|
citace:
Myslím, že základna na Marsu není technický, ale finanční problém. Při dostatečném zálohování a přísunu financí je možné už nyní provozovat takovou základnu. Problémem je, že nikdo nemá ty finance.
Každý zásobovací modul by stál zřejmě okolo 1 až 3 mld. dolarů. Odhadem by bylo potřeba jich vyslat co dva roky tak 4-8. To jsou roční náklady jen na zásobování asi 5 až 20 miliard dolarů. Cena by se mohla později snížit větší sériovostí výroby a použitím levné dopravy na LEO (Grasshopper, Skylon ...).
okej... ked sa to takto postavi, tak s tym skor budem suhlasit... ze to nie je techn. problem... a mohlo by to fungovat aj so sucasnymi pohonmi...
ale 10 mld. rocne len na zasobovanie je strasne vela
ono... ale stale by bolo lepsie, keby existovala moznost poslat nahradne diely cca do pol roku, alebo tak... ovela lahsia logistika, etc ____________________
Per aspera ad astra - 42 |
|
ale stale by bolo lepsie, keby existovala moznost poslat nahradne diely cca do pol roku, alebo tak... ovela lahsia logistika, etc
veď to ruské cargo yb to mohlo poriešiť časom |
|
citace:
ono... ale stale by bolo lepsie, keby existovala moznost poslat nahradne diely cca do pol roku, alebo tak... ovela lahsia logistika, etc
jednoduše VŠECHNY komponenty budou hned od začátku redundantní: minimálně dvojnásobně, některé čtyřnásobně a víckrát.
nebudou tam mít nic, od čeho by hned od začátku nebyl náhradní díl: vlastně hned na začátku přistanou u základny, která bude tvořena několika identickými nákladními loděmi.
evidentně bude průběžně jasné, jaké suroviny a náhradní díly "dochází" a mají být naložené na palubě příští lodi.
stejně to asi skončí nějakým hrozivým fiaskem - ale právě to je to, co tomu zvedne diváckou atraktivitu a usnadní financování... je to trochu šílené... je to jako hledat sponzory tak, že téměř hned na začátku spácháte sebevraždu v přímém přenosu. |
|
| (mám teď pocit, že jsem nějaký příspěvek v tomhle fóru snad editoval místo na něj reagoval? ale vždyť právo editovat cizí příspěvky ani nemám... divný...) |
| 14.5.2013 - 17:06 - tycka | |
|
citace:
se na startovní okno čeká 2 měsíce
To snad se otvírá strtovací okno pro současné pohony jednou za 2 roky - všude i o MSL se psalo o jeho možných startovacích oknech a je to zhurba za 2 roky.
2 měsíce bych viděl čekání na Marsu mezi příletem a možným odletem.
Tedy pokud se vám něco rozbije a právě skončilo startovací okno tak čekáte 2 roky na další startovací okno - počítám, že za tu dobu 2 let tu zásobovací misi v pohodě připravíte a pak snad ještě další 1/2 roku pro dobu vlastního letu - opět to beru podle teho co si pamatuji z doby letu MSL a i dalších sond předním.
Na zásobování ISS jsem vázání jen prakticky za jak dlouho se podaří poslat další Progress s náhradními díly.
Měsíc - tam snad se dá startovat každý den - a doba letu je do týdne co alespoň vím - tedy vzhledem k dodě přípravy startu Prograse prakticky velmi srovnatelná doba - není to o tolik delší než poslání k ISS ze započtením nutné doby k přípravě startu.
|
|
Ano... s těmi 2 roky to tak je. Ale v minulosti existovala vícegenerační lidská osídlení ve velmi nehostinných podmínkách (při tehdejší technologické úrovni drsnějších než dnes Mars), bez možnosti spojení - a spojení se světem bylo i méně časté, než 2 roky.
Vemte si strážce majáků: zásobovací lodě připlouvaly třeba jen jednou za několik let.
Nebo Vikingy v Grónsku. Apod. |
|
Ano... s těmi 2 roky to tak je. Ale v minulosti existovala vícegenerační lidská osídlení ve velmi nehostinných podmínkách (při tehdejší technologické úrovni drsnějších než dnes Mars), bez možnosti spojení - a spojení se světem bylo i méně časté, než 2 roky.
