Kosmonautika (úvodní strana)
Kosmonautika@kosmo.cz
  Nepřihlášen (přihlásit)
  Hledat:   
Aktuality Základy Rakety Kosmodromy Tělesa Sondy Pilotované lety V Česku Zájmy Diskuse Odkazy

Obsah > Diskuse > XForum

Fórum
Nejste přihlášen

< Předchozí téma   Další téma ><<  2    3    4    5    6    7    8  >>
Téma: Nová ruská kosmická loď PPTS/PTK/Federace
23.6.2010 - 13:47 - 
Úvahy o vplyve slnečného žiarenia sú viacmenej bezpredmetné - kozmonauti sú stále chránený stenami stanice alebo lode. Pokiaľ by ich už steny nechránili, nemá význam uvažovať o nejakej ochrannej kóji "v lodi" - ale ani o záchrane v ľahkom skafandri.

Dôležitá je i rýchlosť dekompresie - teda akým veľkým otvorom uniká z lode alebo stanice atmosféra, aký veľký je objem stanice a za aký čas poklesne tlak v stanici na polovicu a povedzme desatinu normálneho prevádzkového tlaku.

Dehermetizácia lode alebo stanice môže mať tri hlavné príčiny:
a) porucha ventilu alebo tesnenia
b) zrážka s mikrometeoritom alebo kozmickým smetím - otvor, ktorým uniká tlak nemôže byť príliš veľký, takže i relatívne rýchly pokles tlaku nebude mať výbušný charakter, pretože pri rýchlostiach zrážky nad cca 2km/s by teleso, schopné vyraziť otvor "väčší ako malý" vytvorilo zároveň i veľké množstvo sekundárnych a terciálnych črepín a tiež silné rázové vlny v konštrukcii
c) zrážka pri približovacom manéveri - z hľadiska dehermetizácie asi najnebezpečnejšia varianta, náraz masívneho objektu môže i pri malej rýchlosti vytvoriť väčší počet rozmerných trhlín v hermetickej konštrukcii a teda i veľmi rýchly pokles tlaku - k podobnej udalosti došlo svojho času aj na Mire.

A ešte jeden námet na zamyslenie: ľudský život je najcennejší, ale existuje medza, po ktorú sa ešte opláca posilňovať bezpečnostné systémy, ale za ktorou je to už neefektívne a riziko od následkov poruchy samotných bezpečnostných systémov prekročí pôvodné riziko. Povedané inak - hoci poznáme katapultážne záchranné sedačky, v dopravných lietadlách sedia všetci cestujúci i piloti na sedačkách dôkladne upevnených k podlahe. A sedia na nich aj piloti v lietadlách, ktoré prepravujú len náklad.
 
23.6.2010 - 18:25 - 
quote:
Maska: ta by mnela byt k dispozici schranka neschranka. Vzdyt muze dojit treba k pozaru a nasledkem k zadymeni prostoru atd.


Na ISS dýchací masky jsou. V SPACE 40 v kartě ISS se každý měsíc píše o kontrole nouzových pomůcek – hasicích přístrojů, dýchacích přístrojů, dýchacích masek a prodlužovacích hadic.
 
28.10.2010 - 16:29 - 
Ruská federální kosmická agentura (Roskosmos) vyhlásila federální výběrové řízení na druhou etapu vývoje příští-generace kosmických lodí, PTK NP, v hodnotě 2 miliard rublů. Výzkumné a vývojové práce na kosmické lodi v této fázi budou pokračovat dva roky až do prosince 2012. Nabídky průmyslových podniků se mají předložit do 29.listopadu 2010 a vítěz výběrového řízení bude oficiálně vybrán v prvních dnech prosince. Vzhledem k povaze výběrového řízení jsou pravděpodobní jen dva kandidáti. RKK Energia a GKNPC Chruničeva.

Požadavkem agentury na technický projekt je zaměřit se na dvě verze příští generace kosmických lodí - PTK-Z určené pro dlouhodobé autonomní mise na oběžné dráze Země, a PTK-S určené k zajištění dopravy na nízkou oběžnou dráhu, např. k letům na ISS.
 
