|
citace:
Ako obvykle ide o chechtaky, ak by reality show zaznamenala sledovanost na urovni celosvetoveho osialu, tak tych chcechtakov moze byt tolko ze tam fakt poletia.
Taková reality show by IMHO měla jednu podstatnou vadu na kráse - během několikaměsíčního přeletu by to byla pro tv diváky neskutečná nuda.
Myslím, že by si nikdo nelajznul v posádce uměle vyvolávat konflikty, nebo závady na kosmické lodi jenom proto, aby se znudění diváci lehce bavili... |
|
| Zatím to chápu tak, že ta prvotní "reality show" pro "dofinancování" projektu má probíhat zde na Zemi (má sledovat výcvik a výběr účastníků mise ještě před startem). Samotná mise má být také přenášena televizí, ale většina peněz pro misi musí být k dispozici už před startem. |
|
citace:
boli tu silne pochybnosti ze na toto sa niekto da, a ejhla - dalo sa 80tis. zaujemcov. Takze stat sa moze vselico
Heh, tak ja som v tomto pochybnosti určite nemal. Ved len v USA sa státisíce ľudí hlási k tým najabsurdnejším typom siekt a rôznych iných pseudonáboženských spoločenstiev, ktorých členovia sú ochotní uveriť každej volovine. Stavím sa o čo chceš, že v prípade zahlásenia, že zháňaš dobrovoľníkov na prechod interdimenzionálnym portálom bez návratu, nazbiera sa ti do roka tiež minimálne 80 tis. záujemcov.  |
| 10.5.2013 - 23:48 - tycka | |
|
citace:
haprujucim LSS
Má to opět jednu vadu - v reality show na zde na pevné zemi má natačení přednost téměř před čímkoliv.
Tedy jedině pokud by došlo k požáru v tom domě, kde v rámci Show žijí - tak tam štáb rychle naběhne a dostane je odtamtud co nejrychleji pryč - o natáčení na prvním místě zde alespoň doufám v tomto případě nepůjde - snad jedině pak by ukázali záběry napevno instalovaných kamer ze záznamu.
Evakuace jednotlivců - pokud budou mít příznaky nějakých nakažlivých a nebezpečných chorob - není zde problém je přitom jejich odchodu je dál natáčet.
Pokud by v tom domě vypadl proud - tak předpokládám, že automatická akumátorová záložní světla jim tam dali - takže by natáčení by pokračovalo normálně dál - není to věc která by někoho přímo ohrožovala naživotě.
Pokud dojde k vážné poruše na kosmické lodi - během toho přeletu - tak natáčení bude, alespoň pro tu posádku to poslední na co budou myslet.
Tedy rotující loď jako první ztratí televizní spojení ze Zemí, hlasové a datové se možná stěží udrží - a pokdu by došlo při tom - bylo by to z důvodu selhání energetického sytému - tak zhasnou světla - až na menší záložní a jistě vypadnou i kamery a nahrávací systémy - pokud by měli záložní akumulátory - zopět na jak dlouho - pak je otázka co v omezeném množství světla natočí.
Takže z odstraňování vážné závady by nakonec toho bylo byť i dodatečně ze stažených záznamů toho vidět nejspíš jen velmi málo.
Jinak plně souhlasím, že přelet bude nuda - a stejně jako při stavbě základny se bude dost věcí víckrát opakovat.
Takže na přímí přenos to bude sotva - jen možná na Webu, kde by malá sledovanost tolik nevadila + jedině ze záznamu vysílaný sestřih. Je otázka kolik atraktivních záznamů byz vyvolávání konfliktů a poruch teniky uměle tam bude.
|
| 11.5.2013 - 00:10 - tycka | |
|
citace:
že zháňaš dobrovoľníkov na prechod interdimenzionálnym portálom bez návratu, nazbiera sa ti do roka tiež minimálne 80 tis. záujemcov.
Né každého zde jeho dosavadní život na Zemi prostě baví - to že někoho baví - ještě neznamená, že baví i každého dalšího - né každý má a to často i z více důvodu už svou rodinu - a to třeba i proto, že jeho současné přijmy mohou znamenat,že se sotva uživí a na provozování jakýchkoliv koníčků může rovnou zapomenout.
Pak to bere především jako vysvobození z jeho dosavadního nudného života spočívající v opakování jednoho a týž úkolu u výrobní linky. A nebo v call centru voláním na čísla podle telefonního seznamu nebo na náhodně vybrané čísla a nabízet jim údajně převratnou matraci do postele nyní údajně za neopakovatelně nejvýhodnější cenu na trhu.
Potíž je - jaké budou mít zravotní nároky na ty zájemce. Tedy opět nejspíš budou mít smůlu - často totiž na tom nejsou zdravotně nejšpičkověji - fyzicky namáhavou - zato lépe placenou práci proto dělat nemohou. A zdravotně velmi schopný člověk si vzrušujcí a adrenalinovou práci může najít nejspíš i zde na Zemi.