Vemte si strážce majáků: zásobovací lodě připlouvaly třeba jen jednou za několik let.
http://en.wikipedia.org/wiki/Lighthouse_keeper
http://trinityhousehistory.wordpress.com/2013/04/11/into-the-lighthouse/
Nebo si vzpomeňte na Vikingy v Grónsku - tam to bylo o to horší, že tam neměli ani zdroj železa, ani zdroj dřeva - tehdy zásadních konstrukčních materiálů, bez kterých nebyli schopni postavit vlastní lodě - vlastně situace středověkých Vikingů v Grónsku nejvíc ze všeho připomíná situaci budoucí kolonie Mars One (bez té reality show v TV, ovšem) - a přesto tam vydrželi asi 4 století, dohromady (i když poslední dvě století už to byl jen značně bolestivý úpadek) |
| 14.5.2013 - 17:28 - tycka | |
|
citace:
jaké suroviny a náhradní díly "dochází"
Bylo by dobré, kdyby to takhle šlo, ale spolehlivost něčeho v né uplně známých podmínkách - teplotní podmínky na Marsu a prachové bouře k tomu - nění tak snadné určit - snadno budete mít něčeho přebytek a něčo pak klidně již poslední funkční kus.
I při zdvojnásobení až ztrojnásobení jednoho zařízení - stále není 100% spolehlivost - tedy že bude alespoň to 1 zařízení vždy fungovat - a to v domínkách zde na Zemi.
Průměrná doba mezi poruchami 5 let - znamená jen tolik - nejhorší kus vydrží pouze jen 1 rok - nejlepší kus klidně i 10 let.
Je to vysledek statisky - nikoliv nějaké záruka že se něco neporouchá dříve než je tato doba.
|
| 14.5.2013 - 17:46 - tycka | |
|
citace:
Ano... s těmi 2 roky to tak je. Ale v minulosti existovala vícegenerační lidská osídlení ve velmi nehostinných podmínkách (při tehdejší technologické úrovni drsnějších než dnes Mars), bez možnosti spojení - a spojení se světem bylo i méně časté, než 2 roky.
Vemte si strážce majáků: zásobovací lodě připlouvaly třeba jen jednou za několik let.
Nebo Vikingy v Grónsku. Apod.
Tak ty podmínky NEBYLI ROZHODNĚ SROVNATELÉ - byli mnohem snadnější i při braní stavu techniky dnes než jsou na MARSU. S neomeným finnacováním jen MOŽNÁ SROVNATELNÉ.
Jediná jeho možnost záhuby toho stážce MAJÁKU navíc oproti civilizaci byla smrt zimou a hlady - nemoci - virózu i chřipku neměl od koho chytit a riziko následků další nemoci bylo srovantelné s pobýváním v civilizace, kde stejně nebyli účinné léky a zřejme i operace.
Počítá, že topit se tam něčím dalo co tam samo rostlo - takže zbyla jednině smrt hlady. A v tom moři ryby navíc byli. Jak dlouho vydrží některé potraviny včetně mouky na pečení chleba se již vědělo.
Zde při selhání techniky smrt do několika minut - pokdu atmosféra uteče - hodiny až dny při neopravitelné poruše výroby kyslíku.
Pokud by se tam dalo dýchat bez techniky tak by to bylo srovnatelné.
Pouze na získavání jídla i vody bych techniku musel používat - obojí se dá docela dobře dlohodobě skladovat.
Nevím jetli sem hodí,aby jsme tu diskutovali jak by se tam dalo existovat - kdbyby tam byla dýchatelná atmosfére, občas by tam i pršelo - fungoval by již koloběh vody a v moři by již byli řasy jako prvně hlavní zdroj kylíku na té planetě.
