Potential troubles loom for Angara pad http://www.russianspaceweb.com/vostochny-angara-2018.html#1213
Poletí? Nepoletí? Bude mať odkiaľ lietať? Kto to postaví? Veliký On to vyrieši?
Prd poletí, teda tak skoro nepoletí, rampa ešte nestojí a tak skoro ani nebude. Šak to je ostuda.
http://www.russianspaceweb.com/2018.html#kanopus_v5
Zak stručně informuje o nadcházejícím letu (27.12) rakety Sojuz2-1a s satelitem Kanopus 2.
Dále podává přehled všech startů na světě v r. 2018. V tom budou Rusové na 3. místě s 22 starty, 1 neúspěšný [Upraveno 23.12.2018 PinkasJ]
Dle Zaka je stále dilema, která z 3 variant ruské Superrakety bude zvolena. Zcela zřejmě jsou odborníci v doporučeních rozděleni a definitivní rozhodnutí není lehké, jsou zřejmě v situaci „babo raď“. Pouze boostry u všech 3 typů jsou stejné – z 1.st rakety Sojuz 5 a také vrchní (korekční) stupeň s motorem 11D58MF.
1/ Prvá varianta A (levá) je čistě keroloxová a používá vesměs již odzkoušené motory RD171, RD0124 a 11D58. Zcela zřejmě by postačila na vynesení lodě PTK na LLO Měsíce. Má možnost postavit varianty s 2,4,6 boostery o různé nosnosti, tedy je dosti všestranná.
2/ Druhá varianta B (střed) je ve spodní části obdobná s var. A, ale má 2 následné vodíkové stupně. Prvý s 2 vodíkovými motory RD0150 (ještě ve vývoji, každý cca 45 tun tahu), druhý s 2 motory RD0146(již vyvinut) , každý 7 tun tahu. Tato varianta by mohla vynášet Lunární Lander a dalším letem samozřejmě i PTK. Opět má změnou počtu boosterů různé varianty nosnosti. Pro těžké náklady jen na LEO by byl stupeň s motory RD0146 asi vynechán.
3/ Třetí varianta C (vpravo) v podstatě vychází v boosterech i centrálním stupni z rakety Energia (pro Buran), tedy vodíkový centrální stupeň + další vodíkový stupeň. Je to obdoba rakety SLS, má však již kapalinové boostery. Zda by se i zde mohl měnit počet boosterů je otázka, technicky ano. Všechny motory jsou již odzkoušené.
Myslím, že výrobně nejdražší je varianta C , může mít ale větší perspektivu nosnosti. Bude méně ekonomická pro varianty s malou nosností (cca 50-70 tun na LEO), ale v tomto případě může zcela vypustit druhý stupeň a ekonomika se zvedne.
[Upraveno 25.12.2018 PinkasJ] [Upraveno 26.12.2018 PinkasJ]
Сейчас мы имеем со стороны американских партнеров заявки на продолжение полетов и их астронавтов нашими кораблями.
Ale nic o Sojuzem k Měsíci, které by NASA chtěla.
A dočetl jste až k posledním dvěma otázkám? Totiž
— Сохраняются ли планы по лунной и марсианской программам на фоне многочисленных проблем «Роскосмоса»? Не нужна ли тут все-таки кооперация с Западом?
— Первое. Американцы заинтересованы в кооперации с российской космонавтикой. Они отдают себе отчет в том, что, создав свою транспортную систему, они серьезно рискуют. Им нужна вторая транспортная система, нам всем нужна вторая транспортная система. Создать ее может только «Роскосмос». Поэтому у нас есть серьезный шанс сохранить равноценное сотрудничество с NASA по дальнему космосу — так, как это у нас сложилось в рамках МКС.
Přičemž další otázka je na pilotovaný let na Měsíc. A Rogozin v odpovědi říká, že ještě nejsou ani plány a teprve se musí vyjasnit cestu, s tím že teoreticky je možné upravit Sojuz MS, nebo je možná lepší použít novou loď..