[Upraveno 11.5.2013 tycka] |
|
Mars One Has 78,000 Applicants - Slashdot
http://science.slashdot.org/story/13/05/08/1548207/mars-one-has-78000-applicants
78,000 sign up for one-way mission to Mars - Mars One
http://mars-one.com/en/mars-one-news/press-releases/11-news/437-78000-sign-up-for-one-way-mission-to-mars
Zatímco ten 500-denní oblet co plánuje Denis Tito bych bral hned - tak doživotí v plechovce na bez skafanrdu neobyvatelné planetě, jejích povrch připomíná zmrzlou vyschlou poušť, to je moc morbidní i na mě. Sice tomu projektu fandím, protože pro lidstvo jako celek by to rozhodně význam mělo... ale přeci jen, sám bych do toho asi šel jen s příslibem aspon nějaké naděje na návrat (třeba za 10 let). To množství žádostí je každopádně obdivuhodné - ale otázka je, kolik z těch lidí by si to rozmyslelo, kdyby předtím absolvovalo třeba jen něco jako celý rok na základně v Antarktidě, apod.
Každopádně já si přihlášku do Mars One nepodal :-) (a nejen proto, že to není zadarmo). Brzký návrat lidí z povrchu Marsu pokládám zatím za nereálný. Navrhoval jsem kompromisní variantu, kdy by směrem zpět začala poměrně brzo po zřízení kolonie lítat aspoň třeba třetina přepravovaných lidí.... bohužel, ta bilance paliva a vůbec vybavení pro cestu zpět je fakt taková, že je prostě zajímavější těm lidem poslat na Mars zásoby v podstatě "na doživotí" (které navíc stačí posílat postupně). Mluví se o tom už několik let... nové je to, že se to změnilo v de-facto reality show, která navíc má reálnou šanci shromáždit peníze na pár startů F9H... ono na to není potřeba o tolik víc peněz, než na natočení pár výpravných hollywoodských sci-fi filmů :-)
Ještě levnější (a energeticky stejně nebo i méně náročné) jsou ale ty mise ve stylu Denis Tito 2018 a cílem podle mě nemusí být jen Mars (ale může.. ale zase při tom průletu z něj stejně nic neuviděj). Jednoduše by šlo soutěžit v maximální dosažené vzdálenosti od Země: s radiací to zřejmě není až tak drastické, a proti nízké dráze jsou tam tři drobné detaily: nemožnost přerušit misi, nemožnost relativně snadno doplňovat zásoby a zpoždění v komunikaci. Psychologicky mi třeba už rok pobytu v hlubokém kosmu (tedy ne jenom na LEO, jako teď) přijde jako větší dobrodružství, než to "doživotí na povrchu Marsu"... tak že bych rozjel vlastní reality show? :-) |
|
citace:
Pokud dojde k vážné poruše na kosmické lodi - během toho přeletu - tak natáčení bude, alespoň pro tu posádku to poslední na co budou myslet.
Faktem je, že natáčení dnes probíhá zcela rutině na ISS - pouze jde o to, že lety na nízkou oběžnou dráhou jsou už desetiletí rutina, a současný styl financování předpokládá, že kosmonauti dělají "systematicky nudný" "věděcké experimenty" a že to nemá být zábavné nebo divácky atraktivní - co se prodává daňovým poplatníkům je samotný fakt, že na oběžné dráze někdo prodává vědu - a není ani žádná snaha, aby to v zábavnosti a divácké atraktivnosti výrazněji konkurovalo tradičním zábavnímu průmyslu - včetně medializovaných sporů. Sem tam je snaha o nějakou větší popularizaci... ale v podstatě jsme si na nízkou oběžnou dráhu zvykli už od dětství, jako na místo, které tady je, kam se podívá jen menšina lidí, a kam je sice stále více bezpečné létat - ale současně to není vzhledem k nákladům něco až tak vyjímečného a budícího pozornost veřejnosti. Prostě tak to je.
Reality show na Měsíci by dopadlo sice lépe, než třeba reality show na nízké oběžné dráze - ale stejně, nebylo by to vnímáno jako zásadní průlom. Přece jsme tam už byli. A navíc: je asi relativně snadné se dostat zpět: i kdyby šlo o založení "trvalé základny", tak třeba množství paliva a zásob potřebných pro nějakou minimální cestu zpět (bez vzorků z povrchu - čistě jen záchrana života) není tak dramatické, aby si nešlo představit, že záchranná mise je v dosahu hned několika kosmických mocností.
Na druhou stranu - spojení místa, kde předtím člověk nebyl, tedy Mars - s tím, že jde o jednosměrnou misi, která (zejména v době startu prvních kolonistů) bude zcela spolehlivě mimo možnosti kterékoliv z dnešních kosmických velmocí - to má obrovský symbolický význam.
Soukromý (v tomto případě neziskový) sektor v tomto případě založí kolonii někde, kde bude zcela spolehlivě mimo dosah současné "státní moci", včetně její tradiční - trochu těžkopádné a toporné, ale přesto léty osvědčené - kosmické technologie. Půjde o skutečně zásadní "změnu rovnováhy sil v médiích" - a nejen to, proti všem úspěchům vládních (polovojensky organizovaných) kosmických výzkumných programů to bude zcela nehorázná odvaha: veškerá kosmonautika před letem Mars One bude vypadat najednou jako školní výprava s paní učitelkou (školní autobusy také občas havarují, ale v zasadě je riziko mírné a návrat "domů k mamince" je v zásadě garantovaná samozřejmost) [Upraveno 11.5.2013 xChaos] |
|
citace:
Taková reality show by IMHO měla jednu podstatnou vadu na kráse - během několikaměsíčního přeletu by to byla pro tv diváky neskutečná nuda.
