Pro sondu Juno (kategorie sond New Frontiers) s plánovaným startem 2011-08-11 nosičem Atlas a příletem k Jupiteru v roce 2016 založil NASA samostatnou stránku
Startovní okno se otevírá 2011-08-05. Přílet k Jupiteru v červenci 2016. Pedpokládaná doba aktivní životnosti na jovicentrické oběžné dráze je 15 měsíců.
Článek o radiační ochraně vyvíjené pro elektroniku Juno viz
SPACE.com přináší pohled dovnitř u kosmické lodi určené pro Jupiter
by Leonard David, SPACE.com’s Space Insider Columnist
Date: 17 February 2011 Time: 12:47 PM ET
Kosmická loď Juno se k Jupiteru připravuje u Lockheed Martin Space Systems. Do kostýmů králíčka oblečení Jack Farmerie, vedoucí technik projektu Juno u Lockheed Martin (vlevo) a reportér SPACE.com Leonard David.
CREDIT: Gary Napier
LITTLETON, Colo. – Ještě nikdy jsem nebyl tak blízko něčemu, co poletí tak daleko.
Kosmická loď Juno určená pro Jupiter před svým plánovaným vzletem letos v srpnu na palubě rakety Atlas V-551 z Cape Canaveral, Fla podstupuje série životně důležitých testů – a já se vydal spatřit to z první ruky. Unikátní kosmická loď k vnější planetě, kosmická sonda se solárním pohonem je určena, aby k této gigantické planetě dorazila v červenci 2016.
Juno zmapuje intenzivní magnetické pole Jupitera, prověří existenci pevného planetárního jádra, změří množství vody a čpavku v hluboké atmosféře a bude pozorovat polární záře planety. Mise Juno je druhou kosmickou lodí konstruovanou v rámci NASA programu New Frountiers (Nové hranice).
Zde u Lockheed Martin Space Systems - budovatele Juno - se kosmické lodi dostává dobré a v odpovídající míře notné dávce něžné láskyplné péče – což je něco, co bude potřebovat, až se střetne s Jupiterovou intenzivní radiací.
Tento reportér se nasoukal do „kostýmu králíčka“ (proč se to tak jmenuje, neměl jsem ponětí, protože hopsnout do toho trvá věčnost) – oděvu vyžadovaného, abyste se mohli přiblížit a osobně seznámit se sondou.
A pomocí mluvčího Lockheed Martin a specialisty na formální ustrojení Garyho Napiera jsem si udělal masku s vousy, vklouzl do střevíčků připomínajících měsíční bagančata a plně se ustrojil, odmagnetoval a obrnil proti jiskrám.
Během přetlakového utěsňování při mém vstupu do superčisté místnosti, jsem se už cítil v dobrém kostýmu. Ovšem nemohl jsem se zbavit pocitu, že jsem se stal přitažlivou upoutávkou pro Pánské potřeby: „Bude se vám líbit, jak vypadáte.“
Kosmická loď Juno prolétá před Jupiterem v uměleckém vyobrazení.
CREDIT: NASA/JPL-Caltech
[b[Hada škrtiče připomínající kabeláž
Jak jsem se tak batolil dopředu, pozdravil mě a uklidnil podobně vyšňořený Jack Farmerie, vedoucí technik mise Juno k Jupiteru u Lockheed Martin. Je zjevně na svou práci hrdý, jeden prvek, ve kterém figuroval, bylo zavést hadu škrtiči se podobající kabeláž a výstroj těchto vodičů, která se plazí skrze celé Juno.
„Zdají se vám o kabelech sny?“ zeptal jsem se Farmerieho.
„Tak trochu ano. Občas jsem kvůli tomu měl zlé sny,“ odpověděl technik a řekl, že občas strávil 10 až 12 hodin denně jen zapojováním konektorů do kosmické lodi – každý z nich připojuje asi tak 150 jednotlivých vodičů.
Farmerie ukázal, že kabelová výstroj rozvěšená všude po Juno je speciálně zajištěná měděným opletením. „To jí zajistí dostatečné stínění od Jupiterovy radiace … takže ta kabeláž v tomto prostředí přežije. Přidává to ale hodně na váze.“
Zvláštní pozornost je rovněž věnována zabezpečení toho, aby všechno na Juno mělo uzemnění – tj., aby se zamezilo elektrickým výbojům, které by mohly elektrickým výbojem spojit nějaký bod sondy s jiným. „To by poškodilo vědu,“ řekl Farmerie.
Juno je vybaveno trojicí obrovských polí solárních panelů. Kosmická loď těží z pokroků v konstrukci slunečních článků, kdy jsou moderní články o 50 procent účinnější a odolnější vůči radiaci než křemíkové články, které byly k dispozici pro kosmické mise před 20 lety.
Krunýř pro Jupiter
Juno poletí na vysoké eliptické dráze kolem gigantické planety. Tím se vyhne většině oblastí u Jupitera s vysokou radiací. Udělá to průletem nad severem, sestupem na výšku pod radiačním pásem planety a pak vyrazí vzhůru nad jihem.
