|
to yamato :
Proč mi sem cpeš galerii fotek, pořízenou reflektory, když chceš dokázat, že je refraktor lepší ?
to alchymista : tak on tu zatím nezazněl jediný argument, proč je ten refraktor lepší
A proč profesionálové použily k nejlepším snímkům Měsíce a planet tedy reflektor podobného průměru jako existující refraktory?
Tohle je z 40" reflektoru - amatérský snímek:
http://www.cloudynights.com/uploads/monthly_05_2016/post-25173-0-64721700-1464032728_thumb.jpg
Takže bych čekal z největších refraktorů podobný snímek, který by ukázal ty lepší kvality. A pokud nejsou, tak další diskuse postrádá smysl. [Upraveno 08.2.2017 milantos] |
|
nie všetky - niektoré komponenty sú urobené TMB 130mm
to ma dosť zaujalo - cca 5" refraktor je kombinovaný so 17" reflektorom |
|
citace: vcelku by som aj veril, že 5" refraktor je lepší, ako 5" reflektor. ...
A potom otázka stojí inak - aké veľkosti sú "porovnateľné" čo do kvality zobrazenia?
ked ja som si kupoval reflektor, tak fora tvrdili, ze radsej 3/4 refraktor ako cely reflektor... zdovodnenie si uz nepamatam
podruzny dovod bol uzavrety verzus otvoreny tubus a udrzba
volil som cenu...
mam 80mm refraktor a 130mm leflektor
to, coho je viac, nemusi byt vzdy celkom o kvalite
z cenoveho a hmotnostneho pohladu musia kralovat reflektory
pretoze male sosovky su drahe a pri velkych dalekohladoch su konstrukcne tazke a tazko riesitelne, kraluju reflektory
potom aj viac fotiek mas z reflektorov. a teda aj vitazne snimky maju statisticky vacsiu sancu ze budu z reflektorov.
ale po optickej stranke to prilis posudit neviem.
|
|
citace: to yamato :
Proč mi sem cpeš galerii fotek, pořízenou reflektory, když chceš dokázat, že je refraktor lepší ?
a ty sa preco vypytujes, ked si to potom ani nepozries? alebo nerozoznas reflektor od refraktoru? alebo panko vymenil reflektor za refraktor, pretoze chcel horsie vybavenie??
vzdavam tuto diskusiu, dostal si linky na konkretne stranky kde sa to vysvetluje, dostal si osobne skusenosti diskutujucich, a stale sa tvaris ze ti nikto nic nedokazal, pretoze vo svete sa pouzivaju reflektory (z dovodov ktore odmietas pochopit) a hlavne preto ze ty si sa tak rozhodol.
Ja som fotil hviezdy a planety nejaky ten rok, nepotrebujem sa hadat s niekym kto zrejme teleskop nazivo ani nevidel. |
09.2.2017 - 07:06 - dodge | |
|
citace: Ja som fotil hviezdy a planety nejaky ten rok, nepotrebujem sa hadat s niekym kto zrejme teleskop nazivo ani nevidel.
Ty bl.e, kdybys věděl, s kým se hádáš. |
|
s niekym kto sa pyta preco sa pouzivaju nasobne lacnejsie reflektory? |
09.2.2017 - 07:48 - dodge | |
|
citace: s niekym kto sa pyta preco sa pouzivaju nasobne lacnejsie reflektory?
Jako obvykle plácáš nesmysly |
|
citujem: "tak on tu zatím nezazněl jediný argument, proč je ten refraktor lepší
A proč profesionálové použily k nejlepším snímkům Měsíce a planet tedy reflektor podobného průměru jako existující refraktory?"
spytal sa to, alebo nespytal? kto tu placa nesmysly, mily dodge? a preco sa uz nebavime o optickych vlastnostiach refraktoru vs. reflektoru pri rovnakom priemere, namiesto toho tu lietaju urazky a nezmyselne otazky?
a preco som jediny co sa snazi argumentovat konkretnymi linkami, zatial co oponent len skonstatuje ze jemu nikto nic nedokazal? to je strategia konspiracnych trollov, tuto by som to necakal |
|
yamato, trochu krot svoje vasne, milantos hovori nieco opacne, ako mam ja vzite, ale prave v tejto oblasti by som mu celkom veril.
aj ked pri kupe dalekohladu som postupoval ako ty a ak by som mal viac penazi, volil by som sosovkovy dalkohlad, lebo sa mi viac paci uzavrety tubus. tiez sa mi paci dalekohlad plneny plynom. ale to vidim skor ako podruzne dovody
dalsimi podruznymi dovodmi moze byt zivotnost a udrzba zrkadla...