Nemyslím.... stačí si vzpomenout, jaké popularity dosáhly krátkodeché hvězdičky z těch různých "XYZ hledá superstar" soutěží.. a většinou se i po skončení soutěže nějak dokázali na několik let zapsat do obecného povědomí i mimo televizi...
Ti čtyři, kteří tam poletí, budou vybráni diváky - budou to jejich hrdinové, budou nejspíš nositeli nějakých názorů, vkusu, stylu, preferencí, budou mít okruh fanoušků, kteří se s nimi budou indentifikovat a sledovat každou maličkost, kterou budou mít za úkol během letu řešit. V té době už to budou naprosté superhvězdy: zapomeňte na vrcholové sportovce nebo pophvězdy, tohle bude jiná liga. Zapomeňte na hrané postavičky z Big Bang Theory nebo IT crowd: tohle bude to samé, akorát ti lidi budou skutečně cestovat a pak žít na jiné planetě. Z opravy nějaké prošoupané trubky kusem lepící pásky se stane drama, kterým bude žít miliarda lidí na planetě, minimálně každý týden.
Zcela správně to v dnešní internetové době nebude tak, že poletí Američan, Rus, Evropan, Číňan, Japonec - jak si to představoval Karel Pacner ve své soc-realistické Cestě na Mars, která dnes působí trochu jako verneovky z 19.století.
Budou tam spíš zastoupeni muži vs. ženy, extroverti vs. introverti, technici/praktici vs. šprti (vědci, nerdi), šikulové/šilky vs. hezounky/vtipálci, ostýchaví vs. exhibicionisti... lidi budou mít nejrůznější důvody, proč hlasovat pro některou z posádek a její složení. V posádce bude skoro teenagerka v přiléhavém star-trek trikotu - a vedle ní nesmělá a chytrá a současně mateřský typ, kterou si oblíbí další skupina publika. A minimálně ta první se skutečně zapíše do historie skoro více, než mise Apollo: protože letět tam a zpět, to už tu prostě bylo, a to, že je to o něco dál - to samo o sobě nezdůvodní třeba desetinásobné náklady (i když teba po odečtení inflace by to byly "jenom" stejně velké náklady).
Ale jednosměrná mise... to je jiné kafe. (i když třeba věřím, že po nějakém čase by se cesta zpět našla a nikdo z prvních kolonistů by na Marsu doopravdy nezemřel... třeba by to bylo nakonec použité i jako argumentace pro větší podporu jaderného pohonu v kosmu či tak něco, kdo ví...)
Ačkoliv sci-fi je toho plná, tak žádná lidská mise do kosmu zatím nebyla nevratná, neměla ducha jednosměrné kolonizace. Toto by byl obrovsky silný příběh, nabitý obrovskými emocemi. Kdybychom spočítali rozpočet všech sci-fi filmů, snažících se vyvolat v lidech podobně silné emoce jen pomocí hereckých výkonů, tak to celou misi Mars One hravě zafinancuje. A hlavně: první takováto mise OPRAVDU vejde do historie, bude opravdu něco "poprvé" - nebude to "jen další cesta někam a zase zpět" ale budou fakticky ve své kategorii první - bude to na úrovni Gagarina a Armstronga. Budou to dvě velká poprvé najednou: poprvé Mars a poprvé jednosměrná cesta.
Je to skutečně dobrý trik, protože běžná, obousměrná, vládními agenturami financovaná, "příčetná, racionální a vědecká" mise by nikdy takové obrovské emoce nedokázala vyvolat. Tohle bude mít větší emocionální náboj, než všechny doteď natočené patetické velkofilmy: ti lidé to nebudou totiž hrát, bude to doopravdy.
Samozřejmě by se dalo namítat, že ve světě kolem nás probíhají miliony skutečných lidských dramat všeho druhu - a lidé místo nich dávají přednost koukání na hrané filmy, u kterých mají jistotu, že to bylo "jen jako", že to byly jen triky - nechtějí ty emoce doopravdy prožívat, nechtěj se (v drtivé většině) koukat na to, jak někdo skutečně přijde o život, a reportáže z válečných zón, prezentované ve zprávách, jsou často sestříhané směrem k obecné přijatelnosti... je složité rozhodnout, jaká je poptávka po autenticitě vs. snaha nechat se otupit něčím sice efektním, ale "zaručeně hraným, co přece není doopravddy"...
Každopádně na Zemi se stále krátí seznam toho, co není jen trik či speciální efekt a současně je to možné ukázat jako něco, co se děje doopravdy "poprvé". Toto je jedno zaručené "poprvé", které má šanci nadchnout miliardy.
Sledovali jste na Twitteru skok Felixe Baumgartena? Všimli jste si, té masovosti, kterou pouhá reklamní akce jediné firmy dokázala rozpoutat?