Při těchto podmínkých bych jsem to viděl jako zcela reálné - prostě tak to tam není jedině až po tranformaci prostředí na Marsu - takže by to byli pouze úvahy. |
|
| Bavíte sa tu o poruchovosti a podobne,,, myslím že naša generácia má zjavne skresnený pohľad na to koľko by mala technika vydržať,,,, uvedomte si že dnes sa účelne vyrábajú veci tak (práčka bicykel,,,,) aby ste si už o pár rokov museli kúpiť novú,,, je to z jednoduchého dôvodu a to ekonomického,,, ak by všetko vydržalo 20 či 30 rokov tak by nebolo treba vyrábať a tým pádom predávať a zamestnávať ľudí,,,,, starší z vás si isto pamätajú akos a voľakedy robili veci,,,, nie rpeto že yb ľudia boli šikovnejší,, ale bolo treba robiť trvácnejšie veci tak sa robili,,,, nedávno som pozoroval ako nadšenci a hľadači techniky vytiahli z blata 70 rokov starý tang z čias WW2 ktorý "zahučal" v nejakom rybníku,,, premazali ho naliali naftu a odišli na ňom,,, neveri som vlastným očiam ale je to pravda,,, proste veci ako vojenská technika alebo technika používaná v extrémnych podmienkach sa robí v inej kvalite ako vaša práčka od wirpoolu,,, vojager tiež nebol posielaný do príjemného prostredia nad stredomorím ale do extrémnych prostredí,, a chudačisko už celé desaťročia fičí,,,, jasné že budú poruchy,,, jansé že bude treba výmena súčiastok,,,, no a čo?,, tak sa budú vymieňať,,, kde je problém? |
| 15.5.2013 - 08:48 - Machi | |
|
Lusyen:
Záleží asi které prvky. V oblasti bezpilotních prostředků (družice, sondy) už se dnes stává standartem 15 let životnosti a tato hodnota stále stoupá. U pilotovaných prostředků je situace odlišná, viz ISS.
Samozřejmě je otázkou jestli je to nutně nižší životností komponent nebo extrémní složitostí konstrukce. |
|
@Lusyen:
ja svoje nazory nezakladam na tom, ako funguje sucasna elektronika, a pod...
ale na tom, co sa deje na iss... co je situacia najblizsia letu na mars, co sa tyka zatazenia systemov, vystavenia radiacii a pod...
____________________
Per aspera ad astra - 42 |
|
Veď ja netvrdím, že to bude mať všetko 10 ročnú životnosť,,, tvrdím len to, že až taká katastrofa to nebude,,, ISS je predsalen zložitejšia,,, tá základňa na Marse bude pozostávať s pospájaných dragonov nahrnutých pôdou plus nejaké skleníky,,, také zásobovacie lode zase ale toho podľa mňa uvezú dosť,,, uvidíme čo dokážu hodiť hore na SLSku alebo Energiu (pretože neverím, že ak by sa ten projekt mars one realizoval tak by sa NASA a spol nepridali časom a rusy to samé),,, každá ďalšia zásobovacia loď rovná sa (okrem zásob) aj nový materiál využiteľný pre rozširovanie základne,,, verím tomu, že všetko bude len otázkou financií,, aks a pritiahne dostatočná pozornosť verejnosti tak tie zásobovacie lode môžu lietať pomerne v dostatočnom počte
Je to risk o tom niet pochýb,,, tak ako každý nový významný krok človeka,,, podľa mňa z pohľadu stredovekého námorníka niekoľkoročná plavba cez tichý oceán bola oveľa rizikovejšia ako tento počin |
|
citace:
Veď ja netvrdím, že to bude mať všetko 10 ročnú životnosť,,, tvrdím len to, že až taká katastrofa to nebude,,, ISS je predsalen zložitejšia,,, tá základňa na Marse bude pozostávať s pospájaných dragonov nahrnutých pôdou plus nejaké skleníky,,, také zásobovacie lode zase ale toho podľa mňa uvezú dosť,,, uvidíme čo dokážu hodiť hore na SLSku alebo Energiu (pretože neverím, že ak by sa ten projekt mars one realizoval tak by sa NASA a spol nepridali časom a rusy to samé),,, každá ďalšia zásobovacia loď rovná sa (okrem zásob) aj nový materiál využiteľný pre rozširovanie základne,,, verím tomu, že všetko bude len otázkou financií,, aks a pritiahne dostatočná pozornosť verejnosti tak tie zásobovacie lode môžu lietať pomerne v dostatočnom počte
Je to risk o tom niet pochýb,,, tak ako každý nový významný krok človeka,,, podľa mňa z pohľadu stredovekého námorníka niekoľkoročná plavba cez tichý oceán bola oveľa rizikovejšia ako tento počin
Já si myslím že z dlouhodobého hlediska nebude hlavním problémem spolehlivost základny a jejich systémů, ale životnost a spolehlivost ISRU technologiích. Kyslík a vodu mají získávat z marsovských hornin, bude potřeba nějaké zařízení jako Harvester (jak jej známe z her). Netuším kolik tun horniny bude potřeba vytěžit (přemístit) na to aby kolonie získala potřebné prvky na rok života. Budou to tuny ? desítky tun? stovky tun ?