A dovody pre reflektor tu milantos menovite spominal.
- farebna vada
- skreslenie obrazu
|
|
Okej. Mna len vytaca diskusia v style "ja tvrdim, vy dokazujte". To je argumentacny faul, svoje tvrdenia by mali dokazovat obe strany.
Takze, pan milantos, ak refraktory nemaju tie vyhody ktore sa im vo vseobecnosti prisudzuju, viete nam povedat aj preco tomu tak je, a preco literatura aj astronomicka obec tvrdi opak? Centralne tienenie u reflektorov nesposobuje difrakcne javy? Alebo tie javy nezhorsuju kontrast?
Ja by som sa len potesil, doma mam jeden (pernamentne) rozrobeny newton s dost velkym sekundarom... |
|
to: yamato :
Ty druhému podsuneš něco, co neřekl a v dalším z něho uděláš totálního blba
Moje tvrzení znělo :
Určitě nedochází k refrakci, ale k difrakci.To ale nesnižuje nijak výrazně rozlišovací schopnost, ale pouze změní průběh funkce přenosu kontrastu oproti ideální křivce. Ale tu zdaleka kvůli jiným aberacím nedosahují ani čočky.
A ty mi podsuneš tohle tvrzení :
citace: Centralne tienenie u reflektorov nesposobuje difrakcne javy? Alebo tie javy nezhorsuju kontrast?
V tomhle duchu ale odmítám dál s tebou diskutovat
-----------
A pro ty další, které by zajímalo, jak je to doopravdy s vlivem centrálního stínění je tady malý graf a důležitý text pod ním.
Autorem je W.P.Zmek, světoznámý optik a pozorovatel
http://www.astro.cz/galerie/d/69160-1/kontrast.jpg
[Upraveno 09.2.2017 milantos] |
|
tak potom uz nerozumiem co chces vlastne povedat. Reflektor ma na znacnej casti krivky horsi kontrast (podla tvojho linku), ale vlastne nekresli horsie, pretoze v zavere krivky sa to dozenie... (what??)
cize mam pravdu, ale nemam pravdu. Mam pocit ze proste len potrebujes oponovat.
|
|
Jakékoliv měření u kterého nejsou známy technické parametry čoček a zrcadel je z principu sporné.
Podívejte se třeba co umí naše Meopta (jaký je možný rozdíl v kvalitě):
http://www.meopta.com/cz/sfericka-optika/
Další věcí je konkrétní provedení konstrukce viz např. Drbohlav, jak si poradí s komou jeho korekční člen (a to nemluvím o jeho vlastních unikátních konstrukcích):
http://www.dalekohledy-drbohlav.cz/newt-phkor.html
Prostě se musí vzít dva konkrétní dalekohledy a ty porovnat.
Stejně dnes, kdy je možné např. povrchy řešit na úrovni nm jsou původní poučky o konstrukcích trochu sporné a výsledek každé takovéto diskuze skončí patem, protože rozhoduje skutečné provedení konstrukce a konkrétní řešení jejich obecně známých nedostatků. |
|
isteze je to vec konkretnej optiky, to nerozporujem.
cela tato (zbytocna) diskusia vznikla z prvotnej otazky, ci je mozne vo vesmire urobit obrovsky refraktor a ci by to malo nejaku vyhodu. Refraktor ma vyhodu v tom, ze vo vseobecnosti je kontrastnejsi nez reflektor s centralnym tienenim (resp. aby som bol milantosovsky presny - ma iny priebeh funkcie prenosu kontrastu).
V realite by to ale samozrejme zaviselo hlavne od vlastnosti konkretnej optiky. Nevylucujem ze by nakoniec mohlo byt ovela jednoduchsie postavit vesmirny reflektor rovnakych kvalit. |
|
Tak mne napadlo - ve stavu beztize by teoreticky bylo mozne vytvorit cocku levneji. Podobnym zpusobem je mozne vytvorit cocku na zemi - vezme se igelit a nalije do nej voda. Ve stavu beztize by snad mohlo byt mozne vzit "igelitovy pytel" a napumpovat do nej nejakou tekutinu. Otazkou je, jak zajistit dokonale vypukly tvar, zda by stacilo vyuzit tvarovani povrchovou vrstvou a tlakem v tekutine (vlastne neco jako simulace povrchoveho napeti). Navic, led neni uplne idealni opticky material.
