Kosmonautika (úvodní strana)
Kosmonautika@kosmo.cz
  Nepřihlášen (přihlásit)
  Hledat:   
Aktuality Základy Rakety Kosmodromy Tělesa Sondy Pilotované lety V Česku Zájmy Diskuse Odkazy

Obsah > Diskuse > XForum

Fórum
Nejste přihlášen

< Předchozí téma   Další téma ><<  1    2    3  >>
Téma: Nové zdroje pohonu pro rakety
23.10.2001 - 17:12 - 
MEK příspěvek #994

Vyjádřete se
 

24.10.2001 - 09:22 - 
MEK příspěvek #995

Otázce zase tak dobře nerozumím. Má snad jít o nějaká nová paliva jako je např. tuhý vodík? Pokud by mělo jít o nové principy pohonu kosmických aparátů všeobecně, něco je v článku "Nové principy fyzikálních kosmických pohonů", který je tady na MEK. K tomu bych chtěl poznamenat, že v tomto článku zmiňované experimenty s ovlivňováním gravitačního zrychlení v blízkosti rotujícího supravodiče v elektromagnetickém poli, co se dělaly asi 5 let v Marshallově kosmickém středisku, zatím žádnou změnu gravitačního zrychlení nenalezly. Asi to není ta pravá cesta.
Věřím, že se Vám všem na síti dnes daří dobře. Lubor Lejček
P.S. Osobně mě dnes potěšilo navedení sondy 2001 Mars Odyssey na dráhu kolem Marsu (v 02.51 UT vyslala sonda směrovou anténou domluvený signál k Zemi, když se vynořila ze stínu Marsu. Úplně první informaci jsem o tom slyšel na Radio France International v 5.40 našeho času, ale naše zprávy ČR v 6 hod se věnovaly jiným, jistě důležitějším, zprávám).
 

24.10.2001 - 12:03 - 
MEK příspěvek #998

Také možná přesně nechápu dotaz, ale uvedu zde svůj pohled, ke kterému se naopak může vyjádřit i autor tohoto tématu.
Tak tedy. Pro pohon nosných raket zatím neznám lepší alternativu než kyslíko-vodíkový motor s Isp až 4500 Ns/kg. Jeho plné využití na všech stupních raket by mohlo přinést zvýšení nosnosti na nejméně dvojnásobek stávajících hodnot. Problémem je dosažení dostatečného tahu, technologická náročnost a vysoká cena. Naopak další zlepšování parametrů chemických raketových motorů se mi už nezdá pravděpodobné a specifický impuls asi jen těžko překročí 5000 Ns/kg. Snad jen cena by se mohla snížit až řádově.
Alternativou k chemickým motorům jsou zatím jen jaderné motory s Isp i přes 10000 Ns/kg, ale ty jsou zatím zřejmě nepřijatelné pro životní prostředí.
Další teoretickou možností pro start ze Země je dodávání energie pro motor zvenčí, například laserem (Lightcraft). Pro větší náklady se mi ale zdá laser nevýhodný (moc velký potřebný výkon) a o ničem lepším nevím.
Pro manévrování v kosmu, kde už stačí menší tah mohou být výhodné všechny typy "elektrických" motorů, tedy takových, které dávají tah na základě dodávky elektřiny (zatím obvykle pro velké urychlení pracovní látky, jako např. u iontového motoru). Bohužel jsou zatím dosahované tahy velmi malé a hodí se jen pro speciální úkoly. Podobné je to i v případě sluneční plachetnice, u které není třeba vézt žádné palivo a celý tah je dodáván slunečním zářením (nebo jiným externím zdrojem).
Společným problémem všech pohonů je podle mne příliš malá energetická účinnost. Zatím všechny výše zmiňované pohony potřebují na tah 1 N příkon řádově několik kW. Je tomu tak u chemických i "elektrických" pohonů. U sluneční plachetnice je to dokonce cca 100000 kW na 1 N tahu, kde je to ovšem vyváženo zdrojem energie "zdarma".
Pokud by se podařilo nějak snížit energetickou náročnost kosmických pohonů, pak by to byl ten pravý úspěch a podnět k rozkvětu tohoto druhu dopravy. Teoreticky by snad na 1 N tahu mělo stačit jen 1 W příkonu. To je mnoho číselných řádů k vylepšování. Ale jak na to?
Zatím je to ode mne vše. Mějte se všichni pěkně. Aleš H.
 