28.10.2010 - 18:25 - 
Jinak ve vývoji rakety RUS-M (jeden z nosiču pro PPTS) se pokrocilo.
viz.
http://www.russianspaceweb.com/ppts_lv.html#tp
 
03.11.2010 - 23:35 - 
Dnes Roskosmos potvrdil vývoj dvou typu pilotovatelného stroje na bázi PPTS, rozdělení bude následující, oba dva typy budou mít stejnou návratovou kapsli i servisní usek, tedy budou totožné a nebudou drolit výrobu. Dělení typů je následující

1) standardní typ pro lety k ISS a jiným stanicím s nosností šesti kosmonautů, neboli základní verzi PPTS s návratovým a servisním úsekem.

2) Speciální verze PTK-Z pro samostatné lety i s možností dokování na ISS nebo jiné stanice, v této lodi pro čtyři kosmonauty s zásobami na dva týdny nebo méně kosmonautu se zásobami až na měsíc.

Tato loď bude navíc rozšířena i o orbitální laboratorní úsek (defakto architektura jako u dnešních Sojuzu), jenže tento usek nebude od startu nad úsekem návratovým, jak je to u Sojuzu, ale bude uložen až pod samotnou loď v posledním stupni rakety a až na orbitě se vytáhne stejně tak jako se to dělalo u Apolla s přistávacím měsíčním aparátem. Je to elegantní řešení protože tak zachovají proporce LAS a dalších složitých zařízení pro normální typ a nemusí vymýšlet a vyrábět nic dalšího nákladného a ještě zvýši variabilitu celého konceptu.

Ještě nejsou známy přesné podoby tohoto orbitálního úseku, ale jsou známy požadavky. V orbitálním modulu musí být místo nejméně (tedy více) na jednu tunu užitečného zařízení z toho musí být 800 kg odmontovatelných s možností uložení v návratovém modulu, na modulu dále musí být robotická paže a možnost připevňování rozličných venkovních aparátu a nakladu. Dále je požadavek na jeden aktivní a jeden pasivní stykovací uzel.
Zadání ještě obsahuje požadavky na průlez pro výstupy do volného prostoru, nejméně dvě okna s možnosti montáže pozorovacích zařízení.

Samotná podoba modulu ještě není známa, jestli bude vypadat jako modul Poisk nebo jako zamýšlený uzlový Node, nebo použijí zcela něco nového, ale otvírá se tak možnost i budoucích ruských letu např. k měsíci aniž by museli loď nějak specielně upravovat, samozřejmě krom prodlouženého servisního úseku kvůli větším nádržím na palivo.


viz: http://www.russianspaceweb.com/ptk_z.html
 
04.11.2010 - 07:15 - 
Koncepce je to dobrá, ale pilotované lety až kolem roku 2020. Do té doby musí stačit Sojuz. 
04.11.2010 - 09:18 - 
Zákaldní nakladní verze má byt hotova a první let má prodělat v roce 2016, a prvni pilotovatelný let se má uskutečnit v roce 2018. Co se týče druhé varianty ještě nebyly uvedeny podrobnosti ale myslim si že to nebude o moc později. 
04.11.2010 - 12:27 - 
V článku o PPTS je ještě důležitá informace,že přesnost přistání byla snížena na 5 km a loď bude přistávat na padácích, což je jistě lepší, než nějaké experimentování s čistě reaktivním brzděním. Ještě by potěšila informace, kdyby rozhodli novou loď i s raketou vypouštět také z Baikonuru.. 
04.11.2010 - 12:36 - 
quote:
V článku o PPTS je ještě důležitá informace,že přesnost přistání byla snížena na 5 km a loď bude přistávat na padácích, což je jistě lepší, než nějaké experimentování s čistě reaktivním brzděním. Ještě by potěšila informace, kdyby rozhodli novou loď i s raketou vypouštět také z Baikonuru..

podľa tepelnej ochrany by to asi malo vletieť do atmosféry v jednej konkrétnej polohe. Ako dosiahnu aby sa to neotáčalo?
 