Věřte tomu, že to kolem roku 2020 už bude dávno RedBull nebo Coca Cola Mars One, že zásobování kolonie výhradně značkovými produkty největších těch korporací bude rozprodané, že všichni členové kolonie budou mít mobily Apple nebo Nokia, nebo něco... kosmonautiku nebudou ve 21.století financovat zastaralé a často zadlužené národní státy, které se kromě Číny budou nacházet v nejrůznějších fázích ekonomických, finančních a energetických krizí - ale megakorporace. Ve stejných botách jako kolonisté na Marsu budou chtít běhat chudé děti v Indii nebo Africe, apod. - budou se na to přece koukat doma na svých smartpohonech, tak to budou chtít taky... [Upraveno 11.5.2013 xChaos] |
|
A ještě k té psychologizaci: lidi budou v podstatě zvědaví, co lidi vedlo k tomu, že se odhodlali podstoupit tak velké riziko a nepohodlí, a vydat se na tu cestu.
Před startem to bude plno keců - o budoucnosti lidstva, velkých ideálech, chuti po dobrodružství, apod. Ale po startu se všechno změní, a ti lidi se třeba začnou svěřovat, jaký byl jejich život na Zemi, před čím vlastně utíkali... začnou být více zřetelné jejich názory a osobnosti, už během té cesty... všichni postupně zpanikaří a budou svého rozhodnutí litovat.
Popravdě- bude to největší psychologický masakr v dějinách médií vůbec. A to nemluvím o tom, že se objeví nezbytní paranoici, co to budou zpochybňovat a tvrdit, že je to všechno jen sehrané a fraška, apod... |
| 11.5.2013 - 19:15 - tycka | |
|
citace:
Věřte tomu, že to kolem roku 2020 už bude dávno RedBull nebo Coca Cola Mars One, že zásobování kolonie výhradně značkovými produkty největších těch korporací bude rozprodané,
Nejdůležetější bude jídlo a to jen velmi trvanlivé a s redukovaným množství obalů - tedy asi přliš velký zájem o posílání jídla nebude. A i o zájem speciálního technixkého vybavení, kde jeho logo nebude pomalu ani vidět.
Dále při selhání energetického systému půjde každý ještě dodávaný Wat na jejich udržení při životě - tedy zajištění dýchatelné atmosféry a dodávek vody.
Na natáčení čehokoliv a jeho vysílání na Zem nebude prostě dost energie - pokud by diváci prostě nepožádovali přímí přenos jejich smrti. A náhradní díly - pokud nebudou na místě k dispozici tak přiletí nejdříve za 1/2 roku - do té doby snad až na pár snímků z digitálního fotoaparátu a textovej nebo zvukovej komentář a to v rozhasu klidně jen minut denně bude to jediné co bude na Zemi k dispozici. Na víc prostě mít v té době elektrické energie mít nebudou.
Spíš tam většina úkonů bude dost nudná - stále stejnej opakující se pravidelnej denní rituál údržby technických zařízení a možná i stejné práce ve skleníku. Sem tam nějaká ta výprava, ale stále stejné prostředí se divákům okouká nejspíš tak rychle jako přímí TV přenso z Měsíce. Veškeré reality Show - typu Vyvolení se naopak v ČR již okoukali a tak je proto nikdo nenasazuje do vysílání a tak se dle všeho polde mne stane i u tohoto.
Malá farma vysílaná na ČT má taky jen omezenou výtěžnost - nemohou dokolečka ukazvovat stále stejné dennodenní starání se o zvířata - jde ukazovat jen nové věci - tedy když se něco hlavně staví a nebo se dělá něco co se jěště neukazovalo. A stejné to bude nejspíš i zde - stále plno dokola opakujících se věcí.
[Upraveno 11.5.2013 tycka] |
|
S těmi obaly na tom něco je - budou to asi velké konzervy, pytle, barely, žádné sáčky apod. Nicméně úplně odlišné od zásobování ISS to nebude - a tam se to určitě v nějakých obalech posílá.
Zásobování základny na Marsu bude velmi podobné zásobování ISS - až na to, že každý start bude velmi zhruba 5x nákladnější (F9H bude tedy teoreticky 3x nákladnější, než dnešní F9 - ale otázka, kolik zásob se do toho Dragonu fakt podaří naložit, takže bych zůstal u odhadu 5x větších nákladů)
V zásadě zásobovat 4 lidi na Marsu bude zhruba tak drahé, jako by bylo trvale udržovat posádku 20 lidí na ISS (dnes je to zhruba 6). Zase tam asi budou větší tlaky na recyklaci (voda, apod.), snaha použít in-situ resource (asi hlavně vodu z podzemního ledu?) a nebude nutné dodávat palivo na udržení oběžné dráhty (dnes určitě podstatná část nákladů na zásobování ISS). Pořád to ale může odpovídat zásobování talk 12 lidí na ISS, zatímco dnes tam trvale zásobujeme stěží 6 lidí (posádka kolísá mezi 3-6 osob) |
| 11.5.2013 - 20:39 - tycka | |
|
Ktomu jak vypadají potraviny vozené na ISS:
http://technet.idnes.cz/kosmounauti-jidlo-vystava-praha-do7-/tec_vesmir.aspx?c=A121107_125743_tec_vesmir_mla |
| 11.5.2013 - 21:00 - tycka | |
|
citace:
Pořád to ale může odpovídat zásobování talk 12 lidí na ISS, zatímco dnes tam trvale zásobujeme stěží 6 lidí (posádka kolísá mezi 3-6 osob)
Jenže mi kosmickou stanici neopravujem donekonečna - stejně jako Mir jde prostě k Zemi. Bylo to v době - kde by pro další provoz bylo nutné vyměnit solární panely a především těžké zcela opotřebované akumulátory a zřejmě pak zrekonstruhovat eneregtický systém - nové by byli výkonější,aby neměl již nedostatek elektřiny - stejně další řídící elektronika dobíjení apod. by byla té na hranici životnosti.
