|
citace:
Také souhlasím s názorem, že BFR/BFS (pokud ho SpaceX opravdu postaví) bude asi dříve létat na Mars, než komerčně s cestujícími "skákat" mezi různými městy na Zemi. Bezpečnostních problémů je v tom "leteckém" použití opravdu hodně.
Podobně se obávám, že i když SpaceX postaví funkční BFR/BFS, tak bude muset dost dlouho létat (kamkoliv) jen v nepilotovaném režimu, protože certifikace pro lety s posádkou se může dost protáhnout.
Uvidíme. Prvním krokem (a indikátorem pokroku) rozhodně bude samotná stavba a (nepilotované) testy obou částí BFR/BFS. Jsem zvědav, jak bude situace s BFR/BFS vypadat cca za rok (na podzim 2018) [doufám v reálné zahájení stavby] a za dva roky (na podzim 2019) [doufám v zahájení testovacích suborbitálních "skoků"]. První orbitální misi BFR/BFS očekávám optimisticky nejdříve v roce 2020.
Ty skoky by mohla dělat samotná loď bez prvního stupně. Možná ?? [Upraveno 24.10.2017 Libertarián] ____________________
Zajímá mne vše nové. |
|
| No podle dosavadních vyjádření to chápu tak, že v prvním kroku bude létat "loď" samotná(SSTO a pár tun nákladu na LEO) a nahradí v pohodě Dragon. |
|
A keby sa to podarilo..
Vyplatí sa vôbec používať prvý stupeň?
S plnohodnotným SSTO predsa všetko môžete vyniesť na LEO "po šravbíkoch", a tam to zmontovať v doku.. |
|
SSTO BFS je podle mne nereálný. Podle zveřejněných údajů se plně natankovaný BFS nedokáže zvednout ze Země (motory nemají dostatečný tah). Pokud by BFS nebyl plně natankovaný nebo měl více motorů, tak už podle mých odhadů nemůže fungovat jako SSTO (už nemá dostatečné delta_v) [leda že by byl BFS v SSTO verzi nějak extra konstrukčně odlehčený].
Jinak samozřejmě i já předpokládám, že při testování může "skákat" i jen samotný BFS (bez prvního stupně BFR), ale jen suborbitálně a v rozsahu "stovek kilometrů" (jak zmiňoval Musk). Na to stačí i jen 2 motory (SL Raptory) a poloprázdné nádrže (méně než cca 200 tun paliva). |
|
citace:
ten oheň ma trochu vyplašil,,, upokojila ma informácia, že to nie je neobvyklý jav pri pristátí
Ako to vyplaší tých ľudí, čo budú cestovať s BFS z New Yorku do Tokia.... |
|
Neviem do ktorej temy to pridat (jeden clanok - celkom zaujimave zhrnutie o nastupe metanovych motorov v raketovom svete)
https://vtm.zive.cz/clanky/spacex-blue-origin-i-rusove-prichazeji-na-chut-metanovym-motorum/sc-870-a-190164/default.aspx |
|
citace:
citace:
ten oheň ma trochu vyplašil,,, upokojila ma informácia, že to nie je neobvyklý jav pri pristátí
Ako to vyplaší tých ľudí, čo budú cestovať s BFS z New Yorku do Tokia....
Ako tu už bolo spomenuté BFS iste bude najprv využitý v kozme a to najmä k Marsu a mesiacu,,, do tej doby kým bude využívané na lety medzi pozemskými mestami prejde vo vývoji kus cesty,,, a daná technológia bude už vyladená,, ale motor občas horí aj na dopravnom lietadle :-) |
| 01.11.2017 - 09:35 - Ohara | |
|
| Jestli necemu u BFS neverim, tak je to ta mezimestska doprava. Uz vidim jak obri rakety pusobici obri hluk pri brzdeni litaj nad obydlenymi oblastmi a spaluji hory metanu, kterej je jeste horsi nez CO2. Tohle je proste utopie, ne technicka, ale bezpecnostni, ekologicka a nejspis i ekomnomicka |
|
citace:
... metanu, kterej je jeste horsi nez CO2...