tyto ISRU technologie budou muset běžet téměř neustále a osobně si myslím, že achilovou patou přežití bude právě ten Harvester. bude to těžké a komplikované zařízení, může zapadnou, může se někde propadnout, může se porouchat několik Km od základny...
spolehlivost LS systému bude prkotina v porovnáním s tímto ..
David |
|
tyto ISRU technologie budou muset běžet téměř neustále a osobně si myslím, že achilovou patou přežití bude právě ten Harvester. bude to těžké a komplikované zařízení, může zapadnou, může se někde propadnout, může se porouchat několik Km od základny...
spolehlivost LS systému bude prkotina v porovnáním s tímto ..
David
Nikto tiež netvrdí, že sa tam dožijú vysokého veku,,, ide o výrazný ktok človeka, ktorý zo sebou nesie riziká,,, je jasné že prvé roky sa budú vychytávať muchy a prvá posádka moc dlhú životnosť mať nebude,,, ostatne to nemali ani kolonisti v novom svete pred stáročiami
z môjho pohľadu to má význam uskutočniť práve pre to aby sme videli čo je možné čo nie a kde sa treba zlepšiť na čo sa sústrediť pri ďalšom pokuse,, tí ľudia ktorí sa do toho hlásia ak nie sú totálne naivní snílkovia tak im musí byť jasné že kladú život na oltár vedy a pokroku a že tam nejdú na dovolenku,,, je to kruté ale aj ich smrť bude proste pokus,,, nevydarený pokus,,,, čím dlhšie ich udržia pri živote tím väčší úspech,,, podľa mňa každý deň možno týždeň navyše tam bude veľký prínos |
|
pokial bude ta stanica zahrabana zeminou, tak ani ten unik kysliku nebude taky fatalny, ani tam okamzite nepomrznu ked sa nieco pokazi. Taka "konzerva" pod kopou zeminy sa uz da vnimat ako "safe heaven". Ak budu k tomu urcite bezpecnostne zasoby kysliku, vody a potravin, tak by to poskytlo zrejme pomerne dlhu dobu na riesenie pripadnych problemov.
Stanica v otvorenom kozme ma ten problem, ze pred prostredim vas nechrani nic (a bezpecnostne rezervy nemate kde skladovat). Technicky problem znamena okamzite ohrozenie na zivote. |
|
citace:
pokial bude ta stanica zahrabana zeminou, tak ani ten unik kysliku nebude taky fatalny, ani tam okamzite nepomrznu ked sa nieco pokazi. Taka "konzerva" pod kopou zeminy sa uz da vnimat ako "safe heaven". Ak budu k tomu urcite bezpecnostne zasoby kysliku, vody a potravin, tak by to poskytlo zrejme pomerne dlhu dobu na riesenie pripadnych problemov.
Stanica v otvorenom kozme ma ten problem, ze pred prostredim vas nechrani nic (a bezpecnostne rezervy nemate kde skladovat). Technicky problem znamena okamzite ohrozenie na zivote.
Presne,,, tá vrstva zeminy tam má byť primárne kvôli akej takej ochrane pred radiáciou,,, ono taká dvojmetrová vrstva zeminy už čo to odtieni,,, hold prví marťania budú "jaskynní ľudia" ale má to množstvo výhod |
|
citace:
Veď ja netvrdím, že to bude mať všetko 10 ročnú životnosť,,, tvrdím len to, že až taká katastrofa to nebude,,, ISS je predsalen zložitejšia,,, tá základňa na Marse bude pozostávať s pospájaných dragonov nahrnutých pôdou plus nejaké skleníky,,, také zásobovacie lode zase ale toho podľa mňa uvezú dosť,,, uvidíme čo dokážu hodiť hore na SLSku alebo Energiu (pretože neverím, že ak by sa ten projekt mars one realizoval tak by sa NASA a spol nepridali časom a rusy to samé.