24.10.2001 - 13:44 - 
MEK příspěvek #1001

Cit.: Teoreticky by snad na 1 N tahu mělo stačit jen 1 W
příkonu. To je mnoho číselných řádů k vylepšování. Ale jak na to?

Problém spočívá v tom, že u reaktivních motorů ať již klasických nebo fyzikálních jde v podstatě o přeměnu (nějaké) energie (např. chemické) na tepelnou (nauspořádaný pohyb částic) a ta se pak opět mění na mechanickou (usměrněný pohyb část, vyvíjejích reaktivní účinek).
A tady nastupuje 3. věta termodynamické, která, jestli se nepletu, definuje účinnost této přeměny jako:

eta = (T1-T2)/T2

kde T1 a T2 jsou výchozí a konečná teplota (absolutní, tedy ve stupních kelvina) na počátku a na konci adiabatické expanze.
Je to pochopitelné, protože vždycky doexpandujeme do nejaké konečné teploty, kdy stále ještě vytékající plyn nese s sebou zbytkovou tepelnou energii, která se "nezužitkovala" na usměrněný pohyb expandujících média.
Zvýšení účinnosti tedy dosáhneme buď velmi podstatným zvětšením T1 (tedy teploty "ve spalovací komoře"), nebo snížením konečné teploty expandujícího plynu.
To první naráží na konstrukční problémy mteriálového charakteru při výrobě "splaovací komory", to druhé pak na to že by se muzela prodlužovat a to velmi dramaticky délka expanzní trysky. To by zvedalo zase hmotnost motoru. (Tady jsou např perpektivní tzv. "Aerospike" motory).
Termín "spalovací komora" dávám do úvozovek, protože tím chci naznačit okolnost, že jde o prostor, kde vzniká tepelně nabitá látka a procesl jejího vzniku nemusí být jen hoření v obvyklém slova smyslu (může to být např. již zmiňovaný nukleární reaktor").

Vzoreček si snad pamatuji dobře, ale musím přiznat, že poslední zkoušku z termodynamiky jsem dělal před 42 roky....

Tonda

 

24.10.2001 - 14:19 - 
MEK příspěvek #1005

Jak již naznačil ing. Holub, další možností je získávat energii, která je ve Vesmíru "zadarmo". Zatím nejznámější bylo využívání kinetické energie planet k urychlování sond (předávání energie zprostředkováno gravitačním polem - věřím, že to všichni znají). Má to však vždy háček v tom, že je nutné vymyslet vhodný "trik" jak tuto energii Vesmíru nějak vzít. Například čerpat energii z tzv. vakua (podle některých specialistů je "vakuum" určitá složka skryté nezářivé hmoty (dark matter)) lze snad pomocí tzv. Casimirova efektu. Stále si myslím, že to by mohl být jeden ze směrů, jak hledat energii pro budoucí kosmické výpravy.
Jak poznamenal Dr. Vítek, účinnost přeměny je spojena s konkrétní realizací, jak tuto přeměnu zabezpečit. Třeba účinnost přeměny slunečního záření na elektrickou energii pomocí slunečních článků je dána materiálem (SiO, GaAs) těchto článků (kdo by se zajímal o problematiku fotovoltaických článků, nechť nahlédne na adrese spin.fzu.cz na oddíl "Brána pro veřejnost"). LL
 

26.10.2001 - 13:10 - 
MEK příspěvek #1013

O tomto tématu jsem také přemýšlel po objevení článku o nových pohonech pro letadla. Článek je uveden ve 20 čísle 100+1. Zde je jejich web:
http://stoplusjedna.newton.cz/stare/2001/so20a42a.asp

Zde mě zaujaly některé věci:
a) působení plazmy na snížení tření a tím zlepšení aerodynamiky
b) výzkum finského vědce Eugena Podkletnova - zde již zmiňované "ovlivňování" gravitace
c) Woodwardův jev - ten se mi jeví jako nejzajímavější nový směr ve zkoumání nových pohonů.