Tak to bude jedině dobře, že se spálí, ne?  |
|
citace:
Jestli necemu u BFS neverim, tak je to ta mezimestska doprava.
na tom sme sa tu zhodli asi vsetci |
|
citace:
citace:
Jestli necemu u BFS neverim, tak je to ta mezimestska doprava.
na tom sme sa tu zhodli asi vsetci
Všichni ne. Já tomu docela věřím. Mohlo by jít o modifikaci horního stupně, protože tento skok by se snad dal zvládnout i s jednostupňovou raketou. ____________________
Zajímá mne vše nové. |
|
Modifikacia horneho stupna neriesi ani jeden z problemov, ktore sme tu spominali.
Spomenme na Concorde blahej pamati... Len supersonicky tresk stacil na to, aby sa letove koridory zuzili len na neobyvane oblasti, cim bol cely projekt ekonomicky popraveny.
A teraz si predstavme hluk a vibracie od niekolkych raketovych motorov. K tej casti o lietani tisicok ton vybusnej zmesi nad hlavami civilistov sa ani nedostaneme |
|
citace:
Spomenme na Concorde blahej pamati...
Problém Concordu bol hlavne v tom, že bol európsky, nie americký...
Americký projekt SST (bežal od roku 1957) totiž v tom čase veľmi silne zaostali a v čase uvadzania Concorde nezačali ani stavbu prototypov. Americký projekt SST bol nakoniec kongresom v roku 1971 finančne "zaříznutý" a ani Boeing, ani Lockheed ho neboli ochotní financovať z vlastného. Kongres krátko na to navyše schválil opatrenia, zakazujúce nadzvukové lety civilných lietadiel nad americkým kontinentom.
[Upraveno 01.11.2017 Alchymista] |
|
No je otazka co bola pricina a co nasledok, ci SST nahodou nezarezali na zaklade skusenosti s Concorde.
Tvrdit ze zakaz letov nad obyvanym uzemim bol cisto politicky motivovany, to ste asi este nepoculi poctivy sonicky tresk |
|
žartuješ? U stíhačov som odslúžil dve desaťročia, a sledovanie lietadiel vysoko na oblohe nad Kšinou (na línii Trenčín - Prievidza) bola v detstve obľúbená zábava miestnych chalanov - práskne? nepráskne?
Ale samozrejme, niečo iné je keď si práskne 15 tonový stíhač a niečo iné je 200 tonový dopravák. Lenže aj veľký dopravák stačí poslať o dva - tri kilometre vyššie, do 14-15000 miesto do 11-12000 metrov a už si "nepráskne", ani keby chcel. To jedna vec.
Druhá vec je toto:
F-5E Shaped Sonic Boom Demonstration (SSBD) (2002-3)
Tu-22M3 (1976/1983)
A rovnako tvarovaný je i radom Tu-160
Konštrukciou radaru to vynútené nie je (Tu-22M2 má radom klasický "ogival"), a či na ten tvar prišli náhodou, alebo výskumom, neviem. Tvrdia, že to znižuje trassonický a supersonický odpor. A je známe, že to celkom výrazne potláča tresk - Tu-22M3 už v 10000 udajne až do Mach 1,25 nepráskne.
Skúsenosť s Concorde byť nemohla - prototyp Concorde vzlietol v roku 1969 (dva mesiace po Tu-144), a SST bol zarezaný v roku 1971, Concorde začal pravidelne lietať na linkách až v roku 1976.
Concorde bol hodne hlučný ani nie za letu (dostup až 18000m), ale hlavne pri štarte a pristátí - mal zastaralé, pôvodne vojenské, jednoprúdové motory Olympus (Avro Vulcan, BAC TSR-2) a tie produkovali pri štarte rev počuteľný až na osem kilometrov.
[Upraveno 01.11.2017 Alchymista] |
|
Musk asi ví, že když ty potřebné parametry nedosáhnou(bezpečnost, cena...)tak nebude kolonizace a pokud je dosáhne, tak proč to nevyužít i jinde...