Na Oslu byl seriál, kde jeden díl by věnován i pobytu na Miru. Stejně jako chladící systém již byl taky za hranicí své životnosti.
A tedy obměnování technického vybavení bude to další nejdůležitější i skafandry pro pobyt venku se budou zřejmě docela dost opotřebovávat tam. Stejně i zařízení na provádění teréních úprav a nebo alespoň těžbu ledu - alespoň pro výrobu kyslíku elektrolýzou.
Ty navíc tam budou muste být z velké části dopředu do rezvervy.
Z ISS odletí za pár hodin a to je mohou pročekst navíc i ve skafandru nebo již v Sojuzu - tam nejbližší dodávka v optimálním případě za 1/2 roku - jinak též snad až za 2,5 roku - čekání na startovací okno a doba letu.
A selhání techniky bude klidně znamenat smrt dříve než za 2,5 roku přiletí náhradní díl.
Dále spolehlivost zásobovacích lodí bude jistě nižší než k ISS a pokud se rozpadne až v atmosféře Marsu během přistávání tak by další vybavení mohlo přijít již pozdě.
Tedy vždy alespoň 2 lodi každé okno - a nejdůležitější vybavení na 4 roky dopředu tam mít - 2 roky do první a pokud se to nepovede tak mít jistotu do dalšího okna. Pouze vyjmečně vše se povedlo minule a nic tam aktutně během tohoto startu být posláno nemusí a tak bude stačit pouze 1 zásobovací loď.
Tedy opět rozdíl oproti ISS - na ISS je další loď závislá jen na tom, za jak dlouho se podaří odstratovat další Progress s náhradním vybavením - než na čekání na startovací okno na Mars + 1/2 roční cesta k němu.
|
|
| neexistuje pohon s dostatočným ťahom aj isp súčasne, aby sme mohli mať základňu na marse... ____________________
Per aspera ad astra - 42 |
|
citace:
neexistuje pohon s dostatočným ťahom aj isp súčasne, aby sme mohli mať základňu na marse...
Můžeme mít základnu na Marsu, kyslík-vodík stačí, stejně tak jako jaderný motor na vodík.
Pokud jde o Mars One, posádka 4 lidí spotřebuje za 26 měsíců do příštího okna 3,2 t jídla (1 kg dehydratovaných na osoboden), vodu a kyslík řekněme zajistí led - tavení a elektrolýza pomocí dovezeného jaderného reaktoru, na místě nevypěstujete téměř nic - jen doplňky - na reálnou obživu nemáte dost prostoru a energie. Kromě těchto 3,2 t ale potřebujete další vybavení a náhradní díly, řekněme dalších 3,8 t, celkem na povrch musíte dostat nejméně 7 t, tedy 3 MarsDragony, přidejte čtvrtý rezervní pro případ selhání jednoho. Start 4 MarsDragonů po 100 mil. USD na 4 F9H po 150 mil., k tomu 50 mil. za náklad a 50 za řízení letu dává 1,1 miliardu USD - každých 26 měsíců. Samotnou stanici na povrchu ale postavíte z kolika MarsDragonů? Určitě alespoň ze 6 - množství nákladu dopraveného na povrch je malé. Samotný náklad stojí nejméně tolik, kolik stojí rakety (1,5 mld.), tedy celkem 3 miliardy dolarů, jenže nejmíň další miliardu (spíš dvě) utratíte za přípravy - průzkum, výcvik a testy. Dokud neseženou 4 tedy 5 miliard dolarů, nemají šanci. Gates, Buffet nebo někdo podobný by to dokázal, televize a práva ale ne. |
|
citace:
Dále při selhání energetického systému půjde každý ještě dodávaný Wat na jejich udržení při životě - tedy zajištění dýchatelné atmosféry a dodávek vody.
Otázka je, co by na energetickém systému mělo selhat: i neudržovaný solární panel na Marsu funguje už prakticky 10 let, kosmonauti navíc budou mít možnost kdykoliv ho přetřít prachovkou.
Teplo v noci a v zimě asi budou řešit nějakou radioizotopovou kapslí (ke které můžou přibalit i Stirlingův motor, nebo aspoň peltierův článek). Na RTG generátoru se v podstatě nemá co porouchat.
Na samotných FV systémech (zvláště pokud jich bude víc, autonomních), se ale na povrchu Marsu prakticky nemá co rozbít: krupobití nehrozí, apod.
Problémy bych tedy viděl všude jinde - jen ne v tom, že nezískají dost energie. |
| 12.5.2013 - 02:22 - tycka | |
|
Jde hlavně o selhání akumulátorů - tedy o značnou ztrátu jejich kapacity. A to z důvodu jejich předčasného selhání a to nikdo nezaručí - třeba proto, že z důvodu dřívějších nedostaku energie nezajistili jejich optimální pracovní teplotu.