04.11.2010 - 13:16 - 
Existujú tvary, ktoré sú pri hypersonických rýchlostiach aspoň obmedzene "autostabilné". Samotný tvar samozrejme nestačí, objekt musí mať aj vhodne umiestnené ťažisko. Takto tvarovaný a vyvážený objekt sa potom "sám", len pôsobením aerodynamických síl, otočí do jednej stabilnej polohy voči okolitému prúdeniu a túto polohu si ďalej udržuje. Takto sú riešené prakticky všetky pilotované návratové kabíny i zostupové časti sond.
Tepelný štít je obvykle tvorený guľovým vrchlíkom alebo upraveným kuželom a naň nadväzuje kuželovité teleso kabíny. Ťažisko je umiestnené čo najbližšie k tepelnému štítu, občas mierne mimo stred, a horná čas kabíny je oproti spodnej časti s tepelným štítom relatívne ľahká.
[Upraveno 04.11.2010 Alchymista]
 
05.11.2010 - 06:30 - 
Ďakujem za vysvetlenie, Sajuzy majú tuším ablatívnu tepelnú ochranu a toto bude mať kachličky ako raketoplán. Zaujímavé, že raketoplán musí byť pri zostupe z dôvodu ochrany kachličiek pred vysokou teplotou neustále riadený a toto nemá žiadne riadiace plochy. 
05.11.2010 - 07:45 - 
Raketoplán i Sojuz při průletu atmosférou řídí raketové motorky, aerodynamické plochy fungují u STS až pod Mach 5. PPTS bude mít stejně jako Sojuz základní motorky udržovanou polohu pro brždění s využitím vztlaku (s nízkým přetížením) a nouzovou stabilní polohu pro balistické přistání. Experimentovat s raketovým přistáním klidně mohli, ale ani nouzový padák neřeší selhání ve výšce 50 m nad terénem. Opustili riziko, protože nedostanou tolik peněz na vývoj, kolik doufali, tím pádem je start 2016 a 2018 jen teorie, realita bude jinde - obzvlášť když Sojuz funguje. 
05.11.2010 - 07:56 - 
jasné 
05.11.2010 - 15:31 - 
Quote: …Opustili riziko, protože nedostanou tolik peněz na vývoj, kolik doufali, tím pádem je start 2016 a 2018 jen teorie.
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Velmi pochybuji že změna z reaktivního brzdění na padákové může způsobit zpožděné uvedení systému do provozu, spíše naopak. Jistě z počátku prověřovali obě varianty a ta padáková je nesporně jednodušší vzhledem ke zkušenosti ze Sojuzu.
Otázka financí ovšem vliv na rychlost vývoje má.
 
05.11.2010 - 16:05 - 
quote:
Raketoplán i Sojuz při průletu atmosférou řídí raketové motorky, aerodynamické plochy fungují u STS až pod Mach 5. ...


Je to složitější, viz podrobný priss kit o systémech STS:The forward RCS jets are inhibited at entry interface.

At 400,000 feet, a pre-entry phase begins in which the orbiter is maneuvered to zero degrees roll and yaw (wings level) and a predetermined angle of attack for entry. The flight control system issues the commands to the roll, yaw and pitch RCS jets for rate damping in attitude hold for entry into the Earth's atmosphere until 0.176 g is sensed, which corresponds to a dynamic pressure of 10 pounds per square foot, approximately the point at which the aerosurfaces become active.

...

The aft RCS jets maneuver the spacecraft until a dynamic pressure of 10 pounds per square foot is sensed; at this point, the orbiter's ailerons become effective, and the aft RCS roll jets are deactivated. At a dynamic pressure of 20 pounds per square foot, the orbiter's elevators become effective, and the aft RCS pitch jets are deactivated. The orbiter's speed brake is used below Mach 10 to induce a more positive downward elevator trim deflection. At Mach 3.5, the rudder become activated, and the aft RCS yaw jets are deactivated (approximately 45,000 feet).