Tvůrčí novinář s trochou fanzazie z toho sestaví cokoliv. I "NASA chce Sojuzem na Měsíc". Přitom Rogozin, jako vždy, mluví rozumně...
Problém s lety Sojuzem není cestou k Měsíci, ale cestou od Měsíce, pochopitelně. Povrchovou ablační vrstvu by šlo jistě udělat trochu tlustší, ale háček je v nechvalně známém "přepnutí do balistického módu", když nějaký systém selže (námatkou třeba i jen odhození orbitálního či zejména servisního modulu). Při vstupu 2.kosmickou rychlostí by bylo přetížení v tomhle módu smrtící...
Dočetl jsem to celé také a mohu potvrdit zhruba, co píše pan Novák. Roozin řekl, že Američané mají zájem na další spolupráci s Ruskem, že si uvědomují (stejně jako Rusové), že mít jen jeden systém pro lety k Měsíci přináší rizika. Rogozin řekl, že teoreticky by mohl k Měsíci letět Sojuz-MC po úpravách a modernizaci, ale je otázka, zda to za to stojí to dělat. Nová loď bude sice těžší, ale při dvou - fázovém startu k Měsíci to je možno udělat a pokud to vláda schválí, mohou na tom pracovat po r. 2020.
Zde asi myslel jen na lety na LLO anebo Gateway, nikoliv s přistáním na Měsíci. Pravděpodobně by mohli použít 2x raketu Angara 5V s nějakou stykovkou na LEO. Určitě nebudou mít ještě hotovou Superraketu.
Jestli budu mít čas, udělám později stručný výcuc z článku.
Zase..
Ja tomu hovorím "Kolumbova dilema"
Načo sa plaviť na druhú stranu oceánu v starej bárke, stačí "chvíľu počkať" a poletí tam na Boeingu 747?
To by Kolumbus čakal na brehu dodnes..
A to isté čaká aj Rusa ak miesto plánov na novú loď.. Neupraví ten Sojuz..
Sú vôbec Rusi schopný, niečo s toho v dohľadnej dobe dokončiť, čokoľvek so svojimi vlastnými financiami?
Jednoduchá otázka..
Keby ste boli "Američania", načo by ste boli ochotný Rusom prispieť, aby to bolo skôr hotové, a "kúpiť to"?
Na fungl novú modernú loď s ktorou vám budú konkurovať?
Alebo na upgrade "starých necek"?
Už Kliper zakapal, lebo zahraničný partneri povedali "ee".
Podľa mňa, na nič iné ako upgrade Sojuzu prachy zo zahraničia nedostanú..
A ani ja by som im ich nedal.. [Upraveno 12.1.2019 alamo]
Angaru dodělali. Sice to trvalo 22 let, ale dodělali. Takže něčeho schopni jsou.
Ale být Amíkem zodpovědným za Gateway, tak se obrátím jen na ESA, JAXA a CSA. Vsadím boty, že Federace(nebo třeba modernizovaný Sojuz) nebude včas a po zkušenostech s ruskými moduly na ISS bych se na ně fakt nespoléhal...
Ruskou kosmonautiku vidím fakt bledě. To ty čínské startupy jsou mnohem nadějnější. Nemluvě o ekonomické síle Číny...
yamato: Pro větší jasnost zopakuju: Rozhovor Rogozina na webu Roskosmosu je nezkomolený. Doporučuji.
Vesti je normální mainstreamové médium na úrovni českých Seznamu, Aktuálně, iDnes, ČT. Proto je jejich převyprávění Rogozinových slov zkomolené. Nedoporučuji.
citace:yamato: Pro větší jasnost zopakuju: Rozhovor Rogozina na webu Roskosmosu je nezkomolený. Doporučuji.