Tedy prostě budou ji mít elektřinu prakticky jen ve dne a jen omezené množství podle toho kolik právě panely jí vyrobí - což bude minimálně komplikovat natáčení.
Při zaprášené obloze to klidně bude právě jen to minimum na přežití.
Dále ten panel - nebude nijak pevný z důvodu dopravních požadavků - tedy je otázka jestli je prachová bouře nějak více neponiční. Rozhodně nebude v hliníkovém obalu a s mohutnou sleněnou deskou jako zde na Zemi.
Na ISS má dodávka elektrické energie včetně akumulátorů hmotnost údajně kolem 15 tun jak se zde což bude pro ně dle všeho nad jejich dopravní možnosti.
|
|
citace:
citace:
neexistuje pohon s dostatočným ťahom aj isp súčasne, aby sme mohli mať základňu na marse...
Můžeme mít základnu na Marsu, kyslík-vodík stačí, stejně tak jako jaderný motor na vodík.
vzhľadom na skúsenosti z iss... si to nemyslím...
citace:
Otázka je, co by na energetickém systému mělo selhat
stačí atmosféra marsu na chladenie celého systému? aj rozmerov panelov iss?
lebo ak nie, tak sa môže stať to, čo sa stalo pred pár dňami na iss... a už boli bez jedného panelu
____________________
Per aspera ad astra - 42 |
|
Aj keď ISS je možno v mnohom podobná nemožno ju zase úplne vo všetkom zrovnávať s predpokladanou základňou na Marse,,, treba si uvedomiť že ISS je pár "bojlerov" zmontovaných na obežnej dráhe letiacich rýchlosťou niekoľkotisíc km/h a panuje tam bezváhový stav,,,, základňa na Marse je predsalen "pevná búda" na pevnom povrchu hmotného telesa,,, jasné,,, súčiastky a zásobovanie tam poletia dlhšie lebo vzdialenosť je väčšia a je to trošku rizikovejšie ale to je len rozdiel vo financiách
K tomu výpočtu potreby jedla,,, to že 4 osoby tu na Zemi potrebujú 3,2 tony potravín na 26 mesiacov tak to neznamená že toľko zjedia aj tie vychudnuté trosky v tretinovej gravitácií,,,, svaly majú obrovskú spotrebu energie,, treba si uvedomiť že "Marťania" budú vzhľadom pripomínať po atrofií svalstva v nízkej gravitácií obyvateľov Auchwitz Birkenau a rozhodne nebudú mať takú spotrebu potravín ako štyria 90 kilový chlapi v gravitácií Zeme |
|
http://tech.sme.sk/c/6799404/nasa-hovori-o-prvych-ludoch-na-marse.html
SME treba síce brať s rezervou a žiadne úchvatné informácie od nich netreba čakať ale keď neprší nech aspoň kvapká |
|
hmm... sme.sk...
co sa tyka veci o vesmire... treba brat s velkou rezervou... pisu velmi selektivne a nahodne... o niektorych veciach pisu, kde by vobec nemuseli... a o veciach, ktore by si to zasluzili nepisu vobec... a pod...
a to mam sme.sk inak celkom rad... zo slovenskych medii snad najviac... ale ten vesmir - nie ____________________
Per aspera ad astra - 42 |
|
| To že NASA popúšťa opatrne takéto vyhlásenai je podľa mňa tým, že sa jej zrazu do jej donedávna výsostných aktivít začali miešať súkromníci,,,, je nad pulzár jasnejšie, že žiadny súkromník sa nasa nemôže ani v najmenšom rovnať,,, no nie sú tak zviazaní kongresom a birokraciou,,,a o desať 20 rokov môže byť nejaká korporácia natoľko silná že môže fučať na krk aj veľkej národnej agentúre,,, a potom bude podľa mňa niečo ako obdoba studenej vojny,,, akurát v tomto súperení nebudú proti sebe dve národné agentúry ako býva dobrým zvykom ale povedzem národná agentúra vs korporácia čo môže kozmonautike len pomôcť,,,, aj keď projeckt MARS ONE je z kategórie scifi/fantasy priťahuje verejnú mienku,,, a kde je záujem verejnosti začína byť aj záujem kongresu |
|
| ozaj neviete o nejakom šikovnom zhrnutí toho čo sa dialo an tej konferencií "Humans 2 Mars" a či to malo aj nejaké užitočné výstupy (okrem pár zjedených chlebíčkov),,, lebo naše úžasné médiá zatial pokytli len vysokoužitočnú informáciu o tom že tam bol aj staručký Bus Aldrin a že vykecávalio tom aký je marťanský prach zlý zlý |
|
citace:
ozaj neviete o nejakom šikovnom zhrnutí toho čo sa dialo an tej konferencií "Humans 2 Mars" a či to malo aj nejaké užitočné výstupy (okrem pár zjedených chlebíčkov),,, lebo naše úžasné médiá zatial pokytli len vysokoužitočnú informáciu o tom že tam bol aj staručký Bus Aldrin a že vykecávalio tom aký je marťanský prach zlý zlý
http://forum.nasaspaceflight.com/index.php?topic=31842.0
neviem, ci tu najdes, co hladas... ale je tu prepis a pod. ____________________
Per aspera ad astra - 42 |
|
http://forum.nasaspaceflight.com/index.php?topic=31842.0
neviem, ci tu najdes, co hladas... ale je tu prepis a pod.
vďaka niečo z toho vycucám |
|
citace:
neexistuje pohon s dostatočným ťahom aj isp súčasne, aby sme mohli mať základňu na marse...