Navíc přesun kosmických letů z kategorie zábava(suborbitální)do kategorie doprava bude výhodný i pro orbitální lety. Nejde jen o národní hrdost, ve hře je i umožnění startů mimo území USA- což může vylepšit šance při získávání investorů z ciziny. |
|
Když vezmu komplex BFR/BFS, pak jako raketa – nosič je zcela v možnostech současné techniky. Přistání BFS z LEO, tím spíše od Měsíce nebo Marsu však nikdo s tak velkým tělesem neřešil a bude mít jistě řadu úskalí.
Vyzkoušení BFS v balistických skocích řádově stovky, případně tisíce km asi bude také provedeno již v počátcích zkoušek BFR/BFS. Použití modifikovaného BFS pro dálkovou dopravu lidí nevidím reálné z důvodů, které zde již byly rozebrány.
Použití BFR/BFS v dopravě k Měsíci je reálné, ovšem s komplikací několika dalších startů pro dotankování na LEO, což se může stát nepraktické a konkurovat mohou i menší třístupňové systémy.
Pro lety k Marsu BFR/BFS může dopravit na povrch značné náklady pro postupné budování základny, kterou mohou využívat a rozšiřovat výzkumné expedice vždy s návratem lidí na Zem.
Koncepci letů člověka podle představ SpX, to je kolonizaci a trvalý pobyt lidí od počátku většinou bez návratu nevidím reálnou ani v tomto, ani v příštím století. Ani kdyby Zemi hrozila totální katastofa, taková kolonie by bez Země asi nepřežila. |
|
Přistání BFS z LEO, tím spíše od Měsíce nebo Marsu však nikdo s tak velkým tělesem neřešil a bude mít jistě řadu úskalí.
S tím návratem z LEO bych to tak černě neviděl, BFS nemá být nijak zásadně větší, než byly raketoplány. Ovšem návrat druhou kosmickou, to je jiné kafe. |
|
Alchymista - specialne kvoli tebe som si pozeral na wiki (najdoveryhodnejsi zdroj vo vesmire ) ako to bolo
zda sa ze faktorov bolo vela a vsetky sa stretli v blbom case. Vyvoj Concordu sa 6x predrazil, co zavratne dvihlo jeho cenu. Tiez bol velmi drahy co sa tyka spotreby paliva. Zrovna v tom case (1973-1974) skolaboval akciovy trh a bola ropna kriza. Navyse, Boeing prisiel s velkokapacitnym 747, ktory mal spotrebu paliva na kilometer a pasaziera niekde uplne inde. No a nakoniec ten hluk pri starte a nadzvukovom lete, kvoli ktoremu sa nedalo lietat nad obyvanym uzemim bez staznosti obyvatelov. To vsetko dokopy zredukovalo pocet objednavok a Concorde sa nemohol dostat do ciernych cisel.
Americky Boeing2707 celil uz pocas vyvoja silnej opozicii zo strany enviromentalistov, ktori sa obavali hluku, znicenia ozonovej vrstvy, radiacie a hadam aj vlastneho tiena. Kvoli tomu zacali staty USA v 70tych rokoch zakazovat, resp. obmedzovat nadzvukove lety nad svojim uzemim. K tomu sa pridali vyhrady voci subvencovaniu Boeingu ako sukromnej firmy a bolo rozhodnute...
Urcite sa neda povedat ze USA obmedzovali Concorde, pretoze nemali vlastneho supersonika |
| 02.11.2017 - 09:13 - dodge | |
|
| Zákaz letů velkých nadzvukových letadel pramenil v USA ze zkušeností z provozu dvou prototypů třímachových XB-70 „Valkyrie“ v polovině šedesátých let. Letové zkoušky prokázaly, že intenzita sonického třesku, způsobeného během překonávání zvukové bariéry tak velkým letounem, dosahuje na zemi zcela nepřijatelných hodnot. Uvedený výsledek přispěl k ukončení programu SST a současně přinesl zákaz letů nadzvukovou rychlostí nad územím Spojených států pro (tehdy vyvíjené) letouny Concorde, které po celou svoji kariéru musely překonávat zvukovou bariéru při zrychlení i zpomalení ještě nad Atlantikem, v dostatečné vzdálenosti od pobřeží. |
|
Pěkné porovnání velikosti SpaceX BFS (v.2017) a Airbusu A380.