Dále jsem hledal na Internetu nějaké podrobnosti o těchto jevech a mohu nabídnout tyto stránky:
http://chaos.fullerton.edu/Woodward.html - stránka se základními informacemi o jeho osobě a jeho publikacemi
Zde jsou také nějaké zmínky o výzkumných projektech zkoumajících vztach akce a reakce (čím je způsobována, částicově či jinak?) - NASA považuje tento výzkum za velmi důležitý.

Též je možné se podívat na web:
http://www.spacedrives.org/
- zde se přímo zabývají novým typy vesmírných pohonů (nezaložených na spalování)

Dobrá stránka popisující oba výše zmiňované jevy:
http://www.inetarena.com/~noetic/pls/gravity.html

A ještě stránky o antigravitaci, jejích typech apod:
http://www.padrak.com/agn/ - hlavně jsou dobré výpisy jednotlivých čísel časopisu + odkazy dole na stránce ...

Tolik můj příspěvek k otázce nových pohonů i k zde zmiňovanému možnému novému směru a impulsu ve vývoji pohonů.

Ještě na okraj je nutno poznamenat, že nejde o výmysli chorých lidí, většina článků je psána VŠ profesory a vychází z jiného pohledu na nám známé rovnice ...

Véna
 

29.10.2001 - 13:00 - 
MEK příspěvek #1022

Díval jsem se na internetové odkazy, uváděné v příspěvku kolegy Maixnera, ale musim přiznat, že můj pohled na ty problémy antigravitace či setrvačné hmoty atd je nějak moc konservativní. Diskutuje se na těch adresách také tzv. studená fúze jako případný zdroj energie. Co jsem o tom slyšel, tak v řadě laboratoří se předpokládané efekty nepodařilo zjistit. Celkově řečeno jsem k tomu dost skeptický. Ale nemusíte mě přirozeně brát vážně. Bylo by vynikající, kdyby to, co se tam píše, šlo realizovat. Srdečně Vás zdraví Lubor Lejček
 

29.10.2001 - 13:14 - 
MEK příspěvek #1023

Myslím, že Lubor má ve své poslední reakci pravdu. Mnohé z těch principů jsou přinejmenším velmi sporné.
Jsme asi oba elcí skepciti, k čemuž nás vedou (velmi) dlouholeté zkušenosti ze základního výzkumu...
Tonda
 

30.10.2001 - 23:23 - 
MEK příspěvek #1025

Já sice nemám dlouhé zkušenosti ze základního výzkumu ale budu muset souhlasit s vámi. Myslím si že perspektivní zdroje energie se oběví nejdříve v řádu desítek let. A to pouze jako ověřené fizikální principy. Nedávno jsem zachitil zprávu že jaký si vědec v anglii se snaží využít jakéhosi typu efektu v rychlostech blízkých světlu pro nový způsob tvorby laseru o enormních energiích. Pokud by se mu to podařilo (to už zase tak jisté není. jeho otec se již 20 let snaží přesvědčit akademickou obec britanie že ty integrály spočítal dobře ) mohlo by to dost snížit náklady na pženos energie pro ty laseem poháněné lodě. Jinak vydím perspektivu spíš v lodích typu X-33.
 

01.12.2002 - 21:03 - 
MEK příspěvek #2308

Máte někdo nějaké nové informace o konceptu VASIMR ??
 

02.12.2002 - 08:23 - 
MEK příspěvek #2316

Skúste sa pozrieť na stránku http://jnaudin.free.fr/html/lifters.htm, je tam popísané, ako prakticky využiť Biefeld-Brownov efekt (jav vznikajúci v dielektriku pri nabití kondenzátora) či už v letectve, alebo aj na pohon vo vesmíre. Jednoducho povedané, priama premena el. energie na kinetickú už je tu, len to asi chce ešte veľa, veľa pokusov.
Pre pochybovačov - nie je to žiadny blábol, fungovanie tohoto javu je podporené nielen patentami (pozri web stránku) ale aj praktickými pokusmi a replikáciami lietajúcich aparátov po celom svete.