Ve skutečnosti... díky existenci atmosféry na Marsu je měkké přistání jen nepatrně energeticky náročnější, než měkké přistání na Měsíci: pouze tam letíš výrazně déle (což u zásobovacích misí v podstatě nevadí... čerstvé potraviny tam sice nedostaneš, sušené a mražené už ano... bude to skutečně připomínat historické zámořské plavby)
Navíc nejspíš na Mars nebude nutné vozit vodu, nebo aspoň ne užitkovou (pitnou asi ano, nebo rozhodně to bude žádaná komodita). A když budeš mít vodu, budeš z ní mít i čerstvý, nerecyklovaný kyslík (i když ten "čerstvý" stlačený vzduch ze Země asi bude taky žádaní komodita).
Zásobování základny na Marsu bude asi 5x dražší, než zásobování ISS... ale nebudeš vozit palivo pro reboost, takže nakonec to může být třeba jen 2-3x dražší. Doprava lidí tam a zpět, ano, to je 500 dní cesty, to je něco jiného: ale bezpilotní zásobovací lodě nebudou nijak zásadně dražší - a navíc se každý další zásobovací modul nejspíš stane vítanou součástí základny (rozuměj: někdo, kdo bude chtít trochu soukromí, se do něj nejspíš po dohodě s kolonisty vždy rád "nastěhuje", nebo si z něj udělá pracovnu či dílnu, či tak něco....) [Upraveno 14.5.2013 xChaos] |
|
ano...
ja suhlasim s tym, co sa tu hovorilo predtym... potrebujes mat nahradne diely... musis pocitat s tym, ze nie kazda lod doleti... tiez musis pocitat s tym, ze zasobovaci let leti 2 roky...
takze to fungovat nebude...
na iss sa stale nieco opravuje, vymiena etc... aj zakladne veci... zachody, cisticky vzduchu, vody, etc...
a potom vzdy sa moze stat nieco take, ako napr. s tym progressom po poslednom sts... tym, ze sa k iss lieta casto a rychlo, tak vsetko, co ten progress niesol mohli nalozit na lode, co leteli po nom a doslo to na cas...
keby mali cakat 2 roky na okno a rok letu este... tak by sa mohlo vsetko mozne stat...
takze v skutocnosti:
neexistuje pohon s dotatocnym tahom aj isp sucasne, aby sme mohli mat zakladnu na marse...
____________________
Per aspera ad astra - 42 |
|
citace:
K tomu výpočtu potreby jedla,,, to že 4 osoby tu na Zemi potrebujú 3,2 tony potravín na 26 mesiacov tak to neznamená že toľko zjedia aj tie vychudnuté trosky v tretinovej gravitácií,,,, svaly majú obrovskú spotrebu energie,, treba si uvedomiť že "Marťania" budú vzhľadom pripomínať po atrofií svalstva v nízkej gravitácií obyvateľov Auchwitz Birkenau a rozhodne nebudú mať takú spotrebu potravín ako štyria 90 kilový chlapi v gravitácií Zeme
V 50tých letech vůbec nebylo jasné, jak se dokáží kosmonauti vyrovnat s beztížným stavem, s radiací nebo jestli sondy a posádky na Měsíci nezapadnou do mnohametrových vrstev velmi řídkého prachu (první bezpilotní sondy, které se snažily o přistání, neměly ještě pozdější charakteristické trojnožky a čtyřnožky, protože existovaly - v podstatě se dá říct oprávněné a logické - obavy, že se zaboří do hlubokých závějí prachu)
Nemyslím, že kosmonauti na Marsu budou atrofovaní: cesta potrvá jen asi 200 dnů (i bez nukleárního pohonu - pouze se na startovní okno čeká 2 měsíce, a při 500 denní obousměrné cesta trvá déle ta cesta zpět... a i absolutní vzdálenost od Země je při zpáteční cestě delší, zatímco zájem médií naopak po průletu už klesne). 200 dnů je už poměrně dobře vyzkoušených na ISS, absolvovalo to celkem hodně lidí.. problém a největší riziko bude přetížení při přistání 2.kosmickou rychlostí, to bude fakt o život.
Obecně spousta lidí přežila to, že přibrala na několikanásobek nebo zhubla na malou část původní tělesné hmotnosti: je to extrém, ale lidské tělo se vyrovná s vyšší nebo nižší hmotností. Kosmonauti budou asi relativně často chodit na procházky a vyjížďky ve skafandrech - a v těch ponesou zátěž více než srovnatelnou s pohybem v gravitaci Země. Takže o jejich fyzickou (myšleno svalovou, anatomickou) kondici bych fakt velký strach neměl. Možná se jim více rozvinou nepatrně jiné svaly, než na Zemi, ale zase budou mít méně zatížené klouby a šlachy - což jim určitě nijak výrazně neublíží (při stárnutí na Zemi je to jeden z největších problémů - nikoliv žádná výhoda).