https://www.twitter.com/gregsmyerumsby/status/930803458138976256
 |
|
citace:
Pěkné porovnání velikosti SpaceX BFS (v.2017) a Airbusu A380.
https://www.twitter.com/gregsmyerumsby/status/930803458138976256
hezký obrázek ... ;-)
Ale pokud by se zvýraznili kabiny pro pasažéry, tak to bude dávat lepší představu.
(Airbus má palivo a mnoho systémů v křídle a motory pod ním - tedy celý trup je vlastně kabina. BFS má kabinu jen v přední části a zbytek jsou nádrže, systémy a motory).
|
|
| vsak taky a380 odvezie okolo 800 ludi, BFS mozno tu stovku (a mozno ani to nie) |
|
| Jenže většina objemu A380 tvoří prostor pro cestující a zavazadla, kdežto většina objemu BFS tvoří nádrže. V A380 musí sedět lidé max. hodiny, v BFS min. měsíce, potřebují mnohem víc prostoru pro spaní, oddych, hygienu, zásoby jídla a kyslíku atd. |
|
Shotwell předpokládá, že část nákladů na vývoj pokryje účast na projektech pro vládu. Například Raptor v rámci projektu pro USAF.
http://spacenews.com/spacex-expects-government-support-for-development-of-bfr-launch-system/ |
|
| Pro přibližnou představu si vydělte A-380 na osminy a ta jedna osmina zas není tak velká. Dovedu si představit, že se do BFS těch 100 lidí vleze. |
|
| zaujimalo by ma, ako sa zmenia priestorove naroky jedneho pasaziera, ked je v beztiazi. Nesedi na zadku, krv sa mu nehromadi v nohach, spat moze aj "na stene" atd. Velmi zaujimave bude vetranie "fitka", ktore zrejme bude relativne male a bude sa tam striedat stovka ludi. |
|
citace:
Pro přibližnou představu si vydělte A-380 na osminy a ta jedna osmina zas není tak velká. Dovedu si představit, že se do BFS těch 100 lidí vleze.
Stále si myslím, že 100 lidí na cestu k Marsu je nesmysl.
Pro cestu k Marsu je můj hrubý kapacitní odhad BFR (vycházející z agregovaných kritérií a z reálných kosmických zkušeností) pouhé 2 osoby pro cestu s návratem, popřípadě 5 osob bez možnosti návratu.
Příslušný hrubý výpočet podle agregovaného kriteria jsem uváděl např. v tomto vlákně dne 4.10.2016 11:06, odkaz je zde:
http://www.kosmo.cz/modules.php?op=modload&name=XForum&file=viewthread&tid=1698&pid=134078#pid134078 |
|
Stále si myslím, že 100 lidí na cestu k Marsu je nesmysl.
Pro cestu k Marsu je můj hrubý kapacitní odhad BFR (vycházející z agregovaných kritérií a z reálných kosmických zkušeností) pouhé 2 osoby pro cestu s návratem, popřípadě 5 osob bez možnosti návratu.
Dva lidi při tom počtu kabin? To jako že by každý z obou cestujících měl k dispozici vlastní ložnici, pracovnu, obývák atd. atd.?
Mně jako dostatečné pohodlí na cestu k Měsíci připadá obsazení 2 lidi na kabinu, pro cestu na Mars jeden člověk, to je kapacita lodi 40 lidí. |
|
| pri hrubom porovnani priestoru kabiny BFR vychadza analogia s 1. triedou A380 cize 14 osob na jednom poschodi. Pri pouziti dvojposchodovej konfiguracie max 30 ale predpokladam ze viac ako 20 to nakoniec, nebude ibazeby pokrocili hibernacne techniky natolko, ze bude mozne nalozit hibernovanych do nakladoveho priestoru ako batozinu |
