citace:--"Pasívny" brzdiaci / tepelný štít je použiteľný do hmotnosti ~10 ton a do priemeru ~5 metrov,--
Toto omezení nikdo reálně neprokázal, IMHO neexistuje horní limit pro rozměr štítu - záleží na materiálu a na plošném zatížení. Řízení pomocí raketových motorů nebo pohybem okrajů štítu limity nemá.
Máte pravdu, teoreticky není horní omezení. Jen se ten štít stává velmi velký, těžký a špatně řiditelný.
Pokud vím, tak jsou tu nejméně dva problémy:
1) čelo rázové vlny přesahuje okraj štítu o určitou (relativně) konstantní vzdálenost (řekněme 2m). Takže štít jakoby brzdí větší plochou a tedy menším plošným zatížením.
Například u návratové kapsle o průměru 1.5m je efektivní průmer na každou stranu rozšířen o 2m, takže výsledná plocha je cca 23,75m2 (=Pi*(5,5/2)*(5,5/2)) místo 1,76m2 (=Pi*(1,5/2)*(1,5/2)). Tedy cca 13,5 krát větší.
Pokud bude návratová kapsle mít štít o průměru 15 metrů, pak se tento efekt projeví výrazně méně. Konkrétně efektivní plocha bude 283,52m2 místo 176,71m2. Zde jde pouze o 1,6násobek.
Toto vede na výrazně vyšší plošné zatížení (a tedy na nutnost použít a orientovat a řídit mnohem větší štít než by plynulo z pouhého poměru hmot a plošných zatížení).
2) uprostřed štítu dochází k zastavení rázové vlny a k výraznému ohřevu. Tento efekt "nad-lineárně" roste s plochou štítu.
Prakticky by asi šla najít hranice velikosti štítu, kdy zvětšení plochy štítu ani nestačí kompenzovat váhu tohoto zvětšení ... ;-(
[upraveno 25.1.2019 17:30]
citace:otazka: ked si SpaceX od vojakov/vlady zauctuje cca. tolko co konkurencia, ale SpX v tom ma 50% marzu a konkurencia povedzme 10%, tak ako to nazvete? Dotacie? Nevola sa to nahodou trh?
...
Podstatné je, že cena není jedinné kritérium (obzvláště u vojenských/vládních/deep-space letů, kde je cena nosiče na LEO jen malý dílek skládačky).
Jde také o spolehlivost, stabilitu dodavatele, historické vzájemné zkušenosti a mnoho dalších ...
ps: pokud se velké projekty rozhodují POUZE podle ceny, tak většinou končí špatně. Protože pak je často vyhrávají nováčci a hochštapleři. Viz česká D1, nové berlínské letiště, finská elektrárna Olkiuto, ... atd.
1. SpaceX vyhrala vladne a armadne kontrakty na zaklade obvyklych kriterii, kde je cena, rychlost realizacie, spracovanie nakladu apod. SpaceX NEMA vyssie ceny nez konkurencia, skor je pravdepodobne ze su nizsie (kedze ziskala tie zakazky)
2. Kontraktor sa rozhoduje na zaklade ceny. Kontraktor NEVIE kolko z toho je marza, takze asi tazko bude niekto niekomu vytykat ze plati vysoke marze.
3. Ak SpaceX vyhra tender (ma konkurencieschopne ceny) a ma pritom najvyssiu marzu, tak to NIE JE dotacia, ani uradnik v kriminale, ani nic podobne. Skratka su daleko efektivnejsi a preto po prave zarabaju viac. Tak funguje trhova sutaz.
Vy ked kupujete auto, alebo letenky, tak viete kolko tam ma vyrobca marzu? Ked ma Ford vyssiu ako VW, tak posielate Ford do kriminalu? Houby s voctem, netusite kolko je marza a ani vas to nezaujima, zaujima vas vysledna cena a co je v nej zahrnute (servis apod.)
To co novak pise nema logiku. [upraveno 25.1.2019 18:24]
[upraveno 25.1.2019 20:13]
citace: Ne, to se, pane yamato, trh skutečně nenazývá.......
A mimochodem, státní úředníci, kteří spřízněné firmě dopřejí několikanásobně vyšší marži než je v odvětví obvyklé, v civilizovaných zemích končívají kariéru v kriminálu.
Přesně jak píše yamato, pokud je nabídka nejvýhodnější podle rozhodujících kritérií je to trh a je úplně jedno jakou má kdo marži. A taky za to rozhodně nikoho nezavřou.
citace: Přesně jak píše yamato, pokud je nabídka nejvýhodnější podle rozhodujících kritérií je to trh
Obvykle se v tomto významu termín trh nepoužívá. Protože potom by ztratilo smysl rozlišovat mezi tržními a netržními ekonomikami a např. československá ekonomika v letech 1948-1989 by podle vašeho pojetí byla stoprocentně tržní.
citace: Kontraktor NEVIE kolko z toho je marza, takze asi tazko bude niekto niekomu vytykat ze plati vysoke marze.
