Kosmonautika (úvodní strana)
Kosmonautika@kosmo.cz
  Nepřihlášen (přihlásit)
  Hledat:   
Aktuality Základy Rakety Kosmodromy Tělesa Sondy Pilotované lety V Česku Zájmy Diskuse Odkazy

Obsah > Diskuse > XForum

Fórum
Nejste přihlášen

< Předchozí téma   Další téma ><<  193    194    195    196    197    198    199  >>
Téma: Slunce a klima
19.11.2010 - 16:00 - 
Exploze antarktického ledu
By P Gosselin on 19. November 2010

Antarktický mořský led jednoduše odmítá roztát a tvrdohlavě zůstává na hodně vysoké úrovni. Ve skutečnosti v roce 2010 dosáhl své vůbec druhé nejvyšší úrovně od počátku satelitních měření před 30 lety. Antarktický mořský led normálně vrcholí na asi 18,3 milionech km2 kolem 20. září.

Ale letos antarktický mořský led této hodnoty dosáhl už asi 9. srpna – o 5 týdnů dříve! Graf níže jsem využil k zakreslení těchto zjištění.

Tvrdohlavý antarktický led odmítá roztát.
V roce 2010 antarktický mořský led zůstal na úrovni vrcholu nebo nad ním (18,3 milionu km2) už déle než 2 měsíce od počátku srpna do pozdního října. Takhle vytrvat, to je pro led dlouho. Vsadím se, že tučňáci se z toho radují.

Opravdu jsme se nepodíval dozadu na stavy během let, ale pochybuji, že bych našel mnoho roků, kdy k tomu došlo. Tak se prostě musíte smát, když fyzici vyhlašovaní za klimatické vědce říkají, že Antarktida je v problémech.

Je fakt, že jsou to vyhlášenci za klimatické vědce, kdo jsou v problémech, jak to den za dnem odhalujeme. Nedivte se, jestli další model nebo článek přijde s prohlášením, že globální oteplování způsobuje více ledu! Přečtěte si to zde: http://notrickszone.com/2010/11/17/postdam-institute-foe-climate-impact-research-global-warming-could-cool-down-temperatures/ Nazvěme to preemptivní kontrolou škod z jejich strany.

Globální mořský led

Celkový globální mořský led byl asi do roku 2004 stabilní, pak na několik krátkých let ubyl. Od roku 2007 má však stoupavý trend. Jsme na stavu jako asi před 20 lety.

Celkový globální mořský led má zotavující se trend.

Mnozí jako Joe Bastardci nyní předpovídají zotavení Arktidy během pár následujících let. S žádným dalším táním ledů, příznačnou absencí tropických bouří a návratem tuhých zim to znamená, že alarmisté budou muset už sbírat napaběrkované izolované vlny veder, povodní či such.

 

____________________
Áda
 
20.11.2010 - 23:29 - 
Poselství zkázy o globálním oteplování může hodit zpětný ráz, jak ukazuje nová studie
Posted on November 19, 2010 by Anthony Watts

Zdejší příběh by si možná mohli někteří AGW úleťáci chtít přečíst. Konečně uznání, že tahle zkáza a chmura, peklo a velká voda, a tohleto všechno… jsou ve skutečnosti neúčinné a lidé začínají už trpět „klimatickou únavou“ ze všeho toho nějak nesmyslného podfuku. Překvapivě mnoho významných vědeckých výstupů (např. v Physorg, ScienceDaily) tohle tiskové prohlášení z University of California Berkley probírají ze všech stran. Ale pak, když se dostanete za nadpis, uvědomíte si, kdo je opravdu popírač. - Anthony

Strašlivá nebo emociálně nabitá varování o důsledcích globálního oteplování mohou při negativní prezentaci u lidí vyvolat zpětný ráz, čímž se podle výzkumu z University of California Berkley lidé stávají méně přístupní ke snížení své uhlíkové stopy.

BERKELEY – Strašlivá a emociálně nabitá varování o důsledcích globálního oteplování mohou při negativní prezentaci u lidí vyvolat zpětný ráz, čímž se podle výzkumu z University of California Berkley stávají méně přístupní ke snížení své uhlíkové stopy.

„Naše studie ukazuje, že potenciálně devastující důsledky globálního oteplování ohrožuje základní lidský sklon svět vidět jako bezpečný, stabilní a spravedlivý. V důsledku toho mohou lidé reagovat zavržením důkazů o globálním oteplování,“ řekl Robb Willer sociální psycholog z UC Berkley a spoluautor studie před publikací v lednovém vydání žurnálu Psychological Science.

„Čím je poselství děsivější, tím více to takové lidi, kteří jsou oddáni vidění světa jako v základu stabilního a spravedlivého, motivuje k jeho odmítnutí,“ souhlasí Matthew Feinberg doktorandský student psychologie a spoluautor studie.

Ale pokud jsou vědci a advokáti AGW schopni o svých zjištěních komunikovat méně apokalyptickým způsobem a prezentovat řešení globálního oteplení, řekl Willer, tak je většina lidí schopna se přes skepticismus dostat.

Poslední desetiletí viděla rostoucí vědecký konsensus o existenci zvýšení globálních teplot pevniny i oceánů. Významná část oteplujícího trendu byla připsána lidským aktivitám, které vytváří emise skleníkových plynů.

I přes vršící se důkazy Gallupem provedený průzkum z počátku letošního roku zjistil, že 48 procent Američanů věří, že obavy z globálního oteplování jsou přehnané a 19 procent si myslí, že ke globálnímu oteplování nikdy nedojde. V roce 1997 si 31 procent z těch, kdo dostali stejnou otázku v Gallupově průzkumu, cítilo, že tato tvrzení jsou přehnaná.

Ve světle těchto protichůdných trendů Feinberg a Willer zkusili prozkoumat psychologii za přístupem ke klimatickým změnám.

V prvním ze dvou experimentů 97 studentů bakalářského stupně v UC Berkley byli roztříděni podle svého politického přesvědčení, skepticismus ke globálnímu oteplování a úrovni víry v to, že svět je spravedlivý nebo nespravedlivý. Pro oznámkování na „škále spravedlivého světa“, která měří víru lidí ve spravedlivý svět pro ně i jiné, byli účastníci dotazováni, jak moc věří takovým tvrzením jako: „Věřím, že lidé z větší části dostávají, co si zaslouží,“ a, „věřím, že spravedlnost vždy převažuje nad nespravedlností.“

Účastníci následně četli novinové články o globálním oteplování. Články začínali faktickými daty poskytnutými Mezinárodním panelem o klimatické změně Spojených národů. Ale zatímco polovina účastníků dostala články, které končily varováními o apokalyptických důsledcích globálního oteplování, druhá polovina četla takové, které přicházely s pozitivním poselstvím zaměřeným na potenciální řešení globálního oteplování, jako jsou technologické inovace, které by mohly snížit uhlíkové emise.

Výsledky ukázaly, že ti, kdo četli pozitivní poselství, byli více nakloněni uvěřit v existenci globálního oteplování a měli větší víru ve schopnost vědy tento problém řešit. Navíc ti, kdo byli na škále spravedlivého světa vysoce oznámkováni, byli po vystavení pozitivnímu poselství ke globálnímu oteplování méně skeptičtí. Naopak ti, kdo byli vystaveni poselství zkázy, se ke globálnímu oteplování stali skeptičtější, zvláště ti, kdo byli vysoce skórováni na škále spravedlivého světa.

Ve druhém experimentu s 45 dobrovolníky naverbovanými ze 30 U.S. měst přes Craigslist výzkumníci specificky zjišťovali, zda by nárůst něčí víry ve spravedlivý svět zvedl i jeho skepticismus ke globálnímu oteplování.

Měli polovinu dobrovolníků jasně se vyjadřujících ve větách jako „spravedlnost vždy převažuje“, tak ti by měli mnohem pravděpodobněji při výzkumných procedurách přijímat hledisko spravedlivého světa. Pak jim ukázali video zobrazující nevinné děti vystavené újmám k ilustraci hrozby globálního oteplování pro budoucí generace.

Ti, kteří byli nastaveni na spravedlivé vidění světa, podle těchto výsledků na video reagovali nárůstem skepticismu ke globálnímu oteplování a menší ochotou změnit svůj životní styl ke změně své uhlíkové stopy.

Studie celkově dospěla k závěru: “Na strachu založené apely zvláště bez spojení s jasným řešením mohou vyvolat zpětný ráz a podkopat zamýšlený účinek poselství.”

 

____________________
Áda
 
21.11.2010 - 18:35 - 
Global Warming Science - www.appinsys.com/GlobalWarming

Spojené národy a Antropogenické globální oteplování = Přerozdělování bohatství

[last update: 2011/11/20]


Spojené národy chtějí vaše peníze.




OSN zahájila strašení globálním oteplováním, aby posílily své postavení jako světové vlády.
Viz: http://www.appinsys.com/GlobalWarming/GW_History.htm



Spojené národy se ve skutečnosti o CO2 nezajímají – je to záminka k hrabání peněz. Zpráva Universy Spojených národů z roku 2004
[http://www.unescap.org/tid/mtg/egmrti_ref272.pdf] uvádí:

• „Jak bychom mohli najít dalších 50 miliard US$ k financování? Zaměříme se na toky zdrojů ze zemí s vysokým příjmem do zemí rozvojových.“

• „Předpokládáme, že daně jsou již na jednotlivce a firmy uvaleny ve formě uhlíkových odvodů (nebo jiných daní na bázi ekologismu). Předpokládejme ovšem, že máme pobočky, kde je odvodové břemeno národních vlád určena jejich emisemi uhlíku, ale národní vlády mají volnost v rozhodnutí, jak tento daňový výnos vybrat. Jak už bylo zmíněno výše, z politických či jiných důvodů si mohou zvolit jinou základnu k vybírání daní.

• „Vzhledem k tomu, že emise způsobují environmentální škodu, kdekoliv se objeví, tak musí být korektivní daň stejná. Ovšem vyžaduje to zmírnit přihlédnutím k nerovnoměrnému rozložení světových příjmů – pravým záměrem za našimi současnými záměry jsou daně. Vzetí v úvahu i globální spravedlnosti naznačuje, že chudé země by měly nést menší daňovou zátěž a může to ospravedlnit i to, když daň bude vybírána pouze v zemích s vysokým a středním příjmem.“ (Jinými slovy 30% globálních emisí skleníkových plynů způsobených rozvojovými zeměmi se bude ignorovat.)

Objasňují, že jim vlastně jedno, jaká se použije rozvrhová základna k vybírání daně, pokud tak budou moci dosáhnout redistribuci světových příjmů ve jménu „globální spravedlnosti.“.



Činitel IPCC říká, že AGW je o přerozdělení bohatství

[update: 2011/11/20]

14. listopadu 2010 provedlo NZZ Online interview s Ottmarem Edenhoferem (Edenhofer je jak předsedou Pracovní skupiny 3 u IPCC tak zástupcem ředitele a ekonomickým šéfem Potsdamského institutu pro Výzkumu dopadů klimatu (PIK) a profesorem ekonomie klimatické změny na Berlínském technologickém institutu.

(Interview v němčině zde: http://www.nzz.ch/nachrichten/schweiz/klimapolitik_verteilt_das_weltvermoegen_neu_1.8373227.html
Překlad do angličtiny zde: http://thegwpf.org/ipcc-news/1877-ipcc-official-climate-policy-is-redistributing-the-worlds-wealth.html)

V interview učinil následující prohlášení:

• „Tohle, jak se budou práva na globální emise distribuovat, se rychle změní. Dojde-li k tomu podle základny na hlavu, pak se vítězem stane Afrika a obrovské částky peněz budou proudit právě tam. To bude mít ohromné dopady na rozvojovou politiku. A bude otázkou, zda vůbec jsou tyto země schopny s těmito penězi odpovědně nakládat.

• „V podstatě je velkou chybou diskutovat o klimatické politice odděleně od hlavních témat globalizace. Klimatický summit v Cancúnu koncem měsíce není klimatickou konferencí, nýbrž to je největší ekonomická konference od Druhé světové války. … Je třeba se oprostit od iluze, že mezinárodní klimatická politika je environmentální politikou. Nemá to už téměř nic společného s environmentální politikou. … Ale je třeba jasně říci, že de facto prostřednictvím klimatické změny přerozdělujeme světové bohatství.



Obrázek z: http://www.appinsys.com/GlobalWarming/HumanImpact.htm#forum




Spojené národy volají po ještě dalších penězích

Panel pro klimatickou změnu OSN, který byl od Kodaňské konference sestaven, chce více peněz: „(Vůdci panelu) Premiér Jens Stoltenberg z Norka a premiér Meles Zenawi z Etiopie řekli, že k odstrašení od tvorby dalších plynů způsobujících globální oteplování musí být použity daně na uhlíkové emise a tak se zvedne i příjem.

Viz: http://www.appinsys.com/GlobalWarming/UN_GlobalTax.htm zde jsou podrobnosti




Bohaté národy potřebují dodávat klimatické prachy

Očekávalo se, že po Kodaňské konferenci bude západní svět dodávat peníze. Ale existuje problém, kdy „bohaté národy vyžadují u rozvojových národů transparentnost‘ týkající se akcí v nakládání s klimatickou změnou. Musí existovat lepší ověřování ‚finančních návrhů‘ rozvojových zemí,“

Viz: http://www.appinsys.com/GlobalWarming/ClimateCash.htm s podrobnostmi




„Nezávislá“ revize IPCC

„Meziakademická rada (IAC) mezinárodní organizace světových vědeckých akademií byla požádána, aby provedla nezávislou revizi Mezinárodního panelu o klimatické změně (IPCC) a jeho procesů a procedur. Studie vzešla z pozvánky generálního tajemníka Spojených národů a předsedy IPCC a pomůže procesy a procedury IPCC dovést k páté zprávě a budoucímu vyhodnocení klimatické vědy.“

Není opravdu nezávislá.

Viz: http://www.appinsys.com/GlobalWarming/IPCC_IAC.htm s podrobnostmi




Kodaň 2009

Rámcová konvence Spojených národů o klimatické změně (UN FCCC) COP15 (Konference stran – 15) v prosinci 2009 v Kodani v Dánsku je za námi.

Hlava UNFCCC Yvo de Boer (jmenovaný Kofi Annanem v roce 2006) se zaměřuje hlavně na transfer peněz z rozvinutých zemi do zemí třetího světa: „Yvo často rozvojové země brání, občas silnými prohlášeními, v nichž trvá na tom, že severní polokoule musí platit.“

Viz: http://www.appinsys.com/GlobalWarming/UNCopenhagenPrep.htm s podrobnostmi




Africké národy chtějí dosáhnout svého rozvojového cíle tisíciletí – klimatických peněz

Rozvojové cíle Spojených národů na tisíciletí: „Klimatická změna ohrožuje trvale udržitelný vývoj, zvláště Rozvojové cíle tisíciletí (MDG). Pokud se adaptace na klimatickou změnu nebude financovat dodatečnými kanály, pak se předpokládá, že rostoucí dopad klimatické změny bude spotřebovávat čím dál větší díl rozvojové pomoci. Oficiální rozvojová pomoc samotná byla v roce 2008 ve výši 120 miliard $. Tato částka už k dosažení mezinárodních rozvojových cílů nestačí.“

Afrika chce globálního oteplovacího výpalného 67 miliard $ ročně.

Viz: http://www.appinsys.com/GlobalWarming/GWForAfrica.htm s podrobnostmi




Globální humanitární fórum – Stín OSN

Globální humanitární fórum (GHF) založil v roce 2007 Kofi Annan (bývalý Generální tajemník Spojených národů). Při otevření tohoto fóra v říjnu 2007 tiskové prohlášení GHF uvedlo: „Ve své první fázi se Fórum zaměří na humanitární dopad klimatické změny na chudé a nejvíce zranitelné, což pan Annan nazval: „Jedním z nejvýznamnějších vynořujících se humanitárních problémů, jimž nyní čelíme.“

Tiskové prohlášení GHF rovněž uvádí: „Ve Výboru zasedání vysoce vlivné veřejné osobnosti z vlád, občanské společnosti, vojenství, humanitárních organizací, business komunity a akademií.“ (Ani nemluvě o Spojených národech.) Sekretariát, výbor a s nimi spojení členové jsou i minulí a současní členové UN, včetně Rajendy Pachauriho – předsedy Mezinárodního panelu o klimatické změně OSN (IPCC).

Viz: http://www.appinsys.com/GlobalWarming/HumanImpact.htm#forum s podrobnostmi




Viz též:

Globální vláda: http://www.appinsys.com/GlobalWarming/GlobalGovernance.htm

Co odporuje údajné zranitelnosti: http://www.appinsys.com/GlobalWarming/Vulnerability.htm

 

____________________
Áda
 
22.11.2010 - 08:53 - 
Velmi mne zaujaly odkazy na různé rozbory uvedené panem Adolfem, především co se týče spalování biomasy a podílu sazí na celkové emisi uhlíku, dále o odlesňování jako jednou z hlavních příčin emise CO2 a sazí. Jedna věta je zvlášť krásná: „ Zastavení těžařů dřeva je nejrychlejší a nejlacinější řešení změny klimatu. Proč světoví lídři jsou slepí k této krizi?“ Zajímavý je i údaj, že jak v rozvojových tak vyspělých zemích roste podíl dřeva na výrobě energie a tím i podíl sazí v atmosféře.