 

02.12.2002 - 08:56 - 
MEK příspěvek #2317

Hmm, pochybovač nejsem, ale fyzikalni zakony jsou fyzikalni zakony..
vezmete si pripad obycejneho elektromotoru, ktery mate v pracce, proc je na elektromagnetickem principu nikoliv na elektrostatickem .
Odpoved je nasnade, je to hustota energie.A proto u vsech tzv. "atraktivnich pohonu" si musite spocitat hustotu energie a porovnat si ji treba s hustotou energie treba takoveho benzinu.
 

02.12.2002 - 09:44 - 
MEK příspěvek #2322

Chtělo by to objevit pohon, který nás skutečně odešle dál do naší sluneční soustavy. Iontový pohon má velkou spotřebu el. energie, což je problém. Teď ale američané objevili novou sloučeninu india-germania a dusíku, která převádí tok částic ze slunce na elektřinu v téměř celém spektru, co zvyšuje účinnost na m2 plochy. Doufám, že se to projeví již na ISS. Nevím jak je to ale s chlazením zahřátého iontového motoru, když plazma má výtok. teplotu tak 4000K.
 

02.12.2002 - 09:44 - 
MEK příspěvek #2323

Podle Kosmonautických zajímavostí v L+K (3. čtvrtletí 2002) bylo financování vývoje motoru VASIMR pozastaveno. V různých laboratořích se ale dále řeší fyzikální problémy spojené s konstrukcí motoru.
 

02.12.2002 - 09:48 - 
MEK příspěvek #2324 - reakce na příspěvek #2317

Nenamietam, ale treba si uvedomiť, že prvý spaľovací motor tiež nemal výkon 50 kW, určite ani variabilné časovanie ventilov :-), a s prvými elektromotormi (mám namysli točivé stroje)to tiež nebolo nijako svetoborné. Zatiaľ je tento pohon v plienkach, a tak si nateraz treba asi iba uvedomiť, že cesta tu je, ale je ešte asi dosť dlhá.

 

02.12.2002 - 09:50 - 
MEK příspěvek #2326

Celkem by mě zajímala fyzika Biefeld-Brownova efektu. Ve vyhledávači jsem na toto heslo našel spoustu odkazů, kde se buď tvrdí, že jde o sílu, vyvolanou pohybem ionizovaného plynu, jinde se tvrdí, že jde o elektrogravitační jev (jako je ten Podkletnovův efekt) nebo že takto jsou poháněné létající stroje typu UFO nebo "neviditelné" bombardéry, nabité kladně na náběžné hraně a negativní náboj odvádějící reaktivní plyny (rozdíl potenciálů prý vede k pohybu - ale ionizovaný plyn za letounem by jej asi pěkně "zviditelnil"). Pokud se někdo v této oblasti lépe orientuje než já, potěšilo by mě, kdyby mě to vysvětlil jak to funguje. Jinak problematika gravitace fyziky dost zajímá, neboť jsme zatím svědky jistého paradoxu: na jedné straně máme kvantovou mechaniku či kvantové teorie polí, které se osvědčily, na druhé straně Einsteinovu teorii obecné gravitace, která se také zdá, že funguje. Problém je, jak to všechno spojit v jednu sjednocující teorii. Sledovat tento vývoj bude skutečně dobrodružstvím poznání. Srdečně všechny zdraví
Lubor Lejček
 

02.12.2002 - 10:11 - 
MEK příspěvek #2329 - reakce na příspěvek #2324

Mimochodom, s tou práčkou to asi nebol celkom dobrý príklad, chcel by som vidieť gazdinku, ktorá by pracovala so strojom vo vlhkom prostredí, keď sa rádovo jedná o desiatky kV.

 

02.12.2002 - 19:01 - 
MEK příspěvek #2339 - reakce na příspěvek #2329

No to je spise priklad, tam by ten elektrostaticky motor o vykonu 1kW vysel ve velikosti asi jako osobni auto.
 

02.12.2002 - 19:13 - 
MEK příspěvek #2340 - reakce na příspěvek #1001

pane doktore, to jste popsal jen polovinu problemu. ucinnost rakety, jako stroje, se sklada z termodynamicke ucinnosti motoru ( ktera je nezavisla na rychlosti letu) a ucinnosti pohone jednotky ( ta je zavisla na rychlosti letu),takzvane propulzni ucinnosti.Ta je rovna jedne je-li vytokova rychlost plynu rovna rychlosti rakety. Dobre je to popsano v ruskych knihach o proudovych motorech.
 