Podobnym zpusobem uz je mozne delat i zrdcadla, tusim se zkousely tubusy s podtlakem. Nevim tedy o praktickem nasazeni, navic ve vesmiru je podtlak ponekud problem (pokus o vtip). Zde by patrne bylo nutne naopak pretlakem formovat plochu a na ni pote nanaset fixacni a reflexni vrstvy. Pripadne pouzit pruhlednou plochu bez optickych nerovnosti na druhou stranu tubusu s mirnym tlakem. Technologicky v tom problem nevidim, ale zajimaly by mne reakce nasich dvou rozhadanych kolegu. |
|
ja uz sa nehadam, mam pocit ze sme si s milantosom proste nerozumeli. Vytocili ma prispevky v style "trepes nezmysly" a "dokazte mi"
co sa tyka tvojej otazky, uz dnes existuju teleskopy s tekutym zrkadlom. Vyuziva sa rotacia zrkadla, v dosledku kombinacie gravitacie a odstredivej sily sa tekutina ustali v parabolickom tvare.
nejake vyuzitie tlaku, odstredivosti apod. v stave beztiaze by sa hadam naslo, len ma teraz nic nenapada
a vida
http://www.arcadiastreet.com/cgvistas/spacexp/se_luna_5400.htm
[Edited on 10.2.2017 yamato] |
|
citace: Tak mne napadlo - ve stavu beztize by teoreticky bylo mozne vytvorit cocku levneji.
Určitě ano. Já bych ji ve stavu beztíže ale zhotovoval z monokrystalů přímo vyrobených třeba na vesmírné stanici (nebo i mimo ni).
Pokusy (oficiální) s výrobou různých monokrystalů ve vesmíru už byly před spoustou let, např.:
http://mek.kosmo.cz/pil_lety/usa/sts/sts-61a/
http://mek.kosmo.cz/pil_lety/rusko/sojuz_tm/so-tm13/
Význam vesmírného výzkumu je pak v přenesení výroby na Zemi a pak se různé "exotické" monokrystaly používají např. na lopatky motorů nebo turbočerpadel.
Jejich vybroušení pomocí laseru (nechci spekulovat že by šlo tu čočku přímo vytvořit při jeho růstu) by také nemělo být moc složité a tak by se dalo docílit klidně až průměru několika metrů.
Monokrystaly v podstatě odstraňují barevné vady které známe u běžných čoček. Proto třeba některá spotřební optika stojí řádově více (kdyby měl např. dalekohled všechny prvky z monokrystalů, tak stojí o několik řádů více).
Je tu také třetí cesta - zhotovení dalekohledu pouze z velkého či skládaného snímače a využití některé z nových technik zpracování.
|
|
citace:
Je tu také třetí cesta - zhotovení dalekohledu pouze z velkého či skládaného snímače a využití některé z nových technik zpracování.
A toto by mě zajímalo. Myslíte tím dalekohled bez objektivu? Kdysi jsem četl článek na podobné téma, který popisoval možnou konstrukci takového "dalekohledu" se syntetickým zpracováním obrazu, snad nějak pomocí Fourierovy transformace (případně FFT). Bohužel, článek byl povrchní, stejně jako moje znalost FT ve vztahu ke zpracování obrazu v dalekohledu.
Ví někdo něco víc?
Poznámka: Aby nedošlo k omylu - takový dalekohled je prozatím jenom v teoretické rovině, nemáme žádné technologie, které by dokázaly zpracovávat optický signál s frekvencí řádově THz.
|
|
toto je sice s objektivom, ale k digitalnemu vytvoreniu obrazu tam dochadza. A daju sa s tym robit zaujimave veci
http://www.fotovideoshop.sk/fotoporadna/category/recenzie/article/lytro_revolucny_fotoaparat.xhtml
mimochodom o digitalnom spracovani optickeho signalu som tu uz kedysi fantaziroval, v suvislosti s vesmirnym interferometrom (s rozmermi polky slnecnej sustavy, idealne...), v tom zmysle ze interferencia by neprebehla priamo medzi svetelnymi lucmi, ale "umelo" spracovanim v pocitaci. Tym by odpadli sibenicne naroky na vzajomu presnost polohy teleskopov. |
|
citace: v suvislosti s vesmirnym interferometrom (s rozmermi polky slnecnej sustavy, idealne...), v tom zmysle ze interferencia by neprebehla priamo medzi svetelnymi lucmi, ale "umelo" spracovanim v pocitaci. Tym by odpadli sibenicne naroky na vzajomu presnost polohy teleskopov.