To je dobrý argument a zároveň i celkem racionální předpoklad. Jde o to, aby někdo utrhnul lavinu. Jakmile se to stane, i když to bude třeba nepřipravený hazard, tak velké národní agentury se k tomu těžko budou moct stavět, že je to nezajímá, a ignorovat to. Z důvodů prestižních, politických i jiných. Jakmile vznikne zájem, a ten díky médiím vznikne a u reality show obzvlášť, tak se z toho stane veřejná záležitost, a politikové zavětří... |
| 15.5.2013 - 19:12 - tycka | |
|
citace:
proste veci ako vojenská technika alebo technika používaná v extrémnych podmienkach sa robí v inej kvalite ako vaša práčka od wirpoolu,,,
Mám zkušenosti s průmyslovou a dražní elektronikou - to byl obor firmy,kde jsem pracoval.
Prostě spolehlivost součástek má své limity a to i při pečlivé výrobě jak té elektroniky tak i těch součástek.
Pokud to celé není výrazně předimenzované a to je právě ten případ, který uvádíte - tehdejší věci byli výrazně předimenzované - takže se to projevilo jejich celkovou hmotností - tedy tehdejší motor byl výrazně těžší a měl přesto menší výkon a to i při výrazně větší spotřebě paliva. A složením výfukových plynů by dnes rozhodně neobstál.
Aut bylo tehdá - před válkou a to alespoň v Evropě - prostě málo a ekologii nikdo neřešil - vzhledem k malému provozu to stejně nijak moc nevadilo. Většina lidí prostě stejně ani neměla potuchy, že zplodiny zkouřících aut mohou být značně zdravotně nebezpečné.
Pochybuji velmi, že to čerpadlo na amoniak, který se třeba na ISS již dříve porouchalo umí někdo vyrobit lépe - prostě nejdeto - alespoň pokud nemáte na jeho výrobu pomalu neomezený rozpočet - což jistě nebude tento případ.
citace:
jasné že budú poruchy,,, jansé že bude treba výmena súčiastok,,,, no a čo?,, tak sa budú vymieňať,,, kde je problém?
Právě v odhadu spolehlivosti v extrémních podmínkách Marsu - a podle toho které náhradní díly a kolik sebou.
Oni budou velmi limitovány finnancemi a tím i celkovou hmotností, co se jim povede dopravit až na Mars.
K ISS vše doletí mnohem dříve jak jsme tu již rozebírali a to je právě ten zásadní rozdíl z hlediska vybavení náhradními díly.
[Upraveno 15.5.2013 tycka] |
|
no obecne by som az tak techniku nepodcenoval, predsa len mame vela prikladov druzic a roverov ktore funguju velmi velmi dlho :-) a zaroven je tu dalsi prvok a to ludia a ich schopnost veci opravovat a improvizovat. Ked sa zariadenia navrhnu dostatocne "modularne" a robustne tak nebude problem ich opravovat. Tiez nezabudajme ze na samotnych zariadeniach sa nachadza velmi vela zeleza a malo suciastok ktore sa kazia, takze ako nahradne diely sa mozu posielat len lahke suciatky a "zelezo" sa nemusi menit. To nam vo velkom usetri hmotnost takze jedna zasobovacia lod moze doniest dostatocny pocet nahradnych dielov minimalne na 10-15 rokov dopredu...
inac je niekde nejaky zoznam kolko veci sa muselo menit na ISS a ake to boli zavady? Hlavne by bolo zaujimave najst nejaku statistiku ci tie zavady by boli opravitelne pri pouziti zopar nahradnych suciastok (v ramci elektroniky ci by stacilo len vymenit nejake kondiky ci prepajat nejake kontatky, z hladiska zeleza nieco zvarit...) |
| 15.5.2013 - 21:16 - tycka | |
|
citace:
Stanica v otvorenom kozme ma ten problem, ze pred prostredim vas nechrani nic (a bezpecnostne rezervy nemate kde skladovat). Technicky problem znamena okamzite ohrozenie na zivote.
Opět je to vše o celkových nákladech - k ISS taky můžete připojit obří nádrže pro skladování stlačeného kyslíku - zkapalněný by tak dlouho nešel zřejmě skladovat - již jsme se o kapalném kyslíku zde na foŕu bavili. I další větší modul pro použití jen jako velké skladistě potravin a dalších věcí.