02.12.2002 - 19:38 - 
MEK příspěvek #2341

Vážení internetoví poutníci Vesmírem,
vždy platí zákon zachování hybnosti a energie. Raketový pohon je vždy reaktivní, ať použijete spaliny klasického motoru, jinak urychlené částice nebo fotony. Dokonce by platil, i kdyby se nalezl nějaký převod mezi gravitací a elektromagnetismem (o čemž silně pochybuji). Protože neexistují materiály, v kterých by jste mohli něco ohřívat na vysoké teploty pro získání vyšších rychlostí reakční hmoty (ostatně ta rychlost je pouze odmocninou z teploty) a jiné způsoby izolace, jako je třeba magnetické pole, působí jen omezeně a jen na ionty, nikoliv na záření, platí, že principielně je každý termální způsob získání rychlosti omezen a i nejlepší pracovní látka, vodík, (díky nízké molekulární hmotnosti) nemůže dosáhnout výtokových rychlostí, které by přinesly výrazný přelom v raketových motorech. Jiné způsoby udělování rychlosti reakční hmotě vyžadují dodávání čisté elektrické energie, ať již pro napěťové, nebo magnetické urychlování. A tu nejsme schopni v požadovaných množstvích získávat, protože musíme podstupovat neefektivní konverzi z tepelné energie.
Takže, nemáme v současné době a za současných znalostí žádnou naději na efektivní kosmickou dopravu (příznivci slunečních plachet nechť mě nenapadají, to je jiné téma). To jsou vývody čistě fyzikální na bázi současných znalostí. Proto kosmický průmysl stagnuje a omezuje se na komerční družice, blízké okolí Země a občasné průzkumné sondy.
Pokud by měla přijít naděje, pak jen ze základního fyzikálního výzkumu na subjaderné úrovni, která by teoreticky v daleké budoucnosti mohla přinést jinou formu hmoty, například na bázi podivných kvarků, nebo neutronia, rovněž je jistá malá naděje v Bose-Einsteinově kondenzátu. Jinak, bohužel, nic. Ty různé články o zázracích s gravitačním polem nebo o ovlivnění setrvačné hmotnosti neberte vážně. Víte, internet snese všechno.
Pavel Nedbal
 

03.12.2002 - 11:07 - 
MEK příspěvek #2352

Tak pojďme porušit zákon zachování hybnosti a energie...
A nebo jej vočůrat např. tím, že se prohlásíme za nehmotné...
 

03.12.2002 - 13:22 - 
MEK příspěvek #2354

Ja myslím, že na putování ke hvězdám zatím můžeme s klidem zapomenout, ono i let rychlostí světla k nejbližší hvězdě by trval v optimálním případě 4 roky a to zrovna rychlé není (navíc u té asi ani nic moc zajímavého není). Mně osobně by úplně stačil pohon umožňující vynášení nákladu na LEO pracující s účinností konverze energie z jedno čeho (elektricke, tepelné, atp.) na enegii polohovou. Pokud vím teoreticky nejsem s ničím v rozporu, pokud prohlásím, že k dosažení výšky h nad povrchem pro náklad o hmotnosti m potřebuji +- mgh energie. Otázkou je, jak tam ten náklad dostanu. Pomocí reaktivního pohonu jistě ne. Proto jsou také zajímavé úvahy např. o kosmickém výtahu, protože ten by se právě takovéto "účinnosti" blížil. Jde ovšem o to, nalézt něco, co bude nejen účinné ale i prakticky realizovatelné a to obávám se výtah nebude. Nicméně v otázkách reálnosti takového pohonu bych rozhodně nebyl tak skeptický jako p. Nedbal, nerad bych se dospustil stejného omylu jako lidé, kteří kdysi tvrdili, že stroje těžší vzduchu prostě nemohou létat, a akcelerování ve vakuu je absolutně vyloučené, protože není o co se "opřít" !
 