Ovšem Juno má první radiační krunýř k zodolnění elektroniky proti radiací – unikátně zhotovenou titanovou krabici, která ochrání klíčové komponenty před expozicí silně radiačním prostředím u Jupitera.
Technik revidující krunýř Juno – titanovou krabici, která zapouzdří klíčové komponenty kosmické lodi, aby je odstínila před intenzivními radiačními poli Jupitera.
CREDIT: Lockheed Martin
“Cílem bylo, aby cokoliv, co vecpeme do krunýře, … jsme tam dostali,” řekl Farmerie SPACE.com. „Byl to určitě ten nejtěžší drátenický job, co jsem kdy dělal.“
„Další položky „mimo krabici“, které obsahuje konstrukce Juno, mají svá vlastní zabudované stínění. Abychom se ubránili všemu, co Jupiter na kosmickou loď vrhne, používají se germaniem potažené pokrývky, říká, a zrovna tak obaly s vodivým filmem z Kaptonu.
Nepřekročitelná čára v písku pro start
Kolem a kolem mám dojem, že Juno nenese nic z Domácích potřeb nebo od jiného železářského dodavatele.
„Téhle věci říkáme vysledovatelnost,“ řekl Farmerie. „Každý šroubek, každou podložku, každou drobnůstku na této kosmické lodi lze zpětně vystopovat až ke dni, kdy jsme ji koupili, a odkud pochází.“
Juno se připravuje pro sérii testů, aby se předvedla její připravenost k cestě vzhůru k Jupiteru – srpnové datum startu nám dýchá na záda.
„Je to nepřekročitelná čára v písku,“ vysvětluje Farmerie. „Děláme, co musíme udělat, abychom ji dostali na odpalovací rampu včas. Obvykle to znamená přesčasy. Je to pro nás způsob života.“
Drsné prostředí
Exkurze k Juno je za mnou, jsem zpět v těsnící přetlakové komoře, rychle jsem shodil své montérky kosmického věku, abych si popovídal s Timem Gasparrinim, programovým ředitelem pro Juno u Locheed Martin.
„Jupiter je na cestu drsné místo … strašná radiace a máte tu prostředí s nabitými částicemi, se kterým je nutno dělat si starosti,“ řekl Gasparrini SPACE.com. „Je to daleko krutější než konstrukce pro misi k Marsu.“
Gasparrini uvedl rozdíl Juno oproti jiným kosmickým lodím, na kterých pracoval. „Je to větší a se zvětšování přichází větší obtížnost,“ řekl.
Let s monstrózními slunečními panely k Jupiteru je také problém. Gigantická planeta dostává 25 krát méně slunečního svitu než Země. „Máme tam rozvěšených asi 50 čtverečních metrů solárních polí,“ poukázal Gasparrini.
Juno poletí tam, kam ještě žádné sluneční panely před tím neletěly.
Gasparrini řekl, že výroba solárních polí byla na počátku problémová: „Veškerá sklíčenost před rokem a půl … byla právě kvůli tomu.“
Pohled na vědecké aparáty Juno, které NASA použije k výzkumu největší planety naší sluneční soustavy.
CREDIT: NASA/JPL
Juno zahrnuje 25 senzorů a devět experimentů. „To je spousta materiálu. Spousta zorných polí pro všechny ty přístroje a spousta věcí, které musíte udržet v pohodě,“ dodal Gaparrini.
Až bude na orbitě Jupiteru, bude tato rotující kosmická loď při každé otočce procházet kosmická zorná poli svých aparátů. Při třech otáčkách za minutu budou zorná pole aparátů snímat výřezy Jupitera asi 400 krát za ty dvě hodiny, co to trvá doletět od pólu k pólu.
Juno bude Jupiter oblétávat ve 32 násobných obězích držíc se 3 000 mil (4 800 kilometrů) nad vršky složitých planetárních mračen po dobu zhruba roku. Poté bude z orbity stažena, aby se zabránilo nárazu do jednoho z Jupiterových měsíců a jeho kontaminaci.
Míra obtížnosti
Jak se blíží čas startu Juno k Jupiteru, Gasparrini podléhá tlaku, aby sondu připravil k odeslání. Fanfáry příchodu několika kritických vyhodnocení celé kosmické lodi mu už dýchají na záda.
„Tohle neustálé napětí máte mezi úspěchem mise a 21-denním startovacím oknem pořád,“ řekl Gaparrini. „Děláte vše, čeho jste schopni, abyste zajistili, že kosmická loď bude pracovat na 100 procent bezchybně, až se dostane na orbitu. Máte ale tuhle realizaci a realitu, že máte jen 21 dní, abyste to dostali z planety, a že neuděláte nic blbě nebo zkratovitě, abyste toho později litovali.“
Každá kosmická loď je jiná, uzavírá Gasparrini, každá se chytá vyššího stupně obtížnosti.