Vesti je normální mainstreamové médium na úrovni českých Seznamu, Aktuálně, iDnes, ČT. Proto je jejich převyprávění Rogozinových slov zkomolené. Nedoporučuji.
Uvedu několik doplnění k tomu, co již bylo z řečeno z rozhovoru s Roozinem (uvedl pan Kostera) . Nebudu citovat organizační změny a problémy, spíše technické věci (těch však tam moc není). Doslovné překlady uvedu v uvozovkách.
Co se týče Vostočného: „Na konci 2014 bylo zaostávání výstavby 28 měsíců muselo být podáno mnoho trestních oznámení … proti pracovníkům Specstroja Ruska. V 2015 byla zahájena mohutná výstavba….a společnými silami jsme dotáhli skluz na 4 měsíce.“
Po létech finančních i technických problémů a ztrát popisuje reakci Putina na odložení slavnostního startu Sojuzu z Vostočného : „ Nu, od presidenta jsme vyslechli všechno, co jsme si zasloužili“. Ukázalo se, že někdo namontoval nesprávný blok komutace do rakety a bylo nutno ho přes noc vyměnit.
O případu špionáže Kudrajceva:“ Někdy mně zaráží infantilní otevřenost některých našich vědců. V honbě za publikování v zahraničních časopisech jsou schopni prozradit i strategickou informaci“
Rogozin osobně kontroloval a zajišťoval předání vzorků z Sojuz MC-9 po přistání. „ Informace o výsledku (po technické expertize) budou předány vedení země v blízkých týdnech. Američané se také zajímají o výsledky. Všechno potřebuje svůj čas“
Dále se všeobecně věnoval informační válce, kterou rozvívají někteří novináři, ale také vládní či kontrolní orány vůči Roskosmosu kvůli svému PR. „ a nyní při uvádění Vostočnyj se nemluví o unikální stavbě ale, jen o zlodějnách“
Roskosmos představuje 650 vysoce kvalifikovaných specialistů, ale v širším smyslu 190000 pracovníků , desítky podniků . Ještě existují 2 vojenké holdingy – centrum Makajeva a moskevský Institut termotechniky. Roskosmos má ohromné množství závodů s vytížením jen 40%. Výrobou motorů se zabývaly různé struktury, proto nyní bude za kontrolu zodpovídat Eneromash. Nejednotnost vedla k tomu, že museli (po nehodách Protonů) vrátit 71 hotových motorů a tím na celý rok vyřadit starty Protonů a ztratili komerční zakázky.
Na otázku možnosti nájmu ruského segmentu IKS Roozin sdělil, že komercializace bude možná nejdříve v r. 2022, do kdy by měly být připojeny další 3 moduly. Ale nemusí jít jen o lety na ISS, ale obecně lety na LLO. Po 2020 přejdou Sojuzy na raketou Sojuz -2.1a, mohou zvětšit počet těchto lodí. „Máme nyní požadavky Američanů na pokračování letů i jejich kosmonautů našimi loděmi. Objevují se noví seriozní partneři, včetně SAE.“
„Celková zadluženost Roskosmosa byla 200 mld Rbl.“ Z toho nejvíce Chruničev, na druhém místě Energia. Řeší to jednak přes banky, jednak prodejem lukrativních pozemků v Moskvě (Chruničev) , jednak zakázkami. V tomto roce moskevský závod vyrobil všechny rakety, na které podnik dostal peníze v minulém roce. „S ministerstvem obrany jsme dohodli konsolidovaný plán nákupu produkce Chruničeva na 10 roků, celkem se jedná o 72 raket, hlavně Proton a Angara A5 za 25 mld Rbl.“
„V tomto roce začínáme aktivní startovní kampaň. 5 raket Proton posíláme na Bajkonur již začátkem 2019. V dubnu začínáme vypouštět. Také provedeme druhý zkušební start rakety Angara. Velmi jí potřebujeme a od r. 2023 plánujeme začít její sériovou výrobu v Omsku“ Také RRK Energie dostane peníze za splnění kontraktů: Za realizaci nové lodi (Federace), za dokončení 3 modulů ISS (za kosmické lodi Sojuz?) Tím by měla Energia pokrýt ztráty
V tomto roce má začít vypouštění ruskými raketami satelitů globálního internetu OneWeb. Rusku byl údajně nabídnut podíl 12,5 % (ale četl jsem, že to Oneweb popřel) Kromě toho ruský podnik Gonets má s Oneweb společný podnik s podílem 40% a snaží se získat kontrolní balík . Pozn.: Podnik se zabývá komerčním využití internetu pro ruské území.