Podle mě anatomické odlišnosti Marťanů nepřevýší anatomické odlišnosti specializovaných sportovních odvětví tady na Zemi - plavců, běžců, cyklistů, vzpěračů, apod. - všechny tyto skupiny mají mírně vyvinutější jiné svaly, než zbytek pozemšťanů, ale většinou to na první pohled a pod oblečením není vůbec patrné. Kolonisté na Marsu nebudou nijak viditelně atrofonovaní, apod.... jestli zhubnou, tak to bude díky nedostatku kvalitní čerstvé potravy... lidé na odlehlých nehostinných místech Země sice jedli v minulosti souvisle nekvalitní potraviny, ale málokdy opravdu soustavně.
Popravdě: zdravotní problémy a rizika kolonistů snesou v první srovnání s riziky např. původních obyvatel Arktidy - Inuitů (Eskymáků). (A podobná bude i psychologie - velká část života v uzavřených prostorech, výpravy ven pouze ve speciálních oděvech... ten, kdo první objevil "skafandry" byly právě Inuité...).
Málo se ví, že na Zemi existuje osídlení, které kromě (dýchatelného ovzduší i bez skafandru) hodně připomíná Mars: jde o buddhistické osídlení horské pouště Tibetu (reps. indické části- Ladakhu). Zemědělství je zcela závislé na umělém zavlažování vodou z tajícího sněhu, přihnojování lidskými a zvířecími výkaly a kompostovanými zbytky, v zimě tam moc nelze moc přežít přitápění (která je pochopitelně v krajině beze stromů docela problém) - prostě jak původní obyvatelé horských pouští Země, tak původní obyvatelé Arktidy žily po mnoho a mnoho generací životním stylem, který nebude až tak nepodobný životnímu stylu kolonistů na Marsu.
Doufám, že Mars One plánovači nebudou jen technokrati, ale že se právě porozhlédnou i po tradičních archaických kulturách, od kterých se mohou inspirovat (s tím, že telekomunikace se Zemí sehrají roli, kterou v archaických kulturách hrálo náboženství... bude to fakt zajímavé, psychologicky... já bych do toho nešel, jak jsem psal, šel bych radši do časově jasně omezeného pobytu v hlubokém kosmu, i kdyby šlo třeba o 2-3 roky, s následným návratem na Zemi ... ale jinak jsem tím naprosto fascinován a strašně rád bych samozřejmě v takové kolonii pobýval aspoň dočasně, kdyby to šlo... samozřejmě 2-3 roky je maximum, to doživotí je dost šílená představa) [Upraveno 14.5.2013 xChaos] |
| 14.5.2013 - 14:07 - Machi | |
|
Myslím, že základna na Marsu není technický, ale finanční problém. Při dostatečném zálohování a přísunu financí je možné už nyní provozovat takovou základnu. Problémem je, že nikdo nemá ty finance.
Každý zásobovací modul by stál zřejmě okolo 1 až 3 mld. dolarů. Odhadem by bylo potřeba jich vyslat co dva roky tak 4-8. To jsou roční náklady jen na zásobování asi 5 až 20 miliard dolarů. Cena by se mohla později snížit větší sériovostí výroby a použitím levné dopravy na LEO (Grasshopper, Skylon ...). |
|
Nemyslím, že kosmonauti na Marsu budou atrofovaní: cesta potrvá jen asi 200 dnů (i bez nukleárního pohonu - pouze se na startovní okno čeká 2 měsíce, a při 500 denní obousměrné cesta trvá déle ta cesta zpět... a i absolutní vzdálenost od Země je při zpáteční cestě delší, zatímco zájem médií naopak po průletu už klesne). 200 dnů je už poměrně dobře vyzkoušených na ISS, absolvovalo to celkem hodně lidí.. problém a největší riziko bude přetížení při přistání 2.kosmickou rychlostí, to bude fakt o život.
V tomto smere nemôžem súhlasiť,,, nemám to z vlastnej hlavy,,, v minulosti som nikde čítal odborný článok k tejto téme a pravdou je že ak bude ľudské telo dlhodobo vystavené tretinovej gravitácií bude to preň pecka,,, ono aj an tej ISS sa dejú divy,,, len sa to po čase strávenom na Zemi po návrate upraví,,, tu však hovoríme o doživotnom vyhnanstve,,, vedeli ste napríklad že astronauti dlhodobo pobývajúci na ISS môžu byť po návrate až o 5cm vyšší,, samozrejme sa chrbtica opäť dostane do pôvodných rozmerov po čase,,, jednoducho naše telá boli evolúciou po státisíce rokov projektované a prispôsobené na túto záťaž,,, nie ej to len počas dňa a aktivity ale aj počas spánku proste 24 hodín denne,,, gravitácia an nás pôsobí aj keď spíme,,, príde k rednutiu kostí atrofií svalstva a podobne,,, hmotnosť "marťanov" sa dozaista viditeľne zmení,,, ich telesná konštrukcia bude môcť byť oveľa útlejšia ako tu,, nechce sa mi k tomu hľadať podklady ale po krátkej hre s googlom si k tomu určite nájdete kopec štúdií |
|