„Na začátku si myslíte ‚tahle bude snadná‘ … ale ono to tak nikdy nedopadne,“ řekl. „U každé se objeví její vlastní těžkosti. Proto to děláme … protože je to výzva a je to vzrušující.“
Leonard Davis o kosmické průmyslu píše reportáže více než pět desetiletí. Je bývalým šéfredaktorem magazínů National Space Society Ad Astra a Space Word a od roku 1999 psal pro SPACE.com.
Originál a odkazy: http://www.space.com/10889-jupiter-spacecraft-juno-person.html
Mimochodem, jestli jsem spravne pochopil text z angliny, tak ta parabola (tusim 160cm, S a X pasmo) je nataceci v rozsahu 45st.
Tudiz nebudou setrvacniky hejbat samotnou sondou.
Jsem zvedavej, jak dokazali provest na ozubenem sneku presnost naklopeni paraboly s presnosti 0.0025st.
Aby jeden krok ...Zeme vpravo, krok dalsi ... Zeme vlevo a ne a ne se trefit "mezikrokem" na Zem) !!!!
V přesnosti natočení antény bych neviděl zásadní problém. Například současné montáže pro amatérské astro dalekohledy dokáží nastavit přístroje s přesností na 1´ a udržet dlouhodobě nastavení s přesností 1", A to celé za cenu do 30.000 Kč. Proto 6x větší přesnost v navedení na pozici mi nepřijde pro špičkovou techniku až zase tak neproveditelné.Pokud bych si zvolil montáž v ceně 150.000 Kč, dostávám se s chybou navedení na dvojnásobek hodnoty požadované přesnosti pro anténu sondy. Předpokládám, že se budeme pohybovat i v podobné hmotnosti nastavovaných zařízení.
presne, sucasna astro technika uvedene presnosti s rezervou zvlada, je to len otazka toho kolko penazi to toho chcete vrazit
19.2.2011 - 14:41 - M:
citace:presne, sucasna astro technika uvedene presnosti s rezervou zvlada, je to len otazka toho kolko penazi to toho chcete vrazit
Alebo zvolit vhodne konstrukcne riesenia.
Prvy problem je ci to je vobec technicky realizovatelne. Ak zoberiem do uvahy klb osi otacania a meter vzdialeny prevodnik pohybu, tak tvojich pozadovanych 0,0025st je presnost ulozenia cca 40 mikrometrov v sucte na obe ulozenia.
Technologicky:
To je uplne v pohode uz pre brusenie, nehovoriac o dalsich technologickych moznostiach.
Konstrukcne: je mozne pouzit detaily v beznej praxi nepotrebne. Napr. pritlacanie, brzdenie,...
V současnosti se na obyčejných astronomických montážích používají enkodéry, které zajišťují přesnost nastavení a udržení v krocích 1/8" a zajišťují dlouhodobé astronomické expozice s odchylkou maximálně 1" od vypočítavané polohy bez využívání další zpětné vazby a kontroly. Takže požadovanéá přesnost je v podstatě v možnostech amatérů a sériově vyráběných zařízení.
Stavba sondy byla v lednu 2011 dokončena, kdy se podrobila i akustickým a vibračním testům.
V současnosti probíhají dvoutýdenní testy ve vakuové komoře za nízkých teplot.
Odesláni na floridské KSC je v pláínu na začátku dubna.
Startovací okno se otevírá 5.8.2011
Sonda Juno byla umístěna do aerodynamického krytu nosné rakety Atlas V (a i s tímto krytem už byla převezena k raketě a namontována na ni). Start k Jupiteru je zatím plánován na 5.8.2011 kolem 17:34 SELČ (začátek startovního okna, které ten den trvá až do 18:43). Startovat z Cape Canaveral lze případně i v dalších dnech až do 26.8.2011.
Samozřejmě, přenos na NASA TV má začít 5.8.2011 v 15:00 SELČ (start může být nejdříve v 17:34 SELČ). Ještě dva dny předtím bude na NASA TV přenos z předstartovní tiskové konference (3.8.2011 od 19:00 SELČ). Viz http://www.nasa.gov/mission_pages/juno/news/juno20110726.html
Pokud máš na mysli VMCC MEKu, tak nechystám žádnou online reportáž. Přidal jsem alespoň do stávajícího VMCC (do "web news") online zobrazování Juno reportáže ze SpaceFlightNow.com (Juno SFN). http://mek.kosmo.cz/video/vmcc.htm
Takže po startu Atlasu v 18.25 selč vše proběhlo bezchybně. Zhruba po 10 minutách byla sestava na parkovací dráze a 30 minut poté, 9minutovým zážehem stupně Centaur byla uvedena na dráhu k Jupiteru. Úspěšné oddělení sondy od rakety proběhlo cca hodinu po startu.
Dnes ráno mě Neviditelný pes potěšil, že v mezi zprávami, které mi posílá e-mailem, bylo i tohle vskutku pěkné video celého průběhu startu:
feature=player_embedded
citace:Dnes ráno mě Neviditelný pes potěšil, že v mezi zprávami, které mi posílá e-mailem, bylo i tohle vskutku pěkné video celého průběhu startu:
feature=player_embedded
Kompletní videa NASA / ULA, odkazy jsou na stránce sondy ve SPACE-40
) !!!! 
