citace:
Pochopil jsem správně, že po faktické stránce k kritice nemáte co říct a proto na svých závěrech (Pokud první stupeň použijí... Ještě chvíli...) netrváte?
Předpokládám, že inteligentní člověk pochopí časovou platnost dat a jen anonymní troll bude takto trollovat a navážet se do "analytika".
Na uvedených faktech včetně předpokladu("Ještě chvíli.") není třeba cokoli měnit.
Z videa pristátia 1. stupňa Falcon 9 SES 10 bolo vidieť, že najväčšie tepelné namáhanie kormidla bolo okolo 7 minúty, teda vo výškach od 30 do 20 km.
Vyniesol som to do grafu letu SES10 a JCSAT14:
A je vidieť, že pri JCSAT14 bola rýchlosť o cca 300 m/s nižšia ako u SES10 - viď červené šípky.
Áno, kované z titánovej zliatiny.
Má ísť o najväčší výkovok z titánovej zliatiny.
Ale zdroj si už nepamätám.
Výkovek? To slovo jsem tu už dlouho nečetl, to je jako by to David napsal
...dyť je to normální výraz... ?
Vykovat znamená z nějaké odlité "housky", což je směs kovu a strusky, vypreparovat dalším tepelným zpracováním spojeným s průběžným tepáním ručním kladivem, hamrem atd. samotný kov, který je tím postupným otloukáním veškeré (skoro) strusky zbavený. Tento proces se používal převážně v dobách, kdy technologie tehdejších pecí neumožňovaly natolik vysoké teploty, aby bylo možné železo z rudy úplně vytavit bez příměsí. Něco úplně jiného je soudobé relativně přesné odlévání např. do nějaké formy spojené s následným obrobením a začištěním anebo, v moderní době, 3D tisk. Takže pokud někdo tvrdí, že roštová kormidla byla "vykovaná", tak neví, co mluví. [Upraveno 18.4.2017 NovýJiřík]
Takže pokud někdo tvrdí, že roštová kormidla byla "vykovaná", tak neví, co mluví.
Jiříku, je toho plný internet.
Například Zde to říká v čase 3:47s, ale samozřejmě si to prohlédni celé, ať se o kování něco málo dozvíš.
...Vykovat znamená z nějaké odlité "housky", ... tak neví, co mluví.
...nieco mi vravi, ze ty asi nebudes technolog...
Nikdy jsem neříkal, že jsem ale: https://cs.glosbe.com/cs/cs/výkovek
Jsem jediný, kdo to pochopil tak, že máme nějakou surovinu, polotovar, hmotu s obsahem kovu, kterou následně kovářsky upravujeme (zahříváním a zpracováváním), neboli vykováváme, díky čemuž postupně a hlavně namáhavě vytváříme stále ušlechtilejší materiál, z něhož nakonec můžeme vytvořit požadovaný výrobek (výkovek)?
Nikde jsem neřekl, že tímto postupem nemůže v průběhu třeba i mnohadenního nebo dokonce několikaměsíčního kovacího procesu vzniknout (např. postupným překládáním) i něco opravdu extra, např. japonská katana nebo damascenský meč.
Jiříku, je toho plný internet.
Například Zde to říká v čase 3:47s, ale samozřejmě si to prohlédni celé, ať se o kování něco málo dozvíš.
Nechápu. Vždyť přesně o to jde. Ze vstupní kulatiny se ne sice kladivem, jako středověký kovář, ale moderním programovaným lisem vytváří výkovek.
Ale pořád jsem nikde nenašel, že by se roštová kormidla vyráběla tímto způsobem a ne odléváním do formy.
PS: Pokud někoho dráždí ten můj prapočáteční slitek kovu a strusky, tak kování je zřejmě historicky nejstarší technologie zpracování železa a přesně od téhle etapy se ve starověku a středověku začínalo. [Upraveno 18.4.2017 NovýJiřík]
Složité výkovky z titanových slitin se používají v leteckém průmyslu již více než 40 let, zde například rotorová hlava vrtulníku Hughes 500, takže nic nového pod sluncem.
Výkovky z titanu se běžně používají v letectví. Slovo "výkovek" má jen jeden význam. Ale je rozdíl, pokud se ve středověku pomocí hamru získávala ocel v podobě vykovaných ingotů z původně "houbovité" hmoty - železa, což byl produkt tehdejších nedokonalých pecí na zpracování železné rudy, zde jde o výkovek při postupu zušlechťování železa na ocel. (btw. vše čemu se dnes říká železo je ocel). A je rozdíl jestli jde o vykování materiálu do formy, kdy se takto zněkolikanásobí jeho pevnost, oproti odlitku. Výkovky z Titanu se používají např. na šasi letounu Lockheed Martin F-35 Lightning II, dokonce i na podvozek Bugati Veyron. Je to běžná věc nejen v letectví.