Viděl jsem nedávno na Z1 pořad o odlesňování v Amazonii. Je to otřesné a většina vzácného dřeva jde od USA. Místní vláda pak na odlesněné plochy posílá farmáře, kteří již nikdy prales neobnoví, ale začnou tam farmařit, čím se zcela změní ekosystém. Jiný příklad nepřirozené činnosti člověka byl z USA: V poměrně vyprahlé krajině se od obzoru k obzoru táhla silnice, podél ní nekonečné žlaby a obrovská stáda dobytka. Automobily jely po silnici a do žlabů vypouštěly kukuřici, což byla jediná potrava pro dobytek. Je to asi produktivní, ale opět deformace ekosystému a přirozeného vzájemně propojeného způsobu hospodaření.

Zajímavé je, že ve všech rozborech uváděných Adolfem, které se snaží ukázat na zjednodušený, někdy deformovaný pohled IPCC na problém se nikde nepopírá samotný fakt možnosti změny klimatu, růstu teplot, ani se nevymýšlí krkolomné zdůvodňování převažujícím vlivem Slunce v tak historicky krátkém období. Jisté je, že člověk ničí planetu neuvěřitelně rychlým tempem.
 
22.11.2010 - 12:30 - 
http://zahranicni.ihned.cz/c1-48243550-zmeny-klimatu-lesy-primo-neohrozuji-postupne-si-zvykaji-tvrdi-nova-studie  
25.11.2010 - 21:48 - 
Něco, za co můžeme být vděční! Konečně: Kosmické paprsky jsou propojeny s rychlými změnami oblačnosti ve středních výškách
Posted on November 25, 2010 by Anthony Watts

AKTUALIZACE: Vedoucí autor Ben Laken odpovídá níže v komentářích.

Několikrát jsem na WUWT referoval o teorii galaktických kosmických paprsků navržené Henrikem Svensmarkem, která naznačuje, že změny v magnetickém poli Země modulují hustotu Galaktických kosmických paprsků (GCR), které následně představují setbu formací oblačnosti na Zemi, která mění albedo (odrazivost), čímž ovlivňuje energetickou rovnováhu Země, a tudíž globální klima.



Zjednodušený diagram vztahů mezi slunečním GCR a oblačností. Obrázek: Jo Nova

Nový dnes publikovaný článek v Atmospheric Chemistry and Physics naznačuje, že vztah byl již stanoven.

Obrázek 1 níže ukazuje korelaci, čtěte oba grafy vrchní i spodní se společnou vodorovnou osou.

Obr. 1 (A) Krátkodobé změny GCR (míru významnosti ukazují značky) a (B) výskyt anomálních změn oblačnosti (míru významnosti ukazují obrysy plnou čarou) nad společnou časovou osou. Data o GCR pochází z četných neutronových monitorů, proměnlivost je normalizována proti změnám probíhajícím během Schwabeho cyklu. Změny oblačnosti jsou troposférické průměry (z 30-1000 mb) z hodnot oblačnosti ISCCP.

Jak autoři v abstraktu píší (http://www.atmos-chem-phys.net/10/10941/2010/acp-10-10941-2010.html ):

Tyto výsledky poskytují možná nejpřesvědčivější dále uvedené důkazy přítomnosti vztahu mezi GCR a klimatem.

Dr. Roy Spencer uvedl, že pro změny oblačnosti nepředstavuje nic moc práce vyvolat „signál globálního oteplování“, který jsme pozorovali. Uvedl to ve svém Great Global Warming Blunder ( The Great Global Warming Blunder (http://www.amazon.com/Great-Global-Warming-Blunder-Scientists/dp/1594033730/ref=sr_1_4?ie=UTF8&tag=wattsupwithth-20&s=books&qid=1271759263&sr=1-4 ) píše:

Nejzřejmějším způsobem, kterým může přirozeně vyvolat oteplení, jsou malé, přirozené fluktuace ve vzorech atmosférických a oceánských cirkulací, které by vedly k 1% nebo 2% nárůstu globální oblačnosti. Oblaka jsou stínidlem Země a mění-li se z jakéhokoliv důvodu oblačnost, máte globální oteplování či globální ochlazování.

No vypadá to, že Laken, Kniveton a Frogley právě takový malý účinek našli. Zde jsou pasáže z abstraktu i z článku spolu s odkazem na celý článek:

Atmos, Chem. Phys., 10, 10941-10948, 2010-11-25

Doi: 10.5194/acp-10-10941-2010

Spojení mezi kosmickými paprsky a rychlými změnami oblačnosti ve středních šířkách

B. A. Laken, D. R. Kniveton a M. R. Frogley

Abstrakt: Účinek toku Galaktického kosmického záření (GCR) na zemské klima je velmi nejistý. Použití novátorských přístupů ke vzorkování založených na pozorovacích obdobích významných změn oblačnosti přináší statisticky robustní vztah identifikovaný mezi krátkodobými změnami toku GCR a nejrychlejšími poklesy oblačnosti ve středních šířkách (60-30 N/S) probíhajícími v denních časových rozsazích; tento signál je ověřen na reanalyzovaných datech o povrchových teplotách vzduchu (SLAT). K otestování kauzální souvislosti mezi pozorovanými změnami oblačnosti a detekovanými odchylkami SLAT byl použit experiment na základě Modelu obecné cirkulace (GCM). Výsledky ukazují, že anomální změny oblačnosti odpovídají za vytváření změn v SLAT, což poukazuje, že lze očekávat existenci kauzálního vztahu mezi významnými poklesy v rychlosti toku GCR (asi 0,79 GU, kde GU označuje změnu o 1% v amplitudě 11-letého slunečního cyklu během čtyř dnů) a pokles oblačnosti (asi 1,9 CU, kde CU označuje změnu o 1% oblačnosti během čtyř dnů), nárůst SLAT (asi 0,05 KU, kde KU značí změnu teploty o 1 K během čtyř dnů). Vliv GCR je jasně rozeznatelný od změn ve slunečním osvitu a meziplanetárního magnetického pole. Ovšem výsledky GCM experimentu jsou dle zjištění poněkud omezeny schopnostmi modelu úspěšně reprodukovat pozorovanou oblačnost. Tyto výsledky poskytují asi nejpřesvědčivější dosud předložené doklady o vztahu mezi GCR a klimatem. V této analýze jsme dospěli k závěru, že vztah mezi GCR a klimatem je řízen jak krátkodobými změnami GCR tak předběžnými vnitřními atmosférickými podmínkami.

Tahle pasáž mi ve vztahu k obrázku výše připadá zajímavá:

Složený vzorek ukazuje pozitivní korelaci mezi statisticky významnými změnami oblačnosti a krátkodobou variabilitou toku GCR (Obr. 1): k nárůstu toku GCR dochází asi – 5 dní před složeným vzorkem a koresponduje s významnými nárůsty oblačnosti lokalizovanými do středních šířek. Po této době tok GCR prochází statisticky významným poklesem ( 1,2 GU) se středem v klíčovém datu složeného vzorku pozorování; tyto změny odpovídají širokým statisticky významným poklesům oblačnosti (3,5 CU, 1,9 CU globálního průměru) v oblastech středních šířek.


A tahle …

Zde zjištěná silná a statisticky robustní vazba mezi nejrychlejšími poklesy oblačnosti v oblastech středních šířek a krátkodobými změnami v toku GCR je jasně rozlišitelná od účinku slunečního osvitu a proměnlivosti IMF. Pozorované anomální změny ukazují silnou symetrii podle rovníku v obou pásech zeměpisných šířek; a už sám tento vzor poskytuje dobrý náznak působení externího činitele, jelikož neexistuje žádný známý režim klimatické variability na analyzovaných časových rozsazích, který by za tuto zřetelnou reakci mohl odpovídat. Důležité je rovněž si povšimnout, že tyto anomální změny jsou detekovány v oblastech, kde je kvalita záznamů o oblačnosti ze satelitů dost robustní; výsledky minulých studií týkajících se odchylek v oblačnosti ve vysokých zeměpisných šířkách byly podrobeny přezkoumání kvůli nízké věrohodnosti záznamů o oblačnosti v polárních oblastech (Laken a Kniveton, 2010; Todd a Kniveton, 2001), ale taková omezení jako tam zde neplatí.

Ačkoliv jsou detekce oblačnosti ve středních šířkách robustnější než ty ve vyšších šířkách Sun a Bradley (2002) zjistili rozlišitelný vzor s vysokou významností mezi datovými sadami GCR a ISCCP z Atlantického oceánu, které odpovídají snímkování METOSATu. Vypadá to, že toto vychýlení neovlivnilo výsledky uvedené v této práci. Obr. 6 ukazuje rychlosti anomálních IR zjištěných změn oblačnosti vyskytujících se v Atlantiku, Pacifiku a pevninských oblastech středních šířek ve složených obdobích a srovnatelnými vzory změn oblačnosti pozorovaných ve všech oblastech, což naznačuje, že žádné významné vychýlení nebylo přítomno.


Závěry

Tato práce ukázala přítomnost malých ale statisticky významných vlivů GCR na zemskou atmosféru v oblastech středních šířek. Tyto účinky jsou přítomny jak v satelitních datech ISCCP tak NCEP/NCAR reanalyzovaných datech po nejméně 20 let, což naznačuje, že malé fluktuace sluneční aktivity mohou být propojeny se změnami v atmosféře Země prostřednictvím vztahů mezi tokem GCR a oblačností; takováto vazba může zesílit malé změny ve sluneční aktivitě. Navíc vztah mezi GCR a oblačností může rovněž fungovat v součinnosti s dalšími pravděpodobnými vztahy mezi sluncem a zemí týkající se proměnlivosti ve slunečním UV (Haigh, 1996) a celkovém slunečním osvitu (Meehl et al., 2009). Klimatický účinek, který je důsledkem takovýchto solárně–terestrických vazeb mohl mít významný dopad na klima už před vznikem antropogenického oteplení, soudě dle přítomnosti záznamů o vztazích slunečního cyklu detekovatelných v paleoklimatických záznamech (např. Bond et al., 2001; Neff et al., 2001; Mauas et al., 2008).

K lepšímu pochopení vztahů mezi GCR a atmosférou jsou zapotřebí další podrobné výzkumy. Zvláště je třeba využít jak pozemní tak satelitní monitorování oblačnosti a atmosféry v časových škálách s vysokým rozlišením za dlouhá časová období. Navíc se musí brát v úvahu i informace ohledně potenciálně důležitých mikrofyzikálních podmínkách, jako jsou aerosoly, rozměry mrakových kapiček a atmosférická elektřina. Během takového monitorovacího úsilí navíc k počítačovému modelování (jako od Zhou and Tinsley, 2010) i k experimentálnímu úsilí (jako jsou Duplissy et al., 2010) můžeme doufat v lepší porozumění zde pozorovaných účinků.


Vypadá to, že ten signál našli. Je to působivé zjištění, protože to nyní otevírá cestu i mapu cest, kam a jak se dále podívat. Očekávejte, že toho přijde více.

Celý článek (PDF 2,2 MB) je zde:
http://www.atmos-chem-phys.net/10/10941/2010/acp-10-10941-2010.pdf
Originál:
http://wattsupwiththat.com/2010/11/25/something-to-be-thankful-for-at-last-cosmic-rays-linked-to-rapid-mid-latitude-cloud-changes/ [Upraveno 25.11.2010 Adolf]

 

____________________
Áda
 
27.11.2010 - 19:32 - 
Negativní NAO přináší zpět do Evropy studené zimy
By P Gosselin on 25. November 2010

Skandinávie je právě zasažena extrémně chladným počasím a sněžením a střední Evropa se chystá ji následovat. Teploty v severním Švédsku spadly pod hranici -30 st C. Nevím, zda byl překonán nějaký rekord – možná nám dají vědět naši švédští čtenáři.

Obrácení NAO do negativního módu signalizuje přicházející horká léta studené zimy. Zdroj: Wikipedia

Roky jsme slýchali, že teplé zimy jsou v posledních dvou desetiletích v Evropě způsobovány člověkem způsobenou klimatickou změnou. Nyní „experti“ ale objevují, že za tím jsou přirozené cykly. Švédský anglicky psaný The Local dnes přišel s reportáží nadepsanou: Tuhé zimy na cestě: tvrdí experti (http://www.thelocal.se/30418/20101125/ ), který začíná slovy:

Tato zima 2020/2011 je nastavena jako stejně studená a zasněžená jako ta loňská, jelikož otočená meteorologická situace tlačí studený vzduch od pólů dolů do Švédska, předpovídají experti.

Tento jev je v meteorologickém žargonu popsán jako, že Severoatlantická oscilace vstupuje do negativní fáze (NAO).

Severoatlantická oscilace (NAO) je podle Winkipedie klimatický jev v Severním Atlantickém oceánu představující fluktuaci mezi různými atmosférickými tlaky na hladině moře mezi Islandskou tlakovou níží a Azorskou výší. Prostřednictvím východo-západního oscilačního pohybu mezi Islandskou níží a Azorskou výší je kontrolována síla a směr západních větrů a síla bouří po celém Severním Atlantiku.

Je to známo od 20. let (no, dávno před vstupem člověkem způsobené klimatické změny na scénu). Výše uvedený obrázek ukazuje její cyklické chování.

Wikipedia píše, že NAO je z větší části atmosférický mód. Je to jedena z nejdůležitějších manifestací fluktuací klimatu v Severním Atlantiku a vlhkostí klimatu v jeho okolí, ale neměli bychom si ji plést s Atlantickou multidekadickou oscilací (AMO).

Západní větry vanoucí přes Atlantik přináší do Evropy vlhký vzduch. V letech, kdy je silné západní proudění (pozitivní NAO), jsou léta chladná, zimy jsou mírné a často prší. Při zeslábnutí západního proudění (negativní NAO) jsou teploty v létě i v zimě extrémnější, vedou k vlnám veder a silným mrazům při snížených dešťových srážkách.

Švédský The Local píše:

Až do loňské zimy k tomuto jevu už roky nedošlo, při standardní situaci je NAO v pozitivní fázi s teplými jihozápadními větry přinášejícími do severní Evropy vlahé téměř bezsněžné zimy.

To se ale od loňska změnilo. Je to už dávno, kdy to bylo před lety negativní. Nikdo nedovede předvídat, co přijde dál. A tak tuhé, studené zimy, od nichž se donedávna věřilo, že v budoucnu kvůli člověkem způsobenému globálnímu oteplování budou vzácné, jsou zpět i s pomstou Evropě, přinejmenším do doby, kdy se NAO přepne zpět do pozitivního módu.

Evropské klima až dosud regulovaly přirozené klimatické cykly a jak se ukázalo, vůbec to nebyl CO2. Překvapení – překvapení! Přepnutí jednoho atmosférického cyklu může v Evropě změnit klima tak, že ten rozdíl bude jako mezi dnem a nocí.

Originál lze nalézt na: http://notrickszone.com/

 

____________________
Áda
 
28.11.2010 - 20:06 - 
Global Warming Science - www.appinsys.com/GlobalWarming

Mraky

[last update: 2010/11/21]


Oblačnost zůstává jednou z oblastí vnášejících do klimatického modelování největší nejistotu. Mraky zachycují teplo vyzařované Zemí, čímž způsobují oteplování. Mraky odráží sluneční svit, takže mu brání, aby se dostal na Zem, čímž způsobují ochlazování. Mraky rovněž teplo přenáší z povrchu Země do vrchní troposféry, čímž způsobují ochlazování povrchu.


Klimatické modely IPCC a mraky

Zpráva IPCC AR4 (2007) WG1 Kapitola 8 s přehledem klimatických modelů (historický přehled v Kapitole 1)

Z Kapitoly 1 ([http://www.ipcc.ch/pdf/assessment-report/ar4/wg1/ar4-wg1-chapter1.pdf]):

„amplituda i znaménko zpětné vazby mraků byly pojednány v TAR jako vysoce nejisté a tato nejistota byla citována jako jeden z klíčových faktorů vysvětlujících rozsah modelových simulací budoucího klimatu při daném emisním scénáři. Tak nelze považovat za překvapení, že citlivost klimatu Země ke změnám koncentrací atmosférických skleníkových plynů musí být silně závislá na zpětných vazbách mraků, což lze ilustrovat na nejjednodušším teoretickém základě pomocí dat, která jsou už dávno dostupná. Satelitní měření opravdu poskytla smysluplné odhady zemské radiační rovnováhy už od 70. let (Vonder Haar a Sukni, 1971). Mraky, které zakrývají kolem 60% povrchu Země jsou odpovědné za až dvě třetiny albeda planety, které je asi 30%-ní. Pokles albeda o pouhé 1% mění albedo Země z 30% na 29%, mohlo by způsobit nárůst rovnovážné teploty absolutně černého tělesa o asi 1 st C, což je velice významná hodnota, zhruba rovná přímému radiačnímu účinku ze zdvojnásobení koncentrace atmosférického CO2.“

• „Silný účinek procesů v oblačnosti na modelovanou klimatickou citlivost ke skleníkovým plynům byl zdůrazněn dále prostřednictvím nyní již klasických experimentů s Modelem obecné cirkulace (GCM) prováděných Seniorem a Mitchellem (1993). Tyto vytvořily změny průměrných globálních povrchových teplot (v důsledku zdvojnásobení koncentrace atmosférického CO2) v rozsahu 1,9 st C až 5,4 st C, jednoduše změnami způsobu, jakým jsou v modelu pojednány radiační vlastnosti mraků. Je to poněkud zneklidňující, že výsledek složitého klimatického modelu může být takto drasticky změněn dosazením jediné rozumné parametrizace oblačnosti místo jiné, což se přibližně vyrovná celkovému intermodálnímu rozsahu citlivosti.