 

____________________
Antonín Vítek
 
06.11.2010 - 07:20 - 
Ja to vidím tak, že spočiatku sa raketoplán riadi tak, aby nezhorel, potom tak, aby sa nedolámal a po tom všetkom sa robia opičky na utrácanie výšky a priblíženie k pristávacej ploche a pristane sa s tým.  
13.11.2010 - 18:26 - 
Raketoplán je drahý zrovna tak Atlas a Delta zato Sojuzy jsou nejlevnější. Evropská kosmise schválila cenu za dopravní služby systému Galileo do vesmíru (resp. cenu vynesení prvních satelitů). Měla by být 114 mil. USD za jeden start na palubě rakety Sojuz, při kterém dojde k vynesení dvojice satelitů. Uf, nějak nám ten Sojuz skokově podražil: ještě nedávno se uváděla komerční cena za jednu raketu Sojuz 40 až 50 mil. USD. I kdybychom k tomu připočítali inflaci, oslabený dolar a klidně třeba i emisní povolenky, tak se na zhruba 2,5násobek původní částky pořád nějak nemůžu dostat. I společnost ILS (International Launch Services) se nechala slyšet, že by byla schopná nabídnout cenu o třetinu až polovinu nižší - a to používá rakety Proton, které jsou z hlediska ceny ve srovnání se Sojuzy "pozlacené". (Myslim, že v reálu by šlo ušetřit i více: cena jednoho startu rakety Proton je na komerčním trhu 110 mil. USD a teoreticky může nést šest družic Galileo.)

Problém se Sojuzy je údajně velmi jednoduchý: Rusko prý dokázalo nastavit podmínky kontraktu na dodávku svých raket tak, že jeden komerční start z Kourou vychází na zhruba dvojnásobek toho, co srovnatelný start z Bajkonuru... Rozjetý projekt ale není možné z mnoha důvodů ukončit, takže musí pokračovat - Rusko si mne ruce, evropský provozovatel raket Sojuz (dosud jich bylo objednáno 24 ks) Arianespace si rve vlasy. Dostává se totiž do "spirály smrti": vysoká cena za start rovná se méně startů, méně startů (aktuálně se počítá s "plným" provozem v podobě pouhých dvou startů ralet Sojuz ročně!) rovná se vyšší náklady na každý start (tzv. fixní náklady je potřeba "rozpustit" mezi méně startů), vyšší cena rovná se méně startů - a tak pořád dokolečka.
 
13.11.2010 - 19:47 - 
Poznámka k těm 114 mil.USD za jeden Sojuz se dvěma satelity: nedávno bylo uvedeno, že jeden start Sojuzu ST z Kourou bude za 57 mil.USD. Těch 114 je přesně dvojnásobek 57. Někdo těch 57 za jeden Sojuz iniciativně nesprávně vynásobil dvěma a teď se to šíří po internetu...

 

____________________
Kosmo tabulky, odkazy, foto: http://www.ajgl.cz/space
 
13.11.2010 - 20:24 - 
quote:
Raketoplán je drahý zrovna tak Atlas a Delta zato Sojuzy jsou nejlevnější. Evropská kosmise schválila cenu za dopravní služby systému Galileo do vesmíru (resp. cenu vynesení prvních satelitů). Měla by být 114 mil. USD za jeden start na palubě rakety Sojuz, při kterém dojde k vynesení dvojice satelitů. Uf, nějak nám ten Sojuz skokově podražil: ještě nedávno se uváděla komerční cena za jednu raketu Sojuz 40 až 50 mil. USD. I kdybychom k tomu připočítali inflaci, oslabený dolar a klidně třeba i emisní povolenky, tak se na zhruba 2,5násobek původní částky pořád nějak nemůžu dostat. I společnost ILS (International Launch Services) se nechala slyšet, že by byla schopná nabídnout cenu o třetinu až polovinu nižší - a to používá rakety Proton, které jsou z hlediska ceny ve srovnání se Sojuzy "pozlacené". (Myslim, že v reálu by šlo ušetřit i více: cena jednoho startu rakety Proton je na komerčním trhu 110 mil. USD a teoreticky může nést šest družic Galileo.)

Tento prispevok je presny opis zo stranky p. Prybila. (Copy to Paste).
Problém se Sojuzy je údajně velmi jednoduchý: Rusko prý dokázalo nastavit podmínky kontraktu na dodávku svých raket tak, že jeden komerční start z Kourou vychází na zhruba dvojnásobek toho, co srovnatelný start z Bajkonuru... Rozjetý projekt ale není možné z mnoha důvodů ukončit, takže musí pokračovat - Rusko si mne ruce, evropský provozovatel raket Sojuz (dosud jich bylo objednáno 24 ks) Arianespace si rve vlasy. Dostává se totiž do "spirály smrti": vysoká cena za start rovná se méně startů, méně startů (aktuálně se počítá s "plným" provozem v podobě pouhých dvou startů ralet Sojuz ročně!) rovná se vyšší náklady na každý start (tzv. fixní náklady je potřeba "rozpustit" mezi méně startů), vyšší cena rovná se méně startů - a tak pořád dokolečka.