03.12.2002 - 19:31 - 
MEK příspěvek #2360

Domnívám se ,že zanedlouho doba letu k nejbližším hvězdám nebude překážkou. Roste kvalita práce(tedy i životnost součástek), lidský věk se prodlužuje a genetika tento trend pravděpodopně ještě urychlí, takže by šlo zvládnout let během jedné generace, třeba jenom z důvodu, aby se autoři projektů dožili plodů své práce. Pak by stačilo urychlit interstelární sondu na 0,1c, pokud uvažujeme lety ke hvězdám do cca 10 světelných let. Jestli chceme uvažovat i o pilotovaných letech, tak je zde stále možnost hybernace, která snad nikdy nebyla vědecky prohlášena pro člověka za nemožnou.
 

03.12.2002 - 19:49 - 
MEK příspěvek #2361

Vážený pane RaStre (jméno ???),
přeceňujete můj skepticismus, já se cítím spíše jako realista, protože se opírám o matematiku a fyziku...
K vynášení na LEO: víte, oni si to trochu jinak představovali již i Američané, když připravovali stavbu raketoplánu. Těch variant bylo nespočet, avšak znáte to, do všeho se připletly různé lobby a výsledkem je to hrozné monstrum, o němž již vrabci na floridě cvrdlikají léta, že je to špatná koncepce od samého začátku...
Jediná rozumná koncepce je použít systém dvou letounů s tím, že orbitální bude na hřbetě, oba budou mít svoje nádrže paliva integrované trvale v sobě. Odstartuje to z normální letištní plochy na klasické supersonické motory na petrolej, bude to valit nahoru s proměnnou geometrií křídel, až již nebude možný provoz na atmosférické motory při rychlosti cca M3, zašoupne je to do penálu a zbytek petroleje spálí v přídavných raketových motorech s kapalným kyslíkem směr nahoru. No a pak se oddělí orbitální stupeň. Vynášecí letoun přistane na letišti a pilot si zajde do kantýny na svačinu. Tuto koncepci vyvinuli již dávno Němci v době, kdy uvažovali s vlastním kosmickým programem. Je jasné, že spotřeba paliva bude víc než m.g.h, ale bude to jednoduché, mnohem bezpečnější, než si pomáhat na boku přivěšenými prskavkami a rychleji znovu použitelné. Navíc nosný letoun bude možno použít pro vynášení jednoduchých raket tam, kde jde jen o vynesení nákladu. A pro Vás, kteří chtějí trochu adrenalinu, se snadno přidělá několik sedadel za pilotem. NASA by se do toho ráda pustila, ale každý její ředitel si pro zjednodušení života říká: až budu v penzi.
Pavel Nedbal
 

03.12.2002 - 21:23 - 
MEK příspěvek #2366

Jen pro ty, co to zajima: RaStr je zkratka z Radek Štrébl, kterou z praktických důvodů uzivam na Internetu.
ad) Hawk, zajimave, otazku delky lidskeho zivota jsem prave zminil v tematu (nebo jak se tomu rika) "Mezihvezdny let ...", jaka nahoda ?!
ad) P. Nedbal) ten dvoustupnovy prostredek by byl jiste prinosem, ale za zasadni prulom to nepovazuji.Vzdyt i obycejna letadla maji za sebou uz vice nez 100 let vyvoje jestli se nepletu, a stale jeste je to technologie pomerne nedostupna, viz. kolik z Vas ma osobni ledatlo doma v garazi a nebo leta stejne casto jako jezdi autem. Az bude cestovani do kosmu stejne obvykle jako jizda autem, pak teprve to bude prulom ! Jinak vase slova "a zasoupne je do penalu" me fakt pobavila, a nemyslim to ironicky !

 

04.12.2002 - 08:23 - 
MEK příspěvek #2376 - reakce na příspěvek #2326

S tym principom je to fakt dost nejasne. Pokial pracujeme s dielektrikom typu vzduch, olej alebo iny plyn ci kvapalina, v pohode obstoji vysvetlenie na zaklade tzv. "ionoveho vetra" - prud zionizovaneho vzduchu prudiaci od jednej elektrody k druhej vyvola tahovu silu. Ale, a to podciarkujem, NASA prihlasilo patent, pri ktorom realnou aparaturou dosiahli tah vo vakuu !!! Takze sa ukazuje, ze tam funguje este iny fyzikalny princip, urcite nezanedbatelny. Dokonca som niekde nasiel uvahu, ze ionovy vietor je len vedlajsi produkt pri vzniku korony, a hlavne posobi ten druhy princip premeny el. energie na kineticku energiu. Mozno, ak je tu nejaky fyzik elmag. poli, tak by mi to mohol objasnit...
 