Z Kapitoly 8 [http://www.ipcc.ch/pdf/assessment-report/ar4/wg1/ar4-wg1-chapter8.pdf] (moc se toho od historie v Kapitole 1 nezměnilo):

• „rozsah v současných klimatických modelech odhadnuté klimatické citlivosti vzniká primárně na základě rozdílů ve zpětné vazbě oblačnosti, jimiž se modely liší … zpětné vazby mraků zůstávají největším zdrojem nejistoty v odhadech klimatické citlivosti.“

• „Pro rozsah zpětných vazeb oblačnosti v modelech je podstatná zeměpisná šířka a má sklon být větší v tropech

• „O modelových předpokladech o tom, co řídí skupenství vody v mracích (kapalné, led nebo smíšené) je známo, že jsou kritické pro předpovědi klimatické citlivosti. Odhady těchto předpokladů jsou však teprve v začátcích.

• „Ačkoliv chyby v simulacích u různých typů mraků mohou být nakonec kompenzovány a vést k predikcím průměru CRF v souladu s pozorováními, vrhají pochybnosti na spolehlivost modelů zpětné vazby mraků.

• „Závěry o zpětných vazbách oblačnosti: I přes určité pokroky v porozumění fyzikálním procesům, které řídí reakce mraků na změny klimatu a ve vyhodnocování určitých složek zpětných vazeb mraků v současných modelech, není ještě možné vyhodnotit, který z modelů odhaduje zpětnou vazbu mraků nejspolehlivěji.

Mraky způsobují dodatečné oteplení (pozitivní zpětnou vazbu) … mraky způsobují i ochlazení (negativní zpětnou vazbu) … oni však nemají ani ponětí, co převažuje. Výše uvedené citace jsou ze zprávy IPCC AR4, kterou Obama použil k ospravedlnění masivních změn v US ekonomice přes zákon cap-and-trade o CO2 povolenkách.

Důležitost mraků v globálních teplotách: oblačnost pokrývá asi 65% glóbu (roční průměr) a poskytuje čisté ochlazení 30 W/m2 (v porovnání s čistým oteplením antropogenickými skleníkovými plyny 1,6 W/m2) [http://cdsweb.cern.ch/record/1181073/]

Klimatické modely mají problémy s mraky. „Porovnání pozorovaného a antropogenicky způsobeného účinku v DTR (teplotních rozsazích dne a noci) za posledních 50 let ukazuje mnohem menší snížení DTR v modelových simulacích v důsledku většího zvýšení maximálních teplot v modelech, než byly pozorovány. Tento rozdíl lze pravděpodobně připsat nárůstu oblačnosti, která byla pozorována ve stejném období, a která v modelových simulacích chybí.“ [http://www.agu.org/journals/ABS/2004/2004GL019998.shtml]

Článek zkoumající zpětné vazby klimatických modelů (Zhang, Institute for Terrestrial and Planetary Atmosphere, “Cloud-Climate Feedback: How Much Do We Know?”, 2003): „lze učinit závěr, že jsme ještě hodně daleko od věrohodně simulujících modelů mraků a jejich klimatických zpětných vazeb.“ [ftp://128.95.176.42/pub/breth/CPT/zhang_cloud-feedback-04.pdf]

Royal Society vydala v září 2010 „souhrn vědy“ [http://royalsociety.org/climate-change-summary-of-science/], v němž uvádí: „Projekce klimatických změn jsou citlivé k podrobnosti vystižení mraků v modelech. … Současná úroveň vědeckého pochopení těchto účinků je nízká.“


Mraky poskytují čistou negativní zpětnou vazbu

Výsledné oteplení či ochlazení od mraků závislí lokálně na množství dostupného slunečního osvitu (např. noc / den a léto / zima) i na typu mraků. Když sluneční osvit chybí nebo je snížený (noc / zima), mraky vedou k vyšším teplotám; je-li sluneční osvit vysoký (den / léto), vedou mraky k nižším teplotám. Globálně tento účinek záleží na tom, kde a kdy se tyto mraky vyskytly. „V dlouhých vlnách mraky obecně snižují emisi záření do vesmíru, a vedou tudíž k ohřevu planety. Zatímco ve slunečních (čili krátkých vlnách) mraky snižují absorpci slunečního osvitu v důsledku obecně vyššího albeda než má podklad na povrchu a vedou tudíž k ochlazení planety.“
[http://cimss.ssec.wisc.edu/wxwise/homerbe.html]
Mnoho studií ukázalo, že v globálním rozsahu mraky poskytují zápornou zpětnou vazbu.

Richard Lindzen (profesor věd o atmosféře z MIT) uvádí: „Existuje mnohem více základních a jednoznačných kontrol role zpětných vazeb mraků při zesílení oteplení skleníkovými plyny, a tyto rovněž ukazují, že všechny modely velice přehání klimatickou citlivost. Zde je nutno poznamenat, že skleníkový efekt funguje tak, že zpomaluje ochlazování klimatu snížením čistého toku odcházejícího záření. Ovšem příspěvek samotného nárůstu CO2 ve skutečnosti nepovede k velkému oteplení (přibližně 1 st C za každé zdvojnásobení CO2). Předpovědi velkých hodnot z klimatických modelů jsou důsledkem skutečnosti, že v těchto modelech je ještě důležitější skleníková složka - vodní pára a mraky – fungující převážně jako zesilovač všeho, co CO2 udělá. O tomto se mluví jako o pozitivní zpětné vazbě. Znamená to, že nárůst povrchových teplot je doprovázen čistým snížením odcházejícího záření – tudíž zesílením skleníkového oteplování. … Satelitní pozorování radiační bilance země nám umožňují určit, zda takovéto snižování opravdu nárůst povrchových teplot v přírodě doprovází. Jak se ukázalo, satelitní data z přístrojů ERBE (Barkstrom, 1984, Wong et al, 2006) ukazují, že zpětná vazba je v přírodě silně negativní – silně snižuje přímý účinek CO2 (Lindzen and Choi, 2009), což je v příkrém rozporu s chováním v modelech.“ [http://www.quadrant.org.au/blogs/doomed-planet/2009/07/resisting-climate-hysteria]

David Mansbach and Joel Norris (Scripps Institute of Oceanography) uvedli v Journal of Climate 2006 „Variability nízko ležící oblačnosti nad rovníkovým studeným výběžkem v pozorováních a modelech“: „Nízko ležící oblačnost ve spojení s malým skleníkovým efektem spolu s obecně vysokým albedem tudíž významně přispívá k roli mraků jako celkového čistého ochlazovatele klimatu Země (Ramanathan et al. 1989). V současnosti nedostatečná přesnost jak v rozlišení tak ve vhodné fyzikální parametrizaci znemožňuje u zpětných vazeb mraky-klima spolehlivé numerické predikce velkého rozsahu (např. Stephens 2005; Bony and Dufresne 2005). … Předchozí zkoumání doložila, že modely obecné cirkulace atmosféry i kombinované atmosféricko-oceánské vytváří nerealistické simulace nízké oblačnosti nad východním tropickým Pacifikem, což přispívá k velké úchylce klimatického stavu … poznamenáváme, že pozorovaný inverzní vztah mezi SST a SST advekcí a mezi mraky a SST adkvekcí ukazují na existenci záporné zpětné vazby mraků k SST v rovníku přilehlém pásu. … Nekorektní reprezentace této zpětné vazby v kombinovaných modelech oceánu a atmosféry může být činitelem přispívajícím k úchylce ve vývoji SST rovníkovém studeném výběžku.“ [http://meteora.ucsd.edu/~dmansbac/mansbachnorris.pdf]

Roy Spencer a William Braswell (Earth System Science Center, University of Alabama) psali o problémech se zpětnou vazbou v modelech v Journal of Climate 2008 „Potenciální úchylka v diagnostice zpětné vazby z pozorovaných dat: Jednoduchá demonstrace modelu“: „V bězích modelů vytvářejících měsíční úchylky v krátkovlnných tocích a statistiky teplotních úchylek podobné těm, které změřily satelity, má diagnostikovaná zpětná vazba pozitivní úchylku obecně v rozsahu -0,3 až -0,8 W/m2/K. Tyto výsledky naznačují, že současné diagnózy pozorovaných zpětných vazeb mraků - a možná i jiných zpětných vazeb – by mohly být významně odchýleny v kladném směru.“ [http://www.drroyspencer.com/Spencer-and-Braswell-08.pdf]

„Tuto kritickou složku teorie globálního oteplování – zpětnou vazbu mraků – není možno v reálném klimatickém systému měřit přímo,“ řekl Spencer. „Neodvodili jsme dobrý způsob, jak oddělit příčinu a následek, takže nemůžeme zpětnou vazbu mraků měřit přímo. A když neznáme, jaké ty zpětné vazby jsou, tak jen hádáme, jaký by lidé mohli mít na klimatickou změnu dopad.“ [http://www.drroyspencer.com/2009/12/cloud-feedback-presentation-for-fall-2009-agu-meeting/]

Spencer a Braswell dále záležitost zpětné vazby zkoumali. „Předchozí pokusy diagnostikovat radiační zpětnou vazbu v klimatickém systému kovariancí mezi radiačním tokem TOA a teplotou dávaly obecně nízké korelace a širokou variabilitu odhadů zpětných vazeb. Zde předložené důkazy (ze satelitů, jednoduchého modelu zpětné vazby a z kombinovaných klimatických modelů) naznačují, že převažujícím zdrojem špatných korelací je přítomnost časové proměnlivosti radiačního účinku vytvářeného uvnitř klimatického systému.“
[http://www.drroyspencer.com/wp-content/uploads/Spencer-Braswell-JGR-2010.pdf]

Článek z roku 2005 (Graeme Stephens, „Zpětné vazby mraků v klimatickém systému: Kritický přehled“, Journal of Climate, Vol.18, 2005 [http://journals.ametsoc.org/doi/pdf/10.1175/JCLI-3243.1]) uvádí: „Různé předpoklady o klimatickém systému vytváří velice odlišné závěry o velikosti a směru zpětných vazeb. Je třeba ještě mnohem více úsilí ve směru definice samotného systému a k ospravedlnění předpokladů. V principu neexistuje ani teoretická základna k ospravedlnění takového systému, který definuje zpětné vazby časových změn globálních průměrů povrchových teplot ani neexistuje žádný přesvědčivý empirický doklad, že se tak děje. … Předpovědi globálního oteplování modely GCM posílenými o předepsané nárůsty atmosférického CO2 jsou nejisté a rozsah nejistoty se zjevně od na počátku nastřelených odhadů před desítkami let moc nezměnil. Účinek potenciálních změn oblačnosti jako klíčového faktoru v problematice klimatické změny se uznává už nejméně od 70. let. Tento bod je také znovu přepočítán iteracemi na Obr. 1, jenž ukazuje rozsah povrchového oteplení odhadnutý z četných modelů, které se účastnily Projektu vzájemného provázeného porovnání modelů (CMIP)“

Následující obrázek je Obr. 1 z tohoto článku a ukazuje množství oblačnosti v různých oblastech glóbu. Klimatické modely s vysokou citlivostí k CO2 vedou ke snížení mraků, zatímco modely s nízkou citlivostí oblačnost zvýšily. To poukazuje buď na negativní zpětnou vazbu (snížení citlivosti) nebo jednoduše problémy s modely, jelikož tyto spoléhají na nárůst vodních par, aby bylo pozitivní zpětné vazby dosaženo, a tak ta vodní pára pak nějak vede ke snížení oblačnosti.



Článek Graeme Stephense z roku 2010 (Chybí v současných klimatických modelech zpětná vazba nízké oblačnosti?) uvádí: „Čistým důsledkem odchylek v optické hloubce nízkých mraků v GCM modelech je větší než dvojnásobek největší pozorované hodnoty, což vede k tomu, že albeda mraků jsou příliš vysoká. … Důsledkem této úchylky v optické hloubce je, že podle jejího zdroje jsou odchylné jak LWP tak rozměry částic v nich, takže nízkou oblačností odražený sluneční svit je významně v modelech oproti skutečným mrakům navýšený. Odchylka v odraženém slunečním svitu má významné důsledky pro problematiku zpětné vazby mraků. Důsledkem je, že tato úchylka uměle v modelech potlačuje zpětnou vazbu přes optickou hloubku nízké oblačnosti téměř až čtyřnásobně, a tudíž jejich potenciální roli v negativní zpětné vazbě. Tato úchylka vysvětluje, proč je zpětná vazba optické hloubky ve většině globálních modelů prakticky zanedbatelná“
[http://www.gewex.org/images/G.Stephens_Feb2010GNews.pdf]

Následující obrázek ukazuje albedo (odrazivost slunečního svitu) mraků nad pevninou z (dat ERBE) [http://eosweb.larc.nasa.gov/guide/erbe/albedo_land.html] Zvýšené albedo poukazuje na snížení ohřevu sluncem.




Následující obrázky ukazují účinek mraků, jak byl určen ze satelitních dat ERBE. „Poslední výsledky z ERBE ukazují, že v globálním průměru snižují mraky radiační ohřev planety. Toto ochlazení závisí na sezóně a má rozsah přibližně – 13 až -21 W/m2. Ač se tyto hodnoty mohou zdát malé, měly by se porovnávat se 4 W/m2 oteplení předpovězenými ze zdvojnásobení koncentrace oxidu uhličitého.“
[http://cimss.ssec.wisc.edu/wxwise/homerbe.html]






(NASA ERBE je popsáno zde: [http://asd-www.larc.nasa.gov/erbe/ASDerbe.html])




Mraky a přenos tepla

Existují různé typy mraků (ukázáno je to na dalším obrázku) a jeden z nejdůležitějších typů je kumulonimbus, který se vytváří od téměř přízemní výšky až do 75 000 stop. Většina slunečního záření na Zem dopadá v tropech. Oblačnost kumulonimbů funguje jako tepelné motory, vytahuje energii z oceánů a nižších vrstev tropické atmosféry a vede tohle teplo a vlhkost nahoru a pryč.


[http://www.enchantedlearning.com/subjects/astronomy/planets/earth/clouds/]


Následující obrázek ukazuje přenos latentního tepla tropickou oblačností vzhůru ze satelitních dat TRMM (když se voda odpařuje, absorbuje energii, která se pak při kondenzaci uvolňuje – to je to latentní teplo přenášené z povrchu vysoko do atmosféry, kde se pak vyzáří do vesmíru).


[http://earthobservatory.nasa.gov/Features/Simpson/simpson6.php]


Článek z NASA Earth Observatory z roku 2002: „Po prozkoumání 22 let satelitních měření zjistili výzkumníci NASA, že v 90. letech do tropů dopadlo více slunečního svitu a uniklo i více tepla do vesmíru než v 80. letech. Jejich zjištění ukazují, že přicházející záření blokovala menší oblačnost a zachycovala odcházející teplo. „Jelikož se mraky považují za nejslabší článek v předpovědích budoucnosti klimatické změny od skleníkových plynů, jsou tyto nové výsledky zneklidňující,“ říká Dr. Bruce Wielicki z NASA Langley Research Center, Hammpton, Va. … „Naznačuje to, že současné klimatické modely mohou být ve skutečnosti daleko nejistější, než jsme si mysleli,“ dodal Wielicki. … Před tím neznámé změny v radiační bilanci jsou dvakrát až čtyřikrát větší, než vědci věřili, že je vůbec možné. … Rychlejší cirkulace vysušila vodní páry, které jsou zapotřebí k tvorbě oblačnosti v horních oblastech spodní atmosféry nad většinou severních a jižních tropických oblastí. Zformování menší oblačnosti umožnilo vstup více slunečnímu svitu i většímu odchodu tepla z tropů. V reakci na to několik vrcholných světových skupin zabývajících se klimatickým modelováním souhlasilo, že se pustí do výzvy reprodukovat změny tropické oblačnosti. Ale tyto klimatické modely v testech selhaly, neboť predikovaly menší než pozorovanou variabilitu, a to o dvoj až čtyřnásobek. „Je to jako by tepelný motor v tropech začal být méně účinný a potřeboval více paliva v 90. letech než v 80.,“ řekl Wielicki. „Stopovali jsme tyto změny, abychom snížili tropickou oblačnost, která umožnila, aby se na zemský povrch dostalo více slunečního svitu. Ale to, co jsme chtěli vědět, bylo, proč by se ty mraky měly měnit.“ Výsledky rovněž ukazují, že tropy jsou mnohem variabilnější a dynamičtější, než jsme si před tím mysleli. „Myslíme si, že jsou to přirozené fluktuace, ale zatím to ještě není možné říci.“
[http://earthobservatory.nasa.gov/Newsroom/view.php?old=200201317366]




Tropická oblačnost a globální teploty


Následující obrázek ukazuje tropickou oblačnost (15N – 15S, zeleně) a globální průměrné měsíční teplotní odchylky (modře) pro roky 1983 – 2008 (z [http://www.climate4you.com/ClimateAndClouds.htm], kde data o oblačnosti jsou z ICCP a data HadCRUT).