 
13.11.2010 - 20:26 - 
quote:
Poznámka k těm 114 mil.USD za jeden Sojuz se dvěma satelity: nedávno bylo uvedeno, že jeden start Sojuzu ST z Kourou bude za 57 mil.USD. Těch 114 je přesně dvojnásobek 57. Někdo těch 57 za jeden Sojuz iniciativně nesprávně vynásobil dvěma a teď se to šíří po internetu.
...Chvála bohu pro ESA a EU.
 
13.11.2010 - 20:27 - 
............................... [Editoval 13.11.2010 kamilfredo] 
13.11.2010 - 20:44 - 
quote:
Raketoplán je drahý zrovna tak Atlas a Delta zato Sojuzy jsou nejlevnější. Evropská kosmise schválila cenu za dopravní služby systému Galileo do vesmíru (resp. cenu vynesení prvních satelitů). Měla by být 114 mil. USD za jeden start na palubě rakety Sojuz, při kterém dojde k vynesení dvojice satelitů. Uf, nějak nám ten Sojuz skokově podražil: ještě nedávno se uváděla komerční cena za jednu raketu Sojuz 40 až 50 mil. USD. I kdybychom k tomu připočítali inflaci, oslabený dolar a klidně třeba i emisní povolenky, tak se na zhruba 2,5násobek původní částky pořád nějak nemůžu dostat. I společnost ILS (International Launch Services) se nechala slyšet, že by byla schopná nabídnout cenu o třetinu až polovinu nižší - a to používá rakety Proton, které jsou z hlediska ceny ve srovnání se Sojuzy "pozlacené". (Myslim, že v reálu by šlo ušetřit i více: cena jednoho startu rakety Proton je na komerčním trhu 110 mil. USD a teoreticky může nést šest družic Galileo.)

Problém se Sojuzy je údajně velmi jednoduchý: Rusko prý dokázalo nastavit podmínky kontraktu na dodávku svých raket tak, že jeden komerční start z Kourou vychází na zhruba dvojnásobek toho, co srovnatelný start z Bajkonuru... Rozjetý projekt ale není možné z mnoha důvodů ukončit, takže musí pokračovat - Rusko si mne ruce, evropský provozovatel raket Sojuz (dosud jich bylo objednáno 24 ks) Arianespace si rve vlasy. Dostává se totiž do "spirály smrti": vysoká cena za start rovná se méně startů, méně startů (aktuálně se počítá s "plným" provozem v podobě pouhých dvou startů ralet Sojuz ročně!) rovná se vyšší náklady na každý start (tzv. fixní náklady je potřeba "rozpustit" mezi méně startů), vyšší cena rovná se méně startů - a tak pořád dokolečka.



To je z blogu Tomáše Přibyla z 10. listopadu, kromě 1. věty. Mno nevím, ale DOSLOVNĚ překopírovat cizí text, vydávat ho za svůj příspěvek a nevložit do zprávy, koho cituji, je poněkud chucpe...
 
14.11.2010 - 01:23 - 
quote:
quote:
Poznámka k těm 114 mil.USD za jeden Sojuz se dvěma satelity: nedávno bylo uvedeno, že jeden start Sojuzu ST z Kourou bude za 57 mil.USD. Těch 114 je přesně dvojnásobek 57. Někdo těch 57 za jeden Sojuz iniciativně nesprávně vynásobil dvěma a teď se to šíří po internetu.
...Chvála bohu pro ESA a EU.


Uz aby byla funkcni konkurence s Falconem9.
 