Na Marsu opět to samé - kde je skladovat - jak by bylo náročné uzavřít malou jeskyňku jako sklad stlačeného kyslíku - v podmínkách Marsu to nejsem schopen odhadnout. Netuším jakým materiálem by to šlo uzavřít - možná nějakou syntetickou pryskyřící co po smíchání několik svých složek ztuhne.
Případně za jak dlouho se povede vyrábět nádrže z materiálu Marsu tam - a to i na vodu.
Tedy opět jen na nákladech závisí skladovací kapacity čehokoliv alespoň v počátcích než by se povedlo zahájit výrobu z tamějších materiálů.
Krom toho vždy hrozí zásadní poškození - tyde hlavně proděravění skafandru - díky tamějším u prostředí - mělo by být ovšem méně drsné než na Měsíci.
Jakmile dojdou i náhradní tak již nebudou pro celou posádku - což bude minimálně omezovat její možnosti pobytu venku a řešení problémů odstranitelných jen venku. Jak to je s opravami nedokážu odhadnout - co vše by tam šlo.
Dále risk z hlediska zdraví - jak se psalo jinde na fórech - kdo jim tam odoperuje slepé střevo či řešení vážných úrazů - opět omezené tamější vybavení - bude alespoň jeden z nich kvalifikovaný lékař.
Jinak co se týče Reality show tak se to dle mne rychle okouká - stále stejnej velmi podobnej rituál a stále stejné prostředí či velmi podobné při vycházkách ven.
|
| 15.5.2013 - 21:24 - tycka | |
|
citace:
ramci elektroniky ci by stacilo len vymenit nejake kondiky ci prepajat nejake kontatky
A předtím provést značně složitou diagnostiku na kterou jsou potřeba specializované přístroje(často i dost drahé a s hmotnostmi 58dov2 kilogramy) a znalosti i zručnost toho kdo to dělá.
Prostě o opravách elektroniky díky i svému vzdělání něco vím a pro laika vyměnit něco z SMD desky - třeba nějaký integrovaný obvod by bylo velmi nesnadné i při nezbytném dobrém vybavení - jde i o samotnou zručnost pro tu výměnu a né jen o tu diagnostiku.
citace:
suciastok ktore sa kazia
Další značnou hmotnost tvoří baterie a jejich omeznou živostnost - 8 let i méně klidně jsme tu již probírali.
|
|
citace:
inac je niekde nejaky zoznam kolko veci sa muselo menit na ISS a ake to boli zavady? Hlavne by bolo zaujimave najst nejaku statistiku ci tie zavady by boli opravitelne pri pouziti zopar nahradnych suciastok (v ramci elektroniky ci by stacilo len vymenit nejake kondiky ci prepajat nejake kontatky, z hladiska zeleza nieco zvarit...)
o takom zozname neviem...
avšak existuje iss daily report, ktorý obsahuje činnosť posádky na iss - je to voľne dostupné v angličtine na webe nasa... a svoju verziu má aj roskosmos (v ruštine), afaik...
ale v tomto verejnom zozname nie sú všetky opravy a činnosti...
ešte existuje aj ďalší daily report, ktorý verejný nie je - ale pastujú ho ľudia na nsf l2... tento obsahuje toho viac - aj viac opráv a činnosti súvisiacich s údržbou... aj je technickejší...
ale tiež si nemyslím, že obsahuje úplne všetko... ale určite viac ako verejný...
v podstate... cca každý deň je nejaká takáto činnosť na iss vykonaná... občas nejaké čistenie... občas opravy... občas výmeny súčiastok... alebo aj celých zariadení
[Edited on 15.5.2013 Agamemnon] ____________________
Per aspera ad astra - 42 |
|
tycka: mozno sa mylim (predsa len na vyske som hardware predmety len prechadzal), kazdopadne velmi vela riadiacej elektroniky mi prislo ako vcelku v pohode a pripadna oprava z nahradnych dielov ako vcelku jednoducha. Takze som mal skor na mysli veci ako arduino projekt a podobne. Ked sa budeme bavit vylozene o PC tak oprava by skor spocivala v najdeni komponentu ktory sa musi vymenit (a nie kupit novy notebook pretoze stary uz nejde ako je to bezne teraz). Ale pravdaze ked este niesu dane ziadne detaily tak je to skor obecna diskusia...