No jo, ale to právě naráží na ten technologický strop s pracovní frekvencí. Na tohle by byl potřeba počítač s výkonem v desítkách nebo stovkách petaflops (pozor, neplést s výkonem paralelních superpočítačů) a všechny elektronické prvky by musely pracovat v desítkých THz až jednotkách PHz. To zkrátka neumíme. Mimochodem, bez stínění by takový přístroj svítil.
Umíme to v rádiovém oboru, kde se pracuje na GHz frekvencích. Příkladem je třeba korelátor radiobservatoře ALMA, což je jeden z nejvýkonnějších počítačů světa - ovšem mimo žebříčky, protože je jednoúčelový. |
|
citace:
Na tohle by byl potřeba počítač s výkonem v desítkách nebo stovkách petaflops
k uplne rovnakemu zaveru sme dospeli aj vtedy
no ale uznajte, interferometer so zakladnou velkosti obeznej drahy jupitera... |
|
Pardon za laickou otázku, ale proč by se nedala počítačová interferometrie dělat "ze záznamu"? Pokud by stačilo mít u záznamu velmi přesné časové značky, tak by se to snad dalo zpracovávat s libovolně velkým zpožděním a libovolně dlouhou dobu (tedy bez nutnosti "supervýkonu" počítače). Nebo to ze záznamu ani teoreticky nejde? |
|
citace: Pardon za laickou otázku, ale proč by se nedala počítačová interferometrie dělat "ze záznamu"? Pokud by stačilo mít u záznamu velmi přesné časové značky, tak by se to snad dalo zpracovávat s libovolně velkým zpožděním a libovolně dlouhou dobu (tedy bez nutnosti "supervýkonu" počítače). Nebo to ze záznamu ani teoreticky nejde?
I ten záznam by muselo udělat zařízení schopné zpracovat a uložit PHz signál. V některém kroku celého zpracování se tomuto problému zkrátka nevyhneme. |
|
Takže asi jedinou schodnou cestou by bolo vytvorenie akého "snímku", trpiaceho všetkými neduhmi veľmi krátkych expozícií
|
|
citace: Takže asi jedinou schodnou cestou by bolo vytvorenie akého "snímku", trpiaceho všetkými neduhmi veľmi krátkych expozícií
Ale ne... Vždyť ta technologie je už známá šest let a principy ještě déle:
http://technet.idnes.cz/fotoaparat-lytro-illum-0vr-/tec_foto.aspx?c=A140424_140120_tec_foto_pka
A tady máte druhou konstrukci, ta je stará jen dva roky a doopravdy nepotřebuje objektiv:
https://petapixel.com/2015/11/24/the-flatcam-lens-less-camera-is-thinner-than-a-coin/
http://www.ece.ucr.edu/~sasif/papers/2015_AASVR_flatcam_iccv.pdf |
|
Zdrcující prázdnota:
http://www.exoplanety.cz/2017/02/17/mate-cas-vydejte-se-na-cestu-ze-slunce-s-jednim-fotonem/ |
|
Dnes asi v 19 hod. SEC má být tisková konference NASA s nějakými důležitými poznatky mimo sluneční soustavu. Bude to vysílat i NASA TV |
|
https://www.novinky.cz/veda-skoly/430026-astronomove-objevili-planety-podobne-zemi.html |
|
to je naozaj pozoruhodná zbierka svetov, relatívne blízko nás
alebo iba nemáme dostatok informácií, na to aby sme vedeli posúdiť, na koľko je to bežné?
vesmír je k nám, pozoruhodne štedrý (v prípade že budeme rozumný)
hm..
je to normálne?
alebo je to iba štatistická úchylka? |
|
Názorné srovnání Slunce, Trappist-1 a Jupitera s jejími planetami/měsíci dle doby oběhu.
|