Následující obrázek ukazuje korelaci mezi nízkou globální oblačností a globální povrchovou teplotou vzduchu (ze stejných zdrojů jako výše). Při vzestupu nízké oblačnosti čisté teploty klesnou.




Následující obrázky ukazují odchylky globálních průměrných teplot (z [http://hadobs.metoffice.com/hadcrut3/diagnostics/global/nh+sh/])



Následující obrázek ukazuje celkovou oblačnost v oblasti Tichého oceánu 20N – 20S x 90W – 120E z databáze ICCPS zakreslená klimatickým explorerem KNMI [http://climexp.knmi.nl/start.cgi?someone@somewhere]. (ICCPS je International Satellite Cloud Climatology Project jeho data začínají v roce 1983 [http://isccp.giss.nasa.gov/].)



Následující obrázek ukazuje oblačnost uvedenou výše (obrácenou a přebarvenou na modro) a přeloženou přes graf globálních průměrných teplot ukázaný výše. Tropická pacifická oblačnost má tedy silnou korelaci s globálními průměrnými teplotami.





Stránky s daty o oblačnosti

ISCCP grafy z dat o měsíční oblačnosti: http://isccp.giss.nasa.gov/climanal1.html

Mapy měsíční globální oblačnosti: http://earthobservatory.nasa.gov/GlobalMaps/view.php?d1=MODAL2_M_CLD_FR#




Originál:
http://www.appinsys.com/GlobalWarming/Clouds.htm

 

____________________
Áda
 
29.11.2010 - 20:06 - 
Na otázky po experimentech s tvorbou mraků

Ač vznikají různé počítačové modely, které alarmisté prohlašují za nezvratný důkaz nemožnosti vlivu kosmických paprsků na oblačnost podle Svensmarkovy hypotézy, a Green nás tu o nich, než odsud uprchl, chtěl přesvědčit, tak Svensmar to asi neví. Navzdory počítačovým modelům úspěšně páchá experimenty a v CERN to také neví a právě dokončili stavbu experimentálního komplexu pro CLOUD.

Nejdříve starší Svenskarův experiment:

Experiment SKY
K přezkoumání role kosmických paprsků při formování oblačnosti v nízké atmosféře Země použil experiment SKY přirozené miony (těžké elektrony), které pronikají i do sklepa Národního kosmického institutu v Kodani. V tomto experimentu ověřovanou hypotézou je, že elektrony uvolňované při průchodu mionu ve vzduchu pomáhají tvorbě molekulárních klastrů, které jsou stavebními kameny kondenzačních jader mraků.
Uspořádání



Po průchodu stropem prochází kosmické paprsky reakční komorou ve tvaru krabice s objemem 7 kubických metrů zhotovené z plastu Mylar vyložené Teflonem. Reakční komora obsahuje vzduch spolu se stopovými molekulami, jaké lze v přírodním prostředí nalézt v neznečištěném vzduchu. Nástřik dodává přefiltrovaný vzduch, oxid siřičitý a ozón s určitým kontrolovaným množstvím vodních par. Fotochemické procesy se stimulují ultrafialovou lampou a vytvářejí kyselinu sírovou.

Dodává-li se kyselina sírová v koncentracích pod kritickou hodnotou, objevuje se v komoře obrovské množství aerosolových částic. Jsou to klastry kyseliny sírové spolu s molekulami vody. Přístroje měří tok mionů, hustotu elektronů a počet i rozměry molekulárních klastrů. Zaznamenává se rovněž teplota, tlak, relativní vlhkost a koncentrace oxidu siřičitého, ozónu a radonu – přirozeně radioaktivní plyn.


Dvě elektrody namontované na protilehlých stranách komory umožňují k vymetení elektronů využít silných elektrických polí. Očekává se, že by to mělo výrazně snížit počet molekulárních klastrů a tak potvrdit, že elektrony zvyšují jejich tvorbu. Když tým tento účinek elektrického pole zkusil poprvé, byli překvapeni ze zjištění, že elektrony s životností přibližně 20 sekund vytváří jen malý rozdíl v počtech klastrů.

Teoretické vysvětlení, jež vzešlo z až pozdějších pokusů, je to, že elektrony tvoří molekulární klastry daleko rychleji, než si kdokoliv dovedl představit. Předchozí teorie naznačovaly, že by měla být zapotřebí doba delší než 80 sekund. Vyčištění komory SKY od elektronů trvalo jen 1 sekundu, ale do té doby elektrony již svou práci stihly provést. Role elektronů byla potvrzena použitím silnějších elektrických polí, která elektrony vymetla rychleji a silně snížila počty klastrů.


Kterak hbité elektrony sešpendlí molekuly dohromady



Elektrony ve vzduchu nad našimi hlavami pomáhají podle nové teorie Henrika Svensmarka vysvětlit formování běžných mraků. Teorie matematicky popisuje počáteční nárůst kapiček kyseliny sírové v atmosféře. Tyto jsou stavebními kameny kondenzačních jader mraků, na nichž se kondenzují vodní páry vytvářející mraky.

Jakmile jsou elektrony procházejícími kosmickými paprsky uvolněny, připojují se do křehkých klastrů kyseliny sírové s molekulami vody. Jejich elektrické náboje stabilizují klastry, k nimž se mezi tím připojuje více molekul. Když jsou molekulární klastry dostatečně velké, můžou je elektrony opustit ve stabilním stavu a odletět, aby stimulovaly k růstu další klastry.

Jinými slovy elektrony fungují jako katalyzátory, které podporují chemické procesy, ač samy zůstávají nezměněny. Jediný elektron může provést mnoho pokusů o urychlení růstu klastrů, ač někdy se mu to nepovede, protože uletí moc brzy.

‚O elektronu můžete uvažovat jako o učiteli, který pro hru organizuje několik týmů dětí,‘ říká Svensmark. ‚První tým, pak druhý atd. V předchozích teoriích růstu klastrů se předpokládalo, že každý elektron zůstane jen v jednom klastru – jako kdybyste potřebovali pro každý tým jednoho učitele. Katalytické chování elektronů je však daleko efektivnější.‘

Teorie vysvětluje rychlou tvorbu kapiček spatřených Svensmarkem a jeho týmem v experimentu SKY do překvapivých detailů. Připisuje se to rovněž neočekávanému výskytu obrovitého množství ultra-droboučkých kapiček kyseliny sírové, které zjistily výzkumné letouny nad Tichým oceánem a atmosféričtí vědci je pozorovali i ve vzduchu ve Finsku.

Last updated by Birte Kronbak Andersen 15.07.2009
Responsible: Henrik Svensmark

Originál:
http://cdsweb.cern.ch/journal/CERNBulletin/2009/47/News%20Articles/1221077

Svensmark v tom pochopitelně pokračuje a kromě zde uvedeného zařízení v rámci mezinárodního týmu zřídili laboratoř v britském opuštěném dole, kam už miony kosmických paprsků neproniknou, aby prováděli referenční pokusy s tvorbou oblačnosti za podmínek absence kosmických paprsků.


Šťastný CLOUD

Zatímco experimenty LHC vylaďují své experimenty v očekávání ‚nádherných‘ paprsků, CLOUD ukončil svou montážní fázi a začíná za pomoci paprsků protonů z 50 let starého protonového synchrotronu (PS) sbírat data. Tady předkládáme krátkou procházku po průlomovém fyzikálním experimentu, který vrhne světlo na záležitosti týkající se klimatu.



Jasper Kirkby vyfotografovaný uvnitř komory CLOUD.


V současnosti mnoho experimentů na světě zkoumá faktory, které mohou ovlivnit klima planety, ale CLOUD je jediný, který využívá urychlovač částic. „Paprsek protonů poskytovaný PS je unikátní, protože umožňuje nastavit intenzitu „kosmických paprsků“. Tímto způsobem můžeme simulovat různé toky částic atmosférou na jejich cestě ať už u země až do nejvyšších vrstev stratosféry (ve stonásobném poměru nastavitelných intenzit),“ vysvětluje Jasper Kirkby mluvčí CLOUD.


„Existuje spousta pozorování naznačujících, že částice vnikající do atmosféry by mohly ovlivňovat tvorbu mraků, a tak planetární klima,“ pokračuje Kirkby. „Ovšem při dané složitosti klimatu a množství v tom fungujících parametrů, neexistuje dosud jasná dopověď.“

Detektor CLOUD je optimalizován pro řešení tohoto problému jako až dosud žádný experiment. „Poprvé chceme definovat kvantitativní proměření mikrofyziky za tím,“ uvádí Kirby. „CLOUD byl navržen, aby tento proces dosledoval od zrodu embryonických aerosolů, které následně rostou až do dostatečně velkých rozměrů, aby se staly setbou kapiček z mračen. CLOUD bude rovněž studovat účinky kosmického záření na kapičky mraků a ledové částečky samotné.“



Uvnitř komory CLOUD.
Unikátnost CLOUD spočívá rovněž ve skutečnosti, že parametry, pravděpodobně způsobují účinek formování mraků lze laboratorně kontrolovat. „Existuje velký rozsah různých proměnných, které musíme studovat počínaje různými účastnícími se chemikáliemi až po různé teploty plynu v komoře,“ říká Kirkby. „Budeme schopni v oblačné komoře nastavit teplotu od -90 st C až po +40 st C, což v podstatě pokrývá celý rozsah teplot atmosféry od nejchladnějších částí stratosféry až po nejteplejší části troposféry.“


Klimatická změna má v agendě vlád i expertů po celém světě vysokou prioritu. CLOUD má opravdu také ambice s tímto problémem pohnout. „Jeden z našich spolupracovníků z Leeds University v Británii vyvinul ‚globální model‘ oblačných procesů, který by mohl klima ovlivňovat,“ vysvětluje Kirby. „Pomocí modelu z Leeds vyhodnotíme klimatickou významnost jakýchkoliv výsledků, které v CLOUD zjistíme.



Experiment CLOUD ve svém konečném umístění v PS East Hall.

Myšlenka simulovat kosmické paprsky paprskem částic pochází z roku 1997, experiment CLOUD byl schválen v roce 2006 a je nyní připraven k zahájení sběru dat pomocí nové, pečlivě zkonstruované aerosolové komory. „Půjde-li všechno dobře a fyzikální výsledky budou důležité, mohli bychom sbírat data asi tak dvanáct let,“ vysvětluje Karkku Kulhala vedoucí Divize atmosférických věd na Helsinské Universitě. „První výsledky očekáváme, že přijdou dost rychle, některé by mohly být k dispozici už v reálném čase, jakmile to zařízení zapneme. Výsledky více kvantitativních analýz budou k dispozici asi tak za rok.“

Prohlédněte si video s interview a záběry zařízení:
http://cdsweb.cern.ch/record/1221088


© CERN
Windows Media Flash
by CERN Bulletin
Originál:
http://cdsweb.cern.ch/journal/CERNBulletin/2009/47/News%20Articles/1221077

 

____________________
Áda
 
30.11.2010 - 10:38 - 
Predikce evropského klimatu ze záznamů CET – Lekce nastudovaná
hostujícím dopisovatelem Jurajem Vanovčanem


Tento článek je inspirován článkem Negativní AO do Evropy přinese studené zimy.

Vzpomenu-li si na léta a zimy z počátku 80. let, je mi jasné, že to je převažující vzdušná cirkulace, co určuje, zda sezóna bude horká či studená. Velmi mírnou zimu ve střední Evropě z přelomu let 2006/2007 charakterizoval trvalý tok teplého atlantického vzduchu přes evropský kontinent, zatímco studená a zasněžená zima 2005/2006 dostala spoustu arktického vzduchu přicházejícího do středních šířek ze severu.

Cirkulace vzduchu je řízena tlakovými rozdíly a v základu to je to, o čem je Severoatlantická oscilace NAO.

Obr. 1 Příklad pozitivní NAO (Zdroj: webová stránka JISAO)

Porovnal jsem index NAO s dlouhodobými evropskými klimatickými záznamy. Při kontrole Středoevropských záznamů (CET) se ukázalo, jak lze spatřit, že existuje zřetelná korelace mezi NAO a zimními teplotami. Tmavě modrá čára jsou CET, oranžová / světle modrá je NAO.

Obr. 2 Index Severoatlantické oscilace v porovnání se záznamy zimních CET, 1860-2010 (Zdroj grafu CET: http://climate4you.com/ ).

Jak je vidět výše, NAO osciluje v cyklech 80 let dlouhých sinusových vln. První období s mírnými zimami přišlo ve 20. letech, což si ovšem nepamatujeme. Druhá pozitivní fáze začala v 70. letech a mírné zimy začaly být ve střední Evropě hojné od 80. let. Vypadá to ale také, že současné období s roky s převažujícím pozitivním NAO skončily; současný řetěz studených zim v severní a západní Evropě to také naznačuje.

Na druhou stranu léta v CET na počátku 20. století s NAO korelaci nevykazují. Porovnání letních odchylek CET s indexem AMO (detrendované severoatlantické SST) už však zase rozumnou korelaci dává. Léta v období 1930-1950 byla často tak teplá jako ta z poslední doby a extrémně horké a suché léto 1946 ve střední Evropě s katastrofickým dopadem na úrodu se už od té doby neopakovalo. Ovšem teplá léta v tomto období se kombinovala se studenými zimami, jako byly ty v období 1939/40/41.


Obr. 3 Index Atlantické multidekadické oscilace v porovnání se záznamy letních CET 1860-2010

Stojí za to si všimnout, že NAO dosáhlo vrcholu přibližně 20 let před teplou fází AMO se středem v roce 1940, jejichž teplé fáze byly k sobě navzájem mnohem blíže v pozdější části tohoto století. Znamená to, že zatímco Evropa ve 20. letech zažívala studená léta a mírné zimy a teplá léta a studené zimy ve 40. letech, tak v posledních 20 letech jsme zažívali obojí, jak teplá léta tak mírné zimy. To je pravděpodobně rovněž důvod, proč je desetiletí 2000-2010 mírně teplejší než 1940-1950.

Na základě záznamů pozorovaných SST a OHC v severním Atlantiku to však vypadá, že AMO mělo vrchol kolem roku 2005 a nyní směřuje dolů. V této době jak NAO tak AMO zahajují své negativní fáze, a to bude znamenat mizerná léta a studené zimy. Takovýto posun v teplotním trendu je již pozorován v záznamech ze severních mimotropických oblastí.



Obr 4 Severní polokoule severně od 30N, data z HadCRUT3

IPCC připsalo oteplovací fázi po roce 1975 téměř výhradně antropogenickým příčinám, jmenovitě nárůstu „skleníkového efektu“ způsobeného nárůstem molekul CO2 z 3,5 na 4 molekuly z každých 10 000 molekul vzduchu v atmosféře.

Lze však usoudit, že přinejmenším v Evropě je možno pozorované oteplení plně vysvětlit přirozenou variabilitou, dva ukazatele této variability – AMO a NAO – byly během posledních 20 let souběžně ve své pozitivní fázi. Žádná teorie CO2, aerosolů ani skleníkového efektu k tomu není zapotřebí.

Pro ty, kdo pořád v nedávném oteplení hledají antropogenickou stopu, je zde srovnání trendu oteplení z let 1890-1920 s trendem oteplení z let 1980-2010 v záznamech zimních CET. Klouzavý 10-letý průměr je nápadně podobný a probíhají podle něj souběžně i droboučké vlnky nahoru a dolů.



Obr. 5 záznamy zimních CET z konce století položený přes oteplení na počátku století

Extrapolace do budoucnosti může být ošemetná, zvláště když protáhnete nějaký 20-letý trend do roku 2100, což vypadá, že je oblíbenou praktikou moderní klimatologie. Sledování evropských klimatických záznamů z počátků 20. století a porozumění jejich příčinám nás vybaví daleko větší prediktivní silou k předpovědím klimatu na příští desetiletí. Všechny dnešní klimatické ukazatele poukazují na ochlazování, a to nejen v evropském regionu.


Juraj Vanovcan (juraj.vanovcan@gmail.com)
26 November 2010

Anglický originál článku spolu s články např. o tom, jak si nesmírně globálního oteplování ve skutečnosti užívají lední medvědi je na:
http://notrickszone.com/ [Upraveno 30.11.2010 Adolf]

 

____________________
Áda
 
30.11.2010 - 11:50 - 
Chmurný pohled na Slunce od Archibalda:
http://www.davidarchibald.info/papers/Archibald2009E&E.pdf

 

____________________
Áda
 
01.12.2010 - 04:25 - 
zaujímavá korelácia
na planéte jupiter "zdochla" veľká červená škvrna, najznámejší pozorovateľný objekt na povrchu, pozorovateľný aj amatérsky (hurikán väčší ako planéta zem)
http://wattsupwiththat.com/2010/11/30/curious-weather-on-jupiter/
planéta saturn pre zmenu "zhasína", po desaťročia bolo známe že táto planéta vydá viac energie ako prijme zo slnka , teraz to však prestáva platiť
http://www.astro.cz/clanek/4482

položme si otázku..
čo ak je to spôsobené tak, že tieto planéty do teraz od slnka nejakým neznámym (neuznávaným) spôsobom dostávali viac energie, ako bolo schopné dodať TSI?
v prípade výpadku tohto "zdroja" by potom došlo aj k zmene v ich "počasí"..
 