k baterkam, no bavili sme sa o zavadach ktore maju okamzity vpliv, zivotnost bateriek sa da pekne spocitat a aj v pripade ze jeden rok nedoletia nove tak tie stare stale budu fungovat, len ich kapacita sa bude znizovat
|
|
Niečo k téme,,, keď nič iné tak pekné video http://www.abc.net.au/news/2013-05-15/an-ethical-questions-over-one-way-mars-mission/4690824
|
| 16.5.2013 - 13:04 - tycka | |
|
citace:
baterkam, no bavili sme sa o zavadach ktore maju okamzity vpliv, zivotnost bateriek sa da pekne spocitat a aj v pripade ze jeden rok nedoletia nove tak tie stare stale budu fungovat, len ich kapacita sa bude znizovat
To jen v tom lepším případě - v horším případě vlivem jejich vnitřního zkratu, který se v nich vytvoří se prakticky znehodnotí a bez ochran hrozí navíc při nabíjejí jejich přehřátí. Baterie jako elektrochemické zařízení se prostě né vždy chovají s takto předvídatelným úbytekem kapacity.
K té elektronice - na úroveň modulu - tedy na jednotlivou desku s plošnými spoji se to dá hledat většinou celkem dobře - zařízení má často svoji vlastní diagnostiku závad - tedy maximální opravitelnost bude na úroveň modulu. Pokud je závada v kabeláži propojící ty jednotlivé moduly - tak bude již poněkud složitější a výměna náročnější i na jejich vybavení.
Jinak oprava svářením - jde na Marsu přímo v tamější atmosféře provádět svařování elektrickým obloukem - nebo je nuné to dělat jen v modulech kvůli nutnosti mít tlak i složení vzduchu jako na Zemi - ptám se zde - nedokáži to určit - nejsem odborník a docela by mne to zajímalo ???
To bude jinak nutné sváření a broušení - u stroje na těžbu Marsovké horniny se bude jistě dost opotřebovávat vlastní těžební nástroje a ty z důvodu pevnosti nejspíš zrovna málo vážit nebudou - byli by tedy zcela na místě jejich opravy. |
| 16.5.2013 - 14:53 - David | |
|
| Pokoušet se o ideu jakéhosi závodu " kdo bude první na Marsu " je bezpředmětné, neboť není politické zadání. Kdyby JFK ve svém historickém projevu nepostavil Moon Race jako trumf, podle kterého, volně cituji " se bude jednou posuzovat náš systém se systémem těch druhých ", tak se na Měsíc neletělo. Protože není politické zadání tak nejen že se neletí na Měsíc, ale nepoletí se ani na Mars. Soukromníci s " jednosměrnou letenkou" své " dobrovolníky " pošlou na jistou záhubu v řádu měsíců v optimálním průběhu v řádu několika málo let. |
|
a preco si myslis, ze take zadanie v buducnosti nebude? pozri sa na dnesny svet - formuju sa tu dva ekonomicke poly, USA+EU+Japonsko vs. Rusko+Cina+Brazilia+India. Je dost mozne ze tieto dva hospodarske celky si zacnu skor alebo neskor "dokazovat".
Druha moznost - vesmirne technologie sa vdaka nastupu komercnikov dostanu do rutinnej fazy, dojde k zlacneniu a zlepseniu parametrov. V takom pripade uz ani nejake politicke zadanie nebude potrebne, staci aby sa rozhodol niekto kto ma dost penazi. |
| 16.5.2013 - 19:23 - David | |
|
| Dokud je Země obyvatelná tak nemá smysl hledat jinou planetu, či nějaký měsíc Jupitera pro osídlení, to přichází v úvahu v řádu miliard let, až Slunce bude končit s vodíkem. Příkladně přivedení vody na Saharu by bylo jistě levnější než exploatace Marsu a rozloha Sahary je srovnatelná s využitelnou plochou Marsu. |
|
http://cs.wikipedia.org/wiki/Vymírání_na_konci_křídy
http://cs.wikipedia.org/wiki/Tobská_katastrofa
Takže to smysl má a velký. |
|