Ale proč by kontraktor nevěděl kolik je marže? Samozřejmě že to ví. A od kontraktora se informace rozlezla ke kdekomu, vždyť i Rogozin je schopen srovnávat marže v oboru v USA a Rusku.
citace: Vy ked kupujete auto, alebo letenky, tak viete kolko tam ma vyrobca marzu?
Nikoliv. Ale když nakupuje státní úředník za miliardy, neutrácí svoje peníze (na rozdíl od mne, když si kupuju letenku) a v civilizovaných zemích se proto úředníci různými způsoby musí krotit, aby veřejné peníze nerozhazovali a nedopřávali dodavatelům nadstandardní zisky. Například jsou země a obory, kde neplatí dodavatelům co si ti řeknou, ale náklady plus 3-4 % marže, jak uvedl Rogozin v tom rozhovoru.
Je smutné, že vy plýtvavé rozhazování považujete za normu, kdežto o normálních způsobech fungování státní správy jste nikdy ani neslyšeli.
PS. Mimochodem, to bylo původní obvinění proti hejtmanovi Rathovi, že vyplatil x milionů za práci, kde náklady plus obvyklá marže dělaly tuším (x-20) milionů. (Pak se ukázalo že policie lhala a bylo to jinak, ale to není důležité.)
citace:Ale proč by kontraktor nevěděl kolik je marže? Samozřejmě že to ví.
A jak by to mohl vědět - ona nějaká automobilka snad zveřejňuje
svoji marži při dodávce například nových policejních aut.
Soutěží se ve výběrovém řízení, kde rozhodujícím kritériem je především cena. A ta se navíc ještě zkoumá, zdali je to cena na trhu obvyklá - jinak se výběrové řízení klidně zruší. Nikoliv marže dodavatele.
Když vyhraje nějaká menší firma, která nemá přebujelé vedení jezdící v luxusních autech - tak klidně může mít vyšší marži i při nižší ceně za zakázku.
Stejně jako když někdo hledá například stavební firmu pro rekonstrukci svého domu - tak se též rozhoduje dost podle ceny. A vůbec netuší, jakou marži bude mít stavební firma.
Jinak i tam je tomu stejně - když nakupuje například elektronické součástky do elektroniky raket - tak se může řídit pouze cenou. Nikdo jiný totiž přesně neví, jaké jsou přesné náklady na výrobu složitých internovaných obvodů například pamětí a procesorů - jsem z oboru - takže vím o čem píšu.
[upraveno 26.1.2019 22:59]
citace: A jak by to mohl vědět - ona nějaká automobilka snad zveřejňuje...
Jinak i tam je tomu stejně - když nakupuje například elektronické součástky do elektroniky raket...
Dvě námitky:
Pentagon si vynášení svých družic neobjednává u automobilek. Ani u výrobců elektronických součástek.
Diskutovaná marže není nějakým tajemstvím, ale známá daleko za hranicemi USA. Představa, že o maržích amerických výrobců raket mají přehled hrači v oboru po celém světě, jenom ne Pentagon, je zjevně absurdní.
a to donedávna neboli verejne známe ani konečné ceny ULA, nieto ešte marže. Keď SpaceX zverejnila na webe "cenník" tak z toho boli všetci paf. To je panečku posun
citace:a to donedávna neboli verejne známe ani konečné ceny ULA, nieto ešte marže. Keď SpaceX zverejnila na webe "cenník" tak z toho boli všetci paf. To je panečku posun
SpX ma orientacnu cenu za start, nie je to pausal, ktory zaplati kazdy jeden klient. Inu sumu plati NASA, armada, sukromnici. Ak by ktorykolvek poskytovatel vystavil presny cennik, obavam sa, ze by sa podobal vianocnej ponuke nasho oranzoveho telekom operatora. Takze posun je to 'relativny' a paf mohol by len clovek, ktory o kozmonautike nemal ani paru.
V minulosti nebol problem ziskat odhadovanu cenu startu od ULA, ESA, stacilo poslat RFQ, pripadne stacilo guglit prislusne slovne spojenie a clovek mal prehlad o tom, kolko za co.
SpX priniesol cerstvy vzduch a rozceril stojate vody, a to je dobre pre trh. Uz aby tu bol aj BO a ini sukromnici.
plánovaný štart:
February 21 at 8:45 p.m. EST, or 1:45 UTC on February 22
záloha 32 min
February 22 at 8:41 p.m. EST, or 1:41 UTC on February 23. [upraveno 21.2.2019 08:22]