02.12.2010 - 18:10 - 
inak to kongresovanie, kde sa vymýšľa záchrana sveta prídelovými systémami, a obmedzovaním pôrodnosti (budeme potom môcť doviesť do európy, ešte viac prisťahovalcov, najlepšie musulmanov) a pod.., to je zadá sa mimoriadne intelektuálne náročná a vyčerpávajúca činnosť, po ktorej sa človek proste potrebuje náležite zrelaxovať, bez ohľadu na svet v ktorom sú "obmedzené zdroje"

http://blogs.telegraph.co.uk/news/jamesdelingpole/100066262/cafod-where-your-money-goes/

aký pokrok oproti Kodani, jak sa dokážu rozšupnúť keď už nemusia mrznúť

čo im na to povedia taký briti, kde majú so snehom ešte horšie trable jak minulý rok?
http://www.guardian.co.uk/world/2010/dec/01/snow-other-nations-winter-weather
a každý rok, konkrétne v lete, im zelený "kongres people" sľubujú, že na ten budúci neuvidia už ani jedinú snehovú vločku
 
02.12.2010 - 20:06 - 
delagát japonska, práve na tej techtlemechtlici prehlásil, že "japonsko za žiadnych okolností, nepodpíše pokračovanie kjótskeho protokolu"
http://www.guardian.co.uk/environment/2010/dec/01/cancun-climate-change-summit-japan-kyoto
nezdá sa že by šlo len o rečnícky obrat, alebo páku pri vyjednávaní
následkom toho tam tá vrelá atmosféra ochladla na bod mrazu
vidina ničím neobmedzovaného prísunu peňazí, sa začala rozplývať

naša premiérka by si to mala na poslednú chvíľu radšej rozmyslieť, a zostať doma, toto bude ešte väčší chaos než kodaň
 
02.12.2010 - 23:00 - 
quote:
delagát japonska, práve na tej techtlemechtlici prehlásil, že "japonsko za žiadnych okolností, nepodpíše pokračovanie kjótskeho protokolu"



Krátké prohlášení, které učinil Jun Arima, činitel ministerstva ekonomiky, obchodu a průmyslu na otevřeném sezení bylo nejsilnější, jaké bylo až dosud proti protokolu učiněno jedním z největších emitorů skleníkových plynů.

Řekl: „Japonsko nepřistoupí k podpisu svého (emisního) cíle v rámci Kjótského protokolu za žádných podmínek a za žádných okolností.“

Zní to silně, ač neřekl, zda nepřistoupí na vyšší. Ale pokud vím, nedávno jsem sem dával příspěvek, kde jakýsi indický diplomat tvrdil, že pokud v Cancúnu vyspělé země nepřistoupí alespoň k prodloužení Kjóta, tak nevím, proč tam rozvojové země vůbec tahají.

Tak doufejme, že to dopadne dobře, na ničem se nedohodnou a jediným výsledkem bude mejdan na pláži zatímco my tu mrzneme a zápasíme se sněhem.

 

____________________
Áda
 
03.12.2010 - 00:48 - 
SOHO – dnes 15 let
Posted on December 2, 2010 by Anthony Watts

Dr. Leif Svalgaard dnes e-mailem upozornil, že je 15 výročí SOHO (Solar and Heliospheric Observatory). Tady je příběh oslavující jednu z vůbec neúspěšnějších kosmických misí, která pořád probíhá. - Anthony
SOHO slaví 15 let (December 2, 2010)

(Design: Alex Lutkus)

Gratulace ve směru SOHO! Bylo vypuštěno 2. prosince 1995 a pořád dobře pracuje, i když dva z jeho přístrojů byly překonány těmi na Solar Dynamics Observatory. Ne moc kosmických lodí dosáhlo tak pozoruhodného rekordu životnosti. A jeho příspěvek na poli heliofyziky nelze už víc přehnat. Náš obdiv patří vědcům, kteří tento přístroj navrhli, postavili a provozují jej, stejně jako těm, kteří analyzovali data během posledních patnácti let; inženýrům, kteří zkonstruovali a postavili kosmickou loď a pomohli zkonstruovat a otestovat její přístroje; a týmu operátorů mise, který ji po celé ty roky řídí.

Zde je k tomu trocha pozadí.

Mise solárního pozorování slaví 15 let
12.01.10



Vypouštění SOHO na Atlas II-AS (AC-121) 2. prosince 1995 v Cape Canaveral Air Station. Credit: NASA


Tento výron koronální hmoty – pozorovaný přístrojem SOHO EIT 195 ze 7. dubna 1997 – byl prvním vizuální zobrazením takového výronu směřujícího k Zemi. Objevilo se to jako hlavní reportáž v národních zprávách. Credit: SOHO/ESA/NASA

2. prosince 1995 byla vypuštěna do vesmíru z Cape Canaveral na raketě Atlas IIAS Solar and Heliospheric Observatory čili SOHO. Společný projek ESA / NASA zahájil svou práci sledováním slunce v době, kdy ještě výraz „sluneční počasí“ nebyl téměř používán.

O patnáct let později SOHO revolucionalizovalo to, co jsme o sluneční atmosféře a sluncem vyvolávaných divokých slunečních bouřích věděli. SOHO se stalo i expertem na lov komet, vůdčím zpravodajským zdrojem nočních zpráv a tažným koněm, který pomohl vytvořit oblast téměř v reálném čase fungujících zpráv o kosmickém počasí, jaký známe – ale začal jako nástroj k zodpovězení vědeckých otázek o slunci.

„Hledali jsme odpovědi na tři dlouhodobé problémy solární fyziky,“ řekl Joe Gurman, „problém slunečních neutrin, záhadu koronálního ohřevu a otázku, co způsobuje urychlování slunečního větru.“ Gurman pracuje v NASA’s Goddard Space Flight Center in Greenbelt, Md. a byl U.S projektovým vědcem pro SOHO od roku 1998.

Umístěná na orbitě u Lagrangeova bodu L1 mezi Zemí a sluncem, mohla SOHO pozorovat slunce nepřetržitě, aniž by jí kdy Země zakrývala výhled. Se svým nepřetržitým pozorováním, říká Gurman, SOHO významně pomohla se všemi třemi původními otázkami.

První tzv. problém solárních neutrin byl rozpor mezi předpovídaným množstvím neutrin z fúzních modelů slunečního nitra oproti množství, které bylo fakt detekováno. SOHO potvrdila, že modely nitra byly správně a pomohla ukázat, že naopak detektory všechna neutrina nezachytily, neboť tato se po opuštění slunce měnila. Druhá je záhada koronálního ohřevu, nazývá se tak, protože vnější atmosféra Slunce, korona, je neočekávaně mnohosetkrát teplejší než sluneční povrch. SOHO pomohlo určit, že by k tomu mohly v principu přispívat drobné pohyby samotného magnetického pole Slunce, jež mají dostatek energie, aby koronu zahřály. Třetí - SOHO pozorovala, že urychlování slunečního větru se jeví jako poháněné speciálním druhem vln, které mohou přednostně urychlovat určité částice.

SOHO je snad nejznámější svými pozorováními koronálních výronů hmoty neboli CME. Tyto výbuchy plynů a magnetických polí představují základní starost pro ty, kdo sledují a zkouší předpovídat kosmické počasí. Ale když byla SOHO v roce 1995 vypuštěna, neexistovala shoda o tom, jak CME směřující k zemi vypadá. Vůbec první videa vln CME v nízké koroně v dubnu 1997 kombinovaná s pozorováními koronografu v bílém světle ze SOHO zobrazujícími „halo“ CME, to všechno změnila.

Steele Hill, který vede veřejné vztahy SOHO u Goddarda tehdy pracoval pro tým SOHO po šest měsíců. „Bylo to poprvé, kdy jsme byli svědky události, jako je tato. Mohli jsme to sledovat, předvídat její směr a říci, že do dvou či tří dnů tu na Zemi budeme mít dopad.“ Hill stáhl některé soubory SOHO a udělal film … a byla to tu dubnovou noc 1997 první reportáž na národních zprávách.

Neočekávaným určením pro SOHO bylo, že se stala nevětším hledačem komet všech dob. Se svým veřejně přístupným datovým tokem umožnila, aby se každý stal lovcem komet – a až do 1. listopadu 2010 SOHO jich našla více než 1 940. (Soutěž k předpovězení dne, kdy najde 2 000 je zde.) http://sohowww.nascom.nasa.gov/hotshots/2010_07_02/


Umělecké pojetí kosmické lodi SOHO sledující slunce. Credit: NASA/A. Lutkus/H. Zell

Ani po dobrých 15 letech ještě SOHO nesměřuje k důchodu. Je nezbytné mít obrovský archiv dat jako ze SOHO, aby se zjistily některé z nejmenších vlnek, které se šíří slunečním tělesem. Tyto vlny známé jako vztlak gravitačně modulovaných vln se šíří po povrchu slunce rychlostí milimetru za sekundu.

„Provést tato měření je dost těžké,“ říká Gurman. „Teprve po 15 letech pozorování máme možná dostatečně silný signál.“

SOHO je navíc ještě pořád naší jedinou sluneční observatoří, která shromažďovala obrázky slunce během solárního maxima. K poslednímu maximu došlo v roce 2000. Až se dostaneme do dalšího vrcholu v roce 2013, bude to odkaz se SOHO, který vědcům umožní porovnat a zvýraznit oproti tomu, co nyní víme, i z novějších misí jako je Solar Dynamics Observatory (SDO) a Solar TErrestrial RElations Observatory (STEREO), které se porovnají s tím, co jsme tehdy viděli.

„Každá mise stojí na ramenou misí, které ji předcházely,“ říká Gurman. „Bez úspěchu SOHO bychom nikdy neměli příležitost získat ještě lepší měření ze STEREO, Hinode a SDO.“
Karen C. Fox
NASA’s Goddard Space Flight Center
Originál: http://wattsupwiththat.com/2010/12/02/soho-15-years-today/

 

____________________
Áda
 
04.12.2010 - 19:05 - 
http://www.osel.cz/index.php?clanek=5421 
05.12.2010 - 12:17 - 
Nejenže probíhá slezina v Cancúnu, jejímž jediným pozitivem bude žranice pro vyvolené, proběhla i konference německé EIKE.

Německý bloger Gosseline, co vede No Trick Zone, o tom referoval:

By P Gosselin on 5. Dezember 2010
Vraťme se tedy zpět a tady je rekapitulace konference, o níž jsem psal ve vlaku.

Prvním řečníkem byl včera Vincent Courtillot, který mluvil o konsensu. Jakmile se zruší debata, řekl, zastaví se věda. V souhrnu tvrdil, že debata se otevírá a že je určitě otrávená politikou. Myslím, že přednesl excelentní projev.

Dále, protože Fred Singer se nemohl účastnit, tak jsme poslouchali 10 minutovou audio-zprávu, kterou před tím nahrál, v níž řekl, že neexistuje žádný důkaz o člověkem způsobeném globálním oteplování a rychlost nárůstu hladiny moře v následujících 90 letech bude kolem 18 cm, a nikoliv 1,5 m, jak tvrdí Propagandistický institut pro klima (PIK). Singer rovněž řekl, že vidí umdlévání politické vůle. Myslí si, že problém klimatu bude vyřešen do pěti let, a já si myslím, že má pravdu.

Pak Nir Shaviv vysvětlil, že sluneční aktivita a klima ukazují, že vazba mezi sluneční aktivitou, kosmickými paprsky a formováním oblačnosti je drží v ruce ještě hodně es. CERN o tom brzy také uvolní výsledky. Oteplování oceánů není důsledkem CO2, ale slunečního osvitu. Ve skutečnosti rychlosti růstu hladin moří korelují se slunečními cykly, což vidím jako zajímavé. Avšak při všech prezentacích vědci varovali před zaměňováním korelací se zapříčiněním. V souhrnu Shaviv teoretizuje, že slunce moduluje oceány, které následně modulují atmosféru (klima). Prodleva mezi sluneční aktivitou a jejím dopadem na klima, řekl, že je asi 3 roky. Tak bychom měli začít spatřovat dopady současné nízké sluneční aktivity, která se ukazuje od asi roku 2008.

Když se podívám z okna, řekl bych, že má asi pravdu!

Další prezentace od Henrika Borcherta Shavivovu prezentaci chválila podporou vazby se sluncem, která je, jak si myslím, je evidentně tím, na co se podíváte, když budete hledat, co opravdu klima řídí. Během mnoha těchto prezentací se teorie o CO2-jako řídícím činiteli ukazovala jako bezpředmětná a pokaždé se dočkala zavržení. Žádný div, že o ní nechtějí debatovat.

Jednu z nejzajímavějších řečí přednesl Bob Carter, v ní současné oteplování uvedl do geologického kontextu. Závěr: V současných změnách nelze zjistit nic nepřirozeného. Pozdější matematická prezentace Horst-Joachim Lüdeckeho potvrdila to samé.

Jednom z bodů, které jsem shledal jako zajímavé, bylo, že většina současných zvířat má svůj původ asi před 5 miliony lety, což znamená, že přežila širokou proměnlivost klimatu dob ledových, což znamená, že veškeré ustrašené řeči o tom, že biodiverzita nepřežije změnu o jeden či dva stupně, jsou úplná pitomost. Jedinými, kdo budou mít se stupněm či dvěma problémy, jsou ufňukaní oteplovači. Zbytek planety při tom bude v pohodě.

Jeden z nejzábavnějších a nejzajímavějších projevů přišel od veterána německé žurnalistiky Güntera Ederera, který má spousty kontaktů a tudíž excelentní vhled do toho, jak to fakt chodí. Budete-li mít šanci si ho poslechnout – nepropásněte ji. O přestávce se zmínil, že přijde s novou knihou a ta bude určitě zajímavá. Podle Ederera: „IPCC věda nezajímá.“ Ederer to opravdu objasnil a když nám to říkal – tak jsme to všichni v některých pasážích vnímali jako opravdu hnusné.

Jan Veizer se soustředit na sluneční evo-transpiraci a vytvořil pro nás data a grafy, které jasně ukazovaly, že CO2 to neřídí. I tvrzení, že neexistuje žádná korelace mezi slunečním osvitem a teplotou během několika posledních let, jsou vyfabrikovaná, a solární teorii nelze tudíž zavrhnout. Bez jakéhokoliv ospravedlnění upravili data o slunečním osvitu. Veizer přednesl množství korelací ukazujících, že je to slunce, co to řídí.

Proč by mělo být těžké tomu věřit?

Líbila se mi jeho analogie, když CO2 porovnal s Lichensteinskem. Kdyby oteplovači byli ekonomové, zkoušeli by pozvednout celou evropskou ekonomiku stimulací ekonomiky maličkého Lichensteinska. Je to přesně tak, jak by chtěli kontrolovat klima.

Jedna z prezentací, která se mi líbila, a která vrhla i hodně nejistoty, byla to od Iana Piknera – geologa. Fascinující je ta skutečnost, že existují statisíce sopek pod mořskou hladinou a mnoho pod Antarktidou a skoro žádná data se o žádné z nich nesbírají. Tyto emitují obrovská množství CO2.

Ta nejlepší! Nejzajímavější prezentaci přednesl meteorolog Klaus-Eckhart Puls. Jeho živá v rychlém tempu vedená prezentace zarážela jeden za druhým hřebíky do rakve tvrzení o AGW. Nejdříve ukázal, že hladiny Severního moře rostou stejnou rychlostí už čtyři sta let. ŽÁDNÉ ZNÁMKY ZRYCHLOVÁNÍ NÁRŮSTU HLADINY! Rovněž ukázal, že Sahara se zmenšuje, jak do ní čím dál více postupuje rostlinstvo. Během posledních 20 let přibylo 300 000 čtverečních km stromů (jak nedávno ohlásil FOCUS). Vyvrátil rovněž všechny mediálně vyhlašované nesmysly o nárůstu bouří a jejich posilování a tak. Jeho prezentace se vyznačovala dobrým komorním humorem a bude stát za to, si ji na EIKE stránkách prohlédnout.

Konference končila prezentacemi Dietera Amelinga, Lutze Peterse a Michaela Limburga. Nemohl jsem bohužel čekat do závěrečné řeči, protože vlak nepočká.

Z politického a ekonomického hlediska je konsensus tím, čím německá vládní environmentální a zelená ekonomická politika zavádí Německo do nachystaného příručního pekla a dělá to rychle. Ale protože jsem tu byl hostem, zdržím se komentáře.

Jeden z řečníků poukázal, že za dob komunistů jste nemohli nic říkat, protože váš vždy poslouchali. Ale dnes můžete říkat, co chcete, protože přestali cokoliv poslouchat!

 

____________________
Áda
 
05.12.2010 - 18:53 - 
Wilileaks jak jinak ukradla i nějaké ty depeše o špinavé diplomacii za globálním podfukem s klimatickými změnami. Je toho teď všude plno. Nemám sílu to překládat – tak předhazuji jen, co o tom píše JoNova.