Co se týče Federace, práce na nové lodi jsou pod osobní kontrolu Rogozina a bude dokončena k momentu začátku letů rakety Spjuz 5 na přelomu roku 2023. Potom loď přejde na Angaru (zřejmě až bude dokončena rampa na Vostočném). Do roku 2023 musí přejít na novou techniku: „nemám pochyby, že plníme etapy“ :
Budou to rakety: Angara 1.2, Angara 5M , Sojuz 5 a nová lodˇ . Sojuz 5 má startovat v r. 2022. Potom Sojuz 5 přesedne na superraketu a může pracovat v dalekém kosmu.
Co se týče srovnání s Muskem a NASA: „Základ inženýrské kapacity SpX tvoří lidé, kteří přešli z NASA, a to bez konfliktu, byli tam delegováni“. „Musk může vypouštět komerční rakety na hranici rentabilnosti, nebo i pod ní, neboť má velkou marži z vojenských zakázek zhruba dvojnásobné ceny než z civilních zakázek. My dostáváme od min. obrany 3-4% Vedení NASA mi řeklo, že u Muska je železná vojenská disciplína, strohá hierarchie přijatých řešení“. Rozpočet NASA je 20x vyšší než Roskosmosu.
O letech k Měsící jsem již psal. Zatím není stanoven datum přistání na Měsíci. Zdá se mi i podle vyjádření Rogozina, že jejich plán bude rozdělen na dvě etapy. Prvá budou pilotované lety na LLO nebo Gateway a tam postačí 2 starty vodíkové Angary A5V se spojením na LEO. Nejspíše by jedna vynesla TLI blok, druhá kompletní lodˇ. A5V má mít LEO nosnost 37 tun a vzhledem k vodíkovému stupni bude mít dost velkou nosnost i k Měsíci. Navíc asi bude mít ještě vrchní stupeň DM3 pro jemné manévry u Měsíce. A5V mohou využít i pro samostatný nepilotovaný let s dopravou nějakých částí k Gatweay, případně přistání sond na Měsíc. Teprve pak bude možno využít superraketu pro přistání člověka
* vytíženost závodů Roskosmosu není 40 %, ale "v nejlepším případě 40 %"
* letos (2018) Chruničev vyrobil rakety na které dostal (a "spotřeboval bůhví na co") peníze v minulých letech (nikoli v minulém roce)
* u Energie je důraz na "peníze dostanou, když začnou makat", v podtextu je cítit, že podle Rog. v minulých letech peníze utráceli ale udělali houby (ohledně nové lodi a pod.) a vypočítává co všechno mají postavit
* ohledně prodeje pozemků a majetku Chruničeva je zajímavý: chce předat městu sociální objekty (školky, sanatorium...) a prodat objekty nesouvisející s výrobou a mimo areál továrny (jmenuje Gorbunovovův palác kultury, celkem toho má být za 1 mld rublů), ale stopl plán na rozprodej nevyužité části fabriky - kde se měly stavět byty - a naopak si ji chce nechat a zřítit tam technopark: nalákat tam konstrukční kanceláře z celé Moskvy + usadit tam kosmické katedry moskevských univerzit + přemístit tam KB Motor
ale no tak, rusku chyba vselico, ale pocet obyvatelstva to 
resp. nijak, lebo to necitam... 
