tak či tak musí hlavnú časť práce pri navedení urobiť nosná raketa, ktorá musí hlavicu dopraviť do správnej polohy so správnou rýchlosťou, aby koncové navedenie zostalo v možnostiach hlavice. |
|
Myslím, že pro výsledek srážky je rozhodující zejména vzájemná rychlost obou těles v okamžiku srážky. Nestudoval jsem dostupné informace o tomto sestřelu nijak důkladně, ale podle mého muselo to vypadat nějak takhle. Družice si plula svojí rychlostí s "horizontální" složkou cca 8 km/s po své v podstatě kruhové dráze (rozdíl mezi apogeem a perigeem dráhy v řádu km případně desítek km snad mohu v tomto případě zanedbat). Ze země byla do její dráhy v podstatě "nastrčena" hlavice. Vzhledem k tomu, že raketa SM-3 nedokáže hlavici ani náhodou dostat na oběžnou dráhu v této výšce a hlavice se pohybovala někde kolem apogea její dráhy, mohla být její vlastní rychlost někde kolem 2 km/s nebo spíše i méně. Pokud se tedy hlavice při srážce pohybovala spíše rovnoběžně stejným směrem s družicí, družice do ní v podstatě narazila zezadu a vzájemná rychlost byla někde kolem 6 km/s. Pokud se raketa pohybovala v podstatě rovnoběžně s družicí, ale letěla "opačným směrem", byla vzájemná rychlost někde kolem těch 10 km/s. Pokud by se hlavice s družicí nepohybovaly rovnoběžně, ale spíše kolmo (hlavice by v okamžiku srážky směřovala v podstatě spíše vzhůru nebo dolů a její horizontální rychlost by tak byla malá), byla by jejich vzájemná rychlost někde mezi těmito dvěmi hodnotami (6-10 km/s).
Z hlediska navádění hlavice to tedy podle mého znamená, že jednotlivé stupně rakety obstaraly to, aby se hlavice v pravý okamžik nacházela v prostoru, kterým v tomto okamžiku bude družice prolétat. Hlavice už potom musela sama na základě svého zaměření družice manévrovat tak, aby se jí přesně "připletla do cesty". Zaměření bylo zřejmě natolik přesné, aby se hlavice "připletla do cesty" přímo určité části družice, kterou byla nejspíš ta zmiňovaná nádrž. |
| 03.3.2008 - 11:49 - Martin Jediny | |
|
citace:
...Hlavica strely sa samozrejme musí poradiť sama, pretože doba prechodu povelového signálu je viac ako jedna milisekunda, čo predstavuje zmenu polohy cieľa o najmenej 8-10 metrov. Chyba určenia polohy cieľa môže byť na takejto diaľke až niekoľko metrov. Poloha útočiacej hlavice je určená s rovnakou chybou, chyba rýchlosti hlavice tiež...
...Pre Martina - hlavica bola zrejme orientovaná tak, že "pozerala" smerom k družici, ale pohybovala sa kolmo alebo šikmo na jej dráhu (letela "vytočená"). Situácia je podobná neriadenej križovatke v prehľadnej otvorenej krajine - ak sa súčasne blížia dve autá, jednému stačí pred križovatkou mierne pridať alebo pribrzdiť, aby sa bezpečne minuli. Antiraketa robí presný opak, ale princíp je rovnaký. ...
Dik za odpoved, som ochotny sa zmierit aj s inym priebehom ako mojou predstavou, ale ak by som chcel bicyklom bez brzd vrazit do rusna uhanajuceho po zeleznici, tak najlahsia koordinacia je, ze mu pojdem po jeho drahe oproti a nebudem sa musiet extra casovat na zrazku z boku |
|
Poměrně solidní analýza sestřelu USA 193 je např. na http://celestrak.com/events/usa-193.asp (všetně obrázků a grafů). Pokud to dobře chápu, tak z analýzy plyne, že antiraketa SM-3 letěla téměř přesně "naproti" družici USA 193. Boční složka rychlosti by měla být prakticky zanedbatelná. Je zřejmé, že uváděná hodnota cca 10 km/s musela být celková vzájemná rychlost těles při srážce (a nikoliv rychlost samotné antirakety).
Úvahy z posledních příspěvků v tomto tématu tedy považuju za správné (kromě Vlada, jehož představa o dynamice srážky byla jednoznačně velmi nepřesná). |
|
citace:
citace:
...Hlavica strely sa samozrejme musí poradiť sama, pretože doba prechodu povelového signálu je viac ako jedna milisekunda, čo predstavuje zmenu polohy cieľa o najmenej 8-10 metrov. Chyba určenia polohy cieľa môže byť na takejto diaľke až niekoľko metrov. Poloha útočiacej hlavice je určená s rovnakou chybou, chyba rýchlosti hlavice tiež...
...Pre Martina - hlavica bola zrejme orientovaná tak, že "pozerala" smerom k družici, ale pohybovala sa kolmo alebo šikmo na jej dráhu (letela "vytočená"). Situácia je podobná neriadenej križovatke v prehľadnej otvorenej krajine - ak sa súčasne blížia dve autá, jednému stačí pred križovatkou mierne pridať alebo pribrzdiť, aby sa bezpečne minuli. Antiraketa robí presný opak, ale princíp je rovnaký. ...
Dik za odpoved, som ochotny sa zmierit aj s inym priebehom ako mojou predstavou, ale ak by som chcel bicyklom bez brzd vrazit do rusna uhanajuceho po zeleznici, tak najlahsia koordinacia je, ze mu pojdem po jeho drahe oproti a nebudem sa musiet extra casovat na zrazku z boku
ale vo vesmire nemas kolajnice ... sposob zasahu typu krizovatka X (s malym uhlom medzi trajektoriami) je menej narocny. hlavyca sa nemoze pohybovat po tej istej drahe ako druzica lebo na to nema (raketovy nosic je na to prilis slaby, zivotnost hlavice kratka a je to aj zbytocne) ... ak sa hlavica navedie na drahu tak aby cast jej drahy (najlepsie v apogeu lebo vtedy ma hlavica velmi malu veritkalnu zlosku a to je dalsia uspora) spadala do drahy druzice staci aby sa tam ta hlavica nachadzala v spravny cas (co je omnoho jednednoduhsie ako ladenie drahy) ... uplne postacuje ak sa navedie hlavica do cieloveho priestoru ... cim je uhol medzi trajektoriami mensi tym dlhsie hlavica zotrva v cielovej oblasti (ktora nie je velka) a tym je pravdepodobnost zasahu vyssia ... konecne doladenie je cisto na hlavici a nevyzaduje si vela energie ... hlavica sleduje ciel a meni svoju rychlost tak aby ciel mal vzhladom na hlavicu co najmensiu radialnu rychlost (vtedy totiz smerujepriamo na hlavicu) |
|