Wikileaks odhaluje špinavé detaily o irelevantnosti klimatické vědy
Je to všechno jedna velká šaráda – odpolední představení uváděné na Vědeckém jevišti bylo použito pouze pro Velkou frašku zvanou Politické jeviště.

Není tak překvapivé, že Wikileaks ukazuje ne zas až tak diplomatické a ne zas až tak vědecké aktivity v politické konkurenci o usměrňování síly toků dolarů.

Z Guardiinu http://www.guardian.co.uk/environment/2010/dec/03/wikileaks-us-manipulated-climate-accord

{i]Diplomatické depeše US odhalily, jak US hází špínu na národy odporující jejich přístupu k zacházení s globálním oteplováním; jak se využívá finanční i jiná pomoc zemím k získání politické podpory; jak v patách jednání jdou plané, porušené sliby a vylhané výkaznictví; a jak US pořádaná tajnou globální diplomatickou ofenzivu k potlačení opozice proti kontroverzní „Kodaňské úmluvě“ (http://www.guardian.co.uk/environment/2010/mar/09/china-india-copenhagen-accord ) - neoficiálnímu dokumentu, který se vynořil z trosek Summitu o klimatické změně v Kodani v roce 2009. (http://www.guardian.co.uk/environment/copenhagen )
Vyjednávání o klimatické dohodě je hra s vysokou sázkou, nikoliv jen kvůli nebezpečí oteplování, které to pro civilizaci představuje, ale i kvůli re-inženýringu globální ekonomiky na nízkouhlíkatý model, představují přesměrování toků miliard dolarů.

V tahanicích za scénou nechybí běžné nabídky typu něco za něco ve financování žabomyších projektilů – jako jsou projekty na Maledivách za 50 milionů dolarů nebo 30 milionová pomoc Bolivii – aby se dosáhlo podpory pro slabou nezávaznou Kodaňskou úmluvu, která US vyhovovala. Trh o dvou bilionech dolarů se tudíž montoval dohromady i demontoval při nakupování hlasů za nadbytečné drobné z uhlíkových kšeftů během ranních čajů.

I Saudové žádali o pomocnou ruku:

Možná, že nejnestydatější požadavek o prachy odhalily depeše ze Saudské Arábie, od druhého největšího světového producenta ropy a jedné z 25 nejbohatších zemí světa. Tajná depeše poslaná 12. února zaznamenává schůzku mezi činiteli US ambasády a vedoucím vyjednavačem o klimatické změně Mohammedem al-Sabbanem. „Království bude potřebovat čas, aby svou ekonomiku diverzifikovalo na odklon od ropy, řekl Sabban s poznámkou, že závazek US pomoci Saudské Arábii s jejím úsilím o diverzifikaci by ‚jednání o klimatické změně postrčilo‘.“ (http://www.guardian.co.uk/world/us-embassy-cables-documents/248643 )

Saudi si dělali starosti, že by tu dojnou krávu mohli propásnout:

Náměstek ministra olejářství princ Abdulaziz bin Salman US činitelům řekl, že svému ministrovi Ali al-Naimimu řekl, že Saudská Arábie „propásla skutečnou příležitost předložit ‚něco chytrého‘, jako Indie nebo Čína, co není právně závazné, ale ukazuje to dobrou vůli k tomuto procesu, aniž by se obětovaly klíčové ekonomické zájmy.“

Takže je to z větší části tak, jak jsme si stejně mysleli, že to je. Řekněte, že jsem cynik, ale věřil někdo, že výzkum atmosféry opravdu politická rozhodnutí ovlivňoval?

Politická kšeftaření za scénou bylo tím, kde se vše podstatné peklo:

Depeše získané WikiLeaks končí s koncem února 2010. Dnes se podle této úmluvu sešlo 116 zemí. Další 26 říká, že se chtějí přidat. To je dohromady 140, které jsou v horních 100-150 cílových zemích, které Pershing odhalil na své schůzce s Hedegaardem 11. února.

Materiály z wikileaks opět ukazují, že hlasování na shromáždění COP nemá nic společného s vědou předkládanou ve zprávách IPCC (které na druhé straně nejsou založeny ani na vědecké metodě, anebo co širší těleso světové vědy ve skutečnosti nějak říká).

Tohle všechno pouze ukazuje, že pro lidi na planetě Zemi je nejlepší ochranou mít hodně soutěžících demokratických vlád, z nichž žádná není schopna urvat příliš mnoho moci nad mnoha dalšími. Proces OSN s atrapou demokracie je zahrávání si v nebezpečné hře, v níž je kupování jednotlivých činitelů pochybných zemí levnější formou výměnných handlů než domácí politika ve velkých volebních kampaních Západu.

Ještě špinavější detaily se objevily v Guardianu:


http://www.guardian.co.uk/environment/2010/dec/03/wikileaks-us-manipulated-climate-accord

Depeše z ambasád ukazují, jak Amerika využívá špionáže, hrozeb a slibů pomoci k získání podpory pro Kodaňskou úmluvu.

http://www.guardian.co.uk/environment/2010/dec/03/us-basics-copenhagen-accord-tactics

Depeše z WikiLeaks ukazující US administrativě, jak rozvíjející se ekonomiky spolupracují, aby dosáhly společných krátkodobých cílů.


http://www.guardian.co.uk/environment/2010/dec/03/wikileaks-cables-cancun-climate-van-rompuy

Herman van Rompuy kodaňský klimatický summit zatratil jako ‘neskutečnou katastrofu’ a očekává, že Cancún nebude lepší.

Ten třetí článek naznačuje, že tohle všechno by mohlo být jen další převtělení dlouhé války skrytého obchodu o moc mezi EU a USA.


Děkuji Ecotretas a Oliverovi S. (http://ecotretas.blogspot.com/2010/12/wikileaks-e-clima.html )

Originál:
http://joannenova.com.au/2010/12/wikileaks-sordid-details-reveals-climate-science-is-irrelevant/

Další materiály ke klimatologickým WikiLeaks:
http://sppiblog.org/news/wikileaks-cables-reveal-how-us-manipulated-climate-accord

http://wattsupwiththat.com/2010/12/03/wikileaks-cables-on-climate-ipcc-copenhagen/

 

____________________
Áda
 
06.12.2010 - 00:25 - 
http://www.guardian.co.uk/world/2010/dec/01/snow-other-nations-winter-weather
na tento článok, som sa dostal cez "blisty"
http://www.blisty.cz/2010/12/3/art55790.html
má tam predtitulok "překvapení"

povedal som si "překvapení"? (bodaj by neboli, keď veria v GW)
asi v británii vyšiel dickens, z módy..

a začal som premýšľať o tom že na blog, zosmolím úvahu o tom, aká mala skutočná klimatická zmena, dopad na dielo Dickensa ako spisovateľa
malo sa to začať úvahou o "vianočnej kolede", a prečo sa tá halda príbehov, o hľadaní strateného šťastia a domova odohráva práve v krutej zime, a čo to spraví so spoločnosťou ktorá nemá dostatok "historickej pamäte" ohľadom zmien klímy

objavil sa noví materiál, doslova faktografický
http://wattsupwiththat.com/2010/12/05/has-charles-dickens-shaped-our-perception-of-climate-change/#more-28894
asi ten článok, predsa napíšem, a nazvem ho "skutočná tvár, klimatickej zmeny"

ps: Andersen.. dievčatko so zápalkami..

 
06.12.2010 - 14:43 - 
Moncton píše z Cancúnu.

From Nopenhagen to Yes We Cancun
(Slovní hříčku Nopenhagen si asi každý vyloží; komu se teď za Yes we can” posmívají, asi také každý ví; “cun” možná ve slovníku nenajdete – je to něco jako “negrrovskej hajzl”.)
December 6th, 2010

Díky Wikileaks tu v Mañana Mexické republice každý ví, kolik šikanování a kroucení ruku administrativa Baracka Obamy ve Spojených státech vynaložila, aby různé země světa podepsaly Kodaňskou klimatickou úmluvu.

Bez tohoto nátlaku by v Kodani v tuto roční dobu nedošlo vůbec k ničemu a „ten Proces“ – nekonečná řada kol pompézních výročních klimatických konferencí v exotických místech na účet daňových poplatníků – by už dávno navždy šla do stoupy.

Skalní Levice se už poučila, jak skalní odpor je v demokraciích proti ní, a jak je nakonec vždy zavržena. Klimatičtí extrémisté se proto zřekli loňského pokusu o nyní už mrtvou Kodaňskou smlouvu předloženou 15. září, kterou by přes noc instalovali nevolenou světovou vládnu skládající se pouze z nich samých s neomezenou pravomocí ke zdaňování a k ekonomickým a ekologistickým regulacím bez mandátu, stejně jako s kontrolou všech kdysi svobodných trhů celého světa ve jménu Spásy planety (která byla samozřejmě triumfálně Spasena už před 2000 lety a nepotřebuje být už zase Spasována).

Zdejší Martini vyznávající Marxisté místo toho protancují noc činíc z Cancúnu Kan-kán s 25 děvčaty od pneumatikových králíčků z nově otevřeného Playboy Casina v plážovém pásmu Cancúnu a rozhodli se opisovat od byrokratů z Evropské unie, jejichž intrikánský plíživý převrat během posledních tří či čtyř desetiletí převedl veškerou skutečnou politickou moc kousek po kousku, dohodu od dohody, na ponurou bruselskou diktaturu.

Ačkoliv existuje bezzubý fíkový list demokracie v podobně Evropského „Parlamentu“, všechnu rozhodnutí EU ve skutečnosti přijímají kamarily tuctů přeplácených Komisařů bez tváře (což je od nich v oficiální Němčině nejspravedlivější) – beztvářní jsou proto, že se schází za zavřenými dveřmi a zjevují se, jen aby vyhlásili své „Směrnice“: v průměru každé tři hodiny dne i noci, včetně nedělí a svátků, 365 dnů v roce a 366 dnů v přestupném roce.

Evropská demokracie uhynula. Měňavka vždy socialismu (perama-socialismus) ji tiše převálcovala. Když demolice demokracie fungovala tam, soudí eko-zombí, že to bude fungovat celosvětově, stačí jen, když se drolící záminka pro globální tyranii – údajná potřeba zabránit katastrofickému „globálnímu oteplování“ –udrží v chodu dostatečně dlouho , ač většina běžných voličů (v těch zemích, které jsou natolik šťastné, že v nich takoví jsou) už to svinstvo dávno prohlédla.

Tento Proces funguje následovně. Četné, dlouhé, zatemňujícími formulacemi přehuštěné koncepty dohod obíhají mezi delegáty vždy den dva poté, aby se dověděli, co vlastně odsouhlasili. Denní rozvrhy různých „pracovních“ sezení konference nejsou nikdy k dispozici až do času oběda, což znemožňuje nějakou formu plánování dne. Tímto způsobem je většina delegátů trvale udržována v úplné temnotě.

Zde je typický odstavec z jednoho z těch hlavních dokumentů:

„SBSTA na druhém workshopu svého pracovního programu vítá zprávu (FCCC/SBSTA/2010/INF.10) o revizi „Návodů k přípravě národních komunikací Stran včetně Dodatku I ke Konvenci část 1: Návody pro zprávy UNFCCC o roční inventuře“ (dále zmiňovaná už jen jako UNFCCC Dodatek I ke zprávě o inventuře), tento workshop proběhl v Bonnu v Německu od 3. do 4. listopadu 2010 a organizoval jej sekretariát na žádost SBSTA z jeho třináctého zasedání.“

Zkuste si přečíst několik set stran tohoto materiálu. To není jednoduše možné. A o to samozřejmě jde. Tohle je Manažerská metoda pěstitelů hub – napiš toho hodně: je drž v temnotě a naplň to spoustou sr*ček.

Co ta změť ukrývá, je pozoruhodně rychlé tempo, jímž se vytváří tucty – ne, stovky nových úřadů - jak se ten Proces prohryzává dál. Jak vám každý v Playboy Casinu řekne, „někdo za všechna ta světýlka zaplatí“. A ten někdo jste vy, milí daňoví poplatníci. Zatím nikdo nezvládl objevit i jen kolik nás tyto stovky nových nadnárodních úřadů klimatické změny stojí. To bude mezinárodní státní tajemství – dokud se těch čísel ovšem nezmocní Wikileaks.

 

____________________
Áda
 
07.12.2010 - 13:01 - 
Obrovská sluneční erupce vytváří nádherný šlahoun
By SPACE.com Staff

posted: 06 December 2010
04:50 pm ET

Mohutná sluneční bouře dnes na slunci vytváří obrovský šlahoun plazmy, který se rozprostírá přes celou tvář této hvězdy.

Obrovitá sluneční erupce vytvořila dlouhé vlákno magnetické plazmy, které se roztahuje na úžasných 435 000 mil (700 000 kilometrů) – tedy téměř dvojnásobek vzdálenosti mezi Zemí a měsícem – napříč jihovýchodní oblastí slunce, jak tvrdí webová stránka Spaceweather.com, která sluneční bouře a události na obloze monitoruje.

NASA vyslaná Solar Dynamics Observatory zachytila úžasné záběry monstrózní sluneční bouře dnes 6. prosince brzy ráno.

„Tato masivní struktura je snadným cílem i pro teleskop na vašem dvorku (a pozorování je vítáno) a pokud se během následujících hodin či dnů zhroutí, má potenciál k vyvolání obrovského výbuchu,“ hlásí v aktualizaci Spacewether.com. Tato webová stránka tuto sluneční pozoruhodnost označuje jako „mega-vlákno“.

Pozorovatelé oblohy by se neměli nikdy dívat přímo do slunce neozbrojenýma očima ani teleskopem. Mohlo by to vyvolat trvalé poškození očí. Místo toho by se k pozorování slunce mělo použít řádných filtrů na teleskop nebo ochranných skel od věrohodného prodejce astronomických pomůcek.

Ale amatérští astronomové se správným vybavením k bezpečnému pozorování slunce by měli jednat rychle. Tenhle velikánský sluneční šlahoun nepotrvá věčně.

„Až dosud se tato masivní struktura klidně vznášela nad povrchem slunce, ale nyní vykazuje projevy nestability,“ hlásí Spaceweather. „Dlouhá vlákna jako toto jsou známa svým zhroucením končící výbuchem, pokud narazí na povrch pod sebou.“

Slunce je uprostřed vysoce aktivního období svého 11-letého cyklu slunečního počasí následujícího dlouhou prodlevu v aktivitě.

Tohle poslední sluneční vlákno přichází v patách podobné pozoruhodné sluneční erupci minulý měsíc. Předchozí sluneční vlákno bylo zjištěno 16. listopadu a rozkládalo se přes více než 372 800 mil (600 000 km), což znamená, že bylo kratší než dnes zjištěné vlákno.

Solar Dynamics Observatory a několik dalších kosmických sond neustále pozoruje slunce, aby vysledovaly aktivitu jeho počasí.


Tento obrovský šlahoun magnetické plazmy vytryskl z erupce na slunci 6. prosince 2010. Na tomto snímku NASA Solar Dynamics Observatory se slákno rozprostírá přes téměř 700 000 km po slunečním povrchu. Credit: SDO/NASA.

 

____________________
Áda
 
09.12.2010 - 10:49 - 
A ja jsem si rikal proc jsou spodni HAM pasma "mrtva".
http://www.gooddx.net

Jeste den a snad se ionosfera vrstvy E a F uklidni.
Uz aby tu byla spicka 11-leteho cyklu.

 
10.12.2010 - 09:21 - 
Vzniklo tu sice všeobecné veselí nad úspěchem SpaceX. Konečně první maličké vítězstvíčko svobodného trhu, konkurenceschopnosti, co mají skutečně co nabídnout, nad koroporativními komploty privilegovaných kartelů s byrokraty. Asi to vnímáte jako příslib pro budoucnost, ale je to jinak. O budoucnosti již bylo rozhodnuto a korporativisté - tedy ti moudří, co ví jak světu správně a spravedlivě uspořádat a nasadit uzdu těm zlým nositelům konkurence a konzumu - kapitalistům - to vidí jinak. Je čas zvrátit to dočasné vítězství kapitalistů nad korporativisty ve WW2:

Abdikace Západu
December 9th, 2010
From The Viscount Monckton of Brenchley
Cancun, Mexico

Obvykle do svých zpráv přidávám trochu jemného humoru. Ale ne dnes. Čtěte to a plačte. I přes pečlivě režírovanou propagandu, překládající, že se na klimatické konferenci OSN tento týden nerozhodne nic moc, tato nesignalizuje to nic menšího než abdikaci Západu. Vládnoucí třída toho, co se kdysi hrdě nazývalo Svobodný svět, potichu a lhostejně odkládá svobodu, prosperitu a i samotnou demokracii. V médiích hlavního proudu vám to nikdo neřekne, aspoň toho neřeknou moc, protože to nevidí, jelikož se o takové sr**ky nestarají.

33-stránková Zpráva (FCCC/AWGLCsA/2010/CRP.2) od předsedy „Ad-hoc pracovní skupiny pro akce dlouhodobé spolupráce v rámci Konvence Spojených národů o klimatické změně“ nadepsaná Prvky možných usnesení odhaluje vše. Nebo spíš neodhaluje nic, kromě toho, že porozumíte, co ten složitý, zatemňující žargon znamená. Všechny dokumenty UNFCCC na Cancúnské konferenci a speciálně také Prvky možných usnesení jsou formulovány v tom, co se nazývá „transparentní neproniknutelnost“. Záměrem je, aby dokumentu nešlo rozumět, ale by nám později řekli, že vždycky byl veřejně dostupný, tak na co si stěžujeme?