Doporučuji mrnkout na článek: http://www.technickytydenik.cz/rubriky/archiv/kovani-titanu-a-jeho-slitin_16624.html
Výkovky z titanu se běžně používají v letectví. Slovo "výkovek" má jen jeden význam. Ale je rozdíl, pokud se ve středověku pomocí hamru získávala ocel v podobě vykovaných ingotů z původně "houbovité" hmoty - železa, což byl produkt tehdejších nedokonalých pecí na zpracování železné rudy, zde jde o výkovek při postupu zušlechťování železa na ocel. (btw. vše čemu se dnes říká železo je ocel). A je rozdíl jestli jde o vykování materiálu do formy, kdy se takto zněkolikanásobí jeho pevnost, oproti odlitku. Výkovky z Titanu se používají např. na šasi letounu Lockheed Martin F-35 Lightning II, dokonce i na podvozek Bugati Veyron. Je to běžná věc nejen v letectví.
Dobře, ale i když se nerad opakuji, musím. Je někde informace, že roštová kormidla se vyrábějí kováním? Navíc z hliníku, jehož kujnost je prabídná, po několika úderech za studena praská a trhá se a ani po zahřátí to není žádná sláva? Ale zato se skvěle odlévá? To je to, oč tu běží.
Mimochodem, i ve středověku se kováním překládaných pásů železa vytvářela ocel; ocel není záležitost až moderní doby po vynálezu např. Siemens-Martinských pecí.
citace:NovýJiřík: Dobře, ale i když se nerad opakuji, musím. Je někde informace, že roštová kormidla se vyrábějí kováním? Navíc z hliníku, ... To je to, oč tu běží.
Jiříku, bohužel jsi asi špatně pochopil původní lamidův výrok "kované z titánovej zliatiny" (18.4.2017 - 16:57), který se týkal až předpokládané budoucí formy kormidel (a nikoliv těch současných hliníkových). Vyplývalo to z kontextu druhé věty předchozího příspěvku od Martina Kostery (18.4.2017 - 14:25). Uznávám, že to mohlo být matoucí, ale lamid to pak ještě upřesnil na "výkovky z titánu budú... (nie boli)" (18.4.2017 - 23:46). Každopádně jde zřejmě o nedorozumění a nemá smysl pokračovat v dalších sporech.
Výraz "kování" se prostě vztahoval až k budoucím titanovým kormidlům a ne k současným hliníkovým. To je vše.
Sure, well I want to be sure we don't wire this press conference into all things, because today is really about the fact that the rocket booster was re-flown and succeeded, so I want to contain things to that cause there's lots of other exciting things in the future - that'd be a very long press conference if we did all that. Technical elements that are most tricky, I think, for reuse is - the base heat-shield for the rocket, the grid fins. If you saw on the webcast, you may have noticed that the grid fins were lighting on fire. So we actually have a new design for the grid fin that is quite a bit more advanced than the current one. And it's... , I believe it will be the largest titanium forging in the world. It's a special alloy of titanium that's very good at high heat flux, whereas this grid fin is made of aluminum, but it's covered in thermal protection so it's - but it gets so hot that it lights on fire a little bit. Which is not very good for reuse. But the new grid fins should be capable of taking a scorching and being fine. And they'll also have significantly more control authority, so, that should improve reusability of the rocket. It will improve the payload to orbit by being able to fly at a higher angle of attack and use the aerodynamic element of the rocket to effectively glide like a big cylinder. It does have an L/D of roughly 1 if flown at the right angle of attack, but you need control authority, particularly pitch control authority, that's higher than we currently have to achieve that. So grid fins, base heat shield, paint I guess - paint can get a little toasty, so maybe having more of a thermal barrier coating instead of paint. There's a million little things, but I think we've got the base heat shield thing addressed, we've got a good plan for the grid fins, and it's like a bunch of little things that need to be ironed out, but overall we've got a plan to achieve the 24hr, zero hardware change reusability by next year.
vo videu je to po 29:45 min
Len podotýkam - kormidlo bude mať nový, účinejší dizajn. [Editoval 20.4.2017 lamid]
[Editoval 18.4.2017 lamid] 
