|
takze kazdy nakoniec dospeje k tomu, ze obchadza problemy velkych motorov Jeden znasobi komory, druhy rovno pocet motorov.
Mozno by bol najidealnejsi kombinovany pristup - centralna sada motorov by bolo zopar samostatnych motorov (kvoli pristavaniu), a okolo nich niekolko velkych motorov so zdruzenymi komorami.
Tym by klesol celkovy pocet cerpadiel a cele by sa to aspon trochu zjednodusilo, pri zachovani vyhod multi-motoroveho riesenia.
Nevyhoda je nutnost vyrabat dva rozne typy motorov, co znizuje seriovost vyroby. Ta sa v pripade Falconu ukazala ako vitazny tah. [Edited on 05.1.2018 yamato] |
|
citace:
Potěšila mne široká reakce na mé jednoduché srovnání FH a Saturn 5. Je zřejmé, že z mnoha důvodů je výhodnější méně silnějších motorů – méně potrubních spojů, ventilů, elektrických rozvodů, snímačů tlaku, méně testů, snazší montáž atd.
Samozřejmě, velká výhoda je mít rezervní motorovou jednotku (jednotky), když dojde k výpadku po startu. To však měl i Saturn 5 od určité výšky v obou stupních. V třetím stupni už se většinou taková reserva neaplikuje asi z finančních i praktických důvodů.
I BFR /BFS a New Glenn měly mít původně silné motory po cca 250 tunách. To že budou mít jen po cca 150 tunách není kvůli reservě, ale protože se jim tak silné motory zatím nepodařilo vyvinout.
Na jednu stranu ano, je menší šance že se něco pokazí, pokud k tomu ale dojde, tak je to velmi pravděpodobně fatální
Víc motoru umožní větší pružnost při výpadku výkonu a taky větší škálovatelnost výkonu
To první využijete v okamžiku, kdy spolehlivost dokážete dostat na takovou mez, že není pravděpodobné selhání více motoru najednou, to druhé pak při přistání
Velké motory pak budou mít své místo ve svazku u raket velkých nosností
|
|
citace:
upadok z hladiska pokroku nepochybne je ak pred 50 rokmi bol k dispozicii nosic s nosnostou ~140t na LEO a dnes nie je.
na druhu stranu snaha o zjednodusenie konstrukcie s cielom znizenia nakladov nepochybne pozitivnym vyvojom je takze rozhodne neplati, ze by SpX bola onym "nositelom" upadku.
Tym nostitelom boli vlady, ktore radsej utopili nasobne viac penazi napr. vo vojenskych programoch.
vyvoj motorov s tahom nad 2MN sa ukazal ako obtiazny a nakladny uz od zaciatku, pretoze s vzrastajucim objemom komory vzrasta nestabilita horenia a s tym aj vyskyt akustickych rezonancii, ktore ohrozuju motor. rusi to elegantne vyriesili viackomorovym usporiadanim, ktore pouzivaju uz od "nepamati", kym napr. SpX preferuje radsej mensi jednokomorovy motor vzhladom na potrebu jemnej regulacie celkoveho vykonu.
ak nedojde k objavu nejakej "vychytavky" (aj inzinierskej) tak sa pravdepodobne kvapalinovych motorov vyrazne prevysujucich 2MN (na komoru) nedockame, ibaze by bol niekto ochotny utopit mnoho penazi do vyvoja, ktory nemusi priniest realny prinos.
NASA u Saturnu V uváděla na LEO nosnost jenom 100 tun ve dvojstupňové verzi
Třístupňová byla dělaná na let k měsíci, teoreticky by zvládla cca 130 tun, prakticky to nešlo, protože by to třetí stupeň neunesl a náklad by se ani nevešel na zúžený průměr
S ostatním plný souhlas, myslím si totéž, a přidám to, že to patrně ani nebude třeba |
|
PinkasJ citace:
To omezení platí zejména u motorů s uzavřeným cyklem a vysokými tlaky. U motorů s otevřeným cyklem to to tak zcela neplatí, viz F1 pro Saturn5, i když stejné problémy s nestabilitou při vývoji měl.
Vznik nestabilit nesuvisi so samotnym cyklom ale prejavy su vyraznejsie a nebezpecnejsie u konstrukcii pracujucich technologicky viac na hrane (vyssie tlaky v komore, vysoke teploty a agresivne prostredie za turbinou v potrubi do komory) ako tomu u uzavretych cyklov je.
Napr. spominany motor F1 absolvoval v ramci vyvoja 2000+ zazehov, kym sa ho podarilo vyladit a pri jeho rozmeroch si dnes neviem predstavit, ze by niekto nieco podobne zafinancoval.
Nestabilitu horenia by mohlo pozitivne ovplyvnit pouzitie "full-flow staged combustion" nakolko dochadza k vstupu do komory len v plynnom stave, co zrejme ocakaval EM v povodnych propoziciach ale kedze velkost motoru nasobi naklady zvolili pre raptor skromnejsie parametre.