04.12.2002 - 08:29 - 
MEK příspěvek #2377

Jsem přesvědčen o tom, že i se současnými technologiemi je možno radikálně snížit neúnosně vysoké ceny v kosmonautice.
Letecká doprava je totiž cenově zcela srovnatelná s pozemní dopravou, ale jen na velmi velké vzdálenosti (zkuste dojet autem a lodí do New Yorku a zpět jen za cca 15000 Kč, což jsou reálné ceny zpátečních letenek).
Podobné by to mělo být i s kosmonautikou. Let na oběžnou dráhu nebude asi nikdy levnější než cesta kolem světa (uskutečněná jinými dopravními prostředky), ale neměl by být o mnoho dražší.
Cesta kolem světa dnes stojí řádově 100 USD na kg nákladu (10000 USD za letenky pro jednoho člověka). Tolik by měla činit i cena za kg nákladu vyneseného na LEO. Dnes jsme na ceně řádově 10000 USD za kg na LEO. Mělo by to tedy jít srazit cca 100x.
Způsob, naznačený P.Nedbalem, považuji v tomto směru za jeden z velmi nadějných (cena by se zatím mohla snížit alespoň 10x a i to by bylo velkým přínosem).
 

04.12.2002 - 10:24 - 
MEK příspěvek #2383 - reakce na příspěvek #2361

Zaujimave pocitanie o takychto systemoch, ako aj ekonomicke porovnanie je na http://www.buran.ru/htm/maxmain.htm .
Takze k takemu systemu maju v sucastnosti asi najblizsie rusi. Ich system pocita s vynesenim viacnasobne pouzitelneho "raketoplanu" na chrbte Obrieho dopravneho lietadla Mrija. Tento raketoplanik ma odhadzovatelnu nadrz na vodik/kyslik/kerosin (nadrz je nerecyklovatelna). Rozpracovanych je viacero variant - bezpilotna verzia, servisna iba s pilotmi(palubnymi technikmi) na palube a verzia pre dopravu ludi na LEO.
Pozoruhodny je motor - trojzlozkovy (vodik/kyslik/kerosin) !! - Snad by mi mohol niekto objasnit prakticky vyznam ???
 

04.12.2002 - 11:08 - 
MEK příspěvek #2384

K tomu srovnani cen za letenku vs. jina doprava, ono je to dnes zavadejici porovnavat takhle, protoze osobni namorni doprava (zaoceanska) uz prakticky nenexistuje, spise bych porovnal treba cestu Praha - Londyn, atp. Co se tyce planu dle p. Nedbala, zni to sice hezky, ale obavam se, ze to nakonec dopadne jako s raketoplanem, cela technologie bude natolik slozita, ze se stane exluzivni a tedy drahou. Ono uz dnes by nestalo to vyneseni 1kg 10000 USD kdyby odpovidajici technologie byly volne komercne dostupne, pokud vim realne naklady jsou spise kolem 1000USD jiz dnes, zbytek je "zisk" NASA a dalsich, ktery je vyuzit k financovani dalsiho vyvoje, vyzkumu, atd. (ktery je sice dulezity, ale pri skutecne komercnim vyuzivani byl byl jiste patricne redukovan) a zaroven se tak omezuje mnozstvi pozadavku a tudiz je zajisteno, ze do kosmu se dostane jen to nejnutnejsi (rozumej "vhodne"). Osobne jsem temer presvedcen o tom, ze zadna konvencni technologie, tj. reaktivni pohon, nas k cilum, o kterych pise p. Holub, nedovede.
 

04.12.2002 - 11:46 - 
MEK příspěvek #2386

I pro trasu Praha - Londýn vyjde srovnání řádově stejně (letecky to bude max. 2x tak drahé, než autem).
Konvenční technologie asi nedokáží snížit cenu 100x, ale alespoň 10x by to jít mohlo. Pak už zřejmě budou muset nastoupit nějaké (dnes) nekonvenční technologie.
 

<<  1    2    3  >>  


Stránka byla vygenerována za 0.291907 vteřiny.