Jelikož je Zpráva předsedy velmi dlouhá, shrnu její hlavní body:

Finance: Západní země budou společně až do roku 2020 poskytovat 100 miliard dolarů ročně do nového dosud nepojmenovaného fondu OSN. Aby tento fond držel tempo s růstem HDP, Západ se může zavázat platit OSN 1,5% HDP každý rok. To je více než dvojnásobek 0,7% HDP, které OSN doporučily, aby Západ platil na zahraniční pomoc během uplynulého století. Několik set opatření ve Zprávě předsedy uvalí na Západní národy obrovské finanční náklady.

Sekretariát světové vlády: Vším kromě svého jména se Sekretariát konvence OSN stane světovou vládou přímo kontrolující stovky globálních, nadnárodních, regionálních, národních a podnárodních byrokracií. Obdrží obrovské sumy peněz daňových poplatníků ostentativně placených Západem Třetímu světu na adaptaci na údajné negativní dopady vyfantazírovaného (a imaginárního) „globálního oteplování“.

Byrokracie: Propletenec stovek nových byrokracií odpovědných Sekretariátu světové-vlády široce rozšíří svou moc i své bohatství. V rámci evidentního zrcadlení metod Evropské unie k vynucování vůle jejích nevolených Komisařů nad reptajícím lidem tohoto zaostávajícího kontinentu, se ocitnou úředníci národních států v roli služebnictva většího imperiálního Sekretariátu, stavějícího své dekrety a diktáty nad jakoukoliv vůli vlád národních států. Mnoho z těchto nových byrokracií je maskovaných jako „budování kapacit v rozvojových zemích“. Nemá to nic společného s růstem ekonomiky nebo průmyslu chudších národů. Ukazuje se, že to znamená instalaci stovek byrokratických kanceláří odpovědných Sekretariátu v četných zemích po celém světě. Kdo to zaplatí? Ty, milý daňový poplatníku. Babylónské, Byzantinské či pozdější Otomanské impérium, ponurá byrokracie nacistického Německa, rozsáhlé impérium 27 000 inkoustů v Evropské unii: sečtěte to všechno dohromady a vynásobte 100 a ještě pořád nedostanete celý rozsah, náklady, moc a bohatství těchto nových poboček Sekretariátu. Navíc k rozhojnění nových byrokracií v každém ze 193 států účastnících se Konvence, ještě bude existovat Rámcový adaptační orgán, Plánovací orgán pro nejméně vyvinuté země, Adaptační výbor, Střediska regionální sítě, Mezinárodní centrum pro výzkum vylepšení adaptace, Národní adaptační instituce, Orgán pro vyjasňování předpokladů a podmínek v národních závazcích o emisích skleníkových plynů, Dohadovací orgán pro záměry ke snižování celkových limitů a individuální cíle, Kancelář pro revize směrnic pro národní komunikace, Kancelář pro multilaterální komunikační proces, Orgán pro proces vypracování metodik pro registry přidělování pro národní zmírňující akce u rozvojových zemí, Orgán dohledu nad procesem pochopení diverzity zmírňujících podřízených akcí vyžadujících podporu, Kancelář mezinárodních konzultací a analýz; Kancelář k provádění programových prací při vývoji různých metodik a směrnic; síť Kanceláří akčních plánů pro lesnickou strategii rozvojových zemí; síť Národních orgánů k referování o úrovni emisí lesů anebo o úrovni lesů; síť Národních monitorovacích systémů lesů, Kancelář pracovního programu zemědělství pro zlepšení implementace článku 4 paragrafu 1(c) Konvence beroucí v úvahu paragraf 31; jeden nebo více Mechanismů k zavedení tržního přístupu zlepšení rentability a k podpoře zmírňujících akcí; Fórum o dopadech implementací a reagujících opatření; Orgán k dohledu nad potřebami finančních zdrojů pro rozvojové země, aby řešily klimatickou změnu a určily volby pro mobilizaci těchto zdrojů; Doplňkový fond ke Kodaňskému Zelenému fondu; Dočasný sekretariát pro fázi návrhu nového fondu; Nový orgán pro asistenci při konferenci Stran prosazující jejich funkčnost s ohledem na finanční mechanismus; Orgán ke spuštění procesu definování dalších rolí a funkcí nového orgánu asistujícího konferenci stran a prosazujícího její funkčnost s ohledem na finanční mechanismus; Technologický výkonný výbor; Síť středisek klimatických technologií; Síť národních regionálních, oborových a mezinárodních technologických center; Sítě organizací a iniciativ; Propojená centra k podpoře severo-jižního, jižně-jižního a tripartitního partnerství s výhledem na podnícení společného výzkumu a vývoje; Expertní workshop o operačních metodikách technologických mechanismů; Mezinárodní pojistný aparát; Orgán pracovního programu pro politické přístupy a pozitivní pobídky v záležitostech vztahujících se ke snížení emisí z odlesňování a degradace lesů v rozvojových zemích; Orgán k implementaci pracovního programu o dopadu reakčních opatření na implementace; a Orgán vývoje metodik pro operacionalizaci pracovního programu o dopadu opatření reagujících na implementace.

Pravomoci světových vlád: Sekretariát bude mít pravomoc nikoliv jen vyzvat národní vlády k realizaci jejich závazků v rámci Konvence o klimatických změnách, ale také vynucovat jejich plnění. Národním státům se nařídí, aby sebraly, kompilovaly a předkládaly obrovská kvanta informací způsobem a formou, kterou specifikuje sekretariát a jeho rostoucí armáda podřízených orgánů. Mezi nimi bude i nová pravomoc k ověřování informací, jejich revizi a na bázi revize národním státům určovat, co mohou a nemohou.

Trvalá expanze: Slovo „vylepšení“ se v jeho četných formách ve Zprávě předsedy vyskytuje 28 krát. Podobná slova jako „posílení“ a „rozšíření“ a přídavná jména jako je „škálovaný“, „nový“ a „dodatečný“ se rovněž využívají velice četně, zvláště ve vztahu k financování na účet Západních daňových poplatníků. Pokud budou všechna ta „vylepšení“ navržená ve zprávě realizována, překročí náklady pohodlně těch 100 miliard dolarů ročně (nebo těch 1,5% HDP), které zpráva zmiňuje jako náklady pro Západ během nadcházejícího desetiletí.

Intelektuální vlastnictví u vynálezů: Držitelé patentů zvláště v oborech vztahujících se ke „globálnímu oteplování“ a jeho zmírnění budou povinni předat užitky ze svých vynálezů rozvojovým zemím bez placení poplatků. Nikde to ve zprávě Předsedy není uvedeno výslovně, ale transfer technologií je asi 20 krát zmíněn v konceptu ukazujícím, že je tu tento záměr výslovně toto opatření z konceptu neplatné Kodaňské dohody z 15. září 2009 uvést v platnost.

Pojištění: Sekretariát v podstatě navrhuje tak rozsáhlá vměšování do činnosti světového pojistného trhu, že tento přestane být svobodným trhem se všemi krutými důsledky pro každého účastníka tohoto trhu.

Svobodný trh: Koncept neúspěšné Kodaňské smlouvy trval na tom, že „vláda“, která se má ustanovit, by měla mít pravomoc stanovovat pravidla pro všechny až dosud svobodné trhy. Nic takového jako svobodný trh by už více existovat nemělo. V Cancúnu Zpráva předsedy pouze říká, že Sekretariát a strany Konvence mohou těžit z různých „tržních mechanismů“: ale odkazy na tyto „tržní mechanismy“ jsou často postačující, aby naznačily, že zde zůstává záměr celosvětově zrušit svobodný trh.

Znalosti jsou moc: Zpráva předsedy obsahuje četné odkazy na množství nových stejně jako existujících závazků národních států o poskytování informací Sekretariátu formou a způsobem, který tento nadiktuje. Je zde dobře viditelný rukopis EU. Tato uchvátila moc od členských států ve čtyřech fázích: nejdříve fungovala čistě jako sekretariát k zajištění stabilního zásobování uhlím a ocelí k obnově Evropy po Druhé světové válce; pak jako registr požadující od členských států, aby je zásoboval neustále rostoucím množstvím informací; pak jako dohlížející orgán určující na základě informací dodaných členskými státy, zda tyto dodržují své závazky podle neustále se rozrůstající a složitější soustavy Evropských dohod; a nakonec jako nejvyšší zákonodárná autorita, jíž jsou všechny zvolené parlamenty, výslovně včetně Evropského „parlamentu“ poddány. Podle návrhů z Cancúnu postupuje i Sekretariát cestou, kterou jim tento mor z funkcionářů EU bezpochyby nadšeně doporučil, aby ji následovali. Nyní tedy získávají četné pravomoci nikoliv jen k vyžadování informací od národních států, ale také k vyžadování odpovědnosti za jejich domnělé mezinárodní závazky podle Konvence o klimatických změnách na bázi informací, které jsou nyní národy nuceny poskytovat.

Propaganda: Zpráva předsedy obsahuje několik zmínek o tvrzeních, že lidé světa potřebují, aby se jim toho o klimatické změně řeklo více. I zde je paralela s EU, která přiděluje propagandistickému fondu nějakých 250 milionů dolarů ročně čistě na reklamu jejich vlastní obdivuhodnosti u populace, která je narůstající míře skeptická. IPCC už každý rok utrácela miliony na své PR agentury, od nichž požadovala, aby nacházely nové způsoby, jak běžným lidem činit jejich sdělení určená způsobit tuhnutí krve v žilách široce srozumitelnými. Sekretariát už se těší z výhody nekritických, povolných, vědecky negramotných, ekonomicky dislektických a prostě blbých zpravodajských médií: na něž teď bude mít ještě propagandistický fond, aby je jím platil.

Škody způsobené tímto procesem: Na základě požadavku rozumných národů, jako jsou Spojené státy, Česká republika, Japonsko, Kanada a Itálie usnesení z Cancúnu uznává, že tento Proces způsobuje a bude způsobovat značnou ekonomickou škodu, která je ve Zprávě předsedy delikátně popsána jako „nezamýšlené vedlejší účinky implementace opatření reakcí na klimatickou změnu“. Řešení? Posouzení katastrofálních ekonomických důsledků hrdinně lunetických rozhodnutí budou spadat pod kontrolu – jůůů – Sekretariátu. Obdivujte tuhle ostentativní drzost.

Škody pro světový obchod: Moc, bohatství a opulence Sekretariátu roste, shledává se být v nepříjemném postavení vůči dalším nadnárodním organizacím. Zvláště Světové obchodní organizaci, která začíná být z různých aspektů návrhů Sekretariátu nervózní, neboť uvalují restrikce na mezinárodní obchod. V několika bodech vyjadřuje Zpráva předsedy „rozhodnutí“ – ve skutečnosti více než názor a navíc ještě pochybný – že politiky Sekretariátu nejsou k obchodu restriktivní.

Opatření z Canutu: Konference znovu potvrdí rozhodnutí její předchůdkyně v Kodani, tentokrát loni, „udržet nárůst globálních průměrných teplot pod 2 stupni Celsia nad předindustriální úrovní“ a tak podobně. Ve skutečnosti jsou teploty ve střední Anglii a v důsledku toho globálně vzrostly o 2,2 Celsia během 40 let 1695-1735, jelikož se Slunce začalo zotavovat ze svého největšího minima za 11 400 let a opět vzrostly o 0,74 C během 20. století. Během 21. století neproběhlo žádné oteplování, ale jsme pořád dost nad 2 stupni Celsia nad předindustriální úrovní. Canutská opatření, která někteří delegáti zpochybnili, ukazují ztrátu kontaktu tohoto Procesu s realitou (stejně jako Dánský král v rané Anglii, který své dvořany slavně použil o mezích své moci a jejich významnosti, když postavil svůj trůn na pláž a mořské hladině nařídil, aby nestoupala, načež přišel příliv jako obvykle a smočil královské nohy).

Opomenutí: Existuje několik vysoce významných opomenutí, která společně silně zakládají podezření, že základní záměr tohoto Procesu už nemá nic společného s klimatem, pokud s ním někdy něco vůbec měl. Záměrem je mohutně posílit moc a tak ještě mohutněji obohatit mezinárodní politickou třídu na účet lidu Západu za využití klimatu jako záminky, a tak opisovat od Evropské unie věčnou instalací toho, co zde někteří delegáti nazývají „internacionální perma-Socialismu“ mimo dosah či dovolání jakéhokoliv voličstva. Zde jsou klíčová opomenutí:

Věda: Otázka, zda tato rozsáhlá expanze nadnárodní moci je z vědeckého hlediska nezbytná, se neřešila. Místo toho jsou tu jen téměř pietistická ujištění o pověrečné víře v IPCC, když tato konference „uzná, že podle vědy jsou zapotřebí silná omezení globálních emisí skleníkových plynů, jak je to dokumentováno ve Čtvrté hodnotící zprávě IPCC.“
Ekonomika: Neexistují žádná hodnocení rozsahu, v němž jsou kterákoliv z navržených opatření ke zmírnění „globálního oteplování“ omezením emisí oxidu uhličitého nebo adaptace světa na tyto důsledky rentabilní. Ani nemluvě o tom, že tu nejsou žádná přímá srovnání mezi zmírněním a adaptací s ohledem na jejich rentabilitu: opravdu IPCC bylo pečlivě strukturováno tak, aby zmírnění a adaptace byly posuzovány zcela oddělenými byrokraciemi vytvářejícími oddělené zprávy, což činí jakékoliv smysluplné porovnání obtížným. Ale všechny ekonomické analýzy této ústřední ekonomické otázky jiné, než od nyní zdiskreditovaného Lorda Sterna ukazují, že zmírňování je nesmyslná pošetilost a že cílené adaptace na důsledky jakéhokoliv „globálního oteplování“, k němuž může dojít, by byly o několik řádů levnější a rentabilnější, usnesení z Cancúnské konference bude nadále zmírňování považovat za stejně ekonomicky přínosné jako adaptaci.
Ukončení: Smlouvy mají ustanovení o ukončení říkající, co se stane, když dohoda skončí. Nic neilustruje záměr vytvořit trvalou strukturu světové vlády více než absence jakýchkoliv ukončujících opatření v usnesení z Cancúnu. Ten proces je stejně jako diamant na věčné časy a nikdy jinak.
Demokracie: Zapomeňte na vládu lidu, lidmi a pro lidi. Zapomeňte na princip „žádné zdanění bez zastoupení“, který vedl k založení Spojených států. Opatření k demokracii zvolení tohoto nového, všemocného, zákonodárného, daně vybírajícího světovládného Sekretariátu lidmi světa mohou být shrnuty v jediném slově: Žádná.

Jak k tomuto obludnému předání moci od kdysi hrdých, kdysi suverénních, kdysi demokratických národů zkorumpovanému, nevolenému Sekretariátu došlo? Příběh začíná u Sira Maurice Stronga, nesmírně bohatého byrokrata OSN z Kanady, který před čtvrt stoletím ustanovil IPCC jako mezinárodní politický orgán, spíše než aby byl vědeckým orgánem, a to přesně tak, aby mohl být manévrován k pomoci dlouhodobým cílům OSN, transformovaný na summit vedoucích činitelů OSN, to by mohl být Ban Ki-Moon sám, a tak zadusit národní suverenitu a ustanovit světovou vládu.

Proces začal na počátku roku 1988, kdy bylo ustanoveno IPCC. Krátce nato v červnovém dni ve Washingtonu DC záměrně zvoleném Al Gorem, protože bylo neobyčejně horko, se objevil jeho politický spojenec a finanční mecenáš James Hansen před kongresovou komisí a předložil jí mohutně přehánějící graf předpovídající globální oteplování během nadcházejících 20 či 30 let. Avšak v červnu 2008 při 20. výročí tohoto svědectví bylo globálně chladněji než v červnu 1988 a celosvětové oteplování se ukázalo být menší než polovinou předpovězeného.

Summit Země v Riu v roce 1992 ekologistickým skupinám a světovým „vůdcům“ umožnil, aby se spolu seskupili. Z tohoto summitu se vynořila Rámcová konvence OSN o klimatické změně, která začala pořádat výroční konference o „globálním oteplování“.

Kjótský protokol v roce 1997 své signatáře zavázal k omezení na národní emisní úrovně CO2 z roku 1990 do roku 2012. Většina to nezvládne. Senát US s Al Gorem jako svým předsedou hlasoval 95-0 k zamítnutí jakékoliv dohody jako je Kjóto, která zavazuje pouze Západ, zatímco ponechává rozvojové země, jako je Čína, aby emitovaly oxid uhličitý bez omezení.

Do doby konference na Bali v roce 2007 bylo dosaženo jen málo pokroku: ale na této konferenci byla sestavena „cestovní mapa“, která vedla k závazné mezinárodní dohodě v Kodani v roce 2009.