Mimochodom ruske motory rady RD170 osobne povazujem za velmi podarene a povedal by som ze su 2. najlepsie hned za trochu inou kategoriou RS-25. |
|
Dočkáme se dnes hot fire? Někdy po sedmé večer...
https://spaceflightnow.com/2018/01/09/falcon-heavy-demo-flight-preparations/ |
|
50x zrychlené zdvižení FH
https://spaceflightnow.com/2018/01/09/time-lapse-watch-the-falcon-heavy-placed-on-pad-39a/ |
|
citace:
Dočkáme se dnes hot fire? Někdy po sedmé večer...
https://spaceflightnow.com/2018/01/09/falcon-heavy-demo-flight-preparations/
ja som cital ze odklad na stvrtok |
|
Teď jsem se k těm novějším zprávám dostal.
Je to jak Zuma. Nikdo nic neřekne... 
https://twitter.com/ChrisG_NSF/status/951103079650349056
we have no confirmation that static fire has been moved to Thursday |
|
| na KSC sa vali celkom slusna burka, myslim ze odklad predsa len bude... |
|
| Online přenos není? |
|
Jen toto jsem našel, ne zrovna kvalitní
https://www.pscp.tv/w/1dRJZbNPnzrJB |
|
citace:
Online přenos není?
např:
https://www.pscp.tv/w/1dRJZbNPnzrJB [Upraveno 11.1.2018 Ludek_F] |
|
| Tak dnes to nebude. Další pokus zítra. |
|
| Test je teď plánován na okno 23:00 SEČ 13.1. až 4:00 SEČ 14.1. |
|
| Další odklad, tentokrát na pondělí 15.1. s oknem začínajícím ve 22:00 SEČ (22:00 UTC). |
|
| Další posun, tentokrát na úterý 16.1. |
|
| Aktuálně je static fire naplánován na dnešek s oknem od 22:00 SEČ do 4:00 SEČ zítra. |
|
| Tak opět odklad... |
|
| Nejdříve v pátek 19. ve 21:00 SEČ. |
|
citace:
Nejdříve v pátek 19. ve 21:00 SEČ.
Nevíte někdo, proč to takhle posouvají po kouskách? Jaké jsou příčiny těch odkladů?
Proč si nedají třeba týden na vyřešení všech "drobností"? |
|
To by mě taky zajímalo. Zřejmě to je sled maličkostí s tím, jak postupují v testech dál.
Jinak ten skok teď až na pátek je dán vytíženosti pozemního segmentu kvůli zítřejšímu startu Atlasu 5. Takže musí počkat až po něm... |
| 17.1.2018 - 15:15 - tycka | |
|
Let Falconu s Teslou:
https://technet.idnes.cz/elon-musk-elektromobil-obezna-draha-slunce-f2b-/tec_vesmir.aspx?c=A180116_125917_tec_vesmir_mla
" zároveň nebude disponovat solárními panely a komunikační technikou, která by umožnila například přenos fotek či videa. Takové úpravy by byly extrémně náročné a drahé."
Tak s tímhle tvrzením nemohu rozhodně souhlasit. Dát na každý bok toho auta jeden malý solární panel + připevnit na to jednoduchou anténu - přidělat jednu nebo dně kamery a to vše připojit k malé řídící jednotce - vlastně k malému cubesatu. Tedy k řídící jednotce s baterií a vysílačem. Je spíše práce pro skupinu amatéru - když to nebude fungovat - nevadí. Též nevadí, že to nevydrží pracovat dlouho.
Vysílač dat z řídící jednotky se dá koupit jako hotový modul.
Vím, o čem píšu - procesory a elektronikou se sám zabývám. |
|
| Jsi si jistý, že "jednoduchá anténa" by na ty vzdálenosti stačila? Ta Tesla se bude nekontrolovatelně motat, takže nějaká parabola je k ničemu... |
| 17.1.2018 - 15:30 - tycka | |
|
Ne na celou dobu, ale na část letu ano.
Amatéři (někteří z nich) navazují spojení odrazem od Měsíce - takže je vidět jak malé výkony stačí, aby přijali v pořádku signál. Tedy jsou schopni zachytit i velmi slabé signály.
Zde již, ale nejsem úplný odborník - rádiovými vysílači se nezabývám - maximálně GSM modulem, což je v pozemských podmínkách spolehlivější řešení přenosu dat. Vše navíc jen jako koníček - elektroniku jsem vystudoval, ale nyní se věnuji spíš IT.
Zde je i o tom spojení odrazem od Měsíce:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Radioamat%C3%A9rstv%C3%AD
[Upraveno 17.1.2018 tycka] |
|
citace:
Dát na každý bok toho auta jeden malý solární panel + připevnit na to jednoduchou anténu - přidělat jednu nebo dně kamery a to vše připojit k malé řídící jednotce - vlastně k malému cubesatu.