25.5.2011 - 15:58 - 
Rusko u příležitosti přistání Sojuzu oznámilo novou loď RUS
24. května 2011 13:45

Úspěšné úterní přistání tříčlenné posádky z ISS v modulu Sojuz bylo příležitostí pro oficiální odkrytí plánů ruské kosmické agentury Roskosmos. Rusko vyvíjí novou pilotovanou kosmickou loď, která bude vyráběna ve třech variantách: lehké, těžké a nákladní.


http://technet.idnes.cz/rusko-u-prilezitosti-pristani-sojuzu-oznamilo-novou-lod-rus-pu9-/tec_vesmir.aspx?c=A110524_125446_tec_vesmir_vse
 
05.7.2011 - 08:53 - 
quote:
Rusko vyvíjí novou pilotovanou kosmickou loď, která bude vyráběna ve třech variantách: lehké, těžké a nákladní.

Něco se děje. RKK Energija navrhuje vývoj lehké 12-tunové verze pro starty pomocí upraveného Zenitu z Bajkonuru místo monumentálního snu o těžké 23-tunové variantě startující na dosud neexistující raketě z neexistujícího kosmodromu - dříve než bude pozdě.

http://www.russianspaceweb.com/ptk_np_2011.html
 
05.7.2011 - 11:20 - 
quote:
Něco se děje. RKK Energija navrhuje vývoj lehké 12-tunové verze pro starty pomocí upraveného Zenitu z Bajkonuru místo monumentálního snu ...
Ono je to logický dôsledok vývoja a možno aj konkurenčného boja s Muskom o dopravu na ISS. Zenit je hotová overená, fungujúca - i keď ukrajinská - raketa, ktorá dokáže na LEO vyniesť náklad 12 - 13 ton, tak načo čakať na novú raketu a nový kozmodrom, keď je poruke pomerne vhodné riešenie? Na raketu Rus bude čas, až bude treba ťažkú verziu lode, ale na ISS stačí aj menšia náhrada Sojuzu. Kým postavia nový kozmodrom a raketu, pretečie velice veľa vody v Angare, Jeniseji, Amure i Volge a hlavne uplynie viac času, než je pre nich žiaduce. Takže až je to pravda, nezostáva, než držať palce.
Otázkou je, nakoľko sa dá Anatoly Zakovi veriť, jeho web má občas nádych bulváru. [Upraveno 05.7.2011 fritz.lochmann]
 
03.8.2011 - 21:44 - 
No ten Popovkin je srandista:

02.08.2011 / 00:05 Работа над российским космическим кораблем нового поколения продолжится - глава Роскосмоса

http://www.novosti-kosmonavtiki.ru/content/z02.08.11.shtml
 
03.8.2011 - 21:51 - 
bodaj by sa "ne-продолжится" keď nemajú vlastný program..
"amerikanci" povedia že idú na mesiac.. oni idú na mesiac..
"amerikanci" idú na mars.. oni idú namars..
ako loď voschod.. -najebú- (prepáščte za "peojaratívny" výraz, ale v tomto prípade situáciu vystihuje) troch ľudí do špionážneho satelitu bez skafandrov, a vyhlasujú to za veľký úspech
nemajú vlastný PROGRAM
nemajú.. nemajú..
NEMAJÚ..
 
04.8.2011 - 00:00 - 
V návrhu PPTS která vychází z ACTS (tenkrát s možnou účastí ESA) již v roce 2007-2008 bylo řečeno že nová loď není určena k misím pouze na LEO ale také na mise do hlubšího vesmíru, v roce 2009-2010 u lodi PPTS bylo určeno že loď bude mít tři verze, verzi na ISS, verzi na dlouhodobý samotný pobyt na orbitě a poté verzi na let k Měsíci či dalším tělesům.

Co se vývoje týče tak jsou nastejno s "orionem" (MPCV) jelikož přístroje které budou instalovaný v PPTS jsou již zkoušeny na Sojuzu M, takže až loď se v roce 2015 odlepí od země tak její přístroje už budou ověřené v terénu, na druhé straně „Orion“ se staví hlemýždím tempem prototyp, (jestli prototyp pouze zkušební a testovací či jako letový to bohužel nevím).

Alamuv komentář jsem asi nepochopil.. Vostok-Voschod byla ve svoji době celkem dobrá konstrukce na rozdíl od loďi Mercury, která se dle slov astronautů co na ní letěli rozpadala pod rukama.