Je s tím jen jeden problém. Ústava US předpokládá, že i když president podepíše dohodu, jeho podpis nemá smysl, dokud dohoda není prodiskutována Senátem, který ji musí ratifikovat hlasy 67 ze 100 senátorů. Každému je jasné, že poté, co se Obamově administrativě nepodařilo ukecáním nebo vydíráním získat ani 60 senátorů, aby prošel Waxman / Markeyho zákon o skrytém zdanění přes uhlíkové povolenky, tak žádná klimatická dohoda přes Senát neprojde.

Co horšího, Sekretariát se těžce přecenil. Ve víře ve svou vlastní propagandu o nepodstatnosti skoro žádných jen těch několika fosilními palivy placených skeptických otravů věřících, že „globální oteplování“ je tak malé, že je neškodné, tak vystavili koncept 186-stránkové Kodaňské smlouvy na svou webovou stránku, kde sami sebe navrhovali za nevolenou světovou vládu s neomezenou pravomocí uvalovat přímé daně na členské státy bez jakéhokoliv zastoupení, postihu či odvolatelnosti, aby se přímo vměšovali do environmentálích politik jednotlivých národů a smetli veškeré svobodné trhy po celém světě, s jejich náhradou sebou samými jako tvůrci pravidel pro každé tržiště (návrh dohody, dodatek 1, články 36-38). Některé citáty z konceptu odhalují skutečné ambice OSN:

„Schéma nového institucionálního uspořádání v rámci Konvence bude založeno na třech základních pilířích: vládě; realizačním mechanismu a finančním mechanismu. … Vláda bude podléhat Konferenci stran rámcové Konvence OSN o klimatické změně podporované novými podřízenými orgány pro adaptaci a Výkonnému výboru odpovědnému za řízení nových fondů a s tím spojenými zabezpečujícími procesy a orgány.“ (Koncept Kodaňské smlouvy z 15. září 2009, paragraf 38).

Tři ústřední pravomoci, které OSN doufala, že si pod rouškou Záchrany planety před údajnou klimatickou katastrofou udělí, byly následující:

„Vláda“: Zde použité slovo „vláda“ bude poprvé ve smysl slova v jakémkoliv konceptu mezinárodní smlouvy popisovat světovou vládu.

„Finanční mechanismus“: „Finanční mechanismus“ je vyhrazená fráze k popisu nové pravomoci OSN uvalovat neomezené zdanění přímo na lid svých členských států: zdanění bez zastoupení a v globálním měřítku.

„Realizační mechanismus“: Tento mechanismus poprvé udělí OSN pravomoc přímo přinutit a vynucovat na stranách svých členských států a je-li nezbytné i silou. Koncept Dohody to popisuje jako –

„… realizační mechanismus navržený, aby realizoval konstrukci, přijetí a provádění veřejných politik jako převažujícího nástroje, jimiž by bylo možno podřizovat pravidla trhu a s tím spojené dynamiky.“

Krátce by zde byl New Word Order s „vládou“, která má na povel „finanční mechanismus“ ve formě neomezených pravomocí přímo zdaňovat občany světa a „realizační mechanismus“, který by stanovoval pravidla všem před tím svobodným trhům pod přímou kontrolou nové „vlády“ OSN podporované vždy expandujícími zástupci byrokratů.

Nikde v žádném z bodu na těchto 186 stránkách konceptu Dohody se slova „demokracie“, „volby“, „odevzdávání hlasů“ nebo „hlasování“ neobjevilo. Jak už EU demonstrovala převod moci ze suverénních demokracií na nadnárodní entity tyto demokracie přivádí ke konci. Na mezinárodní úrovni v OSN, v EU a v navržené světové vládě, nejsou rozhodnutí činěna nikým, koho bychom my, voliči, zvolili, aby taková rozhodnutí činil.

Odhalení konceptu dohody v hlavních mezinárodních zpravodajských médiích uvedlo OSN do paniky, takže koncept zrušili, ještě než Kodaňská konference začala. Místo toho teď OSN s legislativou postupuje plíživě jako to činí Evropská unie se sériemi následných výročních dohod, ta poslední byla Kodaňská úmluva, při čemž každá přenáší zase více moci a bohatství z jednotlivých národů na jejich nadnárodní byrokracii. Poslední z těchto dohod se finalizuje tady v Cancúnu.

Evropská unie, která plíživě zrušila během posledního půlstoletí naší demokracii sériemi dohod, z nichž každá přenesla trochu více moci a bohatství z rukou v členských státech volených do nevolených rukou v Bruselu, Sekretariátu radí, jak udělat to samé v globálním měřítku.

Po tom senzačně rozbitém nosu, jaký Sekretariát v Kodani utrpěl, je už velice úzkostlivý, aby neutrpěl druhou porážku v Cancúnu. Na konci obdržel dohodu s německou vládou, že bude hostit série měsíčních konferencí v Bonnu na začátku roku 2010, z nichž některé byly otevřeny i pozorovatelům z vnějšku a některé byly za zavřenými dveřmi v pohodlném předměstském zámku, kde se – v tajnosti - využíval nový způsob vytváření legislativy pro svět.

Čínský režim bažící si z té akce něco utrhnout souhlasil, že bude hostit dodatečné sezení v Tiensinu před několika týdny. Účelem těchto téměř nekonečných mezinárodních žranic – které se národním delegátům na náš účet velice líbily – bylo zajistit, že skoro všechny prvky dohody z Cancúnu budou v konceptu pevně zabudované a odsouhlasené už před Cancúnem tak, aby se vyhnuli tomu, co příliš mnoho žurnalistů znuděně a zřetelně označovalo za „Mexický úkrok“.

Je tomu tak právě proto, že všechny tyhle masivní a drahé přípravy, tahle Zpráva předsedy, jejíž hlavní body jsou shrnuty výše, může dobře odrážet to, co bylo nakonec odsouhlaseno a zde i během dvou dnů oznámeno. Předseda už jednoduše nehádá: Zpráva odráží to, co o čem Sekretariát předpokládá, že mu to projde.

Ovšem po katastrofě z Kodaně Nové Panstvo naší chmurné budoucnosti nechce nic ponechat náhodě. Přesvědčili své přátele ve zpravodajských médiích hlavního proudu, která se nyní nemohou snadno vykroutit ze svých původních deklarací slepé víry v Církev „Globálního oteplování“ a jsou tak úzkostliví, aby neztratili tvář tak jako Sekretariát, aby předkládali, že letos v Cancúnu a i příští rok v Durbanu dojde jen k málo podstatným téměř žádným událostem.

Záměrem je, že nikoliv po jedné nýbrž po dvou mezinárodních klimatických konferencích, kdy ta druhá bude v roce 2012 v Riu při 20. výročí Summitu Země, který to všechno začne a Sekretariát bude už tak bohatý a shromáždí pro sebe už tolik moci, že už nikdo – ani US Senát – se neodváží odporovat ratifikaci Dohody z Ria, která celosvětově ukončí demokracii a vyplní nedávné prohlášení Lorda Mandelsona, že „nyní už žijeme v post-demokratickém věku“.

Nad mým mrtvým tělem. Lidé ví, co je pro lidi nejlepší. Vládnoucí třída bez jakékoliv pochyby ví, co je nejlepší pro vládnoucí třídu, ale nemusí nutně vědět, co je nejlepší pro lidi, a musí se držet pod kontrolou volebních uren.

Pokud nakonec přeci jen budeme mít světovou vládu (a jelikož se věda alarmu o „globálním oteplování“ nadále hroutí, tak se současná záminka ke světové dominanci několika privilegovaných stává čím dál průhlednější), tak je podstatné, aby světová vláda byla vládou volenou, a aby jako v Článku 1, Část 1 US Ústavy, kde se předkládá jasně, když se udělila „Všechna legislativní pravomoc“ volenému Kongresu a nyní i volenému Senátu, z nichž žádný nemůže dělat zákony pro svět nebo uvalovat daně na svět, kromě těch, jež lidé světa zvolili ve všeobecných tajných volbách.

Jak můžeme my, lidé, porazit Sekretariát a udržet si demokracii, kterou milujeme? Jednoduše tak, že své volené zástupce budeme informovat o rozsahu, ambicích a podrobnostech toho, co je Cancúnská dohoda. Tato dohoda se nebude nazývat „Smlouvou“, protože Senátem, zvláště po mezivolbách, neprojde. Ale ještě na nás může být uvalena silně Levici podporujícím Nejvyšším soudem, který už nemá ponětí o soudcovské nestrannosti a může klidně rozhodnout, i když tak neučiní Kongres, že dohoda z Cancúnu se má stát součástí US zákonů na základě toho, že jde o „mezinárodní zvykové právo“.

Co dělat? Pošlete tento blogový článek svým zákonodárcům. Je to ještě v jejich moci, stejně jako ve vaší, kterou vám berou, aby bránili jejich demokracii, stejně jako tu vaší, která na Zemi vymře, pokud se tento zhoubně bující nesmysl nezastaví.

Originál na:
http://sppiblog.org/ [Upraveno 10.12.2010 Adolf]

 

____________________
Áda
 
10.12.2010 - 13:11 - 
Dovolím si odhadnout další vývoj: Až i většina uvidí, že žádné dramatické a nebezpečné oteplování neprobíhá, bude to vyhlášeno jako úspěšný důsledek této centrální politiky IPCC a použito jako důkaz, že tato cesta celosvětové vlády je správná a je třeba ji ještě více upevňovat. Bléé

 

____________________
--
MIZ
 
10.12.2010 - 14:52 - 
tak nejak 
10.12.2010 - 14:53 - 
Pane Balík, děkuji za překlad tohoto prohlášení, bude nějaká protiakce a nebo ze sebe budeme dále dělat ještě větší voly? 
11.12.2010 - 00:27 - 
quote:
Pane Balík, děkuji za překlad tohoto prohlášení, bude nějaká protiakce a nebo ze sebe budeme dále dělat ještě větší voly?


Cítím to podobně jako vy. Ale asi vás zklamu. Nejsem, jak o mě šíří Green, zástupcem temných sil placený ropáky a uhlobarony. Takže osobně nevím, jak bych měl dál postupovat zatím jinak, než šířit tyhle informace. Doufám ale, že by setoho mohli chytnout Svobodní či NWOO atp. Jinak vedl němčiny a dánštiny je čeština jedním ze tří prvních jazyků, do kterých je asi Monctonova zpráva zatím přeložena.

 

____________________
Áda
 
11.12.2010 - 00:34 - 
quote:
Dovolím si odhadnout další vývoj: Až i většina uvidí, že žádné dramatické a nebezpečné oteplování neprobíhá, bude to vyhlášeno jako úspěšný důsledek této centrální politiky IPCC a použito jako důkaz, že tato cesta celosvětové vlády je správná a je třeba ji ještě více upevňovat. Bléé


V Německu asi začínají s novou strategií. Tamní ministr životního prostředí asi pochopil, že jejich děsivé vize už nikoho nevyděsí - spíš nudí. Tak začal líčit klimatickou změnu jako vlastně výhodnou příležistost - a to zdražování energií aj. líčí jako vlasntě zářné zítřky a možnost takto výhodně investovat a tak. Vůbec tam hledají nové způsoby jako to marketingově zabalit a osoby s charizmatem. Vykřikují, že je třeba najít nového Martina Luthera.


A to vidím pozitivně - připomínám si, že před pádem Berlínské zdi také nejdříve přišla Pjerestrojka.

 

____________________
Áda
 
11.12.2010 - 00:44 - 
Ti, kdo vzhlíží ke Cancúnu s nadějí, ale moc spokojeni nejsou. Nejenže v Cancúnu zasáhl super-Gore efekt. Gore totiž, když teď něco uspořádal, tak tam vždy v době konání přišla hrozná zima. V Cancúnu si dělali někteří legraci, že ač tam údajně nebyl, tak tam asi tajně přicestoval. Mají tam totiž za sebou 5 dnů rekordního chladu. Místo aby se všichni váleli na pláži, tam měli 12 C. Ani jinak to pro ně nevypadá o moc lépe než v Kodani.

Levičácký plátek, který Moncton označil za asi nejblbější alarmistické žurnalisty na světě, to vidí takhle:
http://www.guardian.co.uk/world/2010/dec/10/deadlock-kyoto-cancun-talks-little


Uvíznutí nad Kjótem znamená, že Cancúnské rozhovory toho ani po dvou týdnech nemohou moc ukázat
Cancúnské klimatické rozhovory se zvrhávají do nikdy nekončícího podniku globálních jednání, jak tvrdí mnoho zde zapojených ministrů.


I přes úsilí aktivistů znamená uvíznutí nad Kjótem to, že od Cancúnských rozhovorů se nedá čekat, že dopadnou dobře. Fotograf: Elizabeth Ruiz/EPA

Budoucnost mezinárodní klimatické diplomacie byla dnes vystavena nebezpečí, jelikož globállní konference OSN v Cancúnu vstupuje do svých konečných hodin, aniž by bylo dosaženo nějaké rezoluce, která by nerozdělovala bohaté a chudé země. “Máme na závěrečný tah jen velmi omezený čas,” varovala mexická ministryně zahraničí Patricia Espinosa. “Žádná strana nemůže ztratit ze zřetele, co je vlastně v sázce.”


Během toho, co by měly být poslední hodiny dvoutýdenních rozhovorů, varovala Connie Hedegaard komisařka Evropské unie pro klimatickou změnu, že procesu OSN hrozí, že se stane nikdy nekončící řadou schůzí, pokud snad v Cancúnu nebude dosaženo nějakého pozitivního usnesení.

„Každý si musí uvědomit, že když tady v Cancúnu nedáme věci dohromady, tak se velice těžko dočkáme, že uvidíme, jak se věci hýbou z bodu A do bodu B,“ řekla. „Když z Cancúnu odjedeme, aniž bychom něčeho z toho dosáhli, tak má myslím multilateralismus docela problém.“

Po dvou týdnech rozhovorů i přes celonoční dohadovací sezení dosáhli ministři až do pozdního dopoledne konečného dne shody na pouze jediném odstavci textu.

Rozšiřující se spor o budoucnost Kjótského protokolu a o celkovou podobu dohody, na které se v Cancúnu pracuje, ohrožuje i obrovskou shodu, které bylo dosaženo v takových oblastech, jako je prevence odlesňování, ochrana rašelinišť a zelený fond. Nejpozitivnější komentář, který reportérům mohl někdo z EU předložit byl od Joke Schauvliege: „Všichni spolu ještě pořád mluví.“ Britský ministr energetiky a klimatické změny Chris Huhne byl pozitivnější. „Zatím je všechno ve hře. Jsme v této fázi v mnohem lepší pozici, než jsme byli v Kodani. Ale některým zemím nemůže nic zabránit, aby nedostávaly záchvaty jekotu a nevrhaly hračky z kočárku.“

Tyto krize jsou na klimatických schůzích OSN už rutinou. Tentokrát ale spor rozrušuje samotnou strukturu jednání: v úterý se Rusko se svou opozicí vůči druhému termínu Kjótského protokolu přidalo k Japonsku. I Kanada odmítla svůj závazek z Kjóta obnovit.

Za úsvitu začal vypadat výhled ještě chmurněji, když se Spojené státy stáhly z dohody o zeleném fondu a řekly, že je zapotřebí pokroku ve všech otázkách, o nichž se jedná.

US trvaly na tom, že stáhnou svou podporu dohodám o otázkách ochrany lesů a technologií, dokud nebudou splněny jejich podmínky o ústřední otázce verifikace omezení emisí v nově rostoucích ekonomikách, jako je Čína. To tu podnítilo frustraci a přeměnilo Cancún v záležitost – všechno nebo nic. „Je to jednotný balíček,“ řekla Hedegaard. „To je totalita.“

Do poledne se vyjednávači shodli, že budou pracovat přes noc až do soboty, aby se zkusili vyhnout kolapsu ohledně budoucnosti Kjóta. Paralelně s tím probíhalo úsilí ve světových metropolích, když si David Cameron přes noc telefonoval s japonským ministerským předsedou Naoto Kanem. Vyjednavači a ekologistické skupiny říkají, že existuje spousta možností k tvořivému překonání sporu o Kjóto.

Tento úkol bude ještě těžší poté, co ruský vyslanec pro klimatickou změnu Alexander Berditsky na summitu ve čtvrtek řekl, že jeho země už další závazek nepodepíše.

Ruské oznámení dále stvrdilo rozpor mezi bohatými a chudými zeměmi ve věci další dohody následující po prohlášení Japonska na začátku rozhovorů, že toto také nepodepíše prodloužení Kjóta.

Japonsko svůj odpor v úterý v noci přes svého vyjednavače Akira Yamada znovu potvrdilo, s prohlášením, že obnovení Kjóta by nebylo „ani vhodným způsobe ani efektivním způsobem ani spravedlivým způsobem, jak si s klimatickou změnou poradit.“

Rozvojové země říkají, že Kjóto je jako jediná mezinárodní smlouva vyžadující od průmyslových zemí snížení jejich emisí podstatná. „Druhé období pro tento závazek je v usnesení nutností,“ řekl brazilský vyjednavač o klimatické změně Luiz Figueiredo.

Ale některé rozvojové země rovněž připustily, že jsou otevřeny tomu, aby se otázka Kjóta nechala až na klimatický summit v Jižní Africe příští rok.

 

____________________
Áda
 
<<  193    194    195    196    197    198    199  >>  


Stránka byla vygenerována za 0.768717 vteřiny.