A ten malý cubesat bez směrové antény jsme schopni amatérskými prostředky ( protože o nic jiného nejde - jiný význam by to nemělo) sledovat do jaké vzdálenosti ? |
|
citace:
Let Falconu s Teslou:
https://technet.idnes.cz/elon-musk-elektromobil-obezna-draha-slunce-f2b-/tec_vesmir.aspx?c=A180116_125917_tec_vesmir_mla
" zároveň nebude disponovat solárními panely a komunikační technikou, která by umožnila například přenos fotek či videa. Takové úpravy by byly extrémně náročné a drahé."
Tak s tímhle tvrzením nemohu rozhodně souhlasit. Dát na každý bok toho auta jeden malý solární panel + připevnit na to jednoduchou anténu - přidělat jednu nebo dně kamery a to vše připojit k malé řídící jednotce - vlastně k malému cubesatu. Tedy k řídící jednotce s baterií a vysílačem. Je spíše práce pro skupinu amatéru - když to nebude fungovat - nevadí. Též nevadí, že to nevydrží pracovat dlouho.
Vysílač dat z řídící jednotky se dá koupit jako hotový modul.
Vím, o čem píšu - procesory a elektronikou se sám zabývám.
Technické řešení by asi nebylo komplikované, nicméně toto je jen část problému. Nezapomínejte, že na to navazuje nutné testovaní ohledně kompatibility a interferencí s nosnou raketou, alokace přenosových frekvencí, věškerá papírová agenda pro jejich případné využití z paluby družice atd. Toto je záležitost na mnoho měsíců a i v případě cubesatů to představuje velkou část nákladů, mnohem větší než je cena vlastního HW.
SpaceX se prostě jen rozhodla, že místo hmotnostního balastu vynese něco trošku neotřelejšího, nic více ani méně. |
|
Tak spíš jde i o to, že Tesla bez úprav nedopadne v kosmu zvlášt "divácky atraktivně" (outgasing, apod. - spousta nepředvídatelného, žádný z komponent nebyl navržen pro provoz ve vakuu) - takže to chce celé ponechat spíš představivosti, než zdokumentovat.
Nicméně, že nepošle paralelně např. "první soukromou flyby misi k Marsu", to moc nechápu. Skutečně... na úrovni Cubesatu (ostatně, kdyby navedl na dráhu k Marsu prádný Dragon, se solárními panely a kamerou, bylo by to nesrovnatelně užitečnější, než posílat tam nefunkční ojetinu...) |
|
xchaos: k čemu by bylo posílat k Marsu prázdný Dragon?
Tesla alespoň znamená reklamu, prázdná loď by přitáhla mnohem méně pozornosti...
Stejně tak nemá smysl plácat na teslu nějaké další vybavení, To už by bylo lepší připojit panely a další vybavení k druhému stupni. |
| 17.1.2018 - 20:54 - tycka | |
|
citace:
citace:
Dát na každý bok toho auta jeden malý solární panel + připevnit na to jednoduchou anténu - přidělat jednu nebo dně kamery a to vše připojit k malé řídící jednotce - vlastně k malému cubesatu.
A ten malý cubesat bez směrové antény jsme schopni amatérskými prostředky ( protože o nic jiného nejde - jiný význam by to nemělo) sledovat do jaké vzdálenosti ?
Zde sice již takový odborník nejsem, ale opravdu i amatéři jsou schopni přijímat signál na velkou vzdálenost.
Zde je i o tom spojení odrazem od Měsíce:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Radioamat%C3%A9rstv%C3%AD
http://www.ok1jfh.net/spojeni.htm
Tedy jsou schopni přijmout signál, který se odrazil od povrchu Měsíce.
Též je možné vysílat telemetrii přímo Morseovou abecedou - prostě by se vysílali tak všechny údaje včetně nějakého měření jako náhrada za kamery. Morseova abeceda se vysílá pouhým zapínáním a vypínáním vysílače - tedy pokud se vysílá tečka nebo čárka - tak se vysílá nosná vlna - tedy jediný pevně daný kmitočet. Na to stačí jednočipový procesor.
Aby se z toho nestala rušička - tak je možné, že by to mělo jen omezenou dobu danou napájením z baterie bez nabíjení.
Tedy rozhodně by tam šlo alespoň něco levně nainstalovat.
[Upraveno 17.1.2018 tycka] |
|
tycka - dobry radioamater dokaze posielat priamo data modulovane na nosnu vlnu, nemusi to horko tazko prevadzat na morseovku. Myslim, ze ponechat nosnu stale zapnutu a na nu modulovat niekolko kanalov je o dost lahsie ako vypinat a zapinat nosnu - a je to aj cistejsie. Pri vypinani a zapinani (pipanie) sa ti pri nabehu objavia vyssie harmonicke co zaserie dalejko sirsie pasmo eteru ako jednoducha FM modulacia. Pokial ale dobre pamatam tak na velek vzdialenosti je skor lepsia "fi"M.
Ale ako hovori klasik: "Niesom radioamater"  |