Na druhé straně co chcete vymyslet kam letět... na Venuší? Tam asi těžko, místní podmínky jsou krajně nehostinné, dále.. letět třeba na Europu, Pluto či Calysto... No to je úplný sci-fi (sice bychom to asi rádi všichni zažili), ale buďme realisté a buďme rádi s tím, jak dnešní kosmonautika tápe na místě (politika), že poletíme v tomto století dal než za LEO.

A stanice v bode L, tak to je už vetší scifi jak Star Trek i s Battlestar Galacticou dohromady a jestli se něco někdy takového za dnešních politických podmínek zrealizuje, tak to zazdí pilotovanou kosmonautiku na dalších padesát let.
[Upraveno 04.8.2011 Conquistador]
 
04.8.2011 - 11:48 - 
quote:
V návrhu PPTS která vychází z ACTS (tenkrát s možnou účastí ESA) již v roce 2007-2008 bylo řečeno že nová loď není určena k misím pouze na LEO ale také na mise do hlubšího vesmíru, v roce 2009-2010 u lodi PPTS bylo určeno že loď bude mít tři verze, verzi na ISS, verzi na dlouhodobý samotný pobyt na orbitě a poté verzi na let k Měsíci či dalším tělesům.

Co se vývoje týče tak jsou nastejno s "orionem" (MPCV) jelikož přístroje které budou instalovaný v PPTS jsou již zkoušeny na Sojuzu M, takže až loď se v roce 2015 odlepí od země tak její přístroje už budou ověřené v terénu, na druhé straně „Orion“ se staví hlemýždím tempem prototyp, (jestli prototyp pouze zkušební a testovací či jako letový to bohužel nevím).

Alamuv komentář jsem asi nepochopil.. Vostok-Voschod byla ve svoji době celkem dobrá konstrukce na rozdíl od loďi Mercury, která se dle slov astronautů co na ní letěli rozpadala pod rukama.

Na druhé straně co chcete vymyslet kam letět... na Venuší? Tam asi těžko, místní podmínky jsou krajně nehostinné, dále.. letět třeba na Europu, Pluto či Calysto... No to je úplný sci-fi (sice bychom to asi rádi všichni zažili), ale buďme realisté a buďme rádi s tím, jak dnešní kosmonautika tápe na místě (politika), že poletíme v tomto století dal než za LEO.

A stanice v bode L, tak to je už vetší scifi jak Star Trek i s Battlestar Galacticou dohromady a jestli se něco někdy takového za dnešních politických podmínek zrealizuje, tak to zazdí pilotovanou kosmonautiku na dalších padesát let.
[Upraveno 04.8.2011 Conquistador]


Skoda, ze PPTS nevytvorili na bazi toho co by chteli japonci.
Nejbliz k LAS by byla samotna kabina (cili ne to jako je u Sojuzu, kde pred kabinou je jeste prechodova kabina, ktera se musi odtrhnout pri LAS akci nebo reentry do atmosfery) a po dosazeni LEO by se kabina pretocila o 180st a pripojila se k servisnimu modulu, ktery by byl soucasne habitatem a prestupnim modulem....zadkem servisniho modulu by se pripojovalo k ISS atd.. Motory by byli okolo prechodovych dveri+prechodove komory. Uvnitr by bylo vice mista nez v predni prechodove kabine Sojuzu nebo uvnitr Orionu/Dragonu. Mohl by tam byt i WC. Vypadalo by to jako miniverze MIRu nebo pruchoziho Saljutu. Kdyz by se kabina vracela na zem, tak by se po odpojeni od tohoto servisniho modulu mohl tento servisni modul sam znova pripojit k ISS a tim rozsirit ISS o dalsi obytny modul, byl by vlastne pruchozi.
Pretoceni kabiny by se mohl dit na bazi U rampy-klesti v kterych by byl pilotni modul. Po pretoceni a hermetickem pripojeni k servisnimu modulu by mohli kosmonauti prejit do servisniho modulu.
Kdyz by PPTS byl jako Dragon pro 7 lidi, tak by se par cestujicih nemuselo mackat a cekat den k pripojeni k ISS, ale hodinu po startu ze Zeme by se sli natahnout a uvolnit do obytne sekce servisni sekce.


 
<<  2    3    4    5    6    7    8  >>  


Stránka byla vygenerována za 0.271416 vteřiny.